Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Motivace žáků při výběru střední školy v Olomouckém kraji Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Ivona Skalická
Vypracovala: Ing. Marie Rašková
Brno 2013
Zadání
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Motivace žáků při výběru střední školy v Olomouckém kraji vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne…………………………………....... Podpis studenta………………………….........
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala Mgr. Ivoně Skalické za odborné vedení a poskytnutí cenných rad a připomínek. Chci také poděkovat svým rodičům za pochopení a podporu, kterou mi poskytli během celého mého studia na Institutu celoživotního vzdělávání. Díky patří i panu Ing. Lukáši Klosovi, panu Ing. Tomáši Kotíkovi a Mgr. Evě Vyhňákové.
Abstrakt Volba povolání je důležitým sociálním mezníkem, který rozhoduje o profesním směřování v životě člověka. Výběr školy je tedy nezbytné dobře uvážit. Otázkou je, zda patnáctiletý člověk už ví, co ho baví a čemu se chce věnovat nebo hledá radu při rozhodování o výběru školy ve svém okolí. V bakalářské práci s názvem „Motivace žáků
při
výběru
střední
školy
v Olomouckém kraji“ je řešena problematika motivace žáků při výběru střední školy. Výstupem teoretické části je vypracování kvalitní literární rešerše týkající se faktorů ovlivňujících motivaci žáků (rodiče, kamarádi, adolescence …). Dále jsou popsány oblasti z psychologie osobnosti a vývoje jedince související s problematikou volby SŠ. V praktické části jsou prostřednictvím dotazníkového šetření osloveni žáci 9. tříd vybraných škol v Olomouckém kraji. Výsledkem práce je zmapování významných činitelů ovlivňujících rozhodování žáků a následný výběr SŠ.
Klíčová slova: motivace, střední škola, rodiče, žák, přátelé, adolescence
.
Abstract Choosing a career is an important social milestone that decides on the professional direction in one's life. School choice is therefore necessary to take a hard look. The question is whether the fifteen man knows what he likes and what he's up to or seeks advice in selecting a school in their neighborhood. The work entitled "Students 'motivation in selecting a secondary school in the Olomouc Region" is the problem of students' motivation in selecting a secondary school. The outcome of the theoretical part is to develop a quality literature review concerning factors influencing students' motivation (parents, friends, adolescence ...). The following describes the field of personality psychology and human development related to the problem of the choice schools. In the practical part through a questionnaire survey addressed students 9th classes selected schools in the Olomouc Region. The result is the mapping of important factors affecting the decision making and subsequent selection of pupils of secondary schools.
Keywords: motivation, high school, parents, pupils, friends, adolescence
Obsah 1
ÚVOD ........................................................................................................................... 11
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 12
3
PUBESCENCE A ADOLESCENCE ........................................................................... 13 3.1
3.1.1
Tělesná proměna ............................................................................................. 14
3.1.2
Prožívání ......................................................................................................... 14
3.1.3
Rozvoj identity................................................................................................ 14
3.1.4
Socializace ...................................................................................................... 15
3.2 4
Pubescence ............................................................................................................. 13
Adolescence ........................................................................................................... 16
MOTIVACE ................................................................................................................. 17 4.1
Dělení motivace ..................................................................................................... 18
4.2
Teorie motivace ...................................................................................................... 18
4.2.1
Maslowova teorie motivace ............................................................................ 18
4.2.2
Herzbergova dvoufaktorová teorie ......................................................................... 19
4.3
Vnitřní činitele ovlivňující dítě při výběru střední školy ....................................... 20
4.3.1
Zájmy .............................................................................................................. 20
4.3.2
Postoje............................................................................................................. 20
4.4
Vnější činitele ovlivňující dítě při výběru střední školy ........................................ 21
5
6
4.4.1
Rodina ............................................................................................................. 21
4.4.2
Sourozenci ...................................................................................................... 22
4.4.3
Přátelé a vrstevníci .......................................................................................... 22
4.4.4
Socioekonomický status ................................................................................. 23
4.4.5
Dosažené studijní výsledky ............................................................................ 24
4.4.6
Tradice v rodině .............................................................................................. 24
4.4.7
Pohlaví ............................................................................................................ 24
VOLBA POVOLÁNÍ ................................................................................................... 25 5.1
Vývojově- psychologická teorie volby povolání .................................................. 27
5.2
Pracoviště pomáhající při volbě povolání .............................................................. 27
5.2.1
Výchovný poradce .......................................................................................... 28
5.2.2
Školní psycholog............................................................................................. 29
5.2.3
Pedagogicko-psychologická poradna ............................................................. 29
5.2.4
Úřad práce (informační a poradenské středisko) ............................................ 29
5.3
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ....................................................... 29
5.4
Informační a podpůrné prostředky volby povolání ................................................ 30
5.5
Elektronická a další vizuální technika.................................................................... 30
5.6
Další informační zdroje dostupné na internetu ...................................................... 31
PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................ 32 6.1
Průzkumné otázky .................................................................................................. 32
6.2
Metodika průzkumného šetření .............................................................................. 32
6.2.1
Forma otázek................................................................................................... 32
6.2.2
Sběr dat - respondenti ..................................................................................... 33
7
ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY .............................................................................................. 34
8
DISKUSE ..................................................................................................................... 51
9
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 52 9.1
Shrnutí a doporučení .............................................................................................. 53
10
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... 55
11
SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 57
1
ÚVOD Volba povolání je důležitým sociálním mezníkem, který rozhoduje o profesním
směřování v životě člověka. Výběr školy je tedy nezbytné dobře uvážit. Otázkou je, zda patnáctiletý člověk už ví, co ho baví a čemu se chce věnovat nebo hledá radu při rozhodování o výběru školy ve svém okolí. Ve své práci bych chtěla zjistit hlavní činitele, kteří motivují dítě k výběru školy. Je potřeba říci, že pokud si člověk v tomto období vybere špatně, bude tím poznamenán celý jeho život. Bude dělat práci, která ho nebude bavit nebo si v období dospělosti bude dodělávat vzdělání v oboru, který ho zajímá a baví. Tato zkušenost je má vlastní. V patnácti letech jsem nevěděla, co přesně chci dělat. Podala jsem si přihlášku na Střední zemědělskou školu, z důvodu, že ji studoval otec. Byla jsem přijatá a zemědělský obor jsem začala studovat. Vždy mě ale bavila práce s dětmi, a proto si nyní dodělávám pedagogické vzdělání, abych mohla učit. Určitě své volby nelituji, na zemědělských školách se mi líbilo a studovala jsem úspěšně. Jen cesta k mému cíli je delší a složitější. Myslím si proto, že je velmi důležité popřemýšlet nad faktory, kterými jsou děti ovlivněny při výběru školy. Svou práci jsem si rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou zahrnuty všechny faktory, které dle mého ovlivňují výběr školy. V praktické části předkládám zjištěné poznatky, z dotazníků. Tyto dotazníky byly položeny žákům devátých tříd. Jedná se o čtyři základní školy v Olomouckém kraji. Jelikož již existuje jedna práce na toto téma, tak bych chtěla porovnat zjištěné výsledky.
11
2
CÍL PRÁCE Svou práci jsem si rozdělila na teoretickou část a praktickou část. Cílem teoretické části je vypracování kvalitní literární rešerše. Tato část zahrnuje
zejména faktory ovlivňující motivací žáků při výběru střední školy (pubescence, adolescence, rodina, přátelé, sourozenci, zájmy a koníčky, vzdálenost, finanční situace rodiny, volba povolání, atd.) V praktické části je cílem zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují a motivují žáky při výběru SŠ pomocí metody dotazníku.
12
3
PUBESCENCE A ADOLESCENCE
Tuto kapitolu jsem zařadila do své práce zejména proto, že tato práce se zabývá touto věkovou skupinou a v praktické části jsem pracovala s osobami tohoto věku. Proto je důležité znát i obecné psychologické charakteristiky těchto osob. Období dospívání je přechod mezi dobou dětství a dospělostí. Toto období dospívání začíná kolem jedenácti let a končí dosažením dospělosti ve dvaceti letech.
3.1 Pubescence Pubescence je první fází dospívání, a je časově lokalizována přibližně kolem 11. až 15. roku, s určitou individuální variabilitou, danou především geneticky (Vágnerová, 2000). V pubescenci dochází ke komplexní proměně všech složek osobnosti dospívajícího. Nejvíce patrné je tělesné dospívání, spojené s pohlavním dozráváním, dochází však i ke změně způsobu myšlení, dospívající je schopen uvažovat abstraktně, např. o různých alternativách, které zatím reálně nenastaly. (Vágnerová, 2000) Hartl, Hartlová (2000) uvádí, že pubescence neboli puberta, je období přeměny z dítěte na biologicky zralého dospělého, schopného sexuální reprodukce, období pohlavního dospívání (první menses, první poluce, kritičnost, kolísání nálad, citů). S. Freud nazval toto období genitálním stadiem. Podle jeho názoru je typickým novým oživením sexuálního pudu na jiné úrovni než dříve. Sexuální potřeby sice stále určují směřování osobnosti, ale nyní není objekt jejich potenciálního uspokojení členem rodiny (Vágnerová, 2000). Freudová uvádí, že dospívání je charakteristické růstem pudových tendencí a následným narušením osobnostní rovnováhy (tj. rovnováhy mezi id a egem). Z této situace se objevují dva obranné mechanismy, které pomáhají problémy dospívání kompenzovat – intelektualizace a asketismus (Vágnerová, 2000). Askeze znamená nadměrnou sebekontrolu a potlačení pudových tendencí, aniž jsou nahrazeny něčím jiným (Vágnerová, 2000). 13
Období pubescence je důležitý biologický mezník. 3.1.1 Tělesná proměna Vlastní zevnějšek je důležitou součástí vlastní identity, a proto bývá taková změna subjektivně citlivě prožívána. Změna dětského těla je samozřejmě doprovázena i změnou chování lidí, s nimiž je pubescent v kontaktu (Vágnerová, 2000). V pubertě vzrůstá osobní význam zevnějšku. Dochází k většímu sledování vlastního těla, ale i k sledování toho, jaké oblečení pubescent nosí. Společenské reakce na nový vzhled pubertálního jedince se zabudovává do jeho totožnosti. (Langmeier, Krejčířová, 2006). Mnoho pubescentů, zejména dívky, se zabývá alespoň po určitou dobu svým zevnějškem více než čímkoliv jiným 3.1.2 Prožívání Vágnerová (2000) uvádí, že tělesné změny jsou podmíněny proměnou hormonálních funkcí, proto s sebou přinášejí, jako všechny hormonální změny, vesměs i větší či menší kolísavost emočního ladění, větší labilitu a tendenci reagovat přecitlivěle i na běžné podněty. Další změnou typickou pro období dospívání, je zvýšení uzavřenosti ve smyslu nechuti projevovat svoje city navenek.
3.1.3 Rozvoj identity Vytváření nového pojetí vlastní identity je proces, v němž se dospívající aktivně snaží uskutečnit svou představu, jakým by chtěl být. Dětská identita byla závislá na konkrétní realitě, hlavně na názorech jiných osob. Pro dítě bylo podstatné, jak vypadá, co dělá, a jak je definují dospělí, zejména subjektivně důležité autority (Vágnerová, 2000). • Pubescent projevuje úsilí o hlubší sebepoznání, o přesnější obraz sebe sama, který by se stal základem jeho identity. • Pubescent překračuje hranici aktuálního sebepojetí a usiluje i o budoucí, hypotetické sebeomezení (Vágnerová, 2000) 14
3.1.4 Socializace Důležitým sociálním mezníkem je ukončení povinné školní docházky a volba dalšího profesního směřování v patnácti letech. Možnost volby sice závisí především na jeho dosavadní školní úspěšnosti, ale mohou ji spoluurčovat také individuální (eventuálně rodinné) preference (Vágnerová, 2000). Období pubescence ukončuje důležitý sociální mezník. Do této etapy patří ukončení povinné školní docházky a volba dalšího vzdělávání. Přináší s sebou jistý sociální status (Říčan, 2004). 3.1.4.1 Sociální poznávání V průběhu dospívání se mění hodnocení jiných lidí, hlavně vzhledem k rozvoji rozumových schopností. 3.1.4.2 Sociální role Pubescent odmítá podřízenou roli. Pubescent je k dospělým netolerantní. Sociální role pubescenta procházejí v této době proměnou, která je ovlivněna: • jeho zevnějškem, který ztrácí vlivem tělesného dospívání dětský habitus, a vyvolává tak jiné reakce než dříve. • jeho tendencí k emancipaci ze závislosti na rodině, což vede ke změně chování dospívajícího (Vágnerová, 2000). Každé dítě hledá zvláštní způsob, jak postupně dosáhnout samostatnosti, mluvíme o tzv. emancipaci od rodiny. Toto období bývá často doprovázené přeháněním rozdílů, které pubescent hledá v názorech, jednání, zájmech a hodnotách rodičů a nových osob, ke kterým se dospívající přiklání (Langmeier, Krejčířová, 2006). V dospívání se zvyšuje význam a vliv vrstevnické skupiny. Role, kterou dospívající získá ve vrstevnické skupině, má pro jeho identitu velký význam. Aby zde získal dobrou pozici, je schopen udělat mnohé. (Vágnerová, 2000)
15
3.1.4.3 Komunikace Komunikace pubescenta s dospělými je typická vzájemným neporozuměním a zvýšeným napětím (konflikty). Při komunikaci s vrstevníky si dospívající vytvářejí komunikační styl, který je typický užíváním určitých obratů, oblíbeností některých slov, specifických oslovení. Pubescenti rádi používají hrubší slovní výrazy, jsou hluční (Vágnerová, 2000).
3.1.4.4 Základní psychické potřeby • potřeba jistoty a bezpečí • potřeba seberealizace • potřeba otevřené budoucnosti
3.2 Adolescence Průcha, Walterová, Mareš (2003) uvádí, že adolescence je věkové období dospívání, které následuje po pubescenci a předchází rané dospělosti. Časové rozmezí se nejčastěji udává mezi 15-20 lety. Období adolescence lze stručně charakterizovat několika důležitými proměnami: • je zde lokalizován první pohlavní styk • ukončení povinné školní docházky • dovršení přípravného profesního období • adolescent dosahuje plnoletosti (Vágnerová, 2000) Langmeier, Krejčířová (2006) uvádí, že období adolescence je vymezeno intervalem od 15 do 22 let. Dokončuje se tělesný růst a je dosahována plná reprodukční zralost. Je to období vytváření systému hodnot, utváření vlastního životního názoru a hledání smyslu lidského života. Adolescence končí dosažením psychické dospělosti jedince. Mezi její významná kritéria patří např.:
16
• volba povolání, resp. zařazení do pracovního procesu, • tendence uvážené volby životního partnera, resp. uzavření manželství, • osamostatnění se od rodičovské kontroly a opory a přechod a sebekontrolu a spoléhání se na sebe, • získání emociální rovnováhy s převahou pozitivních citů • racionální, objektivní posuzování situací, životních problémů a konfliktů, cílevědomé úsilí o jejich řešení, • vřazení se do společenské skupiny, vědomí společenské akceptace, přiměřená tolerance ve společenských vztazích, • samostatnost a kritičnost myšlení, • vytvoření světového názoru, vlastních názorů a postojů, morálního kodexu a jejich uplatňování v životě, • přiměřené trávení volného času (Linhartová, 2008).
4
MOTIVACE
Každé chování či jednání člověka je motivováno. Motivací lidského chování rozumíme soubor činitelů, který jedince podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i k ostatním nebo naopak tuto jeho aktivitu tlumí, nerozvíjí (Gillernová, Malotínová, 1992). Linhartová (2008) uvádí, že motivace je aktivita člověka vyvolaná motivem a končící realizací (uspokojením) motivu. Její analýza nám vypovídá na otázky: proč se člověk chová tak a ne jinak, proč usiluje o to a ne o jiné. Zahrnujeme do ní uvědomované i neuvědomované psychické faktory, na jejich základě se uskutečňuje naše chtění a jednání. Motivace je souhrn vnitřních i vnějších faktorů: • povzbuzují, aktivují, dodávají energii lidskému jednání a prožívání • zaměřují toto jednání a prožívání určitým směrem • řídí jeho průběh, způsob dosahování výsledků
17
• ovlivňují též způsob reagování jedince na své jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu (Průcha, Walterová, Mareš, 2003) Hartl, Hartlová (2000) uvádí, že motivace -
je proces usměrňování, udržování a
energetizace, které vychází z biologických zdrojů.
4.1 Dělení motivace Motivaci můžeme rozdělit dle Hartla, Hartlové (2000) • primární – vrozené biologické potřeby, které fungují jako instinkty a vyvíjejí se podmiňováním • sekundární – naučené tendence chování, jak jeho síly a směru, tak i způsobu, vycházejí z motivů primárních • vnější – motivace, kterou vyvolává denní a roční doba, přítomnost či nepřítomnost jiných lidí a podnětů v okolí • vnitřní – motivace přicházející z organismu (hlad, žízeň aj.).
4.2 Teorie motivace V dnešní době existuje mnoho přijímaných teorií motivace. Obecně se nejširšího uznání dostalo: • Maslowě hiearchické teorii potřeb •
Herzbergově dvoufaktorové teorii
4.2.1 Maslowova teorie motivace Franěk (2011) uvádí: „O uspořádání lidských potřeb si kdysi vytvořil představu americký psycholog Maslow. Podle jeho teorie byly potřeby uspokojovány od nejnutnějších fyziologických, postupně směrem nahoru až k potřebě seberealizace. Potřeby uspořádal do tvaru pyramidy.“ 18
Obr. 1 Maslowova pyramida potřeb (Franěk, 2011)
4.2.2
Herzbergova dvoufaktorová teorie
Jsou vymezeny dva základní faktory, které jsou zdrojem spokojenosti a motivace. Jsou to faktory hygienické a motivátory.
19
Do hygienických faktorů patří takové, které vyvolávají pracovní nespokojenost. Mezi motivátory patří takové faktory, které pomohou nabudit motivaci a spokojenost.
4.3 Vnitřní činitele ovlivňující dítě při výběru střední školy Mezi vnitřní činitele ovlivňující dítě řadíme zájmy a postoje. 4.3.1 Zájmy Linhartová (2008) uvádí že, zájem je charakterizován jako trvalejší vztah jedince k objektům a činnostem, který se projevuje v tendenci se jimi zabývat (teoreticky nebo prakticky), což je spojené s příjemným citovým prožíváním. Je silným aktivačněmotivačním činitelem. Zájmy se vyvíjeli v činnosti z potřeb, vloh, schopností a citových vztahů. Plní v životě člověka významnou úlohu: podporují rozvoj jeho osobnosti, vedou ke zdokonalování jeho vědomostí a dovedností a přinášejí mu uspokojení z vykonávané činnosti (Linhartová, 2008). Hartl, Hartlová (2000) uvádí, že zájem je, schopnost trvalejšího zaměření, soustředění na určitou činnost, s výrazným emočním doprovodem. Stimuluje myšlení, paměť, vůli aj. psychické procesy. Lidé se svými zájmy výrazně liší, a to nejen jejich zaměřením, ale i trvalostí, hloubkou, šířkou, intenzitou a hodnotou. Dětské zájmy se projevují jako určité zaměření na některou činnost. Jsou velmi rozdílné, mnohé se teprve utvářejí a v budoucnu se změní nebo upevní. Stále však platí, že dítě hledá to, co ho baví. Ke svým experimentům potřebuje laskavou pomoc rodiče, vychovatele nebo jiné dospělé osoby, která bude jeho snažení podporovat a směřovat (Holeyšová, 2009). 4.3.2 Postoje Postoje představují specifické získané dispozice, které dávají impuls k určitému chování či jednání na základě poznání jevu, k němuž se vztahují, a jeho citového hodnocení. Utváření
20
postojů je neobyčejně komplikovaný proces, do kterého jsou zapojovány i ostatní motivační síly (Gillerová, Malotínová, 1992). Linhartová (2008) uvádí, že se jedná o relativně ustálený systém pozitivních nebo negativních hodnocení určitých předmětů, jevů, situací, osob apod. Myslím si, že zájmy a postoje hrají jednu z největších úloh při volbě povolání. Volba povolání je na celý život. Žáci si jistě volí takový obor, který je bude bavit a dále obohacovat. Jistě ví, že pokud si vyberou nebo budou přinuceni dělat, co je nebaví, budou to dělat s odporem a nechutí. Naopak, když dělám, co mě baví, dělám to ráda. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit.
4.4 Vnější činitele ovlivňující dítě při výběru střední školy 4.4.1 Rodina „Víte, my se máme rádi - a čím je nás víc, tím je vlastně více lásky dohromady“ (Matějček, 1992). Rodina je nejstarší společenská instituce, plní socializační, ekonomické, sexuálněregulační, reprodukční a další funkce. Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu. Z hlediska sociologického je formou začlenění jedince do sociální struktury. Nejběžnějším modelem rodiny je tzv. nukleární rodina, kterou tvoří nejbližší příbuzní, tj. rodiče a děti. V posledních desetiletích se model rodiny, který je historicky flexibilní, významně proměňuje. Zvyšuje se variabilita rodinných typů, zahrnujících nejen rodinu vlastní a úplnou, ale také rodinu neúplnou, nevlastní a náhradní. Součastné pojetí tenduje k chápání rodiny jako sociální skupiny nebo společenství žijícího ve vlastním prostoru – domově, uspokojujícího potřeby, poskytujícího péči a základní jistoty dětem. Rodina spolu se školou plní významné výchovné funkce, které lze chápat jako komplementární (Průcha, Walterová, Mareš, 2003).
21
Potřeby rodičů a dospívajících dětí jsou zdánlivě protikladné, jak uvádí Vágnerová (2000) • rodiče si potřebují uchovat svou autoritu, i kdyby jen formální. • pubescent chápe jako úspěch jakékoliv omezení podřízenosti a dětské role, není dost zralá na to, aby chápal a akceptoval výhrady rodičů i jejich motivaci k určitému jednání. Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, proto se chtějí podílet i při výběru budoucího vzdělání. Je to pochopitelné, ale dítěti to nemusí být vždy příjemné, hlavně pomoc těch rodičů, kteří si, přes své dítě, plní své sny. Není to tak dávno, kdy jsem si vyplňovala svou přihlášku já, musím říct, že jsem vůbec nevěděla, co chci dělat. Proto jsem si nechala poradit od rodičů a přihlásila jsem se na zemědělskou školu. Té volby jsem zatím ve své životě nelitovala, i když se zemědělství nevěnuji. Já jsem své volby nelitovala, ale znám děti, kteří poslechli své rodiče, šli na školu, kterou vybrali rodiče a šťastní nebyli. 4.4.2 Sourozenci Myslím si, že i sourozenec hraje velkou úlohu ve výběru školy, může školu doporučit nebo návrh vyvrátit. Dle mé zkušenosti není moc dobré, dávat své děti na stejnou střední školu. Můj bratr nastoupil také na zemědělskou školu a někteří učitelé nás začali srovnávat. To bylo špatné. Studium mu nešlo tak jako mě, bratr začal školu zanedbávat, nakonec přešel na jinou školu a z pětek se vypracoval na jedničky. 4.4.3 Přátelé a vrstevníci Pro pubescenta mají čím dál větší význam vrstevníci, kteří mají podobné problémy jako on. Vrstevnická skupina slouží jako opora stávající identity. Vrstevníci se stávají neformálními autoritami, které mohou mít za určitých okolností větší vliv než dospělí (Vágnerová, 2000). • pubescenti ve skupině napodobují jeden druhého • skupina má referenční význam – slouží jako základ pro porovnání zkušeností
22
Vágnerová (2000) uvádí že, potřeba přátelství je v období puberty velmi silná, přátelské vztahy jsou charakteristické vzájemností a intimitou: • vzájemnost znamená možnost sdílet vnitřní pocity, názory a životní zkušenosti • intimita zahrnuje tři oblasti: -
možnost svěřit se příteli
-
důvěrnost – přesvědčení, že veškerá vzájemná sdělení jsou jen pro přítele, představují určité tajemství
-
výlučnost – pubescent se chová jinak k příteli jiným způsobem než k ostatním. Přítel má určitá privilegia (Vágnerová, 2000).
Vrstevnická skupina slouží pubescentům jako opora, skupinová identita představuje přechodnou fázi v rozvoji individuální identity (Vágnerová, 2000). Myslím si, že i kamarádi mají velký vliv při výběru školy, jednak mohou svému kamarádovi školu doporučit, nebo vyvrátit. To je jedna z variant nebo se budoucí studenti na školu přihlásí právě proto, aby byli svým kamarádům na blízku. Hartl, Hartlová (2000) uvádí, že přátelství, je trvalý vztah založený především na pozitivních emocích a důvěře. 4.4.4 Socioekonomický status Průcha, Walterová, Mareš (2003) uvádí, že socioekonomický status je postavení jedince (nebo skupiny) v ekonomické a sociální struktuře společnosti, které vyplývá z přístupu k ekonomickým zdrojům a které ovlivňuje sociální status, životní styl a vzdělávací dráhu jedince.“ V dnešní době se jistě bere v úvahu, při rozhodování na jakou školu se dítě přihlásí, finanční situace v rodině. Myslím, že patnáctiletý člověk již ví, jaká finanční situace v rodině je a bere to v úvahu. Studium je sice bezplatné, ale doprava, pomůcky a jiné školní potřeby jsou v některých případech velmi nákladné. Pokud je na tom rodina finančně špatně, věřím, že ve většině případů to studenty motivuje k lepším studijním výsledkům, aby studium tolik finančně rodiče nezatěžovalo. 23
4.4.5 Dosažené studijní výsledky Hodnocení ve vyučování poskytuje žákovi důležité informace o vlastním postupu ve vyučování. Má základní význam pro motivaci žáka k učení, podílí se na vytváření sebepojetí žáka, ovlivňuje jeho aspirace (Vališová, Kasíková, 2011). 4.4.5.1 Funkce hodnocení Hodnocení má několik funkcí: • informativní – informuje o tom, jakého výsledku žák dosáhl • kontrolní – jak a zda byl naplněn cíl vyučování • formativní – je i stimulem rozvoje žáka Myslím si, že dosažené studijní výsledky ovlivní výběr školy. Sám žák určitě ví, jak na tom je a dle toho si také zvolí školu. Student, který má špatné hodnocení se jistě nepřihlásí na výběrové gymnázium a naopak. Problém však nastává, pokud se žák přecení nebo podcení. Tento fakt ho může ovlivnit při výběru střední školy.
4.4.6 Tradice v rodině Tradice v rodině, zejména na vesnici hraje také velkou úlohu při výběru školy. Pokud vlastní rodiče žáka nějakou firmu např. v zemědělství, jistě budou chtít, aby dítě jednou podnik převzalo a tedy šlo na příslušnou školu.
4.4.7 Pohlaví Rozdíly mezi oběma pohlavími se při výběru střední školy samozřejmě projevují zejména v důrazu na ten který obor. Byť není žádný z oborů stavěn výlučně pro chlapce, či dívky, rozdílné fyzické dispozice a řada dalších faktorů jsou důvodem, proč je např. Traktorista považován za „chlapský“ obor, kdežto Všeobecná sestra za doménu žen.
24
5
VOLBA POVOLÁNÍ
Průcha, Walterová, Mareš (2003) volbu povolání definují jako proces zahrnující rozhodování o volbě studia nebo přípravy na povolání, konkrétního povolání a celou profesní dráhu člověka.
Volba povolání je složitý proces a nezvratný proces. Volbou povolání si projde každý člověk, a je potřeba ji pořádně promyslet, protože v práci člověk stráví podstatnou část života. Pokud se zamyslíme nad tím, od koho žáci mohou získat informace, tak jsou to zejména rodiče, sourozenci, rodinní příslušníci, v dnešní době samozřejmě také internet. Ale vzniká také mnoho nových institucí, kde mohou žáci přijít a poradit se s odborníky. Nejběžnější je výchovný poradce přímo na škole, v dnešní době je také snaha o to, aby na škole bych přímo kariérový poradce. Žáci také mohou navštívit různé internetové stránky, které se tímto tématem zabývají. Když se podíváme do historie, jistě si každý z nás vzpomene na své rodiče, prarodiče, kteří studovat nemohli, ať už to buď z politických důvodů, nebo také proto, že museli převzít rodinnou firmu či statek. Také bylo mnoho škol a oborů, které nebyly vhodné pro ženy. Někdy se má za to, že by se dítě mělo již od malička zaměřit na povolání, o které projevilo zájem, nebo které považují jeho rodiče za výhodné. Příliš časná volba povolání však není žádoucí, znamená jistě omezení zájmů dítěte, jež se ostatně často mění. Čím je dítě mladší, tím nesnadněji lze také odhadnout, zda má skutečně předpoklady pro úspěch v určitém povolání.(Kohoutek, 2009). Kohoutek (2009) uvádí, že nejčastější překážkou správné volby povolání mohou být i jiné okolnosti: • atraktivnost toho, co je vzdálené, tajemné a neznámé; • iluze o výhodnosti určité práce (např. duševní); • touha po rychlém materiálním zabezpečení; 25
• přesvědčení, že lze dosáhnout všeho, jen když se těžce pracuje; • tendence zvolit si co nejlehčí povolání vzhledem k případným tělesným nebo zdravotním nedostatkům; • tendence kompenzovat svůj případný tělesný defekt volbou až příliš obtížného povolání; • snaha co nejdříve získat ekonomickou nezávislost.
Někdy se při volbě povolání radí hůře lidem tělesně zdravým (zde jsou možnosti volby rozsáhlejší) než lidem s určitým tělesným (případně zdravotním) a třeba i duševním handicapem, který vlastně působí jako usměrňující faktor. Riziko nesprávné volby povolání zvyšuje fakt, že většina lidí se začíná připravovat na budoucí povolání v počátcích dospívání, kdy je člověk zmítán množstvím duševních hnutí a citů, které jsou často v rozporu a o nichž mladistvý sám neví, jak dalece patří k jádru jeho osobnosti. Zde je také kořen časté zájmové inverze mladých lidí i častých inverzí jejich postojů k okolí. S postupujícím věkem jsou změny v profesních zájmech i sociálních postojích méně časté a méně radikální. Zájmová, respektive profesní stálost nemusí však být vždy ukazatelem zralosti osobnosti nebo vysoké inteligence (Kohoutek, 2009).
Kohoutek (2009) uvádí, že pokud budeme zkoumat profesionální přání u čtrnácti patnáctiletých shledáme dvojí význačný rys:
1. První je, že jsou tato přání velmi nezralá a nereálná, fantazijní. Stává se, že mezi druhy povolání, jež si chlapci nejčastěji volí, není ani jedno běžné "obyčejné". Děvčata jsou patrně realističtější.
2. Jiným nápadným rysem v profesních tužbách mládeže je, že bere v úvahu jen omezený počet povolání. Většina mladých lidí si vybírá z množství asi 10 - 15 druhů povolání, zatímco skutečný počet povolání je nepoměrně vyšší. 26
5.1 Vývojově- psychologická teorie volby povolání Mezi průkopníky vývojově-psychologické teorie volby povolání patřil kolem poloviny 20. století psycholog Eli Ginzberg. Proměnné, které jsou dle Ginzberga pro volbu povolání zásadní: • faktor reality – jedinec musí pod tlakem reality dospět k nějakému rozhodnutí, • faktor učení – ovlivňuje vzdělávací proces, který svou kvantitou a kvalitou působí na rozsah a typ rozhodování, •
emocionální faktory – hrají roli v odpovědích jedince na tlak prostředí,
•
faktory osobních hodnot – různé hodnoty se manifestují v různých povoláních.
Ginzberg a spolupracovníci rozlišují následující stádia vývoje přístupu k volbě povolání: 1)Období volby ve fantazii – děti mají představu, že mohou dělat cokoli 2)Období pokusné problémové volby – zájmová fáze, děti rozlišují zajímavé- nezajímavé 3) Období realistické volby (od 17-18. roku) – hledání a první pokusy v rámci zvolené povolání (Ulrich, 2008).
5.2 Pracoviště pomáhající při volbě povolání V dnešní době již existuje mnoho pracovišť pomáhajících při volbě povolání.
27
Obr. 2 - Provázanost úrovní jednotlivých poradenských služeb při volbě povolání (Hlaďo, 2009)
ŠKOLA VÝCHOVNÝ PORADCE
ŠKOLNÍ PORADCE
Pedagogicko–psychologická
Úřad práce informační
poradna
a poradenské středisko
Na tomto obrázku vidíme provázanost školy, výchovných poradců, pedagogickopsychologických poraden a úřadu práce. 5.2.1 Výchovný poradce Výchovný poradce na základní a střední škole, je prvním poradenským pracovníkem, na kterého se mohou učitelé, rodiče i sami žáci v případě problému obrátit (Rouš, 2011).
Hlavní úkoly výchovného poradce (Vališová, Kasíková, 2011): • Poskytuje důležité informace o činnosti poradenských institucí mimo školu, • Uskutečňuje vlastní diagnostické činnosti podle individuálního zájmu žáků a podle potřeby navrhuje žáky na odborné vyšetření ve specializovaném zařízení. • Plní úkoly v oblasti prevence negativních vlivů • Poskytuje rady absolventům školy během rozhodování o profesní orientaci či dalším studiu a informuje studenty o možnostech následného možného vzdělávání. • a jiné 28
5.2.2 Školní psycholog Na větších školách pracuje i školní psycholog, který zajišťuje poradenské služby. Zabývá se také karierovým poradenstvímDalší funkce školního psychologa jsou: •
nabízí pedagogicko-psychologickou diagnostiku, která souvisí s profesní orientací žáků. A to především ve spolupráci s třídními učiteli, výchovným poradcem a učiteli vyučujícími předměty zaměřené na volbu povolání.
• disponuje potřebnými odbornými znalostmi, pro řešení individuálních problémů žáků má větší časovou kapacitu než výchovný poradce (Kopecká, 2010)
5.2.3 Pedagogicko-psychologická poradna Pedagogicko-psychologické poradny provádí poradenství a diagnostickou činnost se zaměřením na oblast poruch učení, chování, ale také: • ověřování školní zralosti • kariérové poradenství • diagnostika sociálního klimatu třídy (Vališová, Kasíková, 2011)
5.2.4 Úřad práce (informační a poradenské středisko) Úřad práce nabízí také formu pomoci. Sama mám zkušenost, že jsme na základní škole navštívili úřad práce. Dělali jsme různé testy a kvízy, jaké povolání by se k nám hodilo.
5.3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Česká vzdělávací soustava dlouhou dobu potřebu přípravy žáků na volbu povolání neřešila. K posunu došlo rozhodnutím MŠMT o zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do všech vzdělávacích programů základních škol z roku 2002. 29
Průcha, Walterová, Mareš (2003) uvádí, že výchova k volbě povolání je součástí všeobecného vzdělávání, které zahrnuje přípravu na svět práce, postupnou profesní orientaci a pomoc při volbě profesionální dráhy. Rozšiřuje obecně pracovní kompetence a předprofesní dovednosti, seznamuje s trhem práce, povinnostmi a právy pracujících, vztahy na pracovišti mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
5.4 Informační a podpůrné prostředky volby povolání a) Informace ze sféry vzdělání Existuje mnoho příruček, které obsahují celostátní informace, jiné jsou zaměřeny regionálně. A je to např.: • atlas školství – přehled středních škol – soubor 14 publikací členěno dle krajů ČR, obsahuje kompletní nabídku vzdělávacích možností po základní škole • kam na školu – publikace obsahuje kompletní nabídku studijních programů středních škol a konzervatoří • vybíráme střední školu - je to třídílná publikace (Praha, Čechy, Morava) vychází k začátku školního roku, je určena k rukám absolventům základních škol, rodičů a učitelům. b) Informace ze sféry práce • charakteristiky povolání • letáky povolání • charakteristiky zájmových oblastí volby povolání • nabídky volných pracovních míst c) Další média • cesta za povoláním – materiál formou kalendáře
5.5 Elektronická a další vizuální technika a) Informace ze sféry vzdělávání • modul volba povolání informačního systému OK Práce • program BKOV - informace o studiu na vysokých školách v ČR 30
• databáze dalšího vzdělávání DAT • program M- servis • informace o studiu na vysokých školách v zahraničí • celoživotní vzdělání a učení • studium v USA • portál Ploteus – evropský navigátor ve světě vzdělávání b) Informace ze sféry práce • integrovaný systém typových pozic (ISTP) • počítačový program – Průvodce světem povolání • videoklipy o povoláních • filmy o skupinách povolání • portál Evropských služeb zaměstnanosti EURES
c) diagnostické prostředky • program pro pracovní diagnostiku COMDI • Schuhfriedův test (AIST)
5.6 Další informační zdroje dostupné na internetu • internetové stránky pro podporu výchovy k volbě povolání na ZŠ a úvodu do světa práce na SŠ • databáze oborů středních a vyšších odborných škol • registr sítě škol Vidíme, že je opravdu spoustu zdrojů, kde mohou žáci najít zajímavé informace o školách, nebo si udělat testy, jaké povolání by je mohli bavit na základě jejich zájmů a jiných zvolených kritérií.
31
6
PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ
V praktické části jsou prostřednictvím dotazníkového šetření osloveni žáci 9. tříd vybraných škol v Olomouckém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 60% dívek a 40% chlapců. Věkové složení bylo 14-15 let.
6.1 Průzkumné otázky Při psaní své práce jsem si zvolila několik průzkumných otázek. Průzkumná otázka 1: Ovlivní žáka při výběru školy názor rodičů? Průzkumná otázka 2: Vybírají si děti školu dle svých zájmů a dovedností? Průzkumná otázka 3: Pokud mají rodiče nižší vzdělání, hlásí se taky žák na školu s nižším stupněm vzdělání? Průzkumná otázka 4: Bere žák v úvahu při výběru školy své dosažené studijní výsledky?
6.2 Metodika průzkumného šetření Ve své práci jsem použila průzkumné metody- dotazníku. Výhodou dotazníku je fakt, že během krátké chvíle můžeme zjistit určití množství informací od většího počtu osob. Linhartová (2008) uvádí, že dotazník je považován za metodu hromadného získávání údajů pomocí písemných otázek. V dotazníku bývají seřazeny jak uzavřené tak otevřené otázky, součásti mohou být také šalovací otázky. 6.2.1 Forma otázek V dotazníku najdeme celkem 17 otázek. Otázky jsou typu otevřeného, uzavřeného i škálovacího. U otázek číslo 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15 je možnost výběru od 0-5. Dotazování vyberou možnost dle vlastního pocitu. Kdy možnost 0 – neovlivnilo mne, 5 – ovlivnilo velmi.
32
Linhartová (2008) uvádí, že na otevřené otázky se odpovídá zcela volně, při uzavřených otázkách se volí z několika odpovědí (ano-ne-nevím, nebo jiné obsáhlejší nabídkové sdělení). Mohou být také škálovací otázky, v nichž dotazovaný odstupňovává určitý vlastní pocit. 6.2.2 Sběr dat - respondenti Dotazník byl položen žákům 9. tříd. Tento dotazník vyplnilo 93 dětí, ze 4 různých škol a to ZŠ PTENÍ, ZŠ TROUBKY, ZŠ TOVAČOV, přičemž čtvrtá škola si přála být nejmenována. Dotazníky byly žákům položeny v hodině občanské výuky, osobně jsem přítomna nebyla. V rámci tohoto výzkumu jsem dostala do rukou 93 vyplněných dotazníků. Z těchto odpovědí jsem vyhotovila následující grafy. Dotazník je součástí přílohy č. 1. Zjištěné výsledky budu porovnávat s diplomovou prací od autorky Bc. Moniky Kopecké – jejíž téma zní: PROBLEMATIKA VOLBY POVOLÁNÍ a také s bakalářskou prací od autorky Jitky Krškové – ZKOUMÁNÍ MOTIVACE ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL PŘI VÝBĚRU STŘEDNÍ ŠKOLY VE ZLÍNSKÉM KRAJI, V OKOLÍ UHERSKÉHO HRADIŠTĚ.
33
7
ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY
Podle zjištěných dat jsem vypracovala následné grafy a tabulky. Otázka č. 1: Na jaké školy jsi se přihlásil/a? Z odpovědí vyplynulo, že nejvíce žáků se přihlásilo na střední školy a to – na Gymnázia (tj. 17 žáků) a Obchodní akademie (tj. 12 žáků). Dále se pak žáci hlásí na Střední školu zdravotní (tj. 10 žáků), střední školu pedagogickou (tj. 8 žáků), střední školu průmyslovou (tj. 8 žáků), střední školu polygrafickou (tj. 7 žáků), střední školu logistiky a chemie (7), střední zemědělskou školu (tj. 6 žáků), střední školu automobilní (tj. 5 žáků), střední školu technickou (tj. 4 žáci), střední řezbářská škola (tj. 4 žáci). Nejméně se přihlásilo na střední hotelovou školu (tj. 3 žáci), SOU stavební (tj. 2 žáci). Procentuální rozložení můžeme vidět na grafu č. 1 Graf č. 1: Na jaké školy jsi se přihlásil/a?
34
2. Jakým způsobem jsi se o zvolené škole dozvěděl/a? V dnešní moderní době existuje mnoho způsobů jak se dovědět informace o zvolené škole, dotazování uvedli tyto způsoby – graf č. 2.
Graf č. 2: Jakým způsobem jsi se o zvolené škole dozvěděl/a?(procentuální zastoupení)
Z grafu č. 2 je vidět, že nejvíce informací, o zvolené škole, se dotazováni dozvěděli od kamarádů a z internetu. Vidíme, že 23% odpovědělo, že se dozvěděli od kamarádů, tento fakt přiřazuji zejména tomu, že v období dospívání jsou kamarádi pro dítě důležité. Probírají spolu různá témata a tedy i volbu povolání. Z internetu se o škole dozvědělo 19% tázaných, internet je v této době velmi oblíbená pomůcka, mladí lidé na něm tráví veškerý volný čas a mohou tedy získat velmi cenné informace, vzniká mnoho stránek s tématikou volby povolání, kde si mladí lidé mohou udělat i testy, jaké povolání by se k nim hodilo. 12% dotazovaných si o své vybrané škole, přečetlo ve sborníku.
35
Otázka č. 3: Jaké nejvyšší dosažené vzdělání mají rodiče
Touto otázkou jsem se chtěla dovědět, zda žáci, jejichž rodiče mají vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání se hlásí na střední školu nebo gymnázium a naopak Ti, jejichž rodiče mají nižší vzdělání, se hlásí na odborné učiliště. Odpověď najdeme v grafu č. 3.
Graf č. 3: Vzdělání (procentuální vyjádření)
Z toho grafu vyplývá, že pokud měli rodiče vysokoškolské či středoškolské vzdělání jejich děti se také hlásili na střední školu. K tomuto výsledku jsem došla tak, že jsem si dala na stranu dotazníky, kde rodiče mají vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání - žák se také hlásí na střední školu a naopak, kde byla odpověď nižší vzdělání, tak se jejich syn nebo dcera přihlásili také na odborné učiliště. A následně jsem to procentuálně vyjádřila.
36
Otázka č. 4 – Doporučili Ti výběr školy rodiče? Odpověď na tuto otázku vidíme grafu č. 4.
Graf č. 4: Doporučili Ti výběr školy rodiče?(procentuální vyjádření)
Z tohoto grafu je patrné, že 78% dotazovaných odpovědělo, že rodiče jim vybranou školu schválilo a doporučilo. Myslím si, že je to zejména proto, že s rodiči mají mladí lidé nejbližší vztah, jsou s nimi od malička, tráví spolu dost času a každý rodič, chce pro své dítě jen to nejlepší.
37
Otázka č. 5: Při výběru školy Ti pomáhal/a – spíše? Jak respondenti na tuto otázku odpověděli, najdeme v grafu č. 5. Graf č. 5: Při výběru Ti pomáhal/a – spíše?(procentuální vyjádření)
51% tázaných vybralo volbu matky, která jim více pomáhala při výběru. Troufnu si tvrdit, že je to tím, že matky tráví s dětmi více času než otcové. Pomáhají jim při plnění školních povinností, 43% tázaných odpovědělo, že pomáhali oba. Myslím, že tuto možnost zatrhli zejména Ti, u kterých funguje dobře rodina, kdy si všichni sednou a daný problém rozeberou, zváží všechna pro a proti a pak se rozhodou.
38
Otázka č. 6: Bral/a jsi při výběru střední školy v úvahu, která povolání jsou ve společnosti uznávaná? Při této odpovědi měli žáci zakroužkovat možnost od 0-5. Kdy možnost 0 - při výběru mne to neovlivnilo. Číslo 5- ovlivnilo mne velmi. Graf č. 6: Bral/a jsi při výběru střední školy v úvahu, která povolání jsou ve společnosti uznávaná? (procentuální vyjádření)
Zde vidíme, že pro tázané je velmi důležité, při výběru školy, postavení povolání ve společnosti. Myslím si, že je to dáno tím, že mladí lidé chtějí mít dobré postavení a prestiž a tato snaha získat dobrou prestiž může být určitou motivací.
39
Otázka č. 7: Ovlivnily Tě při výběru školy Tvoje dosavadní známky a studijní výsledky? Jak respondenti odpověděli na tuto otázku, najdeme v grafu č. 7. Při této odpovědi měli žáci zakroužkovat možnost od 0-5. Kdy možnost 0 - při výběru mne to neovlivnilo. Číslo 5- ovlivnilo mne velmi Graf č. 7: Ovlivnily Tě při výběru školy Tvoje dosavadní známky a studijní výsledky?(procentuální vyjádření)
Zde vidíme, že dotazováni vzali v úvahu, při výběru školy, své dosavadní známky a studijní výsledky.
40
Otázka č. 8: Vybíral/a jsi si školu blízko bydliště, protože je to finančně přijatelnější pro rodiče? Při této otázce měli žáci také vybrat z možností 0-5. Kdy opět možnost 0- neovlivnilo mne a možnost 5- ovlivnilo velmi. Zda, finanční situaci, berou žáci v úvahu, uvidíme na grafu č. 8.
Graf č. 8: Vybíral/a jsi si školu blízko bydliště, protože je to finančně přijatelnější pro rodiče?(procentuální vyjádření)
Vidíme, že u této otázky nebyl podstatný rozdíl, řekla bych že, Ti, kteří vybrali -možnost neovlivnilo mne to – jsou z lepších společenských vrstev a peníze tedy neřeší. Naopak Ti, které to- ovlivní velmi- nejsou na tom buď tak dobře, nebo zkrátka nechtějí rodinu dále finančně zatěžovat.
41
Otázka č. 9: Vybíral/a jsi si školu dál od bydliště, protože chceš být na internátu? Tato otázka mne velmi zajímala, zda žáci chtějí být daleko od domova. Jak respondenti odpověděli, vidíme na grafu č. 9.
Graf č. 9: Vybíral/a jsi si školu dál od bydliště, protože chceš být na internátu?(procentuální vyjádření)
Zde je jednoznačně vidět, že tento fakt - být dále od bydliště - není pro respondenty při výběru školy důležitý.
42
Otázka č. 10: Vybíral/a jsi si školu, podle toho, že na ní studují Tvoji přátelé? Jak je vidět na grafu č. 10 pro dotazované není, při výběru školy, důležité si vybrat školu, dle toho, zda na ni studují přátelé.
Graf č. 10: Vybíral/a jsi si školu, podle toho, že na ní studují Tvojí přátelé?(procentuální vyjádření)
43
Otázka č. 11: Doporučil Ti školu sourozenec? Doporučil Ti školu sourozenec- tak zněla otázka č. 11, z grafu č. 11 vyčteme, že při výběru školy není pro dotazované důležité doporučení sourozenců.
Graf č. 11: Doporučil Ti školu sourozenec?(procentuální vyjádření)
44
Otázka č. 12: Bral/a jsi v úvahu při výběru školy tradici v rodině? Pokud se podíváme zpátky do historie, tradice v rodině měla velký význam. Každá rodina měla svůj statek, polnosti a předpokládalo se, že dcera nebo syn půjde v rodinných stopách. Jak je tomu dnes, shlédneme na grafu č. 12. Graf č. 12: Bral/a jsi v úvahu při výběru školy tradici v rodině?(procentuální vyjádření)
Z této otázky vidíme, že tradice již není pro respondenty důležitá, myslím, že dnes se hodně od tradice upouští, zejména protože rodiče chtěji, aby se děti měli lépe než oni samotní.
45
Otázka č. 13: Vybral/a jsi si školu, protože se na ni hlásí Tvoji přátelé? Pokud shlédneme graf č. 13, uvidíme, že respondenty neovlivnila možnost jít studovat se svými kamarády.
Graf č. 13: Vybral/a jsi si školu, protože na ni hlásí Tvoji přátelé?(procentuální vyjádření)
46
Otázka č. 14: Vybíral/a jsi si obor dle svých zájmů a koníčků? Myslím, že u této otázky nikoho nepřekvapí, že 65 respondentů vybralo možnost- ovlivnilo mne velmi. Graf č. 14: Vybíral/a jsi si obor dle svých zájmů a koníčků? (procentuální zastoupení)
Respondenti jsou si jistě vědomni toho, že v práci člověk stráví většinu života a proto je velmi důležité, aby ho práce bavila a on do ní chodil rád.
47
Otázka č. 15: Vybíral/a jsi si školu na základě doporučení některého z učitelů? Z grafu č. 15 je vidět, že doporučení učitelů nehrálo významnou roli při výběru střední školy. Graf č. 15: Vybíral/a jsi si školu na základě doporučení některého z učitelů?(procentuální vyjádření)
48
Otázka č. 16: Pomohl Ti při výběru školy výchovný poradce? Pokud ano, napiš jak. Převážná část respondentů uvedla, že jim výchovný poradce neporadil. Asi 1/3 dotazovaných uvedla, že jim výchovný poradce poradil a uvedla tyto fakta: • seznámil mě s důležitými informacemi • doporučil mi jít na jinou školu • dával mi pracovní listy • probral se mnou všechny klady a zápory mnou vybrané školy Graf č. 16: Pomohl Ti při výběru školy výchovný poradce?(procentuální vyjádření)
49
Otázka č. 17: Ovlivnilo Tě při výběru školy, ještě něco jiného, něž faktory uvedené v otázkach 1-16? Dotazování uvedli ještě tyto důvody: • vysoké uplatnění • divadlo, které je na škole • předstupeň na vysokou školu • atmosféra školy • prestiž • zvířata, která jsou na škole • pomoc lidem • image – ta škola je to, co se ke mně hodí
50
8
DISKUSE
Ve své práci jsem si položila několik výzkumných otázek. Prvních z nich zněla, zda ovlivní žáka, při výběru školy, názor rodičů? Dotazovaní uvedli, že je názor rodičů ovlivnil (78%). Kršková (2010) uvádí, že dotazování odpověděli - ovlivnili v 55%, Kopecká (2010) uvádí, že 84% vybralo variantu- ovlivnili mne rodiče. Myslím si, že tento fakt, je zejména z toho důvodu, že s rodiči děti tráví nejvíce času a jistě dobře ví, že to rodiče s nimi myslí dobře. Jedním z problémů by mohly být ambice rodičů, které si své sny plní přes své děti, a často tak přecení jejich síly. Další výzkumná otázka zněla, zda si děti vybírají školu dle svých zájmů a dovedností. Z 93 dotazovaných zvolilo možnost - ano, volil jsem dle zájmů - 85 dotazovaných (tj.91,4%). Kršková (2010) uvádí, že 60% dotazovaných zvolilo možnost ano. Kopecká (2010) uvádí číslo 49%. To, že se mladí chtějí dále věnovat svým zájmům a koníčkům je velmi pravděpodobné, chtějí se dále věnovat tomu, co je baví. Pokud mají rodiče nižší vzdělání, hlásí se taky žák na školu s nižším stupněm vzdělání? Na tuto otázku zní odpověď ano. Pokud měli rodiče pouze výuční list, jejich děti se hlásí na nějaký učební obor. Myslím, si že to může být zejména tím, že nejsou děti rodiči motivovány jít někam na střední školu, ale raději svým dětem doporučí se vyučit, a začít pracovat. Také to může být zapříčiněno pouze tím, že mají nižší intelektuální schopnosti. Ovšem nemusí to být pravidlem, znám mnoho lidí, jejichž rodiče mají nižší vzdělání a oni sami získali vysokoškolské vzdělání. Poslední otázkou, která mě velmi zajímala, zda žák bere v úvahu, při výběru školy, své dosažené studijní výsledky. Ze svého průzkumu jsem zjistila že, ano (69 respondentů, z 93, tj74% ). Kršková (2010) udává číslo 64% (ano), Kopecká(2010) zveřejňuje číslo 47%. Myslím si, že je to dobré, tím že berou žáci v úvahu své studijní výsledky. Myslím si, že je to dobré zejména z důvodu toho, že se nebudou při výběru přeceňovat a vyberou si tak školu, která jim bude vyhovovat.
51
9
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zjistit faktory, které ovlivňují a motivují dítě při výběru školy.
Zjistila jsem, že těchto faktorů je velmi mnoho. Mezi mé první otázky patřilo zejména to, na jaké školy se žáci přihlásili a odkud se o zvolené škole dozvěděli. Nejvíce se žáci hlásili zejména na obchodní akademie, gymnázia, na střední školu polygrafickou, pedagogickou, průmyslovou, zdravotní, ale také i na učiliště stavební, technické, řezbářské aj. Nejvíce informací o zvolené škole se žáci dozvěděli od kamarádů, z internetu a ze sborníku. Důležitým faktorem, který si myslím, nikoho nepřekvapí, je důležitost rodiny. Mladí lidé velmi dají na názor rodičů. Troufnu si tvrdit, že to určitě není na škodu, problém by mohl nastat, kdyby rodiče děti nutili do něčeho, co chtějí oni sami a nedbali na zájem dítěte. Zajímavé také bylo, že s výběrem pomáhají zejména matky. Další z důležitých motivačních faktorů podle, kterého se děti rozhodují, byly zájmy. Mladí lidé se taky rozhodují dle toho, jak je daný obor ve společnosti uznávaný. Dalším faktorem, dle kterého se žáci rozhodují, byly dosažené studijné výsledky. Docela mě překvapilo, že dle tradice v rodině se víceméně nikdo nerozhodoval. Myslím, že je to hlavně tím, že pokud dítě vyrůstá v rodině, kde např. rodiče pracují v zemědělství, tak vidí, jaká je to tvrdá práce, a proto nemá zájem, celý život tvrdě pracovat. Svou úlohu zde samozřejmě hraje vztah ke zvolenému oboru. Pro pubescenty není důležité, zda se přátelé hlásí na stejnou školu nebo na ni již studují. Zajímavá byla otázka ohledně finančních možností, nebyl zde významný rozdíl, avšak převažoval fakt, že neřeší možnost, kdy je studium finančně přijatelnější pro rodiče. Faktorů, které ovlivňují a motivují, je celé řada. V dnešní době se zřizují kariérové poradny, vzniká spousta zajímavých internetových stránek zabývajících se volbou povolání. Taková pozornost ohledně volby povolání je určitě důležitá, je potřeba dobře zvážit co dál v životě dělat. 52
Volba povolání ovlivní každého na celý život. Je potřeba ji dobře promyslet.
9.1
Shrnutí a doporučení
Volba povolání je součástí celkového vývoje osobnosti, ve kterém hrají významnou úlohu rozhodovací procesy. Žák se rozhoduje o konkrétním povolání, které by chtěl vykonávat, v posledním ročníku základní školy si vybírá střední školu, následně konkrétní zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Jedná se o jeden z nejzávažnějších kroků v lidském životě. Škola by měla eliminovat nízkou připravenost žáků na toto důležité životní rozhodnutí. Žáci by měli být ve škole seznámeni a informováni zejména: •
v oblasti světa práce s jednotlivými povoláními
•
s požadovanými znalostmi a dovednostmi potřebnými pro výkon jednotlivých povolání
•
s podmínkami zdravotní způsobilosti
•
o uplatnitelnosti povolání na trhu práce
•
o nárocích různých typů a stupňů škol, jejich zaměření a učebních plánech
•
děti by měly být vedeny k získání přehledu o vlastních schopnostech, dovednostech, nadání, svých fyzických i psychických předpokladech
Jak jsem již předeslala v předcházejících kapitolách, děti hledají pomoc ve výběru povolání ve svém okolí. Zejména škola formuje systematickým způsobem u žáků postoje k práci, profesím a k zodpovědné volbě budoucího povolání. Prostředky a činiteli ve výchově k volbě povolání jsou učitelé, třídní učitelé, výchovní poradci, školní psychologové, vedení školy a vyučovací předměty. RVP ZV je rozdělen do několika vzdělávacích oblastí. Jednou z nich je oblast „Člověk a svět práce“, který by měl utvářet pod vedením pedagogů u žáků • pozitivní vztah k práci • pochopení práce a pracovní činnosti jako příležitost pro seberealizaci • orientaci v rozmanitých oborech lidské činnosti, formách duševní i fyzické práce 53
• osvojení vědomostí a poznatků, které jsou důležité pro volbu povolání a pro uplatnění na trhu práce Tematický okruh by měl připravit žáky na přechod ze základní školy na školu střední. Za pomoci učitelů by se měli učit přebírat odpovědnost za své rozhodování nejen při správné volbě povolání, ale i při rozhodování v dalším životě. Učitelé by ve svém dalším vzdělávání usilovat o získání rozhledu a informovanosti v této oblasti, aby mohli své znalosti, poznatky a zkušenosti předávat svým žákům. Měli by se orientovat zejména v těchto oblastech: •
v přípravě na volbu povolání v rámci základního vzdělávání
•
v teoretických znalostech profesní orientace
•
karierovém poradenství
•
vývojových specificích dospívání
•
psychologii osobnosti, sebepoznání
•
školní soustavě České republiky
•
profesně právní problematice
•
v orientaci ve zdrojích zabývajících se volbou povolání
Základním úkolem školství by měla být důsledná příprava žáků v oblasti orientace ve světě práce a výchova k celoživotnímu učení a sebevzdělávání, které je velmi důležitým faktorem při uplatnitelnosti na trhu práce.
54
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BAUMAN, Lawrence a Robert RICHE. Jak přežít pubertu: průvodce pro rodiče i děti. Praha: Lidové noviny, 2001, 142 s. ISBN 80-710-6440-8.
2. ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování: průvodce pro rodiče i děti. Praha: Lidové noviny, 2001, 142 s. ISBN 80-706-6534-3.
3. FRANĚK, Petr. Filozofie úspěchu. [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.filosofie-uspechu.cz/maslowova-pyramida-lidskych-potreb/
4. GILLERNOVÁ, Ilona a Miriam MALOTÍNOVÁ. Psychologie pro střední školy: občanská nauka - základ společenských věd. 1. vyd. Praha: SPN, 1992, 89 s. Pomocné knihy pro žáky středních škol. ISBN 80-042-5936-7.
5. HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník: Příručka pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 774 s. ISBN 80-717-8303-X.
6. HLAĎO, Petr. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.vychovavzdelavani.cz/files/dokumenty/download/DP_Hlado.pdf
7. HOLEYŠOVSKÁ, Anna a Helena HARTLOVÁ. Zájmová činnost ve školní družině: Příručka pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 228 s. ISBN 978-807-3675-868.
8. KOHOUTEK, Rudolf. Volba a výběr povolání a studia [online]. 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné
z:
http://rudolfkohoutek.blog.cz/0901/psychologie-volby-a-vyberu-povolani-a-
studia
9. KOLÁŘ, Zdeněk a Renata ŠIKULOVÁ. Hodnocení žáků: Příručka pro učitele. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, 199 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4728-346.
10. KOPECKÁ,
Monika. Problematika
volby
povolání.
Brno,
2010.
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/166885/pedf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita.
11. KRŠKOVÁ, Jitka. Zkoumání motivace žáků základních škol při výběru střední školy ve Zlínském
kraji
v
okolí
Uherského
Hradiště.
2010,
Brno.
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/252551/pedf_b?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3DJitka %20Kr%C5%A1kov%C3%A1%26start%3D1. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
12. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 368 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-1284-9.
13. LINHARTOVÁ, Dana. Psychologie pro učitele. Vyd. 2., nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 257 s. ISBN 978-80-7375-222-4.
55
14. MACH, Pavel. Kritéria a preference žáků při volbě střední školy. Brno, 2012. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/387453/pedf_m/MACH__Pavel._Kriteria_a_preference_zaku_pri_volbe_ stredni_skoly.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
15. MATĚJČEK, Zdeněk. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, 223 s. ISBN 80-042-5236-2
16. MATĚJČEK, Zdeněk. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1994, 98 s. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-852-8283-6.
17. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996, 270 s. ISBN 80200-0592-7.
18. NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1. Praha: Academia, 1997, 437 p. ISBN 80-200-0625-7.
19. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8.
20. ROUŠ, Jan. Výchovné poradenství na středních školách. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
21. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: [obor v pohybu]. Vyd. 5., rozš., V Grada Publishing 1. Praha: Grada, 2007, 196 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 978-802-4711-744.
22. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, 2004, 390 s. ISBN 80-7367124-7
23. ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2009, 300 s. ISBN 978-8073675-608.
24. SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007, 140 s. ISBN 978-808-6633-817.
25. ULRYCH, Václav. Vývojově-psychologická teorie volby povolání [online]. 2008 [cit. 201305-03].
Dostupné
z:
http://zrcadlo.blogspot.cz/2011/03/eli-ginzberg-vyvojove-
psychologicka.html
26. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 522 s. ISBN 80-717-8308-0
27. VALIŠOVÁ, A. a H. KASÍKOVÁ. Pedagogika pro učitele: podoby vyučování a třídní management, osobnost učitele a jeho autorita, inovace ve výuce, klíčové kompetence ve vzdělávání, práce s informačními prameny, pedagogická diagnostika. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011, 456 s. ISBN 978-802-4733-579.
28. WEISEROVÁ,
Petra. Motivace
volby
povolání.
Brno,
2012.
Dostupné
http://is.muni.cz/th/350809/pedf_b/BC.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
56
z:
11 SEZNAM PŘÍLOH
I. Seznam obrázků a grafů v textu II. Dotazník
57
Příloha - SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ V TEXTU Obr.1 – Maslowova pyramida potřeb Graf č. 1 – Na jaké školy jsi se přihlásil/a? Graf č. 2 – Jakým způsobem jsi se o zvolené škole dozvěděl/a? Graf č. 3 – Jaké nejvyšší dosažené vzdělání mají rodiče? Graf č. 4 – Doporučili Ti výběr školy rodiče? Graf č. 5 – Při výběru školy Ti spíše pomáhal/a? Graf č. 6 – Bral/a jsi při výběru střední školy v úvahu, která povolání jsou ve společnosti uznávaná? Graf č. 7 – Ovlivnili Tě při výběru školy Tvoje dosavadní známky a studijní výsledky? Graf č. 8 – Vybíral/a jsi si školy blízko bydliště, protože je to finančně přijatelnější pro rodiče? Graf č. 9 – Vybíral/a jsi si školu dál od bydliště, protože chceš být na internátu? Graf č. 10 – Vybíral/a jsi si školu, podle toho, že na ni studují Tvoji přátelé? Graf č. 11 – Doporučil Ti školu sourozenec? Graf č. 12 – Bral/a jsi v úvahu při výběru školy tradici v rodině? Graf č. 13 – Vybral/a jsi si školu, protože se na ni hlásí Tvoji přátelé? Graf č. 14 – Vybíral/a jsi si obor dle svých zájmů a koníčků Graf č. 15 – Vybíral/a jsi si školu na základě doporučení některého z učitelů? Graf č. 16 – Pomohl Ti při výběru školy výchovný poradce?
58
II. dotazník
59
60
61
62
63
64
