Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Cestovní ruch v Jihomoravském kraji: cykloturistika a vinné stezky
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Phdr. Mgr. Josef Smolík, Ph.D.
Antonín Hradský
Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cestovní ruch v Jihomoravském kraji: cykloturistika a vinné stezky vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Mgr. Josefa Smolíka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Mendelovy univerzity v Brně a vnitřními akty řízení Mendelovy univerzity v Brně a Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií.
Brně dne 20. května 2012 ___________________________________________________
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval PhDr. Mgr. Josefu Smolíkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále panu Ing. Luboši Kalovi za rozhovor a poskytnuté materiály společně s cennými informacemi. Na závěr patří mé velké díky rodině a mé přítelkyni za trpělivost a morální podporu.
Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je přiblížit si význam cykloturistiky pro Jihomoravský kraj, jeho hlavních předností a přínosů pro region. V návaznosti na cykloturistiku bude snaha o popsání relativně novodobého projektu Moravských vinařských stezek, který má zvýšit turistickou atraktivitu Jihomoravského kraje, jeho komplexní analýzu a zhodnocení.
Klíčová slova: Cestovní ruch, cykloturistika, cyklostezky, turismus, vinařské stezky.
Abstract: The objective of this bachelor thesis is to describe the meaning of cycling for South Moravian region, his main advantages and contribution for the region. In succession on cycling will be the effort of description of relatively modern project of Moravian Wine Trails, which have to enhance touristic attractiveness of South Moravian region, his complex analysis and valorization.
Key words: Tourism, cycling, bicycle path, wine trails.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................. 8 1. CYKLOTURISTIKA.......................................................................................................................... 9 1.1.
HISTORIE CYKLOTURISTIKY .................................................................................................... 9
1.2.
VÝZNAM CYKLOTURISTIKY................................................................................................... 10
1.3.
PŘÍNOS CYKLISTIKY PRO MĚSTA ........................................................................................... 11
1.4. JIHOMORAVSKÝ KRAJ................................................................................................................. 11 2. SOUČASNÝ STAV CYKLOTURISTIKY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI .......................... 13 2.1. DĚLENÍ CYKLISTIKY ................................................................................................................... 14 2.2. VE MĚSTĚ NA KOLE .................................................................................................................... 16 2.3. CYKLISTIKA A JEJÍ VAZBA NA IDS ............................................................................................. 18 2.4 PREZENTACE CYKLOTURISTIKY NA JIŽNÍ MORAVĚ ..................................................................... 19 2.5 INTERNETOVÁ PREZENTACE ........................................................................................................ 19 2.6. ZÁKLADNÍ POJMY CYKLOZNAČENÍ ............................................................................................ 21 2.7. CYKLOZNAČENÍ ......................................................................................................................... 22 2.8 CYKLOKORIDORY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ............................................................................... 25 3. VINAŘSKÉ STEZKY .............................................................................................................. 26 3.1. HISTORIE A ANALÝZA PROJEKTU MORAVSKÝCH VINAŘSKÝCH STEZEK..................................... 27 3.2. PREZENTACE MORAVSKÝCH VINAŘSKÝCH STEZEK NA INTERNETU ............................................ 28 3.3. PROPAGAČNÍ MATERIÁL MORAVSKÝCH VINAŘSKÝCH STEZEK .................................................. 29 3.4. ZNAČENÍ VINAŘSKÝCH STEZEK .................................................................................................. 32 3.5. SEZNAM MORAVSKÝCH VINAŘSKÝCH STEZEK ........................................................................... 33 3.6. PŘÍNOS NOVÝCH STEZEK PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A REGIONY ................................................ 37
4. ORGANIZACE NA PODPORU VINAŘSTVÍ ........................................................................ 38 4.1. NADACE PARTNERSTVÍ .............................................................................................................. 39 4.2. PROJEKT GREENWAYS ............................................................................................................... 40 4.3. JINÉ PROJEKTY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ................................................................................. 42 5. HLAVNÍ PŘÍNOS MVS A CYKLOSTEZEK PRO JMK ....................................................... 43 6. ZÁVĚR...................................................................................................................................... 45 SEZNAM ZKRATEK: ......................................................................................................................... 46 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................... 47 POUŽITÁ LITERATURA: .......................................................................................................... 49
Úvod Cykloturistika zažívá v posledních letech nebývalý rozmach. Počet lidí, kteří jezdí na kole ať již rekreačně, závodně či za účelem lehčí přepravy přes město, se neustále zvyšuje. Novodobé trendy velí žít zdravějším životním stylem a lidé tak hledají časově nenáročné sportovní aktivity, při kterých si odpočinou od každodenních starostí, zlepší si fyzickou kondici a zároveň navštíví zajímavá místa. S cykloturistikou jsou v posledních letech dále spojovány čím dál tím častěji výlety po památkách a především pak naučné stezky, kterými často nově vybudované cyklostezky cíleně prochází. Cykloturistika ovšem není jen rekreační sport. Kolo v dnešní době slouží čím dál tím více jako dopravní prostředek užívaný ve městech, neboť umožňuje bezesporu flexibilnější pohyb než například auto a zároveň je rychlejší než obyčejná chůze. Jako další alternativu bychom ještě mohli zmínit MHD, kde však na rozdíl od kola nezlepšujeme svoji fyzickou kondici a musíme se o prostor dělit s dalšími lidmi. V zahraničí je způsob přepravy na kole velice populární a velká města jako jsou Paříž, Berlín, Tokyo, Londýn, nebo Vídeň na podporu cyklistiky jakožto ekologicky šetrnému způsobu přepravy vynakládají nemalé částky. Relativně novodobou aktivitou je putování po vinných stezkách. V Jihomoravském kraji se v rámci projektu „Moravské vinařské stezky“ od roku 1999 budují stezky a vytyčují trasy nejen pro pěší, ale především pro cyklisty. Cílem tohoto projektu je provést lidi okolo vinohradů a podpořit tak tradiční zemědělské odvětví Jihomoravského kraje. Spojením rychle se rozvíjející cykloturistiky s putováním po vinařských stezkách vzniká velice zajímavá varianta pro rekreaci v přírodě spojená s poznáváním regionů v Jihomoravském kraji. Tato bakalářská práce bude rozdělena do dvou základních částí. První část bude zaměřena především na cestovní ruch, rozvoj cyklistických tras v Jihomoravském kraji a jejich budoucí plány. V druhé části se bude pojednávat o vinných stezkách, jejich spojení s cykloturistikou a přínosem pro Jihomoravský kraj a obce, jimiž tyto trasy procházejí.
8
1. Cykloturistika Cykloturistika je druh turistiky, při níž se k cestování používá jízdní kolo a zažívá rozvoj především díky potřebě dnešního člověka vracet se do přírody a utíkat od každodenních starostí. Spojuje v sobě jednoduchost pěší turistiky s výhodami motorismu, využívá jejich přednosti a nahrazuje nedostatky. Jízda na kole má výrazný pozitivní vliv nejen na fyzické, ale i psychické zdraví člověka a nenarušuje životní prostředí. Zároveň umožňuje poměrně intenzivní vnímání okolí. (Ondráček, 2006) Zvyšující se životní úroveň obyvatelstva vede k vyššímu pracovnímu vypětí a člověk si rád užije volného času. Tento trend vede i k rozvoji volnočasových pohybových aktivit. Jednou z těchto aktivit, která v devadesátých letech nastartovala prudký rozvoj, je cyklistika a to ve všech svých formách. Rozvoj cyklistiky je podporován i vývojem nových technologií, technického vybavení a používaných materiálů na konstrukci bicyklu. (KČT, 2007)
1.1. Historie cykloturistiky Počátek cykloturistiky souvisí se zrozením kola kolem roku 1817, kdy byl tento vynález primárně předurčen pro radost a zábavu, ale někteří v něm viděli skrytý potenciál. Poté co pominulo období módního trendu v polovině 19. století, došlo k selekci cykloturistů a jejich organizaci v klubech. Roku 1883 byly položeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů, která sdružovala 4 kluby s téměř 150 členy. Hlavní náplní klubů bylo rozšíření praktického využití kola a organizování různých vyjížděk a výletů. Od roku 1875 se v Chebu vyráběla kola značky Premier. Rozvoj cykloturistiky v Evropě zbrzdil politickoekonomický vývoj a obě světové války. Poválečný technický pokrok znamenal rozvoj individuální motorové dopravy. Kolo přestává být dopravním prostředkem a dochází ke vzniku cykloturistiky jako formy aktivního odpočinku.
9
Spolu s odlišným poválečným ekonomickým a politickým vývojem Evropy dochází k rozdílným možnostem rozvoje cykloturistiky, způsobené především nedostatkovým materiálním vybavením obyvatel východního bloku. (Ondráček, 2006)
1.2. Význam cykloturistiky Cykloturistika jako taková je jízda na bicyklu provozovaná na trekingových, horských a o něco méně na silničních kolech za vzdálenějšími cíli především mimo zastavěná území. Využívá jak komunikace se zpevněným povrchem tak i cesty s přírodním povrchem. (KČT, 2007) Její hlavní přínos tedy spočívá v jednoduchosti a prostupnosti rozmanitým terénem a umožňuje tak rychlé přesuny přes místa, kam bychom se s motorovými vozidly dostávali jen velice obtížně. Tím je tento druh turistiky prospěšný zejména pro oblasti, kam bychom se dostávali zdlouhavě, nebo obtížně a v určitých oblastech může přinášet zajímavou formu sezónního rozšíření poskytovaných služeb, a to především v letním období. Dále cyklistika jako taková nabízí zajímavou alternativu dopravy přes stále plnější města. Kola neznečišťují prostředí, jsou tichá, hospodárná, nenápadná a dostupná všem členům rodin. Na kratší vzdálenosti (do 5 km) jsou rychlejší a jejich rychlost zvlášť oceníme, pomyslíme−li na dopravní zácpy. Jízdy do 3 km tvoří v Evropě více než 30 % všech jízd autem a cesty do 5 km dokonce 50 %! Můžeme tedy místo automobilu snadno použít kolo. Na kole si můžeme zajet ve městě prakticky kamkoliv a přitom se vyhneme dopravním zácpám. Proto by zástupci města a ti, kteří připravují jeho rozvoj, neměli ignorovat potenciální možnosti cyklistiky – ať jde o denní cesty do školy nebo do práce (40 % veškerých jízd), nebo o jízdy za jinými cíli (60 % jízd tvoří cesty za nákupy, službami, zábavou, společenskými činnostmi atd.). (Cyklistika pro města, 2006)
10
1.3. Přínos cyklistiky pro města Výhody cyklistiky pro městskou společnost jsou spojeny především s kvalitou života, s kvalitou životního prostředí a s dlouhodobými úsporami, jejichž dosažení cyklistika umožňuje. Patří sem: - Volnější dopravní cesty a snazší dopravní prostupnost vzhledem k menšímu počtu aut (dojíždějící motoristé používají kolo místo auta). Dále sem patří také nepřímé uvolnění dopravních cest (veřejná doprava je přitažlivější – nabízí možnost kombinace s použitím kola. Investice do veřejné dopravy se stávají rentabilnějšími). - Větší plynulost provozu a z toho vyplývající nižší znečištění ovzduší. - Úspornější využití prostoru (na vozovkách a v místech pro parkování) a tím i menší potřeba investic do cest. Města získávají možnost jiného využití veřejných ploch ke zvýšení atraktivnosti svých center (pro ubytování a pro obchod, pro kulturní vyžití a zábavní aktivity). Snížení potřeby investic a dalších nákladů pocítí firmy (parkování) i veřejné úřady (parkoviště, údržba, nová infrastruktura atd.). - Všeobecné zvýšení kvality života ve městech (menší znečištění ovzduší, menší hluk, uvolnění veřejných prostranství, bezpečnost dětí) a zvýšení atraktivity bydlení. - Zpomalení chátrání historických památek; tím se snižují náklady na údržbu (například při méně častém čištění komunikací, chodníků a veřejných prostranství). Ze všech těchto informací jasně vyplývá, že cyklistice je třeba věnovat nejen pozornost, ale také finanční prostředky, které si zaslouží. (Cyklistika pro města, 2006)
1.4. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj je region s bohatou historií a rozmanitým krajinným rázem. V centru Jihomoravského kraje najdeme druhé největší město v ČR a tím je Brno.
11
Jsou zde i čtyři místa, která jsou zapsána na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO a těmi jsou vila Tugendhat, Lednicko-Valtický areál, biosférické rezervace chráněných krajinných oblastí Bílých Karpat a Pálavy. Region je tak obdařen kombinací krásné přírody, rozmanitým kulturním dědictvím a širokou škálou cyklotras, které nás na tato místa zavedou. Tyto trasy jsou využívány především v létě, kdy jsou podmínky k provozování cykloturistiky nejvhodnější. Léto je význačným obdobím v Jihomoravském kraji, kdy se pořádá značné množství folklórních slavností, různých hradních koncertů a letních festivalů. Zároveň je léto vhodným obdobím na návštěvu vinných sklepů a koncem léta přitahuje nejen turisty na nepřeberné množství vinobraní.
Obr. č. 1: Mapa turistického regionu Jižní Morava s nejvýznamnějšími památkami (Jižní-morava, http://www.jizni-morava.info/)
Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství – zemědělská půda tvoří 60 % výměry regionu, z níž 83 % připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklípků. (JMK, 2007).
12
I díky tomu se jedná o region s vysokým ekonomickým potencionálem a to nejen díky své strategické poloze na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní Evropu s jižní. (JMK, 2010) Cyklistika dostála změn a poměrně velkého rozmachu a to nemohlo zůstat bez povšimnutí. V posledních letech tak dochází k poměrně masivní výstavbě sítí cyklostezek, které mají za úkol ulehčit dopravu nejen cyklistům, ale i celkově zlepšit prostupnost městské dopravy.
2. Současný stav cykloturistiky v Jihomoravském kraji Jižní Moravou prochází nejen trasy místního nebo regionálního charakteru, ale i přes 3 000 km tematických tras. Tematické a poznávací cyklistické trasy jsou zaměřené na poznávání historických, kulturních či přírodních památek na území, jímž procházejí. Za tematické trasy můžeme tedy považovat všechny cyklotrasy, které mají vlastní název. (JMK, 2007) Jedním z novodobých a asi nejnápaditějších programů nacházejících se v JMK je regionální cykloturistický program - Moravské vinařské stezky (dále jen MVS) pod patronátem Nadace Partnerství (dále jen NP). Ucelený soubor cyklotras umožňuje jednotlivým regionům a obcím představit své kulturní, historické a přírodní památky. Tímto způsobem mohou dosáhnout vyšší turistické atraktivity oproti ostatním regionům či obcím a zároveň podpořit malé a střední podnikatele, kteří se v daném místě nachází. Kolo je primárně určeno jako dopravní prostředek v letním a podzimním obdobím a to znamená v Jihomoravském kraji období folklórních slavností, různých festivalů, vinobraní a dalších letních slavností. Tímto se atraktivita regionu velice zvyšuje a nabízí tak rozmanitý výběr destinací při putování krajinou.
13
Na území Jihomoravského kraje se vyskytují následující dálkové a nadregionální trasy: • Greenways Brno - Vídeň • Jantarová stezka (Vídeň – Krakov) • Greenways Praha – Vídeň • Česko – Rakouská příhraniční trasa • Moravská cyklostezka (Jeseník – Mikulov) • Pražská trasa • Trasa Jeseník – Znojmo • Trasa Hradec Králové – Břeclav • Trasa Jihlava – Český Těšín (Jižní Morava - aktivní (Propagační materiál) Znojmo.)
2.1. Dělení cyklistiky Cyklistika neboli jízda na kole je v dnešní době velice rozšířený fenomén. Dříve se používala kola převážně na dopravu mezi vesnicemi a sloužila víceméně výhradně jakožto dopravní prostředek. Dnes díky technickému pokroku jsme byli schopni kola odlehčit, odpružit a upravit tak, že ani velké stoupání či jiné velké terénní nerovnosti nejsou pro většinu kol problémem. Kolo se tak začalo užívat nejen jako dopravní, ale především jako rekreační prostředek. Díky tomuto vývoji musíme dnes rozdělit cyklistiku do několika základních skupin a těmi jsou Jízda za prací, Jízda rekreační, Jízda sportovní a Jízda za kulturou. - Jízda za prací je jízdou za zaměstnáním či do školy, při níž jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem. Výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny v krátkém časovém úseku. Významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Tento pohyb je však v současnosti provozován většinou v plném silničním provozu, a to i na komunikacích s vysokou intenzitou motorového provozu. 14
Za takovýchto podmínek lze o bezpečnosti cyklisty s úspěchem pochybovat. Ideálním stavem je tak oddělená cyklistická doprava na cyklostezkách (tj. cyklistických pásech, vedených jako samostatná pozemní komunikace), cyklopruhu (tj. na části pozemní komunikace určená pro jeden jízdní proud cyklistů, jenž je veden po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale minimálně ve vodorovně odděleném jízdním pruhu v části chodníku nebo vozovky), nebo na cyklopásu (tj. pozemní komunikaci nebo její části, která je složena z více cyklistických pruhů; cyklistický pás může být jednosměrný nebo obousměrný). (Cipris Aleš, 2003) - Jízda rekreační neboli turistická, nejvíce využívá cykloturistické trasy, vyznačené na silnicích s nižší intenzitou provozu na místních, lesních a polních komunikacích, jež vedou z měst do vesnic podél hradů, zámků a jeskyň a které přibližují zajímavé přírodní památky. - Jízda sportovní či sportovně-rekreační má svá zvláštní specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy, atd.). Umožňuje na vybraných trasách, drahách a v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, které umožní odreagování se bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti. (Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji, 2007) - Jízda za kulturou je charakterizována jako jízda, při které dochází poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobů života, náboženství apod. Jednou z forem kulturního způsobu cestování je vzdělávací cestovní ruch. Ten je motivován získáváním znalostí a dovedností v navštívené destinaci na vlastní náklady návštěvníka nebo organizací zprostředkujících tyto akce. (Vystoupil a Šauer, 2006, str. 26) Součástí kulturního cestovního ruchu je pak tzv. alternativní cestovní ruch, který se v dnešní době stává čím dál tím populárnější. Jedná se zpravidla o cestování v malých skupinkách, respektující potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí. Příkladem může být agroturistika či ekoagroturistika. (Vystoupil a Šauer, 2006, str. 26)
15
2.2. Ve městě na kole Ve většině případů se musí cyklisté dělit o cestu s auty a při řešení této problematiky je potřeba vzít v úvahu potřeby nejen cyklistů, ale i motoristů. Cyklisté jsou v případě jízdy po pozemních komunikacích zranitelnější než motoristé ze zcela zjevného důvodu. Stoupající tendenci užívání kol dokazuje i statistika oddělení BESIP (oddělení Bezpečnost silničního provozu), která je integrální součástí Ministerstva dopravy. Statistiky pro cyklisty jsou na jednu stranu přívětivé, neboť mezi lety 2008-2009 došlo k poklesu nehod z 2 947 na 1 909. Na těchto číslech mají bezesporu velký podíl preventivní akce pořádané právě oddělením BESIP a zároveň výstavba cyklostezek, která z části ulehčila dopravu cyklistů nejen po městě ale i mimo něj. Bohužel zde máme i statistiku méně příjemnou a tou je počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Do této statistiky se však nepočítá nehoda opravdu způsobená opilým řidičem/cyklistou. Legislativa ČR v dnešní době stanoví nulovou toleranci alkoholu v dechu a je tak jedním z nejpřísnějších států v Evropě. Nicméně k 1. 8. 2011 došlo ke schválení změny v tomto systému. Dochází k určení hranice, od které je možno udělit „trestné“ body pro řidiče, pakliže požili alkohol či jinou návykovou látku – 0,3 promile. V žádném případě však nelze hovořit o prolomení limitu alkoholu za volantem. I nadále platí nulová tolerance, jen do zmíněné hranice hrozí řidiči sankce dle zákona (pokuta + zákaz řízení), nad hranici i připsání bodů. Tímto faktorem může docházet ke zkreslení statistik, neboť viníkem nehody je automaticky ten, kdo požil alkoholický nápoj, před samotným aktem řízení, byť již bylo odbornými studiemi prokázáno, že do určité míry nemá alkohol vliv na pozornost řidiče a že někteří lidé v sobě toto minimální množství mají zcela přirozeně. Bavíme se zde však o minimálním množství, nikoliv o požití alkoholu bezprostředně před jízdou, což je samozřejmě trestuhodný čin. Nárůst takto způsobených nehod vzrostl mezi lety 2008 a 2009 z původních 435 na 522 nehod. Tento problém však nevidím jako směrodatný a závažný ve vztahu k MVS, spíše se bude jednat o nehody způsobené právě ve městech a obcích ať již nepozorností samotných cyklistů, nebo řidičů automobilů.
16
Nutno podotknout, že tyto statistiky vyplývají pouze z nehod hlášených na policii ČR, tudíž tato čísla mohou taktéž kolísat v závislosti na potřebě policejní asistence v případě nehody. V následující tabulce č. 1 můžeme vidět průměrnou nehodovost motoristů i cyklistů v závislosti na věku. Nehodovost je udávána na jeden milión kilometrů a je zde možno vidět, že největšími rizikovými skupinami jsou v případě motoristů mladí řidiči mezi 18 a 24 rokem a u cyklistů jsou naopak nejohroženější skupinou děti ve věku 12-14 let. Věková skupina 64 let a více je pak nejohroženější v obou případech. (BESIP, 2009)
Věková skupina
Motoristé (řidiči)
Cyklisté
12-14
-
16,8
15-17
-
18,2
18-24
33,5
7,7
25-29
17,00
8,2
30-39
9,7
7,0
44-49
9,7
9,2
50-59
5,9
17,2
60-64
10,4
32,1
Nad 64
39,9
79,1
Celkový průměr
20,8
21,0
Tabulka č. 1 Riziko (počet) dopravních nehod na milion kilometrů
Tento příklad pochází z nizozemských statistik (nezahrnují se jízdy po dálnicích, tvořící třetinu celkové vzdálenosti ujeté osobními automobily, protože na dálnicích je riziko nehod desetkrát menší než na ostatních komunikacích). *) *) Průměrné celkové riziko je zkreslené v neprospěch cyklistů, protože se na jejich straně počítá i s věkovou skupinou dětí, které jednak nemohou řídit aut a navíc postrádají pozornost a zkušenost dospělých.
(CYKLISTIKA PRO MĚSTA, 2006)
17
2.3. Cyklistika a její vazba na IDS Dříve se na kole jezdilo všude, kde se dalo, ale s rozvojem automobilové dopravy roste i potřeba cest a tras pro kola, která by jinak zůstala ve městech nevyužita. V poslední době začíná užívat čím dál tím častěji systém dopravy BIKE@RIDE pro denní dojížďku na kole. Tento systém již v praxi funguje v zemích západní Evropy, například ve Francii, Nizozemsku, Velké Británii či v zemích bližších naší republice - Rakousko, Německo, aj. U nás je systém BIKE@RIDE zatím na počátku a lidé si musí zvyknout na tento nový způsob přepravy a zjistit jeho hlavní výhody, které spočívají především ve snadnější přepravě skrz město. Bohužel zde opět narážíme na paradoxy pěších zón, kde jsem byl již svědkem toho, jak policisté chtěli pokutovat cyklistu jedoucího přes Brněnské Náměstí Svobody, neboť se nacházel v pěší zóně a dle policistů měl své kolo vést vedle sebe. Bohužel osobní automobily se zatmavěnými skly a kartičkami „Zásobování“ zůstali bez povšimnutí, byť se očividně o zásobovací vozy nejednalo. V tomto směru má ČR ještě hodně co dohánět pokud se chce alespoň v některých věcech vyrovnat státům Západní Evropy. Pro implementaci tohoto systému u nás je nejprve nezbytně nutné zajistit fyzickou dostupnost služby jako takové pro uživatele, tzn., je nutné do celého systému zahrnout i dopravu od domova k zastávce či stanici anebo opačně od zastávky do cíle cesty uživatele. To lze zajistit jen vytvořením bezpečné, komfortní, přímé a plynulé pěší a cyklistické infrastruktury, která dovede uživatele k nástupním uzlům železniční i autobusové dopravy. Za druhé je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavení jízdních kol. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech: • železniční dopravy • hromadné autobusové dopravy • městské hromadné dopravy Právě dostupnost je základní podmínkou pro úspěšnou implementaci tohoto systému. (JMK, 2007)
18
2.4 Prezentace cykloturistiky na Jižní Moravě Jak již bylo řečeno Jižní Morava je velice lákavou turistickou destinací díky přežívajícím tradicím a velkému přírodnímu potenciálu. K využití tohoto potenciálu je však nutná správná a dostatečná prezentace regionu jako takového a jeho základních předností.
V rámci prezentace cykloturistiky na Jižní Moravě jsem se zastavil v
Brněnském Turistickém informačním centru, kde mi ochotně poskytly veškeré propagační materiály spojené s cyklistikou na Jižní Moravě. Většinou se jednalo o mapky jednotlivých oblastí, které byly víceméně totožné s mapami vinařských oblastí poskytnutých v rámci MVS. Dále mě byla nabídnuta mapa Jihomoravského kraje, která zahrnovala seznam veškerých cyklostezek v rámci kraje. Zvláštností je, že byly k dispozici zvlášť mapy jak pro MVS, tak i pro cyklostezky jako takové a ačkoliv jednotlivé trasy byly skoro totožné, tak rozdíl mezi těmito mapovými podklady byl pouze v legendě, kde byly jednotlivé cyklostezky jinak značené. Domnívám se tedy, že v rámci zlepšení propagace by mělo dojít k asimilaci těchto map, v nichž by pak měl turista přehledně vše na jedné mapě a nemusel s sebou vozit více druhů mapových podkladů pro případ, že by se rozhodl vydat po vinné stezce a následně navázat na cyklostezku.
2.5 Internetová prezentace Dále jsem se zabýval dnes již nedílnou součástí propagace a marketingu jako takového a to formou internetu, který je v dnešní době nepostradatelným pomocníkem při výběru vhodné rekreační oblasti pro čím dál větší počet lidí. Internetový portál www.jizni-morava.cz je oficiálním portálem cestovního ruchu Jižní Moravy. Na hlavní stránce najdeme velké množství informací o Jihomoravském regionu, jeho tradicích, folklóru, pořádaných akcích a jiných aktivitách. Zároveň se zde dostaneme na portál zabývající se přímo cyklistikou na jižní Moravě - http://www.cyklo-jizni-morava.cz, kde jsou přehledně vypsány různé cyklistické vyjížďky a akce zaměřené na cyklisty pořádané krajem. Zároveň zde můžeme načerpat inspiraci pro případný výlet.
19
Přímo na portálu jsou k dispozici tipy na různé trasy rozdělené dle náročnosti, terénu, ale nalezneme zde i tematicky zpracované okruhy.
Obr. č. 2 Logo cykloportálu Jižní Moravy
Struktura internetového portálu Jižní Moravy je ucelená a dobře přehledná. Zároveň je poměrně jednoduchá a intuitivní, tudíž by neměl být problém při hledání informací ani u lidí, kteří jinak internet moc nevyužívají. Na levé straně portálu nalezneme tabulku s "Rychlou navigací" v níž najdeme přehledně vypsané základní informace. Aktuality: Základní prvek, který dokazuje pravidelnou péči o tyto stránky. Nalezneme zde různorodé novinky jako například informace o blížících se akcích, otevření nové cyklostezky, vydání nových průvodců a jiné doplňující informace. Cyklistické akce: Obsahuje popis veškerých blížících se i již konaných cyklistických akcích. Dále se zde nachází podkapitoly Cyklistické, Sportovní, Kulturní, Vinařské, kde můžeme nalézt nejen tipy na výlety na kole, ale i pro pěší turistiku. Tipy na výlet: Velice užitečná sekce, v níž najdeme množství předem naplánovaných tematických tras. Svoji trasu zde naleznou nejen rekreační cyklisté, ale i náročnější sportovci, kdy jedny z nejdelších předem naplánovaných tras jsou dlouhé okolo 60 km. Tyto trasy však mohou sloužit i jako inspirace, neboť každá z nich vede přes určitou památku, ať již historickou, kulturní, nebo přírodní.
20
Desatero pro cyklisty: Obsahuje kodex, podle kterého by se měli cyklisté chovat a který by měli respektovat. Cykloslovník: Relativně nová záložka. Můžeme si zde stáhnout brožuru, která je poněkud chaotičtěji poskládaná, nicméně zdarma nám poskytne technický překlad základních prvků na kole pro případ defektu či jiných potíží i v zahraničí a to v 27 jazycích. Mapy, průvodci, brožury: Zde najdeme, jak již název napovídá, různé brožury, „Průvodce krajem po Greenways“, „Moravské vinařské stezky“ a další stěžejní prospekty, které obsahují cenné informace o trasách a atrakcích nacházejících se na stezkách. Vše je přehledně seřazeno a dostupné online.
2.6. Základní pojmy cykloznačení Cyklostezka je značená komunikace určená výhradně pro cyklistický provoz. Na této stezce by se měli pohybovat jen cyklisté a měla by sloužit pro plynulejší provoz. Bohužel ne vždy je takto vyznačená stezka respektována a většinou nedosahuje parametrů obvyklých v západních zemích viz obrázek č. 3. Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, jež je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena dle Zákona o provozu na pozemních komunikacích. Je značena dle prováděcí vyhlášky a příslušných technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty. Cykloturistická trasa je dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, která je z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami. (KČT, str. 7, 2007)
21
Obrázek č. 3 Brněnská cyklotrasa
2.7. Cykloznačení V ČR existuje dlouhodobá tradice značení turistických stezek a to prakticky od vzniku klubu, který tuto činnost zaštiťuje a má ji na starost. Tím je Klub českých turistů, který se touto činností zabývá již od roku 1889 a od roku 1997 se věnuje i značení stezek pro lyžaře a cyklisty. Takto vytvořená celostátní síť turistických stezek je nejen ojedinělá, ale je i hodnocená jako nejlepší v celé Evropě. V JMK se o značení nejen pěších turistických stezek, ale i cyklostezek stará Klub českých turistů. Nutno podotknout, že každým rokem dochází k „aktualizaci“ těchto značení a i díky tomu se ČR dostala na první příčku ve značení těchto stezek. Tematické trasy si pak značí různé organizace samy. Příkladem mohou být právě MVS, kde se o značení těchto tras stará NP společně s jednotlivými partnerskými subjekty.
22
Nicméně z analýzy vývoje návštěvnosti, kterou si nechal Jihomoravský kraj zpracovat, vyplývá, že celková spokojenost se značením těchto tras roste, viz graf č. 1.
Graf č. 1. Spokojenost návštěvníků s místním orientačním značením (ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŽNÍ MORAVY v letech 2001 až 2009 str. 67)
Při značení se užívá tří základních typů cykloznaček viz obr. č. 4. Směrová tabule (vlevo), Návěst před křižovatkou (uprostřed) a Směrová tabulka (vpravo). Na všech značkách tohoto typu nalezneme symbol kola, který nám říká, že se pohybujeme po značené cyklotrase. Tyto značky se umísťují stejně jako dopravní značení, to znamená vždy před křižovatkou, nebo změnou směru.
Obr. č. 4 Značení cyklotras v ČR
23
Cykloturistické značení (Obr. č. 5) se pak užívá pro trasy, které vedou převážně mimo silnice. Takovéto značky se skládají ze tří stejně širokých pásů kdy vrchní a spodní pás mají barvu žlutou (značení pro cyklisty) a uprostřed je barva tzv. vedoucí (červená, modrá, zelená, bílá). Rozměr značky je 140x140mm a vzdálenost mezi dvěma značkami by neměla být větší, než 500 m.
Základní cykloturistické značení
Šipka značící změnu směru jízdy
Cyklistická směrová tabule neboli směrovka Obr. č. 5 Cykloturistické značení
Obr. č. 6 Pěší směrová tabule
24
Základní cykloturistické značení nám indikuje, že se nacházíme na námi zvolené trase a že opravdu vede k vytouženému cíly. Toto základní značení bývá zpravidla na rozcestích dvou tras, kdy je jedna cyklotrasou a druhá nikoliv, doplněno šipkou pro správné nasměrování. Směrová tabule neboli směrovka je pak pro cykloturisty ve žluté barvě s černým nápisem oproti pěším trasám, které jsou značeny bílou tabulí s černým písmem viz obrázek č. 5. (KČT, 2007)
2.8 Cyklokoridory jihomoravského kraje Jihomoravský kraj si je dobře vědom obliby cykloturismu mezi návštěvníky kraje a jeho prudkého rozvoje zejména v posledních letech. V roce 2007 tak vzniká plán na podporu výstavby cyklotras jako takových, ale zároveň i na podporu přeshraniční spolupráce a to především s Rakouskem. Vzniká tak jedna z nejvýznamnějších cyklostezek a tou je Brno – Vídeň a úsek Veselí nad Moravou – Hodonín. Nutno vyzdvyhnout, že tyto koridory neplní jen funkci rekreační, ale i dopravní. Tyto stezky jsou důležité především s výhledem do budoucna. Již dnes jsou poměrně často frekventovány lidmi, kteří nechtějí řešit problém s automobilem a nebojí se delší jízdy na kole. Výstavba je poměrně finančně náročná, nicméně s finanční podporou EU a vzájemně spolupracujících obcí jak na české, tak i rakouské straně jsou tyto projekty úspěšně realizovány.
25
Mapa č. 1 – Mezinárodní a krajské cyklokoridory JMK
3. Vinařské stezky Vinařské stezky patří neodmyslitelně k Jihomoravskému kraji. Kde jinde bychom mohli najít tak velkou koncentraci malých producentů vína a vinných sklepů? Vinařské stezky představují určitý návrat ke kořenům, kdy si lidé chodili pro víno se džbány a podnikali tak většinou i výlety za příbuzenstvem. Potulování se krajinou v dnešní době aktivního a místy až hektického způsobu života nezapadá do dnešních trendů a tak vznikl projekt na oživení této tradice. Jedná se o projekt ,,Moravské vinařské stezky“, jehož cílem je ochrana kulturního dědictví a rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě. Vzniklo tak celkem 11 cyklistických tras, z nichž každá vede jednou vinařskou oblastí.
26
Všechny jsou napojeny na hlavní stezku Greenway Moravská vinná stezka, která tvoří jakousi vinařskou cyklistickou magistrálu tohoto regionu a spojuje města Znojmo a Uherské Hradiště. (Vinařské stezky na kole) Moravské vinařské stezky tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras na území všech vinařských podoblastí jižní Moravy. Deset barevně odlišených okruhů, pojmenovaných podle příslušných regionů, je propojeno páteřní Moravskou vinnou stezkou vedoucí napříč jihovýchodní Moravou ze Znojma do Uherského Hradiště. Celkových 1 200 km stezek nabízí to nejlepší z vinařské krajiny s podmanivou atmosférou sklepních uliček, starobylých měst, i lidové architektury jižní Moravy. Koordinátorem projektu Moravských vinařských stezek je Nadace Partnerství v rámci již zmíněného programu Greenways. (Propagační materiál JMK, 2011)
3.1. Historie a analýza projektu Moravských vinařských stezek V roce 1997, na popud Ing. Elišky Zimové a doc. Ing. arch. Jiřího Löwa vzniká první myšlenka „Vinařských parků" v lokalitách nejznámějších a nejhezčích vinných sklepů na jižní Moravě. Dochází tak k oslovení jedenácti starostů významných vinařských obcí s návrhem na založení Sdružení vinařských obcí jižní Moravy. Toto sdružení následně požádalo Program PHARE - rozvoj malého podnikání o startovní grant k rozvinutí projektu vinařské turistiky na jižní Moravě. Grant byl přidělen obci Zaječí, zastupující iniciativní skupinu obcí. Díky tomu v témže roce vzniká projekt pod názvem „Vinařské obce a stezky jihomoravského příhraničí". Téma těchto stezek vyplývá z konzultací s odborníky a z inspirace vinařskou turistikou v Rakousku, Německu a ve Francii. Součástí projektu byla i první studie tras spojujících významné vinařské obce jižní Moravy. Na mapě se poprvé objevily barevné okruhy po jednotlivých vinařských oblastech a páteřní trasa ze severovýchodu na jihozápad z Uherského Hradiště do Znojma. Po vyčerpání jednorázové finanční pomoci z PHARE a dokončení projektu, se aktivity spojené s vinařskými obcemi a stezkami téměř na třičtvrtě roku zastavily. (Historie MVS, 2010) 27
V roce 1998 pak aktivitu přebírá NP, při níž vzniká program Zelené stezky Greenways pod vedením Ing. Juraje Flamika. Nadace pak společně se starostou obce Zaječí, Ing. Františkem Šiprem dává dohromady dva stěžejní projekty, které ještě v tomtéž roce realizuje a zpřístupní a rozšíří podvědomí o myšlence Moravských vinařských stezek. Vznikají internetové stránky Sdružení vinařských obcí jižní Moravy a je vydána cykloturistická mapa s doporučenými trasami Moravských vinařských stezek. Zároveň však přetrvávají určité pochybnosti o budoucnosti a přínosnosti tohoto projektu, neboť mezi lidmi stále panuje názor, že turisté budou vinohradům spíše škodit, že vinaři se nebudou chtít zapojit do legálního prodeje vína a vzory v zahraničí jsou považovány za nenapodobitelné. Nicméně v následujícím roce, tedy v roce 1999, v rámci projektu uskutečnily NP a agentura ADONIS řadu setkání a exkurzí zaměřených na propagaci projektu a vytváření širšího partnerství pro jeho realizaci. Právě zapojení dalších organizací bylo jedním z úspěchů dosavadní činnosti a klíčovým předpokladem dalšího rozvoje projektu Moravských vinařských stezek. V roce 2000 pak NP oficiálně přebírá veškeré koordinační a organizační funkce při řízení projektu Moravských vinařských stezek. (Historie MVS, 2010) K dnešnímu dni tak máme více než 1200 km stezek vedoucích různorodou krajinou a jednotlivými vinařskými oblastmi. Celkem 10 vinařských oblastí, kde je každá značena jinou barvou, doplňuje jedna stezka ,,páteřní". Je to Moravská vinná stezka, která protíná vinařské regiony od Znojma až po Uherské hradiště.
3.2. Prezentace Moravských vinařských stezek na internetu Stejným způsobem, jakým jsem postupoval při analýze cykloportálu Jihomoravského kraje,
jsem
hodnotil
i
oficiální
stránky
Moravských
vinařských
stezek
-
http://vinarske.stezky.cz. Internetový portál je přehledně a strukturovaně seřazen a je velice jednoduchý na orientaci. V horní části máme základní nabídku: Stezky, Sklepní uličky, Akce, Služby a cíle, Pro obce, Pro firmy, O nás. Asi nejpodstatnějšími záložkami pro turisty jsou první čtyři jmenované.
28
Stezky: Obsahují seznam veškerých vinařských stezek s detailním popisem trasy. Tento detailní popis zahrnuje veškeré informace o stezce jako takové tj. její délku, obce jimiž daná trasa prochází, dále popis fyzické náročnosti trasy společně s atrakcemi na různých zastávkách a doporučení odkazující na dobré přilehlé pohostinství v rámci trasy a případné technické zázemí. Zároveň zde najdeme i detailní mapy jednotlivých stezek společně s legendou o turistických cílích a atrakcích v obcích ležících na stezce. Sklepní uličky: Tato záložka je spíše než pro cykloturistiku určena všem milovníkům vína, kteří si rádi více poslechnou o historii vinařství a výrobním procesu vína, ochutnají rozdílné odrůdy a nechtějí vykonávat větší fyzickou aktivitu. Akce: Záložka obsahující časový harmonogram akcí pořádaných v rámci MVS a popis témat, kterým se jednotlivé podniky zabývají. Služby a cíle: Velice užitečná záložka, která nám nabízí tři kategorie odkazů a těmi jsou: Služby, Cíle a Cyklisté vítáni. Služby obsahují nadále podkategorie vinařské, ubytovací, stravovací a cyklo, kde si můžeme zjistit dostupnost jednotlivých služeb v rámci určitých regionů. Cíle pak rozdělují jednotlivé turistické atrakce dle zvoleného regionu. Není tak problém si najít lokalitu, v níž plánujeme pobyt a dopředu si můžeme zjistit veškeré informace o lákadlech, které se zde nachází. Poslední jmenovanou záložkou jsou Cyklisté vítáni, která obsahuje informace o tomto certifikátu. Této certifikaci se budeme blíže věnovat v kapitole 4. 1. Nadace Partnerství.
3.3. Propagační materiál Moravských vinařských stezek Pro co nejobjektivnější posouzení jsem se vydal do turistického centra pro Jižní Moravu nacházejícího se v Brně a jakožto zájemce o informace o cyklostezkách a vinných stezkách jsem si nechal ukázat veškeré informační materiály, které mi mohou poskytnout. Kromě nepřeberného množství map jednotlivých regionů jižní Moravy jsem obdržel i brožuru s názvem „Krajem vína“.
29
Bohužel jsem neobdržel aktuální vydání, neboť bylo již rozebrané, nicméně paní ochotně vyhledala katalogy z let 2011 a 2010 a tak jsem měl možnost porovnat rozdíly alespoň za poslední dva roky. Dále jsem byl ujištěn, že obsahově je nový katalog velice podobný svým předchůdcům, pouze s počtem subjektů, které se zapojují do projektu MVS, přibývá i kontaktů. Po detailnějším srovnání těchto brožur jsem zjistil, že i obsahově jsou si velice podobné, pouze se mění subjekty, které se do projektu nově zapojily či z něj odstoupily. Tyto brožury jsou zaměřené především na prezentaci jednotlivých vinařských regionů a nejedná se přímo o propagační materiál MVS, ale o propagaci vína z Moravy jako takového. Nicméně partnerem při tvorbě tohoto dokumentu je kromě Jihomoravského kraje i NP a zároveň je zde věnována kapitola popisu jednotlivých vinařských stezek. K těmto brožurám jsem dostal i mapu „Krajem vína - Moravská oblast Morava“ kde jsou popsány a zmapovány jednotlivé vinařské regiony: Znojemsko, Mikulovsko, Velkopavlovicko a Slovácko.
Obr. č. 7 Vinařské podoblasti Moravy
Znojemsko: Znojemská vinařská oblast je svým významem nejvýznamnější oblastí ČR. Svojí rozlohou vinic, něco málo přes 2000 ha, se řadí na třetí místo v České republice. Znojemská vinařská oblast se táhne od Moravského Krumlova až ke státním hranicím s Rakouskem. Nejlepší obce se nacházejí v okolí města Znojma. Mezi nejzajímavější patří Nový Šaldorf, Šatov, Lechovice, Přímětice a samozřejmě i Znojmo. 30
Turistickou zajímavostí je vinice Šobes, umístěná v Národním parku Podyjí, na které se rodí vína pravidelně ceněná na mezinárodních vinařských soutěžích. Znojemská oblast je rozsáhlá a její půdní fond je velmi rozmanitý. Proto se zde daří pěstovat více odrůd vinné révy. Nejlépe se zde daří odrůdám Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Sauvignon a Müller-Thurgau. (Hollý, 2004) Mikulovsko: Tato oblast je plochou největší vinařskou oblastí v České republice. V chráněné krajinné oblasti Pavlovských vrchů, obklopené vinohrady, leží dvě významná města s vinařskými muzei Mikulov a Valtice. Ve Valticích má své sídlo Střední vinařská škola, která byla založena v roce 1873 a dodnes vychovává většinu vinařských odborníků. Chráněné viniční tratě Mikulovska patří mezi nejteplejší na Jižní Moravě. Dominantou oblasti je Pálava, chráněná krajinná oblast s vápencovými skálami s rozmanitou květenou a unikátními druhy fauny. Geologicky je vlastně bradlem tvořeným jurskými vápenci, které jsou nejčastěji doprovázeny polohami písčitých vápenců a tmavých slínů. Název Pálava také nese nově vyšlechtěná odrůda révy vinné. Pěstují se zde převážně bílé odrůdy. Na vápenitých půdách velmi dobře vyzrává Ryzlink vlašský. Dále se tu ve vynikající kvalitě pěstuje Chardonnay, Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Neuburské, Sylvánské zelené a Tramín. Mikulovská oblast navazuje na jihu na rakouskou vinařskou oblast Weinviertel. Na území 31 vinařských obcí hospodaří 2762 pěstitelů na 2598 ha vinic. (Víno a vinařství, 2008) Velkopavlovicko: Rozkládá se na vinicích původní velkopavlovické a brněnské oblasti. Podloží centrální části podoblasti je vesměs složeno z vápenitých jílů, slínů, pískovců a slepenců, což je vhodné pro pěstování modrých odrůd. V severní části oblasti se dobře daří bílým odrůdám Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Tramín červený, Pálava, Muškát moravský a Müller-Thurgau. Jihozápad a jih podoblasti je znám pěstováním Veltlínského zeleného, Ryzlinku vlašského a Modrého Portugalu. Dalšími nejvíce pěstovanými odrůdami jsou: Svatovavřinecké, Frankovka, Neuburské a Sauvignon. (Víno a vinařství, 2008) Slovácko: Tato nová vinařská podoblast je složena z původních vinařských oblastí Mutěnické, Kyjovské, Bzenecké, Strážnické, Uhersko-hradišťské a z Podluží. Nachází 31
se v jihovýchodním cípu Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky - tento fakt ovlivňuje i bohatou odrůdovou skladbu. Nejvíce pěstované odrůdy jsou: Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Frankovka, Cabernet Moravia a Muškát moravský. (Hollý, 2004)
3.4. Značení vinařských stezek Značení vinařských stezek je spojením klasického loga MVS (obr. č. 8) ve spojení s klasickým cyklistickým značením a vzniká tak nový druh unikátního značení (obr. č. 9). Základní cyklistické značení má žlutou podkladovou barvu a černé písmo (obr. č. 4). Cyklotrasy vedou i po pozemních komunikacích, tudíž platí stejná pravidla pro pohyb na těchto trasách jako pro účastníky silničního provozu.
Obr. č. 8 Logo Moravských vinařských stezek
Obr. č. 9 Značení vinařských stezek 32
3.5. Seznam Moravských vinařských stezek Vhledem k tomu, že MVS se skládají z více tematických tras, byla by škoda je vynechat a nejmenovat je. Z tohoto seznamu si vybere snad každý. Od méně zdatných cyklistů, kteří se chtějí projíždět pomalým tempem a vychutnávat krajinu a památky na které po cestě zcela určitě narazí, po cyklisty kteří se nechtějí pouze kochat, ale taktéž se pořádně projet. Trasy na sebe navazují a různě se křižují a barevně odpovídají značení na obr. č. 9 a 10.
Obr. č. 10 Moravské vinařské stezky
(Dostupné z: http://www.stezky.cz)
• Moravská vinná stezka (280km) Moravská vinná stezka je páteřní trasou MVS. Tato vinařská magistrála spojuje starobylé Znojmo se slováckou metropolí, Uherským Hradištěm a nabízí putování regionem, který zdobí víno, bohatá historie i živé tradice. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek.
33
Na její trase leží 70 vinařských obcí, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje. (MVS, 2012) • Brněnská vinařská stezka (90km) Modře značená stezka se nachází na území na jihovýchod od Brna. Toto území je hustě protkané sítí vinařských tras a je dnes spíše vzpomínkou na vinařskou proslulost kraje v minulosti. Stezka napříč vinařsky okrajovou oblastí s několika centry (Rajhrad, Židlochovice, Slavkov) však nabízí poklidné putování otevřenou krajinou, cestu za poznáním severní výspy vinorodé Moravy a unikátních přírodních i architektonických památek. (MVS, 2012) • Bzenecká vinařská stezka (24km) Šedě značená Bzenecká vinařská stezka vede zčásti ještě Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Nejkratší vinařská stezka kopíruje hranice oblasti většinou po silnicích III. třídy, krátké terénní úseky nabízí široký rozhled do krajiny a jsou lehce sjízdné za každého počasí. (MVS, 2012) • Kyjovská vinařská stezka (84km) Kopcovitým profilem a délkou je Kyjovská vinařská stezka výzvou zkušeným cyklistickým harcovníkům, pestrostí a biologickou hodnotou krajiny představuje lahůdku pro milovníky přírody. Trasa netvoří uzavřený okruh, svým průběhem spíše kopíruje ráz krajiny a několika větvemi navazuje na stezky procházející
sousedícími
oblastmi
–
Bzeneckou,
Velkopavlovickou,
Mutěnickou. Barva značení je světle zelená. (MVS, 2012) • Mikulovská vinařská stezka (82km) Putování po stezce, kterou zdobí významné architektonické památky kraje i znamenitá vína Mikulovské vinařské podoblasti, můžete začít kdekoliv na její
34
trase. Tvoří uzavřený okruh a svými povrchy i výškovým profilem je vhodná pro každé kolo v dobrém technickém stavu. Barva značení této stezky je tmavě zelená. (MVS, 2012) •
Mutěnická vinařská stezka (60km) Cyklistická stezka procházející bývalou Mutěnickou vinařskou oblastí vede
mírně zvlněnou krajinou Kyjovské pahorkatiny. Zeleň sadů, remízků a vinic střídají velké žluté lány řepky, slunečnic a obilí. Kultivovaná krajina a dobře sjízdné cesty nabízí cyklisticky atraktivní okruh, který si můžete spojkou vyznačenou mezi Hovorany a Jarohněvickým rybníkem upravit „na míru“. Prodloužená trasa má tvar ležaté a hodně členité osmičky, krácením pomocí spojky můžete volit jeden ze dvou menších okruhů. Barva značení této stezky je růžová. (MVS, 2012) • Vinařská stezka Podluží (113km) Oranžově značená, široce rozkročená rovinami úrodného kraje vede vinařská stezka Podlužím. Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Pohostinné vinaře a lahodné víno najdete na Podluží téměř všude; v prušáneckých Nechorách nebo mikuleckých Búdách poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. (MVS, 2012) • Strážnická vinařská stezka (101km) Trasa Strážnické vinařské stezky vede částečně Dolnomoravským úvalem, směrem na východ dosahuje k podhůří Bílých Karpat. Nejdelší úsek stezky prochází zvlněnou Hluckou pahorkatinou. Klikatá, více než stokilometrová trasa pokrývá rozsáhlé území, jehož západní hranici tvoří Bzenec a Rohatec, na východě dosahuje až k Boršicím a Hluku.Bohaté větvení stezky zabezpečuje její propojení s vinařskou stezkou Podluží a cyklostezkami vedoucími bývalou Bzeneckou a Uherskohradišťskou vinařskou oblastí. (MVS, 2012) 35
• Uherskohradišťská vinařská stezka (74km) Jen mírně zvlněnou pahorkatinou, po klidných silnicích a cyklostezkách vede část trasy jako stvořené pro celodenní rodinný výlet. Na své si přijdou milovníci vína, lidové architektury i historických a přírodních památek. Ze slovácké metropole směrem na jih se vydává trasa po klidné a bezpečné cyklostezce v blízkosti řeky Moravy. (MVS, 2012) • Velkopavlovická vinařská stezka (109km) Mezi pravidelnými řádky vinic táhnoucími se k obzoru, bezlesým „krajem beze stínu“ i harmonickou krajinnou kompozicí Lichtenštejnů vede více než sto kilometrů Velkopavlovické vinařské stezky. A není to zdaleka jediná příležitost, jak ze sedla kola poznat znamenitá vína a milé lidi, upravené vesnice a městečka i malebné sklepní kolonie. Velkopavlovickou vinařskou podoblast prochází na své pouti napříč vinorodou Moravou i páteřní Moravská vinná stezka a dvě navazující tematické stezky - Modré hory a Krajem André. (MVS, 2012) • Znojemská vinařská stezka (163km) Nejdelší vinařská stezka spojuje pětapadesát vinařských obcí. V rozlehlé oblasti, které dominují aromatická bílá vína, si na své přijde skutečně každý. Vyznavači rovných silničních úseků a pohodových cest mezi poli a vinicemi ocení severní část stezky a oblast kolem řeky Dyje. (MVS, 2012)
Tyto tematické stezky má na starost již zmiňovaná NP, která je koordinátorem a hlavním propagátorem tohoto projektu. Projekt Moravských vinařských stezek by však byl bez podpory obcí a především dotací z Evropské unie neuskutečnitelný.
36
3.6. Přínos nových stezek pro Jihomoravský kraj a regiony Jak již bylo řečeno, Jihomoravský kraj je velice atraktivní turistickou destinací a největší vinařskou oblastí v ČR. Na obrázku č. 9 můžeme vidět oblast Moravy pokrývající 96% ploch registrovaných vinic v České Republice, tudíž je zde značný potenciál pro další rozvoj nejen projektu MVS, ale i dalších navazujících programů. Před deseti lety, kdy začínal projekt MVS, bylo hlavním cílem zvýšit návštěvnost v odlehlejších oblastech kraje, o nichž turisté mnohdy ani neměli zdání. O projektu MVS řekl ředitel NP, Miroslav Kundrata: „Moravské vinařské stezky jsou výkladní skříní nadace při naplňování našeho poslání, pomáhají zachovat místní tradice, to nejlepší co region má, přispívají ke zdravému životnímu stylu, spolupráci obcí i podnikatelů, kvalitě služeb pro návštěvníky, symbolizují myšlenku udržitelného rozvoje. Před deseti lety málokdo věřil, že by do odlehlých vinařských obcí mohli turisté zajíždět po stovkách. Dnes to je realita a stále ještě málo využitá příležitost pro vinařskou jižní Moravu.“ (BikeStream,2010)
Obr. č. 11 Mapa vinařských oblastí v ČR
37
(http://www.stloukal.net/oVine/oVine.htm)
Díky těmto projektům zároveň dochází k trvalému zlepšování spolupráce mezi obcemi, ale dochází tak i ke zlepšení péče o památky a turistické atraktivity, které jsou základním předpokladem pro zvýšení návštěvnosti a atraktivity v kraji. Tento údaj vyplývá z analýzy návštěvnosti jižní Moravy a můžeme jej vidět v grafu č. 2, který vychází z údajů výzkumu „Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009“, který si nechal JMK zpracovat, aby zjistil hlavní potřeby a nedostatky turistů v JMK a mohl tak pružněji reagovat na požadavky lidí a stíhal držet krok s moderními trendy.
Graf č.2 Spokojenost návštěvníků s péčí o památky a turistické atraktivity (ANALÝZA VÝVOJE NÁVŠTĚVNOSTI JIŽNÍ MORAVY v letech 2001 až 2009 str. 68)
4. Organizace na podporu vinařství Nejen v Jihomoravském kraji, ale i po celé České republice působí instituce zabývající se problematikou rozvoje a podpory turistického ruchu v jednotlivých regionech. Tyto organizace se snaží o propagaci regionů v očích potencionálních turistů. V Jihomoravském kraji se jedná především o Nadaci partnerství, která je koordinátorem projektu Moravských vinařských stezek.
38
4.1. Nadace Partnerství Nadace Partnerství je nevládní organizací označovanou od roku 2001 jako o.p.s., neboli občanské poradenské středisko. Jedná se o společnost, která byla založena v roce 1992 a od té doby podpořila na 3 000 projektů v celkové výši 280 miliónů korun. Projekty jsou podporovány formou grantů. NP pomáhá žadateli s přípravou projektu za předpokladu, že splňuje podmínky k úspěšnému získání grantu a není v rozporu s etickým kodexem společnosti. V roce 2000 pak zároveň s programem Život pro venkov otevírá projekt Moravských vinařských stezek. Součástí různorodé činnosti nadace je i čím dál tím známější program „Cyklisté vítáni“. Jedná se o projekt, v rámci něhož byl vytvořen celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se logem kola viz obr. č. 12. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (např. Bett & Bike v Německu nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Každé zařízení, které chce získat certifikaci Cyklisté vítáni, musí splňovat určité dané podmínky. Kritéria pro získání této certifikace jsou rozdělena dle toho, zdali se jedná o zařízení ubytovací, stravovací, kempy či turistické destinace. Zařízení či destinace pak musí splňovat veškeré základní podmínky uvedené v seznamu a k tomu musí ještě splňovat minimálně tři doplňkové. Pakliže subjekt splňuje všechny tyto náležitosti, může zažádat o udělení certifikace a když žadatel opravdu splní veškeré požadavky, je mu uděleno logo programu Cyklisté vítáni. Kritéria jsou pak nastavena především pro cyklisty jako takové, tudíž se hodnotí, jakým způsobem můžeme kolo „servisovat“, kde bude schované přes noc atd. Nicméně i pro pěší turisty je toto logo zárukou kvalitních služeb poskytovaných daným zařízením a v případě návštěvy rozhodně neudělá ani pěší turista chybu. (Greenways, Nadace Partnerství 2012)
39
Obr. č. 12 Logo certifikace programu Cyklisté vítáni
Na internetových stránkách projektu „Cyklisté vítáni“ můžeme nalézt seznam veškerých zařízení, která doposud splnila podmínky k udělení certifikace. Seznam je dělaný v návaznosti na rozdělení krajů, regionů, turistických oblastí, tudíž lze využít informací poskytovaných v tomto informačním systému pro kvalitní naplánování trasy. Dále je zde možno hodnotit jednotlivé destinace z pohledu návštěvníka a podělit se tak o cenné zkušenosti s ostatními potencionálními zákazníky.
4.2. Projekt Greenways Projekt Greenways, neboli Zelené stezky je asistenční a grantový program NP. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji vesnic podél stezek a k zachování přírodních koridorů. Cílem programu je rovněž vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat jak mezi sebou, tak s partnerskými organizacemi doma i v zahraničí. Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.
40
Program Zelené stezky Greenways se zaměřuje na projekty, které v sobě integrují řešení několika oblastí s cílem zlepšení kvality života obyvatel měst i obcí. Hlavní témata programu jsou: •
místní a regionální rozvoj
•
šetrná a bezpečná doprava
•
šetrná turistika
•
ochrana přírodního a kulturního dědictví
•
zdravý životní styl Generálním partnerem Greenways je Nadace České spořitelny, která tento projekt
podporuje v letošním roce (2012) částkou 600 000 Kč. (Nadace partnerství, Greenways)
Vzhledem k rozsáhlému pojetí projektu Greenways bylo nutné jejich členění, a proto se tyto stezky rozdělují do tří základních kategorií a těmi jsou: Dálkové Greenways, Místní a regionální Greenways a Městské Greenways. Dálkové greenways: Dálkové Greenways spojují vzdálené cíle, jsou dlouhé přes 50 kilometrů. Jsou páteří turistických koridorů, které podél nich vznikají. Účelem dálkových Greenways je zlepšit propojení a prostupnost měst a krajiny a zvýšit bezpečnost a atraktivitu dopravní infrastruktury. To vše by mělo umožnit vznik šetrné turistiky. Dálkové Greenways jsou využívány jako dopravní spojnice pro obyvatele žijící v jejich okolí a jako páteř turistického koridoru, ke kterému se připojují další regionální a místní produkty a projekty, respektující zásady udržitelného rozvoje a ochrany dědictví. (Greenways, Nadace Partnerství, 2012)
Místní a regionální Greenways: Místní a regionální Greenways jsou přímé stezky nebo okruhy, většinou mimo městskou oblast. Obvykle jsou dlouhé 10 až 50 km. Účelem stezek je zvýšení bezpečnosti jejich uživatelů, zabezpečení dopravního spojení a prostupnosti daného území. Jsou využívané pro jednodenní a víkendovou rekreaci a turistiku, jako prostor pro zeleň a oddechové zóny, spojují parky, rekreační a sportovní místa.
41
Umožňují zapojit místní obyvatele do projektů a aktivit vedoucích k interpretaci místního dědictví a péči o veřejná prostranství. (Greenways, Nadace Partnerství, 2012)
Městské Greenways: Městské Greenways jsou víceúčelové stezky pro cyklisty, pěší, in-line bruslaře, vozíčkáře a další nemotorové uživatele. Jsou vybudované podél přírodních nebo vytvořených linií v městském prostředí. Účelem stezek je zvýšení bezpečnosti jejich uživatelů a jsou plně integrované do systému městské a příměstské dopravy. Zároveň je využívají obyvatelé i návštěvníci měst pro každodenní dopravu za prací, nákupy a jako bezpečné cesty do škol. Slouží také k rekreaci a městské turistice, mohou být osou zelených koridorů a výpadovkou z města do krajiny. (Greenways, Nadace Partnerství, 2012)
4.3. Jiné projekty v Jihomoravském kraji Jak již bylo několikrát zmíněno, Jihomoravský kraj je velice zajímavou turistickou destinací a tudíž zde v posledních letech běží množství různých projektů, které jsou spolufinancovány z fondů Evropské unie. Těchto projektů je celá řada, nicméně zde zmíním pouze projekty zaměřené na podporu turismu a výstavbu nových cyklistických tras v regionu. Název projektu: Zažít kraj vína a památek na kole Cílem projektu je prohloubit spolupráci Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska v oblasti cykloturistiky. V rámci projektu jsou koordinovány především tyto činnosti: vytvoření
nových
příhraničních
turistických
produktů,
optimalizace
značení
mezinárodních cyklistických tras a stezek, budování drobné infrastruktury, monitoring cyklistů, marketing a propagace s cílem zvýšit ekonomický význam turismu v příhraničním regionu při maximálním využiti regionálních zvláštností. (VZ-JMK 2010)
42
Název projektu: Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trnavského samosprávného kraje v oblasti cyklistiky Cílem projektu je spolupráce v oblasti cykloturistiky na území Jihomoravského kraje a Trnavského samosprávného kraje, která povede k systémové koordinaci v marketingu, propagaci, plánování a budování cyklotras s cílem zvýšení ekonomického významu cykloturistiky v příhraničním regionu, zvýšení návštěvnosti a využiti regionálních a místních specifik a kulturních památek. V rámci projektu bude např. vytvořen jednotný informační portál zahrnující území obou krajů, propagační materiály a mapy, což napomůže dalšímu rozvoji této oblasti cestovního ruchu. Při společné hranici také budou vybudovány cyklo-odpočívky. (VZ-JMK 2010) Název projektu: Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %! Projekt Jihomoravského kraje byl zaměřen na aktivní propagaci možnosti kongresové a incentivní turistiky v Jihomoravském kraji v mediích v České republice i v zahraničí. Pro potřeby projektu byl vytvořen jednotný vizuální styl s motivy zdůrazňujícími hlavní přednosti Jihomoravského kraje v oblasti kongresové a incentivní turistiky (např. dostatečné kapacity pro pořádání kongresů, výborná dopravní dostupnost, dobré předpoklady pro cykloturistiku, vinařskou a golfovou turistiku). Partnery projektu spolufinancovaného z Regionálního operačního programu Jihovýchod byly statutární město Brno, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. (VZ-JMK 2010)
5. Hlavní přínos MVS a cyklostezek pro JMK Vinařství neodmyslitelně patří k JMK a má zde již staletou tradici. Vína z JMK jsou vyhlášena nejen v ČR, ale nově sklízejí i ocenění na mezinárodních soutěžích, kde překonávají i věhlasná francouzská, italská a španělská vína. Vinařské oblasti se tak dostávají do podvědomí i v zahraničí a jejich popularity by bylo škoda nevyužít.
43
MVS mají základ v cyklostezkách nacházejících se na území JMK. Cyklostezky jako takové slouží nejen k jednodušší přepravě ať již po městě či mezi obcemi. Zároveň plní i funkci rekreačního a sportovního vyžití. Skloubením těchto posledních dvou zmiňovaných vlastností dostaneme ideální turistický produkt, který v dnešní době skrývá nemalý potenciál. JMK a především NP společně s partnerskými obcemi si je vědoma tohoto současného trendu a snaží se co nejvíce využít přírodního a kulturního bohatství jihomoravského kraje a zároveň nabídnout u nás ojedinělý a neotřelý turistický produkt, který může přilákat nejen domácí, ale i zahraniční návštěvníky do JMK. Hlavní přínos tohoto spojení vidím především v rozrůstajícím se množství lidí, kteří místo výletů do zahraničí začínají objevovat krásy našich krajů. Lidé dnes vyhledávají nové a neokoukané způsoby rekreace a čím dál tím častěji vyhledávají formu aktivního odpočinku. Využíváním současných trendů pomocí inovačních projektů jakým MVS bezesporu jsou. Zároveň se tak podporují malí a střední podnikatelé, obce nacházející se na trasách MVS a především vinaři, kteří mohou propagovat svá vína a prezentovat se před potencionálními klienty.
44
6. Závěr Tuto bakalářskou práci jsem si vybral s ohledem na mé záliby a koníčky, kterými bezpochyby cyklistika a nově i vinařské stezky jsou. Při vypracovávání této práce jsem zjistil mnoho nových a zajímavých informací a myslím si, že do budoucna pro mne budou mít užitek i po praktické stránce v rámci odvětví, kterým bych se rád po řádném ukončení studia více věnoval. Při získávání informací jsem taktéž narazil na spoustu nových zajímavých lidí, kteří mne zasvětili do tajů přípravy, výroby a následného skladování vína a jeho správného vychutnání. Zároveň jsem navštívil pro mne nové oblasti a poznal spoustu krásných míst, které bych asi bez návštěvy MVS nikdy neviděl, nebo jim nepřikládal tak velký význam. V rámci psaní této práce jsem poznal, že kterákoliv část naší země muže být turisticky atraktivní, ale musí se umět využít jejích hlavních předností a správně je propagovat. JMK má v tomto směru obrovskou výhodu, neboť malebná krajina CHKO Pálava společně s vodními nádržemi Nové Mlýny, pověstnou obcí Dolních Věstonic, nedalekým Lednicko-Valtickým areálem a dalšími zajímavostmi a přírodními památkami, je přímo stvořená k rekreaci. Přírodní podmínky jsou pak perfektní zejména k pěstování vinné révy a tím i vinařství jako takovému. Projekt MVS využívá obou zmíněných vlastností JMK a spojuje je jednoduchým a velice atraktivním způsobem. Tyto projekty pak představují příležitost pro kraj jako takový, ale především pro vinaře, obce a podnikatele, kteří umí využít předností, jenž JMK nabízí. V rozhovoru s panem Ing. Lubošem Kalou jsem se dozvěděl, že ne všechny obce se chtějí, nebo mohou zúčastnit tohoto projektu, nicméně dalo by se usuzovat, že hlavním motivem pro neúčast projektu je slabá vůle ze strany obce a především nedostatek finančních zdrojů v rozpočtu malých obcí. Vyškrtnout tyto obce však nelze a byla by to škoda. V rámci tohoto projektu by tak obce mohli žádat o podporu ze strany státu, kde je však šance na úspěch v dnešní době mizivá. A tak musí obce hledat peněžní prostředky ve svých většinou velmi malých rozpočtech. Zároveň však ucelují, nebo spíše pobízí obce ke spolupráci s podnikateli, kteří mohou pomoci s prostředky a zároveň mohou získat i certifikace, které jim mohou pomoci při nalákání klientů.
45
Seznam zkratek: ČR – Česká Republika EU – Evropská unie CHKO – Chráněná krajinná oblast JMK – Jihomoravský kraj MVS – Moravské vinařské stezky NP – Nadace Partnerství VZ – Výroční zpráva
46
Přílohy Rozhovor s panem Ing. Lubošem Kalou, který je projektovým manažerem a koordinátorem MVS pracující pro Nadaci Partnerství. 1. Co bylo hlavní motivací obcí při zapojování do projektu MVS? „Zpočátku na Jižní Moravě nebylo mnoho cyklotras a tento projekt byl novinkou a výzvou, neboť se měly tvořit nové tematické cyklotrasy, které by provázaly vinařské regiony. Tehdy bylo deset vinařských podoblastí, kde se měly vytvořit cyklostezky propojené jednou páteřní trasou. Takže hlavní motivací obcí bylo přilákání cykloturistů, kteří mohou ochutnat víno místních vinařů a podívat se jak vypadá krajina obhospodařovaná vinaři. “ 2. Jak hodnotíte spolupráci obcí v tomto projektu? „Spolupráce obcí při značení probíhala vždy se všemi obcemi, přes které vinařské stezky vedou, avšak v každém regionu byla pro zajištění financování (zpracování žádosti + vyúčtování) vybrána jedna centrální obec, která toto provedla. Jsou obce, které jsou rády, že přes ně vede vinařská stezka, váží si toho a spolupracují s námi a jsou obce, které ví, že tam stezky vedou, ale moc je tento projekt nezajímá a pak jsou obce, které potřebují kanalizaci a vinařské stezky jsou poslední věc, která je zajímá. Takže zapojení se odvíjí především od toho, jak moc tyto obce jsou aktivní ve vinařské turistice a vidí v ní potenciální rozvoj obce. Momentálně máme něco přes dvacet obcí, které s námi uzavřely smlouvu o spolupráci, ročně nám dávají menší peněžní obnos a my z těchto peněz financujeme propagaci vinařských stezek. Jde především o web a kalendáře akcí. “ 3. Mohl byste uvést pozitiva/negativa tohoto projektu? „Moravské stezky jsou především o tom, že přivedou turisty do obce. Pozitiva a negativa se pak odvíjí právě od těchto turistů. Obec, která ví, jak návštěvníky nalákat a udržet je, aby něco utratily, tak z toho má finanční přínos. Obec, která se neangažuje a
47
turismus nepodporuje, se sama připravuje o možnost finančního přínosu a z toho můžou plynout i jistá negativa, jakými může být nedostatek odpadkových košů a následné odpadky. Ale vše v podstatě záleží na tom, zdali jsou v obci dostatečně šikovní podnikatelé, kteří dokáží zajistit ubytování a stravování. Krom toho, že děláme vinařské stezky, zároveň zpracováváme i projekt „Cyklisté vítáni“, kdy se snažíme propagovat právě služby pro cyklisty dostupné v jednotlivých obcích. “ 4. Jakým způsobem probíhá spolupráce obcí? „Nadace Partnerství stála již od zrodu vinařských stezek jako jejich kooridnátor nejdříve jako kooridnátor vyznačení, posléze propagace a údržby - jednotlivé obce toto nejsou schopny dělat a po pravdě to není ani jejich účelem. Nicméně finančně do toho šly samotné obce a my se snažíme především o propagaci MVS jak v zahraničí tak u nás a snažíme se na to navázat další projekty, jako jsou například nedávno realizované „Sklepní uličky Jižní Moravy“, kdy se vydával průvodce „Po sklepních uličkách Jižní Moravy“. Takže děláme věci, které jsou s tím spojené a navazují na tento hlavní projekt.“
48
Použitá literatura: 1. BESIP. Dopravní nehody cyklistů v roce 2009 [online]. 16.02.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/959_Dopravni-nehody-cyklistu-v-roce-2009 2. BikeStream.cz
[online].
22.05.2010
[cit.
2012-05-19].
Dostupné
z:
http://bikestream.cz/cestovani/637-moravske-vinarske-stezky-slavi-deset-let.html 3. Brněnská - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/brnenska.htm 4. Bzenecká - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/bzenecka.htm 5. CIPRIS, Aleš. DOPRAVNÍ PROJEKTOVÁNÍ, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE [online]. 2003 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/1027/koncepce-text.pdf 6. Cyklisté vítáni: Národní ceritifikace služeb pro cyklisty [online]. ©2003-2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitaniinfo.php3 7. CYKLISTIKA PRO MĚSTA: Informace pro zástupce měst a obcí. Praha 1: Typografie a DTP nakladatelství ARSCI, 2006. 2. ISBN 80−7212−387−4. 8. FSPS MU BRNO. Turistika I: Cykloturistika [online]. 2006 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/turistika/ch08.html 9. Greenways. Nadace partnerství [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/ 10. Historie MVS. Moravské vinařské stezky: Historie MVS [online]. 2010 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://www.vinarske.stezky.cz/cze/o_nas/mvs/default.htm 11. HOLLÝ, Ladislav. Turistické oblasti a regiony ČR. Znojemská vinařská oblast [online]. 07.10.2004[cit.2012-04-22].Dostupné z: http://www.33.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=105874 12. JANSA, Petr. Český rozhlas [online]. 1. srpna 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/motozurnal/automoto/_zprava/928628 13. JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji [online]. 2007, [cit.
2010-05-10].
Dostupné
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=28966&TypeID=2
49
z:
http://www.kr-
14. JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Výroční zpráva Jihomoravského kraje. Žerotínovo náměstí, Brno,
2010.
Dostupné
z:
www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=171905&TypeID=7 15. KLUB ČESKÝCH TURISTŮ. Učební texty pro značkaře díl N: Značení cyklotras. RADA ZNAČENÍ, 2007. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/znacenicyklotras/ke-stazeni/ 16. Kyjovská - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/kyjovska.htm 17. Mikulovská vinařská oblast. Víno a vinařství: Vinařský a vinohradnický server [online]. 2000 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.czechwines.cz/oblasti/mio_c.htm 18. Mikulovská - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/mikulovska.htm 19. Mutěnická - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/mutenicka.htm 20. ONDRÁČEK, Jan. Úkol 8. Cykloturistika [online]. 2006, [cit.2010-05-10]. Dostupné z:http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fsps/js07/turistika/ch08s01.html#d0e2283 21. Podluží - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/podluzi.htm 22. Portál Jihomoravského kraje: Cestovní ruch [online]. 29.12.2009 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39410&TypeID=12 23. Průvodce po Moravské vinné. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/moravska_vinna 24. Strážnická - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/straznicka.htm 25. ŠAUER, Martin. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy: v letech 2001 až 2009. Brno, Prosinec, 2009. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=39410&TypeID=12 26. Uherskohradišťská - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/Uherskohradistska.htm 27. Velkopavlovická - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/velkopavlovicka.htm 28. Vinařské podoblasti oblasti Morava. Moravia Vitis [online]. 2004 [cit. 2012-04-22]. Dostupné
z:
http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=0&value2=oblast-
morava#mikulovska 50
29. Vinařské stezky na kole. JENERÁLOVÁ, Ivana. Česká republika - oficiální web ČR [online]. 15.06.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/98855vinarske-stezky-na-kole 30. VRTALOVÁ, Jitka. MINISTERSTVO DOPRAVY. Do práce na kole: ANEB PROČ POTŘEBUJEME
PODPOROVAT
CYKLODOPRAVU?.
Centrum
dopravního
výzkumu, Listopad 2011. Dostupné z: http://www.cyklostrategie.cz/file/kampane-doprace-na-kole-proc-potrebujeme-podporovat-cyklodopravu/ 31. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2. 32. Znojemská - MVS. Moravské vinařské stezky [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/znojemska.htm
51
52
