MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2011
Bc. JIŘÍ TŮMA
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
Odchov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách s použitím oteplené vody.
Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Jan Mareš
Vypracoval: Bc. Jiří Tůma Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Odchov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách s použitím oteplené vody vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
Orig.
PODĚKOVÁNÍ Především děkuji svým rodičům, kteří mě podporovali po celé studium. Dále můj dík patří panu doc. Dr. Ing. Janu Marešovi, za umožnění zpracování diplomové práce, za pomoc a trpělivost. Stejně tak děkuji všem váženým kolegům, se kterými jsem měl tu čest, sdílet krásných 5 let studia na MZLU v Brně a kolegům na pracovišti Velký Dvůr Rybníkářství Pohořelice. Tato
práce
byla
zpracována
s podporou
Výzkumného
záměru
č.
MSM6215648905 „Biologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Projektu NAZV č. 71305 Vývoj nových metod chovu vybraných perspektivních akvakulturních druhů s využitím netradičních technologií.
ABSTRAKT V rámci řešení diplomové práce byl zhodnocen produkční efekt odchovu násadovéhomateriálu candáta obecného (Sander lucioperca) v průběhu zimního období na oteplené vodě a s použitím kompletních krmných směsí. Odchov byl realizován v termínu 29.10. 2009 – 2.7.2010 v recirkulačním systému, tvořeném závěsnými vaky o objemu 6 m3. Každý vak byl napojen na svůj biofiltr. V průběhu odchovu byly testovány hustoty obsádky a konstrukce biofiltru. Rybám se předkládalo krmivo Skretting BIO s obsahem proteinů 42,5 % a tuku 13 %. Bylo dosaženo úrovně přežití 30 %. Ryby přirostly z kusové hmotnosti 16,5 g na průměrných 111,6 g. SGR činila 0,89 %.d-1 a FCR 3,08. Rozdíly v růstu ryb mezi jednotlivými nádržemi dosáhly statisticky významné úrovně (p<0,05). Byl zjištěn vliv hustoty obsádky i vliv použité konstrukce biofiltru. Po odstranění příčin vyšších ztrát, bude možné tento systém produkce násadového materiálu použít v provozních podmínkách.
Klíčová slova: Sander lucioperca, intenzivní chov, roček, výživa ryb ABSTRACT The aim of this thesis was to evaluate production effect of pikeperch stock fish Sander lucioperca) under controlled conditions with thermal effluent water during the winter time. Complete feeding mixture were used. Rearing experiments were realized between 29.10. 2009 – 2.7.2010 in the recirculation system of hanging water – bag basins with capacity 6m3. Each basin had own bio – filtre. During the rearing period intensity of fish stock and construction of bio – filtre were tested. The complete feeding mixture Skretting BIO contained 42,5 % proteins and 13 % fats. Survival level was 30 %. Average weight increased from the beginning of 16,5 g up to 111,6 g. SGR was 0,89 %.d-1 and FCR 3,08. Experiment achieved statistically significant difference (p<0,05) in growth between individual basins. Influence of intensity fish stock and type of bio – filtre were demonstrated. After upgrading system (to increase survival) will be able to use this system production of pikeperch stock fish in the working conditions.
Key words: Pikeperch, intensive conditions, yearling, fish nutrition
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Biologie candáta obecného (Sander lucioperca) ................................................... 11 3.2 Popis ...................................................................................................................... 12 3.3 Rozmnožování....................................................................................................... 13 3.4 Chov candáta obecného ......................................................................................... 13 3.4.1 Poloumělý výtěr .............................................................................................. 13 3.4.2 Odchov rychleného plůdku ............................................................................. 15 3.5 Odchov násadového materiálu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách16 3.5.1 Převod rychleného plůdku na suchou dietu .................................................... 16 3.5.2 Velikostní třídění ryb ...................................................................................... 18 3.5.3 Intenzivní odchov násadových ryb.................................................................. 19 3.5.4 Potřeba živin.................................................................................................... 21 3.5.5 Nutriční hlediska intenzivního chovu (Percidae) ........................................... 21 3.5.6 Krmná dávka ................................................................................................... 22 4 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................... 24 4.1 Zimní odchov......................................................................................................... 24 4.1.1 Měření ............................................................................................................. 27 4.1.2 Délkohmotnostní parametry............................................................................ 27 4.1.3 Kondiční a exteriérové ukazatele .................................................................... 27 4.1.4 Statistické ukazatele ........................................................................................ 28 4.1.5 Ukazatelé produkční účinnosti krmiv ............................................................. 29 4.1.6 Úroveň přežití (%)........................................................................................... 29 4.1.7 Statistická analýza........................................................................................... 29 4.2 Letní odchov .......................................................................................................... 29 4.2.1 Analýzy tkání .................................................................................................. 30 5 VÝSLEDKY A DISKUZE.......................................................................................... 31 5.1 Průběh zimního odchovu ....................................................................................... 31 5.1.1 Hydrochemické parametry .............................................................................. 31 5.1.2 Růst ................................................................................................................. 31 5.1.3 Přežití .............................................................................................................. 36
5.1.4 Typ filtrace ...................................................................................................... 39 5.1.5 Hustota a hmotnost obsádky ........................................................................... 39 5.2 Letní odchov .......................................................................................................... 39 5.2.1 Složení tkání.................................................................................................... 41 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 42 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 44 8 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ.......................................................... 50 8.1 Seznam tabulek...................................................................................................... 50 8.2 Seznam grafů ......................................................................................................... 50 8.3 seznam obrázků ..................................................................................................... 50 9 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................. 51 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 52 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 53
1 ÚVOD V České republice je candát obecný (Sander lucioperca, Linnaeus, 1758) považován za významný druh ichtyofauny, ať už ve volných vodách, tak také v akvakulturách. Roční úlovek ve volných vodách se podle údajů MZe ČR pohybuje mezi 110 až 170 t, zatím co produkce tržních ryb činí přibližně 50 t . Candát je zpravidla přisazován do rybníků jako doplňkový druh ryby. V počáteční produkci se nejčastěji se používá Šustova metoda poloumělého výtěru a následný odchov násadových ryb, které jsou přisazovány do hlavních produkčních rybníků. Tímto způsobem však celkovou produkci tržních ryb příliš navýšit nelze. Tradiční kaprové hospodářství, vysoké ztráty při odchovu a vliv devastačních následků rybožravých predátorů jsou hlavními důvody limitujícími produkci. Velkou nevýhodou chovu v rybnících je, že produkce candáta se dostává na trh periodicky a nepokrývá tak trvale vysokou poptávku. Trvalé zařazení candáta do intenzivních chovů, by znamenalo významné zvýšení produkce této ryby a její celoroční nabídku. Rozvoj akvakultury světové i evropské, si žádá vyhledávání nových druhů ryb, vhodných pro produkci v kontrolovaných a řízených podmínkách intenzivních chovů. Právě candát patří mezi vhodné a zároveň žádané druhy ryb. V řadě evropských zemí probíhají experimentální a poloprovozní pokusy s cílem ověřit vhodnost candáta obecného pro intenzivní chovy. Ať už pro produkci násadových ryb do volných vod a pro nasazení do rybničního hospodářství, tak pro produkci jedinců tržní velikosti – pro produkci masa. V některých evropských zemích již fungují chovy s produkcí násadových, ale především tržních ryb. Odchov násadového materiálu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách dostál v posledních letech značného významu jak v experimentálních chovech, tak už i v chovech komerčních. Význam candáta pro akvakulturu v ČR je posílen také operačním programem rybářství, který umožňuje financovat experimentální odchov a otevírá tak dveře k propracování odchovu a zisku zkušeností. Pro potřeby chovu u nás je nejvhodnější metoda převodu rychleného plůdku z rybničních podmínek do kontrolovaných podmínek technické akvakultury, kde lze při použití přímého nebo kombinovaného převodu na suchou dietu, dosáhnout reálné
8
úrovně přežití mezi 30-50 %. Závislost na rybničním chovu a nebezpečí zavlečení ektoparazitů do odchovného systému jsou nevýhodou tohoto způsobu odchovu. Násadový materiál odchovaný v kontrolovaných podmínkách lze také použít k vysazení do rybničního prostředí dle potřeby, máme tak možnost omezit momentální nepříznivé vlivy jako kyslíkové deficity v letním období. Je jen otázkou času, kdy se v České republice podaří candáta zařadit do intenzivních chovů v plně provozním měřítku.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vyhodnotit výsledky získané na základě provedeného experimentu - odchovu násadového materiálu candáta v kontrolovaných podmínkách za použití oteplené vody, s využitím kompletní krmné směsi. Práce je zaměřena na sledování růstu ryb v závislosti na hustotě obsádky a typu použité filtrační jednotky. Experimentální odchov byl prováděn tak, aby byl co nejbližší podmínkám a možnostem místních poměrů.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Biologie candáta obecného (Sander lucioperca) Candát obecný se původně vyskytoval na území střední a východní Evropy. Na západě Evropy bylo rozšíření ohraničeno povodím Labe a Dunaje včetně. Ve východní části se původně vyskytoval v přítocích Černého a Kaspického moře, dále pak v povodí Volhy a Aralského jezera. V severní části Evropy se vyskytoval v úmoří Baltu a v jižní části Skandinávského poloostrova. V současné době je oblast jeho výskytu rozšířena díky introdukci v podstatné části Evropy a to na území Balkánského poloostrova, Francie, Švýcarska, Apeninského a Pyrenejského poloostrova. Počátek šíření na západ nastal koncem 19. století v povodí Rýna v Německu. Dále byl introdukován do Anglie. Ve vodách České republiky je jeho výskyt ovlivněn a často i podmíněn vysazováním. Obývá většinu stojatých vod. Najdeme ho ve slepých ramenech, rybnících, údolních nádržích, dále v jezerech vzniklých po těžbě štěrkopísku a ve většině řek (BARUŠ, OLIVA, 1995b). První candáti, kteří zavítali do vod třeboňských rybníků pocházeli z řeky Nežárky, kde je chytil roku 1784 mlynář Šputský. Bylo to 6 ks candátů a podle úředního nařízení je nasadil tehdejší rybný do Rožmberského rybníka. Po dvou letech se na výlovu těšili prvnímu úspěchu. Slovili 5 kop candátí násady. Tu rozváželi do okolí, např. do Káňova. Tehdy třeboňští rybáři ještě neznali název candát, používali pro něj název „mořský okoun“ (ANDRESKA, 1987) Do volných vod se candát obecný vysazuje zpravidla jako roček ve velikosti 8 až 12 cm, výjimečně větší. Na říčních revírech se vysazuje okolo 20 ks Ca1.ha-1, na stojaté vody a přehradní nádrže průměrně 100 ks Ca1.ha-1. Kusová návratnost se pohybuje mezi 10 až 20 %. Platí čím větší kusová hmotnost při nasazení, tím větší kusová návratnost (ADÁMEK et al., 1995). Ve vodárenských nádržích je přisazován jako součást účelových rybích obsádek (DUBSKÝ et al., 2003). Zde plní funkci především v omezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. K vysazování candáta obecného je třeba dodat, že kromě nasazování ročka se uplatňuje také nasazování candáta rychleného (Car) ve velikosti kolem 3 cm, který lépe kopíruje potravní nabídku prostředí. Podzimnímu ročku odchovanému v monokultuře totiž často plůdek z přirozeného výtěru v nádrži svojí velikostí uniká z jeho potravního
11
spektra. Candát je i vhodnějším druhem z hlediska působení na populace plevelných ryb, jelikož vytváří v prostředí početnější populace než štika (ADÁMEK et al., 1995). Candát obecný není pevně fixován na stanoviště nebo úkryt jako štika a dobře snáší volnou vodu bez překážek s daleko menší náchylností ke stresu, nemělo by tedy docházet k problémům při přizpůsobování se odchovným nádržím, kde tyto úkryty zcela chybí (ADÁMEK, OPAČAK, 2006). I vzhledem k této skutečnosti je třeba, aby v odchovných nádržích bylo rovnoměrně rozmístěno světlo, protože podle LUCHYARI et al. (2006) candát vyhledává v odchovné nádrži místa s nejnižší intenzitou světla. To bylo potvrzeno i při testování vhodného typu nádrže. Byly použity nádrže ze zeleného plastu a skleněné elementky. Ryby v plastové nádrži měly snahu se skrývat v rozích nádrže a tím se pak později dostávaly k předkládanému krmivu. Ve skleněných nádržích byly ryby rozmístěny rovnoměrně (TŮMA, 2008). Candát obecný je dravec, jehož potravu tvoří v mládí především zooplankton a v dospělosti téměř výhradně ryby. Poměrně brzy se projevuje i kanibalismus (DUBSKÝ et al., 2003).
3.2 Popis Nejčastější celková délka do 80 cm a hmotnost do 6 kg, dorůstá však až do délky 100 cm a hmotnosti 15 až 20 kg. Má protáhlé robustní tělo torpédovitého tvaru s klínovitou hlavou. Tělo a někdy i část skřelových kostí jsou kryty drsnými ktenoidními šupinami. Koncová řídce ozubená ústa mají na čelistech vedle malých i delší zuby. Oči jsou velké. Dvě hřbetní ploutve jsou oddělené mezerou. Břišní ploutve jsou posunuty dopředu těsně za úroveň prsních ploutví (BARUŠ, OLIVA, 1995b). V mládí žije většinou v hejnech. Zpočátku tvoří velká společenství, s růstem ryb se počet jedinců v hejnu snižuje. Starší ryby žijí samotářsky na vhodném stanovišti. Po přechodu na exogenní výživu se živí především zooplanktonem. Starší jedinci konzumují větší vodní zvířenu – larvy hmyzu a plůdek různých druhů ryb. Později přecházejí na dravý způsob života (od velikosti 40 až 60 mm) a konzumují různě velké potravní ryby. U candáta se poměrně záhy projevuje kanibalismus, nebývá však tak výrazný jako u štiky (DUBSKÝ et al., 2003).
12
3.3 Rozmnožování V našich vodách candát obecný pohlavně dospívá ve věku 3 až 5 let v závislosti na podmínkách prostředí. U samců ojediněle ve druhém roce života. Tření v našich podmínkách probíhá od konce dubna až do června, při teplotách vody od 5 do 12 (16) °C. Jako trdliště je vyhledáváno písčité, štěrkovité či hlinité dno, případně s vodními porosty a hloubka vody obvykle do dvou metrů (BARUŠ, OLIVA, 1995). Jikry candáta v přírodních trdlištích můžeme ale nalézt i v hloubce několika metrů (CRAIG, 2000). Z hlediska ekologického je candát indiferentním druhem, ochraňujícím po výtěru jikry. Samec buduje před výtěrem hnízdo tak, že očistí dno, případně kořínky či rostliny od nánosů. Zde setrvá až do výtěru. V průběhu roku není pohlavní dvojtvárnost nijak zřetelná. V období tření mají samice plnější, zvětšené břicho. Je to důsledkem většího objemu gonád. Břicho mají bíle zbarvené. Samci jsou štíhlejší a temně zbarveni, zejména břicho bývá tmavé až černé. Výtěr probíhá v párech. Samec hlídá na hnízdě vytřené jikry a zbavuje je nánosu nečistot (BARUŠ, OLIVA, 1995). Dále ZAKĘŚ (2009) uvádí, že v předvýtěrovém období může být u samic močopohlavní papila světlejší a mírně konvexní. Absolutní plodnost je uváděna v rozsahu 40.000 až 900.000 jiker a u velkých samic může přesáhnout milion jiker. Relativní plodnost dosahuje 100.000 až 210.000 jiker. Jikry o průměru 1 až 1,5 mm jsou lepkavé a inkubace trvá 150 až 190 °D (SPURNÝ, 1998). Při teplotě vody 12 až 15 °C trvá inkubace 10 až 16 dní (BASTL, 1978).
3.4 Chov candáta obecného V klasickém chovu v je candát obecný v rybnících přisazován jako doplňkový druh ryby a pomáhá regulovat početnost hospodářsky méně významných druhů ryb. Poslední dobou bývá odchováván v monokultuře až do ročka (KLIMEŠ, KOUŘIL, 2003). 3.4.1 Poloumělý výtěr BARUŠ, OLIVA (1995) uvádí Josefa Šustu jako zakladatele metody poloumělého výtěru. Šusta započal cílevědomý chov candáta obecného v roce 1981. Poloumělý výtěr probíhá v přirozeném prostředí, tedy přirozený výtěr na dopředu připravený výtěrový 13
substrát. Poloumělý výtěr je do dneška s úspěchem používán a zdokonalován. Díky této metodě je možné později s jikrami manipulovat a za určitých podmínek je přenášet. V sádce či menším rybníčku se připraví na podložkách hnízdo o ploše 1,0×1,0 m, které se upevní na dno kolíky. Takových hnízd se připravuje nejméně stejný počet, kolik bude nasazeno párů generačních ryb. ZAKĘŚ (2009) popisuje použití hliníkového plechu o síle cca 2mm, který je perforovaný. Do jednotlivých otvorů se umístí svazky materiálu, nejlépe rýžové slámy o délce 20 cm. Přes takovéto hnízdo dobře protéká voda. Výroba hnízd je sice pracná, ale při dobrém ošetření a skladování je možné hnízdo opakovaně používat po několik sezon. Po použití je hnízdo potřeba důkladně vypláchnout, vydezinfikovat a vysušit Generační candáty nasazujeme v poměru 1:1 nebo 1:2 ve prospěch jikernaček. Pokud jsou mlíčáci dobře připraveni k rozmnožování, brzo obsadí jednotlivé výtěrové podložky, které hlídají před ostatními rybami a za krátkou dobu se s vybranými jikernačkami vytřou. Mlíčák zůstává po výtěru na hnízdě a hlídá nakladené jikry až do vykulení, resp. do doby kdy sádku spustíme, tedy do stádia jiker v očních bodech (ČÍTEK, KRUPAUER, KUBŮ, 1998). Ve stádiu očních bodů můžeme již s hnízdem manipulovat, protože jikry nejsou citlivé na manipulaci. Nejvhodnější je k poloumělému výtěru použít sádku s čistým písčitým dnem, do které napustíme 0,6 až 1 m vody. Na jedno „hnízdo“ by mělo připadat cca 10 m2 plochy. Jikry v očních bodech se s celým hnízdem expedují a vysazují přikryté ochrannými koši (BARUŠ, OLIVA, 1995). Jikry ještě v sádce můžeme zkontrolovat tubusem zakončeným kouskem plexiskla. Při této kontrole můžeme očekávat útok mlíčáka hlídajícího hnízdo (KLIMEŠ, ústní sdělení, 2004). Při poloumělém výtěru je dobré skupině generačních ryb injikovat dávku hypofýzy v množství 3 mg.kg-1, takto byl realizován pokus, kdy u sedmi párů došlo k výtěru při průměrné teplotě 13,6 °C 3. až 5. den, tedy za 35 až 61 d°. Vytřely se všechny jikernačky. V kontrolní skupině bez hypofyzace, k výtěru nedošlo. (KLIMEŠ, KOUŘIL, 2001). Hypofýza se injikuje do jamky prsní ploutve. Při manipulaci s generačními candáty se musí dbát na šetrnost zacházení. Především s držením ryby v ocasní části, musíme být zvlášť opatrní, protože zde je candát nejnáchylnější na zaplísnění (KLIMEŠ, ústní sdělení, 2005). ZAKĘŚ (2009) popisuje poloumělý výtěr v kontrolovaných podmínkách. Výtěr probíhá na hnízda umístěná v nádržích. Generační ryby jsou k výtěru stimulovány teplotní a hormonální stimulací. Umístění generačních ryb a hnízd v kontrolovaných 14
podmínkách umožňuje přesně načasovat hormonální stimulaci a stálou kontrolu hydrochemických parametrů, v tomto případě nás zajímá především teplota. Generační ryby se z přirozeného prostředí do líhně přepravují v období, kdy je teplota vody 8 až 12 °C. Pokud je teplota nižší, temperujeme na potřebnou teplotu rychlostí 1 °C za hodinu. Po injikaci hormonu je potřeba postupně v průběhu 24 hodin zvýšit teplotu na stálých 15 °C. Hormonální stimulaci je možné aplikovat injekcí intramuskulárně nebo intraperitoneálně. U candáta volíme intraperitoneální aplikaci do jamky prsní ploutve. V nádrži o objemu 1 m3 umístíme jedno hnízdo, jednu nebo dvě jikernačky o hmotnosti do 1,5 kg nebo jednu jikernačku do 3 kg a dva mlíčáky. Poté co jeden z mlíčáků obsadí hnízdo, druhého přemístíme do jiné nádrže. Mlíčák se stává brzo agresivním při obraně hnízda a mohlo by docházet k poranění druhého mlíčáka. V případě, že v nádrži jsou umístěny dvě jikernačky, je třeba dbát na to, aby byly oocyty obou ryb ve stejném stádiu zralosti. To umožňuje výtěr v téměř stejném čase, s rozdílem několika hodin. Po výtěru přemístíme hnízdo do inkubační nádrže a do výtěrové nádrže umístíme nové hnízdo a další pár generačních ryb. Kontrolou stádia zralosti oocytů jednotlivých jikernaček můžeme určit, které ryby umístíme do výtěrových nádrží dříve. 3.4.2 Odchov rychleného plůdku Neúspěchy
a
ekonomická
náročnost
odchovu
larev
candáta
obecného
v kontrolovaných podmínkách za použití umělých diet i nadále vede v praxi k používání metod odchovu rychleného plůdku v rybničním prostředí. V našich podmínkách je tento způsob s možností následného převodu rychleného candáta do kontrolovaných podmínek chovatelsky vhodnější a ekonomičtější (JIRÁSEK, MAREŠ, 2005). Tento způsob odchovu násadového materiálu popisuje ZAKĘŚ (2009) jako tzv. extenzivně-intenzivní. Metoda odchovu rychleného plůdku vychází ze snahy omezit vysoké ztráty při odchovu v polykulturách. Hnízda s oplozenými jikrami nasazujeme do dobře připravených plůdkových výtažníků a dobře slovitelných, nejlépe s regulovatelným přítokem vody a zároveň se zabezpečením proti vniku nežádoucích druhů ryb. Odtok vody musí být zabezpečen proti úniku candátího plůdku (DUBSKÝ, et al., 2003). TÖLG (1984) uvádí možnost vysazení 0,5 až 1 milion jiker na hektar, při přežití 5-10 % 4 až 6 týdnů odchovu. Rybníky před napuštěním vyvápníme páleným vápnem dávkou 50 až 100 kg/ha za účelem dezinfekce. Vápnění provádíme především u rybníků, které jsou využívané 15
v průběhu roku i k chovu jiných druhů ryb (WOJDA, 2006). Dále WOJDA et al. (1995) doporučuje napouštění rybníka 3 až 7 dnů před umístěním hnízd s jikrami. KLIMEŠ A KOUŘIL (2003) doporučují k odchovu použít zimovaných rybníků, prohnojených kompostem nebo chlévskou mrvou. Pokud to dovolují podmínky, je vhodné v průběhu odchovu přidávat zooplankton, přepouštěný z výše položeného rybníka nebo přisazovat nalovený v jiném rybníku. Nedostatek zooplanktonu může vést ke kanibalismu. V období, kdy začne výrazně ubývat hrubý zooplankton, přistupujeme k výlovu rychleného plůdku, přičemž musíme počítat s časem potřebným k pozvolnému vypuštění vody z rybníka. Touto metodou je možno po 4 až 7 týdnech získávat desítky tisíc kusů rychleného plůdku z jednoho hektaru vodní plochy. Při příznivých povětrnostních podmínkách se může produkce blížit 150 až 200 tisícům kusů rychleného plůdku z jednoho hektaru (ZAKĘŚ, 2009).
3.5 Odchov násadového materiálu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách 3.5.1 Převod rychleného plůdku na suchou dietu Základem odchovu násadového materiálu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách je odchovat a následně převést rychlený plůdek na suchou dietu (ZAKĘŚ, 2009). ZIENERT, WEDEKIND (2001) a BAER et al. (2001) potvrzují, že rychleného candáta odchovaného v rybničním prostředí na přirozené potravě, lze převést na suchou dietu. Při nasazování do kontrolovaných podmínek je důležité mít velikostně vyrovnaný rychlený plůdek. Výhodou předchozího odchovu v rybničním prostředí je, že ho můžeme lovit pro nasazování do kontrolovaných podmínek v potřebné velikosti. Musíme dbát, aby plůdek nebyl mechanicky poškozený. Po převozu se ryby uchovají v karanténě, kde se vytřídí padlé a poraněné ryby, vodní hmyz. Pro zbavení případných parazitů můžeme použít koupel v roztoku soli 10 až 20 g.l-1 vody, po čas 20 až 30 minut (ZAKĘŚ, 2009). Jeden z hlavních faktorů podmiňujících úspěšný převod rychleného plůdku je teplota vody. ZAKĘŚ (1997a) testoval vliv různé teploty vody při převádění rychleného plůdku candáta na suchou dietu. Byly srovnávány teploty 18, 20, 22 a 24°C a zároveň 16
srovnával dva druhy krmiv a to suchou dietu a zooplankton. Pokus trval 28 dnů a nejlepších výsledků v růstu a přežití bylo dosaženo při teplotě vody 22 °C u obou krmiv kde se přežití blížilo 80 %. U ostatních teplot byly výrazně horší výsledky. Dále ZAKĘŚ (1999) zjistil vliv počáteční velikosti rychleného plůdku při nasazení. U ryb krmených zooplanktonem nebyl prokázán vliv počáteční velikosti ryb ani vliv teploty. U ryb, kterým byla předkládána suchá dieta, byl zjištěn vliv počáteční velikosti těla.
Tab. č. 1 Vliv počáteční velikosti rychleného plůdku (ZAKĘŚ, 1999). Celková délka (mm) 32,9
Hmotnost (g) 0,25
Teplota vody (°C) 22,1
Délka pokusu (dny) 14
Přežití (%) 62,5
32,9
0,25
24,1
14
19,2
39,4
0,53
22
21
82,0
39,4
0,53
24,1
21
39,5
Období adaptace rychleného candáta v intenzivním chovu na suchou dietu může v závislosti na počáteční velikosti trvat 14 až 28 dnů. Při počátečním nasazení ryb o menší tělesné hmotnosti 0,2 až 0,3 g by neměla biomasa překračovat 1,5 kg.m-3. Pokud budeme nasazovat materiál o vyšší průměrné kusové hmotnosti 0,4 až 0,6 g, neměla by být počáteční obsádka vyšší než 3,0 kg.m-3 (ZAKĘŚ 1997a, b, c, 1999). Hustotu počáteční obsádky testovali MOLNÁR et al. (2004b), kdy za použití tří úrovní hustoty obsádek. 1,25; 1,66 a 2,08 g.l-1. Nejvyššího přežití (49,6 %) bylo dosaženo při nevyšší hustotě obsádky. V tomto případě hustota obsádky neovlivnila růst a ani míra kanibalismu nebyla závislá na hustotě obsádky. Samotný převod aplikovali ZAKĘŚ (1997a, 1997b, 1999) a SZKUDLAREK a ZAKĘŚ (2002) jako přímý převod na suchou dietu, zatímco MOLNÁR et al. (2004b) týden před převodem použili kondiční krmení zooplanktonem a nitěnkami a pak přidávali suchou dietu s postupným zvyšováním jejího podílu. Přežití u tohoto způsobu sice nebylo vyšší než u přímého převodu, ale zajímavá byla skutečnost, že candáti se naučili přijímat krmivo ze dna a ze sloupce ho přijímali jen sporadicky a u přímého převodu přijímali suchou dietu výhradně při propadávání sloupcem vody. Použití
17
kombinace suché diety a zooplanktonu uvádí ve svých pokusech také DVOŘÁK (2009). V době odlovu rychleného plůdku a následného nasazování do kontrolovaných podmínek, má tento plůdek již schopnost plnohodnotného trávení. V dnešní době existuje na trhu již mnoho druhů krmných směsí pro plůdek, ale při převodu rychleného plůdku candáta si vystačíme s řadovými směsmi určenými pro pstruhy. Směs musí být bohatá na bílkoviny, obsahem alespoň 50 %. Obsah tuku by měl být v rozsahu 12 až 18 %, optimálně však 14 až 16 %. Stravitelná energie by měla činit 18 až 20 MJ.kg-1. V počáteční fázi odchovu je potřeba krmit granulemi velikosti 0,4 až 0,7 mm. V období přechodu na větší velikost granulí se změna provádí v průběhu třech dnů. Postupně se mění poměr původní velikosti granulí ku granulím většího rozměru. Nejlépe v poměru 75:25 první den, druhý den 50:50 a třetí den 25:75. Denní dávka krmiva se také mění v průběhu odchovu. Zpočátku se krmí v nadbytku až 20 % hmotnosti obsádky. Dávky krmiva postupně upravujeme. Zpočátku odchovu je spotřeba krmiva značně vysoká, velké množství krmiva dopadá bez užitku na dno. Krmný koeficient je proto zpočátku odchovu vysoký, ale postupně se dostáváme i pod hodnotu 1,0. Důležitá je frekvence podávání krmiva. Vhodné je použití pásových samokrmítek umožňujících krmit po dobu 16 až 24 hodin denně, a nebo krmítek s dávkovačem, která aplikují dávku krmiva jednou za 3 až 4 minuty. Vysoká frekvence krmení je důležitá zpočátku převodu. Později, po cca třech až čtyřech týdnech se frekvence předkládání krmiva snižuje (ZAKĘŚ, 2009). Převod rychleného plůdku na suchou dietu provedl také JANOŠTÍK (2010), kdy nasazoval na žlaby o objemu 2500 litrů Car o průměrné hmotnosti 0,89 g a celkové délce 48,84 mm. Hustota obsádky byla 3,28 ks.l-1. Při převodu testoval vliv zbarvení granulovaného krmiva. U varianty s hnědým zbarvením krmiva Skreeting bylo převedeno 52 % a u varianty s krmivem Coppens červeného zbarvení bylo převedeno 32 % ryb. 3.5.2 Velikostní třídění ryb Kanibalismus je vážný problém při odchovu rychleného candáta. Nastává v době, kdy ryby dosahují hmotnosti kolem 0,5 g. Při odchovu na suché dietě dochází ke kanibalismu v prvních dvou až třech týdnech při adaptační fázi. Jednotlivé ryby, které nezapočaly přijímat suchou dietu, jsou napadány většími rybami a následně hynou na následky poranění, a nebo jsou sežrány. Ztráty spojené s kanibalismem mohou 18
dosahovat až 40 % nasazeného počtu ryb. Kanibalismus lze omezit, pokud na počátku nasadíme velikostně vyrovnanou skupinu ryb. Docílíme toho velikostním roztříděním a to hned při nasazování. Vhodná je kolébková třídička s nastavitelnou požadovanou velikostí vytříděných ryb. Jednotlivé vytříděné velikostní skupiny ryb následně nasazujeme zvlášť do nádrží. Další třídění je vhodné provést po ukončení adaptační fáze odchovu cca po 2 až 3 týdnech, kdy jsou vytříděny ryby nepřevedené na suchou dietu, průběžně vyřazujeme i kanibaly. Charakteristickým znakem projevů kanibalismu je také zbělalý ocasní násadec jednotlivých napadených ryb, jako následek pokousání (ZAKĘŚ, 2009). V pozdější fázi odchovu již není třeba třídění ryb, protože projevy kanibalismu, se postupně ztrácejí (HEIJDEN, 2005). 3.5.3 Intenzivní odchov násadových ryb ZIENERT, HEIDRICH (2005) uvádějí, že při správné hustotě nasazených ryb a dodržení provozních podmínek nevznikají téměř žádné kusové ztráty a uvádějí přežití až 100 %.
Tab. č. 2 Odchov různých velikostí candáta na oteplené vodě při 20 – 24°C s oxygenací (ZIENERT, HEIDRICH, 2005). W
Hustota ryb
(g)
(ks.m-3)
Doba odchovu (d)
Přežití (%)
5 - 40
1.000
60
100
40 - 150
450
65
100
150 - 300
250
65
100
300 - 900
90
130
100
Metody intenzivního odchovu jsou v počátcích vývoje, ale v západních zemích Evropy již fungují farmy zaměřené na odchov candáta do tržní velikosti kolem 1 až 2 kg, na recirkulačních systémech s použitím umělých krmiv. Projekt tohoto druhu byl proveden také v Polsku. Bylo potřeba udržovat teplotu vody v rozmezí 21 až 23 °C. Optimální je udržovat teplotu na 23 °C. Tyto teploty umožní zajistit rychlý růst. Výkrm se prováděl v nádržích s recirkulačním systémem u objemu alespoň 2 m3 a výškou vodního sloupce minimálně 70 cm. S nízkou intenzitou světla je denní doba svícení upravena na 16 až 24 hodin. Nasycení kyslíkem na přítoku by mělo být alespoň 100 až
19
120 % a na odtoku nesmí klesat pod 50 %. Je také důležité kontrolovat efektivitu biofiltrů a průběžně odstraňovat usazené nečistoty (ZAKĘŚ 2009). HEIJDEN (2005) uvádí, že tržní velikosti kolem dvou kilogramů, lze dosáhnout za cca 20 měsíců chovu, za stálé teploty vody 22 °C. Uvažuje při tom průměrnou počáteční hmotnost násadového materiálu 10 g.
Tab. č. 3 Přehled důležitých parametrů kvality vody v průběhu odchovu (ZAKĘŚ 2009). parametr
hodnota
nasycení kyslíkem na přítoku (%)
> 80 %
nasycení kyslíkem na odtoku (%)
> 80 %
pH
6,5 – 8,2
amoniakální dusík (mg.l-1)
<0,40
Dusitany (mg.l-1)
<0,15
oxid uhličitý (mg.l-1)
<20
Fe2+ (mg.l-1)
<0,01
Fe3+ (mg.l-1)
<2,0
Nasazovaný materiál musí být vhodné kusové hmotnosti, kolem 15 až 20 g. Ryby musí být již naučené přijímat umělé krmivo. V každé nádrži musí být od počátku velikostně vyrovnané obsádky, aby se omezila na minimum frekvence třídění ryb (SZCZEPKOWSKI, ZAKĘŚ 2002, ZAKĘŚ et al., 2004b). Důkladným roztříděním ryb již při nasazování je možné omezit míru kanibalismu, ke kterému ještě v této části odchovu může docházet. V průběhu odchovu je potom možné docílit pouze dvou třídění. Prvé hromadné třídění by mělo být prováděno v období, kdy ryby dosahují hmotnosti 200 až 250 g a druhé třídění tehdy, když se hmotnost ryb pohybuje mezi 500 až 600 g. V počátečním období odchovu se hmotnost obsádky udržuje na 10 až 30 kg/m3 a v konečné fázi maximálně 80 kg/m3. V roce 2003 byla v Nizozemsku vybudována farma pro chov candáta. Hala, ve které je odchov prováděn v recirkulačním systému, pojme 600 m3 vody a roční produkce tržních ryb je kolem 175 kg.m3 (Heijden, 2005).
20
3.5.4 Potřeba živin 3.5.4.1 Potřeba proteinu Obecně platí pro karnivorní druhy ryb vyšší potřeba proteinu v krmivu a potřeba proteinu se snižuje s věkem ryby. Požadavek obsahu proteinu v krmivu pro plůdek je 48 až 50 %, pro roček 44 až 46 % a pro tržní rybu 40 až 42 % (JIRÁSEK et al, 2005). 3.5.4.2 Potřeba sacharidů Obsah neupraveného škrobu (sacharidů) pro karnivorní druhy ryb by neměl být vyšší než 12 %. Obsah hydrotermicky upravených sacharidů by měl být do 20 až 22 %. Hydrotermická úprava zvyšuje stravitelnost o 10 až 15 %. Vláknina není stravitelná a její vyšší obsah snižuje stravitelnost organických živin a zvyšuje tak i ekologickou zátěž vodního prostředí. Množství vlákniny je limitováno obsahem do 2 % (JIRÁSEK et al, 2005). 3.5.4.3 Potřeba tuku Tuky představují zdroj energie pro karnivorní druhy ryr s omezenou schopností trávit sacharidy. Sladkovodní ryby dobře využívají tuky s nízkým bodem tání a vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin. Nedostatek esenciálních mastných kyselin se u ryb projevuje depresí růstu, zhoršenou konverzí krmiva, ztučněním jater a apatií (JIRÁSEK et al, 2005). 3.5.5 Nutriční hlediska intenzivního chovu (Percidae) Při chovu násadových a tržních ryb se již uplatňuje použití krmiv o nižším obsahu bílkovin, než při odchovu plůdku. Juvenilní ryby mají kvalitativně stejné, ale kvantitativně odlišné nutriční požadavky, než starší ryby. Vyšší intenzita metabolismu vyžaduje relativně vyšší množství živin na jednotku hmotnosti (JIRÁSEK et al, 2005). Běžně je možno používat krmivo určené původně pro pstruhy a to o obsahu bílkovin 42 až 50 % a tuku 10 až 14 % (ZAKĘŚ et al., 2000b, 2001a, 2004a, NYNIA-WAMWIZA et al., (2005). Také CRAIG (2002) uvádí pro Percidae starších věkových kategorií použití krmiva o obsahu proteinu 38 až 42 % a tuku kolem 15 %. FIOGBE et al. (1996) uvádějí optimální úroveň obsahu proteinu v krmivu 42 % zároveň významný rozdíl v růstu mezi použitými krmivy o obsahu proteinu 40 a 60 %. Rovněž ZAKĘŚ et al. (2001a) u candátů o hmotnosti kolem 40 g, nezjistili rozdíly za použití krmiva obsahujícího 42 a 52 % proteinu. 21
Vzhledem k ekonomice chovu, efektivitě zkoušených krmiv a na základě zjištěného krmného koeficientu se osvědčilo krmivo o obsahu bílkovin 43 %, tuku 10 % a sacharidů 15 % (JIRÁSEK, MAREŠ, 2005). Potvrzují to i výsledky, kterých dosáhli NYNIA-WAMWIZA et al. (2005) u krmiva s obsahem bílkovin 43 %, tuků 22 % a 20 % sacharidů a u krmiva s obsahem bílkovin 50 %, tuků 16 % a 20 % sacharidů. Potřeba proteinu při výživě okounovitých ryb je na stejné úrovni, jako u jiných druhů karnivorních ryb. Diskutabilní je však nutriční požadavek na množství tuku. (JIRÁSEK, MAREŠ, 2005). Vyšší obsah tuku v krmivu ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin na přírůstek, ale zvyšuje podíl viscerálního tuku a tím snižuje výtěžnost (JIRÁSEK et al, 2005). Bylo zjištěno, že krmiva určená pro pstruhy s obsahem tuku nad 16 %, způsobuje u okounovitých nadměrnou akumulaci viscerálního a jaterního tuku. Nadměrná depozice tuku v játrech způsobuje zhoršení fyziologické funkce jater (KESTEMONT et al. 2002). Také FIOGBE et al. (1996) uvádějí vyšší obsah tuku v krmivu pro salmonidy podporuje růst Percidae, ale zhoršuje funkci jater, důsledkem tukové degenerace. KESTEMONT et al. (2001) zjistili vysokou citlivost Percidae na zoxidované tuky v krmivu. V případě použití rostlinných olejů jako alternativního zdroje tuku je sledován vliv spektra mastných kyselin použitých olejů, na zastoupení mastných kyselin ve svalovině a zejména lidskému zdraví prospěšných HUFA (MOLNÁR et al. 2006). MOLNÁR et al. (2006) sledovali vliv různé úrovně tuku ve směsi na růst a složení těla juvenilního candáta obecného chovaného v intenzivních podmínkách a zdroj použitého tuku (rybí nebo lněný olej). Přídavkem lněného oleje se projevilo průkazné zvýšením obsahu α-linolenové kyseliny ve svalovině. 3.5.6 Krmná dávka Denní dávka krmiva a velikost granulí musí být přizpůsobena velikosti odchovávaných ryb. V počáteční fázi (první týden), je potřeba podávat krmivo v nadbytku. Pokud diponujeme násadovým materiálem o menší velikosti, krmíme 15 až 20 %, pokud jsou ryby větší, je možno krmit 12 až 17 %. Krmné dávky upravujeme vždy po kontrolních měřeních jednou týdně. Zde bereme v úvahu i kusové ztráty (ZAKĘŚ 2009).
22
Tab. č. 4 Krmení candáta v průběhu odchovu na recirkulačním systému při teplotě vody 21 až 23°C (ZAKĘŚ 2009). Hmotnost ryb (g) Specifikace Velikost granulí (mm) Denní krmná dávka (%hmotnosti obsádky)
15-80
80-200
200-500
500-1000
1000-2000
2,0-2,5
3,0-4,0
4,0-5,0
5,0-9,0
9,0-13,0
3,5-2,0 *
2,0-1,7
1,7-1,5
1,5-0,8
0,8-0,6
* po dosažení hmotnosti 30 g je třeba automaticky zredukovat krmnou dávku na hodnotu < 2,5 % hmotnosti obsádky.
23
4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Zimní odchov Technologie intenzivního odchovu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách byla testována na středisku Velký Dvůr, Rybníkářství Pohořelice a.s. Zimní odchov násadového materiálu candáta obecného probíhal na objektu – tzv. teplé odchovně, která je využívána pro zimní chov okrasných ryb. Teplá odchovna se nachází přímo na středisku Velký Dvůr. Odchovna je standardně vybavena závěsnými vaky na kovové konstrukci. Tyto nádrže nesou rozměry 2×4 m a výška vodního sloupce je 85 cm. Odchov candáta byl realizován ve třech nádržích, které byla každá samostatně vybavena filtrační jednotkou (dále jen filtrace) pro úpravu a čištění vody – mechanickobiologickým filtrem. U každé nádrže bylo také zařízení na desinfekci a oxigenaci. Byly použity dva druhy filtrací. Ve dvou případech to byl systém typu Tripond Center Vortex C-20 o objemu 1,2 m3 umístěn na kovové konstrukci nad nádržemi. Tripond má uprostřed komoru válcovitého tvaru na usazení hrubých nečistot a 4 komory s různým druhem náplně pro biologické čištění. Všechny komory mají svůj odkalovací ventil. U třetí nádrže to byl filtr válcového tvaru od fa. Spurný o objemu 0,85 m3 umístěn vedle nádrže. Válcový filtr je tříkomorový, každá komora má ventil na odkalení. Přívod vody do filtru je veden přes čerpadla o maximálním výkonu 60 l.min-1 Voda v nádržích byla kontinuálně přihřívána, vzhledem k tomu že hala je temperována na teplotu nižší, než je požadováno při odchovu candáta. Rozvod kyslíku je po celé hale a oxigenace vody je vedena perforovanými hadicemi přímo do nádrží. Desinfekce prvních dvou nádrží byla řešena kombinací ozonizátoru a UV lampy, u třetí nádrže byla umístěna pouze UV lampa. Všechny nádrže byly opatřeny kontinuální výměnou vody, kdy k výměně celého objemu docházelo cca 1× za 48 hodin. Pro rovnoměrné rozmístění světla byly instalovány lampy s tlumeným rozptýleným světlem. Jako násadový materiál byl použit roček candáta obecného původem z rybničního prostředí. Ve stadiu Car byl převedený do podmínek intenzivního chovu a adaptován na suchou dietu v době od 12. 6.(D1) do 2. 7.(D20) 2009. Car měl průměrnou hmotnost 0,89 g a celkovou délku 48,84 mm a byl nasazen na žlaby o objemu 2500 l v celkovém množství 8200 kusů na žlab, což odpovídá hustotě 3,28 ks/l (JANOŠTÍK, 2010). 24
Následný odchov již převedených candátů, byl uskutečněn na průtočných žlabech na líhni ve Velkém Dvoře do doby něž byly ryby přetříděny a použity pro náš pokus. Zhruba 1 měsíc před nasazením do našeho pokusu byly ryby přesazeny do závěsného vaku na teplé odchovně. Před nasazením proběhlo vytřídění střední velikosti s výsledkem průměrné hmotnosti 16,5 g a rozpětím 9,3 až 25,0 g a průměrná délka činila 132 mm. Při odchovu se testovaly dva typy filtrace a také vliv hustoty obsádky. Na jednu nádrž s filtrací Vortex bylo nasazeno 1000 ks ročka candáta. Do druhé nádrže s filtrací Vortex bylo nasazeno 1500 ks ročka candáta a stejný počet byl nasazen do nádrže s válcovým typem filtrace. Testovala se tedy různá hustota obsádky při použití stejného typu filtrace a zároveň totožná hustota obsádky za použití různého typu filtrace.
Tab. č. 5 Průměrné hodnoty ryb nasazených v zimním odchovu na závěsné žlaby. Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Nádrž č. 3
Počet ryb
1000
1500
1500
Kusová hmotnost (g)
16,3
16,8
16,5
Celková hmotnost (kg)
16,3
25,2
24,8
Hmotnost obsádky (kg.m-3)
2,71
4,2
4,13
Parametr / varianta
25
Obr. č. 1 – schéma nádrží se znázorněním umístění filtračních jednotek
Obr. č. 2 – Schéma fitrace typu Tripond Center Vortex C-20
26
Všechny nasazované ryby byly již převedené na suchou dietu. Při samotném pokusu byla použita krmná směs Skreeting řady BIO 40. Zpočátku se krmilo směsí o velikosti 2 mm a postupně se přecházelo na 4 mm. Obsah živin této směsi je 42,5 % proteinů a 13 % tuku. Na každé nádrži byly 4 pásová samokrmítka s hodinovým strojkem, která zajišťují přísun krmné směsi po dobu 8 až 10 hodin na jedno natažení. Krmná dávka byla aplikována denně od 15:00 do cca 23:00, v denní době kdy je v odchovně klid. Počáteční krmná dávka byla vzhledem k teplotě vody a hmotnosti ryb stanovena na 1 % hmotnosti obsádky a postupně byla zvyšována na 1,8 % hmotnosti obsádky. Kromě denního stanovování hydrochemických parametrů kdy byla měřena teplota, obsah rozpuštěného kyslíku a pH bylo v průběhu pokusu provedeno i 24 hodinové sledování pro zjištění případného kolísání hydrochemických parametrů. Ve vztahu k zabíhání biofiltrů byly sledovány i hodnoty obsahu amoniaku, dusitanů, dusičnanů a fosforečnanů. V denním záznamu byly vedeny ztráty ryb a množství krmiva. Nespotřebované krmivo bylo odstraňováno. Růst ryb byl sledován měřením délkohmotnostních parametrů. 4.1.1 Měření První měření bylo provedeno po měsíci od nasazení ryb do nádrží a následující měření probíhala ve dvoutýdenním intervalu. Délkohmotnostní parametry se měřily vždy u třiceti kusů ryb z každé nádrže z důvodu sledování růstu a úpravy krmné dávky. 4.1.2 Délkohmotnostní parametry Délkové parametry byly měřeny na měrné desce s přesnosti 1 mm. Hmotnost ryby byla zjišťována na digitální váze. TL - celková délka ryby (mm) - od okraje rypce po konec ocasní ploutve SL - délka těla ryby (mm) – od okraje rypce po konec ocasního násadce W - hmotnost ryby (g) Š - šířka těla - v místě, kde je tělo ryby nejširší V - výška těla - v místě, kde je tělo ryby nejvyšší 4.1.3 Kondiční a exteriérové ukazatele Délkohmotnostní údaje byly použity k výpočtu exteriérových a kondičních ukazatelů. Pro hodnocení výživného stavu byl vypočítán Fultonův koeficient. Tělesný
27
rámec (exteriér) byl posuzován indexem vysokohřbetosti ( procentickým poměrem mezi délkou těla a výškou a výškou) a indexem širokohřbetosti ( procentickým poměrem mezi šířkou těla a délko těla)
Kf - Fultonův koeficient KF = W . 100 / SL3 kde W je celková hmotnost ryby (g) a SL je délka těla ryby (mm) IV – Index vysokohřbetosti IV = SL / V kde SL je délka těla(mm) a V výška těla(mm) IŠ – index širokohřbetosti IŠ = Š / SL * 100 (%) kde Š je šířka těla (mm) a SL je délka těla (mm) 4.1.4 Statistické ukazatele V rámci každé varianty byly z naměřených a spočítaných hodnot vypočteny průměry hodnot, směrodatná odchylka (Sx) a variační koeficient (Vx).
Směrodatná odchylka
Sx =
∑ ( Xi − Xp)
2
n −1
Xi- hodnota Xp- průměrná hodnota n- počet kusů ryb ve vzorku Variační koeficient
Sx Vx = × 100 Xp Sx- směrodatná odchylka Xp- průměrná hodnota
28
4.1.5 Ukazatelé produkční účinnosti krmiv Byly vyhodnoceny také ukazatelé produkční účinnosti krmiv dle (MAREŠ, JIRÁSEK 1999). SGR – Specific Growth Rate, vyjadřuje procentický denní přírůstek hmotnosti vztažený k průměrné hmotnosti za sledované období
[
]
SWGR = (ln wt − ln w0 ) × t −1 × 100 FCR - Food Conversion Ratio, vyjadřuje spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku FCE - Food Conversion Efficiency, vyjadřuje přírůstek hmotnosti ryb z 1 kg krmiva. FCR
korig..
- Food Conversion Ratio korigovaný. Vyjadřuje spotřebu krmiva na 1 kg
přírůstku přeživších ryb. FCR
korig.
= F/(Wt – Wz), kde Wt je hmotnost obsádky na
konci období, Wz je hmotnost ztrát v čase úhynu, F je množství krmiva za dané období. 4.1.6 Úroveň přežití (%) Přežití bylo spočítáno jako mt / m0 * 100 mt- počet ryb na konci pokusu m0- počet ryb na začátku pokusu 4.1.7 Statistická analýza Vyhodnocení pokusu bylo provedeno softwarem QC.EXPERTTM 3.1 TRILOBYTE. Analýza – Exploratorní analýza dat s vyšetřením homogenity distribuce pro jednotlivé znaky. Byl aplikován T-test pro srovnání dat na vstupu a výstupu a pro odhalení rozdílů použité filtrační jednotky a hustoty obsádky. Typ testu byl volen na základě výsledků exploratorní analýzy.
4.2 Letní odchov Ukončení zimního odchovu proběhlo dne 2.7.2010 s ohledem na teplotu venkovního prostředí s požadavkem na teplotu 18 °C <. Ryby ze všech žlabů byly roztříděny na 2 hmotnostní skupiny, kdy hranicí byla stanovena hmotnost 95 g. Tyto 2 skupiny ryb byly nasazeny do venkovních betonových průtočných žlabů na letní odchov. Větším rybám se nadále předkládala suchá dieta z pásových samokrmítek. Rybám s nižší hmotností byla zkrmována potravní ryba ve vhodné velikosti. Na betonových žlabech byly dále 29
denně sledovány hydrochemické parametry a probíhalo vážení a měření vzorků. Rybám krmeným suchou dietou byla upravena krmná dávka na 1,6 % hmotnosti obsádky. 2.9.2010 byly všechny ryby individuálně změřeny, u vybraných ryb byla stanovena výtěžnost a byly provedeny analýzy tkání obou skupin ryb. Efekt ověřované technologie byl ověřen použitím metod pro hodnocení produkční účinnosti krmiv dle (MAREŠ, JIRÁSEK 1999). Tab. č. 6 Průměrné hodnoty ryb nasazených v letním odchovu na betonové žlaby. Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
710
464
Kusová hmotnost (g)
136,3
73,5
Celková hmotnost (kg)
96,78
34,12
Hmotnost obsádky (kg.m-3)
4,39
1,03
Skreeting
živá potrava
Parametr / varianta Počet ryb
Krmivo
4.2.1 Analýzy tkání Složení tělních tkání bylo vyjádřeno stanovením obsahu sušiny, stanovením obsahu proteinu dle Kjeldahla, stanovením obsahu tuku dle Soxhleta ve svalovině a vnitřnostech a stanovení obsahu mastných kyselin. Stanovení sušiny se provádělo vysušením vzorku při 105 °C do konstantní hmotnosti. Stanovení obsahu proteinu bylo provedeno metodou dle Kjeldahla. Principem je stanovení obsahu dusíku ve vzorku. Vynásobením zjištěného množství dusíku koeficientem 6,25 dostaneme obsah bílkovin v procentech. Stanovení obsahu tuku bylo provedeno metodou dle Soxletha, extrakcí diethyéterem po dobu 10 hodin. Hmotnost vyextrahovaného tuku (g) / hmotnost naváženého čerstvého vzorku (g) * 100 = obsah tuku (%)
30
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Průběh zimního odchovu V průběhu zimního odchovu candáta na oteplené vodě jsme sledovali úroveň přežití,
dosaženou
hmotnost
ryb,
konverzi
krmiva
a
velikostní
zastoupení
produkovaných ryb. Produkční parametry jsme doplnili o sledování vlivu technologie na kvalitu masa, resp. na složení tkání ryb. Výsledky jsou prezentovány podle jednotlivých nádrží, které jsou označeny čísly 1 až 3. Do nádrže číslo 1 bylo nasazeno 1000 ks a do nádrží číslo 2 a 3 bylo nasazeno 1500 ks. 5.1.1 Hydrochemické parametry Obsah rozpuštěného kyslíku se držel v rozpětí 150 až 190 % nasycení, přičemž se výjimečně hodnoty pohybovaly na hranici 120 a 200 %. Teplota vody mezi nádržemi se výrazně nelišila a v průběhu pokusu kolísala mezi 20 až 22,5°C a nebyly zaznamenány výrazné změny mimo toto rozmezí. Hodnota pH se pohybovala na počátku pokusu u všech nádrží na 7,8 a postupně se průběhem pokusu snižovala 5,4 až 6,2 u nádrže číslo 3. U nádrže s nejnižší obsádkou hodnota neklesala pod 6,1. Obsah dusitanů a amoniaku se měnil v průběhu pokusu dle očekávání. Nejvyšší hodnoty amoniaku kolem 1,5 mg.l-1 N-NH4+, byly naměřeny osmý až devátý den po nasazení ryb, než biofiltr dosáhl plné aktivity. Nejvyšší obsah dusitanů na úrovni 0,6 mg.l-1 N-NO2 byl naměřen o cca 10 dnů později. Nadále v průběhu pokusu se po poklesu hodnoty pohybovaly v rozpětí 0,1 až 0,2mg.l-1 N-NH4+ a 0,02 až 0,04 mg.l-1 N-NO2 u nádrží 1 a 2 a 0,06 až 0,5 mg.l-1 N-NO2 u nádrže číslo 3. 5.1.2 Růst V období od 29. 10. 2009 do 2. 7. 2010 vzrostla průměrná kusová hmotnost ryb z původních 16,5 g na průměrných 96,8 g u nádrže číslo 1. V nádrži číslo 2 na 109,9 g a v nádrži číslo 3 na 120,4 g. Rozdíly mezi dosaženou kusovou hmotností mezi nádržemi dosáhly statisticky významné úrovně (p<0,05). Jako násadový materiál byl použit roček candáta odchovaný v roce 2009, převedený na suchou dietu ve stadiu Car a při nasazení všechny ryby přijímaly suchou dietu. Hmotnost námi nasazených ryb činila v průměru 16,5 g. Odchov trval 7 měsíců, průměrná hmotnost ryb ze všech žlabů činila 111 g a specifická rychlost růstu byla 0,89%.d-1. Stejně tak WEDEKIND (2004) použil při odchovu candáta, adaptovaného na 31
suchou dietu již ve stadiu Car a nasazoval ryby o hmotnosti 10 až 12 g. Za 4,5 měsíce dosáhli candáti průměrné hmotnosti 200 g a specifická rychlost růstu činila 1,17 %.d-1. Lepší výsledky odchovu oproti našemu pokusu si vysvětlujeme lepšími podmínkami odchovu. Autor použil kruhové nádrže, ve kterých vzniká mírné proudění a ryby tak byly méně stresovány. Během odchovu udržoval teplotu v recirkulačním zařízení na úrovni 22 až 25 °C. HEIJDEN (2005) rovněž použil kruhové nádrže pro odchov násadového materiálu a tržních ryb. Ryby z našeho pokusu byly odchovávány v nádržích, tzv. závěsných vacích vyrobených z vyztužené folie PVC, objemu 6 m3. Nedocházelo zde k proudění vody, nespotřebované krmivo se hromadilo v určitých místech a bylo odsáváno. ZAKĘŚ et al. (2000a), podobně jako WEDEKIND (2004) a HEIJDEN (2005) popisuje odchov v bazénech o rozměrech 2,0 × 2,0 × 0,5 m, kde je možné docílit proudění vody díky oblým rohům nádrže. V kruhových typech nádrží se hromadí nečistoty uprostřed, díky proudění. Zde je na dně umístěn otvor s mříží pro odkalování a proti úniku ryb.
Graf č. 1: Vývoj délkového růstu v průběhu pokusu.
TL(mm)
TL
260 240 220 žlab 16
200
žlab 17
180
žlab 18
160 140 120 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Měření
32
Graf č. 2: Vývoj hmotnostního růstu v průběhu pokusu. W
W (g) 140 120 100
žlab 16
80
žlab 17
60
žlab 18
40 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
Měření
Graf č. 3: Průběh hmotnostního růstu u nádrže č.3.
žlab č. 3
W(g) 140
y = 7,3478x + 0,692 R2 = 0,9763
120 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14
15 16 17
Měření Nejlepšího růstu bylo dosaženo v nádrži č. 3, kde byla počáteční obsádka 1500 ks.l-1, hustota 250 ks.m-3. Lepší výsledky si vysvětlujeme tím, že filtrace byla umístěna mimo nádrž a ryby se nemohly schovávat v jejím stínu, tak jako u dalších dvou nádrží. V nádrži byl průběžně zákal. NOVÁK (2010) zmiňuje použití rostlinných výluhů v akvaristice za účelem tlumení stresu ryb. Rostlinné výluhy omezují prostupnost světla. Je možné, že se ryby následkem zákalu vody cítily bezpečněji a byly méně vnímavé na rušivé elementy okolního prostoru. Různá koncentrace rostlinných výluhů byla 33
testována u barevné formy kapra, kdy bylo dosaženo lepšího růstu a nižšího krmného koeficientu při nejvyšší koncentraci rostlinného výluhu MAREŠ (2005).
Graf č. 4: Hodnoty koeficientu dle Fultona v průběhu jednotlivých měření. FC
FC 1,5 1,4
žlab 16
1,3
žlab 17 1,2
žlab 18
1,1 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Měření
Koeficient dle Fultona se u ryb z nádrže č. 3 v průměru nezvýšil, ale u ryb v nádržích č. 1 a 2 výrazně vzrostl. Po vysokých úhynech v těchto nádržích, měly zbylé ryby více prostoru a tím nejspíš tendenci k vyšším hodnotám Fultonova koeficientu.
Tab. č. 7 Hodnoty z ukončení pokusu. Nádrž Ukazatel Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Nádrž č. 3
/ TL
SL
W
Kf
228,58 ± 25,40a
196,54 ± 23,21a
96,86 ± 35,38a
1,22 ± 0,063
11,10
12,32
36,54
53,03
238,88 ± 26,66b
204,91 ± 24,68b
109,09 ± 41,08b
1,21 ± 0,12
12,24
12,10
37,65
21,06
249,23 ± 27,54c
212,59 ± 25,29c
120,51 ± 45,69c
1,19 ± 0,06
11,04
11,92
37,92
5,93
34
Hodnota krmného koeficientu FCR bývá zpočátku odchovu vyšší. U ryb, které již dobře spotřebovávají krmivo, by hodnota FCR měla klesnout pod 1,0 ZAKĘŚ (2009). V našem případě byla hodnota FCR vysoká z důvodu vysokých ztrát. Pro upřesnění byl vypočítán korigovaný krmný koeficient, který se již blížil požadované hodnotě. V případě, že by k úhynu nedošlo, měl by být krmný koeficient na úrovni námi spočítaného korigovaného krmného koeficientu.
Tab. č. 8 Ukazatele produkční účinnosti krmiva. Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Nádrž č. 3
SGR (%.d-1)
0,83
0,88
0,93
FCE
0,2
0,25
0,43
FCR
4,89
3,98
2,28
FCR korigovaný
1,67
1,63
1,39
Ukazatel/nádrž
Tab. č. 9 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních kategorií. Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Nádrž č. 3
Hmotnost ≥ 90g (%)
72
76
70
Hmotnost ≥ 120g (%)
44
45
27
Hmotnost ≥ 150g (%)
21
16
2
Hmotnost ≥ 180g (%)
9
5
1
Hmotnost ≥ 210g (%)
4
2
1
Hmotnost ≥ 300g (%)
0,3
0
0
Hmotnostní kategorie/varianta
Po sedmi měsících odchovu byly ryby značně rozrostlé. Rozpětí vzrůstu 28 až 366 g. Pro další odchov byly ryby roztříděny na různé hmotnostní kategorie. ZAKĘŚ (2009) popisuje prvé třídění, kdy se hmotnost ryb pohybuje kolem 200 až 250 g. Podle výsledků, které publikoval WEDEKIND (2004), je možno dále odchovávat ryby v recirkulačním systému nejlépe při teplotě 22 až 25 °C. Za deset měsíců od nasazení ryb o průměrné hmotnosti 200 g dosáhl u ryb vzrůstu na průměrných 1000 g. K dosažení tržní hmotnosti 1,5 kg, by bylo třeba prodloužit dobu chovu na cca 12 měsíců. Použité krmivo Skretting mělo obsah živin 42,5 % proteinů a 13 % tuku. BARÁNEK (2008) uvádí, že juvenilní candát je chopen poměrně efektivně využívat směsi o obsahu proteinu kolem 45 % a tuku kolem 13 %. 35
Vyhodnocení složení tkání ryb bylo provedeno po analýzách. Analýza se provedla po ukončení pokusu. Při analýzách se potvrdilo, že Percidae mají tendenci ukládat tukové energetické rezervy ve formě viscerálního tuku, kde podíl tuku činil 61 % a obsah tuku ve svalové tkáni, pouze 0,7 %. Po ukončení letního odchovu na betonových žlabech bylo zjištěno, že spektrum mastných kyselin vykazovalo rozdíly mezi rybami, které byly dále krmeny suchou dietou a mezi rybami krmenými potravní rybou. 5.1.3 Přežití U jednotlivých nádrží se lišila úroveň přežití. Několik dnů po nasazení se ryby zdržovaly temnějších místech nádrží a docházelo k úhynům v počtech několika kusů. Ve všech nádržích došlo i hromadnému úhynu. Vzorky uhynulých ryb byly podrobeny veterinárnímu vyšetření. Výsledek vyšetření byl bez patologického nálezu. U nádrže číslo 1 došlo ke dvěma hromadným úhynům v počtech 350 a 100 ks. Přežití u nádrže č. 1 činilo 28 %
Graf č. 5: Přežití (%) v jednotlivých nádržích. Nádrže č. 3
37%
2
26%
1
0%
28%
20%
40%
60%
Přežití (%)
36
80%
100%
Graf č. 6: Vývoj ztrát v nádrži č. 1 Vlny ztrát nádrž č. 1
Uhynulé ryby
180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1
51
101
151
201
151
201
Dny odchovu
Graf č. 7: Vývoj ztrát v nádrži č. 2 Vlny ztrát nádrž č. 2
Uhynulé ryby
700 600 500 400 300 200 100 0 1
51
101 Dny odchovu
37
Nádrže číslo 2 a 3 podléhaly mnohem drastičtějším úhynům. V nádrži číslo 2 došlo v prvních třech týdnech ke ztrátám 7 % nasazených ryb a následně v průběhu šesti týdnů došlo k hromadnému úhynu 930 ks ryb kdy v jeden den bylo posbíráno 640 ks ryb, které uhynuli v noci. Následujících 7 měsíců odchovu uhynulo jen 41 ks. V nádrži číslo 3 došlo k podobné vlně úhynu, kdy uhynulo 600 ryb za dva dny, a další úhyny byly sporadické. Taktéž ZAKĘŚ (2009) popisuje ztráty jako nárazovou záležitost, způsobenou náhlou změnou kvality vody. Dále popisuje u části ryb deformaci hlavy. Tento problém si vysvětluje genetickými předpoklady a také zhoršenou kvalitou krmiva. Zajímavé však je, že ryby s deformovanou hlavou, zpravidla na čelistech a skřelových víčkách, se neodlišovaly velikostně od ryb zdravých.
Graf č. 8: Vývoj ztrát v nádrži č. 3 Vlny ztrát nádrž č. 3
Uhynulé ryby
450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1
51
101
151
201
Dny odchovu
Přežití bylo značně ovlivněno těmito hromadnými úhyny. Příčina je shledána v návaznosti na techniku krmení pozměněnou o víkendech. Ve všední dny se krmivo předkládalo od odpoledních hodin a pásová samokrmítka běžela do noci. O víkendech se krmítka natahovala už od ranních hodin. Ryby pravděpodobně nepřijímaly krmivo, které následným rozkladem způsobilo jednorázovou změnu hydrochemických parametrů. Ryby byly podrobeny veterinárnímu vyšetření, ale bez patologického nálezu. 38
Příčiny těchto úhynů lze eliminovat úpravou a důsledným dodržováním techniky krmení. Po úhynech byla sjednocena doba krmení. Úroveň přežití byla značně ovlivněna těmito hromadnými úhyny, kterým se v provozních podmínkách lze vyvarovat. 5.1.4 Typ filtrace Rozdíly mezi typem filtrace dosáhly statisticky významné úrovně (p<0,05). Nejlépe rostly ryby v nádrži č. 3, která byla napojena na válcový filtr. Je možné, že lepšímu výsledku napomohl již zmíněný zákal. ZAKĘŚ (2009) uvádí použití mechanických mikrosítových filtrů s následným napojením na biologický filtr. 5.1.5 Hustota a hmotnost obsádky Rozdíly mezi hustotou obsádky dosáhly také statisticky významné úrovně (p<0,05). Celkově však tyto výsledky byly do značné míry ovlivněny vysokými ztrátami. Lepších výsledků bylo dosaženo u nádrží s vyšší hustotou počáteční obsádky.
Tab. č. 10 Hmotnost obsádky ve vztahu k objemu vody. Hmotnost obsádky / nádrž
Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Nádrž č. 3
2,71
4,2
4,13
4,46
6,9
10,9
Hmotnost obsádky na m3 na počátku Hmotnost obsádky na m3 na konci
ZAKĘŚ (2009) však uvádí biomasu obsádky na počátku odchovu 10 až 30 kg.m-3 a na konci výkrmu se biomasa obsádky pohybuje kolem 80 kg.m-3.
5.2 Letní odchov Letní odchov probíhal 61 dnů. Délka odchovu byla ovlivněna teplotou vody. Poslední tři dny odchovu teplota poklesla pod 18 °C. Obsah rozpuštěného kyslíku byl udržován na hladině 100 % nasycení. U žlabu, ve kterém byly ryby krmeny suchou dietou byla intenzita krmení stanovena na 2 % hmotnosti obsádky. Hodnota krmného koeficientu převýšila hodnotu 2.
39
Tab . č. 11 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních skupin na konci letního odchovu u ryb krmených suchou dietou. Hmotnostní kategorie/varianta
Skretting
Hmotnost 100 - 200 g (%)
35,2
Hmotnost 201 - 300 g (%)
52,2
Hmotnost 301 - 400 g (%)
9,1
Hmotnost 401 - 500 g (%)
1,6
Hmotnost 501 - 600 g (%)
0,3
Významnou součástí letní fáze odchovu bylo sledování zpětné adaptace na živou potravu. Pro toto sledování byla vybrána skupina ryb o nižší kusové hmotnosti. Nasazované ryby nedosahovaly 95 g. Dosažené hodnoty prokázaly bezproblémovou zpětnou adaptaci. Je tedy možné použít ryby s nižší intenzitou růstu pro následný odchov v přirozeném prostředí. Pro zpětnou adaptaci byl použit plůdek kapra. Je potřeba zvolit vhodnou velikost potravní ryby. ADÁMEK, OPAČAK (2006) uvádějí jako vhodný druh potravní ryby jelce tlouště (Leuciscus cephalus) a plůdek plotice obecné (Rutilus rutilus), zatímco ostatní rybí druhy, jako střevlička, bolen a hlavně okoun, byly spíše odmítány a okouní plůdek poměrně významně. Dále uvádějí zjištěný krmný koeficient 3,5 kg ryb. Naše ryby krmené potravní rybou vykazovaly krmný koeficient 5,13.
Tab. č. 12 Hodnoty produkčních ukazatelů v letním odchovu. Parametr / varianta
Nádrž č. 1
Nádrž č. 2
Krmivo
Skretting
živá potrava
Počet ryb
710
464
SGR (%.d-1)
0,85
0,89
FCE
0,46
0,19
FCR
2,16
5,13
93
92
92,7
52,5
Úroveň přežití (%) Kusový přírůstek (g)
40
5.2.1 Složení tkání Při porovnání obsahu tuku ve svalovině nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (p<0,05). Obsah tuku ve svalovině byl nepatrně vyšší u ryb krmených suchou dietou. Při analýze celých ryb zjištěn více než trojnásobný obsah tuku u ryb krmených suchou dietou. Převážná část tuku byla deponována jako viscerální tuk. Takový fakt negativně ovlivňuje výtěžnost ryb. Vyšší podíl uloženého viscerálního tuku uvádí ZAKĘŚ a DEMSKA-ZAKĘŚ (1997) jako vhodný pro ryby vysazované do volných vod.
Tab. č. 13 Obsah tuku ve tkáních ryb. Obsah tuku ve
Obsah tuku v celé
VSI
svalovině (%)
rybě (%)
(%)
Skretting
0,51
1,07
6,01
živá potrava
0,72
3,76
11,5
dieta/parametr
Určité rozdíly byly zaznamenány v procentickém složení mastných kyselin. Zajímavý je vyšší obsah ALA, EPA a DHA u ryb, kterým byla předkládána suchá dieta oproti rybám krmených živou potravou.
41
6 ZÁVĚR Průběh testování chovu candáta obecného v kontrolovaných podmínkách ukázal, že je možné aplikovat tuto metodu v českém rybářství. Násadový materiál candáta byl produkován s použitím kompletní krmné směsi a recirkulačních systémů. Dosažená rychlost růstu ryb se blížila 1 %.d-1, což lze hodnotit jako dobrý výsledek. Odchované ryby měly průměrnou hmotnost 111 g. Tyto výsledky se blíží o něco lepším výsledkům zahraničních autorů. Je třeba se nadále zabývat odchovem tohoto typu a hledat možnosti jak zužitkovat poznatky získané z vlastních zkušeností i ze zkušeností dalších autorů. Takto odchované ryby lze dále chovat v rybničním prostředí do tržní ryby po zpětné adaptaci na piscifágní způsob výživy nebo je dále chovat v kontrolovaných podmínkách na suché dietě. Bylo použito krmivo Skretting řady BIO o obsahu proteinu 42,5 % a tuku 13 %. Ryby vykazovaly depozici viscerálního tuku. Ve svalovině nebyl zjištěn výrazný nárůst obsahu tuku. Bylo dosaženo poměrně dobrých výsledků i přes vlny hromadného hynutí, které byly způsobeny nedodržením techniky aplikace krmiva. Tuto problematiku lze řešit správnou technikou krmení, především sjednocením doby krmení. Krmivo bylo předkládáno v odpoledních hodinách před ukončením pracovní doby personálu. Ryby pak měly klid na příjem krmiva. Problém však nastal v případě, kdy bylo o víkendu rybám krmivo podáno již od rána, ryby nebyly navyklé v tuto dobu krmivo přijímat a následovaly rozkladné procesy nespotřebovaného krmiva, které zhoršily kvalitu vody, jejímž následkem bylo hynutí ryb. Nejlepší výsledky vykazovala nádrž číslo 3, kde byla počáteční obsádka 1500ks. Zde byla válcová filtrace s namontovanou UV lampou umístěna mimo nádrž, světlo bylo rovnoměrně rozptýleno a ryby neměly možnost schovávat se pod stínem filtrační jednotky, jako u nádrží 1 a 2. V nádrži číslo 3 byl také průběžně zákal, který pravděpodobně působil pozitivně tak, že ryby v zakalené vodě byly méně vnímavé na rušivé elementy okolního prostoru. Filtrační jednotky u nádrží číslo 1 a 2 byly umístěny nad nádrží. Ryby vyhledávaly zastínění pod filtry a tím pak hůře přicházely do styku s krmivem předkládaným na druhé straně pomocí pásových samokrmítek. Nádrže číslo 1 a 2 byly opatřeny stejným typem filtrační jednotky. Rozdíl mezi nimi byl v hustotě obsádky. Lepší výsledky byly dosaženy v nádrži číslo 2 s počáteční obsádkou 1500ks. U těchto nádrží byla voda čistší, téměř bez zákalu. Není jasné, zda zákal byl eliminován samotnou filtrací nebo i přidaným ozonizátorem. 42
Spojením produkce rychleného plůdku v rybničním prostředí s následným převodem na suchou dietu a odchovem násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách, lze postupem času úspěšně zařadit odchov candáta do provozních podmínek. Převod Car na suchou dietu je již dostatečně propracovaný a umožňuje produkovat převedené ryby k dalšímu chovu.
43
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ADÁMEK, Z., OPAČAK, A., 2006. Výběrovost kořisti štikou obecnou (Esox lucius), candátem obecným (Sander lucioperca) a okounem říčním (Perca fluviatilis) v experimentálních podmínkách. Bull.VÚRH Vodňany, 42(1):45-47.
ADÁMEK Z., VOSTRADOVSKÝ J., DUBSKÝ K., NOVÁČĚK J., HARTVICH P., (1995) Rybářství ve volných vodách. Victoria publishing, Praha, vydání první, 1995, s. 75.
ANDRESKA J., (1987), Rybářství a jeho tradice. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1987, s. 181-183.
BAER J., ZIENERT S., WEDEKIND H. (2001) Neue Erkenntnisse zur Umstellung von Natur-auf Trockenfutter bei der Aufzucht von Zander (Sander lucioperca) Fischer und Teichwirt, 2001,7: 243-244. BARÁNEK, V., MAREŠ, J., PROKEŠ, JIRÁSEK J., SPURNÝ, P. (2005) Možnosti odchovu plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách – krátký přehled. bulletin Vúrh Vodňany. 2005 sv. 41, č. 3, s. 128- 134.
BARÁNEK, V. Možnosti intenzivního odchovu plůdku a násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca). Disertační práce. MZLU v Brně, 2008.
BARUŠ, V., OLIVA, O. (1995), Mihulovci a ryby (1) : Petromyzontes Osteichtes. Praha : Academica Praha, 623 s. ISBN 80-200-0500-5.
BASTL, I. (1978): Raný vývoj zubáča obyčajného – Stizostedion lucioperca (Linneaus, 1758) v podmienkach Oravskej údolnej nádrže. Biol. Práce SAV, 24 (3): s. 99-181.
CRAIG J.F. (2000) – Percid fishes , systematics, ecology and exploitation – Blackwel Science, Oxford, UK.
44
CRAIG, S., HELFRICH, A. (2002) Understanding Fish Nutrition, Feeds, and Feeding Publication, Virginia Cooperative Extension, Nr. 420-256.
DVOŘÁK J. (2009): Odchov ročka candáta obecného (Sander lucioperca) v podmínkách intenzivního chovu a možnost jeho kombinace s rybničním odchovem. Diplomová práce, MZLU Brno. „in MS“
DUBSKÝ K., KOUŘIL J., ŠRÁMEK V., (2003): Obecné rybářství. Informatorium, Praha, první vydání, 2003, s. 129, 215-217.
FIOGBÉ, E. D., KESTEMONT, P., MÉLARD, C., MICHA, J.C., (1996) The effects of dietary crude protein on growth of the Eurasian perch Perca fluviatilis. Aquaculture Volume 144, Issues 1-3, 10 September 1996, Pages 239-249.
HEIJDEN van der, P.G.M. (2005) Snoekbaarskwekerij Excellence Fish BV. Aqua culltur 20 (2005) 2: 30 -33.
JANOŠTÍK (2010) Odchov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách. Bakalářská práce, MZLU Brno. „in MS“
JIRÁSEK, J., MAREŠ, J. (2005): Nutriční aspekty odchovu plůdku dravých druhů ryb. BULLETIN VÚRH Vodňany 41, 3/2005, pp. 107-113.
JIRÁSEK, J., MAREŠ, J., ZEMAN., L. (2005) Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. MZLU v Brně 2005. 70 s.
KESTEMONT, P., VANDELOISE, E., MÉLARD, C., FONTAINE, P., BROWN, P.B. (2001) Growth and nutritional status of Eurasian perch Perca fluviatilis fed graded levels of dietary lipids with or without added ehoxyquin. Aquaculture, 203, 85-99.
KESTEMONT, P., XU, X., MAMOUDOU, J., MÉLARD, C., (2002) Effect of weaning age on survival, cannibalism, deformity and growth of pikeperch Stizostedion lucioperca. World Aquaculture 2002, Book of Abstracts, 344. 45
KLIMEŠ, J., KOUŘIL, J. (2003): Odchov rychleného plůdku a ročka candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Bulletin VÚRH Vodňany 1/2/2003, JU v Českých Budějovicích a VÚRH ve Vodňanech, pp. 43-48.
KOUŘIL, J., KLIMEŠ, J. (2001): Poloumělý výtěr candáta s pomocí hypofyzace a odchov jeho rychleného plůdku v monokultuře v rybnících. Bulletin VÚRH Vodňany 4/2001, JU v Českých Budějovicích a VÚRH ve Vodňanech, pp. 153-156.
LUCHYARI, A., de MORAIS FREIRE, A. F., KOSKELA, J., PIRHONEN, J. (2006): Light intensity preference of juvenile pikeperch Sander lucioperca (L.). Aquaculture Research, 2006, 37, 1572-1577.
MAREŠ, J., JIRÁSEK, J. (1999) Ukazatelé hodnocení produkční účinnosti krmiv. Ústav rybářství a hydrobiologie, MZLU v Brně.
MAREŠ, J. (2005) vliv přídavku lignohumátu na růst kaprů koi. Ústav rybářství a hydrobiologie, MZLU v Brně. 3s.
MOLNÁR, T., HANCZ, Cs., BÓDIS, M., MÜLLER, T., BERCSÉNYI, HORN. P. (2004b): The effect of initial stocking density on growth and survival of pike-perch fingerlings reared under intensive conditions. Aquaculture International 12: 181-189.
MOLNÁR, T., SZABÓ, A., SZABÓ, G., SZABÓ, C, HANCZ, C. (2006): Effect of different dietary fat content and fat type on the growth and body composition of intensively reared pikeperch. Aquaculture Nutrition 12: 173-182.
NOVÁK, J. (2010): Svět lignohumátu. Huminové látky v akvaristice. Dostupné na: http://www.humagro.sk/files/svetlignohumatu.pdf 2: 13.
NYINA-WAMWIZA, L., XU, L. X., BLANCHARD, G., KESTEMONT, P. (2005): Effect of dietary protein, lipid and carbohydrate ratio on growth, feed efficiency and body composition of pikeperch Sander lucioperca fingerlings. Aquaculture Research 36, 486-492. 46
SPURNÝ P., (1998). Ichtyologie (systematická část). MZLU Brno 138 s.
SZCZEPKOWSKI, M., ZAKĘŚ, Z. (2002) -
Selekcja wielkosciowa a wyniki
podchowu sandacza Sander lucioperca (L.) w obiegach recyrkulacyjnych – Komun. Ryb. 6: 8-11.
SZKUDLAREK, M., ZAKĘŚ, Z. (2002) The effect of stock density on the effectiveness of rearing pikeperch Sander lucioperca (L.) summer fry - Archives of Polish Fisheries year: 2002, vol: 10, number: 1, pages: 115-119.
TÖLG T. (1984). Pike-perch culture. (in HORVÁTH L. et al.: Special methods in pond fish husbandry); Budapest, Akadémiai Kiadó, 1984, pp. 124- 146.
TŮMA (2008) Počáteční odchov raných stádií candáta obecného (Sander lucioperca L.) v kontrolovaných podmínkách s použitím různé strategie krmení. Bakalářská práce, MZLU Brno. „in MS“
WEDEKIND, H. (2004) Produktion von grossen Zandersetzlingen und Speisezandern in der Aquakultur - Fischer und Teichwirt - 7: 738.
WOJDA, R. (2006) – Chów ryb dodatkowych w stawach karpiowych – W: Karp. Chów i hodowla. Poradnik hodowcy. Wyd. IRS, Olszyn: 213-252.
WOJDA R., CIEŚLA, M., ŚLIWIŃSKI, J. (1995) - Wychów palczaków sandacza (Stizostedion lucioperca L.) w stawach karpiowych -Rocz. Nauk. Pol. Zw. Węd. 8: 75 – 93.
ZAKĘŚ, Z. (1997a): Converting pond-reared pikeperch fingerlings, Stizostedion lucioperca (L.) to artificial food – effect of water temperature. Archives of Polish Fisheries 5, 313-324.
ZAKĘŚ, Z. (1999): The effect of body size and water temperature on the results of intensive rearing of pike-perch, Stizostedion lucioperca (L.) fry under controlled conditions. Archives of Polish Fisheries 7: 187-199. 47
ZAKĘŚ, Z. (1997a) The effect of stock density on the survival, cannibalism and growth of summer fry of European pikeperch,Stizostedion lucioperca (L.) fed artificial diets in controlled conditions. Archives of Polish Fisheries 5, 305–311.
ZAKĘŚ, Z. (1997c) Produkcja materialu zarybienigowego sandacza w warunkach kontrolowanych – Wyd. IRS, Olsztyn, Nr 175, 26s.
ZAKĘŚ, Z., DEMSKA-ZAKĘŚ, K. (1997) - Warunki pokarmowe a tempo wzrostu i skład ciała sandacza, Stizostedion lucioperca (L.) podchowywanego w obiegu recyrkulacyjnym – Nr. 6/1997: 6 – 8.
ZAKĘŚ, Z., KOWALSKA, A., CZERNIAK, S. (2004b) Effect of sorting on selected rearing factors of pikeperch Sander lucioperca (L.) – Arch. Pol. Fish. 12: 71- 79.
ZAKĘŚ, Z., SZKUDLAREK, M., WOŹNIAK, M., KARPIŃSKI, A., DEMSKAZAKĘŚ, K. (2000b) - Wymagania pokarmowe młodocianego sandacza w kontekście przeprowadzonego testu paszowego – Komun. Ryb. 4: 7-11.
ZAKĘŚ, Z. (2009) Sandacz. Chów i hodowla, Poradnik hodowcy. Wyd. IRS. Olsztyn 2009. 203 s.
ZAKĘŚ, Z., SZKUDLAREK, M., KARPINSKI, A., WOZNIAK, M., DEMSKAZAKĘŚ, K. (2001a) Effect of dietary protein: fat ratios on metabolism, body composition and growth of juvenile pikeperch, Stizostedion lucioperca (L.) – Czech Journal of Animal Science - UZPI 46: 27-33.
ZAKĘŚ,
Z.,
PRZYBYL,
A.,
WOŹNIAK,
M.,
SZCZEPKOWSKI,
M.,
MAZURKIEWICZ, J. (2004a) Growth performance of juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.), fed graded levels of dietary lipids - Czech Journal of Animal Science UZPI. 49: 156 -163.
ZIENERT, S., WEDEKIND, H. (2001): Erfahrungen bei der Umstellung von Zandern (Sander lucioperca) auf Trockenfutter. Fischer und Teichwirt, 52: 202-203. 48
ZIENERT, S. & HEIDRICH, S. (2005): Aufzucht von Zandern in der Aquakultur. Schriften des Instituts f¸r Binnenfischerei e.V. Potsdam-Sacrow, Bd. 18. Hrsg.: Institut f¸r Binnenfischerei e.V. Potsdam-Sacrow. 60 S.
49
8 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ 8.1 Seznam tabulek Tab. č 1 Vliv počáteční velikosti rychleného plůdku (ZAKĘŚ, 1999). Tab. č. 2 Odchov různých velikostí candáta na oteplené vodě při 20 – 24°C s oxygenací (ZIENERT, HEIDRICH, 2005). Tab. č. 3 Přehled důležitých parametrů kvality vody v průběhu odchovu (ZAKĘŚ 2009). Tab. č. 4 Krmení candáta v průběhu odchovu na recirkulačním systému při teplotě vody 21 až 23°C (ZAKĘŚ 2009). Tab. č. 5 Průměrné hodnoty ryb nasazených v zimním odchovu na závěsné žlaby. Tab. č. 6 Průměrné hodnoty ryb nasazených v letním odchovu na betonové žlaby. Tab. č. 7 Hodnoty z ukončení pokusu. Tab. č. 8 Ukazatele produkční účinnosti krmiva. Tab. č. 9 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních kategorií. Tab. č. 10 Hmotnost obsádky ve vztahu k objemu vody. Tab. č. 11 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních skupin na konci letního odchovu u ryb krmených suchou dietou. Tab. č. 12 Hodnoty produkčních ukazatelů v letním odchovu. Tab. č. 13 Obsah tuku ve tkáních ryb.
8.2 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj délkového růstu v průběhu pokusu. Graf č. 2: Vývoj hmotnostního růstu v průběhu pokusu. Graf č. 3: Průběh hmotnostního růstu u nádrže č.3. Graf č.4: Hodnoty koeficientu dle Fultona v průběhu jednotlivých měření. Graf č.5: Přežití (%) v jednotlivých nádržích. Graf č. 6: Vývoj ztrát v nádrži č. 1 Graf č.7: Vývoj ztrát v nádrži č. 2 Graf č.8: Vývoj ztrát v nádrži č. 3
8.3 seznam obrázků Obr. č. 1 – schéma nádrží se znázorněním umístění filtračních jednotek Obr. č. 2 – Schéma fitrace typu Tripond Center Vortex C-20 50
9 SEZNAM ZKRATEK Car – candát rychlený Ca1 – candát roček TL – celková délka SL – délka těla W – hmotnost Kf – fultonův koeficient SGR – specifická rychlost růstu FCR – krmný koeficient FCRkorig. – krmný koeficient korigovaný FCE - přírůstek hmotnosti z 1 kg krmiva. VSI – viscerosomatický index IV – index vysokohřbetosti IŠ – index širokohřbetosti
51
PŘÍLOHY
52
SEZNAM PŘÍLOH Seznam tabulek příloh Tab. č. 1 Spektrum mastných kyselin ve svalovině odchovaných ryb. Tab. č. 2 Složení tkání odchovaných ryb
Seznam obrázků příloh Obr. č. 1 Válcová filtrace fa. Spurný Obr. č. 2 Kontrolní měření ryb Obr. č. 3 Filtr Tripond center vortex
53
