Memorandum o Seberealizaci a Kvalitním Stáří Seniorů. Podpora aktivního učení a stárnutí znevýhodněných seniorů

Memorandum o Seberealizaci a Kvalitním Stáří Seniorů Podpora aktivního učení a stárnutí znevýhodněných seniorů

1

Memorandum o Seberealizaci a Kvalitním Stáří Seniorů

Název projektu:

Podpora aktivního učení a stárnutí znevýhodněných senioru

Číslo projektu:

502217-LLP-1-2009-1-PT-GRUNDTVIG-GMP

Podprogram:

Grundtvig Multilaterální Projekty

Webové stránky projektu:

http://projectpaladin.eu/

Datum sestavení:

25-07-2011

PALADIN koordinátor: rozvoj

Asociace VIDA. Mezigenerační spolupráce a aktivní

WP6 koordinátor:

Gabor Dombi

WP6 koordinátorská organizace: INFORUM [fórum maďarských IT pro informační společnost] Telefonní číslo: +361 20 95 44 176 Email: dombi.inforum @ gmail.com

Autoři:

Faragó, J. (Ed.), Dombi, G., Oliveira, A. L., Fiordelli, M., Zarifis, G., & Pinto, T. A.

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské komise. Tato publikace vyjadřuje názory výše uvedených autorů

a

Komise

nenese

žádnou

odpovědnost

za

informace, jež mohou být v tomto dokumentu obsažené. Tento dokument může být volně kopírován a distribuován za předpokladu, že v něm nebudou prováděny žádné změny a budou respektována autorská práva. Elektronickou verzi tohoto dokumentu v 21 oficielnich jazycích Evropské Unie je možné stáhnout na internetových strankach projektu: http://projectpaladin.eu

2


Obsah

Úvod - Sociální aspekty přístupu sebeřízeného vzděláváni .............................................. 3 Společenská poptávka ................................................................................................. 3 Měnící se světová poptávka ........................................................................................ 3 Výsledky výzkumu projektu Paladin .................................................................................... 4 1. Občanství ..................................................................................................................... 5 2. Vzdělávání ................................................................................................................... 6 3. Zdraví ............................................................................................................................. 6 4. Aktivita .......................................................................................................................... 7 5. Finance ......................................................................................................................... 8 Hlavní principy (jednotlivé aspekty - identifikace potřeb seniorů) ..................................... 8 Akční princip ........................................................................................................................ 10 Reference ............................................................................................................................ 12 Seznam literatury ................................................................................................................ 13

3


Úvod - Sociální aspekty přístupu sebeřízeného vzděláváni

Společenská poptávka Stupeň rozvoje společnosti lze měřit pomocí toho, jak se chová ke svým seniorům. Ve skutečnosti senioři musí čelit mnohem více problémům než zbytek společnosti v Evropě. Pro ilustraci popis jedné ze skupin seniorů, lidé starší 50 let, kteří se snaží uplatnit ve státní správě, si nemohou najít zaměstnání (nezávisle na jejich vzdělání), proto o nich můžeme mluvit jako o penzistech, kteří jsou bez sebemenší naděje na 1

pomoc ze strany společnosti . Existuje velké riziko, že pokud se příjmy seniorů sníží, poklesne také jejich společenské uznání a jejich vztahy a sociální sítě se rozpadnou. Takto znevýhodnění senioři se mohou začít navíc cítit nepotřební, vedle toho, že musí bojovat o své živobytí díky omezeným příjmům sníženým v konkurenčním boji s mladšími generacemi. I když průměrná délka života se obecně zvyšuje, v zemích východní a jižní Evropy je nižší ve srovnání se západní a severní Evropou. Ztráta kontaktu se společností může vést k rozvoji psychosomatických onemocnění, stejně jako k rostoucímu počtu nutných lékařských zákroků. V důsledku nedostatku pozornosti ze strany společnosti dochází rovněž ke zvýšení sociálních výdajů.

Měnící se světová poptávka V průběhu posledních dvaceti let jsme svědky technicko-technologické revoluce. Tato revoluce má přímý vliv na kvalitu života seniorů. Poptávka se přesouvá směrem k informačním technologiím a s nimi souvisejícím znalostem. Značná část těchto vynálezů v oblasti informačních technologií je využívána také starší částí populace. (Příkladem toho je mobilní telefon, který je seniory často používán jako prostředek k přivolání pomoci.) Nicméně požadavky starších lidí nejsou vždy uspokojeny2. Ti šťastnější členové starší generace, kteří ovšem představují 1

http://penzcentrum.hu/cikk/1027521/1/pup_a_fonok_hatan_az_idos_dolgozo (Studie o agismu vypracovaná nejvýznamnějším maďarským výzkumným institutem TARKI)

2

IKT helyzetelemzés 2010 végén (Zpráva o převládajicí podmínkach v ICT, konec roku 2010) http://einclusion.hu/2011-01-27/ikt-helyzetelemzes-2010-vegen/

4


menšinu (především ti s vyššími příjmy a s vyšším vzděláním), hledají příležitosti, kterými mohou být aktivními členy nově definovaného světa. Často navštěvují levnější nebo bezplatné kurzy a běžně využívají možnosti sebevzdělávání. Méně šťastnou většinu seniorů představují ti, kteří žijí sami, žijí ve větší vzdálenosti od měst a vzdělávacích středisek, mají nižší příjmy nebo nižší vzdělání. Nové informace, technologie a možnosti se k této skupině lidí nedostanou, a pokud přece, dostanou se k nim s velkým zpožděním.

Výsledky výzkumu projektu Paladin Projekt PALADIN má za cíl zlepšit postavení znevýhodněných seniorů, kteří jsou starší 50 let s nízkou kvalifikací, prostřednictvím rozvoje nástrojů na zvýšení jejich připravenosti ke sebevzdělávání. Jedním z hlavních cílů projektu Paladin bylo sestavit pět škál pro hodnocení sebeřízení znevýhodněných seniorů v oblastech zdraví, aktivita, vzdělávání, občanství a finance. Na operativní úrovni bylo cílem vytvořit vědecky validní stupnice, které by byly zároveň vizuálně atraktivní a jednoduché, jak k užívání, tak k pochopení. Vzhledem k tomu, že sebevzdělávání a sebe účinnost v oblasti sebe řízeného učení, mají velmi úzký vztah (Hoban a Sersland, 1999, 2000, Oliveira a Simoes, 2001, 2006, Oliveira, 2005, 2009), byly stupnice vyvinuty na základě váhy těchto dvou teoretických konstruktů: sebevzdělávání a sebe účinnost. Ve světle nových paradigmat učení a měnících se sociálních podmínek projekt Paladin zdůrazňuje, že zdraví, aktivita, vzdělávání, občanství a finance jsou klíčovými faktory funkčnosti v naší společnosti. Na základě tohoto předpokladu tvrdí, že posilování schopnosti učit se a rozvíjení výše zmíněných faktorů je efektivním způsob boje proti znevýhodňování seniorů. (Oliveira et al., 2011) Prvním metodologickým krokem výzkumu bylo definování relevantních oblastí fungování v každé z pěti oblastí: zdraví, aktivita, vzdělávání, občanství a finance. Pilotní studie byly provedeny u seniorů v Portugalsku (Coimbra a Lousada), Španělsku (Zaragoza), Řecku (Soluň), Švýcarsku (Lugano), Maďarsku (Budapešť) a na Maltě (různá města a obce). Cílovou populací pro studii byli senioři starší 50 let s nízkou úrovní vzdělání, nízkou kvalifikací a špatnou ekonomickou situací (Zarifis, 2010). Další krok spočíval v provádění vlastní studie ve všech výše

5


zmíněných

zemích

s

využitím

menšího

počtu

efektivnějších

měřítek

na rozsáhlejším vzorku populace. Tímto způsobem se sebralo velké množství dat (kvantitativních a kvalitativních) od znevýhodněných seniorů, i když to nelze považovat za reprezentativní v aplikaci na celosvětovou populaci. Stručné shrnutí výsledků studie bude uvedeno níže u každé oblasti.

1. Občanství Pokud jde o kvantitativní data, vzorek z Řecka vykazoval nejnižší výsledky (průměr = 116,03), následovalo Španělsko (průměr = 142,81), Maďarsko (průměr = 153,62), Švýcarsko (průměr = 156,46) a Malta (průměr = 159,52). Portugalsko mělo nejvyšší hodnoty (průměr = 162,51), což znamená, že se senioři cítí jistější v občanských postojích a chování. Kvalitativní výsledky z Portugalska a Malty ukázaly, že senioři v těchto dvou zemích mají tendenci vnímat se dobrými občany a toto své přesvědčení staví na základě dvou aspektů: pomáhají ostatním lidem a také se (především senioři z Malty) cítí být velmi dobře integrováni do společensti a mají pocit, že mohou přispět ke "všeobecnému dobru". Ve Švýcarském vzorku senioři uváděli, že se "někdy lidé chovají ke starším jako by neměli ve společenském životě žádné slovo". V jiných vzorcích se objevily některé neobvyklé názory typu: "Neakceptuji líné lidi" (senior ze Španělska) nebo "Já jsem dobrý občan. Odešel jsem po 50 letech práce do důchodu, a pak jsem i nadále pokračoval v práci "(senior z Maďarska). Díky mimořádně silnému odhodlání být společensky prospěšný může dojít k vyšší vnímavosti vůči různým prospěšným aktivitám. Mimo aktivity, které byly studovány v projektu Paladin, koordinátoři zjistili, že starší lidé s velmi silnou touhu být prospěšní ve své komunitě, jsou vnímavější k účasti na politických událostech, pomáhají neformálně ve svých čtvrtích a v organizacích, jejichž jsou součástí, často také finančně přispívají na důležité komunitní události.

6


2. Vzdělávání Pokud jde o sebedůvěru v oblasti sebe řízeného vzdělávání, kvantitativní údaje rovněž ukazují v Řecku nejnižší hodnoty (průměr = 81,47), následuje Malta (průměr = 129,68), Španělsko (průměr = 141,11) a Švýcarsko (průměr = 142,94). Portugalští senioři (průměr = 162,72) spolu s maďarskými (průměr = 163,40) dosáhli

nejvyšších hodnot, což v překladu znamená, že tito senioři jsou

sebevědomější, co se sebevzdělávání týče. V oblasti vzdělávání se nachází dva ústřední směry napříč všemi účastnícími se zeměmi. První a převládající směr je, že senioři přičítají velký význam vzdělávání a odborné přípravě, a to především proto, že tyto činnosti vnímají jako klíčové nástroje pro podporu kvality každodenního života. Druhý a méně výrazný směr je ten, že někteří senioři mají pochybnosti o účinnosti vzdělávání a odborné přípravy v měnícím se prostředí života seniorů. Zejména ve Španělsku u účastníků převažoval názor, že senioři se účastní vzdělávacích akcí jen když jsou k dispozici (a senioři nemají nic jiného na práci), nebo když je vzdělávání vyžadováno z profesních důvodů. Na vzorku z Maďarska je zajímavé, že účastníci považují trénink v oblasti informačních a komunikačních technologií za stejně důležitý. Ve Švýcarsku někteří senioři zdůraznili, že jakmile jsou v důchodu, některé oblasti již nejsou důležité.

3. Zdraví Obecně platí, že senioři se cítí sebejistí při přijímání odpovědnosti za své vlastní zdraví, i když s jistými variacemi mezi jednotlivými zeměmi. Z kvantitativního hlediska ukázal řecký vzorek nejnižší výsledky (průměr = 116,39), následuje Španělsko (průměr = 132,01), Švýcarsko (průměr = 138,08) a Maďarsko (průměr = 140,23). Senioři z Portugalska (průměr = 153,92) a Malty (průměr = 163,47) vykazovali nejvyšší hodnoty, což znamená, že se cítí jistější při přejímání odpovědnosti za jejich zdraví. Portugalští senioři vyjádřili velké množství názorů ohledně jejich vztahu ke zdraví, což ukazuje, že je pro ně tato oblast velmi důležitá. Obecně lze říci, že se všichni shodli, že každý by měl dbát o zdravý životní styl s cílem zvýšit tak svoji kvalitu života. Téměř všichni senioři jsou přesvědčeni, že vědí, co mají dělat pro zlepšení svého zdraví. Někteří z nich zmínili jisté obtíže při komunikaci se zdravotnickým personálem, protože ne vždy byli schopni všemu porozumět. Jiní připustili, že mají

7


omezený přístup k informacím potřebným pro rozvoj zdravého životního stylu. Jako další příklady byly uvedeny potřeba zvýšení fyzické aktivity a změna stravovacích návyků.

4. Aktivita Pokud jde o kvantitativní údaje, data řeckých seniorů ukázala nejnižší výsledky ohledně jejich aktivity (průměr = 109,66), následuje je Španělsko (průměr = 134,24), Švýcarsko (průměr = 139,22) a Malta (průměr = 146,07). Senioři z Portugalska (průměr = 151,73) a Maďarska (průměr = 156,45) vykazují nejvyšší hodnoty, což znamená, že mají větší sebejistotu v účasti na některých aktivitách (profesních, dobrovolnických, kulturních, volno časových aktivitách sloužících k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji). Obecně v portugalském vzorku platí, že senioři mají důvěru ve vlastní schopnosti vykonávat každodenní činnosti, i když žijí v domově důchodců, kde tyto činnosti vykonávat nemusejí. Mají sklon charakterizovat se jako aktivní, a někteří dokonce vyjádřili odhodlání zvýšit svoji aktivitu, aby se mohli vrátit do pracovního procesu nebo dokonce rozvíjet aktivity na pomoc druhým. Ve Španělsku někteří senioři litovali, že nemají čas dělat jiné druhy aktivit (přáli by si větší rozmanitost aktivit). Řečtí senioři vyjádřili v rámci projektu dualitu názorů, pokud jde o jejich zájem o aktivity. Část z nich vyjádřila značný zájem najít si práci a jiní se naopak netajili tím, že nemají žádný zájem o jakýkoli druh činnosti. Ve vzorku z Malty a Maďarska se senioři spíše vyjadřovali k důležitosti osobního uspokojení a pozitivních stavů aktivitou způsobených. Data sebraná na Maltě zdůraznila důležitou úlohu rodiny - a zvláště dětí - v tomto procesu. Řečtí respondenti byli velmi opatrní a důkladní při popisu svých činností. Silně pozitivní reakce na tuto sféru může znamenat, že aktivity jsou seniory vysoce ceněny a může to rovněž naznačovat jejich zájem nejen dosavadní aktivity udržovat, ale také je zlepšovat. Starší lidé, kteří se zaměřují na aktivní využití schopností mohou být vnímavější k různým okruhům činností, v nichž by své schopnosti dobře zhodnotili. Proaktivní přístup a snaha zapojit se do různých činností, může vést k touze mít flexibilní rozvrh. Pokud se koordinátoři setkají se seniory, kteří mají flexibilní plány, mohou odvodit jejich zájem o různé druhy činností. To potvrzuje také odkaz

8


na starší literaturu, která uvádí, že seniory lákají obzvláště pracovní pozice, které nabízí flexibilitu v pracovních podmínkách. Senioři, kteří jsou flexibilní, jsou schopni skloubit placenou práci s dalšími aktivitami. V souvislosti s aktivitou starších lidí je třeba vzít v úvahu rozporuplnost. Zatímco postupné zvyšování věku odchodu do důchodu stále pokračuje (s cílem snížit mandatorní výdaje státu), je paradoxně faktem, že zaměstnanci starší 50 let nemají téměř šanci na trhu práce. Podle Maďarského centrálního statistického úřadu většina maďarských důchodců by dnes ráda pracovala po odchodu do důchodu, ale počet těch, kterým se opravdu podaří najít zaměstnání je pouze mezi 0,5 a 3 procenty.

5. Finance V oblasti financí španělští (průměr = 132,08) a řečtí (průměr = 134,09) senioři dosáhli nejnižších hodnot, následovala je Malta (průměr = 146,52) a Švýcarsko (průměr = 155,05). Maďarsko (průměr = 156,31) a Portugalsko (průměr = 156,93) dosáhli nejvyšší hodnoty, což znamená, že se cítí jistější, co se jejich finanční situace týče. Finance je oblast, kde je možné najít více společných názorů napříč účastnícími se zeměmi. Pouze odpovědi španělských a řeckých respondentů byly méně výrazné. Obecně platí, že senioři vidí svůj nízký příjem jako velký problém, protože to znamená nízký rozpočet, který je omezuje v jejich každodenním životě. Navzdory této skutečnosti, jsou však senioři přesvědčeni, že jsou schopni najít optimální řešení a to prostřednictvím šetrného hospodaření s jejich finančními prostředky. Někteří respondenti, zejména z Malty a ze Švýcarska, se zmínili, že rodina je někdy důležitou pomocnou rukou při zvládání finančních potíží.

Hlavní principy (jednotlivé aspekty - identifikace potřeb seniorů) Lidé, kteří se dokáží sami vzdělávat, jsou vítězi budoucnosti, protože mají ve svých rukou schopnost zvyšovat své znalosti a to po celý život (Collins, 2006). Jakmile jsou lidé vyškoleni pro samostatné učení, budou schopni se sebevzdělávat kdykoli a v jakékoli situaci. "Sebevzdělávání (self-directed learning) tvoří základ celoživotního vzdělávání ... Dovednost se sebevzdělávat, je-li úspěšně osvojena,

9


poskytuje studentům přístup k celoživotnímu učení" (Dynan, Cate & Rhee, 2008). Schopnost sebevzdělávat se poskytuje možnost zlepšit kvalitu života člověka, protože dává studentům ty správné nástroje pro celoživotní učení (Yamada, 1994). Sebevzděláváním je nazýván "způsob života a ne technika", protože jeho základem je postoj, který bude trvat v každé situaci a v dlouhodobé perspektivě (Clinton a Rieber, 2010). Jsme schopni zlepšit vlastní učení, pokud pochopíme jednotlivé komponenty sebevzdělávání. Sebevzdělání klade důraz na "autonomii, vnitřní motivaci, přizpůsobivost, sebekázeň a kritickou reflexi, může pomoci studentům se více soustředit, řídit a být úspěšnými (Ausburn 2002)". (Clark, 2005). Samostatně řízené učení je tím efektivnější čím silnější je studentova vnitřní motivace. Tyto výhody jsou chápány jako efektivní zbraň proti předčasnému úpadku jak mentálnímu, tak fyzickému a také proti závislosti, protože mají moc vyvolat motivaci se učit a rozvíjet. Navíc je tento silný potenciál využitelný v jakémkoliv předmětu a u všech studentů. Ve skutečnosti se však mnozí dospělí nejsou schopni zcela samostatně vzdělávat. Spíše se dá říci, že jednotlivci zaujímají různé pozice na kontinuu vlastní osy, nazvěme ji self-directedness, což znamená, že někteří jsou více autonomní a jiní naopak méně autonomní. Co se vzdělávání týče, dospělí s nižší úrovní vzdělání mají tendenci být závislejší, než dospělí s vyšším vzděláním. (Terry, 2006) Takže bychom měli být zvláště pozorní k povaze autonomie dospělého člověka a pomoci mu zvyšovat jeho vnitřní motivaci, sebevědomí a účast na vzdělávacích aktivitách. Kromě toho, individuální rozdíly mezi seniory se značně zvyšují s přibývajícím věkem. Každý člověk ve vysokém věku je diametrálně odlišný, protože v průběhu života prošel mnoho cest, které jej zformovaly jako jedinečnou individualitu. Každý starší dospělý má jiné touhy a plány do budoucna. Pro celé spektrum sebevzdělávání je podstatné správné užívání nástrojů, které mohou proces učení ulehčit. Technologie hraje důležitou roli v moderní společnosti a může být také skvělým pomocníkem při procesu sebevzdělávání. Jak Clark poukazuje ve své výzkumné studii hlavně znevýhodněné skupiny lidí mohou profitovat z použití technologie.

10


Chu a Tsai (2009) zdůrazňuje, že sebevzdělávání na internetu je vhodný způsob zejména pro seniory v nevýhodné situaci. Je to opravdu skvělý prostředek jak pomoci lidem (od 45 do 59 a nad 60 let) překonat různé bariéry při učení. Navíc internet je při vzdělávání charakteristický tím, že je nejpohodlnější a finančně efektivní, může si ho dovolit každý a vydrží celý život. Tyto charakteristiky internetu jsou

důvodem,

proč

je

nástrojem,

který

jde

tak

dobře

dohromady

se sebevzděláváním.

Akční princip (Doporučení pro tvůrce legislativy v oblasti sociálních služeb, vzdělávání a odborné přípravy) Podle výsledků výzkumu projektu Paladin a zkušeností zúčastněných odborníků by se dalo v této fázi shrnout několik legislativních doporučení: •

Sebevědomí seniorů by mělo být podpořeno, povědomí o jejich užitečnosti

by mělo být posíleno prostřednictvím podpory a nabízením různých programů směřujících k zvýšení jejich informovanosti. Postoje seniorů by měly být změněny tak, aby senioři pozitivně vnímali vlastní obraz, obraz starších lidí. •

Pomoc musí být poskytnuta lidem nad 50 let při získávání “moderních“

dovedností a znalostí. To by vyžadovalo, aby vzdělávání dospělých nebylo jednostranně zaměřeno pouze na úspěšnost na trhu práce, ale všechny formy celoživotního vzdělávání by měly být podporovány, aby byli následně senioři schopni získat dovednosti, které potřebují. Zdraví, aktivita, vzdělávání, občanství a finance byly potvrzeny jako klíčové oblasti pro starší lidi. Rozvoj schopností v těchto oblastech bude mít pozitivní vliv na jejich každodenní život. •

Připravenost pro samostatné učení u starších lidí může být podporována

online nebo offline výcviky, které zajistí získání schopnosti sebevzdělávat se v každé situaci, v každém kraji, univerzitě, kulturním centru a knihovně. "Lektor sebevzdělávání seniorů" nebo "senior pedagog" profese by měla být vytvořena jako nové povolání (jako vznikl vzdělavatel dospělých důsledkem potřeby vzdělávat dospělé). •

Učení, vedení a všechny formy "vzdělávání seniorů" by neměly být

omezeny na seniory samotné. Mezigenerační vzdělávání by mělo být

11


podporováno, a to nejen jako flexibilní metodika pro zlepšení učení, ale také jako strategie k posílení solidarity a sociální soudržnosti. •

Vlastní organizace seniorů by měla být podporována, pokud jde o volný čas

seniorů, o jejich vzdělávání a jejich zaměstnání. Nicméně je důležité zdůraznit, že schopnost sebeřízení je v kódu DNA většiny podnikatelů a připravenost učit se je třeba podporovat, protože to může hrát důležitou roli při podnikatelském vzdělávání dospělých a starších lidí. Využívání nástrojů, které byly vyvinuté projektem Paladin, na zvýšení schopnosti samostatného učení starších lidí je třeba podporovat na globální úrovni. •

Členové starší generace, jsou spíše ochotni přijmout informace od lidí

v svého věku. Tento postoj může být překonán za pomoci mezigeneračních prostředníků. Starší lidé by měli být podporování a mělo by se jim dostat pomoci, která podpoří jejich seberealizaci a sebeřízení. Buď sami nebo ve spolupráci s mladšími generacemi, starší lidé mají velký podnikatelský potenciál, který lze využít k vytvoření vlastního podnikání (ziskového nebo neziskového).

Podnikatelské

vzdělávání

spolu

s

národními

programy

na podporu podnikání by měly být vytvořeny.

PALADIN výzkum potvrdil některé hypotézy z literatury. Ty je třeba také respektovat při navrhování vzdělávacích programů: •

Volba o tom co, jak a kdy se učit by měla spočívat na studentech (student se nemusí přizpůsobit "programu", naopak "program" je tu proto, aby se přizpůsobil studentovi).

•

Rozvojové potřeby dospělých by měly být respektovány.

•

Individuální rozdíly by měly být brány v úvahu.

•

Tempo studujících je třeba respektovat. Samostatná práce je příležitostí k pokroku pro mnohem rychlejší nebo pomalejší studenty v závislosti na individuálních schopnostech. Každý člověk potřebuje svůj čas.

•

Flexibilní plán by měly být k dispozici.

•

Přátelské a příjemné učební prostředí by mělo být vytvořeno.

•

Bariéry by měly být odstraněny.

12


•

Vzájemná spolupráce studentů by měla být podporována.

Je známo, že strategie celoživotního učení by měly nalézt rozličnější, flexibilnější a přitažlivější cesty (Rada, 2009), proto je díky svému potenciálu sebevzdělávání považováno za velmi účinný nástroj k posílení připravenosti na samostatné učení pro seniory, a to zejména pro ty, kteří jsou ve znevýhodněné pozici.

Reference Oliveira, A. L., Vieira, C., Nogueira, S., Lima, M., Alcoforado, L., & Ferreira, J. A. (2011). PALADIN, WP3 development Report: Development of Self-directed Learning Readiness Scales for disadvantage seniors in health, activity, education, citizenship and finances. Coimbra: Universidade, Faculdade de Psicologia e de Ciências da Educação. Collins, A. (2006). How society can foster self-directed learning. Human Development, 49(4), 225-228. Dynan, L., Cate, T., & Rhee, K. (2008). The impact of learning structure on studentsʼ readiness for self-directed learning. Journal of Education for Business, 84(2), 96100. Clark, K. (2005). Serving underserved communities with instructional technologies: Giving them what they need, not what you want. Urban Education, 40(4), 430-445. Council (2009). Council conclusions of 12 May 2009 on a strategic framework for European cooperation in education and training (‘ET 2020’). OJ C 119 28.5.2009 (2009/C 119/02) . Council of the European Union. Zarifis, G. (2010). Disadvantage seniors in Europe: Main identifiers: A desk research approach. In http://projectpaladin.eu/wp-content/uploads/2010/11/7c.pdf Chu, R. J.-C., & Tsai, C.-C. (2009). Self-directed learning readiness, internet selfefficacy

and

preferences

towards

constructivist

internet-based

learning

environments among higher-aged adults. Journal of Computer Assisted Learning, 25(5), 489-501. Terry, M. (2006). Self-directed learning by undereducated adults. Educational Research Quarterly, 29(4), 28-38.

13


Seznam literatury Clinton, G., & Rieber, L. P. (2010). The Studio experience at the University of Georgia: an example of constructionist learning for adults. Educational Technology Research and Development, 58(6), 755-780. McMillan, S. J., & Macias, W. (2008). Strengthening the safety net for online seniors: factors influencing differences in health information seeking among older internet users. Journal of health communication, 13(8), 778-92. McMillan, S., Avery, E. J., & Macias, W. (2008). From Have Nots To Watch Dogs. Information, Communication & Society, 11(5), 675-697. Yamada, Masayuki (Department of Education, Akita University, Akita, J. (1994). Yamada 1994.pdf. Educational Gerontology, 511-520.

Memorandum o Seberealizaci a Kvalitním Stáří Seniorů. Podpora aktivního učení a stárnutí znevýhodněných seniorů

Recommend Documents