Gymn´azium Tachov, semin´aˇr 10. z´aˇr´ı 2002
McDonald’s - fakta Fakta k n´azoru Ilony Gonov´e, ml. c °2002 Intellectronics
Abstract V Evropˇe je zhruba 5000 rychloobsluˇzn´ ych restaurac´ı McDonald’s s 250 tis´ıci zamˇestnanci. Do tohoto poˇctu jsou zapoˇcteni tak´e zamˇestnanci koncesion´ aˇr˚ u, jichˇz je 1300. Dennˇe restaurace McDonald’s navˇst´ıv´ı asi 10 mili´ on˚ u z´ akazn´ık˚ u. Spoleˇcnost McDonald’s investovala do evropsk´eho zemˇedˇelstv´ı 2,6 miliardy EUR.
References [1] Pollution Prevention in Corporate Strategy. National Pollution Prevention Center for Higher Education. Case C: Sustaining McDonald’s Environmental Success. March 1995. [2] McDonald’s Corp. NYSE-MCD. Maurice Levenson. September 13, 2002. Value Line Publishing, Inc. [3] McDonald’s Corporation (Condensed). Harvard Business School. February 27, 1998. [4] McDonald’s Response to the EU White Paper on Food Safety. 10 April 2000. [5] Earth Observatory. Tropical deforestation. http://earthobservatory.nasa.gov/Library/Deforestation/
1
1
Fakta o spoleˇ cnosti McDonald’s
Spoleˇcnost McDonald’s provozuje nebo poskytuje koncesi v´ıce neˇz 30 tis´ıc˚ um restaurac´ı rychl´eho obˇcerstven´ı ve Spojen´ ych st´atech, v Kanadˇe, v Evropˇe a v Asii. 58% tˇechto restaurac´ı provozuj´ı koncesion´aˇri, 28% provozuje spoleˇcnost a 14% provozuj´ı pˇriˇclenˇen´e organizace. Asi 57% vˇsech restaurac´ı je provozov´ano v zahraniˇc´ı. Zahraniˇcn´ı restaurace ve 121 zem´ı zajiˇsˇtuj´ı asi 51% celkov´eho prodeje a 65% celkov´eho provozn´ıho zisku. Spoleˇcnost McDonald’s m´a 395 tis´ıc zamˇestnanc˚ u a 1,027 mili´onu akcion´aˇr˚ u. Pˇredstavitel´e a ˇreditel´e spoleˇcnosti vlastn´ı 1% akci´ı. [2] V Evropˇe je zhruba 5000 restaurac´ı s 250 tis´ıci zamˇestnanci. Do tohoto poˇctu jsou zapoˇcteni tak´e zamˇestnanci koncesion´aˇr˚ u, jichˇz je 1300. Dennˇe restaurace McDonald’s navˇst´ıv´ı asi 10 mili´on˚ u z´akazn´ık˚ u. Spoleˇcnost McDonald’s investovala do evropsk´eho zemˇedˇelstv´ı 2,6 miliardy EUR. V Evropˇe by mˇela b´ yt v r´amci Evropsk´e unie vytvoˇrena organizace EFA (European Food Authority), jej´ımˇz u ´kolem bude na objektivn´ım vˇedeck´em z´akladˇe stanovovat bezpeˇcnostn´ı standardy pro potraviny s c´ılem obnovit d˚ uvˇeru z´akazn´ık˚ u. [4] McDonald’s v nejbliˇzˇs´ıch letech patrnˇe v´ yraznˇe zmˇen´ı svoji obchodn´ı politiku. Na americk´em trhu McDonald’s v´ yraznˇe podcenil sv´e obchodn´ı konkurenty, zejm´ena pruˇznˇejˇs´ı ˇretˇezec rychl´eho obˇcerstven´ı Wendy, kter´ y pruˇznˇe zav´ ad´ı nov´e poloˇzky do sv´e nab´ıdce a z´akazn´ıkovi je rychle schopen je nab´ıdnout. McDonald’s jiˇz zah´ajil nˇekolik nov´ ych program˚ u, jako je syst´em pˇr´ıpravy j´ıdel ”Made For You”, kter´ y umoˇzn ˇuje dopravit ˇcerstv´e j´ıdlo pˇr´ımo z´akazn´ıkovi a omezuje mnoˇzstv´ı odpadu. Spoleˇcnost provedla tak´e nˇekter´e zmˇeny ve sv´em vrcholov´em veden´ı s c´ılem orientovat se na z´akazn´ıky. McDonald’s si chce udrˇzet svoji pˇritaˇzlivost pro dˇeti a ml´adeˇz v podobˇe u ´spˇeˇsn´eho programu pro dˇeti ”Happy Meal” nebo hraˇcek z kreslen´ ych film˚ u produkce Walta Disneye. V bl´ızk´e budoucnosti se McDonald’s bude orientovat na novou podobu a nov´e poloˇzky sv´e nab´ıdky j´ıdel s d˚ urazem na zdravˇejˇs´ı v´ yˇzivu. Proto se v nab´ıdce objevuj´ı kuˇrec´ı sendviˇce a zeleninov´e sal´aty. McDonald’s zaˇcal s omezov´an´ım mnoˇzstv´ı oleje pˇri smaˇzen´ı bramborov´ ych hranolk˚ ua dalˇs´ıch potravin. D´ale se objevuj´ı restaurace nov´eho typu, kter´e se snaˇz´ı pˇribl´ıˇzit klasick´ ym restaurac´ım vˇcetnˇe obsluhy. Ve Spojen´ ych st´atech se objevila prvn´ı ”superrestaurace” v N´arodn´ım muzeu letectv´ı a kosmonautiky ve Washingtonu, D.C., kter´a m´a 1000 m´ıst a je provozov´ana ve spolupr´aci se spoleˇcnostmi Boston Market a Donatos Pizza. Akcie McDonald’s patˇr´ı mezi velmi kvalitn´ı a investor˚ um se doporuˇcuje si tyto akcie podrˇzet po dobu nejm´enˇe 3 aˇz 5 let. [2]
2
McDonald’s a ˇ zivotn´ı prostˇ red´ı
V ˇcervnu 1992 se konala v Rio de Janiero Konference Spojen´ ych n´arod˚ u o ˇzivotn´ım prostˇred´ı a rozvoji (UNCED, the United Nations Conference on Environment and Development) zn´am´a pod n´azvem ”Svˇetov´ y summit”. Konference se z´ uˇcastnili pˇredstavitel´e t´emˇeˇr vˇsech zem´ı svˇeta a zab´ yvali se glob´aln´ımi probl´emy ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, jako jsou glob´aln´ı zmˇeny klimatu a pokles biodiversity (r˚ uznorodosti rostlinn´ ych a ˇzivoˇciˇsn´ ych druh˚ u). Spojen´e st´aty americk´e pˇredstavuj´ı pouze 5% svˇetov´e populace, ale vyuˇz´ıvaj´ı 25% svˇetov´e produkce energie, produkuj´ı 22% svˇetov´ ych emis´ı oxidu uhliˇcit´eho a vytv´aˇrej´ı asi 25% svˇetov´eho hrub´eho n´arodn´ıho produktu (GNP, Gross National Product). Indie pˇredstavuje 16% svˇetov´e populace, vyuˇz´ıv´a jen 3% svˇetov´e produkce energie, produkuje 3% svˇetov´ ych emis´ı oxidu uhliˇcit´eho a vytv´aˇr´ı jen 1% svˇetov´eho hrub´eho n´arodn´ıho produktu. Vyspˇel´e zemˇe na jedn´e stranˇe tlaˇc´ı na rozvojov´e zemˇe, aby neopakovaly jejich chyby v oblasti industralizace a niˇcen´ı ˇzivotn´ıho prostˇred´ı. Na druh´e stranˇe rozvojov´e zemˇe jsou znaˇcnˇe rozhoˇrˇceny t´ım, ˇze jejich populace trp´ı b´ıdou a hladem a nechtˇej´ı platit za ˇskody na ˇzivotn´ım prostˇred´ı, kter´e samy nezavinily. V roce 1987 Svˇetov´a komise o ˇzivotn´ım prostˇred´ı a rozvoji (the World Commission on Environment and Development) definovala ”trvale udrˇziteln´ y rozvoj” jako ”naplnˇen´ı naˇsich potˇreb bez ovlivnˇen´ı schopnosti budouc´ıch generac´ı naplnit sv´e potˇreby”. Pˇrestoˇze nejvˇetˇs´ı pozornost je
2
vˇenov´ ana vyspˇel´ ym zem´ım, kter´e jsou nejvˇetˇs´ımi zneˇciˇsˇtovateli ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, zaˇcalo se tak´e otevˇrenˇe upozorˇ novat na probl´emy tˇret´ıch zem´ı. Oˇcek´av´a se, ˇze v n´asleduj´ıc´ıch 40 letech se svˇetov´ a populace zdvojn´asob´ı na v´ıce neˇz 10 miliard lid´ı, pˇriˇcemˇz 95% populaˇcn´ıho r˚ ustu bude pˇripadat na rozvojov´e zemˇe. [1] V roce 1993 se produkce hovˇez´ıho masa pod´ılela na glob´aln´ım obchodu asi 40 miliardami americk´ ych dolar˚ u. Bylo chov´ano 1,3 miliardy kus˚ u hovˇez´ıho dobytka, kter´ y vyuˇz´ıval asi 1/4 svˇetov´e zemˇedˇelsk´e p˚ udy. Podle zpr´avy americk´eho ministerstva zemˇedˇelstv´ı z roku 1990 bylo asi 40% svˇetov´e produkce obilovin (ve Spojen´ ych st´atech 70%) spotˇrebov´ano na chov dobytka. Polovina u ´zem´ı kontinent´aln´ıch Spojen´ ych st´at˚ u americk´ ych byla vyuˇzita pro pˇestov´an´ı obilovin, pastviny a v´ ybˇehy. Asi 260 mili´on˚ u akr˚ u (1 akr = 4046, 8726 m2 ) vyprahl´e p˚ udy v 11 z´apadn´ıch americk´ ych st´atech bylo vl´adou pronajato chovatel˚ um pro pasen´ı dobytka. Feder´aln´ı poplatky za pron´ajem pastvin ˇcin´ı jen 2 dolary mˇes´ıˇcnˇe za jeden kus dobytka, zat´ımco v soukrom´em sektoru ˇcin´ı pron´ajem aˇz 9 dolar˚ u. Americk´ yu ´ˇrad pro hospodaˇren´ı s p˚ udou v roce 1990 konstatoval, ˇze 70 % tohoto u ´zem´ı nesplˇ nuje potˇrebn´e podm´ınky a 10 % t´eto p˚ udy se jiˇz pˇremˇenilo v pouˇsˇt. Nadmˇern´e pastevectv´ı znaˇcnˇe ohroˇzuje travnat´e porosty a ostatn´ı vegetaci na tomto u ´zem´ı. Zniˇcen´e porosty nemaj´ı schopnost zadrˇzovat vodu v p˚ udˇe a d˚ usledkem jsou ˇcast´e povodnˇe, pˇri nichˇz doch´az´ı k erozi p˚ udy, kter´a se postupnˇe mˇen´ı v praˇsnou pouˇsˇt. Extenzivn´ı pastevectv´ı vede k postupn´emu poklesu produkce hovˇez´ıho masa na obyvatele. Pokud by se pro zajiˇstˇen´ı produkce hovˇez´ıho masa pouˇz´ıvalo krmen´ı ve st´aji, sklizeˇ n obilovin by musela ˇ dosahovat 7 mili´on˚ u tun roˇcnˇe, coˇz je zhruba 2/3 svˇetov´eho roˇcn´ıho pˇr´ır˚ ustku skliznˇe obilovin. Rada farm´aˇr˚ u hospodaˇr´ı na m´enˇe u ´rodn´e p˚ udˇe a jiˇz pouˇz´ıv´a vyspˇel´e technologie na podporu sv´e skliznˇe obilovin. Nelze proto oˇcek´avat, ˇze se jim produkci obilovin podaˇr´ı zv´ yˇsit. R˚ ust populace je dnes vyˇsˇs´ı neˇz produkce obilovin a mnoˇzstv´ı obilovin na obyvatele kles´a roˇcnˇe asi o 2 procenta. V roce 1993 Spojen´e st´aty americk´e dovezly pouze 5% hovˇez´ıho masa ze Stˇredn´ı Ameriky. Avˇsak od roku 1960 v´ıce neˇz 25% prales˚ u a les˚ u ve Stˇredn´ı Americe padlo za obˇeˇt rozˇsiˇrov´an´ı pastvin pro hovˇez´ı dobytek. Odhaduje se, ˇze kaˇzd´ y McDonald’s hamburger z hovˇez´ıho masa z deˇstn´ ych prales˚ u pˇredstavuje vym´ ycen´ı nejm´enˇe 6 ˇctvereˇcn´ ych yard˚ u (1 yard = 0, 9144 m2 ) pralesa pro potˇreby pastvin. Tento kus pralesa obvykle pˇredstavuje jeden velk´ y strom s 50 z´astupci 20 aˇz 30 ˇzivoˇciˇsn´ ych druh˚ u, s tis´ıce z´astupci hmyzu stovek druh˚ u a s nezn´am´ ym mnoˇzstv´ım rostlin, hub a mikroorganism˚ u nezn´am´eho poˇctu druh˚ u. D´ale tento kus pralesa znamen´a uvolnˇen´ı asi 165 liber (1 libra = 0, 4535 kg) oxidu uhliˇcit´eho do vzduchu. Toto mnoˇzstv´ı oxidu uhliˇcit´eho vyprodukuje pr˚ umˇern´ y americk´ y automobil za 20 dn´ı provozu. Odhaduje se, ˇze v letech 1966 aˇz 1983 bylo vym´ yceno 15 tis´ıc ˇctvereˇcn´ ych mil (1 m´ıle = 1, 6083 km) kv˚ uli extenzivn´ımu chovu hovˇez´ıho dobytka. Zpr´ava Organizace spojen´ ych n´arod˚ u (Our Common Future, Oxford University Press, 1987) odhadla, ˇze pokud odlesˇ nov´an´ı deˇstn´ ych prales˚ u v letech 1987 aˇz 2000 pokraˇcovalo stejnou rychlost´ı, bylo nen´avratnˇe zniˇceno 15 % rostlinn´ ych druh˚ u a nezn´am´e ale v´ yznamn´e mnoˇzstv´ı druh˚ u hmyzu. Satelitn´ı sn´ımky NASA r˚ uzn´ ych oblasti amazonsk´ ych prales˚ u tyto obavy plnˇe potvrzuj´ı. [5] Zab´ır´an´ı p˚ udy pro velkoploˇsn´ y chov hovˇez´ıho dobytka nav´ıc nut´ı mili´ony drobn´ ych zemˇedˇelc˚ u, aby se za prac´ı odstˇehovaly do pˇreplnˇen´ ych mˇest Latinsk´e Ameriky. Celosvˇetov´e odlesˇ nov´an´ı je pˇr´ıˇcinou t´emˇeˇr jedn´e tˇretiny emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u. Zb´ yvaj´ıc´ı dvˇe tˇretiny emis´ı sklen´ıkov´ ych plyn˚ u pˇripadaj´ı na spalov´an´ı fosiln´ıch paliv vˇcetnˇe silniˇcn´ı dopravy. ´ cinnost pˇremˇeny obilovin na maso se v´ Uˇ yraznˇe odliˇsuje podle druhu zv´ıˇrete. Napˇr´ıklad pro v´ yrobu jedn´e libry masa kuˇre spotˇrebuje 4,5 libry obilovin, prase spotˇrebuje 6,5 libry obilovin a kr´ava spotˇrebuje dokonce 15,5 libry obilovin. Na produkci masa se d´ale mus´ı vynaloˇzit znaˇcn´e mnoˇzstv´ı energie a vody. T´emˇer polovinu energie pouˇzitou zemˇedˇelstv´ım Spojen´ ych st´at˚ u spotˇrebuje dobytek a znaˇcn´ a ˇc´ast t´eto energie se spotˇrebuje na produkci masa. Podle studie Cornellovy univerzity mnoˇzstv´ı energie spotˇrebovan´e na produkci jedn´e libry hovˇez´ıho masa odpov´ıd´a 0,25 galonu (1 galon = 3, 7854 dm3 ) benz´ınu. Podle studie odborn´ıka Kalifornsk´e Davisovy univerzity asi polovina obilovin spotˇrebovan´ ych ve Spojen´ ych st´atech pro chov dobytka poch´az´ı ze zavlaˇzovan´e p˚ udy. Na produkci jedn´e libry hovˇez´ıho masa se spotˇrebuje 2500 galon˚ u vody. Pro bˇeˇzn´eho Ameriˇcana to
3
pˇredstavuje dennˇe asi 190 galon˚ u vody, coˇz je dvakr´at v´ıce, neˇz spotˇrebuje ve sv´e dom´acnosti. Pesticidy (chemick´e l´atky na huben´ı ˇzivoˇciˇsn´ ych ˇsk˚ udc˚ u obilovin) a fertiliz´ery (l´atky na podporu r˚ ustu obilovin) pouˇz´ıvan´e pˇri pˇestov´an´ı obilovin se dost´avaj´ı nejen do ˇzivotn´ıho prostˇred´ı, ale tak´e do naˇseho organismu. V roce 1993 se na cel´em svˇetˇe pro chemick´e oˇsetˇren´ı kukuˇrice, r´ yˇze, bavlny, s´ojov´ ych bob˚ u a pˇsenice pouˇzily pesticidy v hodnotˇe 21 miliard americk´ ych dolar˚ u. V roce 1993 bylo pouˇzito 8,2 mili´on˚ u tun fertiliz´eru pro pˇestov´an´ı kukuˇrice, 1 mili´on tun pro pˇestov´an´ı s´ojov´ ych bob˚ u a 3 mili´ony tun pro pˇestov´an´ı pˇsenice. Pesticidy a fertiliz´ery pouˇz´ıvan´e pˇri pˇestov´an´ı obilovin ˇ ciˇsn´ kontaminuj´ı (zamoˇruj´ı jedovat´ ymi l´atkami) p˚ udu a povrchovou vodu. Zivoˇ y odpad, rostlin´e fertiliz´ery a v´ yroba masa dohromady pˇredstavuj´ı asi 40 % slouˇcenin dus´ıku a 35 % slouˇcenin fosforu v americk´ ych ˇrek´ach, jezerech a pramenech. Hovˇez´ı dobytek a ˇzivoˇciˇsn´ y odpad jsou zdrojem metanu, kter´ y je jedn´ım ze sklen´ıkov´ ych plyn˚ u. Uv´ad´ı se, ˇze kaˇzd´ y hovˇez´ı kus vyprodukuje na kaˇzdou libru hovˇez´ıho masa asi tˇretinu libry metanu. Pˇrestoˇze spotˇreba hovˇez´ıho masa ve Spojen´ ych st´atech americk´ ych od roku 1976 pomalu kles´a, pr˚ umˇern´ y Ameriˇcan st´ale zkonzumuje 65 liber hovˇez´ıho masa roˇcnˇe. Obyvatel´e Spojen´ ych st´at˚ u zkonzumuj´ı asi 23 % svˇetov´e produkce hovˇez´ıho masa. Podle v´ yzkumu ˇcasopisu Vegetarian Times pouze 12,4 mili´onu Ameriˇcan˚ u se oznaˇcuje za vegetari´any. Ve vˇetˇsinˇe oblast´ı svˇeta pouze kaˇzd´ y ˇctvrt´ y ˇclovˇek m´a sv˚ uj j´ıdeln´ıˇcek zaloˇzen´ y na mase. Spotˇreba masa pˇr´ımo souvis´ı s finanˇcn´ım pˇr´ıjmem. Napˇr´ıklad spotˇreba ˇcerven´eho masa (tedy nikoliv ryb) v Japonsku se od roku 1975 zdvojn´asobila. V Koreji a na Tchaj-wanu je situace obdobn´a. Pokud by 5,3 miliardy lid´ı ve svˇetˇe pˇreˇslo na podobn´ y j´ıdeln´ıˇcek, jak´ y m´a pr˚ umˇern´ y Ameriˇcan, bylo by nutn´e vynaloˇzit veˇskerou vyrobenou energii na svˇetˇe a asi 2,5 kr´at v´ıce obilovin, neˇz je souˇcasn´a svˇetov´a produkce. [1] V dubnu 1993 ve Spojen´ ych st´atech se neziskov´a ekologick´a skupina ”Beyond Beef Coalition” zamˇeˇrila na spoleˇcnost McDonald’s. Jej´ım c´ılem vˇsak nebyla kritika jej´ıch podivn´ ych obchodn´ıch praktik, ale jej´ı z´akladn´ı v´ yrobky: hamburgery z hovˇez´ıho masa. Pˇredstavitel´e Koalice tvrd´ı, ˇze rozˇs´ıˇren´ı ”hovˇez´ı kultury” do zem´ı rozvojov´eho svˇeta je jednou z nejvˇetˇs´ıch hrozeb glob´aln´ımu ˇzivotn´ımu prostˇred´ı a ˇze tak´e vyspˇel´e zemˇe mus´ı spotˇrebu hovˇez´ıho masa z´asadn´ım zp˚ usobem omezit. Koalice je sloˇzena z jednotlivc˚ u a organizac´ı, kter´e se zaj´ımaj´ı o ˇzivotn´ı prostˇred´ı, ochranu pr´av zv´ıˇrat, zdrav´ı spoleˇcnosti a o lidi trp´ıc´ı hladem. C´ılem Koalice se stalo omezen´ı spotˇreby hovˇez´ıho masa ve Spojen´ ych st´atech nejm´enˇe o 50 %, nahrazen´ı hovˇez´ıho masa potravinami z pˇr´ırodnˇe vypˇestovan´ ych obilovin, luˇstˇenin a zeleniny a ovoce, zmˇena souˇcasn´ ych metod chovu hovˇez´ıho dobytka a prosazov´an´ı hum´annˇe a pˇr´ırodnˇe chovan´eho dobytka jako alternativu pro lidi, kteˇr´ı ze sv´eho j´ıdeln´ıˇcku nechtˇej´ı hovˇez´ı maso zcela odstranit. C´ılem kampanˇe proti spoleˇcnosti McDonald’s bylo informovat nejm´enˇe mili´on jej´ıch z´akazn´ık˚ uo niˇciv´ ych dopadech spotˇreby hovˇez´ıho masa na ˇzivotn´ı prostˇred´ı. Kampaˇ n probˇehla 17. dubna 1993 s rozporupln´ ymi v´ ysledky. Marketingov´ y manaˇz´er spoleˇcnosti McDonald’s Kim Poston uvedl, ˇze ”napatrn´a skupina aktivist˚ u neodr´aˇz´ı, co z´akazn´ıci McDonald’s skuteˇcnˇe chtˇej´ı”. Mluvˇc´ı spoleˇcnosti McDonald’s prohl´asil, ˇze ”nakonec z´akazn´ıci rozhoduj´ı o tom, co jim McDonald’s nab´ız´ı a ˇze se o jin´e produkty zm´ınˇen´eho typu nezaj´ımaj´ı”. V´ ykonn´ y ˇreditel Beyond Beef k tomu uvedl, ˇze ”jde o stejn´e uvaˇzov´an´ı, jako m´a General Motors, podle nˇehoˇz neexistuje ˇz´adn´ y trh pro mal´e automobily. Velk´e spoleˇcnosti nechtˇej´ı vidˇet budoucnost, protoˇze pˇr´ıtomnost jim vyhovuje.”
3
Greenpeace kritizuje spoleˇ cnost McDonald’s
? Prosazov´ an´ı nezdrav´ e v´ yˇ zivy Spoleˇcnost McDonald’s o sv´ ych v´ yrobc´ıch tvrd´ı, ˇze jsou ”v´ yˇzivn´e”.Tyto v´ yrobky vˇsak kromˇe znaˇcn´eho mnoˇzstv´ı protein˚ u obsahuj´ı ˇzivoˇciˇsn´e tuky, sacharidy, s˚ ul a velmi m´alo vl´aknin a vitam´ın˚ u. Strava tohoto typu vede k vˇetˇs´ımu riziku srdeˇcn´ıch onemocnˇen´ı (v d˚ usledku ukl´ad´an´ı cholesterolu v c´ev´ach), k riziku rakoviny tlust´eho stˇreva, k riziku diabetu (v d˚ usledku velk´eho mnoˇzstv´ı sacharid˚ u a sladk´ ych n´apoj˚ u Coca Cola) a k nˇekter´ ym dalˇs´ım onemocnˇen´ım. V´ yrobky tak´e obsahuj´ı nˇekter´a chemick´a aditiva, kter´a mohou pˇri dlouhodob´em pouˇz´ıv´an´ı zp˚ usobit poˇskozen´ı zdrav´ı. V roce 1991
4
ve Velk´e Brit´anii spoleˇcnost McDonald’s v´aˇznˇe ohrozila nˇekter´e sv´e z´akazn´ıky, u nichˇz doˇslo k selh´an´ı ledvin. ? Zneuˇ z´ıv´ an´ı zamˇ estnanc˚ u Zamˇestnanci restaurac´ı spoleˇcnosti McDonald’s obvykle dost´avaj´ı n´ızk´e platy, pˇrestoˇze jsou ˇcasto nuceni pracovat pˇresˇcas. Snaha dos´ahnout vyˇsˇs´ıch zisk˚ u a niˇzˇs´ıch cen vyvol´av´a rostouc´ı tlak na zamˇestnance, aby pracovali rychleji a d´ele za stejnou mzdu. Doch´az´ı tak k u ´raz˚ um vˇcetnˇe pop´alenin. Zamˇestnanci se nesm´ı organizovat do odborov´e organizace. Pr˚ umˇern´a doba zamˇestn´an´ı u spoleˇcnosti McDonald’s nepˇres´ahne 6 mˇes´ıc˚ u. Vˇetˇsina zamˇestnanc˚ u jsou mlad´ı lid´e, kteˇr´ı nemaj´ı dostatek jin´ ych pracovn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı a proto jsou nuceni se podˇr´ıdit jak´ ymkoliv pracovn´ım podm´ınk´am. ? Rabov´ an´ı chud´ ych zem´ı Rozs´ahl´e oblasti u ´zem´ı chud´ ych zem´ı jsou vyuˇz´ıv´any pro pˇestov´an´ı obilovin a chov hovˇez´ıho dobytka. Tyto obiloviny a dobytek se exportuj´ı do Spojen´ ych st´at˚ u a zem´ı Evropy. Tento v´ yvoj prob´ıh´a na u ´kor m´ıstn´ıch potravinov´ ych potˇreb. McDonald’s neust´ale prosazuje masn´e produkty a pˇresvˇedˇcuje spotˇrebitele, aby jedli maso st´ale ˇcastˇeji, coˇz vyvol´av´a rostouc´ı tlak na potravinov´e zdroje. Na jeden mili´on tun masa a vedlejˇs´ıch produkt˚ u se spotˇrebuje asi 7 mili´on tun rostlinn´e biomasy. Pokud by lid´e v´ıce vyuˇz´ıvali rostlinn´e stravy, t´emˇeˇr kaˇzd´a oblast svˇeta by byla potravinovˇe sobˇestaˇcn´a. ? Niˇ cen´ı ˇ zivotn´ıho prostˇ red´ı Nadn´arodn´ı spoleˇcnosti ve svˇetˇe niˇc´ı st´ale rychleji lesy a pralesy vˇcetnˇe deˇstn´ ych prales˚ u. Spoleˇcnost McDonald’s vyvol´av´a siln´ y tlak na intenzifikaci chovu hovˇez´ıho dobytka, v jehoˇz d˚ usledku doch´az´ı k odlesˇ nov´an´ı p˚ udy, k rychl´emu sp´as´an´ı tr´avy bez moˇznosti regenerace. D˚ usledkem je eroze p˚ udy a naprost´a ztr´ata jej´ı u ´rodnosti. Nadn´arodn´ı spoleˇcnosti nut´ı m´ıstn´ı zemˇedˇelce, aby se pˇresouvali do dalˇs´ıch oblast´ı a k´aceli dalˇs´ı lesn´ı porosty. Americk´e restaurace s hamburgery se v´ yznamnˇe pod´ılej´ı na niˇcen´ı rovn´ıkov´ ych deˇstn´ ych prales˚ u Stˇredn´ı Ameriky, pˇredevˇs´ım Kostariky a Guatemaly. V Kostarice je roˇcnˇe zniˇceno asi 50 tis´ıc hektar˚ u lesa kv˚ uli chovu hovˇez´ıho dobytky, jehoˇz maso je z 95 procent vyvezeno pro potˇreby rychl´eho stravov´an´ı. Pˇrestoˇze dnes tvoˇr´ı v´ıce neˇz tˇretinu rozlohy Kostariky rychle eroduj´ıc´ı pastviny, spotˇreba masa zde kles´a. Klesaj´ı tak´e v´ ykupn´ı ceny masa, neboˇt na svobodn´em trhu soupeˇr´ı nˇekolik zem´ı. To vede k tlaku na dalˇs´ı rozˇsiˇrov´an´ı pastvin na u ´kor tis´ıc˚ u hektar˚ u pralesa. McDonald’s je nejvˇetˇs´ım spotˇrebitelem hovˇez´ıho masa na svˇetˇe. Produkce metanu z chovu hovˇez´ıho dobytka pˇrisp´ıv´a ke glob´aln´ım zmˇen´am klimatu, protoˇze metan je jeden ze sklen´ıkov´ ych plyn˚ u. Modern´ı intenzivn´ı zemˇedˇelstv´ı je zaloˇzeno zejm´ena na vyuˇz´ıv´an´ı chemick´ ych hnojiv, kter´a niˇc´ı ˇzivotn´ı prostˇred´ı. Spoleˇcnost McDonald’s pro v´ yrobu sv´ ych produkt˚ u vyuˇz´ıv´a ˇradu zem´ı. Napˇr´ıklad ve Spolkov´e republice Nˇemecko se sice pouˇz´ıv´a t´emˇeˇr v´ yluˇcnˇe dom´ac´ı hovˇez´ı maso, ale houska je vyrobena ˇ z americk´eho obil´ı, je plnˇena s´ yrem a bramorami z Holandska, hl´avkov´ ym sal´atem ze Spanˇ elska a Kalifornie, cibule a keˇcup se dov´aˇzen´ı ze Spojen´ ych st´at˚ u, poh´arek na Coca Colu se dov´aˇz´ı z Kanady, obal ze dov´aˇz´ı ze Skandin´avie, je potiˇstˇen v Nˇemecku a tvarov´an ve Francii. Snad kromˇe letadel a lod´ı, kter´e dopravuj´ı r˚ uzn´e polotovary, je vˇsechno na jedno pouˇzit´ı. Kaˇzd´ ym rokem spoleˇcnost McDonald’s pouˇzije tis´ıce tun materi´alu na balen´ı sv´ ych v´ yrobk˚ u. Tyto obaly tvoˇr´ı odpad, kter´ y se ˇc´asteˇcnˇe recykluje (pap´ırov´e obaly, nˇekter´e plasty) a ˇc´asteˇcnˇe konˇc´ı na skl´adk´ach nebo spaluje. ? Vraˇ zdˇ en´ı zv´ıˇ rat Hamburgerov´e menu spoleˇcnosti McDonald’s je zaloˇzeno na vraˇzdˇen´ı mili´on˚ u zv´ıˇrat. Vˇetˇsina zv´ıˇrat je chov´ana v kotc´ıch bez moˇznosti pohybu. Tato zv´ıˇrata nikdy nepoznaj´ı travnatou louku a slunce. Jejich zab´ıjen´ı je barbarsk´e, protoˇze ”hum´ann´ı usmrcen´ı” je pouze m´ ytus. M´ame moˇznost se rozhodnout, zda budeme j´ıst maso nebo nikoliv, ale mili´ony zv´ıˇrat dnes nemaj´ı ˇz´adnou volbu.
5
? McLibel Kritika spoleˇcnosti McDonald’s poch´az´ı od mnoha jednotlivc˚ u a organizac´ı. Asi v polovinˇe 80. let 20. stolet´ı organizace Greenpeace v Lond´ ynˇe spojila dohromady ˇradu tˇechto proud˚ u kritiky a vyhl´asila Svˇetov´ y den proti McDonald’s na 18. ˇr´ıjna. Spoleˇcnost McDonald’s se r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby snaˇz´ı kritiku umlˇcet vˇcetnˇe pr´avn´ıch spor˚ u. V roce 1997 probˇehl soudn´ı spor McDonald’s Corporation and McDonald’s Restaurants Limited proti Helen Steelov´e a Davidu Morrisovi. Tento proces je zn´am jako ”McLibel” (to libel = pomlouvat). Spoleˇcnost McDonald’s ˇzalovala dva aktivisty lond´ ynsk´eho s´ıdla Greenpeace za pomluvy t´ ykaj´ıc´ı se v´ yroby, balen´ı, inzerce a prodeje produkt˚ u McDonald’s v jejich kn´ıˇzce ”Co nefunguje u McDonalda”. V kn´ıˇzce se mimo jin´e uv´ad´ı: ”Menu u McDonald’s se zakl´ ad´ a na mase. McDonald’s prod´ avaj´ı miliony hamburger˚ u kaˇzd´ y den v tˇriceti pˇeti zem´ıch cel´eho svˇeta. To znamen´ a soustavn´ y masakr, den za dnem, zv´ıˇrat pˇriveden´ ych na svˇet a krmen´ ych, jen aby byla pˇremˇenˇena na v´ yrobky McDonald’s. Nˇekter´ a z nich, zejm´ena kuˇrata a prasata, proˇz´ıvaj´ı sv´e ˇzivoty ve veskrz umˇel´ ych podm´ınk´ ach obˇr´ıch pr˚ umyslov´ ych fabrik, bez vzduchu, svˇetla a jak´ekoliv svobody pohybu. Jejich smrt je krvav´ a a barbarsk´ a.”
Pr´avn´ıci spoleˇcnosti McDonald’s tvrdili, ˇze McDonald’s nem´a zodpovˇednost za nelidsk´e muˇcen´ı a zab´ıjen´ı dobytka, kuˇrat a prasat, a ˇze jde o pomluvu. Soudce Bell pˇripustil, ˇze zv´ıˇrata mohou b´ yt podrobena stresu, bolesti a nepohodl´ı v d˚ usledku samotn´eho drˇzen´ı, pˇremisˇtov´an´ı nebo veden´ı k por´aˇzce. Avˇsak rozumnˇe uvaˇzuj´ıc´ı ˇclovˇek se nem˚ uˇze domn´ıvat, ˇze jde o krutost, pokud jsou nevyhnuteln´ y stres, nepohodl´ı nebo dokonce bolest drˇzeny na pˇrijateln´e u ´rovni. Na konci soudn´ıho sporu soudce Bell vˇsak pˇripustil, ˇze stres, nepohodl´ı a bolest zp˚ usoben´e nˇekter´ ym zv´ıˇrat˚ um pˇresahuj´ı tzv. ”pˇrijatelnou mez” a ˇze tedy pˇredstavuj´ı ”krutou praci”, za n´ıˇz je spoleˇcnost McDonald’s zodpovˇedn´a. Proto nebylo pomluvou oznaˇcit spoleˇcnost McDonald’s za ”McTorture” (McMuˇcitel). ? Kolektivn´ı vina? Oxfordsk´ y filosof Jonathan Glover prozkoumal d˚ usledky odm´ıt´ an´ı spoleˇcn´e zodpovˇednosti v ˇcl´anku ”Nen´ı rozd´ıl, zda to udˇel´am nebo ne” (Jonathan Glover, ”It Makes No Difference Whether or Not I Do It”, v Proceedings of the Aristotelian Society, Oxford University Press, Oxford 1975). Glover nab´ız´ı jednoduch´ y pˇr´ıklad. Ve vesnici je sto lid´ı, z nichˇz kaˇzd´ y m´a misku se sto fazolemi. Sto hladov´ ych bandit˚ u vtrhne do vesnice a kaˇzd´ y ukradne obsah jedn´e misky. Jeden z bandit˚ u vˇsak m´a pochybnosti o spr´avnosti okr´adat hladovˇej´ıc´ı t´ımto zp˚ usobem. Proto navrhne, aby m´ısto kr´adeˇze cel´e misky si kaˇzd´ y vzal jednu fazoli z kaˇzd´e misky. T´ım mor´alnˇe ˇz´adn´ y bandita nikomu neuˇskod´ı. Chud´ı vesniˇcan´e sice z˚ ustanou hladov´ı, ale bandit´e klidnˇe sp´ı s pocitem, ˇze nikomu neubl´ıˇzili. Glover˚ uv pˇr´ıklad ukazuje, ˇze je absurdn´ı odm´ıtat zodpovˇednost za u ´jmu, kterou zp˚ usobujeme kolektivnˇe, ale kaˇzd´ y z n´as ji zp˚ usobuje jen nepatrnˇe. McDonald’s m´a na pr˚ umyslov´e chovy zv´ıˇrectva daleko vˇetˇs´ı dopad, neˇz spotˇrebitel´e. Avˇsak byl by bezmocn´ y, pokud by jeho produkty nikdo nekupoval. Ochr´anci ˇzivotn´ıho prostˇred´ı jsou st´ale v´ıce pˇresvˇedˇceni, ˇze n´aˇs j´ıdeln´ıˇcek souvis´ı s ˇzivotn´ım prostˇred´ım. Zv´ıˇrata chovan´a pro maso pˇremˇen ˇuj´ı asi 8 kilogram˚ u obiln´ ych b´ılkovin na asi kilogram ˇzivoˇciˇsn´ ych b´ılkovin. Takto se pl´ ytv´a p˚ udou, energi´ı a vodou.
6
