MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Vendula Urbanová

INFORMOVANOST PACIENTŮ O POUŽÍVÁNÍ PODPAŽNÍCH BERLÍ Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Simona Saibertová

Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

V Brně dne 26. 4. 2016

Podpis…………………

Děkuji PhDr. Simoně Saibertové za odborné rady a především za sounáležitost a upřímnou podporu při vypracovávání této bakalářské práce. Dále mé díky patří fyzioterapeutce Andreji Tiché Dis., za inspirativní rozhovory a všem fyzioterapeutkám, které dohlížely na mé počínání během sběru dat. Poslední významné díky patři rodině a všem nejbližším, kteří mi byli, po dobu psaní této práce, velkou oporou.

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................. 6 1

2

VYMEZENÍ POJMU PROTETICKÁ POMŮCKA ............................................... 8 1.1

Podobory ortopedické protetiky ....................................................................... 8

1.2

Charakteristika jednotlivých podoborů ortopedické protetiky ......................... 8

HISTORIE OBORU ORTOPEDICKÁ PROTEIKA A PROTETICKÝCH

POMŮCEK ................................................................................................................... 10 3

BERLE JAKO REHABILITAČNÍ PROSTŘEDEK............................................. 11 3.1

Druhy berlí ..................................................................................................... 12

3.2

Příslušenství k berlím a holím ........................................................................ 14

3.3

Podmínky preskripce berlí ............................................................................. 15

3.4

Nácvik chůze o berlích ................................................................................... 16

3.5

Typy chůze o berlích ...................................................................................... 19

3.5.1

Chůze s určitým stupněm zátěže ............................................................. 19

3.5.2

Chůze s částečným odlehčením obou dolních končetin ......................... 20

3.5.3

Chůze švihem .......................................................................................... 21

3.5.4

Chůze přísunem ...................................................................................... 21

3.5.5

Chůze po schodech ................................................................................. 21

3.5.6

Posazování s berlemi .............................................................................. 21

3.6

Stereotyp chůze .............................................................................................. 22

3.7

Prevence pádu ................................................................................................ 22

3.8

Nácvik chůze jako edukace ............................................................................ 23

4

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY .................................................... 25

5

METODIKA A ORGANIZACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................ 26 5.1

Volba výzkumné metody ............................................................................... 26 4

6

5.2

Výběr a charakteristika výzkumného vzorku ................................................. 30

5.3

Sběr dat........................................................................................................... 30

5.4

Metodika statistického zpracování dat ........................................................... 31

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ ......................................... 32 6.1

Analýza demografických údajů...................................................................... 32

6.2

Analýza vědomostní části – nastavování podpažních berlí............................ 43

6.3

Analýza vědomostní části – používání podpažních berlí ............................... 51

6.4

Analýza doplňujících otázek .......................................................................... 57

6.5

Analýza výsledků pozorování ........................................................................ 61

7

DISKUZE .............................................................................................................. 70

8

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ...................................... 75

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 76 ANOTACE ................................................................................................................... 79 ANNOTATION ............................................................................................................ 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................................. 81 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 85 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ............................................................................... 86 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 88 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 90

5

ÚVOD

Moto: „Být připraven je nejdůležitější předpoklad úspěchu.“ Henry Ford Tato bakalářská práce vznikla na podkladu praktických zkušeností, které jsem získala během praxe na rehabilitačním oddělení. Hlavní inspirací mi byl rozhovor s fyzioterapeutkou, jež mi přiblížila úskalí svojí běžné praxe v nemocnici. Z rozhovoru bylo zřejmé, že tato úskalí vycházejí ne jen z celkově nízké informovanosti pacientů, ale také z nedostatečné kooperace mezi fyzioterapeuty a dalším zdravotnickým personálem. Cílem všech zdravotnických pracovníku je uzdravit pacienta a to co nejefektivněji. Tedy pokusit se splnit terapeutický plán a všechny jeho biologické, psychologické, sociální a spirituální potřeby v co nejkratším čase. Předpokladem pro rychlé navrácení zdraví je, obzvláště z pohledu rehabilitace s berlemi, dostatečná informovanost pacienta o používání berlí. I když tato edukace pacienta o nastavování a používání berlí spadá do kompetence zejména fyzioterapeuta, měl by všechen ostatní ošetřující personál dohlížet na to, aby klient dodržoval pokyny, které mu fyzioterapeut sdělil. Fyzioterapeut totiž tráví s pacientem v porovnání se sestrami mnohem méně času, což podtrhuje velký význam vzájemné kooperace mezi těmito dvěma profesemi. Z výše uvedeného vyplývá, také důležitost znalosti rehabilitační péče a rehabilitačního ošetřovatelství pro všeobecné sestry. Cílem mé práce bylo zjistit informovanost pacientů o používání podpažních berlí. Získané výsledky jsou použity pro tvorbu edukačního materiálu, který by měl mít využití jednak mezi rehabilitujícími pacienty a stejně tak mezi ošetřujícím personálem. Má práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část ve formě analýzy získaných dat. Teoretickou částí jsem se snažila uvést čtenáře do problematiky podpažních berlí. Pokoušela jsem se srozumitelně charakterizovat berle, jako rehabilitační pomůcku v kontextu historie i dnešní moderní doby. Další body teoretické části se týkají druhů všech berlí, příslušenství k nim, podmínkám preskripce a samozřejmě nácviku chůze s berlemi včetně prevence pádu a pojetí edukace v této oblasti. Výzkumná část podrobně popisuje výzkumnou metodu, charakterizuje zkoumaný vzorek, popisuje samotný sběr dat a metodiku jejich zpracování. Poslední částí 6

výzkumného oddílu je analýza výsledků získaných dat, jež podávají sdělení o informovanosti respondentů mého výzkumu o používání a nastavování podpažních berlí.

7

1

VYMEZENÍ POJMU PROTETICKÁ POMŮCKA

V akademickém slovníku cizích slov můžeme hledat význam slova protetický, jakožto výraz, mající vztah k protetice, čili „lékařskému oboru, který se zabývá umělými náhradami částí lidského těla, technickými prostředky a přístroji umožňujícími jejich funkci.“1 Protetická pomůcka je pak taková pomůcka, která nahrazuje funkční i vizuální části pohybového aparátu člověka pomocí předmětů, které jsou přikládány na povrch těla.2

1.1 Podobory ortopedické protetiky

Vzhledem ke komplexní povaze oboru Ortopedická protetika je významné zmínit podobory, jež společně tvoří základ tohoto rychle se rozvíjejícího zdravotnického odvětví. Toto rozdělení dle Dungla nám pak lépe pomůže chápat podpažní berle nejen jako protetickou pomůcku, ale přesněji řečeno jako pomůcku adjuvativní.

1.2 Charakteristika jednotlivých podoborů ortopedické protetiky



Protetika: zabývá se přikládáním mechanických pomůcek, jež nahrazují funkčnost, ale i morfologické poměry chybějící části těla.



Protetická proteometrie: stojí na počátku vzniku jakékoliv protetické pomůcky, zkoumá měřitelné podklady pro její výrobu.



Ortotika: pracuje s pomůckami, jež nahrazují funkčnost například poškozené končetiny, neupravují však anatomický vzhled končetiny.



Epitetika: výsledkem práce tohoto oboru je epitéza - pomůcka, která oproti ortotické pomůcce ovlivňuje pouze vzhled a nikoliv funkčnost dané části těla.

1

KRAUS, Jiří., Nový akademický slovník cizích slov, s. 661.

2

Srov. HADRABA, Ivan. Ortopedická protetika, s. 7-10.

8



Kalceotika: zkoumá a vytváří ortopedickou obuv včetně ortopedických vložek



Adjuvatika: zabývá se adaptací postiženého člověka na okolní prostředí. Výsledkem práce tohoto oboru mohou být zdravotní postele, berle, invalidní vozíky a další pomůcky usnadňující respondentovi orientaci a pohyb v prostoru. Významným benefitem těchto pomůcek je zvyšování úrovně soběstačnosti a socializace nemocného.3

3

Srov. DUNGL, Pavel., Ortopedická protetika, Ortopedie, s. 142-143.

9

2

HISTORIE OBORU ORTOPEDICKÁ PROTEIKA A PROTETICKÝCH POMŮCEK

Historie protetických pomůcek sahá až do doby před naším letopočtem. Za nejstarší protetickou náhradu lze považovat protézu bércového pahýlu mumifikované kazachstánské ženy z dob asi 2300 př. n. l. Obor ortopedická protetika se postupně vyvíjel od 13. století, kdy se pracovníci z jednotlivých cechů specializovali na výrobu například ortopedické obuvi. V 19. století se na vývoji pomůcek už podíleli i mechanici. V českých zemích se obor rozvíjel na přelomu 18. a 19 století, kdy byl poprvé představen model stehenní protézy s excentrickým kolenním kloubem od Romualda Božka. Mezi první používané materiály patřila kombinace dřeva s výztuží z bronzu a železa.4 Velký rozvoj zaznamenal tento medicínsko-technický obor po skončení druhé světové války a to především kvůli značnému rozvoji materiálů, ovládacích a řídících mechanismů. Neměnil se však pouze vizuální a materiální vzhled protetické pomůcky. Změnil se i pohled na člověka jako pacienta, který potřebuje protetickou pomůcku pro zkvalitnění života. Mezi hlavní požadavky na protetické pomůcky byla zařazena jednak funkčnost, účelnost, ale také estetika a vzhled pomůcky.5 „Obor ortopedická protetika se u nás vyvíjel od řemesla přes vybudování vlastního protetického průmyslu k novému pojetí a začlenění ortopedické protetiky jako nedílné součásti léčebně preventivní péče.“6

4

Tamtéž, s. 141-142.

5

Srov. HADRABA, Ivan. Ortopedická protetika, s. 7-10.

6 PŘIBYL,

Mirko., Ortopedická protetika: určeno pro potřeby ústavu, s.76-77.

10

3

BERLE JAKO REHABILITAČNÍ PROSTŘEDEK

Chůze s berlemi zaujímá své místo mezi rehabilitačními prostředky především v ortopedii, představuje nejrozšířenější druh pohybu s využitím podpůrné pomůcky. Takto usnadněný druh pohybu je využíván obzvláště staršími lidmi, zraněnými a v neposlední řadě paraplegiky.7„Chůze s berlemi umožňuje stabilizaci svalstva paží a trupu oproti nezávislé chůzi, kdy je posturální kontrola těla zajištěna funkcí svalstva dolních končetin.“8 Tento oporný prostředek se používá v páru a umožňuje úplné či částečné odlehčení jedné dolní končetiny v průběhu rehabilitace. Chůze pouze s jednou podpažní berlí je téměř nemožná a proto ji mezi klienty často nevidíme. Avšak chůze pouze s jednou francouzskou berlí možná je a je také mezi klienty hojně praktikována. Takový způsob chůze však absolutně neguje význam rehabilitace a vede naopak k rozvoji špatných pohybových stereotypů a bolestem v oblasti lumbosakrální.9 Vlastní umožnění chůze je nepochybných benefitem při používání podpažních berlí, je však důležité si uvědomit i ty stinné stránky, které chůze s berlemi přináší. Pohyb s podpůrnou pomůckou je totiž mnohem náročnější, než pohyb bez ní10a může vyústit například v degeneraci kloubů horní končetiny11 a bilaterální neuropatii brachiálního plexu12z dlouhodobého útlaku podpažními berlemi. Dlouhodobé požívání berlí může také vést ke stenóze cév, tromboembolickým změnám a progresi aneurysmatu.13

7

Srov. Journal Of Applied Biomechanics, < http://1url.cz/jtKaZ>.

8

BENDOVÁ, Petra. Základy somatopedie, s. 34

9


10

Srov. Journal Of Applied Biomechanics, < http://1url.cz/jtKaZ>.

11

Journal of Biomechanical Engineering, < http://1url.cz/CtKaU>.

12

Journal of orthopaedic trauma < http://1url.cz/26Xl>.

13

Surgery Today,

11

3.1 Druhy berlí

Tento druh oporných prostředků ze skupiny adjuvatik lze rozdělit dle Dungla podle výšky a množství stykových ploch se zemí na předloketní francouzské, podpažní a hole vícebodé.14 Haladová zase rozděluje berle na pojízdné berle čili ohrádky, madla s čtyřbodovou oporou čili kozičky, berle vysoké podpažní, berle předloketní (francouzské a kanadské) posledním typem jsou pak hole.15 Přibyl ve své knize rozděluje lokomoční pomůcky na kozičky, chodítka, chodící rámy, hole vycházkové ze dřeva, nebo duralové. Dále berle podpažní z duralu nebo ze dřeva, francouzské berle duralové nebo ocelové a předloketní kanadské berle ze dřeva.16 Berle také můžeme dělit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Jedná se především o dřevo, dural a ocel. Pro výrobu podpěrných dřevěných berlí se používá především jasanové dřevo, protože jeho fyzikální vlastnosti nejlépe odpovídají požadavkům podpůrné pomůcky.17 Podpažní a předloketní berle se mohou lišit tvarem, barvou, designem a velikostí podle toho, zda jsou určeny pro děti či pro dospělé. Existují také berle cestovní, které lze složit. Ve své práci jsem se snažila uvést co nejširší přehled všech druhů berlí. Článek z konference International Conference on Rehabilitation Robotics (ICORR) jmenoval 5 druhů berlí a to: podpažní berle, předloketní (jinak řečeno loketní, Kanadské nebo Lofstrand berle, tyto berle nezpůsobují útlak struktur axilly, proto neohrožují respondenta nežádoucími následky vzniklými útlakem těchto struktur), Spring-Loaded crutch (obsahující pružinu, která zmírňuje ztráty energie během chůze), Strutter® Functional Orthosis (Berle s širokou základnou, která umožnuje větší stabilitu) a Mobilegs® Crutch (Berle snižující tlak v axile díky rozšíření podpažní opěrky).18Druhy těchto berlí jsou znázorněny na obr. 1.

14


15

Srov. HALADOVÁ, Eva., Příprava a nácvik chůze o berlích, Léčebná tělesná výchova., s. 63–64.

16

Srov. PŘIBYL, Mirko., Ortopedická proteika: určeno pro potřeby ústavu, s. 88-89.

17

Srov. Tamtéž, s. 95.

18

CAPECCI, D., Crutch tip for swing-through crutch walking control based on a kinetic shape. Rehabilitation

Robotics (ICORR), 2015 IEEE International Conference on. IEEE, 2015. s. 612-617. < http://1url.cz/BtKa5>

12

Obrázek 1 Druhy berlí (Převzato a upraveno z http://reedlab.eng.usf.edu/publications/capecci2015crutch.pdf)

Pro vytvoření tohoto seznamu jsem čerpala z katalogů zahraničních i tuzemských distributorů. Titanové a hliníkové berle Předloketní, Shepards (jedná se o odlehčené berle s větší podporou v podpaží, umožňují také volnější pohyb rukou), Podpažní, Uni-poise (jsou velmi podobné klasických berlím, změna designu umožňuje snadnější držení berlí), Warm springs (byly vyvinuty Rooseveltově ústavu pro rehabilitaci ve Warm Springs, je to takzvaná tricepsová berle, protože je opatřena páskem ve střední části paže, která zajišťuje podporu oslabeného tricepsu. Jsou vhodné příklad pro klienty s dětskou obrnou) a Kenny armband (název berle je podle sestry Kenny, berle jsou opatřeny gumovou manžetou, který zabraňuje vysmeknutí berlí z ruky, jsou taktéž vhodné pro respondenty s dětskou obrnou).19 Ukázky titanových berlí a jedné hliníkové znázorňuje obr. 7 v příloze. Dřevěné Předloketní, Podpažní, Kenny armband Obrázkový příklad berlí je uveden v příloze jako obr. č. 8 Nastavitelné berle Teleskopické, Skládací, Super lehké cestovní Obrázkový příklad berlí je uveden v příloze jako obr. č. 9. Pro úplnost této části bakalářské práce jsem se rozhodla zmínit, že po technické stránce jsou berle popisovány technickými normami. Existují však pouze normy pro berle předloketní. V normách

19

Srov. HSU, J. D., MICHAEL J. W., FISK J., R., AAOS atlas of orthoses and assistive devices, Canes, Crutches

and Walkers, s. 533. – 542.

13

jsou, také popisována doporučení pro konstrukci berlí, která mohou být aplikována i na berle podpažní. V normách dále stojí, že pokud jsou berle vyrobeny z recyklovaných plastových materiálů, nesmí recyklace ovlivnit pevnost materiálu po celou dobu životnosti berlí. Madlo, jež jímá respondent v dlani, musí být vytvořeno tak, aby zabránilo uklouznutí, musí být omyvatelné, nesmí absorbovat a nesmí být vyrobeno z toxických materiálů. Styková plocha berlí s podložkou musí být vysoce odolná proti tlaku a nesmí být příliš přilnavá k podložce.20

3.2 Příslušenství k berlím a holím

Vedle širokého výběru druhu podpažních berlí existuje i nemalá škála doplňků, jež zvyšují komfort při používání lokomoční pomůcky. Úlohou těchto pomůcek je většinou zabránit vypadnutí pomůcky z ruky respondenta, zabránit otlakům, zvýšit komfort při manipulaci s více berlemi a zabránit uklouznutí. Široká škála barev a motivů také podporuje snadnější adaptaci, především dětského klienta, na novou pomůcku. 

Poutko: Jedná se o smyčku z různých materiálů spojenou jezdcem, jedna část smyčky se připevní k berlím a druhou smyčkou protáhne respondent ruku. Tato jednoduchá pomůcka zabraňuje vyklouznutí berle z ruky a umožňuje volný pohyb rukou bez odložení berlí.



Neoprenové nebo kožené polstrování: umožňuje snížení tlaku, vyvíjeného na rukojeť.



Držák holí a berlí, Držák holí a berlí ke stolům, k nábytku a k vozíku: usnadňuje manipulaci s berlemi, kdy snadno spojíme dvě berle k sobě, nebo berle připevníme například ke stolu. Zabráníme tak jejich upadnutí na zem.



Protiskluzový nástavec bez hrotů a s hroty: Tento velmi podstatný doplněk je důležité pravidelně měnit a kontrolovat jeho stav. Snižuje pravděpodobnost uklouznutí berlí a následný pád. Obzvláště v zimním období je dobré používat nástavec s hroty, který sníží pravděpodobnost uklouznutí i na zledovatělé ploše. Protiskluzné nástavce jsou buď rigidní, čili se neohýbají během chůze, nebo

20

Srov. ISO 11334-1:2007. Assistive products for walking manipulated by one arm : Requirements and test

methods, part Elbow crutches, 2007.

14

existují takové, které se přizpůsobují úhlu, pod jakým se berle stýká s podložkou. Takové hroty pak pozitivně ovlivňují dynamiku chůze. Druhy protiskluzných nástavců jsou zobrazeny na obr. 2.

Obrázek 2 Druhy protiskluzných nástavců Převzato a upraveno z (http://reedlab.eng.usf.edu/publications/capecci2015crutch.pdf)

3.3 Podmínky preskripce berlí

Berle spadají do seznamu zdravotnických prostředků VZP ČR hrazených z veřejného pojištění při poskytování ambulantních služeb vycházející ze zákona č. 48/1997sb. o veřejném zdravotním pojištění. V textu níže se odkazuji na Metodiku VZP ČR, Verze 860, ačkoliv je tato metodika platná pro VZP, je pravděpodobné, že se stane předlohou i pro ostatní pojišťovny ČR z důvodu dodržení Zákona o pojišťovnictví. Tento druh kompenzační pomůcky pro tělesně postižené může na poukaz předepisovat smluvní lékař pojišťovny se specializací v oblasti rehabilitace, ortopedie, ortopedické protetiky, praktického lékařství a geriatrie. Částku však hradí pojišťovna pouze v limitovaném rozsahu. Z veřejného zdravotního pojištění pojištěnců VZP ČR lze získat maximálně 1 pár podpažních berlí za 2 roky, přičemž maximální částka za jeden pár je 400 Kč. Dále lze získat 1 pár nebo 1 ks za 2 roky při maximální částce 300 Kč za jeden kus podpažních berlí. Jako poslední podpůrnou pomůcku ze seznamu zdravotnických prostředků jsem vybrala hůl, kterou pojišťovna hradí v množství max. 1 ks za 3 roky a s maximální částkou 130 Kč za 1 kus. Zdravotnická pomůcka je dle Metodiky VZP ČR předepisována za účelem udržení kontinuity léčebného procesu, zlepšení, nebo udržení současného zdravotního stavu a kompenzace zdravotní vady. Metodika VZP udává

15

taktéž způsob předepisování na poukaz na léčebnou ortopedickou pomůcku. Příklad správně vypsaného poukazu uvádím níže, viz obr. 3. Z veřejného pojištění jsou hrazeny pouze pomůcky v základním provedení. Jakákoliv pomůcka, která by sice sloužila k stabilizaci handicapu, ale pojištěnec by si ji vyžádal sám a není jmenována v Seznamu zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních služeb, bude hrazena pojištěncem.21

Obrázek 3 Správně vyplněný poukaz na ortopedickou pomůcku (Převzato a upraveno z http://www.dmapraha.cz)

3.4 Nácvik chůze o berlích

Bipední chůze znamená pro člověka nejpřirozenější formu lokomoce. Její význam spočívá nejen v biologické potřebě, ale také v potřebě sociální. Chůze totiž umožňuje snadnější socializaci a začlenění člověka do běžných denních aktivit. Chůze je determinována vzpřímeným držením těla a schopností přenášet váhu těla z jedné dolní 21

Srov. ŽIŽKA Z., Pomůcky pro osoby se zdravotním postižením, s. 22. - 61.

16

končetiny na druhou se zachováním rovnováhy.22 V průběhu celého pohybu dochází ke střídání fáze opory a fáze kmitu. Abychom zajistili bezpečnost v průběhu instruktáže, můžeme se řídit guidelinem pro bezpečné používání berlí, jež shrnuje výuku chůze o berlích do osmi nejdůležitějších bodů, které bychom během své instruktáže neměli opomenout. Mezi tyto body patří: naučit respondenta, aby se při chůzi nesnažil do berlí zavěsit celou svojí váhou, zmírnit negativní následky útlaku cév a nervů při vyvíjení nadměrného tlaku na podpažní berle, vysvětlit význam nastavení správné délky berlí, klást důraz na pravidelnou kontrolu a výměnu gumové špičky berlí, jež se stýká s podložkou, informovat o riziku pádu v souvislosti s nedostatečným osušením gumových stykových ploch v případě používání berlí na mokrém podkladu či podložce, dále kontrola těla berle, jestli není tato nosná část poškozená či prasklá, doporučit, aby měl klient vždy v záloze náhradní gumovou špičku a v případě permanentního užívání berlí i náhradní berle, posledním bodem je pak poskytnout respondentovi seznam míst, kde si může nechat berle opravit nebo zakoupit náhradní gumové špičky.23 Po vzoru logické posloupnosti začínáme nácvik chůze nejdříve vysvětlením významu berlí jako pomůcky pro bezpečnější a snadnější chůzi. V další fázi se věnujeme správnému nastavení pomůcky vzhledem k individuálním potřebám nemocného. Pro správné nastavení pomůcky musíme znát výšku nemocného, úhel flexe v loktu při držení madel berlí a vzdálenost mezi podpažní podložkou a axilou. Mezi axillu a podpažní podložku se musí vlézt tři až čtyři prsty.24

22

Srov. DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie, s. 37

23

Srov. POTTER, P. A., a PERRY, A. G., Fundamentals of nursing, s. 803.

24

Tamtéž. s. 804.

17

Ruční madlo drží respondent v dlani v takové pozici, aby podle goniometru v lokti svíral 30°25, nebo se musí rukojeť sahat 3 cm nad volární stranu předloktí při volně svěšené horní končetině podél těla.26 Potřebné údaje k nastavování berlí pro pacienta

Obrázek 4 Nastavování berlí (Převzato z https://www.researchgate.net/publication/21148463_A_comparative_analysis_of_several_crutc h-length_-_Estimation_techniques)

znázorňuje obrázek č. 4. Dále kontrolujeme celkový stav pomůcky, zda nechybí nějaké šroubky, zda jsou všechny šroubky dobře dotažené a jestli mají berle bezpečnostní gumový násadec na stykové ploše s podložkou. Před začátkem samotné chůze s oporou kontrolujeme obuv respondenta. Obuv by neměla obsahovat prvky, které mohou ohrozit bezpečnost respondenta při chůzi. Mezi takové prvky patří například pásky, volná pata a podpatek. Pokud je vše výše zmíněné překontrolováno a zajištěno, můžeme přistoupit k prvním krokům s berlemi. Významná je také příprava okolí a samotného edukátora. První kroky s berlemi mohou být spojeny se ztrátou rovnováhy, nebo ortostatickým poklesem tlaku. Proto by měl edukátor vždy stát za zády nemocného a zajišťovat

25

Srov. HOEMAN, P. S., Rehabilitation Nursing: Prevention, Intervention, and Outcomes, s. 230.

26

GÚTH, A.,Evaluácia stavu rehabilitanta pre predisponovanie pomôcok a vozíkov, Vyšetrovacie a liečebné

metodiky pre fyzioterapeutov., s. 185-186.

18

bezpečný pohyb fixací pánve vlastníma rukama. Tuto pozici zaujímá edukátor i při chůzi do schodů, změna nastává až při pohybu ze schodů, když fyzioterapeut či sestra kontroluje respondenta zpředu, aby ho mohl v případě ztráty rovnováhy zachytit. Z toho důvodu je také významné, aby se edukátor jednou rukou přidržoval zábradlí a druhou kontroloval nemocného. Další možností, jak zabránit poranění při pádu je správný výběr terénu. Rehabilitujícího respondenta vedeme vedle stěny, která může fungovat, jako plocha pro zapření nemocného v případě snížení tlaku či jiné náhlé změně zdravotního stavu. Tato opatření však zabrání úrazu pouze v průběhu hospitalizace. Pro takové respondenty, kteří budou po propuštění odkázáni na chůzi pouze s lokomoční pomůckou i v domácím prostředí, existuje škola pádu, která se vyučuje v rehabilitačních ústavech.27 Samotnou chůzi začínáme tréninkem správného stoje s berlemi, následně zkoušíme osvojování manipulace s pomůckou. Zkoušíme posunovat berle dopředu a zpět, do strany a zpět. Až se cítí klient v těchto úkonech jistý, přidáme k samotné manipulaci s berlemi ještě práci s těžištěm. Respondent musí zvládnout přesunout těžiště směrem k berlím a to opět do všech stran. Významnými faktory při nácviku chůze jsou možnost zatížení končetiny a rytmus chůze. Pro snadnější pochopení fází chůze užíváme rozdělení chůze na doby. Podle toho rozlišujeme dvoudobou, třídobou a čtyřdobou.28 Pro přehlednost jsou v následujícím textu uvedeny jednotlivé typy chůze s odpovídajícími fázemi střídání dolních končetin a berlí.

3.5 Typy chůze o berlích

3.5.1 Chůze s určitým stupněm zátěže Chůze s určitým stupněm zátěže je ordinována lékařem. Tento typ chůze udává respondentovi, jakou vahou bude tlačit postiženou končetinou do podložky během chůze. Například klient po operaci zlomeniny krčku kosti stehenní bude druhý den po fixačním hřebování vstávat bez zatížení, takže klient nebude při chůzi vyvíjet žádný tlak na operovanou končetinu. Za osm dní mu bude dovolena částečná zátěž 15 kg. 27

Srov. HALADOVÁ, Eva., Příprava a nácvik chůze o berlích, Léčebná tělesná výchova., s.68–69.

28Tamtéž

s.64–65.

19

Samozřejmě je pro klienta náročné odhadnout jakou vahou tlačí do podložky, proto pro nácvik částečného zatížení požijeme osobní váhu, na kterou se klient bude snažit vyvinout došpalem takový tlak, který bude odpovídat naordinované zátěži. Za 14. dní po operaci zlomeniny krčku bude klientovi umožněno došlápnout postiženou končetinou v plné zátěži. To znamená, že se respondent nebude žádným způsobem regulovat tlak vyvíjený na podložku během došlapu zraněné končetiny.29

o Čtyřdobá 

1. doba – levá (pravá)berle



2. doba – pravá (levá) berle



3. doba – postižená končetina mezi berle



4. doba – krok zdravou končetinou před berle

o Třídobá 

1. doba – obě berle současně



2. doba – postižená končetina mezi berle




o Dvoudobá 

1. doba – obě berle a postižená končetina současně




3.5.2 Chůze s částečným odlehčením obou dolních končetin o Čtyřdobá 

1. doba – levá berle



2. doba – pravá noha



3. doba – pravá berle



4. doba – levá noha

o Dvoudobá

29



1. doba – levá berle pravá noha



2. doba – pravá berle levá noha

Srov. SCHULER, Matthias a Peter OSTER., Geriatrie od A do Z pro sestry, s. 331

20

3.5.3 Chůze švihem

Takový způsob chůze využívají respondenti, kterým jedna končetina amputována. o Obě berle před sebe s následným švihnutím těla před berle.

3.5.4 Chůze přísunem

Tato technika se nacvičuje u respondentů s paraplegií či spasticitou dolních končetin. o Berle společně s končetinami svírají trojúhelník. Obě berle se kladou dopředu a k nim se pak přisunují dolní končetiny.

3.5.5 Chůze po schodech

o Chůze do schodů: 1. zdravá 2. postižená končetina 3. berle o Chůze ze schodů: 1. berle 2. postižená končetina 3. zdravá končetina30

3.5.6 Posazování s berlemi

Poslední druh pohybu s berlemi volně navazuje na chůzi. Posazování s berlemi rozhodně nesmíme opomenout při nácviku chůze, protože je klient potřebuje znát stejně dobře, jako například chůzi ze schodů či do schodů. Před posazením se klient otočí zády židli tak, aby se jí nohama dotýkal, poté klient uchopí berle do ruky na opačné straně od postižené dolní končetiny. V případě postižení obou končetin si berle uchopí do ruky na silnější straně. Poté se volnou rukou přidrží opěradla židle a pomalu si sedne.31Ukázky některých typů chůze znázorňuje obr. 10 v seznamu obrázků. 30

Srov. HALADOVÁ, Eva., Příprava a nácvik chůze o berlích, Léčebná tělesná výchova, s. 64-67.

31

Srov. POTTER, P. A., a PERRY, A. G., Fundamentals of nursing, s. 807- 808.

21

3.6 Stereotyp chůze

Chůze je rytmicky pohyb obou dolních končetin, který vede k pohybu celého těla dopředu. Fyziologický stereotyp chůze zajišťuje minimální energetický výdej, rozkmit tělního těžiště pak způsobí zvýšení energetických nároků na chůzi. Chůze je neustále opakovaný cyklický děj, který se skládá ze dvou fází: fázi opěrnou a švihovou. Opěrná fáze trvá od dotyku paty a podložky do odtržení prstů od podložky. Během fáze švihu pak dolní končetina není ve styku s podložkou. Délku kroku je vzdálenost mezi dotykem pravé a levé paty s podložkou. Stereotyp chůze může být ovlivněn bolestí oslabením svalů abnormálním rozsahem kloubů a jinými faktory.32 Mezi nejčastější poruchy stereotypu chůze s lokomoční pomůckou vypozorované praxí fyzioterapeutů patří vytáčení chodidla, špatné kladení a odvíjení chodidla, chůze se skloněnou hlavou, zavěšení se do berlí, nedostatečné či nadměrné zatěžování dolní končetiny, nestejná délka kroku, nesprávná chůze ze schodů a do schodů. Příklady správně a nesprávně provedených ukázek stereotypů chůze jsou součástí přílohy této bakalářské práce.

3.7 Prevence pádu

Chůze s kompenzační pomůckou řadíme mezi faktory, jež zvyšují riziko pádu respondenta. Dalšími faktory mohou být například: věk nad 65 let, pády v anamnéze, osamělý život, protéza dolní končetiny a používání vozíku.33 Fakt, že klient používá berle je tedy neméně významnou informací pro vyhledávání ošetřovatelským problémů a následně vytváření ošetřovatelského plánu. Už proto, že pád bereme v ošetřovatelství, jako mimořádnou událost a indikátor kvality péče, představuje riziko pádu z hlediska ošetřovatelství zásadní problém. Proto je důležité určit jak vysoké toto riziko je. Vhodnou metodou pro určení míry rizika pádu je například Zhodnocení rizika pádu 32

Srov. GROSS J. M., FETTO J. a SUPNICK E. R., Chůze, Vyšetření pohybového aparátu

33

Srov. HERDMAN, T., Doména 11 Bezpečnost/ochrana, Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace : 2012-

2014 = Nursing diagnoses : definitions and classification : 2012-2014., s. 446-447.

22

u respondenta dle Conleyové upraveno Juráskovou 2006. Ukázku hodnocení uvádím v doplňcích, jako obr. 19. Prevence pádu je záležitost multidisciplinární spolupráce mezi vedoucími pracovníky a pracovníky poskytujícími přímou péči. Na prevenci pádu se účastní tyto profese: všeobecná sestra, vrchní sestra, ošetřovatelky, farmaceut, ergoterapeut a ošetřující lékař. Každá profese a každá úroveň managementu má své intervence vedoucí k snižování četnosti pádů. Intervence protínají klinický i neklinický úsek. Všeobecná sestra se do procesu prevence pádu zasazuje identifikací rizika pádu z anamnézy respondenta a zasazením cílených intervencí do ošetřovatelského plánu34

3.8 Nácvik chůze jako edukace

Pro většinu nemocných znamená chůze o berlích často zásadní změnu životního stylu a běžných denních činností. Berle se pro něj stávají pomůckou, bez které se během dne neobejdou, proto by měl být respondent edukován ještě před operačním výkonem, pokud se jedná o operaci plánovanou. Stejně tak, jako si diabetik musí zvyknout na pravidelnou aplikaci perorálních antidiabetik či inzulinu, musí si nemocný s postižením dolních končetin zvyknout na pohyb pouze s lokomoční pomůckou. Nácvikem chůze o berlích tedy ovlivňujeme jeho chování s cílem pozitivně ovlivnit jeho budoucí jednání. Vzhledem k tomu, že se touto činností účastníme výuky jedince, můžeme v tomto případě mluvit o edukaci. Popisem pomůcky a manipulace s ní podporujeme intelektový rozvoj, snahou vysvětlit význam podpůrné pomůcky pro snadnější průběh rehabilitace ovlivňujeme citový a volní rozvoj jedince a v neposlední řadě působíme i na rozvoj senzomotoriky, když učíme edukanta správně manipulovat s berlemi. Roli edukátota v nemocničním zařízení přejímá ve většině případů fyzioterapeut či všeobecná sestra, nebo zdravotnický asistent. Dalším pojmem, který je významné v souvislosti s výukou chůze o berlích zmínit je slovo prevence. Mezi pojmy prevence a edukace pozorujeme úzký vztah. Správná chůze o berlích totiž zásadním způsobem přispívá k uzdravení jedince, částečně zabraňuje zhoršení zdravotního stavu a vede ke zkvalitnění života, 34

Srov. MARX D., Prvky efektivního hodnocení rizik pádů, Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení: cesta k

dokonalosti a zvyšování kvality. s.62-65.

23

protože bez podpůrné pomůcky by byl klient schopen lokomoce jen s velkými obtížemi. Na nácvik chůze o berlích tedy můžeme nahlížet jako na sekundární prevenci. Pokud bychom měli edukaci rozdělit do pěti fází, vypadala by příprava edukace dle Juřeníkové následovně. V první fázi zjišťujeme, jak je respondent v této problematice informovaný, zda už někdy podpažní berle používal, nebo jestli se již někdy setkal s člověkem, který berle potřeboval. V návaznosti na sběr informací plánujeme cíle edukace. Cílem pak může být například, že „Respondent demonstruje správnou chůzi o berlích do schodů.“ K dosažení cíle postupujeme nejčastěji individuální formou. Metodou je pak výklad, instruktáž a praktické cvičení. K výkladu používáme ty pomůcky, které respondent bude v průběhu rehabilitace používat. Abychom dosáhli stanovených cílů, je potřeba motivovat edukanta k pohybu a učení. Z počátku by měl být respondent exponován pouze výkladu edukátora v dalším kroku by si měl nabyté vědomosti edukant prakticky vyzkoušet a pravidelně je opakovat, aby si nové dovednosti co nejvíce zafixoval. V dalším kroku dbáme na to, aby klient dovedl nové poznatky a dovednosti aplikovat do běžného života bez dohledu edukátora. V předposlední fázi bychom se měli věnovat systematickému procvičování. Poslední fází edukace je pak hodnocení výsledku edukace.35

35

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9-12, 21-22.

24

4

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl č. 1: Zjistit informovanost respondentů v oblasti nastavování podpažních berlí 1. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 50 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se nastavování podpažních berlí. 2. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 30 % respondentů odpoví správně na dotaz týkající se správné výšky podpažních berlí. Cíl č. 2: Zjistit informovanost respondentů v oblasti používání podpažních berlí 3. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 60 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se používání podpažních berlí. 4. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 75 % respondentů, uvede správný způsob, jak začít chůzi o berlích do schodů. Cíl č. 3: Zjistit způsob získávání informací o nastavení protetických pomůcek 5. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 90 % respondentů získalo informace o používání podpažních berlí od fyzioterapeuta. 6. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 75 % respondentů s plánovanou operací se zúčastnilo edukační schůzky. Cíl č. 4: Zjistit nejčastější chyby při chůzi o podpažních berlích 7. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 35 % respondentů bude provádět správný stereotyp chůze o podpažních berlích, dle stanovených determinant, ve všech sledovaných jevech. 8. Očekáváný výsledek: Předpokládám, že více než 60 % respondentů bude vytáčet chodidlo při chůzi.

25

5

METODIKA A ORGANIZACE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

5.1 Volba výzkumné metody36

Cílem mého aplikovaného komplexního výzkumu bylo zjistit informovanost respondentů o používání podpažních berlí. Pro účely výzkumu jsem se snažila získat co nejkomplexnější informace, abych dokázala skutečně správně zhodnotit míru informovanosti klientů o používání berlí. Nástrojem pro sběr dat se mi stal záznamový arch o 32 položkách, který byl rozdělen do čtyř oddílů a to: demografická data, vědomostní část, doplňující otázky a pozorování (obr. 11a 12). Záznamový arch měl tedy kvantitativní část zaměřenou na vědomosti o dané problematice a kvalitativní hodnocení pomocí pozorování respondenta při chůzi o berlích. Před samotným sběrem dat bylo ověřeno přímým dotazem na respondenta, zda souhlasí s výzkumem, informace o této skutečnosti je součástí demografických dat. Samotnému sběru dat také předcházel test kognitivních funkcí pomocí Mini Mental State Exam u respondentů starších 65 let. Pakliže respondent nedosáhnul v testu kognitivních funkcí alespoň 28 bodů, nedošlo u tohoto klienta k dalšímu sběru dat a respondent nebyl zařazen do výzkumu. Technikou výzkumu pro získání demografických dat se stala analýza dokumentů, konkrétně ošetřovatelské dokumentace a kategorizovaný rozhovor s respondentem. Tímto způsobem byly tedy získány statistické znaky a jednotky ve statistickém souboru. Demografická data byla vyjádřena položkami 1-11 v záznamovém archu. Záznamový arch je uveden v doplňcích, jako obr. 11 a 12. Sběr dat pro vědomostní část byl prováděn pomocí standardizovaného rozhovoru s klientem. Vědomostní část zahrnuje položky 12-22. Položky 12-16 zjišťují informovanost respondentů o nastavování berlí, položky 17-22 pak zjišťují informovanost o používání berlí. Odpověď klienta jsem pak zapsala do záznamového archu jednou z variant odpovědi a to: správná, špatná, nebo neznámá. Odpovědi, které byly hodnoceny jako správné, nebo špatné znázorňuje následující tabulka 1. Aby byla 36

Srov. KUTNOHORSKÁ J., Výzkum v ošetřovatelství, s. 19. - 23., 35. - 48., 52. - 54.

26

klientova odpověď hodnocena, jako správná, stačilo, aby odpověděl pouze jednou z variant, jež jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Hodnocení odpovědí pro vědomostní část o nastavování podpažních berlí v záznamovém archu

Otázka

Správná odpověď

Špatná odpověď

V jaké pozici se



Ve stoje

Vsedě a jakákoliv jiná

nastavuje výška berlí?



Vleže

odpověď, než správná

Jakým způsobem lze



Vysunutím

Nelze změnit délku berlí

změnit délku či výšku

teleskopické části

a jakákoliv jiná odpověď,

vašich berlí?

s následnou aretací

než správná

v požadované poloze. Myslíte si, že je nutné,



Ano

Ne a jakákoliv jiná

aby byly obě berle stejně



Ano s přihlédnutím k

odpověď, než správná

vysoké?

anatomickým anomáliím. Hlavní je, aby se podpažní opěra nacházela ve stejné výšce u obou berlí.

Jaká je správná výška podpažních berlí?



Mezi axillu a podpažní Jakákoliv jiná odpověď, podložku se musí vlézt než správná tři až čtyři prsty

Jak vysoko má být

 Pokud člověk

umístěno madlo, jež

vzpřímeně stojí a drží

držíte v dlani?

madlo v dlani, musí

Jakákoliv jiná odpověď, než správná

v tu chvíli v lokti svírat 30°  Rukojeť musí sahat 3 cm nad volární stranu předloktí při volně svěšené horní končetině podél těla Vědomostní část zaměřená na informovanost respondentů o používání berlí se skládala z položek 17-22. Klientovi odpovědi na tuto část jsem rovněž zapisovala 27

do záznamového archu jednou z variant odpovědi a to: správná, špatná, nebo klient nezná odpověď. Odpovědi, které byly hodnoceny jako správné, nebo špatné znázorňuje následující tabulka 2. Stejně, jako v předchozí části byla klientova odpověď hodnocena, jako správná pokud odpověděl alespoň jednou z možností, které jsou v bodech uvedeny v tabulce 2. Na základě pilotní studie došlo k malým úpravám v položkách 12,20 a 21. V bodě 12 jsem změnila otevřenou otázku na otázku polouzavřenou. V tomto případě jsem místo volné odpovědi nabídla respondentům možnost: vsedě, vleže, ve stoje a jiná odpověď. Položky 20 a 21 jsem musela blíže specifikovat. Původní znění otázky bylo „Kterou nohou začínáte chůzi ze schodů “ a „Kterou nohou začínáte chůzi do schodů.“ Tyto body bylo třeba měnit tak, aby nedocházelo k sugestivnímu ovlivnění odpovědi. Po změně zněly otázky následovně: „Jak začínáte chůzi ze schodů“, „Jak začínáte chůzi do schodů“ Tabulka 2 Hodnocení odpovědí pro vědomostní část o požívání podpažních berlí v záznamovém archu

Otázka

Správná odpověď

Špatná odpověď

Jakým způsobem



Zvolením vhodného

Jakákoliv jiná odpověď,

zabráníte uklouznutí

terénu pro chůzi o

než správná

podpažních berlí?

berlích. Především se vyhýbat mokrému povrchu 

Pravidelnou kontrolou a výměnou gumových špiček, jež se stýkají s podložkou.

Jak poznáte, že jsou vaše



Příliš se předkláním

Tento fakt nelze poznat a

berle příliš krátké?



Pociťuji bolest

jiné varianty odpovědi,

v zádech

než správné



Ztrácím stabilitu při chůzi

Jak poznáte, že jsou vaše 

Cítím bolest a útlak v

Tento fakt nelze poznat a

berle příliš dlouhé?

podpaží

jakákoliv jiná odpověď, než správná 28



Cítím brnění v horních končetinách



Berle mě nutí upažit



Chůze s berlemi mi činí velkou námahu, nemohu snadno zvednout berle z podložky



Ztrácím stabilitu při chůzi

Jakým způsobem



začínáte chůzi do schodů?



Na schod jde první

Jakákoliv jiná odpověď,

zdravá noha

než správná

Do schodů jdu v následujícím schématu: 1. zdravá 2. postižená končetina 3. berle

Jakým způsobem začínáte chůzi ze schodů?

 Na schod jdou první

Jakákoliv jiná odpověď, než správná

berle  Ze schodů jdu v následujícím schématu: 1. berle 2. postižená končetina 3. zdravá končetina

Kam upíráte svůj zrak

 Před sebe

Na dolní končetiny a jiná odpověď, než správná

během chůze o podpažních berlích

Třetí částí záznamového archu se staly doplňující otázky. Jednalo se pouze o dvě položky 23-24 v záznamovém archu. U položky 23 se jednalo o uzavřenou otázku, kdy klient měl subjektivně zhodnotit, jak se cítí informován o používání podpažních berlí. 29

Tato trichotomická otázka umožňovala následující odpovědi: ano, ne a nedovedu posoudit. Položka číslo 24 zjišťuje, kdo respondenta informoval o způsobu používání lokomoční pomůcky. Tato otázka byla zcela otevřená. Konečně poslední částí záznamové archu bylo přímé pozorování, tedy kvalitativní část mé práce. Každému pozorování předcházela konzultace s fyzioterapeutem týkající se schopnosti respondenta podstoupit pozorování. Toto přímé pozorování bylo prováděno ve spolupráci s fyzioterapeutem a pod jeho dohledem. Pozorování je značeno v záznamovém archu jako položka 25-32. Do archu jsem zaznamenávala pouze odpovědi ANO a NE. Pokud klient prováděl jistý prvek správně, zaznačila jsem odpověď NE, pokud jej prováděl nesprávně, zaznačila jsem v dotazníku ANO.

5.2 Výběr a charakteristika výzkumného vzorku

Výzkum byl zacílen na respondenty rehabilitujícími s podpažními berlemi. Každý respondent musel však splňovat kromě rehabilitace s berlemi i další kritéria. Samozřejmostí byl souhlas s výzkumem. Vzhledem k možnému znehodnocení výsledků musel každý respondent starší 65 let podstoupit test kognitivních funkcí, takzvaný Mini Mental State Exam. Pokud v tomto testu nezískal alespoň 28 bodů, byl z výzkumu vyloučen. Dalším kritériem byla délka nácviku s berlemi. Vzhledem k tomu, že klienti po plánovaných ortopedických operacích mohou trénovat chůzi na schodech až 6. den rehabilitace s berlemi, určila jsem právě 6. rehabilitační den, jako den hraniční. Respondenti tedy museli trénovat chůzi o podpažních berlích alespoň 6 dní.

5.3 Sběr dat

Poté, co záznamový arch prošel všemi úpravami včetně konzultace s fyzioterapeuty a vedoucím bakalářské práce, byla vytvořena tištěná verze pro pretest. S povolením paní náměstkyně Mgr. Mičudové a se souhlasem vrchních sester jsem výzkum prováděla na klinice úrazová chirurgie, rehabilitačním oddělení a na ortopedické klinice ve FN Brno z důvodu nejvyšší fluktuace klientů s podpažními 30

berlemi. Informace ke své práci jsem s povolením paní náměstkyně získávala z dokumentace respondentů a zapisovala pomocí záznamového archu, který jsem sama vytvořila. Záznamový arch a veškerá data byly anonymní. Pilotní studii jsem prováděla u pěti respondentů. Na základě pilotní studie došlo k úpravám v záznamovém archu. Sběr dat byl prováděn v průběhu celkem 15 návštěv jednotlivých oddělení. Časová zátěž sběru dat u jednoho respondenta trvala 35 minut a skládala se ze studia zdravotnické dokumentace, seznámení respondenta s výzkumem, provedení testu kognitivních funkcí, kladení vědomostních otázek a pozorování respondenta při chůzi s berlemi. Značnou časovou zátěží byl především test kognitivních funkcí, který jsem prováděla celkem u 31 respondentů z celkového počtu 64 respondentů.

5.4 Metodika statistického zpracování dat

Dotazníky byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. Jednotlivé položky archu byly zpracovány pomocí kontingenční tabulky tak, že vytvořená tabulka poskytovala informaci o absolutní a relativní četnosti jevu. Některé tabulky byly pro názornost doplněny grafy. Na základě získaných a zpracovaných dat vznikl informační leták, který jsem vytvářela pomocí programu Adobe Photoshop CS 5 a Microsoft Word. Leták je uveden na obrázcích 13 – 18 v příloze.

31

6

VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A ANALÝZA VÝSLEDKŮ

Z celkového počtu oslovených respondentů 65 spolupracovalo celkem 65 respondentů, z toho jeden byl vyřazen z důvodu získání nedostatečného množství bodů v Testu kognitivních funkcí. Ke zpracování bylo použito celkem 64 vyplněných záznamových archů. Při zpracování výsledků jsem do tabulek vložila počty absolutní četnosti (počet osob) a relativní četnosti (procento osob) u vybraných variant odpovědí. Některé tabulky k vybraným položkám dotazníku jsou doplněny grafy. Položky č. 2 (Výsledek mini mental testu) a č. 10 (Souhlas s výzkumem) nejsou níže analyzovány a to z toho důvodu, že v případě mini mental testu museli všichni respondenti splnit bodová kritéria, jinak by u nich nebylo možné provádět výzkum. Totéž platí u položky č. 10, kde jiná odpověď, než „ano“ není možná z toho důvodu, že s takovým respondentem by dále nemohl pokračovat výzkum.

6.1 Analýza demografických údajů

Tato podkapitola zahrnuje položky záznamového archu, jež zjišťují demografické údaje respondentů. Tyto údaje jsou analyzovány v položkách číslo 1-11.

32

Analýza položky č. 1 Tabulka 3 Věk respondentů

n

%

absolutní četnost (počet)

relativní četnost (procento)

45-55 let

11

17,2

56-65 let

23

35,9

66-75 let

27

42,2

76-80 let

3

4,7

Celkový součet

64

100,0

Věk

Interpretace: Tabulka 3 znázorňuje četnost respondentů v určitém věkovém rozpětí. Z celkového počtu 64 (100 %) respondentů se nejvíce respondentů pohybovalo ve věkovém rozpětí 66-75 let bylo to celkem 27 (42,2 %) respondentů. Druhým nejvíce zastoupeným věkovým rozpětím bylo rozmezí 56-65 let, v této kategorii se pohybovalo 23 (35,9 %) respondentů. Věková kategorie 45-55 let byla zastoupena 11 (17,2 %) respondenty. Kategorií s nejmenším počtem zastupujících respondentů se stalo věkové rozpětí 76-80 let, které zastupovali pouze 3 (4,7 %) respondenti.

počet pacientů v určitém věku

Věk pacientů 9

8

8

7

7

6

6

5

5

5 4

3

3 2

3

3

3

3

2 1

1

1

1

1

3 2

1

1

1

(n)

2 1

1 0 45 47 48 50 53 55 57 58 60 61 62 63 64 65 67 68 69 70 73 74 75 78 80

věk pacientů

Graf 1 Věk pacientů

33

Analýza položky č. 3 Tabulka 4 Pohlaví respondentů

Pohlaví Muž Žena Celkový součet

n absolutní četnost (počet) 13 51 64

% relativní četnost (procento) 20,3 79,7 100,0

Interpretace: Tabulka 4 znázorňuje zastoupení jednotlivých pohlaví respondentů z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů. Z tabulky vyplývá, že ženy byly více zastoupeny, než muži a to téměř 4x větším počtem respondentů. Z celkového počtu respondentů se totiž podrobilo výzkumu 51 žen (79,7 %) a pouze 13 mužů (20,3 %).

Pohlaví respondentů 13(n)

51(n)

muž

žena

Graf 2 Pohlaví respondentů

Analýza položky č. 4 Tabulka 5 Základní diagnóza, kvůli které byl respondent operován

Diagnóza Subtrochanterická zlomenina Ruptura předního zkříženého vazu Pertrochanterická zlomenina Mnohočetná zlomenina bérce Fraktura proximální tibie Koxartróza Gonartróza Celkový součet

n Absolutní četnost (počet) 1 2 2 2 3 11 43 64 34

% Relativní četnost (procento) 1,6 3,1 3,1 3,1 4,7 17,2 67,2 100,0

Interpretace: Tabulka 5 jmenuje diagnózy, kvůli kterým byl respondent operován a jejich četnost vcelkovém počtu 64 respondentů (100,0 %). Celkem se jednalo o 7 diagnóz. Nejméně zastoupenou diagnózou byla subtrochanterická zlomenina, která se vyskytla mezi respondenty pouze jednou (1,6 %). Stejná četnost byla zaznamenána u ruptury předního zkříženého vazu, pertrochanterické zlomeniny a mnohočetné zlomeniny bérce, kdy se každá z diagnóz objevila mezi respondenty právě dvakrát (3,1 %) Nejvíce zastoupenými diagnózami se staly koxrtróza a gonarttróza. Koxartróza se objevila u 11 respondentů (17,2 %) a gonartróza se dokonce vyskytla u 43 respondentů (67,2 %). Gonatróza se tak stala nejčastější diagnózou.

Základní diagnózy 1(n) 2(n)2(n) 2(n)

3(n) 11(n)

43(n)

Subtrochanterická zlomenina

Ruptura předního zkříženého vazu

Pertrochanterická zlomenina

Mnohočetná zlomenina bérce

Fraktura proximální tibie

Koxartróza

Gonartróza

Graf 3 Základní diagnózy

Analýza položky č. 5 Tabulka 6 Předchozí zkušenost respondentů s podpažními berlemi

Předchozí zkušenosti s berlemi Ne Ano Celkový součet



Interpretace: Tabulka 6 udává, kolik respondentů z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů mělo v minulosti osobní zkušenost s podpažními berlemi. Z výsledků

35

vyplývá, že 42 (65,6 %) respondentů již někdy v minulosti berle používali. Žádnou zkušenost s podpažními berlemi mělo 22 (34,4 %) dotázaných.

Předchozí zkušenost pacientů s podpažními berlemi

22(n)

42(n)

Ne

Ano

Graf 4 Předchozí zkušenost pacientů s podpažními berlemi

Analýza položky č. 6 a 7 Tabulka 7 Naléhavost operace a diagnóza, kvůli které byla operace provedena

Naléhavost operace a diagnóza, kvůli které byla operace provedena Akutní Fraktura proximální tibie Mnohočetná zlomenina bérce Pertrochanterická zlomenina Subtrochanterická zlomenina Neodkladná Pertrochanterická zlomenina Plánovaná Gonartrosis Koxartrosis Ruptura předního zkříženého vazu Celkový součet

n Absolutní četnost (počet) 7 3 2 1 1 1 1 56 43 11 2 64

% Relativní četnost (procento) 10,9 4,7 3,1 1,6 1,6 1,6 1,6 87,5 67,2 17,2 3,1 100,0

Interpretace: Tabulka 7 předkládá výčet absolutních a relativních četností u operací rozdělených podle naléhavosti. Dále také předkládá diagnózy, kvůli kterým byla daná operace provedena. Z tabulky je zřejmé, že z celkového počtu 64 (100 %) respondentů 36

podstoupilo plánovanou operaci 56 (87,5 %) respondentů. Z toho 43 (67,2 %) respondentů ji podstoupilo na základě diagnózy gonartrosis, 11 (17,2 %) respondentů ji podstoupilo na základě diagnózy koxartrosis a 2 (3,1 %) klientů ji podstoupilo na základě předchozí diagnostice ruptury předního zkříženého vazu. Méně pak byly zastoupeny operace akutní. Akutně bylo operováno 7 (10,9 %) respondentů z celého množství všech respondentů.

Tito respondenti byli operováni na základně těchto

diagnóz: fraktura proximální tibie 3 (4,7 %), mnohočetná zlomenina bérce 2 (3,1 %), pertrochanterická zlomenina 1 (1,6 %) a subtrochanterická zlomenina 1 (1,6 %). Nejméně zastoupeným druhem operace byla operace neodkladná. Neodkladně byl operován pouze 1 (1,6 %) respondent.

Zastoupení jednotlivých druhů operací rozdělených podle naléhavosti 7(n) 1(n)

56(n) Akutní

Neodkladná

Plánovaná

Graf 5 Zastoupení jednotlivých druhů operací rozdělených podle naléhavosti

Analýza položky č. 7 Tabulka 8 Výčet četností jednotlivých plánovaných operačních výkonů a výčet četností neplánovaných operačních výkonů v kontextu s celkovým počtem výkonů

Plánovaný operační výkon Artroskopie TEP kolene TEP kyčle Součet plánovaných operací Neplánovaný operační výkon Osteosyntéza Součet neplánovaných operací Celkový součet všech operací 37

n Absolutní četnost (počet) 2 43 11 56

% Relativní četnost (procento) 3,1 67,2 17,2 87,5

8 8 64

12,5 12,5 100,0

Interpretace: Tabulka 8 znázorňuje četnosti jednotlivých plánovaných operačních výkonů a jejich součet, dále pak neplánované výkony, jejich součet a celkový součet všech operačních výkonů. Z tabulky je zjevné, že z celkového počtu 64 (100 %) operací bylo 56 (87,5 %) plánovaných a 8 (12,5%) neplánovaných. Z plánovaných operací byla nejvíce zastoupena totální endoprotéza kolenního kloubu 43 (67,2 %), dále pak totální endoprotéza kyčle, která se prováděla celkem 11x (17,2 %). Nejméně prováděným plánovaných výkonem byla artroskopie, která byla provedena pouze 2x (3,1 %). Stala se tak výkonem s nejmenší četností v kontextu s množstvím všech operačních výkonů. Jediným neplánovaným výkonem pak byla osteosyntéza 8 (12,5 %).

Četnost jednotlivých operačních výkonů 2(n)

8(n)

11(n)

43(n)

Artroskopie

TEP kolene

TEP kyčle

Osteosyntéza

Graf 6 Četnost jednotlivých operačních výkonů

38

Analýza položky č. 8 Tabulka 9 Den hospitalizace

n Absolutní četnost (počet) 12 7 5 3 4 4 3 3 5 2 3 4 3 1 3 2 64

Den hospitalizace 7. den 8. den 9. den 10. den 11. den 12. den 13. den 14. den 15. den 16. den 17. den 18. den 19. den 20. den 21. den 45. den Celkový součet

% Relativní četnost (procento) 18,8 10,9 7,8 4,7 6,3 6,3 4,7 4,7 7,8 3,1 4,7 6,3 4,7 1,6 4,7 3,1 100,0

Interpretace: Tabulka č. 9 znázorňuje, kolikátý den hospitalizace byli respondenti v průběhu výzkumu a jejich četnost v ten jistý den hospitalizace. Tabulka je řazena vzestupně podle četnosti respondentů. Z celkového počtu 64 (100,0%) respondentů bylo nejvíce respondentů, tedy právě 12 (18,8 %) hospitalizováno 7. den. Naopak pouze jeden (1,6 %) respondent byl hospitalizován 20. den. Dva (3,1 %) respondenti byli hospitalizováni 16. a 45. den. Z celkového množství respondentů byli po třech (4,7 %) respondentech hospitalizováni 21., 10., 13., 14., 17., a 19. den. Větší četnost respondentů byla zaznamenána 11., 12., a 18. den, kdy v tyto kdy bylo hospitalizováno po čtyřech (6,3 %) respondentech. Po pěti (7,8 %) bylo hospitalizováno 9. a 15. den hospitalizace. Sedm (10,9 %) klientů leželo v nemocnici 8. den.

39

Den hospitalizace

n Absolutní četnost (počet)

14 12 10 8 6 12 4

7

2

5

3

4

10.

11.

4

3

3

13.

14.

5 2

3

4

16.

17.

18.

0 7.

8.

9.

12.

15.

3 19.

3

2

21.

45.

1 20.

Den hospitalizace nAbsolutní četnost (počet)

Graf 7 Den hospitalizace

Analýza položky č. 9 Tabulka 10 Četnost respondentů v určitý den nácviku s podpažními berlemi

n Absolutní četnost (počet) 15 8 3 2 4 2 5 1 5 1 3 3 1 3 2 2 2 1 1 64

Den rehabilitace s podpažními berlemi 6. den 7. den 8. den 9. den 10. den 11. den 12. den 13. den 14. den 15. den 16. den 17. den 18. den 19. den 20. den 42. den 43. den 56. den 60. den Celkový součet 40

% Relativní četnost (procento) 23,4 12,5 4,7 3,1 6,3 3,1 7,8 1,6 7,8 1,6 4,7 4,7 1,6 4,7 3,1 3,1 3,1 1,6 1,6 100,0

Interpretace: Tabulka 10 podává informace o tom, jaká byla četnost respondentů v jednotlivých dnech nácviku chůze o berlích z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů. Šestý den nácviku rehabilitovalo s berlemi 15 (23,4 %) klientů. V sedmém dni rehabilitace s podpažními berlemi jsem kladla dotazy u 8 (12,5 %) klientů. Osmý den nácviku byli dále rehabilitováni 3 klienti (4,7 %). Devátý den nácviku chůze s berlemi byli přítomni 2 (3,1 %) respondenti. Desátý den rehabilitovali s berlemi čtyři (6,4 %) respondenti. Jedenáctý den rehabilitovali dva (3,1 %) respondenti. Dvanáctý den nácviku bylo sledováno 5 (7,8 %) klientů. Třináctý den rehabilitoval s berlemi pouze jeden (1,6 %) klient. Čtrnáctý den cvičilo chůzi 5 klientů (7,8 %), patnáctý den prováděl nácvik chůze jeden (1,6 %) člověk, šestnáctý den rehabilitovali 3 (4,7 %) lidé. Sedmnáctý den rehabilitovali taktéž 3 (4,7 %) klienti. Osmnáctý den rehabilitoval pouze jeden (1,6 %) klient. Devatenáctý den rehabilitovali 3 (4,7 %) lidé. Dvacátý den rehabilitovali dva (3,1 %) klienti. Čtyřicátý druhý den cvičili chůzi o berlích také 2 (3,1 %) klienti. Čtyřicátý třetí den rehabilitovali opět 2 (3,1 %) klienti. Padesátý šestý den rehabilitoval pouze jeden (1,6 %) člověk a šedesátý den rehabilitoval taktéž pouze jeden (1,6 %) klient.

Četnost respondentů v jednotlivých dnech nácviku chůze o berlích 16

15

14 12 10

8

8 6 4 2

3

5

4 2

2

5 3 1

1

3

3 1

2

2

2

1

1

0 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 42. 43. 56. 60. den den den den den den den den den den den den den den den den den den den n

Graf 8 Četnost respondentů v jednotlivých dnech nácviku chůze o berlích

41

Analýza položky č. 11 Tabulka 11 Přítomnost klientů na edukační schůzce před plánovanou operací

Odpověď NE

Výkon Artroskopie TEP kolene TEP kyčle Celkový součet

Odpověď ANO

n % n % Absolutní Relativní Absolutní Relativní četnost četnost četnost četnost (počet) (procento) (počet) (procento)

Celkem odpovědí n Absolutní četnost (počet)

% Relativní četnost (procento)

1 31 9

1,8 55,4 16,1

1 12 2

1,8 21,4 3,6

2 43 11

3,6 76,8 19,6

41

73,2

15

26,8

56

100,0

Interpretace: Tabulka 11 vyjadřuje četnost respondentů, kteří se zúčastnili edukační schůzky před plánovaných výkonem a zároveň četnost respondentů, kteří se této schůzky nezúčastnili. Z celkového množství 56 (100,0 %) respondentů, jež podstoupili plánovaný výkon, se edukační schůzky zúčastnilo celkem 15 (26,8 %) respondentů. Větší množství respondentů však na edukační schůzce nebylo přítomno, bylo to celkem 41 (73,2 %) respondentů.

Přítomnost klientů na edukační schůzce před plánovanou operací 35

31

Počet pacientů

30 25 20 15

12 9

10 5

1

2

1

0 NE

ANO

Účast na schůzce Artroskopie

TEP kolene

TEP kyčle

Graf 9 Přítomnost klientů na edukační schůzce před plánovanou operací

42

6.2 Analýza vědomostní části – nastavování podpažních berlí

Analýza položky č. 12 Tabulka 12 Pozice, ve které se nastavuje výška berlí (vleže, vsedě, ve stoje)

Varianty odpovědi Nezná odpověď Správná odpověď Špatná odpověď Celkový součet

n absolutní četnost (počet) 5 56 3 64

% relativní četnost (procento) 7,8 87,5 4,7 100,0

Interpretace: Tabulka 12 znázorňuje, kolik respondentů odpovědělo na položku č. 12 správně, špatně, nebo neznalo odpověď. Z celkového počtu 64 (100,0%) respondentů odpovědělo na otázku: v jaké pozici se nastavuje výška berlí? (leh, sed, stoj) celých 56 (87,5 %) respondentů správně. Méně, tedy 5 (7,8 %) respondentů neznalo odpověď a špatně odpověděli pouze tři (4,7 %) respondenti. Z této tabulky vyplývá, že většina respondentů znala správnou odpověď.

Pozice, ve které se nastavuje výška berlí (v leže, ve stoje, v sedě) 3n

5n

56n nezná odpověď

správná odpověď

špatná odpověď

Graf 10 Pozice, ve které se nastavuje výška berlí

43

Analýza položky č. 13 Tabulka 13 Způsob, jakým lze změnit délku berlí




Intepretace: Tabulka 13 znázorňuje četnost jednotlivých variant odpovědí na otázku: Jakým způsobem lze změnit délku vašich berlí? Z tabulky je zjevné, že z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů odpověděla většina, tedy 58 (90,6 %) respondentů správně. Pouze 6 (9,4 %) dotázaných odpovědělo špatně. Žádný z respondentů se u této otázky nevyjádřil, že nezná odpověď.

Způsob, jakým lze změnit délku berlí 6n

58n Nezná odpověď

Správná odpověď

Graf 11 Způsob, jakým lze změnit délku berlí

Analýza položky č. 14 Tabulka 14 Stejná délka obou berlí


Varianty odpovědi Nezná odpověď Správná odpověď Špatná odpověď Celkový součet 44


Interpretace: Tabulka 14 znázorňuje četnost jednotlivých variant odpovědí na otázku: Myslíte si, že je nutné, aby byly obě berle stejně vysoké? Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů vědělo správnou odpověď 62 (96,9 %) dotázaných. Pouze 2 (3,1 %) respondentů neznalo odpověď a žádný z klientů neodpověděl špatnou odpovědí.

Stejná délka obou berlí 0n 2n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 12 Stejná délka obou berlí

Analýza položky č. 15 Tabulka 15 Správná výška berlí




Interpretace: Tabulka 15 prezentuje odpovědi respondentů na otázku: Jaká je správná výška podpažních berlí? Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů neznala odpověď většina respondentů, tedy celkem 46 (71,9 %). Sedmnáct (26,6 %) dotázaných odpovědělo správně a pouze jeden (1,6 %) odpověděl špatně.

45

Správná výška berlí 1n 17n

46n

Nezná odpověď

Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 13 Správná výška berlí

Analýza položky č. 16 Tabulka 16 Umístění madla, jež klient svírá v ruce




Interpretace: Tabulka 16 uvádí četnost jednotlivých odpovědí na otázku: Jak vysoko má být umístěno madlo, jež držíte v dlani? Z celkového počtu 64 (100,0 %) odpovědělo, že nezná odpověď celkem 62 (96,9 %) respondentů. Správně odpověděli pouze 2 (3,1 %) dotázaní.

46

Umístění madla, jež klient svírá v ruce 2n 0n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 14 Umístění madla, jež klient svírá v ruce

Souhrnná analýza položek 12. – 16. Tabulka 17 Četnost respondentů se stejným počtem správně zodpovězených otázek.

Počet správných odpovědí u jednoho respondenta z celkového množství 5 otázek 0 1 2 3 4 5 Celkový součet

n absolutní četnost % (počet) respondentů relativní s takovým četnost výsledkem (procento) 0 0,0 0 0,0 13 20,3 37 57,8 12 18,8 2 3,1 64 100,0

Interpretace: Tabulka 17 znázorňuje četnost respondentů, kteří měli stejný počet správných odpovědí u položek 12. – 16. v záznamovém archu. Žádnou a ani jednu správnou odpověď, neměl žádný z dotázaných respondentů (0,0 %). Dvě správné odpovědi mělo z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů 13 (20,3 %) dotazovaných, tři správné odpovědi mělo 37 (57,8 %) respondentů, čtyři správné odpovědi byly zaznamenány u 12 (18,8 %) respondentů a všech 5 správných odpovědí měli pouze dva (3,1 %) respondenti.

47

Četnost pacientů se stejným počtem správně zodpovězených otázek 2 0

13

12

37 0 správných odpovědí

1 správná odpověd

2 správné odpovědí



5 správných odpovědí

Graf 15 Četnost pacientů se stejným počtem správně zodpovězených otázek

Druhá souhrnná analýza položek 12. – 16. Tabulka 18 Četnost správných odpovědí u jednotlivých položek vědomostní části o nastavování berlí v souvislosti s dnem nácviku chůze o berlích

Četnost Den nácviku responde ntů chůze s berlemi n % 15 23,4 6. den 8 12,5 7. den 3 4,7 8. den 2 3,1 9. den 4 6,3 10. den 2 3,1 11. den 5 7,8 12. den 1 1,6 13. den 5 7,8 14. den 1 1,6 15. den 3 4,7 16. den 3 4,7 17. den 1 1,6 18. den 3 4,7 19. den 2 3,1 20. den 2 3,1 42. den 2 3,1 43. den 1 1,6 56. den 1 1,6 60. den Celkový součet 64 100,0

Položka č. 12 n % 13 20,3 8 12,5 2 3,1 2 3,1 4 6,3 2 3,1 5 7,8 1 1,6 4 6,3 1 1,6 2 3,1 3 4,7 0 0,0 3 4,7 1 1,6 1 1,6 2 3,1 1 1,6 1 1,6 56

Položka č. 13 n % 15 23,4 6 9,4 2 3,1 2 3,1 4 6,3 2 3,1 5 7,8 1 1,6 5 7,8 1 1,6 2 3,1 2 3,1 1 1,6 3 4,7 2 3,1 1 1,6 2 3,1 1 1,6 1 1,6

87,5 58 48

Položka Položka č. Položka č. 14 15 č. 16 n % n % n % 15 23,4 4 6,3 0 0,0 8 12,5 2 3,1 0 0,0 3 4,7 0 0,0 0 0,0 2 3,1 1 1,6 0 0,0 3 4,7 1 1,6 0 0,0 2 3,1 1 1,6 0 0,0 4 6,3 1 1,6 1 1,6 1 1,6 0 0,0 0 0,0 5 7,8 1 1,6 0 0,0 1 1,6 0 0,0 0 0,0 3 4,7 2 3,1 0 0,0 3 4,7 1 1,6 0 0,0 1 1,6 0 0,0 0 0,0 3 4,7 0 0,0 0 0,0 2 3,1 1 1,6 0 0,0 2 3,1 0 0,0 0 0,0 2 3,1 1 1,6 1 1,6 1 1,6 0 0,0 0 0,0 1 1,6 1 1,6 0 0,0

90,6 62 96,9

17

26,6

2

3,1

Interpretace: Tabulka 18 podává informace o tom, jaká byla četnost respondentů v jednotlivých dnech nácviku chůze o berlích z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů. Dále podává informaci o tom, kolik respondentů odpovědělo správně na otázky týkající se nastavování berlí ve stejný den nácviku chůze o berlích. V řádku Celkový součet pak lze najít odpověď na otázku, kolik respondentů z celkového množství 64 (100,0 %) klientů odpovědělo správně na položky č. 12-16. Šestý den nácviku rehabilitovalo s berlemi 15 (23,4 %) klientů, všichni tito klienti znali odpověď na položky č. 13. a 14., na položku č. 12. odpovědělo správně 13 (20,3 %) respondentů, na položku č. 15. odpověděli správně 4 (6,3 %) klienti a žádný (0,0 %) neodpověděl správně na položku č. 16. V sedmém dni rehabilitace s podpažními berlemi jsem kladla dotazy u 8 (12,5 %) klientů. Na položky č. 12 a 14 odpověděli všichni 8 (12,5 %) správně, na položku č. 13 odpovědělo správně 6 (9,4 %) klientů, na položku č. 15 pak správně odpověděli dva (3,1 %) klientu a nikdo (0,0 %) neodpověděl správně na položku č. 16. Osmý den nácviku byli dále 3 klienti (4,7 %) z toho 2 (3,1 %) znali správnou odpověď na položky č. 12 a 13., všichni 3 klienti (4,7 %) znali odpověď na položku č. 14 a nikdo (0,0 %) neodpověděl správně na položky 15. a 16. Devátý den nácviku chůze s berlemi byli přítomni 2 (3,1 %) respondenti z toho 2 (3,1 %) znali správnou odpověď na položky č. 12-14, položku č. 15 znal pouze jeden z nich (1,6 %) a nikdo (0,0 %) neznal odpověď na položku č. 16. Desátý den rehabilitovali s berlemi čtyři (6,4 %) respondenti. Na položky č. 12 a 13. odpověděli všichni (6,4 %) správně. U položky č. 13 věděli správnou odpověď 3 lidé (4,7 %), u položky č. 15 pouze jeden (1,6 %) a nikdo (0,0 %)neznal odpověď na položku č. 16. Jedenáctý den rehabilitovali dva (3,1 %) respondenti. Na položku č. 12. – 13. znali správnou odpověď oba (3,1 %) klienti. U položky věděl odpověď pouze jeden (1,6 %) klient a nikdo (0,0 %)neznal odpověď na položku č. 16. Dvanáctý den nácviku bylo sledováno 5 (7,8 %) klientů. Všichni (7,8 %) znali správnou odpověď na položky č. 12 a 13. Čtyři (6,3 %) odpověděli správně u položky č. 14 a po jednom (1,6 %) odpověděli správně na položky č. 15. a 16. Třináctý den rehabilitoval s berlemi pouze jeden (1,6 %) klient. Ten znal správnou odpověď na položky 12. – 14., na položky 15. a 16 neznal (0,0 %) odpověď. Čtrnáctý den cvičilo chůzi 5 klientů (7,8 %), všichni znali odpověď na položku č. 14 a 15. Čtyři (6,3 %) znali odpověď na položku č. 12., jeden (1,6 %) znal odpověď na položku č. 15 a na položku č. 16 neznal nikdo (0,0 %) odpověď. Patnáctý den prováděl nácvik chůze jeden (1,6 %) člověk. Ten znal správnou opověď u položek č. 12- 14. Naopak neznal (0,0 %) správnou 49

o odpověď u položek č. 15 a 16. Šestnáctý den rehabilitovali 3 (4,7 %) lidé. Dva (3,1 %) znali správnou odpověď na položky č. 12,13 a15. Všichni (4,7 %) znali odpověď na položku č. 14 a nikdo (0,0 %)neznal odpověď na položku č. 16. Sedmnáctý den rehabilitovali taktéž 3 (4,7 %) klienti. Všichni (4,7 %) znali odpověď u položek 12. a14. Dva (3,1 %) znali odpověď u položky č. 13, jeden (1,6 %) u položky č. 15 a nikdo (0,0 %)neznal odpověď na položku č. 16. Osmnáctý den rehabilitoval pouze jeden (1,6 %) klient. Ten znal odpověď u položek č. 13. a 14. U zbytku položek neznal (0,0 %) správnou odpověď. Devatenáctý den rehabilitovali 3 (4,7 %) lidé. Všichni (4,7 %) znali odpověď u položek č. 12-14. Naopak nikdo (0,0 %) neznal opověď u položek č 15. a 16. Dvacátý den rehabilitovali dva (3,1 %) klienti. Oba (3,1 %) znali odpověď na položku 13. a 14., pouze jeden (1,6 %) na položky 12. a 15. a nikdo (0,0 %) neznal odpověď na položku č. 16. Čtyřicátý druhý den cvičili chůzi o berlích také 2(3,1 %) klienti. Oba (3,1 %) znali odpověď pouze u položky č. 14, pouze jeden (1,6 %) u položky č. 12. a 13. Žádný (0,0 %) neodpověděl správně na položky č. 15. a 16. Čtyřicátý třetí den rehabilitovali opět 2 (3,1 %) klienti. Všichni (3,1 %) znali odpověď u položek č. 12-14. po jednom (1,6 %) znali správnou odpověď u položek č. 15. a 16. Padesátý šestý den rehabilitoval pouze jeden (1,6 %) člověk, ten znal správnou odpověď u položek č. 12- 14, naopak neznal správnou odpověď u položek č. 15 a 16. Šedesátý den rehabilitoval taktéž pouze jeden (1,6 %) klient. Tento klient odpověděl správně u všech položek, kromě položky č. 16.

50

6.3 Analýza vědomostní části – používání podpažních berlí

Analýza položky č. 17 Tabulka 19 Způsob, jakým lze zabránit uklouznutí podpažních berlí




Interpretace: Tabulka 19 uvádí četnost odpovědí na otázku: Jakým způsobem zabráníte uklouznutí protetické pomůcky? Z celkového počtu 64 (100,0 %) odpovědělo správně 39 (60,9 %) klientů a 25 (39,1 %) neznalo odpověď. Nikdo z dotázaných neodpověděl špatně.

Způsob, jakým lze zabránit uklouznutí podpažních berlí 0n

25n

39n

Nezná odpověď

Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 16 Způsob, jakým lze zabránit uklouznutí podpažních berlí

51

Analýza položky č. 18 Tabulka 20 Způsob, jakým lze poznat, že jsou berle příliš krátké




Interpretace: Tabulka 20 znázorňuje, jaká byla četnost jednotlivých odpovědí na otázku: Jak poznáte, že jsou Vaše berle příliš krátké? Z celkového počtu 64 (100,0 %) vyjádřilo správnou odpověď 56 (87,5 %) respondentů. Na danou otázku neznalo odpověď 8 (12,5 %) klientů. Žádný z dotázaných neodpověděl špatně.

Způsob, jakým lze poznat, že jsou berle příliš krátké 0n

8n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 17 Způsob, jakým lze poznat, že jsou berle příliš krátké

Analýza položky č. 19 Tabulka 21 Jakým způsobem lze poznat, že jsou podpažní berle příliš dlouhé


n absolutní četnost (počet) 7 57 0 64 52


Interpretace: Tabulka 21 vyjadřuje kolik respondentů z celkového počtu 64 (100,0 %) neznalo odpověď, nebo uvedlo odpověď správnou na otázku: Jak poznáte, že jsou Vaše berle příliš dlouhé? Z celkového množství 64 klientů znalo správnou odpověď celkem 57 (89,1 %) respondentů, naproti tomu 7 (10,9 %) respondentů neznalo odpověď. Žádný z klientů neuvedl špatnou odpověď.

Jakým způsobem lze poznat, že jsou podpažní berle příliš dlouhé 0n

7n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 18 Jakým způsobem lze poznat, že jsou podpažní berle příliš dlouhé

Analýza položky č. 20 Tabulka 22 Způsob, jakým klient začíná chůzi do schodů




Interpretace: Tabulka 22 vyjadřuje četnost jednotlivých odpovědí klientů na otázku: Jakým způsobem začínáte chůzi do schodů? Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů znala většina 48 (75,0 %) respondentů správnou odpověď. Méně 10 (15,6%) respondentů neznalo odpověď. Nejméně respondentů 6 (9,4 %) odpovědělo špatně.

53

Způsob, jakým klient začíná chůzi do schodů 6n

10n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 19 Způsob, jakým klient začíná chůzi do schodů

Analýza položky č. 21 Tabulka 23 Způsob, jakým respondent začíná chůzi ze schodů




Interpretace: Z tabulky 23 je zřejmé, že na otázku: Jakým způsobem začínáte chůzi ze schodů? Odpovědělo správně 57 (89,1 %) respondentů z celkového počtu 64(100,0 %) dotázaných. Pět (7,8 %) neznalo odpověď a 2 (3,1 %) odpovědělo špatně.

54

Způsob, jakým respondent začíná chůzi ze schodů 2n

5n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 20 Způsob, jakým respondent začíná chůzi ze schodů

Analýza položky č. 22 Tabulka 24 Místo, kam klient upírá zrak během chůze




Interpretace: Tabulka 24 poskytuje informace o četnosti jednotlivých variant odpovědí na otázku: Kam upíráte svůj zrak během chůze o berlích? Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů odpovědělo správně 53 (82,8 %) dotázaných. Sedm (10,9 %) neznalo odpověď a 4 (6,3 %) odpovědělo špatně.

55

Místo, kam klient upírá zrak během chůze 4n

7n


Správná odpověď

Špatná odpověď

Graf 21 Místo, kam klient upírá zrak během chůze

Souhrnná analýza položek 17. – 22. Tabulka 25 Četnost respondentů se stejným počtem správných odpovědí na položky 17. – 22. o používání podpažních berlí.

Počet správných odpovědí u jednoho respondenta z celkového množství 6 otázek 0 1 2 3 4 5 6 Celkový součet

n absolutní četnost (počet) respondentů s takovým výsledkem 0 0

% relativní četnost (procent o) 0,0 0,0

1 11 9 19 24 64

1,6 17,2 14,1 29,7 37,5 100,0

Interpretace: Tabulka 25 vyjadřuje četnost respondentů se stejným počtem správných odpovědí u položek 17. – 22 v záznamovém archu. Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů neměl žádný z respondentů žádnou a ani pouze jednu správnou odpověď (0,0 %), pouze jeden (1,6 %) respondent odpověděl správně ve dvou případech, 11 (17,2 %) dotázaných odpovědělo správně ve třech případech, 9 (14,1 %) dotázaných 56

odpovědělo správně ve čtyřech případech, 19 (29,7 %) respondentů odpovědělo správně u 5 otázek a nejvíce respondentů 24 (37,5 %) odpovědělo správně na všech šest otázek týkajících se používání berlí.

6.4 Analýza doplňujících otázek

Analýza položky č. 23 Tabulka 26 Subjektivní pocit dostatečné informovanosti respondenta


Varianty odpovědi Ne Ano Nedovedu posoudit Celkový součet Interpretace:

Tabulka

26

vykládá

subjektivní


vyjádření

klienta

o

jeho

informovanosti o používání a nastavování podpažních berlí. Výzkumná otázka zněla: Cítíte se dostatečně informován o používání a nastavování podpažních berlí? Z celkového počtu 64 (100,0 %) klientů se cítí být informováno o používání a nastavování berlí celkem 59 (92,2 %) respondentů. Tedy valná většina dotázaných. Pouze 5 (7,8 %) klientů se necítí být dostatečně informováni. Odpověď: Nedovedu posoudit, nezvolil ani jeden 0 (0,0 %) z dotázaných respondentů.

57

Subjektivní pocit dostatečné informovanosti pacienta 0n

5n

59n Ne

Ano

Nedovedu posoudit

Graf 22 Subjektivní pocit dostatečné informovanosti pacienta

Analýza položky č. 24 Tabulka 27 Zdravotničtí pracovníci, jež se stali pro respondenta zdrojem informací o používání a nastavování berlí

Varianty odpovědi Fyzioterapeut Nikdo Obvodní lékař Celkový součet



Interpretace: Tabulka 27 poskytuje informace o tom, kým byl respondent informován o používání podpažních berlí. Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů byla většina, tedy 54 (84,4 %) respondentů informováno fyzioterapeutem. Dalších 9 (14,1 %) tvrdilo, že je nikdo neinformoval a jeden (1,6 %) respondent udával, že byl informován obvodním lékařem.

58

Zdravotničtí pracovníci, jež se stali pro pacienta zdrojem informací o používání a nastavování berlí 1n

9n

54n

Fyzioterapeut

Nikdo

Obvodní lékař

Graf 23 Zdravotničtí pracovníci, jež se stali pro pacienta zdrojem informací o používání a nastavování berlí

Souhrnná analýza položek 12. – 16. Tabulka 28 Přehled četností jednotlivých variant odpovědí u položek 12. - 16.

Odpověď respondenta Nezná odpověď Správná odpověď Špatná odpověď Celkový počet odpovědí

Položka č. Položka č. Položka č. 12 13 14 % % n n % n 5 7,8 6 9,4 2 3,1 56 87,5 58 90,6 62 96,9 3 4,7 0 0 0 0 64 100,0 64

100,0

Položka č. Položka č. 15 16 n % n % 46 71,9 62 96,9 17 26,6 2 3,1 1 1,6 0 0

64 100,0 64

100,0 64

100,0

Interpretace: Tabulka 28 poskytuje ucelený přehled všech odpovědí u položek 12. až 16. Tato tabulka zahrnuje analýzu dat, které se věnují vědomostní části o nastavování berlí. Tento přehled byl vytvořen s cílem zhodnotit, u kterých položek odpovídali klienti nejčastěji špatně, správně anebo neznali odpověď. Z tohoto souhrnu dat lze vypozorovat, že z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů odpovídali klienti nejčastěji správně u položky č. 14, která zněla: Myslíte si, že je nutné, aby byly obě dvě berle stejně vysoké? Správně v tomto případě odpovědělo 62 (96,9 %) dotázaných. Nejméně informováni 59

byli respondenti u položky č. 16, která zněla: Jak vysoko má být madlo, jež držíte v dlani? Na tuto otázku neznalo odpověď 62 (96,9 %) klientů. Poslední variantou odpovědi se stala odpověď špatná, přičemž špatně odpovídali klienti nejčastěji na položku č. 12., která zněla: V jaké pozici se nastavuje výška berlí? Souhrnná analýza položek 17. – 22 Tabulka 29 Přehled četností jednotlivých variant odpovědí u položek 17. - 22.

Odpověď respondenta Nezná odpověď Správná odpověď Špatná odpověď Celkový počet odpovědí

Položka č. 17 % n

Položka č. 18 % n

25

39,1

39

60,9 56

0 64

0,0

8

0

12,5

Položka č. 19 % n

Položka č. 20 % n

Položka č. 21 % n

7

10,9 10

15,6

87,5 57

89,1 48

75,0 57

0,0

0

0,0

6

9,4

5

2

7,8

Položka č. 22 % n 7

10,9

89,1 53

82,8

3,1

4

6,3

100,0 64 100,0 64 100,0 64 100,0 64 100,0 64 100,0

Interpretace: Tabulka 29 znázorňuje četnost odpovědí na položky 17 – 22. Tato tabulka opět slouží, jako rychlý přehled již zmíněných položek, aby bylo možné snadno zhodnotit, na které položky klienti nejčastěji odpověděli správně, špatně anebo neznali odpověď. Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů odpovídali klienti nejčastěji správně u položky č. 19, která zněla: Jak poznáte, že jsou Vaše berle příliš dlouhé? Bylo to celkem 57 (89,1 %) dotázaných. Stejný počet respondentů odpovídal správně také na položku číslo 21, která zněla: Jak začínáte chůzi ze schodů? Naopak špatně odpovídali klienti nejčastěji u položky č. 20, která zněla: Jak začínáte chůzi do schodů? Špatně odpovědělo 6 (9,4 %) respondentů z celkového počtu 64. Položkou, u které klienti nejčastěji neznali odpověď, se stala položka č. 17, která zněla: Jak zabráníte uklouznutí podpažních berlí? U této položky to bylo 25 (39,1 %) respondentů z celkového počtu 64 (100,0 %).

60

6.5 Analýza výsledků pozorování

Analýza položky č. 25 Tabulka 30 Vytáčení chodidla při chůzi


Varianta Ne Ano Celkový součet


Interpretace: Tabulka 30 vyjadřuje, kolik respondentů vytáčelo chodidlo při chůzi (v záznamovém archu značeno, jako ANO) a kolik naopak nikoliv (v archu značeno NE). Vypozorovala jsem, že z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů vytáčelo chodidlo při chůzi pouze 14 (21,9 %) respondentů. Většina, tedy 50 (78,1 %) neprovádělo tento patologický stereotyp a chodidlo během chůze nevytáčelo.

Vytáčení chodidla při chůzi 14n

50n

Ne

Ano

Graf 24 Vytáčení chodidla při chůzi

61

Analýza položky č. 26 Tabulka 31 Špatné kladení a odvíjení chodidla při chůzi




Interpretace: Tabulka 31 znázorňuje, kolik respondentů špatně kladlo a odvíjelo chodidlo při chůzi (v záznamovém archu značeno, jako ANO) a kolik naopak nikoliv (v archu značeno NE). Vysledovala jsem, že z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů provádělo tento špatný stereotyp chůze 30 (46,9 %) klientů. Více pozorovaných nebylo zatíženo špatným kladením či odvíjením chodidla, bylo to 34 (53,1 %) respondentů.

Špatné kladení a odvíjení chodidla při chůzi

30n

34n

Ne

Ano

Graf 25 Špatné kladení a odvíjení chodidla při chůzi

Analýza položky č. 27 Tabulka 32 Chůze se skloněnou hlavou


Varianta Ne Ano Celkový součet 62


Interpretace: Tabulka 32 poskytuje informace o tom, kolik klientů provádělo během mého pozorování špatný stereotyp chůze. Konkrétně kolik respondentů mělo během chůze o berlích skloněnou hlavu (v záznamovém archu značeno, jako ANO) a kolik ne (v archu značeno NE). Z celkového počtu 64 (100,0 %) klientů sklánělo hlavu během chůze celých 38 (59,4 %) respondentů, naopak 26 (40,6 %) tento chybný stereotyp neprovádělo.

Chůze se skloněnou hlavou

26n

38n

Ne

Ano

Graf 26 Chůze se skloněnou hlavou

Analýza položky č. 28 Tabulka 33 Zavěšení do berlí v podpaží




Interpretace: Tabulka 33 znázorňuje, kolik respondentů kladlo zvýšený tlak na axily během chůze tím, že se takzvaně zavěsili do berlí. Pokud prováděli tento nesprávný stereotyp chůze, zaznačila jsem do záznamového archu ANO, pokud tento stereotyp neprováděli, pak jsem zaznačila NE. Data v tabulce znázorňují, že z celkového počtu 64 63

(100,0 %) klientů nemělo tento špatný stereotyp 51 (79,7 %) klientů. Špatný stereotyp chůze tedy provádělo 13 (20,3 %) klientů.

Zavěšení do berlí v podpaží 13n

51n

Ne

Ano

Graf 27 Zavěšení do berlí v podpaží

Analýza položky č. 29 Tabulka 34 Nedostatečné/nadměrné zatěžování postižené dolní končetiny




Interpretace: Data z tabulky 34 podávají informaci o tom, kolik respondentů nedostatečně či nadměrně zatěžovalo postiženou končetinu (v záznamovém archu značeno, jako ANO) a kolik respondentů tento chybný stereotyp neprovádělo (v archu značeno NE). Z celkového počtu 64 (100,0 %) pozorovaných nadměrně či nedostatečně zatěžovalo postiženou končetinu pouze 9 (14,1 %) respondentů. Většina, tedy 55 (85,9 %) klientů tento chybný stereotyp neprováděla.

64

Nedostatečné/nadměrné zatěžování postižené dolní končetiny 9n

55n Ne

Ano

Graf 28 Nedostatečné/nadměrné zatěžování postižené dolní končetiny

Analýza položky č. 30 Tabulka 35 Nesprávná délka kroku




Interpretace: Tabulka 35 poskytuje data získaná během sledování správné délky kroku u respondentů během chůze o berlích. Pokud kroky nebyly stejně dlouhé, to znamená, že prováděl špatný stereotyp chůze, značila jsem do záznamového archu ANO. Pokud však klient prováděl stejně dlouhé kroky, tedy správný stereotyp chůze, zaznamenala jsem do archu NE. Z celkového množství 64 (100,0 %) pozorovaných provádělo tento špatný stereotyp 22 (34,4 %) respondentů, dále pak 42 (65,5 %) klientů prováděla stejně dlouhé kroky, tedy správný stereotyp chůze.

65

Nesprávná délka kroku

22n

42n

Ne

Ano

Graf 29 Nesprávná délka kroku

Analýza položky č. 31 Tabulka 36 Nesprávná chůze ze schodů




Interpretace: Z tabulky 36 lze vyčíst, kolik respondentů provádělo nesprávně chůzi ze schodů (v záznamovém archu značeno ANO) a kolik jich naopak chůzi ze schodů provádělo správně (v archu značeno NE). Čili z celkového množství 64 (100,0 %) klientů zvládala správnou chůzi ze schodů většina pozorovaných, bylo to 62 (96,9 %) klientů. Pouze 2 (3,1 %) z pozorovaných prováděli chůzi ze schodů špatně.

66

Nesprávná chůze ze schodů 2n

62n Ne

Ano

Graf 30 Nesprávná chůze ze schodů

Analýza položky č. 32 Tabulka 37 Nesprávná chůze do schodů




Interpretace: Z tabulky 37 můžeme zjistit, kolik respondentů provádělo nesprávně chůzi do schodů (v archu značeno ANO) a naopak kolik klientů provádělo chůzi do schodů správně (v archu značeno NE). Z celkového počtu 64 (100,0 %) provádělo chůzi ze schodů správně 63 (98,4 %) klientů a pouze jeden (1,6 %) provádělo chůzi do schodů špatně

67

Nesprávná chůze do schodů 1n

63n Ne

Ano

Graf 31 Nesprávná chůze do schodů

Souhrnná analýza položek 25. – 32. Tabulka 38 Četnost respondentů se stejným počtem správně a špatně prováděných jevů při chůzi o podpažních berlích

Počet patologických jevů, z celkového počtu 8 jevů, při pozorování u jednoho respondenta 0 1 2 3 4 5 Celkový součet

Počet správně provedených jevů, z celkového počtu 8 jevů, při pozorování u jednoho respondenta 3 4 5 6 7 8 Celkový součet 68

% n relativní absolutní četnost četnost (procent (počet) o) 5 7,8 23 35,9 18 28,1 6 9,4 8 12,5 4 6,3 64 100,0 % n relativní absolutní četnost četnost (procent (počet) o) 4 6,3 8 12,5 6 9,4 18 28,1 23 35,9 5 7,8 64 100,0

Interpretace: Tabulka 38 znázorňuje, kolik respondentů provádělo stejný počet patologických či fyziologických jevů při chůzi o berlích. Z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů neprovádělo při chůzi žádný patologický jev celkem 5 (7,8 %) respondentů, pouze jeden patologický jev provádělo nejvíce, tedy 23 (35,9 %) dotazovaných.

Dva patologické jevy provádělo 18 (28,1 %) respondentů. Tři

patologické jevy provádělo 6 (9,4 %) respondentů, čtyři chyby provádělo 8 (12,5 %) respondentů, a 5 chyb prováděli 4 (6,3 %) respondenti. Počet správně provedených jevů při chůzi se poněkud liší. Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů prováděli 4 (6,3 %) respondenti pouze 3 správně provedené jevy. Čtyři správně provedené jevy provádělo 8 (12,5 %) dotazovaných, pět správně provedených jevů při chůzi o berlích provádělo 6 (9,4 %) respondentů, šest správně provedených jevů při chůzi provádělo 18 (28,1 %) respondentů a nejvíce respondentů, tedy 23 (35,9 %) dotazovaných provádělo 7 správně provedených jevů při chůzi.

Pouze 5 (7,8 %) respondentů vykonávalo

správně všech 8 jevů při chůzi.

Četnost respondentů

Četnost respondentů se stejným počtem správně a špatně prováděných jevů při chůzi o podpažních berlích 23

25

23 18

20

18

15 10 5

5 0

0

6

8

8 4

0

4 0

0

6

5

0

0

Počet špatně a správně provedených jevů u jednoho respondenta Prodej

Graf 32 Četnost respondentů se stejným počtem správně a špatně prováděných jevů při chůzi o podpažních berlích

69

7

DISKUZE

Tato bakalářská práce byla vytvořena za účelem zjistit informovanost pacientů o používání podpažních berlí. Aby byla tato informovanost vyjádřena a zkoumána v uchopitelné formě, zvolila jsem si právě čtyři výzkumné cíle a na základě nich sbírala data od respondentů. Ke každému cíli byly také stanoveny dva očekávané výsledky. Celkem bylo tedy vymezeno osm očekávaných výsledků. Záznamový arch byl sestaven tak, aby poskytoval dostatečné informace pro vyhodnocení stanovených cílů a očekávaných výsledků. Určené očekávané výsledky se dotýkají všech čtyř oddílů záznamového archu, který jsem vytvořila. Podtrhují tak, jeho význam pro co nejkomplexnější pojetí otázky informovanosti respondentů v oblasti rehabilitace s podpažními berlemi. První dva cíle mé práce lze pro zamyšlení srovnat s výsledky, které získala Rybenská ve své diplomové práci. Rybenská zkoumala, v jakých oblastech byli pacienti poučeni. Respondenti, hospitalizováni na ortopedickém oddělení ve Fakultní nemocnici Plzeň a Oblastní nemocnici Kladno, měli možnost výběru více odpovědí z dotazníku. Jednou z odpovědí byla oblast ortopedických pomůcek. Pokud bychom měli uvést, jaké varianty respondenti nejčastěji označili, tak ve Fakultní nemocnici Plzeň by se umístilo poučení v oblasti ortopedických pomůcek až na šestém místě. V Oblastní nemocnici Kladno byla tato varianta až sedmá nejčastěji označená varianta odpovědi 16 nabídnutých možností.37

1. cíl: byl směřován na informovanost respondentů v oblasti nastavování podpažních berlí. Tento cíl byl svázán s prvními dvěma očekávanými výsledky. 1. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více než 50 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se nastavování podpažních berlí.“ Do determinant týkající se správného nastavování podpažních berlí bylo zařazeno: znalost pozice, ve které se nastavuje výška berlí, způsob, jakým lze změnit výšku podpažních berlí. Dále správná odpověď na otázku, jestli je nutné, aby byly obě berle stejně vysoké, jaká je správná výška podpažních berlí a jak vysoko má být umístěno madlo, jež drží respondent v dlani. Z tabulky 17 je zřejmé, že pouze 37

Srov. Bc. RYBERNSKÁ, J., Úroveň sesterské edukace na ortopedickém oddělení z pohledu sester a pacientů v oblastní a fakultní nemocnici. S. 78.

70

2 (3,1 %) respondenti z celkového počtu 64 (100,0 %) dotázaných odpověděli správně u všech pěti otázek směřovaných na jejich informovanost v oblasti nastavování podpažních berlí. Tento očekávaný výsledek tedy nebyl potvrzen. 2. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více, než 30 % respondentů bude znát správnou výšku podpažních berlí.“ Tento očekávaný výsledek popisuje tabulka 15. Z tabulky je možné se dozvědět, že z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů znalo správnou odpověď pouze 17 (26,6 %) dotázaných. Přesto, že pokládám znalost správné výšky podpažních berlí za jednu z nejdůležitějších vědomostí, nedosáhla informovanost respondentů v této oblasti ani 30 %. Tento očekávaný výsledek tak nebyl potvrzen. Právě špatně nastavená výška totiž může způsobit nežádoucí zvýšený tlak na axilu. Tím pak vzniká špatný stereotyp chůze a s ním spojený útlak významných nervů a cév v axile.38,39

Cíl č. 2: Druhý ze všech čtyř stanovených cílů se zabýval informovaností respondentů v oblasti používání podpažních berlí. 3. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více, než 60 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se používání podpažních berlí.“ Do determinant týkající se správného používání podpažních berlí bylo zařazeno: znalost respondenta o prevenci uklouznutí berlí, schopnost rozeznat, zda jsou berle pro respondenta příliš krátké, či příliš dlouhé. Znalosti v oblasti způsobu chůze do schodů a ze schodů a znalost místa, které má respondent sledovat při chůzi o podpažních berlích. Výsledky očekávaného výsledku můžeme najít v souhrnné tabulce 25. Podle analýzy dat znalo správnou odpověď na všech šest položek v záznamovém archu 24 (37,5 %) z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů. Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil. Podobným tématem se zabývala také Mynarčíková ve své bakalářské práci, když se svých respondentů ptala ve svém dotazníku na otázku „Jaký je správný postup při chůzi o berlích po rovině?.“ Jejím výzkumným vzorkem byli pacienti před, nebo po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu hospitalizováni na ortopedických odděleních Vsetínské nemocnice a.s. a Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Na tuto otázku zodpověděla většina respondentů správně. V Krajské nemocnici Tomáše Bati to bylo 36 (92,2 %) z celkového počtu 39 respondentů a ve Vsetínské nemocnici a.s. to odpovědělo 38 39

Surgery Today, Journal of orthopaedic trauma < http://1url.cz/26Xl>.

71

správně 33 (85,0 %) z celkového počtu 39 respondentů. Domnívám se, že rozdíl ve výsledcích zkoumání byl způsoben především odlišným vzorkem pacientů, v textu výše, u kterých byl prováděn. Dalším faktorem je jistě také fakt, že v jejím případě se jednalo o dotaz na pouze jeden jediný jev, mé výsledky se týkají komplexu všech vědomostí o používání podpažních berlí.40 4. Očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více, než 75 % respondentů bude znát, jakým způsobem se správně začíná chůze do schodů.“ Tento očekávaný výsledek byl analyzován v tabulce 22, kde bylo zjištěno, že 48 (75,5 %) z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů odpovědělo v této otázce správně. Tento očekávaný výsledek tak byl potvrzen. Podobnou otázkou se opět zabývala Mynarčíková, když se ptala respondentů: „Jaký je správný postup při chůzi o berlích do schodů?.“ Její výsledky ukázaly, že v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně odpovědělo na tuto otázku správně 30 (77,0 %) z celkového množství 39 (100,0 %) respondentů a ve Vsetínské nemocnici a.s. odpovědělo správně 29 (74,0 %) respondentů.41 Dle mého názoru byl velmi pozitivní výsledek způsoben faktem, že chůze po schodech vyvolává v pacientech velké obavy a tak jí věnují co největší pozornost. Riziko pádu je totiž při chůzi po chodech s berlemi zřejmé všem laikům.

Cíl č. 3: Třetím stanoveným cílem bylo zjistit způsob získávání informací o nastavení a používání podpažních berlí 5. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více než 90 % respondentů získalo informace o používání a nastavování podpažních berlí od fyzioterapeuta.“ K tomuto očekávanému výsledku poskytuje informace tabulka 27. Výsledky výzkumu, uvedené v tabulace, vypovídají o faktu, že fyzioterapeut se zasadil při informování respondentů v oblasti používání a nastavování podpažních berlí u 54 (84,4 %) z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů. Očekávaný výsledek tak nebyl potvrzen. Toto téma rozebírala ve své bakalářské práci také Matušková. Svým výzkumem zjistila, že v oblasti edukace o kompenzačních pomůckách byli respondenti nejvíce informováni sestrou (91,67 %) a (46,67%) respondentů edukoval fyzioterapeut. Její výzkumný 40

Srov. MYNARČÍKOVÁ, I., Rozsah znalostí pacientů o výkonu, komplikacích a režimu po totální endoprotéze kyčelního kloubu. S. 44 41 Tamtéž.

72

vzorek se skládal z 60 respondentů po TEP kyčelního kloubu, hospitalizovaných na ortopedickém oddělení v nemocnici Přerov.42 6. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více než 75 % respondentů s plánovanou operací se zúčastnilo edukační schůzky.“ K tomuto očekávání se vyjadřuje tabulka 11. Z tabulky je zřejmé, že z celkového počtu 56 (100,0 %) respondentů přijatých pro plánovanou operaci se zúčastnilo edukační schůzky pouze 15 (26,8 %) respondentů. Očekávaný výsledek tedy nebyl potvrzen. Colová se ve své práci ptala, zda pacienti před operací nacvičovali chůzi o berlích. Její výsledky výzkumu formou dotazníků vypovídají o tom, že z celkového počtu 38 respondentů nacvičovali chůzi o berlích pouze 4 (10,53 %) respondenti. Jejím výzkumným vzorkem bylo 38 respondentů po operaci TEP provedenou na ortopedickém oddělení nemocnice ve Znojmě.43 Domnívám se, že malý zájem o rehabilitaci s berlemi před operací tkví v nízké informovanosti pacientů o rehabilitačním významu používání podpažních berlí a také samozřejmě rizik, jež mohou nastat při jejich špatném používání. Cíl č. 4: Posledním cílem této práce bylo zjistit nejčastější chyby při chůzi o podpažních berlích. 7. očekávaný výsledek: „ Předpokládám, že více, než 35 % respondentů bude provádět správný stereotyp chůze, dle stanovených determinant, ve všech sledovaných jevech.“ Mezi determinanty určující správný stereotyp chůze bylo zařazeno: nevytáčení chodidla, správné kladení a odvíjení chodidla, vzpřímená chůze bez skloněné hlavy, chůze bez zavěšení do berlí, správné zatěžování operované končetiny dle indikace lékaře, správná délka kroku, správná chůze ze schodů a správná chůze do schodů. Tento očekávaný výsledek popisuje souhrnná tabulka 38. Z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů provedlo všech 8 sledovaných determinant při chůzi o berlích pouze 5 (7,8 %) sledovaných. Tento očekávaný výsledek tak nepotvrdil. 8. očekávaný výsledek: „Předpokládám, že více než 60 % respondentů bude vytáčet chodidlo při chůzi o podpažních berlích“ Četnost této chyby prováděné při chůzi o berlích popisuje tabulka 30. Z tabulky je zřejmé, že z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů vytáčelo chodidlo při chůzi pouze 14 (21,9 %) sledovaných. Zevní rotace chodidla je výsledem komplexního souhrnu jednotlivých zevně rotačních oddílů 42 43

Srov. MATUŠKOVÁ, M., Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu. S. 44. Srov. COLOVÁ, H., Edukační proces u pacienta po totální endoprotéze. S. 50

73

končetiny.44 Vzhledem, že můj výzkum byl prováděn na oddělených, kde byly právě podpažní berle indikovány z důvodu postižení dolní končetiny, předpokládala jsem, že tento špatný stereotyp bude provádět více než 60 % respondentů. Tento očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil.

44

Srov. DUNGL, Pavel., Ortopedie, s. 52

74

8

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Z výsledků analýzy získaných dat vyplývá, že mezi pacienty rehabilitujícími s podpažními berlemi je poměrně nízká míra informovanost o používání a nastavování podpažních berlí. Domnívám se, že tato situace je způsobena malým zájmem o rehabilitaci ze stran příjemců zdravotnických služeb. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že sám pacient není schopen určit, co je důležité pro jeho rychlé uzdravení a co ne. V tomto rozhodování by mu měl být nápomocen primární lékař, v případě plánované operace, nebo ošetřující lékař v případě operace neplánované. Tito lékaři by tak měli stát v první linii a pokoušet se vzbudit v pacientovi zájem o rehabilitaci. Zodpovědnost za nízkou informovanost se tak přesouvá na stranu zdravotnických pracovníků. Ovšem zde vzniká otázka, zda sami zdravotničtí pracovníci jsou schopni správně a účelně informovat pacienta o používání a nastavování berlí. Ačkoliv je rehabilitace s berlemi dominantou ortopedických oborů, může být pacient rehabilitující s berlemi přijat na všech odděleních. Hlavním zdrojem informací týkajících se podpažních berlí by měl být fyzioterapeut. Fyzioterapeut však nepůsobí na všech odděleních. Všeobecná sestra nachází uplatnění na veškerých pracovištích. Navíc všeobecná sestra tráví u lůžka pacienta mnohem více času, než fyzioterapeut. Proto je schopná snadněji zachytit chyby, kterých se pacient během chůze o berlích dopouští. Dle mého názoru by tak měl být kladen větší důraz na vzdělávání sester v této oblasti. Na základně této myšlenky jsem vytvořila ve spolupráci s fyzioterapeutkou informační leták, který bude sloužit, jako průvodce chůzí o berlích jednak pro rehabilitující pacienty a také pro ošetřující personál. Domnívám se, že tento informační leták by měli pacienti mít možnost si odnést domů, aby je při chůzi mohli podle tohoto letáku kontrolovat i příbuzní.

75

ZÁVĚR

Ve své práci jsem se zabývala informovaností respondentů o používání protetických pomůcek, konktrétně podpažních berlí. Výzkum, který jsem prováděla ve Fakultní nemocnici Brno na rehabilitačním oddělení, ortopedické klinice a na klinice úrazové chirurgie, se týkal všech pacientů, kteří rehabilitovali s podpažními berlemi. Ti, kteří byli starší 65 let, podstoupili Mini Mental State Exam. Na základě výsledku tohoto testu byli anebo nebyli zařazeni do studie. Teoretická část pojednává o oboru ortopedická protetika a jeho historii. Dále se věnuje berlím, jako rehabilitačnímu prostředku, jmenuje jejich druhy, příslušenství k berlím a holím, podmínky preskripce a v neposlední řadě zmiňuje techniku nácviku chůze o berlích. Dalšími body, kterým se tato práce věnuje, jsou typy chůze o berlích, stereotyp chůze, prevence pádu a pojem edukace. V analytické části jsou vyjádřeny výsledky dat, které byly získány od pacientů rehabilitujících s podpažními berlemi. Získávání dat probíhalo formou záznamu do archu, který jsem sama vytvořila. Tento arch zjišťoval demografická data, za pomoci zdravotnické dokumentace, dále zjišťoval znalosti respondentů v oblasti nastavování a používání podpažních berlí. Další bod záznamového archu byl věnován doplňujícím otázkám, ty zjišťovaly, kdo daného respondenta informoval o používání podpažních berlí a dále vedly respondenta k zhodnocení sama sebe, co se týká úrovně informovanosti v oblasti používání berlí. Poslední bodem záznamového archu bylo pozorování respondentů při chůzi o berlích. Díky pozorování bylo možno zjistit, jakých chyb se respondenti nejčastěji dopouští při chůzi o berlích. Na základě tématu mé bakalářské práce jsem si stanovila čtyři výzkumné cíle a osm očekávaných výsledků

1. cíl byl směřován na informovanost respondentů v oblasti nastavování podpažních berlí. V očekávaném výsledku č. 1 jsem předpokládala, že více než 50 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se nastavování podpažních berlí. U všech pěti položek odpověděli správně pouze 2 (3,1 %) respondenti z celkového počtu 64 (100,0 %) dotázaných. Očekávaný výsledek se nepotvrdil. 76

U očekávaného výsledku č. 2 jsem předpokládala, že více než 30 % respondentů bude znát správnou výšku podpažních berlí, avšak celkového množství 64 (100,0 %) respondentů znalo správnou odpověď pouze 17 (26,6 %) dotázaných. Tento očekávaný výsledek tak nebyl potvrzen. 2. cíl se zabýval informovaností respondentů v oblasti používání podpažních berlí. V očekávaném výsledku č. 3 jsem předpokládala, že více než 60 % respondentů odpoví, dle stanovených determinant, správně na všechny položky týkající se používání podpažních berlí. Správnou odpověď na všech šest položek v záznamovém archu z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů znalo 24 (37,5 %). Očekávaný výsledek se tedy nepotvrdil. V očekávaném výsledku č. 4: bylo předpokládáno, že více než 75 % respondentů bude znát, jakým způsobem se správně začíná chůze do schodů. Na tuto otázku znalo správnou odpověď 48 (75,5 %) z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů Tento očekávaný výsledek tak byl potvrzen. 3. cíl zjišťoval způsob získávání informací o nastavení a používání podpažních berlí V očekávaném výsledku č. 5 jsem předpokládala, že více než 90 % respondentů získá informace o používání a nastavování podpažních berlí od fyzioterapeuta. Analýza dat ukázala, že fyzioterapeut informoval v oblasti používání a nastavování podpažních berlí 54 (84,4 %) dotazovaných z celkového množství 64 (100,0 %) respondentů. Očekávaný výsledek tak nebyl potvrzen. U očekávaného výsledku č. 6 bylo předpokládáno, že více než 75 % respondentů s plánovanou operací se zúčastní edukační schůzky. Z analýzy dat vyplývá, že z 56 (100,0 %) respondentů přijatých pro plánovanou operaci se zúčastnilo edukační schůzky jen 15 (26,8 %). Očekávaný výsledek nebyl potvrzen. 4. cíl zjišťoval nejčastější chyby při chůzi o podpažních berlích. U očekávaného výsledku č. 7 jsem předpokládala, že více než 35 % respondentů bude provádět správný stereotyp chůze, dle stanovených determinant, ve všech 77

sledovaných jevech. Všech 8 sledovaných jevů při chůzi o berlích provádělo správně pouze 5 (7,8 %) sledovaných z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů. Tento očekávaný výsledek tak nepotvrdil. V očekávaném výsledku č. 8 bylo předpokládáno, že více než 60 % respondentů bude vytáčet chodidlo při chůzi o podpažních berlích. Při sledování respondentů při chůzi vytáčelo chodidlo pouze 14 (21,9 %) sledovaných z celkového počtu 64 (100,0 %) respondentů. Tento očekávaný výsledek se nepotvrdil.

78

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Vendula Urbanová Instituce: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Název práce: Informovanost pacientů o používání podpažních berlí Vedoucí práce: PhDr. Simona Saibertová Počet stran: 91 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: podpažní berle, stereotyp chůze, rehabilitace, informovanost, typy chůze o berlích, prevence pádu, edukace, kompenzační pomůcky, nácvik chůze o berlích, historie protetických pomůcek, preskripce berlí, druhy berlí, rehabilitační ošetřovatelství, všeobecná sestra Bakalářská práce zjišťuje informovanost pacientů o používání podpažních berlí. Teoretická část charakterizuje pojem protetická pomůcka, věnuje se berlím, jako rehabilitačnímu prostředku, jmenuje jejich druhy a příslušenství k nim a v neposlední řadě se zaměřuje na nácvik chůze o berlích, typům chůze s berlemi a edukaci v této oblasti. Empirická část analyzuje znalosti respondentů týkající se nastavování a používání berlí. Dále také sleduje, jakých chyb se respondenti během chůze o berlích dopouštějí.

79

ANNOTATION

First name and surname: Vendula Urbanová Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine Department of Nursing Title: Patient's awareness about using crutches Supervisor: PhDr. Simona Saibertová Number of pages: 91 Number of supplements: 15 Year of defence: 2016 Key words: underarm crutches, gait stereotype, rehabilitation, awareness, types of crutch gait, prevention of falls, patient education, assistive devices, crutch gait training, history of assistive devices, prescription for crutches, kinds of crutches, rehabilitation nursing, general nurse The thesis examines patients' awareness about using crutches. The theoretical part describes the concept of “assistive devices” and is used as an aid for rehabilitation. Furthermore it is focused on various kinds of crutches, accessories for crutches, describes crutch gait training, types of crutch gait and education in this area. The empirical part analyses awareness of respondents focused on adjusting and using crutches. Moreover, the empirical part also focuses on the problems patients usually encounter when using crutches.

80

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

BENDOVÁ, Petra. Základy somatopedie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 52 s., ISBN 9788024426204. COLOVÁ, H., Edukační proces u pacienta po totální endoprotéze. Zlín 2012. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií, ústav ošetřovatelství, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce: Mgr. Petr Snopek Dis. DUNGL, Pavel. Ortopedie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. 1192 s. ISBN 9788024743578. DVOŘÁK, Radmil. Základy kinezioterapie. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 104 s. ISBN 8024406098. GROSS, Jeffrey M, Joseph FETTO a Elaine Rosen SUPNICK. Vyšetření pohybového aparátu: překlad druhého anglického vydání. Vyd. 1. Praha: Triton, 2005. 599 s. ISBN 8072547208. GÚTH, Anton. Vyšetrovacie a liečebné metodiky pre fyzioterapeutov. [1. vyd.]. Bratislava: Liečreh Gúth, c1995. 400 s. ISBN 80-967383-0-5. HADRABA, Ivan. Ortopedická protetika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006. 108 s. ISBN 8024612968. HALADOVÁ, E., Léčebná tělesná výchova: cvičení. Vyd. 3., nezměněn. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. 134 s. ISBN 9788070134603. HERDMAN, T. Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace: 2012-2014 = Nursing diagnoses : definitions and classification : 2012-2014. 1. české vyd. Praha: Grada, 2013.550 s. ISBN 978-80-247-4328-8. 81

HOEMAN, SHIRLEY, P. Rehabilitation nursing: Prevention, intervention, and outcomes. 4th ed. St. Louis, Elsevier Health Sciences, 2008. 796 s. ISBN 978-0-32304555-1

HSU, John D, John W MICHAEL a John R FISK. AAOS atlas of orthoses and assistive devices. 4th ed. Philadelphia: Mosby/Elsevier, c2008. 672 s. ISBN 9780323039314.

ISO 11334-1:2007. Assistive products for walking manipulated by one arm: Requirements and test methods, part Elbow crutches, 2007

IVANOVOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99 s. ISBN 978–80–244–1832–2.

JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. Sestra (Grada). ISBN 9788024721712.

KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005. 880 s. ISBN 8020013512.

KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 175 s. Sestra. ISBN 978-80-247-2713-4.

MARX, David. Prevence pádů ve zdravotnickém zařízení: cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1. vyd. Překlad Radim Vyhnánek. Praha: Grada, 2007. 171 s. ISBN 9788024717159.

MATUŠKOVÁ, M., Edukace u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu., Zlín 2011. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií. Ústav ošetřovatelství. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce: Mgr. Pavla Kudlová Ph.D.

82

MYNARČÍKOVÁ, I., Rozsah znalostí pacientů o výkonu, komplikacích a režimu po totální endoprotéze kyčelního kloubu., Zlín 2013. Bakalářská práce. Fakulta humanitních studií. Ústav ošetřovatelství, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce: MUDr. Jiří Gatěk Ph.D.

POTTER, Patricia Ann a Anne Griffin PERRY. Fundamentals of nursing. 7th ed. St. Louis, Mo.: Mosby, c2009. 1476 s. ISBN 978-0-323-06784-3.

PŘIBYL, Mirko. Ortopedická protetika: určeno pro potřeby ústavu. 1. vyd. Brno: Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků, 1972. 198 s. Učební texty (Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků).

RYBERNSKÁ, J., Úroveň sesterské edukace na ortopedickém oddělení z pohledu sester a pacientů v oblastní a fakultní nemocnici. Plzeň 2014., Diplomová práce. Fakulta zdravotnických studií. Ústav ošetřovatelství. Vedoucí práce: Mgr. Petra Bejvančická

SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. 336 s. Sestra (Grada). ISBN 9788024730134.

ŽIŽKA, Zdeněk. Pomůcky pro osoby se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, 2012. 107 s. ISBN 9788087181072.

Elektronické zdroje:

Journal Of Applied Biomechanics [online]. Department of Mechanical Engineering and Centre for Intelligent Machines, McGill University, Montréal, Québec, Canada, 2010 [cit. 11. 4. 2016 ]. Čtvrtletník. Dostupné na WWW: < http://1url.cz/jtKaZ> ISSN 473483

Journal of Biomechanical Engineering [online]., Scotland: University of Strathclyde, 1987 [11. 4. 2016 ]. Měsíčník. < http://1url.cz/CtKaU>. ISSN 0148-0731 83

Journal of Orthopaedic Trauma [online]., Ohio, U.S.A: Department of Orthopaedic Surgery, Mount Sinai Medical Center,1996 [ cit. 11.4.2016] case report. Dostupné na WWW: . ISSN: 0890-5339 Surgery Today [online]., Japan: Department of Cardiovascular Surgery, Miyazaki Medical Association Hospital, 2013 [cit. 11.4.2016]. Měsíčník. Dostupné na WWW: ISSN: 0941-1291 CAPECCI, Daniel, Crutch tip for swing-through crutch walking control based on a kinetic shape. In: Rehabilitation Robotics (ICORR), 2015 IEEE International Conference on. IEEE, [online]., 2015. s. 612-617. [cit. 11. 4. 2016] < http://1url.cz/BtKa5>

84

SEZNAM ZKRATEK

TEP

totální endoprotéza

85

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Věk pacientů ...................................................................................................... 33 Graf 2 Pohlaví respondentů .......................................................................................... 34 Graf 3 Základní diagnózy ............................................................................................. 35 Graf 4 Předchozí zkušenost pacientů s podpažními berlemi ........................................ 36 Graf 5 Zastoupení jednotlivých druhů operací rozdělených podle naléhavosti ............ 37 Graf 6 Četnost jednotlivých operačních výkonů .......................................................... 38 Graf 7 Den hospitalizace............................................................................................... 40 Graf 8 Četnost respondentů v jednotlivých dnech nácviku chůze o berlích ................. 41 Graf 9 Přítomnost klientů na edukační schůzce před plánovanou operací ................... 42 Graf 10 Pozice, ve které se nastavuje výška berlí......................................................... 43 Graf 11 Způsob, jakým lze změnit délku berlí ............................................................. 44 Graf 12 Stejná délka obou berlí .................................................................................... 45 Graf 13 Správná výška berlí ......................................................................................... 46 Graf 14 Umístění madla, jež klient svírá v ruce ........................................................... 47 Graf 15 Četnost pacientů se stejným počtem správně zodpovězených otázek. ............ 48 Graf 16 Způsob, jakým lze zabránit uklouznutí podpažních berlí ................................ 51 Graf 17 Způsob, jakým lze poznat, že jsou berle příliš krátké ..................................... 52 Graf 18 Jakým způsobem lze poznat, že jsou podpažní berle příliš dlouhé ................. 53 Graf 19 Způsob, jakým klient začíná chůzi do schodů ................................................. 54 Graf 20 Způsob, jakým respondent začíná chůzi ze schodů ......................................... 55 Graf 21 Místo, kam klient upírá zrak během chůze ...................................................... 56 Graf 22 Subjektivní pocit dostatečné informovanosti pacienta .................................... 58 Graf 23 Zdravotničtí pracovníci, jež se stali pro pacienta zdrojem informací o používání a nastavování berlí ....................................................................................... 59 Graf 24 Vytáčení chodidla při chůzi ............................................................................. 61 Graf 25 Špatné kladení a odvíjení chodidla při chůzi ................................................... 62 Graf 26 Chůze se skloněnou hlavou ............................................................................. 63 Graf 27 Zavěšení do berlí v podpaží ............................................................................. 64 Graf 28 Nedostatečné/nadměrné zatěžování postižené dolní končetiny ...................... 64 Graf 29 Nesprávná délka kroku .................................................................................... 66 86

Graf 30 Nesprávná chůze ze schodů ............................................................................. 67 Graf 31 Nesprávná chůze do schodů ............................................................................ 68 Graf 32 Četnost respondentů se stejným počtem správně a špatně prováděných jevů při chůzi o podpažních berlích ........................................................................................... 69

87

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Hodnocení odpovědí pro vědomostní část o nastavování podpažních berlí v záznamovém archu .................................................................................................... 27 Tabulka 2 Hodnocení odpovědí pro vědomostní část o požívání podpažních berlí v záznamovém archu .................................................................................................... 28 Tabulka 3 Věk respondentů ......................................................................................... 33 Tabulka 4 Pohlaví respondentů ................................................................................... 34 Tabulka 5 Základní diagnóza, kvůli které byl respondent operován ........................... 34 Tabulka 6 Předchozí zkušenost respondentů s podpažními berlemi ........................... 35 Tabulka 7 Naléhavost operace a diagnóza, kvůli které byla operace provedena ........ 36 Tabulka 8 Výčet četností jednotlivých plánovaných operačních výkonů a výčet četností neplánovaných operačních výkonů v kontextu s celkovým počtem výkonů .. 37 Tabulka 9 Den hospitalizace ....................................................................................... 39 Tabulka 10 Četnost respondentů v určitý den nácviku s podpažními berlemi ............ 40 Tabulka 11 Přítomnost klientů na edukační schůzce před plánovanou operací .......... 42 Tabulka 12 Pozice, ve které se nastavuje výška berlí (vleže, vsedě, ve stoje) ............ 43 Tabulka 13 Způsob, jakým lze změnit délku berlí ...................................................... 44 Tabulka 14 Stejná délka obou berlí ............................................................................. 44 Tabulka 15 Správná výška berlí .................................................................................. 45 Tabulka 16 Umístění madla, jež klient svírá v ruce .................................................... 46 Tabulka 17 Četnost respondentů se stejným počtem správně zodpovězených otázek.47 Tabulka 18 Četnost správných odpovědí u jednotlivých položek vědomostní části o nastavování berlí v souvislosti s dnem nácviku chůze o berlích .................................. 48 Tabulka 19 Způsob, jakým lze zabránit uklouznutí podpažních berlí......................... 51 Tabulka 20 Způsob, jakým lze poznat, že jsou berle příliš krátké .............................. 52 Tabulka 21 Jakým způsobem lze poznat, že jsou podpažní berle příliš dlouhé .......... 52 Tabulka 22 Způsob, jakým klient začíná chůzi do schodů .......................................... 53 Tabulka 23 Způsob, jakým respondent začíná chůzi ze schodů .................................. 54 Tabulka 24 Místo, kam klient upírá zrak během chůze............................................... 55 Tabulka 25 Četnost respondentů se stejným počtem správných odpovědí na položky 17. – 22. o používání podpažních berlí. ........................................................................ 56 88

Tabulka 26 Subjektivní pocit dostatečné informovanosti respondenta ....................... 57 Tabulka 27 Zdravotničtí pracovníci, jež se stali pro respondenta zdrojem informací o používání a nastavování berlí ....................................................................................... 58 Tabulka 28 Přehled četností jednotlivých variant odpovědí u položek 12. - 16. ........ 59 Tabulka 29 Přehled četností jednotlivých variant odpovědí u položek 17. - 22. ........ 60 Tabulka 30 Vytáčení chodidla při chůzi ...................................................................... 61 Tabulka 31 Špatné kladení a odvíjení chodidla při chůzi............................................ 62 Tabulka 32 Chůze se skloněnou hlavou ...................................................................... 62 Tabulka 33 Zavěšení do berlí v podpaží...................................................................... 63 Tabulka 34 Nedostatečné/nadměrné zatěžování postižené dolní končetiny ............... 64 Tabulka 35 Nesprávná délka kroku ............................................................................. 65 Tabulka 36 Nesprávná chůze ze schodů ...................................................................... 66 Tabulka 37 Nesprávná chůze do schodů ..................................................................... 67 Tabulka 38 Četnost respondentů se stejným počtem správně a špatně prováděných jevů při chůzi o podpažních berlích .............................................................................. 68

89

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Druhy berlí .................................................................................................. 13 Obrázek 2Druhy protiskluzných nástavců .................................................................... 15 Obrázek 3Správně vyplněný poukaz na ortopedickou pomůcku.................................. 16 Obrázek 4 Nastavování berlí......................................................................................... 18 Obrázek 5 Žádost o sběr dat ......................................................................................... 92 Obrázek 6 Žádost o sběr dat 2 ...................................................................................... 93 Obrázek 7 Titanové a hliníkové berle ........................................................................... 94 Obrázek 9 Nastavitelné druhy berlí .............................................................................. 95 Obrázek 10 Dvoudobá, třídobá a čtyřdobá chůze ......................................................... 95 Obrázek 11Záznamový arch, první část ....................................................................... 96 Obrázek 12 Záznamový arch, druhá část ...................................................................... 97 Obrázek 13Informační leták 1 ...................................................................................... 98 Obrázek 14 Informační leták 2 ..................................................................................... 99 Obrázek 15 Informační leták 3 ................................................................................... 100 Obrázek 16 Informační leták 4 ................................................................................... 101 Obrázek 17 Informační leták 5 ................................................................................... 102 Obrázek 18 Informační leták 6 ................................................................................... 103 Obrázek 19 Hodnocení rizika pádu ............................................................................ 104

90

SEZNAM PŘÍLOH

Obrázek 5 Žádost o sběr dat ......................................................................................... 92 Obrázek 6 Žádost o sběr dat 2 ...................................................................................... 93 Obrázek 7 Titanové a hliníkové berle ........................................................................... 94 Obrázek 9 Nastavitelné druhy berlí .............................................................................. 95 Obrázek 10 Dvoudobá, třídobá a čtyřdobá chůze ......................................................... 95 Obrázek 11 Záznamový arch, první část ...................................................................... 96 Obrázek 12 Záznamový arch, druhá část ...................................................................... 97 Obrázek 13 Informační leták 1 ..................................................................................... 98 Obrázek 14 Informační leták 2 ..................................................................................... 99 Obrázek 15 Informační leták 3 ................................................................................... 100 Obrázek 16 Informační leták 4 ................................................................................... 101 Obrázek 17 Informační leták 5 ................................................................................... 102 Obrázek 18 Informační leták 6 ................................................................................... 103 Obrázek 19 Hodnocení rizika pádu ............................................................................ 104

91

Obrázek 5 Žádost o sběr dat

92

Obrázek 6 Žádost o sběr dat 2

93

Obrázek 7 Titanové a hliníkové berle (Převzato a upraveno z http://www.fetterman-crutches.com/index.php)

Obrázek 8 Dřevěné druhy berlí (Převzato a upraveno z http://www.fetterman-crutches.com/index.php)

94

Obrázek 9 Nastavitelné druhy berlí (Převzato z http://www.fetterman-crutches.com/crutches/index.php)

Obrázek 10 Dvoudobá, třídobá a čtyřdobá chůze (Převzato z http://medicaldictionary.thefreedictionary.com/_/viewer.aspx?path=MosbyMD&name=crutchgait.jpg&url=http%3A%2F%2Fmedical-dictionary.thefreedictionary.com%2Fcrutch%2Bgait)

95

Obrázek 11 Záznamový arch, první část

96

Obrázek 12 Záznamový arch, druhá část

97

Obrázek 13Informační leták 1

98

Obrázek 14 Informační leták 2

99


100


101


102


103

Obrázek 19 Hodnocení rizika pádu

104

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents