MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

Dlouhodobá udržitelnost a ekonomická stabilita vybrané veřejné vzdělávací instituce Long-term sustainability and economic stability of the selected public education organization

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Markéta Řežuchová

Autor: Bc. Stanislav Brummer

Brno, červen 2010

3

4

Jméno a příjmení autora:

Bc. Stanislav BRUMMER

Název diplomové práce:

Dlouhodobá udržitelnost a ekonomická stabilita vybrané vzdělávací instituce

Název v angličtině:

Long-term sustainability and economic stability of the selected public education organization

Katedra:

Veřejná ekonomika

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Markéta Řežuchová

Rok obhajoby:

2010

Anotace v češtině Cílem diplomové práce „Dlouhodobá udržitelnost a ekonomická stabilita vybrané veřejné vzdělávací instituce“ je vymezit strukturu financování regionálního vzdělávání v České republice a na základě analýzy finančních zdrojů a hospodaření vybrané střední školy určit hlavní problémy v oblasti dlouhodobé a udržitelné finanční stability, načrtnou a doporučit možná řešení. Anotace v angličtině The objective of the diploma paper „Long-term sustainability and economic stability of the selected public education organization“ is the description of regional education system in Czech republic and to analyse financial resources and management of selected high school Then identify the main problems in the long term sustainability and economic stability and describe possible solutions.

Klíčová slova v češtině: regionální školství, střední škola, mimorozpočtové financování, finanční stabilita, Keywords in English: regional education system, high school, extrabudgetary funding, financial stabilty

5

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové a uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 25. 6. 2010

_________________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování: Na tomto místě bych chtěl poděkovat zástupkyni ředitele školy OA-VŠO Pionýrská 23, paní Ing. Marii Andrlíkové za vstřícny přístup při zhromaţdovaní dat a své vedoucí diplomové práce Ing. Markétě Řeţuchové za podnětné a cenné rady, metodickou pomoc, ochotu

a

trpělivost

při

vedení

7

mé

diplomové

práce.

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................................... 9 1. VÝZNAM VZĎELÁVÁNÍ A POSTAVENÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ČR .......................................................................................................................................... 10 1.1

VZDĚLÁVÁNÍ JAKO SOUČÁST VEŘEJNÉHO SEKTORU ............................................................................................... 11

1.2

OBLAST REGIONÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR ........................................................................................................ 14

1.2.1

Státní správa a samospráva ve školství ČR .................................................................................. 18

1.2.2

Změny v řízení regionálního školství od roku 1989 ...................................................................... 18

1.2.3

Základní typy středních škol v České Republice ............................................................................ 19

1.2.4

Vyšší odborné školy ...................................................................................................................... 25

1.3

2.

1.3.1

Financování regionálního školství v zahraničí .............................................................................. 34

1.3.2

Efektivnost a účelnost vzdělání a finančního hospodaření středních škol a jeho zásady ............. 34

ANALÝZA HOSPODÁŘENÍ A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉ STŘEDNÍ ŠKOLY ........................... 37 2.1

CHARAKTERISTIKA STŘEDNÍ ŠKOLY .................................................................................................................... 37

2.2

FINANCOVÁNÍ OBCHODNÍ AKADEMIE ............................................................................................................... 41

2.2.1

Rozpočtové financování školy ...................................................................................................... 43

2.2.2

Mimorozpočtové financování školy.............................................................................................. 45

2.2.3

Náklady ........................................................................................................................................ 47

2.3 3.

SOUČASNÝ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ V ČR .......................................................................... 27

VÝSLEDKY ANALÝZY A FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ OA ......................................................................................... 48

MOŢNOSTI ZVYŠOVÁNÍ FINANČNÍ STABILITY OA-VŠO PIONÝRSKÁ .................................. 52 3.1

NÁVRHY AKTIVIT SPOJENÝCH SE ZVYŠOVÁNÍM FINANČNÍ STABILITY ŠKOLY ................................................................. 52

3.1.1

Výchovně – vzdělávací proces ...................................................................................................... 54

3.1.2

Reklamní aktivity .......................................................................................................................... 55

3.1.3

Realitní činnost ............................................................................................................................. 56

3.1.4

Ostatní mimorozpočtové příjmy................................................................................................... 58

ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 61 SEZNAM ZDROJŮ ........................................................................................................................................ 63 SEZNAM TABULEK, SCHÉM A GRAFŮ ........................................................................................................... 65 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................................................... 67 PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 68

8

Úvod Školství v České republice za posledních 20 let dynamicky rozvíjely různé ekonomické, politické i legislativní změny. Počínaje „Bílou knihou“1, zvyšováním konkurenceschopnosti škol, problémy s demografickým vývojem populace aţ po Školský zákon z roku 2004 a jeho následné novelizace. Tyto a mnohé jiné změnily a stále mění podmínky v českém školství. Téma práce vzniklo na základě snahy o přiblíţení problémů spojených s mimorozpočtovými financováním regionálního školství. Cílem této diplomové práce je na základě analýzy finančních zdrojů a hospodaření vybraného školního zařízení určit hlavní problémy v oblasti dlouhodobé a udrţitelné finanční stability, načrtnou a doporučit moţná řešení. Tento stanovený cíl zkoumám ve třech kapitolách. V první části práce se věnuji teroretickým východiskám, pojmům vzdělávání z ekonomické i ústavní a zákonné stránky. Pozornost věnuji zejména postavení středních škol a vyšších odoborních škol v systému vzdělávací soustavy regionálního školství. Deskriptivní metodou definuji systém státní správy, její historický vývoj a popíšu současný systém financování regionálního školství. Dále se zabývam rozpočtovými a mimorozpočtovými zdroji školních zařízení. V kapitole druhé charakterizuji vybranou školu a analyzuji financování a hospodaření rozpočtové organizace za poslední období. Zaměřuji se také na vyuţíváni alternativních a doplňkových finančních zdrojů. Na základě řízeného rozhovoru s ekonomickou pracovnicí školy a analýzy hospodaření školy věnuji v závěru kapitoly prostor zhodnocení, zjištění a identifikaci problémových oblastí. V třetí a závěrečné kapitole své diplomové práce navrhnu konkretní činnosti, které budou vést k zefektivnění doplňkových činností školy. Na základě syntézy poznatků vypracuji jednotlivé doporučení aktivit, které povedou k lepšímu vyuţití kapacit školy, ke zvýšení mimorozpočtových finančních prostředků a v konečném důsledku přispějí k dlouhodobě udrţitelné finanční stability dané školy.

1

Bílá kniha 2001, národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání. Publikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Tauris 2001

9

1. VÝZNAM VZĎELÁVÁNÍ A POSTAVENÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ VE VZDĚLÁVACÍM SYSTÉMU ČR

Výchova a vzdělávání jsou sloţitým, specifickým procesem lidské činnosti, která je předmětem zkoumání pedagogiky, ekonomiky, ale zároveň i jiných vědních disciplín, jako například psychologie, sociologie, ale i teorie řízení a v neposlední řade ekonomie a další. Z ekonomického hlediska můzeme na vzdělání nahlíţet jako na „investici, která je motorem ekonomického růstu a zvyšování produktivity práce, investice, která přispívá k rozvoji osobnosti i celé společnosti a která redukuje sociální nerovnosti.“2 Můţeme konstatovat, ţe je to jedna ze základních lidských činnosti, protoţe lidské poznání se neustále obohacuje o nové poznatky, objevy nebo technologie. Vzdělání a vzděláváni je proces, který umoţňuje společenský a individuální rozvoj. Dle teoretických definic můţeme na něj nahlíţet jako na „nenahraditelný prostředek zvyšování bohatství krajiny a humanizace jednotlivců, ale i celé společnosti. Získáváni vzdělání umožňuje lidstvu růst, rozvíjet se, formovat svoji kulturu, a uplatňovat svůj intelekt, schopnosti a zručnosti. Napomáhá přizpůsobovat se čím dál tvrdším podmínkám na trhu práce a v jednotlivých sférách společenského života.“ 3 Vzdělávání ve společnosti je zabezpečováno pomocí školského systému. Spravedlivost při poskytování vzdělávání je zakotvena v ústavě ČR a základních lidských právech, které jsou uznávané ve všech demokratických společnostech. Všeobecná deklarace lidských práv zaručuje, ţe kaţdý má právo na adekvátní vzdělávání. Poskytování vzdělání musí být bezplatné alespoň v základních stupních a mělo by být povinné. Technické a odborné vzdělání má být všeobecně přístupné spolu s vyšším vzděláním, které by mělo být rovněţ přístupné pro všechny podle schopností. Dále hovoří, ţe i rovnost v příleţitostech na dosáhnutí určitého druhu a stupně vzdělání musí být základním právem kaţdého člověka.4

2

Zdroj: SVOBODA Libor, Kolik nás stojí bezplatné školství, UIV, Tauris 1999, str. 4 Zdroj: Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD; Ekonómia vzdelávania, 2002, str. 15, ISBN 80-89018-41-6, vydání IRIS 4 Zdroj: Všeobecní deklarace lidských práv, článek 26 3

10

1.1

Vzdělávání jako součást veřejného sektoru

Problematika veřejného sektoru je velice obsáhla a má důleţitý význam v kaţdé ekonomice. K definici co veřejný sektor ve skutečnosti je autoři publikací přistupují různě. Pokusme se alespoň krátce definovat pojem „veřejný sektor“. Dle Benča (2002, str. 52), který se ve své publikaci „Ekonomika vzdělávání“ přímo věnuje ekonomice regionálního školství definuje veřejný sektor následovně: „Veřejný sektor je ta část ekonomiky, která je financovaná prostřednictvím veřejných financí. Podstata veřejného sektoru tu splývá s veřejnými financemi. Veřejný sektor je ta část ekonomiky, která je řízena prostřednictvím orgánů veřejné správy. Veřejný sektor je takto spjatý s veřejnou správou Veřejný sektor je ta část ekonomiky, v které se rozhoduje prostřednictvím veřejné volby. Veřejný sektor se odvozuje od teorie veřejné volby. Veřejný sektor je ta část ekonomiky, kde se uplatňuje veřejná kontrola. Veřejný sektor využívá veřejnou kontrolu jako základ pro zpětnou vazbu.“5 Potřeba existence veřejného sektoru ve smíšených trhových ekonomikách obecně vyplývá z faktu, ze efektivnost a rovnováha v nekterých sektorech ekonomiky se nedají zabezpečit pouze trhem samotným a to hlavně kvůli existenci kolektivních statků, externalitám, asymetrickým informacím, monopolům a nekomplexním trhům, které narušují podmínky dokonalé konkurence. Dochází tedy k narušení trhové rovnováhy a efektivnosti. Státní úlohou je prostřednictvím veřejného sektoru vytvořit takové optimální podmínky aby byli veřejné potřeby uspokojované prostřednictvím produkce veřejných statků. „Nejvíce se v ekonomikách vyskytují případy kdy se nejedná o čistě veřejný statek, ale o případy kdy je vyloučení ze spotřeby technicky možné, jednoduché ale nevýhodné. V takových případech hovoříme o smíšených veřejných statcích, které mají charakter veřejných a částečně i privátních statků.“6 Vztahy mez jednotlivými druhy statků nám znazorňuje nadledující tabulka:

5 6

Zdroj: Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD; Ekonómia vzdelávania, 2002, str. 52, ISBN 80-89018-41-6, vydání IRIS Zdroj: Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD; Ekonómia vzdelávania, 2002, str. 61, ISBN 80-89018-41-6, vydání IRIS

11

Schéma č. 1: Druhy statků

Veřejné statky Smíšené statky Soukromé statky

Zdroj: vlastni zpracovaní dle publikace Benčo ( 2002, str. 52)

Pokud bychom chtěli zkoumat vzdělání jako čistě veřejný statek, mělo by platit, ţe je kvalitativně a kvantitativně nedělitelným statkem. Stát za svoje občany rozhoduje o rozsahu a obsahu vzdělávání a formuluje politiku školství. Můţeme však pojmenovat vzdělání statkem čistě veřejným na všech svých stupních nebo můţe resp. musí být vzdělání i statkem soukromým? Příkladem je minimální mnoţství vzdělaní, resp. povinná školní docházka, která je v České republice devítiletá. Právě toto minimální mnoţství vzdělání můţeme vymezit jako tzv. čistý veřejný statek, resp. statek pod ochranou vymezený poltickým rozhodnutím, který splňuje podmínku absolutní nedělitelnosti a nevyloučitelnosti ze spotřeby. Podmínka absolutní nevyloučitelnosti ze spotřeby však neplatí komplexně pro vzdělaní jako celek, proto nemůţeme tvrdit, ţe vzdělání je čistým veřejným statkem ve všeobecnosti. Hraniční náklady na vzdělaní dalšího dítěte totiţ nejsou nulové a při vysokoškolském vzdělaní neplatí podmínka nevyloučitelnosti ze spotřeby z důvodu rozličných schopností studentů nebo kapacit vysokých škol. Na rozdíl od veřejných existují statky privátní neboli soukromé, dělitelné a dalším znakem je vyloučitelnost ze spotřeby. Vzdělání tedy můţeme zkoumat z hlediska jak veřejného tak soukromého statku. Hranici mezi tímito koncepcemi je velice zloţité vymezit protoţe různe úrovně vzdělávání mění postupně jeho formu statku. Můţeme tedy konstatovat, ţe vzdělávání (kromě základního vzdělání) je veřejným statkem v takové míře, v jaké přináší prospěch celé společnosti a současně i soukromým v takové míře v jaké z ní mají výhody jednotlivci. Na vyšších stupních je tedy vzdělání statkem smíšeným.

12

Podíl soukromých a veřejných uţitků vzdělávání se liší podle stupňů vzdělávání, typu vzdělávání a podle charakteru vzdělávání, který můţe být ve standardním školském systému nebo jako vzdělávání v rámci zaměstnání či rekvalifikace. Často se přitom uvádí, ţe zatímco míra soukromých uţitků se s rostoucím stupněm vzdělání zvyšuje, u míry společenských uţitků je tomu naopak. Rozlišování na individuální a společenské uţitky se většinou také projevuje v míře financování vzdělání ze společenských a z individuálních zdrojů. Zatímco niţší stupně bývají v rozhodující míře hrazeny z veřejných zdrojů, u vyšších stupňů zpravidla míra finanční účasti bezprostředního konzumenta vzdělávacích sluţeb roste.7 V další tabulce si uvedeme přiklady těchto uţitku, které plynou ze vzdělání. Tabulka č. 1: Soukromé a veřejné uţitky ze vzdělání Příklady soukromých a veřejných užitků plynoucích ze vzdělání

Soukromé uţitky

Veřejné uţitky

Rozvoj osobních vlastností

Reprodukce základních kulturních a

Zvýšení schopností váţit si a

demokratických hodnot společnosti

rozpoznávat široký rozsah kulturních

Reprodukce lidského kapitálu jako

a jiných jistot

podmínky dalšího ekonomického

Vyšší pracovní příjmy

růstu

Lepší mobilita na trhu práce

Vyšší daně či příjmy veřejných

Větší flexibilita při adaptaci na nové

rozpočtů

ţivotní a pracovní podmínky

Niţší nezaměstnanost

Zdroj: SVOBODA Libor, Kolik nás stojí bezplatné školství, UIV, Tauris 1999, str. 7

Vzdělávání tedy přináší uţitky nejen jednotlivci ale i celé společnosti. Například kdyţ díky vyššímu vzdělání získá jednotlivec lépe placenou práci, odvádí vyšší daně, které jsou následně přerozdělované v prospěch společnosti. Postavení vzdělání jako smíšeného veřejného statku je v České republice, tak jak v jiných vyspělých státech, vyjádřeno také zákonnou formou. Hlavním zákonem je Ústava ČR a od roku 1991 také Listina základních práv a svobod, která definuje základní práva občanů v oblasti vzdělávání. Dále jsou to Zákon 7

Zdroj: Libor Svoboda, Kolik nás stojí bezplatné školství, 1999, str. 7

13

o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (306/1999 sb), Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů a zejména Školský zákon č. 561/2004 a jeho dalších novelizací. Ostatní zákonné úpravy jsou ve formě vyhlášek ke školskému zákonu, vyhlášek k zákonu o pedagogických pracovnících a vyhlášek k zákonu o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a nařízení vlády.

1.2

Oblast regionálního vzdělávání v ČR

Hlavním a dlouhodobým cílem Evropské unie v oblasti vzdělávání je proměna tradičního školství na moderní školství 21. století, které spolu s ostatními sloţkami vzdělávacího systému celoţivotního vzděláváni bude schopné připravovat společnost pro plnohodnotný ţivot a práci v nových konkurenčních podmínkách.8 Tento cíl deklaruje i Česká republika ve svém akčním plánu pro realizaci „Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období 2009 – 2013“ z usnesení vlády č.1276/2008 a navazuje tak na Státní informační politiku z roku 1999. K tomuto účelu existuje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OPVK), který je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, v jehoţ rámci je moţné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). OPVK obsahuje 5 prioritních os rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Dále také operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který v rámci vzdělávání podporuje zejména rekvalifikační kurzy. Pro rozvoj regionálního školství je na prioritní osu 1 z fondů EU vyčleněno 612,1 mil. €, tj. 34 % alokace OPVK, které jsou určeny zejména pro zavádění nových vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních sluţeb pro ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvoření systému 8

Zdroj: Článek Vzdělávání a odborná příprava, [25. 10. 2009], dostupné na http://ec.europa.eu/

14

dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení a podpora tohoto vzdělávání s důrazem na odborné kompetence a inkompetence vedoucí ke zvyšování manažerských schopností nutných pro další rozvoj škol a školských zařízení apod.9 V současné době je v ČR velice potřebné dále vzdělávat řídíci pracovníky, zejména v manaţerských dovednostech, které mohou nádsledně vyuţít i k efektivnějšímu získávání doplňkových forem financování regionálních škol. Výchovně – vzdělávací systém v České republice vychází zejména z vyhlášky o středním vzdělávání, z vyhlášek o přijímání ke vzdělávání a o jeho ukončování, z dalších legislativních dokumentů a klíčového školského zákona číslo 561/2004 sb; který vymezuje proces postupného získávání kvalifikace v jednotlivých stupních školské soustavy. Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky za nichţ se vzdělávání a výchova uskutečňuje. Nosným pilířem systému je rozdělení vzdělání do 3 oblastí: primární, sekundární a terciární.10 Pro potřeby diplomové práce se v dalším pokračování budu podrobněji věnovat teoretickému vymezení středních škol a vyššího odoborného vzdělávání, z kterého budu následně vycházet v analytické části práce. V té zpracovávám analýzu horpodaření obchodní akademie spojenou s Vyšši odbornou školou obchodní. Školský zákon v §57 vymezuje samotné cíle středních škol a definuje, ţe „střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti.”11

9

Zdroj: OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk Zdroj: Zákon 561/2004, Školský zákon, § 1 – Předmět úpravy 11 Zdroj: Zákon 561/2004, Školský zákon, § 57 10

15

Následující schéma nám ukazuje strukturu a rozloţení vzdělávacího systému v ČR pro školní a akademický rok 2008 / 2009.12 Schéma č. 2: Organizace počátečního vzdělávání a odborné přípravy v ČR

Zdroj: Dokument, Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, http://eacea.ec.europa.eu/, rozšířené a kompletní schéma je uvedeno v přílohách

Zkratka ISCED znamená Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of Education) a byla vypracována a vydána UNESCO v roce 1976, aby slouţila „jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku“. Tato klasifikace byla pětimístná. První místo označovalo úroveň vzdělávání a další dvě místa skupinu vzdělávacích programů, resp. obory vzdělávání. Podrobnější třídění vzdělávacích programů bylo provedeno posledními kódy klasifikace. Klasifikace ISCED se jiţ řadu let aktualizuje. V listopadu 1997 byly na Generální konferenci UNESCO v Paříţi schváleny změny týkající se úrovně vzdělávání i oborů vzdělávání.13

12

Zdroj: Schéma z článku Školský systém České Republiky, http://www.uiv.cz/ [25. 10. 2009], přístupné z http://www.uiv.cz/clanek/149/1731, 13 Zdroj: ČSÚ, článek Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED, dostupný na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_

16

Klasifikace kmenových oborů vzdělávání byla vypracována tak, aby byla snáze převoditelná na mezinárodní standard ISCED 1997, zejména pokud se jedná o úrovně vzdělávání.14 Klasifikace ISCED 1997 se dělí na 7 úrovní vzdělávání (0 aţ 6), které mohou mít vnitřní členění A aţ C. Bliţší rozdělení je uvedeno v nasledující tabulce. Tabulka č. 2: Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 Kód

Úroveň vzdělání

0

pre-primární vzdělávání (bez vzdělání)

1

primární vzdělávání

2

niţší sekundární vzdělávání 2A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh

3

vyšší sekundární vzdělávání 3A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh

4

post-sekundární vzdělávání niţší neţ terciární 4A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 4B - prakticky zaměřené studium

5

první stupeň terciárního vzdělávání 5A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium

6

druhý stupeň terciárního vzdělávání

Zdroj: ČSÚ, článek Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED

Střednímu vzdělávání tedy odpovídá úrověn 2, 3, 4 a vyšším odoborným skolám úrověn 5B.

14

Zdroj: ČSÚ, článek Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED, dostupný na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_

17

1.2.1 Státní správa a samospráva ve školství ČR Na ústřední úrovni řídi sektor školství Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Státní správu ve školství dále vykonávají ředitelé škol a školských zařízení, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká školní inspekce, popř. jiné ústřední orgány (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany ad.) v případě jimi zřizovaných škol a školských zařízení. „V případě vysokých škol je správním orgánem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; kromě oblastí uvedených v názvu je v jeho kompetenci i oblast vědy. Pouze státní školy mají vedle MŠMT jako správní orgány i své zřizovatele – Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Samosprávu ve školství vykonávají školské rady, obce a kraje narozdíl od vysokých škol, které jsou samosprávné instituce.“15 Zřizovateli středních státních škol nebo školních zařízení můţou být:16

Obec Svazek obcí Kraj Ministerstvo školství České republiky Státem uznaná církev nebo náboţenská společnost Jiná právnická nebo fyzická osoba – zřizovatel soukromých škol

1.2.2 Změny v řízení regionálního školství od roku 1989 Po revoluci v listopadu 1989 dochází v důsledku pádu komunistického reţimu k transformaci českého školství. Jeho pilíři jsou zejména nový školský zákon 561/2004 Sb. (aţ v roce 2004!) a Národní program rozvoje vzdělávání ve školství (Bílá kniha). Podstatné změny, které ovlivnily kompetence ministerstva, se uskutečnily po roce 1989 i v oblasti řízení školství. Dne 13. prosince 1990 přijala Česká národní rada zákon 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. Přijatým zákonem byly zavedeny změny v řízení školství na tzv odvětvové řízení. Podle § 2 tohoto zákona samosprávu ve školství vykonává obec a nově zřízené školské úřady. Přijetím tohoto zákona tak učitelé přestali být zaměstnanci ministerstva vnitra (resp. školských odborů úřadů státní správy). Přijetí tohoto zákona mělo dopad i na organizační strukturu ministerstva školství – bylo vytvořeno pracoviště pro řízení škol na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Olomouci. O dvanáct let později, v souvislosti s reformou 15 16

Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 16.3.10],http://eacea.ec.europa.eu/ Zroj: 561/2004 sb.z; Školský zákon § 160, citace [1. 5. 2010]

18

státní správy, však bylo odvětvové řízení školství zákonem č. 284/2002 Sb. zrušeno a správa škol přešla na obecní a krajské úřady.17 Významným zákonem pro fungování českého školství byl zákon České národní rady 474/1992 Sb., na jehoţ základě přecházela působnost v profesní přípravě učňů z Ministerstva školství na nově zřízené Ministerstvo hospodářství. V současné době je působnost ministerstva upravena zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR ve znění pozdějších předpisů.

1.2.3 Základní typy středních škol v České Republice O studium na střední škole se mohou ucházet ţáci, kteří splnili devítiletou povinnou školní docházku. “Po splnění povinné školní docházky pokračuje 96 % populace (vztaženo k populaci 15-18 let) v nepovinném vyšším sekundárním vzdělávání, a to buď ve všeobecném v gymnáziích, která jsou kromě uvedených osmi- a šestiletých i čtyřletá (přes 20 % populace) nebo v odborném v ostatních středních školách (48,5 % ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou, 23 % v dvou- až tříletých oborech s výučním listem, a v některých dalších oborech), popř. v konzervatořích. Alespoň vyšší sekundární vzdělání (ISCED 3) získá 94 % populace ve věku 25 až 34 let (2007). Zastoupení soukromých a církevních škol a jejich žáků ve šk. roce 2008/09 představovalo mezi středními školami 25,7 % škol a 15,6 % žáků, mezi vyššími odbornými školami 33,2 % škol a 34,8 % studentů.”18 Absolvováním středního stupně vzdělání je přitom moţno získat19 Střední vzdělání, kdy student po 1 - 2 letech studia získá vysvědčení o závěrečné zkoušce (ISCED 2C/3C). Střední vzdělání s výučním listem zakončené po 2 - 3 letech studia (ISCED 3C), příp. v post-sekundárním vzdělávání (ISCED 4C). vysvědčením o závěrečné zkoušce a výučním listem o odborné způsobilosti například v oblasti řemesel. Absolventi těchto oborů obvykle jiţ ve vzdělání v klasickém vzdělávacím systému nepokračují a začínají pracovat ve vybraném oboru. 17

Zdroj: Historie MŠMT, [cit. 16.3.10],dostupné na http://www.msmt.cz Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 16.3.10],http://eacea.ec.europa.eu/ 19 Zdroj: Článek na www.czech.cz, Vzdělávací systémy v ČR, [cit. 1. 12. 2009] přístupné na http://www.czech.cz/cz/prace-studium/chci-studovat/vzdelavaci-system/vzdelavaci-system-v-cr 18

19

Střední vzdělání s maturitou, kdy zpravidla po 4 letech studia získá absolvent vysvědčení o maturitní zkoušce. Maturitní zkouška se skládá z několika dílčích zkoušek zkoušky z českého jazyka a dalších zkoušek závislých na oboru studia a částečně také na výběru ţáka. Od roku 2008 by se měla maturita skládat ze 2 částí, společné (státní) a profilující (specifické pro jednotlivé typy škol). Cílem je zajistit lepší srovnatelnost této zkoušky mezi různými školami. Programy jsou různé délky: čtyři roky studia po ukončení základního vzdělání (ISCED 3A), šest nebo osm let studia na víceletém gymnáziu (ISCED 2A+3A), příp. jeden aţ dva roky post-sekundárního vzdělávání (ISCED 4A) Střední školy v České republice se člení na tyto čtyři základní typy:20 Gymnázia Střední odborné školy Konzervatoře Střední odborné učiliště Nyní se podivejme na rozloţení studentů na jednotlivých typech středních škol podle posledních zveřejnených dat statistického úřadu ČR: Graf č. 1: Podíl studentů na jednotlivých typech středních škol 2008 / 2009

Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu, data dostupné na http://www.czso.cz/, *1. 1. 2010+

20

Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 16.3.10],http://eacea.ec.europa.eu/

20

V letech 2008 – 2009 studovalo na středních školách v České republice spolu 563 294 studentů (vyjma speciálních SŠ) z toho na gymnáziích spolu 114 116 studentů, na SOŠ a konzervatořích 220 733 (z toho konzervatoře 3 606) a na SOU 196 448 studentů.21 Z grafu můţeme usuzovat, ţe odborné vzdělání na vyšší sekundární úrovni vysoce převaţuje nad všeobecným, které absolvuje jen zhruba čtvrtina ţáků. Střední vzdělání mohou studenti získat také na osmiletých, respektive šestiletých gymnáziích, na nichţ absolvovali jiţ několik ročníků vzdělání základního. V grafu č. 2 je znázorněn vývoj počtu ţáků na jednotlivých typech středních škol za posledních 20 let. Graf č. 2: Vývoj studentů na jednotlivých typech středních škol 1989 – 2009

Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu, data dostupná na http://www.czso.cz/, [1. 1. 2010]

Z grafu vidíme, ze po roce 1990 se počet studentů středních škol ustálil a za posledních 18 let má mírně stoupající tendenci. „Poměr absolventů oborů maturitních (potenciální student terciárního vzdělávání) a nematuritních, který činil před rokem 1989 zhruba 40:60, se již v roce 1997 obrátil; za rok 2007/08 činil asi 70:30 ve prospěch maturitních oborů. Zastoupení odborného vzdělání zůstává na středoškolské úrovni i nadále mimořádně vysoké: získává ho asi 80 % středoškolské populace denního studia, nicméně velká část absolventů odborných oborů s maturitní zkouškou je přijata na vysokou školu.”22

21

Zdroj: Český statistický úřad, data dostupná na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12, [cit. 1. 1. 2010] 22 Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 16.3.10],http://eacea.ec.europa.eu/

21

Střední školy dále mohou organizovat programy nástavbového studia, do něhoţ mohou být přijati ţáci, kteří úspěšně absolvovali alespoň tříletý příbuzný studijní obor zakončený výučním listem. Nástavbové studium trvá 2 roky denní formou studia.23 Gymnázium Gymnázium poskytuje všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Posláním gymnázií je v první řadě příprava studentů ke studiu na vysokých školách či vyšších odborných školách, na které odchází v průměru více neţ 90 % absolventů. V České republice je tento typ střední školy poměrně populární a kaţdý rok na něj odchází přibliţně 21 % absolventů základních škol v porovnání se 41 % odcházejících na střední odborné školy a 38 % odcházejících na střední odborná učiliště.24 Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá ţák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání (§58 Školského zákona, č. 561/2004). V další tabulce je znázorněn vývoj studentů na gymnáziích. Tabulka č. 3: Počty studentů a absolventů na gymnáziích v období 2003 – 2009

Zřizovatel

v tom

v tom

v tom

Žáci celkem Celkem veřejný soukromý církev z toho dívky veřejný soukromý církev Absolventi celkem Celkem veřejný soukromý církev

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

143 288 126 108 10 840 6 340 85 424 75 617 5 860 3 947

143 511 126 090 10 983 6 438 85 297 75 345 5 983 3 969

144 605 126 464 11 534 6 607 85 782 75 417 6 282 4 083

146 354 127 349 12 230 6 775 86 521 75 716 6 621 4 184

146 370 127 354 12 048 6 968 86 257 75 466 6 467 4 324

146 021 126 927 12 135 6 959 86 181 75 319 6 540 4 322

24 815 22 116 1 804 895

25 449 22 576 1 935 938

24 160 21 378 1 783 999

24 351 21 605 1 750 996

24 445 21 359 2 035 1 051

. . . .

23

Zdroj: Český statistický úřad, data dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12, [1. 1. 2010], graf - vlastní zpracování 24 Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 16.3.10],http://eacea.ec.europa.eu/

22

15 326 13 705 1 037 584

v tom

z toho dívky veřejný soukromý církev

15 531 13 959 944 628

14 979 13 285 1 021 673

14 926 13 315 982 629

14 991 13 151 1 181 659

. . . .

Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu, data dostupné na http://www.czso.cz/, [1. 1. 2010]

Konzervatoře Vzdělávání na konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti ţáka získané v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje ţáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání na konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský ţivot, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti (§86 Školského zákona, č. 561/2004). Vývoj studentů na konzvervatořích si ukáţeme v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Počty studentů a absolventů na konzervatořích v období 2003 – 2009

Zřizovatel

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

Žáci celkem Celkem

v tom

v tom

v tom

v tom

veřejný soukromý církev z toho dívky veřejný soukromý církev Absolventi celkem Celkem veřejný soukromý církev z toho dívky veřejný soukromý církev

3 543 3 240 203 100 2 080 1 840 172 68

3 505 3 188 213 104 2 063 1 819 178 66

3 495 3 183 210 102 2 061 1 827 172 62

3 534 3 156 205 173 2 091 1 812 164 115

3 606 3 170 258 178 2 161 1 837 205 119

3 535 3 093 257 185 2 141 1 819 194 128

471 448 7 16 256 239 6

421 389 16 16 257 230 13

431 398 20 13 271 245 16

441 409 22 10 282 256 22

487 407 55 25 261 209 34

. . . . . . .

11

14

10

4

18

.


23

Střední odborné školy SOŠ poskytuje především úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Rozvíjí vědomosti a zručnosti studenta získané v předchozím vzdělávaní a poskytují schopnosti nevyhnutelné pro výkon povolaní a odborných činností. Délka studia činí obvykle čtyři roky. Můţe také nabízet i dvouleté nebo tříleté studium v oborech poskytujících střední odborné vzdělání. Absolventi jsou školeni především pro práci v oborech technicko - hospodářských, ekonomických, zdravotnických, pedagogických a dalších, mohou však také pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole nebo vysoké škole. Dokladem o dosaţení středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou je maturitní vysvědčení (§58, §72 Školského zákona, č. 561/2004). Střední odborné učiliště Poskytuje především střední vzdělání zakončené závěrečnou učňovskou zkouškou. Délka studia činí zpravidla dva aţ tři roky. Absolventi získávají výuční list a jsou kvalifikováni pro výkon dělnických a podobných povolání. Kromě přechodu do praxe umoţňuje však český vzdělávací systém také pokračování ve dvouletém nástavbovém studiu zakončeném maturitní zkouškou pro studenty, kteří ukončili tříletý obor. V menší míře se také vyskytují čtyřleté studijní obory poskytující úplné střední odborné vzdělání, které jsou opět zakončeny maturitou.25 V nasledující tabulce si ukáţeme vývoj ţáků na středních odborných školach a sttředních odborních učelištích. Tabulka č. 5: Počty studentů a absolventů na SOŠ a SOU v období 2003 – 2009

Zřizovatel

v tom

v tom

Žáci celkem Celkem veřejný soukromý církev Absolventi celkem Celkem veřejný

25

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

427 481 364 116 61 075 2 290

433 327 366 627 64 322 2 378

435 994 368 272 65 364 2 358

433 000 365 040 65 590 2 370

430 231 361 502 66 351 2 378

106 875 92 625

105 854 90 205

108 726 92 184

108 293 90 737

105 837 89 137

2008/09

422 897 354 333 66 182 2 382

Zdroj: Článek, SOU, [cit. 1. 1. 2010] dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Střední_odborné_učiliště

24

soukromý církev

13 833 417

15 062 587

16 109 433

17 032 524

16 091 609


1.2.4

Vyšší odborné školy

Oblast vyššího odborného vzdělávání, které i kdyţ zařazujeme uţ do terciálního vdělávání, můţeme na něj nahlíţet jako na regionální formu vzdělávání. Vyšší odborné vzdělávání se totiţ řídí Školským zákonem (č. 561/2004 Sb.), stejně jako vzdělávání niţších úrovní. Další podrobnosti upravuje vyhláška o vyšším odborném vzdělávání (č. 10/2005 Sb.) „Vyšší odborné školy byly experimentálně zavedeny ve školním roce 1992/93, od roku 1995 jsou běžnou součástí vzdělávacího systému. Měly pokrýt segment kvalifikačních potřeb mezi středním a vysokoškolským vzděláváním. Vznikaly zpravidla při středních odborných školách a většinou s nimi dosud tvoří jeden právní subjekt. Vzdělávací programy vyšších odborných škol mají v denní formě vzdělávání délku 3 roky, zdravotnické programy 3,5 roku, vždy včetně odborné praxe. Absolventi získávají vyšší odborné vzdělání – ISCED 5B.“26 V tabulce č. 3 je zachycen vývoj studentů a absolventů na VOŠ. Graf č. 3: Vývoj studentů a absolventů na vyšších odborních školách za období 1992 – 2009

Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu, data dostupná na http://www.czso.cz/, [1. 1. 2010]

26


25

Počty studentů a absolventů VŠO za sledované období jsou uvedené v nasledující tabulce: Tabulka č. 6: Počty studentů a absolventů na VOŠ v období 2003 – 2009 Zřizovatel

v tom

v tom

Žáci celkem Celkem veřejný soukromý církev Absolventi celkem Celkem veřejný soukromý církev

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

30 681 20 406 8 542 1 733

29 759 19 678 8 340 1 741

28 792 18 698 8 314 1 780

27 650 17 748 8 187 1 715

28 774 18 583 8 508 1 683

28 027 18 267 8 156 1 604

6 925 4 635 1 957 333

7 989 5 508 2 152 329

7 521 4 965 2 187 369

6 233 3 825 2 096 312

6 696 4 353 2 002 341

. . . .


V roce 2008/09 se na 184 vyšších odborných školách vzdělávalo 28 027 studentů. V denní formě studovalo 75 % z nich. Průměrný počet studentů denního studia na školu je 119. Z tabulky je také patrné, ţe počety studentů VŠO v posledních letech mírně klesají. Obory vyššího odborného vzdělání jsou stanoveny nařízením vlády s vazbou na Klasifikaci kmenových oborů vzdělání. „Vzdělávací program pro konkrétní obor si zpracovává každá jednotlivá škola. Stanoví cíle, formy, délku a obsah vzdělávání, jeho podmínky, organizaci, průběh, ukončování, profil absolventa a možnosti jeho uplatnění. Škola musí doložit zabezpečení realizace vzdělávacího programu, mj. spolupráci s praxí, a uvést předpokládaný počet přijímaných. Vzdělávací program podléhá akreditaci, kterou uděluje MŠMT na základě stanoviska zpracovaného Akreditační komisí pro vyšší odborné vzdělávání. Akreditovaný vzdělávací program umožňuje škole přijímat uchazeče, vzdělávat v jeho rámci studenty, je závazný pro hodnocení studentů i školy a je podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu. Obsah vzdělávání je uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí studia, např. do modulů. Tyto složky jsou rozděleny na povinné, povinně volitelné a nepovinné. Časové dotace stanoví učební plán.“27 „Teoretická příprava na VŠO se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí. Podstatnou složkou tohoto typu studia je zejména praktická příprava v 27


26

oboru. Uskutečňuje se formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají se školou uzavřenu smlouvu. Vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Tato odborná zkouška se skládá ze zkoušky z odborných předmětů (nejvýše tří), ze zkoušky z cizího jazyka a z obhajoby absolventské práce, jejíž zpracování a obhajoba mohou být kolektivní, hodnocení je však vždy individuální. Součástí obhajoby může být ověření praktických dovedností.“28

1.3

Současný systém financování regionálního školství v ČR

Výdaje na vzdělávání v České republice plynou v rozhodující míře z veřejných zdrojů. V souladu se správními kompetencemi je převáţná část prostředků státního (centrálního) rozpočtu poskytována prostřednictvím kapitoly Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Systém financování je od roku 1992 postaven nikoli na financování podle institucí, ale na metodě per-capita, jíţ se rozděluje většina prostředků rozpočtové kapitoly školství. Další prostředky poskytují zřizovatelé škol a školských zařízení, a to ze svých rozpočtů. Jejich příjmy pocházejí z daní vybíraných většinou centrálně, které jsou následně stanoveným procentem přidělovány krajům a obcím (zřizovatelům). Celkové příjmy a výdaje kapitoly MŠMT jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 7: Vládou schválené závazné objemy rozpočtu kapitoly MŠMT pro rok 2010 Celkové příjmy kapitoly Celkové výdaje kapitoly z toho:  aje na výzkum a vývoj

2 029 023 tis. Kč 125 207 635 tis. Kč Výd 12 095 757 tis. Kč

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT dostupný z http://www.msmt.cz/, str. 6, [cit. 1.5.2010]

„Podíl výdajů kapitoly MŠMT na HDP v roce 2010 činí 3,34 %. Vyloučíme-li objem příjmů a výdajů z rozpočtu EU, podíl kapitoly MŠMT na HDP činí 3,29 %.“ Na regionální školství je z tohoto balíku vyčleněno 83 231 526 tis. Kč. Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy:29 stanovuje základní principy financování škol a školských zařízení,

28 29

Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 25.5.10],http://eacea.ec.europa.eu/ Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 12.4.10],http://eacea.ec.europa.eu/

27

předkládá podklady pro sestavení návrhu státního rozpočtu, stanoví závazné zásady pro přidělování prostředků, přiděluje prostředky školám a školským zařízením, které zřizuje samo nebo které zřizuje církev, přiděluje prostřednictvím krajů finanční prostředky institucím, které zřizují kraje a jiní zřizovatelé, přiděluje finanční prostředky nad stanovený rozsah školám a školským zařízením všech zřizovatelů, pokud v nich probíhají pokusné či rozvojové programy vyhlášené ministerstvem, přiděluje finanční prostředky veřejným a v omezené míře i soukromým vysokým školám, kontroluje využití přidělených prostředků. MŠMT vyuţívá systémy financování regionálního školství v České Republice, které členíme na:30 1 Systém výkonového financování prostřednictvím republikových normativů v úrovni MŠMT – KÚ je specifikovaný v § 161 odst. 1 školského zákona. Ministerstvo rozepisuje na základě republikových normativů finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí. Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů dle § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona (dále jen „přímých“ výdajů) připadajících na vzdělávání a školské sluţby pro jedno dítě, ţáka nebo studenta příslušné věkové kategorie. 2 Systém programového financování prostřednictvím rozvojových programů v úrovni MŠMT – KÚ je specifikovaný v § 163 školského zákona. Návrh základního (věcného a finančního) vymezení rozvojových programů pro RgŠ na rok 2010 je uveden v bodě 3.II.1.7.

30

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT, Tvorba rozpočtu a financování Regionálního školství, dostupný z http://www.msmt.cz/, str. 41, [cit. 1.5.2010]

28

Republikové normativy (dále jen „RN“) podle § 161 školského zákona stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské sluţby pro jedno dítě, ţáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Republikové normativy slouţí pro rozpis rozpočtu finančních prostředků státního rozpočtu na jednotlivé kraje. K rozpisu rozpočtu na jednotlivé školy a školská zařízení slouţí krajské normativy (viz. § 161 odst. 2 školského zákona), které jsou plně v kompetenci krajských úřadů. Členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení apod. stanoví vyhláška č. 492/2005 Sb. o krajských normativech ve znění pozdějších předpisů a popíši je v dalším pokračování této kapitoly. Základní postup při financování krajského a regionálního školství je zaloţen důsledně právě na kombinaci výkonového a programového financování, tzn. je plně v souladu s hlavními poţadavky na reformu veřejných financí.31 Při financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji a obcemi (ISCED 0 AŢ 5B, kapitálové výdaje škol a školských zařízení a provozní výdaje, které nejsou přímými vzdělávacími výdaji, hradí jejich zřizovatelé. „Finanční prostředky na přímé vzdělávací výdaje, tj. zejména na platy učitelů a ostatních pracovníků a na učební pomůcky, hradí Ministerstvo

školství,

mládeže

a

tělovýchovy.

Tyto

prostředky

jsou

rozdělovány

prostřednictvím rozpočtů krajů, a to na základě počtu žáků a stanovených jednotkových výdajů – normativů. Republikové normativy stanoví ministerstvo pro čtyři věkové kategorie odpovídající jednotlivým vzdělávacím úrovním: 3-5, 6-15, 16-18 a 19-21 let. Pátý normativ je stanoven pro děti / žáky umístěné v zařízeních ústavní výchovy.“32 Věkové kategorie pro jednotlivé RN 2010 1. Stejně jako v předchozích letech se stanovuje pět základních kategorií podle poskytovaného vzdělávání: 1. dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3–5 let),

31

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT, Tvorba rozpočtu a financování Regionálního školství, dostupný z http://www.msmt.cz/ 32 Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 12.4.10],http://eacea.ec.europa.eu/

29

2. ţák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6–14 let), 3. ţák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou ţáka plnícího povinnou školní docházku; vč. ţáků 1. ročníků nástavbového studia v denní formě vzdělávání – ţáci nástavbového studia jsou zahrnuti do této kategorie od roku 2009 (tzn. kategorie 15 – 18 let), 4. student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn. kategorie 19–21 let), 5. počet lůţek v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládeţ (tzn. kategorie 3–18 let v KZÚV). K rozdělení kategorií pro jednotlivé republikové normativy je nutno dodat, ţe ačkoliv se v souvislosti s republikovými normativy pouţívá výraz „věková kategorie“, nejde tak o úplně věkové kategorie v pravém slova smyslu, protoţe určujícím znakem pro zařazení do jednotlivých kategorií není věk dítěte, ţáka či studenta, ale je jím skutečnost, ţe dítě, ţák nebo student se vzdělává v příslušném stupni vzdělávání. Počet dětí, ţáků a studentů pouţívaný pro republikové normativy se navíc můţe lišit od počtu výkonů uváděného v materiálech ÚIV (např. ve statistických ročenkách), neboť pro stanovení republikových normativů dochází u výkonů k určitým specifickým přepočtům.33 Uveďme si příklad tvorby normativů pro rok 2010. Základní postup při financování krajského a obecního školství pro tento rok vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a dalším vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a ze zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Sloţení RN nám vyjádřuje nasledující schéma.

33

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT dostupný z http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitolymsmt-na-rok-2010, str. 42, [cit. 1.5.2010]

30

Schéma č. 3: Tvorba Republikových normativů dle rozpočtu kapitoly MŠMT

Republikový normativ

Mzdové prostředky

+

ONIV

Zdroj: Postup dle Rozpočtu kapitoly MŠMT, vlastní grafické zpracování

„Republikové normativy podle § 161 školského zákona stanovilo ministerstvo pro rok 2010 jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1 000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii.“34 Tabulka č. 8: Republikové normativy pro rok 2010

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT 2010, dostupný z http://www.msmt.cz, str. 49

Mzdový normativ vyjadřuje normované roční náklady na mzdy a platy včetně pojistného a příspěvku zaměstnavatele do pojišťovny (dále jen „mzdové náklady“) zaměstnanců, kteří zabezpečují výchovně-vzdělávací proces, a zaměstnanců, kteří zabezpečují provoz školy, přidělené na jednoho ţáka. Přidělené finance ze státního rozpočtu na základě normativu přicházejí na Krajský úřad. „Krajský úřad na základě zásad a ukazatelů 34

Zdroj: Rozpočet kapitoly MŠMT dostupný z http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpocet-kapitolymsmt-na-rok-2010, str. 42, [cit. 1.5.2010]

31

definovaných ministerstvem stanoví krajské normativy přímých vzdělávacích výdajů na jednotku výkonu, tj. na žáka v daném druhu školy a v příslušném vzdělávacím programu. Vychází přitom ze svého dlouhodobého záměru, z náročnosti vzdělávacích programů apod. Krajské normativy zahrnují i zvýšené výdaje spojené s výukou osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Krajský úřad přiděluje objem prostředků (vypočtený vynásobením příslušného krajského normativu počtem žáků) školám a školským zařízením, které zřizuje, a základním školám a mateřským školám, které zřizují obce. Všechny školy mohou z vlastní iniciativy využívat i další finanční zdroje, např. od sponzorů, od budoucích zaměstnavatelů prostředky z pronájmu místností či sportovišť atd.“35 Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad zejména z a) dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, b) rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání, c) rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko - psychologické činnosti a d) naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních36. Přínosem normativního financování je motivace na vyšší efektivnost při vyuţívaní finančních prostředků na ţáka a vytvoření konkurenčního prostředí v regionálním školství, čímţ se ze vztahu mezi uţivateli a dodavateli vzdělávacích sluţeb postupně odbourají deformace způsobené centralistickým nastavením systému řízení školství. Jde tedy o transparentní a motivační systém vícezdrojového financovaní, který vede k efektivnějšímu vyuţívání přidělených finančních prostředků a zabezpečuje přirozenou racionalizaci sítě škol a školských zařízení. Jak jiţ bylo uvedeno, státní rozpočet je nejvýznamnějším zdrojem financování školství a jeho prostředky jsou základním zdrojem financování. Ostatní zdroje, kterým se budu v další části svojí diplomové práce věnovat, můţeme označit jako alternativní (mimorozpočtové neboli doplňkové). Je to zejména podnikatelská činnost organizace, tedy pořádání kurzů,

35 36

Zdroj: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě, [cit. 13.4.10],http://eacea.ec.europa.eu/ Zdroj: 561/2004 sb.z; Školský zákon § 161 odstavec 3 citace [1. 5. 2010]

32

realitní a reklamní činnost a pod. Doplňkovou činnost přímo definuje Školský zákon 561/2004 sb.z. v § 135: „V doplňkové činnosti školská právnická osoba vykonává čínnosti navazující na její hlavní čínnost nebo činnosti sloužící k účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a mejtku.“ Financování VOŠ Vyšší odborné školy, jak jsme si uvedli výše, jsou financovány podle republikových normativu z věkové kategorie č. 4. Kromě rozpočtových příjmu mohou navíc vybírat školné. „Na veřejných školách je jeho maximální výše stanovena vyhláškou o vyšším odborném vzdělávání, a to podle finanční náročnosti oboru. Pro většinu oborů činí 3 000 Kč, pro obory s nejmenšími nároky je to 2 500, naopak pro další stanovené obory činí 4 000 a 5 000 Kč. Školné je splatné ve dvou splátkách. Ředitel může školné jednotlivému studentovi zejména ze sociálních důvodů snížit až na 50 % stanovené částky. Výše školného není v soukromých (resp. církevních) subjektech omezena. Studenti (popř. jejich rodiny) mohou získat finanční pomoc ze státního rozpočtu. Studenti: mají nárok na bezplatnou zdravotní péči. Za studenty až do věku 26 let platí zdravotní pojištění stát; mohou využívat slevy na dopravu. Pro studenty, kteří do školy dojíždějí mimo obec bydliště, je zaveden systém slev na studentském jízdném. Ve věku 15-26 let platí nejvýše 75 % ceny; mohou pobírat přídavek na dítě do věku 26 let, pokud příjem rodiny nedosahuje 2,4násobku životního minima. Pokud jsou její příjmy nižší než dvojnásobek životního minima, má rodina studenta nárok na sociální příplatek. Bez ohledu na příjmovou situaci rodiny má jeden z rodičů možnost uplatnit slevu na dani. Ředitel vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze studentům poskytovat prospěchové stipendium.“37

37


33

1.3.1 Financování regionálního školství v zahraničí Pro porovnání výdajů na financování regionálního školství v zahraničí se krátce věnuji srovnání států sdruţených v OECD. Nejvíce zastoupenou skupinou obyvatel v zemích OECD v průměru, jsou lidé s vyšším sekundárním vzděláním 41% populace. Téměř jedna třetina dospělých 31% dosahuje pouze primární nebo niţší sekundární vzdělání a méně neţ 24% dosáhla terciárního vzdělání. Pro srovnání financování středoškolského studia s krajinami z EU a ze zahraničí, můţeme pouţít následující graf. Země OECD vydávají v průměru na studenta v přepočtu 6 992 USD na ţáka na sekundární vzdělávací úrovni. V České republice jsou průměrné náklady na studenta na sekundárním stupni studia ve výši 3 628 USD.38 Graf č. 4: Průměrné roční výdaje na vzdělávací instituce na studenta za rok 2005

Zdroj: České školství v mezinárodním srovnání, 2005, str.29, ISBN 80-211-0499-6

1.3.2 Efektivnost a účelnost vzdělání a finančního hospodaření středních škol a jeho zásady Pokud se zabýváme otázkou efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti hospodaření školy je docela problematické najit konkrétní číselný ukazovatel, který by ji vyjádřil. Efektivnost vzdělání můţeme zkoumat z různých hledisek:39 a) z hlediska pedagogického b) z hlediska ekonomického c) z hlediska společenského d) z hlediska jednotlivce

38 39

Zdroj: České školství v mezinárodním srovnání, 2005, str.29, ISBN 80-211-0499-6 Zdroj: Prof. Ing. Jozef Benčo, PhD; Ekonómia vzdelávania, 2002, str. 84, ISBN 80-89018-41-6, vydání IRIS

34

e) z hlediska vzdělávací soustavy f) z hlediska vzdělávacího procesu g) z hlediska výsledného efektu Efektivnost můţeme tedy obecně vymezit jako “schopnost školního vzdělávání produkovat určité vzdělávací výsledky – např. vědomosti – a vytvářet jejich prostřednictvím určité dlouhodobé efekty – např. kulturní, morální ekonomické a jiné postoje absolventů škol.” Efektivnost = účelnost + hospodárnost.40 Efektivnost jako ekonomická kategorie se dá vyjádřit tímto všeobecním vztahem: Efektivnost = výstup / vstup = účinek / náklady Za přiblíţení k maximální účelnosti finančních prostředku vynaloţených na regionální školství se dá povaţovat fakt, ţe stát umoţnil školám získat právní subjektivitu, čímţ vytvořil podmínky pro větší samostatnost škol, zejména ve finančních otázkách. Pokud vycházíme z teze, ţe škola a školní instituce by tak měly mít zákonný nárok na prostředky ze státního rozpočtu v souladu se schválenými normativy, pak pro školy – právnické osoby se vytváří podstatně širší prostor pro získávání dodatečných finančních zdrojů a to bez rizika, ţe o tyto prostředky by se krátily prostředky ze státního rozpočtu přidělené na základe republikových nebo krajských normativů. Jde zejména o získání jiných prostředků nejenom z pronájmu prostorů školy, ale například i o finanční a materiální prostředky přijaté od jiných právnických osob.41 Strukturu přijmů škol tedy můţeme rozdělit na: 1) Rozpočtové zdroje – příjem ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje 2) Mimorozpočtové zdroje a) příjem z doplňkové činnosti jako je pořádání vzdělávácích kurzů, pronájem prostor, poskytování reklamy a jiné. b) přijaté dary, pouţití finančních fondů, ostatní výnosy 40

41

Zdroj: PRUCHA, J. 1997 Moderní Pedagogika, Praha Portal, 495 s; ISBN 80-7178-170-3 MEDLEN, M. 2002. Škola jako právnická osoba. Bratislava: SEducoS, 2002. 491 s. ISBN 80-967146-9-4.

35

Ze státního rozpočtu se školám poskytují finanční prostředky na výdaje spojené se vzděláváním a poskytovanými sluţbami, které se člení na běţné výdaje a kapitálové výdaje. V souvislosti se získáváním jiných zdrojů, tedy mimorozpočtových prostředků, by se měla kaţdá škola nebo organizace působící v oblasti vzdělávaní (rozpočtová nebo příspěvková organizace) snaţit o sníţení finanční závislosti na státním rozpočtu. Tím zvyšuje svoji finanční stabilitu a konec konců zvyšuje úroveň poskytovaných sluţeb v oblasti vzdělávání. Nevýhodou při současném hospodaření škol můţe být fakt, ţe škola dostává přidělené prostředky podle počtu ţáků, coţ nemusí být vţdy výhodné. Provoz školy musí být v plné míře zabezpečován stejně při vyšším i při niţším počtu ţáků. Škola se pak stává na nich svým způsobem „závislá“, tzn. závisí od populační křivky. Instituce má moţnost získat ţáky také z okolních obcí, případně městských částí, vybudováním si dobrého jména školy nebo poskytováním kvalitního vyučovacího procesu. Mnohým školám se to však nepodaří a buď jsou zrušené nebo sloučené s některou jinou školou v její blízkosti. Čím navštěvuje školu méně ţáků, tím méně prostředků dostává škola ze státního rozpočtu. Škola je tím nucená hledat nové zdroje financování, aby byla schopná zaplatit své náklady. Student – ţák tedy v tomto procesu vystupuje jako zdroj finančních prostředků.

36

2. ANALÝZA HOSPODÁŘENÍ A FINANCOVÁNÍ VYBRANÉ STŘEDNÍ ŠKOLY Střední škola Obchodní akademie a Vyšší odborná škola Pionýrská 23 v Brně má v současné době jiţ více neţ 100-letou tradici. Je jednou ze dvou veřejných obchodních akademií v Brně. Poskytuje vzdělávací sluţby i ţákům všech okresů Jihomoravského kraje Celá jedna třetina ţáků je z okresu Brno-venkov, který obchodní akademii nemá a škola pro ně poskytuje výhodnou dopravní dostupnost z velké části spádovou. Ve vyšším odborném studiu dominuje opět na Moravě výjimečný zahraniční obchod jako samostatný studijní obor, velmi účelně doplněný dalším, dnes mimořádně přitaţlivým oborem, kterým je ekonomicko-právní činnost. Tento obor uspokojuje stále vzrůstající poptávku po odbornících znalých ekonomiky a současně práva, resp. ekonomického práva. Právě pro sloţitost aplikací práva v ekonomice a rozmanitost právních disciplín zaměstnává škola i zkušené pracovníky z právní a advokátní praxe.42

2.1 Charakteristika střední školy V roce 1895 byla v Brně zřízena Česká vyšší obchodní škola. Prošla sloţitým vývojem, měnila názvy, sídla, oborovou skladbu, rozvíjela se. Z jejích kořenů vyrostla v roce 1952 Obchodní akademie a VOŠ Brno, Pionýrská 23. Po celou dobu, ať jako 1. hospodářská škola, nebo Střední ekonomická škola, patřila k největším středním školám regionu i v celé republice. Pro jedinečnou skladbu svých studijních oborů byla vţdy vyhledávaným cílem zájemců z celé Moravy. V době oslav 100 let trvání měla celkem 950 ţáků ve 28 třídách a výuku zajišťovalo 70 interních učitelů. Dlouholeté zkušenosti, pečlivě cizelované kvalitními pedagogy, jí přinesly dobrý zvuk, pověst či ryze českou „tvář“ kterou aktivně rozvíjí současné vedení školy.43 Do druhého století vchází škola opět s novým názvem, tentokrát plně odráţejícím nové poslání a to „Obchodní akademie a Vyšší odborná škola obchodní, Brno, Pionýrská 23“. Vyšší odborné studium bylo zřízeno v roce 1996 a v prostředí dlouholetých zkušeností a rozvinutého vysokého školství jihomoravské metropole se vyvíjí velmi rychle v kvalitní 42 43

Zdroj: Oficiální stránky školy http://www.oapion.cz/ Zdroj: Historie školy, oficiální stránky školy http://www.oapion.cz/

37

systém pomaturitního vzdělání. Na škole byly vytvořeny komplexní pedagogické dokumenty tohoto nového studia a škola dokázala, ţe má tým pracovníků schopných tvorby komplexního vzdělávacího programu, splňujícího všechna kriteria Národního ústavu odborného vzdělávání i MŠMT ČR.44 Příspěvková organizace jako střední škola poskytuje střední vzdělávání; její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., zejména pak ustanovením Části čtvrté, a prováděcími předpisy k zákonu a příspěvková organizace jako vyšší odborná škola poskytuje vyšší odborné vzdělávání; její činnost se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., zejména pak ustanovením Části šesté, a prováděcími předpisy k zákonu. Pojďme si nyní krátce charakterizovat obor Obchodní akademie se zaměřeními na zahraniční obchod a finanční řízení:45 Od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem škola vzdělává podle Školního vzdělávacího programu, který je vypracován na základě MŠMT schváleného Rámcového vzdělávacího programu. Absolvent získá takové vědomosti, dovednosti a návyky, které mu umoţní uplatnit se na trhu práce, vytvoří předpoklady pokračovat v terciárním formě vzdělávání nebo v celoţivotní rozšiřování kvalifikace. První dva roky probíhá výuka podle jednotného učebního plánu. Od 3. ročníku si ţáci mohou volit ekonomické předměty podle svého zájmu zaměřené na mezinárodní obchod nebo podnikání fyzických osob. Ve 4. ročníku si ţáci vybírají mezi cvičením v matematice a společensko-vědním seminářem.Velký důraz je věnován jazykovému vzdělávání. Po celé čtyři roky ţáci rozvíjejí své kompetence ve dvou jazycích cizích. Od 3. ročníku mají moţnost zdokonalovat své jazykové dovednosti v předmětu cizí jazyk v podnikání tak, aby ve 4. ročníku mohli sloţit zkoušku angličtina / němčina v podnikání a získat tak mezinárodně uznávaný certifikát platný nejen v zemích EU, ale i ve 130 zemích světa. V průběhu studia je výrazně podporováno vyuţití prostředků informačních a komunikačních technologií i mimo náplň těchto předmětů. Cílem je rozšiřovat dovednost pracovat s počítačem, vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů. Po 3 letech studia jsou ţáci plně připraveni sloţit

44 45

Zdroj: Informace čerpány z údajů dostupných na http://www.oapion.cz Zdroj: Oficiální stránky školy http://www.oapion.cz/

38

mezinárodně uznávanou zkoušku ECDL46 v oblasti informační gramotnosti a škola jim umoţňuje tuto zkoušku vykonat za výhodných podmínek. Metody a postupy výuky se odvíjejí od úrovně ţáků, zkušeností pedagogů, nových poznatků pedagogické vědy a reakcí sociálních partnerů a také na základě školního vzdělávácího programu, který vychází z rámcového vzdělávácího programu. Převaţují metody aktivizující, kterými je ţák nucen k získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí a vyuţívání moderních didaktických pomůcek. Významnou roli zde hraje projektová výuka, zejména zapojení ţáků do mezinárodních projektů. Jednotlivá průřezová témata a klíčové kompetence jsou průběţně realizovány v jednotlivých předmětech tak, aby plynule navazovala na probírané učivo a dále je rozvíjela. „Absolvent obchodní akademie se uplatní zejména ve skupině povolání zaměřených na výkon ekonomických, obchodně podnikatelských a administrativních činností v podnicích všech právních forem a v ostatních organizacích. Příkladem jsou povolání (typové pozice): ekonom, mzdový referent, účetní asistent, statistik, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník, administrativní pracovník, asistent, organizační pracovník, personalista, pracovník marketingu, obchodní referent a další. Absolvent je připraven také tak, aby po složení maturitní zkoušky mohl pokračovat v některé z forem terciárního vzdělávání, zejména ke studiu na vysoké škole s ekonomickým, případně s humanitním zaměřením nebo na vyšší odborné škole. Absolvent získá předpoklady, aby mohl rozvíjel vlastní podnikatelské aktivit.“47 Zřizovatelem OA a VŠO je Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, Ţerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno, novou zřizovací listinu vydala Rada Jihomoravského kraje pod č.j. 98/46 dne 16. 6. 2005. Projektovaná kapacita školy dle Rozhodnutí o zařazení do rejstříku škol Obchodní akademie: 680 o kapacita oboru Obchodní akademie: 680 46

European Computer Driving Licence (ECDL) je doklad o dosažení mezinárodně uznávané kvalifikace pro práci s počítačem, který je v rámci Evropské unie doporučen a používán jako standard základní počítačové vzdělanosti. Potvrzuje, že jeho držitel úspěšně absolvoval testy a aktivně zvládá základní praktické dovednosti práce s počítačem. (pozn. autora) 47 Zdroj: Informace čerpány z interních materálů školy

39

Vyšší odborná škola: 290 o kapacita oboru Zahraniční obchod – denní studium: 80 o kapacita oboru Ekonomicko-právní činnost – denní studium: 83 o kapacita oboru Zahraniční obchod – dálkové studium: 85 o kapacita oboru Ekonomicko-právní činnost – dálkové studium: 80 Spolu 970 ţáků48 V nasledující tabulce si uvedeme strukturu pedagogického sboru na OA Pionýrská 23. Tabulka č. 9: Počty zaměstnanců k 31.12. 2008, přepočtené na úvazky OA fyzické osoby

VOŠ

Jídelna

Celkem

39,04

16,732

2,891

58,663

z toho ţeny

30,1

12,9

2,891

45,891

změněná prac. schopnost

1,75

0,75

0,0

2,5

další mateřská dovolená

0,7

0,3

0,0

1,0

prům. přepočtený stav

36,763

15,756

1,606

54,125

pedagogických pracovníků

28,755

12,324

0,0

41,079

8,008

3,432

1,606

13,046

ostatních

Zdroj: Podklady pro zpracování výroční zprávy OA Pionýrská 23 pro JmK za rok 2008

Oproti roku 2007 byl zaznamenán přírůstek 4 nových pracovníků a úbytek 3 zaměstnanců. Průměrná platová třída pro pedagogických pracovníků byla 12, na THP byla 10,05 a ostatní 2,64. V další tabulce si uvedeme věkové rozloţení pedagogických pracovníků přepočtené na úvazky. Tabulka č. 10: Věkové sloţení pedagogických pracovníků Učitelé na SŠ

Ostatní

Muţi

Ţeny

Muţi

Ţeny

Muţi

Ţeny

do 35 let

-

5,6

0,322

2,4

2

0,5

35 - 50 let

3

9,066

1,286

3,886

2,5

3,5

nad 50 let

2,5

7,8

1,071

3,343

-

Věk

48

Učitelé na VOŠ


40

2

Učitelé na SŠ

Věk Důchodci Celkem

Učitelé na VOŠ

Ostatní

Muţi

Ţeny

Muţi

Ţeny

Muţi

Ţeny

-

0,933

-

0,4

0,9

1,5

5,5

23,399

2,679

10,029

5,4

7,5


Průměrný měsíční plat u pedagogů byl Kč 24 761,- u THP a provozních zaměstnanců Kč 15 510,-. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 to znamená zvýšení průměrných platů u pedagogů o Kč 712,- a u provozních zaměstnanců pokles o Kč 784,-.

2.2

Financování Obchodní akademie Střední škola je financována z rozpočtu MŠMT, který přiděluje dotace na přímé

náklady a z rozpočtu zřizovatele, tedy Jihomoravského kraje, který přiděluje finance na náklady provozní. Krátce se tedy věnuji rozpočtu JMK. Schválený rozpočet výdajů JMK pro rok 2008 představoval částku 5 558 474 tis. Kč. V průběhu roku 2008 byl rozpočet navýšen o 9 795 794 tis. Kč, takţe upravený rozpočet dosáhl k 31. 12. 2008 objemu 15 354 268 tis. Kč. Z upraveného rozpočtu bylo vyčerpáno 14 697 981 tis. Kč, tj. 95,7 %. Čerpáni běţných výdajů představovalo částku 12 768 065 tis. Kč, kapitálové výdaje dosáhly více neţ 1 929 916 tis. Kč. Běţné výdaje byly čerpány na 97,5 % a kapitálové výdaje na 85,7 % upraveného rozpočtu.49 Pro doplňení informací o rozpočtech na různých úrovních financování školství a aby měl čitatel představu kolik JMK vydává na jednotlivé oblasti které spravuje, jsou tyto znázorněné v tabulkách č. 11 a č. 12. Běţné výdaje JMK Schválený rozpočet běţných výdajů činil 4 098 844 tis. Kč a v průběhu roku 2008 byl navýšen na 13 101 299 tis. Kč. Z upraveného rozpočtu bylo vyčerpáno 12 768 065 tis. Kč, tj. 97,5 %. K navýšeni běţných výdajů došlo zájmena v důsledku zapojení dotací ze státního rozpočtu. Na přijatých dotacích se nejvíce podílely dotace z Ministerstva školství, mládeţe a 49

Zdroj: Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008, [cit. 28. 5. 2010], dostupné na http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=10529&TypeID=1

41

tělovýchovy ČR. Objemově nejvýznamnější skupinu běţných výdajů představovaly výdaje na vzděláváni, které činily 9 030 623 tis. Kč (70,7% podíl na běţných výdajích).50 Největší podíl na těchto výdajích představovaly přijme náklady na vzděláváni obecních a krajských škol hrazené z dotaci ze státního rozpočtu, který je zobrazen v nasledující tabulce a grafu. Tabulka č. 11: Přehled čerpáni běţných výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008 v členěni dle jednotlivých oblasti (v tis. Kč)

Zdroj: Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008

Graf č. 5: Struktura běţných výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008


Kapitálové výdaje JMK 50


42

Schválený rozpočet kapitálových výdajů činil 1 459 630 tis. Kč a v průběhu roku 2008 byl navýšen na částku 2 252 969 tis. Kč. Z upraveného rozpočtu bylo vyčerpáno 1 929 916 tis. Kč, tj. 85,7 %. Na posílení kapitálových výdajů se podílelo zejména zapojeni zůstatku finančních prostředků z minulých let, zapojeni účelových dotaci ze státního rozpočtu, zapojeni dosud nerozpočtovaných vlastních příjmů kraje a přesuny finančních prostředků z běţných výdajů. Opět jedna z nejvýznamnějších oblasti, do které směřovaly výdaje Jihomoravského kraje, bylo vzděláváni, kde bylo vyčerpáno 375 141 tis. Kč (19,4% podíl na kapitálových výdajích).51 Údaje jsou přehledně zobrazeny v tabulce č 12. Tabulka č. 12: Přehled čerpáni kapitálových výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008 v členěni dle jednotlivých oblasti (v tis. Kč)


2.2.1 Rozpočtové financování školy V r. 2009 obdrţela škola dotace v celkové výši 25 603 570 Kč z toho na přímé náklady z MŠMT 22 218 000 Kč, na provoz od zřizovatele JMK 3 389 000 Kč. V částce dotace z MŠMT je zahrnuta i účelová dotace 847 000 Kč na zvýšení nenárokových sloţek platů pedagogických pracovníků s ohledem na kvalitu jejich práce, účelová dotace ve výši 144 000 Kč na posílení úrovně odměňování nepedagogických pracovníků a dotace ve výši 116 000 Kč na podporu řešení specifických problémů regionálního školství. V částce dotace

51


43

na financování provozních výdajů od zřizovatele JMK je zahrnuta i dotace Kč 180 000 Kč na dotační program „Do světa“, partnerství se zahraniční školou.52 V tabulce č. 10 je uvedena příjmová stránka rozpočtu školy Pionýrská 23. Tabulka č. 13: Rozpočet OA pro rok 2009, příjmová stránka Upravený rozpočet v tis.

Dotace: celkem od ÚSC

Skutečnost

% plnění

v tis.

25 607,00

25 603,57

99,99

3 389,00

3 385,57

99,90

22 218,00

22 218,00

100,00

Tržby za vlastní výkony

890,00

891,19

100,13

školné

710,00

709,15

99,88

ostatní

180,00

182,04

101,13

Ostatní vlastní příjmy

0,00

10,32

-

v tom: úroky

0,00

1,16

-

náhrady škod

0,00

9,16

-

807,00

757,72

93,89

v tom: přijaté dary

87,00

89,00

102,30

použití fin. fondů

435,00

341,51

78,51

Jiné ostatní výnosy

285,00

327,22

114,81

27 304,00

27 262,80

99,85

v tom: provozní dotace od zřizovatele ostatní dotace ze státního rozpočtu

Mimorozpočtové zdroje

ZDROJE CELKEM Zdroj: Dokument školy - Přehled a plnění rozpočtu v roce 2009

Rozpočtované výnosy byly splněny téměř na 100 %, přesně na 99,85 %, jak je patrno z přiloţené sestavy (příloha č. 2 Přehled o plnění rozpočtu v r. 2009). Na financování výdajů byly vedle prostředků z dotací a prostředků za vlastní výkony pouţity i prostředky fondu odměn ve výši 15 tis. Kč a prostředky rezervního fondu ve výši 326,51 tis. Kč, proti plánované částce 435 tis. Kč. V průběhu roku jsme poţádali zřizovatele o zapojení rezervního fondu na krytí provozních výdajů ve větší míře, neţ se plánovalo na začátku roku. K tomuto jednání nás vedla úsporná opatření zřizovatele v části dotace na provoz, kdy došlo ke sníţení dotace o 427 tis. Kč. Prostředky rezervního fondu byly pouţity na pokrytí nezajištěných výdajů. Prostředky fondu odměn na odměny pracovníků za přípravu ţáků na soutěţe a pro odměny provozních pracovníků. V roce 2009 byli OA poskytnuté dary v celkové hodnotě 89 tis. Kč, dary byly pouţity na vybavení odborné učebny, studijního centra a na nákup 52

Zdroj: Zpráva o činnosti – hospodaření příspěvkové organizace Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009

44

odborné literatury. Dále v poloţce jiné ostatní výnosy byly čerpány především prostředky z projektu Komenius a prostředky z projektu Do světa. Oba projekty jsou určeny pro ţáky obchodní akademie a umoţnily výjezd ţáků do zahraničí. Ţáci se při pobytu v zahraničí seznamovali s ekonomickou praxí v Německu a dále navštívili Itálii a Švédsko, kde s partnerskými školami společně pracují na projektu jehoţ cílem je vyhodnotit rozdíly jednotlivých zemí v různých oblastech.53

2.2.2 Mimorozpočtové financování školy Jihomoravským krajem jakoţto zřizovatelem OA jsou povoleny 2 okruhy doplňkové činnosti, které navazují na hlavní činnost školy: realitní činnost (pronájem) pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí Výnosy z realitní činnosti jsou dosahovány především krátkodobými pronájmy tělocvičny školy. Ze vzdělávacích akcí jsou ve škole realizovány školení pro veřejnost a vzdělávací kurzy pro ţáky školy. OA a VŠO má v současné době v nabídce tyto kurzy:54 English for Business, German for Business - Kurz je určen pro zájemce se znalostí angličtiny nebo němčiny, kteří si chtějí doplnit odborný jazyk. Kurzy vedou zkušení lektoři certifikovaní Londýnskou komorou obchodu a průmyslu (zaloţena 1891). Po ukončení kurzu následují zkoušky vykonané na našem školícím středisku, na základě kterých obdrţí úspěšný absolvent mezinárodně platný certifikát. Trvání kurzu je 2 roky, 3 hodiny v týdenních intervalech (odpolední hodiny). Celkem přibliţně 228 hodin. Cena 3 400 Kč/semestr, zahájení v listopad 2009. Psaní na klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou - Kurz je určen pro ty, kteří se chtějí naučit psát „všemi deseti“ na klávesnici. Cílem kurzu je získání teoretických znalostí a praktických dovedností a návyků pro ovládání klávesnice. Frekventanti kurzu zvládnou 53 54

Zdroj: Výroční zpráva Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009 Zdroj: Interní dokumenty školy

45

psaní na klávesnici za vyuţití nejnovějších poznatků o neurofyziologickém základu psaní desetiprstovou hmatovou metodou a na co nejefektivnějším vyuţívání vytvářených dynamických stereotypů. Předpokládané trvání 12 hod. osmkrát po 1,5 hodině v týdenních intervalech. Cena 2 150 Kč. Formální úprava písemností a dokumentů - Předpokládané trvání 6 h, čtyřikrát po 1,5 hodině v týdenních intervalech. Cena 1 150 Kč. Pořízení a zpracování videozáznamu - Předpokládané trvání 9 h, třikrát po 3 hodinách v týdenních intervalech. Cena 1 600 Kč. Digitální fotografie a počítačová grafika - Předpokládané trvání 9 h, třikrát po 3 hodinách v týdenních intervalech. Cena 1 600 Kč. Základy práce s počítačem a Internetem pro seniory Tvorba publikací v programu MS Publisher - Cena 1 770 Kč, trvání 12 hodin (4 x 3 hodiny). Tvorba webových stránek v MS Publisher a Kompozer - Cena 1 770 Kč, trvání 12 hodin (4 x 3 hodiny). Hospodářský výsledek za rok 2009 z doplňkové činnosti je uveden v tabulce č. 11 a tedy zisk činil 177 448,60 Kč.55 Tabulka č. 14: Hospodářský výsledek školy z doplňkové činnosti Výnosy z nájemného a vzdělávacích akcí

Náklady na činnost

Hospodárský výsledek z doplňkové činnosti

752 128 Kč

574 679,40 Kč

177 448,60 Kč

Zdroj: Dokument školy - Přehled a plnění rozpočtu v roce 2009

55

Zpráva o činnosti – hospodaření příspěvkové organizace Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009

46

Celkové výnosy z nájemného dosáhly výše 498 483 Kč. Příjmy z pořádání vzdělávacích akcí 253 645 Kč. Náklady na výše uvedené činnosti dosáhly celkově 574 679,40 Kč. Konečný zisk za rok 2009 ve výši Kč 177 448,60 Kč je dosaţen pouze z doplňkové činnosti. V hlavní činnosti se výnosy rovnaly nákladům na tuto činnost vynaloţeným, takţe hospodářský výsledek byl roven 0. Ostatní mimorozpočtové zdroje, které škola přijala za rok 2009, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 15: Ostatní mimorozpočtové zdroje OA za rok 2009 Upravený rozpočet v tis.

Mimorozpočtové zdroje v tom: přijaté dary použití fin. fondů Jiné ostatní výnosy ZDROJE CELKEM Zdroj: Dokument školy - Přehled a plnění rozpočtu v roce 2009

Skutečnost

% plnění

v tis.

807,00 87,00 435,00 285,00 27 304,00

757,72 89,00 341,51 327,22 27 262,80

93,89 102,30 78,51 114,81 99,85

Na financování výdajů byly vedle prostředků z dotací i prostředky rezervního fondu ve výši 326,51 tis. Kč, proti plánované částce 435 tis. Kč. Dále škola přijala dary ve výši 89 tis. Kč.

2.2.3 Náklady Jak můţeme vyčíst z přiloţené sestavy (příloha č. 2 Přehled o plnění rozpočtu v r. 2009) rozpočtované náklady byly čerpány rovněţ téměř na 100 %, přesně na 99,85%. To znamená, ţe výdajová stránka rozpočtu byla plně pokryta příjmovou stránkou a rozpočet skončil jako vyrovnaný. Dle závěrečné zprávy za rok 2009, v průběhu roku tohoto roku byla výdajová stránka rozpočtu několikrát upravována, podle toho, jak byla upravována příjmová strana rozpočtu. Celkově výrazné disproporce oproti poslední verzi upraveného rozpočtu vykázané nebyly.56 Prostředky na mzdy byly vyčerpány na 100%. Úspora na zákonném sociálním pojištění dosaţená moţností vyuţití sníţení zákonných odvodů byla pouţita na nákup 56

Zpráva o činnosti – hospodaření příspěvkové organizace Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009

47

učebních pomůcek (přímé náklady). Právě v této poloţce došlo k výraznému překročení plánovaných výdajů asi o 165 tis. Kč, přičemţ pouţití nedočerpaného zákonného pojištění činí 134 tis. Kč (plnění rozpočtu 178,97 %). Tím také došlo k překročení rozpočtované poloţky spotřeba materiálu o 20,63 %, přestoţe v dalších sloţkách spotřeby materiálu se šetřilo a spotřeba činila kolem 90 % plánovaných výdajů. Další úspory byly zaznamenány v oblasti sluţeb a ostatních sociálních nákladů. Naopak překročení o 16,45 % bylo v poloţce jiné ostatní náklady a absolutní překročení představuje částku 16 tis. Kč Jedná se o škodu, která vznikla na oplocení školy při kácení stromů v okolí školy. Tato škoda byla plně nahrazena. Díky úsporám a zapojení rezervního fondu byly v roce 2009 veškeré výdaje pokryty výnosovou stránkou rozpočtu a nebyla vykázána ztráta v hlavní činnosti.57 Jak se uvádí ve zprávě z činnosti školy za rok 2009: „Z výše uvedených důvodů je pro nás naprostou nutností realizovat doplňkovou činnost a každý rok si takto zajistit do rezervního fondu příjem alespoň ve výši 300 tis. Kč a mít tak rezervu na úhradu výdajů při neočekávaných výkyvech v plnění rozpočtu v položce dotace od zřizovatele.“

2.3

Výsledky analýzy a finančního hospodaření OA

Jak jsem se jiţ zmiňoval výše při teoretickém vymezení současného systému financování regionálního školství, hlavním cílem metodiky zaloţené na normativním financování je vytvořit příznivé podmínky pro zvyšování kvality výchovně – vzdělávacího procesu na školách. Zároveň vytváří tlak na úpravu neefektivní struktury sítě škol, které nerespektují demografický vývoj. Přerozdělování finančních prostředku na ţáka je v takovém případě významným objektivizačním prvkem. Umoţňuje přesun financí při přestupu ţáka na jinou školu. Z těchto faktů vyplývá, ţe finanční situace škol závisí od počtu ţáku, kteří danou školu navštěvují. Pokud tedy počet ţáků klesá, sniţuje se i objem přidělených finančních prostředku ze státního rozpočtu. Při současném negativním trendu porodnosti se „trh“ škol můţe dostat do dvou situací. První je racionalizace sítě škol. Sníţení počtu škol znamená více prostředků pro ostatní školy. Zvýšením konkurence mezi školami se v dlouhodobém horizontu ukáţe, která škola je schopná zabezpečovat svůj provoz a zároveň zvyšovat kvalitu poskytovaných

57

Zdroj: Zpráva o činnosti – hospodaření příspěvkové organizace Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009

48

vzdělávacích sluţeb. Tato skutečnost zároveň prověří i schopnost organizace přizpůsobovat se měnícím se podmínkám na trhu. Druhou moţností je udrţovaní současného počtu škol a přidělování menšího objemu peněz jednotlivým zařízením. Tato alternativa je ale hodně riziková. Škola následně dostává méně finančních zdrojů na mzdy, osobní ohodnocení a odměny pro pedagogicky a nepedagogicky personál. Škola následně nemá prostředky na materiál nebo obnovu zařízení školy a na zvyšování kvality vzdělávání. Další hrozbou je sniţování úvazků učitelů, které způsobují ztrátu motivace u pedagogů a odchod mladých učitelů do jiných regionů případně jiných pracovních oborů. Tento trend by mohl být fatální pro regionální školství neboť kvalitní pedagog je zárukou vzdělané a úspěšné generace. Proto by se škola měla aktivně podílet na její financování a hledat všechny dostupné moţnosti mimorozpočtového financování a snaţit se optimalizovat její náklady na provoz. Na základě teoretického vymezeni efektivity vyuţijeme v následující hodnotící tabulce ukazatele: - Počet ţáků na jednoho zaměstnance (PŢ / PZ) v ks - Spotřeba energie na jednoho ţáka (SE / PŢ) v tis. Kč -Mzdy na jednoho ţáka (M / PŢ - Běţné výdaje na jednoho ţáka (BV / PŢ) v tis. Kč - Projektovaná kapacita školy a její skutečné vyuţití - počet ţáků na celkovou kapacitu školy (PŢ / K) v % Tabulka č. 16: Vybrané ukazatele hodnotící efektivnost a vývoj nákladů OA Ukazatel / Rok

2008

2009

2010*

PŽ/PZ v ks

8,523

8,391

8,391

E/PŽ v tis. Kč

2,377

2,858

2,950

M/PŽ v tis. Kč

40,395

42,767

42,834

BV/PŽ v tis. Kč

52,931

54,526

53,726

77%

77%

77%

PŽ/K** v %

* předpoklad pro rok 2010, **Počet studentů na 500 omezuje zřizovatel - JMK Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů poskytnutých školou

49

Tyto výsledky nám dávají moţnost k porovnávaní s jinými školami na jednotlivých úrovních v rámci České republiky. Následně tedy můţeme vyhodnotit, jak která škola vyuţívá přidělené finanční prostředky. Z hospodářské zprávy školy a na základě řízeného osobního rozhovoru s vedoucí ekonomickou pracovnicí školy můţu konstatovat, ţe OA Pionýrská 23 má vybudované silné zázemí – historickou zrekonstruovanou budovu, dobré jméno, skvělou dostupnost a spádovou oblast. Dále má škola vysoké procento úspěšnosti absolventů při přijímacích pohovorech na vysoké školy a vyšší odborné školy, kdy se na VŠ hlásí aţ 60% studentů. Na úřad práce se kaţdoročně registruje pouze 10 absolventů školy. Nicméně se musí do budoucna připravit na určité situace, které ji mohou potkat (viz. Tabulka č. 14: SWOT analýza). Analýzu jsem vypracoval na základě zjištěných informací. Tabulka č. 17: SWOT analýza zaměřená na finanční stabilitu a finančních zdrojů OA Silné stránky

Slabé stránky

 Vybudované dobré jméno školy

o vysoký věkový průměr pedagogů

 Spádová oblast, kvalita výuky

o nevyužívání mimorozpočtových zdrojů na maximum

 Jedinečný obor, projekty školy

o přetížení výkonných ekonomických

 Vysoká kapacita OA a VŠO

pracovníků

 Zateplení budovy,

o nevyužitý školní dvůr

 6 učeben s PC (95 jednotek) Příležitosti

Hrozby

 Reklamní plochy na oploceni školy

o Nedostatek studentů z důvodu klesající porodnosti

 Webová, interní reklama  Kurzy (jazykové, PC, účetní...)

o Rostoucí provozní náklady

 Dobudování nádvoří OA - pronájem

o Eurofondy končí 2013 (resp, výrazné omezení !)

 Využití střechy pro fotovoltaiku

o Odchod mladých pedagogů

 Využití Eurofondů

z finančních důvodů

Zdroj: Informace poskytnuté školou, řízený rozhovor, vlastní zpracování

50

Slabou stránkou Obchodní akademie a VŠO je dost vysoký průměrný věk pedagogického sboru, který byl uveden v tabulce při charakteristice vybrané školy. Podobně jako v jiných odvětvích veřejné správy se i ve školství učitelé zařazují do platových tříd podle kvalifikace a podle odpracovaných. Z toho tedy vyplývá ţe čím starší sbor škola má, tím více prostředků čerpá na základní mzdu z přiděleného mzdového normativu. Škola by se tedy měla snaţit dlouhodobě sniţovat věkovou strukturu svých pedagogických pracovníků, protoţe po vyplacení základných mezd, mladším kolegům jiţ nezůstávají volné finanční prostředky na případné odměny a chybí tedy motivace pro mladé pedagogy. Dále je to dle mého názoru poměrně vysoká vytíţenost řídících, ekonomických pracovníku, kteří nemají prostor a motivaci na aktivní vyhledávání potenciálních mimorozpočtových zdrojů. Tudíţ dle mého názoru škola dostatečně nevyuţívá svůj potenciál mimorozpočtového financování i kdyţ k tomu má skvělé podmínky, co se týče zkušeného pedagogického sboru a prostorových moţností. Také je škoda, ţe se škole ve spolupráci se zřizovatelem – JMK zatím nepodařilo realizovat obnovu školního dvoru a přeměnu betonové plochy na hřiště, které by mohlo slouţit ţákům a také jako další prvek k pronájmu. To je ale zárověn pro školu příleţitost do budoucna, kdy má stále moţnost vyuţívat eurofondy na různé projekty. V další tabulce si uvedeme přehled jednotlivých přijmů za sledované období. Graf č. 6: Přehled příjmů a nákladů z doplňkových aktivit školy za sledované období

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů školy, *odhad pro rok 2010

51

3. Moţnosti zvyšování finanční stability OA-VŠO Pionýrská V třetí a závěrečné kapitole této diplomové práce se zaměřím na výsledky získané z analýzy, finančního hospodaření obchodní akademie, a informací získaných od ekonomické zástupkyně ředitele. Navrhnu doporučení a strukturu aktivit, které povedou ke zlepšení vyuţití a zvýšení získávaní mimorozpočtových finančních prostředků. Tyto následně vedou ke zvýšení finanční stability školy, zlepšení kvality výuky a tím i k růstu ratigu (dobrého jména) školy v regionu. Úroveň kvality a účinnosti výchovně-vzdělávacího procesu ve velké míře závisí od rozsahu a vyváţenosti nástrojů, které můţe řídící pracovník vyuţít pro její dosaţení. V případě vzdělávání, rovněţ i v ostatních odvětvích veřejného sektoru finanční potřeby vysoko předstihují celkový objem finančních prostředků, které jsou kaţdoročně vyčleněné ze státního rozpočtu a z rozpočtů ÚSC. Škola vzhledem k omezenému rozsahu zdrojů a rostoucím finančním poţadavkům (technický pokrok, vyšší poţadavky na vybavení učeben, zvyšující se náklady na provoz a mnohé další) musí efektivně vyuţívat svoje disponibilní zdroje a zvyšovat tak svojí finanční stabilitu.

3.1

Návrhy aktivit spojených se zvyšováním finanční stability školy

V další části této kapitoly bych rád navrhl moţná řešení a opatření, která povedou ke zvýšení finanční stability organizace. Obchodní akademie a vyšší odborná škola obchodní v Brně, Pionýrská 23 je veřejná střední odborná škola, a zřizovatelem JMK má povoleno provozovat podnikatelskou, doplňkovou činnost nad rámec svojí hlavní činnosti. OA VŠO svými prostorovými a personálními moţnostmi můţe a dokonce by měla vykonávat školící a lektorskou činnost v oblasti cizích jazyků, informatiky, výpočtové techniky, poskytovaní reklamní činnosti, organizovaní různých odborných kurzů, školení a seminářů. Taktéţ můţe provozovat poradenskou a konzultační činnost v oblasti obchodu a jiných. Jednotlivé návrhy aktivit, které zvyšují podíl mimorozpočtového financování skoly si uvedeme v nasledujícím schématu.

52

Schéma č. 4: Návrh aktivit spojené se zvyšováním finanční stability školy Výchovně vzdělávací proces

Ekonomické kurzy

PC kurzy

Jazykové kurzy

Reklamní aktivity

Pronájem reklamních ploch

Reklama na webu školy

Reklamní plochy v interiéru školy

Realitní činnost

Pronájem tělocvičny

Dobudování sportovišť

Pronájem střechy - fotovoltaika

Zdroj: Vlastní zpracování

Při navrhování jednotlivých aktivit vycházím ze tří základních skupin a to z výchovně – vzdělávácího procesu, reklamní a realitní činnosti školy. Tyto podrobněji rozepíšu v následující části. Škola jiţ výchovně – vzdělávací program v rámci mimorozpočtového získávání prostředků má, nicméně jej vyuţívá spíše sporadicky. Důvody zejména v dobách ekonomických krizí jsou zřejmé – nedostatečný zájem ze strany studentů nebo veřejnosti. Ku příkladu škola v roce 2008 měla příjem z pořádání kurzů na úrovni 95 618 Kč. V roce 2009 to jiţ bylo 253 645 Kč a odhad pro rok 2010 při čtyřech hodinách týdně a malé obsazenosti je na úrovni 200 000 Kč. Zde bych rád poznamenal, ţe by se škola měla posunout z role pasivního organizátora kurzů do role aktivního vyhledavače (podnikatele) příleţitostí za pomocí marketingových nástrojů, tak jak je tomu například u soukromých jazykových škol, nebo zařízení poskytujících odborné kurzy. Samozřejmě takovéto aktivity vyţadují v první 53

fázi investice zejména časové a proto není reálné aby tyto činnosti vykonávali současní ekonomičtí zaměstnanci, jejichţ původní náplň práce je zcela odlišná. Proto navrhuji zřízení samostatné funkce manaţera pro tuto oblast, který by měl za úkol aktivně vyhledávat moţnosti a příleţitosti mimorozpočtového zdrojů příjmu. Do jeho kompetence by spadaly všechny činnosti uvedené výše: tzn. výchovně – vzdělávací proces, reklamní aktivity a realitní činnost a zejména personalistika kurzů, marketing a propagace či lobbing. Tuto pozici by mohl zastat absolvent, nebo student z ekonomické vysoké školy. Jeho odměňování by bylo ideální nastavit ze dvou sloţek a to ze základní části a provizní části. Do úvahy by připadala i externí spolupráce na ţivnostenský list. V další části kapitoly uvedu konkrétní případy a oblasti příleţitostí doplňkových zdrojů finančních prostředků pro školu.

3.1.1 Výchovně – vzdělávací proces Škola má velice zajímavé portfolio kurzu, které je schopná nabídnout. Bohuţel kvůli nízké poptávce se velká část kurzů nerealizuje, nebo pouze sporadicky. V tomto případě má manaţer širokou nabídku marketingových ATL a BTL nástrojů jak upozornit studenty (i z jiných škol) a veřejnost na tyto kurzy. Manaţér můţe oslovovat s nabídkou školení také široké spektrum firem sídlících v Brně a poskytujících svým zaměstnancům jazykové a další vzdělání v rámci zaměstnaneckých výhod. Dále také připadá v úvahu spolupráce s renomovanými jazykovými školami z jiných měst, kde by OA participovala pouze jako pronajímatel školících prostor. Tato varianta se dá vyuţít pokud jazyková škola nemá zázemí ve městě Brně, ale má zájem rozšiřovat svoje sluţby. Další moţností je aktivní vyhledávání klientů, kteří by prostory vyuţívali pro interní firemní vzdělávací sezení. Škola také můţe sniţovat mzdové náklady na některé necertifikované kurzy spoluprací se studenty vysokých škol, kteří by na škole vyučovali a získali tak praxi. Pokud škola zabezpečuje výuku kurzu od 17h do 20h 5 dní v týdnu, čistě teoreticky má ročně (uvaţujeme-li bez víkendů, svátků a prázdnin) k dispozici 3 x 5 x 4 x 10 = 600 hodin, které se ještě násobí počtem volných tříd a pedagogů. Průměrná cena za hodinu kurzu je cca 160 Kč za osobu. Předpokládejme, ţe se škole podaří pomocí manaţéra výrazně zvýšit poptávku po vzdělávacích kurzech. Zvýšila by se výuka kurzu z aktuálních 4 hodin na 15 hodin týdne (100% vyuţití 1 učebny na týden). Naplnilo by se 5 kurzů, které se vyučují 3x po

54

3 hodinových týdenních blocích na maximální kapacitu 15 lidí / kurz. Kurzy by se mohly opakovat aţ 10x za rok (vţdy s týdenní přestávkou). Celkový příjem školy by tak mohl narůst aţ na (5 x 3 x 3 x 15 x 10 x 160 Kč) 1 080 000 Kč. Jedná se o modelový příklad a kurzy s různými poţadavky na délku výuky by se kombinovaly tak, aby naplnily výše uvednou kapacitu hodin. Nákladem se jeví pouze mzdové ohodnocení lektorů a spotřeba energií. Tabulka č. 18: Výpočet ročního přijmu ze vzorového kurzu Délka trvání vzorového kurzu

9 hodin

Průměrná cena za kurz / hodinu / osoba

160 Kč

Kapacita kurzu

15 posluchačů

Možnost opakovat kurz za rok

10 x

Roční příjem z jednoho vzorového kurzu

216 000 Kč

5 stálých kurzů

1 080 000 Kč


Teoreticky by tak kurzy prošlo 750 lidí ročně. V rámci výuky rozličných kurzů a jazyků, má škola skrytý obrovský potenciál. Díky svým prostorům, jejichţ provoz zabezpečuje ze státního rozpočtu, tak můţe tyto doplňkové sluţby na trhu nabízet za velice přijatelné a vysoce konkurenční ceny. Dodatečné náklady pak tvoří pouze elektrická energie a mzdy. Je samozřejmě, ţe k nabídce kurzů by musel manaţer nutně provést průzkum trhu a tedy zjistit jaké kurzy nabízet a za jakou cenu.

3.1.2 Reklamní aktivity Příspěvková organizace v současné době vyuţívá pronájem oplocení pozemku kolem budovy pro reklamní účely a velkoplošné bilboardy. Příjmy z této činnosti dosáhly v roce 2009 78 243 Kč a plán na rok 2010 je 148 000 Kč. Můţeme konstatovat, ţe škola vyuţívá plochy téměř na 100%. Dále by mohla vyuţívat také svůj interiér pro reklamní aktivity společnosti, kteřé mají v cílové skupině mladé lidi od 15 – 22 let, jako knihkupectví, potravinové společnosti nebo také k propagaci vysokých škol a pod. Ekvivalentem k této činností je také sponzoring od různých firem. Aktivní vyhledávání potenciálních sponzorů nebo firem, které by byli schopné zaplatit co nejvyšší sumy za reklamní plochy a budování dlouhodobých partnerských vztahů, je dalším důvodem pro zřízení funkce manaţera. Achillovou patou pro školu je webová stránka http://www.oapion.cz/. Ta, dle mého názoru jiţ v současnosti neodpovídá grafickým i obsahovým zpracováním moderní době a

55

mladým uţivatelům. Stránka by měla být přehledná, graficky příjemná a obsahově laděná tak aby se na ni uţivatelé rádi vraceli. Zde je následně moţnost pro vyuţití webové reklamy. Samozřejmě platí, čím více návštěvníků školského webu, tím větší má škola příjem z reklamních bannerů. Stránku za nízké náklady můţou upravit ţáci nebo rodiče studentů, kteří se tímto oborem zabývají. Uveďme si příklad moţných příjmů z bannerové reklamy. Tabulka č. 19: Příjmy z bannerové reklamy na webové stránce školy Cena měsíčného pronájmu

500 Kč

Počet bannerů

4 Ks

Měsíční příjmy

2 000 Kč

Roční příjmy

24 000 Kč


Uvedená cena je pouze orientační a můţe být i několik násobně vyšší. Záleţí na domluvě s poskytovatelem reklamy a klientem ale také na jiţ zmíněné návštěvnosti. Tu je moţno zvyšovat pravidelnou aktualizací webu, zajímavým poučným obsahem, maximalizací informací nebo souborů ke staţení. Dále také snadným vyhledáváním údajů na školním webu a optimalizací klíčových slov pro internetové vyhledavače. OA má zřízený i vlastní intranet, který by měla v souvislosti s bannerovou reklamou neustále vyvíjet a rozšiřovat a tak zabezpečit denní návštěvy svých ţáku, kteří jej budou vyuţívat k vyhledávání potřebných informací ke studiu. Je potřeba si také uvědomit, ţe webová stránka je v dnešní informatizované době určitou vizitkou školy, která zvyšuje nebo sniţuje její prestiţ a jméno na trhu.

3.1.3 Realitní činnost Škola v současnosti provozuje pronájem své tělocvičny pro sportovní aktivity v rozsahu 26 hodin týdenně a nepravidelně i víkendy. I zde je z teoretického hlediska prostor pro rozšiřování poskytovaných sportovních sluţeb a tedy i zvyšovaní výnosů do rozpočtu školy. Organizace by mohla provést reorganizaci předmětu povinné tělesné výchovy pro svoje studenty a optimalizovat hodiny, které poţaduje pro vlastní vyuţití prostor tak, aby poslední hodina kaţdý den končila nejpozději v 13 hodin. Pokud počítáme s vyuţitím prostoru tělocvičny do 20 hodiny večerní (provoz by končil současně s kurzy) je zde k dispozici 7 hodin denně a teda týdenní kapacita by se tak mohla zvýšit aţ na 35hodin, tedy o 35% více. Uvaţujeme-li, ţe by tělocvičnu v odpoledních komerčních hodinách vyuţívali zejména

56

studenti a k večeru veřejnost, která končí zaměstnání, měl by tomuto faktu být přizpůsoben i ceník jednotlivých hodin. Cena by rostla směrem k pozdějším hodinám. Tabulka č. 20: Vyuţitelnost tělocvičny a roční příjem z jejího pronájmu Objem hodin týdenně

35

Objem hodin o víkendu

16

Počet hodin za rok

2 652

Průměrná cena / hodina

400 Kč

Příjem při 100% využití

1 060 800 Kč


795 600 Kč


530 400 Kč


Dále by se měla škola snaţit vyuţít zejména víkendy kdy široká veřejnost vyuţívá sportoviště k regeneraci a sportovnímu vyuţití. Objem hodin při 16 hodinovém provozu o víkendu je ročně aţ 832. Problém můţe nastat v zabezpečení personálního dozoru. Tento se však můţe vyřešit například zaměstnáním spolehlivých studentů navazujícího studia z Fakulty Sportovních Studii MU na dohodu o provedení práce. U těchto studentů se předpokládá znalost první pomoci a značných teoretických i praktických zkušenosti v oblasti zásad bezpečného provozování sportovních aktivit. Nákladem by tedy byly opět pouze mzdové prosředky a výdaje na elektrickou energii. V zimních měsících totiţ škola musí prostory vytápět bez ohledu na komerční pronajímání. Zájem o pronájem tělocvičny také hodně závisí od propagace a marketingu školy jaké doplňkové sluţby poskytuje. Na webu školy se bohuţel o moţnosti a cenách pronájmu nedozvíme. Podle „Dlouhodobého plánu rozvoje školy“, zveřejněného na stránkách organizace má k dispozici nevyuţitý rozsáhlý dvůr, který je v majetku Jihomoravského kraje. Pro tuto plochu je zpracován záměr vybudování venkovního školního hřiště, které podle ředitele školy v blízkosti zdevastovaného sportovního komplexu Bobycentra citelně chybí. Předpokládané náklady na tuto investici činí cca 2,5 mil. Kč (údaj z v cenách 2008). Škola ani zřizovatel momentálně na tuto stavbu finanční prostředky nemá, a proto se bude snaţit chybějící peníze získat z grantových fondů Evropské unie. Další moţností získání potřebných financií jsou

57

PPP58 projekty. Pokud by se záměr podařilo v blízké době realizovat, znamenalo by to vyšší kvalitu školského zařízení a zejména další nemalý příjem z pronájmu nových prostor. Velice zajímavý je ţáky vypracovaný projekt a záměr školy ohledně vyuţití střechy k výrobě elektrické energie. Tento projekt počítá s umístněním fotovoltaických panelů, které proměňují sluneční záření v elektrickou energii. Vzhledem k dobré poloze Jihomoravského kraje, města Brna a tedy relativně vysokému průměrnému ročnímu svitu slunečního záření by tento projekt mohl být dalším potenciálním zdrojem pro školní rozpočet. Problém nastává při fixních cenách a zárukou výkupu přebytečné elektrické energie ze strany státu, resp. energetických společností. Při realizaci takového finančně náročného projektu by škola musela mít záruky na výkup a ceny energie na několik let dopředu. V současné době a tzv. „boomu“ fotovoltaických elektráren v České Republice se připájení těchto elektráren do rozvodní sítě pozastavilo a stát zvaţuje sniţovat fixní výkupní ceny vyráběné elektřiny.59 Tyto opatření by však měly fatální důsledky pro podobné projekty, které školy zvaţují zavést do praxe. Proto se i pro stát naskýtá otázka k zamyšlení, jestli by nebylo výhodné podporovat hlavně veřejné instituce k „zeleným aktivitám“ a tak fixovat vyšší výkupní ceny elektrické energie pro veřejné rozpočtové organizace neţ pro soukromé společnosti. Dále by školy musely mít od státu záruku tzv. minimální doby odkupu elektřiny energetickými společnostmi aby si mohly přesně vypočítat náklady a výnosy (případně úspory ze spotřeby vlastní vyrobené energie) daného projektu. Tím by stát nepřímo podpořil svou strategii v oblasti „obnovitelných zdrojů“ a také finanční stabilitu školních zařízení a jejích následní kvalitativní rozvoj. Jinou alternativou pro školy by byl i pronájem plochy střechy soukromým společnostem, kdy pro školu odpadá problém zpracování projektu a doprovodní administrace.

3.1.4 Ostatní mimorozpočtové příjmy Mezi další mimorozpočtové příjmy školy patří také dary. Organizace přijala dary v roku 2008 ve výší 110 000 Kč, ale v roce 2009 to jiţ bylo pouze 89 tis. Kč. Plán na rok 2010 má škola určen na 50 tis. Kč (tabulka č. 18). Škola by mohla pomocí manaţéra podporovat stoupající trend přijatých darů formou lobbingu u různých společností.

58

PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships 59 Zdroj: Článek Omezení státní podpory fotovoltaických elektráren dostupný na http://www.fotovoltaickepanely.com/aktuality/dalsi-omezeni-statni-podpory-fotovoltaickych-elektraren.html

58

V další tabulce č. 21 se podíváme na vývoj darů přijatých školou, na jejích plán a skutečnou realizaci.

Tabulka č. 21: Dary přijaté školou Rok

Plán

Skutečnost

2008

- Kč

110 080 Kč

2009

87 000 Kč

89 000 Kč

2010

50 000 Kč

-


Z tabulky je tedy patrné, ţe škola s dary v roce 2008 ani nepočítala. V dalším roce 2009 odhadla dary správně a v roce 2010 předpokládá klesající trend. Zde je další prostor pro manaţera, kdy by mohl aktivně hledat společnosti pro dary nebo sponsoring. Mezi ostatní příjmy můţeme zařadit projekty, do kterých se škola aktivně zapojují. V roce 2009 byly čerpány především prostředky z projektu Komenius prostředky z projektu Do světa. Oba projekty jsou určeny pro ţáky obchodní akademie a umoţnily výjezd ţáků do zahraničí. Mezi neposlední moţnosti zvyšování finanční stability školy je, ţe dokáţe sníţit svoje výdaje za provoz šetřením energii. Zde je vidět pokrok a snahu ze strany vedení apelovat na pedagogy a zejména ţáky při šetření elektrickou energii a ostatními surovinami. Navíc škola v nedávné době prošla kompletní zateplovací rekonstrukcí, mimo jiné výměnou oken za plastová a zateplením vnější fasády školy. Tato rekonstrukce ušetřila dle vyjádření ředitele 25% energii a zvýšila tepelní pohodu ve škole, zejména v zimním období. Závěrem této kapitoly konstatuji, ţe školá ma velký potenciál zejména pro rozvoj výchovně – vzdělávacích aktivit v rámci získávání mimorozpočtových zdrojů. Dále take díky poloze při frekventované silnici je jednou z oporných bodů reklamní činnost a pronájem tělocvičny. Škola si však musí uvědomit, ţe díky normativnímu financování je nyní součástí konkurenčního boje a tedy by se měla tomuto faktu přispůsobit a zvýšit a zefektivnit svoje aktivity

při

vyhledávání

alternativních

59

zdrojů

financování.

60

Závěr Systém a financování regionálního školství v České republice zaznamenal za posledních 20 let zásadní změny. Cílem této diplomové práce je na základě analýzy finančních zdrojů a hospodaření vybraného školního zařízení určit hlavní problémy v oblasti dlouhodobé a udrţitelné finanční stability. Čitateli se snaţím přiblíţit problematiku rozpočtového a mimorozpočtového financování regionálního školství a na základě výsledků analýzy doporučit aktivity doplňkového finacování, které by vedlo ke zvýšení finanční stability dané organizace. V práci jsem se věnoval teoretickému vymezení oblasti regionálního školství. Spracoval jsem analýzu hospodaření a aktivit vybrané školní organizace a identifikoval její hlavní problémy a moţnosti v oblasti doplňkového financování školy. Analýzu na základě řízeného rozhovoru s ekonomickou pracovnicí školy a na základě výročních zpráv školy jsem provedl ve veřejné odborné škole, obchodní akademii a vyšší odborné škole obchodní Pionýrská 23 v Brně. Ze závěrů, které z výzkumu vyplynuly jsem zpracoval doporučení, které pomohou škole zvýšit podíl mimorozpočtových financíí na celkovém rozpočtu organizace. Největší problém spatřuji v tom, ţe škola nemá vytvořen motivační systém pro zaměstnance k vyhledávání nových mimorozpočtových zdrojů, resp. řídící zaměstnanci primárně plní jiné úkoly a teda na podobné aktivity jim nezbíva moc času. Mohu také konstatovat, ţe i kdyţ rozpočtové financování je v oblasti školství nenahraditelné, doplňkové financování vlastní činností se pro školy do budoucna stane nutností, aby škola uspěla v konkurenčním boji. Návrh doporučení pro zvýšení doplňkových zdrojů financování školy vychází ze tří základních okruhů a to z výchovně – vzdělávácího procesu, reklamních aktivit a realitní činnosti. Tyto pak dále rozepisuji a uvádím konkrétní modelové příklady. Přínosem práce je vytvoření koncepce pro organizace regionálního školství jaké jsou moţnosti jejich doplňkového financování. Doufám, ţe tato práce pomůţe školám při zvyšováni vyuţívaní alternativních zdrojů financování a tedy ke zvýšení finanční stability jednotlivých škol.

61

62

Seznam zdrojů Publikace: 1. BENČO Jozef, Prof. Ing; PhD; Ekonómia vzdelávania, 2002, ISBN 80-89018-41-6, vydání IRIS 2. Education at a Glance, České školství v mezinárodním srovnání, Ústav pro informace a vzdělání 2005, ISBN 80-211-0499-6 3. PRUCHA Ján, Moderní pedagogika, Praha Portal 1997, 495 s; ISBN 80-7178-170-3 4. MEDLEN Marián, Škola jako právnická osoba. Bratislava, SEducoS, 2002. ISBN 80967146-9-4. 5. MŠMT – Bílá kniha 2001 - národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Publikace Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Tauris 2001 6. SVOBODA Libor, Kolik nás stojí bezplatné školství, Ústav pro informace a vzdělávání, Tauris 1999, ISBN 80-211-0311-6 Zákony a vyhlášky 1. Zákon 561/2004, Školský zákon, 2. Zákon 306/1999 sb o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, 3. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních 4. Interní zdroje - Výroční zpráva Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2008 5. Interní zdroje - Výroční zpráva Obchodní Akademie Pionýrská 23 z roku 2009

63

Internetové zdroje 1. Oficiální stránky školy http://www.oapion.cz/ 2. Dokument Vzdělávání a odborná příprava, [cit. 25. 10. 2009], dostupné na http://ec.europa.eu/ 3. Operační Program Vzdělání pro konkurenceschopnost, [25. 10. 2009], dostupné na http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk 4. Schéma z článku Školský systém České Republiky, http://www.uiv.cz/ [25. 10. 2009], dostupné na http://www.uiv.cz/clanek/149/1731 5. Článek Vzdělávací systémy v ČR, [cit. 1. 12. 2009] dostupné na http://www.czech.cz/cz/prace-studium/chci-studovat/vzdelavaci-system/vzdelavacisystem-v-cr 6. Článek Historie MŠMT, [cit. 16.3.10], dostupné na http://www.msmt.cz 7. Rozpočet kapitoly MŠMT, Tvorba rozpočtu a financování Regionálního školství, [cit. 1.5.2010] dostupný z http://www.msmt.cz/, str. 41 8. Článek Českého statistického úřadu, Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED, dostupný na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_ isced_ 9. Data Českého statistického úřadu, České školství v číslach za období 1989 – 2009, dostupný za http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12 10. Zdroje z Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008, [cit. 28. 5. 2010], dostupné na http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=10529&TypeID=1

64

Seznam tabulek, schém a grafů Grafy Graf č. 1: Podíl studentů na jednotlivých typech středních škol 2007 / 2008 .......................... 17 Graf č. 2: Vývoj studentů na jednotlivých typech středních škol 1989 – 2009 ........................ 18 Graf č. 3: Vývoj studentů a absolventů na vyšších odborních školách za období 92 – 09 ....... 22 Graf č. 4: Průměrné roční výdaje na vzdělávací instituce na studenta za rok 2002 ................. 31 Graf č. 5: Struktura běţných výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008 ................................. 39 Graf č. 6: Přehled příjmů a nákladů z doplňkoých aktivit školy za sledované období ............. 48

Schémy Schéma č. 1: Druhy statků .......................................................................................................... 9 Schéma č. 2: Organizace počátečního vzdělávání a odborné přípravy..................................... 13 Schéma č. 3: Tvorba Republikových normativů dle rozpočtu kapitoly MŠMT ....................... 28 Schéma č. 4: Návrh aktivit spojené se zvyšováním finanční stability školy ............................ 50

Tabulky Tabulka č. 1: Soukromé a veřejné uţitky ze vzdělání .............................................................. 10 Tabulka č. 2: Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED ......... 14 Tabulka č. 3: Počty studentů a absolventů na gymnáziích v období 2003 – 2009 ................... 19 Tabulka č. 4: Počty studentů a absolventů na konzervatořích v období 2003 – 2009 .............. 20 Tabulka č. 5: Počty studentů a absolventů na SOŠ a SOU v období 2003 – 2009 ................... 21 Tabulka č. 6: Počty studentů a absolventů na VOŠ v období 2003 – 2009 .............................. 23

65

Tabulka č. 7: Vládou schválené závazné objemy rozpočtu kapitoly MŠMT pro rok 2010 ..... 24 Tabulka č. 8: Republikové normativy pro rok 2010 ................................................................. 28 Tabulka č. 9: Počty zaměstnanců OA-VŠO k 31.12. 2008: ..................................................... 37 Tabulka č. 10:Věkové sloţení pedagogických pracovníků ...................................................... 37 Tabulka č. 11: Přehled čerpáni běţných výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008 v členěni dle jednotlivých oblasti (v tis. Kč) ........................................................................................ 39 Tabulka č. 12: Přehled čerpáni kapitálových výdajů Jihomoravského kraje v roce 2008 v členěni dle jednotlivých oblasti (v tis. Kč) ........................................................................... 40 Tabulka č. 13: Rozpočet OA pro rok 2009, přijmová stránka .................................................. 41 Tabulka č. 14: Hospodářský výsledek z doplňkové činnosti .................................................... 43 Tabulka č. 15: Ostatní mimorozpočtové zdroje OA za rok 2009 ............................................. 44 Tabulka č. 16: Vybrané ukazatele hodnotící efektivnost a vývoj nákladů OA ........................ 46 Tabulka č. 17: SWOT analýza zaměřená na finanční stabilitu a finančních zdrojů OA .......... 47 Tabulka č. 18: Příjmy z banerové reklamy na webové stránce školy ....................................... 52 Tabulka č. 19: Příjmy z banerové reklamy na webové stránce školy ....................................... 53 Tabulka č. 20: Vyuţitelnost telocvičny a roční příjem z jejího pronájmu ................................ 54 Tabulka č. 21: Dary přijaté školou ........................................................................................... 55

66

Seznam zkratek ČR – Česká Republika EU – Evropská unie FKSP – Fond kulturních a sociálních potřeb JmK – Jihomoravský Kraj MŠMT – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy OA – Obchodní akademie OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development RN – Republikový normativ USD – United States Dollar ÚSC – Územně správní celek VŠO – Vyšší odborná škola obchodní ZŠ – Základní škola

67

Přílohy Příloha 1: Vzdělávací systém České republiky ve školním / akademickém roce 2008 / 2009 Příloha 2: Kompletní rozpočet OA a VŠO Pionýrská pro rok 2009

68

Příloha č. 1: Vzdělávací systém České Republiky ve školním / akademickém roce 2008 / 2009

69

Příloha č. 2: Kompletní rozpočet OA a VŠO Pionýrská pro rok 2009 Upravený rozpočet v tis.

Dotace: celkem od ÚSC

Skutečnost

% plnění

v tis.

25 607,00

25 603,57

99,99

3 389,00

3 385,57

99,90

22 218,00

22 218,00

100,00

Tržby za vlastní výkony

890,00

891,19

100,13

školné

710,00

709,15

99,88

ostatní

180,00

182,04

101,13

Ostatní vlastní příjmy

0,00

10,32

v tom: úroky

0,00

1,16

náhrady škod

0,00

9,16

807,00

757,72

93,89

v tom: přijaté dary

87,00

89,00

102,30

použití fin. fondů

435,00

341,51

78,51

Jiné ostatní výnosy

285,00

327,22

114,81

ZDROJE CELKEM

27 304,00

27 262,80

99,85

Mzdy celkem

16 103,00

16 102,68

100,00

v tom: platy PO

15 803,00

15 802,68

100,00

300,00

300,00

100,00

Povinné pojištění

5 419,00

5 280,76

97,45

v tom: sociální pojištění

3 972,00

3 838,64

96,64

zdravotní pojištění

1 447,00

1 442,12

99,66

Příděl do FKSP

315,00

316,05

100,33

Spotřeba materiálu

607,00

732,24

120,63

ochranné pomůcky

2,00

1,75

87,42

11,00

10,46

95,05

knihy, učební pomůcky, tisk

209,00

374,04

178,97

drobný hmotný majetek

132,00

118,80

90,00

ostatní materiál

253,00

227,20

89,80

v tom: provozní dotace od zřizovatele ostatní dotace ze státního rozpočtu

Mimorozpočtové zdroje

OON

učebnice a školní potřeby

70

Spotřeba energie

1 425,00

1 429,00

100,28

v tom: voda

220,00

202,71

92,14

pára

820,00

825,04

100,61

plyn

15,00

13,12

87,50

370,00

388,13

104,90

2 217,00

2 174,88

98,10

739,00

691,94

93,63

cestovné

50,00

45,13

90,25

náklady na reprezentaci

36,50

31,58

86,52

služby pošt

45,00

45,06

100,13

146,00

158,62

108,64

služby peněžních ústavů

25,00

25,47

101,88

školení a vzdělávání

40,00

31,27

78,18

programové vybavení

18,00

31,44

174,68

1 117,50

1 114,37

99,72

Ostatní sociální náklady

187,00

180,41

96,47

v tom: stravování zaměstnanců

120,00

120,69

100,57

67,00

59,72

89,13

Daně a poplatky

0,00

0,15

Kolky

0,00

0,15

119,00

135,01

113,45

v tom: pojištění majetku

47,00

47,25

100,54

ostatní sociální pojištění

67,00

65,48

97,73

5,00

22,28

445,52

912,00

911,62

99,96

27 304,00

27 262,80

99,85

0,00

0,00

elektrická energie Služby v tom: opravy a udržování

služby telekom.a radiokom.

ostatní služby

jiné sociální náklady

Jiné ostatní náklady

jiné ostatní náklady Odpisy HIM a NIM NÁK LADY CELKEM R O Z D Í L (zdroje minus náklady)

Zdroj: Přehled o plnění čerpání rozpočtu na rok 2009, interní dokumenty školy

71

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents