MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy
Pohybový režim dětí v mateřské škole Bakalářská práce
Brno 2013
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.
Autor práce: Lenka Vítová
Bibliografický záznam VÍTOVÁ,
Lenka.
Pohybový
režim
dětí
v
mateřské
škole
:
bakalářská
práce.
Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, 2013. 69 s., 1 s. příl. Vedoucí bakalářské práce doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.
Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na pohybovou aktivitu dětí předškolního věku ve vybraných mateřských školách v Bystřici nad Pernštejnem a okolí. Záměrem je zhodnocení výskytu intenzity a objemu pohybové aktivity dětí v průběhu dne. Cílem bakalářské práce je zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Na základě výzkumu jsou stanovena doporučení pro úpravu denního režimu.
Annotation Bachelor's work is focused on motion activity of preschool children in selected kindergartens in Bystřice nad Pernštejnem and its surroundings. The main purpose is to evaluate intensity and amount of motion activity of children during the day. Goal of bachelor's work is research and verification of teacher's approach towards motion activities in nursery. Recommendations for daily schedule are based on research results. Klíčová slova pohybová aktivita, pohyb, dítě předškolního věku, řízená a spontánní činnost, pozorování, denní režim
Keywords motion
activity,
movement,
preschool
children,
activity, observation, daily schedule
2
managed
and
spontaneous
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
......................................................................
Podpis
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, za motivaci a podporu, doc. PaedDr. Vladislavu Mužíkovi, CSc., za vstřícný přístup, cenné rady a odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování patří v neposlední řadě, také všem učitelkám a ředitelkám, které mi umožnily pozorování v mateřských školách. 4
Obsah ÚVOD.............................................................................................................................................................................6 1. TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................................................................7 1.1 DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU.........................................................................................................................................7 1.1.1 Hra dítěte v předškolním věku..................................................................................................................... 7 1.1.2 Rozvoj řeči....................................................................................................................................................9 1.1.3 Zájmy a potřeby dítěte..................................................................................................................................9 1.1.4 Pohyb jako potřeba dítěte.......................................................................................................................... 11 1.1.5 Pohybové kompetence dítěte v předškolním věku......................................................................................12 1.1.6 Motorický a fyzický vývoj dítěte předškolního věku...................................................................................14 1.2 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ....................................................................................16 1.2.1 Podmínky předškolního vzdělávání............................................................................................................22 1.2.2 Psychosociální podmínky...........................................................................................................................22 1.2.3 Organizace.................................................................................................................................................23 1.2.4 Denní řád v RVP PV.................................................................................................................................. 23 1.2.5 Denní řád v Programu pro jesle a mateřské školy.....................................................................................24 1.3 REŽIM DNE V MATEŘSKÉ ŠKOLE.................................................................................................................................25 1.3.1 Volná hra....................................................................................................................................................27 1.3.2 Řízená činnost............................................................................................................................................27 1.3.3 Stravování..................................................................................................................................................27 1.3.4 Hygiena......................................................................................................................................................28 1.3.5 Pohyb......................................................................................................................................................... 28 1.3.5 Cvičení ...................................................................................................................................................... 28 1.3.6 Pobyt venku................................................................................................................................................29 2. VÝZKUMNÁ ČÁST...............................................................................................................................................30 2.1 CÍLE VÝZKUMU.......................................................................................................................................................30 2.2 METODIKA VÝZKUMU..............................................................................................................................................30 2.3 VÝSLEDKY VÝZKUMU.............................................................................................................................................. 32 2.3.1 Výsledky pozorování č. 1............................................................................................................................32 2.3.2 Výsledky pozorování č. 2............................................................................................................................43 3. SHRNUTÍ A DISKUSE.......................................................................................................................................... 54 ZÁVĚR.........................................................................................................................................................................60 RESUMÉ..................................................................................................................................................................... 64 SUMMARY................................................................................................................................................................. 65 POUŽITÉ ZDROJE................................................................................................................................................... 66 PŘÍLOHY....................................................................................................................................................................69
5
Úvod „Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.“ Robert Fulghum Předškolní věk je období pro dítě velmi důležité. V rámci socializace jedinec přichází z domácího, rodinného prostředí do mateřské školy, kde se má začlenit do skupiny vrstevníků a adaptovat se na nové prostředí v soužití s dětmi i dospělými. Dítě prochází nejdůležitějším vývojem z hlediska psychického, kognitivního, emocionálního, fyzického a sociálního. Na základě zkušeností a zážitkovému učení či nápodobou získává přehled o normách a může si vytvořit vztah k prioritám, které jsou součástí života a životního stylu. Důležitou součástí vývoje zdravého jedince je spontánní pohyb, kdy dítě zkoumá svoje možnosti, schopnosti a dovednosti. Pohyb může být i řízený, např. v mateřské škole učitelkou, při němž se podněcují předpoklady pohybového rozvoje jedince. V obou případech se jedná o pohybovou aktivitu, při které se mimo jiné dítě učí prosociálnímu chování. Při pohybu se rozvíjí manipulační, nelokomoční a lokomoční pohybové dovednosti. V dnešní technicky zaměřené době děti tíhnou k pasivnímu trávení volného času, často u televize či u počítače. V mateřské škole, kde děti podle svých fyziologických potřeb vyhledávají spontánní aktivitu a pohyb, lze vytvořit základy pro zdravotní návyky a zvyklosti. Za pomoci motivace a pohybových her děti získávají pozitivní přístup k pohybu a zdravému životnímu stylu. Mohou z nich vyrůstat zdravější a veselejší jedinci. Teoretická část obsahuje tři kapitoly, v první se zabývám charakteristikou předškolního věku z hlediska vývoje a pohybovou aktivitou. V druhé kapitole se podrobněji zabývám požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), pohybovou aktivitou, jejím dřívějším a současným pojetím v souladu s RVP PV a denním řádem v mateřských školách podle dokumentů – RVP PV a Programu výchovné práce pro jesle a mateřské školy. Třetí kapitola je zaměřena na pohybový a denní režim v mateřských školách, jaké činnosti se vyskytují v dopoledním režimu. Výzkumná část obsahuje výsledky pozorování, které jsou zhodnoceny. Na základě zhodnocení teoretických a praktických poznatků odpovídám na výzkumné otázky. Cílem bakalářské práce je zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Teoretická část bude vycházet z dostupné literatury zabývající se příslušnou tematikou. Výzkum bude bude zaměřen na problémy plynoucí z teoretické části a bude monitorovat pohybové aktivity v denním režimu dětí v MŠ (metoda pozorování). Na základě výzkumu budou stanovena doporučení pro úpravu denního režimu dětí v MŠ. 6
1. Teoretická část 1.1 Dítě předškolního věku Předškolní věk je jedním z několika období lidského života, zpravidla se vymezuje od tří do šesti let (nebo do 7 let). Rozdělení věkových období se určuje na základě nápadných znaků biologických, psychologických a sociálních změn.(Čáp a Mareš, 2001; Šmelová, 2004, s. 66) Erikson nazývá předškolní věk obdobím iniciativy, protože pro dítě tohoto věku je charakteristická jeho aktivita v různých typech činností. Dítě se setkává s jinými lidmi mimo oblast rodiny, získává nové sociální role ve vztahu k mateřské škole, k sousedům či vrstevníkům. Vytváří se základy osobního hodnotového systému a normy chování, které přebírají po dospělých. (Vágnerová, 2005) Šmelová (2004) píše, že dítě se stává aktivním, vytváří si zdravé svědomí nebo dochází k utváření nezdravého svědomí s pocitem viny. Rozvíjí se sebevědomí, které lze chápat jako postoj dítěte k sobě samému. Při jeho hrách nelze přehlédnout radost z pohybu a z objevování nového. Úroveň senzomotoriky se lepší a je dítěti umožněno vykonávat rozmanité pohybové aktivity, např. běhání, poskakování, zdolávání překážek, jízda na koloběžce či na kole, lyžování. Děti dokážou zopakovat pouze viděné a slyšené. Podle švýcarského psychologa Piageta lze předškolní věk dělit na předoperační období (2 – 7 let). Součástí je předpojmové a symbolické inteligence (2 – 4 roky), při kterém dochází k osvojování řeči a dítě myslí v tzv. předpojmech. Dítě je seznámeno s poznatky ze svého okolí, ale chybí pochopení obecnějších pravidel. A názorné, intuitivní myšlení (4 – 7 let), při kterém se myšlení dítěte váže na vnímání a představy. (Šmelová, 2004) „Myšlení dítěte charakterizuje zejména jeho intuitivnost a egocentrismus (dítě zaměřuje pozornost na vlastní osobu, prosazuje se na úkor druhých, není schopno vnímat skutečnost na základě druhých). Myšlení dítěte je antropomorfické (dítě přenáší vlastnosti člověka na předměty a zvířata) a je též magické (o tom, co se má uskutečnit, co se bude dít, rozhodují přání, z toho plyne např. záliba dítěte v pohádkách).“ (Šmelová, 2004, s. 67 – 68)
1.1.1 Hra dítěte v předškolním věku „Nejpřirozenější činností pro předškolní věk je hra v nejrůznější podobě.“ (Šmelová, 2004, s. 69) Langmeier (1998) používá pojem hra jako příjemnou činnost, přinášející uspokojení sama o sobě. Práce je vykonávána pro dosažení cílů, bez ohledu na svou příjemnost či nepříjemnost. 7
Hra má většinou nějaký cíl, který může být nahodilý. Pokud je určen z vnějšku, lze ho i záměrně změnit. V rámci hry dítě získává praktické dovednosti a procvičuje činnosti, které bude jednou potřebovat pro celý život, dochází k rozvoji podnikavosti a tvořivosti dítěte. Hra vychází z jeho potřeb, dítě si dokáže hrát podle svých představ. Nejdůležitějším prvkem je spontánnost. Dětská hra prochází různými etapami. Během období předškolního věku dítě přechází z individuální formy ke hře ve společnosti druhých. Hry členíme podle jejich druhu (podle klasifikace Kerna aj., 1999) na funkční hry, pohybové hry, konstrukční hry, hraní rolí, hry s pravidly a skupinové hry. Funkční vznikají kolem prvního roku života při poznávání vlastního těla, kdy se dítě seznamuje s částmi těla. Získává první zkušenosti, jak ovládat své tělo a zároveň i různé předměty. U pohybových dochází k osvojení schopností pohybů, dochází k rozvoji hry, která potřebuje mnohem složitější úkony. Dítě se učí lézt, chodit, později běhat, poskakovat, hrát si s hračkami, např. s míčem – chytat, házet, kopat apod. Tyto hry se mohou postupně stát složitějšími. Mohou se v ní objevovat prvky soutěžení a různá pravidla, při kolektivních hrách je rozvíjeno i prosociální chování apod. Konstrukční hry začínají vznikat v rámci funkčních, při nichž se dítě snaží pojmenovat náhodně vytvořené objekty, na počátku staví z kostek komín, most, garáž atd. Později se stává tato hra záměrnou. Hraní rolí (fiktivní neboli symbolická hra) je hrou námětovou, kdy děti přebírají sociální nebo jiné role, např. na tatínka, na maminku, na kuchaře, na lékaře atd. Děti si vyzkoušejí různé formy sociálního chování a současně je poznávají. U her s pravidly dítě soupeří se svými kamarády a učí se respektovat daná stanovení. Stanovená pravidla bez vedení dospělého dokáže dodržet dítě až kolem osmého roku. (Šmelová, 2004, s. 70) Při dodržování pravidel se dítě učí velké trpělivosti a sebeovládání, někdy nastávají potíže v podobě vzteku, pláče či trucování. Pravidla děti přijímají jako hotové nebo si je mohou samy vytvářet. Děti se s nimi setkávají v různých typech her, nejvíce však při společenských nebo sportovních hrách. Při skupinových hrách dochází k procesům sociálního učení. Dochází k osvojování si některých druhů sociálního učení, navazování kontaktů, učení se spolupráce, vzájemné domluvy a respektování ostatních. (Šmelová, 2004, s. 69 - 70) V předškolním období je tedy důležité, aby dítě uspokojilo svou potřebu hry. Ať se to týká individuálních či skupinových, má z herních činností radost, která je součástí spontánního prožívání dětského světa. Za pomocí sportovních a pohybových her, lze děti učit, např. rozvoji manipulačních dovedností, orientace v prostoru, rovnováhy. Nejen v rámci schopností zdravého a pohybového rozvoje osobnosti, ale také v rámci dodržování pravidel a rozvoje sociálního cítění. 8
1.1.2 Rozvoj řeči „V předškolním věku dítě dosahuje velkého rozvoje v oblasti řeči, na konci tohoto vývojového období zpravidla umí správně artikulovat, spontánně používat souvětí, aktivně užívat říkanky, písničky a vypravovat pohádky. Dítě předškolního věku rozšiřuje svou slovní zásobu, postupně si osvojí správnou znalost gramatických pravidel.“ (Langmeier, 1998, s. 70) Ve třech letech se u dítěte zvětšuje slovní zásoba, věty jsou delší, osvojuje si gramatickou stavbu vět, učí se říkanky, vytváří se verbální slovní paměť (D, T, N, L, Bě, Pě, Mě, Vě), ale stále přetrvává patlavost. Ve čtyřech letech ovládá kolem 1500–2000 slov, dítě převážně již používá všechny slovní druhy, dochází ke zpřesnění slovní zásoby, gramatické stavby vět a zlepšuje se výslovnost, ale stále přetrvávají některé problémy. Umí už vyprávět, dokončuje se Ď, Ť, Ň začíná vývoj Č, Š, Ž, C, S, Z, R, Ř. V pěti letech je řeč bez agramatizmů, tj. když dítě již ovládá správné užití gramatických jevů – pády, osoby, časy, v tomto období stále přetrvává nepřesnost ve složitějších větách či souvětích. Do šesti let dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí, zvládá kombinaci Č, Š, Ž a C, S, Z. (Langmeier, 1998, s. 70) Podle Krčmové a Richterové (1987) se jazyková výchova vnímá jako součást celkového systému výchovy v mateřské škole. Prostupuje zaměstnání dětí, protože všechny činnosti v kolektivu doprovází jazykový projev učitelky, který slouží i jako jazykový vzor. Dochází ke vzájemnému dorozumívání v interakci učitelky a dětí či v rámci dětských dialogů. „Tělesná výchova napomáhá jazykové výchově zejména rozvíjením ukázněnosti a uvědomělosti pohybu a rozvojem citu pro rytmus. Pro vlastní mluvu má smysl výchova správného dýchání. Vliv tělesné výchovy na jazykový vývoj dítěte je zprostředkovaný, to však neznamená, že by učitelka při tomto typu činnosti nedbala na správný jazykový vzor své mluvy." (Krčmová, Richterová, 1987, s. 15) V rámci pohybového režimu v mateřských školách, mají učitelky dbát na pečlivou přípravu pohybových her a činností s ohledem na věk a rozvoj jazykových schopností dětí. Je třeba vybírat takové činnosti, které jsou přizpůsobeny všem individuálním potřebám děti z hlediska jejich fyzického i duševního vývoje. (Krčmová, Richterová, 1987)
1.1.3 Zájmy a potřeby dítěte „Potřeba je nárokem jednotlivce vůči prostředí. Potřebou je člověk motivován. Potřeby nám pomáhají udržet základní životní funkce a žít plnohodnotný život. Neuspokojování potřeb (nebo nějaké potřeby) vede k omezení nebo narušení výměny hodnot – jakýchkoli – což má za následek negativní citový prožitek, kterému říkáme frustrace." (Havlínová aj., 2000, s. 27) 9
Šmelová (2004) uvádí nejznámější model lidských potřeb, který je vztažen k člověku kteréhokoliv věku. A. Maslow sestavil lidské potřeby do podoby pyramidy. Mezi základní řadí potřeby: fyziologické (potřeba potravy, vyměšování, kyslíku, spánku, apod.), bezpečí (jistoty a stálosti, pořádku a pravidel apod.), sounáležitosti (lásky, náklonnosti, někam patřit), uznání (sebedůvěra, sebeúcta), seberealizace (sebenaplnění). Základní potřeby dítěte lze dělit na základní biologické, psychické, sociální a vývojové. Do základních biologických potřeb patří zajištění podmínek pro fungování metabolismu, z hlediska vývoje i aktuálního. Jedná se o dostatek tepla, čistoty, ochrany před škodlivými vlivy životního prostředí. Za důležité se považuje podnětné prostředí, v němž dochází k rozvoji funkcí organismu, hlavně nervové soustavy a lokomočních aktivit. Na skupinu biologických navazují základní psychické potřeby, které úzce souvisejí se sociálními. U psychických dochází „k rozvoji dítěte v oblasti intelektu, citů a vůle, chování, interakcí s okolím, chápání sebe i ostatních, společenských hodnot i celého prostředí. Řadíme sem potřebu: náležitého přívodu podnětů (stimulace), smysluplnosti světa, jistoty, vědomí vlastní identity a potřebu otevřené budoucnosti." (Šmelová, 2004, s. 72) Sociální potřeby se propojují s psychickými, v té souvislosti jsou často označovány jako psychosociální. Socializace jako celoživotní proces v tomto období hraje největší roli, je proto třeba, aby se dítě dobře adaptovalo na prostředí mateřské školy, mělo nové kontakty s vrstevníky atd. Mezi nejdůležitější potřeby patří přijetí dítěte, lásky a bezpečí, které nejen v rodině, ale i v mateřské škole vyhledává. V předškolním období má socializace pro dítě významný vliv na jeho vývoj. Dítě získává nové zkušenosti a učí se překonávat různé překážky, řešit problémy a konflikty, se kterými se setká. (Šmelová, 2004, s. 74) Dítě získává nové zkušenosti se svou vůlí, musí se učit trpělivosti a umění se některých věcí vzdát. Tuto dovednost uplatní i v pohybových hrách či cvičeních, kdy se učí zdolávat překážky, prohrávat, překonávat své možnosti, jak psychické, tak fyzické. Při respektovaní pravidel, přizpůsobení se prostředí a podmínkám, získá lepší postoj k překonávání některé problémů v životě (viz kapitola 1.3). Za základní vývojové potřeby jsou považovány činnosti, které jedinec sám rozvíjí. U nich vzniká motivace k aktivitám. V procesu učení se stanoví vnitřní možnosti jedince a mění se jeho vývojová úroveň. Mezi základní vývojové potřeby patří aktualizace vývojových potřeb, jejich uspokojování, u starších dětí roste i motivace k činnostem, která se od nich odvozuje. Motivace je proměnlivá. Děti si osvojují nové poznatky a dovednosti, překonávají dosud nezvládnuté činnosti. (Šmelová, 2004) „Uspokojování potřeb patří k prvořadým požadavkům péče o dítě. V této souvislosti je vždy nezbytné respektovat věkové i individuální zvláštnosti dítěte, danou situaci i samotné 10
prostředí, v němž se dítě nachází a které na něj přímo působí." (Šmelová, 2004, s. 74 – 75)
1.1.4 Pohyb jako potřeba dítěte „Pohyb je základní potřebou dítěte a je spojen s vývojem tělesným, psychickým i sociálním, proto se uplatňuje při výchově dítěte ve všech oblastech. Praktické zprostředkování velkého množství životních kompetencí se děje v pohybové hře, ať už spontánní, nebo více či méně navozené a řízené učitelkou. Právě pro svou náležitost k dětskému věku je pohybová aktivita a hra prostředkem velmi přirozeným a účinným. Dětský rozvoj je bez těchto aktivit a činností nemyslitelný." (Dvořáková, 2002, s. 17) Matějček (2005) se zabývá charakteristikou období předškolního věku. Podle něj dítě umí dobře chodit, běhat, skákat, jezdit na tříkolce, lézt po žebříku, házet míčem, manipulovat s ním. Učí se schopnosti udržovat rovnováhu, kdy děti dovedou stát nebo skákat na jedné noze. Některé děti ovládají dovednosti jako je plavání, jízda na kole, později i lyžování, bruslení či chodí do tanečních kroužků. Tyto možnosti se objevují u dětí před vstupem do školy, ale klasická norma je až v mladším školním věku. Vždy při jakémkoliv rozvoji pohybových činností se musí dbát na individuální možnosti a potřeby dítěte. Každý jedinec je jinak vývojově připravený na další pokroky v rozvoji své osobnosti. Dbá se na vrozené predispozice, protože mohou být děti nadané, například pro tanec či jiné pohybové prvky, ale jiným to může trvat déle, než se určitý pohyb naučí. Podle Dvořákové (2002) je pohyb prvotní možností, při které dochází k učení v ovládání svého těla, orientací v prostoru a seznamování se s prostředím, v kterém se nachází. Pohyb chápe i jako vyjadřovací prostředek ke komunikaci s okolím. Dochází tak k postojům a hodnocení svého chování, vzájemnému srovnávání, pomáhání si, soupeření a spolupráci, při tom získávají sebevědomí. Často se pohyb a pohybová aktivita spojují více s fyzickou stránkou, ale v období předškolního věku, děti prochází velkými změnami. Lze propojit tuto činnost i s psychickou, sociální a zdravotní složkou. Změny nastávají v průběhu vývojového období, z hlediska fyzického a motorického jsou více popsány v kapitole 1. 1. 6. Děti se v tomto období učí ovládat své tělo, vědomě hýbat některými svaly, udržet rovnováhu, protahovat a posilovat svoje svaly. Při pohybu v mateřské škole, kde je zahrnuto ranní cvičení, mohou děti tyto dovednosti rozvíjet. V rámci činností rozvíjí i další stránky své osobnosti, rozvíjí mentální a sociální učení. Je důležité propojení psychické pohody a tělesného pohybu. „Pro zdraví je důležitá tělesná zdatnost, tedy schopnost vyrovnat se s vnějšími vlivy. Od 11
té je neoddělitelná i zdatnost psychická – překonat nepříjemné pocity, vytrvat v činnosti, vyrovnat se s neúspěchem." (Dvořáková, 2011, s. 85) Carpensen, Powell a Christenson (1985, s. 126) považovali pohybovou aktivitu (physical activity) za „jakýkoli tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem, vedoucí ke zvýšení výdeje energie jedince.“ Podle Frömela, Novosada a Svozila (1999, s. 131-132) se pohybová aktivita (dále jen PA) definuje celkovým lidským chováním, zahrnující všechny pohybové činností těla člověka, které mimo jiné obsahují zapojení kosterního svalstva a aktuální spotřebu energie. Pohybová aktivita je ještě dělena na neorganizovanou (spontánní) PA, která vyjadřuje volný pohyb, bez pedagogického řízení a organizovanou PA, která je pod vedením pedagoga či zkušeného trenéra. Dobrý, Čechovská, Kračmar, Psotta a Süss (2009, s. 10) vymezují pohybovou aktivitu následovně: „Pohybová aktivita (physical activity) je druh tělesného pohybu člověka, charakteristického
svébytnými
vnitřními
determinantami
(fyziologickými,
psychickými,
nervosvalovou koordinací, požadavky na svalovou zdatnost, intenzitou apod.) i vnější podobou a formou, vykonávaného hybnou soustavou při vyšší kalorické spotřebě, tj. při energetickém výdeji vyšším než při stavu člověka v klidovém metabolismu. Pohybovou aktivitou je např. chůze, plavání, běh, skok, hod, fotbal apod." Ve starších či jiných odborných publikací autoři zavedli termín pohybová činnost (dále jen PČ), nahrazující PA. V Encyklopedii tělesné kultury (1988, s. 37) se píše, že PČ je záměrnou činností pohybových schopností a dovedností s jasně určeným cílem, kdy PČ je řízená centrální nervovou soustavou, a tím se vyvíjí vnitřní mechanismy samoorganizace. Činnost se může regulovat vědomě, nevědomě, cílevědomě a bezděčně. Teplý (1995) používá a definuje termín pohybový režim, který zahrnuje všechny pravidelné pohybové činnosti člověka v jeho životním cyklu, popřípadě denním režimu člověka. Do pohybového režimu se řadí všechny pravidelné činnosti vyjadřující pohyb, mohou být pracovní, nepracovní a volnočasové. Pohybový režim mají všichni lidé, ale často pod vlivem okolí, např. rodiny, školy či zaměstnání.
1.1.5 Pohybové kompetence dítěte v předškolním věku „V souvislosti s poznatky o tělesném a psychickém růstu a vývoji dětí předškolního věku byl v oblasti tělesné výchovy specifikován rámcový obsah činností, které odpovídají dětskému věku a jejichž prostřednictvím je ovlivňován především tělesný a pohybový rozvoj dítěte." (Dvořáková, 2002, s. 18) Díky těmto činnostem dochází k osvojování základních kompetencí, které zasahují i do dalších stránek osobnosti dítěte. Činnosti konkretizují obecné požadavky Rámcového 12
vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), mohou se stát i jedním z podkladů pro zpracovávání Školní vzdělávací plán (dále jen ŠVP). „Tělesné a pohybové aktivity jsou prostředkem k získání kompetencí, viz níže. V oblasti osvojování pohybových dovedností základních i specifických – sportovních; v oblasti posilování tělesné zdatnosti – aerobní vytrvalosti, svalové síly a pohyblivosti; v kognitivní a afektivní – rozvíjení psychických, osobnostních a sociálních stránek osobnosti." (Dvořáková, 2002, s. 18) Podle Dvořákové (2002) se pohybových dovednosti dělí na základní pohyby a užití pohybů ve specifických podmínkách. Kategorie základních pohybů zahrnuje ovládání vlastního těla, orientaci v prostoru, způsoby rozlišení různé intenzity pohybu a vnímání vztahů věcného i sociálního charakteru. Tyto dovednosti dělí na lokomoční, nelokomoční a manipulační. Do lokomočních zařazuje chůzi, běh, skoky, poskoky, lezení a jejich kombinace. Do nelokomočních řadí rovnováhu, polohy a pohyby částí těla i celého těla, kdy zaujímají polohy krčení, napínání, hmitání, houpání, kroužení, otáčení a převalů. Manipulační obsahují ovládání náčiní a předmětů. Kategorii užití pohybů ve specifických formách tvoří: „Herní činnosti, u kterých jsou dána specifika pravidly, kolektivem, náčiním. Gymnastické činnosti, při kterých využíváme gymnastického nářadí a náčiní. Rytmické a taneční činnosti specifické hudbou a rytmem. Atletické činnosti specifické prostředím hřiště a přírody. Činnosti v přírodě specifické přírodním prostředím. Činnosti ve vodě specifické vodním prostředím. Zimní činnosti specifické pro zimní podmínky." (Dvořáková, 1998, s. 112 – 113) Dvořáková (1998) rozlišuje v oblasti tělesné zdatnosti, aerobní zdatnost, svalovou sílu a pohyblivost následovně: „Aerobní zdatnost, při které rozvíjíme různé druhy lokomoce a střídání různých pohybových činnosti v delším časovém úseku a přiměřené intenzitě. Svalovou sílu, která je typická pro dynamické zatěžování svalů celého těla, propojení s rychlostí a obratností, dovednost zpevnit tělo, prevence a vyrovnání svalové nerovnováhy. Pohyblivost při zabezpečení kloubní pohyblivosti a svalové pružnosti ve fyziologické míře, podmíněné i obratností ve smyslu kvality pohybu, prevence a vyrovnání svalové nerovnováhy. Do oblasti prožitkové, kognitivní a emocionální řadíme znalosti o svém těle, pojmenování pohybů; pojmenování náčiní a nářadí, sportovního prostředí, znalost pravidel; radost z činností, sebevědomí, sebedůvěra, sebehodnocení, volní vlastnosti; respektování druhých, spolupráce, odpovědnost, dodržování pravidel." (Dvořáková, 1998, s. 112 – 113) Při rozvíjení pohybových dovedností se lze zaměřit na lokomoční, nelokomoční či manipulační dovednosti. Při lokomoci se rozvíjí tělo, například při lezení, chůzi, 13
v běhu, v prostoru či při souhře rytmu a hudby. U nelokomočních dovedností se rozvíjí tělo v pohybech a polohách na místě, v oblasti rovnováhy či ve vnímání a ovládání těla. Do manipulačních dovedností lze zařadit jakékoliv ovládání či zkoušení pomůcek, nářadí, náčiní, psychomotorických hraček v rámci pohybových her a činností. Děti se seznamují s čočkami, žíněnkami, trampolínami, kruhy, míči apod. Do pohybových aktivit se dají také zařadit smyslové a psychomotorické hry, zdravotně zaměřené činnosti, které mohou být protahovací, posilovací, uvolňovací, vyrovnávací, dechová a relaxační cvičení. Podle Dvořákové (2002) se řízená PA dělí na pohybové chvilky, delší pohybový celek a tělovýchovnou jednotku. Tělovýchovná jednotka má plnit předpoklady pěti částí. První část v úvodu, tvoří jednoduchá pohybová hra na zahřátí. Druhá je naplněná cviky s motivací na protažení a posílení ochablých svalů. Třetí je tvořena nabídkou činností, s kterými děti byly seznámeny, např. využití nářadí, náčiní, pomůcek a překážek. Jedna z nejdůležitějších částí plní funkci, kvůli náročnosti organizace pohybu a podpory psychiky dětí. Čtvrtou tvoří dynamická, pozitivní hra, která děti nabudí k zapojení do kolektivu. A závěrečnou pátou část tvoří uvolnění svalů a odpočinek, např. relaxace s hudbou.
1.1.6 Motorický a fyzický vývoj dítěte předškolního věku Znalost anatomického a funkčního rozvoje organismu je předpokladem pro správnou volbu podnětů k motorickému vývoji a učení. (Miklánková, 2009) „Vývoj pohybových schopností se vyznačuje určitou posloupností a propojeností – hrubé motoriky, jemné motoriky, motoriky mluvidel (tzv. orální motoriky), motoriky očních pohybů." (Bednářová, Šmardová, 2006, s. 14) „V předškolním věku se postupně zdokonaluje hrubá motorika a ke konci se zlepšuje i jemná motorika (práce rukou). Správně vyvinuté tříleté dítě dobře chodí, rozběhne se, utíká bez častých pádů. Napodobí i chůzi po špičkách. Ve čtyřech letech již přeskakuje nízké překážky, jezdí na tříkolce. Mezi pátým a šestým rokem se již obléká a svléká bez pomoci, obratně hází míčem, skáče a dopadá na špičky." (Machová, 2002, s. 212) Podle Langmeiera (1998) dítě ve třech letech zvládá chodit po schodech nahoru střídáním nohou, při cestě dolů klade na jeden schod obě nohy. Skáče dolů přes poslední dva schody, umí chodit při hře pozpátku nebo bokem, umí se postavit na špičky, jezdí na tříkolce. Při hře s kostkami staví most, dovede napodobit kresbu kruhu, pojmenuje osoby, věci a jednoduché činnosti. Vzniká spolupráce ve hrách s ostatními dětmi, orientuje se na úkolové a sociální, námětové hry. Sebeobsluha v oblékání je za pomoci jiné osoby. Ve čtyřech letech chodí a běhá po schodech nahoru i dolů, jednou nohou na každý schod, 14
šplhá na stromy a žebříky, sedí se zkříženýma nohama. Dokáže přejít úzkou kladinu, seskok z lavičky, lepší se v rovnováze, udrží se delší dobu stát na jedné noze. Napodobuje kresbu křížku a v kresbě lidské postavy se objevuje ‘hlavonožec‘, který určuje další vývojové období. Rozvíjí své předmatematické schopnosti, ví co znamená ‘jedna‘ a ‘dvě‘. Poznává několik základních barev. Kolem pátého roku si osvojuje schopnost jízdy na koloběžce a na kole. Při hře s kostkami staví ‘bránu‘, dovede složit jednodušší puzzle. V kresbě lidské postavy se objevuje tělo s více částmi, zaměřuje se i na detaily, stále chybí krk. V předmatematických schopnostech se seznamuje s počítáním. Ovládá prostorovou a časovou orientaci. Je více samostatné. Šestlileté dtě kreslí členěnou lidskou postavu se všemi detaily, při nedostatcích se využívá diagnostiky, zkoumání problémů při vývoji dítěte. Často se zvládá podepsat, píše číslice, chápe významy slov, počítá do 10. „V šesti letech, by mělo být dítě zralé pro školu, jedním ze znaků je zájem o hru, ale i potřeba práce." (Langmeier, 1998, s. 73) Fyzickým vývojem se zabývá Machová (2002) a podle ní v předškolním věku dítěte dochází ke změnám tělesných proporcí těla, prodlužuje se délka končetin a zmenšuje se relativní velikost hlavy. Průměrně dítě vyroste 5 – 10 cm za rok a přibere 2 – 3 kg ročně. „V šesti letech by mělo dítě měřit cca 118 cm a vážit cca 22kg." (Miklánková, 2009, s. 10) Podle Kučery a Dylevského se toto období nazývá obdobím laxnosti vazivového aparátu, kloubní pouzdra jsou u dětí volnější, dochází k postupnému zpevňování kloubů, díky vazivu. „Kosti nejsou v tomto období ještě osifikovány, jsou měkké, kloubní spojení nejsou dokončena a zpevnění vazy a kloubními pouzdry není úplné." (Dvořáková, 2009, s. 4) Proto se nedoporučují cviky jako rozštěp, mosty a nadměrné protahování. Při porušení doporučení mohou vznikat ortopedické vady. K vývoji dochází i u dětské kosti, v níž probíhá osifikace kostní tkáně a následná strukturální přestavba. „Postupná osifikace zápěstních kůstek podporuje vývoj jemné motoriky. Přestavba kostí pokračuje dále v místech úponů šlach a v oblasti kloubních pouzder. Fyzické zatěžování u dětí podporuje kostní růst, ale časté přetěžování vede v těchto případech k deformitám kostry. Dítě předškolního věku by nemělo často a po delší dobu provádět např. seskoky z výšky větší než je pas dítěte, visy, podpory nebo nošení těžkých břemen a nemělo by docházet k soustavnému přetěžování podpůrně pohybového aparátu." (Miklánková, 2009, s. 11) Podle Dvořákové (2009) se jako za další nevhodné činnosti považují: jednostranné zatěžování těla, vzpory, mosty, rozštěpy či dlouhodobé setrvání v polohách - dlouhé stání či sezení. 15
Podle Miklánkové (2009) se navyšuje podíl svalové hmoty na celkové hmotnosti těla. Tento vývoj je individuální, přizpůsobuje se somatotypu dítěte, jeho způsobu života a množství tělesné aktivity. Dochází k vývoji velkých skupin svalů, převažuje napětí v ohybačích, které se kolem šestého roku postupně vyrovnává. Postava dítěte má charakteristický tvar, břišní a zádové svaly nejsou natolik vyvinuty, proto břicho vyčnívá a vystupují lopatky. „Tukový polštář, který obklopuje svalstvo, dává věkovému období od 2 do 4 let, název období první tělesné plnosti. Vzhledem k uložení tuku, stavbě kostry a svalstva nejsou ještě patrny intersexuální rozdíly, proto bývá toto období označováno jako neutrální dětství." (Miklánková, 2009, s. 11) Podle Dvořákové (2009) při zatížení těla pracují vnitřní orgány, jako jsou srdce a plíce méně ekonomicky. Z toho důvodu se u dětí zvyšuje frekvence srdečního tepu i dechu. Z klidové frekvence, kterou tvoří 100 tepů za minutu až na 220 tepů. Z klidové frekvence 20 dechů za minutu na nejméně dvojnásobek. „Bylo zjištěno, že při spontánní aktivitě se srdeční frekvence pohybuje dlouhodobě (desítky minut) nad 150, ale i nad 180 tepů za minutu. Děti zvládají spíše dlouhodobější zátěž relativně vysoké intenzity než zátěže maximální." (Dvořáková, 2009, s. 4) Při cvičení se musí dbát na správné dodržování zásad bezpečnosti. Dítě prochází i velkou změnou při vývoji tělesných dispozic. Bezpečnost při hrách a činnostech se klade pokaždé na prvním místě. Děti získávají nové zkušenosti a schopnosti. Kvůli osifikaci kůstek a prodlužování kostí se musí dbát na opatrné a bezpečné cvičení. Proto jsou zakázány a nedoporučuje se spousta již zmíněných cviků, při nedodržení může dojít k vážnému zranění a poruchám ve správném vývoji dětského těla. (Dvořáková, 2009)
1.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Roku 2004 vyšel v platnost Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), který pedagogům nabízí vypracované oblasti vzdělávání dětí předškolního věku, zaměřené na jejich potřeby ve vývoji člověka. Součástí tohoto dokumentu jsou rámcové cíle, klíčové kompetence, dílčí cíle v oblastech a dílčí výstupy v oblastech. RVP PV představuje státní úroveň, vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Existuje i školní úroveň, kterou představuje Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), který si vytváří každá škola podle svých potřeb a zásad stanovených v příslušném RVP PV. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejnými dokumenty, pro tvorbu ŠVP lze použít Manuál pro tvorbu ŠVP. Jsou zde zpracovány všechny požadavky pro konkrétní úroveň vzdělávání, podle RVP PV jsou zde zmiňovány podrobné popisy vzdělávacích 16
obsahů, manuál zahrnuje i představu o třídním vzdělávacím programu (dále jen TVP), který si každá třída pod danou mateřskou školou (která má ŠVP stejné pro všechny třídy) může vytvořit podle svých potřeb. Do předškolního vzdělávání se zahrnuje skupina dětí ve věku od tří do šesti, popřípadě sedmi let, děti v posledním roce před nástupem do ZŠ jsou přednostně přijímány. Mateřská škola může být tvořena třídami věkově heterogenními či věkově homogenními. V případě zapojení dětí se speciálními potřebami vznikají mateřské školy s třídami integrovanými. (RVP PV, 2004) Jedním z hlavních úkolů podle RVP PV (2004) je doplňování rodinné výchovy a vytváření prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení jedince. Jde o obohacování denního programu dítěte v průběhu předškolních let a poskytování odborné péče, kdy je brán ohled na individuální výchovu a vzdělávání. V průběhu dne v mateřské škole je dodržován pravidelný režim, kdy si děti zvykají na pravidla i opakující se rituály. Všechno vzdělávání i výchova probíhá přirozenou cestou dětí tohoto věku, vše se rozvíjí díky hře. Sociální, komunikační, emocionální, tělesný i duševní rozvoj probíhá v průběhu her a činností spontánních i řízených samotnou učitelkou, která se řídí třídním vzdělávacím programem. Tento program je vypracován na základě znalostí RVP PV a ŠVP. Třídní program je přizpůsoben i požadavkům dětí, věkové skupině dětí a období, ve kterém jsou děti vzdělávány. Klíčové kompetence jsou vnímány „jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Jejich pojetí i obsah vychází z hodnot společností přijímaných a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence přispívají ke vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu člověka a k posilování funkcí občanské společnosti." (RVP PV, 2004, str. 9) Mezi klíčové kompetence se řadí kompetence k učení; k řešení problémů; komunikativní; sociální a personální; činnostní a občanské. V návaznosti na kompetence se RVP PV zabývá vzdělávacími obsahy, které jsou rozděleny do pěti vzdělávacích oblastí: 1.
biologické – Dítě a jeho tělo
2.
psychologické – Dítě a jeho psychika
3.
interpersonální – Dítě a ten druhý
4.
sociálně-kulturní – Dítě a společnost
5.
enviromentální – Dítě a svět Vzdělávací oblasti se soustředí na jednotlivé části vzdělávání jedince, při kterých lze
pozorovat a stanovit si dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) (dále jen DVC); vzdělávací nabídku (co pedagog dítěti nabízí); očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního 17
období zpravidla dokáže) a rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga). Z hlediska rozvoje pohybových aktivit se musím zaměřit na všechny oblasti, protože se vzájemně propojují a navazují na sebe. Nelze dítě rozvíjet jen v jedné oblasti. Nejvíce se tématem pohybu bude zabývat oblast Dítě a jeho tělo a v něm dílčí vzdělávací cíle, kdy jde především „o uvědomění si vlastního těla; rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí; rozvoj a užívání všech smyslů; rozvoj fyzické i psychické zdatnosti; osvojení si věku přiměřených praktických dovedností; osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě; osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí; vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu." (RVP PV, 2004, str. 14) Oblast Dítě a jeho psychika v RVP PV zahrnuje tři podoblasti: 1. Jazyk a řeč, 2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace a 3. podoblast Sebepojetí, city a vůle. V podoblasti Jazyk a řeč se dají k pohybu přiřadit dílčí vzdělávací cíle: „rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních; rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu; osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)." (RVP PV, 2004, str. 16) V podoblasti Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace se lze zabývat dílčími vzdělávacími cíli vztahující se k pohybu: „rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovnělogickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie; rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření); posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.); vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení; osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla); vytváření základů pro práci s informacemi." (RVP PV, 2004, str. 18) Důležitá je i podoblast Sebepojetí, city, vůle, kdy se dítě má naučit tyto dílčí vzdělávací cíle:„poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti); získání relativní citové samostatnosti; rozvoj schopnosti sebeovládání; rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat; rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané 18
dojmy a prožitky vyjádřit; rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání; získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci." (RVP PV, 2004, str. 19–20) Oblast Dítě a ten druhý v RVP PV zahrnuje následující DVC, které lze použít při plánování pohybové aktivity. Jde o: „seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému; osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem; posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině, apod.); vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.); rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních; rozvoj kooperativních dovedností; ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými." (RVP PV, 2004, str. 21–22) V oblasti Dítě a společnost se RVP PV zabývá DVC, vybrané cíle rozvíjí dítě z pohybové stránky: „poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí; rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané; rozvoj základních kulturněspolečenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny; vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách; seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije; vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností; vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat; rozvoj společenského i estetického vkusu." (RVP PV, 2004, str. 23–24) V oblasti Dítě a svět si RVP PV stanovuje DVC: „seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu; vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách; poznávání jiných kultur; pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit; osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy; rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách; rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího 19
prostředí i jeho změnám; vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí." (RVP PV, 2004, str. 26) Vzdělávací obsah RVP PV slouží pedagogovi jako vzor pro přípravu vlastní vzdělávací nabídky, kterou by měl v ŠVP a TVP zpracovat v podobě, v které ji bude dětem předkládat, tzn. v podobě integrovaných bloků. Je to jediný společný požadavek pro všechny. Školy mají značnou volnost v realizaci a pojetí vzdělávacích obsahů. V rámci RVP PV platí, že bloky mají být tvořeny tak, aby propojovaly (integrovaly) všechny vzdělávací oblasti, bloky se tím stávají průřezovými. „Integrované bloky se mohou vztahovat k určitému tématu, vycházet z praktických životních problémů a situací, nebo být zaměřeny k určitým činnostem, k praktickým aktivitám apod. Mohou mít podobu tematických celků, projektů či programů. Obsah bloků by měl odpovídat vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce v RVP." (RVP PV, 2004, str. 29 ) Podle požadavků ŠVP (TVP) se mají nabízené činnosti rozvíjet dítě po stránce intelektové i praktické, rozvíjet dovednosti a schopnosti. „Integrované bloky by měly svým obsahem vzájemně navazovat, doplňovat se a prohlubovat, mohou se prolínat a přecházet plynule jeden do druhého." (RVP PV, 2004, str. 29) V Manuálu pro tvorbu ŠVP (2005) jsou „uvedeny okruhy elementárních poznatků, které je možno vyvodit ze vzdělávací nabídky činností RVP PV v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí a které by měly být globálně promítnuty do vzdělávací nabídky ŠVP: 1. Dítě a jeho tělo: lidské tělo a jeho části (hlavní smyslové a tělesné orgány a jejich funkce, včetně pohlavních), jeho vývoj a změny (narození, růst těla a jeho proměny); zdravé životní návyky (pohybové činnosti a sport, zdravá výživa, příprava pokrmů, potraviny); ochrana osobního zdraví (péče o čistotu a zdraví, ochrana před škodlivými látkami a vlivy, návykovými látkami a závislostmi, prevence onemocnění), ochrana bezpečí (varování před úrazy, nebezpečím hrozícím při hrách, v dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi, věcmi a jevy); sebeobsluha (hygiena, stolování, oblékání, úklid); věci kolem nás (předměty denní potřeby, hračky, pomůcky, sportovní náčiní a nářadí, výtvarné pomůcky, hudební nástroje, pracovní pomůcky, jejich užívání). 2. Dítě a jeho psychika: dorozumívání mezi lidmi (zvuky, gesta, řeč, slova, věty, písmena, čísla, symboly), sdělování (knížky, film, divadlo); předměty a jejich vlastnosti (velikost, barva, tvar, materiály, chutě, vůně, zvuky, funkce předmětů); číselné a matematické pojmy (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství); prostorové pojmy a souvislosti (v prostoru i v rovině, uspořádání předmětů), elementární časové pojmy a 20
souvislosti (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok); lidé a jejich vlastnosti (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly); každý je jiný (přirozená různost lidí); já (individuální charakteristiky, osobnost, právo být sám sebou). 3. Dítě a ten druhý: vztahy mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, cizí lidé, ochrana osobního bezpečí); rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat); mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi);pravidla vzájemného chování (doma, v mateřské škole, na veřejnosti, herní pravidla). 4. Dítě a společnost: (svět lidí, kultury, umění, práce): společenské role (dítě, dospělý, rodič, učitelka, role dané pohlavím či zaměstnáním) pravidla vzájemného styku (ohleduplnost, tolerance, spolupráce), mravní zásady; práce, pracovní činnosti a role (pracovní předměty, pomůcky, nástroje, jednoduché pracovní úkony a činnosti, řemesla, povolání, zaměstnání); kultura a umění (kultura prostředí, ve kterém dítě žije, lidové zvyky, tradice, svět výtvarného a dramatického umění, svět hudby, svět sportu, jak se lidé baví); rozmanitost lidského světa (naše vlast, jiné země, národy a kultury, multikultura). 5. Dítě a svět: (životní prostředí, svět přírody, vědy, techniky): prostředí, v němž dítě žije (domov, škola, obec, okolí domova, okolí školy, život a dění v obci - doprava, ulice, obchody, lékař, důležité instituce, nákupy); příroda živá i neživá (rostliny, živočichové), přírodní jevy a děje (podnebí, počasí, roční období, změny v přírodě); látky a jejich vlastnosti (voda a vzduch, nerosty, kovy, suroviny, přírodní materiály a jejich vlastnosti, umělé materiály); životní prostředí a jeho ochrana (vliv člověka na životní prostředí, na okolní krajinu, péče o okolí a životní prostředí, ochrana přírody); věda a technika (technické přístroje, se kterými se dítě setkává); co je nebezpečné (nebezpečné předměty, přístroje, kontakt se zvířaty, s látkami ohrožujícími zdraví, běžné přírodní a povětrnostní jevy, situace hromadně ohrožující); rozmanitost přírody i světa a jeho řád (země, hory, řeky, pohoří, světadíly, planeta Země, vesmír). " (Manuál pro tvorbu ŠVP, 2005, str. 26–27) Při plánování činností v mateřské škole se musí brát ohled i na témata, která se promítají v průběhu dne do řízených her a činností s ohledem na vybraný integrovaný blok a tematický celek. V oblasti dítě a jeho tělo, která je specifická pro přípravu tělesných a pohybových chvilek, je možnost všestranného rozvoje dítěte: při učení pojmů a ovládání lidského těla, při jeho změnách a vývoji, při zdravých životních návycích, při ochraně osobního zdraví a bezpečí, při sebeobluze a při používání dennodenních potřeb, náčiní a hraček. V dalších oblastech se děti mohou učit při pohybových hrách a činnostech například hlavně vzájemné komunikaci, orientaci 21
v prostoru, ohledům na druhé, pravidlům v určitém prostředí. Také se mohou činnosti propojit s výchovně-vzdělávacími oblastmi na rozvoj předmatematických představ, prosociálního chování, environmentálních, kognitivních a hudebních prvků. (RVP PV, 2004)
1.2.1 Podmínky předškolního vzdělávání „Základní podmínky, které je třeba při vzdělávání dětí dodržovat, jsou legislativně vymezeny příslušnými právními normami (zákony, vyhláškami, prováděcími právními předpisy). V návaznosti na ně RVP PV podrobněji popisuje a doplňuje další materiální, organizační, personální, psychohygienické a pedagogické podmínky, které příznivě ovlivňují, resp. podmiňují kvalitu poskytovaného vzdělávání, vymezenou a požadovanou RVP PV." (RVP PV, 2004, str. 29.) V RVP PV se zabývají konkrétními podmínkami, mezi které patří věcné (materiální) podmínky. V nich musí mateřská škola splňovat předpoklad, že má dostatečně velké prostory a prostorové uspořádání nábytku, které je přizpůsobeno potřebám dětí, jak individuálním činnostem, tak skupinovým, plní i funkci jako dětský nábytek, tělocvičné zařízení, zdravotně hygienická zařízení, vybavení pro odpočinek dětí, vše je přizpůsobeno počtu dětí a vše je zdravotně nezávadné.
1.2.2 Psychosociální podmínky V mateřské škole je zajištěno prostředí, které vyhovuje dětem i dospělým, z hlediska spokojenosti, jistoty a bezpečnosti. Nově příchozím dětem se umožňuje postupná adaptace na nové prostředí a situace. Pedagogové dodržují zásady – respektování potřeb dětí, reakce na ně a napomáhání v jejich uspokojování. Děti nemají být neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem. Ke všem dětem pedagogové přistupují rovnocenně, žádné dítě není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Při jakýchkoliv projevech nerovnosti, podceňování a zesměšňování dětí je chování pedagoga považováno za nepřípustné. Při komunikaci s dětmi se používají jasné a srozumitelné pokyny. Třída má být pro děti kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády. Způsob pedagoga, jakým děti vede, má být podporující a sympatizující, komunikace mezi dětmi a pedagogem má být projevující přímost, vstřícnost, empatii a naslouchání. Vylučuje se manipulace s dítětem, zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje, podpora nezdravé soutěživosti. Při jakékoliv komunikaci s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je chování hodnoceno jako nepřípustné. Uplatňuje se pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní účastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka je přizpůsobena potřebám a mentalitě dítěte předškolního věku.
Pedagog se snaží děti
podporovat při jejich rozvoji. Podporu vyjadřuje uznáním, oceněním a podle konkrétních projevů a výkonů dítěte i přiměřeně pozitivním slovním hodnocením. Snaží se vyvarovat a vyhýbat 22
paušálním pochval, předsudků a negativním slovním komentářům. Vztah dítěte a dospělého je založen na vzájemné pomoci, podpoře, důvěře, toleranci, ohleduplnosti, zdvořilosti a solidaritě. Dospělí jsou vzorem pro děti, proto se chovají důvěryhodně a spolehlivě. Pedagog se zabývá i neformálními vztahy dětí ve třídě, nenásilnou formou ovlivňuje atmosféru třídy a prosociální chování dětí ve třídě. Dbá o zapojení programu prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí. (RVP PV, 2004)
1.2.3 Organizace Podmínky v organizaci předškolního vzdělávání jsou podrobněji popsány v RVP PV na straně 31. Ustanovují se např. požadavky na pružnost denního řádu s ohledem na individuální možnosti dětí, adaptaci a potřeby. Klade se důraz na pravidelnost řízených zdravotně preventivních pohybových aktivit s prvky bezpečnosti. Na vyvážený poměr spontánních a řízených činností, spontánní hru, podněcování k aktivitě a experimentování, zařazení individuálních, skupinových a frontálních činností. Je respektována potřeby a zájmy dětí, apod.
1.2.4 Denní řád v RVP PV V RVP PV (2004) není specificky dáno, jak by měl denní režim či pohybový režim dětí předškolního věku vypadat. V RVP PV je jen zmíněno, jak by měla vypadat správná životospráva: Děti by měly mít plnohodnotnou a vyváženou stravu, mít k dispozici dostatek tekutin a je potřeba, aby v režimu dne byly dodržovány vhodné intervaly mezi pokrmy. Mělo by se dbát na dodržování pravidelného denního rytmu a řádu, který má být přizpůsobený podmínkám a potřebám v daných situacích. Děti by měly mít zahrnutý každodenní a dostatečně dlouhý pobyt venku, který je přizpůsobován kvalitě ovzduší a počasí. Děti by měly mít dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i ve třídě MŠ. Měla by být respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí, kdy se vše přizpůsobuje podmínkám. Pedagogové by se měli chovat podle zásad zdravého životního stylu, a poskytovat tak dětem přirozený vzor. Z ostatních kapitol (Organizace, Podmínky předškolního vzdělávání, Psychosociální podmínky) lze zhodnotit, že základním cílem je všestranně rozvinuté dítě. Mělo by se samo zapojovat do činností, nesmí se do ničeho nutit, vždy se dbá na individuální potřeby dětí a motivaci. Denní řád musí být vždy dostatečně pružný a flexibilní, aby se dalo pokaždé přizpůsobit aktuálním podmínkám v mateřské škole. V průběhu dne, kdy děti tráví čas v mateřské škole, musí být prostředí uzpůsobeno činnostem, které si děti vybírají podle své volby a zájmu. Střídají se činnosti individuální se skupinovými (malé i velké skupiny), je 23
zachován i poměr mezi spontánními a řízenými činnostmi. V denním řádu se objevují řízené zdravotně preventivní pohybové činnosti. Pravidelně dodržená musí být doba jídla, kdy svačina, oběd a odpolední svačina se zahrnuje ve stejný čas každý den, mezi jídly musí být dodržovány určité časové intervaly. Aktivity a činnosti plánuje učitelka, zapojuje do plánování i děti, vychází z jejich potřeb, zájmů a možností. Je omezen stanovený počet dětí na třídu, max. 25 dětí. Je vždy respektována potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivců.
1.2.5 Denní řád v Programu pro jesle a mateřské školy Konkrétní podoba organizace dne spočívá v přizpůsobení se podmínkám, které ovlivňují celý průběh dne. Musí se respektovat podmínky mateřské školy (zda je městská či na venkově), příchod a odchod dětí, věk dětí a s ním související potřeby. Také záleží i na ročním období, které je propojeno s plány. Důraz se klade na dynamičnost a tvárnost s ohledem na psychický a tělesný vývoj dítěte a jeho potřeby, motivy a city. V rámci celodenního pobytu dítě v mateřské škole je významná úloha zachování a posilování duševní hygieny. Správná životospráva je základním kritériem, kdy se s dětmi dodržují intervaly mezi jídly (asi 3 hodiny), dodržuje se dostatečný pohyb venku a potřebný spánek či odpočinek. Mohou se střídat činnosti volené dětmi s činnostmi navozenými. Mezi organizační formy patří výběr her a činností podle volby dětí v prostorách mateřské školy i v době pobytu venku, zapojení dětí v zaměstnání a v odpoledních hodinách. Při střídání prostředí hry se u dětí podporuje rozvoj fantazie, tvořivosti, nové poznatky a zkušenosti. V nejmladší věkové kategorii se zahrnuje tělovýchovná chvilka, která děti připravuje na organizované ranní cvičení, kdy hlavní účel je zapojení nejmladších dětí do společných činností. U starších dětí, 4-5letých a 5-6letých je zavedeno pravidelné ranní cvičení, kdy mladší děti z této věkové kategorie se učí postupné převlékání do úboru a starší děti z této věkové kategorie se pravidelně převlékají. Tělovýchovné chvilky jsou zařazovány pro všechny věkové kategorie také v době po odpoledním odpočinku a pobytu venku při vhodných ročních období. Do denního režimu je začleněno i systematické otužování dětí, které vede k prevenci před nemocemi. Volí se převážně otužování vzduchem či vodou. Součástí otužování je i pobyt venku, který by měl být dodržován minimálně dvě hodiny dopoledne pro všechny věkové skupiny. Pobyt venku je často realizován na školní zahradě, kdy je možnost hry a činností podle volby dětí, lze zapojit dopravní, pohybové hry a tělovýchovné činnosti, mimo jiné i hry s pískem, se sněhem, s vodou, výtvarné či branné činnosti. Pobyt venku může mít formu vycházky, kdy lze propojit více výchovně-vzdělávacích záměrů, často lze i zapojit jako druhé zaměstnání. (Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy, 1984) 24
Tab. 1 Příklad denního režimu pro děti 3-5leté Hodina
Činnosti
6.30 – 8.45
hry a činnosti podle volby dětí
8.45 – 8.55
ranní cvičení
8.55 – 9.20
hygiena, dopolední svačina
9.20 – 9.40
zaměstnání
9.40 – 11.50
příprava na pobyt venku, pobyt venku, vycházka
11.50 – 12.45
převlékání – hygiena – oběd
12.45 – 14.50
hygiena – příprava na spánek – spánek
14.50 – 15.00
tělovýchovná chvilka – oblékání – hygiena
15.00 – odchod (PVP, 1984, s. 70)
hry a zájmové činnosti dětí, svačina
Tab. 2 Příklad denního režimu pro děti 5-6leté Hodina 6.30 – 8.20
Činnosti hry a činnosti podle volby dětí
8.20 – 8.40
ranní cvičení – převlékání do cvičebních úborů, hygiena
8.40 – 9.00
Svačina
9.00 – 10.00
dvě zaměstnání (s přestávkou)
10.00 – 12.10
příprava na pobyt venku, pobyt venku, vycházka
12.10 – 12.50
převlékání – hygiena – oběd
12.50 – 14.30
hygiena – příprava na spánek – spánek (odpočinek na lehátku) *
14.30 – 14.50
tělovýchovná chvilka s otužováním
14.50 – 15.00
oblékání a hygiena
15.00 – odchod zájmové činnosti dětí, svačina, hry * Odpočinek se postupně zkracuje a odpolední režim se posouvá. (PVP, 1984, s. 71)
1.3 Režim dne v mateřské škole V dnešní době je mateřská škola brána jako součást vzdělávacího procesu, nejen, že se klade důraz na výchovu a péči o děti předškolního věku, ale také na jejich vzdělávání. V předškolním zařízení se děti učí neustále, za jakýchkoliv podmínek. Podle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) by pedagogové měli sledovat při své práci rámcové cíle – rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání, dále osvojení základů 25
hodnot, na nichž je založena naše společnost, a také získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. (RVP PV, 2004) Z hlediska vývoje dítěte a předepsaných požadavků na dítě lze usoudit, že se učí od nástupu do mateřské školy až po odchod z MŠ, kdy je připraveno na povinnou školní docházku. Mezi předepsané požadavky musíme zařadit klíčové kompetence (výstupy). „Klíčové kompetence představují cílové stavy, k jejichž naplňování by mělo společně směřovat veškeré vzdělávání." (RVP PV, 2004, s. 9) A jsou to kompetence k učení, řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské. Při jejich osvojování se vytváří znalosti, vědomosti, dovednosti, schopnosti a zkušenosti dětí, které získají pro osobní rozvoj. Při každodenním setkávání v kolektivu a při každodenních činnostech lze tyto kompetence naplňovat. (RVP PV, 2004) Svobodová (2010) tvrdí, že v mateřských školách jsou všechny podmínky ke vzdělávání a výchově přizpůsobeny potřebám dítěte. Nelze na rozdíl od jiných stupňů vzdělávání rozčlenit den do vyučovacích hodin, lze pouze členit režim dne podle činností a opakovaných rituálů. Záměrem mají být často propojované konkrétní činnosti ve všech vzdělávacích oblastech. Při rozvoji dítěte se musí dbát na jejich výběr s ohledem na všechny typy inteligence. Blatný (2010) uvádí, že podle Gardnera lze dělit inteligenci do nejméně sedmi typů – lingvistická, logickomatematická,
prostorová,
muzikální,
tělesně-pohybová
(kinestetická),
interpersonální
a intrapersonální inteligence. Později přidává i přírodní a existenciální inteligenci. „V mateřské škole je základní formou vzdělávání interakce učitelky s dítětem či dětmi v průběhu celého dne." (Svobodová, 2010, s. 63) K této interakci dochází neustále, v situacích přirozených a spontánních, např. při hře dětí, jídle, řešení konfliktu. Z pohledu organizace práce s dětmi můžeme zařadit do vzdělávacího procesu učitelky a dítěte formy práce – individuální práce s dítětem, skupinová práce s dětmi a frontální práce s dětmi. Svobodová (2010) doporučuje využívání všech forem při plánování a následné realizaci. Individuální práce spočívá v přizpůsobení se potřebám dítěte, které vnímá nabízenou pozornost učitelky jako významný krok k partnerskému vztahu. Dítě může využít svých prožitků, poznatků a dovedností při učení se ve spolupráci s učitelkou. Při činnosti může využít svých znalostí a zkušeností, učitelka se přizpůsobuje jeho tempu a může vyhledat optimální metodu pro získávání konkrétních znalostí. Základem skupinové práce je kooperativní a prosociální chování. Děti se vzájemně učí spolupracovat, domlouvat se, pomáhat si, spolu hledají řešení problémů. Při spolupráci je dobré děti nejprve učit ve dvojicích, trojicích a později ve větších skupinách. Za skupinové práce lze považovat činnosti, na kterých děti uplatňují již zmíněné 26
prosociální chování, činnost je nutí dohodnout se na pravidlech. Mezi frontální práci řadíme přímou účast učitelky, která předává různými formami všem dětem současně poznatky a obsah vzdělávání. Zahrnujeme nejen verbální projevy, ale i cvičení, výtvarné činnosti, zpěv či dramatizaci. (Svobodová, 2010) Pro práci s dětmi se využívá střídání následujících náplní dne, která zahrnuje volnou hru, řízenou činnost, stravování, hygienu, pohyb, cvičení, pobyt venku.
1.3.1 Volná hra „Prostřednictvím volných her děti navazují sociální kontakty se skupinou vrstevníků, učí se chápat jejich pocity, seznamují se s pravidly a normami. Spontánně se učí novým vědomostem, dovednostem
a návykům, vytvářejí
si postoje a získávají zkušenosti
zprostředkované ostatními dětmi ze skupiny." (Svobodová, 2010, s. 65) Děti si vybírají hry a činnosti podle své aktuální volby a potřeby. Díky volné hře, která se často může nazývat spontánní činností, získávají děti zkušenosti se všemi typy kompetencí a rozvíjejí svou osobnost ve všech vzdělávacích oblastech. Ve hrách je uplatňován například rozvoj prosociálního chování, rozvoj komunikace, rozvoj dovedností a schopností k větší samostatnosti, spolupráci, spontánnímu pohybu atd. (Svobodová, 2010)
1.3.2 Řízená činnost „V rámci řízené činnosti je dítěti profesionálně zprostředkováno poznání světa, vytvořen prostor pro získávání nových vědomostí, dovedností, návyků a názorů, a to vše v duchu demokratickém, prosociálním a humánním. Dítěti jsou nabízeny různorodé činnosti, které jsou obvykle tematicky propojené, a vytvářejí tak smysluplný integrovaný celek neodtržený od životní reality. Činnosti by měly vycházet ze zájmů a zkušeností dětí, navazovat na ně a doplňovat je tak, aby se naplňovaly jejich klíčové kompetence." (Svobodová, 2010, s. 67) Učitelka při řízených činnostech dbá na dodržování a vytváření norem a pravidel, lze využít i možnosti učení dětí v podpoře empatie či morálního úsudku. Při řízených pohybových hrách se děti učí výše zmiňované s návazností na rozvoj komunikace a pohybových dovedností.
1.3.3 Stravování Podmínky pro stravování jsou popsány z hlediska podmínek RVP PV více viz kapitola 1.3.2. Podle Svobodové (2010) má dítě v mateřské škole dostávat stravu podle zdravotněhygienických parametrů. Strava má být chutná, pestrá a nutričně vyvážená. Při jídle má dítě možnost ochutnat nová jídla, se kterými se nesetká v rodině, měly by mít možnost výběru a pozitivně na ně působí vzor učitelky a ostatních dětí, kdy si jedinec vytváří prostor pro 27
samostatnost a sebeobsluhu. Také je důležité děti motivovat a připomínat jim význam pití. „Děti mají snížený pocit žízně a nedostatek tekutin jim může způsobit závažné zdravotní problémy v dětství i později v dospělosti." (Svobodová, 2010, s. 14)
1.3.4 Hygiena Hygienické návyky svým způsobem lze zařadit do denních rituálů, kdy se činnosti pravidelně opakují, děti se učí dodržovat pravidla nejen z hlediska hygieny, ale při rozvoji sebeobsluhy a samostatnosti. Děti se učí především formou nápodoby a vzorem učitelky i dětí. Před svačinou, po svačině, před obědem, po obědě, po vykonání potřeby následuje vždy umytí rukou. Při svlékání a oblékání, před a po vycházce se děti učí prosociálnímu chování a rozvíjejí svou jemnou motoriku, kdy pomáhají starší, zručnější děti mladším a tím se sami nejvíce učí upevňovat svoje návyky a zkušenosti v praktických dovednostech. (Svobodová, 2010)
1.3.5 Pohyb Pohyb a hra jsou nejpřirozenější součástí dětského období, především předškolního věku. Podrobněji se více píše o pohybu v kapitole 1.1.4. „Potřeba pohybu u dětí předškolního věku je vyšší než v jakémkoli životním období. Doc. Dvořáková uvádí, že 80 % lokomoce dítěte předškolního věku je běh. Děti by měly mít dostatek prostoru k přirozenému a volnému pohybu především venku, v době pobytu na zahradě nebo části vycházky v bezpečném prostředí (park, hřiště, les, aj.). Pohyb je také skvělou příležitostí pro vytváření sociálních vztahů a prosociálních dovedností (např. vysvobozovací honičky, pohybové hry, námětové hry s pohybem aj.). Může se ale stát i zdrojem vztahů asociálních, pokud učitelka používá nevhodné soutěživé hry a vytváří mezi dětmi atmosféru závisti a zlosti." (Svobodová, 2010, s. 15)
1.3.5 Cvičení „Dítě by mělo mít každý den příležitost se dostatečně pohybově vyžít, pro pěstování zdraví by se mělo denně minimálně deset minut pohybovat při tepové intenzitě 170–190 tepů za minutu, což odpovídá intenzivnímu spontánnímu pohybu (např. běhání při honičce)." (Svobodová, 2010, s. 76) Podle Svobodové (2010) učitelka nemá povinnost zahrnovat každodenní cvičení do svého plánu činností s dětmi. Ale doporučuje se minimálně jednou až dvakrát denně poskytnout dětem intenzivní pohybovou zátěž, motivovat i děti, které mají menší potřebu pohybu. Při motivovaném cvičení dochází ke správnému držení těla, vytrvalosti, tělesné zdatnosti, lokomočním schopnostem podle vybraného záměru. Při pohybových hrách a činnostech se nabízí možnost podpory prosociálního chování dětí, kdy všechny sportovní aktivity přinášejí 28
pravidla a morální normy. Učitelka musí vždy myslet na to, aby hry byly také přizpůsobeny možnostem pro rozvoj empatického vnímání druhých, vzájemné pomoci a kooperaci, a snaze o eliminování soutěživých tendencí.
1.3.6 Pobyt venku „Děti potřebují dostatek volného pohybu na čerstvém vzduchu, a především zahrady mateřských škol jim slibují plno aktivní zábavy a dobrodružství. Pro děti z bytové zástavby je zahrada v MŠ někdy jedinou možností bezpečně a spontánně si hrát ve volné přírodě. Proto by učitelky měly pobyt na zahradě upřednostňovat před vycházkou a využít každé příležitosti k pobytu na zahradě. Základní formou činností na školní zahradě by měla být volná hra. Zahrada a vycházky do okolí MŠ nám umožňují pozorovat některé přírodní jevy, rostliny, zvířata, sledovat proměny přírody v čase a v ročních dobách, učit se ji chránit. Můžeme pozorovat práci lidí, stroje, dopravu, učit se bezpečnému chování na cestách, poznávat své město atd." (Svobodová, 2010, s. 72) Při pobytu venku či vycházkách (např. i do přírody) je důležité dbát na bezpečnost dětí, kdy by měly mít možnost volné hry a tím uspokojit potřebu běhu či spontánního pohybu. Denní režim je vždy přizpůsobený podmínkám v mateřské škole. Se zavedenými rituály či opakujícími se činnostmi se děti lépe soustředí a učí schopnostem či dovednostem s ohledem na své potřeby, zájmy, predispozice a aktuální stav. Lze říci, že všechny složky obsahující denní režim – volná hra, řízená činnost, stravování, hygiena, cvičení, pohyb, pobyt venku jsou nedílnou součástí každého dne dítěte v mateřské škole. (Svobodová, 2010) Při soustředění se na pohyb, cvičení a pobyt venku lze zhodnotit, že zdravé dítě je třeba nechat volně pohybovat s ohledem na bezpečnost. U dětí se specifickými potřebami a dětí mimořádně nadaných se vždy bere ohled na jistá omezení. Podmínky vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami jsou popsány v RVP PV na str. 33 v 8. kapitole. (RVP PV, 2004) Podle Dvořákové (2011) se má pravidelné cvičení zahrnovat do plánů každodenně, aby děti byly schopné minimálně 10 minut být v tepové frekvenci 170–190 tepů za minutu. Pobyt venku či procházka na čerstvém vzduchu je také nedílnou součástí každého dne, ale musí se zvážit stav počasí a respektovat veškeré podmínky, které mohou režim dne ovlivnit. (Dvořáková, 2011)
29
2. Výzkumná část V předškolním věku je pohyb nedílnou součástí vývoje dítěte. Pro jeho uvedení do praxe jako součást každodenního režimu, lze vybrat způsob her, které jsou nejpřirozenějším prvkem tohoto věku. Na základě teoretických poznatků lze usoudit, že v předškolním období má pohybová aktivita velký význam. Ať už spontánní, řízená, částečně řízená či jen krátká pohybová chvilka má vliv na rozvoj jemné a hrubé motoriky. Také na posilování svalových jednotek, posilování podle různých forem cílů zmiňovaných v RVP PV i na postoj k tělesné výchově do budoucna. Zaměřila jsem se tedy na pozorování pohybové aktivity, ať ve formě jednoduchých cvičení, rozcvičky, protažení – pohybové chvilky, nebo v provedení pohybových her a činností, které jsou zaměřené cíleně na větší časový úsek cvičení, podpořený motivací a často zapojený do projektu či integrovaného bloku.
2.1 Cíle výzkumu Znění základních výzkumných otázek: •
Odpovídá denní režim v MŠ požadavkům v teoretické části?
•
Jaký je faktický dopolední režim dne dětí v MŠ?
Ze základních výzkumných otázek plynou i dílčí výzkumné otázky: •
Jak často je v dopoledním režimu zahrnuta pohybová aktivita?
•
Lze pozorovat pravidelnost režimu dne? V jak velké míře?
•
Jak se odlišují jednotlivé mateřské školy v režimu dne?
2.2 Metodika výzkumu Výzkumnou metodou bylo zvoleno strukturované pozorování, kdy se jednalo o přímé pozorování ve třídě. Vybrán byl kvalitativní výzkum, při kterém jsem oslovila učitelky a ředitelky 10 mateřských škol v Bystřici nad Pernštejnem (dále jen Bystřici n.P.) a okolí. Se všemi oslovenými jsem se domluvila na dnech, v kterých se bude praktikovat metoda pozorování. Pozorování probíhalo ve dvou fázích, jedno během měsíce června a druhé během období od září až do prosince. Bylo pozorováno mezi 15 – 20 dětmi ve věku od 3 do 6 let.
30
Při červnovém pozorování se jednalo, o mateřské školy viz následující tabulka (Tab. 3). Tab. 3 Mateřské školy v období pozorování č. 1 Mateřská škola
Třída
Součástí ZŠ (Ano/Ne)
Čtyřlístek v Bystřici n. P.
Myšičky
Ne
Čtyřlístek v Bystřici n. P.
Koťátka
Ne
Pohádka v Bystřici n. P.
Berušky
Ne
Dalečín
Třída č. 1
Ano
Dolní Rožínka
Třída č. 1
Ano
Lísek
Třída č. 1
Ne
Lísek
Třída č. 2
Ne
Olešinky
Třída č. 1
Ne
Rozsochy
Třída č. 1
Ne
Rožná
Medvídci
Ano
Při podzimním pozorování se jednalo o mateřské školy viz následující tabulka (Tab. 4) Tab. 4 Mateřské školy v období pozorování č. 2 Mateřská škola
Třída
Součástí ZŠ (Ano/Ne)
Korálky v Bystřici n. P.
Zelený korálek
Ne
Korálky v Bystřici n. P.
Žlutý korálek
Ne
Pohádka v Bystřici n. P.
Berušky
Ne
Pohádka v Bystřici n. P.
Veverky
Ne
Čtyřlístek v Bystřici n. P.
Berušky
Ne
Dolní Rožínka
Třída č. 1
Ano
Lísek
Třída č. 1
Ne
Olešinky
Třída č. 1
Ne
Rozsochy
Třída č. 1
Ne
Rožná
Zajíčci
Ano
Tučně vyznačené MŠ byly vybrány v období na jaře i na podzim. V každé zmiňované MŠ jsem pozorovala 4 hodiny denně, kdy jsem se zaměřovala na pozorování činností jak spontánních, tak řízených. Také na rozložení doby svačiny, komunitního kruhu (dále jen KK), vycházky (pobytu venku) a oběda. Zejména však jsem se zaměřila na pozorování PA, která mohla být ve formě rozcvičky či cvičení. Také na záměrnou PA pomocí pohybových her a činností, mezi třetí typ PA jsem zařadila i pobyt venku či vycházku. Zastoupení dívek a chlapců bylo různé, ve většině případů se jednalo o 19 dětí s poměrně stejným rozložením dívek i chlapců. Všechny údaje získané pozorováním jsem zpracovala 31
do tabulky, která je součástí přílohy této práce. Vytvořila jsem pozorovací archy, do kterých bylo během pobytu v mateřské škole zaznamenáváno, jak probíhá režim dne v mateřských školách. Popis činností z pozorovacích archů je zařazen do následujících kapitol.
2.3 Výsledky výzkumu Výsledky jsou v následujících dvou kapitolách podrobněji rozebrány. Jsou rozděleny podle období, v kterém pozorování probíhalo. Jsou popsány z pohledu jednotlivých činností v průběhu dne a zahrnuty v rozboru pomocí tabulky a grafů. Výsledky mohou být ovlivněny různými vlivy. Záleží vždy na aktuální atmosféře ve třídě, na počtu a věku dětí, na tematickém celku, který učitelka zahrnuje do programu či na časovém rozložení, kdy pozorování probíhá. Zařazení PA do denního režimu ovlivňuje počasí, např. při dlouhodobém nepříznivém počasí, velký mráz na podzim či déšť na jaře, učitelky vynechaly pobyt venku. Ovlivnit průběh PA v MŠ mohou prostorové možnosti MŠ. Lze předpokládat možné zapojování MŠ do pohybových, zdravých programů či projektů, které se zrovna nevyskytly v době pozorování, nelze v pozorování zhodnotit, zda se vyskytují či ne.
2.3.1 Výsledky pozorování č. 1 Výsledky pozorování dopoledního režimu dne v období od 1. 6. do 30. 6. V mateřské škole se děti scházejí již od 6.30 či 6.45, kdy si vybírají hry a činnosti. Při pozorování (č. 1) jsem si vybrala dopolední režim v mateřských školách v době od 8.00 do 12.00. Zjistila jsem, že mnou vybrané mateřské školy mají denní režim stejný, proto jsem pozorovala děti ve stejný čas. Jako záchytné body režimu jsem si vybrala – volnou hru dětí, řízené činnosti u stolečku, ranní rozcvičku, svačinu, komunitní kruh, pohybové hry a činnosti, vycházka a pobyt venku a oběd. Činnosti, které uvádím v tabulce 5, jsem pozorovala záměrně a z výsledků lze usoudit, že v období 1. pozorování, tzn. v období od 1. 6. do 30. 6., se volná hra dětí vyskytovala na 100 %, v 7 z 10 MŠ od 8.00 do 8.30 a ve 3 z 10 od 8.00 do 8.45. Z toho vyplývá, že ostatní činnosti se budou na základě kratší či delší volné hry lišit. Řízená činnost, což znamená záměrná činnost vedená pedagogem, se vyskytovala ve 4 z 10 MŠ po dobu 30 minut a v 1 z 10 MŠ po dobu 45 minut před svačinou, ve 2 z 10 MŠ trvala 30 minut po svačině, ve 3 z 10 MŠ se nevyskytla vůbec. Rozcvička či cvičení na protažení bylo zahrnuto do denního režimu v 5 z 10 MŠ, a to ve 3 z 10 MŠ v době před svačinou 30 minut, 1 z 10 MŠ po svačině od 9.15 do 9.45 a 1 z 10 MŠ po svačině od 9.30 do 10.00. 32
Hygiena a svačina se vyskytla 100 % ve všech MŠ, kde trvala 30 minut, ve 3 z 10 od 8.30 do 9.00, ve 3 z 10 od 8.45 do 9.15 a ve 4 z 10 od 9.00 do 9.30. Záměrné pohybové hry a činnosti se vyskytly ve 4 z 10 MŠ, v 1 z 10 MŠ před svačinou od 8.15 do 9.00, v 1 z 10 MŠ od 9.00 do 9.45, v 1 z 10 MŠ od 9.30 do 10.00 a v 1 z 10 od 10.00 do 11.45, v 6 z 10 MŠ nebyly zahrnuty. Komunitní kruh se vyskytoval v 9 z 10 MŠ, v 1 z 10 MŠ od 9.00 do 9.45, v z 10 MŠ od 9.15 do 9.45, v 1 z 10 MŠ od 9.15 do 10.00, v 6 z 10 MŠ od 9.30 do 10.00 a v 1 z 10 MŠ se nevyskytoval. Hygiena, pobyt venku či vycházka byla 100 % ve všech MŠ, ve 2 z 10 MŠ od 9.45 do11.45, ve 2 z 10 MŠ od 10.00 do 11.45 a v 6 z 10 MŠ od 10.00 do 12.00. Čas obědu byl v rozmezí půl hodiny u všech MŠ stejný a to 10 z 10 MŠ v době od 11.45 do 12.15.
33
Tab. 5 Výsledky pozorování č. 1 ČINNOST
ČAS
POČET TŘÍD
VOLNÁ HRA
8.00 – 8.30 8.00 – 8.45
7 3
ŘÍZENÁ ČINNOST U STOLEČKU (VV, PČ)
8.00 – 8.30 8.00 – 8.45 9.00 – 9.30 nevyskytla se
4 1 2 3
ROZCVIČKA, CVIČENÍ
8.30 – 9.00 9.15 – 9.45 9.30 – 10.00 nevyskytla se
3 1 1 5
HYGIENA, SVAČINA
8.30 – 9.00 8.45 – 9.15 9.00 – 9.30
3 3 4
POHYBOVÉ HRY A ČINNOSTI
8.15 – 9.00 9.00 – 9.45 9.30 – 10.00 10.00 – 11.45 nevyskytla se
1 1 1 1 6
KOMUNITNÍ KRUH
9.00 – 9.45 9.15 – 9.45 9.15 – 10.00 9.30 – 10.00 nevyskytla se
1 1 1 6 1
HYGIENA, POBYT VENKU, PROCHÁZKA
9.45 – 11.45 10.00 – 11.45 10.00 – 12.00
2 2 6
HYGIENA, OBĚD
11.45 – 12.15
10
34
V jarním období probíhaly činnosti v jednotlivých mateřských školách následovně: Mateřská škola Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Myšičky (1) 8.00 – 8.45 volná hra dětí, řízená činnost PČ – škatulata s kytičkami, různé varianty chůze s rukama za zády, pochod, po čtyřech, první tři děti dostaly odměnu – sladkost 8.45 – 9.15 hygiena, postupná svačina 9.15 – 9.30 úklid všech hraček 9.30 – 10.00 sezení dětí v KK, povídání si, respektování pravidel, zpěv písní 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – pískoviště (volný pohyb dětí) 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Koťátka (2) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, výtvarná a pracovní činnost u stolečku 8.30 – 9.00 hygiena, postupná svačina 9.00 – 9.30 dokončování činností u stolečku 9.30 – 10.00 děti si hrají na řidiče aut, reakce na signál – ťukání dřívky, podle rytmu, když se přestane, děti zastaví; hra na lokomotivu – molekuly, děti vytvoří počet vagónů podle toho, jaké číslo řekne paní učitelka, při ťukání si mají děti sednout na kytičky, hra na škatulata 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – pískoviště (volný pohyb dětí) 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Pohádka, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (3) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, činnost u stolečku 8.30 – 9.00 rozcvička, Kašpárek cvičí, opičí dráha, motivace dětí – skákání jako žabky 9.00 – 9.30 hygiena, postupná svačina 9.30 – 10.00 komunitní kruh, opakování pravidel ve třídě, čtení pohádky 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, procházka do přírody 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola, Olešinky (1 třída) (4) 8.00 – 8.45 volná hra a činnosti dětí 8.45 – 9.15 hygiena, svačina 9.15 – 10.00 řízené činnosti s paní učitelkou – příprava na pouť 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – volný pohyb dětí, pískoviště, průlezky 12.00 hygiena, oběd 35
Mateřská škola, Dolní Rožínka (1 třída), součástí budovy ZŠ (5) 8.00 – 8.30 činnosti u stolečku a volná hra dětí na koberci 8.30 – 9.00 hygiena, postupná svačina 9.00 – 9.45 činnosti v KK, zpěv písní s klavírem – motivované zvířátky, děti napodobují chůzi, běh, střídají paty, špičky podle druhů zvířátek; říkanky s pohybem, tanečky, procvičování počtů a orientace v časové posloupnosti – dny, měsíce 9.45 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku, procházka do parku 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola, Lísek, starší děti (4–6 let ) (6) 8.00 – 8.30 činnosti a hry podle volby dětí 8.30 – 9.00 cviky zvířátek podle obrázků 9.00 – 9.30 hygiena, postupná svačina (přecházení do jiné místnosti) 9.30 – 10.00 povídání pohádky v KK, zpěv písní 10.00 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku, procházka do přírody, přes louku k lesu 11.45 – 12.15 hygiena, oběd Mateřská škola, Lísek, mladší děti (3– 5 let) (7) 8.00 – 8.30 činnosti a hry podle volby dětí 8.30 – 9.00 rozcvička v tělocvičně, pohybové hry podle přání dětí 9.00 – 9.30 hygiena, postupná svačina (přecházení do jiné místnosti) 9.30 – 10.00 poznávání zvířat podle obrázku, zpěv písní 10.00 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – průlezky 11.45 – 12.15 hygiena, oběd Mateřská škola, Rožná, třída Medvědi (1 třída), součástí budovy ZŠ (8) 8.00 – 8.45 hry podle přání dětí, činnosti řízené u stolečku (výtvarné a pracovní) 8.45 – 9.15 hygiena, svačina 9.15 – 9.45 komunikační chvilka na koberci v KK, zpěv písní, básničky, rozcvička 9.45 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku, pohybová činnost před školou, závody a běh k cíli, slalom, házení míčkem, prostřídání skupin (2 skup. - mladší, starší) 11.45 – 12.15 hygiena, oběd
36
Mateřská škola, Rozsochy (1 třída) (9) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, výtvarná činnost u stolečku 8.15 – 9.00 pohybová činnost – cvičení s overbally, reakce na signál – podle bubínku, běhání, skákání; podle hudby – cviky, rozcvička – overball děti dávají na pokyn mezi stehna, kolena, na hlavu, předávání z jedné do druhé ruky (poznávání vlastního těla); honička, rozcvička a relaxace (zvedání pravé a levé ruky, nohy), ve dvojici jeden druhého masíruje balónem na částech těla, které říká paní učitelka 9.00 – 9.30 hygiena, svačina 9.30 – 10.00 v KK činnosti – tanec, zpěv s klavírem 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – volný pohyb dětí 12.00 – hygiena, oběd Mateřská škola Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (10) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, výtvarná a pracovní činnost u stolečku 8.30 – 9.00 hygiena, postupná svačina 9.00 – 9.30 hra a činnosti dětí u stolečků 9.30 – 10.00 úklid, komunitní kruh – zpěv, procvičování těla, prolézání strachového pytle 10.00 – 12.00 hygiena, příprava a pobyt venku, vycházka do přírody 12.00 – 12.30 hygiena, oběd
37
Grafické vyjádření pozorovaných činností v jarním období (v 10 mateřských školách):
8:00 – 8:30 8:00 – 8:45
Graf č. 1.1 Volná hra Graf č. 1.1 nám ukazuje, že volná hra byla zpozorována nejčastěji, a to ze 70 % po dobu 30 minut, ve zbylých 30 % po dobu 45 minut. Volná hra se týká dětí, které si vybíraly hry a činnosti podle své volby a aktuální potřeby. Volná hra je totéž jako spontánní činnost.
8:00 – 8:30 8:00 – 8:45 9:00 – 9:30 nebyla zařazena
Graf č. 1.2 Řízená činnost V grafu č. 1.2 byla pozorována řízená činnost viděná u stolečků, kterou přímo organizuje a řídí paní učitelka, byla ve formě výtvarných či pracovních činností s různými materiály. Nejčastěji se vyskytovala ze 40 % po dobu 30 minut před svačinou, z 30 % se nevyskytla vůbec, z 20 % trvala 30 minut po svačině a z 10 % 45 minut před svačinou.
38
8:30 – 9:00 9:15 – 9:45 9:30 –10:00 nebyla zařazena
Graf 1.3 Rozcvička, cvičení V grafu 1.3 lze vidět, že rozcvička nebo krátké cvičení se vyskytlo převážně (z 30 %) po dobu 30 minut před svačinou, podle teorie je to správné zařazení. Z dalších 30 % po svačině a odpočinku trvala 30 minut. A po delší pomlce po svačině z 10 % byla také 30 minut. V 50 % nebylo žádné procvičení zahrnuto do denního režimu mateřské školy.
8:30 – 9:00 8:45 – 9:15 9:00 – 9:30
Graf 1.4 Hygiena a svačina Graf 1.4 nám ukazuje, že hygiena a následná svačina trvá půl hodiny, nejčastěji se vyskytovala z 40 % v době od 9.00 do 9.30, ve 30 % v době od 8.30 do 9.00 a ve 30 % v době od 8.45 do 9.15. V některých mateřských školách volí variantu postupných svačin, děti, které mají hlad si jdou sami na svačinu bez upozornění paní učitelky a postupně se všichni u svačiny vystřídají. A v jiných mateřských školách volí klasické upozornění dětí při pokynu k vykonání hygienických potřeb a následnému sednutí ke stolečku se svačinou.
39
8:15 – 9:00 9:00 – 9:45 9:30 – 10:00 10:00 – 11:45 nebyly zařazeny
Graf 1.5 Pohybové hry a činnosti V grafu 1.5 pod pojmem pohybové hry a činnosti je myšleno jakékoliv cvičení pro zlepšení pohybových schopností a dovedností ve fyzickém, psychickém i sociálním rozvoji dítěte ve všech oblastech jmenovaných v RVP PV. Zahrnuty mohou být pohybové hry, opičí dráhy, taneční prvky či cvičení na protažení a posilování svalů. V pozorování bylo zjištěno, že v době měsíce června z 10 mateřských škol 60 % nezahrnulo do svého denního režimu pohybovou aktivitu delší než 30 minut. Z 10 % se vyskytlo pohybové hraní a aktivita trvající přes dobu vycházky, a to v době od 10.00 do 11.45, kdy byla plně řízena činnost a aktivita dětí paní učitelkou. Z 10 % byla zahrnuta PA v době od 8.15 do 9.00, kdy byla řízená činnost zaměřena na posilnění všech částí těla a doplněna cvičením s overbally. Z 10 % byla činnost v době od 9.00 do 9.45 motivovaná pohybem a chůzí zvířátek, zahrnovala i tanečky a spojení básní s pohybem. Organizovaná pohybová činnost byla z 10 % v době od 9.30 do 10.00 s motivací dopravními prostředky.
40
9:00 – 9:45 9:15 – 9:45 9:15 – 10:00 9:30 – 10:00 nebyl zařazen
Graf 1.6 Komunitní kruh V grafu 1.6 je znázorněno, že komunitní kruh (dále jen KK) byl vždy zařazen po svačině v 60 % 30 minut, v 10 % 45 minut, v 10 % 30 minut, v 10 % 45 minut a v 10 % nebyl KK zařazen do denního režimu.
9:45 – 11:45 10:00 – 11:45 10:00 – 12:00
Graf 1.7 Hygiena, pobyt venku procházka V grafu 1.7 byla pozorována hygiena, pobyt venku, procházka. Byla ve všech mateřských školách zahrnuta do denního režimu, minimální délka pobytu byla 105–120 minut. Do této doby se zahrnuje i doba převlékání (před a po vycházce), která může trvat někdy i 30 minut. V časových intervalech viz graf 1.7, byla z 60 % vycházka dvě hodiny, z 20 % dvě hodiny a z 20 % hodinu a tři čtvrtě. Z hlediska této kategorie musím zhodnotit velmi pozitivně, že všechny mateřské školy dbají na pobyt venku, v některých případech pobyt na zahradě, pískovišti, vycházky do lesa, do přírody a okolí, kde se děti musí vypořádat s nerovností přírodního terénu a volný pohyb dětí, s ohledem na bezpečnost, se vyskytnul ve všech případech.
41
11:45 – 12:15
Graf 1.8 Hygiena, oběd Graf 1.8 nám říká, že ve všech 10 mateřských škol se dbá na pravidelný režim dítěte, kdy pravidelná strava je jedna z hlavních potřeb dítěte. V době od 11.45 do 12.15 byly všechny pozorované připraveny na oběd, doba byla v průměru půl hodiny.
42
2.3.2 Výsledky pozorování č. 2 Výsledky pozorování dopoledního režimu dne v období od 14. 10. do 16. 12. Ve druhém pozorování platí stejná kritéria pozorování jako u prvního, oslovila jsem stejné učitelky a ředitelky MŠ. Některé učitelky v MŠ mi poskytly stejnou třídu a některé mi nabídly pozorování jiné třídy, abych mohla porovnat rozdíly i mezi třídami. Další rozdíl oproti prvnímu pozorování je časové období, 1. pozorování probíhalo na jaře a 2. pozorování od podzimu do zimy. Činnosti, které uvádím v tabulce 6, jsem pozorovala záměrně a z výsledků lze usoudit, že v období 2. pozorování, tzn. v období od 14. 10. do 16. 12., se volná hra dětí vyskytovala vždy, v 6 MŠ trvala 30 minut a ve 4 MŠ probíhala po dobu 45 minut. Z toho vyplývá, že ostatní činnosti se budou na základě kratší či delší volné hry lišit. Řízená činnost, což znamená záměrná činnost vedená pedagogem, se objevila ve 2 z 10 MŠ od 8.00 do 8.45, v 1 z 10 MŠ od 8.30 do 9.00, v 1 z 10 MŠ od 8.45 do 9.15, ve 2 z 10 MŠ od 9.15 do 9.45, v 1 z 10 MŠ od 10.00 do 11.45 a ve 3 z 10 nebyla vůbec. Rozcvička či cvičení na protažení bylo zahrnuto do denního režimu v 6 z 10 MŠ, v 1 z 10 od 8.30 do 9.00, ve 2 z 10 od 8.30 do 8.45, v 1 z 10 od 8.45 do 9.00, v 1 z 10 od 9.30 do 9.45, v 1 z 10 od 9.30 do 10.00 a ve 4 z 10 MŠ se nenaskytlo. Hygiena a svačina se vyskytla 100 % ve všech MŠ, v 1 z 10 MŠ od 8.30 do 8.45, v 1 z 10 MŠ od 8.30 do 9.00, ve 4 z 10 MŠ od 8.45 do 9.15, ve 2 z 10 MŠ od 9.00 – 9.15 a ve 2 z 10 MŠ od 9.00 do 9.30. Záměrné pohybové hry a činnosti se vyskytly v 1 z 10 MŠ od 8.30 do 9.00, v 1 z 10 MŠ od 9.45 do 10.15, v 1 z 10 MŠ od 10.30 do 11.00, v 1 z 10 MŠ od 10.15 – 11.30 a v 6 z 10 MŠ nebyly. Komunitní kruh byl použit v 1 z 10 MŠ od 8.30 do 9.00, ve 4 z 10 MŠ od 9.15 do 10.15, v 1 z 10 MŠ od 9.30 do 10.00, v 1 z 10 MŠ 9.30 do 9.45 a ve 3 z 10 MŠ od 9.45 do 10.15. Hygiena, pobyt venku či vycházka byla 100 % ve všech MŠ, ve 3 z 10 MŠ od 10.15 do 11.45, ve 4 z 10 MŠ od 10.00 do 12.00 a ve 3 z 10 MŠ neproběhla. Čas obědu byl v rozmezí půl hodiny u většiny MŠ stejný a 9 z 10 MŠ – od 11.45 do 12.15 a 1 z 10 MŠ od 11.15 do 12.00.
43
Tab. 6 Výsledky pozorování č. 2 ČINNOST
ČAS
POČET TŘÍD
VOLNÁ HRA
8.00 – 8.30 8.00 – 8.45
6 4
ŘÍZENÁ ČINNOST U STOLEČKU (VV, PČ)
8.00 – 8.45 8.30 – 9.00 8.45 – 9.15 9.15 – 9.45 10.00 – 11.45 nevyskytla se
2 1 1 2 1 3
ROZCVIČKA, CVIČENÍ
8.30 – 9.00 8.30 – 8.45 8.45 – 9.00 9.30 – 9.45 9.30 – 10.00 nevyskytla se
1 2 1 1 1 4
HYGIENA, SVAČINA
8.30 – 8.45 8.30 – 9.00 8.45 – 9.15 9.00 – 9.15 9.00 – 9.30
1 1 4 2 2
POHYBOVÉ HRY A ČINNOSTI
8.30 – 9.00 9.45 – 10.15 10.30 – 11.00 10.15 – 11.30 nevyskytla se
1 1 1 1 6
KOMUNITNÍ KRUH
8.30 – 9.00 9.15 – 10.15 9.30 – 10.00 9.30 – 9.45 9.45 – 10.15
1 4 1 1 3
HYGIENA, POBYT VENKU, PROCHÁZKA
10.15 – 11.45 10.00 – 12.00 nevyskytla se
3 4 3
HYGIENA, OBĚD
11.45 – 12.15 11.15 – 12.00
9 1
44
V podzimním období probíhaly činnosti v jednotlivých mateřských školách následovně: Mateřská škola Olešinky, 1 třída (A) 8.00 – 8.45 volná hra dětí, výběr činností a hraček podle jejich volby 8.45 – 9.15 hygiena, postupná svačina 9.15 – 9.45 děti, které mají po svačině, jdou ke stolečku, pracovní činnost – "dát do pytle brambory" – mladší děti mačkají kuličky (brambory) z hnědého papíru a lepí na předem vystřižený pytel z bílého papíru, starší děti (předškoláci), vystřihávají pytel a trhají z hnědého papíru kolečka (jako brambory) 9.45 – 10.15 KK – básně o bramborách a javoru, říkanky – kopu, kopu brambory, PH – Hlídač a brambory; říkanka s pohybem, KK – bramboráky, co jsou, jak se dělají, k čemu jsou. Děti odchází podle počátečního písmene svého jména, které říká paní učitelka. 10.15 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku – procházka do lesa, sbírání listů, hra s přírodninami 11.45 - 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Rozsochy, 1 třída (B) 8.00 – 8.30 námětové hry a činnosti podle volby dětí, úklid hraček 8.30 – 9.00 motivace dětí – začarováním, z každého dítka je kytička, probouzení při pohlazení a říkání říkanky – Uvijeme věneček; použitá říkanka a motivace na pohádku O Šípkové Růžence, děti říkají, jaké postavy se v pohádce vyskytují, následuje zpěv s klavírem – píseň Růženka; omalovánky Šípková Růženka 9.00 – 9.30 hygiena, svačina 9.30 –10.00 výtvarná činnost s motivací v podobě podzimního listí, zapouštění barev do klovatiny 10.00 – 10.30 výběr hry a činnosti podle volby dětí, hra se stavebnicemi 10.30 – 11.00 cvičení podle hudby „Co žije v lese", cviky zvířat a postav podle zadání, relaxace, zvedání hlavy, reakce P a L strana – noha, ruka, nafouknutí bříška; zpěv písní 11.00 – 12.00 hygiena, vycházka, pobyt venku – zahrada 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Lísek, 1 třída – (starší, děti od 4 do 6 let) (C) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, podle jejich přání 8.30 – 8.45 cvičení s dětmi, běhání, říkanky, básničky 8.45 – 9.15 hygiena, svačina 45
9.15 – 9.45 kreslení duchů a vystřihování a lepení očí 9.45 – 10.15 přivítání se navzájem v KK s pozdravením; děti říkaly, co se jim líbilo (hodnocení celého týdne), z čeho mají radost; PH – Když jsi kamarád 10.15 – 11.30 hygiena, přechod do tělocvičny, PH – Chodí pešek okolo, Rybičky, rybičky; Opičí dráha – z molitanových kostek, přelézání, slézání, lavička – sklouznutí, prolezení pytlem, proskakování kruhy; hra s míčkem – Obr a trpaslík 11.30 – 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (předškoláci 5 – 6 let) (D) 8.00– 9.15 spontánní hra dětí, práce – vymalování, stříhání listů z papírů na podzim, výroba ježků z brambor, bobulek, šípků s párátky 9.00 – 9.15 hygiena, postupná svačinka dětí 9.15 – 9.45 spontánní hra dětí 9.45 – 10.15 cvičení: Levá noha, pravá noha, Hlava, ramena, kolena, palce, Pohádka o hříbku, Hra na zajíčky, Zajíček v své jamce. Dále tanečky, říkanky, básničky, podzimní a zimní písničky o čertech (jejich opakování). 10.15 -12.00 hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt venku – procházka k nádraží a zpět 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Dolní Rožínka, 1 třída (součástí budovy ZŠ) (E) 8.00 – 8.30 volná hra dětí podle jejich volby 8.30 – 9.00 pobyt v tělocvičně, hry: Čáp ztratil čepičku - kdy děti běhají, učitelka říká barvu a pak děti kontroluje, Domeček, stromeček, hříbeček – cvičeni na koordinaci těla, Rybičky, rybičky – honička a orientace v prostoru. Dále házení míčem – učitelka hází dítěti a ten chytá a hází jí zpět (2 kola), cvičení na kontrolu pravolevé orientace. 9.00 – 9.30 hygiena, postupná svačinka, hra dětí, úklid 9.30 – 10.00 opakování básní (Koupil si dráček; Drakův frak; Velký – Malý; Podzim; některé děti i přednášejí) 10.00 – 10.30 odnášení židlí do 2. třídy – sledování pohádky v televizi; učitelka si volá některé děti na dodělávání výtvarné činnosti – vyrobení draka (stříhání, skládání, vymalování) 10.30 – 11.15 vypnutí TV a hra dětí se stavebnicí 11.15 – 12.00 hygiena, oběd
46
Mateřská škola Rožná, součástí budovy ZŠ, třída Zajíčci (2 třídy) (F) 8.00 – 8.30 volná hra dětí, podle jejich volby 8.30 – 8.45 hygiena, svačinka 8.45 – 9.30 spontánní hra dětí – puzzle, pexeso, hra na koberci, uklízení 9.30 – 9.45 KK – báseň- O školičce, rozcvička – Hlava, ramena, kolena, palce; Zatleskáme, zadupáme na pusu/uši, nohy, hlavu…/si ruce dáme....; obrázky – špatných a dobrých situací, kdy děti popisují situace a řeší problémy, jak by reagovaly při situacích 9.45 – 10.15 pobyt v tělocvičně, běh dívek a chlapců zvlášť, jako žába, čáp, rak, použití básní, písní; v kruhu cvičení – jako letadlo (báseň) 10.15 – 11.30 hygiena, pobyt venku – procházka k lesu do přírody 11.30 – 12.00 hygiena, oběd Mateřská škola Pohádka, Bystřice nad Pernštejnem, třída Veverky (předškoláci – 4–6 let (G) 8.00 – 8.45 výtvarná a pracovní činnost u stolečku, výroba masek čertů – vymalování, vystřihování; výroba postav čertů (z ruliček); spontánní hra dětí – hra na koberci dětí se stavebnicí; uklízení 8.45 – 9.00 motivace: čerti chodí do pekla dlouhým tunelem, v 1. kole děti jeden po druhém prolézají tunelem a ve 2. kole hledají v tunelu 2 hříšníky (2 loutky) 9.00 – 9.15 hygiena, svačina (většinou postupná, při nízkém počtu dětí hromadná) 9.15 – 10.15 malování, četba (prohlížení knížek); KK – klavír a zpěv, třídní hymna – Veverky, čiperky, pohádka a zpěv – Čert a Káča, dramatické ztvárnění písně 10.15 – 11.45 hygiena, příprava a pobyt venku, procházka do přírody 11.45 – 12.15 hygiena, oběd Mateřská škola Korálky, Bystřice nad Pernštejnem, třída Zelený korálek (předškoláci – 56let) (H) 8.00 – 8.30 spontánní hra – hra s kostkami, rybičky (lovení), kadeřnictví, PL – Vánoční překvapení 8.30 – 9.00 hygiena, svačina, hra, uklízení 9.00 – 10.00 kruh – pochvaly; ve třídě mají 2 špatně slyšící děti, 1 holčičku s opožděným vývojem, která měla odklad ŠD; děti v kruhu počítaly panáčky, kteří byli položeni na pěnových kytičkách, vždy 1 modrá a 1 růžová kytička, 2 panenky, 2 panáčky, paní učitelka vždy odebírala, přidávala nebo různě kombinovala a děti měly odpovídat, kolik čeho kde je. Procvičování 47
předmatematických schopností. 10.00 – 11.00 hygiena, příprava a pobyt venku, velký mráz – zpět do MŠ 11.00 – 11.45 volná hra dětí podle jejich volby 11.45 – 12.15 hygiena, oběd Mateřská škola Korálky, Bystřice nad Pernštejnem, třída Žlutý korálek (nejmladší) (I) 8.00– 8.30 spontánní hra dětí, hra s kostkami a magnetickými deskami 8.30 – 8.45 pozdravení dětí v kroužku, malá rozcvička 8.45 – 9.15 hygiena, postupná svačina 9.15 – 10.00 trénování písniček a básniček, tanečků na vystoupení na besídku 10.00 – 10.30 hygiena, příprava a pobyt venku (mrzlo, hodně), zpět do MŠ 10.30 – 11.45 volná hra dětí podle jejich volby 11.45 – 12.15 hygiena, oběd Mateřská škola Dalečín, součástí budovy ZŠ (1 třída) (J) 8.00– 8.45 volná hra dětí, stavebnice, puzzle, činnosti podle výběru dětí u stolečku 8.45 – 9.15 hygiena, svačina 9.15 – 10.00 komunitní kruh, přivítání básní, tanečky, povídání si s dětmi 10.00 – 11.30 hygiena, příprava a pobyt venku, zahrada – pískoviště 11.30 – 11.45 puštění televize – pohádka 11.45 – 12.15 hygiena, oběd
48
Grafické vyjádření pozorovaných činností v podzimním období (v 10 mateřských školách):
8:00 – 8:30 8:00 – 8:45
Graf 2.1 Volná hra Graf 2.1 nám ukazuje, že volná hra při druhém pozorování byla obsažena v denním režimu ze 60 % 30 minut a ze 40 % 45 minut v době před svačinou. Z porovnání grafu 1.1 a grafu 2.1, lze usoudit, že pozorovaný jev se ze objevil v obou obdobích ve všech mateřských školách. V 1. období byl zařazen v sedmi MŠ a v 2. období v šesti MŠ na 30 minut před svačinou. Zbývající tří MŠ v 1. období a čtyři MŠ ve 2. období na 45 minut před svačinou.
8:00 – 8:45 8:30 – 9:00 8:45 – 9:15 9:15 – 9:45 10:00 – 11:45 nebyla zařazena
Graf 2.2 Řízená činnost Graf 2.2 nám znázorňuje, že ve druhém období byla řízená činnost u stolečků pozorována před svačinou z 20 % na 45 minut, z 10 % na 30 minut a z 10 % na 30 minut v jiný časový interval než předchozí, z 30 % se nevyskytla, z 20 % na 30 minut po svačině a 10 % po dobu hodinu a tři čtvrtě byla náhrada činností. Kvůli nepřízni počasí byl zrušen pobyt venku a nahrazen jiným 49
programem, při kterém jedna skupinka dětí byla u stolečku a dokončovala činnosti rozpracované z rána a druhá skupina dětí měla zapnutou televizi, dívaly se zhruba 30 minut na pohádky.
8:30 – 9:00 8:30 – 8:45 8:45 – 9:00 9:30 – 9:45 9:30 –10:00 nebyla zařazena
Graf 2.3 Rozcvička, cvičení Graf 2.3 nám ukazuje, že v podzimním období, kdy probíhalo 2. pozorování, bylo rozčleněno cvičení do časového prostoru takto. Před svačinou z 10 % trvalo 30 minut, z 20 % 15 minut, po svačině z 10 % 30 minut, z 10 % 30 minut v jiném časovém intervalu než předchozí a z 10 % 15 minut, ze 40 % se nevyskytlo. Z těchto výsledků lze usoudit, že ve druhém období, cvičení neboli rozcvičku zahrnula, více jak polovina mateřských škol do denního režimu. Při porovnání obou období z výsledků vyplývá, že ve 2. období bylo více zahrnuto rozcvičování, a to z 60 %, a v 1. období bylo zahrnuto jen z 50 %. Přesto necelá polovina oslovených mateřských škol nezahrnula cvičení do svého denního režimu.
8:30 – 8:45 8:30 – 9:00 8:45 – 9:15 9:00 – 9:15 9:00 – 9:30
Graf 2.4 Hygiena a svačina 50
Graf 2.4 nám znázorňuje, že hygiena a svačina byla ve druhém období zpozorována následovně, z 10 % 15 minut, z 10 % 30 minut, ze 40 % 30 minut v jiném časovém intervalu než předchozí, a po 9. hodině z 20 % 15 minut a z 20 % 30 minut. Doba svačiny se liší podle zavedených rituálů konkrétních mateřských škol, často je ovlivněna i atmosférou a činnostmi ve třídě.
8:30 – 9:00 9:45 – 10:15 10:30 – 11:00 10:15 – 11:30 nebyly zařazeny
Graf 2.5 Pohybové hry a činnosti V grafu 2.5 vidíme, že z více jak poloviny se žádná záměrná pohybová činnost v rámci denního režimu nevyskytla. Mezi pohybové hry a činnosti řadíme veškerou pohybovou aktivitu, která posiluje, protahuje a aktivizuje svaly v těle dítěte. Její doba trvá více než 30 minut. Ve 40 % se vyskytla minimálně ve 30 minutách zaměřených na řízený pohyb. Z toho byla v 10 % před svačinou, v 10 % po svačině, v 10 % po svačině a KK a v 10 %, v posledním případě se jedná o nahrazení pobytu venku. Čas byl strávený v tělocvičně se záměrně řízenými PA. V prvním i ve druhém období pozorování z hlediska pohybových her, přímo záměrné řízené pohybové aktivity dětí vyšlo, že z 60 % se PA vůbec nevyskytla. Což je většina mateřských škol. A ze 40 % byla pozorována v minimálním časovém intervalu 30–45 minut.
51
8:30 – 9:00 9:15 –10:15 9:30 – 10:00 9:30 – 9:45 9:45 – 10:15
Graf 2.6 Komunitní kruh Graf 2.6 nám ukazuje, že komunitní kruh se vyskytoval ve všech mateřských školách. Ve většině případů trval 30 minut, z 10 % před svačinou, z 10 % po svačině a z 10 % také po svačině, ale v jiných časových intervalech. Ze 40 % trval po svačině hodinu. Po svačině z 10 % 15 minut a z 30 % 30 minut.
10:00 – 12:00 10:15 – 11:45 nabyla zařazena
Graf 2.7 Hygiena, pobyt venku, procházka Graf 2.7 nám ukazuje, že pobyt venku byl ze 40 % v době od 10.00 do 12.00, z 30 % v době od 10.15 do 11.45 a ve 30 % nebyla vycházka zahrnuta do režimu dne. V jednom případě byl pobyt venku nahrazen pohybovou aktivitou řízenou v tělocvičně a dalších dvou faktorech bylo rozhodující nevhodné počasí, při velkém mrazu a silném větru byly děti odvedeny zpět do MŠ a byly jim nabídnuty herní činnosti na koberci. Pobyt venku je velmi důležitou součástí režimu dne dětí, kdy je možnost volného pohybu dítěte a spontánních pohybových her a činností.
52
11:45 – 12:15
Graf 2.8 Hygiena, oběd Graf 2.8 znázorňuje počet MŠ, které byly v dané době na obědě. V době 1. i 2. pozorování byla doba vždy 100 % od 11.45 do 12.15. Dodržování obědového režimu je z hlediska mnoha faktorů významné.
53
3. Shrnutí a diskuse Pohybovou aktivitou se zabývá několik publikací, které jsou však spíše metodickými materiály pro sportovce či pedagogy 1. stupně. Mezi knihami se vyskytují i odborné výzkumné publikace, např. Miklánková (2009). Do problémů s pohybovými aktivitami a pohybovými činnostmi se nejvíce ponořuje Dvořáková (1999, 2002), která se zabývá přístupem dětí a pedagogů v mateřské škole. V publikaci z roku 1999 se věnuje výzkumné části, kdy díky pozorování a doplňujícímu dotazníku zjišťuje informace o pohybových aktivitách v MŠ. V době, kdy bylo ještě před vydáním RVP PV, připravuje učitelky a ředitelky MŠ na přístup k tomuto dokumentu se záměrem na pohybové pojetí v MŠ. Proto dále vydává metodické materiály, jež mají nejen usnadnit práci s RVP PV. Aktuálně se Dvořáková (2009, 2011) zabývá podrobnějším rozčleněním pohybových aktivit dětí v MŠ, vhodnou motivací, metodami cvičení a naplňováním požadavků RVP PV. Bakalářské a diplomové práce jsou buďto zaměřeny metodicky nebo jsou určeny pro jinou věkovou kategorii, pro mladší školní věk a starší děti. O pohybu dětí předškolního věku píše Petra Lopatářová ve své bakalářské práci Možnosti sportovně pohybových aktivit pro děti předškolního věku ve městě Brně, jak lze z názvu odvodit, zabývala se zjišťováním možností sportovně-pohybových aktivit v Brně. Z pohledu podobné výzkumné metodě, díky pozorování, se předškolním věkem zabývala Klára Lejsková, která se ve své bakalářské práci Výživové chování dětí v mateřské škole zaměřuje na výživu a stravu dětí v mateřské škole. Ve své diplomové práci Vzdělávání dětí předškolního věku pomocí pohybových her a jejich příprava na povinnou školní docházku se Kateřina Snášilová věnuje přípravě metodických materiálů na základě teoretických znalostí. Zaměřuje se na pohybové činnosti a na jejich části struktury hodiny, požadované v PA. Z pozorovaných výsledků lze usoudit, že je pohyb v mateřských školách na průměrné úrovni. Musí se brát ohled na následující faktory, které mohou výsledky zkreslit. Jedná se o aktuální roční období, počasí i den, v kterém pozorování probíhalo. Mezi další faktory, které mohou ovlivnit pohybové aktivity v mateřských školách, patří: prostorové, zda mají vyhrazenou místnost či tělocvičnu na cvičení, dále zda jsou jako mateřská škola součástí projektu – např. pravidelné cvičení v rámci projektu, nebo zda není možná nabídka jiných nadstandardních činností pro rozvoj PA. Tyto faktory jsem z hlediska výběru metody pozorování, nemohla zjistit. Pouze jsem mohla zhodnotit prostorové podmínky, zda jsou mateřské školy součástí základní školy (viz tabulka Tab. 3 a Tab. 4) a zda mají či nemají prostory na volný pohyb dětí (tělocvičnu, relaxační místnost) viz dále. Pro další práci a pokračování této výzkumné činnosti lze použít jinou výzkumnou metodu, např. dotazník, který by byl určený učitelkám mateřských škol. 54
Ve výzkumné části práce jsem se zaměřila zejména na mateřské školy v Bystřici a okolí, kdy jsem navštěvovala v období od 1. 6. do 30. 6. (na jaře) a v období od 14. 10. do 16. 12. (na podzim) každou vybranou mateřskou školu (dále jen MŠ) a vybranou třídu. Podle svých časových možností jsem vybírala MŠ, proto se některé v období na jaře a na podzim opakují. U tříd, které se opakují, můžu porovnat konkrétní rozdíly, ale u ostatních tříd a MŠ lze vidět, co se liší s ohledem na denní režim v jiných MŠ. Záleží i na přístupu paní učitelky, počtu dětí, naladění dětí, aktuálním integrovaném bloku a tématu. Podle toho jsou výsledky vybraných mateřských škol rozdílné. Rozdíly lze vidět v zařazování činností a v rozčlenění dne s PA. Podmínky pro MŠ jsou také ovlivněné polohou MŠ, zda je MŠ vesnická či městská a zda navazuje zahrada na budovu MŠ apod. Ve výsledcích se tyto podmínky projevují. V období jara jsem pozorovala denní režim v následujících MŠ, jedná se o: •
MŠ Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Myšičky (dále jen MŠ 1)
•
MŠ Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Koťátka (dále jen MŠ 2)
•
MŠ Pohádka, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (dále jen MŠ 3)
•
MŠ Olešinky (dále jen MŠ 4)
•
MŠ Dolní Rožínka (dále jen MŠ 5)
•
MŠ Lísek, třída starších dětí 4 – 6 let (dále jen MŠ 6)
•
MŠ Lísek, třída mladších dětí 3 – 5 let (dále jen MŠ 7)
•
MŠ Rožná, třída Medvědi (dále jen MŠ 8)
•
MŠ Rozsochy (dále jen MŠ 9)
•
MŠ Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (dále jen MŠ 10)
Vybrané mateřské školy z obou období jsou vyhodnoceny v kapitole 2.3.1 a 2.3.2. V kapitolách jsou popsány všechny pozorované činnosti a jevy. Součástí této kapitoly je zhodnocení pohybové aktivity (dále jen PA). Jeden typ PA je nazván jako rozcvička či cvičení, kdy se jedná o protažení a posílení svalů, činnost trvá méně než 30 minut. Druhý typ PA je nazván jako záměrné pohybové hry a činnosti, kdy se jedná o řízenou PA, kterou si učitelka naplánovala a trvá déle než 30 minut. Třetí typ PA, kdy se jedná o volný pohyb dětí na čerstvém vzduchu či procházka do přírody nebo lesa, je nazván jako pobyt venku či vycházka, kdy by děti měly být minimálně 2 hodiny venku. Z pohledu pozorovaných denních činností hodnotím MŠ následovně: V MŠ 1 nebyla ranní rozcvička, ale byla do denního režimu zařazena PA, součástí PA byly pohybové hry (např. škatulata) a u jiné hry, u kterých se děti učily střídat chůzi podle pokynů učitelky. Součástí této PA nebyla rozcvička. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě 55
hodiny, volný pobyt na zahradě či hra na pískovišti. V MŠ 2 nebyla ranní rozcvička, ale byla do denního režimu zařazena PA, v rámci ní děti hrály pohybové hry, motivované dopravními prostředky, učily se reagovat na pokyn či signál. Součástí této PA nebyla rozcvička. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, volný pohyb na zahradě či hra na pískovišti. V MŠ 3 byla ranní rozcvička motivována zvířátky a kašpárkem. Jako součást denního režimu nebyla zařazena PA, při níž by děti řízeně hrály pohybové hry a činnosti. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, náplní byla procházka do přírody, děti měly možnost se volně proběhnout. V MŠ 4 nebyla do denního režimu zahrnuta ani rozcvička, cvičení, pohybová hra či činnost. Avšak byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, děti měly možnost volně se proběhnout v době pobytu venku v prostorách zahrady. V MŠ 5 nebyla zahrnuta ranní rozcvička, ale byla do denního režimu zařazena PA, při níž děti hrály pohybové hry, motivované zvířátky, také napodobovaly chůzi i běh podle zvířat, do her byly zařazeny i tanečky a říkanky s pohybem. Součástí této PA nebyla rozcvička. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, náplní byla procházka do parku, dětem byla umožněna potřeba se volně proběhnout. V MŠ 6 byla ranní rozcvička, cviky byly motivovány podle obrázků zvířátek. Součástí denního režimu nebyl zařazen typ PA, při kterém by děti řízeně hrály pohybové hry a činnosti. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, jeho součást tvořila procházka do přírody a k lesu, děti měly možnost se volně proběhnout. V MŠ 7 byla ranní rozcvička v tělocvičně, u které byly zahrnuty i cvičení a hry podle přání dětí, která trvala méně než 30 minut. Další řízená PA nebyla v denním režimu zahrnuta. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, děti měly možnost využít prostor zahrady k volnému pohybu. V MŠ 8 byla zahrnuta ranní rozcvička v rámci komunitního kruhu (dále jen KK), děti se zabývaly i jinými činnostmi. Řízená PA nebyla v denním režimu zahrnuta. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, děti měly volný pohyb a možnost pohybových her. Také byla zahrnuta kruhová dráha, při které se děti střídaly v běhu, v hodu míčkem a slalomu. V MŠ 9 nebyla zahrnuta ranní rozcvička jako část denního režimu, ale byla zahrnuta jako součást druhého typu PA. Děti cvičily s overbally a také podle hudby. Byla zde zařazena PA, při které děti vystřídaly běh, posilování, protahování a relaxaci. Tato činnost byla plně řízena 45 minut. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, děti měly možnost volného pohybu na zahradě. 56
V MŠ 10 byla zahrnuta ranní rozcvička jako součást KK, u níž děti procvičily svoje tělo a prolézaly pytlem. Součástí denního režimu nebyl zařazen druhý typ PA, který by zahrnoval řízené pohybové hry a činnosti. Byla dodržena doba pobytu venku – dvě hodiny, při které děti byly na vycházce do přírody. V přírodě se mohly lehce proběhnout, ale víc se dbalo na chůzi ve dvojicích kvůli bezpečnosti. Z prvního období lze říci, že většina MŠ zahrnuje alespoň jeden nebo druhý typ PA do denního režimu dětí, jen v MŠ Olešinky nebyla viděna žádná PA v prostorách MŠ. Naopak velmi pozitivně hodnotím přístup v MŠ Rozsochy. Do svého režimu zahrnuli PA v delších časových úsecích. Bere se také ohled na již zmiňované podmínky, které ovlivňují celý den v MŠ. Všechny MŠ dodržují pobyt venku či procházku, která je nezbytnou součástí denního režimu dítěte v MŠ. Děti povětšinou měly možnost volného pohybu, v jednom případě byla zahrnuta řízená činnost venku a v jednom případě musela být dodržena pečlivá chůze ve dvojicích, děti měly jen chvilku na proběhnutí. V období podzimu jsem pozorovala denní režim v následujících MŠ, jedná se o: •
MŠ Olešinky (dále jen MŠ A)
•
MŠ Rozsochy (dále jen MŠ B)
•
MŠ Lísek, třída starších dětí 4 – 6 let (dále jen MŠ C)
•
MŠ Čtyřlístek, Bystřice nad Pernštejnem, třída Berušky (dále jen MŠ D)
•
MŠ Dolní Rožínka (dále jen MŠ E)
•
MŠ Rožná, třída Zajíčci (dále jen MŠ F)
•
MŠ Pohádka, Bystřice nad Pernštejnem, třída Veverky (dále jen MŠ G)
•
MŠ Korálky, Bystřice nad Pernštejnem, třída Zelený korálek (dále jen MŠ H)
•
MŠ Korálky, Bystřice nad Pernštejnem, třída Žlutý korálek (dále jen MŠ I)
•
MŠ Dalečín (dále jen MŠ J) Typ hodnocení PA je stejný jako u období na jaře. Z pohledu pozorovaných denních
činností hodnotím MŠ následovně: V MŠ A nebyla zahrnuta žádná PA, ani ranní rozcvička, ani pohybové hry a činnosti. Jen byla zařazena říkanka s pohybem, ale nemůžeme ji podle kritérií v hodnocení zahrnout do PA pozorované v MŠ. Byla zařazena do denního režimu procházky do lesa, děti měly možnost volného pohybu, ale trvala hodinu a půl. V MŠ B bylo zahrnuto ranní cvičení, děti byly motivovány říkadly a básničkami, které trvalo méně než 30 minut. Druhý typ PA, při němž děti řízeně cvičily podle pokynů učitelky, byl 30 minut. Děti cvičily podle hudby, byly motivovány pohyby zvířat a písničkami. Díky 57
rozmanitosti činností, zahrnutých v denním režimu pozorovaného dne, byly děti při pobytu venku jen hodinu. Doba pobytu venku byla zařazena do denního režimu. V MŠ C byla zahrnuta ranní cvičení doprovázená říkadly a básničkami. V prostorách tělocvičny byl dětem umožněn druhý typ PA. Jeho součástí byly pohybové hry, hry s míčem a byla pro ně vytvořena i opičí dráha s různými obměnami. Tato PA trvala 75 minut, proto nebyla zařazena do denního režimu procházka ani pobyt venku. Dalším faktorem, proč nebyl pobyt venku, bylo nepříznivé počasí. V MŠ D bylo zahrnuto ranní cvičení jako součást součástí KK. Děti procvičily své tělo pomocí rozcvičky, tanečků, říkanek a her. Další typ PA nebyl zahrnut do denního režimu, při kterém by děti hrály pohybové hry a činnosti více jak 30 minut. Byla zahrnuta doba pobytu venku, především chůze dětí ve dvojicích. Volný pohyb dětí nebyl možný. V MŠ E nebyla zahrnuta ranní rozcvička. Ale byl druhý typ PA, při kterém děti v prostorách tělocvičny cvičily podle pokynů učitelky, hrály i pohybové hry. Doba pobytu venku nebyla zahrnuta do denního režimu, z důvodu nepříznivého počasí se dětem poskytly náhradní činnosti - dokončování výtvarných činností a puštění televize, volná hra dětí. V MŠ F bylo zahrnuto ranní cvičení. Děti v rámci KK protáhly své tělo. Při pobytu v tělocvičně děti měly možnost druhého typu PA, cvičily podle pokynů učitelky, hrály hry podle jejich přání. Byla zahrnuta doba pobytu venku, ale pouze 75 minut. Děti měly možnost volného pohybu při procházce k lesu do přírody. V MŠ G bylo zahrnuto ranní cvičení, pomocí rozcvičky a prolézáním tunelem, při motivaci čerty. Druhý typ PA, kdy by děti dbaly pokynů učitelky při pohybových hrách a činnostech, nebyl zařazen do denního režimu. Doba pobytu venku byla hodinu a půl. Byla zvolena procházka do přírody. V MŠ H nebylo zahrnuto ranní cvičení ani druhý typ PA, při němž by děti hrály pohybové hry a činnosti více než 30 minut. Doba pobytu venku byla zkrácena na hodinu, z důvodu nepříznivého počasí – velký mráz, pouze procházka po městě. V MŠ I byla zahrnuta ranní rozcvička a děti protáhly tělo. Druhý typ PA, při kterém by děti hrály pohybové hry a činnosti, nebyla zahrnuta. Doba pobytu venku nebyla dodržena, musela být zkrácena na půl hodiny kvůli velkému mrazu. Následovala náhradní činnost v MŠ a volná hra dětí. V MŠ J nebyla do denního režimu zahrnuta ani rozcvička, ani druhý typ PA, pohybové hry a činnosti. Byla zahrnuta doba pobytu venku – hodina a půl, děti měly možnost volného pohybu na zahradě. V období podzimu byly výsledky jiné než na jaře. Většina MŠ zahrnula do svého denního 58
režimu alespoň jeden typ PA. Dvě MŠ zahrnuly oba typy PA, opět se zapojila pozitivně MŠ Rozsochy a kladně hodnotím i MŠ Lísek. U tří MŠ nebyla žádná pohybová aktivita v rámci prostoru MŠ, např. týká se to opět MŠ Olešinky. Ve třech případech nebyla zahrnuta doba pobytu venku, často z důvodu nepříznivých podmínek počasí – hustý déšť či velký mráz. Některé učitelky v MŠ se snažily alespoň nahradit pobyt venku aktivitami v prostorách MŠ. Opět MŠ Olešinky nezahrnula žádnou PA v rámci dopoledního režimu v prostorách MŠ.
59
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Výzkum monitoruje pohybové aktivity v denním režimu dětí v MŠ (metoda pozorování). Na základě výzkumu jsou stanovena doporučení pro úpravu denního režimu dětí v MŠ. Pozorování poskytlo sondu do vybraných mateřských škol, které byly začleněny do výzkumu. Ve společnosti a ve školském systému je předškolní vzdělávání dnes chápáno jinak než dříve. Zařazuje se do školského systému jako podstupeň 1. stupně základní školy, kdy se vkládá větší důraz na důležitost preprimárního stupně vzdělávání. Naplňování požadavků RVP PV není jednoduché, protože nároky na děti i předškolního věku se stupňují a zvyšují se v ohledu na rozvoj celé osobnosti dítěte. Pro optimální rozvoj dětí tohoto věku je nutné dbát na pravidelný režim a pohyb. Díky osvojení si základních poznatků schopností, dovedností a postojů k pohybovým aktivitám, budou mít lepší přístup k životu. Pohyb je přirozenou aktivitou dětí předškolního věku, ve fyzickém vývoji je zdůrazňováno, jakým způsobem se děti učí chodit, běhat, skákat, ovládat svoje tělo a mysl. V psychickém, sociálním a emočním vývoji se lze shodnout na důležitém rozvoji základních prosociálních schopností. Dále na dodržování pravidel a norem, utváření hodnot a postojů, spolupráci a komunikaci s dalšími dětmi. Podle teorie se má respektovat duševní, tělesné i sociální předpoklady dítěte. Často je nutné brát ohled i na jiné podmínky, např. vnější. Nejdůležitější součástí tohoto věku u dětí je hra, která má spoustu variant. Pohybové hry lze pojmout z různých pohledů, záleží vždy na záměru a cíli podle RVP PV. Lze vybírat na rozvoj dovedností a schopností z lokomočních, nelokomočních a manipulačních. V rozvoji praktických dovedností, kdy se děti učí pohybové dovednosti, můžeme aktivitu propojit i s rozvojem jazykových schopností a komunikačních dovedností. Je nutné se pokaždé přizpůsobit vývojovým možnostem dětí a jejich individuálním potřebám. V motorickém a fyzickém vývoji dítě předškolního věku udělá velký skok, kdy se z batolete plazícího se a závislého na dospělém, stane samostatný jedinec, který se chystá na povinnou školní docházku. V tomto období se klade důraz na rozvoj celého těla a zvláště na rozvoj jemné motoriky, kterou upotřebí zejména jako budoucí prvňáčci. RVP PV se zabývá dílčími vzdělávacími cíli (dále jen DVC), které je třeba, aby pedagog u dětí podporoval. Dále vzdělávací nabídkou, která je odvozena od DVC a je pedagogem nabízena a očekávanými výstupy, které by mělo dítě ke konci předškolního období, tzn. před 60
nástupem do základní školy, zvládat a umět. Jsou v něm popsána i rizika, která mohou nastat při plánování či realizaci plánů. RVP PV se nezabývá podrobnými podmínkami či přesnými režimy dne. Specifikuje se jen na oblasti v organizaci, životosprávě a materiální podmínky, které jsou velmi důležité pro realizaci (více v kapitole 1.2). Lze říci, že podle RVP PV se musí splnit požadavky na plánování a realizaci činností, při záměru si učitelka stanoví konkrétní DVC a vzdělávací nabídku či oblast vzdělávání. Náplň těchto požadavků záleží poté na podmínkách v mateřských školách, zda mají dostatek prostoru, je vše bezpečně zajištěné, tzn. například, že mají dostatek hraček a materiálů na rozvoj osobnosti dítěte, mají zahradu či hřiště přímo u budovy školy. Co se týká životosprávy, lze konstatovat, že musí být zaveden pravidelný denní rytmus a řád. Jak přesný, záleží na konkrétních mateřských školách, všechny tyto podmínky musí být sepsány v ŠVP. Podle mého názoru všechny mateřské školy mají správně rozčleněné činnosti. Vždy přizpůsobené všeobecným podmínkám a možnostem podle potřeb dětí. Myslím si, že je třeba zachovávat stanovené a pravidelné časy činností pro lepší orientaci dětí. Pro mateřské školy, které nezahrnuly PA do svého denního režimu, bych doporučila začlenit do každodenních plánů alespoň 20 – 30 minutovou PA jakéhokoliv typu v rámci prostor MŠ. V dřívějším programu pro jesle a mateřské školy bylo dáno přesné rozvržení činností v rámci denního režimu. Dnes se dbá na individuální potřeby dětí, například aktivity, odpočinku a spánku. Upřednostňuje se spontánní a flexibilní přístup. Při vycházkách a pobytech venku se doporučuje brát ohled na dostatečný volný pohyb. Podle výsledků z pozorování lze odpovídat na výzkumné otázky: •
Odpovídá denní režim v MŠ požadavkům v teoretické části?
Ano odpovídá, ale částečně. Z pohledu denního režimu jako celku lze říci, že z teoretických požadavků je důležité rozčlenění činností podle časových možností s důrazem na pravidelnost stravy. Což ve všech mateřských školách splňují. Důraz je kladen i na pobyt venku, minimálně dvě hodiny. Všechny mateřské školy tento prvek dodržují, ale vždy nejsou vhodné podmínky pro umožnění vycházky. Ve výsledcích pozorování je zřejmé, že většina mateřských škol dodržuje pravidelné pobyty venku. V některých případech se pobyt nezačlenil do denního režimu, často z důvodu nepříznivého počasí – mráz, hustý déšť a proto byl nahrazen jinými činnostmi nebo i řízenou PA. Se zaměřením na pohybovou aktivitu se výsledky jeví následovně. Většina mateřských škol zahrnula do svého denního režimu alespoň jednu ze dvou typů pohybové aktivity, tzn. rozcvičku, cvičení či pohybové hry a činnosti. Kladla bych důraz na větší zapojení tělovýchovných jednotek 61
v rámci dnů mateřských škol. Dítě podle teorie má vysokou potřebu pohybu. V některých mateřských školách, kde byly rozplánované dlouhé PA i cvičení tuto potřebu dětí uspokojí. Ostatní mateřské školy by měly více dbát na dodržování potřeb dítěte, zejména pohybu. Výzkum ovlivňuje výběr dnů, v kterých metoda pozorování probíhala, proto nelze výsledky zobecňovat. Zkreslují se i z jiných důvodů, např. některé mateřské školy mohou mít delší jednotku PA zařazenou jiný den než, v kterém probíhalo pozorování. V prvním období jedna mateřská škola nezahrnula pohybovou aktivitu do denního režimu. A ve druhém období tatáž mateřská škola a další dvě, také nezahrnuly žádnou pohybovou aktivitu do svého denního režimu. Pohyb je důležitou potřebou dětí předškolního věku, při jeho nedostatku se objevovaly např. znaky nekázně, porušování pravidel, únavy. Zde bych kladla důraz na potřeby dětí v osobnostním rozvoji v rámci pohybové aktivity. Je třeba alespoň zahrnout desetiminutové cvičení na protažení či volný pohyb při vycházce (pobytu venku). •
Jaký je faktický dopolední režim dne dětí v MŠ?
Z obou období jsem zjistila, že činnosti, které se vyskytovaly v MŠ, byly zahrnuty podle rozčlenění dne. Kvůli dodržování doby svačinky a oběda se zachovávaly podobné časy činností. Tyto časy jsou porovnávány v grafech viz výše. Dopolední program začínal povětšinou volnou hrou dětí do svačiny či nabídkou řízených činností u stolečku. Byla před či po svačince zahrnuta PA ve formě rozcvičky, dále svačinka, která vždy trvala 30 minut. Většinou po svačince byl vyhrazen čas na KK nebo na PA, ve formě pohybových her a činností. V době od 10h. do 12h. byl prostor pro pobyt venku či procházku. K 12. hodině se učitelky s dětmi vracely do MŠ, kde se všichni připravovali na oběd. •
Jak často je v dopoledním režimu zahrnuta pohybová aktivita?
Pokud se PA vyskytovala, byla zařazována v průběhu celého dopoledního režimu podle potřeb dětí. V některých MŠ se správně zařazovala rozcvička či záměrná řízená PA ráno před svačinou. V ostatních MŠ byla rozcvička po svačince, kolem 9. hodiny. Často se vyskytla PA ve formě řízených pohybových her a činností, začleněná po dobu 30 – 60 minut, nahrazující pobyt venku. Spontánní pohyb při vycházce či pobytu venku byl ve většině MŠ viděn. •
Lze pozorovat pravidelnost režimu dne? V jak velké míře?
Ano, pravidelnost se odvíjí od dodržování intervalů mezi jídly a od pravidelného rozdělení činností v rámci dne. Jedná se o pravidelnost, kdy se střídají činnosti – volná hra, cvičení, 62
svačina, komunitní kruh, pohybové hry, pobyt venku a oběd. Často tuto pravidelnost ovlivní jakékoliv podmínky a možnosti v MŠ, které jsou popsány v jiných kapitolách. Ale nejde o pravidelnost, jaká byla např. v době užívání Programu pro mateřské školy a jesle, při které bylo vše rozdělené podle každodenního plánu a věku dětí. Dnes se dbá na větší spontánnost a volnost ve výběru činností s ohledem na aktuální potřeby a možnosti v mateřských školách. Myslím si, že se má zařadit PA do každodenních činností a pravidelně, podobně jak to bývalo dřív. •
Jak se odlišují jednotlivé mateřské školy v režimu dne?
Jednotlivé MŠ se odlišují, díky jinak nastavenému režimu, který se odvíjí od již zmíněného dodržování pravidelnosti, jak v jídle, tak v činnostech. Rozdíly jsou i kvůli používání a respektování jiných ŠVP a TVP MŠ, podle kterých se MŠ řídí. Výsledky jednotlivých škol nám říkají, že PA je zařazena podle aktuálních podmínek, které vyplývají např. z naladění a počtu dětí. Ve většině případů došlo k zařazování PA v alespoň jednoho z typů PA, kdy se většina MŠ snažila alespoň dodržet dobu pobytu venku. Při pravidelnosti činností děti získávají lepší návyky na denní řád. Stanovují se tak základy pro morální normy a pravidla. V prostorách MŠ většina zařadila často rozcvičku a jen některé vybrané MŠ zařadily řízenou PA ve formě her a činností. Doporučení pro praxi: Při plánování činností v mateřské škole se musí dbát na spoustu faktorů. Musí se respektovat veškeré zásady podle RVP PV, které stanovují průběh plánování a činností podle norem. Doporučuje se při plánování brát ohled na individuální přístup, na věkovou kategorii dětí, jejich zájmy a potřeby. Nabádala bych paní učitelky i rodiče, nejméně k zamyšlení nad situací v daných mateřských školách a postojích k pohybovým aktivitám. Učitelka má být vzorem nejen v chování a jednání, ale v ohledu k PA, hlavně ve zprostředkování PA dětem. Pro práci s dětmi bych doporučila metodické materiály od Dvořákové (2002, 2009, 2011), která se problematikou pohybu dětí předškolního věku zabývá dlouhodobě. Dvořáková propojila teorii a následné výstupy pohybových aktivit připravené pro uvedení do praxe. U dětí je nutné znát jejich fyzické předpoklady, avšak všechno se odvíjí od jejich individuálních schopností a dovedností. Ve hrách a při cvičení PA je zapotřebí správné motivace dětí a odborného vedení. Doporučila bych každodenní zahrnutí PA ve formě herních aktivit, motivovaného cvičení či projektů. Při příznivých podmínkách bych dbala na dodržování doby pobytu venku, kdy mají děti možnost volnějšího pohybu. V dnešní technické době se zapomíná na přirozené potřeby člověka, které mají velký vliv na postoj dětí do budoucna. Děti, díky jakýchkoliv hrám a pohybovým aktivitám, získávají lepší fyzický i psychický stav těla. Při nedodržování těchto potřeb může dojít ke špatnému přístupu dětí ke zdravému životnímu stylu. 63
Resumé Práce se zabývá pohybovým režimem dětí předškolního věku v mateřských školách. Je rozdělena na tři teoretické části a jednu výzkumnou část. V teorii je popisována charakteristika předškolního věku zahrnující hru, vývoj řeči, pohybové kompetence, fyzický a motorický vývoj dítěte. Dále jsou popsány požadavky RVP PV na předškolní vzdělávání s ohledem na pohybové aktivity a porovnání denního řádu dnes a v minulosti. Také je zařazena část o aktuálním pojetí denního režimu v mateřských školách. Výzkumná část je tvořena výsledky výzkumu, které byly zjišťované v mateřských školách pomocí metody pozorování. Pro další práci bych doporučila metodu jinou nebo doplnit výsledky pozorování o metodu, např. pomocí dotazníku. Cílem bakalářské práce je zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Teoretická část vychází z dostupné literatury zabývající se příslušnou tematikou. Výzkum monitoruje pohybové aktivity v denním režimu dětí v MŠ (metoda pozorování). Na základě výzkumu byla stanovena doporučení pro úpravu denního režimu dětí v MŠ. Výsledky z této práce neslouží ke zobecnění, protože výzkum probíhal v mikroregionu Bystřicko, který obsáhl jen zlomek dětí.
64
Summary Bachelor's work is focused on motion activity of preschool children in selected kindergartens. It is split into three theoretical parts and one research part. Theory describes characteristics of preschool children including game, speach development, motion powers, physical and motoric progress of a child. Next part describes requirements of RVP PV on preschool education with consideration of motion activities and comparation of daily schedule today and in the past. There is also part about actual approach towards daily schedule in nurseries. Research part consists of observations in selected kindergartens. This work should be followed by other research method, for example a questionnaire. Goal of bachelor's work is research and verification of teacher's approach towards motion activities in nursery. Theoretical part is based on available literature on relevant topic. Research monitors activities in kindergarten's basic daily schedule with observation method. Recommendations for daily schedule in nursery are based on research results. Outcomes of this work must not be generalized, because it took place in region Bystřicko only and covers only a fragment of nursery children.
65
Použité zdroje Literatura BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Rozvoj grafomotoriky : Jak rozvíjet kreslení a psaní. 1. vyd. Brno : Computer Press, a. s., 2006. 80 s. ISBN 80-251-0977-1. BLATNÝ, M. a kol. Psychologie osobnosti : Hlavní témata, současné přístupy. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, a. s., 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3434-7. CARPENSEN, C. J., POWELL, K. E., & CHRISTENSON, G. M. Physical activity, exercise, and physical fitness: Definition and distinctions for health related research. Public Health Reports, 1985. DEMETROVIČ, E. et al. Encyklopedie tělesné kultury : p-ž. 1. vyd. Praha : Olympia, 1988. ISBN 80-7096-046-9. DOBRÝ, L.; ČECHOVSKÁ, I.; et al. Kinantropologie a pohybové aktivity. In MUŽÍK, V.; SÜSS, V. (ed.) Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století. Brno : Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4858-4. DVOŘÁKOVÁ, H. K některým poblémům tělesné výchovy v současné mateřské škole. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 137 s. ISBN 80-7184-497-7. DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte : tělesná výchova ve vzdělávacím programu mateřské školy. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 144 s. ISBN 80-7178-693-4. DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha : Nakladatelství Dr. Josef Raabe, 2009. 146 s. ISBN 80-86307-27-1.
DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybové činnosti pro předškolní vzdělávání. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Dr. Josef Raabe, 2011. 146 s. ISBN 978-80-86307-88-6. FRÖMEL, K.; NOVOSAD, J.; SVOZIL, Z. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067-945-X. 66
HAVLÍNOVÁ, M., VENCÁLKOVÁ, E. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole: rozšířený a aktualizovaný modelový program (dokument a metodika). 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 220 s. ISBN 80-7178-383-8. KOL. AUTORŮ. Program pro jesle a mateřské školy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 220 s. KRČMOVÁ, M., RICHTEROVÁ L. Metodika jazykové výchovy v předškolním věku. 1. vyd. Praha : Státni pedagogické nakladatelství, 1987. 124 s. ISBN neuvedeno. LANGMEIER, J. Vývojová psychologie s úvodem do vývojové neurofyziologie. 1. vyd. Praha : Nakladatelství H&H, 1998. 132 s. ISBN 80-86180-03-4, ISBN 80-86022-37-4. MACHOVÁ, J. Biologie člověka pro učitele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 269 s. ISBN 80-7184-867-0. MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1.vydání. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, a. s., 2005. 184. ISBN 987-80-247-0870-6. MIKLÁNKOVÁ, L. Enviromentální stimuly v pohybové aktivitě dětí předškolního věku 1. vyd. Olomouc: 2009. 168 s. ISBN 978-80-244-2331-9. SVOBODOVÁ, E. Prosociální činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha: Raabe, 2010. 133 s. ISBN 80-86307-39-5. ŠMELOVÁ, E. Mateřská škola – teorie a praxe I. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 168 s. ISBN 80-244-0945-8. TEPLÝ, Z. Zdraví, zdatnost, pohybový režim. Praha : Česká asociace sportu pro všechny, 1995. ISBN 80-85910-02-0. VÁGNEROVÁ,
M.
Základy
psychologie.
ISBN 80-245-0841-3 67
1.
vyd.
Praha
:
Karolinum,
2005.
Bakalářské a diplomové práce LOPATÁŘOVÁ, Petra. Možnosti sportovně pohybových aktivit pro děti předškolního věku ve městě Brně : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra společenských věd ve sportu, 2009. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Lucie Brůžková. LEJSKOVÁ,
Klára.
Výživové
chování
dětí
v mateřské
škole
:
bakalářská
práce.
Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, 2013. Vedoucí bakalářské práce doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. SNÁŠILOVÁ, Kateřina. Vzdělávání dětí předškolního věku pomocí pohybových her a jejich příprava na povinnou školní docházku : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, 2011. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radek Pospíšil.
Internetové zdroje Citaty.net [online] 2013 [cit. 2013-10-28]. Dostupné z WWW:
Gavora, Peter a kol. 2010. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. Bratislava : Univerzita Komenského, 2010. Dostupné z WWW: ISBN 978–80–223–2951–4. Manuál pro tvorbu Školního vzdělávacího programu. Praha : VÚP, 2005. 34 s. ISBN 80-87000-01-3. [cit. 2013-07-15]. Dostupné z WWW: Pyramidacek.cz
[online].
2013
[cit.
2013-09-24].
Dostupné
z
WWW:
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. [online]. Praha: 2004. 48 s. ISBN 8087000-00-5.
[cit.
2013-07-12].
Dostupné
content/uploads/2009/12/RVP_PV-2004.pdf>
68
z
WWW:
Přílohy Tab. 7 Hodnocení výsledků pozorování č. 1
činnost/ čas Volná hra dětí
8:00 – 8:30 8:00 – 8:45
(8:15) 8:30 – 9:15 – 9:30 9:45 (10:00) – 12:00 (11:45 9:00 8:45 – 9:15 9:00 – 9:30 9:00 - 9:45 (9:45) 9:15 – 10:00 9:30 – 10:00 11:45 10:00 – 12:00 – 12:15)
2, 3, 5, 6, 7, 9 ,10 1, 4, 8,
vv, pč, řízené činnosti u stolečku 2, 3, 5, 9,
8
2,1
rozcvička, cvičení
3, 6, 7,
hygiena, svačina
2, 5, 10
pohybové činnosti
9
8 1, 4, 8
10
3, 6, 7, 9 5
komunitní kruh (KK)
5
2 8
4
8
1, 3, 6, 7, 9, 10
hygiena, pobyt venku
5, 6, 7, 8
1, 2, 3, 4, 9, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10
oběd
Tab. 8 Hodnocení výsledků pozorování č. 2 činnost/ čas Volná hra dětí vv, pč, řízené činnosti u stolečku
(8:15) 8:30 – 9:15 – 9:30 9:30 – 10:00 8:00 – 8:30 8:00 – 8:45 9:00 8:45 – 9:15 9:00 – 9:30 9:00 - 9:45 (9:45) 9:15 – 10:15 (9:45-10:15) B, C, E, F, H, I, A, D, G, J D, G,
rozcvička, cvičení hygiena, svačina
H,
D,
B,
D,
F,
D,
B, A, C,
G,
B, C, G, I, F
H,
pohybové činnosti
E,
komunitní kruh (KK)
B,
9:45 (10:00, 10:15) – 12:00 (11:45 11:45 10:00 – 12:00 – 12:15)
B,
E, H, I J- televize 11:30 – 11:45
E,
D, F, A, C, I, J,
B, D, E, G, F, G, H, I, J,
hygiena, pobyt venku
B, C,
A, C, D, E, F A, F, G,
B, D, H, J, A, B, C, D, E, F, G, H, I, J
oběd
69
