MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Historický ústav
Spolkový život v Náchodě v 1. polovině 20. století Magisterská diplomová práce
Autor: Dana Černotová
Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D.
Brno 2010
1
Bibliografický záznam ČERNOTOVÁ, Dana. Spolkový život v Náchodě v 1. polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra historie, 2010. 94 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D.
Anotace Práce popisuje spolkový život v okresním městě Náchodě v první polovině 20. století. Zaměřuje se na činnost Tělocvičné jednoty Sokol, Klubu českých šachistů, Ústřední matice divadelních ochotníků, Studentského spolku Bor, Pěveckého sboru Hron, Čtenářské besedy Svatopluk Čech a Sdružení československých dobrovolců. Práce vychází primárně z fondů SOkA Náchod.
Annotation The study attempts to describe the club and society activities in Náchod in the first half of the twentieth century. The clubs and societies the thesis focuses on include Tělocvičná jednota Sokol (a sports society), Klub českých šachistů (chess club), Ústřední matice divadelních ochotníků (amateur theatre society), Studentský spolek Bor (students' society), Pěvecký sbor Hron (choir), Čtenářské besedy Svatopluk Čech (book club) a Sdružení československých dobrovolců (World War I veterans). The primary sources come mainly from the SOkA Náchod collection (The State Archives of the Náchod District).
Klíčová slova Náchod, spolky, 1. polovina 20. století
Keywords Náchod, club and society activities, first half of the twentieth century
2
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu použitou literaturu a prameny. Dne……..2010 Dana Černotová
3
Chtěla bych poděkovat vedoucímu své práce, PhDr. Liboru Vykoupilovi Ph.D., a zaměstnancům Státního okresního archívu a Městské knihovny v Náchodě za ochotu a vstřícnost.
4
Obsah 1
ÚVOD ...................................................................................................... 7 1.1
2
3
DĚJINY NÁCHODA ............................................................................... 11 2.1
Stručná nejstarší historie města ................................................................... 11
2.2
Náchod na konci 19. století a v první polovině 20. století.......................... 13
SPOLKY, SPOLKOVÁ LEGISLATIVA, VÝVOJ ..................................... 18 3.1
4
Literatura ....................................................................................................... 9
Spolkový ţivot v Náchodě .......................................................................... 23
ČTENÁŘSKÁ BESEDA SVATOPLUK ČECH NÁCHOD ........................ 27 4.1 Činnost besedy od zaloţení do roku 1903 ...................................................... 27 4.2 Beseda v 1. polovině 20. století ...................................................................... 29
5
6
KLUB ČESKÝCH ŠACHISTŮ NÁCHOD ................................................ 35 5.1
Nejstarší historie klubu ............................................................................... 35
5.2
Klub českých šachistů od 1909 do 1934 ..................................................... 36
5.3
Šachisté v letech 1935 - 1950 ..................................................................... 39
PĚVECKÝ SPOLEK HRON .................................................................... 43 6.1
Zaloţení a nejstarší historie spolku ............................................................. 43
6.2
Činnost Hronu na počátku 20. století do konce 1. světové války ............... 45
6.3
Spolková činnost po první světové válce .................................................... 47
6.4
Hron od roku 1931 do konce 1. poloviny 20. století .................................. 49
SDRUŽENÍ ČESKOSLOVENSKÝCH DOBROVOLCŮ 1918 - 1919 NÁCHOD ..................................................................................................... 53 7
8
9
7.1
Dobrovolci v letech 1934 - 1936 ................................................................ 53
7.2
Sdruţení v roce 1937 .................................................................................. 54
7.3
Dobrovolci v roce 1938 .............................................................................. 57
SOKOL – TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA NÁCHOD ...................................... 59 8.1
Stručná historie Sokola od zaloţení do konce první světové války............ 59
8.2
Sokolská činnost po válce do roku 1932 .................................................... 61
8.3
Sokolská jednota v letech 1933 - 1949 ....................................................... 65
STUDENTSKÝ SPOLEK BOR PRO NÁCHOD A OKOLÍ ...................... 69 9.1
Zaloţení spolku a jeho činnost do 1. světové války ................................... 69 5
9.2
Spolková činnost od roku 1918 do 1939 .................................................... 70
ÚSTŘEDNÍ MATICE DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ NÁCHODJIRÁSKŮV OKRSEK .................................................................................... 75 10
10.1
Počátky ÚMDO Náchod.......................................................................... 75
10.2
Činnost ÚMDO Náchod od 1929 do roku 1946...................................... 78
11
ZÁVĚR ................................................................................................ 85
12 POUŽITÁ LITERATURA, PERIODIKA, PRAMENY ......................... 87 12.1 Literatura ................................................................................................. 87 12.2
Periodika .................................................................................................. 88
12.3
Internetové zdroje .................................................................................... 89
12.4
Seznam pramenů...................................................................................... 89
13
PŘÍLOHA ........................................................................................... 90
6
1 Úvod Svoboda tisku, právo shromaţďovací a spolčovací jsou v moderní občanské společnosti zahrnovány do skupiny základních ústavních práv. Z historického hlediska jsou ovšem v našich podmínkách zmíněná politická práva povaţována za relativně nová. Přesto však lze z dosavadního vývoje usuzovat, ţe právě jejich formálně právní úprava i jejich skutečný praktický výkon v mnoha směrech dokumentuje postavení jednotlivce ve společnosti i její celkový stav v konkrétním historickém okamţiku.1 Pojem spolek se jako fenomén objevuje v 19. století, kdy působil jako forma dobrovolného spolčování osob, které se scházely a shromaţďovaly kvůli společnému zájmu, ať uţ hudebnímu, sportovnímu, literárnímu nebo třeba divadelnímu. Ve spolcích se díky moţnosti častých osobních kontaktů vytváří nová městská elita, do níţ náleţeli úředníci stejně jako bankéři, obchodníci, továrníci a vzdělávací sloţky obyvatelstva.2 Právě tito lidé, účastnící se spolkového ţivota, a jejich činnost, měli velký význam pro rozvoj města a kaţdodenního ţivota v něm. Do 19. století byl Náchod běţným poddanským městečkem s renesančním zámkem na skalním ostrohu a textilní tradicí. Nástup průmyslové revoluce a rozvoj ţeleznice pomohly zformovat nové okresní město, kterým je dodnes. Textilní továrny a nová pracovní místa přilákaly do Náchoda nové obyvatelstvo, s čímţ souvisela potřeba nových škol, nemocnic a bankovních úřadů, proto se rozšiřovala nejen dělnická vrstva, ale také přicházelo mnoţství vzdělaných osob, majících zájem na spolčování. Do této činnosti se pak zapojily prakticky všechny společenské vrstvy. Od představitelů města, JUDr. Josef Číţek byl starostou Náchoda a také dlouholetým předsedou Tělocvičné jednoty Sokol a členem Čtenářské besedy Svatopluk Čech, přes velkopodnikatele, rodina pana Josefa Bartoně přispívala a působila v několika spolcích, aţ po učitele náchodských škol a představitele drobných podnikatelů. Za všechny můţeme uvést učitele prof. Viktora Jahna, zakladatele Komorní hudby, člena pěveckého sboru Hron a předsedu čtenářské besedy, lékárníka Rudolfa Boese, divadelního ochotníka a prvního předsedu Ústřední matice divadelních ochotníků, nebo knihkupce Otto Raimana, pokladníka čtenářské besedy. Na rozdíl od menšinového Broumova, byl Náchod městem českým s minimálním podílem
1
Veselá, R.: Spolkový zákon v praxi některých brněnských fakultních spolků (1919 – 1952). Masarykova univerzita, Brno, 1995, s. 3. 2 Kladiwa, P.: Obecní výbor Moravské Ostravy 1850-1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé. Ostrava, 2004, s. 18.
7
německého obyvatelstva. V náchodském spolkovém ţivotě tak postrádáme národnostní menšiny, které by zakládaly vlastní spolky a vyvíjely v tomto směru nějakou činnost. Tato práce si klade za cíl zmapovat činnost několika náchodských spolků, které byly vybrány z důvodu jejich významu, velikosti, stáří, angaţovanosti městského obyvatelstva a širokého spektra členské základny. Pěvecký spolek Hron byl jedním z nejstarších spolků ve městě, Tělocvičná jednota Sokol patřila mezi největší dobrovolná uskupení osob, Čtenářská beseda Svatopluk Čech byla v určité době největším organizátorem zábav a večírků ve městě, členové Sdruţení československých dobrovolců sdíleli společný proţitek první světové války. Studentský spolek Bor sdruţoval mladé lidi, kteří tak mohli sdílet společné zájmy a názory. V první části práce se autorka snaţila stručně přiblíţit nejstarší historii Náchoda a jeho rozvoj do první poloviny dvacátého století, následně pak vymezit pojem spolek, spolkový ţivot, spolkovou legislativu. Následující text se snaţí postihnout vývoj jednotlivých vybraných náchodských spolků, kaţdý z určitého oboru spolčovací činnosti. Pokud byl spolek zaloţen v devatenáctém století, je u něho vţdy shrnuta také jeho nejstarší historie, i kdyţ hlavním zájem byl soustřeďován na vývoj spolků v první polovině 20. století. V závěru práce je text shrnut a zmíněn vývoj spolků v následujícím období. Ze spolků bohuţel není zpracován Sbor dobrovolných hasičů a Ústřední matice školská. Obě tyto organizace v Náchodě působily, ale dochované mnoţství materiálu nebylo dostatečné pro podrobné a úplné zmapování jejich činnosti. Také není zpracován ţádný spolek, který by profesně sdruţoval zájmy určité skupiny obyvatelstva, neboť organizace jako např. Ţivnostenská beseda se mezi fondy Státního okresního archívu v Náchodě nevyskytují. Práce vychází především z pramenů, fondů SOkA Náchod. Problémy při zpracování materiálu činila v několika případech neúplnost fondu nebo nedostatečné informace v nich k jednotlivým spolkům. Publikace ke zpracovávaným organizacím se nacházely v regionálním fondu Městské knihovny v Náchodě a v knihovně Regionálního muzea v Náchodě. Časově se práce věnuje hlavně činnosti spolků v první polovině dvacátého století. Toto časové rozmezí bylo vybráno z toho důvodu, ţe ke konci tohoto vymezeného období činnost některých spolků upadala nebo byla na čas přerušena, některé byly definitivně likvidovány.
8
1.1 Literatura O vymezení pojmu, druhů spolků, vývoje spolčování a spolkové legislativy se můţeme základní informace dočíst v úvodní studii soupisu praţských spolků Marka Laštovky.3 Přesnou legislativní úpravu vzniku, fungování a zániku všech spolků podává Zákon o právě spolčovacím z 15. listopadu 1867, závaznou pro většinu sdruţení. Vývoj právních úprav spolčovacího práva v devatenáctém a v první polovině dvacátého století, stejně jako podrobnější výklad zákona z roku 1867, nalezneme také ve studii Renaty Veselé o brněnských fakultních spolcích.4 Rakouští a němečtí historikové se otázkou vývoje občanské společnosti ve městech, se kterou pojem spolek úzce souvisí, zabývali jiţ od osmdesátých let dvacátého století.5 V českém prostředí se tato otázka začala reflektovat v posledních desetiletích, a proto u nás zatím nevznikly tak rozsáhlé projekty jako v sousedních státech. Důleţitými pracemi v této oblasti jsou práce Martina Markela Dějiny Jaroslavic, zabývající se konkrétními spolky ve městě, a Pavla Kladiwy Obecní výbor Moravské Ostravy. Další důleţitou prací pak je kniha Jiřího Malíře Od spolků k moderním politickým stranám: Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848 – 1914 (Brno, 1996). Zdrojem pro bádání o maloměstech je rozsáhlý sborník Občanské elity a obecní samospráva,6 shrnující většinu příspěvku z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848 – 1948. Stav, metody a perspektivy bádání. Přispěli do něj čeští, slovenští, polští a rakouští historikové. Tato publikace je zaměřena teoreticky, ale reflektuje zároveň i situaci v konkrétních městech – Znojmo, Tábor, Královo Pole. Pro vymezení některých pojmů byl pouţit Masarykův slovník naučný a kniha Marcely Efmertové České země 1848 – 1918 (Praha, 1995). Ze spolkové literatury existují také některé soupisové práce, kdy jde o soupis určitého typu spolku v celostátním měřítku. Z těchto můţeme uvést Mandlerová, J.: Soupis odborných spolků a vědeckých institucí v českých zemích 1860 – 1918 (Praha, 1973) a Otcovský, I.: Soupis učitelských spolků v Čechách do roku 1900 (Praha, 1977). Velké bohatství literatury pak existuje k jednotlivým typům spolků nebo přímo ke konkrétním spolkům, od nejrůznějších výročních a jednatelských zpráv a jubilejních tisků přes vlastní 3
Lašťovka, M.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895 – 1990. Praha, 1998. 4 Veselé, R.: Spolkový zákon v praxi některých brněnských fakultních spolků (1919 – 1952). Brno, 1995. 5 Podrobné informace o stavu bádání v zahraničí a konkrétních publikacích nalezneme v již zmíněné studii Marka Vlašťovky a také v práci Pavla Kladiwy Obecní výbor Moravské Ostravy 1850-1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé. Ostrava, 2004, s. 15 – 21. 6 Fasora, L. – Hanuš, J. – Malíř, J.: Občanské elity a obecní samospráva 1848 – 1948. Brno, 2006.
9
časopisy aţ po hlubší rozbory vývoje spolků. Velmi početná produkce se váţe k sokolskému hnutí7, dále jsou zpracované dějiny některých vědeckých společností a spolků8, uměleckých spolků9 a pestrá škála studií se zabývá dělnickým a odborovým hnutím10. Základ pro text o náchodských spolcích tvoří zpracované i nezpracované fondy jednotlivých spolků ze Státního okresního archívu v Náchodě. Podstatná část faktů o spolcích vychází z výročních zpráv, protokolů o schůzích zastupitelstva, zápisů z valných hromad, zápisů ze schůzí výboru, z korespondence, plakátů, pozvánek a také z několika sborníků, vydávaných u příleţitosti spolkového jubilea. Nejobsáhlejší fondy existují pro Tělocvičnou jednotu Sokol, Pěvecký sbor Hron a pro Ústřední matici divadelních ochotníků. Historii Náchoda zpracoval v devadesátých letech devatenáctého století náchodský pedagog a zakladatel městského muzea Jan Karel Hraše. Jeho dílo je rozděleno do dvou částí, od nejstarších dob aţ do bitvy na Bílé hoře a od roku 1620 do 1740. 11 Další publikací, která pojednává o dějinách Náchoda, je „Náchod. Historie, kultura, lidé“.12 Ta obsahuje nejen nejstarší historii města, ale je dovedena aţ do devadesátých let dvacátého století. Doplňující informace pak najdeme také ve sborníku SOkA Náchod Stopami dějin Náchodska, který vzchází od roku 1995. Souhrnná práce k náchodským spolkům jako celku neexistuje.
7
Časopis „Sokol“; Jandásek, L.: Přehledné dějiny Sokolstva I. Praha, 1936; Jandásek, L. – Pelikán, J.: Stručné dějiny Sokolstva 1862 – 1912. Praha, 1946. 8 Hanuš, J.: Národní museum a naše obrození. Díl I, II. Praha, 1921 – 1923; Králík, O.: Olomoucká Societas Incognitorum. Olomouc, 1947; Tieftrunk, K.: Dějiny Matice České. Praha, 1881; Vrchotka, J.: Matice Česká a Národní muzeum. Praha, 1968. 9 Dvořák, F. – Wittlichová, J.: Zakladatelská generace SČVG Hollar 1917 – 1938. Praha, 1993; Kotek, J.: Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918 – 1968. Praha, 1994 – 1998. 10 Šolie, Z.: Dělnické hnutí v českých zemích koncem minulého století. Praha, 1951; Fléglová-Možná, J.: Z počátků odborového hnutí v našich zemích. Kulturní práce 1970, č. 1.; Hoffmannová, J.: Sdružování pražského tiskařského dělnictva ve 2. polovině 19. století. Typografia, 1987, č. 10. 11 Hraše, J. K.: Dějiny Náchoda. Díl I. Náchod, 1895; Díl II. Náchod, 1994. 12 Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod. Historie, kultura, lidé. Praha, 2004.
10
2 Dějiny Náchoda 2.1 Stručná nejstarší historie města Počátky osídlení dnešního Náchoda souvisejí s dálkovou cestou, vedoucí přes náchodský průsmyk, a spojující Prahu s pohraničním hradem v Kladsku.13 Aţ do počátku 12. století byla tato stezka jednou z mála, která protínala pohraniční hvozd. Za první zmínku o náchodském průsmyku se povaţuje zpráva v Kosmově kronice o volbě nového praţského biskupa. Tehdy v roce 1068 svolal kníţe Vratislav II. během vojenského taţení do Polska volební sněm. Kosmas píše, ţe „přišli k strážné bráně, kudy se chodí do Polska, a na místě, zvaném Dobenina, kníže svolal lid i velmože do shromáždění.“14 Toto místo bývá kladeno do prostoru dobenínské pláně nad dnešními Václavicemi u Náchoda15, neboť roku 1359, 1395 a 1406 je v souvislosti s označením zdejšího kostela sv. Václava pouţíván termín „kostel na Dobeníně.16 Kolonizace Náchoda je spojená s rodem Načeraticů, kteří toto území získali neznámým způsobem, snad díky postavení otce, nebo jako dědictví. K ochraně území zaloţil kolem poloviny 13. století Hron z Náchoda (v latinském originále Gron de Nachod) hrad a pod ním pravděpodobně současně i město, o němţ nejsou dlouhou dobu ţádné zmínky. Hrad stál na strategicky důleţitém místě, kde se zemská stezka zuţovala do průsmyku zvaného Branka.17 Jím do města v dobách míru přinášeli rozkvět obchodníci a řemeslníci, v době války pak zkázu a bídu nepřátelští vojáci. Jméno Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo zcela přirozeně jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází. Jiţ tehdy, stejně jako dnes, plně charakterizovalo polohu města, která po celou dobu jeho existence v mnohém ovlivňovala jeho vývoj a ţivot jeho obyvatel. Předchůdcem Náchoda byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíţ počátky bývají sice kladeny do 9. – 10. století, ale známé nálezy lze datovat nejdříve do 11. století. Význam dokládá hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Město mělo od svého zaloţení typický pravidelný kolonizační půdorys. Od začátku 14. století bylo chráněno hradbami, na něţ nasazovaly dvě linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. V téţe době začala vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami. 13
Tato cesta je označována jako kladská nebo také polská stezka. Kosmas: Kosmova kronika česká. Praha, 1975, s. 105. 15 Někteří badatelé se toto místo pokoušeli lokalizovat i jinam, třeba k průsmyku u Brda. 16 Hraše, J. K.: Dějiny Náchoda. Od nejstarších dob až do bitvy na Bílé hoře. Díl I. Náchod, 1895, s. 18. 17 Průsmyk Branka byl dříve označovaný jako Porta custodiae – Strážná brána nebo jako Porta regni, Porta terrae – Zemská brána. 14
11
Během staletí se střídali majitelé hradu, z nichţ připomeňme alespoň krále Jana Lucemburského18 a sirotčího hejtmana Jana Koldu ze Ţampachu.19 Ten se zaslouţil o opětovný rozkvět města po husitských válkách a povolil zaloţit v roce 1442 nejstarší dochovanou městskou knihu.20 K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění na nejvyšším místě ostrohu se rozrostl do mohutného fortifikačního celku. Středověké sídlo však nevyhovovalo nárokům mocného a bohatého rodu Smiřických ze Smiřic, který Náchod získal roku 1544. V letech 1566 - 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek. Nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu Náchoda. Město bylo nadáno výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských. Třicetiletá válka však přerušila jeho rozvoj. Statky Smiřických, pro oddanost rodu králi Fridrichu Falckému, propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy, kteří cílevědomě budovali rozsáhlou doménu v severovýchodních Čechách, sahající od Náchoda, přes Nové město, Opočno a Smiřice aţ na Čáslavsko. Po zavraţdění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly statky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tak se dostal Náchod do majetku italského rodu, za nějţ trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací, ale došlo i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650 - 1659. Také ve městě byly prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydláţděna první ulice - dodneška zvaná Kamenice. Po zhoubném poţáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice, přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí a měšťané získali četná privilegia. Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 drţeli Náchod několik let Desfoursové, od nichţ jej koupil Petr Biron vévoda Kuronský a Zahaňský, známý milovník umění, jehoţ rodina v Náchodě nikdy trvale nepobývala. Po jeho smrti roku 1800 zdědila Náchod jeho dcera vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská, která do Náchoda občas zavítala, ale častěji pobývala v Ratibořicích, které nechala přestavět na romantické letní sídlo. Od poloviny 19. století aţ do roku 1945 patřil Náchod německému rodu Schaumburg-Lippe.
18
Náchodské území po Hronově smrti spravovali jeho potomci, Ješek z Náchoda a stejnojmenný syn, kteří ho však byli nuceni směnit právě s Janem Lucemburským za Kostelec nad Černými lesy. Údajně se tak stalo z důvodu vzpoury proti králi. Hraše, J. K.: Dějiny Náchoda. Od nejstarších dob až do bitvy na Bílé hoře. Díl I. Náchod, 1895, s. 21. 19 „ V neděli po sv. Václavu, kdy bývá v Náchodě posvícení, pan Kolda v noci dobyl Náchod“. Stalo se tak 29. září roku 1437, jak udávají Staré letopisy české. Porák, J.: Ze starých letopisů českých. Praha, 1980, s. 131. 20 SOkA Náchod, fond AM Náchod.
12
2.2 Náchod na konci 19. století a v první polovině 20. století Převratné změny do ţivota malého poddanského městečka přineslo 19. století. Vznik městské samosprávy, nástup průmyslu a ţeleznice, rozvoj školství, prudký vzrůst počtu obyvatelstva a stavební rozmach, který pokračoval i do 20. století, určil dnešní podobu středu města. V souvislosti se zrušením poddanství a odstraněním roboty a patrimoniální závislosti rolnictva se město v polovině 19. století definitivně zbavilo formálního stavu podřízenosti vůči svým šosovním vsím, které se rovněţ staly samosprávnými obcemi.21 Jako nová samospráva byl zvolen osmnáctičlenný obecní výbor, který byl během následujícího půlstoletí obměněn celkem čtrnáctkrát. Kromě předepsaných záleţitostí projednával prakticky všechny důleţité události, které narůstaly úměrně s překotným vývojem města.
22
Realizaci těchto rozhodnutí obstarávala městská
rada, která se scházela pravidelně jednou za čtrnáct dní a měla samostatné odbory. Specifické místo zaujímal představený obecní samosprávy, v Náchodě dosud běţně zvaný purkmistr, od zvolení Josefa Bartoně st. v roce 1899 jiţ podle zákona zvaný starosta, který osobně zodpovídal za chod samosprávy. Spolu se svým nástupcem JUDr. Josefem Číţkem vrátil Josef Bartoň st. městu politickou stabilitu, zkrášlil ho moderní výstavbou a finančně i morálně podporoval zdejší kulturu, školství a sociální sféru.23 V roce 1899 bylo pak v Náchodě zřízeno okresní hejtmanství pro soudní okresy Náchod a Česká Skalice. Jeho vznik byl uspíšen stávkovým hnutím místního textilního dělnictva u ţidovských firem a ţivelnými protiţidovskými výtrţnostmi. V hospodářském ohledu Náchod zůstával dlouho za ostatními městy v sousedství. Vedle řemesel, která byla soustředěna nejprve v cechovní, později společenstevních organizacích, byla ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní výroba. Ta byla organizována faktorskými firmami, které však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj. Teprve v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly příští rychlý růst textilního průmyslu ve městě. První tkalcovnu dokázal vybudovat Izák Mautner v poměrně krátké době a druhou zaloţil jiţ zmiňovaný Josef Bartoň, pozdější starosta města. Do roku 1892 vznikaly další menší tkalcovny jako např. firma Lederer a Stránský nebo továrna Otta a Leopolda Pickových. Počátkem 20. století se 21
Janák, J., Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Praha, 1989, s. 285. Výbor řešil nejen vlastní správní záležitosti, jako vlastnické poměry mezi městem a státem, pojmenování ulic, přečíslování domů, regulační plán města, organizační statut obecních úředníků a zaměstnanců a jejich zvýšení platů, ale také vlastní hospodářskou a finanční agendu (pivovar, spořitelna), výstavbu veřejných budov (školy, radnice, divadlo) a zajištění hospodářsko-technických staveb (elektrárna, kanalizace, osvětlení). 23 Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod. Historie, kultura, lidé. Praha, 2004, s. 163. 22
13
z Náchoda stalo jedno z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska, tak zvaný "Manchester východu", hlavně díky Izákovi Mautnerovi a jeho synovi, kteří firmu přejmenovali na Rakouské textilní závody a.s. a stali se největším výrobcem bavlněných tkanin v monarchii.
24
Ve městě působily ve druhé polovině 19. století tři finanční ústavy.
Nejstarším z nich byla občanská záloţna, zaloţená v roce 1861. Vzrůst kapitálu umoţnil vznik všeobecné ţivnostenské záloţny v roce 1878 a jako poslední byla zřízena městská spořitelna v roce 1891. V Náchodě jako centru náchodské textilní oblasti nastal rozmach průmyslové revoluce aţ po roce 1880. Zhruba do počátku devadesátých let 19. století na území dnešního města Náchoda vznikla asi desítka mechanických tkalcoven bavlněného zboţí a dvě přádelny bavlny. Do konce 20. století můţeme datovat konec průmyslové revoluce
v Náchodě,
která
byla
dovršena
stavbou
přádelny
Bartoň,
patřící
k nejmodernějším v Evropě. Důsledky industrializace se projevily především v růstu počtu obyvatel náchodské průmyslové aglomerace, který se za tři desetiletí (1880 – 1910) zvýšil třikrát (3 996 – 11 804).25 Nárůst počtu obyvatelstva ovlivnil také rozvoj školství, sluţeb, zdravotnictví, kulturního i společenského ţivota. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění formovala jiţ v první polovině 19. století a nelišila se nijak od okolních měst. Náchodští občané tvořili sociálně uzavřenou společnost tradičních řemeslníků a obchodníků, rozdělenou podle dosaţeného majetku. Tato situace se pozměnila v 80. letech s příchodem nových úředníků, obchodníků, inteligence a početné sociální skupiny továrního dělnictva. S populační explozí dochází k problémům se školstvím a zdravotnictvím. Ve školství pro základní vzdělání vzniklo do počátku 20. století v Náchodě 5 českých škol a jedna ţidovská s německým vyučovacím jazykem a pro odborné vzdělání vznikla v roce 1881 tkalcovská škola, v roce 1896 obchodní škola a v roce 1892 průmyslová škola pokračovací. Kvůli citelnému nedostatku klasického středoškolského vzdělání vzniklo v roce 1897 reálné gymnázium. Kvůli neuspokojivým zdravotním poměrům, kdy mnoho obyvatel trpělo onemocněním tuberkulózy a dýchacích cest, byla postavena v roce 1895 veřejná nemocnice, která se postupně rozšiřovala, v letech 1910 a 1912 bylo dokonce zřízeno interní a oční oddělení.
24
Také ostatní průmysl byl v Náchodě zastoupen. V roce 1890 byla na Slezském předměstí založena slévárna Císař a Kašpar, v roce 1907 vznikla gumařská firma Kudrnáč, i když výroba technické pryže, hadic a podpatků se stala záležitostí dvacátých let 20. století. Další menší podniky jako První parní truhlářství Antonína Skořepy (1892) a První náchodská kruhová cihelna (1892) neměly na další rozvoj města větší význam. 25 Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod…, s. 185.
14
První světová válka utlumila rychlý vývoj města. Místní továrny se snaţily pomáhat svým dělníkům nákupem potravin ve velkém a jejich prodejem za reţijní ceny. Většina továren ale musela zkrátit pracovní dobu na čtyři dny v týdnu kromě podniků akciové společnosti Rakouských textilních závodů, které začaly vyrábět pro armádu. Ve městě ustal kulturní ţivot, všechny chystané podniky byly odloţeny a místo vlaků s turisty projíţděly Náchodem vlaky s vojáky směřujícími na frontu. Jediným spolkem, který pracoval a ještě rozšiřoval svoji činnost, byla místní odbočka Červeného kříţe. Ve vyhlášené vlastenecké sbírce kovů v roce 1916 byl sejmut měděný kryt střechy divadla, dále pak byly sejmuty všechny zvony děkanského kostela, odvezeny byly i zvony z věţních hodin radnice, nebo píšťaly varhan kostela sv. Michala. Rok 1917 byl v Náchodě plný nečekaných katastrof. Nejdříve přišel poţár na zámku, později velká jarní povodeň a dlouhodobé ničivé sucho. V zimě pak panoval nedostatek uhlí, takţe se ani netopilo, ani nesvítilo. V roce 1918 dochází k obnově politického ţivota ve městě v reakci na události v Praze a průvodu na 1. máje se účastnilo přes 5000 dělníků. V následujících dnech pak vypukly nezvykle silné ţivelné nepokoje způsobené špatnou zásobovací situací. Válka končila, epidemie španělské chřipky si vyţádala několik ţivotů. Samostatný československý stát vyhlásil 28. října, po vzoru představitelů Národního výboru, starosta Josef Číţek rozjásanému davu. Po vymezení nových státních hranic, které znamenalo přerušení dosavadních kontaktů, to bylo v náchodském pohraničí zvlášť těţké, neboť velké podniky ztratily dosavadní odbytiště. Přes všechny problémy se zásobami proběhlo ve městě několik oslav, nejčastěji manifestačního charakteru (spálení rakouských symbolů při výročí bělohorské bitvy, průvod, který přivítal příjezd T. G. Masaryka do Prahy, zasazení lípy u kostela sv. Michala). Skutečným svátkem pro všechny byla návštěva prezidenta Masaryka 12. července 1926. Do Náchoda, který byl vzhledem ke své pohraniční poloze politicky významnou lokalitou, přijíţděli často v souvislosti s předvolební kampaní představitelé parlamentních stran. K poměrně běţným projevům občanského ţivota patřily v průmyslovém Náchodě demonstrace a stávky, neboť dělníci místních továren tvořili podstatnou sloţku obyvatelstva. Stávkovali nejčastěji zaměstnanci textilních továren a přádelen. Významným podnikem se v této době stala firma Kudrnáč na výrobu gumového zboţí, která od roku 1931 začala vyrábět také autopneumatiky a autoduše, a později přidala plynové masky, asanační obleky a pláště do deště. Podnik byl v roce 1945 znárodněn a přejmenován na Rubenu. Další důleţitým podnikem byla firma Ant. Taichman na výrobu elektrotechniky zaloţená v roce 1928. Postupně se dále rozšiřovala, vyráběly se elektromobily, 15
transformátory a v roce 1937 přijala ochrannou známku ATAS. K Náchodu patřily také lázně Běloves, které existovaly uţ od počátku 19. století. Jejich věhlas vzrostl od té doby, co se jejich majitelem stal univerzitní profesor dr. Ivan Honl, který je nejen modernizoval a rozšířil, ale také začal minerální vodu Idu rozesílat v lahvích.26 V lázních, které se staly vyhledávaným letním střediskem, byly nabízeny přírodně uhličité a rašelinné koupele a pitné kůry kyselky Idy. Po prudkém nárůstu počtu obyvatel koncem 19 a začátkem 20. století se Náchod v období po I. světové válce uţ v podstatě pouze rovnoměrně rozvíjel. Rozkládal se na ploše 869 hektarů a v roce 1920 měl 779 domů a 10 825 obyvatel. Do roku 1930 se počet zvýšil na 1071 domů a 11 811 obyvatel. Z hlediska rozvrstvení podle zaměstnání obyvatel jednoznačně převaţoval průmysl a výrobní ţivnosti, kde nacházelo uplatnění 8 407 obyvatel (tj. 62,10%). Následovala oblast obchodu a peněţnictví s 12,37%. dále domácí a osobní sluţby 10,46%, veřejná sluţba a svobodná polování zaujímala 7,06%, doprava 4,94% a konečně zemědělství, rybářství a lesnictví pouhých 2,48%.27 Uvedená čísla charakterizují Náchod jako převáţně průmyslové město. V roce 1935, se stupňováním Hitlerovy agrese, bylo rozhodnuto vybudovat u Náchoda na zvlášť důleţitých místech stálé opevnění, které bylo někde zpevněno mohutnými seskupeními několika objektů, tvrzemi. Do května roku 1937 bylo u hranic za městem postaveno 20 objektů a dělostřelecká tvrz na Dobrošově. Rozptýlením pro obyvatele byla Výstava 38 Náchod pořádaná k výročí dvacetiletého trvání republiky ve dnech 19. června aţ 21. srpna 1938. Byla to regionální výstava celého českého severovýchodu, aby reprezentovalo jak průmyslovou, tak kulturní vyspělost kraje při kladském pomezí. Patronát nad výstavou převzal prezident republiky Eduard Beneš a v čestném předsednictvu se sešla jména mnoha významných osobností tehdejšího veřejného ţivota. Na výstavišti vzniklo 26 pavilonů a objektů, pro potřeby výstavy byly uvolněny i náchodské školy. První motorizované jednotky wehrmachtu překročily hranice u Náchoda jiţ v 9 hodin 45 minut 15. března 1939. Zároveň s postupujícími jednotkami se budoval okupační správní aparát a oberlandrát byl pro okolní okresy ustanoven v Náchodě. Prvním zákrokem okupačních sloţek byla akce, při níţ byli pozatýkáni komunisté a němečtí antifašisté, jiţ od 28. března byla zavedena preventivní cenzura a byli propouštěni bývalí legionáři z důleţitých míst. Od 1. října byly zavedeny odběrní lístky na některé potraviny a později 26 27
Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod…, s. 218. Náchodské listy, 16. 10. 1931.
16
výrobky i suroviny. Jejich nedostatek v továrnách vedl k omezování výroby, zkracování pracovní doby, či k úplnému propouštění. Postiţení byli získáváni na práci do říše. Významné opatření válečné ekonomiky pro Náchod jakoţto pohraniční město představovalo zrušení celních hranic mezi říší a protektorátem. V následujících dnech byla většina výrobků zcela vykoupena. Začátkem roku 1941 napadlo na Náchodsku tolik sněhu, ţe na jeho odstraňování byla zavedena všeobecná pracovní povinnost. Ztráta národní svobody přiměla některé Náchoďany k odchodu do emigrace, kde se většina zapojila do aktivního odboje, a slouţili také v leteckých jednotkách.28 Přes tuhé represe v roce 1941/42 se však v Náchodě našli vlastenci, kteří se nebáli postavit na odpor reţimu.29 Na konci války, jiţ od 1. května, zahájil svou činnost místní národní výbor organizovaný JUDr. Janem Chudobou, byly snímány a přemalovávány německé nápisy a v jedné továrně dokonce vypukla stávka. Německá posádka podepsala kapitulaci 8. května a během noci Náchod opustila. Druhý den se ve městě objevovaly československé a sovětské vlajky. Výkon sluţby v okrese převzala česká policie a četnictvo, byly zajišťovány osoby národně nespolehlivé a současně probíhala očista veřejného ţivota od zrádců a kolaborantů. Bezprostřední emotivní reakce ovlivňovaly také místní politiku. Vděčnost k Rudé armádě a Sovětskému svazu byla tehdy upřímná a způsobila, ţe ve volbách v roce 1946 získali v Náchodě komunisté nejvíce hlasů (34,13% ). Náchod po válce zůstal správním střediskem na okresní úrovni i významným průmyslovým místem, ovšem jeho sociální struktura doznala citelné ztráty v důsledku násilně zlikvidované ţidovské komunity. Nadále se zde vyskytovaly ustálené sociální kategorie inteligence, státní zaměstnanců, soukromých úředníků, obchodníků, ţivnostníků a továrních dělníků. Struktura a výroba průmyslu se výrazně nezměnila. Hlavním průmyslovým odvětvím zůstal nadále textil, vzestup pak prodělala gumárenská a elektrotechnická výroba.
28
Například náchodský rodák Karel Mrázek, který byl vojenským pilotem a získal nejvyšší československá a britská vyznamenání. 29 Manželé Jan a Alba Špreňarovi a Bohumil a Růžena Wiesnarovi ukrývali příslušníky odboje a spolupracovali s jeho předními osobnostmi. V roce 1943 však gestapo chytlo jednoho ze spolupracovníků, který nevydržel mučení a prozradil spolupracovníky ze severovýchodních Čech, mezi nimiž nechyběli ti z Náchoda. Jan Špreňar a Bohumil Wiesner byli popraveni na podzim roku 1944 v Drážďanech.
17
3 Spolky, spolková legislativa, vývoj Spolek je všeobecné označení pro relativně trvalé sdruţení osob, spojených za určitým účelem. Tak známe spolky (kluby) turistické, spolky hospodářské různého druhu, kulturní, okrašlovací, sportovní, studentské, tělocvičné. Z historie a mezinárodního práva známe spolky celní, zvané také celní unie, dále spolky měst, zakládané jednak na obranu výsad proti kníţatům, jednak na obranu osob a majetku.30 Spolkovnictví představuje jednu z forem veřejného ţivota moderní občanské společnosti. Od 60. let 19. století znamenaly spolky reálnou základnu českého i německého národního hnutí, politických snah a posléze také rodícího se dělnického hnutí. Vţdy během eroze absolutního reţimu patřil spolkový zákon k základním a nejčasnějším kodifikacím nových, liberálnějších pořádků – ať uţ v roce 1849, v rámci prosincové ústavy z roku 1867, nebo po pádu komunistického reţimu v Československu, kdy byl doposud platný zákon o sdruţování občanů přijat jiţ v březnu 1990. A naopak jedním z prvních opatření nastupujících diktatur bývá okleštění spolkového práva.31 První ucelený spolkový zákon byl vydán formou dekretu dvorské kanceláře 5. listopadu 1843. Ten nařizoval, ţe k zaloţení jakéhokoliv spolku je nutno získat souhlas státních úřadů, v Čechách byla tato moc v rukou gubernia. Spolky se staly diskusním fórem, v roce 1848 bojovaly za liberálnější reformy, ale po poráţce revoluce byly demokratické a dělnické spolky zakázány. Úprava zákonu, která vyšla 17. 3. 1849 císařským patentem, ale některé liberální poţadavky přebírala. Povolil totiţ, aby nepolitické spolky nevýrobní povahy vznikaly volně bez nutnosti povolení úřadů.32 Naopak nepolitické spolky výrobní povahy podléhaly zákonu z roku 1843. Postupně však zase docházelo k omezování spolkového ţivota33, a nový spolkový zákon z 26. listopadu 1852 se vrátil k praxi roku 1843. Politické spolky, a ty které zasahovaly do státní moci, nebyly povoleny vůbec. Prosazení liberálních poţadavků a oţivení spolkového ţivota přinesl rok 1867 a nový zákon o spolčovacím právu. Tento zákon platil nejen do konce monarchie, ale také po roce 1918. Vracel se k praxi z roku 1849, kdy nebylo nutné čekat na povolení od ministerstva vnitra, byla zavedena pouze ohlašovací povinnost, tzn., ţe navrhovatel byl povinen svůj úmysl oznámit zemskému úřadu, v Čechách tedy 30
viz heslo Spolek in: Masarykův slovník naučný, díl VI. Praha, 1932, s. 876. Lašťovka, M.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895 – 1990. Praha, 1998, s. 7. 32 Veselá, R.: Spolkový zákon v praxi některých brněnských fakultních spolků (1919 – 1952). Brno, 1995, s. 5. 33 Silvestrovské patenty z roku 1851 dokonce ustanovovaly zrušení spolčovacího práva a umožnily policejní dozor nad spolky. 31
18
místodrţitelství a předloţit stanovy v pěti exemplářích. Spolek potenciálně nebezpečný zákonu, právu nebo státu mohl být zakázán, coţ se muselo stát do čtyř týdnů od oznámení. Pokud spolek nebyl v této lhůtě zakázán, nebo byl-li před jejím uplynutím výslovně povolen zemským úřadem, mohl se automaticky ustavit.34 Po vzniku samostatné republiky v roce 1918 byl celý zákon o spolčování převzat s drobnými úpravami. Uvaţovalo se sice o novém, ale k jeho vytvoření nedošlo. Nově bylo stanoveno, ţe spolek můţe být rozpuštěný jen tehdy, kdyţ svou činností porušuje trestní zákon nebo veřejný pořádek. V průběhu první republiky vznikly další normy, které se nějak dotýkaly spolkového práva, k větším změnám došlo aţ za „druhé“ republiky. Dne 27. ledna 1939 bylo vydáno vládní nařízení, které prohlásilo všechny politické spolky za zaniklé, zároveň vláda umoţnila tvoření zvláštních sdruţení osob. Dalším vládním nařízením v roce 1939 pak bylo stanoveno, ţe spolek nesmí zahájit svou činnost, dokud zemský úřad nevysloví souhlas a byly rozšířeny důvody, které umoţňovaly úřadu zrušit spolek. Existujícím spolkům, které chtěly vykonávat svou činnost dále, byla stanovena povinnost oznámit to příslušnému úřadu nejpozději do 31. 5. 1939.
35
Po skončení druhé
světové války byla vykonána náprava, kdy dekret prezidenta republiky ze dne 25. září 1945 zrušil všechna rozpuštění spolků v době nesvobody s výjimkou „slučovacích a jednotících akcí v odborovém hnutí“ a spolků „jejichž program není ve shodě se současnou politickou organizací veřejného života“.36 Spolky, které hodlaly obnovit svou činnost, museli podat oznámení spolkovému úřadu I. stolice do dvou měsíců a měl jim být navrácený zajištěný majetek. Spolky německé a maďarské byly rozpuštěny.37 Spolčování reguloval dále starý zákon z roku 1867, který byl zrušen aţ v roce 1951. Komunisté se od svého prosazení v únoru 1948 snaţili omezovat spolková práva, neboť spolky pro ně svou autonomií a nezávislosti na státu představovaly nebezpečí. Mezi nejstarší druhy spolčování patřily cechy, kdy s vytvářením městské společnosti vznikaly také mocenská uskupení na obranu vlastních pozic a členů ve městech. Cechy tvořily pevný rámec městského ţivota, představovaly pevný nástroj mistrů proti tovaryšům a provázely řemeslníka i v soukromém a společenském ţivotě, neboť cech organizoval vlastní slavnosti, mše, modlitby, pečoval o vdovy a sirotky. Roku 1739 byly zavedeny v Čechách generální cechovní artikule, které paušálně nahrazovaly autonomní 34
Veselá, R.: Spolkový zákon v praxi…, s. 7 – 14. Sbírka zákonů a nařízení, ročník 1939, Praha, 1939, s. 105, 474. 36 Sbírka zákonů a nařízení. (Doba svobody.) ročník 1945, Praha, 1945, s. 151. 37 Tamtéž. 35
19
cechovní řády. Po výrazném omezení moci v letech 1848 – 1849 došly cechy definitivního konce s vydáním nového ţivnostenského řádu v roce 1859, jenţ proklamoval úplnou svobodu podnikání.38 Protikladem cechovního spolčování byl moderní spolkový ţivot, který předpokládal naprostou dobrovolnost sdruţování jednotlivých členů a k jehoţ rozvoji dochází v 18. století s pronikáním osvícenství.39 Pravý rozvoj spolkového ţivota nastává v druhé polovině 19. století a je svázán s vývojem měšťanské společnosti a národním hnutím. Postupně se vyvinulo mnoho druhů spolků, po celé republice můţeme najít uskupení náboţenská, tělocvičná, pěvecká a hudební, hasičská, studentská, dobročinná a spoustu dalších. Záleţelo také na lokalitě, kde spolky vznikaly a působily. Některé byly zcela unikátní pro to které určité místo, jiné vytvořily strukturu s odbočkami ve všech obcích. Takovým příkladem můţe být Ústřední matice školská, dobrovolní hasiči nebo divadelní ochotníci. Asi největším „pavoukem“ pak byla Tělocvičná jednota Sokol. Ta se ustavila v roce 1861 v Praze, 16. února 1862 se konala její první valná hromada a jiţ ten samý rok vznikají tělocvičné jednoty v dalších městech (Jaroměř, Jičín, Kutná Hora, Kolín, Brno). Jednotlivé jednoty se později sdruţily do ţup a v roce 1889 vznikla Československá obec sokolská, zahrnující všechny jednoty v Čechách.40 Vedle Sokola vznikaly v českých zemích ještě další tělovýchovné organizace. V roce 1903 vznikl Svaz dělnických tělovýchovných jednot. Na Moravě podle vzoru českého Sokola byl utvářen obdobný tělovýchovný spolek Orel. K sokolství se přidruţilo i skautské hnutí. Těsně před vypuknutím 1. světové války byla zaloţena organizace Český junák-skaut, který se roku 1918 rozrostl ve vlivný Svaz junáků-skautů a skautek Republiky československé.41 V českých zemích se rychle šířila i turistika, k jejímuţ rozmachu napomohl Klub českých turistů, zaloţený roku 1888 Vojtěchem Náprstkem. Na přelomu 19. a 20. století pak vznikala celé řada sportovních klubů. Další výraznou sloţkou spolčování byly pěvecké sbory, které vznikaly podle vzoru praţského Hlaholu, který poprvé vystoupil v lednu 1861. Jiţ v tom samém roce vznikly sbory také na Náchodsku, první byl v Jaroměři, po té následoval Hron v Náchodě a Hvězda v Polici nad Metují. Důleţitou kulturní sloţkou ve městech byly besedy. Podle vzoru 38
Lašťovka, M.: Pražské spolky…, s. 8. První osvícenecká učená společnost v českých zemích vznikla v Olomouci 1747- Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis (česky Společnost neznámých učenců v zemi rakouské), rozpuštěna byla v roce 1751 a iniciativa k jejímu založení vyšla od cestovatele a literáta barona Josefa Petrasche. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Societas_eruditorum_incognitorum_in_terris_Austriacis 40 viz heslo Sokolstvo in: Masarykův slovník naučný, díl VI. Praha, 1932, s. 793. 41 Efmertová, M. C.: České země 1848 – 1918, Praha, 1995, s. 307. 3939
20
Měšťanské besedy v Praze (1846) vznikaly další v českých městech. Cílem besed bylo poskytnout svým členům poučení a zábavu prostřednictvím knih, časopisů a hudebních vystoupení. Podobně pak působila i Umělecká beseda42, která se ustavila v Praze v roce 1863, a v jejím čele stanuly významné osobnosti: Vítězslav Hájek, Karel Sabina, Jan Evangelista Purkyně, Josef Mánes, Václav Broţík. Jejich cílem bylo podchytit všechny české tvořivé umělecké síly. Vytvořit jim podmínky pro rozvoj v domácím prostředí a vyuţít jejich nadání pro český národ.43 Beseda se rozdělila do několika jednotlivých odborů: hudebního, literárního, výtvarného, dramatického. V 60. letech 19. století se díky činnosti Vojtěcha Náprstka uplatňují ve spolkové činnosti také ţeny. V roce 1865 vznikl Americký klub českých dam, jehoţ členství bylo bezplatné a povinností členek bylo vzdělávání se. Aktivita ţen středních vrstev, podporována Karolínou Světlou, vedla roku 1871 ke vzniku Ţenského výrobního spolku českého.44 Spolčování se uplatňovalo také v hospodářské oblasti. Uţ v době osvícenství vzniká například Společnost přátel orby a svobodného umění v Království českém, významná pro hospodářský ţivot se stala Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách (1833).45 Po zrušení cechů se ustanovila profesních společenstva, řemeslnická i ţivnostenská. Dalším důleţitým aspektem v ekonomické oblasti se stalo dělnické spolčování, jak na celozemské, tak regionální úrovni. Různá vzdělávací, svépomocná, podpůrná uskupení přecházejí později do politické roviny. V druhé polovině devatenáctého století vznikají i spořitelní spolky. První světová válka dosavadní konjunkturu spolkového ţivota pozastavila. Nešlo o masivní likvidaci stávajících spolků, ale spíše rapidně klesl počet nových. Největší úbytek spolků přinesl rok 1915 a ţivot stávajících se nesl v duchu stagnace. „Zlatý věk“ spolkového ţivota nastal v období první československé republiky (1918 – 1938). Roky 1919 a 1938 rámují neustálý přírůstek počtu spolků na českém území.46 Na rozmachu prvních poválečných let se podílela škála spolků souvisejících s právě skončeným válečným konfliktem. Z nich bylo významné Národní pomocné sdruţení Česká srdce (1918), Druţina československých válečných invalidů (1919), Masarykova liga proti tuberkulose (1919) a v roce 1921 byla v ČSR zaregistrována Armáda spásy. Novou společenskou skupinu vytvořili vracející se legionáři a na základě politické diferenciace se 42
Heslem Umělecké besedy bylo: V umění volnost a v duchu nadšené vzájemnosti a svobodomyslné tolerance. 43 Efmertová, M. C.: České země 1848 – 1918, Praha, 1995, s. 296. 44 Efmertová, M. C.: České země…, s. 298. 45 Tamtéž. 46 Lašťovka, M.: Pražské spolky…, s. 47.
21
druţili do několika svazů. Hlavními byly Druţina československých legionářů (1920), Československá obec legionářská (1921), Nezávislá jednota československých legionářů (1926). Další novinkou poválečné doby byly spolkové organizace bezvěrců, které sdruţovaly levicově zaměřené odpůrce klerikalismu, Svaz socialistických bezvěrců a Sdruţení sociálně demokratických bezvěrců.47 V poválečných letech vlastně došlo k rozmachu všech typů spolků, nejvíce se ovšem zakládaly spolky odborové, humanitní, podpůrné, tělocvičné a sportovní. Do prvních poválečných let také spadají ohlášené zániky spolků, které se rozešly jiţ během války. Rozpadly se mnohé centrální říšské svazy, dále úřednické spolky, politické kluby aj.48 Velkou ránu spolkovému ţivotu zasadil rok 1939 a okupace českých zemí nacistickým Německem. V tomto roce sice dosáhly maxima nově vzniklé spolky, zároveň však byla ustanovena registrační povinnost pro všechny existující spolky, které chtěly dále vyvíjet činnost. To způsobilo zánik mnoha spolků. Během druhé světové války znatelně pokleslo zakládání spolků a do roku 1945 bylo minimální. S výjimkou bankovních, loterijních a hasičských sdruţení, postihla likvidace v roce 1939 celou škálu spolků.49 Vnikaly ale také některé nové spolky, např. Národní árijská kulturní jednota a Český svaz pro spolupráci s Němci. Poválečné roky, i přes určitý nárůst nových spolků, nepřinesly ţádný velký rozvoj spolkového ţivota. Malý přírůstek nastal v roce 1946, od roku 1947 však míra zániků spolků převýšila míru vznikajících50. Podobně jako po první světové válce byly zaloţeny organizace účastníků odboje: Svaz národní revoluce, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu v Praze. Vznikají ale také spolky jako Rada československých ţen (1946) a Svaz české mládeţe, ze zemědělsky zaměřených to jsou Jednotný svaz českých zemědělců (1947), Jednota chovatelů drobného hospodářského zvířectva (1946), Jednota včelařů (1947), Jednota zahrádkářů (1947), za umělecký směr Svaz československých výtvarných umělců (1947), Syndikát českých skladatelů (1946) a všechny odborové organizace byly začleněny do jednotného Revolučního odborového hnutí. 47
Lašťovka, M.: Pražské spolky…, s. 49. Tamtéž, s. 51. 49 Likvidovány byly spolky ruské, jihoslovanské, maďarské, ale i německé (buršenšafty, německé tělocvičné organizace). Dále to byly spolky socialistického zaměření (živnostenské, mládežnické, zábavní, ateistické), potlačena byla česká tělovýchova, vyjma Dělnické tělocvičné jednoty, a legionářská sdružení byla nahrazena Národním sjednocením legionářským. 50 Lašťovka, M.: Pražské spolky…, s. 55. 48
22
3.1 Spolkový život v Náchodě Uvolnění společenských poměrů umoţnilo 14. května 1861 po vzoru praţského Hlaholu zaloţení místního muţského pěveckého spolku. Nově vydaný spolkový zákon z 15. listopadu 1867 znamenal i v Náchodě podstatné oţivení spolkové činnosti. Dne 4. srpna 1869 byl zaloţen ţenský pěvecký spolek Libuše a vzápětí změnou stanov přijal muţský pěvecký spolek název Hron. Po vzoru jiných českých měst se i zde ustavila tělocvičná jednota Sokol, kdy se přípravný výbor sešel jiţ v červnu 1869 a zdůrazňoval zejména vlasteneckou činnost ve prospěch českého národa. Po vydání školských zákonů se 16. listopadu 1871 ustavila místní učitelská jednota Komenský a podle spolkového zákona obnovili svou činnost také divadelní ochotníci, konající valnou hromadu 12. února 1871.51 Počáteční nadšení ale brzy upadlo v šedi jiných událostí. Sokolská jednota se musela zabývat zejména hasičskými aktivitami a vlastní cvičitelskou činnost zanedbávala. Ochotníci sice hráli pravidelně a velmi často obětavě ve prospěch postiţených, ale chyběla jim stálá scéna. Pěvecké sbory Hron a Libuše příleţitostně vystupovaly a nově zaloţená čtenářská beseda spíše stagnovala. Díky nově příchozím osobnostem nabyla spolková činnost na intenzitě koncem osmdesátých let. Vedle dosavadních spolků se zakládala nová zájmová sdruţení, která různou měrou přispěla k oţivení společenského ţivota města. Dne 10. října 1888 se konala ustavující valná hromada ochotnického spolku Tyl. Místní dělníci a řemeslníci často hráli v hostincích a výtěţky z hojně navštěvovaných představení věnovali chudé mládeţi. Počátkem roku 1889 se pak sloučil Hron s Libuší ve smíšený pěvecký sbor. Krátkodobě působily v Náchodě další hudební spolky, zejména Fibich a Máj, které se zaměřily spíše na komorní a moderní repertoár. Nově byl 8. září 1885 ustaven městský hasičský sbor, kterému byla v roce 1895 postavena nová hasičská zbrojnice. Tradičním národním spolkem se stal Klub českých turistů, jehoţ místní odbor vznikl na podmět Aloise Bureše a JUDr. Josefa Číţka 25. února 1893 s cílem seznamovat veřejnost s bohatstvím přírodních krás náchodského okolí.52 Spolek postavil provizorní rozhlednu na Dobrošově, vydal „Průvodce Náchodem“ a značkoval výletní trasy po okolí.53 Koncem 19. století do 51
Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod…, s. 196 Členem Klubu českých turistů byl i náchodský rodák Josef Škvorecký, jež vstoupil do horolezecké sekce. „Můj zájem byl ryze erotický, neboť jsem vzplanul vášní ke krásné dceři pana rady Fibíra Járince,…neboť to byla místní královna pískovcových skal, škvárových drah, sjezdových strání a přespolních běhů na zámku. Její erotické zájmy však byly jiné, ale přesto svého členství v horolezecké sekci Klubu nelituju…Já jsem nakonec byl opravdu rád v Klubu turistů.“ Kolísko, J.: Století turistiky v Náchodě 1883 – 1993. Náchod, 1993, s. 17. 53 Kolísko, J.: Století turistiky..., s. 7 – 9. 52
23
Náchoda ţivelně i organizovaně proniká také sport. Dne 29. prosince 1886 byly schváleny stanovy bruslařského a veslařského spolku. Druhým sportovním sdruţením i přes původní nepřízeň veřejnosti se stal Klub velocipedistů, jehoţ stanovy byly schváleny 23. července 1894. Na přelomu let 1901 a 1902 byl oficiálně zaloţen Sportovní klub Náchod (SKN). Jeho vzniku předcházel pracovní pobyt několika anglických montérů textilních strojů, kteří ve volném čase mimo jiné hráli hru zvanou fotbal. S ní seznámili místní studenty a dělníky, kteří zde vzápětí zaloţili nové sdruţení. Aktivně činný byl rovněţ dělnický Sportovní krouţek při firmě Doctor, jehoţ členové pěstovali zejména atletiku. Český šachový spolek byl ustanoven 25. prosince 1895 a scházel se v kavárně Karla Krouského, kde krátkodobě pořádal pravidelné klubové večírky včetně výuky královské hry. V roce 1902 přestal být činným a obnoven byl aţ 28. ledna 1909 pod názvem Klub českých šachistů. V Náchodě se ustavil také Akademický spolek Bor 20. března 1909 a za svůj cíl si vytkl pokračovat v pokrokové kulturní činnosti. Z dalších spolků vzniklých ve 20. století můţeme jmenovat Spolek rodáků a přátel města Náchoda a Kladského pomezí Jiráskova kraje v Praze, jehoţ cílem bylo všemoţně prospívat městu, Sdruţení československých dobrovolců ustavené 13. února 1937 v době zvýšeného ohroţení ČSR. V roce 1939 pak vzniká Spolek ochrany matek a dětí, který měl působit jako dobročinná organizace při zajišťování péče pro opuštěné svobodné matky a děti. Zájem o letectví pak sdruţovala Masarykova letecká liga, vznikající v roce 192654 a ochotnické spolky zase Ústřední matice divadelních ochotníků Náchod – Jiráskův okrsek, která se ustavila v roce 1923. Ve čtyřicátých letech 20. století pak vznikají i zanikají spolky jako Jednota učitelstva národních škol – okresní pobočka Náchod (1940 – 1944), Svaz osvobozených politických vězňů Náchod (1945 – 1948) a Svaz národní revoluce Náchod (1946 – 1948).
54
Bouza, E.: Spolky v okrese Náchod 1741 – 1956. Sdružený inventář. Náchod, 1973. SOkA Náchod, AP 151.
24
Tabulka fondů spolků ustanovených v Náchodě do padesátých let dvacátého století:55 Název Československá obec legionářská – odbočka Náchod
vznik zpracovaný/ nezpracovaný 1917 zpracovaný
Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod
1881
zpracovaný
Dělnická tělocvičná jednota Náchod
1919
nezpracovaný
Hasičská župa Náchod
1919
nezpracovaný
Hasičský spolek Náchod
1885
zpracovaný
Jednota učitelstva národních škol – okresní odbočka Náchod 1940
nezpracovaný
Klub českých šachistů Náchod
1895
nezpracovaný
Klub českých turistů Náchod
1890
zpracovaný
Kroužek mládenců Náchod
1900
zpracovaný
Masarykova letecká liga Náchod
1926
zpracovaný
Musejní společnost Náchod
1872
nezpracovaný
Národní garda Náchod
1848
nezpracovaný
Národní jednota československá v Náchodě
1902
zpracovaný
Národní jednota severočeská v Náchodě
1899
zpracovaný
Pěvecký sbor Hron Náchod
1861
nezpracovaný
Pěvecká župa Bendlova Náchod
1923
nezpracovaný
Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod
1937
zpracovaný
Spolek ochrany matek a dětí Náchod
1939
zpracovaný
Spolek rodáků a přátel města Náchoda a kladského pomezí
1926
zpracovaný
Spolek divadelních ochotníků Náchod
1861
nezpracovaný
Sportovní klub Náchod
1892
nezpracovaný
Sokol – Tělocvičná jednota Náchod
1869
zpracovaný
Studentský spolek Bor pro Náchod a okolí
1909
zpracovaný
Svaz československého důstojnictva – odbočka Náchod
1927
zpracovaný
Svaz Národní revoluce Náchod
1946
nezpracovaný
Jiráskova kraje v Praze
55
Tabulka vychází z inventáře: Bouza E. – Moravcová, M.: Spolky v okrese Náchod 1741 – 1956. Sdružený inventář. Náchod, 1973. SOkA Náchod AP 151; a z PEvA – počítačové evidence Státního okresního archívu Náchod.
25
Svaz osvobozených politických vězňů Náchod
1945
nezpracovaný
Ústřední matice divadelních ochotníků – Jiráskův okrsek
1923
nezpracovaný
1895
nezpracovaný
Náchod Ústřední matice školská – dámský odbor Náchod
26
4 Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod 4.1 Činnost besedy od založení do roku 1903 Čtenářská beseda „Svatopluk Čech“ se ustavila jako čtenářská organizace v Náchodě dne 25. 5. 1881. Prvním předsedou byl zvolen učitel měšťanské školy Jan Dobeš, místopředsedou učitel na dívčí škole Jan Pinkava, za pokladníka knihkupec Otto Raiman a za jednatele opět učitel z dívčí školy Josef Řehák. Výbor spolku se rozhodl odebírat značný počet časopisů, např. Ruch, Světozor, Polabské noviny, Náchod a škola, Pokrok, Hlasy řemeslnické a Krakonoš. Byly také zakoupeny potřebné věci, coţ byla tabule s nápisem Čtenářská beseda, úřední knihy a velká skříň.56 V červenci uspořádala beseda první výlet do okolí Náchoda, který se konal za účasti většiny členů, neboť byli plni nadšení a vůle k práci pro nový spolek. Jedním z prvních členů výboru byl také Jiří Guth. Jeho účinkování ale nemělo dlouhého trvání, jiţ v září 1881 z besedy vystoupil za příčinnou svého přesídlení do Prahy.57 Dne 28. září na sv. Václava se konal první zábavní večer pořádaný čtenářskou besedou, který se pořádal u příleţitosti rozloučení s Jiřím Ghutem a byl spojený s přednáškou. Další zábavní večírek následoval 22. listopadu. V prosinci roku 1881 se odbyla také první valná hromada, usnášející ujmout se myšlenky na vybudování pomníku Boţeny Němcové v České Skalici. Za tímto účelem byl kontaktován spolek Eden z České Skalice a čekalo se na jeho odezvu. V roce 1882 počíná čtenářská beseda s organizováním tzv. výletů, které se staly oblíbeným podnikem. Cílem těchto výletů se stalo vţdy nějaké místo v okolí, které bylo snadno dostupné. Beseda na určeném místě připravila stoly, zajistila občerstvení i výčep a organizovala zábavu, coţ byla sborová vystoupení, hudební produkce nebo přednášky. Tak např. výlet, který se konal 6. srpna, byl doprovázen puštěným balónem, ohňostrojem, sólovými výstupy a tombolou. Výtěţek z těchto akcí, pokud neskončily fiaskem, byl většinou věnován na dobročinné účely, třeba ve prospěch Ústřední matice školské. Na podzim následovaly další podniky spolku, jako postní zábava, byly také zakoupeny šachy a 56
SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 1. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (23. 1. 1861 – 8. 1. 1943) byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru (1919-1923) a spoluautor olympijské charty. V letech 1900-1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie. Vystudoval filozofii v Praze, ze které získal doktorát. Původním povoláním byl středoškolský profesor češtiny, francouzštiny a tělesné výchovy, dále autor povídek, románů a několika básní, překladatel z němčiny. Byl také vychovatelem v knížecí rodině v Ratibořicích a pracoval jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky. V roce 1943 zemřel v Náchodě. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Stanislav_Guth-Jarkovsk%C3%BD 57
27
harmonium, začalo se s budováním spolkové knihovny. Ke konci roku čítala beseda 30 členů a čestným členem byl jmenován August Wölz.58 Rok 1883 začala beseda 18. 2. pořádáním deklamatorního večírku ve prospěch nové stavby okresní nemocnice a v dubnu následovala Domácí zábava v místním ochotnickém divadle při příleţitosti zaslání čestného diplomu Aug. Wölzovi, při čemţ se všichni přítomní na diplom podepsali.59 Protoţe se spolek nacházel v neutěšené finanční situaci, pořádal v létě několik výletů a vycházek, např. 15. a 26. července do Borů, na podzim pokračoval ve večerních zábavách, 17. září se konal věneček a 21. října posvícenský večer. V tomto roce bylo také upuštěno od úmyslu vystavět pomník Boţeny Němcové, protoţe skalický spolek Eden na výzvy nereagoval a pomník byl nad síly samotné besedy. Dne 31. 12. se konal poslední večírek roku, coţ byla Silvestrovská zábava. Následující rok byl na činnost spolku celkem chudý, ţádné akce se nekonaly, protoţe nový výbor zvolený na valné hromadě hned na první schůzi celý rezignoval. Proto se konala nová valná hromada a nové volby. V roce druhé polovině 80. let se objevuje nový fenomén v ţivotě besedy, čímţ byla zábava pro členy a jejich dámy. Tyto večery se v bohatší organizační činnosti spolku objevovaly alespoň jedenkráte do měsíce, někdy i častěji. Někdy bylo osazenstvo večírku obměněno, zábava se konala pro členy besedy a jejich hosty. Součástí akce byla vţdy přednáška nebo recitace, po nichţ následovalo hudební vystoupení. Nejdůleţitější akcí v roce 1885 bylo v létě spolupořádání Národní slavnosti spojené s bazarem, v roce 1886 následoval v Sousedský věneček a letní výlet do lázní Běloves se spolky Sokol, Hron a divadelními ochotníky. V roce 1887 se pak konala 11. dubna Velikonoční večerní zábava pro členy a jejich hosty, 9. srpna společná zábava s ostatními spolky na počest odstupujícího předsedy čtenářské besedy Jana Dobeše, na které členové besedy vystupovali s vlastními čísly, 23. listopadu domácí taneční zábava a v prosinci bylo uděleno čestné členství Janu Dobešovi. V roce 1889 se pak v březnu ve spolku konal první šachový turnaj a v dubnu Dýchánek s vystoupením pěveckého sboru. Ten byl ovšem pořádán z čistě pragmatických důvodů kvůli výdělku. Čtenářská beseda byla v podstatě největším organizátorem zábav a večírků v Náchodě jiţ od svého vzniku a v devadesátých letech pokračovala ve svém čilém pořádání zábavních spolkových večírků a větších oslav spojených obvykle s důleţitým výročím, a celá tato léta jsou spojena se jménem předsedy Stanislava Řeháka. V roce 1892 58
August Wölz byl jedním z prvních členů čtenářské besedy. Později z ní musel vystoupit, kvůli přestěhování do Petrohradu. Jmenování čestným členem radostně přijal a na znamení díků poslal spolku 25 zlatých. 59 SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 1.
28
tak byla pořádána oslava 10 let trvání náchodské čtenářské besedy a 300 let od narození Jana Amose Komenského, která „vydařila se jak mravně, tak i hmotně skvěle…a mnoho pánů členů účastnilo se jak činně, tak i trpně.“60 V ţivotě spolku se ale objevují i běţné starosti, tou největší byl problém s vracením kníţek, neboť pánové si je často vypůjčovali, ale méně častěji je vraceli. V druhé polovině devadesátých let se ve městě objevila myšlenka na zřízení veřejné lidové knihovny, která započala své fungování v roce 1897. Čtenářská beseda se rozhodla půjčit některé své knihy a ty, jeţ se vyskytovaly dvakrát, darovat. V tomtéţ roce se odehrála pře mezi některými členy o zpřístupnění spolkové knihovny. Někteří chtěli nechat knihovnu tak, jak byla, někteří ji chtěli více zpřístupnit lidem. Padl také nápad pronajmout si prostory a knihovnu přestěhovat, čemuţ zase oponovali jiní, ţe beseda v pronajatých místnostech uţ sídlila, coţ způsobilo její značné zadluţení.61 Rozhodnutí nakonec nepadlo. V následujícím roce byly oslaveny 100. narozeniny Františka Palackého velkou Národní slavností a při volbě předsedy nastala zvláštní situace, kdy byl navrţen současný předseda Stanislav Řehák, který s díky odmítl. V tom vystoupil Josef Bartoň, který přesvědčoval Řeháka, aby funkci přijal, ale ten opět odmítl. Poté vystoupil další člen Josef Číţek, který zase navrhl Řeháka, jeţ opět odmítl. Po něm následoval zase Josef Bartoň, ale Stanislav Řehák s díky odmítl. Po neúspěšném nátlaku přikročili členové k volbě lístky a všemi hlasy zvolili Stanislava Řeháka, který funkci přijal a poděkoval za projevenou důvěru. Fungování spolku pokračuje také v novém dvacátém století, ale jeho činnost značně ochabla. Přestoţe měl v této době uţ 84 členů, schůze výboru nebyly takové, jaké měly. V roce 1902 v průběhu roku organizovala beseda pouze tři zábavy, v únoru roku 1903 proběhla sice ještě oslava 60. narozenin Jaroslava Vrchlického, ale činnost besedy nadále slábla, aţ nebyla ţádná.
4.2 Beseda v 1. polovině 20. století Nový ţivot besedy započal 15. června 1907, kdy se předseda MUDr. Jan Nyklíček omluvil za nečinnost spolku v předchozích letech. Beseda existovala, členové si aktivně vypůjčovali knihy ze spolkové knihovny, ale sám spolek nevyvíjel ţádnou pořadatelskou činnost.
60 61
SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 1. Tamtéž.
29
Zmapovat působení besedy v letech 1907 - 1914 není nijak snadné, neboť se nám nedochovali ucelené záznamy o její činnosti, jen několik fragmentů. Bylo uděleno několik čestných členství, např. Jaroslavu Vrchlickému a aţ z roku 1911 máme dochováno několik oběţníků, které ale uvádějí pouze pořad výborových schůzí. S jistotou můţeme říci, ţe spolek podnikl 24. srpna výlet do Václavic a 17. září navštívil výstavu Antonína Hudečka v Nízké Srbské, dále pořádal výlety na Hvězdu, do Červeného Kostelce, masopustní a zábavní večírek. Od tohoto roku máme dochováno také členství několika ţen v besedě, např. Anny Fritschové, Boţeny Jiráskové a Jenny Kalouskové a předsedou byl v letech 1911 – 1915 Jan Martínek. Víme také, ţe čtenářská beseda počala rozvíjet svou hudební činnost. Pořádala literární večery s přednáškami a hudebními programy, pak i samostatné koncerty62. V roce 1914 byl předsedou spolu zvolen Josef Číţek a jednatelem Rudolf Boes, kteří nesvolali ani jednu schůzi, takţe činnost spolku postupně na dvě desetiletí odumřela. K oţivení čtenářské besedy došlo dne 14. března 1935, kdy se konala výborová schůze za účasti bývalých členů a předsedy Jana Martínka. Tato schůze byla svolána, aby rozhodla o likvidaci spolku nebo o jeho dalším pokračování, najde-li se nový účel a nové poslání. Toto rozhodnutí bylo přenecháno valné hromadě svolené na 3. duna. Ta rozhodla o pokračování činnosti besedy, která měla spočívat v pravidelných členských schůzích na začátku s přednáškou a ochotnickou hudbou. „Čtenářství vzkřísiti současnou českou literaturou a o ní referáty a debatami.“63 Novým předsedou spolku byl zvolen Jan Peisker, místopředsedou Josef Remeš a jednatelem Jaromír Seitner. Ze všeho nejdříve bylo pátráno po bývalém majetku besedy- skříni, piánu, base, knihách a notovém materiálu, který se nyní nalézal u Sokola, Hronu a v lékárně u bývalého jednatele. Bylo zjištěno, ţe skříň se stále nalézá v lékárně, jen nový majitel nevěděl, která to je, piáno, které Sokol nechal zrestaurovat, se mu nechalo v uţívání a beseda upustila také od záměru shromáţdit své knihy, neboť se nedalo určit, které to jsou, a většina byla zničena. Od 7. května počal spolek organizovati večírky, které byly pro všechny zájemce, nejen pro členy. První byl spojen s přednáškou Jana Martínka „Jak vypadal Náchod před 70 lety“, druhý byl věnovaný Vítězslavu Hálkovi a další např. Lope de Vegovi, modernímu Turecku nebo divadelní hře.64 V roce 1936 pokračovala beseda v pořádání celkem úspěšných večerů, v květnu se konal Erbenův večer, opakovala se přednáška J. Martínka „O starém
62
Ptáček, A: Třicet let Komorní hudby v Náchodě. 1926 – 1956. MNV Náchod, 1956, s. 7. SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 3. 64 Tamtéž. 63
30
Náchodě“65, po ní následovala přednáška o knize Vladislava Vančury a další o knize F. X. Šaldy. Dne 13. října se pak konala povedená přednáška učitelky M. Nekvapilové o knize Karla Čapka Válka s mloky, která souhrnně probrala jeho dílo.66 Spolu s ostatními náchodskými spolky pořádala beseda Máchovy oslavy 27. listopadu ve velkém sále městského divadla. Nejdříve vystoupil univerzitní profesor Albert Praţák se svou přednáškou, po něm následovalo hudební představení Hronu a divadelní vystoupení divadelních ochotníků. V následujícím roce 1937 pokračovala čtenářská beseda ve své bohaté činnosti, coţ byla hlavně zásluha prof. Viktora Jahna, který v podstatě sám organizoval všechny společenské večery, a soudního rady Z. Vlčka, vystoupivšího s hudebním číslem na všech večírcích. Jiţ 22. ledna se konala přednáška odborného učitele O. Mrštiny o knize Vladislava Vančury, večírek 2. března byl věnován zesnulému historikovi Josefu Pekařovi za účasti 134 osob. Do konce roku se pak konalo dalších sedm večírků.67 Na začátku roku 1938 nastala zvláštní situace, kdy se v novinách objevila zpráva o pořádání „Bouškova večeru“ čtenářskou besedou v Náchodě. Ta však o vyjednávání takovéto věci neměla ani ponětí. Po vyšetření se ukázalo, ţe zprávu do novin poslala Bouškova sekretářka, a tak nakonec spolek souhlasil a uspořádal tuto akci 6. dubna za přítomnosti mistra Boušky.68 Dne 3. května se konala ještě přenáška prof. Hlaváčkové o Křelinově knize „Puklý chrám“, pak nastává v činnosti spolku pauza, způsobená politickou situací, ale 13. prosince pokračuje beseda ve své činnosti. Rok 1939 byl započat přednáškou prof. Jarmily Turnerové o Bohuslavu Balbínovi, v únoru navázala přednáška Františka Šráma „Ţivot na Sibiři za světové války“ a v březnu se konala beseda o Karlu Čapkovi. Pořádání následujících večírků muselo být přerušeno, neboť 15. března zanikla „Druhá republika“ a na českém území vznikl Protektorát Čechy a Morava. Protoţe byla beseda spolek nepolitický, pokračovala ve své činnosti v září svoláním valné hromady. Na konci roku 1939 se konala ještě přednáška „O textilních surovinách“, pak jiţ beseda pokračovala ve své činnosti v následujícím roce. „…žádný z nás jistě neočekával, že čtenářská beseda 65
Tato přednáška Jana Martínka patřila k poslední, neboť 10. 12. 1936 zemřel. Byl čestným předsedou a dlouholetým činným předsedou čtenářské besedy. Patřil mezi její zakladatele, do vysokého věku si uchoval lásku k ní a nevynechal ani jedinou schůzi. 66 Jiráskův kraj, 15. 10. 1946. 67 Z témat těchto večírků můžeme uvést: 4. května o knize F. X. Šaldy „Dřevoryty staré a nové“, 12. října přednáška Sidy Wolfové o knize Ivana Olbrachta „Golet v údolí, 3. listopadu Jan Eichler prezentoval „Obrázky z Albánie, 18. listopadu to byl „Jaroslav Vrchlický a jeho dílo“ a 14. prosince přednáška „O malíři Rudolfovi Kramličkovi“. 68 SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 3.
31
bude moci projevovati tolik života, a že přednášky, které pořádala, budou se těšit tak velikému zájmu a účasti obecenstva.“69 Jiţ 6. ledna 1940 pořádala beseda přednášku Zdeňka Vojtěchovského „O románě Františka Koţíka Největší z Pierotů“, 19. března Sida Wolfová přednášela o tom, „Co daly naše země Evropě a lidstvu“, na podzim následovaly „Malíř, krajina a dílo“ a „O spisovatelce Boţeně Benešové“. V létě pak jmenovala beseda dva čestné členy ze svých řad, Adolfa Erbena na počest jeho 70. narozenin a Viktora Jahna, který slavil narozeniny 60. Při těchto příleţitostech byly pro oba uspořádány přátelské večírky. V roce 1941 oslavila beseda 60 let trvání. Tento rok sice slibně začal, spolek pořádal tři večery samostatné a dva s ostatními korporacemi70, ale pak nastala přestávka, která nebyla způsobená vnitřní nečinností, ale vnějšími okolnostmi, hlavně zostřenými policejními předpisy. Neuskutečněny zůstaly chystané podniky, např. přednáška Marie Hlaváčkové „O významu ţeny v českých dějinách“, pan Tesař o nejstarší novočeské divadelní hře „Oldřich a Boţena“, pásmo veršů a hudby „Verše nad melodií“, Nerudův večer, přednáška prof. Josefa Plačka „Ochrana historických památek“ a další.71 Nedošlo také k chystaným pravidelným měsíčním schůzkám, nejprve pro zákaz shromaţďování, později se ve stanovený den konaly jiné kulturní podniky. V letech 1942 - 1943 byla činnost besedy velice slabá, neboť spolek nepořádal v průběhu roku ani jedinou přednášku a ani jednu výborovou schůzi. Aţ v listopadu 1943 se konala další valná hromada, která zvolila nový výbor. Předsedou spolku byl zvolen po několikáté Viktor Jahn, místopředsedou Jan Peisker a jednatelem Miloslav Schiller. Spolek měl na rok 1944 naplánováno několik podniků. Předseda spolku si přál pořádat cyklus přenášek o Náchodě, které měly být hodinové, a mělo jich být asi deset.72 Dále měla beseda koncem června spolu s Národním souručenstvím pořádat večer náchodských autorů ve velkém sále městského divadla. Avšak spolek po celý rok vlivem nepříznivých okolností nemohl pořádat ani jednu veřejnou přednášku a od poslední valné hromady konal jen dvě výborové schůze. 69
SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha protokolů, kt. 3. Samostatné přednášky byly: vystoupení prof. Josefa Filipiho „Tisíc let spisovné češtiny v únoru, 4. dubna se konala přednáška Sidy Wolfové o Juliu Zeyerovi a třetí bylo vystoupení prof. Trejtnarové o náchodském archívu. Ze společných podniků byl 3. března pořádán večer Jaroslava Vrchlického, který spolupořádala beseda s Kruhem přátel Jaroslava Vrchlického a Osvětovým sborem, a večer Gutha – Jarkovského. 71 SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha zápisů z valné hromady, kt. 4. 72 Témata přednáškového cyklu byla následující: Náchod historický, Náchod stavitelský, Náchod výtvarně umělecký, Náchod literární, Náchod hudební, Náchod divadelní, Náchod turistický, Náchod sportovní, Náchod jazykový, Náchod národopisný. 70
32
Po válce zahájil spolek svou činnost výborovou schůzí 11. června. Jiţ na podzim byly naplánovány přednášky, ale protoţe okolnosti, za kterých by mohly být přednášky pořádány, byly pro besedu nepřijatelné, bylo od jejich konání raději upuštěno. Pravděpodobně to bylo způsobeno nevyhovujícím stavem veřejných budov, které tak zanechali okupanti a jejich oprava si vyţádala delší dobu. Svou veřejnou činnost tak spolek zahájil poměrně pozdě, aţ 1. února, kdy se konala přednáška profesorky Hlaváčkové na téma „Česká ţena v dějinách národa“. Dne 1. března pak byl zahájen cyklus zmiňovaných regionálních přednášek o Náchodě, kdy jako první přednášel Bohumil Kulíř o Náchodě historickém.73 Cyklus pak pokračoval ve dnech 25. dubna, 31. května, 3. října a 13. prosince. Mimo to pořádala beseda spolu s místní osvětovou sluţbou 1. dubna oslavný večer ve velkém sále městského divadla k uctění 100. narozenin Svatopluka Čecha a 8. listopadu přednášku prof. Wolfové o Josefu Mánesovi. V roce 1947 pokračovala beseda ve své bohaté přednáškové činnosti. Celkem byly za tento rok pořádány dvě výborové schůze a pět přednášek, které zahájil 26. února učitel Josef Štola na téma „Chorál svatováclavský a nejstarší české duchovní písně, následoval Metoděj Jirásek s „Náchod ve 13. - 15. století a 27. března přednesl prof. Jahn přednášku „Otto Berger a náš kraj“ I. část. Na podzim pak pokračoval předseda Jahn 10. října II. částí přednášky „Otto Berger a náš kraj“ a jako poslední se konal 4. prosince večer na téma „Náchod divadelní.74 V této době se však uţ přednášky nesetkávaly s takovým úspěchem, jako tomu bylo dříve. „…kde přes všechnu naši snahu zainteresovati co možná největší počet zájemců o tyto přednášky, setkáváme se stále v tomto směru s neúspěchem.“75 Rok 1948 byl sice v únoru zahájen přednáškou Aloise Tašnera na téma „Kulturní a společenský ţivot Náchoda v prvních letech 19. století“, během roku se však konala uţ pouze jedna přednáška, neboť nepřízní osudu se naplánované přednášky76 nemohly pořádati, coţ bylo nejčastěji způsobeno onemocněním přenášejících. Dne 4. března 1949 se konala poslední valná hromada čtenářské besedy, na které byl přečten přípis ONV, který doporučoval besedě likvidovat spolek a jeho členové aby vstoupili do nového spolku „Klubu čtenářů při městské knihovně“. Proběhlo hlasování, které jednoznačně rozhodlo pro likvidaci a ke vstupu většiny do Klubu čtenářů, předseda Jahn zhodnotil dosavadní
73
Jiráskův kraj, 8. 3. 1946. SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod, kniha zápisů z valné hromady, kt. 4. 75 Tamtéž. 76 Naplánované přednášky byly: „Náchod na fotografiích“, „Národ se bránil“, „Moderní malířství“, „O Holandsku“, „O Janu Vilikovském“. 74
33
dlouholetou činnost spolku a o půl desáté byla valná hromada rozpuštěna, čímţ skončila činnost Čtenářské besedy Svatopluk Čech v Náchodě.
34
5 Klub českých šachistů Náchod 5.1 Nejstarší historie klubu Na otázku, kdy přesně se poprvé provozovala šachová hra v Náchodě, nemáme přesnou odpověď.77 První zmínka šachového rázu, která se objevuje ve vztahu s Náchodem a je bezpečně doloţena, se objevuje v rubrikách časopisů Zlatá Praha a Světozor z roku 1886. V časopise Zlatá Praha se dozvídáme, ţe o řešení novoroční úlohy se pokusil jistý pán z Náchoda a v rubrice časopisu Světozor se uvádí, ţe vedlejší řešení zaslal i mj. L. Geitner v Náchodě“.78 Samotný šachový spolek byl zaloţený dne 11. října roku 1895. Toho dne podepsali příznivci šachu, učitel Stanislav Řehák jako prozatímní předseda a Alois Bureš ml. jako prozatímní jednatel, první verzi stanov. Ta obsahovala 21 článků, které musely odpovídat všem stávajícím úředním formalitám. Úvodní článek stanov zněl, ţe zdejší šachový spolek se zřizuje za účelem, aby rozšiřoval a budil zálibu ve hře šachové v městě Náchodě a okolí.79 Následně ke dni 28. října byly tyto stanovy formálně upraveny a vytištěny pro úřední potřebu. Ještě téhoţ dne byl zaslán dopis TJ Sokol v Náchodě, v němţ bylo oznámeno zaloţení nového spolku, a přátelsky poţádáno, aby v případě rozpadu Klubu českých šachistů, byla jimi převzata správa jmění spolku. Protoţe odpověď přišla kladná, mohly být stanovy poslány ke schválení k příslušným úřadům, tj. tehdejšímu c. k. Okresnímu hejtmanství v Novém Městě nad Metují. To je podstoupilo nadřízenému orgánu politické správy do Prahy, kde byly dne 14. listopadu schváleny.80 Tím byl spolek definitivně zlegalizován a mohl zahájit svou činnost. První ustavující valná hromada proběhla dne 25. prosince 1985 a do výboru byli zvoleni: Kolínský Petr (předseda), Toms Antonín (místopředseda), Bureš Alois ml. (jednatel), Landes Julius (pokladník), Řehák Stanislav (knihovník) a Horpáczký Max (správce domu a pořadatel zábav). Počet členů byl 27 a spolková místnost byla ustanovena v kavárně pana Karla Krouského, kde se kaţdou středu měla konat členská schůze. Dne 12. března roku 1986 pak byl konán první spolkový
77
V tomto období ve východočeském kraji vyvíjel svoji činnost Český spolek šachistů v Hradci Králové (zal. 1879), dále pak kroužek „U Zlatého kříže“ v Jaroměři, k roku 1880 se objevuje také „Schachclub in Braunau“ a v 90. letech tzv. šachové dueto „U Fišerů“ ve Rtýni. Prachař, V.: 80 let šachu v Náchodě. Náchod, 1974, s. 5. 78 Čáp, J.: Šachy – hra královská. Z nejstarší historie organizovaného šachu na Náchodsku. In: Náchodsko od minulosti k dnešku. Sborník příspěvků k šedesátinám PhDr. Václava Sádla. 2009, r. 6., s. 303. 79 SOkA Náchod, fond Klub českých šachistů Náchod, karton 1 (stanovy). 80 SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1.
35
večírek se zábavním programem.81 Další informaci pak nacházíme v časopisu České listy šachové82 z roku 1897, o konání valné hromady 9. prosince. Bylo konstatováno, ţe zájem o šachy v regionu roste a byl zvolen nový předseda, neboť p. Kolínský se vzdal své funkce. Přítomno bylo 42 členů.83 Přes zimní sezónu pokračoval spolek v intenzivní činnosti. Kaţdou středu byly zásluhou Karla Krouského pořádány večírky, na kterých se probíralo šachové učivo a věda. Kromě toho se konaly šachové přednášky, které měl Stanislav Řehák, zvláště o historii českého šachu a o zemřelém Antonínu Jedličkovi, známém šachistovi. Klub také pořádal první šachový turnaj, který trval tři večery a probíhal tak, ţe se pánové rozdělili na dvě druţstva, kaţdé v jiné místnosti, jednatel pak tahy oznamoval a prováděl na hlavní šachovnici.84 O další činnosti Spolku šachistů v Náchodě a okolí jsou k dispozici jiţ jen kusé informace. Jeho činnost zřejmě stagnovala. Jisté je, ţe ještě v roce 1901 odebíral šachové listy. Ovšem poté dosavadní aktivita a nadšení zmizely. Dnem 5. března 1906 byl spolek úředně rozpuštěn pro naprostou nečinnost. Ačkoliv původní Spolek českých šachistů působil v Náchodě pouze 10 let, svou aktivní činností se zařadil mezi nejstarší šachová sdruţení v Čechách. Kaţdopádně se významně zaslouţil o náleţitou propagaci šachů ve zdejším regionu.
5.2 Klub českých šachistů od 1909 do 1934 Mezníkem ve vývoji náchodského šachu se stal bezesporu rok 1909, kdy došlo dne 28. ledna k obnovení spolku zásluhou mladého gymnaziálního profesora Viktora Jahna85 v hostinci U Řeháků. Toho dne se konala ustavující valná hromada, na které se přihlásilo 56 členů. Bylo usneseno, aby byla zaloţena nová knihovna, nový inventář, přihlásit se k Ústřední jednotě českých šachistů a odebírat odborný časopis. Byly provedeny volby, při 81
České listy šachové, duben 1896, r. 1., č. 2., s. 31. České listy šachové byl český odborný šachový časopis založený roku 1896 Janem Kotrčem a Karlem Traxlerem. Vycházel jednou měsíčně do roku 1900, kdy skončil kvůli nedostatečné finanční podpoře. V tomtéž roce byl nahrazen novým měsíčníkem Šachové listy, které vydával Josef Vladimír Štefanydes do roku 1902. Roku 1906 pak na tyto časopisy navázal Časopis českých šachistů, který pod názvem Československý šach vychází dodnes. Viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_listy_%C5%A1achov%C3%A9 83 České listy šachové, leden 1897, r. 2., č. 1., s. 15. 84 Čáp, J.: Šachy – hra královská. Z nejstarší historie organizovaného šachu na Náchodsku. In: Náchodsko od minulosti k dnešku. Sborník příspěvků k šedesátinám PhDr. Václava Sádla. 2009, r. 6., s. 305. 85 Viktor Jahn (18. 7. 1880 Praha – 29. 11. 1954 Náchod), profesor filologie (francouzština, němčina) na Reálném gymnáziu v Náchodě (1907 – 1940), předseda Komorní hudby v Náchodě (1926 – 1954), člen Čtenářské besedy Svatopluk Čech. 82
36
nichţ byl předsedou zvolen jednohlasně Viktor Jahn, místopředsedou Max Horpatzký, jednatelem Adolf Seidl ml., předsedou zábavního odboru a pořadatelem ing. J. Kebort. Dne 1. února pak byly vytvořeny nové stanovy spolku, které opět obsahovali 21 článků, a obsahově odpovídaly stanovám předešlého Spolku.86 Šachisté hned zahájili aktivní činnost, 20. března 1909 uspořádali zábavní večírek, na kterém přednášel Jan Hostáň o dějinách českého šachu a v průběhu večera byla provedena i hudební vystoupení. O rok později 23. února 1910 se konala valná schůze Klubu. Po zahájení předsedou V. Jahnem byla přečtena jednatelská zpráva, která vyzněla pro Klub příznivě. Během roku bylo uspořádáno 47 jourfixů87, při nichţ sehrálo celkem 356 členů 506 partií, mimo to bylo 9 jourfixů ţákovských s 84 hráči a 163 partiemi. Činnost klubu pak ochabovala, ale nikdy nepřestala, jako tomu bylo v předchozím období. Klub také uspořádal zábavní večírek, který se vydařil, zúčastnil se slavnosti ve prospěch českých menšin, pořídil slušný inventář (skříň, 10 her šachových, názornou šachovnici pro ţáky atd.), předplácel Časopis českých šachistů a přehledně vyhlašoval turnaje.88 V roce 1912 byl vypsán jarní klasifikační turnaj. Spolková místnost se tehdy nacházela v hostinci U Řeháků, kde se konaly i pravidelné sobotní schůzky. Jarní turnaj jako neoficiální klubový přebor skončil po třech měsících a vítězem se stal Rudolf Marek, který předvedl úctyhodný výkon, tj. všech deset výher. Z turnaje se dochovalo šest zápisů sehraných patií, coţ jsou dosud nejstarší známé partie náchodských hráčů. V polovině roku 1913 nastala v Náchodě pozoruhodná situace, neboť šachy se zde organizovaně hráli v několika spolcích najednou. Vedle Klubu českých šachistů zde existoval Sportovní krouţek při textilní firmě Eduard Doctor v Náchodě, který pravděpodobně sdruţoval dělnické šachisty národních socialistů, dále Dělnický klub šachistů zaloţený v červenci 1913 a odbor šachistů při Sportovním klubu Náchod.89 Během první světové války šachový ţivot v Náchodě zcela utichl a probouzel se opět k aktivitě velmi pomalu. Aţ na počátku roku 1923 obnovil svou činnost Dělnický krouţek šachistů, který vlastnil 8 šachovnic. V jeho čele stál O. Růţička, který pořádal kurz teorie a základů hry pro začátečníky a pokročilé vţdy ve čtvrtek v sále U Terčů. Ve stejný rok byl při místním Sportovním klubu ustaven opět šachový odbor. Jiţ 21. 1. 1923 se uskutečnil meziměstský zápas mezi Rychnovem nad Kněţnou a Náchodem v Rychnově, kdy Náchod zvítězil v poměru 1,5:4,5 bodů, i kdyţ nastoupil ve značně kombinované 86
SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. Jourfixy: pravidelné sobotní schůzky KČŠ. 88 SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. 89 Čáp, J.: Šachy – hra královská. Z nejstarší historie…, s. 313. 87
37
sestavě. Jednak několik dobrých členů dalo přednost lyţování v Krkonoších, jednak Marek, Marvan a Kudrnáč byli členové Klubu českých šachistů (KČŠ), Horpáczký a Růţička členy dělnického krouţku (DKŠ) a Frölich hostoval z Hronova.90 Dne 4. 3. se spojily šachové odbory sportovních klubů v Náchodě a Rychnově nad Kněţnou a podnikly společný zájezd do Hradce Králové, kde se utkaly s tamějším Klubem šachistů, který vyhrál v poměru 7,5:6,5. Velkou událostí mezi šachisty pak byla návštěva ministra Richarda Retiho ve dnech 21. – 24. dubna, který v sobotu sehrál v hotelu Beránek simultánní produkci proti 33 soupeřům a v neděli nastoupil proti 10 soupeřům v simultánce naslepo.91 Obě produkce se těšily velkému zájmu. Dne 4. července pak došlo na chůzi k renovaci šachového krouţku v Náchodě, který byl znovu ustanoven pod názvem Krouţek šachistů v Náchodě. Předsedou byl zvolen Jaroslav Mareš, pokladníkem Rudolf Marek92 a jednatelem Rudolf Kudrnáč. Tak byl opět organizačně obnoven šachový ruch ve městě, i kdyţ účast v něm si mohli dovolit pouze ti majetnější, neboť příspěvek byl stanoven na 1 K měsíčně. V roce 1924 pak sehrál krouţek další meziměstský zápas se šachisty z Hradce Králové a prohrál v poměru 3,5:6,5.93 Šachových zpráv v následujících letech máme poskrovnu. V roce 1925 se uskutečnilo meziměstské utkání Náchod – Rychnov nad Kněţnou s výsledkem 3:2 pro Náchod. Téhoţ roku, jiţ pod názvem Klub českých šachistů, porazili Náchoďané Hronov v poměru 8:5. Dne 20. února 1926 pořádal KČŠ simultánní produkci mistra Olexy, který hrál proti 18 soupeřům. V roce 1928 skončil podzimní turnaj klubu, ve kterém zvítězil prof. Hlaváček, ale v dalším klasifikačním turnaji zvítězil prof. Marek. Rokem 1929 nastalo období existenčních nejistot, coţ se projevilo i v poklesu šachového dění ve městě. Alespoň nedostatek zpráv tomu nasvědčuje. Opětnou aktivizaci KČŠ v Náchodě přinesl rok 1933 a velká propagační akce, kterou zajišťoval sousední ŠK Hronov. Byla jím simultánní produkce tehdejšího mistra světa dr. Alexandra Aljechina, která se uskutečnila dne 26. 11. v salonku Jiráskova divadla a jíţ se zúčastnili šachisté z Náchoda.
90
Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu v Náchodě. Náchod, 1985, s. 22. Simultánka neboli simultánní partie je exhibiční vystoupení šachového mistra nebo velmistra, který hraje současně na dvou a více šachovnicích proti vícero hráčům. Při větším počtu šachovnic bývají tyto umístěny v kruhu a mistr k nim postupně přistupuje, provede svůj tah a pokračuje k další šachovnici. Simultánka bývá hrána obvykle tak, že mistr má na všech šachovnicích bílé figurky. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Simult%C3%A1nka 92 Rudolf Marek (17. červen 1885 Bystré - ?), dětství prožil v Náchodě, kde v roce 1904 absolvoval zdejší gymnázium a poté (1921 – 1936, 1945 – 1949) na tomto ústavu sám učil. 93 Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu…, s. 26. 91
38
5.3 Šachisté v letech 1935 - 1950 Činnost klubu se oţivila v roce 1935 s příchodem ing. Karla Strouhy, kdy bylo sehráno několik přátelských zápasů s Červeným Kostelcem, s německými šachisty z Broumova a s Hronovem. Dále pořádal klub svůj tradiční klasifikační turnaj a také bleskový turnaj o přebor klubu. Ing. Strouha také vedl šachovou rubriku v týdeníku „U nás“, která byla ze začátku velmi podrobná, ale postupně se omezila, aţ zanikla úplně. Ve dnech 5. - 7. července se konal přebor východočeské ţupy v lázních Bohdaneč a z náchodských šachistů se účastnil Potoček, který skončil na 7. místě a na 2. místě v bleskovém turnaji. Podzimní sezónu v roce 1935 zahájil Klub českých šachistů dne 8. září a dle uveřejněné zprávy konal pravidelně svoje schůzky vţdy v úterý v restauraci hotelu Beránek. Právě na den zahájení nové sezóny si pozvali šachisté praţského mistra Runzu, který zde nastoupil v simultánce proti 23 soupeřům.94 V listopadu proběhl pokus o zaloţení poháru náchodského okresu východočeské ţupy, který byl zajištěn i patronací městské rady dárcem poháru. Z obeslaných sousedních 12 klubů se přihlásil však jen hronovský.95 V listopadu proběhla také náborová akce, při níţ se přihlásila spousta neregistrovaných hráčů, kteří se ukázali být pro klub velkým přínosem. Valná hromada v roce 1936 se konala 24. 3. v restauraci hotelu Beránek a účastnilo se jí 17 členů. V posledním březnovém týdnu byl dohrán turnaj o přebor klubu, ve kterém zvítězil profesor Marek a dr. Hlaváček. Ještě 28. 3. bylo sehráno meziměstské utkání Náchod – Broumov, ale během května činnost klubu ustávala. Po prázdninách byla sice svolána členská schůze, ale účast byla tak mizivá, ţe nemohlo být přijato ţádné závazné rozhodnutí. Velký podíl na opadnutí zájmu hráčů mělo zajisté to, ţe klub byl od prázdnin bez předsedy. K oţivení nepomohla ani simultánka mistra Salo Flohra, kterou klub uspořádal 6. 12. Činnost klubu v roce 1937 byla ještě více sporadická. 20. 3. se sice ještě konala valná hromada, avšak její účast byla pouhých 12 členů. V dubnu pak byla uspořádána přednáška mistra Karla Opočenského „Od Moskvy po Nottingham“, šachová reportáţ z bohatého šachového roku 1936 a simultánka. To byl na delší dobu poslední podnik, neboť KČŠ nejevil do 7. 3. 1939, kdy se konala valná hromada, patrnou činnost. 96 Novým hracím dnem bylo ustanoveno úterý, ale i poté se členové scházeli v malém počtu. Na konci roku 1940 se členové KČŠ rozhodli oţivit činnost klubu. Na 28. 12. svolali členskou schůzi, na které byla provedena registrace členstva s ohledem na 94
Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu…, s. 30. SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. 96 Tamtéž. 95
39
předepsaná árijská ustanovení. Novým jednatelem byl ustanoven Václav Ţďárek, který se ihned ujal své práce, jak vyplývá z jeho jednatelské zprávy k valné hromadě konané 18. 2. 1941. Závěr jeho prohlášení: „Do budoucna chceme navázat ihned užší styky se šachovými kluby v blízkém okolí, a jak již bylo odpověděno župě účastnit se napříště všech akcí, které bude tato přádat. Obracíme se na všechny členy našeho klubu s prosbou, aby nás v naší práci podporovali a sami případnými návrhy na zlepšení všech akcí přispěli.“97 Byl také zvolen nový předseda dr. Hlaváček, který ve svém referátu uvedl, ţe hlavním účelem je oţivit činnost klubu, která od roku 1936 upadala a pak následkem zářijových událostí roku 1938 se ještě zhoršila, takţe mimo několika členů, kteří se pravidelně scházeli, nejevil nikdo o šach ţádný zájem.98 V létě pak klub sehrál čtyři přátelské zápasy s Hronovem a Českou Skalicí a dohrál turnaj o přebor klubu. Další valná hromada se konala 24. 2. 1924 v hotelu Beránek. Dosavadní předseda dr. Hlaváček odmítl svou další kandidaturu a novým předsedou byl zvolen Karel Paděra. Dne 8. 2. byl v hotelu Beránek pořádán bleskový turnaj o ceny, které byly posbírány u četných obchodníků v Náchodě. Akce se setkala s velmi dobrým výsledkem, klub získal mnohé peněţní a věcné dary. 1. března hostoval klub v Jaroměři, kde s místním krouţkem prohrál a ve vylučovací soutěţi východočeské ţupy šachové skončil Náchod na třetím místě.99 Činnost klubu v následujícím roce 1943 byla velmi bohatá. Jiţ v březnu byl sehrán přátelský zápas s Českou Skalicí, ve kterém Náchod zvítězil, stejně jako v následné odvetě. Došlo také k vzestupu činnosti klubu, neboť se mu podařilo získat některé staré, ale hlavně nové členy. Velkou událostí tohoto roku byla simultánní hra dr. Alexandra Alexandroviče Aljechina, mistra světa ve hře šachové, která se uskutečnila 18. 2. ve velkém divadelním sále proti 35 hráčům. Akce se setkala s velkým úspěchem, hrací sál byl zcela zaplněn diváky, a dokonce se přihlásilo i několik nových členů. Koncem dubna byl dohrán klubový turnaj s 18 hráči o přeborníka klubu, ve kterém zvítězil dr. Hlaváček. Klub se také po druhé účastnil soutěţe o 11. Umlaufův pohár tentokrát s větším úspěchem. Ve vylučovací soutěţi severočeské ţupy vyhrál a celkově pak skončil na 2. místě.100 Významného úspěchu pak dosáhl náchodský juniorský šachista Paděra ml., který získal titul juniorského ţupního přeborníka a své vítězství potvrdil i v bleskovém turnaji o přebor juniorů. Rok 1944 se nesl v duchu turnajů. V turnaji o přebor klubu zvítězil dr. Hlaváček, ve vylučovací 97
SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. Tamtéž. 99 Tamtéž. 100 Tamtéž. 98
40
soutěţi o Umlaufův pohár náchodští senioři pohořeli, ačkoli byli velkými favority, úspěch pak zaznamenali na přeborech severního okrsku v České Skalici, kde zvítězili. V soutěţi juniorů vyhrál náchodský Paděra ml., který ve všech 13 partiích zvítězil a získal titul přeborníka okresu. Během roku pak bylo sehráno několik cvičných a bleskových turnajů v rámci klubu. Špatné a neurovnané poměry omezily nejintenzivnější činnost KČŠ a zabránily klubu úplně oslavit 50 let trvání v roce 1945.101 Valná hromada 13. 2. 1945 se konala pouze za účasti 7 členů a přebor KČŠ vyhráli J. Effenberg a R. Potoček. Pak uţ byl konec válečným útrapám a předseda Karel Paděra st. mohl do knihy zápisů nadepsat další stránku „Činnost ve svobodné Československé republice“.102 Dne 15. 5. 1945 se konala slavnostní schůze Klubu českých šachistů v Náchodě, při které předseda konstatoval, ţe mají moţnost opět vyvíjet spolkovou činnost ve svobodné vlasti. Pravidelné schůzky byly ustanoveny opět na úterý. Prvním vystoupením klubu v nové republice bylo přátelské utkání s Rychnovem nad Kněţnou, jinak tento rušný rok nedovolil intenzivnější činnost šachovou.103 Valná hromada v roce 1946 se konala 12. 2. v restauraci hotelu Beránek za účasti 10 členů a za předsedu byl opět zvolen Karel Paděra st.. Velkým úspěchem pro klub bylo probojování do finále Umlaufova poháru, ve kterém skončili na 2. místě. Jinak se v roce 1946 nekonalo mnoho šachových podniků, byly sehrány jen klubové bleskové turnaje a desetiminutovky, nebyl konán ani obvyklý turnaj o přebor klubu.104 Významnou událostí byla návštěva československého přeborníka v šachu pro rok 1946 mistra Luďka Pachmana, bývalého ţáka reálného gymnázia v Náchodě, dne 20. 2. 1947. Dopoledne měl přednášku na gymnáziu o svých záţitcích z turnajů a cest po Jugoslávii, Švýcarsku a SSSR, kterou vyslechlo asi 400 studentů, večer přednášku opakoval v městském divadle a pak sehrál simultánku proti 20 hráčům. Večerní účast byla slabší, neboť byl současně vysílaný zápas ČSR – Švýcarsko z mistrovství světa v hokeji. Klub se tento rok nepřihlásil ani do turnaje o Umlaufův pohár pro malý zájem hráčů a pro malé naděje na úspěch po odchodu Paděra ml.105 Další záznamy v uchovaných knihách bohuţel chybí. Posledním zápisem je jednatelská zpráva Rudolfa Potočka k valné hromadě konané dne 21. 3. 1950: „Za celé tři roky nevyvíjel klub žádnou činnost. Odchodem několika dobrých hráčů poklesl zájem o 101
SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. Tamtéž. 103 Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu…, s. 44. 104 SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. 105 Tamtéž. 102
41
meziklubové turnaje, takže se klub nezúčastnil ani Umlaufova poháru a nehrál se ani obvyklý turnaj klubový. Na úterní jourfixy chodilo jen několik hráčů“.106 Můţeme tak usuzovat, ţe Klub českých šachistů posléze svou činnost ukončil. Šachová aktivita se přenesla na odbor šachistů při textilních závodech v NáchoděPlhově a na nově utvořený šachový odbor Rubena Náchod.107
106 107
SOkA Náchod, fond KČŠ Náchod, karton 1. Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu…, s. 48.
42
6 Pěvecký spolek Hron 6.1 Založení a nejstarší historie spolku K zaloţení pěveckého spolku dochází v Náchodě v roce 1861. Nejstarším pěveckým spolkem v okolí Náchoda byl jaroměřský Jaromír, jen o půl roku dříve pak vzniká spolek ve Dvoře Králové a současně s ním pak spolek Hvězda v Polici nad Metují.108 Záznam o vzniku sboru v Náchodě je zachován v Pamětní knize městské školy náchodské, kde je uvedeno: „Dne 14. Května 1861 zařídili zde někteří zpěvumilovní páni spolek zpěvácký. Téhož dne zvolili ředitele kůru Karla Kejklíčka jednohlasně za ředitele téhož spolku. Od toho dne učil každý týden a později každý den asi dvacet pánů zpěvu, kteří značná pokrok učinili“.109 V květnu se tedy začíná se zkouškami.110 Stanovy spolku byly schváleny 29. srpna 1861, s utavující valnou hromadou se však čekalo aţ do 22. listopadu. Konala se v zasedací síni obecního domu, předsedou byl zvolen Ed. Arlt, místopředsedou Ant. Rokoš, ředitelem, tj. sbormistrem, a současně i jednatelem Frant. Kříţ. U příleţitosti zaloţení spolku se konala také slavnostní mše, na které sbor vystoupil. Nemohl však vyuţít varhany, které ředitel kůru p. Kejklíček nechal zamčené.111 Dva dny poté, 24. listopadu, se konalo první veřejné vystoupení, na kterém bylo oslaveno zaloţení zpěváckého spolku. Úvodní proslov přednesl učitel Antonín Pecold, který se stal jiţ v následujícím roce sbormistrem a od počátku roku 1863 po onemocnění K. Kejklíčka byl pověřen také řízením kůru. Počátek činnosti sboru nebyl snadný. Účast na zkouškách po opadnutí prvního zájmu a nadšení byla asi malá, neboť sbormistr připomínal členstvu povinnost docházet na zkoušky a pak dokonce navrhl, aby se spolek pro „chorobnou netečnost“ rozešel a aby se členové postarali o zaplacení spolkového dluhu 25 zlatých.112 Spolek se nerozešel, do roku 1866 několikrát příleţitostně vystoupil v lázních Běloves, které se pak staly oblíbeným místem pěveckých vystoupení. V roce 1866 dochází k posunu ve vedení spolku. Předsedou se stává Ant. Rokoš a sbormistrem Gustav Šourek. Ti zorganizovali 11. února besedu spojenou s taneční zábavou v hostinci U Slunce, která byla druhým podobným 108
Fetters, A.: 130 let pěveckého sboru Hron v Náchodě. NKS, Náchod, 1991, s. 1. SOkA Náchod, Pamětní kniha městské školy náchodské. 110 V červenci pak došlo k nepochopitelnému incidentu, kdy do školy přijel okresní hejtman a oznámil p. Kejklíčkovi, že byl svržen z ředitelství a vyloučen ze spolku. Příčina mu na dotaz sdělena nebyla, až později se doslechl, že „stalo se to bídným agitováním Šourka a Kříže, kteří si sami z marné ctižádosti ředitelství osvojiti chtějí.“ SOkA Náchod, Kejklíčkova pamětní kniha. 111 Fetters, A.: 130 let pěveckého…, s. 2. 112 Tamtéž. 109
43
vystoupením spolku v Náchodě. Činnost spolku v šedesátých letech je poměrně bohatá. Nevíme přesně, kdy vystřídal ve sbormistrovské funkci G. Šourka učitel Antonín Pinkava a v předsednictví A. Rokoše Michal Tichý, ale ţivá činnost v tomto období souvisí zřejmě jiţ s jejich jmény. V roce 1868 se dokonce malá delegace pěvecké akademie z Náchoda účastnila poloţení základního kamene Národního divadla. Zájem o zpěv proniká v této době i mezi ţeny. Technik J. Turek zaloţil 4. srpna 1869 ţenský zpěvácký spolek, jehoţ první starostkou byla choť učitele Helena Valentová. Spolek si zvolil jméno Libuše a jako reakci na to přijímá existující spolek, který byl spolkem muţským, jméno Hron. Tyto dva spolky pak vystupují obvykle společně, společně organizují „pěvecko-deklamatorní akademie“, většinou s dobročinným účelem.113 Ke konci sedmdesátých let nastal pokles ve spolkové činnosti sboru, který trval aţ do poloviny let osmdesátých. Ze členů se dochovalo jen jméno učitele Antonína Pinkavy, který je uváděn jako sbormistr, jednatel nebo také jako předseda. Sbormistrem po celé desetiletí byl mladý lékař Otto Řepka, díky kterému se zvyšuje úroveň repertoáru náchodského Hronu. V 70. letech pak Hron účinkoval při velkých Jungmannových slavnostech v r. 1873, při pětistém výročí úmrtí Karla IV. v r. 1878, při svěcení školního praporu v květnu 1878 i jiných příleţitostech. Z let 1879 – 1883 nemáme jediný doklad o činnosti ať Hronu nebo Libuše. Jejich pěvecká činnost patrně neustala, byla ovšem minimální. Od roku 1884 jsou doklady o spolku opět plynulé. V druhé polovině 80. let je činnost Hronu pravidelná, pořádají se cecilské i jiné zábavy s programem, v němţ je obvykle několik sborů. V lednu 1887 uspořádal Hron s Libuší v sále hostince U Slunce ples v národních krojích, počátkem roku 1889 se ale dámský spolek Libuše rozhodl splynout s Hronem, který pak působil jako muţský, ţenský a smíšený sbor. Devadesátá léta se nesou v pilné činnosti spolku. Předsedou Hronu se stal v roce 1891 náchodský učitel a historik J. K. Hraše, vedle něho významně působili učitelé Vincenc Fikr, František Moc a Antonín Pinkava, který se stal první čestným členem spolku. Velkou událostí pak byla pro Hron a celé město Náchod návštěva Antonína Dvořáka v roce 1892, který sám řídil Hron při zpěvu několika písní. Hron měl v této době svá vystoupení, organizoval hudební ţivot, zval do Náchoda významné umělce doby, pořádal různé zábavy a byl u všech významnějších událostí. Např. při slavnostním otevření
113
Náchodský zpravodaj. č. 11, 1981, s. 6.
44
tkalcovské školy v roce 1892, při oslavách Jána Kollára v r. 1893114, při poloţení základního kamene k nové školní budově a při jejím slavnostním otevření v r. 1895 a zpíval také na pohřbu nadějného umělce Otty Bergera. Koncem desetiletí dochází ve sboru k novým rozporům, zřejmě i osobního rázu. Nejprve rezignoval dlouholetý člen a předseda František Moc, brzy po něm i sbormistr František Gregora. Uměleckého vedení se ujal Stanislav Řehák a spolu s ním Rudolf Wünsch, jenţ byl však brzy vystřídán kapelníkem městské hudby, Maxem Philippem, který zůstal sbormistrem Hronu po celé následující desetiletí.
6.2 Činnost Hronu na počátku 20. století do konce 1. světové války Na počátku století pokračoval Hron ve vystupování, obvykle s orchestrem. Z příleţitostných akcí se sbor zúčastnil „Náchodského dne“ v Trutnově v roce 1901, který byl zaměřený na podporu trutnovských Čechů, dále pak zpíval při slavnostním otevření budovy reálky v září 1901, při Reigrově večeru v r. 1903, při Komenského i Husových oslavách, účinkoval při slavnostním otevření nové radnice 21. ledna 1904 a dalších akcích, spolupracoval se Sokolem a v roce 1904 uvítal členy praţského Hlaholu.115 Nejvýznamnější pěveckou akcí byl patrně Bendlův koncert 15. března 1903, první výhradně pěvecký koncert Hronu. Tedy bez orchestru a hudebních sól, jen s pěveckým sólem a klavírním doprovodem. I kdyţ byl koncert pochválen, takováto vystoupení u diváků celkem neuspělo.116 V roce 1903 bylo obecenstvu také představeno provedení opery V studni, které bylo přijato velmi kladně.117 V lednu 1904 pak dochází za přispění mladých profesorů náchodské reálky ke vzniku nového spolku Fibich, který se měl od Hronu lišit větší uměleckou průbojností a širším hudebním zaměřením.118 Svou krátkou činnost ukončil spolek v roce 1905, po odchodu některých významných členů z Náchoda. Zbylí členové vytvořili muţské okteto, rozpadající se v roce 1907 po nepříznivé kritice. 114
V tomto roce také dochází k založení pěvecké župy východních Čech, která byla později nazvána Bendlova (1893-1951). Její aktivita je z počátku malá, později dokonce na několik let přerušena. Větší organizační činností pak nastává v období první republiky. 115 Fetters, A.: 120 let Hronu v hudebním životě Náchoda. Náchodské kulturní středisko, Náchod, 1981, s. 17. 116 Tamtéž. 117 „Provedení výtečné Blodkovy opery…bylo ve všech směrech tak dokonalé a umělecky propracované jak v části vokální, tak i orchestrální, že přečetné shromážděné obecenstvo bouřlivou pochvalou dávalo najevo svůj obdiv a plné uznání.“ Náchodské listy, 11. 12. 1903. 118 Fibich organizoval převážně hudební večery s přednáškami. Po tématicky zaměřené přednášce byl hudební pořad složený ze sborových, sólových a komorních skladeb.
45
Poslední léta prvního desetiletí dvacátého století se nesou ve znamení stagnace náchodského spolku. Hlavními organizátory byli tehdy Jan Helliger, Ludvík Geitner, Jan Peisker, učitel Jan Škoda a další. Po odstoupení Maxe Philippa je zvolen novým sbormistrem Josef Jelínek a spolu s ním také MUDr. Josef Heiser.119 V lednu 1911 se konala valná hromada, volící novým předsedou Hronu JUDr. Josefa Číţka a místopředsedou prof. Viktora Jahna, jejichţ zvolení bylo snahou o oţivení a zvýšení činnosti spolku. Prvním významným počinem byl dubnový koncert v národně-sociálním domě. Náchodské listy o koncertu napsaly: „Staří i noví členové zúčastnili se horlivě zkoušek a jejich snaha byla korunována úspěchem, který málokdo čekal…Všechna čísla sborová pečlivě a s láskou nastudoval p. kapelník Jelínek. Pod jeho vedením intonovaly sbory správně a zpívaly s chutí a nadšením“.120 Hron se opět ujal hudební organizace ve městě, v říjnu 1911 zde koncertuje na jejich pozvání Česká filharmonie, v následujících letech Pěvecké sdruţení praţských učitelů a Pěvecké sdruţení moravských učitelů.121 Na počátku roku 1912, po odchodu Josefa Jelínka, se sbormistrem opět stává František Gregora, učitel hudební výchovy na gymnáziu. Navazuje na práci svého předchůdce, snaţí se o zkvalitnění repertoáru sborového zpěvu a následující léta jsou opět dobou vzestupu spolku. Počet vystoupení zůstává asi na dvou ročně a z iniciativy náchodských se dokonce koná 1. června 1913 koncert v Dobrušce, na kterém vystupují sbory z Hronova, Police nad Metují, Červeného Kostelce, České Skalice, Náchoda, Dobrušky, Opočna, Třebechovic a Úpice. Dne 26. dubna 1914 dochází v Náchodě k mimořádné události, kterou se stalo otevření Městského divadla, jehoţ se Hron účastnil zpěvem a o dva týdny později zde konal svůj samostatný koncert.122 Počátek první světové války samozřejmě ovlivnil činnost spolku, zejména ve válečných letech byla ztíţena situace muţského sboru. Činnost Hronu však neustala. Veřejná vystoupení byla organizována ve prospěch fondu pro podporu vdov a sirotků po padlých vojínech nebo Červeného kříţe. Dokonce spolu s divadelními ochotníky zorganizoval v létě 1916 a 1917 dva zájezdy opery Národního divadla do Náchoda123 a další koncerty, např. České filharmonie v r. 1917, večery Svatopluka Čecha v dubnu 1918 119
Josef „Joža“ Jelínek přišel do Náchoda v roce 1909 ve třiceti letech. Stal se kapelníkem městské hudby a spoluorganizátorem koncertního večera k výročí Bedřicha Smetany. V roce 1912 odešel z Náchoda do jugoslávského Križevce. 120 Náchodské listy, 21. 4. 1911. 121 SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1914 – 1927. 122 Tamtéž. 123 Při prvním se hrála Hubička a Prodaná nevěsta, při druhém Tajemství a Evžen Oněgin.
46
a představení Noci na Karlštejně v květnu, před jehoţ zahájením zpívá Hron chorál Ktož jsú boží bojovníci.
6.3 Spolková činnost po první světové válce Na počátku roku 1919 byla po pěti letech svolána valná hromada, které se zúčastnilo 82 členů. Místo očekávaného poválečného nadšení se však výbor Hronu musel potýkat se všeobecně pociťovanou nechutí k veřejnému ţivotu a nedostatkem mladších sil. Koncem roku 1920 měl ţenský sbor 50 činných členek, kdeţto muţský pouze 22.124 Sbormistrem zůstal František Gregora, který se snaţil získat do sboru studenty gymnázia. První poválečná vystoupení spolku se v dubnu 1919 konala ve prospěch Červeného kříţe, nejvýznamnějším podnikem tohoto roku pak byl zájezd do Broumova v neděli 12. října. Národní jednota severočeská a broumovský nově vytvořený Sokol pořádali první českou pěvecko-hudební akademii ve prospěch českých škol v Broumově a v Meziměstí. Zájezdu se zúčastnilo asi 120 Náchoďanů, z toho asi 50 členů Hronu, který samozřejmě také zazpíval. V prvním poválečném desetiletí vystupoval sbor v Broumově ještě dvakrát, stejně tak i v Meziměstí.125 První opravdu velký koncert se v Náchodě po válce konal v březnu 1920. Vystoupila na něm také hudba pardubické posádky, na programu byla Fibichova Jarní romance a Smetanova Česká píseň. Hron se pravidelně aktivně účastnil oslav 28. října, Husových oslav, vzpomínkových akcí, např. ke 250. výročí J. A. Komenského v r. 1920, k 300. výročí popravy českých pánů na Staroměstském náměstí, oslavy K. Havlíčka Borovského v r. 1921, 25 let trvání reálného gymnázia v r. 1922, poloţení základního kamene Jiráskovy chaty na Dobrošově a jejího slavnostního otevření v r. 1923. Svou činnost po válce obnovil také hudební odbor, smyčcový orchestr, který vedl MUDr. Heiser, a který do roku 1927 uskutečnil šest koncertů. V Náchodě zpíval Hron velmi často, s půlročním zpoţděním oslavil také 2. dubna 1922 šedesát let svého trvání sborovým koncertem. V tomtéţ roce dále účinkoval při odhalení pomníku Babičky v Ratibořicích a o rok později na ţupním festivalu, konajícím se v Náchodě, a ţupním koncertu v Třebechovicích. Rok 1924 se nesl ve znamení jubilea Bedřicha Smetany a jeho díla. Velkou událostí byl ţupní koncert z jeho tvorby v Náchodě 11. května, opakovaný pak ještě 1. června v Dobrušce.126
124
SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1914 – 1927. Tamtéž. 126 Tamtéž. 125
47
V tomto poválečném období, do roku 1925, byl Hron také organizátorem hudebního ţivota v Náchodě. Zval významné sólisty tehdejší doby, jako např. J. Heřmana, prof. J. Kociana, dr. V. Štěpána, Emila Buriana, a také komorní sdruţení, jako Ševčíkovo kvarteto, Paříţské kvarteto, České noneto, ale i Českou filharmonii. V polovině roku 1924 však nastává v pěvecké činnosti spolku značný pokles, který byl způsoben onemocněním sbormistra Gregory, dokonce ani neúčinkovali na oslavách 28. října. O řízení zkoušek byl poţádán nový kapelník městské hudby J. Vejda, který po dohodě s výborem začal nacvičovat Polskou krev, hrající se 26. a 28. prosince. V následujícím roce měla být nacvičována Prodaná nevěsta, avšak nakonec z ní sešlo. Za celý rok 1925 bylo jen jedno příleţitostné vystoupení muţského sboru a vystoupení při setkání se slovenskými učiteli.127 Hron ovšem ve všech těchto letech zpíval příleţitostně na svatbách členů, ţivotních jubileích i pohřbech. Koncem roku zakoupil Hron křídlo Petrof, které bylo umístěno v Beránku. Mimo to, také vlastnil klavír věnovaný Bedřichem Schaumburg-Lippé v roce 1919 a harmonium. Na počátku roku 1926 se na návrh prof. Jahna vytvořil odbor pro abonentní koncerty komorní hudby. Jeho cílem bylo pravidelné a cílevědomé organizování náchodského hudebního ţivota. Během roku však došlo mezi výborem Hronu a výborem po abonentní koncerty k několika neshodám, a proto se od počátku následujícího roku vytvořil z tohoto odboru samostatný spolek, který nesl název Komorní hudba. Ta neorganizovala jen koncerty komorní hudby, ale také i všech ostatních ţánrů, z čehoţ vyplynuly další nesrovnalosti tehdejším výborem Hronu, protoţe ten si nárokoval právo nadále organizovat koncerty hostujících sólistů a zejména pěveckých těles.128 V druhé polovině dvacátých let pozval Hron do Náchoda dvakrát Pěvecké sdruţení českých učitelů, Pěvecké sdruţení moravských učitelů i Pěvecké sdruţení praţských učitelů, Sokolskou filharmonii z Hradce Králové a ze sólistů Emu Destinnovou.129 Jejich vlastní pěvecká činnost v tomto období ale stále stagnovala, sbormistr Gregora odmítl řídit ţenský sbor a muţský jen při několika příleţitostech, např. při oslavách Františka Palackého, při otevření obchodní školy apod. Na podzim se řízení sboru ujal opět J. Vejda, který nacvičil operetu Taneček panny Márinky, hraný do konce roku celkem třikrát. Na počátku roku 1927 byl o řízení Hronu pořádán mladý učitel Jar. Simerský, pod jehoţ vedením pořádal sbor 7. května opět po pěti letech svůj samostatný koncert, na 127
Fetters, A.: 120 let Hronu v …, s. 24. SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1914 – 1927. 129 Tamtéž. 128
48
kterém zpíval muţský, ţenský i smíšený sbor, program doplnil orchestr řízený Oldřichem Čepelkou. Dále se Hron účastnil otevření Sokolovny v Dobrušce a ţupního festivalu v Červeném Kostelci k 30. výročí smrti Karla Bendla. Další činnost sboru se pak zaměřovala na přípravu na jubilejní festival a sjezd Pěvecké obce československé, který se konal v Praze o Velikonocích 7. -9. dubna 1928 na oslavu 60. výročí zaloţení Jednoty zpěváckých spolků československých. Z Náchoda se v Praze zúčastnilo asi 60 pěvců, kteří festivalový program přednesli posléze 5. května i v Náchodě a byli velmi kladně hodnoceni.130 Koncem školního roku však končí kvalitativní období sboru, neboť sbormistr Simerský odešel z Náchoda. Další významnou událostí tohoto roku byl zájezd pěveckého sboru Lyra z Chicaga131, který uspořádal měsíční turné po českých městech. 20. června projeli hosté do Náchoda a byli slavnostně uvítáni na nádraţí představiteli města, různými spolky a ţactvem. V průvodu pak byli dovedeni na náměstí do Beránku, kde se konal slavnostní oběd. Večer se pak konal koncert a následující den byl pro hosty uspořádán výlet do okolí.132 V roce 1929 neměl Hron jediné vystoupení. Aţ na konci roku začal kapelník J. Vejda cvičit nový program, který byl předveden 6. ledna 1930. Novým sbormistrem se pak stává Josef Philipp, za jehoţ vedení se sbor představil náchodské veřejnosti na večeru k uctění 70. narozenin J. B. Foerstva 3. května 1930. Spolu s ostatními soubory ze ţupy se Hron zúčastnil pohřbu Aloise Jiráska 19. března v Hronově, a pak i slavnostního otevření Jiráskova divadla 28. září. V létě se ještě zpívalo při otevření sokoloven v Novém Městě nad Metují a v Náchodě, a při otevření české školy v Broumově. Ke konci roku, v prosinci, se pak konal večer národních písní.
6.4 Hron od roku 1931 do konce 1. poloviny 20. století V roce 1931 oslavoval Hron 70 let svého trvání. K tomuto jubileu nastudoval a provedl jiţ v březnu Blodkovu V studni a pak v listopadu slavnostní koncert. Na slavnostní valné hromadě pak předal sboru zástupce POČ133 zlatou historickou medaili a dlouholetým členům čestné odznaky. V tom samém roce se také zúčastnil prvního Jiráskova Hronova a
130
Fetters, A.: 125 let pěveckého sboru Hron. NKS Náchod, 1986, s. 17 Sbor Lyra, působící v americkém Chicagu, byl největší český krajanský sbor mimo hranice vlasti a byl řízený náchodským rodákem Františkem Kubinou, který se tak po letech znovu setkal se svou matkou. Zřejmě proto, také zavítal sbor do Náchoda. 132 Fetters, A.: 120 let Hronu v…, s .27. 133 POČ neboli Pěvecká obec československá 131
49
otevření ţivnostenské banky. V červnu se pak opět konal ţupní koncert v Náchodě, tentokrát věnovaný skladbám Vítězslava Nováka k jeho šedesátinám.134 I pod Philippovým vedením pokračoval sbor v tradici operet Pepinou v r. 1932 a Bajaderou v r. 1933. Také jsou dále organizovány koncerty, na které byli pozváni operní pěvci Emil Pollert, Ada Nordenová, Jan Konstantin a Otakar Mařák, a pořádán baletní koncert Evy Vrchlické.135 Rok 1934 byl ve znamení výročí Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Hron uskutečnil na jaře tři koncerty, které byly vlastně přípravou na pěvecký festival v Praze, věnovaný oběma hudebním skladatelům. Tohoto festivalu se účastnilo přes 40 členů Hronu, kdy 29. dubna vystoupili na samostatném představení ţup se dvěma sbory136 luţickosrbského skladatele Bjarnata Krawcova137 a 1. května v průmyslovém paláci na společném festivalovém koncertu z díla Smetany a Dvořáka. 28. dubna zahájila koncertem ke jmenovanému výročí také svou činnost Náchodská filharmonie, řízená J. Vejdou, a která později velmi často spolupracovala s Hronem. Byl pořádán také koncert České filharmonie, která zahrála Mou vlast, tento však skončil slabou diváckou účastí a sbor prodělal přes 4000 korun, coţ byla citelná ztráta, zvláště kdyţ následoval další schodek při srpnovém koncertu Pěveckého sdruţení českých učitelů. To byl také poslední koncert, jehoţ byl Hron v období první republiky organizátorem. V listopadu Hron společně s hronovským Daliborem předvedl oratorium Josefa Haydna Stvoření světa, které bylo jak v Městském divadle v Náchodě, tak i v Jiráskově divadle v Hronově. Také v roce 1935 pokračovala spolupráce s hronovským sborem, kdy byl společně nacvičen a předveden hymnus Karla Moora Svatý Václav. Éra operet navázala revuální Na tý louce zelený a skončila na přelomu let 1936 a 1937 šestkrát provedenou operetou Podej štěstí ruku. V této době dochází ve sboru ke konfliktu mezi stoupenci operet a vlastního sborového zpěvu. Hlavním argumentem pro operety byl finanční příjem. Kdyţ však poslední repríza skončila schodkem téměř 2500 korun, znamenalo to v Hronu jejich konec. Brzy poté končí v náchodském Hronu také sbormistrovská činnost Josefa Philippa.138 134
Vítězslav Novák se koncertu osobně účastnil. Byl hostem města i župy, která ho jmenovala při této příležitosti čestným členem. 135 SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1931 – 1937. 136 Hron původně zamýšlel zpívat Baladu o české hudbě, události v Německu však znemožnily účast lužickosrbských zpěváků na festivalu, a proto byla východočeská župa požádána, aby je zastoupila. 137 Vztah mezi Náchoďany a lužickosrbskou hudbou existoval od roku 1923, kdy Bjarnat Krawc navštívil Náchod s koncertem jeho skladeb, v roce 1930 se pak konal lužickosrbský večer za jeho účasti. Po festivalu v Praze v roce 1934 pak navštívil Náchod, kdy mu byla předána připravená pozdravná adresa. Bjarnat Krawc v následujícím roce věnoval Hronu rukopis svého sboru Serbska země, země svatá. 138 SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1931 – 1937.
50
V koncertování pokračuje sbor v roce 1936 v České Skalici, v roce 1937 představením v Kostelci nad Orlicí a vrcholem byl červnu 1938 ţupní festivalový koncert při výstavě Náchod 38. Při jejím zahájení 19. 6. zpíval Hron společně s Daliborem, ţupní koncert se konal o týden později. Část programu byla vysílána i Československým rozhlasem. Události na podzim roku 1938 způsobily několikaměsíční ochromení činnosti Hronu. Na počátku roku 1939 Hron obnovuje svoji činnost. Na tehdejší valné hromadě bylo přijato, aby pěvectvo šlo příkladem a vlévalo sílu lidu a pěstovalo národní odvahu.139 Do sboru také přichází řada nových členů, které lákala moţnost scházet se, jeţ byla v době válka velmi omezená. Na jaře vystupoval Hron na koncertech v Náchodě, Červeném Kostelci a v Hronově, kde se zpívala Smetanova Česká píseň, na podzim pak vystupuje s programem z díla J. B. Foerstra. Činnost sboru však brzdily některé vnitřní rozpory vesměs osobního rázu a absence vlastní zkušební místnosti. Na chvíli sice získal místnost v nadačním domě, ta mu však byla v polovině roku 1940 odebrána, a tak byl spolek odkázán na pomoc škol i na místnosti restaurací. Situaci komplikovalo totální nasazení, které ztěţovalo práci hlavně muţskému sboru. Po příchodu nových, mladých členů, kteří dostali šanci uplatnit se i ve výboru, došlo ke zlepšení jak uvnitř Hronu, tak i v jeho pěvecké úrovni, novým sbormistrem se stal Augustin Ptáček.140 V následujícím roce se měly uskutečnit velké oslavy 100. výročí narození Antonína Dvořáka a 80 let činnosti Hronu. Slavnostní koncert z Dvořákova díla byl ještě v květnu uskutečněn, změna politické situace po nástupu Heydricha však po dobu tzv. výjimečného stavu znemoţnila jakoukoliv činnost, takţe se oslavy Hronu nekonaly. V roce 1942 byla situace ještě více ztíţena, zejména po atentátu na Heydricha, proto sbor ţádné větší akce nepořádal. K oţivení opět dochází v roce 1943, kdy Hron uspořádal koncert pro zaměstnance Mautnerových textilních závodů, Škroupův večer, koncert Jaroslava Křičky za osobní skladatelovy účasti a účastnil se i dvou ţupních koncertů v Červeném Kostelci a v Třebechovicích. Zorganizoval také několik koncertů pěveckých těles, Pěveckého sdruţení praţských učitelů, Pěveckého sboru českých učitelů a Pěveckého sdruţení českých učitelek.141 Válečný rok 1944 byl velmi bohatý na činnost, neboť byl brán jako rok Bedřicha Smetany (120. výročí narození a 80. výročí úmrtí). První a největší akcí byla nastudování 139
SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1931 – 1937. Augustin Ptáček přišel do Náchoda jako učitel. Nedlouho poté založil dívčí sbor, se kterým poprvé vystoupil v květnu 1940 na večeru české hudby a zpěvu, a od roku 1941 řídil již celý Hron sám. Viz Vojtěchovský, Z.: Osobnost a působení Augustina Ptáčka NKS Náchod, 1986. 141 SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron, Kniha zápisů 1931 – 1937. 140
51
Dalibora s hradeckou vojenskou hudbou a sólisty praţského Národního divadla. Devadesátičlenný sbor s tímto představením vystupoval osmkrát v Hradci Králové, čtyřikrát v Náchodě a dvakrát v Červeném Kostelci.142 V jarních měsících pak Hron uspořádal koncert ze Smetanova díla v Náchodě v Městském divadle, Mautnerových závodech a ve Starém Městě, v listopadu účinkoval se členy Národního divadla v průřezu Dvořákovou operou Rusalka a v lednu 1945 v podobném průřezu Verdiho operou Aida. Nejvýznamnějším vystoupením Hronu po skončení války byl červencový koncert z díla J. B. Foerstera, který se konal za skladatelova letního pobytu v lázních Běloves. Představení mělo veliký úspěch, Foerster se sešel se členy sboru, věnoval Hronu smíšený sbor Návrat a na oplátku mu bylo uděleno čestné členství ve sboru.143 Hron pak zpíval na mnoha příleţitostných vystoupeních v roce 1945 a následujících dvou letech, např. na oslavě Říjnové revoluce, při odhalovaní pamětních desek za padlé a umučené v Náchodě, při otvírání výstav, samostatné koncerty se konaly v roce 1946 v Dolní Radechové, ve Velké Jesenici a v Babí. V půli roku začíná pomalu odklon od zpěvu a postupná stagnace sboru. Po poválečném nadšení a vzestupu nastává útlum. Sice docházelo k příleţitostným vystoupením, ale jiţ jen se starým repertoárem. V roce 1947 došlo k pokusu o oţivení, kdy se spojil Hron s Tylšovým sborem144, činnost přesto ochabovala. Vystoupení postupně ubývá a v roce 1949 uţ se nekonala skoro ţádná. V roce 1950 se pak účastnil posledního ţupního koncertu v Novém Městě nad Metují a spoluúčinkoval na oslavách Boţeny Němcové v České skalici. Jinak byl však pasivní. V dubnu 1951 se Hron stává kulturním souborem ROH náchodského podniku Rubena a přes různé peripetie působí dodnes.
142
Fetters, A.: 125 let pěveckého sboru Hron. NKS Náchod, 1986, s. 7. Vojtěchovský, Z.: Osobnost a působení Augustina Ptáčka. NKS Náchod, 1986, s. 10. 144 Tylšův sbor se po krátkém spojení s Hronem opět vyčleňuje v roce 1949 a působí samostatně, zpívá v okolních obcích, na schůzích. 143
52
7 Sdružení československých dobrovolců 1918 - 1919 Náchod 7.1 Dobrovolci v letech 1934 - 1936 Sdruţení československých dobrovolců se ustanovilo v době zvýšeného ohroţení Československé republiky, jako zájmový spolek bývalých dobrovolníků z let 1918 a 1919. Oficiálně bylo sdruţení schváleno úřady v únoru 1937, ačkoliv před tím jiţ fungovalo dva roky. V československých dobrovolcích jiţ dávno rostla touha sloučit se ve spolcích a vystoupit na veřejnost jako rovnocenný partner spolu se zahraničními dobrovolci. Jak napsal Josef Klesl v pamětní knize spolku: „Vždyť dobrovolec domácí, z let 1918 – 1919, se nadšeně, v nejvážnější době postavil do služeb svého národa a dobrovolně, nezištně dovedl se v popřevratové době opříti přepadu nepřítele na našem Slovensku a dovedl i svou krví posvětiti svobodu Československa. – Obětovali se i ti, kteří se přihlásili k zajišťování našich státních hranic na Těšínsku nebo obsazovali zněmčelé kraje, Československému státu tak nepříznivé.“145 Protoţe znovu rostlo v Evropě válečné nebezpečí, probudila se v dobrovolcích stará láska a odhodlanost nabídnout své síly, zkušenosti a ţivoty na ochranu státu. Kdyţ se v Praze vytvořila obec čs. dobrovolců 1918 – 1919, zvedla se vlna touhy po spolčení také v pohraničním Náchodě. Dne 20. dubna 1934 se konala první přípravná schůze k zaloţení odbočka čs. dobrovolců v Náchodě, a sice v hostinci U Faltů na Komenského třídě. Byla však mezi nimi patrná nervozita a základní orientace o tom, kdo bude přijat, scházela. Teprve po roce, dne 22. dubna 1935, dochází v Sokolovně v Náchodě kolem deváté hodiny dopoledne k ustavující valné hromadě. Za přítomnosti starosty města, delegáta svazu záloţních důstojníků, jednatele obce čs. dobrovolců z Prahy, p. Lébra a 42 účastníků dochází k volbám. Předsedou byl zvolen Sláva Felgr z Náchoda a konečný počet členů ustanoven na 45. První výborová schůze odbočky čs. dobrovolců, na které došlo k volbě funkcionářů, se konala 29. dubna u p. Tajchmana v Náchodě. Jednatelem byl zvolen Václav Čejp, který později na funkci rezignoval a místo něho byl přijat Jindřich Mlčoch, pokladníkem František Chaloupka a místopředsedou Josef Hruška. 4. června 1935 pak dochází k první pietní vzpomínce na hřbitově ve Starém městě u hrobu Josefa Klugara, který padl na Slovensku. Na členské schůzi 7. října bylo jednáno o spolupřistoupení odbočky čs. dobrovolců na společnou kandidátku legionářů a válečných invalidů pro nastávající obecní volby. Spoluúčast však byla odmítnuta pro závaţné důvody.146 I kdyţ
145 146
SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. Tamtéž.
53
ještě neměla odbočka čs. dobrovolců 1918 – 1919 v Náchodě, jak zněl její oficiální název, úředně potvrzené řádné stanovy, pořádala 1. prosince v hostinci U Tajchmanů svůj první Mikulášský večer, který se vydařil. Počátkem ledna 1936 přišla do Náchoda zpráva o vytvoření pluku stráţe svobody a sokolských setnin v Praze. Po získání více informací však vyšlo najevo, ţe šlo o sloţku postavenou proti mateřské obci dobrovolců v Praze. Proto proti této nové sloţce Náchoďané zaujali odmítavé stanovisko. Od 17. ledna pak vycházelo v Praze periodikum Stráž dobrovolců. Řádná valná hromada, v pořadí druhá, se konala 23. 2. 1936 v hostinci U Tajchmanů za účasti 36 bratří. Jako zástupce obce z Prahy byl na schůzi přítomen br. Šimek. Předsedou byl opět zvolen br. Felgr, místopředsedou Josef Klesl, který byl rovněţ zvolený tiskovým referentem, jednatelem František Zelený a pokladníkem opět br. Chaloupka. Celkový počet členstva vzrostl na 70.147 Dne 26. června se Náchoďané vydali autokarem na zájezd do Červeného Kostelce, kde se konala informační a eventuálně ustavující chůze tamních dobrovolců. Stejný zájezd se uskutečnil 27. září do Jaroměře, kde zaznamenali dobrovolci úspěch a do Náchodské pobočky se jich přihlásilo asi 35. Jiţ v této době se uvaţovalo o pořízení pamětní desky padlým dobrovolcům náchodského kraje. Na členské schůzi byl ustaven deskový výbor, který by tuto myšlenku realizoval. Výbor se však k realizaci nepropracoval. Jednání uvázlo především proto, ţe pamětní deska byla určena k umístění na místní Sokolovně, ale TJ Sokol v Náchodě si kladla podmínku, aby byly umístěny dvě pamětní desky. Jelikoţ se nepodařilo získat nikoho, kdo by se připojil se svou deskou, byla obrácena pozornost na místo na pilíři radniční budovy a podána ţádost městské radě.
7.2 Sdružení v roce 1937 Dne 28. února 1937 se konala nová valná hromada v hostinci U Tajchmanů, v pořadí uţ třetí. Přítomno bylo 36 členů, a také setník Mánek a dva delegáti Obce čs. dobrovolníků z Prahy. Při konaných volbách byl zvolen nový předseda, Josef Klesl, místopředseda František Zelený, jednatelem Josef Hruška a pokladníkem zůstal František Chaloupka. Bylo rozhodnuto pořídit několik prvních stejnokrojů a kartotéku s přesnými daty členů. Přesný počet dobrovolců pak byl 120.148 Nový předseda Klesl, zjišťoval, jak je to se stanovami spolku, které ještě nebyly vyřízené. U okresního úřadu zjistil, ţe ten čeká 147 148
SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. Tamtéž.
54
na podání stanov od spolku. Ty byly okamţitě podány k vyřízení, ale dva roky fungovali náchodští dobrovolci bezprávně. Na jaře 1937 začíná výbor konečně organizovat odhalení pamětní desky, které se mělo konat v rámci Zborovských oslav 13. června, a které bylo pro sdruţení velkou událostí. Mezitím ale někteří členové sdruţení, kteří bývali také příslušníky sokolské setniny a chtěli, aby deska byla umístěna na místní sokolovně, zahájili bez vědomí výboru sdruţení opozici, tajně se scházeli, a také navázali jednání se starostou města Ferdinandem Kaněrou v tom smyslu, aby místo na radniční budově pro desku nebylo povoleno. Sdruţení se o tomto jednání některých členů dozvěděli teprve od starosty, kdyţ bylo vyřízení jejich ţádosti odloţeno. Na svolené členské schůzi pak došlo k odhalení těchto členů, kterých bylo zjištěno pět. Městská rada pak byla znovu poţádána o vyřízení ţádosti, bez ohledu na jakoukoli neoprávněnou dvoučlennou delegaci. Rada pak ţádosti vyhověla a povolila umístění desky na radniční budově.149 Protoţe bylo pošpiněno dobré jméno sdruţení, tím ţe někteří zasáhli do jednání dobrovolců s městskou radou, rozhodl se výbor vyloučit z členství br. Prixu natrvalo a br. Maiera na jeden rok. Tím mělo být zabráněno tomu, aby dále působili ve své rozvratné činnosti. Po prozkoumání nabídek bylo odlití desky zadáno praţské firmě Franta Anýţ a spol. a osobním projednáním věci byl pověřen předseda Josef Klesl, který náchodské oslavy projednal také s ČSOD150 v Praze. Počínaje nedělí 9. května 1937 prováděli dobrovolci za nevelké účasti pořadová cvičení na Hamrech v Náchodě. Během května se také zúčastnili Štefánikových oslav, přísahy N. G. 44 v Náchodě a valné hromady ČSOD v Praze. V červnu se pak odehrál dlouho očekávaný akt odhalení pamětní desky padlým čelenům domácí revoluční armády. Jiţ několik týdnů před tím konali dobrovolci horečné přípravy, rozesílali pozvánky, ţádosti o dary na desku a střídali schůzi za schůzí.151 1. června dorazila do Náchoda bronzová pamětní deska a těsně před slavností byla vydána broţura Josefa Klesla a pamětní listy, obsahující podrobný program slavnostního dne.152 10. června byla deska zasazena kameníkem za pomoci několika členů čs. dobrovolců na pilíř radniční budovy a v předvečer slavnosti byli vykonány poslední úpravy, jako postavení tribuny a úprava dekorací. Ten den také přijel do Náchoda dr. Josef Šerý, slavnostní řečník, který byl na nádraţí uvítán několika členy sdruţení, a poté se odebral do
149
SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. ČSOD - Československá obec dobrovolců 151 Předseda spolku, Josef Klesl, dokonce sepsal ke slavnostnímu odhalené desky padlým bratřím spisek „Veliké dny. Čs. dobrovolců domácí revoluční armády“, který byl vydán v roce 1937 v Náchodě s celkovým počtem 37 stran, a jehož náklady na vydání byly hrazeny zaplacenou inzercí. 152 Viz. příloha 150
55
Sokolovny, kde přenocoval. V sedm hodin ráno se předseda sdruţení dostavil do hotelu Beránek, aby doprovodil podplukovníka Ejema ke hřbitovu, kde byl sraz všech účastníků k vykonání pietní vzpomínky. „Přijíždějí sem právě ve velikém počtu naši milí hosté z Jaroměře, krojovaní i v občanském šatě, spolu se svými manželkami“.153 Po shromáţdění byla vykonána návštěva hrobů padlých dobrovolců a byly poloţeny kytice na hroby a k velkému kříţi. Ze hřbitova se pak všichni odebrali do Sokolovny k desce padlých legionářů, kde se konala další pietní vzpomínka. Poté se odebrali na náměstí, kde se konaly Zborovské oslavy. Odpoledne se pak seřadil mohutný průvod, který přišel ve dvě hodiny na náměstí, kde za zpěvu písní, přednesu básní a různých proslovů došlo k odhalení pamětní desky. „V záři slunce zahořel lesklý bronz, každému detailu desky pomáhá vyniknouti kolem uspořádané rámové elektrické osvětlení a zdá se, jakoby deska promluvila. Je to okamžik plný hlubokých dojmů.“154 Po odhalení bylo předneseno opět několik básní a projevů, načeţ byl vykonán slavnostní pohod před deskou a všechny sloţky se odebraly do Sokolovny, kde pokračoval program slavností a proběhl koncert. Následující měsíce byli pro dobrovolce ve znamení pilné činnosti. Dne 19. června se několik členů účastnilo pohřbu zemřelého dobrovolce v Josefově, 27. června se další část účastnila ustavující schůze dobrovolců v Jaroměři, kteří se chtěli osamostatnit, o dva dny později se vydali za účelem propagace čs. dobrovolců do Nového Města nad Metují, kde se konaly Zborovské oslavy. V červenci se zúčastnili v rámci Husových oslav odhalení mramorového památníků v Husově sboru církve československé v Náchodě, uspořádali společnou seznamovací vycházku na Lipí k br. Novákovi a 15. srpna na poţádání navštívili schůzi dobrovolců v Novém Městě n. M., coţ pojali jako výlet, někteří jeli vlakem s rodinami, jiní pěšky nebo na kole. Na vyzvání br. Nováka, starosty a hostinského v Lipí, uspořádalo sdruţení v jeho hostinci doţínkovou zábavu, jejíţ finanční efekt byl slabý, jak je postesknuto v pamětní knize.155 Září se pak neslo v duchu valných hromad čs. dobrovolců, takţe se Náchoďané vydali do Dvora Králové, Prahy, Hradce Králové, Nového Města n. M. a do Dobrušky, kde se sdruţení nově ustavovalo. Dále se náchodští dobrovolci účastnili slavnosti připnutí stuhy na prapor p. p. Aloise Jiráska a odhalení památníku Antonínu Švehlovi156 v Dolní Radechové. Kdyţ 14. září zemřel prezident
153
SOkA Náchod, Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. Tamtéž 155 Tamtéž. 156 Antonín Švehla, Dr.h.c. (15. dubna 1873 Hostivař - 12. prosince 1933 Praha) se podílel na vyhlášení československé státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října, v letech 1918 – 1920 byl ministrem vnitra, v r. 1919 se stal předsedou agrární strany, od roku 1922 byl předsedou celkem třech československých vlád, 154
56
Tomáš Garrigue Masaryk, účastnili se dobrovolci 19. září smuteční tryzny na náchodském náměstí a poté 21. září odjeli do Prahy a stáli ve špalíru ostatních bratří na Václavském náměstí. „Smutno a teskno vane naší domovinou…Věčná paměť velikému vůdci!“157 V říjnu dostali členové sdruţení medaile Fidacu158, a také čs. vláda se usnesla dát čs. dobrovolcům pamětní medaile.
7.3 Dobrovolci v roce 1938 Hned na začátku roku byla svolána valná hromada sdruţení čs. dobrovolců. Ve volbách do výboru byl zvolen předsedou opět Josef Klesl, místopředsedou Adolf Zelený, jednatelem Adolf Lederer, pokladníkem Ladislav Havránek. Současně byl navrţen a schválen sociálně podpůrný fond dobrovoleckého sdruţení. V únoru začínají dobrovolci s brannou výchovou, které předcházela výzva okresního úřadu o stanovení delegace do informační schůze o průběhu branné výchovy. Dne 27. února se delegace náchodského sdruţení zúčastnila valné hromady ustavujícího se sdruţení v Novém městě nad Metují. Před zahájením valné hromady se veškeré členstvo sešlo na náměstí a vykonalo pouť k pomníku padlých v 1. světové válce. V měsíci březnu se konala Pepíkovská zábava, jejíţ výnos bal věnován podpůrnému fondu, a objevují se obavy z německého nebezpečí, a proto předseda nabádal k brannosti a proběhl také nábor ke vstupu do Národní Gardy. Na 10. dubna svolal výbor sdruţení místní sraz čs. dobrovolců, aby tak byla dokumentována „branná pohotovost naše ku milé vlasti“.159 Srazu se zúčastnilo 65 členů, kteří přísahali oddanost a věrnost republice, a kteří se dohodli poslat holdovací telegram prezidentu republiky Edvardu Benešovi. V květnu pokračovali dobrovolci v práci na záleţitostech sjezdu a Výstavy 38 Náchod, kde se sdruţení snaţilo vytvořit pěknou a zdařilou expozici. Pozornost jejich, ale také celého města byla vyrušena 21. května, kdy na všech místech v Náchodě byl proveden nástup armády k obsazení a zabezpečení hranic. Jiţ během noci byly obsazeny betonové kryty a rychlým tempem se tam usazovaly další jednotky armády.160 Protoţe hrozil válečný konflikt, byla část dobrovolců povolána ke svým plukům a část nabídla své sluţby Národní V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. 157 SOkA Náchod, Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. 158 Pamětní medaile mezinárodní federace starých bojovníků Fidac, která byla určena starým bojovníkům z Velké války 1914 -1918, medaile je ražena z bronzu, průměr medaile je 36 mm, při síle 2,5 mm. Viz. Měřička, V.: Československé vyznamenání, V. část 1914 – 1918. Hradec Králové, 1979. 159 SOkA Náchod, Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. 160 Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod. Historie, kultura, lidé. Praha, 2004, s. 227.
57
Gardě. Nadále však sdruţení dobrovolců fungovalo, takţe se 27. května konal schůze, na které se dále plánovala expozice Výstavy 38 Náchod a sjezd, navíc mezi sebou uspořádali sbírku na obranu státu a státní správě poukázali 500 Kč. Výstava 38 Náchod se konala 18. června. Ještě dva dny předtím však dobrovolci neměli ţádný slíbený materiál. Kdyţ viděli, legionáři dostali jiţ bedny od Památníku Osvobození, telefonoval II. místopředseda Hruška a pokladník Havránek do Vysokého Mýta k 30. pěšímu pluku, kde jim plukovník Závada dal k dispozici památník pluku. 18. června najalo sdruţení auto a tři členové odjeli do Vysokého Mýta pro vystavované materiály. Kdyţ pak chtěli pozdě večer přivezené materiály vystavit v sále ve škole, který měli mít společně s legionáři, dozvěděli se, ţe jin nechali jen 2 m² plochy. Nakonec se jim podařilo sehnat nové místo v kulturním pavilonu proti výstavě válečného roku 1866. Výstava sdruţení se všeobecně líbila. „Mnoho významných lidí i důstojníků si prohlédlo naši výstavu, mezi nimi také se zájmem prohlížel naše exponáty zdejší kníže Schaumburg-Lippe.161 Důleţitou událostí pak byl také „Sjezd čs. dobrovolců“ pořádaný v rámci Výstavy 38 Náchod, který se konal 17. července pod názvem „Hraničářský den“ ve spolupráci s korporacemi – Nezávislá jednota legionářů, Obec legionářská, Italská domobrana, Ústřední matice školská a Národní jednota severočeská. V předvečer a v den sjezdu měli na nádraţí sluţbu k přivítání hostů dva členové v kroji. Nejdříve byl konán sraz všech účastníků v Sokolovně, poté pietní vzpomínka u desky padlích dobrovolců, dalším bodem programu byla hraničářská manifestace všech sdruţených korporací, a nakonec proběhl na náměstí promenádní koncert. Odpoledne se pak konal historicko-vojenský průvod od nádraţí na hlavní výstaviště, kde byl sjezd zakončen lidovou veselicí. Měsíce srpen a září byli věnovány práci na slavnostním praporu, který měl zhotovit Ladislav Havránek, jeţ byl i autorem návrhu. Prapor měl být slavnostně rozvinut 28. října, k čemuţ nedošlo vlivem mezinárodních událostí. „Kolem 20. září nejistota jest stále stupňována a Náchod se rychle vylidňuje a lidé v stále větší panice z Náchoda prchají.“162 V této době také skončila činnost Sdruţení československých dobrovolců 1918 – 1919 v Náchodě.
161 162
SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Kt 1. Tamtéž.
58
8 Sokol – tělocvičná jednota Náchod 8.1 Stručná historie Sokola od založení do konce první světové války Myšlenka zaloţit tělocvičnou jednotu Sokol v Náchodě, stejně jako tomu bylo v ostatních městech rakouské monarchie, vznikla v roce 1869. Za tím účelem se 18. července sešlo několik náchodských rodáků, kteří vydali prohlášení: „Bratři rodáci! Jen v zdravém těle zdravý duch, kdo v klidu trvá mrtev buď!“163 Tímto provolání vyzvali učitel Poličanský a koncipient u notáře Mallát náchodské obyvatele, aby nelenili a vstoupili do nově vznikající sokolské jednoty. První schůze Sokola se konala ještě ten samý den v šest hodin v místní reálce, které se zúčastnilo asi 30 zájemců. Stanovy si jednota vypůjčila a opsala od sousedního Sokola v Úpici, a proto se mohla konat 1. srpna první valná schůze. Starostou byl zvolen G. Mallát, náměstkem Alois Bureš, náčelníkem Jan Wejman a jednatelem Jan Poličanský. Se cvičením se započalo 4. 5. 1870 v „příhodné místnosti“ v zahradě hostince Radeckého za roční nájemné 20 zlatých. Cvičilo se dvakrát týdně, ale na zimu se cvičenci museli přestěhovat do místnosti, která se dala vytápět. To bylo v hostinci U Šrůtků za měsíční nájem 2 zl.164 V roce 1870 byl při tělocvičné jednotě zřízen hasičský sbor, který působil pouze do roku 1885, kdy byl v Náchodě zřízen sbor dobrovolných hasičů. Od té doby se jednota soustředila na tělocvičnou, zábavní a osvětovou činnost. V následujících letech pokračovala jednota v horlivé práci, kdy bylo pěstováno hlavně výletnictví a byly navázány přátelské vztahy s pěveckými spolky Libuší a Hronem, se kterými pořádal Sokol společná zábavy. Z turistické činnosti jednoty můţeme jmenovat výlet 12. 6. 1871 do Police nad Metují, ke kterému se připojily také jednoty z Hradce Králové, Jaroměře a Nového Města nad Metují. Výletníci byli slavnostně uvítáni v Hronově i Bezděkově odkud pokračovali na Hvězdu. Dne 10. 6. 1872 se jednota zúčastnila slavnosti Boţího těla, po níţ následoval výlet do Studnice, kde byli uvítáni hudbou, a 19. 6. pořádali slavnost v místní tělocvičně, při níţ veřejně předváděli cviky za zvuků hudby. Dále pak následovaly další výlety, jako např. do lázní Běloves, Nového Města nad Metují, České Skalice, Úpice, Jaroměře, do Chocně, kde se i přespávalo, naopak zase uvítali v Náchodě jednoty z okolních měst.165 V přátelství ţila jednota s „Turnvereinem“ v Kladsku, jehoţ členy pozvali na svůj první ples, a kteří s radostí přijali. V roce 1872 byl starostou jednoty zvolen Alois Bureš a od svého zaloţení vzrostla z 30 členů na 138. Roku 1885 se připojila jednota k ţupě Podkrkonošské. „Sokol rozpíná 163
SOkA Náchod, fond Sokol – tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí 1869-1877, kt. 3. Tamtéž. 165 Tamtéž. 164
59
perutě, nepoután jinými zájmy plní odkaz svých zakladatelů a letí výš.“166 Jiţ v roce 1886 usilovala sokolská jednota o postavení vlastní tělocvičny. Sokolovna byla ale postavena spolu s kinem aţ v letech 1929/1930. Od roku 1887 byl jednatelem náchodského Sokola JUDr. Josef Číţek a téhoţ roku byl zřízen dámský odbor Sokola, jehoţ činnost spočívala hlavně v pořádání slavností a zábav.167 V roce 1895 se jednota dokonce zmohla na vlastní majetek. S hotovostí 2 000 zl. zakoupila dům i zahradu za 31 900 zl. dluhů vtělených bylo 24 000 zl., za ostatní se zaručili členové jednoty. „Těžko se hospodařilo v začátcích, když dluhy jedly ze společné mísy. Ale čest a vděčná paměť sokolskému hospodářství!“168 Majetek jednoty se brzy rozšířil o Dobrošovskou skálu, která byla později darována Klubu českých turistů. V roce 1902 byl zvolen jednatelem městský důchodní Potůček a v témţe roce přišel na reálku nový učitel tělocviku E. Roubal, který byl zvolen náčelníkem a v této funkci setrval 8 let. Po smrti A. Bureše v roce 1903 byl zvolen novým starostou Josef Číţek, který vedl jednotu aţ do roku 1934, plných 31 let. Sokol v Náchodě prozatímně cvičil v tělocvičně chlapecké školy, od roku 1901 se jednota na zimu stěhovala do nové budovy reálné školy, v létě pak zpět na své vlastní cvičiště. Cvičení ţen se v Sokolu datuje od roku 1906, kdy byl zaloţen samostatný ţenský odbor s 86 členkami. Prvním náčelníkem se stal E. Roubal a předsedkyní M. Číţková. Od roku 1908 se v jednotě začalo s cvičením ţactva, které vystoupilo na ţupním sletu o dětském dni. Cvičilo 168 chlapců a 140 děvčat. V roce 1909 při 40. výročí zaloţení jednoty byly uspořádány zdařilé slavnosti s veřejným cvičením. Sokolská činnost se nadále rozšiřovala, byly ustaveny různé odbory, např. šermířský, kde se denně učilo šermu fleretem a italské škole. Ve výroční zprávě si náčelník E. Roubal stěţoval na zhoršení veřejných poměrů, které se ze společnosti začali přenášet i do jednoty. Na valné schůzi bylo proto prohlášeno, ţe politika do Sokola nepatří, neboť „poslání jeho je vznešenější a všečeské“.169 Na valné schůzi bylo také konstatováno, ţe činnost jednoty se zdárně rozvíjí a stoupá zájem o cvičení. V roce 1909 byl zvolen praporečníkem jednoty Teodor Maršík, náměstkem Ludvík Maršík a pobočníkem Jan Grym. V roce 1911 byla uspořádána výprava do Záhřebu a slavnost v tělocvičně k padesátinám JUDr. Josefa Číţka, který byl jmenován zakládajícím členem jednoty a byl 166
Zachoval, F. K.: Naše Sokolovna. K slavnostnímu uložení pamětního listu do základního kamene k nové Sokolovně v Náchodě. Náchod, 1929. 167 Zajímavostí je, že předsedkyní dámského odboru se stala sl. Marie Maizlová, která se později stala chotí jednatele Sokola a pozdějšího starosty města JUDr. Josefa Čížka. 168 Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994, s. 3. 169 Zpráva o činnosti tělocvičné jednoty Sokol v Náchodě za správní rok 1908. Náchod, 1909.
60
mu udělen diplom. Při této příleţitosti pak byla předvedena ukázka prostných pro VI. všesokolský slet, který znamenal velkou vzpruhu nejen v řadách sokolských, ale byl významný pro celkový ţivot národní.170 Rozvíjející se sokolská činnost byla přerušena nástupem válečných let. V roce 1914 odešlo 65 členů jednoty do světové války a v dalších válečných letech je následovali další. Po valné schůzi 10. března 1915 se opět valná hromada konala aţ 10. března 1918, kdy za celou dobu nastoupilo sluţbu 97 cvičících členů a 39 dorostenců. Činnost Sokola ve válečných letech ale trvala dál. Ti členové, kteří zbyli, dokonce ve válečných letech pořádali i veřejná vystoupení, čímţ byly tzv. cvičební hodiny. Jedna se konala v roce 1915 v tělocvičně reálky a druhá v roce 1917 na letním cvičišti. V roce 1915 pořádala jednota 17. října tělocvičnou akademii v sále městského divadla, která musela být pro velký zájem opakována 21. října. Pokračovala také vzdělávací činnost, kdy v roce 1915 byly uspořádány 4 přednášky, v roce 1916 tři a v roce 1917 pět.171 S velkou radostí byl nejen v Sokole přivítán 28. říjen 1918.
8.2 Sokolská činnost po válce do roku 1932 Činnost sokolské jednoty pokračovala v roce 1919, kdy se jiţ v březnu konala valná schůze členstva, na které bylo přítomno 56 členů. Poválečná snaha většiny jednot se vyznačovala snahou po zbudování vlastních tělocvičen. Ani v Náchodě tomu nebylo jinak, vypůjčená tělocvična v budově reálné školy byla pro mnoţství zájemců malá172. Jejich touha ale musela počkat, neboť jednota byla zatíţena splácením dluhů. Veřejných vystoupení a slavností pořádal Sokol v průběhu roku 13, z toho můţeme jmenovat, např. dudácká beseda 23. března při níţ ţenský odbor cvičil národní tance, sázení lípy svobody, Husovy oslavy, po nichţ následoval výlet na Dobrošov za účasti 540 osob, veřejné cvičení 3. srpna, několik zástupců se účastnilo ţupního sletu ve Dvoře Králové nad Labem, pokračovala přednášková činnost jednoty173 a v létě proběhly oslavy 50. výročí zaloţení Sokola v Náchodě.174 Největší událostí roku 1920 byla účast náchodské jednoty na VII. všesokolském sletu, který byl uspořádán v Praze. S přípravou na slet se zvýšila jak 170
SOkA Náchod, fond Sokol – tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí, kt. 10. Zachoval, F. K.: Naše Sokolovna. K slavnostnímu uložení pamětního listu do základního kamene k nové Sokolovně v Náchodě. Náchod, 1929. 172 Během roku 1919 navštívilo, resp. cvičilo ve „vypůjčené“ tělocvičně bez mála 50.000 lidí. 173 Přednášky probíhaly na témata, jako např. o Mánesovi, o Alešovi, o českém skautství, o penězích, o Boženě Němcové, o praní a vyváření, o významu sokolstva. 174 Slavnosti byly rozvrženy do tří dnů: první den slavnostní akademie v městské dvoraně, druhý den vlastní slavnostní cvičení a následující den se konal dětský den. 171
61
cvičitelská, tak i výchovná a vzdělávací činnost ve spolku, neboť kromě cvičení se museli účastníci podrobit i zkoušce. Zajímavým se pak stal zájezd spolku do většinově německého Broumova 29. srpna, kde celý den propršelo. Jednota ale cvičení nenechala, i kdyţ účast diváků nebyla taková, jakou by si přáli. „Němci však říkali, že by něco takového v tomto čase nedokázali a svým chováním získali jsme si jejich úcty.“175 Ke konci roku měla pak jednota celkem 606 členů. V roce 1921 dosahuje náchodská jednota velkých úspěchů ve cvičení. Minulá léta zápasili s královéhradeckou jednotou o vedení v ţupě, ale „letošní rok jsme jim dali flek“.176 Na ţupním cvičení měla jednota z Náchoda nejvyšší počet cvičenců z celé ţupy a ze ţupních závodů ve Dvoře Králové si odnesli šest prvních cen. Dne 23. dubna pořádal spolek tělocvičnou besedu ve prospěch Červeného kříţe a 10. července se zúčastnili Jiráskovy slavnosti. Významnou akcí pak byl zájezd několika členů na Slovensko do Nitry, kde se představili na veřejném cvičení. O velkém zájmu cvičit pak vypovídá skutečnost, ţe čtyři hodiny v pronajaté tělocvičně byly vţdy vyuţity a mnohdy se nastavovala i neděle. Zájezd na Slovensko, který pořádala jednota sama, se opakoval v roce 1922 a někteří členové Sokola se účastnili i zájezdu do Lublaně, pořádaného Československou obcí sokolskou. Dalším důleţitým podnikem pak bylo pořádání ţupního sjezdu v Náchodě. Během celého roku pokračoval rušný ţivot v tělocvičně, pořádali se závody, akademie, veřejná vystoupení a ve cvičitelských školách vyrůstali noví cvičitelé.177 Náchodská jednota pokračuje ve své pilné činnosti v roce 1923, kdy ke stávajícímu sokolskému majetku (dům a zahrada) byla přikoupena vedlejší parcela. Pokračovalo se v dokončování úpravy letního cvičiště a zahrady, členové, kteří nemohli osobně pomoct, přispěli 10 Kč, avšak většina z nich se zúčastnila dovozu kamene, drnů a drenáţních trubek. K významnějším akcím v roce patřila dětská besídka 8. dubna v městském divadle a ţupní zájezd na Slovensko, který se konal místo ţupního sjezdu.178 V následujících dvou letech 1924 - 1925 pokračovala jednota ve své pilné činnosti, kdy pořádala veřejná cvičení, akademie, dětské besídky a výlety na významná okolní místa. Významné akce se v tomto období nekonají, aţ v prosinci roku 1925 pořádá zábavní odbor Sokola Šibřinky s tématem „V říši Krakonošově“. Ty se setkaly s velkým úspěchem a v následujících letech byly
175
SOkA Náchod, fond Sokol - tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí, kt. 12. Tamtéž. 177 SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 13. 178 Tamtéž. 176
62
s různými tématy opakovány. Stále častěji se mluví o stavbě Sokolovny, avšak jednota váhá s jejím umístěním a na její provedení schází také finance. Na valné hromadě v roce 1926 byl konečně zřízen stavební a finanční odbor, který měl během čtvrt roku učinit potřebné přípravy. Tak byla vypsána veřejná soutěţ k podání návrhu na výstavbu tělocvičny, které se zúčastnilo 10 projektantů, a podle posudku poroty179 byl vybrán návrh ing. Milana Babušky. Návrh byl schválen k provedení, a proto bylo vypsáno veřejné řízení na zadání stavby. 6. a 7. března byla pořádána dětská beseda, doprovázená několika proslovy a přednáškami, 20. 6. se pořádal dětský den za účasti ţivé hudby a bylo předvedeno cvičení ţáků a ţákyň, konal se také VIII. všesokolský slet na novém sletišti na Strahově, kde cvičilo náchodské členstvo i dorost a druţstvo muţů se zúčastnilo závodů v atletice a na nářadí. Na podzim se pak konaly oslavy 28. října, kdy se nejdříve uspořádal průvod od sokolské zahrady, pak následoval dýchánek s proslovem a recitacemi ţactva a celý den byl zakončen čajem a koláči.180 Samozřejmě byla činnost jednoty doprovázena v průběhu roku přednáškami181, akademií a v prosinci nechyběla šibřinková slavnost. V roce 1927 pořádala jednota veřejné cvičení členstva 22. května, okrskový den ţactva, účastnila se okrskového cvičení v Borové a ţupních závodů v Jaroměři. Díky štědrému daru mecenáše sokolské jednoty Cyrila Bartoně-Dobenína v roce 1927 mohla jednota koupit sousední dům v hlavní ulici, čímţ bylo získáno více místa pro rozšíření staveniště sokolského domu. Bylo však nezbytné hotové plány úplně změnit a přizpůsobit novým poměrům. Proto byla vypsána nová soutěţ, které se zúčastnilo šest projektantů s 8 návrhy. Posudkem poroty dne 6. ledna 1928 byly vybrány dva návrhy, a to ing. Milana Babušky a ing. Antonína Hartmanna, z nichţ jeden byl lepší dispozičně a druhý situačně. Nakonec po dlouhých a úmorných jednání byl na doporučení Čsl. obce sokolské v Praze vybrán návrh ing. Babušky, který byl předloţen ke schválení valné schůzi v březnu 1929. Z důleţitých akcí se na počátku roku 1928 konaly zdařilé Šibřinky a rázem „To zlaté mládí – kouzlo ţivota“, v létě pořádala jednota v Náchodě ţupní slet, Benátskou noc a na podzim oslavy 28. října. V roce 1929 nastal velký svátek sokolské jednoty. Po opět zdařilých Šibřinkách s tématem „Bílá, modrá, červená“ s finančním úspěchem byl na valné hromadě úspěšně schválen plán Sokolovny ing. Babušky. Základní kámen k nové Sokolovně byl 179
Vedle členů stavebního odboru rozhodovali v porotě zástupci Spolku architektů a inženýrů v Praze, odborník stavebního odboru Čsl. obce Sokolské v Praze a zástupci Jiráskovy sokolské župy Podkrkonošské. 180 SOkA Náchod, fond Sokol - tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí, kt. 14. 181 Přednášky se konaly na témata: pravidla slušnosti, o chování ve společnosti, slavnostní kroj, význam sokolských táborů, o povinnostech Sokola, o sokolském sletu.
63
slavnostně poloţen 14. července, kdy bylo zároveň oslaveno 60. výročí náchodské jednoty. Do základního kamene byl pak ve zvláštní schránce uloţen pamětní list. Samotná stavba byla zadána zednickým mistrům Janu Bednářovi a Václavu Jiránkovi, ostatní řemeslnické práce zadala jednota veřejným řízením. Celkově měla Sokolovna stát 2.000.000 Kč.182 Šlo o poměrně velkou stavbu, která zahrnovala velký a malý tělocvičný sál, šatny pro účinkující a obecenstvo, výčep se závětřím, restaurační sál a kuchyň, dvě spolkové místnosti, sokolskou knihovnu, muzeum, a byty pro sokolníka a restauratéra.183 „Na staveništi ruch, kámen se klade ke kameni, stěny rostou, projevuje se pravá sokolská kázeň, roste i zájem náchodského občanstva. Vždyť sokolovna bude k užitku všem.“184 Na podzim roku 1929 se ještě konala Staročeská posvícenská zábava a ţákovská akademie. V roce 1930 nadešel sen o vlastní tělocvičně uskutečnění. Slavnostní otevření Sokolovny bylo zahájeno 15. srpna průvodem a představením divadelní hry Plukovník Švec, 16. srpna se konal lampionový průvod městem, koncert v Sokolovně a ohňostroj s osvětlením sokolské zahrady a Sokolovny, 17. srpna následoval průvod k Sokolovně, koncert pěvecké ţupy Bendlovy, proslovy, veřejné cvičení a velký koncert, který řídil J. K. Vejda.185 Přednáškový sál Sokolovny byl zřízený na náklad Josefa Bartoně-Dobenína, a proto byl nazvaný jeho jménem. Velký sál byl pak nazván jménem JUDr. Josefa Číţka za jeho zásluhy o rozkvět jednoty a dlouholetou činnost. Dne 10. září se konala první veřejná cvičební hodina v nové Sokolovně a 25. září pořádala jednota vzpomínkový večer na Miroslava Tyrše. Celkové náklady na stavbu Sokolovny byly překročeny, takţe se jednota určitou dobu zabývala problémy s financováním, ale v roce 1931 byla tělocvična jiţ plně vyuţívána. Ve velkém sále se cvičila prostná a pořadová, v tělocvičně na nářadí. Dorostenky a ţeny pěstovaly rytmiku, přibývalo také zájmu dětí. Všechny sloţky se připravovaly nenadcházející IX. slet, který byl zároveň oslavou stých narozenin M. Tyrše. V Sokolovně se dále pořádaly přednášky, besídky pro nejmenší a oslavy důleţitých událostí. Dne 6. 3. tak byla uspořádána přednáška u příleţitosti narozenin Tomáše G. Masaryka. Zároveň byl také ustanoven odbor lehké atletiky a her.186
182
Velký finanční dar na stavbu poskytl Cyril Bartoň-Dobenín, darující 350.000, dále pak Josef BartoňDobenín daroval 50.000, desetitisícovými částkami přispěli JUDr. Josef Čížek, Adolf Maizl a Jindřich Emmr. Přispěla i řada dalších členů, každý podle svých možností. 183 Zachoval, F. K.: Naše Sokolovna. K slavnostnímu uložení pamětního listu do základního kamene k nové Sokolovně v Náchodě. Náchod, 1929. 184 Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994, s. 6. 185 SOkA Náchod, fond Sokol - tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí, kt. 15. 186 Tamtéž.
64
8.3 Sokolská jednota v letech 1933 - 1949 Na počátku roku 1932 se opět konaly s úspěchem tradiční Šibřinky. Dne 17. září se konaly Tyršovy oslavy, kdy v sále Josefa Číţka hrála hudba, vystoupil pěvecký sbor Hron, muţi předvedli ţivé obrazy a ţeny rytmické vystoupení. V říjnu byly pořádány oslavy 28. října, v jejichţ rámci proběhla také akademie. Některými změnami v plánech vznikl v Sokolovně biografický sál a s promítáním se začalo také v tomto roce, kdy promítací vybavení bylo zakoupeno od firmy Philips za 100.000 Kč. Provoz biografu byl zahájen 14. listopadu filmem Havlíček.187 Bio Sokol fungovalo velmi dobře, o zvukový film byl zájem. Později pak dochází k problémům s dodávkami filmů v termínech a s platbami. V roce 1933 pokračuje jednota ve své tradiční činnosti, jako byla veřejná cvičení, přednášky a akademie, zúčastnila se také ţupního sletu a závodů. V červenci uspořádalo ochotnické divadlo pro Sokol představení Naši furianti, kdy jednota o přestávce přispěla ukázkou české polky. Dne 19. srpna se pak pro ně konal koncert, který pořádala Městská hudba, a kde si Sokolové zřídili taneční parket, „kde by tancechtivý v druhé části koncertu si mohli zatančiti“.188 Dne 22. října zase pořádal Sokol taneční zábavu, na které hrála jazzová hudba, a 28. října oslavy spojené s tělocvičnou akademií. Dne 30. května 1934 nastává pro jednotu černý den, kdy zemřel její předseda JUDr. Josef Číţek, který byl ve své funkci 31 let. Nové volby provedeny ale nebyly, jednotu vedl do další valné hromady v roce 1935 místopředseda Antonín Novák, který byl poté zvolen předsedou. V roce 1935 proběhly ţupní zápasy ţen a dorostenek v odbíjené, na kterých si Náchoďačky vedly velice dobře. V červnu se velký počet členů zúčastnil slavnosti menšinové jednoty v Broumově. V pohraničí se začínala projevovat činnost Němců a „je proto naší povinností přinášet posilu ţijícím tam Čechům.“189 Ţactvo se v tomto roce zúčastnilo letního tábora v Dobrém v Orlických horách, ţupních závodů v gymnastice v Polici nad Metují a v lehké atletice v Jaroměři. Před Sokolovnou byl také umístěn památník Josefu Číţkovi. V roce 1936 pokračoval spolek ve své přednáškové činnosti. Jen do května měla sestra Adlerová 9 proslovů. Dne 25 dubna se konala přenáška br. Půlpána o Slovensku a Bratislavě a 2. května se členové jednoty účastnili slavnostní akademie, kterou pořádala jednota v Babí. V létě pořádala jednota spolu s Národní jednotou severočeskou a Ústřední maticí školskou letní slavnosti, konající se 21. června, a jejímţ následkem odpadl vlastní sokolský dětský den a veřejné cvičení, které se pak konalo aţ v září. Dne 19. července 187
SOkA Náchod, fond Sokol - tělocvičná jednota Náchod, Zápisy ze schůzí, kt. 15. SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 16. 189 SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 17. 188
65
dorostenci a muţský odbor účastnili zájezdu do Josefova, kde proběhlo cvičení v ostré střelbě. Dále se pak pořádali i plavecké závody, jejichţ úroveň byla dobrá navzdory tomu, ţe celý den propršelo.190 Následující rok 1937 byl ve znamení příprav na X. všesokolský slet. Přesto pokračoval i vlastní ţivot jednoty. Dne 17. ledna se konaly lyţařské závody v Malých Svatoňovicích, 15. února šibřinkové slavnosti, v dubnu ţupní loutková výstava v náchodské Sokolovně a byly pořádány dětské slavnosti, v červnu se jednota účastnila ve velkém počtu ţupního sletu ve Velkém Poříčí. V září byla celé jednota zasaţena zprávou o smrti prezidenta Masaryka, který byl od roku 1884 členem Sokola malostranského. Z Náchoda se jeho pohřbu zúčastnila početná delegace s praporem.191 Dne 28. října se uskutečnil mohutný rozestavný běh – poselství o pořádání sletu do všech koutů republiky. V říjnu se konala ţákovská besídka, na které účinkovalo 182 ţákyň a v listopadu navštívila jednotu náčelnice ČOS Marie Provazníková.192 V následujícím roce se naplno rozběhly přípravy na X. všesokolský slet. Slavnostní ţupní valné hromady se zúčastnilo 125 jednot, chyběly pouze dvě jednoty. Evropa jiţ pociťovala tlak německého fašismu, v květnu byla vyhlášena mobilizace a řada čelenů sokolské jednoty nastoupila vojenskou sluţbu, proto se nekonala veřejná cvičení. V červnu odjelo na X. slet ţactvo, doprovázené nejen členy Sokola, ale také mnohými náchodskými občany. Pak následoval dorost, kdy dorostenky uchvacovaly nejen ţlutými věnečky, ale i tanci s májkami. Po nich následovaly hlavní dny členstva. V době hlavních sletových dní koncertovala Náchodská hudba s kapelníkem Phillipem na Nebozízku a Městská hudba na Slovanském ostrově. Po návratu do Náchoda ovšem následovaly smutné dny. V říjnu náchodská jednota převzala do své úschovy nářadí a knihy Tělocvičné jednoty z Meziměstí a Teplic nad Metují, a umístila po rodinách Čechy uprchlé z Broumova. V říjnu se u muţů necvičilo, v listopadu pak navštěvovalo cvičení průměrně 20 členů. Lepší situace panovala u ţen, kdy v říjnu se konalo 9 cvičebních hodin a v listopadu 8. Po obsazení pohraničí a likvidaci československého státu v roce 1939 byl Sokol zakázán a jeho majetek zabaven. „Byli jsme však přesvědčeni, že Hitler nemůže válku vyhrát.“193 Náchod proţil koncem války ještě těţké chvíle, kdyţ 9. května projíţděly městem německé tanky. V Bělovsi došlo ke střelbě, při které zahynuli členové jednoty Půlpán, Vilém Plachý a sokolský dorostenec
190
SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 17. Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994, s. 6. 192 SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 17. 193 Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994, s. 7. 191
66
student Václav Čejp. V prvních květnových dnech byla svolána výborová schůze a 18. 7. se konala valná hromada se vzpomínkou na mrtvé. Sokol tedy znovu zahájil svou činnost, nejprve úklidem Sokolovny, která byla útočištěm tisíce uprchlíků, a také pomáhala většina členek při úklidu reálné školy, aby mohlo být v září zahájeno vyučování. Na sokolském cvičišti se nemohlo vůbec cvičit, neboť bylo silně zpustošené přebýváním německých uprchlíků. Poválečná vláda brzy po osvobození začala zajímat o sjednocení tělovýchovy. V Náchodě byl ustanoven Národní tělovýchovný výbor, který usiloval o přejiti ostatních organizací do Sokola. Protoţe byla jednání zdlouhavá, rozhodl výbor ČOS zahájit svou činnost v plné šíři od 1. ledna 1946. Na jaře se začalo s opravou cvičiště, zničeného okupací. Akce se zúčastnila většina členů jednoty, muţi se střídali v lomech na kopání a nakládání písku a štěrku, auta pro převoz zapůjčili někteří členové a příznivci.194 V květnu navštívil Českou Skalici a Malé Svatoňovice u příleţitosti vzpomínkových oslav na spisovatele Karla Čapka prezident Edvard Beneš s manţelkou. Členové náchodského Sokola se setkání zúčastnili v krojích. Náchodská jednota přebrala do správy hostinec, který byl nazván Zdarov, v Olešnici v Orlických horách. O prázdninách se tam konal první tábor pro ţactvo, na podzim pak jezdily na Zdarov dorostenecké a členské brigády, které pomáhaly při sklizni obilí a brambor.195 Jednota se dále v roce 1946 zúčastnila ţupního výletu a cvičení v Broumově a veřejného cvičení na Novém Hrádku. Na ţupním vyhledávacím závodě bylo úspěšné druţstvo ţen z Náchoda, v letní osadě v Olešnici bylo 22 ţen, v táboře u Ohnišova 17 dorostenek. Ţupního nářaďového závodu ţen se zúčastnilo 1 druţstvo z Náchoda a při plaveckých závodech v Ohnišově získali náchodští dorostenci 1. místo. Dne 27. 10. byla za účasti členů jednoty zapálena hranice na Dobrošově u Jiráskovy chaty na znamení zahájení příprav k XI. všesokolskému sletu. Rok 1947 byl zahájen tradičními Šibřinkami s tématem „Celý svět na XI. všesokolský slet“. Úvodní scéna slavností byla vtipně řešena, dokonce se opakovala v neděli odpoledne. Dne 5. března se konala valná hromada, nesoucí se ve vzpomínkách na prvního prezidenta T. G. Masaryka. Na nátlak ţen bylo rozhodnuto přestavět jednu ze šaten na tělocvičnu. Přestavba stála 270.000 a k uţívání členstvu byla předána 28. října. Okrskové cvičení v tomto roce se konalo v Bělovsi, ţupní slet v Trutnově a ţákovské sbory měly Mikulášskou besídku s ukázkami cvičení, na které vyhrávala dorostenecká kapela. Následující rok 1948 začal intenzivní přípravou na slet a první únorová sobota byla opět 194 195
SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 18. Hostinec byl 14. února 1948 zapsán do pozemkové knihy jako majetek náchodské jednoty.
67
vyhrazena Šibřinkám, tentokrát ve stylu „Z pohádky do pohádky“, kterých se účastnilo přes tři tisíce lidí.196 XI. všesokolský slet se konal v poúnorovém Československu, byl mohutný, ale nepřijeli na něj sokolské organizace z různých západních zemí. Během průvodu bylo dokonce zatčeno velké mnoţství členů. Stejně jako v ostatních jednotách došlo také v náchodské k čistce a postupnému zhoršování situace. Kdyţ pak 3. září zemřel prezident Beneš, chystalo se mnoho občanů na jeho pohřeb. Úřady se jim snaţily zabránit, byl problém s prodejem jízdenek na dráhu, kdyţ ale přijel vlak od Broumova, lidi prolomili zábrany a valili se k vozům. Po návratu z Prahy pak došlo k zatýkání a vyslýchání. Celý výbor náchodské sokolské jednoty byl zatčen.197 Na začátku školního roku se sešli muţi a ţeny několikrát na cvičení, ale v důsledku vyloučení mnoha členů činnost jednoty upadala. V roce 1949 byla práce v jednotě velmi malá, někdy se vůbec necvičilo. Náchodská Sokolovna zůstala bez obrovského sokola v průčelí a bez nápisu SOKOL, na mramorový podstavec v parčíku uţ se nevrátila busta JUDr. Josefa Číţka. Stát uzákonil spojenou tělovýchovu a tím zanikla sokolská tradice. Ve městech název Sokol zmizel úplně, na vesnicích byl ponechán v názvu TJ Sokol.
196 197
SOkA Náchod, fond Sokol, kt. 18. Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994, s. 9.
68
9 Studentský spolek Bor pro Náchod a okolí 9.1 Založení spolku a jeho činnost do 1. světové války Studentský ţivot v Náchodě začal aţ s rozvojem reálné školy. Poprvé studenti hromadně vystoupili ve společnosti v roce 1901/1902, kdyţ tehdejší kvintáni pořádali první taneční hodiny, a potom byli vítanými tanečníky na náchodských plesích. V roce 1904 začínají vstupovat první studenti z Náchoda, působící v Praze, do krajinského studentského spolku „Krakonoš“. Následovaly roky ţivé činnosti Náchoďanů (1905, 1906) a naopak zase úpadku (1907, 1908) v rámci Krakonoše. S nástupem nových studentů pak dochází ke vzniku myšlenky na zaloţení vlastního krajanského sdruţení pro Náchod a přilehlé okolí. Ustavující valná hromada se sešla 13. června 1909 v Akademickém domě v Praze, předsedou byl zvolen Jan Brandejs, místopředsedou Josef Jiránek a jednatelem Josef Špringer. Svou práci Bor zahájil o prázdninách slavností pro národní menšiny v Náchodě, která symbolizovala nadšení, které ve spolku panovalo. V září roku 1909 přichází do Boru nové posily a jiţ počátkem ledna byla vypravena první létací knihovna s pečlivě vybranými publikacemi. Dále pak studenti pořádali přednášky, které nejprve postrádaly literární a zábavní směr, coţ svědčilo o „…nadbytečné vážnosti, hodné spíše otců nejméně dvakrát tak starých a do jisté míry i o nedostatku sebekritiky, jestliže jsme se odvážili na themata, jako: „O vývoji země a tvorstva“, Náboženství v praxi apod.“
198
V lednu 1910
pak byla pořádána přednáška Dr. Jindřicha Štemberky o Franciscu Ferrerovi, jejíţ pořádání nebylo jednoduché199 a předsedat jí musel jednadvacetiletý student Smrček, neboť nikdo z veřejně činných osob tuto funkci nepřijal. Z dalších podniků pak spolek pořádal večer na oslavu šedesátin Tomáše G. Masaryka a přednášku „O konci světa a kometách“, neboť se v tomto roce přiblíţila k Zemi Halleyova kometa. Po delších přípravách se podařilo uspořádat v Náchodě i rozsáhlou výstavu českých umělců, která byla zahájena přednáškou spisovatele F. V. Krejčího. V následujících pěti letech pokračoval Bor v organizování létacích knihoven, které měly zlepšit poměr na vesnicích k české knize, a začal s pořádáním Husových oslav nejen 198
Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934, s. 24. Bor požádal o povolení přednášky a současně s tím také o to, aby mohla být plakátována. O několik dní byl předseda spolku povolán k okresnímu hejtmanovi, který projevil ochotu povolit, ovšem upozornil předsedu, že Bor je nepolitický spolek a pro činnost vybočující z rámce stanov bude rozpuštěn. Žádost tedy byla stažena, ale již druhý den překvapili členové spolku hejtmana, neboť žádost byla podána znovu a jako pořadatelé byli uvedeni „Smrček a soudruzi“, sdružení, které nebylo možné rozpustit. Dali hned také natisknout a vylepit plakáty, které byly druhý den přelepené. Po stížnosti se jim hejtman omluvil, ale upozornil je, že pokud budou trvat na stížnosti a náhradě škody, bude úředník, který plakátování povolil disciplinárně vyšetřován. Spolek svou stížnost stáhl a přenáška se konala bez plakátování. 199
69
v Náchodě, ale také na vesnicích, kde jim dal nový ráz volbou řečníků. Při pořádání Husových oslav v roce 1911 pak bylo Boru opět pohroţeno okresním hejtmanem, ţe bude spolek rozpuštěn, protoţe oslava Husova je politickou akcí. Po dotaze, co je na ní politického, jim bylo sděleno, ţe pálení hranic. Spolek tedy slíbil, ţe hranici pálit nebude, coţ stejně neměl v úmyslu, protoţe chtěl dodat oslavám váţnější ráz a akce byla zachráněna. V roce 1913 dokonce jednal Bor o přednášce o Husovi s T. G. Masarykem, ten ale kvůli parlamentní práci odmítl a doporučil učitele Rosola.200 Konány byly také přednášky např.: „Moc kapitálu a právo na ţivot“ a o „Alešovi a jeho dílech“, ale také o umělecké fotografii, v jejímţ rámci byla konána výstava moderní umělecké fotografie. Na obranu proti pomluvám byl pořádán „Večer Drtinův a Masarykův“ a těsně před válkou byla za přímé účasti Boru pořádána Husova lidová škola, na které přednášelo několik bývalých učitelů z místní reálky. Pro zajímavost můţeme také uvést, ţe se Bor účastnil akce pro postavení české univerzity v Brně. Protoţe většina členů odešla bojovat v první světové válce a ti ostatní rychle dodělali studia, upadala postupně činnost Boru, aţ nakonec nebyla ţádná.
9.2 Spolková činnost od roku 1918 do 1939 Ke vzkříšení Boru došlo ke konci roku 1918, kdy na studia nastoupila nová generace, studující za války na středních školách. Pro svou činnost museli přesvědčit také studenty z Hronova, kteří chtěli zaloţit vlastní spolek, ale protoţe v celém okrese byla jen jedna střední škola, kterou navštěvovali studenti ze širokého okolí, bylo lepší se organizovat v jednom spolku. První valná hromada se konala 30. prosince 1918 v Akademické mense v Praze.201 Předsedou byl zvolen Karel Půlpán, místopředsedou Vratislav Paleček a jednatelem Karel Fiala. O prázdninách se schůze spolku konaly v budově reálného gymnázia v Náchodě. Jednou z prvních poválečných akcí v roce 1919 byla přednáška „O knize“, kterou přednesl znalec kniţní úpravy mistr Bradáč, dále se pořádali koncerty, divadla a taneční večírky. Z výtěţků byl zřízen fond pro podporu nemajetných vysokoškolských studentů a putovní knihovna, zapůjčována do horských vesnic. Nejoblíbenější činností náchodských studentů bylo divadlo, o čemţ svědčí počet kusů, které byly sehrány a stoupající úroveň studentské divadelní scény. Po svém obnovení se spolek stal členem Svazu československého studentstva a působil hlavně v krajinském 200 201
Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934, s. 27. Tamtéž, s. 33.
70
sboru. V roce 1912 se Bor aktivně účastnil Jiráskových slavností v Náchodě a Hronově, při pokládání základního kamene Jiráskovy chaty na Dobrošově a pro náchodské dělnické organizace sehrál třikrát drama Karla Čapka RUR. Na návrh Boru upořádal SČS202 zájezd do Jiráskova kraje, který se setkal s velkým úspěchem, a pro podporu chudých studentů zaloţil sám spolek Fond pro podporu chudých akademiků z kraje náchodského. Pro vzdělávání vlastních členů pořádal Bor debatní večery a přednášky v Praze a Náchodě. O prázdninách docházelo na společné výlety a vycházky do náchodského okolí, vyhledávaným „dostaveníčkem“ studentů se stal Borský věneček, pořádaný kaţdý rok 5. ledna.203 První léta po konci války byla velmi činorodá a bohatá na zábavu, přednášky vycházky a hlavně divadelní představení. Z těch můţeme jmenovat Moliérova „Zdravého nemocného“, „Candidu“ od Shawa, nebo Ibsenova „Heda Gablerová“. Pak ale nastala v činnosti Boru dlouhá pauza, která vţdy následovala v celkem pravidelném cyklu, coţ bylo následkem výměny studentů. Nová nastupující generace někdy neměla zájem účastnit se spolkového ţivota, nebo se nenašla dostatečně silná vůdčí osobnost, která by dokázala strhnout ostatní sebou. Postupně se ale práce spolku opět obnovila. Hlavní zásluhu na tom měl sport, kdy se hrál hlavně nejoblíbenější fotbal ale také volejbal. Nová generace rozhodla o zřízení oddílu Vysokoškolského sportu v čele s náčelníkem, který byl úspěšný hlavně ve fotbalových utkáních a v pin-pongu. Ten se hrával jak v Praze, tak v Náchodě a Bor se nadlouho stal náchodským mistrem. Oddíl podnikal v létě také časté nedělní vycházky do praţského okolí a v zimě se uskutečnilo několik kratších zájezdů do Orlických hor, na Šerlich nebo do Krkonoš. „Aby výlet nebyl jednotvárný, o to se postarala hustá mlha a silný vítr a kromě jiných příhod i ona, kdy Monarchovi ujely obě lyže ze svahu do mlhy.“
204
Hned po tomto výletě se několik členů
účastnilo lyţařských závodů v Náchodě s celkem obstojným výsledkem. Také fotbalové muţstvo nemělo velkou konkurenci, protoţe nabízelo hrát jen za půl hektolitru piva.205 V roce 1927 také dochází po delším čase k obnovení divadelní činnosti spolku. Protoţe ochotnická představení členů se nesetkala s příznivou odezvou a v malém206 spolku se nenašlo dost schopných herců, uchýlil se Bor ke zvaní profesionálních herců do Náchoda. 202
SČS - Svaz československého studentstva Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934, s. 35. 204 Tamtéž, s. 52. 205 To se nabízelo hlavně soupeřům, nad kterými byla jistá výhra. Almanach studentského spolku Bor…, s. 52. 206 Bor čítal vždy kolem šedesáti členů a sdružoval v sobě většinu studentů od Broumova po Úpici. Je zajímavé, že studentky se spolku vyhýbaly, což působilo problém hlavně v divadelních hrách. 203
71
Nejprve se hrály dvě úspěšné hry v podání Národního divadla, a to „Oči ze všech nejkrásnější“ a „Hra o lásce asmrti“, následující představení však byla neúspěšná a finančně zlomila spolku vaz, takţe se od pořádání divadelních představení upustilo. V tomtéţ roce proniká do spolku nová sportovní myšlenka, šířící se z Prahy, totiţ „camping“ a „tramping“. V červenci vznikl za účasti šesti členů první tábor v ratibořickém údolí pod Rýzmburkem, jeţ měl být co nejprimitivnější. Druhý tábor v červenci 1928 měl jiţ deset členů a dostal i svůj název Osada Nevada. V této době také vznikla táborová hymna a večery kolem ohně byly veselé, přijíţděli na ně hosté z Náchoda i okolí a při ohni se zpívalo a předváděly se různé veselé taneční scény. Třetí tábor, pořádaný následujícího roku, se konal na tom samém místě po velké vichřici, která zničila mnoho stromů, čímţ táborníci získali stavební materiál, ze kterého si místo stanů postavili dvě chatky a stůl s lavicemi. V roce 1930 se tábor ještě opakoval, pak ale vznikla samostatná Osada Nevada, která sdruţovala nejen členy Boru, ale také mladé lidi, mající zájem o táboření. Činnost Boru také samozřejmě obsahovala pravidelné schůze výboru v Praze během školního roku. Není snad nutné dodávat, ţe byly spojené s posezením v restauračním zařízení, ze kterého se odcházelo aţ nad ránem. Svátkem spolku pak byly exkurze do podniků, kdy velké oblibě se těšily takové, při nichţ se po prohlídce závodu podávalo občerstvení. Nejvíce zájemců pak přišlo na exkurze, při nichţ se sledovala výroba piva nebo vína. „Kolikrát jen Bor navštívil pivovar nebo karlínské vinné sklepy za hojné účasti svých členů a přivedených hostí, tzv. parasitů…do vysočanských závodů fy. Meinl a spol. Tam jsme chodili rádi…dávali tam k dobrému nejen kávu a zákusky, ale i víno, likéry a cigarety!“207 Na počátku 30. let pokračuje Bor ve své obvyklé činnosti, jako bylo pořádání přednášek, zmiňovaných exkurzí, cestovatelských výstav, representačních věnečků a také se znovu začíná organizovat divadlo. Na valné hromadě si pak předseda stěţuje, ţe nemůţe najít spoustu věcí, např. pin-pongové rakety. Bor se také dostává do konfliktu s podvodníkem, kdy jistý pan Pokorný, údajně člen Východoslovenského divadla, měl mít přednášku o mistru Vojanovi, která se měla konat v Náchodě pod protektorátem studentského spolku, a na kterou dotyčný uţ vybral vstupné. Bylo zjištěno, ţe to provedl uţ i jiných městech, v Nymburce a Jihlavě, a proto na něj byla podána ţaloba.208 V roce 1933 dochází k upadání spolkové činnosti za nezájmu a znechucenosti členů. Situace se ale mění v roce 1934, kdy po sedmi letech došlo k obnovení divadelní činnosti a povznesení 207
Kačírek, K.: Život studentský – život veselý. In.: Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934, s. 55 – 57. 208 SOkA Náchod, fond Studentský spolek Bor pro Náchod a okolí, Zápisy ze schůzí výboru, kt. 1.
72
ochablého spolkového ţivota. Dne 8. dubna byla sehrána Shawova komedie „Ďáblův ţák“, která byla příznivě přijata obecenstvem i kritikou. O prázdninách pak byly pořádány pravidelné taneční večery, které byly mnohdy značně improvizované a oznámené jen den předem. Staly se ale prostředím, kde se scházela druţná společnost mladých lidí. V rámci jubilejních oslav, 25 let trvání spolku, se konal také reprezentační ples, stávající se pravidelnou záleţitostí. Pomalu pak dochází k vzestupu veřejné i vnitřní činnosti spolku a roste zájem členů o práci. Byla dokonce pořádána přednáška Egona Hostovského na téma „Básník a dnešek“.209 Rok 1935 se projevil zvýšenou činností, během něhoţ bylo pořádáno 18 podniků: 2 divadla, jedna přednáška, 5 exkurzí, 1 debatní večer a 9 zábavních tanečních večerů. Ovšem ne všechny podniky byli úspěšné a kladně přijaty. Největšího úspěchu se dočkalo divadelní představení „Rybář stínů“, tradiční reprezentační ples, spolková výstavka a taneční podniky. V létě se kromě večírků konají tradiční výlety a vycházky do náchodského okolí, ovšem uţ se netěší takové oblibě jako v předcházejících letech, i kdyţ spolek stále čítá kolem 70 členů. V průběhu roku 1936 se vystřídaly ve vedení spolku dva výbory, coţ svědčí o nestálé situaci uvnitř Boru a tendence pracovat pro blaho spolku byly spíše klesající. Přesto se v druhé polovině roku podařilo novénu výboru provést všechny naplánované akce s úspěchem, např. 13. srpna Staročeskou neděli. Jediným selháním bylo zrušení představení „Vzbouření na vsi“, které se potýkalo s technickými problémy. Dramatický odbor Boru slavil úspěch, dokonce byl pozván do Ţamberka a spolku byl dokonce přidělen divadelní referát. Počet členů Boru v tomto roce vzrost a přesáhl hranici 100. V září byl pak čestným členem jmenován Jiří Guth-Jarkovský. Rok 1937 se nesl v duchu rozporů mezi jednotlivými členy spolku, kdy jeden obviňoval druhého z neplnění úkolů a lajdáctví, a zase naopak.210 Kromě toho se konal tradiční representační ples, divadelní představení a letní taneční zábavy. Následující rok 1938 na činnost spolku bohatší a probíhal v klidné atmosféře. Bor pořádal pět exkurzí, a to do náchodského a holešovického pivovaru, do továrny na gumu Kudrnáč,
Bartoňovy
přádelny
a
běloveských
lázní.
Dále
pořádali
koncert
Československého klavírního tria v Praze i v Náchodě, o Velikonocích výstavu, v dubnu manifestaci „Československé studentstvo pro brannost národa a obranu státu“, které se zúčastnily místní školy, na konci července letní slavnost a na konci srpna Sjezd krajských spolků českých. Při této příleţitosti sehrál divadelní odbor hru „Vzbouření na vsi“, která 209 210
SOkA Náchod, fond Studentský spolek Bor, kt. 1. Tamtéž, kt. 2.
73
byla kdysi kvůli technickým problémům odloţena. Kromě vyjmenovaných akcí se konalo také několik výletů a večírků, celkem vydařených a o Vánocích uspořádal spolek s úspěchem ples.211 Práce spolu pokračovala v následujícím roce 1939 i za ztíţených podmínek. V únoru se měla pořádat výstava, jejíţ konání bylo úřady znemoţněno. Největším podnikem se staly květnové studentské oslavy „Majáles“, po nichţ následovala letní slavnost, která ale byla špatně navštívená, a na konci léta se konal smuteční večer nazvaný „Dni ţalu. Dne 5. září se konala valná hromada a po ní následovala první výborová schůze, na které se rozpoutala debata o vhodném investování spolkových peněz, neboť člen výboru Čmelík projevil obavu „… že by v dnešní kritické době mohly prachy někde zařvat“.212 O jejich investici nakonec rozhodnuto nebylo. Dále byly podány návrhy, jako koupit nový psací stroj, přestěhování knihovny, najití nové spolkové místnosti nebo pořádání kabaretu. Tento zápis je v knize poslední, pravděpodobně byl spolek následně rozpuštěn nebo se přestal scházet, jisté je, ţe k jeho „vzkříšení“ po skončení druhé světové války nedošlo.
211 212
SOkA Náchod, fond Studentský spolek Bor, kt. 2. Tamtéž.
74
10 Ústřední matice divadelních ochotníků Náchod- Jiráskův okrsek 10.1 Počátky ÚMDO Náchod Popud k zaloţení Ústřední matice divadelních ochotníků na Náchodsku vyšel z podmětu tehdejšího starosty města a ředitele Spolku divadelního ochotníků v Náchodě JUDr. Josefa Číţka v roce 1914. K samotnému ustanovení spolku však došlo aţ po první světové válce v roce 1920.213 Ochotnické divadlo existovalo samozřejmě v náchodském okrese jiţ dlouho před vznikem ÚMDO214, ale aţ nyní dochází k jejich spojení v ústřední organizaci, která zahrnovala ochotnické divadelní spolky z Náchoda, Jaroměře, Police nad Metují, Hronova, Smiřic, Chvalkovic, Babí, České Skalice, Olešnice, Červeného Kostelce, Nového Města nad Metují, Trutnova, Velkých Svatoňovic, Úpice a dalších měst. Prvním předsedou se stal nejstarší ţijící ochotník Jan Martínek, který byl v roce 1921 vystřídán populárním náchodským reţisérem ochotníků Rudolfem Boesem, lékárníkem z Náchoda. Místopředsedou byl pak zvolen Max Lederer a jednatelem Bohdan Wögrath z České Skalice. Dokumenty o vlastní činnosti tzv. Jiráskova okrsku máme dochovány aţ od konce roku 1923. Činnost spolku pak pokračovala v roce 1924, kdy se první schůze konala 13. února v hotelu Beránek v Náchodě a jednalo se hlavně o zakázání korporací a odborů, které nebyly organizovány ani v Ústřední matici divadelních ochotníků v Praze ani v Jiráskově okrsku, a o vytvoření nové funkce okrskového důvěrníka, vedoucího soupisy všech hraných představení v okrsku.215 8. března se pak konal večírek jednoty divadelních ochotníků v Malých Svatoňovicích, na kterém došlo také k rozdělování diplomů jednotám a hercům, které získali na hereckých závodech Jiráskova okrsku.216 V následujících měsících pak jednotlivé jednoty sehrály vystoupení ve prospěch menšinových divadelních jednot, aby je povzbudily v jejich činnosti. V letních měsících pořádalo ÚMDO reţisérský kurz, na kterém proběhly ukázky líčení, bývalá učitelka textilní školy Běla Horská přednášela o kostýmech, prof. Soňa Feltrová o mimice a František Herman o úkolech ochotnictva a jeho významu. Na podzim pak byla zaloţena okrsková knihovna, do které
213
SOkA Náchod, fond Ústřední matice divadelních ochotníků Náchod, kt. 1. Ochotnické divadlo existovalo v Náchodě kolem již roku 1840. Spolek divadelních ochotníků byl pak založen v roce 1861 a působil ve městě skoro 90 let. 215 Po delší debatě dospěla okrsková rada k závěru, že není možné, aby funkci zastával jen jeden člověk. Byli tedy zvoleni důvěrníci tři plus jeden hlavní, který je všechny řídil. 216 SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 1. 214
75
přispěly divadelními knihami všechny jednoty, protoţe se zjistilo, ţe stávající knihovna v Úpici byla zaloţena z peněţních darů spolků, které ani nebyly členy okrsku.217 Na počátku roku 1925 došlo ke konfliktu mezi jednotami, kdy posléze došlo k vystoupení jedné z jednot z okrsku „z příčiny nepatrné, aby zítra zaváděla tělesa konkurenční“.218 Co však bylo přesnou příčinou, a kdo z okrsku vystoupil, pramen neuvádí. Dne 4. ledna se konala valná schůze za účasti 98 delegátů a byla zaměřena hlavně na povzbuzení činnosti jak jednotlivých jednot, tak celé matice, neboť „veřejnost v nás věří a my nesmíme zklamat. Dokud bude žíti český národ a česká kultura, dotud bude žíti i české ochotnictvo“.219 Předsedou spolku byl opět zvolen Rudolf Boes, místopředsedou Max Lederer a jednatelem Bohdan Wögrath. Dne 18. ledna pak pořádal Jiráskův okrsek I. díl „ochotnické“ školy, kde bylo přítomno asi 190 delegátů, nejen z Náchodska, ale také z okolních jednot, Kostelce nad Orlicí, Častolovic, Perštýna, a Smetanova okrsku. S přednáškou na „ochotnické“ škole vystoupil Max Lederer, který vykládal o dějinách krojů, dále Soňa Feltrová o mimice a Běla Horská o kostýmech. Přednášky se líbily, coţ potvrdila i vysoká účast 216 delegátů na druhém díle „ochotnické“ školy konané o týden později, doprovázené rovněţ několika přednáškami.220 Dne 8. března byla do Malých Svatoňovic umístěna okrsková knihovna, obsahující více neţ 150 knih. Dne 22. března se konala první schůze okrskových důvěrníků, kteří vypracovali program, postup další práce a řád pro jednoty, jeţ byl později všem rozeslán, a 29. března se dva delegáti účastnili valné schůze ÚMDO v Praze, která skončila rozštěpením praţského okrsku a vyloučením jednoho z členů. V létě se okrsek hromadně účastnil oslavy výročí jednoty z Nového Města nad Metují, jeţ se však kvůli nepřízni počasí nevyvedla, a okrskový soubor předvedl u příleţitosti oslavy 30. narozenin Karla Čapka v Malých Svatoňovicích hru „Loupeţník“ za přítomnosti samotného spisovatele a jeho přítelkyně Olgy Scheinpflugové.221 Na podzimní okrskové schůzi byly schváleny nové stanovy spolku, schválen program oslav J. K. Tyla a 25. října se okrsek v hojném počtu zúčastnil slavnostního otevření divadla v Červeném Kostelci, přičemţ vystoupil s představením domácí ochotnický soubor. Poslední okrsková schůze roku 1925 se konala 14. prosince, přičemţ stanovila program a datum příští valné hromady na 17. ledna 1926.
217
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 1 Tamtéž. 219 Tamtéž. 220 Tamtéž. 221 Tamtéž. 218
76
Ta v zásadě nepřinesla nic nového, předsedou růstal Rudolf Boes, místopředsedou Max Lederer a jednatelem Bohdan Wögrath. V okrsku bylo v této době organizováno 80 jednot a odborů, z nichţ byly nově přijaty jednoty Suchý Důl, Broumov, Běloves a Velký Dřevíč, a 3 672 členů, ovšem pouze tři členové navštívili všechny schůze. Dne 17. ledna pořádal spolek přednášku reţiséra vinohradského divadla Dr. Bora o současném divadelním umění a spisovatele a divadelního kritika K. Zička o moderních hereckých problémech. Obě tyto přednášky se posluchačům zdály moc učené a málo přínosné. Ten samý den pak okrskový soubor předvedl představení pod reţijním vedením M. Lederera. Dne 31. ledna se pak konala schůze okrskové rady, při čemţ došlo k novému roztřídění jednot na jednotlivé důvěrníky. V březnu se pak měla konat okrsková soutěţ, na kterou se přihlásilo pouze 10 jednot. Byl proto stanoven nový termín na 21. března a ostatní jednoty také vyzvány k účasti. Bohuţel se ani do té doby nikdo nepřihlásil, a navíc se ve stanovený termín nedostavily ani jiţ přihlášené jednoty, proto musela být celá soutěţ zrušena.222 Dne třetího dubna bylo sehráno okrskové představení „Israel“ v divadle v Náchodě, které se stalo jediným zdrojem příjmů okrsku za celý rok. Dne 30. května se pak konala schůze funkcionářů v České Skalici, příhodně spojená s výletem do ratibořického údolí. V létě 18. července se pořádal velký sjezd Jiráskova okrsku v Jaroměři. Přesto, ţe bylo rozesláno 500 pozvánek, na sjezd nakonec přijelo necelých sto delegátů. Po přivítání předsedou zazněl referát a účastníci zapěli Kde domov můj „a jistě nebylo oka suchého, při tomto dojemném okamžiku“.223 Po skončení sjezdu se všichni přítomní odebrali na ochotnickou výstavu, která byla podle návštěvníků zdařilá a četně navštívená. Během srpna předvedl okrskový soubor několik představení, 13. to byl „Pekelník“, 28. „Lucerna“ uvedená u příleţitosti 75. narozenin Aloise Jiráska. Na podzim se konaly zájezdy k pohostinským hrám, kdy první místo získalo Nové Město nad Metují a druhé Úpice. V témţe roce postupně proběhly oslavy 100 let trvání ochotníků v Hronově a Novém Městě. Jako uţ tradičně proběhla na počátku roku 1927 valná schůze, konající se tentokráte 17. února v Hronově. Ani tento rok nedošlo ke změně ve vedení Jiráskova okrsku. Navíc byl chudší na významné události a oslavy jubileí neţ ten předešlý. O to více se konalo schůzí okrskové rady, tedy celkem 7 s průměrnou návštěvou 15 členů. Na nich se řešily běţné záleţitosti týkající se fungování spolku jako volba knihovníka, členů menšinového odboru, výše členských příspěvků a problémy s financemi, referáty ze sjezdu ÚMDO v Praze a československého ochotnictva v Mladé Boleslavi. Nejvýraznější událostí roku 222 223
Ve stanovený termín přijeli pouze dva sbory ochotníků, a to z Police nad Metují a Meziříčí. SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 2.
77
byla veřejná schůze 13. listopadu v Městském divadle v Náchodě za účasti 129 delegátů a senátora Brabce, týkající se jednotlivých bodů navrhovaného divadelního zákona.224 V následujícím roce 1928 došlo ke změně ve vedení, kdy se nemocný předseda Rudolf Boes vzdal své funkce a novým vedoucím Jiráskova okrsku se stal dlouholetý místopředseda Max Lederer.225 Místopředsedou se stal J. M. Vlček, II. místopředsedou Jan Pejskar a jednatelem Jaroslav Moravec.226 Další informace o fungování ÚMDO Náchod v roce 1928 se nám bohuţel nedochovaly. Pravděpodobně to bylo způsobeno přechodem agendy mezi bývalým a novým jednatelem. Dokumenty pak pokračují následujícím rokem.
10.2 Činnost ÚMDO Náchod od 1929 do roku 1946 Valná hromada se konala 29. února 1929 v Trutnově, řádných schůzí okrskové rady227 bylo konáno za ten samý rok celkem šest s průměrnou návštěvou 14 členů a Jiráskův okrsek čítal dohromady v tomto roce 84 ochotnických divadelních spolků. Jako obvykle měl spolek problémy s výkazy o činnosti jednotlivých členů, neboť z 84 jednot zaslalo zprávu pouze 53.228 Celkově bylo podle výkazů v okrsku sehráno 350 představení.229 Okrskový soubor pak nacvičil a představil dvě hry, Vrchlického antickou komedii „Pomsta Cattulova“ a anglickou hru o jednom dějství a třech obrazech od J. M. Barrieho „Maminka“. Ta se poprvé hrála po valné hromadě 24. února, opakována pak byla ještě třikrát.230 Bohuţel výnos z představení byl malý, protoţe se ochotníci museli kvůli velké zimě, kdy nejezdila dráha, dopravovat nákladně automobily. Velkým letním vrcholem mělo být provedení hry „Sen noci svatojánské“ v přírodě za doprovodu ţivé hudby. Kvůli administrativním, technickým a reţijním potíţím bylo představení o rok odloţeno. 224
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 2. Max Lederer pracoval jako vrchní inspektor drah, žil v Josefově a byl v celém kraji známým ochotnickým hercem a režisérem. Předsedou spolku zůstal až do své smrti v roce 1937. 226 Jaroslav Moravec, městský tajemník z Nového Města nad Metují, působil stejně jako Max Lederer v Jiráskově okrsku dlouhodobě. Jeho podpis jako jednatele můžeme najít až do roku 1943. 227 Okrsková rada se sestávala z předsedy, prvního a druhého místopředsedy, jednatele, pokladníka, knihovníka, 14 řádných členů a 5 náhradníků. 228 SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 5. 229 Zajímavý výkaz poslala Beseda Svornost z Odolova, která uvedla, že za rok 1929 neodehrála ani jedno představení, protože náhodou všichni mladí herci museli odejít na vojnu. Jednatel k tomu dodal: „Nevím není-li to snad výmluva, protože přec na vojnu nešli všichni a snad tu zbyli také ti druzí.“ SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 5. 230 K opakování hry došlo 8. března v Hronově, 15. března v Novém Městě nad Metují a 21. března v Červeném Kostelci. 225
78
V roce 1930 pokračoval Jiráskův okrsek dál ve své činnosti. Na počátku roku 16. února se opět konala valná hromada a v průběhu roku následovaly schůze okrskové rady. Předsedovi spolku Maxi Ledererovi byl přes jeho protesty udělen v březnu diplom čestného uznání za vykonanou ochotnickou a organizační činnost. Stejně tak byly uděleny další diplomy čestného uznání dalším dvěma dlouholetým členům okrsku, a to Janu Pejskarovi a řediteli Viktoru Sirovátkovi za jejich více jak 40letou práci mezi ochotníky. „…veteráni ochotnické práce se slzami v očích děkovali za prokázanou čest a slibovali věrnost další činností.“231 Dne 20. července uctil okrsek zemřelého Aloise Jiráska, kdyţ ve starkočském lesním údolí předvedl jeho hru „Pan Johanes“. Návštěvnost tohoto představení byla ohromující, údajně přihlíţelo aţ 5000 lidí. Ve hře působil také baletní soubor, ţivá hudba a sbory zazpíval náchodský soubor Hron. „Bylo cítit, jak nábožně hraje soubor Jiráskův jeho pohádku. A bylo cítit, jak zbožně přijímá ji lid. A to bylo to nejkrásnější.“232 Další důleţitým aktem pak bylo otevření Jiráskova divadla v Hronově 28. září, které doprovázel koncert a představení Jiráskovy hry „Lucerna“. V roce 1931 se celý okrsek připravoval na pořádání oslavy nedoţitých 80. narozenin Aloise Jiráska, které se měly konat v létě v Hronově poprvé a jako základ následujících kaţdoročních slavností. S přípravami se začalo jiţ na začátku roku, o čemţ svědčí zápis z valné hromady z 22. února téhoţ roku233 a celý rok se proto nesl ve znamení horečnatých příprav. Během roku se konalo 10 schůzí okrskové rady, které zaznamenaly nevídanou účast a zabývaly se veskrze slavnostním Jiráskovým Hronovem, okrsek pak čítal 85 jednot a odborů, které dohromady předvedly asi 480 představení, z čehoţ byla valná většina českých her. Dne 13. dubna proběhl ve Starkoči reţisérský kurz za účasti reţiséra Kolára z Prahy a 6. května sehrál okrskový soubor hru „Posvátný plamen“ v Úpici ve prospěch Spolku péče o dítě. Propagování Jiráskova Hronova začalo jiţ předchozího roku, kdy byla započata rozsáhlá tisková a novinářská akce pod patronátem prezidenta republiky a členů vlády. Samotné oslavy byly zahájeny 17. srpna 1931 projevem předsedy Maxe Lederera v radioţurnálu a představením Jiráskovy hry „Otec“ v provedení pardubických ochotníků. Dne 19. srpna pak následovala hra „Vojnarka“, 21. premiéra Jirásek: Vrbský: Filozofická historie, 22. slavnostní akademie s přednáškou prof. Nejedlého a vrcholem slavností byla neděle 23. srpna, kdy dopoledne podniklo ochotnictvo cestu ke hrobu Aloise Jiráska, pak 231
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 5. Tamtéž, kt. 6. 233 Tamtéž, kt. 7. 232
79
následovala slavnostní schůze československého ochotnictva ve znamení 45. výročí zaloţení ochotnické matice. Odpoledne proběhla veselice a představení Jiráskova „Gera“ pod reţijním vedením Maxe Lederera, které se opakovalo večer a také druhý den. Celý slavnostní týden byl doprovázen výstavou Jiráskových památek a výlety po stopách ţivota a díla Jiráskova.234 Na konci roku pak oslavil okrsek narozeniny starosty Dr. Hermana a JUDr. Číţka, zakladatele ÚMDO Náchod. Rok 1932 byl zahájen oslavami 80 let trvání divadelních ochotníků v Malých Svatoňovicích, jejichţ činnost byla oceněna proslovem okrskového předsedy Maxe Lederera, v únoru následovalo předání diplomu čestného uznání za ochotnickou činnost Josefovi Jizbovi a v březnu oslavy 30. výročí zaloţení dram. spolku Vrchlický v Jaroměři. Také tento rok proběhl další ročník Jiráskova Hronova tématicky zaměřeného na Slovensko, a který byl zahájen 13. srpna večer v Jiráskově divadle koncertem na varhany. V neděli byli přivítáni hosté ze Slovenska, kteří následující den 15. srpna vystoupili s hrou od Ivana Stodoly „Bačova ţena“. V úterý pak jičínská jednota předvedla hru „Libuňský jemnostpán“, ve středu následovalo loutkové představení pro mládeţ, ve čtvrtek předvedl soubor z Plzně „V káře Théspidově“, v pátek se konal koncert a v sobotu vzpomínkový večer na Aloise Jiráska. Vyvrcholení pak přišlo v neděli 21. srpna, kdy se konala dopoledne opět pouť k Jiráskovu hrobu, po té tábor lidu na náměstí manifestující za národní ideu Jiráskova díla a v odpoledních hodinách se hrálo představení „Jan Hus“, v němţ vystupovali ochotníci z 25 měst z celé republiky.235 Valná hromada roku 1933 se konala 26. února. V této době také došlo k roztrţce mezi některými jednotami, coţ nakonec vyústilo v odchod 5 spolků z Jiráskova okrsku. Šlo o spor mezi dvěma divadelními spolky v Jaroměři, který přerostl v osobní nevraţivost mezi jednotlivci. Přesnější podrobnosti o tomto sporu známy nejsou. Dne 6. července okrskový soubor sehrál veselohru „Komediant Hermelín“, která byla obecenstvem přijata s bouřlivým úspěchem. I přes finanční obtíţe se pořádal v tomto roce další, jiţ III. ročník Jiráskova Hronova. Ten se konal ve dnech 20. - 27. srpna a kvůli velkému zájmu byl rozšířen na devět představení. Hlavním tématem byl menšinový hold památce a dílu Jiráskovu, a probíhal pod patronátem Svazu národních jednot a matic v ČSR. Hlavní návštěvou „festivalu“ se stal dramatický odbor krajanských spolků v Záhřebu, který vystoupil s hrou „Liják“ nejen v Hronově, ale i v dalších městech republiky236. Z dalších 234
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 7. Tamtéž, kt. 8. 236 Zhibo, J.: 150 let Aloise Jiráska. Divadelní tradice Hronova. Jaroměř, 2001, s. 4. 235
80
představení bylo uvedeno „Drama čtyř chudých stěn“ a hlavně Jiráskův „Jan Ţiţka“, ostatní večery byly vyplněny koncerty, loutkovými představeními a přednáškami. ÚMDO pokračovala ve své činnosti v roce 1934, kdy bylo v okrsku sdruţeno 92 spolků. Na jaře byla pod vedením Maxe Lederera nazkoušena a předvedena hra „jedna z nejtěžších jaké máme“, coţ byl „Cyrano z Bergeracu“, který sehrálo 53 ochotníků z 12 jednot.237 Nejdříve byl předveden 25. března v Náchodě, 8. dubna v Novém Městě nad Metují a 13. dubna v Hronově. Pak je jiţ okrsek připravoval jako kaţdoročně na IV. Jiráskův Hronov, zahajující 19. srpna, kdy v hlavním celostátním představení v neděli 26. srpna spoluúčinkovalo 50 členů z Jiráskova okrsku ve hře „Jan Roháč“. Jako uţ bylo zvykem, byl celý týden zaplněn představeními spolků z celé republiky, procházkami na místa z Jiráskových knih a tradiční nedělní poutí k jeho hrobu. Následující rok byl zahájen smutně, neboť zemřel zakladatel ÚMDO Náchod a jeho čestný člen JUDr. Josef Číţek. Okrsková rada konala 1. března 1935 pouť k hrobu JUDr. Číţka na Starém Městě, kde byly poloţeny kytice. Dne 10. března se konala valná hromada, konstatující, ţe Jiráskův okrsek čítá 92 spolků, a na které bylo vzpomenuto 85. narozenin T. G. Masaryka a 5. výročí smrti Aloise Jiráska. Okrskový ochotnický spolek v tomto roce předvedl představení „Evino nedůstojné povolání“, které se několikrát opakovalo v okolních městech, původní hru učitele ze Rtyně Břetislava Kavana „Dobrý člověk“ a Langrovu hru „Jízdní hlídka“. Kaţdoroční Jiráskův Hronov se konal ve dnech 18. aţ 25. srpna s heslem Legionáři a spisovatelé Jiráskovi, avšak tentokráte bez aktivní organizační účasti okrsku, pouze několik členů účinkovalo v celostátní hře od Jiráska „Emigrant“. Na podzim se pak konaly velké oslavy šedesátin předsedy Maxe Lederera, kterému jeho kolegové připravili divadelní večer, kdy předvedli Šrámkovo „Léto“ a na druhý den pozvali představení z Prahy „Dům u silnice“.238 Také rok 1936 byl zahájen valnou hromadou, na které byly opět probrány nejdůleţitější problémy z agendy spolku. Ve dnech 28. a 29. července se mělo konat okrskové představení „České pašije“, které se však pro nahromaděné technické problémy neuskutečnilo. Ani ţádné jiné představení okrsek nehrál, ani jinak nic nepořádal. Tradiční Jiráskův Hronov, který v celostátním provedení představil Jiráskovu „Lucernu“, se dle ohlasů nepovedl, a tak následující IIV. divadelní festival organizoval sám Jiráskův okrsek pod patronací ÚMDO z Prahy.239 V roce 1937 kromě běţných schůzí okrskové rady bylo 237
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, Kt. 9. V této hře vystoupili herci Národního divadla V. Vydra, O. Scheinpflugová, E. Kohout a další. 239 SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 9. 238
81
sehráno na několika městských scénách drama Keitha Wintra „Zářivá chvíle“ pod reţijním vedením Maxe Lederera. VII. Jiráskův Hronov se v roce 1937 konal od 23. do 29. srpna pod patronací prezidenta Beneše a jeho tématem bylo Armáda Jiráskovi. Slavnostní týden za účasti zástupců armády vyvrcholil celostátním představením v reţii MUDr. Kudrnáče z Hronova, kterým byla Jiráskova hra „Bratrstvo“. Z iniciace předsedy okrsku probíhala během divadelního týdne výstava U nás v Hronově. Na podzim pak zasáhla celý okrsek velká rána v podobě smrti předsedy Maxe Lederera, který zemřel 2. 9. 1937 při zkoušce slavnostního představení „Jiřinkový bál“. Impozantní pohřeb proběhl 4. 9. za účasti nespočetného mnoţství Ledererových přátel z celé republiky.240 Prozatímním předsedou do příští valné hromady se stal továrník Theo Keyzlar. Ta proběhla 24. dubna 1938 v Jiráskově divadle v Hronově a byla vzpomínkovou schůzí za zemřelého předsedu. Novým předsedou byl zvolen Břetislav Kavan, učitel ze Rtyně, místopředsedou Theo Keyzlar a jednatelem opět Jaroslav Moravec. Po ukončení valné schůze pak na památku Maxe Lederera proběhlo divadelní představení, kdy se hrálo drama Karla Čapka „Matka“. V plánu na tento rok byl velký sjezd ochotnictva v Náchodě na Výstavě 38, konané v červenci. Spolu s tím mělo být provedena expozice ochotnictva na výstavě a velké okrskové představení „Naši Furianti“. Představení bylo nakonec odvoláno pro nezájem a neúčast herců na zkouškách, stejně jako sjezd, který by se nesetkal s úspěchem, kdyţ představení odpadlo. I kdyţ podmínky pro přípravu dalšího Jiráskova Hronova byly velmi obtíţné, konal se v roce 1938 jiţ VIII. ročník. Jako hlavní host vystupoval spolek v Mladé Boleslavi, který předvedl pětidílnou tragédii „Zmoudření dona Quijota“. V neděli 29. srpna se konal slavnostní průvod ke hrobu A. Jiráska a večer pak celostátní soubor zahrál Jiráskovu pohádku „Pan Johanes“. Ţádnou další činnost uţ do konce roku Jiráskův okres nevykazoval.241 Rok 1939 započal spolek valnou hromadou 19. února, na které bylo konstatováno, ţe počet přihlášených jednot klesl na 60. Bylo plánováno také okrskové představení v přírodním divadle ve Starkoči, ale to se nakonec neuskutečnilo. Jedinou povedenou akcí tak zůstal IX. ročník Jiráskova Hronova, konající se ve dnech 20. aţ 27. srpna, a na který se přihlásilo přes 20 spolků. V Hronově se pak hráli hry jako „RUR“, „Most“, „Zvíkovský rarášek“, „Paní mincmistrová“, vše vyvrcholilo jako obvykle nedělní poutí k Jiráskovu hrobu a slavnostním představením hry „M. D. Rettigová“, která byla zahrána celkem třikrát. Na podzim se pak konala divadelní soutěţ
240 241
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 11. Tamtéž.
82
měst českého severovýchodu, ve které zvítězila Společnost divadelních ochotníků z Pardubic.242 Vlastní činnost v roce 1940 Jiráskův okrsek nevykazuje. Pod jeho záštitou nebo i spoluúčastenství však proběhly některé akce, jako slavnostní otevření divadla v Polici nad Metují a předvedení hry „Maryša“, nebo reţisérský kurs v Úpici, kde přednášela p. Rektorysová, J. Fiala a předseda okrsku B. Kavan. Jako kaţdoročně i letos pořádal okrsek další, tentokráte jubilejní ročník X. Jiráskova Hronova. Souběţně se slavnostním týdnem probíhal i reţisérský kurs. V tomto roce měly hronovské slavnosti největší diváckou návštěvnost na všech divadelních představeních, takţe musela být ještě jednou v týdnu opakována.243
Na konci roku pak došlo ke smutné události, kdy zemřel dlouholetý
ochotnický pracovník J. M. Vlček, působící v okrsku od počátku, tedy asi od roku 1920. Činnost ÚMDO byla ztíţena politickou situací. Z okrskových představení se nehrálo ani jednou, dokonce se okrsku nepodařilo ani spolupodílet se organizování na XI. Jiráskova Hronova, který doprovázela vyšší divadelní škola. Té se pár zástupců okrsku účastnilo, MUDr. Rychetík dokonce sloţil všechny zkoušky a spolek tak získal řádného reţiséra. Jako celostátní představení byla zahrána Jiráskova „Vojnarka“, obecně vzato se však XI. ročník divadelních slavností nevyvedl, „…ročník byl uvařen z neslané, nemastné vody.“244 Do dalšího roku vstupoval Jiráskův okrsek s odhodláním k větší organizační činnosti. Proto byla plánovaná divadelní škola I. a II. stupně, nakonec však bylo od jejího provedení upuštěno pro přetrvávající komunikační problémy a byla přeloţena na jaro roku 1943. Pod patronátem okrsku pak proběhly v červnu a červenci v Polici nad metují III. Polické hry v Kolárově divadle, kde bylo předvedeno 6 her.245 Z technických důvodů se nekonal XII. ročník Jiráskova Hronova, přesto však vybrané spolky do Hronova přijely a svoje představení sehrály. Dále pak byla zorganizována divadelní soutěţ okolních jednot v Malých Svatoňovicích. Ta však byla hned na začátku zákazem her přerušena a dokončena na podzim.246 V roce 1943 pořádal Jiráskův okrsek dvě divadelní školy, a to od 11. 4. do 23. 5. v Náchodě a od 5. 12. do 23. 1. 1944 v Polici nad Metují. Obě divadelní školy byly hojně navštíveny okolními jednotami a zakončeny zkouškami.247 Dále se pak 242
SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 12. Tamtéž, kt. 13. 244 Tamtéž, kt. 14. 245 Byly sehrány tyto hry: Lope de Vega: Sedlák svým pánem, J. Snížek: Příklady táhnou, J. Grmela: Dědictví, S. K. Macháček: Ženichové, K. F. Šaman: Slunečný den, K. Krpatý: Hvězdy nad hradem. 246 SOkA Náchod, fond ÚMDO Náchod, kt. 15. 247 Polická divadelní škola provedla zkoušky na konci ledna 1944, náchodská škola až 4. července 1944. 243
83
konala divadelní soutěţ venkovských jednot v Jasenné u Josefova, která byla zahájena 5. prosince a ukončena 6. února 1944. Na zvláštní schůzi okrskové rady 14. listopadu pak byla diplomem čestného uznání oceněna za 30 let ochotnické herecké činnosti p. Máňa Nesládková. Z roku 1944 máme poslední zprávy o činnosti Jiráskova okrsku, kdy došlo k ukončení divadelní soutěţe v Jasenné, proběhly zkoušky obou divadelních škol a byl předán diplom čestného uznání R. Baudyšovi k jeho 75. narozeninám. Ústřední matice divadelních ochotníků pak pravděpodobně fungovala ještě do roku 1946, kdy byla její činnost ukončena.
84
11 Závěr Práce
se pokusila zdokumentovat
nejvýznamnější
kulturní
spolky
v Náchodě, které byly přínosem pro ţivot obce a zmapovat jejich činnost vnitřní i veřejnou od počátku jejich zaloţení, ale hlavně v první polovině dvacátého století. Náchod, jako národnostně jednotné okresní město s velkým počtem příslušníků středních a niţších podnikatelských vrstev, poskytoval pro rozvoj spolkové činnosti příhodné podmínky, o čemţ svědčí poměrně velké mnoţství vzniklých sdruţení. Jen do konce devatenáctého století vzniklo ve městě několik desítek spolků, počet nově ustanovených sdruţení v první polovině dvacátého století byl srovnatelný. Nejpočetněji zastoupeny byly spolky sportovní, pěvecké a hudební, válečných veteránů a divadelních ochotníků. Ve městě neexistoval plně ţenský spolek, pouze dámský odbor Ústřední matice školské a ani Spolek ochrany matek a dětí nebyl čistě dámskou záleţitostí. Nejvýznamnější spolky z pohledu účasti městských elit a významu pro veřejný ţivot se staly Pěvecký sbor Hron, nejpočetnější Tělocvičná jednota Sokol, kulturně nejaktivnější Čtenářská beseda Svatopluk Čech. Dalšími důleţitými zájmovými uskupeními v tomto směru byla Ústřední matice divadelních ochotníků Náchod – Jiráskův okrsek a Klub českých šachistů. Největším zkoumaným spolkem byla Ústřední matice divadelních ochotníků, jejichţ přesný počet není znám, neboť v sobě sdruţovala ochotnické soubory z celého okresu. Tělocvičná jednota Sokol pak čítala několik set osob, Pěvecký sbor Hron sdruţoval kolem sta členů, čtenářská beseda v době své největší činnosti čítala asi osmdesát osob, mnoţství členů Boru a československých dobrovolců dosahovalo aţ kolem sedmdesáti a podobně tomu bylo i u Klubu českých šachistů. Lišilo se také částečně i sociální sloţení spolků. Členy Studentského spolku Bor byli mladí lidé, studenti a hlavně vysokoškoláci. Širší spektrum obyvatel pak přitahoval Hron, Sokol i beseda, ovšem většinou šlo o inteligentní osoby se vzděláním, mající pevné zázemí. Minimální zůstávalo ve spolcích zastoupení dělnické profese. Ţeny se v náchodských spolcích registrovaly jako přispívající i činné členky. Prosazovaly se hlavně v Pěveckém sboru Hron a v matici divadelních ochotníků, kde jejich byly nezbytnou součástí, zastoupeny byly v ţenském odboru Sokola a od počátku dvacátého století se počaly objevovat také ve čtenářské besedě. Z pochopitelných důvodů nebyly zastoupeny ve Sdruţení čs. dobrovolců, ale ani mezi šachisty se v první polovině dvacátého století neobjevily. Mezi činovníky spolků hráli důleţitou roli učitelé, kteří byli nejpočetněji zastoupeni ve čtenářské besedě, a úředníci. 85
Spolková uskupení byla často propojena navzájem nejen společnými výstupy či podniky, ale také osobami členů. Často pak byly spolky spojeny také s městskou samosprávou a představiteli komunální politiky. Asi nejtypičtějším příkladem byl JUDr. Josef Číţek, působící 31 let jako starosta Tělocvičné jednoty Sokol, byl také předsedou a členem čtenářské besedy a dalších spolků, a hlavně se proslavil jako starosta města Náchod na počátku dvacátého století, kdy se zaslouţil o jeho rozvoj. Osob, které působily ve více spolcích, bychom našli samozřejmě více. Typické také bylo dlouhodobé setrvávání činovníků ve svých funkcích ve spolku, zvláště pokud se osvědčili. Takovým případem byl výše uvedený Josef Číţek, nebo také Stanislav Řehák, působící ve funkci předsedy Čtenářské besedy Svatopluk Čech deset let, a Max Lederer spolu s Jaroslavem Moravcem, kteří v čele Ústřední matice divadelních ochotníků setrvali devět let.248 V samosprávě spolků se prosazovali také noví kvalifikovaní přistěhovalci, nejčastěji to byli učitelé. Ze zkoumaných spolků pokračovali ve své činnosti v druhé polovině dvacátého století pouze dva, coţ jasně ukazuje celkový úbytek spolkových sdruţení v této době. Klub českých šachistů, po utlumení činnosti na konci 40. let dvacátého století, ukončil svou činnost v roce 1950 a šachová aktivita se přenesla na nově utvořený klub Rubeny Náchod. Pěvecký sbor Hron pokračoval ve své činnosti jako kulturní soubor ROH náchodského podniku Rubena a působí do dnes. Tělocvičná jednota Sokol byla obnovena a začleněna do Československé obce sokolské 8. února 1990 a její členové stále aktivně cvičí. Bezesporu můţeme říci, ţe náchodské spolky hrály v první polovině dvacátého století důleţitou roli ve společenském ţivotě města.
248
Max Lederer působil v matici divadelních ochotníků již od jejího založení v roce 1923 jako místopředseda a Jaroslav Moravec zůstal jednatelem i po smrti přítele v roce 1937 a vydržel až do jejího konce v roce 1946.
86
12 Použitá literatura, periodika, prameny 12.1 Literatura Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934. Baštecká, L., Ebelová, I.: Náchod. Historie, kultura, lidé. Praha, 2004. Bouza, E.: Spolky v okrese Náchod 1741 – 1956. Sdruţený inventář. Náchod, 1973. SOkA Náchod, AP 151. Čáp, J.: Šachy – hra královská. „Z nejstarší historie organizovaného šachu na Náchodsku“. In: Náchodsko od minulosti k dnešku. Sborník příspěvků k šedesátinám PhDr. Václava Sádla. 2009, r. 6. Čáp, J. – Prachař, V.: 90 let šachu v Náchodě. Náchod, 1985. Efmertová, M. C.: České země 1848 – 1918. Praha, 1995. Fasora, L. – Hanuš, J. – Malíř, J.: Občanské elity a obecní samospráva 1848 – 1948. Brno, 2006. Fetters, A.: 120 let Hronu v hudebním životě Náchoda. NKS, Náchod, 1981. Fetters, A.: 125 let pěveckého sboru Hron. NKS Náchod, 1986. Fetters, A.: 130 let pěveckého sboru Hron v Náchodě. NKS, Náchod, 1991. Fetters, A.: 140. výročí založení pěveckého sboru Hron 1861 – 2001. Náchod, 2001. Hraše, J. K.: Dějiny Náchoda. Od nejstarších dob až do bitvy na Bílé hoře. Díl I. Náchod, 1895. Janák, J., Hledíková, Z.: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Praha, 1989. Kačírek, K.: „Ţivot studentský – ţivot veselý“. In.: Almanach studentského spolku Bor pro Náchod a okolí 1909 – 1934. Náchod, 1934, s. 55 – 57. Kladiva, P.: Obecní výbor Moravské Ostravy 1850-1913. Komunální samospráva průmyslového města a její představitelé. Ostrava, 2004. Kolísko, J.: Století turistiky v Náchodě 1883 – 1993. Náchod, 1993. 87
Kosmas: Kosmova kronika česká. Praha, 1975. Lašťovka, M.: Pražské spolky. Soupis pražských spolků na základě úředních evidencí z let 1895 – 1990. Praha, 1998. Mandlerová, J.: Soupis odborných spolků a vědeckých institucí v českých zemích 1860 – 1918. Praha, 1973. Markel, M.: Dějiny Jaroslavic. Rajhrad, 2006. Masarykův slovník naučný, díl VI. Praha, 1932. Měřička, V.: Československé vyznamenání. V. část 1914 – 1918. Hradec Králové, 1979. Porák, J.: Ze starých letopisů českých. Praha, 1980. Prachař, V.: 80 let šachu v Náchodě. Náchod, 1974. Ptáček, A: Třicet let Komorní hudby v Náchodě 1926 – 1956. MNV Náchod, 1956. Sbírka zákonů a nařízení, ročník 1939, Praha, 1939. Sbírka zákonů a nařízení. (Doba svobody.) ročník 1945, Praha, 1945. Veselá, R.: Spolkový zákon v praxi některých brněnských fakultních spolků (1919 – 1952). Masarykova univerzita, Brno, 1995. Vojtěchovský, Z.: Osobnost a působení Augustina Ptáčka. NKS Náchod, 1986. Zachoval, F. K.: Naše Sokolovna. K slavnostnímu uložení pamětního listu do základního kamene k nové Sokolovně v Náchodě. Náchod, 1929. Zelená, Z.: Památník Sokola Náchod 1869 – 1994. Náchod, 1994. Zhibo, J.: 150 let Aloise Jiráska. Divadelní tradice Hronova. Jaroměř, 2001 Zpráva o činnosti tělocvičné jednoty Sokol v Náchodě za správní rok 1908. Náchod, 1909.
12.2 Periodika
České listy šachové
Jiráskův kraj
Náchodské listy 88
Náchodský zpravodaj
12.3 Internetové zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_listy_%C5%A1achov%C3%A9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Societas_eruditorum_incognitorum_in_terris_Austriacis http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Stanislav_Guth-Jarkovsk%C3%BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Simult%C3%A1nka
12.4 Seznam pramenů SOkA Náchod, Pamětní kniha městské školy náchodské. SOkA Náchod, Kejklíčkova pamětní kniha. Zpracované fondy SOkA Náchod SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech Náchod (1881 – 1949). SOkA Náchod, fond Sdruţení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod (1937 – 1938) SOkA Náchod, fond Sokol – tělocvičná jednota Náchod (1869 – 1949). SOkA Náchod, fond Studentský spolek Bor pro Náchod a okolí (1930 – 1939). Nezpracované fondy SOkA Náchod SOkA Náchod, fond Klub českých šachistů Náchod (1895 – 1950). SOkA Náchod, fond Pěvecký sbor Hron Náchod (1861 – 2000). SOkA Náchod, fond Ústřední matice divadelních ochotníků – Jiráskův okrsek Náchod (1923 – 1946).
89
13 Příloha 1. Pozvánka Čtenářské besedy Svatopluk Čech Zdroj: SOkA Náchod, fond Čtenářská beseda Svatopluk Čech, různá korespondence 1881 – 1949. 2. Stanovy Klubu českých šachistů Zdroj: SOkA Náchod, fond Klub českých šachistů, karton 1 (stanovy). 3. Titulní strana pamětní knihy Sdruţení československých dobrovolců Zdroj: SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Pamětní kniha. 4. Pamětní list ke slavnostnímu aktu odhalení pamětní desky padlým dobrovolců Zdroj: SOkA Náchod, fond Sdružení československých dobrovolců 1918 – 1919 Náchod, Pamětní kniha. 5. Plány náchodské Sokolovny Zdroj: SOkA Náchod, fond Sokol – tělocvičná jednota Náchod, Sokolovna. 6. Pozvánka na otevření Sokolovny Zdroj: SOkA Náchod, fond Sokol – tělocvičná jednota Náchod, Sokolovna. 7. Obrázek z představení Jan Ţiţka z Trocnova, ztvárněného ochotníky u příleţitosti III. ročníku Jiráskova Hronova Zdroj: Věstník Jiráskova Hronova, r. 2, č. 2., Náchod 1933.
90
Příloha 1. Pozvánka Čtenářské besedy Svatopluk Čech
91
Příloha 2. Stanovy Klubu českých šachistů
92
Příloha 3. Titulní strana pamětní knihy Sdruţení československých dobrovolců 93
Příloha 4. Pamětní list ke slavnostnímu aktu odhalení pamětní desky padlým dobrovolců
94
Příloha 5. Plány náchodské Sokolovny
95
Příloha 6. Pozvánka na otevření Sokolovny 96
Příloha 7.
Obrázek z představení Jan Ţiţka z Trocnova, ztvárněného ochotníky u
příleţitosti III. ročníku Jiráskova Hronova
97
