Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav českého. Bc. Eliška Čejková. Pomístní jména v Maleš. Vedoucí práce: Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav českého jazyka

Bc. Eliška Čejková

Pomístní jména v Malešovicích

Magisterská diplomová práce Magisterská Vedoucí práce: Mgr. Michaela Boháčová, Boháčová Ph.D.

2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne ………………

……………………………………………. Podpis autora práce

2

Na tomto místě bych ráda poděkovala informátorovi Z. Š., který ochotně a trpělivě odpovídal na veškeré dotazy. Zejména bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Michaele Boháčové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky.

3

Obsah 1

2

Úvod ................................................................................................................................... 6 1.1

Rozdělení onomastiky ................................................................................................. 7

1.2

Toponomastika ............................................................................................................ 8

1.3

Vývoj pomístních jmen v českých pohraničních oblastech....................................... 10

Historie a současnost Malešovic .................................................................................... 11 2.1

Všeobecné vymezení dřívějšího okresu Pohořelicko ................................................ 11

2.2

Malešovice ................................................................................................................. 12

2.3

Přírodní park Pojihlaví............................................................................................... 15

2.4

Poválečný odsun německého obyvatelstva................................................................ 16

2.5

Volyňští Češi v Malešovicích .................................................................................... 18

2.5.1

Mluva volyňských Čechů ................................................................................... 19

3

Nářeční charakteristika oblasti ..................................................................................... 21

4

Prameny ........................................................................................................................... 23

5

4.1

Terénní výzkum 2012 ................................................................................................ 23

4.2

Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 (Katastrální mapa)............................................ 23

4.3

Mapa katastru nemovitostí 1: 7 000 (Katastrální mapa)............................................ 24

4.4

Mapa katastru nemovitostí 1: 10 000 (Katastrální mapa).......................................... 24

4.5

Mapa grafického přídělu 1: 5 000.............................................................................. 24

4.6

Mapa evidence nemovitostí 1: 2880 .......................................................................... 25

4.7

Územní plán zpracovaný společností Ageris............................................................. 26

Charakteristika získaného materiálu ............................................................................ 27 5.1

Seznam pomístních názvů sesbíraných v Malešovicích ............................................ 27

5.2

Analýza hesel ............................................................................................................. 28

5.3

Rozdělení získaného materiálu dle typu .................................................................... 55

4

6

5.3.1

Dělení dle počtu slov .......................................................................................... 55

5.3.2

Dělení dle typu anoikonyma .............................................................................. 58

5.3.3

Třídění dle Karla Olivy ...................................................................................... 60

5.3.4

Dělení na základě zdroje, ze kterého byla hesla získána.................................... 62

5.3.5

Dělení dle vzniku toponyma .............................................................................. 65

Vztahověmodelová a strukturní analýza ...................................................................... 68 6.1

Přehled PJ a jejich vztahových a strukturních typů ................................................... 69

6.2

Vztahový typ A .......................................................................................................... 72

6.3

Vztahový typ B .......................................................................................................... 74

6.4

Vztahový typ C .......................................................................................................... 76

6.5

Vztahový typ D .......................................................................................................... 77

6.6

Přehled jednotlivých strukturních modelů ................................................................. 78

6.7

Přehled jednotlivých strukturních typů...................................................................... 80

6.8

Celkové shrnutí vztahověmodelové a strukturní analýzy .......................................... 84

7

Závěr ................................................................................................................................ 88

8

Seznam zkratek ............................................................................................................... 91

9

Použité zdroje .................................................................................................................. 92 9.1

Literatura ................................................................................................................... 92

9.2

Elektronické zdroje .................................................................................................... 96

5

1 Úvod Předmětem diplomové práce je sběr a analýza pomístních jmen na území obce Malešovice ležící v oblasti moravsko-rakouského pohraniční, ve které došlo po roce 1945 k vysídlení německého obyvatelstva. Materiál byl získán na základě terénního výzkumu a částečně vyexcerpován z jiných zdrojů, které tvořily: Územní plán obce Malešovice zhotovený firmou Ageris s.r.o., Mapa grafického přídělu z roku 1946, Mapa evidence nemovitostí z roku 1982 Katastrální mapy v měřítcích 1: 7 000, 1: 2 000 a 1: 10 000. Práci je možno rozdělit do několika částí. Úvodní pasáž pojednává o onomastice a jejím členění. Rovněž je zde popsána toponomastika, její dělení a stručná historie. Krátká podkapitola je také věnována vývoji pomístních jmen v českém pohraničí. Obsahem druhé kapitoly, nazvané „Historie a současnost Malešovic“, je seznámení se s obcí. Jsou zde nastíněny stručné dějiny obce, geografické a demografické údaje atd. Zvláštní pozornost je přitom věnována odsunu Němců a osídlení území volyňskými Čechy. V kapitole „Nářeční charakteristika oblasti“ je obec zařazena do dialektologické oblasti, která je dále charakterizována po stránce hláskoslovné, morfologické a lexikální. Třetí část je zaměřena na popis pramenů, ze kterých se při shromažďování materiálu vycházelo – terénní výzkum, katastrální mapy a jiné dokumenty uvedené výše. U každého z nich je podána stručná charakteristika. Kapitola nazvaná „Charakteristika získaného materiálu“ je částí, kde jsou jednotlivá PJ blíže určována. U každého z nich je uvedena přibližná poloha pojmenovaného objektu v rámci katastru obce, motivace vzniku pojmenování, zdroj, ze kterého bylo PJ získáno a jiné varianty tohoto názvu. Dále je materiál v této kapitole podroben detailnějšímu rozdělení z různých hledisek. První rozdělení sleduje počet slov, z nichž se jednotlivá PJ skládají. Dále jsou anoikonyma tříděna dle svého typu na agronyma, hydronyma a ostatní anoikonyma. Předmětem třetího typu členění je způsob utváření PJ z proprií či apelativ. V neposlední řadě je materiál dělen dle zdrojů, ze kterých byl získán. Závěrečná podkapitola pojednává o třídění PJ dle způsobu jejich utvoření. V další kapitole je provedena vztahově-modelová a strukturní analýza získaného materiálu, podle modelu Jany Pleskalové, který je popsán v monografii Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. V práce závěru pak jsou shrnuty všechny výsledky a poznatky z ní plynoucí.

6

1.1 Rozdělení onomastiky Předmětem studia onomastiky jsou vlastní jména – propria. Ta mají na rozdíl od apelativ individualizační, konkretizační a identifikační funkci1. Onomastika je věda věda,, která je subdisciplínou disciplínou jazykovědy a má poměrně velkou míru samostatnosti. samostatnosti. Zabývá se vznikem a fungováním propriálních soustav a jejich realizací v konkrétních společenských, místních a časových podmínkách. Zároveň se onomastika věnuje i konkrétním prvkům těchto soustav – konkrétním propriím, pojmenovacím principům, onymickým objektům atd.2 Základní dělení proprií je na bionyma (vlastní jména osobní) a abionyma (vlastní jména neživých objektů). Souhrnné rozdělení onomastiky je uvedeno v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 V následující tabulce je uvedeno přehledné rozdělení onomastiky:

Onomastika

Propria Bionyma

Abionyma

Antroponyma Zoonyma Fytonyma Etnonyma Chrématonyma Toponyma Hypokoristika

Anoikonyma Kosmonyma Choronyma Oikonyma

Příjmí

Hydronyma

Příjmení

Agronyma

Rodná jména

Oronyma

Přezdívky

Hodonyma Jména neživých objektů v krajině

Pseudonymy

1

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 7. KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. češtiny Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 293. 2

7

1.2 Toponomastika Toponyma, nebo také vlastní jména zeměpisná, jsou vlastní jména neživých přírodních objektů, jevů a lidských výtvorů pevně fixovaných v krajině. Lze je dále rozdělit podle druhů objektů, které pojmenovávají do několika kategorií. První z nich jsou kosmonyma, která je možno definovat jako vlastní jména neživých přírodních objektů, jež se nenacházejí na Zemi (např. Měsíc, Slunce). Další kategorií, která zastřešuje názvy větších přírodních nebo správních celků z hlediska horizontálního členění, jsou choronyma. Přitom můžeme rozlišit choronymum přírodní (např. Evropa) a choronymum administrativní (např. Česká republika). Třetím druhem toponym jsou oikonyma neboli vlastní jména místní pojmenovávající jak obydlené, tak neobydlené objekty, jako města, vsi, samoty, skupiny domů, jednotlivé objekty atd. (např. Brno)3. Poslední a pro tuto práci stěžejní kategorií jsou anoikonyma – pomístní jména. Jedná se o jména neobydlených objektů nacházejících se na zemském povrchu a dále také názvy objektů vytvořených člověkem, které však neslouží k obývání a jsou pevně fixovány v krajině. Tato jména dále rozlišujeme podle pojmenovaných objektů. Hydronyma jsou vlastní jména vod – vodních toků, moří, jezer, přehrad, průlivů, potoků, studánek, bažin, rybníků atd. (např. Černé moře, Vltava). Oronyma označují tvary vertikální činnosti zemského povrchu a mořského dna – pohoří, hory, hřbety, kopce, vrchoviny, skály, průsmyky, sedla, páve, tabule, nížiny, roviny, propasti atd. (např. Sněžka, Orlické hory). Zvláštní kategorií spadající pod oronyma jsou speleonyma, jež označují jeskyně (např. Balcarka). Vlastní jména pozemků, obdělávaných (zemědělské hony, pole, louky, pastviny, vinice zahrady) či neobdělávaných (polesí, obora, les), se nazývají agronyma. Další kategorií spadající pod anoikonyma jsou hodonyma. Jedná se o jména dopravních cest, tj. jména cest, silnic, dálnic, tunelů brodů, mostů, železnic, lanovek atd. Nově se zvlášť vyčleňují urbanonyma, která označují ulice, náměstí a veřejná prostranství. Jako pomístní jména jsou klasifikovány i názvy neživých objektů nacházejících se v krajině, jakými jsou názvy božích muk, křížků, hřbitovů, pomníků, dolů, lomů, rozhleden, ukazatelů cest, kapliček, balvanů atd4.

3

KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 491. 4 KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 204–205.

8

Toponymií označujeme soubor zeměpisných jmen na určitém území či textu, v určitou dobu a určitém jazyce. Pomístní jména (dále PJ) zůstávala poměrně dlouhou dobu bez povšimnutí. První zájem o ně se objevil v polovině 19. století, ovšem téměř všechny pokusy o jejich sepsání zůstaly nedokončeny a mnoho materiálu se nedochovalo. V 50. letech začalo docházet ke kolektivizaci a v důsledku scelování pozemků začala postupně mizet i anoikonyma. Důležitým mezníkem byl rok 1962, kdy byla PJ sepisována na území Čech a to díky Místopisné komisi ČSAV pod vedením Vladimíra Šmilauera. Významný podíl měla i L. Olivová – Nezbedová, která se věnovala soupisu PJ pro Prahu. Kromě toho, že procházela archivy a shromažďovala materiál dochovaný z předchozích výzkumů, vypracovala i metodické pokyny pro provádění sběru. V roce 1974 byl zahájen soupis PJ z pohraničních oblastí, kde do skončení druhé světové války žilo německy mluvící obyvatelstvo. Výzkum pokryl 86 % území Čech a díky sebranému materiálu mohlo vzniknout mnoho monografií článků a studií. Na Moravě a ve Slezsku byla situace usnadněna díky již známým postupům a převzaté dokumentaci. První přípravy byly provedeny již v roce 1964 a pracovalo se na území Jihomoravského a Severomoravského kraje. Vynechány byly pouze oblasti, v nichž do roku 1945 žila převaha německého obyvatelstva. Celkově bylo pokryto asi 96 % obcí a sebráno 220 000 PJ, což dalo vzniknout Hesláři ke Slovníku PJ na Moravě a ve Slezsku, zhotovenému Janou Pleskalovou a Rudolfem Šrámkem, a dále monografii Jany Pleskalové Tvoření PJ na Moravě a ve Slezsku. Faktem je, že Česká republika má díky těmto soupisovým akcím jako jediná mezi slovanskými státy téměř kompletní soupis PJ5. V současné době je věnována pomístním jménům pozornost v rámci několika vědeckých projektů různých poskytovatelů. Z projektů aplikovaného výzkumu zmiňme např. projekt řešený na Ostravské univerzitě s, názvem Místní a pomístní názvy jako kulturní dědictví a zdroj lokální, regionální a národní identity. Příprava metodiky ochrany místních a pomístních jmen. Tento projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity.

5

KNAPPOVÁ, Miloslava. Stav a perspektivy české onomastiky v mezinárodním kontextu. In Naše řeč 68, 1989, č. 1, s. 4–9.

9

1.3 Vývoj pomístních jmen v českých pohraničních oblastech Pomístní jména se v českém pohraničí vyvíjela poměrně dlouho a tento proces byl značně složitý. Docházelo zde ke kontaktu dvou jazyků – češtiny a němčiny, které se navzájem ovlivňovaly, což samozřejmě poznamenalo i místní anoikonymii. K nejdůležitějším změnám došlo v roce 1945, kdy byli z tohoto území odsunuti Němci. Zachování německých pomístních jmen se v jednotlivých obcích lišilo. Bylo závislé na národnostním složení obyvatelstva obce před rokem 1945. Lze říci, že v obcích s menším podílem českého obyvatelstva se zachovalo méně německých PJ6. Tuto skutečnost můžeme zaznamenat i v námi zkoumané obci Malešovice, kde bylo k roku 1930 515 obyvatel, z čehož bylo 481 Němců a 31 Čechů (Statistický lexikon obcí zemi moravské 1930: 82). V obcích s podobnou situací po roce 1945 většina německých PJ zanikla. Konkrétně v Malešovicích se můžeme setkat pouze s několika pozůstatky těchto anoikonym. Jedná se o název U Neubauerova kříže (kříž byl pojmenován podle někdejšího německého obyvatele), PJ polní tratě U staré vsi, které vzniklo na základě německého PJ Im alten Dorf a Mezi cestami, přeložené z německého Zwischen den Wegen. Zachování těchto pojmenování ovlivňovalo několik faktorů – aktivně používána zůstala zejména ta, která označovala objekty, které byly významné, prostorově výrazné nebo byly natolik známé, že přežila i v případě, že v obci nebyl větší podíl Čechů. Dalším důležitým mezníkem pro vývoj české anoikonymie v českém pohraničí bylo pojmenování honů JZD. V roce 1948 totiž začalo docházet ke scelování jednotlivých menších pozemků do honů a v důsledku těchto změn mnoho PJ označujících jednotlivá pole zaniklo.

6

MATÚŠOVÁ, Jana. Vývoj a standardizace pomístních jmen a urbanonym v českém pohraničí. In Naše řeč 72, 1989, č. 4, s. 179–187.

10

2 Historie a současnost Malešovic 2.1 Všeobecné vymezení dřívějšího okresu Pohořelicko Malešovice spadaly svojí polohou do Pohořelského okresu (dnes náleží k okresu Brnovenkov), jehož hranice tvořily na severu Ivančicko, na jihu Mikulovsko a na západě Krumlovsko. Z geografického hlediska se Pohořelsko nacházelo v pánvi bývalého moře, která se rozprostírala od Vídně přes Moravu až do Ruska. Území je proto zastoupeno zejména jílem, slínem a pískem. Hlavní řekou v tomto okrese je Jihlava, díky níž dříve, ještě před regulací tohoto vodního toku a postavením vodních nádrží, docházelo k zaplavování okolního území. Povrch půdy kolem řeky Jihlavy je nízký, rovný a velmi úrodný. Celým územím bývalého okresu se táhne Jihlavská rovina, jejímž nejvyšším bodem je Pravlov 192 m n. m., nejnižší se potom nachází pod Ivaní u Mušova (171 m n. m.). Nejstarší doklady o osidlování Pohořelského okresu můžeme najít v Loděnicích, kde byly nalezeny kamenné nástroje z období mladší doby kamenné. Další předměty (jehlice, náramky, knoflíky) pocházející z doby bronzové (1 000–500 př. Kr.), byly objeveny v Pasohlávkách. Na místě starých sídlišť vznikly v minulosti vsi, z nichž mnohé již neexistují. Dnes se o jejich přibližné poloze dozvídáme pouze ze zkomolených názvů polních tratí. Na území Malešovic to byly Držkovice a Poříčany. O lokalizaci Poříčan (polní trať se nachází v místech, kde se ves nacházela) zřejmě vypovídá německý název polní tratě Im alten Dorf, který byl přeložen do češtiny jako U staré vsi. Obyvatelstvo v tomto okrese tvořili v roce 1397 převážně měšťané s německými příjmeními. Změna nastala až v 2. polovině 18. st., kdy již byla většina příjmení občanů česká. Zajímavostí tohoto území je skutečnost, že se zde v 16. st. usadili Charváti (konkrétně se jednalo o obec Pasohlávky). Postupem času však došlo k jejich počeštění, později poněmčení a dodnes se jako doklad o jejich osídlení tohoto území uchovala některá příjmení. Ještě počátkem 20. st. se objevovalo u místního českého obyvatelstva hanácké nářečí, které však bylo částečně poněmčováno: „Nářečí zbylých Čechů náleží k hanáckému; ježto se však řeč nevzdělává školou, upadá a znešvařuje se a doplňuje se četnými slovy německými.“7 7

KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, s. 14.

11

Němci na tomto území užívali dolnorakouský dialekt. Více o dialektech je uvedeno více v kapitole, která se zabývá nářeční charakteristikou oblasti. Ve 20. st. bylo hlavním zdrojem obživy většiny obyvatelstva polní hospodářství. Dříve se na území vyskytovalo velké množství vinic, které se však ve 20. st. začaly přeměňovat na řepná pole. Vedle zmiňovaného vinařství se v okrese pěstovalo ovoce, choval dobytek a významné bylo i včelařství.

2.2 Malešovice Obrázek č. 1 Znak obce Malešovice.

Obec Malešovice se dnes nachází na jižní hranici okresu Brno – venkov. Její celková rozloha je 920 ha, z čehož zastavěná plocha zabírá 12 ha celkové plochy katastru. Převážnou většinu tvoří zemědělská půda, která představuje 91 % (833 ha) katastrálního území. Do obytné zástavby obce patří zejména řadové rodinné domy. Důležitou součástí zastavěné části jsou však také hospodářské budovy jako např. sýpky či stodoly, které slouží k uchování krmiva pro dobytek a skladování úrody. Střed tvoří široká, členitá náves, která je historickým jádrem obce. Je lemována přízemními domky a stojí na ní, škola, fara a kostel. Název obce vznikl zřejmě derivací OJ Maleš (mohlo jít o hypokoristikální podobu OJ s komponentem malъ- nebo substantivizovanou podobu německého adjektiva klein) pomocí sufixu -ovice. Významem tohoto MJ je „ves lidí Malešových“. Do němčiny byl název přejat s pravidelnou substitucí typickou pro MJ jihomoravských obcí -šovice/ -spitz8. První stopy osídlení, které jsou podloženy archeologickými nálezy (sídliště v trati Horka), se datují do doby římské. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1104 (Kosmův zápis Malissici 8

HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1980, s. 30.

12

= Malešice). V souvislosti s Malešovicemi byly zmiňovány i další dvě vsi, které dříve ležely na totožném katastru. První z nich jsou Držkovice (Derscowitz, též Štotendorf, Statendorf), nacházející se na trati zvané „Stotting“ a nacházela se 1 km od Loděnic a asi 2 km od Malešovic (zmínka z roku 1323). Tato ves náležela k panství Jevišovskému a záhy byla prodána Kounickému klášteru. Než roku 1466, za vpádu uherského krále Matyáše, zanikla, měla ještě několik majitelů. V opise práv Pravlova z roku 1498 se píše: „Pán jejich neb držitel statku kounického mají mýto svobodné a spravedlivé z městečka Pravlova až k dědině pusté, která slove Štondorf, též více až k Medlovu, též víc až hranicím ejvančickým. Item má pán jejich svobodnou silnici. Item Stotndorfští nejsou zde v Pravlově povinni žádného mýta dávati.“9 Druhou vsí byly Poříčany (zmínka z roku 1297), které ležely v trati „Im alten Dorf“, později zvané „Stará ves“. Tato ves byla později koupena Gerlachem, proboštem kounickým, od Jindřicha z Lichtenštejna. V 15. st. Poříčany zpustly a pole, která k nim náležela, byla přidána k Malešovicím. Roku 1537 byly Malešovice i s pustou vsí Poříčany prodány králem Ferdinandem I. Jiřímu Žabkovi z Limberka. Stav zástavby obce v této době dokumentuje Mapa stabilního katastru z roku 1825 uložená v Moravském zemském archivu v Brně. Ve 14. století patřila obec Malešovice mnoha majitelům (např. roku 1356 to byli Mareš z Cvrčovic a Hereš z Dolních Kounic). Později, roku 1364, připadla obec Oldřichu z Malešovic, který byl bratrancem Střezny, manželky Herše z Kounic. Dějiny obce jsou spojeny i s klášterem Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Před rokem 1537 totiž Malešovice náležely k panství kounického kláštera. Téhož roku byl klášter a s ním i obec prodány Jiřímu Žabkovi z Limberka. Po roce 1590 přešly Malešovice opět ke kounickému panství. Zajímavá je dohoda mezi obcemi Malešovice a Pravlov z roku 1498. Lidé v Malešovicích byli „povinni Malešovští z každého lánu rolí, a to každého roku, při času sv. Ducha jeden sýr, jednu slepici a jeden halíř dávati a spravovati; a oni zase proti tomu od obilí a stěžení svého skrze Pravlov vezouc neb nesouc nejsou povinni žádného mýta tu v městečku Pravlově dávati; též více koupic obilí na výdělek, buď také víno i pivo skrz Pravlov vezouc, z toho jsou povinni mýto dávati a spravovati.“10 Na oplátku za osvobození od mýta mohli obyvatelé Pravlova vodit svůj dobytek na pastvu k Malešovicím.

9

KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, s. 140. 10 KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, s. 135.

13

V době vlády Karla IV. byly Malešovice dosidlovány Němci, a to do takové míry, že se původní obyvatelstvo ocitlo v menšině. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a nynější populaci tvoří zejména přistěhovalci, kteří do Malešovic přišli po skončení 2. sv. války. Jedná se tedy o vysídlenou obec. Obecní pečeť pochází z roku 1749 a její kompletní otisk je uložen v Moravském zemském archivu v Brně. Nese nápis „+ SIGIL: ZVR: GEMAN: MALSPITZ:“ a ve znaku má znázorněny typické atributy obce: kosíř, radlici a vinný hrozen. V obci se rovněž nachází několik historicky cenných objektů. Jedná se o kostel sv. Štěpána, sochu svatého Jana Nepomuckého, zděná Boží muka, sochu Sv. Floriána, Svatý kříž, Pomník padlým v letech 1939–1945 a Pomník padlým v 1. světové válce. Právě tento pomník, nacházející se u kostela, byl postaven německou komunitou roku 1924 a následně obnoven roku 1994. Takto posloužil bývalým německým občanům Malešovic k připomenutí padlých příslušníků wehrmachtu za 2. sv. války a k zahrnutí jejich jmen pod věnování „Padlým hrdinům“11. Kostel Sv. Štěpána je postaven v gotickém slohu, který byl však rekonstrukcemi v letech 1822 a 1886 značně narušen. Z původní stavby se zachovaly základy, opěrky presbytáře a kamenné ostění u dveří do sakristie. Na věži kostela jsou hodiny a čtyři zvony, z nichž dva byly přelity roku 1851. Zdejší farnost spadala před rokem 1276 k panenskému klášteru v Dolních Kounicích. Roku 1878 byla v Malešovicích postavena školní budova. První zmínky o škole se však objevují již roku 1672. K roku 1913 byly v obci náboženské spolky, odbor německého Schulvereinu12, odbor spolku Němců pro jižní Moravu, tělocvičný, veteránský a hasičský spolek, Raiffeisenka13, pošta a chudobinec. Na území obce se nacházely polní tratě: Mitterfeld, Unterfeld, Neufeld, Stattung, Zwischen den Wegen, Im alten Dorf, Obere Hofstӓdt (u cesty k Trboušanům), Haidfeld, Viertelӓcker, Brenngarten (roku 1750: Obstgarten in Brenner), Halblehen – Wiesen,

11

ŽAMPACH, Vojtěch – KAŠUBOVÁ, Marie. Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno – venkov. Rajhrad: Muzejní a vlastivědná společnost pro Státní okresní archiv Brno – venkov, 2000, s. 158. 12 Spolek, který se snažil poněmčit Čechy skrze zakládání německých škol. 13 Jednalo se o spořitelní a záloženský (úvěrní) spolek, později také nepřesně nazývaný kampelička. Reiffeisenky se u nás začaly rozmáhat koncem 19. st. (JAKUBEC, Ivan. Hospodářské výsledky Ústřední jednoty hospodářských družstev v prvním čtvrtstoletí jejího trvání (1896–1918). In Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 7, 2007, s. 176–193.)

14

Auwiesen, In Stotting, Lehwiesen, Blümelwiesen. Do češtiny byly přeloženy pouze Zwischen den Wegen (jako Mezi cestami) a Im alten Dorf (jako U staré vsi)14.

2.3 Přírodní park Pojihlaví Na území Malešovic a několika dalších obcí byl k ochraně krajinného rázu vyhlášen přírodní park Niva Jihlavy. V obci Malešovice se rozkládá ve východní části katastru. Přírodní park Niva Jihlavy se rozkládá mezi Pravlovem a Pohořelicemi v nadmořské výšce 182–190 m. n. m. a je ukázkou přirozeného toku nížinné řeky, která volně meandruje říčními nánosy. Jedná se o unikátní a jediné dochované území svého druhu v okrese Brno – venkov. V minulosti docházelo k pravidelným záplavám okolního území a téměř všechna půda byla zarostlá nivními loukami. Značnou část plochy zaujímaly bažiny. Na území přírodního parku se nacházejí dva systémy poříčních jezer – první z nich je u Medlova a druhý v katastru obce Malešovice. Území parku je cenné především díky pestré dřevinné vegetaci a hnízdění několika druhů zvláště chráněných ptáků15. Nachází se zde i několik významných krajinných prvků – jsou jimi niva a tok Potůčku, vodní plochy Dolní jezero, Husinec, Horní jezero, Jezírka a lesní porosty16.

Obrázek č. 2. Letecký pohled na obec Malešovice.

14

KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, s. 138. 15 Malešovice – návrh územního plánu obce. Brno: Ateliér Projektis, 1999, s. 7. 16 Územní plán Malešovice. Brno: Ageris, 2012, s. 34.

15

2.4 Poválečný odsun německého obyvatelstva V době mezi dvěma světovými válkami žilo na území jižní Moravy téměř sto třicet tisíc obyvatel hlásících se k německé národnosti. Přesný údaj přineslo druhé sčítání lidu konané v Československé republice na počátku roku 1930. Sčítací komisaři tehdy v obcích ležících na území jižní Moravy napočítali 128 358 obyvatel hlásících se k německé národnosti. V pohořelickém soudním okrese, ve kterém se tehdy nacházela i námi zkoumaná obec Malešovice, žilo v době druhého sčítání lidu (tedy v roce 1930) 11 547 československých občanů, hlásících se k německé národnosti.

Vysídlení Němců z jejich

domovů a hospodářství v průběhu dvou poválečných let 1945 a 1946 přineslo s sebou změnu jazykového a kulturního charakteru mnoha míst jižní Moravy. Nové osídlování těchto od německého živlu oproštěných obcí a celých území navodilo reálnou možnost počeštění celých oblastí jižní Moravy.

První vlna vysídlovacího procesu započala již v době dubnových

válečných operací na jihomoravském území a táhla se až do 8. května 1945. Tehdy vysídlování Němců bezprostředně souviselo s bojovým obsazováním jižní Moravy postupující Rudou armádou a přebíráním moci obnovujícími se československými správními a politickými orgány. Tento vysídlovací proces byl ukončen závěrem postupimské konference. Vysídlování probíhalo v této první fázi dvěma způsoby – odsunováním velkých skupin Němců přes rakouskou hranici do sovětské okupační zóny v Horním Rakousku nebo pozvolným vyhošťováním německého obyvatelstva, rušením německých správních a dalších institucí a vydáváním restriktivních a často až diskriminačních opatření. Ostatně úvahy i podrobné plány o poválečném vysídlení československých Němců je možné spatřit v záměrech jak domácího odboje (např. petiční výbor Věrni zůstaneme), tak v cílech zahraniční odbojové akce reprezentované především londýnskou exilovou vládou. Vysídlení německého obyvatelstva z jihomoravského venkova proběhlo zejména v první vlně – tedy v roce 1945. Intenzita odsunu byla tak silná, že v následujícím roce, v roce 1946, z některých míst a obcí nebylo již koho vysídlovat. Jednalo se především o celou oblast tehdejšího soudního okresu Vranov nad Dyjí, západní část jižní Moravy a dále o německé obce ve vnitrozemí Znojemska. Ve východní části jihomoravského regionu se tato skutečnost týkala obcí Mušov, Milovice, Nové Mlýny, Přítluky, Bulhary, Úvaly a Ledce. Na Znojemsku to byly obce Podmolí, Tasovice, Hodonice, Načeratice, Derflice, Vrbovec, Dyjákovičky , Ječmeniště, České Křídlovce, Božice a Moravský Krumlov. Na Mikulovsku se první vlna vysídlení jihomoravských Němců vztahovala na Malešovice, Bulhary, Nydek a Lednici.

16

Již v první vlně vysídlování byly vytvořeny dva zákony stanovující, jakým způsobem bude nakládáno s majetkem, který zůstal po odsunutém německém obyvatelstvu. Během druhé fáze počešťování vyšly další právní předpisy, jimiž byla definitivně potvrzena likvidace německého vlastnictví. Pro představu, o jak velký majetek se jednalo, uvádíme, že například ve znojemském okrese bylo převedeno pod národní správu na 16 000 původně německých zemědělských usedlostí. Ty byly tvořeny 45 000 ha orné půdy, 2 000 ha vinic, 5 000 ha lesů a 500 ha ostatní půdy. Tato hospodářství počala být postupně přebírána a osídlována převážně českými

obyvateli

z jiných

oblastí

osvobozené

republiky,

příslušníky

zahraniční

československé armády – mezi nimiž nechyběli, jak tomu bylo třeba v případě Malešovic, i volynští Češi nebo se uprázdněných selských usedlostí po Němcích ujímali také občané tehdejšíJugoslávie. Obec Malešovice náležela spolu s Mušovem, Horními Věstonicemi, Odrovicemi, Kupařovicemi a Vojkovicemi k těm obcím, jejichž německé obyvatelstvo bylo v době končící války v rámci první vlny vystěhovávání radikálně odsunuto. Malešovičtí Němci obývající obec po staletí měli v ní zapuštěny hluboké kořeny. Členové německých rodin tvořících po desítky a stovky let historii i charakter Malešovic jsou převážně pochováni na místním hřbitově. Někteří jejich následovníci, potomci žijící po odsunu převážně ve Spolkové republice Německo, se i dnes starají o hroby svých předků a jsou tak v jakémsi kontaktu s bývalým domovem. V Malešovicích dnes nežije pamětník, který by zažil dobu předválečnou či válečnou. Jednotlivá stavení, polnosti, které v obci zůstaly po odsunutých německých rodinách, byly po roce 1945 přiděleny novým osídlencům. Dnes již v obci žijí jejich potomci, kteří píší nové dějiny Malešovic a vytvářejí nové místní tradice.

17

2.5 Volyňští Češi v Malešovicích Kolem roku 1868 začala Čechy vyhánět z jejich vlasti bída, nedostatek půdy, snaha dosáhnout lepšího uplatnění atd. Z těchto důvodů se začali postupně stěhovat, na pozvání ruských carských úřadů, na ukrajinskou Volyň. Před reemigrací tam žilo 40 000 Čechů v 638 obcích. Tito občané se projevovali jako vlastenci a držitelé tradic a zachovávali své zvyky, rodný jazyk a kulturu po generace, ač ty poslední svoji zem již neznaly. Byla tak pro ně spíše zidealizovaným místem, na které se chtěli vrátit. V první světové válce byli volyňští Češi spolutvůrci České družiny, která se angažovala v odboji proti Rakousku a vedla ke vzniku Československé republiky. Ve druhé světové válce se vstupem do 1. československého armádního sboru v SSSR zapojili do protifašistického odboje. Byli nejpočetnější složkou naší zahraniční armády a zasloužili se o osvobození Československa. Po vzniku Československa viditelně vzrostlo úsilí volyňských Čechů o návrat do vlasti. Roku 1919 byla k prezidentu vyslána delegace, které však bylo sděleno, že reemigrace není možná. Došlo k ní tak až po druhé světové válce, kdy se v roce 1947 vrátilo 33 070 osob17. V létech 1991–1993 nastala druhá vlna těchto reemigrací, kdy se v rámci humanitární akce pořádané vládou ČR navrátilo dalších 1809 osob. V roce 1945 dorazilo do Prahy zhruba 4000 volyňských Čechů coby příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR. Většina z nich se na základě příslibu Československa o možnosti státního občanství rozhodla zůstat a čekala na příchod svých rodin. Výběr území pro jejich usídlení byl proveden ministerstvem zemědělství a byl proveden tak, aby oblasti co nejvíce odpovídaly zemědělskému charakteru Volyně. Pro každý okres byl určen počet usedlostí, do kterých se mohli nastěhovat. Celkově se jednalo o 2327 objektů pro vojáky a dalších 1397 rezerv pro válečné invalidy a vdovy. Osidlovány byly pohraniční oblasti Čech a některé okresy Moravy a Slezska. Největší zájem byl o Žatecko, Podbořansko, Litoměřicko, Chomutovsko a Mostecko, jelikož se jednalo o nejproduktivnější oblasti18. Také právě do Malešovic se dostal nemalý počet volyňských Čechů, jednalo se zhruba o 51−100 rodin (viz obr. č. 3). Jednotlivé polnosti, které v obci zůstaly po odsunutých Němcích, byly po roce 1945 přiděleny osídlencům. Každý z nich dostal přídělem nemovitost, „živý inventář“ tzn. dobytek, „mrtvý inventář“ jako nářadí, obráběcí stroje atd. a pozemek o rozloze nejvíce 10 ha orné půdy. Malešovice byly po odsunu osidlovány od května roku 1945, 17

HOFMAN, Jiří. Češi na Volyni. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 1995, s. 4. VACULÍK, Jaroslav. Volyňští Češi v protifašistickém zápase. Praha: Český svaz protifašistických bojovníků, 1987, s. 60. 18

18

další vlny následovaly v roce 1946 a 1947, kdy přicházeli volynští Češi. Dostali tzv. předkupní právo na vybrání usedlostí, o které měli zájem. Dokonce mohli získat již zabrané domy, jejichž obyvatelé byli donuceni je opustit. Tito přistěhovalci volili Malešovice a okolí, tzn. Branišovice, Kupařovice, Pohořelice, Odrovice, Cvrčovice, Loděnice, Šumice, Olbramovice kvůli velmi úrodné půdě. Pamětníci vzpomínají na jména některých z nich – Stelmašťuk, Sacharčuk, Jukuluk atd. Volyňští Češi tvořili v Malešovicích po válce více než polovinu obyvatelstva. Informátor Z. Š. si pamatuje, že ještě v době, když mu bylo 13 let, se v obci nacházelo asi 20−30 domů patřících volyňským Čechům. 19 Přistěhovalci se na Volyni již od počátku projevovali jako vlastenci a v těžkých ekonomických podmínkách se snažili vzdělávat své děti v češtině. Českých učitelů však bylo velmi málo a rovněž prostor vhodných učení nebylo mnoho. Učilo se proto po různých chalupách, a to převážně jen v zimě. Carská vláda později mezi jinými výnosy uzákonila právo na české školství hrazené státem. V roce 1890 bylo na Volyni 31 českých škol, které navštěvovalo 1417 žáků. Výhody však skončily v roce 1891, kdy došlo k rusifikaci českých škol. Tento stav trval až do konce carské vlády, což se na generaci volyňských Čechů z přelomu století projevilo velmi negativně – našli se mezi nimi i negramotní. Po roce 1921 se stav poněkud zlepšil, školy ovšem neměly dostatek učebnic a kvalitních učitelů. Někteří z nich byli dokonce perzekuováni, protože ideologicky nevyhovovali režimu. Situace se natolik vyhrotila, že po roce 1937 bylo vyučování v češtině zakázáno. I přes tento zákaz, který představoval značné riziko, se volyňští Češi svého jazyka nevzdali a čeština se vyučovala soukromě. Při navrácení do vlasti po reemigraci proto většina z nich s jazykem neměla problém20.

2.5.1

Mluva volyňských Čechů

Následující podkapitola je věnována mluvě volyňských Čechů a jejímu vývoji. Nářečí, kterými tito vysídlenci hovořili, zůstala značně zachovalá. Důvodem bylo to, že se vyskytli v prostředí, kde se hovořilo cizími jazyky a také v něm nedocházelo k působení spisovné

19 20

Informace získané z rozhovoru s místním informátorem. HOFMAN, Jiří. Češi na Volyni. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 1995, s. 14.

19

češtiny. K vývoji nářečí však přesto docházelo a to podle toho, zda žili v komunitách se stejným dialektem, v prostředí, kde se mluvilo pro ně příbuzným či nepříbuzným jazykem atd. Na rozdíl od jazyka českých vystěhovalců v jiných zemích (Polsku, Rumunsku, Chorvatsku, Belgii, Francii, Americe atd.), nebyla mluva volyňských Čechů dlouhou dobu zkoumána, protože nebylo možné získat povolení sovětských úřadů. Velmi cenným materiálem pro zkoumání byl dialekt Čechů žijících v malých obcích Zubovčina a Malinovka, jimž byl návrat do České republiky umožněn až v letech 1991 – 1993 (kvůli černobylské katastrofě). Bylo zjištěno, že po návratu do vlasti se začala ukrajinská čeština měnit pod vlivem českého prostředí a zejména v lexikální rovině došlo k častému pronikání českých neologismů. V materiálu získaném v obci Malešovice nebyl zaznamenán vliv mluvy volyňských Čechů na PJ.

Obrázek č. 3. Mapka znázorňující osidlování volyňských Čechů v letech 1945– 194721.

21

HOFMAN, Jiří. Češi na Volyni. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 1995, s. 26.

20

3 Nářeční charakteristika oblasti22 Obec Malešovice spadá pod středomoravskou (hanáckou) nářečí skupinu. Tato nářečí jsou typická pro střed Moravy. Na západě hraničí s českými nářečími, na severu jsou oddělena od slezských nářečí pásem, který tradičním nářečím nedisponuje. Východně se přibližuje k dialektům východomoravským a jižně sahají až po státní hranice. Díky tomuto umístění se do středomoravských nářečí dostávají četné prvky z ostatních dialektů. Značná část oblasti leží kolem řeky Hané, proto byla dříve označována jako hanácká nářečí. Hranice mezi jednotlivými podskupinami tvoří výskyt střídnic é, ó místo českého ej, ou, východomoravského ý/í, ú a slezského y – i a u. Středomoravská nářeční oblast je dále členěna na čtyři úseky: centrální, jižní, východní a západní (v případě východního a západního se jedná o okrajové úseky, které se vyznačují jistou přechodovostí k sousedním oblastem). Dále lze jižní úsek rozdělit na: typ znojemský, horský a židlochovický, západní dále na: typ zábřežský a kunštátsko-budějovický, východní potom na: nářečí čuhácká, typ kojetínsko-přerovský a slavkovsko-bučovický. Celkově lze říci, že se jedná o značně diferenciovaný úsek, který se však vyznačuje poměrně jednotnými hláskovými změnami. Při detailnějším rozlišení spadají Malešovice do jižní středomoravské podskupiny, která se rozkládá na Třebíčsku, Tišnovsku, Boskovicku, Vyškovsku a Znojemsku. Hlavní znaky: •

Tato nářečí mívají většinou pět krátkých vokálů. Na místě původního y a u se objevuje e a o, které se neliší od e a o původního. Na severovýchodě a na Znojemsku se objevují i úseky se šesti krátkými vokály. V severovýchodní části se zachovalo rozlišení e – eӓ (< y), zatímco o a o < u se neliší. Na Znojemsku vznikl z původního i polovokál nebo zcela zaniklo. Speciálním je v toto případě úsek horského nářečí na Tišnovsku, kde se změnilo starší y vzniklé z e a o vzniklé z u. Došlo zde také k opačné změně o > u (v nuce x v noci).

•

Dlouhé vokály jsou na většině území tři (é, ó, á). V nářečí horského typu se objevuje pět dlouhých vokálů (í, é, á, ó, ú) a v židlochovickém typu se

22

Čerpáno z: BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, 463 s. a BALHAR, Jan – JANČÁK, Pavel. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1976, 425 s.

21

můžeme setkat pouze se dvěma dlouhými samohláskami. Labializované á splynulo s otevřeným ó. •

Objevuje se protetické v a v centru území i protetické h.

•

V genitivu, dativu a lokálu singuláru feminin se u adjektiv a zájmen objevuje koncovka -í (např. tí malí kozi).

•

Instrumentál singuláru u substantiva vzoru předseda má koncovku -em.

•

U minulého příčestí maskulina se objevuje dlouhý vokál (von viďél).

•

Posesivní adjektiva mužského rodu mají zpravidla koncovku -új/-uj (V námi získaném materiálu se objevilo PJ ve tvaru Poláčkůj sad)

•

V některých částech území došlo ke splynutí dativních a akuzativních tvarů příklonné formy zvratného zájmena si (např. sedňite si). Naopak splynul akuzativní tvar příklonné formy zájmena ty s dativním tvarem (např. viďím ťi).

•

V jihozápadním úseku se můžeme setkat s podobami infinitivu hádět, kátět (házet, kácet), které byly vyrovnány podle dokonavých tvarů hodit, kotit.

V obci Malešovice nebyl u PJ zaznamenán výrazný nářeční vliv. Tento fakt byl zřejmě způsoben vysídlením obce po roce 1945 a přistěhováním nových obyvatel z různých oblastí.

22

4 Prameny V následující kapitole jsou jednotlivé zdroje seřazeny dle relevance – na prvním místě je uveden pramen, ze kterého bylo získáno největší množství PJ.

4.1 Terénní výzkum 2012 Terénní výzkum, který proběhl v průběhu března až května 2012 v Malešovicích, byl jedním z hlavních zdrojů pro sběr PJ. Většina informací byla získána díky rozhovoru s rodákem Z. Š. (56 let), který v Malešovicích žije po celý svůj život. Jedná se o bývalého dlouholetého starostu, který se o obec aktivně zajímá. Poskytl tudíž mnoho užitečných poznatků týkajících se nejen anoikonym, ale i historických událostí v obci. V současné době v Malešovicích nežije žádný pamětník, který by zažil období před válkou. Z. Š. však poskytl i zprostředkované informace, které si pamatuje od svých rodičů. Ti do Malešovic přišli jako přistěhovalci po roce 1945.

4.2 Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 (Katastrální mapa) Po roce 1989 již nebylo možné vycházet z Map evidence nemovitostí, které byly neúplné. Proto byl roku 1992 stanoven zákon České národní rady číslo 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (tzv. katastrální zákon). Katastr nemovitostí (dále jen katastr) je komplexním souhrnem informací o nemovitostech v České republice. Je v něm obsažen jejich kompletní soupis, popis a geometrické a polohové určení. V roce 2001 došlo k vedení katastru v informačním systému katastru nemovitostí, což umožnilo dálkový přístup k tomuto zdroji. „V obecném pojetí je katastr nemovitostí dnes chápán jako disciplína, která je úzce spojena s vědními obory geodézie a kartografie, právní vědou a informatikou.“23 Katastr kromě výše uvedeného obsahuje i evidenci vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, které jsou evidovány jako parcely podle katastrálních území u příslušných katastrálních úřadů. Evidují se v něm: „katastrální území; právní vztahy k nemovitostem; pozemky v podobě parcel; budovy spojené se zemí pevným základem, kterým je přiděleno 23

DOUŠEK, František. Katastr nemovitostí. Brno: Institut Franka Dysona, 2008, s. 36.

23

číslo popisné nebo číslo evidenční; budovy, kterým nebyla tato čísla přidělena a jejich obvod tvoří vlastnickou hranici nebo hranici pozemků, a které jsou na pozemcích téhož vlastníka; byty a nebytové prostory vymezené jako samostatné jednotky v budovách; rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory.“24 Pozemky se v katastru nemovitostí dělí podle druhu na zemědělskou a nezemědělskou půdu. Pod zemědělskou půdu spadá orná půda, vinice, zahrady, ovocné sady, chmelnice a trvalé travní porosty. Pod půdu nezemědělskou jsou to lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní pozemky. Katastr obsahuje: „geometrické určení (tvar a rozměr) a polohové určení nemovitosti (určení polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem) a katastrální území; parcelní čísla; druhy a výměry pozemků, popisná a evidenční čísla budov, údaje o způsobu ochrany a využití nemovitosti, čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů; údaje o právních vztazích k nemovitostem; údaje o podrobných polohových bodových polích; místní a pomístní názvosloví.“25

4.3 Mapa katastru nemovitostí 1: 7 000 (Katastrální mapa) Viz výše.

4.4 Mapa katastru nemovitostí 1: 10 000 (Katastrální mapa) Viz výše.

4.5 Mapa grafického přídělu 1: 5 000 Tato mapa spadá datem svého vyhotovení (1946) do období tzv. druhé pozemkové reformy. První pozemková reforma, která jí předcházela, byla uzákoněna v roce 1919 a trvala po celou dobu fungování první republiky. V době před touto reformou vlastnily většinu půdy šlechtické rody a církev, proto byl na základě tzv. záborového zákona č. 215/ 1919 Sb. zajištěn veškerý pozemkový majetek, který vlastnila jedna osoba a přesahoval 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha veškeré půdy. Takto zabraná půda byla dále přidělována tzv. přídělcům, kteří dostali většinou pozemek o výměře 6 až 15 ha. Reforma pokračovala až do roku 1935, kdy byla odložena, a později již nebyla dokončena. 24 25

DOUŠEK, František. Katastr nemovitostí. Brno: Institut Franka Dysona, 2008, s. 36. Tamtéž. s. 39.

24

Po 2. světové válce došlo k revizi této první pozemkové reformy a vyhlášení tzv. druhé pozemkové reformy, která proběhla v letech 1945 – 1947 a byla ovlivněna soudobými politickými událostmi. Díky ní došlo k velkým změnám týkajícím se vlastnických práv vzhledem k nemovitostem. Celkově rozlišujeme tři etapy. V první, která proběhla roku 1945, došlo ke konfiskaci a rozdělení majetků po Němcích a Maďarech. Přidělování neprobíhalo na celém území stejně a jeho podkladem byl grafický přídělový plán, který měl zpravidla měřítko 1: 5 000 a jeho podkladem byly zmenšené katastrální mapy. Tyto mapy grafického přídělového plánu byly tvořeny vyznačením jednotlivých parcel, které byly opatřeny čísly. I z těchto map je možné vyčíst PJ. V druhé a třetí etapě šlo zejména o revizi první pozemkové reformy a přidělování pozemků bezzemkům, drobným rolníkům, obcím, státním statkům a prvním JZD.

4.6 Mapa evidence nemovitostí 1: 2880 Dalším zdrojem pro sběr dat byla mapa s měřítkem 1: 2 880, která pochází z roku 1982. Ukázalo se, že Jednotná evidence půdy nebrala v potaz vlastnické vztahy. Zákonem č. 22/1964 Sb byla proto roku 1964 stanovena nová úprava evidence. Ta obsahovala jak stávající údaje z Jednotné evidence půdy, tak údaje o vlastnících, ovšem do té míry, aby nesměřovala k upevňování soukromovlastnických tendencí. Například pokud byl v mapě pozemek, který hraničil s honem JZD, nebyla tato hranice v mapě vyznačena. U evidence nemovitostí (dále jen EN) bylo důležité, aby byla vytvořena na správném mapovém podkladě, aby poskytovala informace o správné poloze pozemku a jeho tvaru. EN měla každá obec podle svého katastrálního území a bylo možné, aby jedna obec měla více katastrálních území. Přístup k EN měly pouze osoby, které prokázaly opravdový zájem (např. vlastník pozemku). Povoleno bylo nahlížet, případně pořizovat opisy. Výměra parcel v EN byla v té době nezávazným údajem, což přetrvává až dodnes. Mapa EN obsahovala „veškeré nemovitosti s uvedením druhů pozemků (kultur), výměr a způsob užívání, dále vlastnické vztahy, správu národního majetku, právo trvalého užívání národního majetku, právo osobního užívání pozemků, omezení vlastnických práv a jiné skutečnosti.“26

26

DOUŠEK, František. Katastr nemovitostí. Brno: Institut Franka Dysona, 2008, s. 32.

25

Tyto mapy byly nejdříve tvořeny na základě otisků katastrálních map, které byly vytvořeny pouze pro katastrální území bez ohledu na hospodářský obvod obce. I z tohoto důvodu se od tohoto způsobu upustilo a v letech 1961–1981 se začaly vyhotovovat mapy v podobě univerzálního technicko-hospodářského mapování, které byly po technické stránce vysoce kvalitní. Nepříliš spolehlivé však byly z hlediska zaznačení hranic pozemků jednotlivých vlastníků. Konečně v roce 1981 se začaly tvořit Základní mapy velkého měřítka, které sloužily pro rozsáhlejší zobrazení území. Do nich se začalo zaměřovat novým, číselným způsobem, který měl i číselný výstup.

4.7 Územní plán zpracovaný společností Ageris Zdrojem získávání PJ byl v tomto případě územní plán obce Malešovice – vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí, který byl zhotoven v únoru roku 2012 firmou Ageris s.r.o. Primárně se zabývá vlivem územního plánování k cílům ochrany přírody – tzn. vlivem na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Obsahuje i kapitolu zaměřenou na zvláště chráněná území nacházející se na katastru Malešovic, ze které bylo možno získat i několik PJ.

26

5 Charakteristika získaného materiálu 5.1 Seznam pomístních názvů sesbíraných v Malešovicích V následující tabulce je uveden výčet pomístních jmen, která byla získána v obci Malešovice. Jednotlivá hesla jsou řazena dle abecedy.

Tabulka č. 2

Boží muka

U Bajerova kříže

Cibulárna

U Boží muky

Cigorkárna

U dílny

Dolní

U hráze

Dolní jezero

U hřbitova

Dolní Nivy

U hřiště

Donava

U kapličky

Drůbežárna

U kravína

Florián

U Kupařovic

Hasička

U kupařovické zdi

Horní

U letadla

Horní jezero

U Loděnic

Horní Nivy

U loděnické silnice

Husinec

U loděnického hájku

Jezeřanská strouha

U Medlovského mlýna

Jezírka

U medlovských hranic

Jihlava

U Neubauerova kříže

K Odrovicím

U Odrovic

K Trboušanům

U příkopy

Kačárna

U staré vsi

Kamenný kříž se sakrální zahrádkou

U studny

Kovárna

U sušárny

Loučky

U transformátoru

Mezi alejemi

V loukách 27

Mezi cestami

V zadních

Mlékárna

Vodoměrka

Na Liškovým

Vrbiny

Nad koupalištěm

Za Donavou

Náhon

Za Kirchovým sadem

Niva

Za kovárnou

Nivy

Za lesem

Pod silnicí

Za Poláčkovým sadem

Poláčkovo

Za rybníčkem

Poláčkůj sad

Za sloupy

Potůček

Za Strouhalovým

Před Donavou

Za suškou

Před hrází

Za vodou

Před kapličkou

Za vsí

Před lesem

Za zahradníkem

Před suškou

Za zdí

Rybníček u hřiště

Zadní hony

Suška

Zadní Nivy

Sv. Jan Nepomucký

Zahradnictví

U Antošových

Zahrady

5.2 Analýza hesel Celkově bylo sesbíráno 88 názvů, které jsou v následujícím hesláři seřazeny podle abecedy. Výchozím zdrojem jejich sběru byl terénní výzkum uskutečněný v obci Malešovice v roce 2012. Dále byla hesla získávána z katastrálních map (v měřítcích 1: 7 000, 1: 2 000 a 1: 10 000), Mapy evidence nemovitostí (1: 2 880 z roku 1982) a Mapy grafického přídělu (1: 5 000). Některá PJ byla nalezena i v rozpracovaném Územním plánu obce Malešovice z roku 2012, jehož autorem je firma Ageris. Jednotlivá jména získaná z tištěných zdrojů byla ponechána ve své původní podobě – tak jak jsou zapsána v mapách. V následující části je k jednotlivým heslům (heslem je 28

myšleno pomístní jméno) v tabulce vždy uvedeno, v jaké části katastru se nachází, jaká byla motivace pojmenování, jak PJ vzniklo, odkud bylo heslo získáno a jaké jsou další alternativy pojmenování. Tyto alternativy jsou také dále analyzovány.

1) Boží muka Lokalizace v terénu

Nachází se ve východní části katastru nedaleko hřiště.

Popis objektu a motivace pojmenování

Jde o památkově chráněná zděná boží muka. Dvouslovné PJ vzniklo prostou toponymizací apelativního označení boží muka. SSČ definuje boží muka jako „drobná stavba (sloup) s křížem n. pašijovým obrazem“ nebo „sloup s křížkem nebo obrázkem svatého“27. Jedná se o drobnější, zhruba 2 m vysokou stavbu ve tvaru sloupu, která stojí v poli. Smyslem těchto staveb byla zřejmě snaha přimět člověka k zamyšlení nad životním smyslem. Motivací pro stavbu byly obvykle nějakým způsobem výjimečné události, které se odehrály na daném místě (V případě obce Malešovice není tato motivace jasná). Mohlo se jednat o uctění padlých, kteří v oblasti zahynuli, o vyjádření díků za odvrácení živelné pohromy či jiného neštěstí atd. Funkcí božích muk bylo často také vymezování hranic pozemků či odčiňování spáchaných přestupků (pachatel je musel postavit jako pokutu)28. U pojmenování Boží muka objevuje i alternativní název U kapličky.

Zdroj

Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

-

2) Cibulárna Lokalizace v terénu

Objekt se nachází v komplexu zemědělských budov (nazývaných Suška) v jihovýchodní části katastru obce v blízkosti vodního toku Potůček.


Budova sloužila k uskladnění cibule a nacházela se zde cibulová linka. Dnes je na místě sklad dřevěných briket. Toto PJ bylo utvořeno ze základu cibul- , přidáním sufixu -árna. Sufix -árna v tomto případě označuje nejen ohraničený prostor, který sloužil jako zařízení, ve kterém se něco vyrábělo, upravovalo či získávalo, ale i jeho okolí29.

Zdroj


27

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 35, 190. ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Boží muka. In Naše řeč 79, 1996, č. 3, s. 165–167. 29 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 42. 28

29

Jiná pojmenování

-

3) Cikorkárna Lokalizace v terénu

Objekt se nachází v komplexu zemědělských budov v jihovýchodní části katastru obce v blízkosti vodního toku Potůček.


PJ vzniklo derivací z apelativa cikorka, přidáním sufixu -árna. Sufix -árna v tomto případě označuje nejen ohraničený prostor, který sloužil jako zařízení, ve kterém se něco vyrábělo, upravovalo či získávalo, ale i jeho okolí30. Cikorka byla dříve používána jako kávová náhražka vyráběná z čekanky31. V budově se vyráběla kávová náhražka z cikorky.

Zdroj


Jiná pojmenování

Drůbežárna, Kačárna, Suška

4) Dolní Lokalizace v terénu

Nachází se na vodním toku Potůček. Je umístěno v jihovýchodní části katastru Malešovic směrem na Odrovice. Obyvateli Odrovic bývá někdy označováno jako Odrovské jezero.

Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj

PJ označující jezero vzniklo toponymizací primárního adjektiva dolní. Jedná se o adjektivní PJ nominálního typu, které vzniklo na základě eliptického zjednodušení názvu Dolní jezero. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

Dolní jezero

5) Dolní jezero Lokalizace v terénu

Jezero se nachází se na vodním toku Potůček. Viz Dolní.


Dvouslovné PJ označující vodní plochu je tvořeno substantivním základem jezero a adjektivem ve funkci přívlastku dolní, které upřesňuje jeho polohu na toku Potůček vzhledem ke druhému jezeru.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Územní plán Malešovice 2012

Jiná pojmenování

Dolní

30 31

Tamtéž. s. 65. FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 42.

30

6) Dolní Nivy

Zdroj

Pole se nachází v západní části katastrálního území Malešovic, nedaleko zemědělského družstva v blízkosti lokality zvané U studny. Dvouslovné PJ označující pole se skládá z adjektivní a substantivní části. Adjektivum horní upřesňuje polohu dané lokality a pojem niva dle SSČ32 označuje rovné pole či louku. ESJČ uvádí nivu jako kus rovné země zcela nově vzdělané, čímž bylo míněno nové území, které přibylo ke stávajícímu majetku. Označovat však může i pozemek, který se nachází na svahu33. Substantivní část tohoto PJ je psána s velkým počátečním písmenem, protože se jedná o část území nazvaného Nivy, které bylo rozděleno na Dolní a Horní Nivy. Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946)

Jiná pojmenování

-

Lokalizace v terénu


7) Donava

Zdroj

Jedná se o areál zemědělských budov za obcí směrem na západ. Budovy, ve kterých se choval hovězí dobytek, byly později změněny na vepřín, JZD a akciovou společnost Pojihlaví. Mezi starší generací tento název přetrvává. Motivace pojmenování není zcela jasná, informátor se domnívá, že se jednalo o jméno dodavatelské firmy či podniku. PJ vzniklo transonymizací. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

U studny

Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování

8) Drůbežárna Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

32 33

Objekt se nachází v komplexu zemědělských budov v jihovýchodní části katastru obce v blízkosti vodního toku Potůček. Toto pojmenování vzniklo prostou toponymizací. Terénní výzkum 2012 Suška, Kačárna, Cikorkárna

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 222. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1997, s. 400.

31

9) Florián

Zdroj

Socha se nachází u parku uprostřed obce. Kamenná socha sv. Floriána, ochránce hasičů byla zhotovena v 18. st. Hlavním motivem je hašení hořícího domu, který se nachází u levé nohy postavy. Jde o památkově chráněný objekt. Toto depropriální proprium vzniklo nejspíše eliptickým zjednodušením syntagmatu Svatý Florián. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

-


10) Hasička

Zdroj

Budova se nachází u parku v centu obce. Původně šlo o požární stanici, později se z ní však stala mlékárna, dnes slouží jako obytný dům. Tento název je dodnes živý a používaný. PJ zřejmě vzniklo univerbizací původního spojení apelativa Hasičská zbrojnice doprovázeného derivací sufixem ka. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

Mlékárna


11) Horní

Zdroj

Jezero se nachází se v horní části vodního toku Potůček v blízkosti polní cesty směrem k Medlovu. Motivace pojmenování vodní plochy plyne z polohy objektu na vodním toku Potůček. Jedná se o adjektivní PJ nominálního typu, které vzniklo na základě eliptického zjednodušení původního názvu Horní jezero. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

Horní jezero


12) Horní jezero Lokalizace v terénu

Je položeno v horní části vodního toku Potůček v blízkosti polní cesty směrem k Medlovu.


Vodní plocha je položena v horní části vodního toku Potůček. Dvouslovné PJ je tvořeno substantivem jezero a adjektivem ve funkci přívlastku horní, které specifikuje jeho polohu na vodním toku Potůček vzhledem ke druhému jezeru (nachází se výše).

Zdroj


Jiná pojmenování

Horní

32

13) Horní Nivy Lokalizace v terénu


Zdroj Jiná pojmenování

Pole se nachází v západní části katastrálního území Malešovic, nedaleko zemědělského družstva v blízkosti lokality zvané U studny. Dvouslovné PJ označující pole se skládá z adjektivní a substantivní části. Adjektivum horní upřesňuje polohu dané lokality (nachází se v horní části katastru vzhledem k lokalitě Dolní Nivy) a pojem niva dle SSČ34 označuje rovné pole či louku. ESJČ35 uvádí nivu jako kus rovné země zcela nově vzdělané, čímž bylo míněno nové území, které přibylo ke stávajícímu majetku. Označovat však může i pozemek, který se nachází na svahu. Substantivní část tohoto PJ je psána s velkým počátečním písmenem, protože se jedná o část území nazvaného Nivy, které bylo rozděleno na Dolní, Horní a Zadní Nivy. Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946) -

14) Husinec Lokalizace v terénu

Vodní nádrž se nachází se ve východní části katastru těsně vedle zastavěného území.


PJ pojmenovává nádrž, do které se přes den chodily plavit husy. Po válce byla většina nemovitostí zemědělská a chovala se domácí zvířata – husy se každé ráno vyváděly na rybníček, kde byly celý den a poté se samy vracely domů. PJ bylo utvořeno derivací z apelativa husa přidáním sufixu -inec.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

15) Jezeřanská strouha Lokalizace v terénu

34 35

Vodní tok ležící jižně pod zastavěným územím obce.

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 222. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1997, s. 400.

33



Jedná se o nesplavný vodní tok – potok, který však již dnes neexistuje a je začleněn do orné půdy. Dvouslovné PJ je složeno z adjektiva jezeřanský, které bylo utvořeno sufixem -ský z MJ Jezeřany (Jde o zhruba 8 km vzdálenou část obece Jezeřany Maršovice) a substantiva strouha. Apelativum strouha označovalo dle ESJČ36 původně vedlejší rameno řeky, kaluž po vyschlé řece, potok. SSČ37 uvádí, že se jedná o uměle otevřené vodní koryto. Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Územní plán Malešovice 2012 -

16) Jezírka Lokalizace v terénu

Lokalita se nachází v severozápadní části katastru v blízkosti bývalého hřiště.


V současnosti se zde již žádná vodní plocha nenachází a jedná se o neudržovanou zarostlou plochu. Před výstavbou vodních nádrží Mohelno a Dalešice docházelo na jaře k zaplavování celého území mezi Malešovicemi a Kupařovicemi, Medlovem, Odrovicíemi, Smolínem a Cvrčovicemi řekou Jihlavou. V Malešovicích se v blízkosti bývalého hřiště utvořila tři malá jezera, která však vždy v průběhu léta vyschla. Jednalo se o místo, kam si chodily hrát a rybařit místní děti. V dnešní době již k záplavám nedochází, název je však stále živý. PJ vzniklo pluralizací apelativa jezírko.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

17) Jihlava Lokalizace v terénu


Řeka lemující severovýchodní okraj katastru Malešovic. Nesplavný vodní tok – řeka. Toto hydronymum je známo od 13. st., předslovanské obyvatelstvo pojmenovalo řeku zřejmě podle toho, že její dno připomínalo bodliny ježka (srov. něm. Igel „ježek"). Nejstarší písemné zmínky o tomto jméně jsou většinou latinské nebo německé (1234 Giglawa, 1238 Yglaua, 1249 Iglavia) česká podoba se soustavněji vyskytuje od poloviny 15. stol. (Gihlawa, Jihlava)38.

36

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1997, s. 583. FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 418. 38 LUTTERER, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1988, s. 224. 37

34


Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000, Územní plán Malešovice 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946) -

18) K Odrovicím Lokalizace v terénu

Pole se nachází v jižní části katastru směrem k obci Odrovice.


Předložkové PJ označující pole je tvořeno z předložkové části k a MJ Odrovice. Motivací pojmenování je poloha území, které se nachází v blízkosti sousední obce Odrovice.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

19) K Trboušanům Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severozápadní části katastru směrem k obci Trboušany.


Předložkové PJ označující pole je tvořeno z předložkové části k a MJ Trboušany. Motivací pojmenování je poloha území, které se nachází ve směru k obci Trboušany.


Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7000, Mapa Agroprojekt 2012 -

20) Kačárna Lokalizace v terénu

Objekt se nachází v komplexu zemědělských budov v jihovýchodní části katastru obce v blízkosti vodního toku Potůček.

Zdroj

PJ vzniklo derivací z apelativa kačena, přidáním sufixu -árna. Sufix -árna v tomto případě označuje nejen ohraničený prostor, který sloužil jako zařízení, ve kterém se něco vyrábělo, upravovalo či získávalo, ale i jeho okolí39. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

Drůbežárna, Cikorkárna, Suška


21) Kamenný kříž se sakrální zahrádkou Lokalizace v terénu

39

Kříž stojí v polích směrem na Odrovice.

Tamtéž. s. 65.

35

Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj

Jedná se o pískovcový kříž z 19. st., text na něm není čitelný. Kolem něj je postavena zídka, která tvoří ohraničený prostor – zahrádku. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

Kříž Krista

22) Kovárna

Zdroj

Poslední osamocený domek směrem na Loděnice. Název je dodnes živý, původně šlo o kovárnu, kde se kuly podkovy a radlice. Za touto budovou byla neudržovaná zarostlá plocha, kam si chodily hrát děti. Právě u nich se postupně začalo objevovat pojmenování oblasti za kovárnou jako Za Strouhalovým, podle jména jejího majitele. Později se vžil název Za Kovárnou, který se stal i oficiálním názvem a figuruje v katastrálních mapách. PJ vzniklo prostou toponymizací apelativa kovárna. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

-



23) Loučky Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Lokalita se nachází ve východní části katastru v blízkosti Božích muk. Motivace pojmenování není známa. PJ vzniklo derivací z apelativa louka plurálovým sufixem -ky. Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

24) Mezi alejemi Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování

Jde o pole ležící v severozápadní části katastru směrem na Loděnice. Předložkové PJ vzniklo spojením předložkového komponentu mezi a plurálu apelativa alej. Na místě sice žádné pozůstatky aleje stromů nejsou, avšak z názvu je patrné, že v minulosti zde aleje byly.

Zdroj

Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946)

Jiná pojmenování

-

36

25) Mezi cestami

Zdroj

Pole leží ve východní části katastru směrem k Medlovu. Jedná se o předložkové PJ, které vzniklo spojením předložky mezi apelativem cesta. Přesná motivace pojmenování není známa, je pravděpodobné, že jde o území, které se nacházelo sevřené mezi dvěma či více polními cestami. Dnes je na místě již pouze jedna z těchto cest. Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-


26) Mlékárna Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj

Budova se nachází u parku v centu obce.

Jiná pojmenování

Hasička

Více o objektu viz Hasička. PJ vzniklo prostou toponymizací apelativa mlékárna. Terénní výzkum 2012

27) Na Liškovým

Zdroj

Dům č. 76 Dnes již na místě nežije nikdo z této rodiny, ale pojmenování zůstalo živé. Vojenský hodnostář Liška odmítal vstoupit do družstva a až do své smrti hospodařil soukromě. Ze strany vedení mu proto byly činěny potíže např. mu byly přiděleny pozemky na opačné straně katastru, co nejdále od jeho domu. Po jeho smrti dům připadl národnímu výboru, protože nesplácel dluh, který měl vůči státu. Z domu se později stala školní vývařovna a jídelna, mezi starší generací se dodnes používá PJ Na Liškovým. Tvar adjektivní části tohoto PJ je ovlivněn nářečím (Na Liškovým x Na Liškově). Předložkové PJ vzniklo spojením komponentu na a deantroponymického posesivního adjektiva Liškovým. V tomto případě má objekt, který je pojmenovávaný stejnou polohu, jako relační. Jde o dvouobjektové PJ, u něhož se pojmenovávaný a relační objekt překrývají40. Terénní výzkum 2012

Jiná pojmenování

-



40

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 26.

37

28) Nad koupalištěm Lokalizace v terénu

Jde pole nacházející se v severovýchodní části katastru v blízkosti lesa a hřiště.


Jedná se o pole, jež se nachází nad bývalým koupalištěm, které však již dnes neexistuje. Na místě se nachází pouze neudržované brouzdaliště. Oblast je mezi místními stále známa jako koupaliště. Motivací pojmenování je poloha pole vzhledem k relačnímu objektu. PJ je tvořeno předložkou nad a apelativem koupaliště.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-

29) Náhon Lokalizace v terénu

Jedná se o úsek vodního toku Potůček nacházející se v blízkosti hřiště a cesty k Medlovu.


PJ vzniklo toponymizací primárního substantiva náhon. Dle SSČ41 se jedná o kanál, který slouží k nahánění vody např. do nějakého zařízení. V tomto případě se spíše jedná o přívod vody do Potůčku. Někdy bývá označován i jako Přívodní kanál.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

30) Niva Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Pole se nachází v severní části katastru těsně na hranici katastru Kupařovic. PJ označující pole vzniklo toponymizací apelativa niva. Více o objektu viz Dolní Nivy. Terénní výzkum 2012 -

31) Nivy Lokalizace v terénu

41

Pole se nachází v západní části katastru směrem na Loděnice.

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 197.

38


PJ vzniklo pluralizací substantiva niva. Postupem času došlo k rozdělení lokality na tři menší: Horní Nivy, Dolní Nivy a Zadní nivy.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa1: 7 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

32) Pod silnicí Lokalizace v terénu

Jedná se o pole umístěné pod silnicí, která tvoří hlavní trasu směrem na Pohořelice, Dolní Kounice a Ivančice.


Předložkové PJ je složeno z komponentu pod a substantiva silnice. Motivací pro pojmenování oblasti byla její poloha vzhledem k relačnímu objektu – silnici.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

33) Poláčkovo Lokalizace v terénu

Jedná se o největší statek v Malešovicích nacházející se na odbočce z Malešovic do Medlova.


Poláček přišel do Malešovic ze Slovenska, kde jeho rodina hospodařila na zemědělské půdě. Při dorovnávání hranic Československa a Maďarska byly Poláčkovy pozemky předány Maďarsku. Jako náhrada mu bylo poskytnuto 44 ha pozemků a statek v Malešovicích, kde hospodařil zhruba do roku 1952, než bylo založeno zemědělské družstvo. Poláček však do družstva vstoupit odmítl, a proto mu bylo nařízeno pěstovat pro stát cibuli. Shodou okolností však bylo téhož roku velké sucho a cibuli se mu tudíž vypěstovat nepodařilo. Z tohoto důvodu byl obviněn ze sabotáže a majetek mu byl zkonfiskován. Na místě jeho statku bylo zřízeno JZD. Pamětníci vzpomínají, že byl pro výstrahu ostatním posazen na prase a fotografován a natáčen jako kulak. Statek je dodnes mezi starší generací označován jako Poláčkovo. K jeho statku patřily i sady, které jsou dodnes označovány jako Poláčkůj sad. JZD se mezitím začalo rozrůstat a vzniklo JZD Pojihlaví, které fungovalo až do devadesátých let. V roce 1992 vzniklo ZD Pojihlaví a následně došlo ke vzniku akciové společnosti Pojihlaví. PJ Poláčkovo je tvořeno substantivizovaným posesivním adjektivem ve tvaru neutra.

Zdroj


Jiná pojmenování

39

34) Poláčkůj sad Lokalizace v terénu

Sad, který se nachází za Poláčkovým statkem u cesty do Medlova.


Jde o sad, který patřil k Poláčkovu statku. Více viz Poláčkovo. Dvouslovné PJ je tvořeno posesivním adjektivem Poláčkůj a substantivem sad. Posesivní sufix -ůj, kterému v nářečí odpovídá sufix -ův, je typický pro jižnější část středomoravských dialektů v okruhu Velkého Meziříčí, Velké Bíteše, Moravského Krumlova, Znojma a dále až na východ za Vyškov a Bučovice. Objevuje se také ve východomoravské oblasti kolem Kyjova, Uherského hradiště, Uherského Brodu a Valašských Klobouk. Tento typ vnikl zřejmě analogií dle posesivních zájmen můj, svůj, tvůj42.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

35) Potůček Lokalizace v terénu

Jde o vodní tok protékající katastrem Malešovic.


PJ vzniklo propriálním tvořením sufixem -ek z apelativa potok. Je využíván místními rybáři a je dále rozčleněn na několik úseků: Dolní jezero, Husinec, Horní jezero, Jezírka, Koupaliště a Náhon. Jeho celková plocha činí 2300 m.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Katastrální mapa 1: 10 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-

36) Před Donavou Lokalizace v terénu

Jedná se o pole umístěné v blízkosti budovy bývalého JZD (dříve Donava).


Předložkové PJ vzniklo složením předložkové části před a propria Donava. Motivací vzniku bylo umístění lokality vzhledem k relačnímu objektu. Více k relačnímu objektu viz Donava.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-

42

BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, s. 171– 172.

40

37) Před hrází Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Pole se nachází v blízkosti ochranné hráze řeky Jihlavy na hranici katastru Kupařovic. Dvouslovné PJ vzniklo spojením předložky před se substantivem hráz a je motivováno polohou. Terénní výzkum 2012, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

38) Před kapličkou Lokalizace v terénu

Jde o pole a část lesa, které se nachází ve východní části katastru pod Božími mukami nedaleko hřiště.


Předložkové PJ je tvořeno předložkovou částí před a deminutivní formou substantiva kaple. Motivací pro pojmenování je umístění lokality vzhledem k relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

39) Před lesem Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování

Jedná se o pole ležící před lesem nedaleko koupaliště. Dvouslovné PJ vzniklo spojením předložky před se substantivem les a je motivováno polohou.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

40) Před Suškou Lokalizace v terénu

Pole ležící západně od zemědělských budov zvaných Suška.


Předložkové PJ tvoří předložka před se substantivem Suška. PJ je motivováno polohou.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

41

41) Rybníček u hřiště Lokalizace v terénu

Lokalita se nachází poblíž dnešního koupaliště.


Na místě se dříve nacházel malý rybník, který ale již zhruba 25 let neexistuje. Pojmenování je stále živé a je užíváno místními obyvateli. Tříslovné PJ vzniklo derivací apelativa rybník sufixem ek ve spojení s předložkou u, která specifikuje polohu vůči relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

42) Suška Lokalizace v terénu

Komplex objektů a jejich okolí ležící jižně pod zastavěnou plochou obce v blízkosti Potůčku.


Objekt, ve kterém bývala sušárna. Od roku 1980 se zde již nesuší, mezi místními však zůstal název nadále živý. Předtím objekt sloužil jako drůbežárna a kačárna a mezi starší generací je možné tato pojmenování ještě zaslechnout. Postupem času začaly přibývat další objekty – např. budova, která sloužila pro uskladnění cibule – mezi lidmi označovaná jako Cibulárna. Celý objekt byl později zprivatizován a dnes slouží k uskladnění dřevěných briket a štěpky, jeho okolí je však místními stále nazýváno jako Před Suškou a Za Suškou. PJ vzniklo derivací (resufixací) sufixem -ka ze substantiva sušárna.

Zdroj


Jiná pojmenování

Drůbežárna, Kačárna, Cikorkárna

43) Svatý Jan Nepomucký Lokalizace v terénu

Socha se nachází se v zatáčce u cesty na Kupařovice.


Jde o památkově chráněnou sochu zhotovenou roku 1737. Tříslovné PJ vzniklo transonymizací antroponyma Jan Nepomucký a přidáním shodného přívlastku svatý.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

44) U Antošových Lokalizace v terénu

Pole se nachází severně od zastavěné plochy obce.

42


PJ se skládá z předložkové části u a posesivního adjektiva v plurálu Antošových. Jde o název pozemku, který patřil ke statku, patřícímu dříve rodině Antošově.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

45) U Bajerova kříže Lokalizace v terénu



Pole se nachází se v západní části katastru v blízkosti lokalit U studny a U Loděnic. Substantivum kříž je v tomto PJ dále rozvíjeno posesivním adjektivem Bajerův. Motivací pojmenování objektu je jeho poloha vzhledem k relačnímu objektu, v tomto případě vyjádřena předložkou u. Adjektivum Bajerův vzniklo nejspíše zkrácením a adaptací německého příjmení Neubauer. Německá příjmení se do češtiny adaptovala velmi rozdílně. V tomto případě jde o přizpůsobení (fonetický přepis) podle německé výslovnosti. Mapa evidence nemovitostí 1: 2880 (1985), Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 U Neubauerova kříže

46) U Boží muky Lokalizace v terénu

Oblast kolem Božích muk nacházejících se ve východní části katastru.


Víceslovné PJ vzniklo spojením názvu Boží muka a předložky u, která vyjadřuje polohu vzhledem k relačnímu objektu. Tvar boží muky v genitivu, se objevuje jen velmi řídce, k tomuto jevu dochází proto, že z nominativu nerozeznáme, zda se jedná o femininum v singuláru či pomnožné jméno rodu středního. Zatímo Gebauerův a Jungmanův slovník uvádí boží muky pouze v tvaru feminina v plurálu, SSČ už uvádí pouze pomnožné tvary (boží muka)43.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

47) U dílny Lokalizace v terénu

43

Pole se nachází v západní části katastru v blízkosti Sušky.

ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Boží muka. In Naše řeč 79, 1996, č. 3, s. 165–167.

43

Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Předložkové PJ je tvořeno předložkovou částí u a substantivem dílna v genitivu. PJ je motivováno polohou, avšak existenci relačního objektu, dílny, bohužel informátoři ani jiné zdroje nepotvrdili. Mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 (1985), Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

48) U hráze Lokalizace v terénu

Pole se nachází v blízkosti ochranné hráze řeky Jihlavy na hranici katastru Kupařovic.


Dvouslovné PJ vzniklo spojením předložky u, která vyjadřuje polohu objektu vůči relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

49) U hřbitova Lokalizace v terénu

Pole, které se nachází v severozápadní části katastru.


Motivací vzniku tohoto předložkového PJ byla poloha objektu v blízkosti kupařovického hřbitova. Skládá se z předložky části u a substantiva hřbitov.

Zdroj

Katastrální mapa 1: 7 000, terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 10 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-

50) U hřiště Lokalizace v terénu

Pole se nachází poblíž dnešního koupaliště.


Jde o lokalitu vyskytující se poblíž místa, kde bylo dříve dnes již neexistující hřiště. Název je stále živý a figuruje i v katastrálních mapách. PJ je tvořeno předložkou u a substantivem hřiště ve funkci relačního objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

51) U kapličky Lokalizace v terénu

Pole se nachází se ve východní části katastru nedaleko hřiště. 44


Více o relačním objektu viz Boží muka. Dvouslovné PJ je motivováno polohou, vzniklo spojením předložky u vyjadřující polohu objektu vůči relačnímu objektu, jímž je malá kaplička.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

52) U kravína Lokalizace v terénu

Pole se nachází v západní části katastru Malešovic.


Předložkové PJ je tvořeno předložkovou částí u a substantivem kravín v genitivu. Motivací pojmenování byla poloha území vzhledem k relačnímu objektu, jímž je budova bývalého kravína.

Zdroj

Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-

53) U Kupařovic Lokalizace v terénu

Pole se nachází na hranicích s kupařovickým katastrem.


PJ vzniklo spojením předložky u a MJ Kupařovice. Motivace pojmenování byla dána polohou území vzhledem k sousední obci Kupařovice.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

54) U kupařovické zdi Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Pole se nachází v blízkosti hranic kupařovického katastru. PJ vzniklo spojením předložky u, adjektiva kupařovické a substantiva zeď v genitivu. Motivací pojmenování byla skutečnost, že se lokalita nachází u zdi, která ohraničuje zahradu kupařovického zámku. Jako nářeční podoba pojmenování se objevuje i U kupařovské zdi. Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Katastrální mapa 1: 10 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

55) U letadla Lokalizace v terénu

Pole, které se nachází v blízkosti silnice směrem na Loděnice.

45


PJ je tvořeno předložkovou částí u a substantivem letadlo a je motivováno polohou. Pamětníci uvádí, že na konci 2. sv. války do těchto míst spadlo letadlo, které již dnes na místě není.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Mapa Agroprojekt 2012

Jiná pojmenování

-

56) U Loděnic Pole nacházející se v blízkosti katastru Loděnic.

Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj

PJ je složeno z předložky u a MJ Loděnice a je motivováno polohou.

Jiná pojmenování

-

Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

57) U loděnické silnice Lokalizace v terénu

Pozemková trať nacházející se v blízkosti silnice vedoucí do obce Loděnice.


Víceslovné PJ bylo utvořeno z předložky u, adjektiva loděnický a substantiva silnice a je motivováno polohou.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 (1985), Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

58) U loděnického hájku Lokalizace v terénu

Pole se nachází u katastrálních hranic obcí Loděnice a Malešovice.


Víceslovné PJ je složeno z předložky u, adjektiva loděnický a deminutivní formy substantiva háj. Motivací pojmenování je poloha objektu vzhledem k relačnímu objektu, kterým byl loděnický hájek.


Mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 (1985), Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

46

59) U medlovského mlýna Lokalizace v terénu

Pole, které se nachází na severovýchodním okraji katastru v blízkosti řeky Jihlavy.

Zdroj

PJ je složeno z předložkové části u, adjektiva medlovský a substantiva mlýn. Motivací pojmenování území byla poloha, jeho blízkost vůči relačnímu objektu. Mlýn je v současné době ve špatném stavu. Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000

Jiná pojmenování

-


60) U medlovských hranic Lokalizace v terénu

Pole, které se nachází na hranicích katastrů obcí Medlov a Malešovice.


PJ je tvořeno předložkou u, adjektivem medlovský a substantivem hranice. PJ je motivováno polohou objektu vzhledem k relačnímu objektu – nachází se na hranicích katastru obce Medlov.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

61) U Neubauerova kříže Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Pole se nachází v západní části katastru v blízkosti lokalit U studny a U Loděnic. Předložkové PJ je tvořeno předložkou u, posesivním adjektivem Neubauerův a substantivem kříž. Pojmenování je motivováno polohou, označuje okolí kříže, který vznikl po nešťastné události v německé rodině Neubauerových. Zřejmě šlo o zasažení bleskem. Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000 U Bajerova kříže

62) U Odrovic Lokalizace v terénu

Pole, které se nachází na severovýchodním okraji katastru v blízkosti obce Odrovice.


Předložkové PJ je tvořeno předložkou u a MJ Odrovice. Pojmenování je motivováno polohou objektu v blízkosti katastru obce Odrovice k dané lokalitě.

Zdroj

Terénní výzkum, Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa katastru 47

nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000 Jiná pojmenování

-

63) U příkopy Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severní části katastru v blízkosti řeky Jihlavy.


Předložkové PJ je tvořeno předložkou u a substantivem příkopa (v tomto případě se jedná o femininní variantu maskulina příkop). Pojmenování je motivováno polohou objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

64) U staré vsi Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severní části katastru na hranici s katastrem Kupařovic.


PJ je tvořeno předložkou u, substantivem ves a adjektivem starý ve funkci přívlastku. Název byl zřejmě přeložen z německého Im alten Dorf. V místech této pozemkové trati se zřejmě nacházela dnes již zaniklá ves Poříčany44.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

65) U studny Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Jedná se o areál zemědělských budov za obcí směrem na západ. Mezi starší generací se užívá názvu Donava. Jednalo se o budovy, ve kterých se choval hovězí dobytek, později byly změněny na vepřín, JZD a akciovou společnost Pojihlaví. PJ je tvořeno předložkou u a substantivem studna a je motivováno polohou objektu v blízkosti bývalé studny. Katastrální mapa 1: 7 000, Terénní výzkum 2012, Katastrální mapa 1: 10 000 Donava

66) U sušárny Lokalizace v terénu

Pole nacházející se v blízkosti komplexu budov zvaných Suška.

44

KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, s. 140.

48


PJ je tvořeno předložkovou částí u a substantivem sušárna. Dle SSČ45 se jedná o místnost či zařízení, kde dochází k PJ je motivováno polohou.

Zdroj

Mapa grafického přídělu 1: 5000 (1946)

Jiná pojmenování

-

67) U transformátoru Lokalizace v terénu

Pole se nachází v dolní části katastru Malešovic u hranice katastru Odrovic.


PJ je tvořeno předložkou u, která určuje polohu lokality vzhledem k relačnímu objektu, a substantivem transformátor. Dle SSČ46 jde o zařízení, které přeměňuje napětí či intenzitu střídavého elektrického proudu. PJ je motivováno polohou.

Zdroj

Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

68) V loukách Lokalizace v terénu

Pole se nachází v jihovýchodní části obce v blízkosti Potůčku.


Předložkové PJ je tvořeno předložkou v a plurálovou formou substantiva louka. Po válce bylo na tomto území velmi málo orné půdy a bylo zarostlé trávou, která sloužila jako krmivo pro dobytek. Odtud plyne motivace pojmenování V loukách.

Zdroj

Terénní výzkum 2012, Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946)

Jiná pojmenování

-

69) V zadních Lokalizace v terénu

Pole se nachází v nejjižnějším cípu katastru Malešovic.


PJ je tvořeno předložkou v a substantivizovaným adjektivem zadní. Motivací pojmenování je poloha lokality v rámci katastru Malešovic.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

70) Vodoměrka Lokalizace v terénu 45

Přístroj měřící hladinu vody. Leží ve východní části katastru na

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, s. 423. FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2006, s. 453.

46

49

vodním toku Potůček. Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

PJ vzniklo derivací apelativa vodoměr „přístroj měřící hladinu vody"47, pomocí sufixu -ka. Terénní výzkum 2012 -

71) Vrbiny Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování

Pole se nachází v severní části katastru na hranici s katastrem Kupařovic. PJ vzniklo odvozením ze substantiva vrba připojením plurálového sufixu -iny. V minulosti se jednalo o úsek, na němž rostly vrby. Dnes již na tomto místě žádné vrby nenajdeme.

Zdroj

Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946), Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

72) Za Donavou Lokalizace v terénu

Jedná se o pole umístěné v blízkosti budovy bývalého JZD (dříve Donava).


Předložkové PJ vzniklo složením předložkové části za a propria Donava. Motivací vzniku bylo umístění lokality vzhledem k relačnímu objektu. Více k relačnímu objektu viz Donava.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

73) Za Kirchovým sadem Lokalizace v terénu

Pole se nachází ve východní části katastru.


PJ je tvořeno předložkou za, posesivním adjektivem Kirchův a substantivem sad. Motivací pojmenování je poloha území vzhledem k relačnímu objektu.

Zdroj

Mapa evidence nemovitostí 1: 2880 (1985)

Jiná pojmenování

-

47

Tamtéž. s. 497.

50

74) Za Kovárnou Lokalizace v terénu

Jedná se o pole nacházející se v blízkosti Kovárny – posledního osamoceného domku směrem na Loděnice.


PJ je složeno z předložkové části za a toponyma Kovárna. Motivací pojmenování je poloha lokality vzhledem k relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

Za Strouhalovým

75) Za lesem Lokalizace v terénu

Jedná se o pole ležící za lesem v severovýchodní části katastru.


Motivací pojmenování je poloha lokality vzhledem k relačnímu objektu. Dvouslovné PJ vzniklo spojením předložky za, která vyjadřuje polohu objektu vůči relačnímu objektu, jímž je substantivum les.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

76) Za Poláčkovým sadem Lokalizace v terénu

Jedná se o oblast ležící za Poláčkovým sadem.


PJ je tvořeno předložkou za, posesivním adjektivem Poláčkův a substantivem sad v instrumentálu. Motivací pojmenování byla poloha objektu vzhledem k relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

77) Za rybníčkem Lokalizace v terénu

Pole nacházející se v blízkosti rybníku ve východní části katastru.


Předložkové PJ je tvořeno předložkou za a substantivem odvozeným sufixem -ka ze substantiva rybník. Motivací pojmenování je poloha oblasti vzhledem k rybníku.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

51

78) Za sloupy Lokalizace v terénu

Pole se nachází na hranicích katastrů Malešovic a Odrovic.


PJ je tvořeno předložkou za a plurálem substantiva sloup. Motivací pojmenování byla poloha lokality v blízkosti sloupů elektrického vedení.

Zdroj

Katastrální mapa 1: 7000

Jiná pojmenování

-

79) Za Strouhalovým Lokalizace v terénu

Jedná se pole nacházející se v blízkosti Kovárny – posledního osamoceného domku směrem na Loděnice.


PJ je tvořeno předložkovou částí za a substantivizovaným posesivním adjektivem Strouhalovo. Motivací pojmenování byla poloha lokality vzhledem k relačnímu objektu.

Zdroj


Jiná pojmenování

Za Kovárnou

80) Za Suškou Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj

Pole ležící východně od zemědělských budov zvaných Suška.

Jiná pojmenování

-

Předložkové PJ tvoří předložka za, která odkazuje k relačnímu objektu Suška. PJ je motivováno polohou. Terénní výzkum 2012, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

81) Za vodou Lokalizace v terénu

Pole nacházející se za Potůčkem směrem na Odrovice.


PJ je složeno z předložkové části za a substantiva voda. Motivací pojmenování oblasti je její umístění vzhledem k relačnímu objektu, kterým je vodní tok Potůček.


Katastrální mapa 1: 7 000, Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946), Katastrální mapa 1: 10 000 -

82) Za vsí Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severní části katastru v blízkosti zastavěné plochy obce. 52


PJ je tvořeno předložkou za a substantivem ves. Motivací pojmenování lokality byla zřejmě její poloha těsně za zastavěnou plochou obce.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

83) Za zahradníkem

Zdroj

Jde o pole nacházející se v blízkosti bývalého zahradnictví v jihozápadní části katastru. PJ je složeno z předložky za a substantiva zahradník a je motivováno polohou. V blízkosti této lokality dříve stávalo zahradnictví. Ač se zde dnes již nenachází, pojmenování je stále živé. Terénní výzkum 2012, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000

Jiná pojmenování

-


84) Za zdí Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severní části katastru na hranici s katastrem Kupařovic v blízkosti zdi jednoho z domů v Kupařovicích.


PJ je tvořeno předložkou za a substantivem zeď. Pojmenování je motivováno polohou za zdí nacházející se v blízkosti tohoto území.

Zdroj

Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000, Katastrální mapa 1: 10 000

Jiná pojmenování

-

85) Zadní hony

Zdroj

Jedná se o skupinu pozemků nacházejících se v blízkosti kupařovického hřbitova. PJ je složeno z adjektiva zadní, které upřesňuje polohu lokality a substantiva hon v plurálu. Dle SSČ48 je hon skupina pozemků, která je zpravidla osetá jednou plodinou. PJ je motivováno typem objektu a polohou. Mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 (1985)

Jiná pojmenování

-


86) Zadní Nivy Lokalizace v terénu 48

Pole se nachází v severozápadní části katastru.


53

Zdroj

Dvouslovné PJ se skládá z adjektivní a substantivní části. Adjektivum zadní upřesňuje polohu dané lokality, substantivum dle SSČ49 označuje rovné pole či louku. Substantivní část tohoto PJ je psána s velkým počátečním písmenem, protože se jedná o část území nazvaného Nivy, které bylo rozděleno na Dolní, Horní a Zadní Nivy. Mapa grafického přídělu 1: 5 000 (1946)

Jiná pojmenování

-


87) Zahradnictví Lokalizace v terénu Popis objektu a motivace pojmenování Zdroj Jiná pojmenování

Jde o louku nacházející se v jihozápadní části katastru, kde dříve stávalo zahradnictví. PJ vzniklo prostou toponymizací substantiva zahradnictví. Ač se zde dnes již nenachází, pojmenování je stále živé. Terénní výzkum 2012, Mapa katastru nemovitostí 1: 2 000 -

88) Zahrady Lokalizace v terénu

Pole se nachází v severovýchodní části katastru, v blízkosti zastavěné plochy obce.


PJ vzniklo pluralizací apelativa zahrada. Motivací pojmenování byla zřejmě skutečnost, že se na místě nacházelo několik zahrad.

Zdroj


Jiná pojmenování

-

49


54

5.3 Rozdělení získaného materiálu dle typu V této kapitole je získaný materiál roztříděn podle několika typů dělení. Nejprve jsou hesla rozdělena na základě toho, zda se jedná o jednoslovná, dvouslovná, či víceslovná pojmenování. V dalším dělení je určujícím faktorem příslušnosti k jednotlivým kategoriím, o jaký typ toponym se jedná (hydronyma, agronyma, hodonyma či ostatní anoikonyma). Dalším typem je třídění dle Karla Olivy, který PJ dělí na základě jejich původu buďto z proprií (dále lze rozlišit na propria vzniklá z vlastních jmen, zeměpisných jmen a jmen podniků či institucí), nebo z apelativ. Následuje podkapitola, v níž jsou jednotlivá hesla rozdělena podle toho, z jakého pramene byla získána. Poslední dělení představuje třídění jednotlivých slovotvorných postupů, jimiž byla PJ utvořena. U každého z typů dělení je vždy uvedena tabulka s přehledem jednotlivých anoikonym spadajících do dané kategorie a graf, který přispívá k přehlednosti.

5.3.1

Dělení dle počtu slov

Celkově bylo získáno 88 PJ, z čehož 50 tvořila dvouslovná50, 25 jednoslovná a 14 víceslovná51 pomístní jména (viz graf č. 1). •

Víceslovná pomístní jména

Jedná se o PJ, která při pojmenování objektu užívají nejméně dvou znaků. K dvouslovným řadí Jana Pleskalová i předložková PJ, která tvoří obvykle polovinu materiálu sebraného v obcích. Vznik víceslovných pomístních jmen (dále jen VPJ) je značně ovlivněn několika faktory. S VPJ se častěji setkáváme v terénu, který není příliš členitý, tzn. spíše v nížinách. V těchto oblastech je totiž poměrně náročné nalézt objekt, díky němuž by bylo možné danou lokalitu pojmenovat tak, aby bylo její umístění vzhledem k názvu jednoznačné. Dalším faktorem je velikost katastru obce – dá se obecně říci, že čím větší bude katastr, tím více se v něm zřejmě bude vyskytovat anoikonym. Ve velkém katastru bude pro orientaci zapotřebí většího množství VPJ.52

50

Jsou k nim řazena i předložková PJ. Více než dvouslovná. 52 PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 9. 51

55

Tabulka č. 3 zobrazuje přehled jednotlivých anoikonym rozdělených podle počtu slov, kterými jsou tvořena.

Počet slov v názvu Jednoslovná

Dvouslovná

Víceslovná

Celkem Cibulárna Cikorkárna, Cibulárna, Cikorkárna Dolní, Dolní Donava, Donava Drůbežárna Drůbežárna, Florián, Florián Hasička, Horní, Husinec, Jezírka, Jihlava, Hasička Jihlava Kačárna Kačárna, Kovárna, Kovárna Loučky Mlékárna, Loučky, Mlékárna Náhon, Niva, Niva Nivy, Poláčkovo,, Potůček, Suška, Suška Vodoměrka Vrbiny, Vodoměrka, Vrbiny Zahradnictví, Zahradnictví Zahrady Boží muka, muka Dolní jezero, jezero Dolní Nivy, Nivy Horní jezero jezero, Horní Nivy, Nivy Jezeřanská strouha, strouha K Odrovicím, Odrovicím K Trboušanům Trboušanům, Mezi alejemi, alejemi Mezi cestami, cestami Na Liškovým, Liškovým Nad koupalištěm koupalištěm, Pod silnicí, silnicí Poláčkůj sad, Před Donavou, Donavou Před hrází, hrází Před kapličkou kapličkou, Před lesem, Před Suškou, Suškou U Antošových, Antošových U dílny, dílny U hráze hráze, U hřbitova, hřbitova U hřiště, hřiště U kapličky, kapličky U kravína, kravína U Kupařovic Kupařovic, U letadla, letadla U Loděnic U Odrovic, Loděnic, Odrovic U příkopy, příkopy U studny, studny U sušárny, sušárny U transformátoru V loukách, transformátoru, loukách V zadních,, Za Donavou Donavou, Za Kovárnou, Kovárnou Za lesem, lesem Za rybníčkem, rybníčkem Za sloupy, sloupy Za Strouhalovým Strouhalovým, Za Suškou, Suškou Za vodou, vodou Za vsí,, Za zahradníkem, zahradníkem Za zdí, zdí Zadní hony hony, Zadní Nivy Kamenný kříž se sakrální zahrádkou, zahrádkou Rybníček u hřiště hřiště, Svatý Jan Nepomucký U Bajerova kříže, Nepomucký, kříže U Boží oží muky, muky U kupařovické zdi, zdi U loděnické silnice, silnice U loděnického hájku, hájku U medlovského mlýna, mlýna U medlovských hranic, hranic U Neubauerova kříže, kříže U staré vsi, vsi Za Kirchovýcm sadem, sadem Za a Poláčkovým sadem

Graf č. 1 V následujícím grafu je znázorněno rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných pomístních jmen v materiálu získaném na území Malešovic.

Dvouslovná PJ Jednoslovná PJ Víceslovná PJ

56

25

49

14

Anoikonyma reflektují historii, sociální vztahy a veškeré dění v obci. Je proto důležité vědět, zda se jedná o oblast, která je osídlena již po dlouhou dobu, nebo o obec, ve které došlo v nedávné době ke změně obyvatelstva. V druhém případě bude zřejmě soubor VPJ na tomto území získaných nepříliš velký. Výzkum v obci Malešovice tyto závěry potvrzuje. Jedná se o obec obklopenou zemědělskou půdou, nacházející se v nížinaté oblasti. Nejvíce se objevilo dvouslovných PJ (57 %), z nichž převážnou většinu tvořila předložková (82 % dvouslovných PJ a 46 % všech získaných PJ). Druhé místo co do početnosti zaujímala PJ jednoslovná (28 %) a nejméně se v materiálu vyskytlo PJ víceslovných (15 %).

57

5.3.2

Dělení dle typu anoikonyma

PJ jsou v této části dělena podle toho, jaký typ objektu pojmenovávají. Jde o základní dělení, které reflektuje druh pojmenovaného objektu a je uvedeno v ESČ53.

Tabulka č. 4 V následující tabulce jsou hesla rozdělena na základě toho, do které kategorie anoikonym patří. Typ anoikonyma Hydronyma

Agronyma

Ostatní anoikonyma54

Celkem Dolní, Dolní jezero, Horní, Horní jezero, Husinec, Jezeřanská strouha, Jezírka, Jihlava, Náhon, Potůček, Rybníček u hřiště Dolní Nivy, Horní Nivy, K Odrovicím, K Trboušanům, Loučky, Mezi alejemi, Mezi cestami, Nad koupalištěm, Niva, Nivy, Pod silnicí, Poláčkůj sad, Před Donavou, Před hrází, Před kapličkou, Před lesem, Před Suškou, U Antošových, U Bajerova kříže, U příkopy, U staré vsi, U studny, U sušárny, U transformátoru, V loukách, V zadních, Vrbiny, Za Donavou, Za Kirchovým sadem, Za Kovárnou, Za lesem, Za Poláčkovým sadem, Za rybníčkem, Za sloupy, Za Strouhalovým, Za Suškou, Za vodou, Za vsí, Zadní hony, Zadní Nivy, Zahradnictví, Zahrady, U Boží muky, U dílny, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kapličky, U kravína, U Kupařovic, U kupařovické zdi, U letadla, U Loděnic, U loděnické silnice, U loděnického hájku, U medlovského mlýna, U medlovských hranic, U Neubauerova kříže, U Odrovic Boží muka, Florián, Cibulárna, Cikorkárna, Donava, Drůbežárna, Hasička, Kačárna, Kamenný kříž se sakrální zahrádkou, Vodoměrka, Kovárna, Mlékárna, Na Liškovým, Poláčkovo, Suška

12

60

16

53

KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 204–205. 54 Výjimku v této kategorii tvoří toponyma Poláčkovo a Na Liškovým, která označují jak obydlené budovy, tak zároveň i jejich širší (neobydlené) prostranství (např. zahrady či pole) k nim přiléhající. Mohla by tedy být zařazena jak k oikonymům, tak k anoikonymům. Z důvodu ujednocení práce jsou v tomto případě řazena k pomístním jménům.

58

Graf č. 2 Znázorňuje Znázorňuje rozložení jednotlivých typů anoikonym v sebraném materiálu.

Agronyma

Ostatní anoikonyma

Hydronyma

Nejpočetnější kategorii anoikonym anoikonym tvořila agronyma (celkem 68 %), což je dáno zejména polohou obce. Většinu katastru Malešovic totiž tvoří pole, zahrady, zemědělské hony, polní tratě a z menší části i lesy a zahrady. Druhým nejrozšířenějším typem anoikonym byla ostatní anoikonyma (celkem 18 %), která v dané lokalitě tvořila pojmenování božích muk, soch, křížů, neobydlených budov atd. Nejméně zastoupena byla byla hydronyma (celkem 14 %). V nich byly zastoupeny názvy řek, vodních toků, jezer, rybníků, veřejných objektů atd.

59

5.3.3

Třídění dle Karla Olivy

Dle Karla Olivy je možné jednotlivá PJ roztřídit podle jejich původu do tří kategorií. Do první z nich náleží názvy, jejichž základem je vlastní jméno. Tato kategorie může být dále rozdělena do tří podskupin: PJ vzniklá z osobních jmen (např. jméno majitele pozemku), zeměpisných jmen (např. jméno sousední obce) a jmen podniků a institucí. Druhou skupinu tvoří PJ vzniklá z apelativ, která původně sloužila pouze jako obecné označení daného objektu. Do poslední kategorie patří PJ, která jsou tvořena přímým jinojazyčným základem55. Názvy vzniklé z apelativ jsou vhodným materiálem pro zkoumání zaniklých českých lexémů. Mnoho z nich nemá s lexikem současné češtiny žádnou významovou ani lexikální souvislost. Slouží dnes tedy jako významné doklady zaniklých českých apelativ. V našem materiálu se žádné PJ tohoto typu nevyskytlo.

Tabulka č. 5 V tabulce níže jsou jednotlivá PJ rozdělena podle toho, co tvoří jejich základ. Typ toponyma

Celkem Boží muka, Cibulárna, Cikorkárna, Dolní, Dolní jezero, Dolní Nivy, Drůbežárna, Hasička, Horní, Horní jezero, Horní Nivy, Husinec, Jezírka, Jihlava, U Boží muky, U dílny, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kapličky, U kravína, U letadla, Kačárna, Kamenný kříž se sakrální zahrádkou, Kovárna, Loučky, Mezi alejemi, Mezi cestami, Mlékárna, Nad koupalištěm, Náhon, Niva, Nivy, Pod silnicí, Potůček, Před hrází, Před kapličkou, Před lesem, Před Suškou, Rybníček u hřiště, Suška, U příkopy, U staré vsi, U studny, U sušárny, U transformátoru, V loukách, V zadních, Vodoměrka, Vrbiny, Za kovárnou, Za lesem, Za rybníčkem, Za sloupy, Za Suškou, Za vodou, Za vsí, Za zahradníkem, Za zdí, Za hony, Zadní Nivy, Zahradnictví, Zahrady

63

Florián, Na Liškovým, Poláčkovo, Poláčkůj sad, Sv. Jan Nepomucký, U Antošových, U Bajerova kříže, U Neubauerova a) z osobních jmen kříže, Za Kirchovým sadem, Za Poláčkovým sadem, Za Strouhalovým

11

Jezeřanská strouha, K Odrovicím, K Trboušanům, U Kupařovic, U kupařovické zdi, U Loděnic, U loděnické silnice, U loděnického hájku, U Medlovského mlýna, U medlovských hranic, U Odrovic

11

Apelativní

Propriální:

b) ze zeměpisných názvů

55

Tento typ se v námi sebraném materiálu nevyskytl.

60

c) ze jmen podniků Donava, Donava Před Donavou, Donavou Za Donavou

3

Graf č. 3 znázorňuje rozložení sesbíraného materiálu v rámci jednotlivých kategorií kategorií.

Toponyma vzniklá z apelativ Toponyma vzniklá z osobních proprií Toponyma vzniklá ze zeměpisných proprií Toponyma vzniklá ze jmen podniků

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejpočetnější kategorii tvořila PJ vzniklá z apelativ (celkem 72 %).. Jedním z důvodů této převahy může být nové osídlení obce po roce 1945, kdy propriální názvy vzniklé před tímto obdobím zanikly zanikly a nově začala vznikat ve větší míře PJ apelativní. Propriálních Propriálních anoikonym bylo získáno 25 (28 %) a dále byla rozčleněna na vlastní jména jména vzniklá z osobních jmen (11 % všech ch PJ), ze zeměpisných názvů (11 % všech PJ) a ze jmen podniků (3 % všech PJ).

61

5.3.4

Dělení na základě zdroje, ze kterého byla hesla získána

V následující části jsou PJ rozdělena podle zdrojů, ze kterých byla získána. Byly jimi terénní výzkum, který proběhl v roce 2012, Územní plán obce Malešovice zhotovený firmou Ageris s.r.o., Mapa grafického přídělu z roku 1946, Mapa evidence nemovitostí z roku 1982 Katastrální mapy v měřítcích 1: 7 000, 1: 2 000 a 1: 10 000. Jednotlivá hesla se mohou u různých zdrojů opakovat.

Tabulka č. 6 obsahuje jednotlivá hesla seřazená podle výskytu v jednotlivých zdrojích. Zdroj

Celkem

Terénní výzkum

Boží muka, Cibulárna, Cikorkárna, Dolní, Dolní jezero, Donava, Drůbežárna, Florián, Hasička, Horní, Horní jezero, Husinec, Jezírka, K Odrovicím, K Trboušanům, Kačárna, Kamenný kříž se sakrální zahrádkou, Kovárna, Mlékárna, Na Liškovým, Nad koupalištěm, Náhon, Niva, Nivy, Pod silnicí, Poláčkovo, Poláčkůj sad, Potůček, Před Donavou, Před hrází, Před kapličkou, Před lesem, Před Suškou, Rybníček u hřiště, Suška, Svatý Jan Nepomucký, U Antošových, U Boží muky, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kapličky, U Kupařovic, U kupařovické zdi, U letadla, U loděnické silnice, U medlovského mlýna, U medlovských hranic, U Neubauerova kříže, U Odrovic, U příkopy, U studny, V loukách, Vodoměrka, Za Kovárnou, Za lesem, Za Strouhalovým, Za Suškou, Za zahradníkem, Zahradnictví

60

Územní plán Malešovice

Dolní jezero, Horní jezero, Husinec, Jezeřanská strouha, Jezírka, Jihlava

5

Mapa grafického přídělu

Dolní Nivy, Horní Nivy, Jihlava, Mezi alejemi, U staré vsi, U sušárny, V loukách, V zadních, Vrbiny, Za vodou, Za vsí, Zadní Nivy, Zahrady

13


Jihlava, K Trboušanům, Nad koupalištěm, Nivy, Pod silnicí, Potůček, Před kapličkou, Před lesem, Před Suškou, U hráze, U hřbitova, U Kupařovic, U kupařovické zdi, U Loděnic, U loděnické silnice, U medlovského mlýna, U Neubauerova kříže, U Odrovic, U studny, Za lesem, Za sloupy

21

62


Jezeřanská strouha, strouha Jihlava, Jihlava K Trboušanům, Trboušanům Loučky Mezi cestami, Loučky, cestami Nad koupalištěm koupalištěm, Nivy, Pod silnicí Potůček, silnicí, Potůček Před Donavou, Donavou Před hrází hrází, Před kapličkou Před lesem, kapličkou, lesem Před Suškou, Suškou, U Antošových, Antošových U Bajerova kříže, kříže U dílny, dílny U hráze,, U hřbitova, hřbitova U hřiště U kravína, hřiště, kravína U Kupařovic, Kupařovic U kupařovické zdi, zdi U letadla, let U Loděnic, Loděnic U loděnické silnice silnice,, U loděnického hájku, hájku U Neubauerova kříže kříže,, U Odrovic U příkopy, Odrovic, příkopy Za Donavou, Donavou, Za lesem,, Za rybníčkem Za suškou, rybníčkem, suškou Za zahradníkem zahradníkem, Za zdí, zdí Zahradnictví

37


Jihlava, K Trboušanům, Jihlava Trboušanům Vrbiny, Vrbiny Nivy Nivy, Pod silnicí, silnicí Potůček U hráze, Potůček, hráze U hřbitova, U Kupařovic Kupařovic,, U kupařovické zdi, zdi U Loděnic, Loděnic U loděnické silnice, silnice U Neubauerova kříže, kříže U Odrovic, Odrovic, U studny, U transformátoru, transformátoru Za vodou,, Za zdí

18

Mapa evidence nemovitostí 1: 2880

U Bajerova kříže, kříže U dílny, dílny U loděnické silnice, silnice U loděnického hájku, hájku Za Kirchovým sadem sadem, Zadní hony

6

Graf č. 4 V grafu je vidět četnost56 získaných hesel v jednotlivých zdrojích.

60 50 40 30 20 10 0 Terénní výzkum

56

Územní Mapa Katastrální Mapa Mapa Katastrální plán grafického mapa 1: 7 katastru evidence mapa 1: 10 Malešovice přídělu 000 nemovitostí nemovitostí 000 1: 2 000 1 : 2880

Četnost jednotlivých jednot ivých zdrojů je počítána vzhledem k celkovému počtu PJ získanému ve všech zdrojích (tj. 160 16

hesel)

63

Nejvíce hesel bylo získáno terénním výzkumem (celkem 38 %), Druhým nejvíce zastoupeným zdrojem byla Mapa katastru nemovitostí (23 %), za ní následovaly v pořadí dle četnosti získaných hesel Katastrální mapa 1: 7 000 (13 %), Katastrální mapa 1: 10 000 (11 %), Mapa grafického přídělu (8 %), Mapa evidence nemovitostí (4 %) a Územní plán Malešovic (3 %). Celkově bylo ze všech zdrojů získáno 160 hesel, z nichž se však některá opakovala. Po jejich utřídění bylo vyexcerpováno celkem 88 PJ. Hesla v jednotlivých zdrojích se často překrývala, pouze Mapa grafického přídělu z roku 1946 obsahovala většinou jedinečná PJ, která se v jiných zdrojích nevyskytla. Tento fakt je možné přisoudit vývoji poválečných událostí v obci. V roce 1946 totiž ještě mohla fungovat stará anoikonyma, která postupně při novém osidlování zanikla a byla nahrazena novými, jež můžeme nalézt v novějších mapách.

64

5.3.5

Dělení dle vzniku toponyma

V této části jsou hesla rozdělena podle způsobu jejich vzniku, jak je uvádí Jana Pleskalová v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jednotlivými způsoby tvoření byly: prostá toponymizace, derivace, pluralizace, transonymizace a tvoření dvou a víceslovných PJ a předložková PJ. Do analýzy nebylo zahrnuto toponymum Jihlava, které vzniklo na základě předslovanského tvoření a není možné jej zahrnout k novějším slovotvorným způsobům. Pro česká anoikonyma je všeobecně nejproduktivnějším způsobem tvoření derivace a dále také tvoření dvouslovných a víceslovných PJ57.

Tabulka č. 7 obsahuje anoikonyma rozdělená podle vzniku.

Vznik PJ Prostá toponymizace Transonymizace Pluralizace Derivace

Dvou a víceslovná PJ

57

Celkem Dolní, Drůbežárna, Horní, Kovárna, Mlékárna, Náhon, Niva, Zahradnictví Florián, Donava Nivy, Zahrady Cibulárna, Cikorkárna, Hasička, Husinec, Kačárna, Jezírka, Loučky, Vodoměrka, Vrbiny, Poláčkovo, Potůček, Suška Boží muka, Dolní jezero, Dolní Nivy, Horní jezero, Horní Nivy, Jezeřanská strouha, Kamenný kříž se sakrální zahrádkou, Poláčkůj sad, Zadní hony, Zadní Nivy

8 2 2 12

10

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s.

121.

65

Předložková PJ

K Odrovicím, Odrovicím K Trboušanům, Trboušanům Mezi alejemi, alejemi Mezi cestami cestami, Na Liškovým, Liškovým Nad koupalištěm, koupalištěm Pod silnicí silnicí, Před Donavou Před hrází, Donavou, hrází Před kapličkou, kapličkou Před lesem lesem, Před Suškou U Antošových, Suškou, Antošových U Bajerova kříže, kříže U Boží muky muky, U dílny U hráze, dílny, hráze U hřbitova, hřbitova U hřiště, hřiště U kapličky kapličky, U kravína U Kupařovic, kravína, Kupařovic U kupařovické zdi, zdi U letadla letadla, U Loděnic U loděnické Loděnic, loděnické silnice, silnice U loděnického hájku hájku, U medlovského mlýna, mlýna U medlovských hranic hranic, U Neubauerova kříže, kříže U Odrovic, Odrovic U příkopy, příkopy U staré vsi vsi, U studny U sušárny, studny, sušárny U transformátoru, transformátoru V loukách loukách, V zadních Za Donavou, zadních, Donavou Za Kirchovýcm sadem sadem, Za Kovárnou Za lesem, Kovárnou, lesem Za Poláčkovým sadem sadem, Za rybníčkem Za sloupy, rybníčkem, sloupy Za Strouhalovým, Strouhalovým Za Suškou Suškou, Za vodou Za vsí, Za zahradníkem, vodou, zahradníkem Za zdí

53

Graf č. 5 zobrazuje rozložení jednotlivých typů tvoření PJ dle způsobu jejich tvoření v získaném materiálu.

Prostá toponymizace Transonymizace Pluralizace Derivace Dvou a víceslovná PJ Předložková PJ

V obci Malešovice výrazně převažuje tvoření PJ podle polohy pojmenovávaného objektu,, které reprezentují předložková anoikonyma (celkem 60 %). Tvoření derivací bylo druhým nejvíce zastoupeným zastoupeným způsobem (14 (1 %). Dvouslovná a víceslovná PJ tvořila v 12 1 %a toponymizovaná PJ 9 %. Méně zastoupené byly názvy tvořené transonymizací, pluralizací. Hojné zastoupení předložkových PJ přisuzujeme v případě zkoumaného území jeho poloze. Jelikož se jedná o oblast obklopenou zemědělskou půdou, půdou, ve které není mnoho objektů, které by sloužily k přesné lokalizaci, bylo nutné tvořit PJ, která by k těmto relačním 66

objektům odkazovala. Např. PJ U studny označuje pole, které se nachází v blízkosti bývalé studny. V materiálu se objevuje poměrně velké množství anoikonym, která v sobě nesou názvy okolních obcí, jež slouží jako relační objekty.

67

6 Vztahověmodelová a strukturní analýza Vztahověmodelová a strukturní analýza jsou způsoby třídění pomístních jmen, které využila Jana Pleskalová při zpracování materiálu získaném anketovým výzkumem na Moravě a ve Slezsku. Propria vznikají ze sociální potřeby pojmenování nějakého objektu, který má být jasně lokalizovatelný a rozpoznatelný. Důležitou roli v tomto procesu má osoba, která toto pojmenování realizuje. Pojmenovatel vyjadřuje názvem vztah k pojmenovávanému objektu. Důležitý je přitom jak výběr znaků, tak způsob, jakým budou vyjádřeny vzhledem k propriu. U anoikonym lze tento vztah označit jako VM (vztahový model), který můžeme dále rozdělit do čtyř kategorií. První z nich VM A poukazuje na polohu či směr daného objektu, všeobecně lze říci, že se jedná o ta PJ, která nám mohou odpovědět na otázku „kde?“ (např. Horní58) V moravské a slezské anoikonymii můžeme tento model označit za nejvýznamnější a nejčastější. VM B se týká druhu pojmenovávaného objektu a obvykle se na tato anoikonyma lze zeptat pomocí otázky „co?“ nebo „kdo?“ (např. Drůbežárna). VM C potom odpovídá na otázku „jaký?“ a týká se vlastností, na základě kterých dostal objekt svůj název (např. Boží muka). Posledním modelem je VM D, který vyjadřuje posesivitu či jinou příslušnost objektu k nějaké osobě (např. Florián). Zeptat se na něj můžeme otázkou „čí“. Jako zvláštní kategorie jsou v tomto případě posuzována víceslovná pomístní jména (VPJ), mezi která řadíme i předložková anoikonyma. V těchto případech je VM tvořen složením jednotlivých typů modelů (např. VM A+B Dolní Nivy). Podtržení jednoho členu značí jeho dominanci v tomto vztahu, druhý člen potom zpřesňuje hlavní. Strukturní model (SM), který byl u jednotlivých PJ rovněž určován, vyjadřuje způsob, jakým pojmenovatel anoikonymum vytvořil na základě VM. Uplatňují se následující typy:

58

•

Pouhá toponymizace

•

Metafora a metonymie

•

Derivace

•

Kompozice

•

Tvoření dvouslovných a víceslovných PJ

•

Tvoření předložkových PJ

Uvedené příklady pochází z materiálu získaného v obci Malešovice.

68

•

Přejímání toponym a apelativ z cizích jazyků a jejich adaptace do češtiny

Na území obce Malešovice byla získána PJ tvořená toponymizací (např. Mlékárna), derivací (např. Potůček), transonymizací (např. Florián), pluralizací (např. Nivy), dvouslovná a víceslovná PJ (např. Jezeřanská strouha) a předložková PJ (např. Před hrází). Více viz výše. Do vztahověmodelové a strukturní analýzy nebylo zahrnuto toponymum Jihlava, které vzniklo na základě předslovanského tvoření a není možné jej zařadit k novějším slovotvorným způsobům.

6.1 Přehled PJ a jejich vztahových a strukturních typů Vztahověmodelové a strukturní analýze bylo podrobeno všech 88 hesel získaných na území obce Malešovice. V tabulce níže jsou jednotlivá PJ seřazena podle abecedy a ke každému z nich je uveden jeho vztahový a strukturní model. U víceslovných pojmenování je vždy hlavní člen vztahu podtržen a vedlejší je naznačen pomocí dalších členů +A+, +B+, +C+ a +D+. Tabulka č. 8

Boží muka Cibulárna Cikorkárna Dolní Dolní jezero Dolní Nivy Donava Drůbežárna Florián Hasička Horní Horní jezero Horní Nivy Husinec Jezeřanská strouha Jezírka K Odrovicím

VM C+B B B A A+B A+B D B D B A A+B A+B B A+B B A+A 69

SM ADd+Sd Sd Sd SADd ADd+S ADd+Sd S S S Sd SADd ADd+S ADd+Sd Sd ADd+S Sd P+S

A+A B

K Trboušanům Kačárna Kamenný kříž zahrádkou Kovárna Loučky Mezi alejemi Mezi cestami Mlékárna Na Liškovým Nad koupalištěm

se

Náhon Niva Nivy Pod silnicí Poláčkovo Poláčkůj sad Potůček Před Donavou Před hrází Před kapličkou Před lesem Před Suškou Rybníček u hřiště Suška Svatý Jan Nepomucký U Antošových U Bajerova kříže U Boží muky U dílny U hráze U hřbitova U hřiště U kapličky U kravína U Kupařovic U kupařovické zdi U letadla U Loděnic U loděnické silnice

sakrální C+B+(C+B)

P+S Sd ADd+S+(ADd+Sd)

B B A+B A+B B A+D A+B

S Sd P+Sd P+Sd S P+SADd P+S

B B B A+B D D+B B A+A A+B A+B A+B A+A B+(A+B) B C+(D+D) A+D A+(D+B) A+(C+B) A+B A+B A+B A+B A+B A+B A+A A+(A+B) A+B A+A A+(A+B)

S S Sd P+S SADd ADd+S Sd P+S P+S P+Sd P+S P+Sd Sd+P+S Sd AD+(S+ADd) P+Sd P+ADd+S P+(ADd+Sd) P+S P+S P+S P+S P+Sd P+S P+S P+ADd+S P+S P+S P+(ADd+S)

70

U loděnického hájku U medlovského mlýna U medlovských hranic U Neubauerova kříže U Odrovic U příkopy U staré vsi U studny U sušárny U transformátoru V loukách V zadních Vodoměrka Vrbiny Za Donavou Za Kirchovým sadem Za Kovárnou Za lesem

A+(A+B) A+(A+B) A+(A+B) A+(D+B) A+A A+B A+(C+B) A+B A+B A+B A+B A+B B B A+A A+(D+B) A+A A+B

P+(ADd+Sd) P+(ADd+S) P+(ADd+Sd) P+(ADd+S) P+S P+S P+(AD+S) P+S P+Sd P+S P+Sd P+SADd Sd Sd P+S P+ADd+S P+S P+S

Za Poláčkovým sadem Za rybníčkem Za sloupy Za Strouhalovým Za Suškou Za vodou Za vsí Za zahradníkem Za zdí Zadní hony Zadní Nivy Zahradnictví Zahrady

A+(D+B) A+B A+B A+D A+A A+B A+B A+B A+B A+B A+B B B

P+ADd+S P+Sd P+Sd P+SADd P+Sd P+S P+S P+S P+S ADd+Sd ADd+Sd S Sd

71

6.2 Vztahový typ A Jak již bylo řečeno výše, vyjadřuje tento typ polohu označovaného objektu v terénu. Na Moravě a ve Slezsku jde o nejčastější motiv pojmenování. Obvykle se jedná o víceslovné pomístní jméno, které využívá ke zpřesnění své polohy relačního objektu (tzn. objektu, který usnadňuje orientaci v terénu a pomocí něhož lze určit polohu pojmenovávaného objektu), ke kterému odkazuje. Podstatné je, jaké je umístění relačního objektu vůči objektu pojmenovávanému a také zda je tato poloha vyjádřena explicitně či implicitně. Relační objekt může sloužit jako orientační bod v blízkosti pojmenovávaného objektu (např. Nad koupalištěm) nebo může tvořit celek, který je pojmenovávanému objektu nadřazený (např. Horní). V tomto modelu je hlavní vztah vždy vyjádřen jako A a vedlejší vztahy potom jako +A+, +B+, +C+, +D+.

Tabulka č. 9 obsahuje přehled jednotlivých vztahových modelů v rámci typu A. A

SADd

A+A

P+S

A+B

A+D

A+(A+B)

A+(C+B)

Dolní, Horní K Odrovicím, K Trboušanům, Před Donavou, U Kupařovic, U Loděnic, U Odrovic, Za Donavou, Za Kovárnou

P+Sd

Před Suškou, Za Suškou

P+S

Nad koupalištěm, Pod silnicí, Před hrází, Před lesem, U dílny, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kravína, U letadla, U příkopy, U transformátoru, Za lesem, Za vodou, Za zdí, Za vsí, Za zahradníkem

P+Sd

Mezi alejemi, Mezi cestami, Před kapličkou, U kapličky, U sušárny, V loukách, Za rybníčkem, Za sloupy

P+SADd ADd+S P+SADd P+Sd

V zadních Jezeřanská strouha Na Liškovým, Za Strouhalovým U Antošových

P+(ADd+S)

U loděnické silnice, U medlovského mlýna, U kupařovické zdi

P+(ADd+Sd)

U loděnického hájku, U medlovských hranic

P+(ADd+Sd)

U Boží muky

P+(AD+S)

U staré vsi 72

A+(D+B)

P+(ADd+S)

U Bajerova kříže, U Neubauerova kříže, Za Kirchovým sadem, Za Poláčkovým sadem

Celkově bylo získáno 53 PJ typu A, což představuje 61 % veškerého sesbíraného materiálu. Nejpočetnější kategorií tohoto modelu byla dvouslovná anoikonyma, která tvořila 76 % všech PJ typu A. Jednalo se konkrétně o typy A+A, A+B a A+D. Druhou největší skupinou byla víceslovná PJ, kterých bylo získáno celkem 11 (21 %). Realizována byla typy A+(A+B), A+(C+B) a A+(D+B). Jednoslovná PJ byla nalezena pouze dvě (3 %). Nejpočetněji zastoupenou kategorií v rámci modelu A byla A+B, v rámci které bylo získáno 27 PJ (51 % z celkového počtu). Tato PJ byla realizována strukturními modely P+S (např. U hřbitova), P+Sd (např. U kapličky), P+SADd (např. V zadních) a ADd+S (např. Jezeřanská strouha). VM A+B je u českých PJ všeobecně hojně zastoupený a stále produktivní. VM A+D je v našem případě tvořen předložkou a antroponymem, které je vyjádřeno substantivizovaným adjektivem. VM A+A je v našem materiálu tvořeno převážně předložkou ve spojení se substantivem, které představuje pojmenování relačního objektu, podle nějž je název odvozen (např. K Odrovicím). Nejvíce zastoupenými strukturními modely byly P+S a P+Sd, které představovaly 47 % a 21 % veškerých PJ typu A. Graf č. 6 znázorňuje rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ v rámci

VM

A.

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Jednoslovná PJ

Dvouslovná PJ

73

Víceslovná PJ

6.3 Vztahový typ B Tento model vyjadřuje pojmenovávaný objekt a můžeme se na něj zeptat otázkami „kdo“ a „co“. Na základě Šmilauerova sémantického třídění PJ jej lze rozdělit do velkého množství podskupin. V námi získaném materiálu se vyskytovaly následující:

1) Terénní formy, půda a vody •

Voda a vodní stavby (např. Potůček)

•

Kulturní půda (např. Niva)

2) Rostlinstvo •

Stromy (např. Vrbiny)

•

Pěstování rostlin (např. Zahrady)

•

Porosty obecně (např. Loučky)

3) Lidská díla •

Sídliště a stavby (např. Zahradnictví)

•

Výrobní zařízení (např. Cikorkárna)

Hlavní vztah je vždy vyjádřen jako B a vedlejší vztahy, které postihují relační objekty, jsou označeny +A+, +B+, +C+, +D+. Pomocí těchto vedlejších vztahů dochází k poměrně snadnému tvoření nových PJ. Jedná se o dodnes živý a produktivní model.

Tabulka č. 10 obsahuje přehled jednotlivých vztahových modelů v rámci typu B.

A+B

ADd+S ADd+Sd ADd+S

Drůbežárna, Kovárna, Mlékárna, Náhon, Niva, Zahradnictví Cibulárna, Cikorkárna, Hasička, Husinec, Jezírka, Kačárna, Loučky, Nivy, Potůček, Suška, Vodoměrka, Vrbiny, Zahrady Dolní jezero, Horní jezero Dolní Nivy, Horní Nivy, Zadní hony, Zadní Nivy Jezeřanská strouha

C+B D+B B+(A+B)

AD+Sd ADd+S Sd+P+S

Boží muka Poláčkůj sad Rybníček u hřiště

B

S Sd

74

C+B+(C+B) ADd+S+(ADd+Sd)


U vztahového modelu B bylo celkem získáno 30 PJ, což představuje 34 % veškerých získaných anoikonym. Nejpočetnější kategorii tvořila jednoslovná pojmenování (63 %), která byla realizována typem B. Dvouslovných pojmenování bylo získáno celkem 9 (30 %) a víceslovná 2 (7 %). Nejvíce zastoupeným typem byl B, jehož hesla tvořila 63 % všech PJ typu VM B. Tento typ byl realizován strukturními modely S (např. Niva) a Sd (např. Cibulárna). Nejpočetnějším strukturním modelem v rámci VM B byl Sd, který tvořil 43 % všech PJ tohoto typu.

Graf č. 7 znázorňuje rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ v rámci VM B.

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Jednoslovná PJ

Dvouslovná PJ

75

Víceslovná PJ

6.4 Vztahový typ C Vztahový model C v sobě zahrnuje charakteristiku pojmenovávaného nebo relačního objektu na základě různých vlastností. Může jít jak o vlastnosti přímo obsažené v daném objektu, tak o takové, které jsou založeny na nějakém ději, činnosti či vztahu k jinému objektu. Na základě výše uvedeného se tento typ rozděluje na dvě podkategorie C1 a C2. Do VM C1 patří ta PJ, u kterých je vlastnost, již název vyjadřuje, obsažena přímo v pojmenovávaném objektu. VM C2 zahrnuje PJ, k jejichž objektům se vztahuje nějaká činnost, na základě které objekty sekundárně získávají nějaké vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou potom východiskem k pojmenování daného objektu. V rámci modelu C1 bývají PJ motivována např. následujícími vlastnostmi: velikost, tvar, barva, látkové složení objektu, rostlinstvo a živočišstvo vyskytující se na daném území, umístění objektu v terénu, kladné a záporné hodnocení objektu atd. Model C2 zahrnuje PJ, která s pojmenovaným objektem souvisí na základě nějaké činnosti či děje, např. pohyb půdy, působení vody, působení ohně, vodní tok a jeho průběh, získávání půdy, pasení dobytka, lov, polní práce, odraz místních pověr atd. Na území obce Malešovice nebylo získáno žádné PJ, které by mělo hlavní člen realizovaný modelem C. Tento model se u několika PJ objevil pouze ve funkci vedlejšího členu.

76

6.5 Vztahový typ D Vztahový model D vyjadřuje posesivitu či jiný vztah k osobě. Patří sem především anoikonyma, která vyjadřují vlastní přivlastňování (např. Poláčkovo). Rovněž do této kategorie patří PJ, která skrze děj vyjadřují nějaký jiný vztah k osobě. Motivace k utvoření těchto PJ mohou být následující: skutečné vlastnictví, dočasné vlastnictví, pronájem, podíl na budování pojmenovaného objektu, pojmenování podle majitele blízkého objektu nebo podle události, jejímž účastníkem byla osoba. V tomto modelu převažují jednoslovná pojmenování nad víceslovnými. Je tomu tak proto, že posesivita byla v pojmenovacím procesu natolik významná, že již nebylo potřeba dalšího rozlišení. Poměrně častá jsou dvouslovná a víceslovná PJ, která vyjadřují posesivitu ve vedlejším vztahu. Posesivita je v VM D nejčastěji vyjádřena pomocí příjmení, méně často se můžeme setkat i s rodnými jmény či přezdívkami.

Tabulka č. 11 obsahuje přehled jednotlivých vztahových modelů v rámci typu D.

S SADd C+(D+D) AD+(S+ADd) D

Florián, Donava Poláčkovo Svatý Jan Nepomucký

Celkově byla získána 4 pomístní jména vztahového modelu D, která tvoří 5 % veškerého získaného materiálu. Nejvíce byl zastoupen typ D (75 %), který byl realizován strukturními modely S a SADd. Většina získaných PJ byla jednoslovná (75 %).

77

6.6 Přehled jednotlivých strukturních modelů Pro úplnost byl zhotoven i přehled všech SM vyskytujících se v získaném materiálu. Na prvním místě je uvedeno, o jaký konkrétní typ SM se jedná, dále následuje VM a heslo odpovídající daným modelům.

Tabulka č. 12 V následující tabulce jsou jednotlivá hesla seřazena podle jejich příslušnosti k jednotlivým strukturním modelům. SM S

VM D B

Sd

B

Sd+(P+S)

B+(A+B)

PJ Florián, Donava Drůbežárna, Kovárna, Mlékárna, Niva, Náhon Zahradnictví Cibulárna, Cikorkárna, Hasička, Husinec, Jezírka, Kačárna, Loučky, Nivy, Potůček, Suška, Vodoměrka, Vrbiny, Zahrady Rybníček u hřiště

A+A

K Odrovicím, K Trboušanům, Před Donavou, U Kupařovic, U Loděnic, U Odrovic, Za Donavou, Za Kovárnou

A+B

Nad koupalištěm, Pod silnicí, Před hrází, Před lesem, U dílny, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kravína, U letadla, U příkopy, U studny, U transformátoru, Za lesem, Za vodou, Za zdí, Za vsí, Za zahradníkem

P+S

P+Sd

P+SADd P+(ADd+Sd) P+(AD+S) P+(ADd+S)

SADd

A+B A+D A+A A+D A+B A+(A+B) A+(C+B) A+(C+B)

Mezi alejemi, Mezi cestami, Před kapličkou, U kapličky, U sušárny, V loukách, Za rybníčkem, Za sloupy U Antošových Před Suškou, Za Suškou Na Liškovým, Za Strouhalovým V zadních U loděnického hájku, U medlovských hranic U Boží muky U staré vsi

A+(A+B)

U medlovského mlýna, U loděnické silnice, U kupařovické zdi

A+(D+B)

U Neubauerova kříže, U Bajerova kříže, Za Kirchovým sadem, Za Poláčkovým sadem Poláčkovo

D

78

A ADd+S+(ADd+Sd) C+B+(C+B) C+(D+D) AD+(S+ADd) A+B ADd+S D+B ADd+Sd

A+B

Dolní, Horní Kamenný kříž se sakrální zahrádkou Svatý Jan Nepomucký Dolní jezero, Horní jezero, Jezeřanská strouha Poláčkůj sad Boží muka, Dolní Nivy, Zadní Nivy, Zadní hony, Horní Nivy

Celkově bylo v materiálu identifikováno 14 různých typů SM. Nejvíce zastoupeným SM byl P+S, který tvořil 30 % veškerého materiálu. Dalšími významnými kategoriemi byly Sd (17 %) a P+Sd (13 %). Dalšími zastoupenými modely byly: S, Sd+(P+S), P+SADd, P+(ADd+Sd), P+(AD+S), P+(ADd+S), SADd, ADd+S, ADd+S+(ADd+Sd), AD+(S+ADd) a ADd+Sd. Více než polovinu materiálu tvořila PJ, jejichž hlavním členem byla předložka (58 %). Druhou nejpočetnější kategorií tvořila PJ, jejichž hlavním členem bylo substantivum (38 %). Tyto výsledky odpovídají závěrům Jany Pleskalové, podle níž jsou SM P+S a SM P+Sd náležející k modelu VM A nejčastějšími strukturními modely v moravské a slezské anoikonymii. Strukturní model SADd náležející k vztahovému modelu A je v našem případě tvořen elipsou, která vznikla z dvouslovného názvu složeného z adjektiva a substantiva např. Horní jezero ՜ Horní. Adjektivum bylo v tomto PJ „nositelem identifikační funkce“, a proto mohlo být od substantiva odděleno a substantivizováno59. Do SM P+S, spadajícího pod VM A+A řadíme dvouslovná PJ, jejichž hlavním členem je předložka a vedlejším neodvozené apelativum či proprium, které označuje relační objekt60. V námi získaném materiálu byly vedlejší členy tvořeny neodvozenými proprii, kterými byly v převážné většině případů názvy sousedních obcí. Vztahový model A+B bývá realizován dvěma strukturními modely: P+S a P+Sd, jež tvořilo spojení předložky a substantiva či derivovaného substantiva. Mezi předložkami těchto modelů se vyskytly: nad, pod, před, u, za, mezi, před a v, které se pojily s genitivem, lokálem a instrumentálem.

59

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 38. PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, s. 46. 60

79

Strukturní model Sd, který je podřazen VM B, byl v našem výzkumu v několika případech realizován substantivy derivovanými sufixem -árna (např. Kačárna). Tyto názvy označují nějaký ohraničený prostor, ve kterém dochází k výrobě, dobývání či úpravě. Označují tedy nejen budovu, ale i celou plochu, na které je umístěna. Tyto objekty se často objevují jako relační objekty obsažené ve víceslovných pomístních jménech (např. U sušárny).

6.7 Přehled jednotlivých strukturních typů V následující tabulce je uveden přehled jednotlivých strukturních typů, které se v získaném materiálu vyskytly. Na prvním místě je vždy uveden strukturní typ, dále jemu nadřazený strukturní model, vztahový model a pomístní jméno, které jim odpovídá.

Tabulka č. 13 ST AD-n(ý)+S nom.+(ADn(í)+S-k(a))

SM

ADd+S+(ADd+Sd) C+B+(C+B)


AD+S nom.+AD-k(ý)

AD+S+ADd

C+D+D

Svatý Nepomucký

AD-n(í)+S (nom.)

ADd+S

A+B

Dolní jezero, Horní jezero

AD-n(í)+Spl.-y (nom.)

ADd+Sd

A+B

AD-sk(á)+S (nom.) AD-ůj+S (nom.)

ADd+S ADd+S

A+B D+B

K+S (dat.)

P+S

A+A

K Odrovicím, Trboušanům

Mezi+Spl. (instr.)

P+Sd

A+B

Na ST se dále nedělí.

S

B

Na ST se dále nedělí Na ST se dále nedělí. Na ST se dále nedělí.

S ADd+Sd S

D C+B D

Mezi alejemi, Mezi cestami Drůbežárna, Kovárna, Mlékárna Náhon, Niva, Zahradnictví Donava Boží muka Florián

VM

80

PJ

Jan

Dolní Nivy, Horní Nivy, Zadní hony, Zadní Nivy Jezeřanská strouha Poláčkůj sad K

Na+SAD-ov(o) (lok.) Nad+S (instr.) Pod+S (instr.) Před+S (instr.)

P+SADd P+S P+S P+S

A+D A+B A+B A+A

Na Liškovým

Před+S (instr.)

P+S

A+B

Před+S-ičk(a) (instr.) Před+S-k(a) (instr.) SAD-n(í) SAD-ov(o)

P+Sd P+Sd SADd SADd

A+B A+A A D

Před hrází, Před lesem Před kapličkou Před Suškou Dolní, Horní Poláčkovo

S-árn(a)

Sd

B

S-(e)k S-(e)k+(U+S gen.)

Sd Sd+P+S

B B+(A+B)

S-k(a)

Sd

B

S-inec Spl.-k(y) Spl.-k(a)

Sd Sd Sd

B B B

Spl.-y

Sd

B

U+AD+S (gen.) U+AD-í+Spl. (gen.)

P+(AD+S) P+(ADd+Sd)

A+(C+B) A+(C+B)

U+AD-k(á)+S (gen.)

P+(ADd+S)

A+(A+B)

Nad koupalištěm Pod silnicí Před Donavou

Cibulárna, Cikorkárna, Kačárna Potůček Rybníček u hřiště Hasička, Suška, Vodoměrka Husinec Loučky Jezírka Nivy, Vrbiny, Zahrady U staré vsi U Boží muky U loděnické silnice, U kupařovické zdi U loděnického hájku

U+AD-k(ý)+S-(e)k (gen.) P+(ADd+Sd)

A+(A+B)

U+AD-sk(é)+Spl. (gen.)

P+(ADd+Sd)

A+(A+B)

U medlovských hranic

U+AD-sk(ý)+S (gen.)

P+(ADd+S)

A+(A+B)

U medlovského mlýna

U+AD-ův+S (gen.)

P+(ADd+S)

A+(D+B)

U Bajerova kříže, U Neubauerova kříže

U+S (gen.)

P+S

A+A

U+S (gen.)

P+S

A+B

U+Spl.-ovi (gen.) U+S-k(a) (gen.)

P+Sd P+Sd

A+D A+B

U Kupařovic, U Loděnic, U Odrovic U dílny, U hráze, U hřbitova, U hřiště, U kravína, U letadla, U příkopy, U studny, U transformátoru U Antošových U kapličky

81

V+SADd-ní (lok.) U+S-árn(a) (gen.) V+Spl.-y (lok.)

P+SADd P+Sd P+Sd

A+B A+B A+B

Za+AD-ův+S (instr.)

P+(ADd+S)

A+(D+B)

Za+S (instr.)

P+S

A+B

Za+S (instr.)

P+S

A+A

Za+S-(e)k (instr.) Za+S-k(a) (instr.) Za+Spl.-y (instr.) Za+SAD-ov(o) (instr.)

P+Sd P+Sd P+Sd P+SADd

A+B A+A A+B A+D

V zadních U sušárny V loukách Za Kirchovým sadem, Za Poláčkovým sadem Za lesem, Za vodou, Za vsí, Za zdí, Za zahradníkem Za Donavou, Za Kovárnou Za rybníčkem Za Suškou Za sloupy Za Strouhalovým

U jednotlivých PJ byl určen jejich strukturní typ, který je podřazený strukturnímu modelu. V anoikonymii obce Malešovice se povedlo zjistit celkem 45 různých ST, které bychom mohli shrnout do čtyř zastřešujících kategorií: předložkové ST, ST tvořené derivovanými substantivizovanými adjektivy, ST s hlavními členy v podobě substantiv a ST, které se dále nedělí. V našem materiálu se vyskytlo nejvíce předložkových ST, které tvořily 59 % veškeré anoikonymie. Druhým nejvíce zastoupeným typem byly ST se substantivem jako hlavním členem (29 %), poté následovaly ST tvořené SADd (3 %) a dále se nečlenící ST (8 %). Celkově nejfrekventovanějším strukturním typem byl U+S (gen.), který tvořil 13 % všech anoikonym. Dalšími významnými byly: Za+S (instr.) (9 %), S (6 %), AD-n(í)+Spl.-y (nom.) (5 %) a S-k(a) (3%). Celkově se v rámci ST v získaném materiálu realizovalo devět různých předložek: k, mezi, na, nad, pod, před, u, v a za. Nejčastěji se vyskytovala prepozice u, která tvořila 49 % veškerých předložek, druhou nejfrekventovanější byla za (25 %). Podíl jednotlivých předložek je uvedeno v grafu níže.

82

Graf č. 8 zobrazuje zastoupení jednotlivých předložek v získaném materiálu.

K Mezi Na Nad Pod Před U V Za

Graf č. 9 znázorňuje rozložení jednotlivých typů ST.

Předložkové ST

Substantivizovaná adjektiva derivovaná ST s hlavními členy substantivními Dále se nečlenící ST

83

6.8 Celkové shrnutí vztahověmodelové a strukturní analýzy Vztahověmodelové a strukturní analýze bylo podrobeno celkem 87 anoikonym, která pochází z území obce Malešovice. V získaném materiálu byly zastoupeny hlavní typy VM: VM A, VM B a VM D. Nejvíce realizovaným typem byl v našem případě VM A, který tvořil 61 % veškerých PJ, druhým nejfrekventovanějším byl VM B (34 %), VM D (5 %) byl zastoupen pouze menšinově. Z materiálu bylo zjištěno celkem 15 různých typů VM, z čehož 3 byly jednočlenné, 6 dvojčlenných a 6 vícečlenných. Podle závěrů Jany Pleskalové mají pro volbu pojmenovacích motivů na daném území hlavní význam přírodní podmínky a typ osídlení. Podle těchto faktorů byly Morava a Slezsko rozděleny na tři části: 1) Oblast Českomoravské vrchoviny, Brněnské vrchoviny a dalších pahorkatin. 2) Nížinná oblast jižní a střední Moravy pokrývající Dyjskosvratecký, Hornomoravský a Dolnomoravský úval. 3) Hornaté východní a severovýchodní území Moravy a východní části Slezska, kde se rozkládají Moravskoslezské Beskydy, okraje Javorníků a Bílých Karpat. V nížinatých oblastech, kde je kompaktní osídlení, by VM A neměl být převládajícím motivem, spíše by mělo jít o VM B a VM C. Tato skutečnost nemůže být v námi získaném materiálu potvrzena – VM A tvořil nadpoloviční většinu. Tento výsledek je možné přisoudit novému zavádění pomístních jmen po roce 1945. Obec byla totiž po 2. sv. válce nově osídlena a rovněž anoikonyma byla utvořena nově. V rámci modelu A bylo sesbíráno nejvíce dvouslovných anoikonym, tvořených modely A+A, A+B a A+D. Druhou nejpočetnější skupinou byla víceslovná anoikonyma, která byla realizována typy A+(A+B), A+(C+B) a A+(D+B). Jednoslovná PJ tvořila pouze zlomek materiálu. Nejpočetnější kategorií VM v rámci tohoto modelu byla A+B realizovaná strukturními modely P+S, P+Sd P+SADd a ADd+S. U vztahového modelu B tvořila nejpočetnější kategorii jednoslovná pojmenování, která byla realizována typem B. Na druhém místě byla potom pojmenování dvouslovná. Tento typ byl realizován strukturními modely S, Sd a SADd. Nejpočetnějším strukturním modelem v rámci VM B byl Sd. Vztahový model C nebyl v materiálu ve funkci hlavního členu zastoupen a objevoval se pouze jako člen vedlejší.

84

Celkově byla získána 4 PJ náležející ke vztahovému modelu D. D Nej Nejvíce více zastoupeným podtypem byl D, který byl realizován strukturními modely S a SADd. SAD . Většina získaných PJ byla jednoslovná (67 %). V materiálu bylo ylo celkově získáno 14 různých typů SM. Nejvíce zastoupeným SM byl P+S +S a dalšími d významnými kategoriemi byly Sd a P+Sd. +Sd. Dalšími modely,, které se v materiálu vyskytovaly, byly: byly: S, Sd+(P+S), +(P+S), P+SADd, +SADd, P+(ADd+Sd), +(ADd+Sd), P+(AD+S), +(AD+S), P P+(ADd+S), +(ADd+S), SADd, ADd+S S, ADd+S+(ADd+Sd), +(ADd+Sd), AD+(S+ADd) AD+( +ADd) a ADd+Sd. ADd+ Většinu získaného materiá materiálu lu tvořila PJ, jejichž hlavním členem byla předložka a druhou ruhou nejpočetnější kategorií tvořila PJ, jejichž hlavním lavním členem bylo substantivum. Celkem bylo také získáno 45 různých strukturních typů PJ, které byly následující: Nejčastějším strukturním typem byl U+S (gen.), který tvořil 13 % všech anoikonym. Dalšími významnými byly: Za+S (instr.) (9 %), S (6 %), AD-n(í)+Spl.-y AD -y (nom.) (5 %) a S-k(a) k(a) (3 %). Nejčastěji se v materiálu materiálu vyskytovala předložka u,, která tvořila 49 4 % veškerých předložek, druhou nejfrekventovanější byla za (25 %).

Graf č. 10 znázorňuje rozložení jednotlivých VM v získaném materiálu.

A B D

85

Graf č. 11 zobrazuje zastoupení jednotlivých VM.

30 25 20 15 10 5 0

Graf č. 12 znázorňuje rozložení jednotlivých typů SM v materiálu.

30 25 20 15 10 5 0

86

Graf č. 13. Zobrazuje zastoupení jednotlivých ST v získaném materiálu.

87

7 Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo shromáždění a analýza PJ z katastru obce Malešovice, na kterém doposud k podobnému typu výzkumu nedošlo. Celkově bylo sesbíráno 88 anoikonym, která byla získána na základě terénního výzkumu či vyexcerpována z ostatních zdrojů. V neposlední řadě bylo cílem práce podat ucelený pohled na vybranou obec z různých hledisek. Jednalo se o lokalizaci v rámci České republiky, historii, reflexi okolního území či místní dialekt. V obci Malešovice bylo před rokem 1945 majoritní německé obyvatelstvo, které bylo po 2. sv. v. odsunuto. Jedná se tedy o území, jež bylo osídleno uměle, a to převážně volyňskými Čechy, jimž je také věnována jedna z kapitol. Z dialektologického hlediska spadají Malešovice do středomoravské nářeční skupiny a leží v blízkosti pásu oblasti s obyvatelstvem nářečně různorodým. Vlivem historických událostí však dialektologické hledisko není v anoikonymii tohoto území příliš patrné. Tuto skutečnost přisuzujeme novému osídlení obce po roce 1945. Dialekt je reflektován pouze v PJ Poláčkůj sad, kde došlo ke změně charakteristické pro hanácká nářečí – k analogii s posesivními zájmeny můj, svůj, tvůj. Zajímavé je také, že oblast byla po druhé světové válce osídlena převážně vysídlenci z Ukrajiny – volyňskými Čechy. V PJ sebraných v Malešovicích se neobjevily žádné známky jejich přítomnosti. Získaná PJ byla rozdělena několika způsoby podle různých kritérií. První způsob dělení zjišťoval, zda se jednalo o jednoslovná, dvouslovná či víceslovná anoikonyma. Nejvíce zastoupena byla dvouslovná PJ (57 %), z nichž převážnou většinu tvořila předložková (82 % dvouslovných PJ a 46 % všech získaných PJ). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií byla PJ jednoslovná (28 %) a nejméně se v materiálu vyskytlo PJ víceslovných (15 %).

Tyto

výsledky korespondují s výzkumy Jany Pleskalové, která zjistila, že převaha dvouslovných PJ je typická pro obce, ve kterých došlo k vysídlení a následnému znovuosídlení. Další dělení, kterému byla získaná PJ podrobena, zjišťovalo, jaký typ toponym jednotlivá anoikonyma představovala. Nejpočetnější kategorii tvořila agronyma (celkem 68 %), což bylo dáno zejména polohou a typem obce. Většinu katastru totiž tvoří pole, zahrady, zemědělské hony, polní tratě a z menší části i lesy a zahrady. Druhým nejrozšířenějším typem anoikonym byla ostatní anoikonyma (celkem 18 %), která v dané lokalitě tvořila pojmenování božích muk, soch, křížů, neobydlených budov atd. Nejméně zastoupena byla hydronyma 88

(celkem 14 %). V nich byly zastoupeny názvy řek, vodních toků, jezer, rybníků, veřejných objektů atd. V pořadí třetí typ dělení se zabýval otázkou, zda byla PJ tvořena převážně z proprií či apelativ. Bylo zjištěno, že nejpočetnější kategorii tvořila PJ vzniklá z apelativ (celkem 72 %). Důvodem tohoto jevu může být nové osídlení obce po roce 1945, kdy depropriální názvy vzniklé před tímto obdobím zanikly, a nové obyvatelstvo začalo využívat ve větší míře deapelativní PJ. Depropriálních anoikonym bylo získáno 25 (28 %) a dále byla rozčleněna na vlastní jména vzniklá z osobních jmen (11 % všech PJ), ze zeměpisných názvů (11 % všech PJ) a ze jmen podniků (3 % všech PJ). Další typ třídění anoikonym provedený v této práci se týkal jejich výskytu v různých zdrojích. Nejvíce hesel bylo získáno terénním výzkumem (celkem 38 %), Druhým nejvíce zastoupeným zdrojem byla Mapa katastru nemovitostí (23 %), za ní následovaly v pořadí dle četnosti získaných hesel Katastrální mapa 1: 7 000 (13 %), Katastrální mapa 1: 10 000 (11 %), Mapa grafického přídělu (8 %), Mapa evidence nemovitostí (4 %) a Územní plán Malešovic (3 %). Celkově bylo ze všech zdrojů získáno 160 názvů, z nichž se však některé opakovaly. Po jejich utřídění byl celkový počet PJ 88. Dále bylo zjištěno, že v Malešovicích výrazně převažuje tvoření PJ podle polohy pojmenovávaného objektu, které je reprezentováno předložkovými anoikonymy (celkem 60 %). Druhým nejčastějším způsobem tvoření byla derivace (14 %). Dvouslovná a víceslovná PJ tvořila 12 % a toponymizovaná PJ 9 %. Méně zastoupeny byly názvy tvořené transonymizací a pluralizací. Častý výskyt předložkových PJ přisuzujeme v případě zkoumaného území jeho poloze. Extravilán obce totiž tvoří převážně pole a není zde mnoho výrazných objektů, které by mohly sloužit pro přímé pojmenování. Proto je zde hojně využíváno relačních objektů, které v kombinaci s předložkou slouží k označení dané oblasti. Častá jsou také pojmenování, která se vztahují k okolním obcím. 87 získaných anoikonym bylo podrobeno strukturní a vztahověmodelové analýze. V materiálu se podařilo zjistit hlavní typy vztahových modelů: VM A, VM B a VM D. Nejvíce používaným typem byl v našem případě VM A, který tvořil 61 % veškerých PJ, druhým nejfrekventovanějším byl VM B (34 %). VM D byl zastoupen jen sporadicky (5 %). Celkově se v materiálu vyskytovalo 15 různých typů VM, z nichž 3 byly jednočlenné, 6 dvoučlenných a 6 vícečlenných. V tomto případě nebyly potvrzeny závěry Jany Pleskalové, která tvrdí, že typ VM A převažuje v horských oblastech, zatímco v nížinách to jsou VM B a

89

VM C. Důvodem tohoto jevu je zřejmě nové zavádění PJ po roce 1945, kdy byla obec znovu osídlena. Ze vztahověmodelové analýzy bylo rovněž zjištěno, že na zkoumaném území se nachází celkem 53 PJ typu A. V rámci tohoto modelu byla nejpočetnější skupinou dvouslovná PJ, která tvořila 76 % veškerého materiálu. Nejpočetnějším typem v rámci VM A byl A+B, který představoval 51 % z celkového počtu anoikonym. Vztahový model B zahrnoval celkem 30 PJ. Nejpočetnější kategorii tvořila jednoslovná pojmenování (63 %). Nejvíce zastoupeným podtypem tohoto modelu byl B, jehož hesla tvořila 63 % všech PJ typu VM B. Vztahový model D byl v materiálu zastoupen sporadicky. Celkově byla totiž získána 4 pomístní jména, která tvoří 5 % veškerého získaného materiálu. V rámci tohoto modelu byl nejvíce zastoupen typ D (75 %), který byl realizován strukturními modely S a SADd. Většina získaných PJ byla jednoslovná (75 %). Strukturní analýza odhalila celkem 14 různých typů SM, které byly realizovány v anoikonymii Malešovic. Nejvíce zastoupeným modelem byl

P+S, který tvořil 30 %

veškerého materiálu. Modely Sd a P+Sd tvořily 17 % a 13 %. Většinu SM zastupovala PJ, jejichž hlavním členem byla předložka. Výsledky strukturní analýzy odpovídají závěrům Jany Pleskalové, která zjistila, že SM P+S a SM P+Sd náležející k modelu VM A, jsou nejčastějšími strukturními modely realizovanými v moravské a slezské anoikonymii. V anoikonymii obce Malešovice bylo nalezeno celkem 45 různých strukturních typů PJ. Nejvíce se objevilo předložkových ST, které tvořily 58 % veškeré anokinymie. Nejčastěji se v materiálu vyskytovala předložka u, která tvořila 49 % veškerých předložek.

90

8 Seznam zkratek •

AD = adjektivum nederivované

•

ADd = adjektivum derivované

•

atd. = a tak dále

•

EN = evidence nemovitostí

•

ha = hektar

•

m. n. m = metrů nad mořem

•

MJ = místní jméno

•

např. = například

•

OJ = osobní jméno

•

P = předložka

•

PJ = pomístní jméno

•

Pl. = plurál

•

pol. = polovina

•

př. Kr = před Kristem

•

S = substantivum nederivované

•

SAD = substantivizované adjektivum nederivované

•

SADd = substantivizované adjektivum derivované

•

Sd = substantivum derivované

•

Sg. = singulár

•

SM = strukturní model

•

Spl. = forma plurálu jinak neodvozených

•

Splt. = forma plurálií tantum jinak neodvozených

•

st. = století

•

sv. = svatý

•

sv. v. = světová válka

•

tj. = to jest

•

VM = vztahový model

•

VPJ = víceslovné pomístní jméno

91

9 Použité zdroje 9.1 Literatura •

BALHAR, J. Studie o mluvě českých reemigrantů z Ukrajiny. In Naše řeč, roč. 88 (2005), č. 1, s. 37–42.

•

BALHAR, Jan – JANČÁK, Pavel. České nářeční texty. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1976, 425 s.

•

BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972, 463 s.

•

BUMBA, Jan. České katastry od 11. do 21. Století. Praha: Grada, 2007, 190 s.

•

ČERNÝ, František – VÁŠA, Pavel. Moravská jména místní: výklady filologické. Brno: Matice moravská, 1907, 292 s.

•

DOUŠEK, František. Katastr nemovitostí. Brno: Institut Franka Dysona, 2008, 94 s.

•

DUFEK, Vladimír. Návrat volyňských Čechů do vlasti. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 1997, 131 s.

•

FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vydání. Praha: Academia, 2007, 647 s.

•

HANZALOVÁ, Libuše. Revize pomístního názvosloví po r. 1945. Zpravodaj místopisné komise ČSAV 16, 1975, s. 600–605.

•

HOFMAN, Jiří. Češi na Volyni. Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 1995, 32 s.

•

HOSÁK, Ladislav – ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M– Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 1980, 962 s.

92

•

HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004, 1144 s.

•

JAKUBEC, Ivan. Hospodářské výsledky Ústřední jednoty hospodářských družstev v prvním čtvrtstoletí jejího trvání (1896 – 1918). In Acta Oeconomica Pragensia, roč. 15, č. 7, 2007, s. 176–193.

•

KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – PLESKALOVÁ, Jana (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 604 s.

•

KARLÍK, Petr – NEKULA, Marek – RUSÍNOVÁ, Zdenka (eds.). Příruční mluvnice češtiny. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s.

•

KNAPPOVÁ, Miloslava. Stav a perspektivy české onomastiky v mezinárodním kontextu. In Naše řeč 68, 1989, č. 1, s. 4–9.

•

KRATOCHVÍL, Augustýn. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II., Brněnský kraj. Pohořelský okres. Čís. 1. Brno: Musejní spolek, 1913, 380 s.

•

LAMPRECHT, Arnošt – ŠLOSAR, Dušan – BAUER, Jaroslav. Historická mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 423 s.

•

LAMPRECHT,

Arnošt.

České

nářeční

texty.

Praha:

Státní

pedagogické

nakladatelství, 1976, 425 s. •

LUTTERER, Ivan – MAJTÁN, Milan – ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 1982, 373 s.

•

LUTTERER, Ivan – ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 1997, 317 s.

•

LUTTERER, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1988, 373 s.

93

•

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1997, 868 s.

•

Malešovice – návrh územního plánu obce. Brno: Ateliér Projektis, 1999.

•

MARTIŠKO, Josef. Příroda okresu Brno – venkov. Přírodní parky. Brno: 1997, 116 s.

•

MATÚŠOVÁ, Jana. Vývoj a standardizace pomístních jmen a urbanonym v českém pohraničí. In Naše řeč 72, 1989, č. 4, s. 179–187.

•

MERKEL, Martin. Vysídlení Němců z jižní Moravy. Brno: Vojenská akademie, 2002, 191 s.

•

NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. 1. vyd. Brno: Krajské nakladatelství, 1961, 225 s.

•

OLIVA, Karel. Zaniklá apelativa v současných pomístních jménech. In Naše řeč 63, 1980, č. 5, s. 241–248.

•

PLESKALOVÁ, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992, 151 s.

•

Pravidla českého pravopisu. 2. vyd. Praha: Academia, 2010, 391 s.

•

Statistický lexikon obcí v republice Československé. II. Země Moravskoslezská. Brno: Orbis, 1935, s. 82.

•

ŠMILAUER, Vladimír. Revise českých pomístních jmen. In Naše řeč 40, 1957, č. 9– 10, s. 260–277.

•

ŠMILAUER, Vladimír. Úvod do toponomastiky. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 230 s.

•

ŠRÁMEK, Rudolf. Metodicky návod k výstavbě diplomové nebo seminární práce z onomastiky. In Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 15, 1974, s. 201–211.

94

•

ŠRÁMEK, Rudolf. Pomístní jména typu „Za lesem, Na nivě“. In Zpravodaj Místopisné komise ČSAV, 21, 1980, s. 638–650.

•

ŠRÁMEK,

Rudolf.

Transonymizace

v propriální

nominaci.

In

FOLIA

ONOMASTICA CROATICA 12 – 13, 2003 – 2004, s. 499–508. •

ŠVESTKOVÁ, Ludmila. Boží muka. In Naše řeč 79, 1996, č. 3, s. 165–167.

•

TUŠKOVÁ, Jana Marie. Zpracování české oikonymie v mluvnicích češtiny. In Minulost, přítomnost a budoucnost v jazyce a literatuře. 1 díl – část jazykovědná. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2011, 236–242 s.

•

Územní plán Malešovice. Brno: Ageris, 2012, 68s.

•

VACULÍK, Jaroslav. Volyňští Češi v protifašistickém zápase. Praha: Český svaz protifašistických bojovníků, 1987, 88 s.

•

VACULÍK, Jaroslav. Volyňští Češi v prvním a druhém odboji. Praha: Český svaz bojovníků za svobodu, 1999, 320 s.

•

ŽAMPACH, Vojtěch – KAŠUBOVÁ, Marie. Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno – venkov. Rajhrad: Muzejní a vlastivědná společnost pro Státní okresní archiv Brno – venkov, 2000, 750 s.

95

9.2 Elektronické zdroje

•

Katastr nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního [online]. [citováno 2012-04-23]. Dostupné z: .

•

Stručná historie katastru nemovitostí [online]. [citováno 2012-04-18]. Dostupné z: .

•

Veřejná databáze Českého statistického úřadu. [online]. [citováno 2012-05-03]. Dostupné z:

•

Místa paměti – názvy míst jako kulturní dědictví. [online]. [citováno 2012-02-16]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/mistapameti/?page_id=7

•

Stránky obce Malešovice [online]. http://www.malesovice.cz/index.html

96

[citováno

2012-05-13].

Dostupné

z:

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav českého. Bc. Eliška Čejková. Pomístní jména v Maleš. Vedoucí práce: Mgr. Michaela Boháčová, Ph.D

Recommend Documents