Těšínské divadlo Český Těšín, příspěvková organizace Ředitel Karol Suszka Šéf české scény Miloslav Čížek Dramaturg čs Ivan Misař Úprava Miloslav Čížek Premiéra 31. října 2009 v 17.30 hod. v Těšínském divadle Sezóna 2009/2010
F. Hervé H. Meilhac A. Millaud O. Nový
MAMZELLE NITOUCHE Scéna Michał Wyszkowski j.h. Kostýmy Veronika Hindle j.h. Choreografie Kristýna Slezáková j.h. Hudební nastudování Zbigniew Siwek Dramaturgie Ivan Misař Režie Miloslav Čížek
Inscenace vznikla za finanční pomoci Ministerstva kultury České republiky
hudebně-dramatický Opereta jedivadelní útvar zábav-
ního rázu, v němž se střídá mluvené slovo se zpěvem. Jedná se vlastně o kombinaci klasické divadelní činohry s operou. Opereta je ve své původní formě v podstatě lehčí a zábavnější opera (tzv. komická opera), jedná se o přímého předchůdce dnešního muzikálu kterému je také nejvíce podobná. Operety bývají někdy považovány za méně hodnotný umělecký žánr, často s přídechem pokleslé, popřípadě i zastaralé, lidové zábavy. Nicméně i v této hudební oblasti je možno najít velmi hodnotná díla a to jak po hudební tak i po dramatické stránce. Nehledě na to, že i některé dnes všeobecně uznávané
opery byly původně vytvořeny jako operety. Například Smetanova národní opera Prodaná nevěsta, byla původně prezentovaná jako opereta a v operu ji autor dotvořil teprve během doby. Vlastní operetní představení velmi často námětově čerpá z činoherního žánru komedie, obvykle se jedná o jednoduchou komediální hru typu frašky či burlesky, jenž byla vhodně hudebně doplněna písněmi a dalšímu doprovodnými hudebními skladbami a tanečními čísly. V současnosti se opereta poměřuje s žánrem poměrně mladším, ale velmi expanzivním – muzikálem. Nenaplňují se však prognózy nástup muzikálu vede k zániku operety.
Florimond Ronger Hervé (*30. červen 1825 Houdain †4. listopad 1892 Paríž), vlastním jménem Florimond Ronger byl hercem, spisovatelem a operním skladatelem španělsko-francouzského původu. Napsal víc jak sto různých děl, z toho téměř polovinu tvořily operety nebo komické opery (opery buffy). Narodil se v rodině četníka, matka byla Španělka. Otce ztratil ve dvanácti letech. Díky krásnému hlasu se mu podařilo umístit ve sboru pařížského kostela sv. Rocha. později nastoupil na pařížskou konzervatoř. Od roku 1839 se jako šestnáctiletý zaměstnal jako varhaník v Bicêtre Hospital v Paříži, což byl ústav pro duševně nemocné, kde byla zaměstnaná i jeho matka. Komponoval hudební představení, ve kterých někdy pacienti i hráli, tím se je snažil zaměstnat a odvést jejich pozornost od jejich skutečné situace. Od roku 1845 působil jako varhaník v kostele St.Eustache. O tři roky později, v roce 1848 ho jeho přítel, herec Desiré, požádal, aby napsal hudbu k jeho benefičnímu vystoupení. Uvedli ji jako grotesku o jednom dějství, Don Quichette et Sancho Pança v pařížské Národní opeře. Hudební talent mu vynesl v roce 1851 místo dirigenta v Théâtre du Palais Royal. V roce 1854 získal licenci na vlastní divadlo, „Les Folies Nouvelles“, kde kromě panto-
mim mohl uvádět i drobné grotesky s maximálně dvěma herci. Samozřejmě ho tento limit značně omezoval, takže ho obcházel tím, že místo herců dával panenky, zasahoval do děje jako dirigent a nezastavil se ani před ještě bláznivějšími nápady. Kvůli jeho povaze a životní dráze mu lidé dali přezdívku „Le compositeur toqué“ (Šílený skladatel), což byl současně i název jednoho z představení, které bylo uvedeno v jeho divadle. Jedním z představení v „Les Folies Nouvelles“ byla i Offenbachova hra Oyayaie ou le reine des Iles. Offenbach však brzy otevřel své vlastní divadlo Bouffes Parisiens a stal se Hervého konkurentem. Hervé byl společně s Offenbachem u zrodu nového operetního žánru, avšak hlavní úloha u jeho vzniku se připisuje Offenbachovi. Hervé po otevření Offenbachovho divadla své divadlo opustil a odešel z Paříže. Velmi cestoval po Francii i zahraničí. V Londýně získal místo kapelníka v Empire Theatre. Po návratu do Paříže začal psát celovečerní operety a získával si jimi přízeň publika (např. L‘œil crevé, Le petit Faust, Chilperic). Tyto nejsou moc známé, jeho nejslavnější opereta Mam‘zelle Nitouche, byla napsána v roce 1883. Premiéra sa konala 26. ledna v Paris Variétes. Libreto napsali Henry Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světového úspěchu a vícekrát se hrála i v českých divadlech (pod původním, francouzským názvem).
Lucie Bergerové cesta k divadlu Pamatujete si ten okamžik, kdy jste poprvé vstoupila na prkna Těšínského divadla? Poprvé to bylo na zkoušce inscenace Těšínské nebe, kde jsem zaskakovala za Kristýnu Maléřovou. To bylo úplně poprvé… Byla jsem hozená do vody a plav! Ten druhý krok byl spíše skok… To už jsem hrála a zpívala Julii v muzikálu Romeo a Julie. Kdyby Vám před třemi lety někdo řekl, že se vy, absolventka operního oddělení konzervatoře stanete členkou činoherního souboru české scény Těšínského divadla, co byste mu řekla? Já myslím, že bych se více divila, kdyby mi někdo nabídl, abych byla členkou nějakého souboru operního. Přiznám se, že jsem k tomu už na škole moc neinklinovala, také proto, že můj hlasový materiál není vyloženě operní. Tím pádem jsem už na škole směřovala spíše k muzikálu a činohře. Takže ta činohra mě zas tak moc nezaskočila. Ale kdyby mi někdo před třemi lety, kdy jsem si na mateřské spíše představovala, že budu chodit s dcerou na pískoviště a pak někdy do školky a pak se budu starat, jestli má dobře úkoly a o divadle jsem si jen tiše snila, tak kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu zanedlouho stát na jevišti, asi bych mu to neuvěřila. Vaší první rolí byla už zmíněná Julie v muzikálu Williama Shakespeara a Zdeňka Bartáka Romeo a Julie. Zvládla jste ji velmi dobře také díky profesionální pěvecké průpravě. Ta Vám ostatně pomohla i v rolích následujících. Ale jaký jste měla pocit, když jste si přečetla obsazení Dámy s kaméliemi – Marguerita Gautierová – Lucie Bergerová. To je role výsostně činoherní, psycholo-
gická. Co to s Vámi udělalo ? To byl pro mě zatím největší šok, protože po různých menších i větších rolích, přišlo něco takového. Role činoherní, náročná, textu je v ní víc než dost a být skoro dvě a půl hodiny na jevišti to dá zabrat. Ale ta role přišla v pravou chvíli, protože jsem v osobním životě řešila nelehkou situaci. A to citové rozpoložení jsem potom mohla zužitkovat na jevišti. Tak mi to tak nějak sedlo do noty. Ale nečekala jsem to a měla jsem obavy, jestli to zvládnu. Soukromí se potkalo s uměním a vyústilo to ve velmi poutavou jevištní postavu. Vašemu angažmá v Těšínském divadle předcházela činnost pedagogická. Kde a co? Vlastně ani nepředcházela, začalo to souběžně a stále to trvá. Jsem pedagogem na Základní umělecké škole v Havířově a učím zpěv. Doneslo se mi i to, že jste zpívala s nějakou kapelou… Ano, ano a ještě občas si s nimi „odskočím.“ Je to revival. Je to kapela ABBA Revival Pop Stars, je to něco úplně jiného než co dělám v divadle i ve škole. Je pravda, že vždycky když odzpívám jeden hodinový koncert, tak se potom tři dny léčím, protože nemůžu mluvit. Je to vyloženě „nepedagogické,“ (po stránce hlasové hygieny) mým úkolem je dělat show bavit lidi. Většina herců i hereček má svoji vysněnou roli. Máte ji i vy? Já, protože pořád ještě nejsem tak úplně sžitá s tím, že jsem v divadle tak ani nepřemýšlím, že by mi někdo mohl dát takovou roli. Ale jsou třeba muzikály, které jsou zásadní, dokonalé a úžasné – například West side story, role Mária a třeba Líza Doolitlová, to je taky krásné zpívání, krásné tancování a krásné hraní, ale činoherní… já se zatím nestačím každou sezónu divit, co mi to přináší. Vysněnou roli nemám. Já spíše sním o tom, aby každá role kterou dostanu byla profesionálně a kvalitně odvedená.
Jsou lidé, kteří musí mít před sebou jistou perspektivu, jsou lidé, kteří žijí ze dne na den. Co vy? Já jsem asi takový ten tvor, který žije z okamžiku. Jsem člověk hodně spontánní, emocionálně založený, takže do všeho skáču po hlavě a ze všeho se snažím „vytřískat“ maximum. Když ráno vstanu v šest hodin a večer se vrátím po jedenácté z představení, tak je to pro mě absolutně ideálně prožitý den. Jsem zvyklá být v jednom kole a když některý den promrhám a mám strašně moc volného času, tak mám pocit, že mi něco uteklo. Představu o Vaší budoucnosti v divadle zatím nemáte? Já jsem zjistila, že všechny představy dopadly vždycky opačně, než jsem si představovala. Takže od jisté doby si nepředstavuju a nechám se volně unášet proudem. A unáší mě zatím velmi pozitivním směrem a docela se mi daří. (na potvrzeních svých slov klepe Lucie na dřevo) Své poslání v divadle plníte zatím velmi dobře. A co poslání mateřské? Já doufám, že je to dobré, vlastně výborné i v roli mateřské. Protože ta divadelní činnost je časově velmi náročná, jsou chvíle kdy s dcerou spolu moc nejsme. Když se zkoušela například Dáma s kaméliemi tak jsem se k ní večer jen přitulila a ráno ji probudila do školky, to jsme se moc nevídaly. Ale pak jsou zase dva měsíce prázdnin, které si každý člověk dopřát nemůže a tyhle dva měsíce jsme s i s Elinkou užily, skoro jsme se od sebe nehnuly. Každopádně je Eliška zlaté dítě, je vychovaná, je hodná a projevuje se, že bude asi po mně – tancuje, zpívá a podobně. Nechci,aby to vyznělo pateticky, ale jsem hrdá na to, že jsem maminka, je to jedna z nejkrásnějších rolí a nejkrásnější na ní je to, že doufám potrvá až do konce mého života. To je hezké. Nezbývá mi než popřát, ať se Vám daří jak na prknech tak v roli mateřské. Prostě ZLOMTE VAZ!
O
Květiny na premiéru dodává firma
Hrabinská 7, Český Těšín, tel.: +420 558 737 825
S
O
B
Y
Célestin Zdeněk Klusák Představená kláštera Jolana Ferencová Fortnýřka Adéla Krulikovská Denisa Lucie Bergerová Major Vítězslav Kryške Poručík Champlatreux Petr Sutorý Majorova žena Věra Fardová j.h. Robert, důstojník Ondřej Frydrych Gustav, důstojník Petr Pěnkava Loriot Tomáš Hába Ředitel divadla, dirigent Karel Čepek Režisér Zdeněk Hrabal Lydia, herečka Petra Sklářová Gimblette, herečka Lenka Waclawiecová Corinna, herečka Jana Ondrušková Sylvia, herečka Markéta Glosová *, Aneta Bačíková j.h. Choreograf a strážmistr Jaroslav Palatý j.h. Dubler Jindřich Tesarczyk 1. stavěč kulis Jiří Ponča 2. stavěč kulis Alfréd Benek 3. stavěč kulis Fjodor Vicenec Inspice a nápověda Libuše Berková Vlásenkářka Hedvika Ostruszková Garderobiérka Monika Minarzová Rekvizitářka Alena Jasińská
1. chovanka a první herečka Tereza Starostková *, Andrea Waclawiková j.h 2. chovanka a druhá herečka Natálie Tichánková j.h., Blanka Freharová j.h. 3. chovanka a třetí herečka Silvie Pospíšilová j.h., Lydie Ambrožová j.h. 4. chovanka a čtvrtá herečka Martina Zajacová j.h., Anna Jurčíková j.h., Veronika Cabúková j.h. 5. chovanka a pátá herečka Michaela Bosáková j.h., Jana Hollá j.h. 1. herec a první voják Lukáš Hollý j.h., Sony Le j.h. 2. herec a druhý voják Václav Czeczotka j.h., Viktor Georgiu j.h. 3. herec a třetí voják Tomáš Kornas j.h., Jakub Kaleta Klávesy Jakub Šimeček j.h. Basová kytara Marcel Pastirčák j.h. Housle Vojtěch Michalíček j.h. Bicí Ladislav Kadlíček j.h.
Redakce programu Ivan Misař Obálka Michał Wyszkowski Foto Kateřina Czerná Design&Layout Marian Siedlaczek Tisk PROprint, s.r.o. Český Těšín Vedoucí obchodního oddělení Dagmar Pavlíková Vedoucí dekorační dílny Aleš Szotkowski Vedoucí krejčovny Marie Urbaniecová Vedoucí vlásenkárny Jaroslava Držíková Jevištní mistr Roman Sekula Vedoucí zvuku a osvětlení Vladimír Rybář Vedoucí úseku rekvizit Josef Kurek Garderoba Monika Minarzová, Šárka Szeligová
Světla Czesław Czakoj, Martin Valenta Zvuk Josef Mikulášek, Jaroslav Odrobina Jevištní technika Jiří Ponča, Fjodor Vicenec, Alfréd Benek, Jindřich Tesarczyk
* Janáčkova konzervatoř a Gymnázium Ostrava Inspice Renata Stysińská Nápověda Libuše Berková
Program vydalo Těšínské divadlo Český Těšín, příspěvková organizace zřizovatel – Moravskoslezský kraj Ostravská 67 737 35 Český Těšín tel. 558 746 022-23
[email protected] www.tdivadlo.cz Práva k provozování tohoto díla zastupuje DILIA Praha Cena 15 Kč
