Lidé zaplnili teplárnu. Byla z toho rekordní návštěvnost

Lidé zaplnili teplárnu. Byla z toho rekordní návštěvnost P

rohlédnout si teplárnu a na vlastní oči vidět, jak se tepelná energie vyrábí a distribuuje, si 1. října při Dnu otevřených dveří přišlo přes 4000 návštěvníků. Bylo to nejvíc za celých pět let, co tato nová tradice, podporující komunikaci firmy s veřejností, vznikla. Potěšil velký zájem o prohlídky energetických provozů, včetně modernizované turbíny TG5, výrobního bloku, kotle K12 nebo odsíření spalin. Ty trvaly po celý den a i přes omezený počet lidí ve skupinách, kvůli jejich bezpečnosti, si je prohlédlo více než 600 návštěvníků. „Letos byla organizace náročnější, protože jsme změnili uspořádání stanovišť v areálu. Bylo kompaktní, logické a především vyšlo vstříc lidem, kteří přijeli autem, protože parkoviště se sto místy sloužilo k parkování a ne atrakcím jako dříve. I proto na exkurze přišli noví lidé,“ říká Bohdana Kollerová, z útvaru komunikace. Velmi přitom oceňuje práci kolegů z teplárny, kteří se podíleli

Prohlédnout si výrobní provozy a seznámit se s technikou přišlo i mnoho dětí.

na organizaci dne, vedli exkurze a starali se o provozní bezpečnost návštěvníků. „Lidí byla spousta a kolegové to rozhodně neměli jednoduché. Patří jim velké poděkování,“ dodala. Také díky krásnému podzimnímu počasí lidé prožili v teplárně příjemný den. Součástí akce byla jízda historickým parním vlakem

z nádraží na firemní vlečku, po níž se jinak vozí uhlí. Ukázky své práce představila městská policie, hasiči a zdravotníci Českého červeného kříže. Děti měly k dispozici malé dopravní hřiště, ruční dílny, vedené zkušenými lektorkami terapeutických dílen Domova Libníč, a řadu pohybových aktivit. Volně přístupné bylo sousední Muzeum

energetiky, patřící společnosti E.ON, která zapůjčila elektromobil Tesla a nafukovací atrakce. O hudební doprovod se postaraly kapely Hudební Kroužek a Jiří Schelinger Memory Band. Byla to prostě vydařená sobota, která obyvatelům města připomněla, kde se rodí jejich tepelná pohoda. (Fotoreportáž na str. 5)

Ludmila Chromá od ledna převezme odpovědnost za úsek BOZP a říká:

Bezpečnost práce je zde na velmi slušné úrovni. O problémech si ale musíme povídat Novou odpovědnou osobou za úsek BOZP se v teplárně od 1. 1. 2017 stane Ludmila Chromá, která v ní nahradí Ivana Šolara. Ten jí proto už postupně předává náročnou agendu a seznamuje s jednotlivými úseky a provozy firmy. Jaké byly první týdny v teplárně? Seznamovací. Začali jsme prohlídkou kotelny a postupně procházeli všechna pracoviště na Novohradské i ve Vrátě. Denně beru do rukou velké množství dokumentů, čtu a dělám si poznámky, abych si vše zapamatovala. Mimo to jsem musela

úspěšně zvládnout opakovanou zkoušku odborně způsobilé osoby v prevenci rizik v BOZP. Teď už je to méně hektické a začínám si rovnat myšlenky a poznatky. Co vám ukázaly? Dokončili jsme roční prověrky BOZP. Byla to pro mne příležitost

nahlédnout do kuchyně dílčích pracovišť a blíž se seznámit s lidmi i s jejich pracovními povinnostmi. S teplárnou se potkávám poprvé, ale i přes to mohu říci, že bezpečnost práce je zde na velmi slušné úrovni. Můžete už srovnat úroveň BOZP v teplárně s vašimi předchozími zkušenostmi? Při své letité praxi v oboru jsem poznala vodárenství, slévárnu a částečně také manuální

montážní výrobu u pracovních stolů. Každý z oborů měl z pohledu BOZP svá specifika. Zavedený jednotný řídicí systém v teplárně nezapomíná na řešení žádné problematiky, která s bezpečností práce souvisí. O vysoké úrovni svědčí i to, že žádné z pracovišť není zařazeno, z pohledu vlivu pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců, do rizikové kategorie. (Pokračování na straně 2)

2

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Nově vytápíme 240 bytů, přibyla i smlouva s Budvarem „Nová připojení dokazují, že soustava zásobování tepelnou energií je stále konkurenceschopná a pro zákazníky zajímavá,“ říká Eva Krejsová, vedoucí obchodu

V

roce 2016 byly připojeny na tepelné sítě Teplárny České Budějovice dokončené bytové domy v ulici Jírovcova, v Rezidenci u Kapličky a na sídlišti Máj v ulici U Boru, jedná se celkem o 240 bytů. Počet domácností, využívajících její teplo tak přesáhl 28 tisíc, nejvíc v celé historii. Další možnosti navýšení odběrů vznikají také u současných odběratelů, protože průběžně prochází řada starších objektů, areálů a firem rekonstrukcemi, a ty se pak týkají také optimalizace a úspor spotřeby tepla. „Naši zákazníci jsou stejně jako my stále v pohybu, komunikujeme s nimi a snažíme se jim vycházet vstříc. Nabízíme jim služby v oblasti servisu a poradenství, bereme vážně jejich názory a připomínky tak, abychom dodávali skutečně teplo bez starostí,“ dodává. Teplárna ráda připojí každý objekt, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Jednání nebývají

Teplárna vytápí přes 28 tisíc bytů, nejvíc v historii.

snadná, často se odehrávají v delším časovém horizontu, ale najít s možným klientem řešení, které bude výhodné pro obě strany, má prostě jasnou prioritu. Teplo z teplárny je rozhodně konkurence schopné, jak dokazují další kontrakty, podložené zájmem současných zákazníků spolupracovat s teplárnou, jako svým tradičním dodavatelem tepelné energie. Zde zmiňme například budované nové logistické

centrum pivovaru Budějovický Budvar, který je dnes největším odběratelem „centrálního tepla“ z teplárny. Plánovaný odběr činí 9500 Gj za rok. Realizací ve výstavbě či v přípravě je víc, ať už se jedná o bytové domy, nebo o obchodní či administrativní centra. Příští rok začne teplárna vytápět na Pražské třídě IGY II s plánovaným odběrem zhruba 3500 Gj ročně. Dalším významným při-

Bezpečnost práce je zde na velmi slušné úrovni. O problémech si ale musíme povídat abych opravdu dovedla objektivně posoudit a navrhnout, která oblast vyžaduje další největší pozornost.

(Dokončení ze strany 1) Co se od vás vlastně očekává? Tak na to by měli odpovědět spíš kolegové. Osobně věřím, že se mi podaří úspěšně navázat na veškerou poctivě odvedenou práci zdejších zaměstnanců a dál budeme společnými silami zlepšovat pracovní prostředí i pracovní podmínky, abychom se i v budoucnu ve zdraví všichni vraceli ke svým rodinám. Ludmila Chromá

V teplárně je nastavena fungující vize Bezpečného podniku. Jak ji dál rozvíjet? S programem Bezpečný podnik se nesetkávám poprvé. Z dosažených cílů je zřejmé, že se to zde myslí s bezpečností práce vážně. Jistým přínosem by bylo

například zavedení jednotného informačního elektronického systému, který by všem přinášel okamžité a shodné informace a šetřil čas. V praxi je prověřen. Nerada bych ale předbíhala. Nejprve musím teplárnu pořádně poznat,

Co při tom pokládáte za nejdůležitější? Musíme si povídat o problémech. Musíme je dobře popsat a zjistit, kde jsou jejich prvopočátky. Musíme navrhovat řešení vyhovující všem a mít na ně i dostatek financí. Hlavně ale musíme mít chuť do další práce a táhnout za jeden provaz. Rozumím-li tomu, tak bez zpětné vazby a podpory nových spolupracovníků se neobejdete. To máte pravdu. Zpětná vazba a podpora jsou základem pro práci každého z nás. (ZZ)

pojeným objektem bude nové obchodní a administrativní centrum Modrá hvězda – Piáno na křižovatce ulic Lidická – Mánesova. Obě stavby jsou v plném proudu. Při vyjednávání staví obchodní tým na případné dosavadní spolupráci, zkušenostech ale i prostých argumentech, protože teplárna má stále co nabídnout, ať již jde o ceny, servis nebo odborné poradenství. To vše totiž dává obsah našemu mottu „Teplo bez starostí“.

Blahopřejeme Významné životní jubileum ve 4. čtvrtletí 2016 oslavili či oslaví tito zaměstnanci akciové společnosti Teplárna České Budějovice: František Lávička, Vítězslav Pater, Libor Urbánek, Ing. Dana Zídková Prosinec – Petr Franěk Říjen –

V tomto období si pak pracovní jubilea připomněli či připomenou: 10 let říjen – 20 let říjen –

Richard Vaněk

Josef Štěpán, Martin Záhora listopad – Mojmír Zlámal 25 let říjen – David Kuna, Jiří Frčka prosinec – Antonín Kazil, Daniel Kerl 30 let listopad – Vladimír Pfefrle

Všem srdečně blahopřejeme!

3

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Tomáš Kollarczyk, nový člen představenstva odpovědný za ekonomiku a obchod, říká:

Máme atraktivní, plně konkurenceschopný produkt Novým členem představenstva českobudějovické teplárny odpovědným za finance a obchod je od konce srpna tohoto roku Ing. Tomáš Kollarczyk, MBA. Naposledy si vás spojuji s Českým rozhlasem, kde jste až do letošního února byl pověřeným náměstkem generálního ředitele pro správu a provoz. Což je starost o rozpočet 2,3 miliardy korun. Jak se takový kolos finančně řídí? Ekonomické řízení má v tržní společnosti jasně nastavená všeobecně platná pravidla a až na některá oborová specifika, ukotvená legislativou, se veřejnoprávní médium chová stejně, jako jakákoli jiná společnost. Pravdou zůstává, že množství vstupů a diverzifikace výstupů jsou velmi vysoké. Představte si, jaké je řešit na výnosové straně miliony koncesionářů a jejich platební morálku v souslednosti let. V konkurenčním prostředí současně zajišťujete zákonem vymezené výnosy z obchodní činnosti jako je reklama, sponzoring nebo pronájmy. Takto vygenerované zdroje musíte smysluplně rozdělit mezi 21 nezávislých rozhlasových stanic a mezi dalších několik rozvojových projektů. Struktura finančních toků a s tím související rozhodovací procesy nejsou jednoduché, jak možná naznačujete svým dotazem. Lze to srovnat s výrobní továrnou, nebo takové hledání podobností kulhá? Možná to bude znít překvapivě, ale v činnosti, za kterou jsem byl zodpovědný, tedy z pohledu ekonomiky, správy, techniky a IT systémů, obchodních a marketingových aktivit nenajdete mnoho odlišností. Jediným rozdílem je fakt, že cílem činnosti výrobní sféry i sféry služeb je generovat zisk. Ve veřejnoprávním médiu je ideálním hospodářským výsledkem tzv. „kladná nula“. To ale nic nemění na základních předpokladech úspěchu, jako jsou zejména hospodárnost, kvalifikovanost a odpovědnost s cílem uspět v tržním prostředí. Co vám dosavadní měsíce v teplárně o firmě napověděly?

dne na den přebíral odpovědnost za správu a provoz. V krátké době se nám podařilo dosáhnout výsledků, které na nákladové straně umožnily spuštění nové plnohodnotné stanice Plus.

Tomáš Kollarczyk

Teplárna České Budějovice je úspěšnou společností, která se snaží hledat optimální řešení ve velmi turbulentním tržním a legislativním prostředí. Pokud bych měl v krátkosti zhodnotit svěřenou agendu ekonomiky a obchodu, mile mne překvapil ekonomický a evidenční systém, který je jednoduchý, přehledný, rychlý a levný. Z hlediska hospodářských výsledků společnosti a dalších dílčích ukazatelů je Teplárna České Budějovice rozvíjející se ziskovou společností, která investuje do zvyšování kvality své činnosti, přičemž udržuje stabilní cenovou nabídku pro odběratele. Už jste ji měl možnost víc poznat? Ano, jinak to ani nejde. Okolí mne nešetří, a to je dobře... (smích). Jak se říká, všechno je o lidech a já mám asi v životě štěstí, protože v naprosté převaze potkávám rozumné a férové lidi a těší mne, že tým teplárny není výjimkou. Teď jste přišel do doby, kdy budete v představenstvu schvalovat ceny tepla pro rok 2017. To je položka pro prosperitu firmy klíčová. Co o ceně rozhodne? Pozitivní zprávou pro zákazníky je, že neplánujeme žádné výrazné zdražení. Z hlediska společnosti a jejího rozvoje není jednoduché obstát v současném tržním prostředí, přesto se to Teplárně České Budějovice daří. Snažíme se rozumně alokovat zdroje tak, abychom se technicky a technologicky rozvíjeli, dodržovali stále se zpřísňující pravidla pro naši

činnost a při tom všem poskytovali cenově i servisně atraktivní služby pro zákazníky. V Českém rozhlase jste před tím ještě pracoval v obchodě, byl řadu let i ředitelem obchodu a marketingu. Co vám těch, dobře deset roků, do života dalo? Odnesl jsem si především poznání, že kombinace pokory, znalosti, houževnatosti i trpělivosti, důvěry a empatie hory přenáší. V regionu se nám podařilo dosáhnout a udržet velmi kvalitní obchodní a marketingové výsledky i přes fakt, že rozhlas není obchodní společností. Regionální klient je velmi vnímavý a nic neodpustí. Důležité jsou trvalé kvalitní obchodní vztahy a důvěra. Pak přišel v roce 2010 okamžik, kdy na centrální úrovni přestal fungovat léta nastavený obchodní model prostřednictvím exkluzivního zastoupení celoplošných stanic agenturou. Tehdy jsem byl vyzván, abych se pokusil vzniklý problém vyřešit. Z řešení této jedné, byť poměrně komplikované situace, se nakonec stalo šest let pracovního nasazení v Praze na Vinohradech. Protože se věci dařily, jak to bývá, úkoly se množily. Podařilo se vybudovat zcela nový systém založený na unikátním „otevřeném obchodním modelu“, jak jsme ho nazvali, a houževnatostí nově sestaveného interního obchodního týmu v krátké době násobně zvýšit obchodní výsledky. Nastavený systém funguje a rozhlas z toho těží dosud. Neočekávaně a v nelehkém období jsem pak ze

Mluvíte v množném čísle. Proč? Jsem přesvědčen, že nejlepší výsledky vždy dosáhnete ve skupině, která musí být motivovaná, tedy musí mít informace a možnost podílet se a ovlivnit směřování činnosti. Velmi důležitá je vzájemná důvěra a případné chyby musí být vnímány jako prostředek ke zlepšení a ne jako nástroj k postihu. To se povedlo a fungovalo to. Nebylo to jednoduché období, ale vzpomínám na něj rád a těší mne, že nejsem sám. Byť mohu být označován za autora nebo iniciátora řady aktivit, není to to podstatné, na čem bych stavěl. Jaký je život v Praze? Z mé zkušenosti je pracovní. Protože jsme s manželkou srdcem Budějičáci, rozhodli jsme se, že se nebudeme stěhovat. Bylo to tehdy dobré rozhodnutí i pro mé dva syny. Asi si ale dokážete představit, že takový život není jednoduchý. Volný čas jsem v pracovním týdnu neměl žádný a celý jsem ho věnoval práci. Teď je to jiné. I když se v práci zdržím, jsem pak za 15 minut doma a mohu se projít se psem, zaběhat si, pohrabat kůru, kterou přes den rozházeli kosi... (smích) Ale za zkušenosti nabyté v Praze jsem rád. Mimochodem, má rozhlas jako veřejnoprávní korporace rozpočet garantovaný státem, respektive z koncesionářských poplatků, nebo se musí sama postarat o část tržeb? Ano, jak jsem uvedl, v zákonem omezeném limitu musí být generovány výnosy z obchodní činnosti, které jsou spotřebovávány především na marketingové aktivity, protože tyto nejsou hrazeny z koncesionářských poplatků. V tržním prostředí nemůže ani veřejnoprávní společnost existovat bez propagace svých produktů, proto existuje značný tlak na výši obchodních výnosů. (Pokračování na straně 4)

4

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Máme atraktivní, plně konkurenceschopný produkt (Dokončení ze strany 3) Ptám se proto, že i teplárna má své „koncesionáře“ – zákazníky. Jen si místo rádia pustí topení. Co dělat proto, aby „nepřeladili“? Máte pravdu, pro oba subjekty přeneseně platí vše, co jsem dosud uvedl a v procesech není podstatný rozdíl mezi rozhlasem a teplárnou. Navíc oba subjekty charakterizují shodné atributy, jako jsou tradice, stabilita, konzervativnost nebo spolehlivost, důvěryhodnost. Ostatně, obě služby se Vás snaží zahřát, ale každá trochu po svém. ... (smích). Aby nám klienti neodcházeli, musíme kromě cenové atraktivity zajišťovat adekvátní servis a objektivní poradenství v našem oboru. Ale z vlastní zkušenosti jistě víte, že v oblasti dodávek tepla je zákazník nejspokojenější tehdy, pokud vše funguje, nemusí se o nic starat a akceptuje cenu, která je pro něj přijatelná a jasně odůvodněná.

Měl jste už čas probrat s kolegy z obchodu byznysové příležitosti? Jaké v Českých Budějovicích jsou? Ano, vedle ekonomických záležitostí to byla jedna z prvních priorit, které jsem probíral nejen s obchodním týmem. Je potěšitelné říci, že máme atraktivní plně konkurenceschopný produkt, který přečkal různé módní vlny jiných druhů dodávek tepla. Čas prověřil, že centrální zásobování teplem nepatří jen do minulosti. V současné době se velmi intenzivně zabýváme budoucností teplárenství ve městě. Propočítáváme variantní modely diverzifikace zdrojů a snažíme se odhadnout budoucnost v horizontu přibližně 20-ti let. Diskutujeme varianty nových moderních technologií šetrných k životnímu prostředí, které v příštích letech nahradí stávající výrobní bloky. Sestavujeme modelové finanční výhledy tak, abychom zajistili

ekonomickou stabilitu společnosti v budoucnosti. Díky odsiřovacímu zařízení máme od září zcela nový certifikovaný produkt, jakým je granulát ideální pro násypy a zásypy při stavbách pozemních komunikací, pro zásypy liniových staveb a dále poměrně široce využitelný ve stavebnictví. Připravujeme nové obchodní nabídky s cílem dalšího zvýšení efektivity naší výroby. Je velmi pozitivní, že umíme smysluplně zpracovat vedlejší materiál na výstupu. Diskutovali jste možnosti, jak třeba spolupráci s klienty zlepšit? Samozřejmě, cesta ke zvyšování kvality a průběžná reflexe jsou základem pro budování stabilní klientské báze, jak jsem už zmínil. Nejen obchodní tým si je tohoto faktu dobře vědom. A nejen teoreticky. V posledním měsíci zvažoval jeden z klientů přechod na jiný druh vytápění a díky aktivnímu

přístupu obchodního týmu nakonec zůstal. Jiný klient před lety odešel a v těchto měsících se k nám vrací. Jsme rádi, ale nečekáme, až u nás „zaklepe na dveře“. To už nefunguje. Očekává se od nás nejen dodávka tepla, ale i kvalifikované poradenství. Pozorně sledujeme rozvoj ve městě a průběžně se připravujeme na nové dodávky do nově budovaných lokalit tak, abychom v případě potřeby klienta mohli rychle reagovat. Co vás na práci baví? Možnost ovlivnit zítřky k lepšímu. Splněné úkoly. Otevřené možnosti. Dobrá parta. Jaký projekt byl pro vás zatím největší výzvou? Každá pracovní výzva, když přišla, byla pro mne tou největší, protože jsem ji v daný okamžik bral vážně a pohltila mne. V současnosti je tedy pro mne největší výzvou Teplárna České Budějovice. (ZZ)

5

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

FOTOREPORTÁŽ

Lidé zaplnili teplárnu. Byla z toho rekordní návštěvnost

Předseda představenstva Miroslav Houfek vítá návštěvníky Dne otevřených dveří.

Kdo měl rezervované bezplatné vstupenky na exkurzi, vyzvedl si je hned vedle vlečky.

První kroky při prohlídce teplárny vedly kolem odsiřovací jednotky.

Bohatý doprovodný program byl tentokrát umístěn přímo v areálu vedle vlečky.

Parní lokomotiva letos vozila pět vagonů, o dva víc než loni.

Nechyběly ukázky práce hasičů, městské policie nebo zdravotníků.

Stejně jako řemeslné dílny pro děti. O ně byl obrovský zájem.

Podobně jako o zmrzlinu zdarma.

Kdo chtěl, mohl se svézt elektromobilem Tesla, který zapůjčil E.ON.

Přilby byly k dispozici hned vedle.

Kapely Hudební kroužek a Jiří Schelinger Memory Band se pak postaraly o nezbytný muzikantský doprovod.

6

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Letošní prověrky BOZP ukázaly, že kritéria Bezpečného podniku se plní Z

ákoník práce (zákon 262/2006 Sb.) ukládá zaměstnavateli v rámci povinností na úseku bezpečnosti práce také povinnost organizovat nejméně jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A to na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací. V našem případě ve spolupráci se základní organizací odborového svazu ECHO. Letos byl opět zvolen systém bodového hodnocení jednotlivých oblastí BOZP, které bylo podle jednotlivých kritérií stejné jako v předchozích letech. Tedy od 1 do 10, přičemž 1 bod je havarijní stav a 10 bodů pak ideální stav. Zprůměrováním vyšla výsledná hodnota kontrolované oblasti. Hodnotící komise jeden bod neudělila, ale nebyl zjištěn ani ideální stav za 10 bodů. Průměrné hodnocení za všechna pracoviště společnosti Teplárna České Budějovice činí 8,38 bodu. To odpovídá klasifikaci „Požadavky BOZP a PO jsou plněny a odpovídají legislativním předpisům“. Existuje tedy předpoklad dosáhnout velmi dobrý stav, blížící se v bodovém hodnocení 9 bodům. Vývoj v podstatě odpovídá i trendu plnění požadavků programu Bezpečný podnik. To znamená, že ve srovnání s předchozími

roky došlo v teplárně ke zlepšení stavu úrovně BOZP. Nedostatky přetrvávají v aktivnějším přístupu zaměstnanců k oblasti BOZP, jak o tom svědčí skoronehody“ (7,88 bodu). Skoronehoda je situace, kdy jen shodou šťastných okolností nedošlo k ohrožení BOZP zaměstnance. Informace o vzniku těchto situací je důležitým prvkem prevence. Proto se na tuto oblast i nadále zaměří nejen pozornost bezpečnostního technika, vedoucích zaměstnanců, ale i členů základní organizace odborového svazu ECHO. Na dobrý výsledek stavu BOZP měl významný vliv vývoj pracovní úrazovosti. V uplynulém období nedošlo k žádnému pracovnímu úrazu, který by vyžadoval dobu léčení delší tři dny. U žádného ze zaměstnanců nevznikla nemoc z povolání. Přesto je nutné věnovat pozornost i „drobným pracovním úrazům“ a zejména přijímání preventivních opatření tak, aby se minimalizovala rizika vzniku úrazu, nebo nemoci z povolání. Nákupem autonomního externího defibrilátoru, a proškolením všech zaměstnanců k jeho použití, se zvýšila úroveň poskytování první pomoci. Výsledek prověrek BOZP podrobněji analyzuje ještě vnitřní audit teplárny s příslušnými doporučeními,

aby byla plněna Integrovaná politika společnosti, deklarovaná představenstvem 27. 4. 2012, a byl zachován trend trvalého zlepšování

Celkové hodnocení stavu BOZP Teplárny České Budějovice: Oblast

Číslo Body Body Body oblasti průměr průměr průměr 2014 2015 2016

Kvalifikační předpoklady

1

8,80

8,85

8,92

Dokumentace a pokyny

2

7,70

7,90

8,24

Pracovnělékařská péče

3

7,80

7,85

8,30

Pracovní úrazy

4

8,60

8,93

9,00

Evidence skoronehod

5

6,60

6,80

7,88

6

7,60

7,85

8,20

Osobní ochranné pracovní prostředky Pracoviště a pracovní činnosti

7

7,60

7,65

7,95

Technická zařízení, výrobní a pracovní prostředky

8

7,80

7,92

8,10

Požární ochrana

9

7,70

7,85

8,20

Hygiena práce

10

7,50

9,00

9,00

Dosažený průměr bodů

11

7,35

8,06

8,38

Zásah HP S 30 při likvidaci ohně.

úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců. Ivan Šolar, technik BOZP a PO

Cvičení preventivních požárních hlídek V souladu s požadavky zákona 133/1985 Sb. O požární ochraně proběhlo i letos cvičení preventivních požárních hlídek teplárny. Cílem bylo prověřit organizaci požární ochrany při případném vzniku požáru ve shromaždišti odpadu. Členové hlídek prováděli prvotní úkony k lokalizaci požáru, tedy použití jednoho HP S 30. Zároveň cvičili evakuaci zaměstnanců z kouřem ohroženého prostoru laboratoří v sousedním objektu CHÚV. Plnili rovněž další úkoly pro příjezd zasahující jednotky HZS a procvičovali možnosti hašení požární vodou v kombinaci se smáčedlem KTS DUO a uhašení požáru pomocí jednoho „C“ proudu s proudnicí C52 TAJFUN PROFI z rozvodů požární vody CHÚV v místě. Ověřovala se rovněž sestava hadic B + rozdělovač + 2x C.

K prověření Havarijního plánu byly vyzkoušeny postupy použití havarijních a sorpčních prostředků. Ty jsou k dispozici v dostatečném množství a zaměstnanci jsou seznámeni se způsobem použití. Spolupráce požární hlídky a provozních zaměstnanců CHÚV při zvládání úniku kontaminované vody ze simulovaného požářiště byla na odpovídající úrovni. V rámci požárního cvičení si někteří další zaměstnanci vyzkoušeli použití ručního hasicího přístroje k hašení skutečného ohně třídy A a B. Zajištění požární bezpečnosti při provozu teplárny je velmi důležité. I přes všechna opatření může totiž dojít k požáru, a proto je nutné procvičovat jeho zdolávání. Cvičení ukázalo, že členové preventivních požárních hlídek jsou dobře připraveni i na zdolávání požáru. (IŠ)

7

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Pavel Dolejší po čtyřiceti letech opustil energetiku a těší se na muziku a další koníčky P

avel Dolejší patřil k těm, kteří teplárenství věnovali celý pracovní život. 1. srpna 1976 prošel poprvé vrátnicí v teplárně Mydlovary a téměř po dvaceti letech 1. 12. 1995, pro změnu tou naší, v Novohradské... A po čtyřiceti letech v jednom oboru 25. srpna 2016 odešel do důchodu. Než se definitivně rozloučil, stačil ještě zavzpomínat na dobu, kdy v teplárenství pracovali skuteční srdcaři, a nechal nás nahlédnout do svých plánů. Obě teplárny v Mydlovarech i Českých Budějovicích patřily dlouhá léta pod Jihočeskou energetiku. Dnes je výroba energie v Mydlovarech minulostí, ale historicky to byla nejvýznamnější energetická společnost v regionu. Přes 25 let patřila k hlavním zdrojům zdejší elektrizace. První zkušební těžba lignitu, který se v ní využíval, začala už v roce 1921. Od roku 1962 se z elektrárny stala teplárna. Po deseti letech byla v roce 1972 zahájena stavba nejdelšího parovodu v republice, který propojil Mydlovary s Českými Budějovicemi a mydlovarská pára vytápěla nová sídliště v jihočeské metropoli. Na začátku hledal vyučený zámečník s maturitou ze strojní průmyslovky v Dukelské ulici práci a našel ji. V Mydlovarech nastoupil do strojní údržby, a když se naskytla možnost přejít do provozu, vůbec se nerozmýšlel. Věděl, že ho tahle práce bude bavit. „V Mydlovarech každý provozák prošel všemi pracovišti. Od zauhlování až po kotle. Na úpravně vody jsem sloužil až do roku 1980. Pak jsem nastoupil jako směnový mistr do výroby a vydržel zde až do přestupu do Budějovic,“ vyprávěl. Když mluvíme o tom, jak na tuto dobu vzpomíná, říká, že šlo o školu života, na kterou se nezapomíná. Na směně měl chlapy, kteří se narodili ve dvacátých letech a prožili celý aktivní život, včetně vyučení nebo válečných let, v Mydlovarech. A vyprávěli neuvěřitelné historky. To obdivoval, s jakou pokorou přistupovali k zařízení, na němž pracovali. „Bylo

Pavel Dolejší

až dojemné, že jejich odchody do důchodu provázela slova díků právě k zařízení, kterému obětovali celý život, fotili si ho, bylo to velmi osobní. „Přece nás i naše rodiny živilo“, říkali a měli slzy v očích. Byla to prostě jiná generace, která se na všechno dívala jinak, než dnes my,“ vybavuje si Pavel Dolejší další příběhy. A pak, od prosince 1995, nastoupil v českobudějovické teplárně. O tom okamžiku říká, že v té době už bylo jasné, že teplárna Mydlovary má nejlepší léta za sebou, protože skončila dodávka páry na nedalekou chemickou úpravnu uranu MAPE, a na to i páry do Budějovic. Dostal nabídku přejít do tamní teplárny, a ze dne na den změnil zaměstnání. A prožil v ní dalších dvacet let v oboru, kterému rozuměl. „Nastoupil jsem k Arnoštu Fejfarovi jako technik přípravy výroby, a po roce přešel na výtopnu Vráto jako vedoucí provozu, i když se ten název pracovní pozice několikrát změnil,“ uvádí. Dnes je Vráto jen náhradním zdrojem v době odstávek a oprav hlavního provozu v Novohradské,

zatímco v té době se tam pravidelně vyrábělo kolem 2000 hodin ročně a ve čtyřsměnném provozu pracovalo 36 lidí. „Tehdy byla v zimě opravdu zima, proto se rána ve špičkách vykrývala prakticky stále. Zároveň zařízení v Novohradské nebylo tak spolehlivé jako dnes. Proto bylo i víc poruch, při kterých se Vráto zapínalo,“ popisuje předchozí dobu. A dodává, že šlo o nejlepší léta jeho pracovního života, o skutečně srdeční záležitost. „Nechci, aby to vyznělo jako fráze, ale budu na to navždy vzpomínat. Každý má svůj pomyslný nejvyšší schod, na který se mu podaří vystoupat. Pro mě je to jednoznačně Vráto. Měl jsem tu práci a lidi rád.“ Dnes provoz ve Vrátě obsluhuje 10 lidí v pětisměnném provozu, neboť se vyrábí jen sporadicky. „Přál bych výtopně lepší budoucí časy, ale doba je nevyzpytatelná. Většina mých kolegů již postupně přešla do hlavního provozu, který je schopen potřebnou energii zajistit. Popřál bych všem kolegům i dalším zaměstnancům teplárny mnoho zdraví, osobních i pracovních úspěchů, schopné a pracovité

vedoucí. Při tom musím vyzdvihnout práci Mirka Brabce, měl jsem výborného šéfa, cením si toho.“ Když přijde řeč na budoucnost seniora – penzisty, vypomůže si úslovím „Když je člověk zdravý, má tisíce přání, když je nemocný, má jen jediné.“ A dodá, že všechna přání se tedy budou odvíjet od zdraví. Pokud bude sloužit, chce se dál věnovat muzice. Hraje na klávesy, na harmoniku, varhany, na trubku, zpívá, ale s kapelou už nehraje. Jen sám, hlavně při oslavách narozenin a jiných malých akcích. „Na první svatbě jsem hrál, když mi bylo třináct. Letos je to tedy přesně půl století.. Dodnes potkávám nevěstu. Má sedm krásných pravnoučat. Dnes mám upravený repertoár do midi formátu pro jednoho muzikanta, a rád bych ještě trochu investoval do nástrojů. Takže uvidíme.“ S manželkou plánují výlety na místa, kde ještě nebyli, hlavně po Čechách. Milují Šumavu, ale chtěli by se podívat třeba i na Říp. Když se tam vydrápal Praotec Čech, musí to také zkusit... A potom chce dvěma dcerám a dvěma vnoučatům vynahradit to, co jim dluží. Tedy víc času. „Nebýval jsem doma, a když, tak po hraní. Dodnes vzpomínají, jak je manželka tišila slovy: „Holky, buďte zticha, taťka přišel ve čtyři ráno a večer jde zase hrát. Tak ať se vyspí.“ Říká, že měl štěstí na tolerantní ženu. Letos už oslavili 43 let společného života. Zdokonalit chce i němčinu, protože mladší dcera žije v Rakousku, věnovat je potřeba se také chatě se zahrádkou na Mydláku, kterou má rodina od doby, kdy chalupa v Podhájí ustoupila výstavbě elektrárny Temelín. „Ono se vždycky něco najde. Třeba už konečně dodělám rodokmen našeho rodu. Zatím jsem se dostal k roku 1854.“ Pavel Dolejší si svou novou životní náplň už našel. Tak ještě jedno závěrečné díky za kus poctivé práce pro českobudějovickou teplárnu. A hodně spokojenosti, pane Dolejší. (BK)

8

Teplárenský zpravodaj I Říjen 2016 I Číslo 17

Topiči z Výtopny Vráto jsou evropskými klubovými šampiony veteránů ve futsalu Oldřich Novotný a Petr Vařil se stali mistry Evropy v sálové kopané v kategorii nad 50 let s týmem Vykovu. A protože oba pracují v českobudějovické teplárně, lze říct, že šampiony jsou topiči z Výtopny Vráto. Pojďme nejdříve k vašemu sportu. Co je to futsal? O. Novotný – Jde o sálový fotbal, který je přizpůsoben pohybu v hale. Zastřešuje ho Česká federace sálového fotbalu, která má kolem 20 tisíc členů, což je celkem dost. Týmy jsou jako u všech sportů závislé na štědrosti sponzorů. Podle jakých pravidel se hraje? P. Vařil – Hřiště má maximální rozměry 42×25 a minimální 25×15 metrů. Míč „čtyřka“ má tlumený odskok. V týmu, který by měl mít ideálně 10 hráčů, hrají čtyři v poli plus brankář. Střídání není omezené, podobně jako v ledním hokeji. Samotný zápas trvá 2×20 minut s tím, že pokud je míč mimo hru, časomíra se zastavuje. Jak vznikl Vykov? O. Novotný – Dohromady jsme se dali v roce 2007. Patřím mezi zakládající hráče, ale sestava se během těch let různě měnila. Třeba Petra Vařila jsem oslovil v práci před dvěma lety. Tým se díky novým hráčům vlastně formuje stále. A úspěšně. Můžete popsat letošní obhajobu zlata ve španělském Lloret de Mar? P. Vařil - Šampionát veteránů v kategorii nad 50 let jsme vyhráli už loni a letos nás pořadatelé jako obhájce titulu pozvali znovu. Olda Novotný přispěl k obhajobě třemi góly, skórovala ale většina z nás. Většinou jsme bývalí fotbalisté z vyšších soutěží, někteří i s ligovou zkušeností. To je pak na hře samozřejmě znát. O titul hrálo šest nejlepších týmů a turnajová klání trvala pět dnů. O. Novotný – Tituly z mistrovství Evropy v kategorii nad 50

Futsalisté českobudějovického Vykovu ve španělském letovisku Lloret de Mar obhájili titul klubového mistra Evropy veteránů nad 50 let. Nahoře zleva rozhodčí Vítězslav Tůma, dále Petr Vařil, Martin Wohlgemuth, Petr Vosejpka, Martin Jareš, Oldřich Dvořák, Jiří Anderle, dole Jiří Leština, Josef Veselý, Oldřich Novotný a Václav Šána.

let vlastně navazují na předchozí úspěchy. V kategorii do 40 let jsme byli třikrát zlatí, třikrát stříbrní a jednou bronzoví. Ale těžko říct, jak nám to půjde dál. S přibývajícím věkem přicházejí i zdravotní potíže, a tak se těšíme z každé výhry. Někdy to bude i o štěstí.

víc. Tenkrát měl každý větší podnik svůj tým. Kariéru jsem končil na Včelné. Futsal jsem si poprvé vyzkoušel také po vojně a hrál ho doplňkově k fotbalu. Má výhodu, že ho lze dobře hrát i ve vyšším věku. Proto ještě teď souběžně s veterány hraji ligu za tým Archeus České Budějovice.

Jak je neznáte

Budete tedy „veteránské“ zlato obhajovat? O. Novotný – Určitě. Byli bychom v celé historii šampionátu první, komu by se to povedlo. Je to pro nás výzva. Jak jste vlastně začínali? O. Novotný – Od šesti let jsem hrál fotbal na Srubci, pak v Dynamu za dorost, v mužích ve Slavoji Český Krumlov, Hluboké a končil jsem opět na Srubci. Po vojně jsem k fotbalu přidal i futsal. Původně odpočinkově, a vidíte, drží mě přes 30 let. P. Vařil – Já začínal v sedmi v Dynamu, pokračoval v dorostu Škody a v mužích Igly. Ale bylo toho

V čem se liší od fotbalu? P. Vařil – Na menší ploše se můžete víc věnovat promýšlení hry, být rychlejší a dynamičtější. Ale dobrý fotbalista nutně nemusí být dobrý futsalista. I když původně tento sport vznikl v jižní Americe pro vysloužilé fotbalisty. Jak trénujete? O. Novotný – Většina spoluhráčů hraje i velký fotbal, takže na futsal máme týdně asi dvě hodiny. V naší kategorii to stačí. Vykov je firma, která založila vlastní futsalový tým, je to dnes běžné? O. Novotný – Je to spíše výjimka.

Firmy své peníze raději investují do větších sportů. Vykov nás podporuje od roku 2007. Ale máme i další reklamní partnery. Bez toho se nelze obejít. A jsem rád, že jedním z nich je i teplárna. Věřím, že naše úspěchy dávají tomuto partnerství smysl. Věnuje se futsalu i někdo další z teplárny? O. Novotný – Je tu třeba futsalový rozhodčí Vašek Korejčík. Toho si lidé budou pamatovat z dob, kdy hrál ve druhé polovině 80. let první ligu za Dynamo. Co plánujete? P. Vařil – Momentálně tradiční turnaj pro naše sponzory. Letos ho pořádáme už posedmé, a to 26. listopadu v tělocvičně v Hrdějovicích. Zahrajeme si proti mužstvům, které postaví naši největší partneři. Vždy se sešly čtyři týmy, a vypadá to, že to bude letos podobně. Akci zakončíme zábavou, což bude i rozloučení s úspěšnou sezónou. Děkuji za rozhovor. Bohdana Kollerová

Teplárenský zpravodaj 17/2016 - čtvrtletník pro zaměstnance Teplárna České Budějovice, a. s. vydává: Teplárna České Budějovice, a. s., Novohradská 32, 372 15 České Budějovice Redakční rada: Mgr. Martin Žahourek - za představenstvo společnosti, Ivan Šolar - za Bezpečný podnik, Miloš Roušal - za odborovou organizaci, Bohdana Kollerová - za vnitřní a vnější komunikaci, PhDr. Zdeněk Zuntych. Polygrafický servis: Nakladatelství Typ, Pražská 32, 370 04 České Budějovice. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod číslem MK ČR E 20994. Své náměty, příspěvky, fotografie, případné připomínky zasílejte na B. Kollerovou, email: [email protected] nebo tel. 389 003 212. Redakční uzávěrka dalšího čísla: 15. 1. 2017