Lesníčci aneb Jak to chodí u hasičů - vítězná soutěžní práce Martiny Malíkové ze 6.A -

6. číslo květen - červen 2012 výrobní náklady: 5 Kč

R A F L E T Kočičí příběh dojal školu Obsah čísla O tom, jak opuštěná koťátka našla domov Hasiči 2012 Deváťáci Projekt Já, občan Rozhovor s psovodem Foto: Sandra Vilková Kočič?mimina dostala samozřejmě od nás jména. To mourovaté je Rozárka a černý kocourek Chumlík. Foto:Milena Zahrádková

S

talo se to tak. Na konci května jsem si šla s mojí spolužačkou Bárou Blažkovou pro potvrzení k mé doktorce na polikliniku v Nymburce. Když jsme se vracely zpět do školy, slyšely jsme z křoví podivné mňoukání. Byly jsme zvědavé, a tak jsme se šly podívat blíž. Uviděly jsme průhledný sáček a v něm dvě koťátka. A jelikož máme zvířata rády, okamžitě jsme se rozhodly, že je vezmeme s sebou do školy. Když už jsme je měly v náručí, přišla nějaká paní a říkala nám, že už jsou tam asi dva dny a že jim tam nosí jídlo. Dohodly jsme se, že si je vezmeme a budeme se o ně starat. Donesly jsme je do školy, kde se pro ně povedlo sehnat papírovou krabici. Vtom přišel pan ředitel. Požádal sekretářku Šárku, aby šla koupit do obchodu pro koťata sunar. Pomocí lžičky jsme jim dávaly pít. Pak spokojeně usnula. Celý den trávila u sekretářky, která se o ně starala. Jedna z nás, Bára, si je chtěla vzít domů, ale nevyšlo to. Víkend koťátka strávila u pana ředitele doma. Pak jsme pro ně začaly hledat domov. Náš příběh se zatím rozkřikl po celé škole a děti i učitelé se chodili na koťátka dívat, mazlit se s nimi. Prostě všem nám bylo opuštěných koťátek líto. V ředitelně a u pana ředitele doma strávila asi čtrnáct dní, než se pro ně našel nový majitel. Skončila nakonec v dobrých rukou. Sandra Vilková, 8. A

Akce 1. stupně - ŠVP Akce 2. stupně - kurzy Sport a výsledky soutěží

Zábava

3 . díl seriálu Maxipes Fičák

02

Školní časopis RAFLET

Hasičská soutěž

Pište, pište, pište - můžete zvítězit i vy V pátek 22. června 2012 se v Centru hasičského hnutí v Přibyslavi konalo vyhodnocení celostátní soutěže Požární ochrana očima dětí 2012. Celkem se jí zúčastnilo 40 683 mladých umělců z 1165 škol - 493 mateřských, 656 základních a 16 středních - 478 sborů dobrovolných hasičů a 25 dalších subjektů a jednoho dětského domova. Naší škole se podařilo do celkových výsledků významně promluvit. Již podruhé ”jsme” zvítězili v celostátním kole literární části soutěže „Požární ochrana očima dětí”. V loňském roce to byla žákyně bývalé 9. A Kristýna Heralová a v tom letošním se úspěch podařil zopakovat žákyni 6. A Martině Malíkové s prací Lesníčci aneb Jak to chodí u Hasičů.

Martině předal medaili, diplom a cenu prof.hc.Dr.Ing. Václav Liška, Dr.h.c. (náměstek pro prevenci SH ČMS).

Soutěžící si se svým doprovodem prohlédli zámek, ve kterém je umístěna stálá expozice požární ochrany.

Výsledky hasičské soutěže Okresní kolo Výtvarná část 4. místo Adéla Červenková, 1.A 6. místo Dominika Juráčková, 7.A Literární část 1. místo Martina Malíková, 6. A 1. místo Dominik Vo, 8. B 2. místo Jessica Štejmová, 8. B Krajské kolo Literární část 2. místo Martina Malíková, 6. A 2. místo Dominik Vo, 8. B 3. místo Jessica Štejmová, 8. B

Za nymburské dobrovolné hasiče předal Martině cenu m?stostarosta Nymburka Zdeněk Vocásek, jenž zároveň řídil nové hasičské auto, kterým jsme na vyhlášení soutěže jeli. Text a foto: Milena Zahrádková

03

5. číslo - duben 2012

http://www.zs-raf.cz/casopis/

Lesníčci aneb Jak to chodí u hasičů - vítězná soutěžní práce Martiny Malíkové ze 6.A Nedaleko Broumova v lese, o kterém se povídalo, že v něm straší, žili malí skřítkové. Říkalo se jim lesníčci. Uprostřed lesa mají středně velkou chaloupku. Bydlí jich tam přesně šest: Venca, Trudla, Lumír, Šejda, Čenda a jedna dáma Lenka. Nedávno v tomto lese vypukl ohromný požár. Ale naštěstí v období dešťů, proto se oheň rychle uhasil. Obyvatelé se z toho neštěstí brzy vzpamatovali. Lesníčci se ale obávali, že požár může přijít znovu. Když nebude období dešťů, jen těžko se uhasí. „Mám nápad!“ zvolal jednou lesníček Venca. „A jaký?“ ptal se nedůvěřivě Trudla.„No,“ odpověděl Venca, „mohli bychom založit tým, který by ten požár hasil.“ Nápad se všem zalíbil. Teď jenom název. Na tom se lesníčci ne a ne dohodnout. „Rytíři,“ navrhl Čenda. „To ne,“ namítl Šejda, „já bych chtěl Draci. Ti jsou taky takoví ohniví.“ „No jo, ty chytrej, ale my ten oheň máme hasit, ne zakládat. Já navrhuji Slůňata. Ta všude stříkají vodu, řekl Venca. Vtom se lesníčci začali hádat, že ten nápad ne, ten je hloupý, ten taky ne a málem už se schylovalo k rvačce. Ale vtom se do hádky vložila Lenka: „Nechte toho, mějte rozum. Jak vás tak poslouchám, tak vy se asi nedohodnete. Tak když budete hasit, co kdybyste si říkali hasiči?“ Lesníčkům se nápad líbil, a tak si od té chvíle začali říkat hasiči. Pořídili si velké červené auto s nádrží na vodu a hadicí, kterému říkali hasičský vůz. Postavili mu garáž a zřídili u ní hasičskou zbrojnici, kde měli uložené všechny pomůcky. Trénovali rychlost, přesnost, pohotovost, aby byli Obrázek nakreslila Míša Brdíčkov? 6.A.

Obrázek nakreslila Dominika Juráčkov? 7.A. na oheň dobře připraveni. Ale zdálo se jim, že jich je málo, že by stejně velký požár nezvládli. Dali roztroubit, že kdo chce bojovat proti požárům, ať se přihlásí na požární stanici. Ale na jejich výzvu se nikdo neozýval. Všichni se báli zasahovat proti ohni, když věděli, co dokáže. Abyste pochopili, ti všichni jsou lesní zvěř nebo víly. Více lesníčků než právě našich šest hasičů v lese nežilo. Až po dvou týdnech někdo zaklepal na dveře. Otevřel Lumír. Za dveřmi stál datel. „Tak pojď dál, jsem rád, že jsi přišel,“ přivítal datla. Ten vešel dovnitř a hned začal vyprávět, proč přišel: „Ahoj, já jsem Rebik. Jsem tu, abych se stal hasičem. Chci pomáhat obyvatelům lesa, aby se již nemuseli bát lesních požárů. Myslel jsem, že bych mohl pomáhat hlavně letecky.“ Lesníčci byli rádi, že mají nového člena a hned Rebika zasvětili do života hasiče.Ukázali mu, jak funguje hasičský vůz, jak se co nejrychleji obléknout k zásahu. Po datlovi se do řad hasičů hlásili další a další obyvatelé lesa a vytvářeli nové hasičské sbory. Uplynul rok od založení toho prvního. Lesníčci za tu dobu pomohli mnoha živočichům. Nehasili jen požáry, kterých naštěstí nebylo mnoho, ale vyprošťovali uvízlá zvířátka z pastí, jam, skalních proláklin. Zachraňovali vypadlá ptáčátka z hnízd a naopak pomáhali slézt dolů těm, kteří vylezli příliš vysoko a sami se nedokázali vrátit zpátky na zem. Byli rádi, že tenkrát překonali strach a stali se hasiči.

04


Hlavní téma čísla

Deváťáci zvládli úspěšně obhajoby

Žáci deváté třídy obdrželi ve středu 20. června na Městském úřadu v Nymburce certifikáty obhajob a ti nejlepší i pamětní medaile. Na fotografii sedící zleva Kateřina Schonová, Aneta Havelková, Jana Dytrychová, paní učitelka Ing. Vladislava Říhová; 1. řada zleva: Anna Glasová, Bianka Burianová, Matěj Pokorný, Josef Brynych, Kristýna Machačná, Andrea Grospičová, Veronika Řehořová, Katarína Procházková, Jessica Čechová, Martin Horáček, Václav Vokněr; 2. řada zleva: Lukáš Dočkal, Marek Červinka, Václav Miler (v pozadí), Matěj Krejčík, David Zápotocký, Josef Jonák (v zákrytu), Dominik Vlasák, Jan Koblasa, Denisa Khailová, pan ředitel Mgr. Jiří Cabrnoch. 4x Foto: Radek Procházka

Medaile získalo devět žáků 9.A

vládlo váťáků z ě. e d 5 2 h Všec spěšn aile: hajoby ú malé ob h 9 získalo med Nejlepšíc ová, V. Vokněr, lk ková, A. Have Procház ová, . K , a s J. Kobla vá, A. Grospič a no B. Buria k, K. Schonová ! e č me M. Horá lahopřeje

ík. B

M. Krejč

Kam jdou na střední školu? Mezi tři nejčastěji volené střední školy, kam po prázdninách nastoupí nejvíce žáků z devítky, patří Střední odborná škola a SOU v Nymburce (dříve COP), dále pak Střední odborná škola v Poděbradech a Střední odborná škola informatiky a spojů v Kolíně. Ty si jako své budoucí působiště vybralo celkem 15 žáků 9. A. Zbytek si ke středoškolskému studiu zvolil například Gymnázium v Nymburce, Hotelovou školu v Poděbradech, Střední průmyslovou školu stavební v Hradci Králové, Střední školu stavební v Kolíně, Ekogymnázium Poděbrady, SOU společného stravování v Poděbradech nebo Střední školu oděvního a grafického designu v Lysé nad Labem či SOŠ pro administrativu EU v Praze. Redakce

Zeptali jsme se: Co byste vzkázali? 1. Na jakou jdeš střední školu? 2. Proč sis vybral/a zrovna tuto školu? 3. Dělal/a jsi přijímačky? 4. Jak se těšíš do nové školy? 5. Je něco, co bys chtěl/a před odchodem na střední školu vzkázat ostatním? Budoucím deváťákům nebo učitelům? Václav Miler Aneta Havelková Kateřina Schönová 1. Střední 1 . Ve ř e j n o 1. SOŠ pro odborná škola administrativu správních EU. informatiky a činností v 2. Protože mi to spojů -Kolín. Poděbradech. přijde zajímavý a 2. Jelikož mě 2. No, protože myslím si, že mě baví práce s pc a nechci pracovat to bude bavit. technologiemi a rukama, ale v 3. Ne. taky se mi ta kanceláři. 4. Těším se na škola hned od prvního pohledu nové lidi a na jiné prostředí, ale 3. Ne. zamlouvala. docela se bojím toho začátku, jaký 4. Na učení se netěším, ale zase 3. Ne, nedělal. to tam bude, jak tvrdě na nás se těším na to, že poznám nový 4. Rád bych zůstal na základní nastoupí a jak si sednu s novými lidi. škole. spolužáky. 5. Děkuji všem učitelům, že měli 5. Tak deváťákům určitě ať tu trpělivost s naší třídou. A že to s 5.Rád bych poděkoval všem učitelům, že to se mnou vydrželi devítku neflákají a ať si vyberou námi dotáhli do konce! a že mě podporovali. Rád bych školu a obor, který je bude opravdu také poděkoval mému třídnímu bavit, a ať ty učitele moc nezlobí. Lukáši Bártovi, který mě Učitelům jenom aby měli hodný děti Autor všech rozhovorů: a aby se z toho na té škole vysekával z průserů. Nikola Veselá nezbláznili...:D

Malá fotovzpomínka 9. A na školu... Foto: archiv školy

06


Akce 1. stupeň

Rozhovor s majorem Jaroslavem Labutou

1. Jak dlouho se věnujete výcviku psů pro policejní účely? Už 22 let, od roku 1990. 2. K čemu tito psi vlastně konkrétně slouží? Co všechno musí umět? Policejní psi se dělí na psy pro hlídkovou službu, pátrací službu, psy na vyhledávání a detekci výbušnin, drog, zbraní, živých a neživých osob, zrychlovačů hoření a psy využívané na metodu pachové identifikace.

Zdroj: soukromý archív

Dne 15. května 2012 se na druhém stupni naší školy konal Krizový den s velkým D. Mezi všemi stanovišti nás nejvíc zaujali policisté se psy. Proto jsme se rozhodli požádat o rozhovor jednoho z psovodů - pana majora Jaroslava Labutu, který psy cvičí.

7. Měl jste nějakého svého nejoblíbenějšího 3. Jaké je to většinou plemeno? psa? Jak se jmenoval a co se s ním stalo? Nejčastěji používáme německé ovčáky, Jako každý „pejskař“ nejčastěji a nejvíce následují belgičtí ovčáci. vzpomínám na svého prvního psa. Byl to německý ovčák, jmenoval se Britt a byl velice 4. Je namáhavé psy vycvičit? Jak dlouho to chápavý a bezmezně věrný. Pro vynikající třeba trvá? povahu a vzhledem k tomu, že jsem nastoupil S výcvikem začínáme již od 3 měsíců stáří na základní vojenskou službu, prodal jsem ho štěněte a psa poté cvičíme a zdokonalujeme až německé policii, kde sloužil dle mých do konce jeho aktivní služby. Základní výcvik informací až do své smrti. trvá zhruba 2 roky. 8. Jste rád, že děláte takovouhle práci zrovna 5. Jste se svými pejsky od jejich narození? se zvířaty? Měnil byste ji? Většinu psů jsem měl od narození, ale byly i Tuto práci jsem si vždycky přál a nikdy bych ji výjimky. neměnil. Je naprosto úžasné pracovat se zvířaty, která vám vaši veškerou péči a lásku 6. Takže jsou asi jako vaše rodina. Není vám mnohonásobně vrátí. líto, když vás musí jednoho dne opustit? Samozřejmě, že je mi to líto, ale za ty roky si už 9. Stále pracujete se psy služebními, máte trochu zvykám. Navíc většina psů, které jsem doma nějakého psího mazlíčka, který je třeba vycvičil, dále slouží u jednotlivých útvarů raději na polštáři? Policie ČR, také je vídám na různých školeních Ne, doma žádného psího mazlíčka nemám. a výcvikových kurzech. Pokračov?n?rozhovoru na straně 7

07

5. číslo - duben 2012


Dokončen?rozhovoru ze strany 8

10. Vyprávěl byste nám nějaký veselý nebo napínavý zážitek se služebními psy? Bylo to ještě v době, kdy jsem sloužil na Obvodním oddělení tady v Nymburce. Byl jsem povolán se svým tehdejším služebním psem Maikem do Sadské k vyloupené prodejně. Maik byl vynikající stopař, a tak ani na chvíli nezaváhal a po příjezdu na místo okamžitě začal sledovat stopu pachatele přes náměstí až přímo k bytu v 1.patře jednoho domu. Po následné prohlídce v něm jsme společně zadrželi pachatele, který se na místě k činu přiznal. 11. Kdyby někoho z nás zaujala vaše práce, existuje nějaký kroužek pro děti, kde by

trénovaly se psy? Co bychom museli studovat? Téměř v každém městě existuje Základní kynologická organizace, kde se scházejí nadšenci a milovníci psů a společně pod vedením zkušených výcvikářů je cvičí. Uvedené organizace jsou zájmové a učí se v nich základům práce se psem. Profesionálně se věnovat práci se psem lze až u ozbrojených sborů jako je Policie ČR, armáda, Vězeňská služba či Celní správa. Tomuto ale předchází přísné výběrové a přijímací řízení, kde je podmínkou úplné středoškolské vzdělání. Rozhovor připravil kolektiv redakce

Super akce:Krizový den s velkým D Dne 15. května se na naší škole konal „Krizový den s velkým D“. Program byl následující: Obsahoval osm stanovišť. Na prvním stanovišti byly studentky ze zdravotnické školy, které nás seznamovaly se základy první pomoci. Poté nám daly otázky a vyzkoušely, jestli jsme byli pozorní. Na druhém stanovišti nám pan ředitel s paní učitelkou Blechovou dali menší testík ze zeměpisu. Na třetím stanovišti nás paní učitelka Janková informovala o jaderné energii, o jejím nebezpečí, ale i kladech. Řešil se i scénář, co dělat, kdyby se nějaká jaderná katastrofa stala. Podle těchto informací jsme měli obléknout našeho spolužáka, což bylo velice zábavné. Čtvrté stanoviště patřilo panu Bártovi, ten nám říkal, jak se chovat v přírodě, co si s sebou máme brát a co ne, a potěšil nás i nějakou svojí historkou. Na pátém stanovišti byla paní učitelka Buldrová s paní učitelkou Kinskou. Ty měly téma povodně. Řekly nám, co povodeň dokáže, co dělat, když se přižene a co bychom si měli vzít při evakuaci. Ukázaly nám i obrázky povodní, které nebyly veselé. Šesté stanoviště měly opět studentky ze zdravotnické školy. Na sedmém stanovišti na nás čekali cvičitelé psů z Býchor. Ti nám se svými psy ukazovali, jak psi hledají drogy, výbušniny a ukázali nám i akčnější scénu při zásahu. A sami

Zásah skoro naostro.

Foto: Sandra Vilková

jsme si mohli vyzkoušet, jaké to je v roli pachatele. Osmé a poslední stanoviště náleželo nymburským hasičům. Řekli nám něco o své práci, ukázali nám výbavu svého speciálního vozu. Jako zlatý hřeb dne nám ještě cvičitelé z Býchor ukázali dvě ukázky s přepadením. Poté už bylo jen vyhlášení a rozdělení odměn. Den byl vydařený a všichni se těší na příští rok. Petr Plaček, Martina Valtrová, 8. A Vyhodnocení: 1. místo - 8. B 2. místo - 7. A 3. místo - 8. A

08


Mediální kurzy

Kurz 8. A byl pln? z?bavy a legrace Po příjezdu do hotelu jsme se Foto: M. Kovář, S. Vilková naobědvali a hned jsme měli jsme tři hodiny mediální výchovy jako ve škole, dokonce i s přestávkami. Mediální výchova nás provázela celý týden. Takže kromě výletů a zábavy jsme si povídali, co to je médium. Na programu jsme měli televizní reklamy, noviny a další média, o kterých jsme se dozvěděli spoustu nových informací. Také jsme si užili i plno zábavy a legrace. Snad nejvydařenější byl, k d y ž František Schneider usnul s lízátkem v puse a Anna Bártova při hře s létajícím talířem „odložila“ své tělo do kopřiv. Nesmíme také zapomenout, jak Dan Dbalý spadl z postele. Po večerech jsme se dívali na filmy. Nálada tady byla skvělá a všichni byli hodní a milí. Chodili jsme skákat na trampolínu, kde si jsme došli do hotelu. Mediální kurz si všichni M. Valtrová, D. Brdíčková, užili hlavně kluci. Túry byly velmi zajímavé a užili. K. Slavíková, B. Blažková, A. Bártová, 8. A většina lidí si stěžovala, že je bolí zadek, když

Vzhůru na Dvoračky, podstoupili jsme krkolomnou túru Ve středu 30. května jsme měli podstoupit túru na Dvoračky. Vyrazili jsme hned po obědě, vzali jsme si jídlo, pití a nějaké peníze, abychom si mohli na Dvoračkách něco koupit. Někteří byli ještě znaveni z pondělní túry na pramen Labe. Když jsme vyšli k Jilemnické boudě, někteří sotva popadali dech, ale všichni jsme po krátkém odpočinku vstali a šli dá po lesní cestě, po které byla cesta namáhavější. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. První nasadila ostré tempo a pádila kupředu. Druhá skupina neměla v plánu pospíchat a postupovala pomaleji. Cesta lesem vedla po rovině, ale když jsme vyšli z lesa, překvapilo nás obrovské stoupání. Bylo to namáhavé. Když jsme se vysápali až nahoru, uviděli jsme náš cíl. Dvoračky! Než jsme se vydali zpět, nesmělo chybět společné foto. Cesta dolů byla ještě namáhavějš. Když jsme se dostali až k hotelu, byli jsme rádi, že jsme bez újmy na zdraví. Petr Plaček, 8.

09

6. číslo - květen / červen 2012


Žáci 8. B: Stali se z n?s drtiči a hledači Dne 18. 6. jsme se sešli v 6.35 na hlavním nádraží v NBK. Po dlouhé cestě jsme se ubytovali v hotelu Idol. Hned po vybalení jsme měli oběd a vyrazili na túru na Zlaté návrší. Kolem šesté hodiny jsme se vrátili, měli jsme večeři a hned po tom nás čekala mediální výchova. V úterý dopoledne jsme měli opět mediální výchovu a odpoledne jsme vyrazili k prameni Labe a k Labské boudě. Ve středu jsme přežili celodenní Krkonošskou drtičku, ale přesto nás večer čekala mediální výchova. Ve čtvrtek jsme měli oddychový den, u kterého jsme chodili

Krkonošská „drtička” Dne 20. 6. 2012 se naše třída 8. B vydala na výlet n a z v a n ý „Krkonošská drtička“, až na tři d í v k y, k t e r é nebyly schopné jít. Pan učitel Bárta pro nás v y m y s l e l obtížnou výpravu, dlouhou asi 22 km, a to vše do strmých kopců. Nejdříve jsme došli do Špindlerova Mlýna, kde jsme si koupili pitnou vodu. Potom jsme šli cestou, která nebyla lehká, ale díky usměvavé tváři pana učitele jsme to zvládali perfektně. Když jsme došli přes Labskou boudu do cíle, tzv. Sněžných jam, nemohli jsme si vynachválit krásu přírody. Došli jsme až na hranice Čech s Polskem. Cestou domů jsme si udělali přestávku u pramene Labe a na Zlatém návrší, kde jsme se mohli občerstvit. Přežily jen ty nejkvalitnější „kusy“. Díky panu učiteli jsme spali jako miminka.

Foto: G. Vejvodová a kol.

jen pět hodin. V pátek 22.6 nás čekal odjezd. Personál hotelu byl velice příjemný a přátelský. Strava chutná a ubytování excelentní! Mediální kurz jsme si všichni užili! Frank, Kůlová, Krupková, Hejný, 8. B Zdroj foto:Martin Fuksa

Krkonošský „hledač” Ve čtvrtek 21. 6. 2012 jsme vyšli ve 14:00 z hotelu Idol. Pan učitel Bárta nás zavedl do lesa, kde jsme dostali za úkol dojít k Labské přehradě s buzolou a mapou. Chvilku nám to trvalo, než jsme se zorientovali, ale dokázali jsme to. Když jsme došli k cíli, začalo Jessicu bolet břicho a Lucku koleno. Pan učitel Bárta zavolal na hotel masérovi Bobovi a ten za 30 minut přijel. Díky holkám, které nám pomohly najít cestu lesem do Horních Míseček, jsme se v lese zastavili u studánky, napili se a osvěžili. Po cestě jsme museli čekat na Dominika a Dominiku, ale nakonec jsme dorazili všichni do Horních Míseček a potom bylo snadné sejít do Dolních Míseček. Přežili jsme a všem se nám to moc líbilo. Dominika Pijáková, Jessica Štejmová, Zdroj foto:Martin Fuksa Kristýna Budková, Selenge Batkhurel 8. B

10

Akce 1. stupeň


Akční pobyt Špindl

Na Mácháč parníkem

Letošní škola v přírodě ve Špindlerově Mlýně byla ta nejlepší!. Moc se mi tam líbilo. Dobře tam vařili, každý večer byly diskotéky, hráli jsme hry. No prostě jsme si to náramně užili. Byli jsme na bobové dráze, to bylo úplně super! Jezdili jsme jak draci. A v aquaparku na tobogánech. To byl teprve ten pravý zážitek. S holkama jsme jezdily za sebou a dávaly si závody. V divoké řece byla taky sranda. A větší než na tobogánech. Voda nás táhla a nakonec mě z té řeky musela vytáhnout paní učitelka. A když jsme hráli na schovku, moc dobře jsem se neschovala. Paní učitelka mě našla jako pátou. Přesně si to pamatuji. Ale nejvíc mě pobavila běžící trasa. Ve dvojicích jsme běhali na vyznačené trase po žlutých praporkách. Nejdřív do velikánského kopce, pak zase z kopce, lesem po silnici a nakonec jsem já a Eliška skončily na výborném 2. místě. A myslím, že ve čtvrtek nebo ve středu? No to je jedno. Byl karneval a já skončila taky na 2. místě a dostala jsem prstové ponožky. Na tuhle školu nikdy nezapomenu. Byla nejlepší! Michaela Felerová, 5. A

Od pondělí 11. 6. do pátku 15. 6. 2012 byly třídy I. B a III. C na škole v přírodě v D o k s e c h u Máchova jezera v

penzionu Skalka.Po ubytování jsme si šli prohlédnout okolí Moc se nám líbilo dětské hřiště v obci Skalka. V Foto: E. Říhová úterý jsme hráli šipkovanou a večer jsme měli diskotéku. Ve středu jsme pluli parníkem jménem Racek po Máchově jezeře. Ve čtvrtek dopoledne jsme hledali poklad a odpoledne jsme v muzeu Čtyřlístku plnili úkoly s komiksovými hrdiny. Posledním zastavením byla prohlídka hradu Houska, kde jsme se báli díry do pekla. Na škole v přírodě se nám líbilo a už teď se těšíme na další. T. Kasalová, K. Matuchová, K. Hudecová z III. C

Na Slovance bylo dobře i v pyžamu Dne 14. 5. 2012 jsme 3. A s 2.A jeli na školu v přírodě do Hrabětic. Bydleli jsme na Slovance. Po příjezdu jsme začali věci třídit do polic a vybírat si postele. Hned potom jsme šli na oběd. Po obědě nás čekala naše první vycházka. Nebyla dlouhá ani krátká. Cestou s námi šel pejsek. V úterý jsme měli Foto: Sandra Vilková poznávačku. Rozdělili nás do tří skupin a poznávali Foto: třída 6. A jsme různé zvířecí kůže, topoly a rohy. Chodili jsme poslepu a poznávali listy i stromy. Ve středu jsme byli v Pěnčíně na kozí farmě. Zde Foto: Iveta Hroudová jsme ochutnávali sýry, dělali náramky z korálků a projeli se autovláčkem. Ve čtvrtek dopoledne jsme sbírali listy, abychom si vyzdobili trika. Poslední večer jsme měli pyžamovou párty a tančili jsme. V pátek po snídani jsme vyrazili zpět domů.Moc se mi tam Foto: Sandra Vilková líbilo a doufám, že pojedeme znovu. P atrik Brych,3.A

11



Škola v přírodě: Bedřichov v Jizerských horách Dne 14. května vyjely třídy 1. A a 4. A na ŠVP do Bedřichova do penzionu Centrum. Když jsme dojeli na místo, ubytovali jsme se na pokojích. V úterý jsme šli prvňákům schovat indicie na rozhlednu jménem Královka. Nahoře jsme se dali do schovávání. Odpoledne jsme připravovali program na večer. Ve středu jsme šli na dopolední procházku a dopoledne jsme připravovali obrázky, básničky a pohádky na téma zajíc. Ve čtvrtek jsme jeli do ZOO kde jsme viděli různá exotická zvířata. V pátek jsme šli na velmi krátkou procházku. Škola v přírodě se mi moc líbila. Adéla Polívková, 4. A

Foto: Hana Zubíková

Další školy v přírodě - ve zkratce Třídy 2. B a 4. B se měly Doslova pohádkovou školu v přírodě si užívala 3. B v Polesí báječně na chatě Doubravce v v Lužických horách. překrásném prostředí Železných hor u Chotěboře.

Foto: archiv školy Bez fota: Pět báječných dnů prožila i 5. B - v rekreačním středisku Losinka.

12


Akce - 2. stupeň

Parníkem do zoologické zahrady v Praze

Zdroj foto: třída 4. A

D

ne 21. června jela třída 6. A na výlet do ZOO Praha. Sešli jsme se v 6:45 na hlavním nádraží v Nymburce, paní učitelka koupila jízdenky a mohli jsme vyrazit. Po jízdě vlakem jsme jeli metrem, všichni si užili jízdu na eskalátorech. A kousek jsme pak museli pěšky, šli jsme na parník. Jízda parníkem se nám líbila, hlavně když klesala voda. Viděli jsme spoustu známých budov např. Národní muzeum, Karlův most, Pražský hrad a další úplně z jiného pohledu. Poté jsme prošli lávku a mířili jsme do ZOO. V ZOO nám dali paní učitelky rozchod ve skupinkách, které jsme si utvořili. Všichni prošli zvířata, která je zajímala. A potom přišla ta nejlepší část - jízda lanovkou. Lanovku sjeli skoro všichni i paní učitelka Zahrádková. Společně jsme se šli podívat na plameňáky, hrochy, pelikány a malé krokodýly. Na závěr jsme byli svědky výcviku lachtanů. Se smutkem jsme opouštěli ZOO a pospíchali na autobus. Naše další jízda byla

Foto: Hana Zubíková

6.A na parníku v Tróji. Foto: Zdena Léblová metrem. Po přestupu na stanici Florenc jsme dorazili na Masarykovo nádraží. Jeli jsme domů s krásnými vzpomínkami na pražskou ZOO.

Eva Rulíková, 6. A

Tajemství IQ parku v Liberci odhaleno Dne 7. června se vydaly třídy 8. A a 8. B do IQ parku v Liberci, který se nachází v centru Babylon. Doprava byla zdarma a vstup také, takže skvělý výlet. Jeli jsme autobusem 7:30 od naší školy. Cesta do Liberce proběhla bez nejmenších problémů. Když jsme dorazili do Liberce, vysvětlil nám pan zástupce, co bude dál. Vešli jsme dovnitř a hledali IQ park. Když jsme ho našli, uložili jsme si batohy do takové pojízdné skříně, dostali jsme pracovní listy, které jsme měli vyplnit, a rozešli jsme se všichni svým směrem. V IQ parku byla čtyři patra, ve kterých bylo všechno možné, od hasičské tyče přes měřič rychlosti běhu až po Wandergrafův generátor. Všechno bylo velice zajímavé, ale asi to nejzajímavější bylo představení v 11:00, kdy byl právě předveden Wandergrafův generátor. Slečna, která nám o něm povídala, si k sobě zvala dobrovolníky, kteří jí pomáhali ukázat věci, které tento generátor dokáže. Všichni přihlížející pak zkoušeli udělat řetěz, kterým by el. proud z generátoru prošel, ale bohužel se toto nepodařilo. Když jsme vyšli z IQ parku, měli jsme chvíli rozchod. Mohli jsme zkusit nějaké jiné atrakce Babylonu. Bohužel pro nás Foto: Mgr. Radek Procházka volno skončilo, ale tím náš výlet nekončil. Šli jsme

Třída 8.A před IQ parkem v Liberci, kde prožila super den. Foto: Gabriela Vejvodová totiž do místního obchodního centra, kde jsme měli znovu rozchod. V obchodním centru toho bylo tolik, že jsme nevěděli, kam dřív skočit, ale většina nás šla na jídlo. Když volno znovu skončilo, tak už jsme vrátili k autobusu. Výlet se všem líbil a domů jsme přijeli s příjemným pocitem. Petr Plaček, 8. A

13



Environmentální kurz 6.A: Vypravili jsme se na dno moře i do nočního lesa za výry Tam, kde teď stojíme, bylo před miliony let moře.

Jak je starý ten nejstarší dub Českého ráje už víme. Zvládneme ho obejmout?

Tak povede se mi něco zahrát, nebo ne? Zkoušel Jakub Bíma.

Kameny si zasloužily naše hlubší zkoumání. Ví Adam Holenka.

Na výry se musíme pořádně připravit. A vzhůru do nočního lesa.

Ty buřty ale jsou, co?Myslí si Míša.

Pětidenní environmentální kurz na Hrubé Skále jsme si fakt užili. Bylo to super. Ubytování v Pelešanech nemělo chybu, jídlo taky ne. Program v ekocentru Sedmihorky nás bavil a mohl za to i náš sympatický průvodce Vítek. 6.A Úprava a foto: uč. Milena Zahrádková a Zdena Léblová

14

Školnípokusy časopis RAFLET Literární - 2. stupeň

http://www.zs-raf.cz/casopis/ Já,

09

občan

je projekt, který přispívá k výchově k občanství. Je rozvržen do jednoho školního roku. Žáci si na začátku roku zvolí veřejný problém z blízkého okolí, který se jich dotýká. Snaží se jeho řešení dovést do zdárného konce. V rámci projektu se učí psát úřední dopis, organizovat anketu, vést interview, plánovat i hodnotit svou práci...), získají také potřebné znalosti z fungování místní správy apod. Žáci mohou po celý rok jednak publikovat své příspěvky na celostátním webu Já, občan, případně se zde inspirovat řešením žáků z ostatních škol.

Projekt „Já, občan” opět v Nymburce Ve dnech 13. a 14. června 2012 proběhl VII. ročník Národního setkání Projektu Já, občan. Naše škola opět nechyběla. Žáci 9. A představili svou prezentaci na netradiční téma Závislost na Facebooku, které je v dnešní době velmi aktuální. Třída 7. A se zabývala tématem Málo parkovacích míst v Nymburce.

Gymnázium Brno prezentovalo témata Barevnější svět a Gymnázium Elgartova pomáhá vidět svět. Základní škola z Uhlířských Janovic spolupracovala s MÚ na tématu Něco za něco a Starší spoluobčané a my. Mezi vystupujícími nechybělo ani Gymnázium z Rumburka.

Každá prezentace přinesla své. Nejen diváci, ale i učitelé nasbírali mnoho informací a motivací. Podpořit je přišli spolužáci a kamarádi ze 7. B. Závěrem děkujeme všem žákům naší školy, kteří Z nedalekých Poděbrad přijela skupinka žáků z p ř í j e m n i l i a t m o s f é r u s v ý m k u l t u r n í m Gymnázia Jiřího z Poděbrad s tématem Pomoc vystoupením. Bianka Burianová, 9. A záchranné stanici v Pátku. Zvířátka vyhrála 1. místo.

Foto: Já-občan.cz

15

Sport


Tradičn?školní olympiáda na Rafce

Foto: Sandra Vilková Školní hřiště u naší školy ožilo 25. června olympijskými hrami. My, žáci druhého stupně, jsme se řádně zapotili. Museli jsme totiž plnit tvrdé atletické „limity”. Ba ne, prostě jsme běhali 60 metrů, 1000 metrů, házeli jsme do dálky kriketovým míčkem, starší z nás vrhali dokonce koulí a chybět nesměl ani skok do dálky. A jak jsme sportovní disciplíny zvládli? V kategorii 6. a 7. tříd zvítězila 7. A, druhá byla 7. B a na třetím místě skončila 6. A. Ze souboje mezi osmičkami vyšla vítězně 8. B nad 8. A. Soutěžilo se i v jednotlivcích, namátkou zvítězila třeba Bára Blažková, 8. A nebo Petr Fuksa, 7. A. Olympiáda se povedla a příští rok už se těšíme na další sportovní zápolení. Žáci 2. stupně

Sedmáci na drač?ch lod?ch bronzov? Už druhým rokem se naše škola účastnila z?vodu drač?ch lod? na Labi v Nymburce. Naši sportovci se utkali s týmy ze škol v okolí. Bohužel letos nezopakovali loňské první místo. Nejlépe se ze všech posádek Rafky umístila 7. třída na bronzovém stupni (na snímku). I ostatní týmy se ale snažily a odvedly dobré výkony. Blahopřejeme!

Foto: S. Vilková

16


Čtenářský koutek

Knihovna měla za tři měsíce 256 výpůjček Příručn? knihovna pro žáky 2. stupně zaznamenala solidní výsledek. Svůj provoz zahájila letos po jarních prázdninách u kabinetu češtiny. Během tří měsíců zde proběhlo 256 výpůjček. Knihy si chodí pravidelně půjčovat více než třetina žáků druhého stupně. Někteří čtenářirekordmani si od jarních prázdnin půjčili i 23 knih. Škola také nyní vyčlenila finanční prostředky na zakoupení dalších nových

atraktivních titulů. Na co se mohou žáci těšit po prázdninách? Příznivci „Deníku malého poseroutky“ na všechny díly tohoto oblíbeného dílka, děvčata potěší například twilight sága S. Meyerové „Stmívání, Nový měsíc, Zatmění a Rozbřesk“, chybět nebude ani Harry Potter, dále kniha všech milovníků zvířat „Marley a já“ J. Grogana, stejně jako atraktivní komiksy „Pupíky“, „Calvin a Hobbes“ či „Asterix“. Mgr. Zdena Léblov?

v v

Seriál Maxipes Maxipes Ficák Ficák Seriál 3. díl - Maxipes Fičák a vysvědčení

Autorkou obrázku Maxipsa Fič?ka je žákyně 6.A Simona Skoupá.

M

axipes Fičák s Kájou chodil pochopitelně do školy. To je takový ústav, kde se tě snaží učitelé vzdělávat. Často marně. Na konci roku vyfasuje každý chovanec školy divně vypadající papír, kde jsou známky. Říkají tomu vysvědčení a z něj se dozvíš, jaké průšvihy jsi kdy během školního roku udělal. Předávání vysvědčení je taky docela sranda. Učitelé dostanou od žáků tolik

květin, že si pakběhem prázdnin často musí přivydělávat v květinářství. Jak to bylo s vysvědčením u Fičáka? Na ten den se Fičák řádně připravoval, vzal si obnošené sako po tatínkovi, které mu ale hned na zádech prasklo. Když mu ho Kája konečně sešila ocelovým lanem, vydal se shánět kytky pro paní učitelku. Teď už měl všechno pohromadě a vyrazil do školy. Chvíli čekal, a když zaznělo jeho jméno, nemotorně vstal, až lavice nadskočila, a medvědím krokem došel až k tabuli. Když se pokusil přiblížit, šlápl svou mohutnou tlapou učitelce na nohu. Ta vyjekla a zbledla. Pak jí předal kytku a v tu ránu byla překvapená učitelka bez prstu. Byla to totiž masožravka. A tak paní učitelka nakonec řekla: „Radši se už do školy nevracej!“ Fičák ji olízl a vesele odešel. Doma se pochlubil známkami Káje. Největší radost měl z jedničky za čůrání na patník. A protože měli oba dobré známky, čekala je o prázdninách báječná dovolená… Autor: Ondřej Milko, 7. A

17



Vtipy - dnes ze školního prostředí

D

o dnešního čísla jsme pro vás připravili Do školy přijde inspektor. Ptá se jednoho žáka, jestli několik vtipů ze školního prostředí. ví, proč je osa glóbusu nakřivo. Žák v rozpacích odpoví, že on to neudělal. Inspektor vyzve tedy učitele, aby to žákům vysvětlil. Učitel zrudne a praví: „Opravdu je to tak, pane Učitel k žákovi: inspektore, dostali jsme „Kdybys měl sedm ten glóbus takhle už z jablíček a já tě o dvě obchodu.“ Inspektor pak poprosil, kolik by ti vypráví celou záležitost jich zůstalo?“ řediteli. Ten vybuchne: „Sedum!“ „Stokrát jsem tomu u čiteli říkal, aby Při hodině biologie nenakupoval ve slevě!“ se ptá Max učitelky: Táta se ptá syna: „Co jste Max: "Co je to - má dnes dělali ve škole?“ to šest noh, velké „O chemii jsme brali oči a je to výbušniny.“ chlupaté?!" „ A co budete ve škole Učitelka: "Nevím probírat zítra“ Maxíku." „ V jaké škole?“ … Max: "Škoda já taky Tomáš Dvořák, 8. A ne, ale sedí vám to na hlavě." http://www.abicko.cz

Osmisměrka s tajenkou R E T G I R R E O B

A B L I N D E N O H

N E I S G N O J E M

I C T I N T R R R R

K I S L E E I H E E

Y L A V S K E I J E

L I T A S R D J I M

U O I E N O O N O R

B M N S A D L A O E

I N A M J E L U S V

VERMEER SULEJMANI BOERRIGTER JANSSEN ERIKSEN LODEIRO EBECILIO BLIND RHIJN

Foto: Lukáš Bárta

BULYKIN ENOH OOIJER ANITA SILVA JONG LITS

Připravil: David Labuta

18


První pokus o autorský komiks: Bob a Joe jsou zas jednou ve škole

19 http://www.zs-raf.cz/casopis/

Autorem ilustrací je Dan Eliáš, autorem textu Jessica Štejmová. Oba z 8. B

Předání výher

Redakční rada časopisu Lucie Niedrlová Sandra Vilková Denisa Brdíčková Jaromír Zubík

Petr Plaček Tomáš Dvořák Martina Valtrová Dominik Dulovec

Lesníčci aneb Jak to chodí u hasičů - vítězná soutěžní práce Martiny Malíkové ze 6.A -

Recommend Documents