Mapa lesů v České republice
Hranice lesních správ/závodů
Víte, že...
Lesy ČR ve správě LČR, s. p. (stav k 31. 12. 2014) Lesy ČR ostatních vlastníků a správců
Přibližně 34 % našeho státu je pokryto lesy?
Nejčastější dřevinou našich lesů je smrk?
Celková zásoba dřeva v českých lesích je přibližně 689 mil. m3?
Přirozená obnova je způsob vytváření nové generace lesa autoreprodukcí mateřského porostu?
Lesů v Evropě přibývá
Podle údajů Evropského statistického úřadu pokrývají lesy v Evropské unii 40 procent půdy. Nejvíce zalesněnými zeměmi jsou Finsko se 77 procenty a Švédsko, které pokrývají lesy ze 76 procent. Ve Slovinsku zabírá lesní porost 63 procent, v Lotyšsku a ve Španělsku 56 procent. A jak si stojí Česká republika? Svou rozlohou patří sice k menším státům v Evropě, z pohledu rozmanitosti přírodních podmínek patří ale k těm bohatším státům. Lesnatost území České republiky dosahuje výše téměř 34 procent. V rámci zemí Evropské unie Česká republika zaujímá 10. místo, mezi zeměmi světa pak 48. místo. Celkově výměra lesních pozemků v České republice narůstá. V loňském roce činila celkem 5,7 milionu hektarů a za posledních 65 let u nás přibylo 154 tisíc hektarů lesa. V průměru se v posledních letech roční přírůstky pohybují kolem dvou tisíc hektarů ročně. Nejvíce lesů je v Jeseníku a v šumavských okresech jižních Čech. Doba, za kterou „dozraje“ les, se pohybuje kolem 115 let. Pro zajímavost: K zásadnímu obratu v lesním hospodaření došlo v polovině 18. století, kdy císařovna Marie Terezie podepsala „Císařský královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající, daný na hradě Pražském dne 5. dubna 1754“ a následně souhlasné patenty pro země ostatní (1756 pro Slezsko) (Konšel 1934, Nožička 1957). Patent např. zakazoval veškerou pastvu v mladých kulturách, stejně jako hrabání mechu v jehličnatých lesích, odkrývající kořeny stromů. Dále byla ustanovena např. povinnost zajistit nový lesní porost po provedené těžbě, evidovat a zaměřit všechny lesy a pro zlepšení stavu a zvýšení produkce vyrabovaných lesů bylo doporučováno systematické a intenzivní smrkové hospodářství.
Co je trvale udržitelné hospodaření?
„Slyšíme to tak často… Trvale udržitelné hospodaření, rozvoj… Ale co to znamená? Je to pravý opak žití na dluh… Je to prozíravost, se kterou se musí k práci v lese přistupovat. Protože les je v porovnání s lidským životem skoro věčný. Musíme stále myslet na to, že nejsme poslední generací, která lesy využívá, potřebuje.“ Petr Krejčí, režisér a scenárista dokumentů o přírodních krásách České republiky Trvale udržitelné hospodaření je tak zárukou správy a využívání lesů a lesní půdy šetrnými způsoby, které zachovávají jejich druhovou rozmanitost, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce. V praktickém pojetí trvale udržitelné hospodářství znamená propojení potřeb lidí, kteří v lese pracují, s přiměřenou ochranou přírody a přiměřeným výnosem pro majitele lesa, rentou. V našem případě rentou pro stát, tedy všechny občany. Chytrý majitel nevytěží více, než v lese přiroste, nebo lepší dřevo v honbě za ziskem, aby to horší nechal svým potomkům. Zároveň ruku v ruce s probíhající těžbou takový majitel či správce lesa vysazuje stromky nové, a zakládá tak nové generace lesa. Při tomto procesu je upřednostňováno efektivní využívání tvořivých sil přírody, které se projevují zejména přirozenou obnovou lesů, tj. nasemeněním dřevin pod mateřskými porosty. Takto obhospodařované lesy fungují jako zdroj trvale obnovitelné dřevní suroviny, lesních hub, plodů a dalších produktů. Zároveň však takový les poskytuje společnosti mnohostranný užitek v zachování a podpoře druhové pestrosti všech v něm žijících mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů, v ochraně klimatu, vody a půdy a poskytuje i významný užitek rekreační. Hospodaření v lesích spravovaných LČR je trvale udržitelné hospodaření, které znamená: nežít na dluh. V souladu s těmito zásadami je stanovován i odvod renty ze státního lesa do rozpočtu státu.
Lesní bar v Jeseníkách hlídají jenom veverky U cyklostezky z Horní Lipové na Smrk, pěkně uprostřed lesa, stojí bar. Jediné, co v něm chybí, je barman. Jednoduše - sami se zde obsloužíte, sami zaplatíte a věhlas tohoto originálního podniku pak šíříte dál. Zajímá vás, jak to všechno začalo? Místní revírník Václav Pavlíček se ve svém revíru snažil zpříjemnit turistům vycházky do přírody a na různých místech vytvářel pohodlná odpočívadla. Pokud byl poblíž potok, snažil se ho využít pro svod vody a vytvářel tak možnosti příjemně se zchladit v parném létě pramenitou vodou z Jesenických a Rychlebských hor. Při práci na jednom z takových odpočívadel jej potkali lázeňští hosté, kteří vnukli Václavu Pavlíčkovi nápad vytvořit i nějaké nádoby, kde bude možno ochlazovat si končetiny po vzoru léčby Vincenze Priessnit ze. Tak vznikl vydlabaný sud, do kterého byla přivedena voda z potůčku Vápenný. Při jedné z prací na odpočívadle si Václav Pavlíček zapomněl pití, které si přes den dával chladit do dřevěného sudu, a když přišel na místo později, bylo již pití vypité a k sudu připevněný vzkaz: „ Děkuji za pití, peníze zde.“ To vnuklo nápad ponechávat na tomto odpočívadle různé druhy nápojů, aby turisté, znavení z náročné túry, se mohli kdykoliv občerstvit. K blízkému stromu byla připevněna kasa, kde bylo možné zanechat doporučenou cenu. A Lesní bar se pomalu rozvíjel. Po více než 8 letech nejen toto místo, ale i myšlení lidí prošly určitým vývojem. Prvními návštěvníky byli houbaři náhodně jdoucí kolem, zbloudilí turisté nebo žízniví dělníci, pracující v lesním hospodářství. To byl původní záměr a myšlenka - občerstvit náhodného kolemjdoucího. Postupem času se zvýšil počet aktivních
turistů - pěších, cyklistů či běžkařů - a zvýšil se počet obdivovatelů takové přirozenosti, jakou je někde si něco vzít, spočítat si útratu a zaplatit, bez asistence číšníka, skrytých kamer či zpoza rohu vykukujícího zaměstnance security. Pravda je, že jste sledováni z korun stromů veverkami, za trámem srubu špiclujícím plchem a občas přiletí i sojka práskačka. V současné době se toto místo stalo cíleně vyhledávanou atrakcí „zvídavě zvědavé“ turistiky. A… tím jsme do hor, do přírody, do Lipové-lázní kromě skalních turistů přivedli také lidi trávící volný čas převážně v nákupních centrech. Ti se nyní stávají štamgasty a poznávají krásy Jeseníků a Rychlebských hor. Občas zde máme pocit, že Lesní bar je navštěvován jako tzv. skanzen české poctivosti, kde lidé opět nachází víru v základní lidské hodnoty - toleranci, solidaritu, respekt a ohleduplnost. My sami věříme, že tyto hodnoty jsou pro ně přirozeností i za pomyslnými vrátky Lesního baru. Krásné prožití blížících se vánočních svátků vám přeje celý tým Lesního baru.
Les v zimě nespí a zvířata ocení vaši pomoc Na kůrovce s datly S kůrovcem bojují lesníci celoročně - zimu nevyjímaje. Podzimní ochlazení s sebou přináší ukončení letové aktivity těchto škůdců. Lesníkům tak nastává doba vhodná pro dohledání všech stromů, které kůrovec v létě úspěšně napadl a založil novou generaci, nebo v nich zimuje. Hledání stromů napadených ve výšce i deset a více metrů by nebylo možné bez vydatné pomoci přírody. V tomto případě lesníkům nejvíce pomáhají datlovití ptáci, kteří se kůrovci živí. Ti spolehlivě najdou svoji potravu a oklováváním kůry ukazují, kde se kůrovci nachází. Lesníci proto trpělivě procházejí les a hledají takto označené stromy, aby je mohli pokácet a s kůrovcem odvézt z lesa na pilu, kde se dříví zpracuje a kůrovec zahubí. Mezitím si datli najdou další stromy - a tak to jde až do jara. Kupte si stromeček! V prosinci probíhá obnova porostů a dokončují se prořezávky a probírky mladých porostů. Uklízí se těžební zbytky v těžených porostech a plocha se tak připravuje pro jarní zalesnění. A Vánoce - to je pro les samostatné téma. Lesníci se věnují ochraně jehličnatých mlazin před případnými krádežemi vánočních stromků. V současné době je již většina stromků z plantáží, ale stromek zakoupený z lesa pomáhá životnímu prostředí rovněž. Jedná se totiž o stromky z výchovných zásahů, jejichž cílem je do budoucna zlepšit odolnost stromků ponechaných. Naopak při krádeži může dojít i ke znehodnocení několikaleté práce.
Zimní dřevo drží kvalitu Zima je především obdobím těžby dřeva. Provádějí se hlavně mýtní těžby, a to v nejkvalitnějších listnatých a borových porostech s vysokým podílem cenných dřevin. Těží se proto, že dříví ze zimní těžby si udržuje kvalitu. Pokud je půda zmrzlá, lesníci zatím těží porosty na mokrých a vlhkých stanovištích. Vyřezané měkké listnáče, například vrby, dostává zvěř na přilepšenou. Hodně svého času lesníci v lednu věnují také kontrole oplocenek před zvěří, která na nechráněných mladých stromcích dovede napáchat velké škody. Období nouze Zimní období v lese je nazýváno obdobím nouze - v těchto měsících je zvěři opravdu krušno. Aby toto období přečkala, musí se na zimu dobře připravit. Myslivci vědí, že s přikrmováním zvěře je nutno započít včas, aby si zvěř v průběhu podzimu dokázala připravit potřebné zásoby energie. Dostatečná tuková zásoba dává zvěři velkou záruku a naději na přežití nepříznivého zimního období. Pro bažanty a koroptve se předkládají do zásypů a ke koroptvím boudám zadina, plevy a zlomková pšenice. Na tomto krmivu si dobře pochutnají i drobní pěvci, kteří naši přírodu neopouštějí před příchodem zimy. Při zakládání do zásypů je pro každého návštěvníka přírody radostným zjištěním, když zpod zásypu vzlétne sýkora, zvonek, kos či vrabec. O přilepšení k jídelníčku zvěře se často snaží i návštěvníci lesa - a dělají dobře. Vezměte svoje blízké, poraďte se s lesníky o vhodném přikrmování a pomozte přečkat lesní zvěři krušnou zimu.
Lesy ČR pomáhají Vzdělávací a veřejněprospěšné projekty, ochrana přírody, pomoc handicapovaným, podpora zdraví prospěšných aktivit… Do těchto a řady dalších oblastí Lesy České republiky každoročně věnují desítky milionů korun z vlastních prostředků. Stovky akcí, které jen letos Lesy České republiky podpořily, není možné vyjmenovat. Snad jen jedna za všechny. V letošním roce mohl Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR díky spolupráci s Lesy ČR uskutečnit druhý ročník akce Rozchodíme civilky s názvem Rozchoďme to s Lesy ČR. V průběhu roku se uskutečnilo 30 pochodů s výukou chůze nordic walking, při které civilky ušly rovných 60 milionů kroků. Do akce se zapojilo více než 2 600 lidí z Čech a Moravy. Svaz postižených civilizačními chorobami tak mohl podstatně rozšířit výuku a informovanost o využití severské chůze v prevenci civilizačních onemocnění. Lesy České republiky letos finančně podpořily také akce Ukliďme Česko, Běhej lesy, Festival dřeva 2015, Velká cena Hradce Králové, Velehrad 2015 a mnoho dalších. Ve spolupráci s Klubem českých turistů Lesy ČR finančně podporují značení turistických tras a jsou generálními partnery mnoha projektů zaměřených na zdravý životní styl, poznávání přírody a volnočasové aktivity. Spolupracují též s chráněnými dílnami Kopeček Neratov, Letohrádek Vendula, Šťastný domov Líšnice.
Oplocenka slouží k ochraně kultury proti poškození zvěří?
Borovice lesní má ve svazečku 2 jehlice?
Více informací o poskytování darů a možnostech reklamní spolupráce najdete na www.lesycr.cz.
Lesy ČR se poprvé představily na světové výstavě Expo Až dva miliony lidí navštívily český pavilon na světové výstavě Expo 2015 v Miláně. Jednou z nejúspěšnějších expozic v našem pavilonu byla právě ta, kterou pro tento účel vytvořil státní podnik Lesy České republiky. První prezentace Lesů ČR na světové výstavě představila historický vývoj lesnictví, současné dění ve státních lesích, možnosti využití dřeva jako obnovitelné suroviny a lesní pedagogiku.
Víte, že...
„Lesní hospodaření spojené s rozvojem turistiky jsme ukázali v Miláně na příkladu Singltreku pod Smrkem v Libereckém kraji,“ uvedl v této souvislosti Daniel Szórád, generální ředitel podniku Lesy ČR. Tento projekt ocenila v roce 2011 mezinárodní organizace IMBA, která rozvíjí terénní cyklistiku po celé planetě. Singltrek pod Smrkem byl v roce 2011 jedinou evropskou sítí stezek v lesích, která toto ocenění získala v konkurenci sedmi známých severoamerických destinací. Na světové výstavě Expo 2015 se Lesy České republiky prezentovaly také prostřednictvím lesní pedagogiky. „Jde o způsob živé komunikace lesníků s mládeží, tentokrát i s ukázkou tradiční ruční výroby dětských hraček ze dřeva. Tyto aktivity vyhledávají děti ze základních škol, učitelé i rodiče. Lesy ČR tak každoročně osloví více než sto tisíc školáků,“ dodal generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád. Podnik představil návštěvníkům výstavy také 3D model dřevěné lávky na Veveří u Brna a Brněnské přehrady, která získala v roce 2011 cenu Dřevěná stavba roku. Součástí expozice byly interaktivní panely s naučně-zábavnými aplikacemi pro mládež, ale i nové filmy o Lesích ČR, které dosud nebyly odvysílány. Expozice státního podniku Lesy České republiky patřila na letošní světové výstavě Expo 2015 k nejnavštěvovanějším v českém pavilonu.
Smrk ztepilý má povrchový kořenový systém?
Šišky jedle se po dozrání rozpadají?
Semenářský závod v Týništi nad Orlicí zajišťuje více než jen sběr a prodej semen Asi málokdo ví, že na okraji města Týniště nad Orlicí je semenářský závod, který vznikl pro zajištění dostatku osiva lesních dřevin pro celou Českou republiku. Byl vybudován hlavně proto, že stoupala potřeba kvalitního osiva pro zalesňování ploch po předchozích kalamitách. Kapacity malých luštíren nestačily takové poptávce a navíc již byly zastaralé a neměly dostatek skladovacích prostor ani výkonnou techniku. Ve skladech semenářského závodu může být uloženo až 900 t šišek a za sezonu můžeme zpracovat až 2 500 t šišek. Tolik šišek by mohl například přivézt vlak s 250 vagony. Samozřejmě i stroje na zpracování takového množství šišek musejí mít patřičné dimenze, a proto jsou umístěny v čtyřpatrové budově, kde každé patro představuje jeden stupeň procesu luštění. Kromě šišek se zde zpracovávají i semena listnáčů jako bukvice, žaludy, semena javorů, lip, jeřábů, prostě vše, co je potřeba zase vypěstovat a vysadit do lesa. Semen listnatých stromů zde můžeme v jedné sezoně zpracovat a uskladnit až 80 t. Vyluštěná semena se pečlivě uloží do chladicích nebo mrazicích boxů a čekají na svého zákazníka. Některé dřeviny mají tak ospalá semínka, že před vysetím na záhony v lesní školce se musí ještě u nás probudit. Říká se tomu stratifikace nebo předosevní příprava. Každé semínko potřebuje trochu jiné zacházení, a tak některému stačí pouze pobyt v chladné místnosti s potřebnou vlhkostí vzduchu, jiné se musí budit nejdříve teplem a pak zase přesunout do chladu. Některému stačí, když je přebíráme a promícháváme, jiné musíme uzavřít do pytlů a protřepávat. Vlastně u každého semínka napodobujeme přírodní procesy, které by muselo podstoupit cestou ze stromu až k okamžiku, kdy vyklíčí někde na pasece v lese. Samozřejmě celou dobu musíme kontrolovat teplotu a vlhkost v místnosti i stav jednotlivých semen. A pro jistotu ještě před vysláním na cestu do lesa odebereme vzorky a prověříme kvalitu semene v laboratoři. Toto je jedna z úloh semenářského závodu. Shromáždit šišky a semena z lesa, připravit je na skladování, uchovat podle potřeby pěstitelů sazenic a nakonec zase vypravit na cestu zpátky domů, do lesní školky a do lesa. A co dalšího semenářský závod zajišťuje? Kromě sběru šišek a plodů lesních dřevin má také za úkol zajistit, aby byl dostatek vhodných lesních porostů, ve kterých je možné tyto sběry provádět.
Víte, že... Modřín a bříza mají nejmenší semínko? Všechny lesní porosty nevynikají stejnou kvalitou, vitalitou a stabilitou. Proto se šišky i semena mohou sbírat jen v porostech, které splňují zákonem dané podmínky, a o všech sběrech se vede důkladná evidence. Právě pracovníci semenářského závodu spolupracují s kolegy z lesních správ a vybírají vhodné porosty, ve kterých se budou sbírat šišky nebo plody lesních dřevin. Jen na nich záleží, zda do budoucna bude v lesích ve správě LČR, s. p., dostatek osiva k obnově lesa. Semenářský závod také přispívá k podpoře biodiverzity v lesích a ruku v ruce s tím i k ochraně lesa před škůdci. Vyrábí se zde hnízdní budky pro mnoho ptačích druhů, a již více než 50 000 jich bylo rozvěšeno v našich lesích, ale i v sadech a zahradách. Při pravidelném čištění vydrží naše budky v přírodě i více než osm let. Právě podzim a pak i časné jaro jsou tou nejvhodnější dobou na vyvěšování ptačích budek. A koneckonců - taková ptačí budka nebo krmítko jsou i zajímavým a originálním dárkem pro ty, co mají rádi přírodu nebo třeba tráví svůj čas na zahrádce. Celý sortiment budek i krmítek je i na webových stránkách semenářského závodu - www.semenarskyzavod.cz. A tak je po celý rok v semenářském závodě živo, protože v každém ročním období se sbírají a zpracovávají šišky a plody různých druhů lesních dřevin.
Příroda on-line Lesy ČR rozjely unikátní projekt, díky kterému můžete prostřednictvím dvou on-line kamer sledovat chování zvěře v přímém přenosu. 24 hodin denně ve Žlebech Nádherné místo na výlet se spoustou výjimečných zážitků: to je obora Žleby. Je to jedno z mála míst v České republice, kde můžete na vlastní oči spatřit bílou jelení zvěř. Obora Žleby se rozkládá na více než sto dvaceti hektarech v lesním komplexu navazujícím na zámecký park jižně od stejnojmenné obce. Překrásné a majestátní bílé jeleny si tady můžete nejen prohlédnout, ale také se dozvědět vše o minulosti, současnosti a životě těchto pozoruhodných zvířat. Kromě obůrky bílých jelenů ve Žlebech najdete i výběhy s muflony, daňky, siky, srnčí zvěří a divočáky, čekají na vás sokolnické
ukázky spojené s výkladem, malé myslivecké muzeum a dětské hřiště, které voní dřevem. Právě teď můžete prostřednictvím on-line kamery sledovat, co se děje ve výběhu s muflony. Od jara do podzimu můžete pro změnu pozorovat bílé jeleny. Najdete ji na www.youtube.com/watch?v=SanSys_03S4. Pomoc a záchrana má adresu Pasíčka Zraněná zvířata a osiřelá mláďata - to jsou nejčastější „klienti“ Záchranné stanice a ekocentra Pasíčka. Zařízení patří Českému svazu ochránců přírody a Lesy České republiky na její činnost finančně přispívají. Záchranná stanice a ekoncentrum Pasíčka leží v Pardubickém kraji, v Boru u Skutče. Její adresu hledají především lidé, kteří v přírodě najdou zraněná nebo oslabená zvířata a osiřelá mláďata. Ti všichni najdou v Pasíčkách pomoc. Ve zdejších voliérách se jim dostane nejen potřebného veterinárního zákroku, ale také možnosti doléčit svá zranění a připravit se na návrat do volné přírody. Osiřelá mláďata v Pasíčkách často najdou adoptivní rodiče, kteří jim přirozeně pomohou se startem do života - nejčastěji mezi trvale handicapovanými zvířaty, která se už nemohou vrátit do svého přirozeného prostředí a zůstávají v expozičních voliérách. Právě expoziční voliéry lákají nejvíce návštěvníků - můžete tady na vlastní oči vidět například naši největší sovu, výra velkého, zpěvné ptáky i některé savce. Zřejmě největším „fešákem“ v této expozici je majestátní rys ostrovid. Záchranná stanice Pasíčka je výborným zázemím také pro ekoncetrum, které se zabývá osvětou a ekologickou výchovou. Pro informace a zážitky si sem chodí děti, mladí lidé i celé rodiny. Potěšil by vás pohled na skotačící veverky a jejich žonglérské oříškové kousky? Podívejte se do jejich voliéry prostřednictvím on-line kamery na www.youtube.com/watch?v=RHj0RMLZIdY.
Lípa, vrba a topol patří mezi rychle rostoucí dřeviny?
Kůra dubu se používá k lékařským účelům?
Nejstínomilnější dřevinou v ČR je tis červený?
1.
21.
2.
7. 3.
22. 8.
23.
4.
24.
5.
9.
6.
25. 26.
1.
10.
21.
14.
2.
7.
13. 3.
11.
22. 8.
23.
12.4.
24. 9.
5.
25. 26.
6.
15. 16.
14. 10.
13. 11.
17.
12.
18. 15.
17.
19. 20.
16.
18. 19. 20.
VODOROVNĚ tajenka 1 1. Sudokopytník 2. Pták z čeledi puštíkovitých 3. Samice spárkaté zvěře 4. Největší evropská kočkovitá šelma 5. Druh lasice 6. Škodlivý hmyz tajenka 4 15. Sudokopytník s lopatovitými parohy 16. Modročerný brouk 17. Drobný měkkýš 18. Druh jelena původem z Asie 19. Největší hraboš 20. Druh prasete tajenka 5 21. Náš největší pěvec 22. Včelí medvídek 23. Blanokřídlý hmyz 24. Noční lovec z čeledi lasicovitých 25. Lesní hlodavec 26. Šelma s bílými pruhy
VODOROVNĚ tajenka 1 1. Sudokopytník 2. Pták z čeledi puštíkovitých 3. Samice spárkaté zvěře 4. Největší evropská kočkovitá šelm 5. Druh lasice 6. Škodlivý hmyz tajenka 4 15. Sudokopytník s lopatovitými par 16. Modročerný brouk SVISLE 17. Drobný měkkýš tajenka 2 18. Druh jelena původem z Asie 7. Druh hada Největší hraboš 8.19. Pěvec z čeledi krkavcovitých 9.20. Jediný volněprasete žijící zástupce rodu ovce Druh tajenka 3 tajenka 10. Druh žáby5 21. Náš největší 11. Nejznámější pavouk pěvec ocasem 12. Dravec 22. Včelís dlouhým medvídek 13. Krakonošova pomocnice 23. Blanokřídlý hmyz končetinami 14. Savec s dlouhými zadními 24. Noční lovec z čeledi lasicovitých 25. Lesní hlodavec 26. Šelma s bílými pruhy
