Léčba akutní bolesti ©Jiří Málek KAR 3. LF UK a FNKV Praha
16. říjen 1846 W.T.G. Morton
Demonstrace éterové anestezie
1961 John Bonica (1917-1994) otevírá první pracoviště léčby bolesti (Taxona, USA)
1973 založena International Association for the Study of Pain
Prof. Henrik Kehlet
Prof. Narinder Rawal
Akutní pooperační bolest - Acute Pain Service
Rozdělení bolesti Akutní bolest - příznak Chronická bolest - onemocnění trvání <1 (3) měsíce) trvání > 3 (6) měsíců ochranná funkce ochranná funkce chybí lokalizovaná příčina často obtížně zjistitelná příčina zpravidla známá velká psychická nadstavba prognóza většinou dobrá trvalá progrese postiženými tolerovaná snášena špatně
Vrozená ztráta pocitu bolesti
Příznaky akutní a chronické bolesti Akutní bolest - příznak pocení tachykardie tachypnoe vazokonstrikce mydriáza střevní paralýza retence moči katabolismus hyperglykemie
Chronická bolest - onemocnění poruchy spánku deprese poruchy libida nechutenství zácpa zhoršená kvalita života sociální izolace změny osobnosti ztráta zaměstnání nebezpečí suicidia
Relativní výskyt chronické bolesti podle věku 1000 OR OR-95% OR+95%
OR
100
10
1
0,1 10-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-69
věkové skupiny
70-79
80-89
90-99
Relativní výskyt bolesti < 3 měsíce podle věku 1,8
OR OR-95% OR+95%
1,6 1,4
OR
1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 10-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-69
70-79
80-89
Akutní bolest • • • •
Pooperační bolest Bolest při traumatu Bolesti jako příznak řady onemocnění Porodní bolesti
Význam léčby akutní bolesti
Berry PH et al. Pain: Current Understanding of Assessment, Management and Treatments. National Pharmaceutical Council, Inc 2001: 14, 21
Měření bolesti
Možnosti hodnocení akutní bolesti • Verbální deskripce (3-5 slov) • Numerická škála • Visuální analogová škála – Horizontální – Vertikální – Teploměr
• Obrázkové škály, systémy podobné hře hodina
TK
puls
dechy
bolest (0-10)
skupina (vyplní lékař)…………………………………trvání operace………….. Prosíme Vás o vyplnění následujícího dotazníku Jméno………………………………věk……….kg……..cm............... Do následující tabulky uveďte, prosím, výskyt bolesti od 0 do 10 v hodinách od návratu na pokoj po skončení operace . Horní údaj v tabulce udává hodinu, kdy zapisujete, dolní intenzitu bolesti. Není třeba vyplňovat každou hodinu, jen podstatné změny. Pokud dostanete další injekci proti bolesti, vyznačte, prosím, šipkou hodinu, kdy byla podána. 0 bez bolesti, 2-mírná bolest, 4-snesitelná bolest, 6-silná bolest, 8-krutá bolest, 10-nesnesitelná bolest (viz obrázek).
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 1
2
3
4
5
6
7
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 1
2
3
4
5
6
7
bol est
8
výskyt bolesti v hodinách po operaci Zaškrtněte, prosím, křížkem při pozitivní odpovědi (možno i několik najednou) nevolnost jedenkrát víckrát zvracení jedenkrát víckrát ospalost nepříjemné sny únava závratě bolest jen v podpaží sucho v ústech bolest i v klidu potíže s močením bolest jen při pohybu nedostatečný účinek léků proti bolesti jiné (prosím vypište)………………………………………………. s léčbou bolesti jsem byl(a) spokojen(a) nevím nespokojen(a) se způsobem anestezie jsem byl(a) spokojen(a) nevím nespokojen(a) pracovala jste na směny nebo jste byla zvyklá chodit pozdě spát ano ne poznámky, vzkazy………………………………………………………… děkujeme za vyplnění MUDr. T. Vedral, klinika chirurgie doc. MUDr. J. Málek, CSc., klinika anesteziologie a resuscitace
Metody analgezie u akutní bolesti • Psychologické metody • Fyzikální metody (chlazení, polohování, TENS, RHB)
• Farmakologické metody – Systémová analgesie - Neopioidní analgetika - Opioidy - NMDA antagonisté – Lokoregionální analgezie
Psychoterapie • • • • •
vliv prostředí informovanost pacienta odstranění úzkosti audioterapie, aromaterapie atd. hypnóza – monoterapie – hypnotické techniky
Fyzikální postupy • • • • •
polohování využití chladu TENS a ostatní stimulační techniky akupunktura a elektropunktura RHB jako prevence chronické bolesti (CRPS)
Farmakologické metody
Strategie terapie • Začít analgetiky • Začít vysokými dávkami, ty snižovat • Adjuvantní léčba zpočátku menší význam
„Hot topics“ • • • • • • • • •
Hyperalgezie způsobená opioidy Chronická pooperační bolest Procedure specific analgesia Odklon od opioidů Příklon k dlouhodobě působícím preparátům Příklon ke kombinovaným metodám analgezie Odklon od centrálních blokád Nové léky, nové kombinace Již ne APS ale perioperační medicína
HYPERALGEZIE indukovaná opioidy
Shrnutí problematiky Látky, které by měly potlačit vnímání bolesti, působí naopak snížení prahu bolesti (PB) n. prahu tolerance bolesti (TB) pravděpodobně centrální senzitizací • Hyperalgezie – snížení prahu bolesti • Alodynie – bolest vyvolává normálně nebolestivý podnět
Analgezie X hyperalgezie opačné procesy Opioid-induced hyperalgesia
Pain tolerance Opioid-induced analgesia
Hyperalgezie • Prokázána na zvířatech a v některých případech i u lidí • Změna citlivosti receptorů pro vnímání bolesti na různé podněty • Vyvolána všemi způsoby podání (i.t., i.v., i.m., s.c.) • Prokázána v různé míře pro většinu opioidů • Vede k senzitizaci, přispívá k nociceptivní paměti a k riziku vzniku chronické bolesti
Opioid-Related Hyperalgesia Koppert et al. 2003
Remi (30min)
Remi (30min)
Model: Electrical Pain/Hyperalgesia Koppert et al. 2003
Řešení? • Minimalizovat dávky perioperačních opioidů • Ketamin • Kombinované postupy s neopioidními analgetiky
Účinek ketaminu na reminfentanilem navozenou alodynii Hyperalgesic area (%-change)
Placebo Remifentanil Remifentanil + Ketamine
Infusion
250
Infusion
200 150 100 50 0 0
60
120
180
Time (min)
Angst et al., Pain 2003
Riziko přechodu akutní bolesti do chronicity
Definice CHPB • Bolest následkem operace • Trvání déle, než očekávaná doba hojení (3 – 6 měsíců) • Nutno vyloučit – Komplikace – Jinou příčinu – Pokračování předoperační bolesti
Co známe • • • • • •
Co neznáme Výskyt Rizikové faktory Patofyziologie Terapie Možnosti prevence Příčiny
Výskyt (Macrae WA, 2001, Visser EJ, 2006, Searle RD et al., 2010) Amputace Thorakotomie Mastektomie Tříselná kýla Sternotomie Cholecystektomie TEP kolena Augm.prsů Gyn.laparotomie Prostatektomie
30-85 5-67 20-57 0-63 28-56 3-56 19-43 13-38 32 35
Spongioplastika TEP kyčle Stripping varixů Hysterektomie Kraniotomie Amp.rekta Císařský řez Stomatochirurgie Vasektomie Bolestivá ejakulace po op.kýly
30 28 27 25 6-23 12-18 8-12 5-13 0-37 1
Rizikové faktory • • • • •
Intenzivní pooperační bolest Dlouhodobá bolest před operací Mladší věk Vyšší BMI Některé typy operací
Mechanismus vzniku • Periferní senzitizace – Snížení prahu bolesti – Hyperalgezie – Alodynie
• Centrální senzitizace – – – –
Rozšíření receptivního pole „wake up“ spinálních recptorů Potlačení aktivity descendentních antinociceptivních drah Vznik bolestivého chování
Typy CHPOB • Neuropatická bolest – – – –
Ostrá Bodavá Vystřelující Pulzující
• Zánětlivá bolest – – – –
Tupá Pálivá Tlaková Kousavá
Smíšený typ bolesti
Neuropatická vs. Non-neuropatická bolest u různých CHPOP Haroutiunian S et al., 2013
Characteristics of chronic postmastectomy pain Málek J et al., 2009 30
No of respodents
25
20
15
10
5
0
Characterics of chronic post-sternotomy pain. Málek J et al., 2007
Cann ot describe Cruel Fe arful
Sickening Splitting Te nder Heavy Aching Burning Gnawing Cramping
Sharp Stabbing Shooting Th robbing 0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
Možné příčiny • • • •
Poranění nervu Před- a pooperační bolest Genetické faktory Poruchy descendentních antinociceptivních drah • Psychosociální faktory – Úzkost – Deprese – Katastrofizace
Poranění nervu • Chronická bolest a poruchy čití nesouvisejí s poraněním nervu během torakotomie Maguire et al., 2006
• Postmastektomická bolest vznikne i bez poranění interkostobrachiálního nervu, resp. na něm nezávisí Stevens et al. 1995, Abdullah et al. 1998, Carpenter et al. 1999
• Celkem 81 % pacientek po revizi axily mělo hypestezii, ale jen 32 % bolest Polinsky et al 1994 • Vznik nesouvisí s přerušením nervu EFIC 2013
Komplexní senzorické změny po operaci 2 • Neurofyziologická měření ukazují, že poranění nervů při torakotomii jsou častá jak u pacientů s CHPOP, tak i bez bolesti. Wildgaard K et al., 2012
Demografické a psychosociální faktory • Věk (CHPOB vs. PHN) • Ostatní faktory (sociální status, partnerský vztah) nedávají jasné výsledky • Úzkost, deprese, neurotické potíže • Katastrofizace
Psychické faktory Sullivan 1995
Předoperační bolest • Bolest před amputací a chronické užívání opioidů před thorakotomií zvyšuje riziko CHPOB Macrae 2008 • Bolest při artróze kyčelního kloubu nemá vliv na CHPOB po TEP Nikolajsen at al. 2006 • Pacienti, kteří byli před operací kýly bez bolesti, měli CHPOB, u 5 % krutou Page et al. 2002
Akutní pooperační bolest • Pozitivní predikční faktor všech studií • Nekonzistentní výsledky – Typ anestezie RA vs. GA – Adjuvantní látky – Preemptivní analgezie
• Trvání operace a zkušenost operatéra
Genetické faktory • Po KCH se vyskytla významně často CHPOB jak v místě odběru, tak i na hrudníku Bruce et al. 2003 • Genetická manipulace myší dokáže potlačit vznik neuropatické bolesti po poranění nervu Devor 1990, Selzer et al. 2001
• Chronická bolest temporomandibulárního skloubení je závislá na genetickém polymorfismu COMT Diatchenko et al. 2005 • Chronická pooperační bolest se často vyskytuje s jinými bolestivými stavy (fibromylagie, migrény, VAS apod.) Macrae 2008
Genetické faktory 2 • Změny descendentních antinociceptivních drah • Funkční genetický polymorfismus COMT – zvýšená aktivita je rizikový faktor Zubieta et al. 2003
Genetické faktory • Najít asociaci mezi genotypem a fenotypem je velmi obtížné vzhledem ke komplexnosti, multifaktoriálnosti a polygenicitě percepce bolesti či spotřeby analgetik.
Kim H, Clark D, Dionne RA, 2009 Každá část genomické DNA může ovlivnit fenotyp (A) změnou promotorové aktivity, (B) malými změnami RNA, (C) změnami aminokyselin či (D a E) stabilitou mRNA
Identifikace rizikových pacientů • Reakce na experimentální bolest – Tolerance experimentálně vyvolané bolesti (termicky, nebo chladem) – Změna nocicepce po opakovaném podnětu – DNIC (potlačení nocicepce jiným podnětem Yarnitsky et al., 2008)
• Psychotesty (katastrofizace) • Dotaz na další chronické bolestivé stavy
Predictors of postoperative pain Lautenbacher S et al., 2010 Predictor variables
Pain intensity Three months
Six months
SRW
P
SRW
a Dot-probe task Pain-related words Social threat words Positive words
-0.008 -0.080 0.208
0.943 0.479 0.063
-0.043 0.003 0.239
0.702 0.982 0.031
Pain-related questionnaires PCS PASS PVAQ
0.062 -0.146 0.192
0.696 0.402 0.153
-0.176 0.024 0.137
0.271 0.890 0.308
Experimental pain sensitivity Pressure pain threshold Cold pain threshold Heat pain threshold Temporal summation
0.121 0.233 -0.262 -0.239
0.352 0.064 0.028 0.025
-0.066 0.025 -0.023 0.069
0.635 0.851 0.858 0.546
Affective and bodily distress SOMS STAI-X1 CES-D
0.061 -0.145 -0.003
0.619 0.275 0.985
0.145 -0.046 -0.007
0.239 0.731 0.961
0.133 0.187
0.459 0.298
0.276 -0.103
0.135 0.459
Cortisol reactivity Morning cortisol Cortisol suppression
P
Prevence
Možné cíle prevence • • • • • •
Kalciové kanály: gabapentin, pregabalin Na kanály: lidokain, mexiletin NMDA antagonisté: ketamin Periferní senzitizace: NSAID, kortikosteroidy Mikroglie: minocyclin Nociceptivní a antinociceptivní dráhy: – Antidepresiva: venlafaxin, duloxetin – Místní anestetika (+- adjuvantní léky)
Chaparro LE et al., 2013
Chaparro LE et al., 2013
Chaparro LE et al., 2013
Chaparro LE et al., 2013
Chaparro LE et al., 2013
Antidepresiva Breast surgery
Venlafaxine for 10 d.
Reduced pain on movement at 6 months after surgery
Amr et al., 2010
Total knee arthroplasty
Duloxetine 2 h. before surg .+ 1 day post surgery
NS tendency towards pain reduction at 6 months after surgery
Ho et al., 2010
NSAID Ibuprofen
Mastectomy
400 mg preop + 4x postop.
NS at 6 months
Ibuprofen
Total hip arthroplasty
1200 mg/day, 2 NS at 6, 12 weeks months
Fransen et al., 2006
Parecoxib
Breast augmentation
40 mg single dose
Romundstad et al., 2006
NS at 1 y
Lakdja et al., 1997
Lidokain/Mexiletin Mexiletine
Mastectomy
200 mg 6 d.
NS at 3months Fassoulaki et al., Less hypoaesthesia 2001
Mexiletine
Mastectomy
200 mg, 10 d.
NS at 3 months Less burning sens
Fassoulaki et al., 2002
Lidocaine
Mastectomy
Bolus + infusion 1 h.
Less sponetanous and evoked pain and hyperalgesia at 3 m.
Grigoras et al., 2012
Ostatní Minocycline
Lumbar discectomy
100 mg BID, 8 days
NS at 3 m.
Martinez et al., 2013
Methylpredinisolone
Breast augmentation
125 mg 1x
NS at 6 w. and 1 y. Decreased hyperesthesia
Romundstad et al., 2006
Neuraxiální analgezie u rozsáhlých břišních operací
Lavand´homme P and De Kock M, 2006
Neuraxiální analgezie u rozsáhlých břišních operací
Lavand´homme P and De Kock M, 2006
Neuraxiální analgezie u rozsáhlých břišních operací
Lavand´homme P and De Kock M, 2006
Favours regional Conventional pain control Study or subgroup Events Total Events Total Weight 1.1.1 Thoracotomy (epidural analgesia) Ju 2008 26 48 31 43 43.4% Lu 2008 62 28 31.4% 9 12 Senturk 2002 46 23 25.2% 25 18 Subtotal (95% Cl) 156 94 100.0% Total events 60 61 Heterogeneity: t2=0.00; c 2=1.04, df=2 (P=0.59); I 2=0% Test for overall effect: Z=3.69 (P=0.0002) 1.1.2 Breast cancer surgery (paravertebral block) Ibarra 2011 5 15 7 Kairaluoma 2006 30 5 12 Subtotal (95% Cl) 45 Total events 10 19 2 2 2 Heterogeneity: t =0.00; c =0.27, df=1 (P=0.60); I =0% Test for overall effect: Z=2.09 (P=0.04)
Andreae MH et Andreae DA , 2012 and 2013
14 39.3% 30 60.7% 44 100.0%
OR IV, Random, 95% Cl
OR IV, Random, 95% Cl
0.46 [0.19, 1.10] 0.23 [0.08, 0.63] 0.33 [0.10, 1.04] 0.34 [0.19, 0.60]
0.50 [0.11, 2.24] 0.30 [0.09, 1.00] 0.37 [0.14, 0.94]
0.1 0.2 0.5 1 2 5 10 Favours experimental Favours control
Breast surgery
Infiltration w. ropivacaine
No effect on 2, 6, 12 months after surgery
Albi-Feldzer et al., 2013
Sternotomy
Cont. epid. analg .w. bupivacaine + sufentanil for 2 d.
No effect on 6 months after surgery
Málek J et al., 2007
Pooperační predikce rizikových skupin
Pooperační prediktory CHPOB • Spongioplastika – odběr z lopaty k. k. Martinez V et al., 2012 – Žádná bolest v místě odběru před operací – Standardní operační technika – Testována oblast hyperalgesie and hypestesia 48 h, 1 a 3 měsíce po odběru – Douleur neuropathique 4 questionnaire 3 a 6 měsíců po odběru
Adapted from Martinez V et al., 2012
Žádná hyperalgezie + žádná hypestezie
Žádná hyperalgezie + ano hypestezie
Hyperalgezie ano + žádná hypestezie
Hyperalgezie + hypestezie Adapted from Martinez V et al., 2012
Overall logistic regression analysis, with 4 factors, of chronic postsurgical neuropathic pain.a
a
Factor
Odds ratio
95% confidence interval
P
Area of secondary hyperalgesia at 48 h Presence of hypoesthesia at 48 h Intensity of pain (NRS) at 48 h a DN4 score at 48 h
1.02 2.06 1.2 1.75
1.0–1.04 0.34–12.2 0.9–1.5 1.1–2.6
.005 .3 .21 .009
DN4, Douleur neuropathique 4 questionnaire; NRS, numerical rating scale.
P = 1/[1 + e - (-4,3+0,66 x skóre DN4 + 0,019 x oblast sekundární hyperalgezie) ]
Martinez V et al., 2012
Sekundární prevence? • Opioidy samotné nezabrání vzniku CHPOB Stubhaug A, 2005
• Pooperační epidurální analgezie? Sentürk M et al., 2002 • Existuje terapeutické okno pro zásah? Dableh et al, 2011
• Preventivní analgezie
Terapeutické okno 1 vs. 5 dní
Můžeme zabránit přechodu akutní bolesti v chronickou?
Můžeme zabránit přechodu akutní bolesti v chronickou?
Ne
Můžeme zabránit přechodu akutní bolesti v chronickou?
Ne Ale
Co můžeme dělat na svém pracovišti? • • • • • • •
Být si vědomi problému Aktivně vyhledávat pacienty se silnou bolestí Měřit bolest a efekt různé léčby Spolupracovat Shromažďovat data Analyzovat výsledky Publikovat je
Další perspektivy výzkumu • Bezpečná a jednoduchá identifikace rizikových skupin před operací • Prevence pouze u vysoce rizikových skupin – Účinnost – Bezpečnost (minimum NÚ) – Ekonomická dostupnost
Nebo • Bezpečná a jednoduchá identifikace rizikových skupin po operaci + časná terapie (sekundární prevence)
Preemptivní analgesie Terapie bolesti před jejím vznikem
Koncepce preemptivní analgesie • je analgesie podaná před incisí účinnější než po ní?
• sníží peroperační antinociceptivní léčba pooperační bolest?
Cíle preemptivní analgesie • zabránit centrální sensitizaci jak během primární, tak sekundární (zánětlivé) fáze • zabránit patologické bolesti, která se od fyziologické liší délkou, intenzitou, rozsahem a zejména tím, že je aktivována nízkoprahovými stimuly (allodynie, hyperalgesie, hyperpatie)
Proč je preemptivní aanlgesie obtížně prokazovatelná • nedostatečný preemptivní efekt (nedostatečné trvání zejm. u druhé fáze) • částečný preemptivní efekt u kontrolní skupiny jak v primární, tak zejména v sekundární fázi • nedostatečně silná stimulace
Nové léky Nové metody
Oxfordská liga analgetik http://www.medicine.ox.ac.uk/bandolier/booth/painpag/Acutrev/Analgesics/Leagtab.html diskreditace Prof. Scottem Reubenem (USA)
Multimodální analgezie • Tento přístup zahrnuje použití více jak jedné metody či postupu (k zajištění aditivního účinku, redukci nežádoucích účinků, případně obou těchto možností. Tyto modality mohou působit rozdílnými mechanismy účinku
Výhody multimodální analgezie – Časnější orální příjem – Časnější dimise po operačním výkonu
– Větší účast pacienta na aktivitách nezbytných pro zotavení (např. fyzioterapie) – Může také redukovat pooperační morbiditu, mortalitu a náklady Kehlet H et al.: The value of multimodal or balanced analgesia in postoperative pain treatment. Anesth Analg 1993,77,1048-56 White P al.: The role of the anestehsiologist inn fast-track surgery: from multimodal analgesia to perioperative medical care. Anesth Analg 2007, 104, 1380-96
Kombinace léků a postupů podle intenzity bolesti (procedure specific analgesia) • • • •
Analgetika antipyretika NSAID Opioidy Lokoregionální metody
Nové terapeutické systémy
Depofoam
Liposomální bupivakain (Depubupivacaine, ExpareL)
A single dose of liposomal bupivacaine is associated with both pain relief for 72 hours and a 45% reduction in total opioid consumption at 72 hours. (Formulary. 2012; 47:212–226.)
DepoDur
dávka
5 mg
10 mg
15 mg
20 mg
25 mg
30 mg
t ½ (h)
4.2 (2.1)
16.2 (19.7)
20.0 (20.6)
23.9 (25.4)
32.9 (24.2)
25.6 (14.6)
Nejúčinnější opioidy
carfentanil
15 – 20 000x silnější než morfin – nejsilnější známý
opioid – výrazná vazba na receptory lofentanil
přibližně stejně účinný jako carfentanil, ale delší účinek
etorfin
10 000x silnější než morfin
thiafentanil (A 3080) 2/3 účinku carfentanilu, rychlý nástup
účinku, kratší účinek než carfentanil sufentanil
1000x účinnější než morfin
Carfentanil – celková dávka 10 mg na 6 tun slona
Remifentanil
Netradiční a off-label postupy Iontoforéza (Ionsys)
Slizniční způsoby aplikace farmak
nazální bukální konjunktivální
Transmuzkózní formy FNT
Atomizéry
Inhalační morfin 8.8 mg vs. intravenózní 4 mg u dobrovolníků. Patton and Byron Nature Reviews Drug Discovery 6, 67–74 (January 2007) | doi:10.1038/nrd2153
Inhalační PCA fentanyl Go Medical nasal PCA Portable. Fluid, Drug and Delivery 0.18mL spray. Specifications 3, 4 or 2 minute filling time. 2 minute lock out max 6 mls Extremely simple to use. per hour. Promotes patient mobility. 3 min lock out max 4 mls per Reduces dependence on hour. nursing staff. 4 min lock out max 3 mils per As effective as IV PCA hour. Screw top model can be refilled by pharmacist All limited to + 15 % max Safe, low cost and easy to fill. specifications.
Nové způsoby aplikace fentanylu inhalačně
fentanyl enkapsulovaný v lipozomech fentanyl v prášku nástup účinku za 5 – 18 min délka účinku okolo 2 hodin
Inhalační fentanyl Macleod DB - Anesth Analg 2012
ZalvisoTM hand-held sufentanil sublingual microtablet system with security tether and RFID thumb tag for single-patient identification
Oral PCA Device (Avancen, Mount Pleasant, SC)
Tapentadol
• Nedoporučuje se – – – – –
Peripartálně U dětí U těžkých onemocnění jater a ledvin Při léčbě IMAO (Při léčbě SSRI, SNRI)
• Klinické studie – srovnávací látka oxykodon – Operace haluxů – Hysterektomie
• Akutní bolest - The evidence base for the treatment of acute pain is limited to comparisons between tapentadol and oxycodone or placebo; other than a single-dose phase II trial, there are no published studies comparing tapentadol with other drugs that might be more relevant in clinical practice, and with which clinicians will be more familiar (e.g. codeine, morphine). Drug and Therapeutics Bulletin, 2012
Intravenózní ibuprofen (USA, 2006) • Caldolor, Cumberland Pharmaceuticals Inc. • Neoprofen Lundbeck Inc • [400 mg ] [100 ml] [30 minutes] [600 mg ] [150 ml] [30 minutes] [800 mg ] [250 ml] [30 - 45 minutes] Caldolor must be diluted prior to intravenous infusion. Dilute to a final concentration of 4 mg/mL or less. Appropriate diluents include 0.9% Sodium Chloride Injection USP (normal saline), 5% Dextrose Injection USP (D5W), or Lactated Ringers Solution. 800 mg dose: Dilute 8 mL of Caldolor in no less than 200 mL of diluent. 400 mg dose: Dilute 4 mL of Caldolor in no less than 100 mL of diluent.
MoxDuo (IR, SR) Paladin Labs Inc. + QRxPharma Ltd • Kombinace morfin + oxykodon 3 : 2 • Menší výskyt NÚ než morfin a oxykodon v ekvipotentních dávkách • MoxDuo 12 mg/8 mg, MoxDuo 6 mg/4 mg, morphine 12 mg, oxycodone 8 mg, morphine 6 mg, or oxycodone 4 mg (all administered q6h), o 50 % méně NÚ (nausea, zvracení) Richards P et al., 2011 • MoxDuo 12 mg/8 mg měl o 50 % méně epizod desaturace, než morfin 24 mg nebo oxykodon 16 mg Richards P et al., 2012 • 2015 FDA neschválila pro neprokázaný přínos
Entonox • Registrace od 1. 10. 2010 • http://www.sukl.cz/download/spc/SPC9470.pdf
Inhalační analgosedace N2O+O2
Nové směry v pooperační analgezii • Anestezie individualizovaná podle typu výkonu a stavu pacienta (procedure specific analgesia) • Snížení vedlejších účinků konvenční léčby • Stanovení významu hyperalgezie • Odklon od centrálních blokád k periferním • Off-label použití některých preparátů
Systémové adjuvantní látky • • • •
Gabapentinoidy Glukokortikoidy Lidokain Ketamin
Multimodal therapy in perioperative analgesia Gritchenko K et al., 2014 • Kombinace 6 látek (ketamin, klonidin, morfin, tramadol, paracetamol, NSAID) je stejně účinná jako neuroaxiální techniky, ale je méně hypotenze a komplikací • U resekcí kolon stejný efekt i.v. lidokain Sun Y et al., 2012, McCarthy GC et al., 2010
Gabapentin a pregabalin • Prevence především centrální senzitizace • Snížení pooperační bolesti – gabapentin 300 - 1200 mg u většiny studií (12/16) snížil o 20 - 64% akutní bolest (Mathiesen o, 2007, Tiippana EM, 2007) – pregabalin 100 - 300 mg nedal přesvědčivé výsledky (Moore RA, 2009)
• Potlačení PONV po gabapentinu • Hlavní NÚ - sedace
Gabapentin u akutní bolesti Straube S et al. Cochrane Summaries, 2012
• Gabapentin 250 mg does provide some relief in acute postoperative pain but it is not as good as some other medicines commonly used in this setting, particularly ibuprofen, diclofenac, and naproxen, and probably paracetamol (acetaminophen) alone or in combination with a weak opioid. NNT = 11 (6,4 – 44). • However, from a scientific point of view, it is interesting that a medicine originally developed to treat epilepsy has any effect at all in postoperative pain. Research questions that need addressing now include finding the optimal dose, and whether combining gabapentin with conventional pain medicines might be better for postoperative pain than these conventional pain medicines on their own.
Efficacy of pregabalin in acute postoperative pain: a meta-analysis J. Zhang et al., 2011 • Pregabalin nesnižuje intenzitu bolesti • Pregabalin snižuje celkovou spotřebu opioidů • Pregabalin snižuje výskyt NÚ po morfinu
Dexametason • Různé dávkování (8-16 mg) • Mírné snížení spotřeby analgetik a/nebo bolesti (Dahl JB, 2010) • Potlačení PONV • Žádný efekt na chronickou pooperační bolest • NÚ: bezpečnost vyšších dávek je sporná
Další kortikoidy • Prednison 50 mg p.o. neúčinný po LACHE (Bisgaard T, 2008) • Methylprednisolon 30 mg/kg mírné snížení intenzity bolesti po laparo i otevřené operaci na tl. střevě (Vignaly A, 2009)
Lidokain • Dávkování: úvodní dávka 1,0 mg.kg-1 následovaná infuzí 0,02 mg.kg-1.min-1 po dobu 24 hodin od úvodu do operace. • Hlavní efekt u abdominální chirurgie – mírné snížení bolesti – zkrácení trvání pooperačního ileu – zkrácení pobytu na JIP
Magnézium (MgSO4 30 – 50 mg/kg +/- inf.)
Kapsaicin do rány • Dlouhodobé snížení počtu nocisenzorů • Účinek na TRPV1 a vaniloidní receptory • Adlea (ALRGX-4975) 1 mg – snížení pooperační bolesti po operaci kýly, halluxů a TEP kolene (Remadevi R, 2008, Aasvang EK et al, 2008;)
• ortopedie capsaicin 15 mg (Anesiva 4975) Hartrick CT et al., 2011, Viroj Wiwanitkit, 2012
KETAMIN • V závislosti na dávce – 20 µg/kg/min – anestetické účinky • tj. dávky nad 1 mg/kg i.v. nebo 2 mg/kg i.m.
– 5-10 µg/kg/min – analgetické účinky – 0,5-2 µg/kg/min – ovlivnění neuropatické bolesti, snížení spotřeby opioidů (bez vlastního analgetického účinku)
• jediný klinicky dostupný blokátor NMDA receptorů
ÚLOHA NMDA RECEPTORŮ • • • •
centrální senzitizace zhoršení akutní pooperační bolesti vznik chronické pooperační bolesti vznik tolerance na analgetické účinky opioidů
Nové lékové skupiny? • Periferní kappa agonisté (CR845) – Výhody: nepřekračuje hematoencefalickou bariéru – Nevýhody: parestezie v obličeji
• Morfin-6-glukuronid – Výsledky kontroverzní, snad méně PONV, než u morfinu
• Kanabinoidy – především pro chronickou bolest – akutní bolest mohou i zhoršit – snad potence k potlačení OIH a vzniku tolerance po opioidech
• Výlučně periferně účinkující kanabinoidy – ve fázi vývoje (anandamid)
• Blokátory vaniloidních receptorů (celá řada preparátů) – využití i v akutní bolesti – NÚ - poruchy některých fyziologických funkcí (hypertermie)
Nové terapeutické systémy
Od centra do periferie • Centrální blokády: invaze, NÚ včetně fatálních • Periferní svodné anestezie: obtížná lokalizace a fixace kontinuálních katetrů • Jednoduché provedení chirurgem, vysoká compliance operatérů
Periferní katetry do rány • http://www.iflo.com/prod_annatom.php • http://www.iflo.com/prod_painbuster.php
TRAM
Nová řešení? • Mono- vs. multimodální analgezie – Cost/benefit ratio – Risk/benefit ratio
• Víceoborová spolupráce • Organizace perioperační péče • www.pain-out.eu
Dahl et al., 2010
Doporučené postupy ČSARIM pro léčbu pooperační bolesti http://www.csarim.cz/Text/metodickepokyny-a-stanoviska-csarim1?MenuItemId=38
Pooperační bolest – 5. vitální známka • Vědomí • Dýchání
• Oběh • Metabolismus • Bolest American Pain Society Quality Improvement Committee. JAMA. 1995;1847–1880.
Systematická LPB ve světě – Joint Commission on Accreditation of Hospitals • Přijetí práva pacienta na adekvátní hodnocení a léčbu bolesti • Poučení pacientů a příbuzných ohledně efektivní LPB • Určení a zajištění kompetencí zdravotnických pracovníků (zajištění edukace všech nových pracovníků)
• Realizace plánu kontroly a zlepšování LPB • Sledování výskytu a vyhodnocení bolesti u všech pacientů • Zaznamenání výsledků měření způsobem vhodným pro opakované sledování a zpětné zhodnocení vývoje • Pokrytí předpokládané bolesti i po propuštění pacienta
Chapman CR, New JCAHO Standards for Pain Management: Carpe Diem! APS Bulletin 2000 4 (10). www.ampainsoc.org/pub/bulletin/jul00/pres1.htm [cit. 2.1.2008]
Pooperační bolest v ČR • 800 000 anestezií pro operační výkony v ČR ročně, po operaci lze ve většině případů očekávat různě intenzivní pooperační bolesti Strach z PB patří mezi časté obavy pacientů chystajících se k operaci • Spokojenost pacienta? – I pacienti s vysokou intenzitou PB udávají spokojenost s pooperační léčbou – PB patří přesto mezi faktory významně zhoršující kvalitu pooperačního průběhu a může mít nežádoucí následky
Nejhorší zážitek po operaci 1 (N=200/224) Nejhorší zážitek
Ženy (%)
Muži (%)
Celkem (%)
Žádný
36 (37)
46 (45)
82 (41)
Bolest
22 (23)
14 (13)
35 (18,5)
Nauzea a zvracení
15 (16)
8 (8)
23 (11,5)
Invazivní postupy (cévkování, drény ap.)
4 (4)
9 (9)
13 (6,5)
Nehybnost
4 (4)
7 (7)
11 (5,5)
Lačnění po operaci a nemocniční režim
1 (1)
6 (6)
7 (3,5)
Cesta na pokoj
1 (1)
4 (4)
5 (2,5)
Stav po probuzení
3 (3)
1 (1)
4 (2)
11 (11)
8 (8)
16 (8)
Ostatní a neuvedeno 1Málek
J et al.: Obavy a prožitky pacientů v perioperačním období, Rozhl v Chir, 2004, Vol. 83, No 8, s. 406-410
Pooperační bolest – intenzita (N=200/224) 1 Intenzita bolesti
Ženy (%)
Muži (%)
Celkem (%)
0–4
52 (53,6)
60 (58,3)
112 (56)
5–7
25 (25,8)
33 (32,0)
58 (29)
8–10
20 (20,6)
10 ( 9,7)
30 (15)
92,3 % pacientů bylo spokojeno s terapií bolesti 1Málek
J et al.: Obavy a prožitky pacientů v perioperačním období, Rozhl v Chir, 2004, Vol. 83, No 8, s. 406-410
Stížnosti pacientů po operaci 136/1502 • • • • • • • 2Málek,
Ospalost 51,5% Sucho v krku 50,7% Nausea 49% Únava 47,1% Bolest 36% Zvracení 27,2% Neúčinnost léčby bolesti 3,7%
J. et al.: Intenzita pooperační bolesti a kvalita analgesie ve vztahu k typu operace a anestezie – pilotní studie. Sborník Česko – slovenského kongresu regionální anestezie, 17. – 18. 5. 2007
Výkony s NRS>4 • • • • •
2Málek,
2 (42/136)
LACHE 36% APPE 36% plastika tříselné kýly 38% hysterektomie s adnexektomií 42% poševní plastiky 60%
J. et al.: Intenzita pooperační bolesti a kvalita analgesie ve vztahu k typu operace a anestezie – pilotní studie. Sborník Česko – slovenského kongresu regionální anestezie, 17. – 18. 5. 2007
Maximální intenzita přijatelné PB (136/150)2 • Celý soubor 5,3 ( SD=1,6) • Celý soubor bez TUR a TURP 5,3 (SD=1,3) • Pacienti s NRS>4 v 0. den 5,3 (SD=1,4) • Nespokojenost s léčbou bolesti celkem 5/136 (z toho 4 pacienti s NRS>4 v 0. den)
2Málek,
J. et al.: Intenzita pooperační bolesti a kvalita analgesie ve vztahu k typu operace a anestezie – pilotní studie. Sborník Česko – slovenského kongresu regionální anestezie, 17. – 18. 5. 2007
Vztah bolesti (VAS) a jiných pocitů dyskomfortu • Pacienti, kteří uvedli „žízeň“, měli v průměru vyšší VAS • Pacienti, kteří uvedli „chlad“, měli v průměru vyšší VAS • Pacienti, kteří trpěli nevolností/zvracením, měli v průměru vyšší VAS • Pacienti, kteří uvedli „hlad“, neměli v průměru vyšší VAS Kubricht V, Anesteziologické dny na Homolce 2010
148
VAS v průběhu času po operaci Vývoj VAS po zákroku pro všechny pacienty v závislosti na hodině po zákroku median
prumer
max
100 90 80
VAS
70 60 50 40 30 20 10 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
10
12
16
20
21
22
24
29
36
48
hodina po zákroku
Kubricht V., Anesteziologické dny na Homolce, 2010
149
Závěr • Zhruba 30% pacientů potřebuje po operaci zlepšit analgetickou léčbu • Pacienti samotní nepřikládají pooperační bolesti vysokou prioritu (jen cca 5% je nespokojeno s léčbou) • Má cenu zlepšovat pooperační analgesii?
Problematika LPB v ČR (Pracovní skupina pro vznik standardů pooperační analgesie při ČSARIM)
V současnosti je již známo dosti látek i metod pro pooperační analgezii, je dostupná řada pomůcek a přístrojů Základním problémem je organizace - pokrýt co nejvíce osob - co nejbezpečněji - co nejlevněji
Rozdělení zodpovědností při LPB • Multi-disciplinární přístup k LPB vyžaduje: – Nastavení pravidel spolupráce – Používání standardních postupů – Vedení standardní a úplné dokumentace Poučení pacienta ► Všichni zdravotníci
Předoperační období ► Anesteziolog
Operační období ► Anesteziolog
► Ošetřující lékař ► Operatér (pouze u pacientů s (volbou přístupu a bolestí před operací) infiltrace rány) ► Sestra oddělení ► Event. APS
Pooperační období
► Ošetřující lékař (podle zvyklostí pracoviště) ► Anesteziolog (u postupů lokoreg. a spec. technik)
► Sestra poop. oddělení ► Event. APS
Rozdělení zodpovědností • Ošetřující lékař – – – –
Předepisuje běžnou analgetickou terapii Sleduje její účinnost a reaguje na individuální potřeby pacienta. Při nedostatečné analgezii může měnit dávkování V případě bolesti nereagující ani na opakované zvýšení dávek opioidů, nebo v případě vystupňovaných nežádoucích účinků lkonzultuje s anest.
• Anesteziolog – Titruje léčbu, aby pacient opouštějící zotavovací místnost nebo její ekvivalent netrpěl významnou pooperační bolestí – Podle domluvy s chirurgem může doporučit první dávku analgetika a provádět rozpis speciální analgetické léčby (PCA, lokoregionální metody) a péči o katetry zavedené k nervovým strukturám
• Sestry pooperačního oddělení – Měří a zaznamenává intenzitu pooperační bolesti, účinnost analgetické léčby, hodnoty základních vitálních funkcí a nežádoucí účinky analg. léčby – V případě nedostatečné analgezie konzultuje ošetřujícího lékaře – V případě ohrožení vitálních funkcí postupuje podle protokolu
Acute Pain Service zastřešuje LPB v dané instituci • Vzdělávání zdrav. pracovníků • Kontrola provádění analgetické terapie • 24hodinová služba – Sestra • • • •
Řeší běžné komplikace Extrahuje katétry Vede knihu zásahů APS ?Příprava směsí?
– Lékař • Konsiliární služba na žádost ošetřujícího lékaře v případě selhání standardních postupů nebo komplikací, doporučuje změnu postupu (při odchylce od doporučených standardů nebo konsilia lékaře APS přebírá zodpovědnost ten, kdo změnu učiní)
Malé operační výkony • Peroperačně – Neopioidní analgetika+ event. opioidy během CA – Infiltrace rány LA
• Pooperačně – Neopioidní analgetika – Co nejdříve léky p.o.
– Při nedostatečné analgezii • piritramid 15 mg s.c., morfin 5-10 mg s.c., případně petidin 50–100 mg s.c.
Výkony se střední bolestí
• Peroperačně
– Opioidy během CA + neopioidní analgetika – Infiltrace rány LA
• Pooperačně – Dvojkombinace neopioidních analgetik a slabých opioidů – Podle možností postupně přejít na p.o. formy analgetik – Při nedostatečné analgezii • Nahradit tramadol silným opioidem, např. morfin 10mg s.c. 6x denně, piritramid 7,5-15 mg s.c. nebo i.v. 4x denně, nestačí-li, pak jako u rozsáhlých operací.
Velké operační výkony • Lokoregionální metody • Kombinace lokoregionálních metod a systémové analgesie (většinou periferní analgetika) • PCA
Doporučení ČSARIM a SSLB www.csarim.cz
http://www.csarim.cz/Text/metodicke-pokyny-astanoviska-csarim-1?MenuItemId=38