KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA

Město Český Těšín

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA 2011 - 2013

Název projektu: Zefektivnění systému projektového řízení a strategického plánování ve městě Český Těšín Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/53.00106

Vážení a milí spoluobčané, publikace, kterou máte před sebou je společným dílem všech, kterým není lhostejný život v našem městě. Jedná se již o druhý dokument vytvořený metodou komunitního plánování – tedy za široké účasti odborníků, uživatelů i veřejnosti. Plánování služeb umožňuje zaměřit se na skutečné potřeby lidí, kteří zde žijí a kteří potřebují pomoc a podporu při zvládání svých nelehkých životních situací. Ať už se jedná o seniory, lidi se zdravotním postižením, rodiny s dětmi nebo občany ohrožené sociálním vyloučením. Proto byla připravena tato strategie, jejímž cílem je větší nabídka kvalitních sociálních služeb a souvisejících aktivit pro Vás, občany města. Chtěli bychom na tomto místě poděkovat všem, kteří se na vytváření komunitního plánu podíleli a věříme, že se jej za aktivní spolupráce s poskytovateli služeb, zaměstnavateli a dalšími partnery podaří úspěšně naplnit. Přejeme Vám hodně úspěchů.

Ing. Vít Slováček

Mgr. Stanislav Folwarczny

Petr Procházka

starosta města

1. místostarosta města

2. místostarosta města

2

Obsah 1

Základní informace.....................................................................................................4 1.1 Přínosy komunitního plánování ........................................................................... 6 1.2 Návaznost na strategické dokumenty.................................................................. 6 1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín........................................................ 7 2 Sociální služby ...........................................................................................................9 2.1 Základní pojmy.................................................................................................. 10 2.2 Typy a formy sociálních služeb ......................................................................... 10 2.2.1 Služby sociální péče ..................................................................................11 2.2.2 Služby sociální prevence............................................................................12 3 Demografická východiska.........................................................................................14 4 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři .................................................. ….16 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM.......................................................... 16 4.1 Úvod ................................................................................................................. 16 4.2 Teoretická východiska....................................................................................... 16 4.3 Základní pojmy.................................................................................................. 16 4.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín................................... 19 4.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany ...................................... 22 SENIOŘI...................................................................................................................... 22 4.6 Úvod ................................................................................................................. 22 4.7 Teoretická východiska....................................................................................... 25 4.8 Základní pojmy.................................................................................................. 25 4.9 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín................................... 26 4.10 Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory v Českém Těšíně ............................................................................................ 28 4.11 Výstupy pracovní skupiny „osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři“...... 31 5 Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením ...................................46 5.1 Úvod ................................................................................................................. 46 OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM ...................................................... 48 5.2 Teoretická východiska....................................................................................... 48 5.3 Základní pojmy.................................................................................................. 48 5.4 Problémové okruhy...........................................................................................55 5.5 Poskytovatelé sociálních služeb pro oblast děti-mládež-rodina a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně ......................................................57 5.4 Výstupy pracovní skupiny Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením .................................................................................................................. 58 6 Výstupy zástupců pracovních skupin........................................................................66 Seznam příloh .................................................................................................................70 Použitá literatura a zdroje................................................................................................70

3

1 Základní informace Zadavatel: Město Český Těšín Zpracovatelé podkladů pro Komunitní plán: Městský úřad Český Těšín, odbor sociální poskytovatelé sociálních služeb na území města účastníci pracovních skupin Metodické podklady: informační zdroje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR informační zdroje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ostatní informační zdroje dostupné na webových stránkách specializovaných institucí zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Strategické dokumenty širšího významu

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 - 2014 Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 - 2016 Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Financování: Město Český Těšín Nestátní neziskové organizace Ministerstvo práce a sociálních věcí Ostatní Postup: Proces komunitního plánování byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi odborem sociálním města a poskytovateli sociálních služeb působícími na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín dne 11. 2. 2004 na její 16. schůzi dne 11. 2. 2004, usnesením č. 1247/16.RM. V rámci procesu komunitního plánování byl vypracován průvodce poskytovatelů sociálních služeb na území města, byla zpracována stručná sociodemografická analýza města, proběhlo dotazníkové šetření u poskytovatelů sociálních služeb, vznikl Průvodce sociálními službami města Český Těšín, který byl přílohou tohoto materiálu. V rámci procesu komunitního plánování docházelo k setkávání tří pracovních skupin pro různé oblasti: senioři, zdravotně postižení, děti – mládež – rodina. K 1. 1. 2007 nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který diametrálně změnil dosud platnou legislativu v dané oblasti.

4

Zákon o sociálních službách upravuje nově podmínky pro poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči a podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb. Vznikla tak potřeba aktualizovat stávající Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín vzniká na dobu 2011 - 2013 v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Český Těšín, který rovněž vzniká na stejné období. Organizační struktura: koordinace: partner projektu: pracovní skupiny:

Městský úřad Český Těšín, odbor sociální, poskytovatelé sociálních služeb poskytující sociální služby na území města, dvě pracovní skupiny sestavené z poskytovatelů sociálních služeb, zástupců zadavatele služeb a ostatních zainteresovaných osob (uživatelé, veřejnost).

O komunitním plánování Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zavazuje obec v § 94 a) zajišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracovat s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkovávání kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) možnost zpracovávání střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Plán rozvoje sociálních služeb je výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinností zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí a krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Jedná se o otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb v souladu s platnou legislativou. Účastníci komunitního plánování: zadavatel – ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, tj. např. kraj, město, obec, poskytovatel – požadované služby nabízí a realizuje (fyzická osoba, nestátní nezisková organizace, organizace zřízená obcí, krajem, státem), uživatel – člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny.

5

1.1 Přínosy komunitního plánování hlavním přínosem komunitního plánování je zapojení všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb, komunitní plánování zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, komunitní plán zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na místní odlišnosti. Ideou komunitního plánování je poskytnutí kvalitní sociální služby všem občanům s ohledem na jejich specifické potřeby, prosazování rovného přístupů k občanům uživatelům služeb, zabránění sociálního vyloučení občanů a posílení jejich kompetencí k odpovědnému rozhodování o sobě samém a odpovědnosti za vlastní situaci. Kooperace všech zainteresovaných subjektů je předpokladem k vytvoření sítě sociálních služeb, která svou komplexností, provázaností jednotlivých služeb a flexibilní reakcí na konkrétní situace bude efektivně zabezpečovat potřeby občanů. Cílem komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín je určit směr vývoje v poskytování sociálních služeb s ohledem na specifika vyplývající z charakteru regionu a místních podmínek, zabránit chaotickému rozvoji a duplicitě poskytovaných služeb nad rámec poptávky obyvatel. Na základě poptávky stanovit priority pro další rozvoj a zdokonalování sociálních služeb.

1.2 Návaznost na strategické dokumenty Hlavní cíl komunitního plánování města Český Těšín vychází ze strategických dokumentů celonárodních i krajských, na které ve svých aktivitách přímo navazuje.

Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 - 2016 Jedním z témat, které jsou jasně specifikovány v Národním plánu rozvoje sociálních služeb, je podpora rozvoje služeb sociální péče. V rámci tohoto tématu jde mimo jiné o tyto cíle: - zachovat v maximální možné míře život klientů v přirozeném prostředí - podporovat rozšiřování sítě a kapacit terénních ambulantních služeb sociální péče Ze závěrů pracovních skupin komunitního plánování města Český Těšín jednoznačně vyplynula potřeba vytváření propojenosti mezi pobytovými zařízeními a dalšími návaznými ambulantními a terénními službami. Aktivity komunitního plánování do budoucna by v tomto smyslu měly směřovat právě do oblasti rozvoje kvalitního zázemí v pobytových zařízeních a podpoře návazných sociálních služeb. Dalším velmi důležitým cílem, který vyplývá z Národního plánu rozvoje sociálních služeb je zavedení plánování sociálních služeb tak, aby bylo každé území pokryto plánem a zároveň, aby bylo toto plánování provázané na všech úrovních (obecní, krajské a národní). Komunitní plánování ve městě Český Těšín má již několikaletou historii. Sestavování komunitních plánů vždy vycházelo ze strategických dokumentů kraje a rovněž přímo navazuje na cíle Národního plánu.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014 Plánování sociálních služeb na úrovni kraje je realizováno ve spolupráci s obcemi. Od roku 2003 probíhá na úrovni kraje proces transformace pobytových zařízení. Tento

6

strategický dokument také specifikuje plánovaný rozvoj obcí s pověřeným obecním úřadem v MS kraji. Město Český Těšín dle tohoto plánu připravuje rozvoj sociálních služeb v těchto sociální služba

cílová skupina

rok

podpora samostatného bydlení

osoby s lehkým až středně těžkým mentálním postižením nebo kombinovaným postižením ve věku od 18 – 64 let

2012

azylové domy

osoby bez přístřeší starší 18 let, muži a ženy

2013

sociálně akviziční služby pro rodiny s dětmi

rodiny s nezletilými dětmi ohroženými sociálněpatologickými jevy

2012

oblastech: Tabulka č. 1 Plánovaný rozvoj sociálních služeb ve městě Český Těšín v souvislosti s rozvojem sociálních služeb v MSK. Zdroj: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 - 2014

Definované okruhy jsou v souladu s vizí rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji.

Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Koncepce kvality sociálních služeb se zabývá především transformací pobytových zařízení ústavního typu na sociální služby, které umožní osobám se zdravotním, především mentálním a duševním, onemocněním žít v co nepřirozenějším prostředí. Ve svém důsledku to znamená podporovat rozvoj ambulantních a terénních služeb a zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení. Kvalita poskytovaných služeb by se tak měla výrazně zlepšit především s ohledem na klienta a jeho rozvoj. Na projekty, které jsou investičního charakteru, navazují rovněž projekty zaměřené na vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Priority a cíle Komunitního plánu města Český Těšín kopírují toto zaměření a aktivity, které povedou k jejich naplnění, jsou stejné – rozvoj návazných spíše ambulantních a terénních služeb a podpora samostatného bydlení.

1.3 Komunitní plánování ve městě Český Těšín Proces komunitního plánování byl započat v roce 2004 na základě dlouhodobější diskuze mezi sociálním odborem města a poskytovateli sociálních služeb působících na území Českého Těšína. Na základě podnětu Charity Český Těšín byl záměr zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín schválen Radou města Český Těšín na její 16. schůzi dne 11. 2. 2004, usnesením č. 1247/16.RM, v souladu s ustanovením § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Průběh procesu komunitního plánování ve městě Český Těšín v letech 2004 až 2010: 1. Byl vypracován plán aktivit směřujících k zavedení komunitního plánování.

7

2. Charita Český Těšín vypracovala a podala projekt do programu pilotních a inovativních projektů Ministerstva práce a sociálních věcí. 3. Byl vytvořen adresář poskytovatelů sociálních služeb ve městě Český Těšín. 4. Došlo k vypracování a rozeslání dotazníků, jejichž účelem bylo zmapování stavu sociálních služeb ve městě a získání podkladů pro vypracování Průvodce sociálními službami ve městě Český Těšín. 5. Prostřednictvím Zpravodaje byla veřejnost informována o zahájení komunitního plánování, jeho podstatě, přínosech a cílech, zájemci o aktivní účast v procesu komunitního plánování byli vyzváni ke spolupráci. 6. Uskutečnila se setkání účastníků komunitního plánování, došlo k rozdělení účastníků do tří skupin: senioři, zdravotně postižení, děti-mládež-rodina + občané žijící nedůstojným způsobem života. 7. Průběžně byly zpracovávány došlé dotazníky od poskytovatelů sociálních služeb do podoby vhodné pro zpracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín. 8. Jednotlivým účastníkům komunitního plánování byl poskytnut prostor pro připomínkování podoby a obsahu Průvodce. Proběhlo ověřování získaných údajů a byly vyřízeny žádosti poskytovatelů o doplnění a aktualizaci údajů. Byly pořízeny fotografie, které doplňují prezentované údaje, byl dojednán tisk Průvodce. Po vytištění byl Průvodce distribuován na významné městské instituce. Výtisky jsou veřejnosti dostupné na odboru sociálním města Český Těšín a v Charitě Český Těšín. 9. Byla zpracována stručná sociodemografická analýza města Český Těšín pro účely komunitního plánování. Uskutečnila se setkání jednotlivých pracovních skupin, z nichž vzešly analýzy jednotlivých oblastí a návrhy priorit a opatření komunitního plánu. 10. V roce 2007 byla zpracována nová verze Průvodce sociálními službami Města Český Těšín 2008, jehož aktuální verze je k dispozici na www.tesin.cz - Rozvojové dokumenty města, Komunitní plánování. Aktualizace byla záměrně provedena až po registraci poskytovatelů sociálních služeb na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje. 11. V 1. pololetí roku 2008 proběhly schůzky jednotlivých pracovních skupin, které vyhodnotily plnění stávajících priorit. 12. Výsledky schůzek byly podkladem pro zpracování nového Komunitního plánu sociálních služeb města Český Těšín na období 2008 - 2013. Komunitní plán však nebyl akceptován ke schválení. 13. Aktivity nadále probíhaly dle potřeb jednotlivých skupin. 14. Po schválení záměru aktualizace strategických dokumentů města včetně aktualizace komunitního plánu byla provedena aktualizace pracovních skupin, aktualizace informací o poskytovatelích sociálních služeb a byly zahájeny kroky k novému vyhodnocení komunitního plánu. 15. Od r. 2009 probíhal každoročně Den sociálních služeb Český Těšín, na kterém se prezentovali jednotliví poskytovatelé sociálních služeb. V roce 2010 byla tato akce z 50% hrazena z dotace Moravskoslezského kraje, v roce 2011 byla tato akce hrazena mimo občerstvení a dary v plné výši z individuálního projektu, který zpracoval rovněž Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve spolupráci s pověřenými obcemi. 16. V rámci projektu probíhaly v r. 2011 práce na přípravě podkladů pro Mapu sociálních služeb Českého Těšína. 8

17. Proběhlo vzdělávání manažerů komunitního plánování. 18. V závěru roku 2010 a v r. 2011 pod vedením projektových manažerů města probíhaly práce na vyhodnocení stávajícího plánu sociálních služeb a příprava tohoto plánu sociálních služeb. 19. Od října 2011 do listopadu 2011 probíhalo v rámci pracovních skupin připomínkování předloženého návrhu a aktualizace pracovních verzí zpracovaného návrhu. 20. Prosinec 2011 předání návrhu Komunitního plánu se zapracovanými připomínkami pracovních skupin projektovým manažerům.

Stěžejními podklady při zpracování KP byly dokumenty a informace získané a předložené Městským úřadem Český Těšín, sociálním odborem a poskytovateli sociálních služeb. Konkrétně: tj. sociodemografická analýza města, aktualizovaný Průvodce sociálními službami Města Český Těšín 20082011, výstupy z jednání jednotlivých pracovních skupin. Komunitní plán sociálních služeb 2011- 2013 vznikal za situace, kdy byly dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zaregistrováni jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, který tento zákon aplikovali v praxi již 4 rokem. Vytvořený přehled registrovaných poskytovatelů sociálních služeb a mapa sociálních služeb na území města byl jedním z dílčích cílů procesu komunitního plánování. Aktuální verze je vždy na internetových stránkách města v sekci rozvojové dokumenty města. Není možné garantovat stoprocentní zachycení všech poskytovatelů sociálních služeb a aktuálnost informací z důvodu neustálého vývoje v této oblasti. Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín je rozdělen do dvou následujících tematických oblastí a kapitol: sociální služby pro občany zdravotně znevýhodněné a seniory, sociální služby pro děti–mládež–rodinu a osoby ohrožené sociálním vyloučením (tato oblast zahrnuje z důvodu menšího zastoupení sociálních služeb rovněž osoby v obtížných životních situacích a problematiku romské komunity).

2 Sociální služby Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činností v sociálních službách. Dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách. Základní zásadou je, že každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.

9

Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

2.1 Základní pojmy Sociální služba: činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivá sociální situace: oslabení nebo ztráta schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav: má trvat déle než jeden rok, který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. Přirozené sociální prostředí: rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. Sociální začleňování: proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociální vyloučení: vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. Zdravotní postižení: tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Příspěvek na péči: finanční částka, která se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Osoba závislá na pomoci jiné osoby: jde o osobu, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

2.2 Typy a formy sociálních služeb Sociální služby zahrnují •

Sociální poradenství: poskytování osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivých sociálních situací. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Služba se poskytuje bez úhrady.

•

Služby sociální péče: napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení.

10

•

Služby sociální prevence: napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.

Formy poskytování sociálních služeb •

Pobytové: služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb.

•

Ambulantní: služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování.

•

Terénní: služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

2.2.1 Služby sociální péče Osobní asistence: je terénní služba poskytovaná osobám, které mají soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez omezení (upraveno smlouvou o poskytování sociálních služeb), v přirozeném prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje.

sníženou postižení, časového sociálním

Pečovatelská služba: je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb. Tísňová péče: Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Průvodcovské a předčitatelské služby: Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Podpora samostatného bydlení: Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Odlehčovací služby: Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí, cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Centra denních služeb: V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Denní stacionáře: V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Týdenní stacionáře: V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a osobám s 11

chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy pro osoby se zdravotním postižením: V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy pro seniory: V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domovy se zvláštním režimem: V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách a osobám se stařeckou Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Chráněné bydlení: Chráněné bydlení je pobytová služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče: Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních služeb v zařízeních sociálních služeb.

2.2.2 Služby sociální prevence Raná péče: Je terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba se poskytuje bez úhrady. Telefonická krizová pomoc: Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba se poskytuje bez úhrady. Tlumočnické služby: Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižení, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez úhrady. Azylové domy: Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Domy na půl cesty: Domy na půli cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Kontaktní centra: Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem 12

služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba je poskytována bez úhrady. Krizová pomoc: Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Služba se poskytuje bez úhrady. Intervenční centra: Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu1 je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí intervenčnímu centru. Pomoc intervenčního centra může být poskytnuta rovněž na základě žádosti osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osoby násilným chováním dozví. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové. Služba se poskytuje bez úhrady. Nízkoprahová denní centra: Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež: Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba je poskytována bez úhrady. Noclehárny: Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služby následné péče: Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují nebo osobám, které abstinují. Služba se poskytuje bez úhrady mimo nákladů na stravu a pobyt. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokážou sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba je poskytována bez úhrady. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením: Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba je poskytována bez úhrady. Sociálně terapeutické dílny: Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Služba je poskytována bez úhrady mimo poskytnutí stravy nebo pomoci při zajištění stravy. Terapeutické komunity: Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. 1

§ 21 a 21 b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů

13

Terénní programy: Terénní programy jsou služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba je poskytována bez úhrady. Sociální rehabilitace: Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažní samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálu a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Služba je poskytována bez úhrady mimo poskytnutí ubytování, stravy a pomoci při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.

3 Demografická východiska Počet obyvatel Českého Těšína se pohybuje okolo počtu 25,5 tisíc a dochází zde k úbytku obyvatel. Nejvíce obyvatel je ve věkovém rozmezí 20 – 59 let.

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Počet obyvatel celkem

z toho ženy

26 309 26 184 26 159 26 059 25 913 25 780 25 633 25 579 25 499 26 592

13 555 13 491 13 477 13 411 13 351 13 278 13 198 13 175 13 141 13 701

ve věku 0-14 celkem 4 495 4 326 4 145 4 006 3 882 3 800 3 734 3 688 3 680 3 913

z toho ženy 2 232 2 147 2 054 1 966 1 914 1 866 1 837 1 834 1 838 1 957

ve věku 15-64 celkem 18 806 18 885 19 025 19 050 18 991 18 841 18 659 18 547 18 407 18 813

z toho ženy 9 422 9 461 9 540 9 570 9 561 9 492 9 365 9 281 9 217 9 402

ve věku 65 a více let celkem z toho ženy 3 008 1 901 2 973 1 883 2 989 1 883 3 003 1 875 3 040 1 876 3 139 1 920 3 240 1 996 3 344 2 060 3 412 2 086 3 651 2 221

Tabulka č. 2 Vývoj počtu obyvatel v letech 2004 – 2009 (vždy k 31. 12. daného roku) Zdroj: www.vdb.czso.cz, sčítání lidu 2011

Tabulka č. 3 Struktura obyvatel Českého Těšína dle věku ve vybraných letech

Struktura obyvatel dle věku Počet obyvatel celkem 0-5 let 6-19 let 20-59 let 60-74 let 75 – výše

1980 23 389 2 672 4 464 12 406 2 875 972

1991 28 711 2 946 6 531 14 860 3 074 1 300

2001 26 429 1 486 5 408 15 574 2 597 1 364

Zdroj:ČSÚ - údaje ze sčítání lidu v jednotlivých letech

14

Tabulka č. 4 Struktura obyvatel Českého Těšína dle věku dle sčítání lidu 2011

rok 2011

celkem 26 377

0 - 14 3 913

5 - 64 18 813

nad 64 3 651

Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html Tabulka č. 5 Počet obyvatel Českého Těšína v letech 2001 – 20010

Počet obyvatel MSK okres Karviná Město Český Těšín

2004 1 253 257 277 538

2005 1 250 769 276 660

2006 1 249 290 275 754

26 059

25 913

25 780

ROK 2007 1249 897

2009 1 247 373 273 137

2010 1 236 028

275 397

2008 1 250 255 274 863

25 633

25 579

25 499

26 377

265 379

Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm; http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html

Tabulka č. 6 Stěhování obyvatel v obci Český Těšín v letech 1992-2010

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Migrační saldo

Počet přistěhovalých

. -247 -167 -118 -3 -54 -124 -59 -54 -124 -59 -86 -64 -182 -95 -41 -134 -165 -115 -151 - 96 -117 - 90

. 577 480 423 472 389 337 389 389 337 389 361 346 331 397 384 380 401 448 413 392 362 432

v tom ve věku 0 až 15 až 65 a 14 let 64 let více let . . . 148 411 18 114 349 17 103 301 19 103 337 32 85 287 17 61 257 19 91 270 28 85 287 17 61 257 19 91 270 28 75 266 20 69 256 21 38 266 27 66 319 12 67 289 28 64 285 31 72 288 41 75 326 47 x x x x x x x x x x x x

Počet vystěhovalých

. 824 647 541 475 443 461 448 443 461 448 447 410 513 492 425 514 566 563 564 488 479 522

v tom ve věku 0 až 15 až 65 a 14 let 64 let více let . . . 253 533 38 187 431 29 171 354 16 129 324 22 123 295 25 115 319 27 116 297 35 123 295 25 115 319 27 116 297 35 96 317 34 75 314 21 115 370 28 90 378 24 83 322 20 106 396 12 129 405 32 101 440 22 x x x x x x x x x x x x

Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_pohlavi_veku_a_obci_moravskoslezskeho_kr aje_k_31_12_; http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=598933

15

4 Osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři Tato skupina zahrnuje dvě podskupiny – osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory. Vzhledem k podobným potřebám těchto dvou skupin byly původně dvě pracovní skupiny sloučeny z důvodu odstranění duplicity a zlepšení návaznosti a spolupráce sociálních služeb.

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

4.1 Úvod Zdravotní znevýhodnění je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na okolí značné nároky. Vedle zdravotních a duševních potíží s sebou mnohdy přináší i sociální handicap, protože člověku brání vykonávat některé aktivity, žít běžným způsobem života a v konečném důsledku může vést až k sociální izolaci. Osoby se zdravotním postižením jsou ve všech částech světa a na všech úrovních každé společnosti. Počet zdravotně postižených ve světě je značný a stálé vzrůstá, paradoxně jako důsledek lepší zdravotní péče. Cílem pomoci postiženým lidem by za přispění sociální péče mělo být dosažení co možná nejvyššího stupně jejich sociální integrace a sociální samostatnosti. Je nezbytné brát v úvahu jak charakter postižení a individuální možnosti postiženého jedince (které mohou být někdy dost limitující), tak společenské podmínky, které lze poměrně pružně upravovat, měnit, zlepšovat. Snahou všech zúčastněných stran je podpora a integrace osob se zdravotním postižením do společnosti.

4.2 Teoretická východiska V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci sekce osob se zdravotním postižením často vyskytovat. Je zde také uveden stručný přehled poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady pro sociodemografickou analýzu města, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín, statistické ukazatele, návrhy a připomínky jednotlivých účastníků komunitního plánování.

4.3 Základní pojmy Zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Nejedná se pouze o stav nepřítomnosti nemoci. Zdraví je jeden ze základních prostředků a podmínek dosahování životních cílů a naplňování poslání člověka jako individua a jako člena lidské společnosti (WHO Světová zdravotnická organizace). Nemoc disease - objektivní měřitelný akutní nebo chronický stav, charakterizovaný určitou dysfunkcí v oblasti biologických procesů, illness - subjektivní vnímání zdravotního stavu, charakterizované většinou jako bolest, slabost, strach, deprese, sickness - vypovídá o sociální aktivitě jedince s přihlédnutím k jeho ostatním sociálním charakteristikám, je pohledem druhých lidí. Týká se především lidí se zdravotním postižením, znevýhodněných oproti druhým lidem. Defekt Nečinnost nějakého orgánu, neplnění přirozené funkce. Rozlišuje se defekt orgánový (vývojová anomálie, následek nemoci, následek úrazu) a funkční (porucha funkce bez postižení orgánu). Členění postižení dle druhu na: pohybové (tělesné), zrakové,

16

sluchové, poruchy v oblasti komunikačních schopností, mentální postižení, poruchy chování, parciální postižení (partialis – částečný, dílčí, neúplný), kombinovaná postižení (dvě a více vad – zrak a sluch) duševní onemocnění (psychiatrické). Členění defektů podle hloubky postižení: lehký defekt – nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti, péče je zaměřena na prevenci vzniku sekundárních důsledků postižení, střední defekt – hrozí nebo se již vyvinula porucha společenských vztahů, těžký defekt – zpravidla ztráta sociálních vztahů nebo jejich nevyvinutí. Sekundární důsledky postižení postoje veřejnosti, očekávání určitého chování a výkonnosti osoby s postižením, subjektivní hodnocení vlastního defektu, některé defekty a poruchy ve svých důsledcích neovlivňují negativně osobnost postiženého, jde o stav, kdy se nevyvinuly sekundární důsledky postižení. Reakce na handicap je odlišná u vrozených a získaných defektů. Získané postižení během života vyžaduje přijmutí nové pozice, nutnost se s ním vyrovnat. Lidé s vrozeným postižením očekávají odmítavý postoj společnosti, sami sebe však vnímají lépe nepoznali stav před postižením. Sekundární důsledky postižení (defektivita) jsou charakterizovány dlouhodobou poruchou celistvosti lidského organismu ve vztahu k sobě a k prostředí (tj. výchově, vzdělání, práci, ke společnosti). Charakteristické znaky sekundárních důsledků postižení (efektivity): porucha se týká vztahů k intaktní populaci, má dialektický charakter, tj. společnost působí na postiženého, což u něj vyvolává příslušné reakce zpět ke společnosti, jde o proces dlouhodobý, není stavem trvalým, tj. může se zhoršovat i zlepšovat, i zcela vytratit. Konkrétní projevy sekundárních důsledků postižení lze pozorovat jako: změny v učení a chování, změny v pracovních aktivitách, změny ve společenských aktivitách, změny v zaměření osobnosti a v motivaci. Reakce na postižení závisí na: hloubce a rozsahu defektu, zda je reverzibilní či ireverzibilní (reparabilní či ireparabilní), zda je orgánový či funkční, věku osoby v době vzniku defektu, typu nervové soustavy postiženého, sociálním prostředí, v němž postižený žije (rodinné, školní, pracovní), celkovém zaměření a postojích postiženého, úrovni sebehodnocení, vztazích k ostatním lidem.

17

Odstranění, úprava či zmírnění sekundárních důsledků postižení jsou předmětem speciální péče v rámci komplexní rehabilitace. S defektem se postižený člověk dokáže buď sám vyrovnat - v tom případě je defekt jeho osobní záležitostí, nebo se s ním nedovede vyrovnat, a pak defekt nabývá sociální dimenze a stává se záležitostí společenskou. Prevence defektu je součástí zdravotnické prevence prováděné v rámci školní zdravotní služby, hygieny a osvěty. Prevence defektivity zabraňuje tomu, aby defekt narostl v poruchu sociálních vztahů, je záležitostí zdravotnickou, psychologickou, pedagogickou, sociálně-právní i politickou. Stát, jeho instituce a výkonné orgány ji uskutečňují pomocí různých léčebných, nápravných a speciálně-pedagogických opatření, která vyúsťují v socializaci jedinců s postižením. Zdravotní postižení Jde o částečné nebo úplné omezení schopnosti vykonávat některou činnost či více činností, které je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu - dle Světové zdravotnické organizace. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Současná legislativa používá pojmy těžce zdravotně postižený občan a občan s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí. Jde o občany, kterým byly přiznány mimořádné výhody, nebo jde o občany slabozraké či nedoslýchavé. Handicap Jde o ztrátu nebo omezení příležitosti účastnit se běžného života ve společnosti na stejné úrovni jako ostatní. Jedná se zejména o nedostatky ve sféře informací, v komunikaci a ve vzdělávání. Mentální retardace Váže se na následující tři kritéria: člověk má inteligenční kvocient (IQ) nižší než 70-75, má vážná omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností potřebných v každodenním životě - tedy komunikaci, péči o sebe sama, rodinném životě, sociálních schopnostech, volném čase, péči o zdraví, sebekontrole, vzdělávání (čtení, psaní, základy matematiky) a uplatnění v komunitě a práci, tento stav trvá od dětství, vymezeného jako věk 18 a méně. Adaptivní schopnosti jsou hodnoceny v přirozeném prostředí daného jedince vzhledem ke všem aspektům jeho života. Osoba s omezenou intelektuální činností, která není omezena v oblastech adaptivních schopností, nemusí být diagnostikována jako osoba mentálně retardovaná. Kolik lidí je postiženo mentální retardací? Průměrně jde zhruba o 3 – 4 % populace. (The Arc, 1982). Mentální retardace přetíná hranice rasy, etnika, vzdělání, společnosti a ekonomického zázemí. Může se objevit v každé rodině. Jak mentální retardace ovlivňuje schopnosti člověka? Vliv mentální retardace se mezi lidmi velmi liší, stejně jako se liší rozpětí schopností mezi lidmi, kteří mentálně retardováni nejsou. Mimořádný význam má pro lidi s mentálním postižením podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentální retardací vést nezávislý život v běžné společnosti.

18

Demence Příznaky jsou zhoršující se paměť, změny v chování a neschopnost koordinace pohybů. Jde zpravidla o nevratný stav. Člověk může být nebezpečný sobě i okolí. Sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním Sociální práce s osobami zdravotně postiženými musí zohledňovat faktory, které ovlivňují potřeby postižených lidí, jako jsou např.: biologické faktory – zdravotní stav, vrozené dispozice, tělesná kondice, psychologické faktory – aktuální psychický stav, osobnostní rysy, schopnost řešit problémy, sebehodnocení a sebepojetí, noetické faktory – systém vnitřních norem a hodnot, morální a etické přesvědčení, víra, smysluplnost vlastního života, životní zkušenosti, sociální faktory – rodinné zázemí, společenské postavení, poskytované sociální služby a sociální práce, sociální politika, příležitosti v navazování sociálních vztahů, schopnost navazovat sociální vztahy, uplatnění na trhu práce, infrastruktura. Úloha sociální práce s občany se zdravotním znevýhodněním spočívá především v odstraňování bariér, které ztěžují dosažení občanských práv těchto občanů na principu rovného přístupu, podle něhož lidé se zdravotním postižením mají být vnímáni jako rovnocenní lidem zdravým a kvalita jejich života má být stejná jako kvalita života všech ostatních.

4.4 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Při zpracování této části byly využity podklady vyplývající ze statistických výkazů MPSV za město Český Těšín. Z uvedených čísel je zřejmý narůstající trend počtu osob se zdravotním znevýhodněním v našem městě. Ve shodě s celkovými trendy rozvoje sociálních služeb je žádoucí další kvalitativní posun v systému poskytování služeb pro osoby se zdravotním znevýhoněním s ohledem na specifika profilujících se cílových skupin. Kromě optimalizace sítě pobytových služeb je žádoucí zejména podpora služeb umožňujících osobám se zdravotním znevýhodněním život v jejich přirozeném prostředí, např. se jedná o služby jako je osobní asistence a odlehčovací služba, pečovatelská služba, sociální rehabilitace, ambulantní služby typu denní stacionář, sociálně terapeutické dílny, služby podporující pracovní uplatnění těchto osob a služby umožňující život v běžné zástavbě, např. chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, odstraňování architektonických a dopravních bariér, lůžková i ambulantní hospicová péče apod. V okrese Karviná i v MSK každoročně narůstá počet držitelů průkazu mimořádných výhod. Tabulka č. 7 Držitelé průkazů zdravotně postižených Rok Držitelé průkazů celkem 2006 Okres Karviná 6 831 MSK 32 440 2007 Okres Karviná 7 859 MSK 35 116 2008 Okres Karviná 8 527 MSK 39 959

TP

ZTP

ZTP/P

1 463 5150

3 645 17 990

1 723 9300

1 763 6 302

4 141 19 084

1 955 9 730

2 391 7 765

4 149 21 457

1 987 10 737

Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2007 - 2009

V Českém Těšíně každoročně přibývá držitelů průkazů mimořádných výhod.

19

Tabulka č. 8 Držitelé průkazů zdravotně postižených v letech 2006 – 2011 v Českém Těšíně

Průkaz mimořádných výhod TP ZTP ZTP/P celkem Průkaz mimořádných výhod TP ZTP ZTP/P celkem

Počet občanů k 31. 12. 2006 celkem do 18 let 175 15 485 8 190 42 850 65 Počet občanů k 31. 12. 2009 do 18 celkem let 359 10 496 16 213 27 1068 53

Počet občanů k 31. 12. 2007 celkem do 18 let 306 5 427 12 217 29 950 46 Počet občanů k 31. 12. 2010

Počet občanů k 31. 12. 2008 celkem do 18 let 283 4 405 11 206 27 894 42 Počet občanů k 31. 12. 2011

celkem

do 18 let

celkem

do 18 let

323 392 201 916

3 9 15 27

329 417 248 994

5 12 14 31

Zdroj: MÚ Český Těšín, oddělení sociálních služeb a příspěvků na péči

TP: průkaz mimořádných výhod I. stupně (těžké postižení) ZTP: průkaz mimořádných výhod II. stupně (zvlášť těžké postižení) ZPT/P: průkaz mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení/průvodce) Tabulka č. 9 Příjemci příspěvku na péči leden 2008-2012 v Českém Těšíně2

Věk 1.1.2008 Pohlaví

muži

ženy

muži

ženy

Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem

5 1 31 1 38

5 0 24 3 32

105 86 28 21 240

237 163 51 28 509


0-18

18 - n

0-18

Celkem

18 - n

Celkem

muži

ženy

muži

ženy

15 4 20 4 43

10 0 12 7 29

119 72 41 26 258

234 155 86 69 544

Stupeň závislosti I Stupeň závislosti II Stupeň závislosti III Stupeň závislosti IV Celkem Věk 1.1.2010 Pohlaví

muži

ženy

muži

ženy


13 5 19 3 40

14 0 10 7 31

102 67 48 34 251

206 138 92 71 507

0-18

352 250 134 83 819

18 - n

378 231 159 106 874 Celkem

335 210 169 115 829

Příjemci příspěvku na péči leden 2008-2012 v Českém Těšíně3


2 3

0-18 muži

18 - n ženy

muži

Celkem ženy

Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém Měsíční statistika vyplacených příspěvků OK systém

20


15 8 14 4 41

18 1 5 7 31

96 66 44 31 237

0-18

195 133 80 64 472


18 - n

muži

ženy

muži

ženy


17 7 10 3 37

15 4 4 6 29

86 73 46 36 241

166 131 73 60 430

324 208 143 106 781 Celkem

284 215 133 105 737

Pro osoby s různými zdravotními postiženími je velmi citlivou otázkou problematika bezbariérového přístupu do veřejných budov, na různá veřejná prostranství, na hřiště, stadiony, apod. Na území Českého Těšína proběhl v roce 2003 screening s cílem zjistit, jak je město Český Těšín připraveno na integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Z výzkumu vyplynulo, že město Český Těšín v této oblasti výrazně zaostává (Občanské sdružení Trianon: Sborník konference Bez bariér – Bez hranic, Český Těšín 2003). Z dotazníkového šetření mezi poskytovateli sociálních služeb na území města vyplynulo, že ani zde není situace v oblasti bezbariérového přístupu do jejich zařízení příliš vyhovující. Pouze 50 % dotázaných uvedlo, že přístup do zařízení a pohyb v jeho prostorách je bezbariérový, 32 % dotázaných hodnotilo své zařízení jako částečně bezbariérové, 18 % pak jako bariérové. Graf č. 1 Struktura sociálních zařízení podle technických parametrů interiéru

Průběžně dochází ke zlepšení situace, v rámci úprav stávajících veřejných budov je na bezbariérový přístup pamatováno, situace se postupně zlepšuje i v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Hromadná doprava je zajištěna novými nízkopodlažními autobusy. V rámci projektu se postupně řeší bezbariérovost stávajících autobusových zastávek stejně jako úpravy chodníků a přechodů pro chodce v rámci postupné rekonstrukce stávající infrastruktury. Právě na základě zpracovaného výše uvedeného screeningu. Bezbariérovost je samozřejmostí v nových nákupních centrech, které v rámci terénních úprav pamatují na úpravy chodníků a přístupu k provozovnám.

21

4.5 Bariéry v práci se zdravotně znevýhodněnými občany K problémům lidí se zdravotním postižením je žádoucí přistupovat individuálně a problémy jednotlivců řešit komplexně. Striktní vymezení kompetencí jednotlivých organizací obvykle neodpovídá reálným potřebám uživatelů a často chybí návaznost mezi poskytovanými službami. Jelikož neexistuje jednotná evidence osob se zdravotním postižením, nelze určit jejich přesný počet v rámci celé České republiky ani v rámci krajů či měst. V důsledku ochrany osobních dat není povinností evidovat všechny druhy postižení, povinná evidence je zavedena především u onemocnění, kde se předpokládá jejich epidemiologický charakter. Podklady pro určení počtu osob se zdravotním postižením jsou především údaje institucí, které takovým klientům poskytují sociální služby či pomoc a dále evidence a statistiky osob pobírajících invalidní důchod či mimořádné výhody – tj. osoby s TP, ZTP a ZTP/P, nově pak počet osob závislých na péči jiné osoby - příjemci příspěvku na péči. Základní kategorie občanů se zdravotním postižením • osoby s tělesným postižením, • osoby s mentálním postižením, • osoby se zrakovým postižením, • osoby se sluchovým postižením, • duševně nemocní, • osoby s kombinovanými vadami.

SENIOŘI

4.6 Úvod Stárnutí obyvatelstva patří ve většině evropských zemí k základním vývojovým trendům. Již delší dobu se ukazuje, že Česká republika se tomuto trendu vyhne jen stěží. Navíc se ukazuje, že jeho průběh bude u nás s největší pravděpodobností ještě intenzivnější než v zemích, kde zmiňovaný proces započal podstatně dříve. Důvodem jsou zejména skutečnosti, že k současně probíhajícímu poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a rychlému a hlubokému poklesu plodnosti se ještě souběžně přidá vstup relativně silných generací do důchodového věku. Z některých výzkumů (deník Právo, Jiří Vavroň) vyplývá, že přes 25 % mladých občanů ČR ve věku 18 - 34 let považuje starší občany za překážku a přítěž rozvoje společnosti, protože podle nich pouze odčerpávají ekonomické zdroje. Téměř polovina občanů se dívá na obecný proces stárnutí obyvatelstva s určitými obavami. Více jak čtvrtina občanů hodnotí očekávaný nárůst počtu občanů starších 65 let jako závažný ekonomický a sociální problém (Empirický výzkum Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti provedený Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí). Česká republika v současné době vykazuje přibližně 15 % obyvatel starších 65 let. Do roku 2030 se očekává vzestup na 24 %, do roku 2050 dokonce na 33 %. Podle výzkumníků se stárnutí společnosti a problémy z něj vyplývající mohou projevit v tzv. mezigeneračním boji o zdroje ve společnosti. Většina občanů bez rozdílu věku totiž současně očekává, že jim v jejich životě bude významně pomáhat stát. Mladí lidé např. očekávají podporu bydlení. Na služby pro seniory, jejichž počet roste, se vydává ročně stále více prostředků, zatímco podpora pro rodiny je malá a postupně se s klesající porodností dále snižuje. Nelze však konstatovat, že česká společnost má k seniorům negativní vztah. Téměř 70 % občanů mezi 18 - 34 lety si myslí, že staří lidé mohou být pro své zkušenosti ještě prospěšní, 86 % občanů téže věkové kategorie se domnívá, že společnost by měla brát v úvahu potřeby starých lidí. Poměrně značná část občanů bere staré lidi jako důležitou citovou oporu. Naprostá většina občanů má se seniory pravidelný kontakt, takže jejich

22

problémy jim nejsou vzdálené. Své rodiče navštěvuje minimálně 1x týdně 64 % dotázaných ve věku 45 - 59 let. Pouze 17 % několikrát do roka a jen 6 % nikdy. Jen za povinnost považuje tyto návštěvy čtvrtina mužů a 10 % žen, za zdroj radosti 37 % mužů a 49 % žen. Struktura obyvatelstva podle věku charakterizuje obyvatelstvo jako mladé (progresivní), ustálené (stacionární) nebo staré (regresivní). Děje se tak na základě zastoupení různých věkových složek ve sledované populaci, a to podle jednotek nebo věkových skupin utvářených podle účelu analýzy věkového složení. Nejpodrobnější je analýza věkového složení podle jednotek věku, další přístupy shlukují tyto jednotky do věkových skupin 0 14, 15 - 59, 60 + let (ekonomické hledisko). Jiný způsob analýzy je struktura podle pětiletých věkových skupin. Členské státy OSN vypracovávají národní plány přípravy na stáří, které mají vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. V ČR existuje Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro období 2003 - 2012), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a umožnit seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Řídí se deseti principy: etické principy, přirozené sociální prostředí, pracovní aktivity, hmotné zabezpečení, zdravý životní styl, kvalita života, zdravotní péče, komplexní sociální služby, společenské aktivity, vzdělávání, bydlení. Současné obyvatelstvo ČR je nutno definovat jako populaci regresního typu (stárnoucího) vyznačující se navíc značnou převahou žen ve vyšším věku. V devadesátých letech minulého století se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva způsobené poklesem počtu a podílu dětí. Počet a podíl osob starších 60 let sice zatím stagnuje na úrovni 18 %, ale v nejbližší době se bude zvyšovat, neboť se věku 60 let začínají již dožívat početnější generace narozené na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století. V důsledku nízkého počtu narozených začala populace ČR výrazně stárnout „zespodu“ věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se každoročně snižuje. V roce 1996 byl tento počet poprvé v historii nižší než počet osob ve věku 60 let a více. Graf č. 2 Podíly seniorské populace ve věku 60+ v období 1950-2030

Pozn. Data pro období 2005-2030 pocházejí ze střední varianty populační projekce ČSÚ, která byla vypracována na konci roku 1999.

23

Graf č. 3 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz)

Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat – bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku – viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce 2066. Celková vyspělost země se projevuje mj. i v hmotném zabezpečení těch občanů, kteří z různých důvodů nemají možnost řádného výkonu výdělečné činnosti. V České republice je právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele zakotveno v čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Blíže je toto právo vymezeno v rámci sociálního zákonodárství. Převážná většina osob šedesátiletých a starších patří do kategorie ekonomicky neaktivních, resp. starobních důchodců. Důchodové pojištění zabezpečuje životní situace jako je stáří, invalidita, ovdovění a osiření. V tomto zákoně je stanoven důchodový věk, který se v České republice zvýšil na 65 let pro muže a bezdětné ženy. Zároveň je prodloužená doba povinného pojištění na 35 let. Počínaje rokem 1996 zvyšuje postupně oproti dříve stanovené věkové hranici o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý započatý rok z doby po 31. 12. 1995, tak aby bylo postupně dosaženo stejné věkové hranice pro muže a bezdětné ženy. Podle dříve platné právní úpravy činil důchodový věk u mužů 60 let. Důchodový věk žen zohledňoval počet dětí, které žena vychovala a pohyboval se v rozmezí od 53 let (vychovala-li pět nebo více dětí) do 57 let u bezdětných. Dovršením důchodového věku vzniká osobě, při splnění zákonem stanovených podmínek, nárok na starobní důchod. K získání starobního důchodu nedochází automaticky po dosažení zákonem stanovené hranice odchodu do starobního důchodu, ale k jeho přiznání je třeba podat žádost o starobní důchod u okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud však osoba, i když dosáhla důchodového věku a i splnila ostatní zákonem stanovené podmínky pro přiznání starobního důchodu, o starobní důchod nepožádá a stále pracuje, byla při sčítání lidu zahnuta mezi osoby zaměstnané či zaměstnavatele nebo samostatně činné, nikoli však mezi pracující důchodce. Vedle starobního důchodu je v případech, kdy osobám z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti přiznáván invalidní důchod I. II a III stupně. Ze statistik vedených Českou správou sociálního zabezpečení vyplývá, že k 31. 12. 2001 byl starobní důchod vyplácen celkem 1 351 748 osobám, z toho bylo 753 809 žen. Plný

24

invalidní důchod byl vyplácen celkem 324 394 osobám, z toho bylo 145 004 žen a částečný invalidní důchod pobíralo celkem 154 111 osob, z toho 65 839 žen.

4.7

Teoretická východiska

V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci sekce Senioři často vyskytovat. Je zde také uveden stručný přehled poskytovatelů sociálních služeb pro seniory. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady pro sociodemografickou analýzu města, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín a normativy vybavenosti územních celků sociálními službami doporučené MPSV.

4.8

Základní pojmy

Stáří je označení pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících druhově specifickou rychlostí s výraznou interindividuální variabilitou a vedoucích k typickému obrazu označovanému jako stařecký genotyp. Ten je modifikován vlivy prostředí, zdravotním stavem, životním stylem, vlivy sociálně ekonomickými a psychickými včetně aspirace, sebehodnocení, adaptace a přijetí určité role. Mnohočetnost a individuálnost příčin a projevů, jejich heterochronie (nástup v různém věku), vzájemná podmíněnost i rozpornost jsou příčinou obtížného vymezení a členění stáří. Obvykle se proto rozlišuje stáří kalendářní, sociální a biologické (Kalvach, Mikeš 2004). Stárnutí (involuce) je univerzální proces postihující živou hmotu. Probíhá kontinuálně od početí, ale za jeho skutečný projev je považován teprve pokles funkcí, který nastává po dosažení sexuální dospělosti. Morfologicky jde v učebnicích vágně o fyziologickou, věkově přiměřenou atrofii. Involuce není dosud jednoznačně definována a je převážně popisována jednotlivými vlastnostmi a projevy (Hocman, 1981). Věk, který je různě definován: kalendářní věk - matriční, je dán datem narození, funkční věk – skutečný, odpovídá skutečnému potenciálu člověka, dle WHO (Světové zdravotnické organizace) rozlišujeme: 45 - 59 60 - 74 75 - 89 90 a výše

střední věk vyšší věk pravé stáří dlouhověkost

Senior je osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu má být vzhledem k prodlužování průměrné délky života posunuta v ČR na 65 let. Dle životních sil a aktivity se senioři rozlišují na: • senioři třetího věku - aktivní a nezávislí senioři, • senioři čtvrtého věku - závislí senioři, kteří vyžadují sociální pomoc.

25

4.9 Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín Počet a struktura obyvatel byla v historii Českého Těšína ovlivněna výstavbou panelových sídlišť, které sloužily k ubytování zaměstnanců těžkého průmyslu z okolních měst. Šlo především o obyvatele dělnických profesí, kteří zde přišli za vidinou vysokých výdělků a snadného přidělení bytu z různých koutů republiky a Slovenska v letech 1950 1985. Tito občané narušili přirozené rodinné vazby, a pokud zde nezaložili vlastní rodinu, nebo se jim rodina rozpadla, zůstávají ve vyšším věku osamělí. Ve vyšším věku se rovněž projevují ve větší míře zdravotní problémy způsobené celoživotním povoláním a životním prostředím regionu. Viz tabulka č. 1 (str. 12). Graf č. 4 Vývoj počtu obyvatel podle věkových kategorií ve městě Český Těšín

Zdroj: ČSÚ - údaje ze sčítání lidu v jednotlivých letech Graf č. 5 Počet obyvatel podle věkových kategorií ve městě Český Těšín dle sčítání r. 2011

Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html

Graf ukazuje, že zatímco počet obyvatel ve věku 0 až 5 a 6 až 19 let zaznamenal od roku 1991 do roku 2001 zhruba stejně rychlé tempo poklesu, počet obyvatel ve věku 20 až 59 let (produktivní věk) neustále stoupal. Pokračování tohoto trendu i v budoucích letech přinese výraznou disproporci mezi počtem osob v produktivním a poproduktivním věku.

26

Graf č. 6 Podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel v roce 2001

9,8 %

5,2 %

5,6 % 20,5 %

58,9 %

Zdroj: Vlastní zpracování Graf č. 7 Podíl jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel v dle sčítání lidu 2011

Zdroj: Vlastní zpracování

Relativní vyjádření podílu jednotlivých věkových kategorií na celkovém počtu obyvatel Českého Těšína v roce 2001 dobře ukazuje nepříznivou věkovou strukturu obyvatel. Podíl osob ve věku 0 - 19 let (26,1 %) na celkovém počtu obyvatel nedosahuje ani přijatelného polovičního podílu na počtu osob ve věku 20 - 59 let (srovnává se období 0 - 19 let a 20 59 let, tedy 20 a 40 let). Je však třeba konstatovat, že tento trend je v souladu s demografickými trendy téměř ve všech ostatních vyspělých zemích Západní Evropy a do jisté míry je prohlouben rozsáhlými společenskými a hospodářskými změnami po roce 1989. Dle posledního sčítání z roku 2011 a jeho předběžných výsledků je zřejmé, že tento trend pokračuje i nadále. Porodnost a úmrtnost Již více jak 15 let snižující se porodnost je současným celospolečenským rysem. Průměrný věk obyvatel činí 37,52 let a stále se zvyšuje. Český Těšín vykazuje historicky lepší demografické ukazatele než ostatní města republiky. Jiná situace je u průměrné doby dožití, která je nižší u mužů i žen v porovnání s ostatními městy republiky.

27

Tabulka č. 10 Průměrný věk občanů, občané narození a zemřelí v obci Český Těšín v jednotlivých letech Ukazatel/ 1980 1991 2001 2002 2003 rok Průměrný věk 34,6 33,4 36,6 x 37,5 občanů Občané narození 384 338 265 247 238 Občané zemřelí 280 222 269 270 243 Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Poznámka:

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

37,8

38

38,8

39,2

39,5

39,7

40

270

274

253

250

297

295

293

242

264

272

262

255

258

257

x - údaj není k dispozici stav k srpnu 2008 průměrný věk občanů 39,25

Zhoršující se demografická struktura obyvatel se projevila mírnou převahou počtu zemřelých nad počtem narozených (rok 2001 - 2003, 2006 - 2007), situace se zlepšila v roce 2005. Ovšem snižující se počet osob v produktivním věku v našem městě souvisí s odchodem vzdělaných občanů v produktivním věku mimo region.

4.10 Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory v Českém Těšíně Tabulka č. 10 Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory

sociální služba Denní stacionáře

Denní stacionáře

Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Domovy pro seniory

poskytovatelé Slezská diakonie, středisko EDEN Frýdecká 691/34, 737 01 Český Těšín Slezská diakonie, středisko LYDIE Český Těšín, Třanovského 1758/10, Český Těšín Slezská diakonie, středisko EBEN-EZER, Hrabinská 496/19a, Český Těšín Nemocnice Český Těšín, a. s., Ostravská, 737 01 Český Těšín

cílová skupina osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením (16-55 let)

Slezská humanita – Domov pro seniory Slezské humanity, o. s., Příkopa 880/2, 737 01 Český Těšín

osoby s chronickým duševním onemocněním, s chronickým onemocněním, s jiným zdravotním postižením, s kombinovaným postižením, s tělesným a zdravotním postižením, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, senioři (mladší senioři 65-80 let, starší senioři nad 80 let)

Gerontocentrum ČČK, Střelniční 257/3, 737 01 Český Těšín

osoby s chronickým, duševním, zdravotním či kombinovaným postižením (starší senioři nad 80 let)

Domov pro seniory Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská č. p. 1997, Český Těšín

mladší senioři (65-80 let), starší senioři (nad 80 let)

osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením (2-26 let) osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením (nad 18 let) osoby s chronickým onemocněním, s tělesným postižením, se zdravotním postižením, senioři (dospělí 27-64, mladší senioři 65-80, starší senioři 80 a více let)

28

Domov pro osoby se zdravotním postižením Odlehčovací služby

Charita Český Těšín, Charitní dům pokojného stáří, Hrabinská 499/17, Český Těšín Slezská diakonie, středisko EBEN-EZER, Vělopolská 243, Český Těšín

mladší senioři (65-80 let), starší senioři (nad 80 let)

Gerontocentrum ČČK, Střelniční 257/3, 737 01 Český Těšín

osoby s chronickým, duševním, zdravotním či kombinovaným postižením (starší senioři nad 80 let) osoby s chronickým, zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zrakovým či jiným zdravotním postižením - terénní služba (věk od 16 let)

Slezská diakonie, středisko TABITA Český Těšín, Mánesova 53725, 737 01 Český Těšín Osobní asistence

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Raná péče

Pečovatelská služba

Sociální rehabilitace

Tísňová péče Ošetřovatelská služba

osoby s mentálním postižením, osoby s kombinovaným postižením (věk přijetí od18-50 let)

Slezská diakonie, středisko TABITA Český Těšín, Mánesova 537/25, Český Těšín

osoby s chronickým, zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zrakovým či jiným zdravotním postižením (věk od 16 let)

Charita Český Těšín, Charitní asistence, Jablunkovská 977/84, Český Těšín

osoby s chronickým, zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zrakovým či jiným zdravotním postižením

Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská 1997, Český Těšín Charita Český Těšín - Charitní centrum pro seniory, Jablunkovská 997/84, Český Těšín

senioři, osoby s chronickým onemocněním, tělesným postižením

Slezská diakonie, středisko LYDIE, Třanovského 1758/10, 737 01 Český Těšín

osoby s kombinovaným, mentálním, tělesným, zdravotním postižením (0-7 let)

Středisko rané péče SPRP Ostrava- Nádražní 694/80, Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00 Ostrava 2

osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se zrakovým postižením, věková skupina (4 – ukončení povinné školní docházky) osoby s chronickým, dušením, tělesným, jiným zdravotním či kombinovaným postižením (od 19-64 let), mladší senioři (65-80let), starší senioři (nad 80 let) senioři, osoby s chronickým onemocněním, tělesným postižením

Charitní pečovatelská služba, Jablunkovská 977/84, 737 01 Český Těšín Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská 1997, Český Těšín Slezská diakonie, středisko RÚT Český Těšín, Mánesova 537/25, 737 01 Český Těšín Slezská diakonie – Tísňová péče Dorkas, Rolnická 36, 709 00 Ostrava – Nová Ves – tel.: 596 613 513 Charita Český Těšín, Charitní ošetřovatelská služba,

mladší senioři (65-80 let), starší senioři (nad 80 let), osoby s kombinovaným postižením

osoby s mentálním, tělesným, smyslovým, kombinovaným či jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním ve věku 18-64 let osoby se zdravotním postižením, senioři (65+ )

osoby s chronickým, zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným,

29

Ostatní zvýhodnění:

Půjčovny kompenzačních pomůcek

Jablunkovská 977/84, Český Těšín

sluchovým, zrakovým či jiným zdravotním postižením

Sesterská agentura DOMA, Jablunkovská 837/8, Český Těšín

osoby s chronickým, zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zrakovým či jiným zdravotním postižením

Klub seniorů při Sociálních službách Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská 1997, Český Těšín Klub seniorů v budově KASS, Střelniční 1, Český Těšín

senioři, zdravotně postižení občané

Občanské sdružení Trianon, Na Horkách 1701/23, 737 01 Český Těšín

osoby se zdravotním postižením v produktivním věku – zaměstnání, internet pro seniory

Charita Český Těšín, půjčovna kompenzačních pomůcek, Jablunkovská 977/84, Český Těšín Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská 1997, Český Těšín

senioři, osoby se zdravotním postižením, lidé po úrazech, popřípadě jejich rodinní příslušníci, bez omezení věku, obyvatelé města Český Těšín

Slezská diakonie, středisko LYDIE, Třanovského 1758/10, 737 01 Český Těšín Jídelny – obědy pro seniory

Charita Český Těšín - Charitní centrum pro seniory (jídelna), Jablunkovská 997/84, Český Těšín Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace, Sokolovská 1997,Český Těšín (rozvoz obědů) Domov pro seniory Český Těšín, Sokolovská č.p.1997, 737 01 Český Těšín

osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři, poživatelé dávek důchodového pojištění

Nemocnice Český Těšín, a. s. Ostravská, Český Těšín

poživatelé dávek důchodového pojištění: starobního a invalidního důchodu III. stupně

Školní jídelna ZŠ Pod Zvonek


Školní jídelna Masarykova základní a mateřská škola


Školní jídelna ZŠ a MŠ Český Těšín Hrabina, p. o.


poživatelé dávek důchodového pojištění: starobního a invalidního důchodu III. stupně poživatelé dávek důchodového pojištění: starobního a invalidního důchodu III. stupně


Sociální služby pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory jsou na území města velmi rozvinuté, a to jak z hlediska péče rezidenční, ambulantní, terénních služeb,

30

podpory aktivního života seniorů i poradenství. Velkou výhodou je rovněž široký výběr služeb poskytovaných nejrůznějšími organizacemi (město, nestátní neziskové organizace, občanská sdružení, soukromé osoby). Zásluhu na celkově velmi kvalitní péči mají jednak jednotliví poskytovatelé sociálních služeb a jednak místní municipalita, která pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory každoročně připravuje řadu výhod. K těm nejvýznamnějším ze strany Města Český Těšín patří: příspěvek na stravování pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniorům (poživatelům starobního důchodu nebo poživatelům invalidního důchodu III. stupně, kteří žijí ve svém přirozeném prostředí) ve výši Kč 10,- na 1 oběd, 1x celková úhrada nákladů týdenního ozdravného pobytu v lázeňském městě, dárkové balíčky při dovršení životního jubilea od 70 let věku, divadelní představení, setkání seniorů, bezplatný přístup i internetu 30 min. denně zdarma. Je zřejmé, že v následujícím období se budou prioritně rozvíjet ty formy sociálních služeb, které umožní zabezpečit péči o občany v jejich přirozeném prostředí. V tomto směru se předpokládá, že hodnoty ukazatelů vybavenosti se budou zvyšovat u těch forem, které jsou zaměřeny na poskytování sociální péče v domácnostech občanů nacházejících se v sociální nouzi, zatímco vybavenost územních celků s místy v pobytových zařízeních by mohla stagnovat a přizpůsobovat se v rámci stávajících kapacit specifickým požadavkům cílových skupin. Zkušenosti s aplikací zákona o sociálních službách v praxi poukázaly na další specifické cílové skupiny a oblasti, které je nutné řešit: osoby s kombinovaným zdravotním, duševním onemocněním a závislostí na návykových látkách, osoby žijící nepřizpůsobivým způsobem života v seniorském věku, závislé na pomoci jiné osoby, osoby plně invalidní bez nároku na výplatu dávky důchodového pojištění, osoby s nízkou výší důchodu.

4.11 Výstupy pracovní skupiny „osoby se zdravotním znevýhodněním a senioři“ Členy pracovní skupiny pro oblast osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory od r. 2010 byli: → Ing. Romana Bélová – garant pracovní skupiny, Slezská diakonie, vedoucí Oblasti Těšínsko → Ing. Bernarda Urbancová, Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace → Mgr. Renata Sniegoňová, Slezská diakonie, vedoucí oblasti → Bc. Halina Pientoková, Dis., Slezská diakonie, středisko Eben-Ezer a Eden → Jana Kadlubcová, Slezská diakonie, středisko Lydie → Bc. Renáta Motyková, DiS., Slezská diakonie, středisko Tabita → Mgr. Anna Fejfarová, Domov pro seniory Český Těšín, příspěvková organizace → Ing. Janusz Foltyn, Domov pro seniory Český Těšín, příspěvková organizace → Bc. Gabriela Kuffová, Sociální služby Český Těšín, příspěvková organizace → Mgr. Lenka Zahradníková, Charitní dům pokojného stáří Český Těšín → Bc. Lucie Stonová, Charitní centrum pro seniory Český Těšín 31

→ → → → → →

Bc. Michaela Horňáková., Slezská diakonie, středisko Rút Halina Bučková/Mgr. Marcela Kotajná, Nemocnice Český Těšín, a. s. Růžena Uhlířová, Gerontocentrum ČČK Karin Musiolová, Slezská Humanita Domov seniorů Pavel Harvan, Slezská Humanita Domov seniorů Mgr. Klaudie Dinelli, Městský úřad Český Těšín, odbor sociální - oddělení sociálních služeb a příspěvku na péči → Mgr. Lucie Protivanská, Slezská diakonie, Dobrovolnické centrum → Mgr. Martina Dunděrová, Středisko rané péče SPRP Ostrava → Mgr. Anna Kučerová, Ph.D., Středisko rané péče Tamtam Olomouc SWOT analýza pro oblast „osoby se zdravotním znevýhodněním“ V rámci zpracování poznatků a podkladů získaných jednotlivými pracovními skupinami byla vypracována SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), příležitostí (Opportunities) a ohrožení (Threats) pro tuto oblast sociálních služeb Silné stránky Příležitosti nabídka sociálních služeb pro všechny zvyšování povědomí veřejnosti o věkové skupiny osob se zdravotním problematice zdravotně postižených osob znevýhodněním návaznost rezidenčních, ambulantních i nová právní úprava sociálních služeb a s terénních sociálních služeb pro osoby se tím související tlak na kvalitu služby a zdravotním znevýhodněním odbornost personálu - předpoklad zvýšení kvality poskytování sociální služby vysoká odbornost a profesionalita možnost využití finančních prostředků pracovníků soc. zařízení z fondů EU zkušenosti poskytovatelů soc. služeb se obecně rychlý vývoj techniky a technologií získáváním finančních prostředků z fondů s dopadem na problematiku zdravotně EU postižených osob, větší možnost získání zaměstnání spolupráce, komunikace mezi subjekty, informovanost o sociálních službách které sociální služby poskytují Slabé stránky Ohrožení limitující objem financí na poskytování získávání finančních prostředků, změna některých služeb, nejistota v dlouhodobém systému financování, některé služby financování nezískávají vlastní zdroje od uživatelů (bezplatné služby) nedostatečná kapacita některých služeb stále přetrvávající vysoká nezaměstnanost nárazově (respitní péče, odlehčovací zdravotně postižených osob služby) reálná neexistence rezidenčních zařízení neinformovanost uživatelů o nabídce pro občany s kombinovaným zdravotním, sociálních služeb psychickým postižením přetrvávající bariéry pro volný pohyb osob nutnost vysoké kvalifikace pracovníků x se zdravotním postižením ve stávající nemožnost je odpovídajícím způsobem zástavbě zaplatit nedostatek pracovních příležitostí pro legislativní změny zdravotně postižené osoby a problém s jejich celkovým sociálním začleněním reálná neexistence rezidenčních zařízení občané závislí na návykových látkách ve pro občany s kombinovaným zdravotním, špatném zdravotním stavu se stávají psychickým postižením v kombinaci se osobami sociálně vyloučenými - rostoucí závislostí na návykových látkách v rámci tendence celého MSK kraje SWOT analýza pro oblast senioři 32

V rámci zpracování poznatků a podkladů získaných jednotlivými pracovními skupinami byla vypracována SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), příležitostí (Opportunities) a ohrožení (Threats), pro tuto oblast sociálních služeb.

• • • • • •

Silné stránky široká nabídka služeb pro seniory možnost výběru mnoha služeb od různých poskytovatelů rozvinuté rezidenční i terénní sociální služby výhody pro seniory ze strany města Český Těšín široká nabídka volnočasových aktivit pro seniory dobrovolnická činnost

Slabé stránky • limitující objem financí na poskytování některých služeb • nedostatečná kapacita některých rezidenčních zařízení pro: - osoby závislé na návykových látkách - osoby žijící nedůstojným způsobem života - osoby bez přístřeší - osoby s nízkými příjmy • nedostatečná kapacita, personální obsazení některých terénních služeb • absence terénního sociálního pracovníka • nedostatečné personální zajištění osobní asistence • chybějící centra denních služeb pro seniory – domovinka • nedostačující bezpečnost pro seniory • bezbariérovost

• • •

•

• •

• •

•

•

Příležitosti zvyšování povědomí veřejnosti i seniorů o problematice stárnutí zvyšování informovanosti o sociálních službách pro seniory v rámci komunitního plánování zvyšování spolupráce mezi sociálními zařízeními zaměřených na skupinu senioři možnost pracovního uplatnění v terénní sociální práci Ohrožení zvyšující se tempo stárnutí populace neochota a nemožnost značné části mladší generace pečovat o rodiče v důchodovém věku v domácím prostředí důchodová reforma zvyšující se počet osob s nízkými příjmy, které jim neumožňují uhradit v případě potřeby platby v rezidenčních zařízeních - hrozba sociálního vyloučení zvyšující se počet osob závislých na pomoci jiné osoby bez dostatečných příjmů s kontraindikací pro příjem do stávajících rezidenčních zařízení hrozba sociálního vyloučení rostoucí náklady na bydlení, někteří osamělí senioři nejsou schopni hradit náklady na bydlení narůstající tendence v souvislosti s uvolněním regulace výše nájemného

Priority a opatření v rámci pracovní skupiny jsou rozděleny dle věku klientů do třech kategorií: A) Osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku 0 – 26 let B) Osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku 27 – 64 let C) Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku nad 65 let Vize Dále udržet, rozvíjet a zkvalitňovat sociální služby v kapacitě odpovídající potřebám občanů města. KATEGORIE A) Osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku 0 – 26 let

33

Cíl Integrace osob se zdravotním postižením do života většinové společnosti, pokud toto není možné, zajistit občanům odpovídající péči a předejít tak jejich sociálnímu vyloučení PRIORITA A1.

DĚTEM A

MLADÝM DOSPĚLÝM VE VĚKU 0 - 26 LET A JEJICH RODINÁM ZAJISTIT PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍM SLUŽBÁM PODPOŘENÍM JEJICH PROVOZOVÁNÍ

Jedná se zejména o :

• • •

provozování terénních a ambulantních služeb pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny provozování ambulantních a terénních služeb pro osoby ve věku od 18 let provozování pobytových služeb pro osoby ve věku od 18 let

Opatření A1.1. Optimalizovat provozování stávajících terénních a ambulantních sociálních služeb Zdůvodnění 1. terénní a ambulantní služby umožňují dětem a mladým dospělým setrvat v jejich přirozeném domácím prostředí a předcházet jejich umisťování do pobytových zařízení. 2. dětství a raná dospělost prožité v přirozeném prostředí rodiny je pro člověka nenahraditelné a snižuje náklady na sociální služby Cíl Popis Realizátor poskytovatelé sociálních služeb, Město Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření A1.2. Optimalizovat provozování stávajících pobytových sociálních služeb pro mladé dospělé se zdravotním postižením ve věku od 18 let Zdůvodnění 1. mladí dospělí, u kterých není možno zajistit poskytování služeb ambulantní či terénní formou a rodina není schopna zajistit péči o svého blízkého je pobytová služba nezbytným řešením sociální situace 2. pobytová služba zajišťuje uživateli odpovídající péči v návaznosti na jeho potřeby a s kvalitním a odborně zdatným personálem Cíl Popis

Realizátor Zahájení činnosti

Kapacita a typ pobytové služby odpovídá potřebám cílové skupiny Poskytování sociálních služeb v zařízení typu domov pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení a ve službách jako jsou pobytová odlehčovací služba, kapacity domova se zvláštním režimem. poskytovatelé sociálních služeb, Město Český Těšín průběžně

34

Finanční náklady Zdroje

Lidské Materiálové Prostorové -

KATEGORIE B) Osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku 27 – 64 let Cíl Integrace osob se zdravotním postižením do života většinové společnosti, pokud toto není možné, zajistit občanům odpovídající péči a předejít tak jejich sociálnímu vyloučení PRIORITA B1. PODPOROVAT PROVOZOVÁNÍ STÁVAJÍCÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO OSOBY VE VĚKU 27-64 LET V KAPACITĚ ODPOVÍDAJÍCÍ POTŘEBÁM CÍLOVÉ SKUPINY

Jedná se zejména o :

• • •

provozování terénních služeb dle potřeb cílové skupiny provozování ambulantních služeb dle potřeb cílové skupiny provozování pobytových služeb dle potřeb cílové skupiny

Opatření B1.1. Optimalizovat provozování stávajících terénních a ambulantních sociálních služeb Zdůvodnění 1. terénní a ambulantní služby umožňují osobám se zdravotním znevýhodněním setrvat v jejich přirozeném prostředí nebo se do takového prostředí začlenit a předchází tak jejich umisťování do pobytových zařízení 2. terénní a ambulantní služby umožňují přechod uživatele z pobytového zařízení do života v běžné společnosti rozvojem jeho specifických dovedností a znalostí 3. terénní a ambulantní služby vytvářejí návaznost na transformaci pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením 4. terénní a ambulantní služby snižují náklady na zajištění péče v pobytových službách Cíl Kapacita a typ poskytovaných služeb odpovídá potřebám cílové skupiny Popis Monitorování potřeb osob se zdravotním postižením a schopnost reagovat na tyto potřeby poskytováním terénních a ambulantních sociálních služeb v odpovídající kapacitě a kvalitě. Zajištění provázanosti jednotlivých služeb s ohledem na jejich efektivnost. Realizátor poskytovatelé sociálních služeb, Město Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

Opatření B1.2.

35

Optimalizovat provozování stávajících pobytových sociálních služeb pro mladé dospělé se zdravotním znevýhodněním ve věku od 27-64 let, vyčlenit v rámci stávající kapacity pobytových sociálních služeb lůžka pro domov se zvláštním režimem Zdůvodnění 1. se zvyšujícím se věkem je předpokladem zvyšující se potřeba služeb, které zajistí uživateli odpovídající péči v návaznosti na jeho potřeby 2. pobytové služby poskytují uživateli prostředí pro nácvik dovedností, na což mohou navázat služby terénního a ambulantního charakteru, které umožňují uživateli rozvíjet další specifické dovednosti potřebné k životu v běžné společnosti 3. rodiny často v souvislosti s rostoucími potřebami uživatele nejsou schopny samy zajistit odpovídající péči a využívají nabídky pobytových služeb Cíl Popis

Realizátor Zahájení činnosti Finanční náklady Zdroje

Kapacita a typ pobytových služeb odpovídá potřebám cílové skupiny Monitorování potřeb osob se zdravotním znevýhodněním a schopnost reagovat na tyto potřeby poskytováním pobytových sociálních služeb v odpovídající kapacitě a kvalitě. Zajištění provázanosti jednotlivých služeb s ohledem na jejich efektivnost. poskytovatelé sociálních služeb, Město Český Těšín průběžně Lidské Materiálové Prostorové -

PRIORITA B2. UDRŽET A ROZVÍJET SOCIÁLNÍ SLUŽBY, KTERÉ UMOŽNÍ UŽIVATELI ŽÍT KVALITNÍ ŽIVOT V JEHO PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ

Zdůvodnění

1. ústavní péče je finančně, personálně a organizačně náročnější

2. odchod z místa dlouhodobého pobytu je spojen s celou řadou psychologicky negativně působících faktorů, dochází k podstatné změně psychologických, sociálních a ekonomických vztahů a vazeb 3. je prokázáno, že pobyt v harmonickém rodinném prostředí má na občany se zdravotním znevýhodněním výrazné psychoterapeutické a motivační účinky

36

Opatření 2.1 Optimalizovat kapacitu odlehčovacích služeb, denních stacionářů a osobní asistence Zdůvodnění 1. odlehčovací služby, denní centra a osobní asistence významně podporují život osob se zdravotním znevýhodněním v jejich přirozeném domácím prostředí 2. poptávka po této službě se pravděpodobně bude soustavně zvyšovat v souvislosti s trendy ve vývoji sociálních služeb Cíl Kapacita odlehčovacích služeb, denních center a osobní asistence odpovídá potřebám a pružně reaguje na její případné výkyvy. Popis Monitorovat potřeby občanů pro uspokojení poptávky po službách u jednotlivých poskytovatelů, identifikovat rezervy pro rozšíření služeb a zajistit zdroje financování. Realizátor Realizace Finanční náklady Zdroje

NNO, organizace zřizované městem průběžně Lidské Materiálové Prostorové

-

37

Opatření B2.2 Podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jejich sociální začlenění v rámci sociálně terapeutických dílen a sociální rehabilitace Zdůvodnění 1. možnost využít schopností, dovedností a potenciál osob se zdravotním postižením 2. osoby se zdravotním postižením jsou v individuální míře vybaveny výraznými předpoklady pro specifické činnosti, které mohou používat v rodinách, ve školách, v upravených či chráněných pracovištích, v pobytových zařízeních a dalších sociálních zařízeních, ale také na společensky žádoucích pracovních místech a obecně na otevřeném trhu práce 3. lidé se zdravotním postižením patří k nejrizikovějším skupinám na trhu práce a často právě díky svému handicapu se stávají dlouhodobě nezaměstnanými. 4. sociálně terapeutické činnosti umožňují osobám se zdravotním postižením získávat nové dovednosti a schopnosti, které výrazně přispívají k jejich sociálnímu začlenění 5. je nezbytná celková sociální rehabilitace osob, která odstraní bariéry společenského a pracovního uplatnění Cíl Využít potenciál osob se zdravotním postižením při jejich uplatnění na otevřeném trhu práce i v chráněném pracovním prostředí Popis 1. finančně podporovat projekty zaměřené na vytváření udržitelných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a jejich podporu pro co největší samostatnost v místním společenství (na pracovním trhu, v domácnostech, v kontaktu s ostatními lidmi) 2. propagovat výsledky činností zdravotně postižených osob 3. motivovat podnikatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Realizátor Město Český Těšín, poskytovatelé sociálních služeb, nestátní neziskové organizace, zaměstnavatelé Realizace průběžně Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

38

Opatření B2.3 Podporovat rozvoj sociálního podnikání jako formy podpory pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním Zdůvodnění Sociální podnikání je podnikáním, které nabízí uplatnění osobám znevýhodněným na trhu práce, akceptuje formu jejich znevýhodnění a nalézá možnosti, jak zvýšit potenciál a uplatnění osob se znevýhodněním na trhu práce, minimálně 51% svého zisku reinvestuje zpět do rozvoje podnikání a podpory zaměstnanců. Cíl Zřídit alespoň jednu sociální firmu, která nabídne pracovní uplatnění osobám se zdravotním znevýhodněním. Popis • vytipovat vhodný obor podnikatelské činnosti • zpracovat projekt a získat grant na rozjezd podnikání • vytipovat vhodné prostory pro sociálně podnikatelskou činnost • provozování sociálně podnikatelské činnosti a vytvoření min. 3 pracovních míst pro osoby se zdravotním znevýhodněním Realizátor Realizace Finanční náklady Zdroje

NNO průběžně Náklady na pořízení vybavení pro podnikání: 2 mil. Kč Lidské Materiálové Prostorové -

39

Opatření B2.4 Zajistit optimální kapacitu chráněného bydlení a podpory samostatného bydlení a to také vyčleněním odpovídajících bytů, ve kterých by probíhala terénní sociální služba Zdůvodnění 1. komunitní typ bydlení umožní uživatelům žít život v místní komunitě s využitím potřebné podpory sociální služby 2. mnoho osob nemá odpovídající rodinné zázemí, chráněné bydlení uživateli umožní žít v malé komunitě 3. osoby se zdravotním postižením disponují mnohdy dovednostmi pro samostatný život s podporou sociální služby a nemusí setrvávat v klasickém pobytovém zařízení 4. reakce na proces transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením a podporu sociálního začleňování těchto osob Cíl Popis

Realizátor

Zahájení činnosti Finanční náklady Zdroje

Předejít sociální exkluzi osob se zdravotním postižením 1. pravidelně operativně mapovat potřeby 2. identifikovat možnosti rozšíření kapacity u jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb 3. rozšířit/vyčlenit kapacity pro zajištění samostatného bydlení NNO se specializací na osoby zdravotně znevýhodněné ve spolupráci s Městským úřadem Český Těšín, příspěvkové organizace zřizované Městským úřadem průběžně nejsou známy Lidské Materiálové Prostorové -

KATEGORIE C) osoby se zdravotním znevýhodněním ve věku nad 65 let a senioři Cíl Poskytování sociálních služeb a návazných služeb směřující k zabezpečení kvality života a spokojeného stáří obyvatel. Priority a opatření PRIORITA C1. UDRŽET SENIORY V JEJICH PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ Zdůvodnění 1. odchod z místa dlouhodobého pobytu ve stáří je spojen s celou řadou psychologicky negativně působících faktorů, dochází k podstatné změně psychologických, sociálních a ekonomických vztahů a vazeb 2. ústavní péče je finančně, personálně a organizačně náročná

40

Opatření C1.1. Optimalizovat provozování a rozvoj stávajících terénních a ambulantních sociálních služeb v návaznosti na poptávku Zdůvodnění 1. terénní a ambulantní služby umožňují seniorům setrvat v jejich přirozeném domácím prostředí 2. péče v domácnosti uživatele snižuje náklady na sociální služby Cíl Zdokonalit mechanismus vyhledávání osob vyžadujících pomoc v domácnosti, optimalizovat kapacitu stávajících služeb v návaznosti na poptávku Popis Vytvořit vzájemně propojený systém podpory uživatelů v jejich přirozeném prostředí či v rámci ambulantních služeb, vytvořit systém komunikace s nemocnicemi v regionu, které propouštějí osoby, jejichž zdravotní stav omezuje schopnost samostatně zabezpečit všechny základní potřeby. Realizátor poskytovatelé terénních a ambulantních sociálních služeb, Město Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření C1.2. Vyčlenit kapacity ambulantních služeb pro seniory v rámci stávajících sociálních služeb Zdůvodnění 1. ambulantní respitní péče nebo denní centrum nejsou v současné době provozována 2. poptávka po této službě se pravděpodobně bude soustavně zvyšovat v souvislosti s legislativními úpravami sociálních služeb, trendy ve vývoji sociálních služeb i obecnými demografickými trendy Cíl kapacita ambulantní služby odpovídá potřebám a pružně reaguje na její případné výkyvy Popis • u jednotlivých poskytovatelů identifikovat rezervy pro možnost rozšíření kapacity respitní péče či zřízení ambulantní služby • připravit projekt rozšíření • najít potřebné zdroje • realizovat projekt • soustavně propagovat služby respitní péče, kontaktovat osoby, které dlouhodobě pečují o těžce zdravotně postižené občany Realizátor NNO nebo organizace zřizována městem Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

41

PRIORITA C2 UDRŽET A OPTIMALIZOVAT PROVOZ STÁVAJÍCÍCH SLUŽEB PRO SENIORY Zdůvodnění 1. rostoucí počet osob v seniorském věku 2. potřeba služeb podporujících život seniora v přirozeném prostředí 3. potřeba služeb zajišťujících péči o seniory, kteří již z důvodu svého zdravotního stavu nemohou zůstat v domácím prostředí Opatření C2.1 Monitoring sociálních potřeb občanů města Zdůvodnění 1. monitorování sociálních potřeb občanů může podpořit schopnost služeb flexibilně reagovat na měnící se potřeby občanů 2. včasné identifikování potřeb může pomoci předcházet sociálnímu vyloučení občanů Cíle Mít relevantní a aktuální údaje o potřebách občanů v seniorském věku ve městě a umět na ně reagovat odpovídající nabídkou služeb Popis 1. provádět monitoring a následně analýzu potřeb občanů města v seniorském věku 2. reagovat na identifikované potřeby nabídkou služeb Realizátor Město Český Těšín, pracovní skupina Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření C2.2. Vyčlenit kapacity v pobytových zařízeních pro službu domov se zvláštním režimem Zdůvodnění Osoby s vysokou mírou závislosti z důvodu svého zdravotního stavu potřebují specializovanou službu zaměřenou na řešení jejich individuálních potřeb, v současné době jsou kapacity domovů se zvláštním režimem a to zejména se zaměřením na osoby trpící demencí a Alzhaimerovou chorobou nedostatečné. Cíle Zajistit odpovídající kapacitu rezidenční služby - domov se zvláštním režimem Popis 1. identifikovat možnosti restrukturalizace stávajících rezidenčních zařízení 2. vyhlásit grant s cílem řešení vyčlenění potřebné kapacity (5-10 lůžek) Realizátor Zahájení činnosti Finanční náklady Zdroje

Město Český Těšín, domovy pro seniory průběžně dle potřeby Lidské Materiálové Prostorové -

42

Opatření C2.3. Rozvoj služeb zaměřených na doprovázení a paliativní (resp. hospicovou) péči o osoby těžce nemocné a umírajících a jejich rodinných příslušníků Zdůvodnění Problematika paliativní péče, hospicových služeb a služby doprovázení je pro širší veřejnost stále tématem náročným, občané města nemají dostatečné informace o formách podpory pro umírající osoby a jejich rodinné příslušníky, možnosti umírání v domácím prostředí jsou stále velmi omezené. Cíle • rozvinout službu doprovázení a následně mobilní hospicovou službu, která umožní lidem těžce nemocným a umírajícím setrvat co nejdéle v domácím prostředí • rozvinout službu doprovázení v zařízeních sociálních služeb Popis - realizace projektu zaměřeného na rozvoj služby doprovázení - zajištění finančních prostředků na rozvoj a udržení mobilní hospicové služby - zajistit odborné proškolení dobrovolníků a pracovníků Realizátor Služba doprovázení včetně vzdělávání – Slezská diakonie Hospicové služby – NNO Rozvoj informovanosti o problematice – pracovní skupina Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

Priority a opatření společné pro osoby se zdravotním znevýhodněním a seniory PRIORITA 1 PODPOROVAT AKTIVNÍ ŽIVOT OBČANŮ MĚSTA Zdůvodnění • aktivní život zamezuje sociální izolaci, napomáhá k udržení a rozvoji sociálních kontaktů • aktivita občanů umožňuje jejich participaci na ekonomickém, společenském i politickém životě města, dovoluje lépe prosazovat jejich zájmy • aktivita výrazně zpomaluje snižování psycho-motorických schopností seniorů

Opatření 1.1 Udržet a podporovat činnost klubů a zájmových aktivit Zdůvodnění Udržování aktivity a sociálních kontaktů občanů má příznivý dopad na kvalitu jejich života po stránce tělesné i duševní. Aktivita zamezuje vyčleňování některých skupin obyvatelstva ze života společnosti. Cíle • široká nabídka využití volného času pro různé cílové skupiny • vytvořit nové příležitosti k vzájemnému setkávání občanů (zejména pak seniorů) Popis • hledání nových možností zapojení většího počtu občanů do zájmových činností 43

•

Realizátor Zahájení činnosti Finanční náklady Zdroje

propagace stávající i nové nabídky možností vyplňování volného času • zajištění prostorů a materiálního vybavení pro nové zájmové činnosti Centra a kluby pro seniory, volnočasové kluby a kroužky, město, NNO průběžně Lidské Materiálové Prostorové -

Opatření 1.2 Využívat a rozvíjet dobrovolnictví Zdůvodnění Nedostatečný počet nebo zapojení dobrovolníků do sociálních služeb. Cíl Posílit dobrovolnictví jako formu vlastní realizace ve společnosti. Popi 1. navázat kontakty se středními školami, oslovovat odborné školy se sociální tématikou 2. motivovat dobrovolníky formou každoročního ocenění nejaktivnějších dobrovolníků (Zpravodaj, symbolická materiální odměna) 3. zvýšit informovanost o možnostech pomoci (média) Realizátor Realizace Finanční náklady Zdroje

NNO specializující se na oblast dobrovolnictví, jednotlivci se zájmem o dobrovolnickou činnost, Město Český Těšín průběžně Lidské Materiálové Prostorové -

Opatření 1.3 Podporovat využívání komunikačních prostředků Zdůvodnění Využití vhodných komunikačních prostředků zjednodušuje komunikaci, zajišťuje lepší přístup k informacím, zvětšuje participaci osob se zdravotním postižením a seniorů na různých aktivitách společnosti. Cíl Rozšířit používání vhodných komunikačních prostředků v návaznosti na dostupný technický pokrok ve společnosti. Popis 1. za účasti osob se zdravotním znevýhodněním identifikovat vhodné komunikační prostředky pro jednotlivé aktivity 2. finančně podpořit projekty a pořízení vhodných komunikačních prostředků pro seniory a občany se zdravotním postižením. Realizátor poskytovatelé sociálních služeb a navazujících služeb pro občany města, Město Český Těšín Realizace průběžně Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

44

PRIORITA 2 ZKVALITŇOVAT SLUŽBY VŠECH POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zdůvodnění • standardy kvality sociálních služeb jsou součástí zákona o sociálních službách • kvalitní služba dokáže reagovat na individuální potřeby osob • kvalitní služba zajišťuje důstojnost uživatelů a naplňování jejich práv • kvalitní služba zajišťuje zaměstnancům vhodné podmínky pro poskytování činností

PRIORITA 3 PODPORA INFORMOVANOSTI VEŘEJNOSTI O NABÍDCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ

Zdůvodnění

•

•

informovanost veřejnosti podpoří efektivnost poskytování služeb a dostupnost služeb pro potřebné osoby vzájemná informovanost poskytovatelů sociálních služeb o nabídce služeb podpoří propojenost služeb v celém systému

Opatření 3.1 Podporovat realizaci Dne sociálních služeb Zdůvodnění Den sociálních služeb je příležitost, jak zviditelnit poskytované sociální služby, monitorovat potřeby občanů města a zajistit vzájemnou informovanost poskytovatelů sociálních služeb o svých činnostech. Cíl Každoročně zorganizovat Den sociálních služeb Popis • Příprava Dne sociálních služeb ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb • Realizace Dne sociálních služeb pod záštitou města • Zapojit do realizace Dne sociálních služeb osoby z oblasti kultury a volnočasových aktivit Realizátor Městský úřad Český Těšín ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb Realizace průběžně Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

PRIORITA 4 ODSTRAŇOVAT BARIÉRY ARCHITEKTONICKÉ, KOMUNIKAČNÍ A INFORMAČNÍ Zdůvodnění

Bariéry různého typu znemožňují nebo ztěžují integraci osob se zdravotním znevýhodněním a seniorů do života společnosti, jsou překážkami pro provozování pracovních, společenských i volnočasových aktivit

45

Opatření 4.1. Monitorovat potřeby obyvatel s ohledem na dostupnost služeb Zdůvodnění • fyzické překážky přístupu do veřejných budov mohou být bariérou integrace zdravotně postižených osob do života společnosti. • fyzické překážky znevýhodňují osoby se zdravotním postižením v přístupu k informacím, vzdělání, možnostem společenského, kulturního nebo sportovního vyžití, • fyzické překážky snižují bezpečnost občanů Cíl

Popis

Realizátor Realizace Finanční náklady Zdroje

Průběžné monitorování přístupnosti veřejných budov (vč. sociálních služeb) a zvyšování počtu veřejných budov a prostranství s bezbariérovým přístupem. • monitoring přístupnosti veřejných budov a budov, kde jsou provozovány sociální služby a informovanost příslušných odborů města • spolupráce s příslušnými odbory města na řešení bezbariérovosti Vlastníci jednotlivých budov, poskytovatelé sociálních služeb. průběžně Lidské Materiálové Prostorové -

5 Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením 5.1 Úvod Oblast Děti-mládež-rodina je širokou oblastí zahrnující děti a mládež od narození do zletilosti, a také větší část dospělé populace. Jak vyplývá z preambule Národní koncepce rodinné politiky vytvořené v roce 2005 Ministerstvem práce a sociálních věcí, péče o děti a jejich výchova není jen soukromou záležitostí rodičů, ale je i významným prvkem úspěšného rozvoje společnosti. Pokud, rodina jako základní jednotka naší společnosti, je ve svých funkcích oslabena, pak je omezen i růst celé společnosti. Řady českých rodin se významně dotkly změny socioekonomických podmínek po roce 1989. Mnohé z nich se musely začít vypořádávat s jevy jako je nezaměstnanost, chudoba, preferování konzumního způsobu života, tlak na flexibilitu v pracovním prostředí atd. Také ve vysoké míře rozvodovosti a zvyšujícím se počtu neúplných rodin s nezaopatřenými dětmi můžeme hledat dopady dravého tržního prostředí a demokracie. Ve vyspělé společnosti by mělo být samozřejmostí pomoci rodinám s dětmi v případech, kdy jejich vlastní zdroje nestačí na vyrovnání se s překážkami v životě. Výše uvedená koncepce zdůrazňuje v rámci pomoci rodinám meziresortní zodpovědnost a koordinaci opatření na ochranu a podporu rozvoje rodin na všech stupních státní správy. Je tedy namístě věnovat oblasti péče o rodinu a děti v Komunitním plánu sociálních služeb města Český Těšín dostatečný prostor. Jak již bylo řečeno na počátku tohoto dokumentu, komunitní plánování musí reflektovat místní specifika, ale také naplňovat cíle národní rodinné politiky. 46

Mezi její obecné cíle se řadí přesunout vytvoření příznivých podmínek pro rodinu do centra pozornosti politické i správní reprezentace, zvyšovat vědomí hodnoty rodiny a vlastní odpovědnosti za její funkčnost a stabilitu, posilovat ekonomickou a sociální suverenitu rodin a jejich členů, koordinovat rozvoj rodinné politiky veřejnou správou za účasti občanského i komerčního sektoru, odborníků, médií a široké veřejnosti a uskutečňovat výzkumy, které zjišťují aktuální potřeby rodin. Z důvodu relativně nízkého zastoupení služeb orientovaných na tuto oblast je v této části komunitního plánu zahrnuta rovněž skupina charakterizována pojmem lidé v nepříznivých životních situacích a problematika romské komunity. U dětí a mládeže se jedná o dvě základní skupiny, tj. skupina s možností ohrožení především vnějšími vlivy a skupina, jejíž členové trpí přechodně nebo dlouhodobě poruchami psychického nebo sociálního vývoje. Opatření uvedená v komunitním plánu jsou zaměřena na obě skupiny, tzn., že obsahuje aktivity s preventivními účinky a aktivity, které již zasaženým jednotlivcům a rodinám mají pomoci obnovit jejich narušené funkce. Děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy nebo již projevující se nepřijatelným chováním ovlivňuje především nevhodný životní styl rodičů spojený např. s alkoholismem, gamblerstvím, agresivním chováním, nestálostí partnerských vztahů atd. Avšak také v případě funkčních rodin, pokud jsou např. oba rodiče pracovně vytíženi tak, že nemají pravidelnou kontrolu trávení volného času svých dětí, i tehdy mohou jejich potomci přebírat nevhodné návyky a vzory chování od nejrůznějších asociálně působících vrstevnických skupin. Tato cílová skupina se dostává často do péče kurátorů oddělení sociálně-právní ochrany dětí, kde je jim poskytnuta komplexní odborná poradenská pomoc. Zkušenosti kurátorů pro mládež ukazují, že je pro úspěšné odstranění započatého sociálně nevhodného chování dětí velmi důležité, v jakém věku rodiče s těmito dětmi přijdou své problémy řešit. Zde více než jinde platí - čím dříve, tím lépe. Je nezbytné podporovat a rozvíjet aktivity, které dětem a mládeži vyplní jejich volný čas a také aktivity, které poskytnou rodinám s dětmi odbornou sociální pomoc v případě problému, který nejsou schopni řešit vlastními silami. Významnou pomoc pro tuto oblast práce s rodinami s dětmi představují především preventivně zaměřené sociální služby jako např. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, linky důvěry atd. Odborníci pracující s rodinami s dětmi vnímají jako nedostatek při řešení partnerských konfliktů nedostatečnou síť rodinných a manželských poraden. Prostorová a tudíž i časová nedostupnost těchto zařízení mnohdy bývá překážkou k tomu, aby rodiče začali své dlouhodobé partnerské a výchovné problémy řešit ve spolupráci s odborníky. Je také důležité věnovat pozornost mladým lidem, kteří se po nabytí zletilosti vracejí z ústavních zařízení, kteří byli dlouhodobě odloučeni od svých rodin, ztratili nebo nikdy nezískali běžné návyky spojené se samostatným nebo rodinným životem. Jsou většinou nepřipraveni na zvládání každodenních záležitostí spojených s jednáním na úřadech, na hospodaření s časem, s finančními prostředky, jsou omezeni v různých sociálních dovednostech. Tato skupina osob se může díky její minulosti lehce izolovat od většinové společnosti a propadat sociálně nepřijatelným aktivitám. Sociální práce s touto cílovou skupinou úzce souvisí s regionální bytovou politikou. Pokud nemá společnost možnost nabídnout mladým lidem bez rodinného zázemí alespoň tzv. startovní byty nebo domy na půli cesty, pak je jejich resocializace výrazně omezenější. Osoby bez přístřeší jsou neatraktivní pro potenciální zaměstnavatele a tak snáze propadají trestné činnosti jako náhradnímu zdroji obživy.

47

OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM Tato skupina je tvořena osobami, které se dostaly do nepříznivé životní situace a nejsou většinou schopny ji bez cizí pomoci řešit. Osoby mohou být ohrožené sociálním vyloučením často z důvodu nezaměstnanosti, přičemž příčiny je nutno hledat především v nízké úrovni dosaženého vzdělání, v mizivé motivaci k rekvalifikaci a k profesní mobilitě. Do této skupiny lidí se řadí především ženy s malými dětmi, příslušníci romské menšiny, osoby do 25 let, osoby nad 50 let, osoby se zdravotním postižením, osoby závislé na návykových látkách, nebo vracející se z výkonu trestu odnětí svobody. Někteří lidé se do těžkých životních situací dostávají vlastním životním přístupem, názory a chováním, někteří se zde však ocitají z důvodu netečnosti druhých a díky nepřijatelnému chování svých rodin či partnerů. Sociální služby existují proto, aby pomáhaly těmto lidem udržet si místo ve společnosti a aby je ochránily před sociálním vyloučením.

5.2 Teoretická východiska V rámci této části budou upřesněny názvy a pojmy, které se budou v rámci této části vyskytovat. Je zde také uveden přehled poskytovatelů sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu. Při zpracovávání této sekce byly použity podklady pro sociodemografickou analýzu města, podklady pro vypracování Průvodce sociálními službami města Český Těšín a návrhy a připomínky jednotlivých účastníků komunitního plánování. Navržená opatření jsou koncipována v souladu s již zmiňovanou Národní koncepcí rodinné politiky, Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, Koncepcí sociálních služeb v Moravskoslezském kraji.

5.3 Základní pojmy Děti základ právního postavení dítěte je tradičně odvozován z práva rodinného, kde jsou upraveny zásadní vztahy mezi rodiči a dětmi. Pro účely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, se dítětem rozumí nezletilá osoba, tzn. osoba ve věku do 18 let, dle Úmluvy o právech dítěte se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve Nezletilí z hlediska trestního a přestupkového práva je osoba do 15 let nezletilá a současně nemá z hlediska věku trestní zodpovědnost, trestní zodpovědnosti je dosaženo dovršením 15. roku věku, podle § 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí, které se nabývá dovršením 18. roku věku, z hlediska práva sociálního zabezpečení je osoba dovršením 16 let způsobilá vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích sociálního zabezpečení práv a brát na sebe povinnosti.

48

Mládež tato kategorie je trestním právem vymezena jako skupina dětí mladších 15 leta mladistvých, je také vymezena sociálně. V institucionální praxi se používá pro všechny osoby do 18 let, což je mladší věková skupina mládeže. Starší věkovou skupinu mládeže tvoří osoby 18 - 26 let. Mladiství tento pojem se používá zejména v trestním právu, kde mladistvým je ten, který se ve věkovém rozpětí 15 až 18 let dopustil trestného činu, jako mladistvý se označuje také zaměstnanec mladší 18 let. Taková osoba má právní způsobilost být zaměstnancem, přičemž v den sjednání pracovního poměru musí dosáhnout 15 let věku. Musí však mít ukončenou povinnou školní docházku. Výjimkou jsou jen přiměřené společensky prospěšné práce, které svým charakterem ani rozsahem neohrožují její zdraví a vývoj, ani jí nebrání v přípravě na povolání. Rodina ze sociologického hlediska rodina představuje skupinu osob přímo spjatých pokrevními svazky, manželstvím nebo adopcí, jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí. Osoby závislé nebo ohrožené závislostí na alkoholu, jiných návykových látkách a hráčských aktivitách. Nejedná se jen o osoby závislé, ale také o osoby škodlivě užívající návykovou látku nebo o rodinné příslušníky a blízké osoby závislých (rodiče, manželé, děti, partneři…). Syndrom závislosti je definován jako skupina fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek, má u jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Osoby bez přístřeší jsou osobami, které se dostaly do nepříznivé sociální situace v důsledku ztráty domova, přístřeší. Zpravidla se jedná o osoby, pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi nebo osoby, jejichž příjmy nejsou tak vysoké, aby si jimi byli schopni zajistit vlastní bydlení. Nejčastěji se jedná o jednotlivce, kteří společně s bydlením ztratili sociální kontakty a jejichž přirozená sociální síť selhala. V některých případech jde o osoby potýkající se s různými formami závislostí. Průvodním jevem bezdomovectví je často ztráta víry ve vlastní schopnosti vedoucí až ke ztrátě víry ve změnu životní situace. osoby, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládež a pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Romská komunita zvláštní skupina ohroženou sociálním vyloučením. Podle české legislativy (zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin) je státním orgánům zakázáno shromažďovat statistické údaje o etnických menšinách. To znamená, že není možné získat relevantní statistické údaje o romské menšině (a tedy ani správně vytvořit - s ohledem na případné budoucí hodnocení projektu - speciální projekt pouze pro tuto jedinou cílovou skupinu), protože nikdo nesmí zjišťovat, jestli je daná osoba členem romské menšiny či nikoliv. Přesněji, je možné vytvořit speciální cílený program, avšak je prakticky nemožné získat relevantní číselné údaje o přínosu, který z něj získá romská menšina. Zároveň, jak vyplývá z analýzy a příslušného dokumentu vlády, Koncepce romské integrace, se zcela významově nekryjí ani termíny romská komunita a romská

49

národnostní/etnická menšina. Členem romské komunity je de facto kdokoli, koho většina identifikuje jako člena této sociálně a etnicky definované skupiny (např. i osoby, které nejsou romského původu, ale které se integrovaly do romského prostředí a trvale v něm žijí). Dále mnozí členové romských komunit z různých důvodů neuvádějí při sčítání lidu romskou příslušnost. Podkladem pro sociodemografickou analýzu byly především údaje z Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu Ostrava a ze Sociodemografické analýzy neúplných rodin s dětmi Národního centra sociálních studií o.p.s. (2005). Jedním z nejzávažnějších společenských a ekonomických jevů je vysoká míra nezaměstnanosti. Tabulka č. 11 Vývoj míry nezaměstnanosti v Českém Těšíně v porovnání s okresem a krajem Rok Město Český Okres Karviná Moravskoslezský kraj ČR Těšín 30. 6. 2007 13,9 % 15,0 % 10,7 % 6,3 % 31. 12. 2007 11,6 % 13,4 % 9,6 % 6,0 % 30. 6. 2008 10,6 % 11,9 % 8,0 % 5,0 % 31. 12. 2008 9,5 % 11,5 % 8,5 % 6,0 % 30. 6. 2009 12,7 % 14,3 % 11,5 % 8,0 % 31. 12. 2009 13,0 % 14,4 % 12,1 % 9,2 % 30. 6. 2010 12,4 % 13,7 % 11,4 % 8,5 % Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz

Nezaměstnanost je problém celorepublikový. V některých krajích ČR je však tento problém velice ožehavý, a to především z toho důvodu, že celková míra nezaměstnanosti v ČR je oproti těmto oblastem téměř poloviční. Mezi tyto problémové kraje a regiony se řadí i Moravskoslezský kraj, a to především v souvislosti se strukturálními změnami vyvolanými útlumem hornictví a těžkého průmyslu. Probíhající strukturální změny budou pokračovat s proměnlivou regionální intenzitou a povedou k dalšímu uvolňování pracovních sil. Zaměstnatelnost propuštěných pracovníků závisí na absorpční kapacitě sektoru služeb, dalším rozvoji soukromého sektoru, zvláště malého a středního podnikání, a na politice zaměstnanosti. Vývoj zaměstnanosti v ČR podle profesí v 90. letech minulého století jednoznačně ukazuje na zvyšující se potřebu osob s vysokou kvalifikací. Právě tomuto trendu je nutné přizpůsobit přípravu lidských zdrojů. Znevýhodněné skupiny na trhu práce zahrnují především absolventy a mladistvé, občany se zdravotním postižením, občany do 25 let nebo nad 50 let věku, občany bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, příslušníky etnických menšin, ženy s malými dětmi, osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody a osoby dlouhodobě nezaměstnané. Nejvíce ohrožené jsou skupiny osob, u kterých dochází ke kumulaci různých znevýhodnění, jako např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace. Tabulka č. 12 Bilance počtu obyvatel Českého Těšína

Rok 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004

Živě narození 304 303 309 252 251 276 277

Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí 262 426 526 264 380 481 266 418 485 248 413 564 269 448 563 257 401 566 243 380 514

Přírůstek migrační -100 -101 -67 -151 -115 -165 -134

Přírůstek Stav celkový k 31.12. -58 26 592 -62 26 650 -26 26 712 -147 25 633 -133 25 780 -146 25 913 -100 26 059

50

2003 2002 2001

258 249 257

242 279 222

384 397 331

425 492 513

-41 -95 -182

-25 -125 -147

26 159 26 184 26 453

Zdroj: ČSÚ – Statistický bulletin Moravskoslezský kraj za rok 2001-2007

51

Tabulka č. 13 Obyvatelstvo Českého Těšína podle ekonomické aktivity, věku a pohlaví Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu 2001

Ekonomicky aktivní celkem

Celkem z toho: 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 a více

celkem

v tom zaměstnané osoby z toho pracující pracující ženy na důchodci studenti mateřské a učni dovolené

14 300

11 823

288

72

236

347 1 800 1 904 1 708 2 146 1 970 2 076 1 614 559 114 42 20

176 1 299 1 558 1 430 1 814 1 666 1 790 1 397 518 113 42 20

3 3 3 2 10 17 43 84 64 39 20

27 35 9 1 -

16 69 94 38 17 2 -

Celkem

7 703

6 450

157

44

-

Celkem

6 597

5 373

131

28

236

nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní celkem

Obyvatelstvo celkem 2 477 14 335 171 501 346 278 332 304 286 217 41 1 Muži 1 253 Ženy 1 224

nepracující důchodci

z toho ostatní žáci, s studenti, vlastním učni zdrojem obživy

osoby v domácnosti

Nezjištěná ekonom. aktivita

5 826

627

5 777

281

175

1 939 648 332 175 150 164 175 341 972 963 868 2 401

11 20 32 44 90 124 316 960 958 868 2 400

10 188 240 90 43 22 18 8 3 4 1

1 929 436 32 -

13 40 53 63 52 33 17 9 1 -

17 15 23 23 20 25 22 15 3 4 5 -

6 168

2 275

38

2 932

-

102

8 167

3 551

589

2 845

281

73

Tabulka č. 14 Obyvatelstvo Českého Těšína podle ekonomické aktivity dle sčítání lidu 2011 z toho podle ekonomické aktivity v tom obyvatelstvo celkem

26 377

ekonomic ky aktivní

z toho zaměst naní

13 019

zaměst nanci

zaměstnava telé

osoby pracující na vlastní účet

9 378

368

993

11 320

nezaměst naní

1 699

ekonomicky neaktivní

12 101

Zdroj: www.risy.cz

Nezaměstnanost do značné míry souvisí se vzdělaností obyvatelstva. Hladina vzdělanosti obyvatelstva se měří několika způsoby. Mezi nejpřesnější ukazatele patří úhrnný počet obyvatel s úplným středním a úplným vysokoškolským vzděláním připadající na 100 obyvatel starších 25 let. V Moravskoslezském kraji jsou značné rozdíly mezi jednotlivými obcemi charakterizované výše uvedeným ukazatelem. Město Český Těšín patří k městům s nejvyšším indexem vzdělání (46,7), pro srovnání Ostrava 45,8, Frýdek-Místek 45,8, Karviná 34,7. Mnoho vzdělaných lidí z regionu odchází, protože zde nevidí dostatečnou perspektivu svého uplatnění. Odchod lidí s vyšším vzděláním je pro každý region velikou ztrátou a výrazně zpomaluje jeho potenciální rozvoj. Tabulka č. 15 Obyvatelé Českého Těšína ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

2001 celkem Obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

23 606

muži 11 348

ženy 12 258

5 648 7 782 1 128 506 1 137 4 378 534 250 1 963 23 65 192

2 031 4 644 448 315 414 1 921 186 102 1 148 18 23 98

3 617 3 138 680 191 723 2 457 348 148 815 5 42 94

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu 2001 Tabulka č. 16 Obyvatelé Českého Těšína ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání z toho nejvyšší ukončené vzdělání střední úplné střední základní město včetně (s maturitou) včetně vysokoškolské vyučení (bez a vyšší neukončeného maturity) odborné Český Těšín 22 464 3 978 7 629 7 066 2 794 Zdroj: http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/cz080.html počet obyvatel ve věku nad 15 let

bez vzdělání 112

Dalšími významnými relevantními údaji jsou informace o struktuře tzv. cenzových domácností. Cenzová domácnost - nejmenší kolektivita osob spjatá společným bydlením, společným hospodařením a většinou i příbuzenskými vztahy. Dělí se na úplné rodinné

53

domácnosti, neúplné rodinné domácnosti, vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců. Tabulka č. 17 Základní údaje o cenzových domácnostech v Českém Těšíně

Domácnosti celkem

Struktura domácností v %

Cenzové domácnosti celkem

11 645

100,0

Průměrný počet členů domácnosti 2,47

v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

6 533 3 020 3 513 1 628 643 985 202 3 282 2 523

56,1 25,9 30,2 14,0 5,5 8,5 1,7 28,2 21,7

3,22 2,42 3,91 2,47 2,17 2,66 2,05 1,00 1,00

Zdroj: ČSÚ – Sčítání lidu 2001

Během sčítání lidu, domácností a bytů v roce 2001 bylo zmapováno také bydlení rodin s nezaopatřenými dětmi žijících mimo byt. Následující tabulka dovozuje alarmujících 7.500 rodin s dětmi žijících v různých formách nouzového ubytování (rekreační chaty, mobilní přístřešky apod.). Tabulka č. 18 Rodiny se závislými dětmi bydlící mimo byt (k 1. 3. 2001)

Počet dětí

závislých

1 2 3 4+ celkem

Rodiny celkem

z toho úplné rodiny

4146 2578 590 226 7540

neúplné rodiny v čele muž 398 136 38 12 584

1301 1250 271 118 2940

v čele žena 2447 1192 281 96 4016

Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ

V České republice se od sčítání obyvatel v roce 1991 do sčítání v roce 2001 počet úplných rodin tvořených manželským párem s dětmi nebo bez dětí snížil v ČR o 7,1 %. Proti tomu došlo ke zvýšení počtu neúplných rodin (jeden z rodičů alespoň s jedním dítětem) o 32,7 %. Tabulka č. 19 Skladba neúplných rodin podle počtu závislých dětí

1961 počet neúplných rodin celkem z toho bez závislých dětí s 1 závislým dítětem s 2 závislými dětmi s 3 závislými dětmi se 4 a více závislými dětmi

1970

1980

1991

2001

absol. (v tis.)

relat. (%)

absol. (v tis.)

relat. (%)

absol. (v tis.)

relat. (%)

absol. (v tis.)

relat. (%)

absol. (v tis.)

relat. (%)

249,6

100

306,7

100

325,1

100

434,4

100

576,4

100

134,9

54,1

149,7

48,8

121,2

37,3

180,3

41,5

233,0

40,4

77,8

31,2

111,3

36,3

133,5

41,0

166,0

38,2

221,9

38,5

26,3

10,5

35,8

11,7

57,7

17,8

73,4

16,9

102,4

17,8

7,5

3,0

7,6

2,5

10,4

3,2

12,5

2,9

15,8

2,7

3,1

1,2

2,3

0,7

2,3

0,7

2,2

0,5

3,3

0,6

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

54

Úplné rodiny tak představují jen 54,6 % všech domácností a domácnosti jednotlivců dosahují téměř 30 %. Tyto změny byly způsobeny prudkým snížením sňatečnosti nejmladších ročníků, pokračující vysokou rozvodovostí, dramatickým snížením porodnosti a proti tomu i mírně klesající úmrtností. V případě nárůstu domácností jednotlivců významnou roli sehrál prodlužující se věk seniorů. Během pouhých 10 let (1991 - 2001) vzrostl v české populaci počet svobodných žen starších 15 let o 34 %, počet rozvedených žen o téměř 35 %, ale počet vdaných žen se snížil o 4,8 %. Rozváděná manželství mají za sebou necelých 13 let společného života a narodilo se v nich průměrně 1,5 dětí. K nejvyššímu nárůstu však došlo v případě neúplných rodin. Jejich počet se zvýšil o 142 tisíc, tj. o 32,7 %. Rozvedená žena s dětmi je nejčastějším případem neúplné rodiny a neúplné rodiny vykazují nejvyšší míru společného bydlení s další domácností v jednom bytě, především u rodičů. Změny ve složení rodin a domácností se již dnes začínají promítat do života těchto nejmenších sociálních skupin, ale i do života celé společnosti. Mají významné dopady do rodinné sféry, populační a bytové politiky. Graf č. 8 Podíl neúplných rodin celkem podle pohlaví (k 1. 3. 2001)

Zdroj: ČSÚ, SLBD 2001

5.4 Problémové okruhy Děti, jejichž příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen a děti vyžadující zvýšenou pozornost Jedná se o děti, jejichž život nebo příznivý vývoj je vážně ohrožen nebo narušen. Jsou to zejména děti se syndromem CAN, děti ohrožené rozvratem rodiny – rozvod, rozchod rodičů, děti, u nichž probíhá paternitní spor, děti z rodin na nízké sociální úrovni – sociálně potřebné rodiny, děti dopouštějící se opakovaně útěků od rodičů, děti zanedbávající školní docházku, zneužívající návykové látky, živící se prostitucí, osiřelé děti, děti v náhradní výchově, děti páchající trestnou činnost či činnost jinak trestnou, děti páchající přestupky, děti – oběti trestných činů (ze strany dospělých i ze strany vrstevníků), děti s projevy násilí a nesnášenlivosti, děti stýkající se s osobami nebo skupinami osob společensky nepřizpůsobenými. Kriminalita dětí a mládeže Během minulých desetiletí se kriminalita stala v řadě rozvinutých zemí masovým sociálním jevem. Koncentruje se zejména do velkých měst a průmyslových aglomerací s vysokým počtem anonymních a migrujících osob. Městské obyvatelstvo je ohrožováno zejména pouliční kriminalitou, krádežemi aut a předmětů z aut a loupežemi. Při trestné činnosti se zvyšuje samoúčelná

55

brutalita a bezohlednost. Na významu nabývá trestná činnost spojená s drogami a jinými závislostmi a násilná kriminalita páchaná z rasistických a xenofobních pohnutek. Roste počet osob, pro které se zisk z kriminality stal pravidelným zdrojem příjmů. Kriminalita roste zejména mezi vrstvami obyvatelstva žijícími na hranici chudoby a sociálně vyloučenými etnickými menšinami. Z teritoriálního hlediska je největší počet mladistvých vyšetřován ve velkých městech (Praha, Ostrava, Brno) a ve strukturálně postižených regionech s velkou nezaměstnaností. Nezaměstnanost je jedním z faktorů ovlivňujících také kriminalitu. Problémy romské menšiny (Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, katedra psychologie a sociální práce) vysoká míra nezaměstnanosti a to většinou dlouhodobé, nízká úroveň vzdělanosti a kvalifikace, špatné bytové podmínky, nevyhovující hygienické a zdravotní podmínky, nižší průměrný věk, nižší životní úroveň, problematická školní docházka dětí, vysoká míra drogové závislosti – především u mládeže, gamblerství, prostituce a drobná kriminalita, vysoká míra závislosti na sociálních dávkách, pocit diskriminace ze strany majoritní (= většinové) populace. Romské etnikum bývá často sociálně vyloučené i prostorově, tzn, že jeho členové bývají vystěhováváni z bytů, ve kterých dlouhodobě neplatí nájem, a sestěhováváni do okrajových nebo vyčleněných lokalit ve městě. Zde se kumuluje jejich nepřizpůsobivé sociální chování a vzrůstají jejich problémy. Pokud ve městě takovéto ohrožené lokality existují, je nezbytné mít pro řešení problémů této klientely k dispozici sociální služby typu terénní sociální pracovník se zaměřením na komunitní sociální práci. Významným přínosem pro zlepšení nepříznivé sociální situace může být také sociální asistent navštěvující rodiny s dětmi, který aktivizuje přirozené zdroje rodičů nebo je vhodnou formou provází při získávání dovedností potřebných pro péči o rodinu. Problémy skupiny osob ohrožených sociálních vyloučením deficit nebo úbytek sociálních schopností a dovedností, funkční negramotnost, neschopnost hájit svá práva a zájmy, orientovat se v běžných každodenních situacích, řešit svou nepříznivou situaci bez podpory, uplatnit se bez pomoci na trhu práce, využít podpůrné formy pomoci a mnohdy ani zajistit své základní životní potřeby, ztráta motivace, kriminalita špatný zdravotní stav, úrazovost, nehodovost, zanedbávání prevence vede ke zhoršení zdravotního stavu, ke vzniku infekčních a dalších onemocnění, které mají výrazně těžší průběh a následná léčba bývá nákladná, nezaměstnanost, která je v našem regiónů vysoká se týká převážně zástupců této cílové skupiny, nalézt práci je pro tuto cílovou skupinu těžší a častěji hrozí ztráta zaměstnání z důvodu odlišného životního stylu, ztráta sociálních kontaktů, rozpad sociální sítě s rodinou přáteli, i širokým sociálním okolím ústí do sociální izolace jedince Výstupy sociodemografické analýzy města Český Těšín, finanční negramotnost a zadluženost je výsledkem více faktorů a vyskytuje se velmi často. Finanční negramotnost vede k zadlužování cílové skupiny, které řeší dalšími půjčkami, jež nejsou schopni splatit a které následně ústí do exekucí, exekuční řízení jsou nákladná a zvyšují další míru zadlužení, nejčastější jsou

56

dluhy vůči bankovním ústavům i nebankovním institucím, na výživném, sociálním a zdravotním pojištění, často jsou obětí lichvy. Populace se takto dostává do dluhové pasti roste fenomén chudoby.

5.5 Poskytovatelé sociálních služeb pro oblast děti-mládež-rodina a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně Tabulka č. 20 Poskytovatelé sociálních služeb pro osoby pro oblast děti-mládež-rodina a pro osoby ohrožené sociálním vyloučením v Českém Těšíně

sociální služba Azylový dům

Nízkoprahové denní centrum

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Noclehárna

Terénní program

poskytovatelé Charita Český Těšín - Charitní dům pro matky v tísni, Třanovského 79/6, Český Těšín

cílová skupina oběti domácího násilí, osoby bez přístřeší, osoby v krizi, rodiny s dítětem/dětmi

Slezská diakonie, středisko BETHEL Český Těšín, Tovární 2044/23a, Český Těšín

osoby bez přístřeší, muži a ženy ve věku 18+

Občanské sdružení AVE – STŘEP, Pod Zvonek 26, Český Těšín – Svibice

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách

Slezská diakonie, středisko BETHEL Český Těšín, Tovární 2044/23a, Český Těšín

osoby bez přístřeší, muži a ženy ve věku 18+

Slezská diakonie, středisko BETHEL Český Těšín, Tovární 2044/23a, Český Těšín Poradna Modrého kříže v ČR, Viaduktova 57/8, Český Těšín

osoby bez přístřeší, muži a ženy ve věku 18-80 let

Odborné sociální poradenství

Slezská diakonie, středisko sociální asistence Třinec Sociální asistence

Modrý kříž v ČR, Viaduktova 57/8, Český Těšín

osoby starší osmnácti let ohrožené závislostí na alkoholu, jiných návykových látkách a hráčských aktivitách, osoby starší osmnácti let, kterým výše uvedené návykové chování jejich blízkých či rodinných příslušníku negativně ovlivňuje život a chtějí tuto situaci změnit

Charita Český Těšín - Charitní sociální rehabilitace, Třanovského 79/6, Český Těšín

osoby a rodiny s dětmi, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a jsou ohrožené sociálním vyloučením

Služby následné péče

Sociální rehabilitace

Osoby starší osmnácti let ohrožené závislostí na alkoholu, jiných návykových látkách a hráčských aktivitách. Osoby starší osmnácti let, kterým výše uvedené návykové chování jejich blízkých či rodinných příslušníku negativně ovlivňuje život a chtějí tuto situaci změnit. rodiny s dítětem/dětmi ve věku 0-18 let nebo osamělá matka (osamělý otec), jiná osoba, která o dítě pečuje ve věku 0 – 18 let, kteří se nacházejí v nepříznivých sociálních situacích


57

Zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže Město Český Těšín - KaSS Střelnice - Střelniční 1, Český Těšín Město Český Těšín - Městská knihovna v Českém Těšíně - Ostravská 67, Český Těšín Apoštolská církev Český Těšín - Křesťanské centrum - Slovenská 3, Český Těšín Apoštolská církev Český Těšín - Agape - Božkova 16, Český Těšín Církevní speciální školy Český Těšín - Pražská 14, Český Těšín Církevní speciální školy Český Těšín - Frýdecká 34, Český Těšín Dům dětí a mládeže - Hrabinská 33, Český Těšín Junák – svaz skautů a skautek - Rybářská 59, Český Těšín Klub mladých Filadelfia - Studentská 25, Český Těšín Sdružení dobrovolných hasičů - Český Těšín Sportovní klub gymnázia v Českém Těšíně - Frýdecká 30, Český Těšín Školní sportovní klub při ZŠ s polským jazykem vyučovacím - Havlíčkova 13, Český Těšín Základní kynologická organizace č. 450 - Slovenská 2005, Český Těšín Občanské sdružení AS ROMA - Frýdecká 10, Český Těšín Základní umělecká škola Pavla Kalety, - Sokola Tůmy 10, Český Těšín 6. pionýrská skupina - Mládežnická 1, Český Těšín Dále v této oblasti pracují tělovýchovné jednoty, jednotlivé základní školy s pestrou nabídkou kroužků a další.

5.4 Výstupy pracovní skupiny Děti-mládež-rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením V rámci organizační struktury procesu aktualizace komunitního plánování ve městě Český Těšín vznikly celkem 2 pracovní skupiny, které samostatně řešily danou oblast sociálních služeb. Jednání pracovních skupin se uskutečňovala na přelomu let 2004 a 2005. Účastníci původní pracovní skupiny děti-mládež-rodina a ostatní osoby ohrožené sociálním vyloučením od 2010: → → → →

Mgr Antošová Jana, Charitní dům pro matky v tísni Bc. Butorová Petra, DiS. - Slezská diakonie, středisko Betel Český Těšín Pindej Marian, Slezská diakonie, středisko Bethel Český Těšín Mgr. Moldrzyková, Městský úřad Český Těšín, odbor sociální – oddělení sociálněprávní ochrany dětí → Andrea Folterová – Občanské sdružení AVE → Mgr. Kupková Jana, Modrý kříž v ČR → Bc. Kubalová Lenka, sociální asistence

SWOT analýza V rámci zpracování poznatků a podkladů získaných jednotlivými pracovními skupinami byla vypracována SWOT analýza, tj. analýza silných stránek (Strenght), slabých stránek (Weakness), příležitostí (Opportunities) a ohrožení (Threats) pro oblast děti-mládež-rodina

58

• • • • •

Silné stránky všeobecné povědomí o potřebě volnočasových aktivit jako prevenci kriminality velký počet organizací zabezpečených kvalitními týmy odborníků zaměřených na práci s dětmi a mládeží neexistence vyhroceného napětí mezi romskou komunitou a většinovou společností existence zařízení poskytujících sociální služby osobám bez přístřeší a osobám závislým a ohroženým závislostí spolupráce zainteresovaných subjektů v této oblasti

• • • • • •

• •

• • • •

Slabé stránky nedostatečná kapacita bydlení pro osoby sociálně vyloučené, či ohrožené sociálním vyloučením absence návazných sociálních služeb v rámci stávajícího systému limitující objem zdrojů pro poskytování těchto služeb neexistence kvalitní občanské poradny

• • • •

• • • •

Příležitosti rozšiřování a zkvalitňování práce s dětmi a mládeží ochota odborníků pracujících s dětmi a mládeží zabezpečit zpracování studie mapující potřeby této cílové skupiny možnost čerpání pomoci ze zdrojů EU využití strategické polohy města pro zvyšování počtu pracovních příležitostí intenzivní osvětová činnost zaměřená na zlepšování soužití romské komunity a většinové společnosti zvyšování informovanosti široké veřejnosti o dané problematice, realizace preventivních programů a informačních kampaní zaměřených na laickou veřejnost posílení spolupráce s městem podpora dobrovolnických programů zaměřených na aktivity v sociálních službách Ohrožení komplikovaná dostupnost zdrojů pro poskytování služeb snižování podílu státního rozpočtu a krajského rozpočtu na financování služeb neřešení problémů minoritních komunit nedostatečné povědomí veřejnosti o skutečném fungování sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu ve městě , přetrvávání a vytváření neopodstatněných předsudků ukončení dotací z EU nesystémové řešení sociálních služeb na celorepublikové úrovni snižování kvality sociálních služeb nebo jejich zánik v důsledku úbytku finanční podpory bagatelizace nutnosti řešení otázek dané problematiky

Vize Dále rozvíjet a zkvalitňovat sociální služby v kapacitě odpovídající potřebám obyvatel města

Cíl Zajistit dostatečnou prevenci sociálně patologického chování a cílenou pomoc osobám v obtížné životní situaci

59

Priority a opatření PRIORITA 1. ZVÝŠIT SOCIÁLNÍ PREVENCI Zdůvodnění 1. prevence je nejúčinnějším a nejméně nákladným opatřením proti sociálně patologickému chování 2. prevence zamezuje vzniku v mnoha případech nevratných škod na zdraví, majetku Opatření 1.1. Podporovat jednorázové volnočasové aktivity pro děti, mládež a rodiny s dětmi Zdůvodnění 1. jednorázové volnočasové akce mají potenciál zapojit do svých aktivit velké množství osob 2. jednorázové akce zapojují do svých aktivit nové účastníky Cíl Zvýšit počet dětí a mládeže zapojených do volnočasových aktivit. Popis 1. identifikace možností u jednotlivých poskytovatelů se zaměřením na volnočasové aktivity mládeže 2. příprava volnočasových akcí 3. finanční, materiálová nebo personální podpora ze strany města 4. propagace akce 5. realizace aktivit Realizátor NNO a organizace se zaměřením na volnočasové aktivity mládeže, Město Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

60

Opatření 1.2. Zmapovat potřeby a podporovat preventivní programy pro děti a mládež včetně výchovy k odpovědnému rodičovství Zdůvodnění 1. ucelené dlouhodobější programy umožňují lepší kontakt s jednotlivými dětmi a mládeží a s jejich skupinami 2. mají potenciál ovlivnit postoje, názory, chování ohrožených skupin dětí a mládeže 3. Stávající programy vycházejí z předpokladů, ale nejsou podloženy relevantním sociologickým průzkumem Cíl Snížit výskyt sociálně patologického chování dětí a mládeže (ničení majetku, výtržnosti, šikana na školách, zneužívání návykových látek apod.), kriminalitu a výskyt budoucích negativních sociálních jevů (nechtěné těhotenství, potratovost, rozvodovost). Popis 1. identifikace nejzávažnějších problémů a rizik 2. pokračovat v intenzívní spolupráci se základními a středními školami 3. spolupráce s manažerem prevence kriminality Realizátor NNO, Městská policie, Městský úřad Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření 1.3. Podporovat kapacity nízkoprahových center pro děti a mládež v místech s rozsáhlou bytovou zástavbou a podporovat propagaci jejich činností Zdůvodnění 1. kapacita a s tím spojené možnosti realizace nových aktivit nízkoprahových center neodpovídají potřebám 2. oblasti s rozsáhlou bytovou zástavbou jsou z hlediska sociálněpatologického chování dětí a mládeže nejrizikovější Cíl Rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež odpovídající jejím zájmům. Popis 1. identifikovat vhodné realizátory nových aktivit pro děti a mládež v oblastech s bytovou zástavbou a pokračovat ve spolupráci se stávajícími organizacemi 2. identifikovat prostorové, materiálové a personální možnosti a finančně podpořit projekty rozšíření kapacit a nabídky nízkoprahových center 3. vhodným a atraktivním způsobem propagovat novou nabídku 4. realizovat nové programy, akce, aktivity 5. pokračovat v intenzívní spolupráci se základními a středními školami Realizátor Městský úřad, NNO Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

61

Opatření 1.4. Podporovat aktivity zaměřené na integraci osob vracejících se z ústavních sociálních a výchovných zařízení, osob v postpenitenciární péči, osob ohrožených bezdomovectvím a osob bez přístřeší do běžného života Zdůvodnění 1. osoby vracející se z ústavních sociálních a výchovných zařízení, osoby v postpenitenciární péči, osoby ohrožené bezdomovectvím a osoby bez přístřeší potřebují pomoc při orientaci v novém prostředí 2. jsou ohroženy nezvládnutím přechodu do běžného života, jsou zranitelné a zároveň ohroženy sociálně patologickým chováním 3. často nemají prostředky k zajištění základních životních potřeb, zejména k zajištění bydlení 4. jsou rizikovými skupinami z hlediska trhu práce 5. tato skupina osob je ohrožena sociálním vyloučením díky společenským předsudkům Cíl Snížit riziko sociálního vyloučení osob vracejících se z ústavních sociálních nebo výchovných zařízení, osob v postpenitenciární péči, osob ohrožených bezdomovectvím a osob bez přístřeší do běžného života. Popis 1. pro tuto skupinu osob vyčlenit tzv. tréninkové byty 2. připravit a realizovat projekt zaměřený na sociální práci s těmito osobami 3. zajistit průběžné financování aktivit projektu Realizátor NNO ve spolupráci městem Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

62

Opatření 1.5. Podporovat aktivity zaměřené na začleňování osob a minoritních komunit ohrožených sociálním vyloučením do života většinové společnosti Zdůvodnění 1. dlouhodobé přehlížení problémů minoritní komunity přináší sociální napětí, které se může vystupňovat v rasisticky motivované trestné činy 2. izolovanost a narůstání problémů osob ohrožených sociálním vyloučením je důvodem vyšší nezaměstnanosti, ztráty bydlení, bezdomovectví, kriminality, prostituce, lichvy a dalších nežádoucích sociálních jevů 3. nevhodné sociální návyky se přenáší na mladou generaci, která živobytí založené na sociálních dávkách již vnímá jako normu Cíl Snížit riziko sociálního vyloučení ohrožených skupin obyvatel Popis 3. identifikovat možnosti řešení problémů osob a minoritních komunit ohrožených sociálním vyloučením 4. připravit a realizovat projekt zaměřený na poskytování sociálně aktivizačních služeb rodinám s dětmi ohroženým sociálním vyloučením s cílem obnovit jejich narušené funkce 5. poskytnout grant na řešení vybraných problémů Realizátor NNO ve spolupráci s městem Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

PRIORITA 2. UDRŽET A ROZVÍJET SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI, OSOBY V NEPŘÍZNIVÉ SOCIÁLNÍ SITUACI, OSOBY OHROŽENÉ ZÁVISLOSTMI, BEZDOMOVECTVÍM, OSOBY BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Zdůvodnění 1. sociální služby zabraňující marginalizaci ohrožených osob 2. sociální služby napomáhají řešit jejich problémy a zabraňují jejich vyhrocení 3. preventivně působí proti rozdělení rodiny, zamezují odběru dětí do ústavní péče

63

Opatření 2.1. Podporovat rozvoj odborného sociálního poradenství pro osoby v sociální a hmotné nouzi, nezaměstnané, bez přístřeší, osob ohrožených závislostí a závislých na návykových látkách a osob zadlužených Zdůvodnění 1. rychlý nárůst počtu osob zatížených úvěry, splátkami, hypotékami 2. pravděpodobné zvyšování počtu osob v hmotné nouzi z důvodů deregulace nájemného, zvyšování životních nákladů a zároveň reformy sociálního systému na národní úrovni (tendence ke snižování sociálních dávek, podpor, příspěvků) Cíl Snižovat počet osob v sociální a hmotné nouzi, nezaměstnaných osob, osob bez přístřeší. Popis Podporovat rozvoj a provoz sociálních služeb zaměřených na poskytování odborného sociálního poradenství. Realizátor Město Český Těšín, NNO Finanční průběžně náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření 2.2. Optimalizovat rozvoj a zkvalitňování služeb stávajících zařízení pečujících o osoby v nepříznivé sociální situaci, rodiny s dětmi a osoby ohrožené závislostmi. Zdůvodnění 1. sociální zařízení by měla naplňovat standardy kvality 2. počet osob vyžívajících služby v těchto zařízeních neklesá, naopak pomalu se zvyšuje 3. především pomocí průběžného zvyšování kvalifikace poskytovatelů sociálních služeb je možné inovativními způsoby hledat řešení problémových situací uživatelů Cíl zefektivnit řešení problémů osob v nepříznivé sociální situaci a osob ohrožených závislostmi Popis Finančně podpořit projekty zkvalitňování služeb, projekty vzdělávání pracovníků a projekty přejímání dobré praxe z jiných zařízení, měst a z jiných zemíRealizátor Město Český Těšín Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

64

Opatření 2.3. Zřídit azylový dům pro osoby bez přístřeší Zdůvodnění 1. absence azylového domu pro osoby bez přístřeší na území města jako jednoho článku reintegračního procesu 2. evidentní výskyt a pohyb osob bez přístřeší na území města Cíl Zajistit osobám bez přístřeší základní životní potřeby Popis 1. zřízení azylového domu v návaznosti na otevřenou noclehárnu a denní centrum 2. poskytování sociálních služeb dle zákona a naplňování standardů kvality v sociálních službách 3. finanční podpora zřízení a provozu azylového domu Realizátor NNO Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

Opatření 2.4. Podporovat poskytování a rozvoj služeb následné péče a sociální rehabilitace pro osoby, které úspěšně prošly stávajícími zařízeními sociálních služeb a osob ohrožených sociálním vyloučením Zdůvodnění 1. absence návazných služeb na území města jako jednoho článku reintegračního procesu osob 2. evidentní výskyt a pohyb osob bez přístřeší, ohrožených závislostí a závislých na návykových látkách a osob žijících nedůstojným způsobem života na území města, kteří úspěšně prošli stávajícími sociálními službami a je třeba je posunout dále v jejich resocializaci Cíl Zajistit osobám které mají zájem změnit styl života kontinuální podporu Popis 1. podpora návazných sociálních služeb podporujících návrat do přirozeného prostředí v návaznosti na existenci azylového domu pro matky v tísni a na otevřenou noclehárnu a denní centrum 2. poskytování sociálních služeb dle zákona a naplňování standardů kvality v sociálních službách 3. deklarace podpory provozu azylového domu Realizátor NNO Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

65

•

Výstupy zástupců pracovních skupin

V rámci aktualizace komunitního plánování vyplynuly následující závěry. Vize Dále rozvíjet a zkvalitňovat sociální služby v kapacitě odpovídající potřebám města Cíl Zajistit dobře fungující systém rozvoje sociálních služeb ve městě Český Těšín Priority a opatření pro obecnou úroveň v sociálních službách PRIORITA 1. ZVYŠOVAT INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zdůvodnění 1. U některých skupin obyvatel přetrvává slabá informovanost o nabídce sociálních služeb 2. Dobrá informovanost občanů o možnostech využití služeb může předejít mnoha problémovým situacím nebo zmírnit následky problémových situací Opatření 1.1. Intenzivněji využívat stávající informační kanály Zdůvodnění 1. Stávající informační kanály pokrývají převážnou část populace města 2. Některé zdroje jsou distribuovány do všech domácností Cíl Zvýšit počet příspěvků informujících občany o jednotlivých službách Popis 1. pravidelně nabízet prostor Těšínských listech, na webových stránkách města a na různých akcích pro prezentaci jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb a pro prezentaci názorů a postřehů uživatelů služeb 2. Oslovovat jednotlivé poskytovatele sociálních služeb k vyjádření se na různá aktuální témata Realizátor Město Český Těšín, NNO nebo organizace zřizována městem Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové Opatření 1.2 Soustavně aktualizovat veškeré informační materiály Zdůvodnění Pouze aktuální informace mají nejvyšší informační hodnotu Cíl Zajistit pravidelnou aktualizaci nejrozšířenějších zdrojů informací Popis 1. Identifikovat nejrozšířenější informační zdroje 2. Stanovit termíny aktualizace informací jednotlivých zdrojů 3. Připravit nové informace 4. Provést jejich aktualizaci Realizátor Město Český Těšín, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb Zahájení průběžně činnosti

66

Finanční náklady Zdroje

Lidské Materiálové Prostorové -

PRIORITA 2. PROVÁZAT SOCIÁLNÍ SLUŽBY NAVZÁJEM A S OSTATNÍMI SLUŽBAMI Zdůvodnění 1. Provázání jednotlivých služeb urychluje a zefektivňuje pomoc pro potřebné 2. Provázání jednotlivých služeb iniciuje vznik partnerství a spolupráce mezi jednotlivými subjekty, buduje vzájemnou důvěru 3. Pomoc potřebným je komplexní a proto účinnější Opatření 2.1. Zajistit bezodkladnou informovanost pracovníků sociálního odboru města o nových nebo modifikovaných službách a o skutečném počtu neuspokojených uživatelů, o občanech, kteří nespadají do cílových skupin stávajících sociálních služeb, kteří však potřebují pomoc Zdůvodnění 1. Sociální odbor města je často primárním kontaktním místem pro osoby se zájmem o sociální služby 2. Sociální odbor udržuje kontakt s uživateli sociálních služeb 3. Po umístění žadatele do zařízení je třeba korigovat pořadník jiného zařízení, ve kterém byl žadatel rovněž zapsán (domovy pro seniory) 4. Při odstěhování, úmrtí, ztrátě zájmu o službu je nutné korigovat všechny pořadníky, ve kterých byl zájemce evidován (domovy pro seniory) Cíle a) Udržovat dobrou komunikaci mezi sociálním odborem města a jednotlivými poskytovateli sociálních služeb b) Mít přehled o skutečném počtu čekatelů na určitou sociální službu Popis Ad a) • Motivovat poskytovatele i soc. odbor k organizaci návštěv, krátkodobých pobytů, exkurzí v sociálních zařízeních • Předávat informace o nových službách v papírové podobě na sociální odbor města v množství odpovídajícím počtu pracovníků odboru, eventuálně počtu pracovišť, intenzivněji využívat internet Ad b) Dle harmonogramu předávání informací mezi poskytovateli a mezi zadavatelem a jednotlivými poskytovateli Realizátor Město Český Těšín, jednotliví poskytovatelé soc. služeb Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

67

Opatření 2.2. Zlepšit komunikaci mezi poskytovateli sociálních služeb a ostatními zainteresovanými subjekty zajišťujícími návazné služby (zdravotní, vzdělávací, služby zaměstnanosti) Zdůvodnění Vzájemně se doplňující služby lépe řeší problémy potřebných osob, zmenšují riziko opětovného vyvstání problému v budoucnosti Cíl Řešit problémy komplexně – viz priority jednotlivých skupin Popis 1. Do procesu komunitního plánování zapojit představitele zdravotních služeb, vzdělávacích služeb a služeb zaměstnanosti. 2. Identifikovat největší překážky návaznosti služeb 3. Navrhnout řešení 4. Realizace návrhů Realizátor Město Český Těšín, pracovní skupiny komunitního plánování Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

PRIORITA 3. ZAMEZIT ŽIVELNÉMU, NESYSTÉMOVÉMU ROZVOJI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zdůvodnění 1. Živelný rozvoj služeb ztěžuje orientaci v rozsahu a kvalitě jednotlivých služeb 2. Způsobuje problémy s finančním zajištěním celého systému 3. Zapříčiňuje každoroční existenční nejistotu některých poskytovatelů sociálních služeb Opatření 3.1. Vytvořit standardní grantový systém zavádění sociálních služeb Zdůvodnění 1. Průhledné poskytování finančních prostředků na sociální služby 2. Snadnější kontrola efektivního využití prostředků a naplnění cílů 3. Vznik služeb odpovídajících potřebám obyvatel 4. Zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti služeb Cíl Usnadnit provozování sociálních služeb Popis 1. Identifikace potřeby sociální služby - jednotlivé pracovní skupiny KP viz priority 2. Vyčlenění prostředků potřebných k zavedení nové služby 3. Stanovení podmínek pro zavedení nové služby 4. Zřízení výběrové komise složené ze zástupů zadavatele, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb posuzujících soulad navrhovaných služeb s prioritami komunitního plánu 5. Vyhlášení grantů, výběr projektů 6. Realizace projektů Realizátor Město Český Těšín, navrhovatelé úspěšných projektů Zahájení průběžně činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové -

68

Opatření 3.2 Vytvořit transparentní systém financování poskytovatelů sociálních služeb Zdůvodnění Podíl na financování služeb je předpokladem stejné zodpovědnosti za provozované služby Je předpokladem dlouhodobé finanční, provozní a organizační udržitelnosti služby Zvyšuje efektivitu vynakládaných prostředků Podíl státních a krajských prostředků na financování sociálních služeb se neustále snižuje, město není schopno toto snižování dotovat z vlastních zdrojů Cíle • Zjednodušit systém financování sociálních služeb • Snížit každoroční existenční nejistotu poskytovatelů sociálních služeb • Transparentnost financování sociálních služeb Popis Stanovit kritéria, která určí poskytovatele sociálních služeb s nárokem na kontinuální financování . Propočítat a vyčlenit potřebné prostředky Vytvořit mechanismus rozdělování prostředků mezi jednotlivé poskytovatele sociálních služeb. Realizátor Město Český Těšín, NNO, organizace zřizované městem Zahájení dle platné legislativy činnosti Finanční náklady Zdroje Lidské Materiálové Prostorové OPATŘENÍ 4 PODPOROVAT VZNIK SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ PRO NÍZKOPŘÍJMOVÉ OBČANY V PRODUKTIVNÍM VĚKU Zdůvodnění 1. absence sociálních bytů znemožňuje proces resocializace osob ohrožených sociálním vyloučením a sociálně vyloučených 2. sociálního vyloučení osob v produktivním věku 3. jednoho článku reintegračního procesu 4. evidentní výskyt osob bez možnosti dosáhnout na úvěry pro zakoupení bytu Cíl Zajistit osobám s nízkými příjmy bydlení (např. PID + dítě) Popis 1. analyzovat potřebnost 2. vyčlenění bytů ze stávajícího bytového fondu 3. vyčlenění bytů v rámci plánované nové výstavby bytů Realizátor Zahájení činnosti Finanční náklady Zdroje

Město Český Těšín průběžně dle dostupných zdrojů Lidské Materiálové Prostorové

-

69

PRIORITA 5 ZVÝŠIT DŮRAZ NA PLNĚNÍ PRIORIT KOMUNITNÍHO PLÁNU 1. Vyčlenit v rámci stávajících zaměstnanců koordinátora komunitního plánování. 2. Důsledně požadovat po poskytovatelích sociálních služeb, které město financuje - prioritně řešit občany města. 3. Změnit financování poskytovatelů sociálních služeb ze strany města-navázat na počet zajištěných občanů města a upustit od plošného financování. 4. Nacenit sociální služby (finanční skupina KP MSK).

Seznam příloh Příloha č. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření

Použitá literatura a zdroje Český statistický úřad: Údaje o sčítání lidu, domů a bytů z roku 1980, 1991, 2001. http://www.czso.cz Úřad práce v Českém http://www.uradprace.cz

Těšíně:

Údaje

o

vývoji

počtu

nezaměstnaných.

Město Český Těšín a Charita Český Těšín: Výstupy dotazníkového šetření jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. http://www.mpsv.cz/clanek.php?lg=1&id=849, poslední aktualizace 28. 4. 2005. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Komunitní plánování – věc veřejná. http://www.mpsv.cz/clanek.php?lg=1&id=847, poslední aktualizace 28. 4. 2005. Statutární město Karviná: Komunitní plánování. http://www.karvina.org Magistrát města Ostravy: Komunitní plánování. http://www.mmo.cz Město Bruntál: Komunitní plánování. http://www.komplan-bruntal.wz.cz Centrum pro komunitní práci, o. p. s.: Návrhy konkrétních metodik pro komunitní plánování sociálních služeb v ČR, 2005. http://www.cpkp.cz Andrle, A: Perspektivy vývoje obyvatelstva České republiky do roku 2020 podle velikostních skupin. Veřejná správa, 1999, č. 42. http//mvcr.cz/casopisy/s/1999/99_42 Český statistický úřad: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2030. Praha 1999. Sborník kongresu VII. gerontologické dny Ostrava. Ostrava, 2003. Konference: VII. gerontologické dny Ostrava. Kolektiv autorů: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1

70

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÝ TĚŠÍN NA LÉTA

Recommend Documents