ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ BAREVNÉ KAMÍNKY

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

„BAREVNÉ KAMÍNKY“

MŠ – PRAHA - KBELY Letců 731 197 00 Praha 9 - Kbely IČO: 709 202 90 Tel: 286 85 20 13 E-mail: [email protected] Internetová stránka: www.mskbely.cz Ředitelka školy: Kamila Kyralová Vedoucí učitelka: Jana Lafková Zřizovatel školy: MÚ, Praha 9 - Kbely Starosta: Pavel Ţďárský

Autor programu: Kamila Kyralová, Jana Lafková Spoluautorka: Jiřina Hamplová Platnost dokumentu: od 1.9. 2010 Provoz MŠ: 6.30 – 17.00hod.

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání mateřské školy Kbely je vytvořen v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.

Motto: Školička jak kytička, je z ní slyšet písnička, zpívá dětem pro radost, pro všechny má hraček dost…

1

OBSAH ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. Identifikační údaje o mateřské škole, obsah ŠVP ……………… str. 1 - 2 2. Charakteristika mateřské školy …………………………….……… str. 3 - 5 2.1. Akce mateřské školy 2.2. Plán pedagogických porad 3. Podmínky vzdělávání …………………………………………………. str. 6 - 11 3.1. Materiální podmínky 3.2. Ţivotospráva 3.3. Psychosociální podmínky 3.4. Organizační chod řízení 3.5. Spoluúčast rodičů, partnerství 3.6. Personální podmínky a pedagogické zajištění 3.7. Řízení mateřské školy 4. Organizace vzdělávání ……………………………………………….. str. 12-14 4.1. Uspořádání mateřské školy 4.2. Informativní organizace dne 4.3. Krouţky v MŠ 5. Charakteristika vzdělávacího programu …………………….……. str. 15 - 24 5.1. Charakteristika ŠVP, Barevné kamínky 5.2. Témata a podtémata 6. Vzdělávací obsah ……………………………………………………..... str. 25 - 56 6.1. Průběţné vzdělávací cíle 6.2. Konkrétní vzdělávací cíle 6.2.1. Pohybová oblast 6.2.2. Komunikační – řečová oblast 6.2.3. Poznávací oblast 6.2.4. Estetická oblast 6.2.5. Pracovní oblast 6.3. Obsahová náplň činností 7. Evaluační systém ………………………………………………………. str. 57 - 60 7.1. Pravidla pro evaluaci 7.2. Struktura hodnocení 7.3. Dokumenty ke zpracování 7.4. Podklady pro evaluaci

2

2. CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY K 1.7.2001 došlo ke sloučení MŠ Letců a MŠ Albrechtická v jeden právní subjekt MŠ Praha - Kbely. Škola je organizací s příspěvkovou formou hospodaření. Provoz školy je hrazen dotací od zřizovatele a ze školného. Sloţení tříd v obou školkách je homogenní. Mateřská škola Letců byla zrekonstruovaná v průběhu roku 2006 – otevřená byla 10.10.2006 za účasti pana prezidenta České republiky Václava Klause. Mateřská škola Albrechtická byla kompletně zrekonstruována a znovu otevřena v říjnu roku 2010. V MŠ Albrechtická jsou tři třídy, které si říkají Kuřátka, Medvíďata a Berušky (s počtem 84 dětí) a v MŠ Letců je šest tříd Ţabičky, Broučci, Kočičky, Motýlci, Sluníčka a Kytičky (s počtem 168 dětí). Zájem o naše školky je velký, protoţe nabízíme velké mnoţství nadstandardních aktivit: plavání, angličtina, jóga, hra na flétnu, taneční krouţek, moderní tanec a keramika. Kaţdoročně se děti zúčastňují přehlídky Předškoláček, kde předvedou své dovednosti např. ve hře na flétnu, sportovních dovedností a country tancích. Děti se během roku téţ účastní různých výtvarných soutěţí např. „ Náš modrý domov „ , „Bezpečnost dětí na silnici „ apod. Pro zpestření všedních dnů a seznámení dětí s tradicemi našich předků pořádáme karneval, masopust, vynášení Mařeny a pálení čarodějnic. Zároveň si připomínáme sv. Mikuláše, vánoční a velikonoční svátky, svátek maminek a den dětí. Co se děti ve školce naučily, mají moţnost předvést na besídkách věnovaných Vánocům a svátku maminek. Velký ohlas mají naše školy v přírodě, kde si děti uţijí her, bobříků dovedností, bojovek, táboráku, zpěvu s kytarou a výletů. Po celý rok pravidelně zveme do školek divadelní společnosti, cirkusové umělce a hudebníky. Oblíbený bývá koncert v ZUŠ Čakovice. Spolupracujeme s místní knihovnou, kam děti docházejí na tématické pořady. Naší milou tradicí se stala veřejná vystoupení v Domech pro seniory a při vítání nových občánků. Kaţdoročně podporujeme charitativní akce pro dětská oddělení v nemocnicích a pro děti v dětských domovech. Tímto děti učíme sounáleţitosti, empatii a nebýt lhostejný k druhým. V září pořádáme tradiční výlet do lesa, kde děti poznávají krásy přírody a sbírají houby. V průběhu roku vyjíţdíme na různé poznávací výlety. Na konci školního roku se loučíme s předškoláky závěrečným táborákem, nastávajícím prvňáčkům předáme v upomínku na školku knihu a popřejeme jim společně dobrý start do školy. V našich školkách je věnována velká péče při sestavování jídelníčku pro naše malé strávníky, dbáme na vyváţenou stravu s dostatečným přísunem ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a produktů zdravé výţivy. Celý den je dodrţován pitný reţim. V závěru školního roku jsme se zaměřili na vybavení školních zahrad, kam jsme z vlastních zdrojů, ale i od sponzorů zakoupili víceúčelové průlezky. Otevřený přístup všech učitelek a zaměstnanců přispívá k pohodě, k vytváření vzájemných vztahů a pocitu bezpečí, harmonie, lásky a klidu, coţ je pro nás všechny, děti i dospělé, velmi důleţité. Snaţíme se, abychom dětem nezevšedněly a i po letech si všechny děti na roky strávené ve kbelských školkách rády vzpomněly. Odměnou za naši snahu a náročnou práci je spokojenost všech dětí a jejich rodičů. 3

2.1. AKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY: 

Informativní schůzky pro rodiče



Výlet do lesa



Fotografování dětí



Podzimní slavnost



Barborky v MŠ



Mikulášská nadílka



Jeţíšek naděluje



Vánoční besídka pro rodiče



Návštěva předškoláků v 1. Třídě ZŠ



Zimní sportovní hry



Karneval



Masopust



Vynášení Mařeny



Pálení čarodějnic



Výchovný koncert v ZUŠ



Zápis do MŠ



Účast na přehlídce Předškoláček



Den „ O zvířátkách



Jarní škola v přírodě



Svátek dětí



Indiánský den



Ukázkové hodiny jógy a tanečního krouţku



Výlety



Rozloučení předškoláky



Olympiáda v MŠ



Celoročně divadelní představení v MŠ cca 1krát za měsíc



Návštěva knihovny



Vystupování v Domě s pečovatelkou sluţbou



Účast na akcích pořádaných MÚ

4

2.2. PLÁN PEDAGOGICKÝCH PORAD: 







Srpen: 1.

Zahájení školního roku

2.

Proškolení BOZP

3.

Zajištění organizace školního roku

4.

Seznámení s akcemi školy

5.

Harmonogram divadel

6.

Harmonogram knihovny

Listopad: 1.

Příprava Mikuláše a vánoční besídky

2.

Návrhy na OŠD

1.

Pololetní hodnocení

2.

Příprava na jarní svátky

3.

Příprava na ŠvP-květen, červen

Únor:

Červen: 1.

Pedagogická evaluace

2.

Příprava na prázdninový provoz

5

3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Záměr: Veškeré snažení všech zaměstnanců školy směřuje k tomu, aby zde dítě bylo šťastné a spokojené a aby v péči o ně byla společně s rodiči vytvořena cesta spolupráce, vzájemné důvěry a otevřenosti. Pedagogický kolektiv má 18 učitelek (včetně ředitelky). Ředitelka pravidelně dochází do MŠ Albrechtická, v nepřítomnosti ředitelky dílčí úkoly zastává zástupkyně ředitelky. Na kaţdé škole je školnice, uklízečky a kuchařky.Kolektiv zaměstnanců je stmelený, všichni se snaţíme přispívat k harmonii a příjemnému klima v MŠ a nezapomínáme, ţe jsme vzor pro děti. Sluţby jsou zajišťovány tak, aby byla zajištěna péče a bezpečnost dětí. Do dalšího vzdělání jsou zapojeny všechny učitelky, formou školení a přednášek. Ředitelka průběţně nakupuje pro potřeby všech vycházející odborné publikace.

3.1. Materiální podmínky 3.2. Ţivotospráva 3.3. Psychosociální podmínky 3.4. Organizační chod řízení 3.5. Spoluúčast rodičů, partnerství 3.6. Personální podmínky a pedagogické zajištění 3.7. Řízení mateřské školy 3.1. MATERIÁLNÍ PODMÍNKY ŠKOLY 

Mateřská škola byla rekonstruována v průběhu roku 2006.



Její technický stav je odpovídající stáří budovy. Má dostatečně velké prostory a takové prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí.



Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůţka) jsou přizpůsobeny antropometrickým poţadavkům, odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu.



Kaţdý rok jsou prováděny běţné opravy a revize.



Dle finančních moţností se konají i větší úpravy budovy.



Na budovu mateřské školy navazuje rozlehlá zahrada. Tyto prostory jsou vybavené tak, aby umoţňovaly dětem rozmanité pohybové a další aktivity. O brouzdaliště na školní zahradě se stará školnice. Sekání zahrady zajišťuje MÚ. 6



Děti mají dostatečně širokou nabídku hraček, pomůcek a materiálů pro námětové hry. Jsou obměňovány podle finančních moţností školy a pedagogy plně vyuţívány.



Hračky jsou umístěny tak, aby k nim měly děti volný a bezpečný přístup.



Děti se sami svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je shlédnout i jejich rodiče.



Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů (týkajících se např. čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, světla a stínu, alergizujících či jedovatých látek a rostlin apod.).

3.2. ŢIVOTOSPRÁVA Záměr: Naučit děti správnému stolování a zdravému stravování, které je součástí zdravého životního stylu. 

Provoz: 6.30 hod – 17.00 hod



Příchod do MŠ je do 8.00 hod., pozdější příchod je nutno projednat s třídní učitelkou. Dítě přivádí a odvádí dospělá osoba, nebo osoba předem dohodnutá a písemně stvrzená s třídní učitelkou a ředitelkou školy.



Děti mají moţnost spontánního pohybu po herně MŠ i po školní zahradě.



V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí (např. dětem s niţší potřebou spánku je nabízen jiný klidný program namísto odpočinku na lůţku apod.).



Je zachovávána skladba jídelníčku, technologie přípravy pokrmů a nápojů.



Dětem je poskytována plnohodnotná a vyváţená strava dle příslušných předpisů.



Mezi jednotlivými pokrmy jsou dodrţovány vhodné tříhodinové časové intervaly. Pomalejší děti mohou jíst déle dle svého tempa.



Děti nejsou nuceny do jídla, ale motivovány, aby alespoň ochutnaly a naučily se zdravému stravování a stolování.



Pitný reţim je v mateřské škole po celý den. Jiţ od rána je připraven ovocný čaj. Probíhá i při pobytu venku na školní zahradě.



Děti jsou kaţdodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamţité kvalitě ovzduší.



Pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého ţivotního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor. 7

3.3. PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY 

Všichni zaměstnanci mateřské školy vytvářejí dětem takové prostředí, aby se cítily spokojeně, jistě a bezpečně.



V dětech rozvíjíme citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou podporu a pomoc.



V mateřské škole se děti adaptují tak dlouho, jak sami potřebují, aby získaly důvěru v učitelky a byly spokojené.



Mají dostatek času na spontánní činnosti. Činnosti mohou dokončit podle svého tempa, aniţ by ostatní děti byly nuceni na ně čekat.



Všechny děti mají v kolektivu stejné postavení, nejsou manipulovány, jsou podporovány pozitivní motivací.



Děti jsou spoluúčastníky tvorby pravidel chování, mají moţnost podílet se na programu, jsou předem seznamovány s programem činností.



Hodnocení převaţuje pozitivní- pochvalou a povzbuzením, podporuje děti, aby se nebály pracovat samostatně a důvěřovat si.



V naší mateřské škole mají všechny děti stejná práva, stejné moţnosti i stejné povinnosti. Nikdo není zvýhodňován ani znevýhodňován.



Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho ţivota (je dítěti tematicky blízká, jemu pochopitelná, přiměřeně náročná, dítěti uţitečná a prakticky vyuţitelná.)



Pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval stejně jako odsudků.



Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě (autenticky).



Pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí).

8

3.4. ORGANIZAČNÍ CHOD ŘÍZENÍ                

Vedeme děti k samostatnosti spolupráci s druhými Časový reţim dne je uspořádán tak, aby vytvářel u dětí pocit bezpečí a jistoty Denní řád je dostatečně pruţný a umoţňuje reagovat na ind. moţnosti dětí Děti v MŠ nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí Děti mají dostatek času na spontánní hru Dětem se věnujeme skupinově i individuálně Poměr spontánních a řízených aktivit je v denním programu vyváţený Poskytujeme dětem dostatek prostoru, aby kaţdý mohl pracovat samostatně Děti mají k dispozici dostatečné mnoţství materiálů Reagujeme na práci všech dětí Děti povzbuzujeme Poskytujeme čas a prostor k experimentování Všechny práce vystavujeme, pokud si děti chtějí vzít své výtvory domů, nebráníme jim Nespěcháme na děti Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí Snaţíme se zabezpečit klidné, nestresující prostředí, aby při plánovaných aktivitách nedocházelo k časovým tísním a zbytečnému spěchu

Doba vymezená pro jednotlivé činnosti (ranní hry, ranní kruh, ranní cvičení…) je orientační, pokud děti vyžadují hru déle, ponecháme jim čas na dokončení. To platí i v ostatních činnostech.

3.5. SPOLUÚČAST RODIČŮ, PARTNERSTVÍ Záměr: Zaměřit se více na adaptační program. Hledat nové formy spolupráce. Vytvářet cestu důvěry a spolupráce. Zajistit dostatečnou informovanost o dění MŠ, RVP, ŠVP 

Naše školka úzce spolupracuje s MČ, se ZŠ, s OPPP, s logopedkou (pí.Jirutková), kaţdá třída má své zástupce v SRPDŠ a rodiče jsou tak informováni o dění v MŠ.



Učitelky usilují o to, aby mezi rodiči a MŠ panovala oboustranná důvěra, vstřícnost, porozumění, respekt a vzájemná spolupráce. Spolupráce funguje na základě partnerství.



Pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaţí se jim porozumět a vyhovět.



Např. v oblasti věcného prostředí, ţivotosprávy dětí, psychosociálního klimatu, organizace vzdělávání, personálního a pedagogického zajištění, spolupráce mateřské školy s rodinou apod.



Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláška o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a o vzdělávání dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. 9



Rodiče se mohou podílet na dění v mateřské škole, navrhovat učitelkám náměty na programy, výlety, apod.



Rodiče jsou včas informování o problémech dětí v mateřské škole jak zdravotních, tak i výchovných, nebo vzdělávacích. Učitelky se společně s rodiči snaţí domlouvat na řešení problémů při výchově a vzdělávání, aby byly tyto problémy včas odstraněny.



Učitelky chrání soukromí rodiny, zachovávají diskrétnost ve svěřených vnitřních záleţitostech, nezasahují do soukromí a ţivota rodiny, pokud nejsou porušovány práva dítěte.



Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě, nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání.

3.6. PERSONÁLNÍ PODMÍNKY A PEDAGOGICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Záměr: Prohlubovat kvalifikaci všech pracovnic. 

Učitelky se chovají podle zásad zdravého ţivotního stylu a poskytují dětem přirozený vzor.



Všichni pracovníci, kteří pracují v mateřské škole jako pedagogové, mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kterým část odbornosti chybí, si ji průběţně doplňují. Pedagogové se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně.



Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udrţení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně svojí osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání.



Další vzdělávání je zabezpečováno v rozsahu moţností mateřských škol i zřizovatelů.  Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení mateřské školy, ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o zásadních otázkách školního programu.  Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci.  Pedagogický sbor pracuje jako tým, zve ke spolupráci rodiče.  Plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční, opírá se o předchozí analýzu a vyuţívá zpětné vazby.  Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, jsou smysluplné a uţitečné. Z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci.  Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, s nejbliţší základní školou, popřípadě i jinými organizacemi v místě mateřské školy a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí. 10



Pedagogický sbor, resp. pracovní tým funguje na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel.



Povinnosti a pravomoce všech pracovníků v mateřské škole jsou vymezeny.



Pedagogický i provozní personál respektuje potřeby dětí ( obecně lidské i vývojové a individuální ), reaguje na ně a napomáhá v jejich uspokojování.



Sluţby učitelek jsou organizovány tak, aby byla vţdy při všech činnostech zajištěna optimální pedagogická péče.



Učitelky vedou děti tak, aby se cítily fyzicky, psychicky i sociálně dobře. Dávají dětem dostatek podnětů k učení a radost z něho. Posilují sebevědomí dětí a jejich důvěru ve vlastní schopnosti. Podporují rozvoj vzájemných vztahů tak, aby se ve skupině cítily bezpečně.



Specializované sluţby, jako je logopedie, rehabilitace, či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky.

3.7. ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY Záměr: Vést všechny pracovníky k uvědomění si, že jak se bude dítě cítit v MŠ, rozhodují vztahy všech, kdo se na jeho vzdělání podílejí. Vnímat týmovou práci jako nezbytnou podmínku pro naplnění cílů RVP. 

Vedení mateřské školy disponuje kvalitními odbornými schopnostmi.



V mateřské škole je uplatňován demokratický styl práce.



Vedoucí učitelka má smysl pro odpovědnost, je ochotná akceptovat důsledky svých rozhodnutí.



Dovede podpořit podřízeného. Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny.



Plánování mateřské školy je funkční, opírá se o předchozí analýzu a vyuţívá zpětné vazby, učitelky na tvorbě školního a třídního vzdělávacího programu spolupracují.



Na evaluaci se podílejí obě učitelky, z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci.



Je respektován názor zaměstnanců.



Učitelky pracují jako tým.

11

4. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 4.1. Uspořádání mateřské školy 4.2. Informativní organizace dne v MŠ 4.3. Krouţky v MŠ 4.1. USPOŘÁDÁNÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY 

Mateřská škola Letců má šest tříd (s počtem 168 dětí):  1.třída: Ţabičky  2.třída: Broučci  3.třída: Kočičky  4.třída: Motýlci  5.třída: Sluníčka  6.třída: Kytičky



Mateřská škola Albrechtická má tři třídy (s počtem 84 dětí):  1.třída: Kuřátka  2.třída: Medvíďata  3.třída: Berušky



Mateřská škola má v kaţdé třídě:  Umývárnu a záchodky pro děti. V umývárně je šatna na ručníky, zásobník na papírové ubrousky, sprchový kout, umyvadlo pro učitelky, v některých třídách jsou toalety pro učitelky  Kaţdá třída je dělena na hernu a prostor pro činnost u stolků  Školky jsou vybaveny moderním a účelným nábytkem  Elektronická zařízení (rádio, telefon, televize..)

 V budově se nachází:  U kaţdé třídy je šatna pro děti.  Sborovna-místnost na odkládání věcí pro učitelky.  Obě školky mají svou kuchyň, malé kuchyňky slouţící k výdeji jídel a umývání nádobí.  Místnost skladování výtvarných pomůcek.  Sklad čistících prostředků, čistých lůţkovin a ručníků.  Na školní zahradě se nachází :  Krytá pískoviště, lavičky, zvířátka na péru, několik průlezek, skluzavka a houpačky  Hračky pouţívané na školní zahradě (pomůcky na písek, koloběţky, vodní svět, deky, kočárky…) jsou ukládány do zahradního domku. 

Schválená hygienická kapacita mateřské školy od 1.9.2011 je 252 dětí.



Mateřskou školu navštěvují děti ve věku od 3 do 6 let.



Do mateřské školy jsou přijímány dětí od 3 let, které jsou schopné a mají osvojené základní hygienické návyky. Při větším počtu přihlášek rozhoduje pro přijetí do mateřské školy věk dítěte (starší děti jsou upřednostňovány před mladšími) a zda rodiče pobírají rodičovský příspěvek (přednost mají zaměstnané maminky nepobírající rodičovský příspěvek). Největší přednost pro přijetí mají děti předškolního věku. 12

4.2. INFORMATIVNÍ ORGANIZACE DNE V MŠ        



Zákonný zástupce je povinen oznámit MŠ předem známou nepřítomnost dítěte. Není-li nepřítomnost předem známá, omluví dítě neprodleně rodič. Rodič je povinen předat dítě osobně paní učitelce. Do MŠ můţe přijít pouze zdravé dítě. V případě, ţe dítě prokazuje zjevné příznaky virózy, nachlazení nebo jiného onemocnění, má právo učitelka dítě do MŠ nepřijmout. Rodiče nahlásí ihned změny v osobních datech dítěte a změnu telefonního spojení. Učitelka nesmí odejít od dětí. V závaţných důvodech si zajistí dohled jiné pracovnice MŠ. Po celý den dodrţujeme pitný reţim Jde nám o integrované vzdělávání, jehoţ součástí je výtvarná, hudební, pohybová, literární, dramatická výchova. U dětí předškolního věku se klade důraz na přípravu zdárného vstupu do školy vytvářením správných dovedností a návyků, formou pracovních listů a didaktických her. Záměrem je, aby kaţdé dítě mělo příleţitost získat základní kompetence v rozsahu svých individuálních potřeb a moţností, důleţité pro osobnostní rozvoj a ţivotní spokojenost.

REŢIM DNE: 6.30 - 8.00  Příchod do mateřské školy-V pozdější době můţe být dítě přijato ve výjimečném případě, po předchozí dohodě s učitelkami. Důvodem je zamezit narušování aktivit MŠ. 6.30 - 8.00  Ranní hry-Spontánní hry a činnosti dětí podle jejich volby a výběru. Rozvíjení podnětů nabídnutých učitelkou – individuální, skupinové, společné. 8.00 - 8.15 Postupné dokončení činností a prácí, společný úklid hraček. 8.15 - 8.45  Ranní kruh-Společné přivítání dne „v komunikačním kruhu“, vzájemná diskuze, zhodnocení činností a výběr námětů pro další činnosti.  Ranní cvičení – Rušná část, cviky dle svalové skupiny, relaxace, PH. V letních měsících na školní zahradě. 8.45 - 9.00  Hygiena - Uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky 9.00 - 9.30  Svačina, Hygiena-Samoobsluţná svačina podle potřeb dětí, zvládat sebeobsluhu, přijímat stravu a tekutiny, umět stolovat. 9.30 - 10.00  Hlavní (řízená) činnost – plnění rámcových a specifických cílů školního vzdělávacího programu. 10.00 – 11.15  Pobyt venku (podle počasí a ročního období) - hry na školní zahradě, vycházky, výlety, sportovní činnosti a aktivity se zařazením dopravní tematiky a ekologie. 13

11.15 – 12.00  Hygiena, Společný oběd, hygiena, čištění zubů, převlékání do pyţam. 12.00 – 12.30 - Děti, které nebudou odpočívat, si rodiče vyzvednou v této době 12.00 – 14.00  Příprava na odpočinek - čtení pohádky na pokračování začíná společný čas relaxace, klidu a odpočinku. 14.00 – 14.15  Hygiena - Uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky 14.15 – 14.30  Odpolední zájmová činnost, pohybové hry 14.30 – 15.00  Odpolední svačina, hygiena 15.00 – 17.00  Spontánní hry a činnosti dětí podle jejich volby a výběru. Rozvíjení podnětů nabídnutých učitelkou – individuální, skupinové, společné  Rozcházení dětí podle potřeby rodičů

4.3. KROUŢKY V MŠ Angličtina  Pondělní a úterní odpoledne  Lekce trvá 30.minut  Děti rozděleny do třech skupin Plavání  Čtvrteční dopoledne  Plavecký areál Hloubětín Tanečky, Jóga  Páteční dopoledne  Krouţek probíhá v hernách MŠ  Tanečky vede p.Petr Dostál  Jógu vede p.Růţena Jamborová Hra na zobcovou flétnu  Během celého týdne – skupinově i individuálně  Vede paní učitelka: Jana Branišová a Eva Koutníková Hudební krouţek  Vede paní učitelka Kasanová ze ZUŠ  Středa 14:30 - 15:30 Keramika  vede paní učitelka Vlaďka Menšíková 14

5. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 5.1. Charakteristika ŠVP, Barevné kamínky 5.2. Témata a podtémata

5.1. CHARAKTERISTIKA ŠVP, Barevné kamínky Záměr: HRAJEME SI a rozvíjíme schopnost učení, schopnost projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí, osvojujeme si základy hodnot, na nichž je založena naše společnost. Vzdělávací program má název „ Barevné kamínky “ (Gabriela a Milada Přikrylovy)  Tato publikace byla sestavena a ověřena pedagogem mateřské školy se zakomponováním hlavních cílů v pěti oblastech rámcového programu pro předškolní vzdělávání  Naše MŠ jej zpracovává v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem a v souladu s obecně platnými předpisy. Vyuţíváme všech moţných dostupných zdrojů. Program činností MŠ vychází z potřeb dětí, které do mateřské školy docházejí  Cílem je vytvořit co nejbarevnější mozaiku-skladbu vzájemně se ovlivňujících, prolínajících a propojených oblastí-korálků. Vytvořit podmínky pro optimální výchovu a vzdělávání dítěte.  Při sestavování ročních programů (RP) je inspirací publikace „BAREVNÉ KAMÍNKY“, inspirací v hledání své vlastní cesty.  Není obsahovým návodem, ale přispívá k samostatné práci pedagoga, k jeho tvořivosti a iniciativě.  Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech během celého dne. Činnosti jsou spontánní i řízené, je brán na zřetel rozdílný věk dětí. Vychází ze specifických potřeb dítěte. Respektuje věkové sociální, emocionální potřeby dětí. Učitelky nabízejí dětem vstřícné, podnětné, obsahově bohaté prostředí, v němţ se děti cítí spokojeně.  Při vzdělávání jsou uţívány metody proţitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí (zaloţené na přímých záţitcích dítěte, podporujících zvídavost a potřebu objevovat). Podněcována je u dětí spontánnost.  Uplatňováno je také situační učení (zaloţené na vytváření nebo vyuţívání různých situací)  Významnou roli sehrává spontánní sociální učení (zaloţené na principu přirozené nápodoby), které probíhá během celého dne.  V mateřské škole probíhají činnosti spontánní i řízené, které jsou vzájemně provázané a vyváţené.  Specifickou formou vzdělávání jsou didakticky zaměřené činnosti, které učitelky uskutečňují vhodnou formou motivace s dětmi během celého dne ve skupinách i individuálně. Děti se účastní podle vlastního zájmu.

15



Dlouhodobé cíle a záměry školy: Snaţíme se, aby předškolní vzdělávání bylo prováděno celostně a pokrývalo všechny oblasti rozvoje dětí, ve kterých si klademe tyto cíle:  biologický - dítě zná svoje tělo a vyuţívá je dle svých moţností k dalšímu vývoji motoriky a samostatně vykonává běţné denní potřeby  psychický – dítě si uvědomuje svoji identitu, umí vyjadřovat své pocity a přání, přiměřeně řeší problémy a důvěřuje si. Je schopno se na určitou dobu soustředit.  interpersonální – dítě navazuje kamarádské vztahy, je schopno komunikovat bez zábran, srozumitelně, umí naslouchat. Dokáţe přijmout autoritu cizí osoby.  socio-kulturní – dítě respektuje pravidla, orientuje se v nejbliţším okolí, chápe různé sociální role.  environmentální – dítě vnímá různorodost světa a zaujímá k němu kladný postoj.

 Věnujeme pozornost době adaptačního procesu a dále vytvoření bezpečného prostředí, pocitu zázemí a jistoty vhodnými metodami, prostředky a vytvořením dobrých materiálních podmínek.  Uspořádání interiéru a umístění hraček je takové, aby maximálně mohly přirozenou cestou oslovit dítě a ono si je samostatně volilo pro svoji hru. Proč „kamínky“? Vţdyť kaţdý kamínek má v sobě při troše fantazie barvu nebe, vody, slunce, lásky, tradic a kultury vzniku ţivota, trávy i země. Je silný, plný energie, ale i pokoje a klidu. Je v naší dlani příjemný, uklidňující naše myšlenky, vyvolává snění i dobré pocity. Vyzařuje energii a vnitřní sílu … Formy vzdělávání:  Uskutečňují se během celého dne ve všech činnostech a situacích, které se v MŠ naskytnou  Jsou zaloţeny na přímých záţitcích dítěte, na vyváţenosti spontánních aktivit, řízených činností v menších, či větších skupinách nebo individuálně, vycházejí z dětské volby, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat.  Mají charakter hry a zajímavých činností pro děti. Probouzejí aktivní zájem v dítěti a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat. J. A. Komenský Velká Didaktika: „Cílem naší didaktiky budiž od začátku až dokonce: hledati a nalézati způsob, jak by měli učit méně ti, kteří vyučují, ale jak by se naučili více ti, kteří se učí. 16

5.2. TÉMATA A PODTÉMATA Vzdělávací program „Barevné kamínky“ má zakomponován povinný obsah pěti interakčních oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený ţivot, zrání i učení. Pro odstranění formálnosti dělení propojujeme tyto oblasti jako barevné kamínky, ze kterých pedagog v kaţdodenní činnosti sestavuje mozaiku – fungující celek, v němţ dílčí cíle i dosaţené kompetence dítěte na sebe navazují a doplňují se. MODRÝ KAMÍNEK - dítě a jeho tělo   

  



Výběr barvy: modrá = barva nebe, vzduchu, vody Oblast: Biologická Záměr vzdělávacího úsilí: Stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte. Zlepšovat tělesnou a pohybovou zdatnost, učit děti sebeobsluţným dovednostem a vést k základním hygienickým návykům. Cíl: Rozvoj pohybových dovedností, fyzické a psychické zdatnosti, poznatků o těle Nabízené činnosti: Lokomoční, tělovýchovné, manipulační, zdravotně zaměřené, hudebně pohybové, návyky zdravého ţivotního stylu Kompetence: Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, koordinovat lokomoci, sladit pohyb s hudbou, házet a chytat míč, uţívat náčiní, zvládat překáţky, znát základní poznatky o těle, vnímat všemi smysly Rizika: Omezování samostatnosti, nerespektování individuality dítěte, omezování spontánních aktivit, nevhodné prostory pro pohybové činnosti, málo rozmanitá nabídka pohybových činností

ŢLUTÝ KAMÍNEK - dítě a jeho psychika     





Výběr barvy: ţlutá = barva slunce, slunce ovlivňuje naši psychiku Oblast: Psychologická Záměr vzdělávacího úsilí: Rozvíjet duševní pohodu, psychickou zdatnost, jeho intelekt, řeč a jazyk, jeho city i vůli, sebenahlíţení, kreativitu, sebevyjádření. Cíl: Rozvoj řečových a jazykových dovedností, kultivovaného projevu, získání sebedůvěry a sebevědomí rozvíjení citových vztahů k okolí Nabízené činnosti: Řečové, artikulační, sluchové a rytmické hry, hádanky, diskuse, rozhovory, poslech pohádek, vyprávění, přednes, recitace, dramatizace, zpěv, smyslové hry, hry ke cvičení paměti a vnímání, dostatečné oceňování snahy dítěte Kompetence: Správná výslovnost, ovládání dechu, tempa a intonace řeči, komentování záţitků, samostatný slovní projev, krátké vyprávění, memorování krátkých textů, rozlišování začáteční a koncové slabiky, chápání základních číselných a matematických pojmů, prostorových pojmů, orientace v čase, rozhodování o svých činech Rizika: Komunikativně chudé prostředí, špatný jazykový vzor, nedostatek samotných řečových projevů, slovní poučování, spěch, nervozita, negativní hodnocení

17

ČERVENÝ KAMÍNEK - dítě a ten druhý   

   

Výběr barvy: červená = barva lásky, láskyplných vztahů, přátelství Oblast: Interpersonální Záměr vzdělávacího úsilí: Utvářet vztahy dítěte ke druhým, obohacovat jejich vzájemnou komunikaci, zajišťovat pohodu vztahů, vést děti k ohleduplnosti k druhému, obohacovat vzájemnou komunikaci, předcházet projevům násilí a poniţování. Cíl: Posilování sociálního cítění Nabízené činnosti: Společenské hry, společné aktivity, modelové situace, respektování druhého Kompetence: Navazování kontaktů, přirozená komunikace, uvědomování práv, přijímání kompromisů, přijímání osobnostní odlišnosti Rizika: Autoritativní vedení, nedůstojné jednání, zesměšňování, poniţování

BÍLÝ KAMÍNEK - dítě a společnost       

Výběr barvy: bílá = barva slavností a slavnostního oblečení Oblast: Socio-kulturní Záměr vzdělávacího úsilí: Uvést dítě do společnosti ostatních, do světa kultury a umění, pomoci dítěti utvořit si potřebné dovednost, návyky i postoje, přijmout společenské, morální, estetické hodnoty. Cíl: Rozvoj schopnosti ţít ve společenství lidí, přizpůsobit se spolupracovat Nabízené činnosti: Příleţitost poznávat hodnotu věcí a lidské práce, mravní hodnoty, tříbení vkusu, pozitivní vzory chování, návštěvy kulturních a společenských míst Kompetence: Osvojení základních společenských návyků, začleňování mezi vrstevníky, slušné a zdvořilé chování, dodrţování pravidel her, spravedlivé jednání Rizika: Špatný mravní vzor, necitlivý přístup, zvýhodňování či znevýhodňování dětí

ZELENÝ KAMÍNEK - dítě a svět   

   

Výběr barvy: zelená = barva přírody, stromů, trávy, ekologie Oblast: Environmentální Záměr vzdělávacího úsilí: Zaloţit u dítěte povědomí o okolním světě, o vlivu člověka na ţivotní prostředí. Probouzet citový vztah k přírodě, k výtvorům lidské práce i k lidem samotným. Vytvořit základy pro odpovědný postoj dítěte k ţivotnímu prostředí. Cíl: Ţivá a neţivá příroda, kladný vztah k místu, kde ţije, váţit si ţivota ve všech jeho formách Nabízené činnosti: Poznávání rozmanitosti světa přírody, pozorování stavu ţivotního prostředí, pěstitelské a chovatelské činnosti Kompetence: Vnímání rozmanitosti a pozoruhodnosti světa, vnímání pohyb, vývoj a proměny přírody, získávání poznatků o vývoji, zvycích a práci lidí Rizika: Nedostatečné informace, jednostranná nabídka činností, předávání hotových informací

18

Z pěti barevných korálků je sestaven TÉMATICKÝ BLOK: „HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY“ s deseti tématy a jeho podtématy určených ke krátkodobému plánování. Tematické obsahy vycházejí ze ţivota dítěte a umoţňují vnímání skutečností v přirozených souvislostech a rozvíjejí celou osobnost. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Září: Kdo všechno přišel do školy Říjen: Sklízíme plody podzimu Listopad: Kdyţ padá listí Prosinec: Těšíme se na Jeţíška Leden: Paní Zima jede Únor: Objevujeme svět kolem nás Březen: Jak se rodí jaro Duben: Moje zvířátko-kde má domov Květen: Kdyţ všechno kvete Červen: Co uţ umím

Jednotlivá témata obsahují návrhy podtémat, která jsou dále pedagogem rozpracována podle podmínek a věku dětí na hry a zábavné činnosti. Při kaţdém rozpracování jsou respektovány poţadavky na: 1. ROZVOJ OSOBNOSTI DÍTĚTE:  Rozvíjí dítě v souladu s jeho schopnostmi a moţnostmi  Vytváří dostatek podnětů k učení a radosti z něho  Posiluje sebevědomí dítěte a jeho důvěru ve vlastní schopnosti  Vytváří prostředí pro vzájemné vztahy mezi dětmi  Stimuluje rozvoj řeči  Seznamuje děti se vším, co je důleţité pro ţivot  Zdůrazňuje význam vlastních aktivit  Je připraven pomoci dětem, pokud to potřebují  Vytváří prostředí pohody a radosti z proţitého dne 2. UPLATŇOVÁNÍ PODÍLU RODIČŮ NA VZDĚLÁNÍ V MŠ  Usiluje o partnerské vztahy s rodiči  Odpovídá za umoţnění přístupu rodičů ke svým dětem ve třídě a za moţnost podílet se na činnosti s dětmi  Umoţňuje rodičům účastnit se na tvorbě programu školy a jeho hodnocení  Vede s rodiči průběţný dialog o jejich dětech 3. PROVÁDĚNÍ EVALUACE A VYUŢÍVÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ PRO DALŠÍ PEDAGOGICKOU ČINNOST O TOM:  Jak se děti cítily  Co se naučily  Co se povedlo, co ne a proč  Vede individuální záznamy o dítěti Evaluace provádíme 1x týdně u podtémat a 1x za měsíc hodnotíme dané téma.

19

JEDNOTLIVÁ TÉMATA: Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 1.Téma: KDO VŠECHNO PŘIŠEL DO ŠKOLY MODRÝ KAMÍNEK:  Přivítat všechny děti MŠ, např. maňáskovým divadlem a připravit jim radostný vstup do MŠ  Pomoc dětem i jejich rodičům orientovat se v novém prostředí  Osvojovat si dovednosti k podpoře osobní pohody, pohody prostředí ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Vhodnou organizací a laskavým přijetím usnadnit novým dětem vstup do MŠ  Rozvíjet komunikativní dovednosti a kultivovaný projev ČERVENÝ KAMÍNEK:  Vést děti k navazování kontaktů mezi sebou navzájem  Posilovat prosocionální chování ve vztahu k druhému v dětské herní skupině, v rodině, ve škole BÍLÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet schopnost ţít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, přináleţet ke společenství ve třídě ZELENÝ KAMÍNEK:  Vytvářet vztah k místu a prostředí, ve kterém dítě ţije PODTÉMATA:  Škola na nás volá  Mám kamarády?  Tady jsem doma Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 2.Téma: SKLÍZÍME PLODY PODZIMU MODRÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si návyky k podpoře osobní pohody ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti receptivní i produktivní. Vyuţívat k tomu vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu  Zpřesňovat a kultivovat smyslové vnímaní, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému)  Rozvíjet paměť, pozornost, představivost, fantazii ČERVENÝ KAMÍNEK:  Podporovat dětská přátelství BÍLÝ KAMÍNEK:  Kultivovat mravní a estetické vnímání, cítění a proţívání motivované podzimní přírodou a jejími plody ZELENÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si jednoduché poznatky o světě a ţivotě, o přírodě a jejich proměnách PODTÉMATA:  Na poli  Na zahradě  V lese 20

Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 3.Téma: KDYŢ PADÁ LISTÍ MODRÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě  Vytvářet zdravé ţivotní návyky a postoje ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet komunikativní schopnosti verbální i neverbální a kultivovaný projev  Posilovat přirozené poznávací city (zvídavost, radost, zájem…)  Rozvíjet schopnosti a dovednosti vyjádři pocity, dojmy a proţitky ČERVENÝ KAMÍNEK:  Posilovat prosocionální chování ve vztahu k druhému – v dětské herní skupině BÍLÝ KAMÍNEK:  Vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách ZELENÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí PODTÉMATA:  Co umí vítr a déšť  Moje tělo a zdraví  Kdyţ kamarád stůně Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 4.Téma: TĚŠÍME SE NA JEŢÍŠKA MODRÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet uţívání všech smyslů ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet schopnost vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí ČERVENÝ KAMÍNEK:  Podporovat schopnosti a dovednosti pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  Vytvářet prosocionální postoje k druhému (v rodině, v MŠ, ve třídě…) BÍLÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební a dramatické, produktivní i receptivní (např. vánoční tradice a slavnosti u vánočního stromku pro rodiče i děti)  Rozvíjet estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární (např. poslech pohádek, příběhů a veršů, sledování dramatizací) ZELENÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností, k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí PODTÉMATA:  U nás doma s Mikulášem  Jdeme z pohádky do pohádky 21

Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 5.Téma: PANÍ ZIMA JEDE MODRÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet pohybové dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky, osvojovat si poznatky o tělovýchově a sportu  Přispívat k vytváření návyků zdravého ţivotního stylu ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si některé dovednosti, které předcházejí čtení a psaní, rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka  Vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení  Rozvíjet pozitivní city dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry např. před zápisem do školy) ČERVENÝ KAMÍNEK:  Chránit osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s dospělým BÍLÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet základní kulturně společenské postoje ZELENÝ KAMÍNEK:  Vytvářet schopnosti, přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běţným změnám PODTÉMATA:  Zimní hry a sporty  Půjdu k zápisu  Masopust Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 6.Téma: OBJEVUJEME SVĚT KOLEM NÁS MODRÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Upevňovat výslovnost a vyjadřovací schopnosti  Vytvářet základy pro práci s informacemi ČERVENÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet interaktivní s komunikativní dovednosti BÍLÝ KAMÍNEK:  Vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách ZELENÝ KAMÍNEK:  Osvojit si povědomí o sounáleţitosti s ostatním světem  Pochopit, ţe změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat je, ale i naopak poškozovat a ničit PODTÉMATA:  Hádej, čim jsem  Co děláme celý den a celý rok  Čím cestujeme  Řeky a moře

22

Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 7.Téma: JAK SE RODÍ JARO MODRÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet ovládání pohybového aparátu a tělesné funkce  Rozvíjet hudební a hudebně pohybové hry a činnosti ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet kultivovaný projev  Posilovat radost z objevovaného, probouzet zájem a zvídavost dítěte  Získávat schopnost řídit své chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci ČERVENÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet respekt a přizpůsobivost ve vztahu k druhému BÍLÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet schopnost ţít ve společenství ostatních lidí, přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané ZELENÝ KAMÍNEK:  Upevňovat pocit sounáleţitosti s ţivou i neţivou přírodou PODTÉMATA:  Jaro v trávě  Kdyţ jaro ťuká  Jaro na zahradě  Svátky jara Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 8.Téma: MOJE ZVÍŘÁTKO – KDE MÁ DOMOV? MODRÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet pohybové a manipulační schopnosti  Osvojovat si věku přiměřené praktické dovednosti ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet mluvený projev dítěte  Cvičit paměť, pozornost, představivost, fantazii ČERVENÝ KAMÍNEK:  Upevňovat citové vztahy ke svému okolí, k ţivým bytostem  Učit se chránit bezpečí své i druhých BÍLÝ KAMÍNEK:  Pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a přijmout základní všeobecné uznávané společenské, morální a estetické hodnoty ZELENÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet schopnost váţit si ţivota ve všech jeho formách  Kladení otázek a hledání odpovědí na problémy PODTÉMATA:  Poznáváme domácí zvířátka a jejich mláďata  Kdo ţije u potoků, řek a rybníků  Která zvířátka ţijí ve volné přírodě

23

Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 9.Téma: KDYŢ VŠECHNO KVETE MODRÝ KAMÍNEK:  Osvojovat si poznatky o pohybových činnostech ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet jazykové dovednosti – výslovnost, přednes, recitace  Rozvíjet a kultivovat paměť, hudební a taneční aktivity ČERVENÝ KAMÍNEK:  Vytvářet citové vztahy k rodině BÍLÝ KAMÍNEK:  Budovat estetický vztah k ţivotu, připravit společné slavnosti pro maminku ZELENÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet pocit sounáleţitosti s rodinou, s lidmi, se společností PODTÉMATA:  Máme se rádi s mámou a tátou  Naše maminka má svátek  Jak je barevná kvetoucí příroda Tematický blok: HRAJEME SI OD JARA DO ZIMY 10.Téma: CO UŢ UMÍM MODRÝ KAMÍNEK:  Osvojit si dovednosti k podpoře zdraví a bezpečnosti ŢLUTÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka  Vytvářet základy pro práci s informacemi – knihy a obrazový materiál  Osvojit si relativní citovou samostatnost ČERVENÝ KAMÍNEK:  Ochraňovat osobní soukromí a své bezpečí BÍLÝ KAMÍNEK:  Vytvářet základní kulturní a společenské postoje ZELENÝ KAMÍNEK:  Rozvíjet pocit sounáleţitosti s přírodou, planetou Zemí PODTÉMATA:  Jak oslavujeme svátek dětí  Kniha je studnice moudrosti  Planeta Země  Hurá na prázdniny

24

6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH 6.1.

Průběţné vzdělávací cíle

6.2.

Konkrétní vzdělávací cíle 6.2.1. Pohybová oblast 6.2.2. Komunikační – řečová oblast 6.2.3. Poznávací oblast 6.2.4. Estetická oblast 6.2.5. Pracovní oblast Obsahová náplň činností

6.3.

CÍLE:  PRŮBĚŢNÉ: Cíle týkající se oblasti práv dítěte, sebeobsluhy, hygieny, socializace, sebepojetí citů, vůle, chování a pěstování společenských hodnot. 

KONKRÉTNÍ:  Cíle, prostřednictvím kterých je realizována základní vzdělávací činnost v mateřské škole „ učení „  Cíle jsou uspořádány do pěti oblastí zpracované podle vzdělávacích oblastí z RVP.  Kaţdá oblast obsahuje: 1. Dílčí vzdělávací cíle (co je u dítěte podporováno) 2. Vzdělávací nabídka (co je dítěti nabízeno) 3. Očekávané výstupy (co dítě zpravidla dokáţe na konci předškolního období) 4. Rizika (co ohroţuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga) 5. Obsahová náplň činností (jednotlivě rozepsané činnosti, které mohou děti provádět)

KONKRÉTNÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE 1. POHYBOVÁ OBLAST :  Cílem této oblasti je podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost, podporovat rozvoj pohybových i manipulačních dovedností, vést děti ke zdravým ţivotním návykům a postojům. 2. KOMUNIKAČNÍ (ŘEČOVÁ) OBLAST:  Cílem oblasti je podporovat psychickou zdatnost dítěte, rozvoj intelektu řeči, jazyka, citů a vůle, rozvoj sebepojetí a sebevyjádření dítěte. Kultivovat a obohacovat komunikaci mezi dítětem a dospělými. 3. POZNÁVACÍ OBLAST:  Cílem oblasti je rozvíjet u dítěte základní početní představy, logické myšlení, prostorovou představivost, paměť. Seznamovat děti s okolním světem, děním v něm. Seznamovat děti se ţivotním prostředím a vlivem člověka na něj. Vytvořit základy pro odpovědný postoj dítěte k ţivotnímu prostředí. 4. ESTETICKÁ OBLAST:  Cílem oblasti je podporovat u dětí duševní a estetickou pohodu, rozvíjet kreativitu, uvádět děti do světa kultury a umění, podílet se s dětmi na vytváření kulturních a estetických hodnot. 5. PRACOVNÍ OBLAST:  Cílem oblasti je vytvářet u dětí povědomí o základních pracovních činnostech. Rozvíjet u dětí jemnou motoriku při těchto činnostech. Naučit děti bezpečně zacházet s některými pracovními pomůckami. Vyvarovat se některých nebezpečných nástrojů apod., grafomotorická cvičení. 25

6.1. PRŮBĚŢNÉ VZDĚLÁVACÍ CÍLE DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE        

Rozvíjení pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, relativní citové samostatnosti) Rozvíjení schopností vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí. Rozvíjení schopnosti a dovednosti vyjádřit pocity, dojmy a proţitky. Rozvíjení schopností a dovedností důleţitých pro navozování vztahů dítěte k druhým lidem. Získání schopností řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci Posilování prosociálního chování (v rodině, v MŠ, v dětské herní skupině apod.) ve vztahu k druhému. Vytváření prosociálních postojů k druhému (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.) Rozvíjení schopností ţít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, přináleţet k tomuto společenství ostatních lidí (třída, rodina, ostatní děti apod.) vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané.

ČINNOSTI VEDOUCÍ K PRŮB. VZDĚL. CÍLŮM                         

Sebeobsluţné činnosti Situace přispívající k osvojování návyků zdravého ţivotního stylu Sympatizující a přijímací prostředí, vstřícná a příznivě citlivá komunikace. Činnosti zajišťující spokojenost, radost, veselí a pohodu. Podpora důvěry dítěte ve vlastní síly a schopnosti, dostatečné oceňování jeho snahy a úsilí. Přiměřené činnosti a úkoly umoţňující dítěti dosáhnout úspěchu. Činnosti nejrůznějšího zaměření vyţadující samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování, sebehodnocení Příleţitosti a hry vyţadující vůli, vytrvalost a sebeovládání. Cvičení organizačních schopností. Hry na téma rodina a přátelství. Sledování pohádek a příběhů obohacující citový ţivot dítěte. Dostatek pozitivních vztahů, příkladů a vzorů prosociálního chování (vstřícná komunikace, ohleduplné chování s porozuměním a tolerancí) Sociální a interaktivní hry. Společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření. Kooperativní činnosti ve dvojicích, trojicích a skupinách. Společná setkání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému. Podpora dětských přátelství. Hry, přirozené modelové situace, při nichţ se dítě učí přijímat a respektovat druhého. Hry a činnosti vedoucí k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit mu hračku, střídat se, pomoci mu ke schopnosti vyřešit vzájemný spor. Hry a situace, kdy se dítě učí chránit soukromí své i druhých. Četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů na téma vztahy mezi lidmi. Kaţdodenní pozitivní vzory v chování. Příleţitost poznávat mravní hodnoty v jednání lidí. Příleţitost poznávat hodnotu věcí a lidské práce. Příleţitost podílet se na vymezení společenských hodnot a přiměřených pravidel souţití ve třídě. Přípravy společenských akcí, zábav a slavností (zvyky, tradice, oslavy, společenské a kulturní akce). 26

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY        

Zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky. Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory. Uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory, postoje, vyjadřovat se a rozhodovat o svých činnostech. Odpovídat za sebe a své jednání ve známých situacích. Odmítnout podílet se na zakázaných činnostech. Odhadnout na co stačí a co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky, přiznat si chybu. Přijímat pozitivní ocenění i svůj neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit své osobní pokroky. Proţívat radost ze zvládnutého, proţitého.

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA                     

Samostatné vyjadřování vlastních potřeb, přání, poţadavků. Umět navazovat kontakty s dospělými ze svého okolí (rodinou, učitelkami, zaměstnanci mateřské školy) souvisle bez ostychu se vyjadřovat. Respektování svého okolí (dospělého i dítěte). Poskytovat dětem prostor pro komunikaci ve všech činnostech. Vést s dětmi rozhovory při různých činnostech (nad obrázky, různými tématy) Samostatné vyjadřování o činnostech, které dítě provádělo v mateřské škole i mimo ní. Učit děti navazovat dětská přátelství. Učit děti předcházet konfliktním situacím domluvou. Rozvíjení souvislého projevu při dramatických činnostech (umět hrát určitou roli), reprodukovat známou pohádku, vyprávět děj podle obrázků. Navozovat různé situace, které vedou ke komunikaci při námětových hrách. Rozvíjení samostatného projevu při hudebních a hudebně pohybových hrách (pohybově vyjádřit proţitek i náladu) Vést děti k uvědomování si své osobnosti, ale i respektování svého okolí (dospělých, děti i postiţených nebo jinak odlišných). Vést děti k tomu, aby si při všech činnostech uvědomovaly své individuální potřeby a přání, avšak s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor, umět přijmout jiný názor). Učit se oprošťovat od nepřiměřených projevů sobectví vůči jiným dětem, dělit se o hračky, pomůcky, pamlsky. Poznávat rozdíl mezi JÁ x MY. Projevovat spolupráci při činnostech ve dvojicích, trojicích i ve skupince. Učit se pomáhat si navzájem. Učit se bránit se projevům vůči násilí jiného dítěte, ubliţování, poniţování. Vést děti k rozhovorům, jak předcházet nebezpečným situacím (dávat si pozor na cizí lidi) Podporovat dětská přátelství. Vytvářet u dětí návyky hygienické, postupné osamostatňování při sebeobsluze i jednoduchých úklidových pracech.

27

                

            

Zvládnout samostatné mytí rukou i obličeje. Zdokonalovat se v česání, pouţívání kapesníku a dbát na jeho neustálé nošení, pouţívání WC a toaletního papíru. Umět se samostatně obléknout i svléknout, zapínat i rozepínat knoflíky, dbát na úpravu zevnějšku. Soustředit se na činnost a kontrolovat ji, dokončit to, co bylo započato. Poslouchat slovní pokyny přistupovat na vysvětlená a pochopená pravidla. Zorganizovat hru. Snaţit se ovládat afektované jednání (tlumit vztek, agresivitu, zlost). Být citlivé k ţivým bytostem, k přírodě a věcem okolo sebe. Navazovat kontakty s dospělým, kterému je dítě svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho. Přirozeně bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udrţovat dětská přátelství. Odmítat komunikaci, která by byla dítěti nepříjemná. Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je. Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor, přijmout jiný názor) řešit konflikt dohodou. Oprostit se od nepřiměřených projevů sobectví vůči jinému dítěti, spravedlivě se s ním dělit o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem. Bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubliţování a poniţování apod. Chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, dospělými, v případě potřeby poţádat druhého o pomoc (pro sebe i druhého). Uplatňovat základní společenské návyky ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se poděkovat, poţádat, neskákat do řeči, poţádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.) Pochopit, ţe kaţdý má ve společnosti svou roli, podle které je potřeba se chovat. Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Umět se domluvit při společném řešení situací. Odmítat společensky neţádoucí chování (leţ, nespravedlnost, ubliţování, lhostejnost, agresivitu) a bránit se jeho důsledkům, vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají. Utvořit si základní dětskou představu o tom, co je dobře a co špatně, co se smí a nesmí (nelhat, nebrat cizí věci, neničit věci kolem sebe, neubliţovat, neponiţovat, neposmívat se druhým). Chovat se slušně a zdvořile k dětem i k dospělým, váţit si jejich práce a úsilí. Dodrţovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě. Zacházet šetrně s hračkami a pomůckami. Umět se obout a zout a zdokonalovat se v zavazování tkaniček. Při stolování pouţívat příbor. Samostatně uklízet hračky, pomůcky, dětské nářadí, udrţovat pořádek ve skříních i hracích koutcích. Zdokonalovat se v samostatném ukládání oblečení obuvi a předmětů osobní potřeby na správné místo. Umět samostatně skládat pokrývku a urovnat lehátko. Zapojovat se do estetické přípravy při stolování a úklidu stolků i do hezky vyhlíţejícího prostředí třídy.

28

6.2. KONKRÉTNÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE 6.2.1. POHYBOVÁ OBLAST DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE (co pedagog u dítěte podporuje)  

     

Uvědomění si vlastního těla Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí Rozvoj uţívání všech smyslů Rozvoj fyzické i psychické zdatnosti Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností Osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě Osvojení si poznatků a dovedností důleţitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí Vytváření zdravých ţivotních návyků a postojů jako základu zdravého ţivotního stylu

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA (co pedagog dítěti nabízí) 

Lokomoční pohybové činnosti (běh, chůze, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)  Manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým pouţíváním.  Zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)  Smyslové a psychomotorické hry  Hudební a hudebně-pohybové hry a činnosti  Činnosti zaměřené k poznávaní lidského těla a jeho částí  Příleţitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých ţivotních návyků  Činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí  Příleţitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (co dítě na konci předškolního období dokáţe)  

  

Zachovávat správné drţení těla Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běţné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překáţky, házet a chytat míč, uţívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, písku) Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb těla s hudbou a rytmem Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem 29



     

Zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat se, obouvat se apod.) Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udrţovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.) Pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy uţívané ve spojené se zdravím, s pohybem a sportem Rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí, chovat se tak, aby v situacích pro dítě běţných a jemu známých neohroţovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých Mít povědomí o významu péče o zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výţivy Mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.) Zacházet s běţnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním nářadím a náčiním, výtvarnými pomůckami a materiálem, jednoduchými hudebními nástroji, běţnými pracovními pomůckami

RIZIKA (co ohroţuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)            

Denní reţim nevyhovující dětským potřebám a zásadám zdravého ţivotního stylu Nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí (k potřebám pohybu, spánku, odpočinku, látkové výměny, osobního tempa a tepelné pohody, k potřebě soukromí, apod.) Omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo příleţitostí k pracovním úkonům Nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových moţností jednotlivých dětí Neznalost zdravotního stavu a zdravotních problémů dítěte Omezování spontánních pohybových aktivit, nepravidelná, málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností Absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových dovedností Nevhodné prostory pro pohybové činnosti a nevhodná organizace z hlediska bezpečnosti dětí Dlouhodobé statické zatěţování bez pohybu, uplatňování nevhodných cviků a činností, nevhodné oblečení při pohybových činnostech Nedostatek či zkreslení elementárních informací o lidském těle, o jeho růstu a vývoji, on funkcích některých částí a orgánů, o zdraví i moţnostech jeho ohroţení, způsobech ochrany zdraví a bezpečí Nevhodné vzory chování dospělých v prostředí mateřské škol Nedostatečně připravené prostředí, nedostatečné vybavení náčiním, nářadím. Popř. nedostatečné vyuţívání vybavení a dalších moţností apod.

30

OBSAHOVÁ NÁPLŇ ČINNOSTÍ CHŮZE      

Vést děti ke správnému drţení těla, lehké chůzi se správným odvíjením chodidel, doprovodné pohyby paţí, pravidelné dodrţování tempa kroku Umět chodit vyrovnaně, plynule se správnou souhybností paţí Umět chodit po šikmé ploše a vyvýšené rovině – různě dlouhý krok Umět chodit volně v prostoru s vyhýbáním, s orientací mezi překáţkami, se změnami délky kroku Chůze v různém rytmu říkadel a písní Zvládnout chůzi s překračováním překáţek ve volném i organizovaném útvaru (zástup, kruh)

BĚH        

Vést děti k technicky správnému běhu s pravidelným dýcháním a orientací v prostoru Zvládnout běh za vedoucím dítětem i určeným směrem v prostoru se změnami směru, dobře se orientovat v prostoru Zdokonalovat harmonický pohyb celého těla Zvyšovat odolnost a vytrvalost – opakovaný běh Střídání chůze a běhu podle smluvených pravidel – signálů Běh za vedoucím dítětem i určeným směrem volně v prostoru, se změnami směru, dobře se orientovat v prostoru Zvládnout běh ve vázaných dvojicích, trojicích Pohotově vyběhnout na smluvený signál s obměnami polohy

SKOK           

Vést ke koordinovanému vyuţití síly nohou se zapojením celého těla Vést k rozvoji odvahy Zvládnout skoky na místě, z místa, snoţmo s přípravou na odraz Hmity dřepmo na místě, z místa, s odrazem a výskokem Zvládnout poskoky v dřepu s obměnami, skoky jednonoţ, skoky do stoje rozkročného Přeskočit nízké překáţky plynule za sebou v chůzi, v běhu Správně provést skok do výšky přes gumu z místa i s rozběhem Zvládnout seskoky i z vyšší roviny bez dopomoci na měkkou podloţku Zvládnout výskok s rozběhem a výskok s dosahováním na zavěšené předměty podle výšky dítěte Umět skok poskočný z místa i s rozběhem závodivě Přeskakovat přes pohybující se překáţku – švihadlo

LEZENÍ    

Vést děti ke zdolávání překáţek lezením, k překonávání zábran z nezvyklých poloh a rozvíjet obratnost, odvahu, houţevnatost a všestranně posilovat tělesný rozvoj dítěte Lézt v podporu dřepmo v rovině i po zvýšené ploše Lézt v podporu dřepmo vzad, stranou, po třech, v podporu vzad s předmětem na zádech Zvládnout plazení po břiše i po zádech pod nízkou překáţkou, téţ závodivě 31

  

Samostatné plazení po rovné i šikmé zvýšené lavici, totéţ vzadu po lavičce rovné Vylézat a slézat na přiměřené nářadí, samostatně prolézat a podlézat několik za sebou stojících překáţek Provádět výstupy a sestupy na přiměřené nářadí – ţebřík, štafle, ribstole, průlezky. Zvládnout plynulou chůzi po schodech i ve dvojicích

HÁZENÍ        

Správně se napřáhnout a hodit horním obloukem, správné postavení nohou a jemné koordinace pohybů Nácvik prstového drţení míče a cvičit reakci na pohybující se míč Správně a rychle provádět koulení míče daným směrem, koulet hlavou a nohama Vyhazovat míč do výšky pravou, levou i oběma rukama Umět házet lehkými předměty na cíl, pravou i levou rukou do dálky horním obloukem Správně provádět házení jednoruč i obouruč na koš Zvládnout házení míče na zem s chytáním, chytit míč po odrazu od země Chytat míč koulející se po šikmé ploše, házení ve dvojicích

ZÁKLADNÍ GYMNASTIKA         

Vést děti k obratnosti, pohotovosti, překonávání strachu z nezvyklých poloh Střídání sedu, lehu, stoje podle slovní instrukce Sed skřiţný a stoj bez dopomoci rukou Zvládnout krátkou výdrţ ve stoji jednonoţ se zanořením – kolébka, holubička Otočení se kolem výškové osy skokem Umět převaly z boku na bok v lehu Zvládnout ve dřepu uchopení kolen – kolébka bez dopomoci Zdokonalit kotoul s dopomocí i bez pomoci i opakovaně na rovině i vyvýšené rovině – lavičce Zvládnout v lehu stoj na lopatkách bez dopomoci – svíčka

ZDRAVOTNĚ ZAMĚŘENÉ ČINNOSTI    

Rozvíjet a upevňovat základní návyky pro správné drţení těla Automatizovat jiţ naučené pohyby Zpřesňovat pohyby paţí a nohou vzájemně Zvládnout náročnější polohy a dané cvičební tempo

HUDEBNĚ POHYBOVÁ ČINNOST       

Samostatně rytmizovat čtvrťové doby při chůzi, běhu a poskocích Umět udrţovat změny tempa chůze podle hudby – 2/4 taktu Zdůraznit tlesknutím, dupnutím první dobu taktu při chůzi Umět dodrţovat změnu tempa běhu podle hudby Provádět zátočky jednotlivě i ve dvojicích Střídat chůzi i běh, dodrţovat plynulý přechod od běhu k chůzi Umět skok poskočný v daném rytmu, cvičit krok přísuvný, cval stranou a vpřed

32

SEZÓNNÍ ČINNOSTI OTUŢOVÁNÍ   

Zvyšovat odolnost a zdraví přiměřeným oblečením při tělovýchovných i ostatních činnostech během dne Provádět cvičení venku – za pěkného počasí – cvičit bosy Provádět sprchování dětí vlaţnou vodou před spaním, i na zahradě za teplého počasí

PŘEDPLAVECKÁ PRŮPRAVA    

Seznamovat děti s vodou, odnaučovat strachu z vody, umět se ponořovat, foukat do vody Provádět hry v mělké vodě – lezení po dně s oporou o ruce, poloţení na vodu při drţení se plovoucího předmětu – míče apod. Individuální pokusy o ponoření hlavy na kratinkou dobu Sprchování celého těla i hlavy bez zábran

BOBOVÁNÍ, SÁŇKOVÁNÍ    

Hrou se seznamovat se sněhem – vlastnosti Učit pohybu skluzem na saních i kluzácích Klouzání po rovině i na mírném svahu po nohou, ve dřepu i ve stoji Provozovat a zapojovat se do her se sněhem – koulování, stavby ze sněhu

PÉČE O SEBE      

Vytvářet u dětí základní hygienické návyky, postupné osamostatňování při sebeobsluze i v jednoduchých úklidových prácích Zvládnout samostatné mytí rukou i obličeje Zdokonalovat se v česání, pouţívání kapesníku a dbát na jeho neustálé nošení, pouţívání WC a toaletního papíru Umět se samostatně obléknout i svléknout, zapínat i rozepínat knoflíky, dbát na úpravu zevnějšku Umět se obout, zout a zdokonalit se v zavazování tkaniček U stolování umět pouţívat příbor

PÉČE O ZDRAVÍ A BEZPEČÍ      

Prohlubovat své poznatky o svém zdraví, o důleţitosti vypěstování základních pohybových dovedností, o správném drţení těla, o vypěstování základních hygienických návyků Chránit se před nebezpečím při hře a sportovních činnostech, nebýt agresivní při vzájemném styku Vést k opatrnosti, upozorňovat na nebezpečná místa v terénu, moţnost zabloudění, utonutí, zasypání apod. Nedotýkat se neznámých nebezpečných zvířat Učit se vnímat a sdělit pocity spojené s onemocněním – teplota, nevolnost, únava Dodrţovat základní pravidla osobní hygieny při kašlání, kýchání, plivání

33

6.2.2. KOMUNIKAČNÍ - ŘEČOVÁ OBLAST DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE (co pedagog u dítěte podporuje)   

Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování) Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) i kultivovaného projevu Osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA (co pedagog dítěti nabízí)  

         

Artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti Společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění záţitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.) Komentování záţitků a aktivit, vyřizování vzkazů, zpráv Samostatný slovní projev na určité téma Poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů Vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo shlédlo Přednes, recitace, dramatizace, zpěv Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen Prohlíţení a ,, čtení“ knih Hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, uţívání gest Činnosti a příleţitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika) Četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů a etickým obsahem a poučením

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (co dítě zpravidla na konci školního roku dokáţe)            

Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění, úsudky ve vhodně zformulovaných větách Vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat ať druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se) Domluvit se slovy i gesty, improvizovat Porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách) Formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat Učit se nová slova a aktivně je pouţívat (ptát se na slova, kterým nerozumí) Naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.) Sledovat a vyprávět příběh, pohádku Chápat slovní vtip a humor Sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech 34

        

Utvořit jednoduchý rým Poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma Rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci Sledovat očima zleva doprava Poznat některá písmena, číslice popř. slova Poznat napsané své jméno Projevovat zájem o kníţky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, uţívat telefon Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (hudebních, dramatických) i ve slovních odpovědích k nim Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou

RIZIKA (ohroţuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)       

Prostředí komunikačně chudé, omezující běţnou komunikaci mezi dětmi i dospělými Málo příleţitosti k samostatným řečovým projevům dítěte (spontánním i řízeným) a slabá motivace k nim Špatný jazykový vzor Vytváření komunikativních zábran (necitlivé donucování dítěte k hovoru, nerespektování dětského ostychu vedoucí k úzkosti a strachu dítěte) Časově a obsahově nepřiměřené audiovizuální, popř. počítačové techniky, nabídka nevhodných programů (nevhodná volba či časté a dlouhodobé sledování pořadů televize, videa apod.) Nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní Omezený přístup ke kníţkám

OBSAHOVÁ NÁPLŇ ČINNOSTÍ 1. Rozvíjení slovní zásoby a souvislého vyjadřování – společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace – vyprávění podle skutečnosti, vyprávění svých záţitků, příběhů, vyprávění dle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, komentování záţitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv, samostatný slovní projev na určité téma, prohlíţení knih a „čtení“ knih 2. Péče o výslovnost, zřetelnost řeči, jazykový cit, gramatickou stavbu jazyka – artikulační, řečové a rytmické hry se slovy slovní hádanky, analyticko syntetické činnosti se slovy 3. Receptivní dovednosti, literatura – vnímání, porozumění, poslechové hry, pohádky, bajky, povídky, poslech čtených a vyprávěných pohádek, příběhů, básní, sledování divadla, televize, prohlíţení knih 4. Přednes, recitace, dramatizace

35

1. Rozvíjení slovní zásoby a souvislého vyjadřování                   

2.

Rozšiřování slovní zásoby o slova označující předměty, jevy, činnosti, s kterými přichází dítě do styku, o slova, kterými vyjadřuje své představy, myšlenky, city a přání Aktivní pouţívání slovní zásoby v odpovídajícím významu Poznávání a vymýšlení jednoduchých synonym – slova nestejně znějícího stejného významu Poznávání a vymýšlení slov jednoduchých homonym – slova souzvučná různého významu Poznávání a vymýšlení jednoduchých antonym – slova protikladná Zvyšování a pouţívání přídavných jmen, sloves a ostatních druhů slov – nová slova a jejich aktivní pouţívání – vţdy v souvislosti s přímou zkušeností Zobecňování pomocí konkrétních přednesů, předmětů a obrázků vyjadřování pojmů Společenské vyjadřování dětí – pozdravit, rozloučit se, poděkovat, poprosit, neskákat do řeči, poţádat o pomoc, vyslechnout sdělení, poslechnout pokyn…. Usilovat o to, aby děti byly schopny dorozumět se s ostatními dětmi I dospělými – společné diskuse, rozhovory Samostatné formulace vzkazů či odpovědi na vzkaz Srozumitelně vyjádřit své přání, ţádosti Rozvíjení souvislého vyjadřování metodou popisu, vyprávění a reprodukce – vyprávění podle skutečných záţitků i podle obrazového materiálu, téţ dle fantazie Souvislé vyjadřování charakteristických vlastností předmětů, jevů činností a jejich základních znaků Rozvíjení schopností klást otázky a na otázky souvisle odpovídat Samostatný slovní projev na určité téma Vyprávění toho, co dítě slyšelo, vidělo – na základě citových proţitků Vyprávění pohádek, příběhů dle skutečnosti, nebo své fantazie, dokončování začatých příběhů, další osudy pohádkových hrdinů Vyprávění děje podle obrázků i obrázkových seriálů Reprodukce jednoduchých pohádek i sloţitějšího textu autorské pohádky

Péče o výslovnost, zřetelnost řeči, jazykový cit, gramatickou stavbu jazyka          

Péče o správnou výslovnost – denní zařazování jazykových chvilek, gymnastika mluvidel, dechová cvičení, artikulační cvičení, výslovnost jednoduchých hlásek, říkadla Péče o správnou intonaci a výraznost hlasu Cvičení hláskových skupin ve slovech – dle individuálních potřeb Pouţívání správných gramatických tvarů – neopravovat, ale zopakovat tvar správný Prohlubování jazykového citu dětí vyuţíváním vhodné literatury a příkladem řeči učitelky Vytváření povědomí o gramatické stavbě jazyka – vytváření zdrobnělin Vytváření jednoduchých rýmů – hry se zvukovou stránkou řeči Vytváření hádanek dětmi, tvorba literárních hádanek podle vybraných veršů Při přednesu říkadel vytleskávání rytmu, i s rytmickými nástrojky Rozkládání slov na slabiky a skládání slov ze slabik 36

3. Receptivní dovednosti, literatura                        

Vnímání krásy slova a citové proţívání básní Obohacování dětského slovníku o nová slova, chápání jednoduchých obrazných přirovnání v básních Porozumění vtipu a slovní hře v současné poezii Rozlišování poezie a prózy na konkrétních textech Poslech sloţitější epické veršované pohádky, uvědomění si celkové atmosféry díla a jeho částí Rozhovory o ţivotní moudrosti v pohádkách, vyuţití k citovému a mravnímu působení Postupné poznávání hrdinů pohádek a určování jejich vlastností, povšimnutí si rozdílů mezi nimi Chápání mezilidských vztahů a motivace jednání na postavách klasických pohádek Pochopení slovního vtipu a humoru a přenášení do běţného ţivota Podněcování k estetickým aktivitám navozenými záţitky z poslechu a prohlíţení z ilustrací v literárních dílech Seznamování s autorskými pohádkami, pochopení atmosféry těchto pohádek Všímat si v literárních textech vztahů lidí ke zvířátkům a k přírodě, vyhledávání v textu zvláštních označení, které se dětem líbí Citlivé předkládání pohádky, které nekončí šťastně, přístupnými formami, vysvětlování příčin a následků Soustředěné poslouchání, poznávání vlastností postav v bajce při jejich čtení postupné vysvětlování vedoucí k pochopení postav Zamýšlení se nad ilustracemi knih, poznávání některých autorů, seznamování s dětskými časopisy, rozlišování knih a časopisů Zařazování četby na pokračování, vzpomínání na obsah minulého příběhu Vnímavý poslech příběhů s dětským hrdinou, porovnávání situací z příběhů se svými vlastními zkušenostmi Orientace v knihách, v dětských encyklopediích – sledování očima zleva doprava Postupné rozlišování některých písmen Sledování vhodných televizních pořadů, divadelních představení, poslech audio nahrávek – pohádek Sluchová cvičení – rozlišování zvuků, hluků, určování směru, odkud zvuk přichází Prohlubování schopnosti sluchu rozeznávat výšku tónu, délku trvání tónu, intenzitu tónu, délku samohlásek ve slově Rozvíjení fonematického sluchu – diferenciace hlásek Rozlišování slabik a hlásek na začátku slova, postupně i na konci slova

4. Přednes, recitace, dramatizace    

Seznamování s lidovými říkadly, jejich přednášení i zpaměti, vyuţívání při hrách a vhodných situacích Seznamování s poezií – básně lidové, klasické, moderní, základy správné, výrazné kultivované recitace, učení zpaměti krátkých textů, reprodukce jednoduchých básní Vyuţívání improvizovaných výstupů s loutkou k aktivaci a motivaci dětí Seznamování s různými s různými druhy loutek, maňásků a jejich způsoby vodění 37

       

Shlédnutí inscenace profesionálního loutkového divadla Dramatizace pohádky za pomocí různých loutek Pohybové vyjadřování proţitků, nálad, situací i slovní charakterizování postav Rozvíjení dialogů dětí s hračkou, loutkou – samostatné hraní krátkých hříček Dramatické vyjádření námětů zadaných učitelkou, dořešení nedokončeného příběhu, pohádky Loutková dramatizace podle vhodné literární předlohy – hledání různých způsobů řešení pro jednotlivé postavy Rozvíjení obsahové i formální stránky dialogu mezi jednotlivými postavami Rozvíjení souvislého projevu při dramatických činnostech (umět hrát určitou roli) reprodukovat pohádku, vyprávět děj podle obrázku

6.2.3. POZNÁVACÍ OBLAST DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE (co pedagog u dítěte podporuje) 

             

Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření) Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.) Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení Osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) Vytváření základů pro práci s informacemi Osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důleţitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě ţije, a vytváření pozitivního vztahu k němu Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách Poznávání jiných kultur Pochopení, ţe změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy Rozvoj úcty k ţivotu ve všech jeho formách Rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí I jeho změnám Vytvoření povědomí o vlastní sounáleţitosti se světem, s ţivou a neţivou přírodou, lidmi a společnosti, s planetou Zemí

38

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA (co pedagog dítěti nabízí)                      



Činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí Příleţitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých ţivotních návyků Přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování Záměrné pozorování běţných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí Motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností Konkrétní operace s materiálem – třídění, uspořádání, přiřazování, odhad, porovnávání apod. Spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty Smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod. Námětové hry a činnosti Hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost, fantazii (kognitivní imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční, dramatické aktivity) Řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých moţností a variant Hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické, logické, obrazné a pojmové) Činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médií apod.) Činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně zrakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, obrazce, symboly) Hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině Činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, mnoţství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci Smysluplné činnosti přispívající k péči o ţivotní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí Činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běţnými proměnami a vývojem a přibliţující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod. Přirozené pozorování blízkého prostředí a ţivota v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety Aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důleţitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů) Sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé Poučení o moţných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běţné chemické látky, technické přístroje, objekty, jevy, poţár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé a povětrnostní podmínky a povětrnostní jevy), vyuţívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím Hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běţně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat 39



  

  

Přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitosti a změn v přírodě (příroda ţivá i neţivá, přírodní jevy a děje, rostliny, ţivočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) Práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, vyuţívání encyklopedií a dalších médií Kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vypravování, poslech, objevování) Praktické činnosti, na jejichţ základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichţ prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy s materiály, zkoumání manipulace s různými materiály a surovinami) Vyuţívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v ţivotě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními a dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice Pozorování ţivotních podmínek a stavu ţivotního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.) Ekologicky motivované hravé aktivity (eko-hry)

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáţe)      

  



    

Pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o nerození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy uţívané ve spojení se zdravím Vědomě uţívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího) Záměrně se soustředit na činnost a udrţet pozornost Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno Přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvaţuje, také vyjádřit Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důleţité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi) Vnímat, ţe zajímavé dozvídat se nové věci, vyuţívat zkušenosti k učení Postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí Chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky vyuţívat (porovnávat, uspořádat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.) Chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, nahoře, dole, uprostřed, před, za, nad, u, vedle, mezi, apod.) elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“ Nalézat nová řešení nebo alternativní k běţným Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramat. Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v ţivotě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí) Zvládat běţné činnosti a poţadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.) 40

  

    

Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a vyuţitelné pro další učení a ţivotní praxi Mít povědomí no širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte Vnímat, ţe svět má svůj řád, ţe je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.) Všímat si změn a dění v nejbliţším okolí Porozumět, ţe změny jsou přirozené a samozřejmě (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje, ţe s těmito změnami je třeba v ţivotě počítat), přizpůsobit se běţně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole Mít povědomí o významu ţivotního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, ţe způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i ţivotní prostředí Rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně Pomáhat pečovat o okolní ţivotní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, ţivé tvory apod. )

RIZIKA (co ohroţuje úspěch záměrů pedagoga)                 

Nedostatek příleţitostí k poznávacím činnostem zaloţeným na základě vlastní zkušeností Převaha předávání hotových poznatků slovním poučováním a vysvětlováním Příliš racionální, hotový, uzavřený výklad světa Omezený prostor pro vyjádření a uplatnění představivosti a mimoracionálního poznávání Převaţující důraz na pamětní učení a mechanickou reprodukci, málo názornosti i prostoru pro rozvoj fantazie Zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat Málo příleţitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnému řešení konkrétních poznávacích situací Nedostatek porozumění a ocenění úspěchu či úsilí Nedostatek času a prostředků pro spontánní hru, k jejímu rozvinutí a dokončení Nepřiměřené nároky na dítě, časté negativní hodnocení, kdy dítě opakovaně proţívá pocit selhání Nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte Spěch, nervozita, omezování moţností dítěte dokončovat činnost v individuálním tempu, nevhodné zásahy a přerušování činnosti dětí dospělými Nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé vztahy a postoje okolí) Nedostatečná motivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění Nedostatek příleţitostí vidět svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu Nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepravdivé, nebo ţádné odpovědi na otázky dětí Jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí, nebo prostředí nepřehledné, neupravené, neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí 41

     

Výběr a nabídka témat, která jsou ţivotu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání náročná, která přesahují přirozenou zkušenost dítěte a nejsou pro dítě prakticky vyuţitelná Uţívání abstraktních pojmů, předávání „hotových“ poznatků Nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné Nedodrţování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy Špatný příklad dospělých (chování ohroţující ţivotní prostředí, neekologické postoje, xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení Uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění

OBSAHOVÁ NÁPLŇ ČINNOSTÍ Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie                     

Přímé pozorování přírodních jevů, pozorování kulturních objektů, pozorování technických objektů a jevů Správně jmenovat předměty denní potřeby, s nimiţ dětí přicházejí do styku, znát jejich typické vlastnosti a účel Seznamovat děti s vlastnostmi materiálů, z nichţ jsou předměty vyrobeny a naučit se s nimi prakticky a správně zacházet (sklo – křehké, rozbitné apod..) Přibliţovat dětem název surovin pro přípravu pokrmů, seznamovat se s jejich původem (cukr, mléko, mouka apod..) Experimentace s různými materiály (sníh, voda, papír…) Označovat tvar v různých stupních (velké, větší, největší…) Umět pojmenovat všechno, co dítě obklopuje, s čím přichází do styku, vyjádřit to, o čem dítě přemýšlí Rozhodnout a popsat vzájemnou polohu dvou a více předmětů s určením polohy – je, není, v, na Popisovat vzájemnou polohu dvou předmětů pomocí příslovcí místapřed, za, na, vedle, blíţ... Určovat polohu objektů vzhledem k vlastní osobě Rozlišit a správně pojmenovat vpravo, vlevo na vlastním těle Znázornit na rovinné podloţce polohou předmětů- nahoře, dole, uprostřed… Umět sestavit sloţitější útvary podle skutečné předlohy, obrázků i vlastní fantazie Porovnávat a řadit předměty podle velikosti, délky, šířky… Seznamovat se s rozdílem předmětů co do hmotnosti – lehčí, těţší, porovnávat mnoţství tekutiny Sledovat předem danou cestu, zaznamenávat pohyb z jednoho místa na druhé, vyhledávat cestu krátkou – dlouhou, řešení labyrintů Umět rozlišit a pojmenovat tvary – kruh, čtverec, obdelník, trojúhelník, umět je vyhledávat na nejrůznějších předmětech kolem nás Určovat vlastnosti daných předmětů – tvar, barva, velikost a porovnat je Třídit dané předměty, které mají x nemají poţadovanou vlastnost: barva + tvar+ velikost Pochopit a uţívat různých názvů – alespoň, kaţdý, ţádný, všechny…. Vytvářet soubory předmětů na základě předem určených vlastností, třídit předměty podle dvou poţadovaných vlastností – červené + dřevěné 42

         

Vytvářet soubory na základě společné vlastnosti (sjednocení) více skupin předmětů Rozhodnout o pravdivosti a nepravdivosti jednoduchého tvrzení s vyuţitím vztahů uspořádání (je myška větší neţ slon? …) Uspořádat danou skupinu prvků a uţívat předloţky, které se zde vyskytují – první, poslední, před, za… Vytvářet dvojice předmětů na základě přiřezování a rozhodnout, čeho je více – stejně – méně, a to u 2-6 prvkových skupin Umět vytvořit skupinu předmětů o daném počtu prvků 2-6 Odhadovat počet prvků pomocí zrakového vnímání Přiřazováním porovnávat čísla 1 – 6 a vytvořit číselnou řadu Vést k osvojení číselné řady a určovat počty, kdy jeden předmět přibyl, nebo ubyl Rozkládat soubor 2 – 6 předmětů na skupiny, určit jejich počet a opět je umět sjednotit Snaţit se o řešení svých dětských problémů samostatně Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech, v konstruktivních hrách

Rodina a moje okolí               

Poznávání svého jména, příjmení, věku Poznávání jména, příjmení dětí, učitelek, rodičů, sourozenců Prohlubování významu matka, otec, sourozenci, prarodiče Poznávání významu práce lidí v mateřské škole Poznávání významu práce rodičů doma i v zaměstnání Sledování práce dospělých, hodnocení práce (význam) Poznávání činnosti různých strojů při práci člověka Uvědomování si významu činnosti technických přístrojů Seznamovat se s různými dopravními prostředky a jejich významem Poznávání svého bydliště a okolí (adresa) Poznávání okolí mateřské školy a školou samotnou a její prostory Poznávání rozdílů mezi obcí a městem Vnímání změn ve svém okolí ( doma, mateřské škole i v obci ) Poznávat důleţité budovy ve svém okolí (MŠ, ZŠ, obchod hasičská zbrojnice, OÚ, ZD) Znát bezpečně cestu z domova do mateřské školy a zpět

Má vlast, má země        

Seznamovat se se svou vlastí – znát název Znát název hlavního města, názvy okolních obcí a měst Poznat vzhled naší státní vlajky Poznat jméno a podobu pana prezidenta Prohlíţení knih a encyklopedií o zemi a vesmíru Seznamování se se základními poznatky o vesmíru Sledování poučných pořadů pro děti Upozorňovat děti na národnostní rozdíly mezi lidmi (i jazykové)

43

Příroda                                         

Seznamování se s přírodou Seznamování se s ročními obdobími Učit děti vnímat přírodu Vnímání ročních období v souvislosti se změnami počasí v přírodě Charakterizování ročních období typickými znaky Seznamování se s zahradními květinami Seznamování se s lučními květinami Seznamování se s pokojovými květinami Seznamování se se stromy listnatými i jehličnatými Seznamování se se stromy ovocnými Poznávání plodů jednotlivých stromů Pozorování změny stromů v jednotlivých ročních obdobích (pučení, kvetení apod..) Poznávání ovoce a zeleniny podle vzhledu, chuti, vůně – pojmenování Rozlišování ovoce a zeleniny Seznamovat děti s významem ovoce a zeleniny pro zdraví člověka Prohlubování poznatků o domácích zvířatech a jejich mláďatech Prohlubování poznatků o hospodářských zvířatech a jejich mláďatech Prohlubování poznatků o lesních a polních zvířatech a jejich mláďatech Prohlubování poznatků o zvířatech ţijících ve vodě a okolí vody Prohlubování poznatků o exotických zvířatech Prohlubování poznatků o hmyzu Sledování pořadů o zvířatech a přírodě Umět pojmenovat části lidského těla Poznávat funkce některých částí lidského těla Sledování počasí v přírodě Učit se označovat přírodní jevy (slunce, mraky, vítr, déšť...) Seznamovat se s přírodními jevy a jejich vlivy na přírodu Poznávat vlastnosti písku, kamene, půdy, sněhu, ledu, vody na základě experimentování Umět správně popsat a pojmenovat některé jevy a rozlišit je Sledování růstu rostlin, trávy, květin, stromů Pozorování vlastního růstu (váhy, míry, vlasy…) a uvědomování si této skutečnosti Učit se chránit přírodu dostupnými prostředky pro děti (př. nelámat větve, netrhat květiny, neodhazovat odpadky do přírody apod..) Vysvětlovat dětem co by se v přírodě nemělo dělat, abychom ji zbytečně neznečišťovaly (mytí aut v přírodě, odhazování odpadků apod..) Určovat aktivity, které podporují zdraví člověka nebo které mu škodí Pečovat o přírodu a své okolí (dbát na pořádek, pečovat o rostliny ve svém okolí…) Uvědomovat si nebezpečí některých jevů v přírodě (mráz, silný vítr, mlha, bouřka, záplavy apod…) Uvědomovat si nebezpečí při manipulaci s některými přístroji (př. mixér, kráječ apod.) a nástroji (nůţ, nůţky, sekyra apod..) Uvědomovat si nebezpečí manipulace se zdraví ohroţujícími látkami (chemická čistidla, postřiky apod…) Vysvětlit dětem nebezpečí ohně Uvědomit si nebezpečí kontaktu s některými zvířaty, vyhýbat se jim Naučit se odhadovat některá nebezpečí a vyhýbat se jim 44

6.2.4. ESTETICKÁ OBLAST DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE (co pedagog u dítěte podporuje)        



    

Poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získávání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti) Získání relativní citové samostatnosti Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně proţívat Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umoţňujících pocity, získané dojmy a proţitky vyjádřit Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a proţívání Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních Rozvoj kooperativních dovedností Rozvoj schopnosti ţít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináleţet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané Rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků A dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách Seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němţ dítě ţije Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností Vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k ţivotu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umoţňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat Rozvoj společenského a estetického vkusu

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA (co pedagog dítěti nabízí)            

Konstruktivní a grafické činnosti Přednes, recitace, dramatizace, zpěv Grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen Hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, uţívání gest Hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) Činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichţ můţe být úspěšné Estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové, a další) Cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.) Dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, váţnost apod.) Běţné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým Sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy Společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření 45

       





Aktivity podporující sbliţování dětí Aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.) Běţné kaţdodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování Aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy Spoluvytváření přiměřeného mnoţství jasných a smysluplných pravidel souţití ve třídě Různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umoţňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy, výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.) Tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební a hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání a vyjadřování a tříbení vkusu setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě Aktivity přibliţující dítěti svět kultury a umění a umoţňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, vyuţívání příleţitosti seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běţnými v jeho kulturním prostředí apod.) Praktické uţívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů A pomůcek, se kterými se dítě běţně setkává

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (co dítě zpravidla na konci předškolního období dokáţe)      

   

Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.) Naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.) Sledovat a vyprávět příběh a pohádku Projevovat zájem o kníţky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, uţívat telefon Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních či dramatických) i ve slovních odpovědích k nim Proţívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snaţit se ovládat své afektivní chování (odloţit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, být agresivní apod..) Být citlivé ve vztahu k ţivým bytostem, k přírodě i k věcem Těšit se z hezkých a příjemných záţitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním Zachytit a vyjádřit své proţitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod..) Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo aţ kdyţ druhý domluví, poţádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.) 46

   

  



Pochopit, ţe kaţdý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti Porozumět běţným neverbálním projevům citových proţitků a nálad druhých Adaptovat se na ţivot ve škole, aktivně zvládat prvky plynoucí z prostředí školy i jeho běţných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody Šetrně zacházet s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s kníţkami, s penězi apod. Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje záţitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo) Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, uţívat barvy, modelovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých materiálů, z přírodnin apod.) Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti, vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

RIZIKA (co ohroţuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga)       

      

Málo vlídné, nevstřícné, strohé, nelaskavé a málo přátelské prostředí, kde dítě nenalézá dostatek lásky a porozumění Nedostatek moţností projevovat vlastní city, sdělovat pocitové dojmy a proţitky a hovořit o nich Nedostatečná motivace dětí j k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění Málo podnětů a aktivit podporujících estetické vnímání a cítění Nedostatek estetických a etických podnětů a příleţitostí k jejich kultivovanému proţívání a vyjádření Přítomnost nevhodných, podbízivých a nevkusných podnětů Nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého, hrubého, ironického, popř. agresivního chování, netolerantních, necitlivých či nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích Příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílejí na jejich vytváření, ne všichni je dodrţují (např. někteří dospělí) Zvýhodňování a znevýhodňování některých dětí ve skupině Schematické mravní hodnocení bez moţnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek Nedostatek příleţitosti k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům Ironizování a znevaţování úsilí dítěte Potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosaţení větší disciplíny a poslušnosti Nedostatek příleţitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a umění

47

6.2.5. PRACOVNÍ OBLAST DÍLČÍ VZDĚLÁVACÍ CÍLE (co pedagog u dítěte podporuje)         

Rozvoj společenského i estetického vkusu Rozvoj schopností spolupracovat, přizpůsobovat se, spolupodílet se na činnostech všech, vnímat a přijímat hodnoty Rozvoj základních pracovních dovedností dítěte Rozvoj tvořivosti – tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření Rozvoj sebeobsluţné činnosti – osvojení si dovedností důleţitých k podpoře zdraví, osobní hygieny a bezpečí Rozvoj jemné motoriky při daných činnostech, grafomotorických cvičení Vytváření základů o důleţitosti práce a jejich výsledků Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy, výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.) Hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského ţivota a práce (vyuţívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)

VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA (co pedagog dítěti nabízí)       

     

Konstruktivní a grafické činnosti Motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností Hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) Kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách Různorodé společenské hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umoţňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích Přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy, apod.) Hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského ţivota a práce) vyuţívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých úkonů a činností apod.) Aktivity přibliţující dítěti svět kultury a umění a umoţňující mu poznat rozmanitost kultur. Smysluplné činnosti přispívající k péči o ţivotní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí Přímé pozorování přírodních, technických a kulturních objektů a jevů Volné námětové hry a činnosti, hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii Hry konstruktivní – zaměřené k řešení problémů, fantazie, ke cvičení zručnosti a jemné motoriky Sebeobsluţné činnosti – osvojení si dovedností důleţitých k podpoře zdraví, osobní hygieny a bezpečí 48

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáţe) 

   



    

Ovládat koordinaci ruky, oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. tuţkami, barvami, nůţkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.) Zacházet s běţnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, běţnými pracovními pomůckami. Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních odpovědích k nim. Začlenit se do třídy a zařadit mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých dovedností a technik (kreslit, pouţívat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých materiálů, z přírodnin aj.) Zvládnout jednoduchou sebeobsluhu a pracovní úkony – postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udrţovat pořádek ve svých věcech i v hračkách, zvládat jednoduché úklidové práce – urovnání lehátka, zahradní práce. Zvládnout koordinaci ruky a oka Dokázat se soustředit a udrţet pozornost při všech pracovních činnostech Odhadnout, na co stačí, co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky Šetrně zacházet s hračkami, věcmi denní potřeby, s kníţkami apod… Uvědomovat si, co je nebezpečné – manipulace s některými předměty, nástroji, odhadnout nebezpečí a snaţit se jim vyhnout

RIZIKA (co ohroţuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga )           

Nedostatečný respekt k individuálním potřebám dětí Nerespektování rozdílných tělesných a smyslových předpokladů a pohybových moţností jednotlivých dětí Potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosaţení vnější disciplíny a poslušnosti Nedostatek příleţitostí k rozvoji uměleckých dovedností dítěte a k vytváření jeho estetického vztahu k prostředí, ke kultuře a umění Nedostatek příleţitostí vidět svět a vnímat ho v jeho pestrosti a změně, v jeho dění a řádu Nedostatečné a nepřiměřené informace, nedostatečné, nepřiměřené, nepravdivé nebo ţádné odpovědi na otázky dětí. Jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí, nebo prostředí nepřehledné, neupravené neuspořádané, s nadbytkem hraček a věcí Výběr a nabídka témat, která jsou ţivotu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání příliš náročná, která přesahují přirozenou zkušenost dítěte a nejsou pro dítě prakticky vyuţitelná Uţívání abstraktních pojmů, předávání ,,hotových“ poznatků Převaha zprostředkovaného poznávání světa (obraz , film) Nedostatek pozornosti prevenci vlivů prostředí, které mohou být pro dítě nezdravé a nebezpečné 49

  

Nedodrţování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy Špatný příklad dospělých (chování ohroţující ţivotní prostředí, neekologické postoje, xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení) Uzavřenost školy a jejího vzdělávacího programu vůči existujícím problémům a aktuálnímu dění

OBSAHOVÁ NÁPLŇ ČINNOSTÍ: SEBEOBSLUHA      

Zvládnout samostatné mytí rukou, obličeje, omývání paţí a horní poloviny těla, samostatně se učesat Samostatné pouţívání záchodku, toaletního, papíru, správné zacházení se splachovacím zařízením Umět samostatně pouţívat kapesník a dbát na jeho soustavné nošení Umět se samostatně oblékat, svlékat, rozepínat a zapínat knoflíky, dbát na úpravu svého zevnějšku Umět se samostatně zouvat i obouvat a zdokonalit se ve vázání kliček Zvládnout samostatně pouţívat celý příbor

ÚKLIDOVÉ PRÁCE       

Prohlubovat vztah k práci, k jejím výsledkům i k pracujícím, vytvářet návyky pracovní morálky Samostatně uklízet hračky po hrách, dětské zahradní nářadí, udrţovat pořádek ve skříních s hračkami a v hracích koutcích Umět správně a bezpečně přenášet lehké předměty – ţidličky, tělovýchovné nářadí, hračky, výchovné pomůcky… Samostatně ukládat a skládat oděvy, obuv a předměty osobní potřeby na určené místo Samostatné skládán pokrývky a urovnání lůţkovin na lehátku Umět se zapojit do estetické přípravy stolování a úklidu stolků po jídle, samostatně vykonávat funkci hospodářů Aktivně se zapojit do všeho úklidu

PRÁCE S TECHNICKÝM MATERIÁLEM A PŘÍRODNINAMI      

Upevňovat a posilovat svalovou činnost rukou spolu se zrakovou kontrolou při mačkání větších a tuţších formátů papíru Vést děti ke koordinaci obou rukou se zrakovou kontrolou při vytrhávání menších tvarů podle obrysu Dodrţovat přesnost, pečlivost, a čistotu při samostatné práci s lepidlem, umět samostatně nalepovat Důsledně dodrţovat bezpečnost při práci s nůţkami, upevňovat správnou techniku stříhání – jednotlivě i ve skupinkách – při stříhání papíru a textilu Rozvíjet zručnost při libovolném skládání papíru, umět skládat papír podle slovní instrukce učitelky Rozvíjet pozornost, soustředěnost, aktivitu, pečlivost, a zručnost při překládání jednoduchých tvarů 50

     

Vést děti k vhodné kombinaci textilu a jiným materiálem při vytváření různých předmětů Umět samostatně a správně pouţívat jednoduché pracovní nástroje - kladívko, kleště, pilku, hřebíky při práci s dřevěným materiálem Vytvářet správné pracovní dovednosti při práci s kovem – ohýbání, namotávání drátků na dřívka Koordinace činnosti rukou a zraku při práci s drobným materiálem - navlékání korálků, rozvíjet při práci tvořivost a fantazii Rozvíjet zručnost, fantazii a představivost při hrách s pískem, nebo hlínou s vyuţitím pracovních pomůcek, hraček a přírodního materiálu Samostatně provádět sloţitější operace s konstruktivními stavebnicemi i podle návodu, sestrojování doplňků ke konstruktivním hrám

PRÁCE PĚSTITELSKÉ A CHOVATELSKÉ     

Vytvářet základy k ochraně ţivotního prostředí a přírody, zapojovat se do péče a ochrany rostlin Seznamovat se s pracovními dovednostmi při pěstování a ošetřování rostlin Naučit se bezpečně manipulovat s dětským zahradním nářadím - zalévání rostlin, kypření půdy, pomoc při setí a sázení Samostatně se postarat o ptáčky v zimě – pravidelné krmení, samostatná péče o drobné ţivočichy v teráriu nebo rybky v akváriu Zapojovat se do výzdoby školy k významným událostem – ve všech ročních obdobích

MODELOVÁNÍ            

Rozvíjet prostorovou představivost a hmatový smysl, odváţně zacházet s materiálem, vytvářet základní dovednosti a návyky Zpracovávat větší kus modelovací hmoty mačkáním, hnětením, válením, pouţívat špachtli a realizovat vlastní představu Dokonale zvládnout krouţivý pohyb rukou při modelování koule mezi dlaněmi a podloţkou Vyuţít stejnoměrný tlak ruky při zpracování silnějšího válečku, kontrolovat a opracovat výsledek Přiměřeným tlakem umět správně ohýbat, vytahovat a upravovat tvary vzniklých předmětů, uhlazovat navlhčenými prsty, zdobit vrypem nebo přilepením drobných předmětů Modelovat konstruktivním způsobem – slepování z částí – naučit se důkladně uhlazovat spoje navlhčenými prsty Vymodelovat zvířecí figuru, vystihnout charakteristický tvar těla, naznačit pohyb Podrobněji znázornit lidskou figuru s jejími důleţitými detaily, naznačeným vrypem, vytahováním nebo přilepením (sedící nebo leţící postavu) Uvědomovat si, ţe základem úspěšné práce je důkladné zpracování hmoty, umět udrţet čistotu svého okolí Rozvíjet plošné a prostorové vytváření a konstruování – vytvářet sloţitější celky a určovat jejich funkci (hrady, zámky…) Vytvářet zajímavé obrazce a vzory z přírodních nebo umělých materiálů pravidelným střídáním nebo řazením do vzorů K vytváření prostorových útvarů vyuţívat spojení různých materiálů - písek, hlína, jehličí, větvičky, kamínky, květiny … 51

 

Vytvářet různé obrazce z barevných papírů, z potištěného textilu, novin, časopisů – vytrhaných nebo vystřiţených – a seskupit je do kompozice, podoby zvířat a lidí a nalepovat je do koláţe Vnímat a esteticky oceňovat přírodní prostředí v různých denních dobách i při proměnách, které způsobuje počasí – zabarvení oblohy, zajímavé seskupení mraků, pronikání slunečních paprsků mraky, pozorování hladiny řeky, vlnící se lány obilí, rozkvetlý sad, pozorovat let ptáků, jejich zpěv, bzukot včel…. Oblohy před deštěm, chumelenici, tvar sněhových vloček, třpytící se sníh…

52

6.3. OBSAHOVÁ NÁPLŇ ČINNOSTÍ              

Při všech činnostech a příleţitostech upevňovat základní společenské návyky (zdravit známé a děti, rozloučit se, poděkovat, neskákat do řeči, poţádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn) Navozovat námětové hry s upevňováním základních společenských návyků Návštěvy kin, divadel, apod. Rozhovory o rodině Četba knih s tématy o společnosti Posilování sebevědomí kladným hodnocením Učit děti samostatně vyjadřovat vlastní potřeby, přání, poţadavky Podporovat vznik dětských přátelství, rozvíjet schopnost sebehodnocení dítěte Učit děti předcházet konfliktním situacím, neubliţovat si navzájem, řešit spory domluvou Projevování kladných postojů v péči o své okolí (šetrné zacházení s hračkami a věcmi kolem sebe) Prohlubovat kladné postoje péči o přírodu Umět zhodnotit vlastní výsledky práce a váţit si i práce druhých Pozorovat a vnímat kulturní podněty při různých příleţitostech Sledování dramatických a hudebních představení, snaţit se je zhodnotit

KRESLENÍ                

Vést děti k ovládnutí různě velkých ploch, motivovat je k naznačení prostoru Při rozhovorech nad kresbou upřesňovat dětské představy, vést děti k čitelnější a technicky jistější kresbě, k bohatě rozvinutému námětu, obsahově i výtvarně Tematicky kreslit na základě citových podnětů a vztahů (moje rodina, kamarádi, náš dům, naše škola oblíbená píseň, hračky…) Obohacovat a prohlubovat dětské představy pozorováním – rozvíjením vnímacích schopností a estetického cítění, emocionálním prohloubením záţitku Tematicky kreslit na základě citového proţitku (záţitky z rodiny, vycházek, z výletů, z divadla, filmového představení, z televize, ilustrovat oblíbené pohádky) Kresbou naznačit charakteristické rysy lidské figury (dospělý člověk, dítě, jeţibaba, maminka, tatínek, vodník, princezna apod.) Kresbou znázornit vztah člověka k prostředí (doma, ve škole, na výletě apod..) Kresbou znázornit vzájemné vztahy postav (drţí se za ruce, jdou na procházku, tančí apod..) Kresbou naznačit jednání postav (leze, cvičí apod..) Znázornit charakteristické rysy zvířecí figury v různých pozicích i v pohybu Motivovat děti k výtvarnému vyjádření fantazijní představy vzbuzené četbou, ve které vystupují pohádkové postavy Výtvarně charakterizovat různé druhy dopravních prostředků (strojů a přístrojů, kosmických lodí, zemědělských strojů apod..) Kreslit plynulým a odváţným pohybem grafickým materiálem (různorodým) odváţným grafickým pohybem bez křečovitosti (křídou, uhlem, voskovkou, tuhou, tuší a špejlí apod.) Ovládat malířské drţení silného grafického materiálu a lehké drţení tuţky, špejle ve správném sklonu Ovládnout i některé další grafické techniky – kresba křídou namočenou v mléce, v cukrové vodě, v klovatině Kreslit na navlhčený podklad špejlí namáčenou v tuši (kolorovat bretony, vodovými barvami) 53

MALOVÁNÍ               

Seznamovat se s vlastnostmi barev a jejich moţnostmi, sledovat tvoření nových odstínů, vznik nové barvy – pozorovat prolínání barev nakapaných do sklenice čisté vody Roztírat barevnou skvrnu prstem nebo dřívkem, hledat podobu věcí ve vzniklém tvaru Otiskovat barevné skvrny přeloţením papíru Rozfoukávat barevné skvrny brčkem (s moţností zdůraznit některé detaily dokreslením) Zapouštět barvy do navlhčeného podkladu – hledat podobu věcí ve vzniklém tvaru Zdokonalovat techniku malby, umět si s rozmyslem rozvrhnout v ploše, umět si zvolit druh štětce podle potřeby (silnější k nanášení velkých ploch, slabší k naznačení detailů) postupně se vyrovnávat s pozadím Rozvíjet a usměrňovat dětské představy pozorováním esteticky laděným“ všímat si barev, které jsou charakteristické pro určité předměty nebo jevy, souladu barev v přírodě Malovat na téma vyvolaná citového vztahu (moje maminka, můj tatínek, sourozenci, můj dům, škola apod.) Malovat na témata vyvolaná citovými proţitky (záţitky z rodiny, výletu, kina, divadla, apod.) Malovat postavy lidí a zvířat, vyjádřit v dějové souvislosti jejich charakteristické rysy a důleţité detaily, profil a pohyb Detailněji znázornit prostředí, ve kterém se děj odehrává, znázornit pozadí Malbou vyjadřovat celistvé situace a děje, umět volit barevnou skladbu tak, aby charakterizovala určitou atmosféru a náladu (noční krajinu, podzimní krajinu, bouři, déšť apod.) Umět s rozmyslem uplatňovat krycí vlastnosti barev Malovat vstoje u malířských stojanů nebo u tabule, malovat vsedě u stolů Umět pomáhat při přípravě materiálu i při úklidu po malování

SMYSL PRO VÝTVARNÉ UMĚNÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ      

Aktivně se podílet na estetickém uspořádání prostředí třídy a mateřské školy Pozorovat, vnímat a esteticky hodnotit přírodní prostředí (ţivou i neţivou přírodu) Vyhledávat zajímavé pohledy na větší přírodní celky (řeku v údolí, vlnící se lány obilí, skalnaté útvary, rozkvetlý sad, let motýlů apod.) Vnímat a esteticky oceňovat přírodní prostředí v různých denních dobách a při proměnách, které způsobuje počasí (obloha při východu a západu slunce, seskupení mraků, chumelenice apod.) Zabývat se společně s dětmi jejich dojmy z pozorování přírody v různých ročních obdobích s cílem dospět k počátkům estetického hodnocení. Zdůvodňovat a v souvislosti s tím hodnotit architektonické řešení významných budov, srovnávat zdobnost starých domů a účelnou jednoduchost moderní architektury.

54

PĚVECKÉ ČINNOSTI 

      

Umět se sluchově i nápodobou orientovat ve zvukovém i tónovém prostoru (rozlišovat i napodobovat nehudební zvuky, upevňovat pěvecké dovednosti v písních a říkadlových melodiích zpočátku tří aţ pětitónových) Uplatnit zpěv s doprovodem melodickým i harmonickém a rozvíjet dovednost pohotově reagovat na dirigentská gesta (kdy začít zpívat, silně, slabě) Snaţit se o čistý rytmicky správný zpěv s pěknou výslovností, zpívat s oporou o zpěv učitelky, ale i melodickým hudebním nástrojem, rozvíjet hlasové funkce – dýchání, frázování, přirozené tvoření tónů Umět zpívat samostatně v menších skupinkách i sólově Upevňovat a rozšiřovat repertoár říkadlových, melodií a písní a vytvářet podmínky pro vznik aktivním hudebním projevem Umět spolu s učitelkou a formou kolektivní hry na ozvěnu zazpívat popěvky i říkadlové melodie ve dvou a třítónovém rozsahu (so-mi, la-sol-mi, mi-re-do…) Pohotově reagovat na střídání zpěvů sólistů a skupin na předehru, mezihru, dohru Rozvíjet hudebnost dětí rozličnými formami práce s písní:  zpěv s doprovodem na hudební nástrojky  pohybově vyjadřovat strukturu písně  srovnávat písně různého charakteru

      

Umět zazpívat píseň na zvukomalebné slabiky ( kočičky - mňau, včelky - bzz apod.) a umět si část melodie jen představit – na ztracenou melodii. Upevňovat dovednost zpívat v různém tempu a s rozdílnou dynamikou – zpívat pomalu, rychleji, zrychlovat i zpomalovat, tiše, nahlas, zesilovat i zeslabovat. Samostatně zazpívat 4-5 říkadlových melodií a 5-6 písní výrazně, přiměřeně intonačně čistě, rytmicky a dynamicky správně, pohotově reagovat na dirigentská gesta. Porovnávat tempo melodie a porozumět slovním podnětům : nahoru - dolů, výše - níţe. Poznávat další rytmické i melodické nástrojky (činely, tympány, zvonkohru, metalofon, xylofon) a seznamovat se s technikou hry Pokoušet se o vytváření doprovodu k písni – osvojit si správný způsob hry na hudební nástrojky Umět postupně vyuţívat dětských rytmických nástrojků v těchto formách:  hra rytmu písně nebo říkadla, v němţ se podle obsahu střídají dva různé nástrojky  hra jen určitých částí nebo motivů písně  vyuţití nástroje při hře na ozvěnu  hra pochodového rytmu

55

            

Spojovat zpěv písní, hudebně pohybové hry a rytmizaci říkadel s pohybovým vyjádřením rytmu – hra na tělo, instrumentální hra Umět vyjádřit hudbu přirozeným dětským kultivovaným pohybem. Vést děti k dovednosti pohybem vyjádřit postup melodie – stoupání x klesání, ale i náladu písně a skladby – vesele X smutně Vystihnout hravými pohyby – tleskáním, podupy, poskoky i tanečními kroky – poskočný krok, otočky, úklony, zátočky, krok přísunný stranou, cval před, cval stranou s náčiním i bez náčiní, rytmus, tempo a dynamiku písní Pohotově reagovat odpovídajícím a ladným pohybem na změnu tempa, rytmu, výšky a intenzity hudebního doprovodu. Rozvíjet hudební sluch, zdokonalovat jeho rozlišovací schopnosti a vytvářet podmínky pro vznik hudebních představ. Rozlišovat a napodobovat nehudební zvuky a znovu poznávat hudební nástroje, s nimiţ byly děti seznámeny Postupně rozlišovat dynamický kontrast tiše X hlasitě v mluvě, ve zpěvu, ve zvucích kolem nás. Poznat známé písně podle předehrané melodie nebo zazpívaného úryvku, charakteristických melodických i rytmických částí. Rozvíjet aktivní formy poslechu a vést k soustředěnému vnímání písní a instrumentálních skladeb v ţivém provedení i reprodukované hudby. Umět rozlišit písně rozličného charakteru a druhu – pochod, tanec, ukolébavku, hudbu veselou, smutnou, slavnostní. Učit se při poslechu rozlišovat další hudební nástroje – zobcová flétna, klavír housle, buben apod…) Vyjádřit přiměřenou formou pocity z poslechové skladby slovem, pohybem, výtvarným projevem.

56

7. EVALUAČNÍ SYSTÉM 7.1. Pravidla pro evaluace 7.2. Struktura hodnocení 7.3. Dokumenty ke zpracování 7.4. Podklady pro evaluaci 7.1. PRAVIDLA PRO EVALUACI ( HODNOCENÍ ) 

Evaluační proces a jeho metody pedagogické pracovnice pouţívají proto, aby zmapovaly, co dítěti jde, v čem je úspěšné, popř. odhalily talent, především však proto, aby zjistily, co činí dítěti problémy, kde „vázne“, v čem jsou nedostatky a z toho pak vyvodily důsledky pro svoji práci s konkrétním dítětem.



Individuální hodnocení dítěte musí vţdy vycházet ze znalosti výchozího vývojového stupně dítěte a vzhledem k tomuto stupni pak má být také hodnocen pokrok dítěte.



Tam, kde se projeví jakékoliv nedostatky, povedou učitelky o vývoji dítěte záznamy způsobem dle jejich vlastní volby.



Dalším důleţitým hodnocením pedagogických pracovnic je hodnocení zachování a plnění souvztaţností mezi RVP, ŠVP, TVP a tudíţ realizace vlastní výchovně-vzdělávací práce v souladu s RVP.

1. SEBEEVALUACE    

Kaţdodenní hodnocení vlastní práce Učitelka sleduje projevy chování, výtvory, výpovědi dětí apod. Provádí kaţdá z učitelek průběţně zápisem do třídní knihy slovy: výborné, dobré, uspokojivé, neuspokojivé tak označí spokojenost s vlastní prací Plnění – průběţné

2. AUTOEVALUACE  

Vzájemné rozhovory učitelek, společný rozbor situací, hodnocení i samotnými dětmi, rozhovory s dětmi) dát dostatek prostoru pro hodnocení, výsledky výtvarných a pracovních činností apod. Plnění – průběţné

3. VYHODNOCENÍ  

Předávání poznatků, rad, zkušeností mezi učitelkami Plnění – průběţné

4. NASLOUCHÁNÍ  

Přijímání námětů, názorů, poznatků, hodnocení rodičů i ostatních pracovníků školy, vyslechnutí názoru okolí Plnění: průběţné

5. HOSPITACE  

Vzájemné hospitace mezi učitelkami, hospitace ředitelkou školy Plnění: průběţné, dle rozpisu 57

6. POUŢÍVANÉ METODY HODNOCENÍ A EVALUACE:  pozorování, opakované pozorování  rozhovor s dítětem  konzultace s rodiči  konzultace s odborníky - spolupráce s PPP  rozbor herních aktivit  rozbor procesu učení  rozbor jazykových projevů - logopedická diagnostika  rozbor, analýza prací – výtvorů dětí  rozbor osobní dokumentace  anamnézy (rodinná i osobní)  sociometrické metody - rozbor chování a jednání ve skupině, vztahy, postavení dítěte ve skupině apod.  analýza vlastní pedagogické aktivity  analýza spolupráce s kolektivem a spolupodílení se na společných činnostech v souvislosti s ŠVP  analýza školního roku jako podklad pro další práci 7.2.STRUKTURA HODNOCENÍ 1. Ţivotospráva 2. Věcné podmínky 3. Spoluúčast rodičů 4. Řízení mateřské školy 5. Psychosociální podmínky 6. Personální podmínky 7. Organizace 8. Autoevaluace vzdělávacího obsahu a jeho realizace 7.3. DOKUMENTY KE ZPRACOVÁNÍ 1. 2. 3. 4. 5.

Přehled výchovné práce Školní vzdělávací program Povinná pedagogická dokumentace Hospitační záznamy Protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy

7.4. PODKLADY PRO EVALUACI 1. Naplňování rámcových cílů RVP PV:  CÍL ROZVOJOVÝ – byly rozvíjeny poznatky, schopnosti i dovednosti dítěte?  CÍL HODNOTOVÝ – byly děti seznamovány s hodnotami?  CÍL POSTOJOVÝ – měly děti moţnost vyjadřovat své samostatné postoje? 2. Nač se zaměřit, čeho si všímat, co projednat s rodiči apod… 3. Sebereflexe pedagoga  Byly naplněny vzdělávací cíle?  Bylo zvoleno vhodné téma?  Byla zvolena vhodná organizace?  Byly zvoleny vhodné pomůcky?  Byl naplňován poţadavek proţívání činnosti?  Měly děti moţnost pracovat ve skupinách?  Byly činnosti pro děti zajímavé, uspokojily je ? 58

CHARAKTERISTIKA DÍTĚTE JMÉNO, DATUM NAROZENÍ 1. SEBEOBSLUHA  Obléká se s dopomocí  Obléká se samostatně  Umí zapínat a rozepínat knoflíky  Umí uzel  Umí kličku 2. STOLOVÁNÍ  Neumí jíst samo, vyţaduje krmení  Umí jíst samostatně lţící  Umí jíst samostatně příborem 3. HYGIENA A OSOBNÍ ČISTOTA  Umí si samo umýt ruce  Umí si vyčistit nos  Je samostatné na WC  Osobní věci dokáţe udrţovat v pořádku 4. HRUBÁ MOTORIKA  Skáče po obou nohou  Skáče po jedné noze  Umí kotoul vpřed  Má koordinované pohyby při chůzi  Má koordinované pohyby při běhu 5. JEMNÁ MOTORIKA  Umí pracovat s modelínou dle pokynů  Umí stříhat a vystřihovat  Vytrhává z papíru  Lepí s dodrţením čistoty  Skládá z papíru dle návodu  Navléká korále  Umí správně drţet tuţku, štětec, nůţky 6. ROZUMOVÉ VLASTNOSTI  Zná a pojmenuje části těla  Rozlišuje pravou a levou stranu  Rozlišuje časové vztahy  Rozlišuje prostorové vztahy  Rozlišuje velikost předmětů  Rozlišuje mnoţství (více, méně)  Orientuje se v číselné řadě  Určuje druhy materiálů  Umí sestavovat, třídit, řadit, přiřazovat - podle pokynů  Zná barvy  Pozná a pojmenuje tvary: čtverec, kruh, obdelník, trojúhelník

59

7. JAZYKOVÉ SCHOPNOSTI  Výslovnost hlásek  Zapojuje se do dialogu s dětmi  Zapojuje se do dialogu s dospělými  Má širokou slovní zásobu  Tvoří gramaticky správné věty  Přednáší říkadla a básně  Dokáţe popsat obrázek nebo předmět  Reprodukuje známé pohádky  Chápe slovní pokyny  Pozná věc podle popisu - hádanky 8. SLUCHOVÉ SCHOPNOSTI  Umí rozlišit tóny- vysoké x nízké, slabé x silné, krátké x dlouhé  Určí hlásku na začátku slova  Určí hlásku na konci slova 9. LATERARITA  Pravostranná  Levostranná  Nevyhraněná 10. GRAFOMOTORIKA  Tvary reprodukuje jen v hrubých liniích  Tvary reprodukuje správně  Lidská postava je na úrovni hlavonoţce  Lidská postava je se všemi detaily  Vymalovává omalovánky bez přetahování  Kresebně dokáţe vyuţít celou plochu 11. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA  Snaţí se upoutávat pozornost  Je nesmělý (á) a plachý(á)  Snadno se podřizuje  Akceptuje přirozenou autoritu dospělých  Potřebuje stálou pomoc dospělých  Rozlišuje a pouţívá tykání a vykání  Zapojuje se rád(a) do řízených her  Dokáţe dodrţovat pravidla hry  Vyţaduje vedoucí roli ve hře  Dokáţe se dlouhodobě soustředit  Je roztrţitý (á),nesoustředěný(á)  Odmítá spolupráci  Pracuje přiměřeně rychle  Pracuje pomalu  V kolektivu je sociálně přizpůsobivý(á)  V kolektivu se snaţí mít navrch  V kolektivu se nechává ovládat  V kolektivu je agresivní  Je většinou samo 12. POZNÁMKY, CITOVÉ PROJEVY, ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY, NÁSTUP DO ZŠ 60