www.koh-i-noor.eu
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M ˇE S T N A N C E , A K C I O N Á ˇR E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
ČERVEN 2011
KOH-I-NOORHOLDING5 Tuhárna T nepřetržitě vyrábí už 163 let strana
3
V Poličce vznikne centrum inovačních technologií strana
4
Většinu tržeb závodu v Litomyšli zajišťují firmy z holdingu
strana
5
Recese rozvoj skupiny Koh-i-noor nezastavila Přestože globální hospodářská krize v posledních dvou letech postihla řadu průmyslových odvětví, společnosti skupiny KOH-I-NOOR HOLDING ji prošly relativně velmi dobře. České Budějovice „Segment tužek, recese výrazně nezasáhla, i když určité zpomalení nastalo, zejména v Rusku, kam vyvážíme přes pětinu produkce. Tam však sehrála svou roli cena ropy. Pokud je zde cena ropy pod šedesáti dolary za barel, budeme mít s vývozem problémy,“ uvedl generální ředitel holdingu Ing. Vlastislav Bříza. Export společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 vzrostl o 26 procent, zvláště díky úspěchům na trzích v USA, Mexiku, Argentině, Ukrajině, Bělorusku, Kazachstánu a v Turecku. „Tak výrazný růst exportu byl samozřejmě dán propadem v předloňském roce. Ale i při srovnání loňského výsledku s rokem 2008 jsme zaznamenali zlepšení o pět procent,“ uvedla exportní manažerka RNDr. Zdenka Žánová. Kromě zvýšených obchodních aktivit se na některých trzích pozitivně projevilo rozšíření produkce v bulharském závodě KOH-I-NOOR HEMUS, specializovaného na výrobu fixů a popisovačů.
Akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH se v březnu představila v Moskvě na mezinárodní specializované výstavě kancelářských a školních potřeb, nazvané podle spony, spínátka Skrepka Expo (Скрепка Экспо). Generální ředitel Ing. Vlastislav Bříza se zde setkal i s našimi ruskými dlouhodobými obchodními partnery Semjonem Rošalem a Ezatem Argunem, majiteli společnosti Gruppa Tovariščej, která patří mezi absolutní špičku na ruském trhu v našem oboru.
Podobná situace byla i v segmentu zdravotnictví, kde na společnost GAMA GROUP recese nedolehla, nebo nebyla znát. Víc se firmy začíná dotýkat až nyní, kdy se ve zdravotnictví začíná šetřit. Naopak v produkci pro automobilový průmysl, kde byla recese před dvěma lety velmi silná, musela společnost KOH-I-NOOR PONAS dokonce propouštět. „To u nás nebývá zvykem, neboť se snažíme v tuzemsku naše firmy před propouštěním
chránit,“ uvedl generální ředitel. Tady se ale situace už normalizovala a poličská firma opět investuje do svého rozvoje a růstu. V této souvislosti generální ředitel uvedl, že pokud stojí před rozhodnutím, zda propustit vysoce kvalifikované lidi s dlouhodobými profesními zkušenostmi, ať již jde o Budějovice či Poličku, je logické že se sníží počet pracovníku tam, kde jsou dceřiné firmy. „Občas mám pocit, že to nedochází nejen politikům, ale i li-
dem, kteří se o politiku zajímají minimálně. Je snad normální, že pokud je majitelem firmy český vlastník, tak se musí chovat daleko loajálněji ke svému zázemí, podobně jako to dělají Němci. Nebudete snižovat přece domácí produkci, když máte tuto možnost v zahraničí,“ vysvětlil jeden z motivů rozhodování. Díky tomu a také řadě dalších opatření je skupina KOH-I-NOOR HOLDING stále ve velmi dobré ekonomické kondici.
Václav Kojan pracuje pro Koh-i-noor Hardtmuth 59 let strana
6
Leaders voice Pravidelní čtenáři Hospodářských novin vědí, že jedním z několika autorů prestižní rubriky Leaders voice je i PhDr. Ing. Vlastislav Bříza, Ph.D., předseda dozorčí rady společnosti KOH-I-NOOR HOLDING. Ve svých třiatřiceti je z nich nejmladší. A těm, co to nevědí, přinášíme ukázku z jeho textu nazvaného Asiaté se bojí radioaktivních tužek, který vznikl po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. „I když náš čínský výrobní závod v Nankingu leží přes 2000 kilometrů od tsunami nejpostiženějšího japonského města Sendai, celý Nanking pochopitelně prakticky nežije ničím jiným než právě zemětřesením a problémy jaderné elektrárny Fukušima. Velmi mě ale překvapilo, jakým způsobem vnímá situaci v Japonsku většina našich tamních zaměstnanců. Nanking býval hrdým královským hlavním městem Číny, v období před druhou světovou válkou zde ovšem došlo ke krutému válečnému masakru, při němž Japonci popravili desítky tisíc Číňanů. Nedá se sice říci, že by Nankingané Japoncům současnou situaci přáli, ale soucit z nich skutečně cítit není. Ale přestože je Nanking poměrně dost daleko od postiženého místa, z dotazů našich čínských obchodníků jednoznačně vyplývá, že pro Číňany je nyní důležité, aby řada našich produktů, které na čínském trhu nabízíme, pocházela opravdu z Česka - citlivě vnímají, že výrobky končí z velké části v dětských rukou.“
Nový vedoucí českobudějovického závodu Tuhárna Ondřej Hůrský říká:
Musíme stále přemýšlet co dělat, abychom náskok před konkurencí udrželi V čem je rozdíl? My používáme tzv. „teplou preparaci“, kdy se suchá tuha potápí do roztavených vosků. Druhou metodou se vosky do směsi vmíchávají přímo při hnětení. Každá metoda však vyžaduje svojí technologii. Například asijští výrobci jedou obrovské série „studenou preparací“ a někteří se kvalitou na nás dotahují. Proto musíme přemýšlet co dělat, abychom náskok před nimi udrželi.
Ondřeji Hůrskému je třicet, z Vysokého učení technického v Brně, kde vedle oboru materiálové chemie vystudoval i ekonomiku na podnikatelské fakultě, má titul inženýr a za sebou také devět měsíců ve společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH, v níž vede závod Tuhárna. Jak se v nové roli cítíte? Dělám, co jsem vystudoval, tedy chemii a ekonomiku, takže vlastně dělám vysněný obor. Samozřejmě se ale pořád ještě někde rozkoukávám. Tuha, grafit je zde jen malou částí celkového procesu, a proto jsem se musel spoustu věcí naučit, abych byl schopný pochopit technologické problémy. Ale je tu hodně dobrá parta a to pomáhá. Do KOH-I-NOORU jste přišel z Graphitu z Týna nad Vltavou. Je to velká změna? Samozřejmě. V Týně jsem začínal hned po škole na odbytu, pak jsem přešel na vývoj výrobků, měl na starosti kontrolu kvality a spolupráci s klíčovými zákazníky. Později jsem hodně času věnoval zavádění výroby přesouvané v koncernu do Čech z Británie, takže jsem se nenudil. Když jsem se ale po třech letech chtěl posunout dál, musel jsem hledat jinde. Je příjemné dělat v české firmě, která je světová. Větši-
nou to bývá tak, že přijdete do světové firmy, která ale není česká. Což je i případ Graphite Týn, který patří do nadnárodní německé skupiny Graphit Kropfmühl. Je to velký rozdíl? Obrovský. V Týně se zpracovávají stovky, tisíce tun grafitu a nejmenším balením je pětadvacetikilový pytel. U nás v Tuhárně už jde o konkrétní výsledek - jádra do grafitových či pastelových tužek pro závod Tužkárna. To je náš největší zákazník a jeho reakce máme hned „přes dvůr“. Do konkrétních výrobků vyrábíme a balíme umělecké pastely, které tvoří velkou část produkce.
Ondřej Hůrský
Lze tuhu do tužek či pastelek zlepšit? Všechno lze zlepšit. My si ale musíme stále držet naši unikátnost, i když se vlastnosti budou dál zdokonalovat. Ve světě se jádra vyrábějí dvěma způsoby tzv. teplou nebo studenou preparací. Pro KOH-I-NOOR je
tradiční teplá preparace. Ale hlavně v Asii je technologie výroby založena na jiném principu. My bychom rádi zkombinovali oba přístupy, abychom třeba umělecký sortiment dokázali vyrábět s ještě větší přidanou hodnotou s použitím kvalitních pigmentů.
Nedávno jste zahájili spolupráci se Zemědělskou fakultou Jihočeské univerzity. Proč právě s ní? Protože na ní je katedra aplikované chemie, vybavená nejmodernějšími měřicími přístroji. Ty používáme k analytickým metodám, které nám pomáhají zjišťovat obsah a kontrolu škodlivých látek, abychom vyhověli legislativě USA a EU. Na katedře mají hmotnostní spektrometrii, atomovou emisní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a další přístroje, které by pro nás byly neúměrně drahé vzhledem k tomu, že bychom je využívali jen občas, dejme tomu na pět až deset procent.
Je tahle spolupráce výhodná i pro univerzitu? Nepochybuji o tom. Jednak je za úplatu a potom fakulta má bezprostřední kontakt s výrobní praxí. A to je pro ni bezesporu cenné. Nám to umožňuje nalézat hranice porovnatelnosti, meze, u nichž bude možné říct, je to v pořádku nejen podle nás, ale i podle Američanů. Legislativa určuje správné provedení testů normou či předpisem, ale přitom platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každé měření má totiž vždy určitou odchylku. Součástí Tuhárny je i jedno z vývojových středisek KOH-I-NOORU. Na čem nyní pracuje? Především na nových výrobcích. Momentálně se třeba dělá na vývoji nových odstínů kříd. Měly by mít lepší světlostálost a psací vlastnosti. Moje role ale je spíš koordinační. Jsou tu dostatečně erudovaní odborníci vedoucí laboratoře ing. Novák a nová posila ing. Polívka, který do týmu vnesl nový pohled na psací vlastnosti v závislosti na konkrétních druzích papíru. (O závodě Tuhárna víc na straně 3)
2
Číslo 5 / 2011
Nové výrobní technologie už přinášejí efekt Nové výrobní technologie ve firmách společnosti KOH-I-NOOR HOLDING, pořízené v loňském roce, v tom letošním už přinášejí to, co mají - vyšší výkon, lepší kvalitu a tedy i dokonalejší výrobek. České Budějovice Ve společnosti KOH-I-NOOR PONAS jde například o obráběcí centrum, zajišťující zejména dokončovací frézování. „Přesnost, rychlost a spolehlivost je na velmi dobré úrovni. Pětiosé provedení významně šetří náklady při výrobě elektrod a následném elektroerozívním hloubení,“ říká Ing. Bohumil Kuba, vedoucí oddělení investic. Zvýšila se kvalita a přesnost frézovaných dílů, protože téměř všechny projdou právě pětiosým frézováním. V broumovském závodě společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH jde zase o CNC dlouhotočný soustružnický automat. Ten byl pořízen pro vývoj nových výrobků a pro zefektivnění výroby těch současných. Nyní finišuje projekt nové mechanické tužky, která bude mít proti předchozím modelům líbivěj-
ší trojboké tvary a lepší povrchové zpracování. Bez nového stroje by její vývoj a výroba nebyly možné. CNC soustruh zvýšil i kooperační možnosti pro cizí odběratele a vnitřní potřeby holdingu. „Třeba závod Gumárna v minulosti kupoval přesné mosazné dílce. Dnes je postupně zavádíme do výroby u nás,“ uvedl Bohumil Kuba. Nový soustruh zmenšil i podíl ruční práce. Zatímco výroba stiskacího knoflíku dříve probíhala ve dvou výrobních operacích, dnes to odpadá. Českobudějovický závod Tuhárna má díky novému rentgenovému analyzátoru denně rychlé informace o obsahu těžkých kovů ve zpracovávaných surovinách a konečných tuhárenských výrobcích. Zatím na něm bylo provedeno přes 1400 měření tuhárenských vzorků,
což umožnilo v podstatě rozdělit sklad dílců tak, aby vyhověl limitům legislativy USA pro totální obsah olova. Proměřily a vyhodnotily se také stovky vzorků materiálů a různých výrobků dodaných jinými útvary holdingu. Nová sušárna uměleckých kříd pak zase desetkrát zkrátila dobu sušení a tím zkvalitnila a zrychlila jejich výrobu. „To umožňuje pracovat s menší rozpracovaností bez obavy, že balírna nebude mít včas dostatek vhodných odstínů pro kompletaci souprav,“ upozorňuje na jeden z efektů Bohumil Kuba. Rychlé usušení a odvádění vodní páry mimo prostor tažebny zabraňuje vzniku plísní nejen na křídách, ale i ostatním sortimentu a omezuje používání konzervantů. Uvedení sušárny do provozu snížilo i potřebu tahacích prken pro výrobu kříd z 3500 na 480 kusů. „Pozitivní výsledky ukázaly, že by se tento typ sušárny mohl uplatnit i při výrobě jiných typů tuh,“ uzavřel Bohumil Kuba.
Poliklinika Sever má nový web i logo Českobudějovická Poliklinika Sever, která se loni v listopadu stala součástí společnosti KOH-I-NOOR HOLDING, má nové logo i webo-
tace, „tomografickou projekci“, kdy se provádí „řez“ mandibulou i maxilou. V možnostech pracoviště je také zhotovení TMK (temporoman-
dibulární klouby). Pro pohodlí pacientů pracují laborantky v prodloužené pracovní době, bez polední přestávky a bez objednání.
Velvyslankyně Filipín v Koh-i-nooru
Nejen o podnikání české firmy v jihovýchodní Asii, ale i o její působení v dalších zemích, se při své květnové návštěvě českobudějovické společnosti KOHI-NOOR HARDTMUTH zajímala filipínská velvyslankyně Evelyn D. AustriaGarcía. Na snímku s generálním ředitelem Ing. Vlastislavem Břízou.
Vietnam objevil tužku 1500 Světoznámá gradační tužka KOH-I-NOOR HARDTMUTH 1500 zažívá nebývalý úspěch ve Vietnamu. Jen v roce 2010 se jí zde prodalo téměř pět miliónů kusů. Vedle osvědčených kvalit a psacích vlastností k růstu její popularity pomohl i fakt, že Vietnam má, jako jeden z mála trhů, aktivní ochranu proti „černým“ dovozům plagiátů z Číny.
O Brazílii není ještě rozhodnuto vé stránky (poliklinikasever.cz), na nichž se už představuje jako součást skupiny firem KOH-I-NOOR, a připravuje rozšíření svých služeb. Už dnes ale nabízí, zřejmě jako jediná ve městě, jak „standardní“ digitální zubní rentgenové snímky, tak speciální snímky na mezizubní kazy (Bitte-wing). Další z možností zdejšího zubního rentgenu je nový typ snímku, například pro implan-
Generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR HOLDING Ing. Vlastislav Bříza odpovídal v celostátním vydání deníku Právo na otázku, jak je daleko záměr otevřít v Brazílii další tužkárenský závod. V této souvislosti uvedl, že si stále troufáme, ale není to tak jednoduché. „Je třeba si uvědomit, že Brazílie je zcela uzavřený trh a prakticky tam nelze vyvážet. Braní se cly. Prosadit se tam je pro nás obrovská výzva. Je tam potřebná surovina, a proto se snažíme udělat maximum. V tuto chvíli vidím šanci, že se to podaří, padesát na padesát. Předpokladem je, že vždy potřebujete důvěryhodného a spolehlivého partnera. Je to jako v partnerském životě. Také si na ulici nevyberete pro společný život ženu, kterou vidíte poprvé. I to je důvod proč se projekt dosud naplno nerozběhl. Výrobní linku ale už máme pro Brazílii připravenou. Možná, že k jejímu spuštění dojde, ale nyní nechci předbíhat.“
Poliklinika Sever chystá rozšíření služeb.
Stanislav Soroka, ředitel společnosti Koh-i-noor Grafit, která sídlí v jihočeských Netolicích, říká:
Pouze zlomek naší produkce jde do tužkárenství Jaký grafit se v Netolicích zpracovává? Především přírodní krystalický grafit, který dovážíme hlavně z Číny a Norska. V současné době připravujeme ale i odzkoušení grafitů z Ruska, Ukrajiny, Korey a Švédska. Během letošního druhého pololetí chystáme rozšířit sortiment o amorfní grafity.
Grafit se v Netolicích na Prachaticku zpracovává už od roku 1946, kdy zde vznikl závod spadající pod tehdejší Rudné doly Příbram. V roce 1993 byl vyčleněn do samostatné akciové společnosti Grafit Netolice, kterou v roce 2002 koupil KOH-I-NOOR HOLDING. Tím se i její obchodní název změnil na KOH-I-NOOR GRAFIT, který zpracovává grafitové suroviny, vyrábí mikromleté grafity a exotermické krycí prášky. Jeho ředitele Ing. Stanislava Soroky jsme se zeptali. Jaké místo má KOH-I-NOOR GRAFIT v holdingu KOH-I-NOOR? Řekl bych, že významné. To plyne z toho, že jsme hlavním dodavatelem grafitu na výrobu tužek ve společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. S kým nejvíc spolupracujete? Jaká ta spolupráce je? Hlavně se závodem Tuhárna, kterému dodáváme mikromletý grafit na výrobu tužek. Spolupráce je to velmi dobrá, v současné době třeba využívá závod Tuhárna naše volné prostory i k uskladnění zásob jílu a kaolínu. Po dohodě využívá také laserový analyzátor ke měření zrnitosti práškových materiálů. Kromě suroviny dodáváme KOH-I-NOORU HARDTMUTH také hotový výrobek - lahvičky plněné grafitem. Kdo jsou vaši další zákazníci? Jaký podíl tvoří ti v tuzemsku a v zahraničí? Zhruba 60 procent produkce expor-
chového hospodářství. Po zavedení nového informačního systému převzaly podstatnou část administrativy, hlavně účetnictví a personalistiky, příslušné útvary KOH-I-NOORU HARDTMUTH. Tím se snížil i počet našich zaměstnanců.
rovněž v elektrotechnice a při výrobě maziv a nátěrů. Ta škála je široká a netýká se zdaleka jen tužkárenství.
Co se ve firmě v posledních letech změnilo? Pokud jde o investice, tak v posledních letech mířily především do mikromletí grafitu, tedy do tryskového mlýna, kompresoru, laserového analyzátoru a do modernizace vzdu-
Jaká je tedy podle vás budoucnost firmy KOH-I-NOOR GRAFIT? O její perspektivě nepochybuji. Vycházím z toho, že dokážeme zhodnotit i méně kvalitní grafitové suroviny na žádané komerční druhy. A to je při současném vývoji cen a objemu spotřeby opravdu silný předpoklad k dalšímu růstu a prosperitě.
Nová kompresorovna
Balení grafitu do vaků
Hotový výrobek před expedicí
tujeme, hlavně do Německa, Itálie a Polska. Náš grafit se využívá hlavně v hutnictví, v ocelárnách a slévárnách železa i neželezných kovů na formovací směsi, nátěry, tmely, dusací hmoty, zásypy a prášky. Slouží ale i k výrobě žáruvzdorných materiálů jako jsou grafitové kelímky, grafitové zátky, staviva, uplatňuje se
Stanislav Soroka
Tryskový mlýn
3
Číslo 5 / 2011
Českobudějovický závod Tuhárna nepřetržitě vyrábí už 163 let Závod Tuhárna je společně s Tužkárnou nejstarším výrobním závodem celého holdingu KOH-I-NOOR. Jeho kořeny sahají až do roku 1848, kdy byl do Českých Budějovic přesunut z Vídně. Jeho produkce zahrnuje grafitové, pastelové a speciální tuhy, křídy, uhly a voskovky a za oněch 163 let se zatím nikdy nepřerušila. České Budějovice Unikátní technologie výroby tzv. teplá preparace vytváří charakteristické psací vlastnosti, které značku KOH-I-NOOR HARDTMUTH proslavily po celém světě. V současné době se zde vyrábí 20 gradací grafitové tužky: 8B -2B, B, H, HB, 2H-10H, F převážně do řad 1500 s průměrem od 2 do 5,6 milimetrů. Větší průměry jsou v kategorii uměleckých potřeb nebo speciálních tuh, například grafitové tuhy „šrajňáky“. „Většina naší produkce se dál zpracovává v závodě Tužkárna. Hodně specifické potřeby má ale třeba závod Broumov, kterému dodáváme tuhy do versatilek,“ říká vedoucí závodu Ing. Ondřej Hůrský. Vedle grafitového oddělení k závodu patří produkce uměleckého sortimentu, k níž patří progressa, rudky, sépie, umělé uhle grafitové špalíky nebo tuhy negro.
Prim hraje umělecký sortiment Díky levné čínské školní tuze se závod zaměřuje hlavně na výrobu uměleckého sortimentu. Školní pastelová jádra vyrábí jen pro několik významných zákazníků, kteří stále požadují českou produkci. Nosnými výrobky jsou umělecká pastelová jádra rozmyvatelná, použitá v tužkách řady Mondeluz a nerozmyvatelná, použitá v tužkách řady Polycor. Obě mají tradiční charakteristické psací vlastnosti. Tyto tuhy se vyrábí v 72 odstínech. Produkce dalších pastelových jader různých velikostí a průměrů vychází převážně z uměleckého sortimentu. Pastelová jádra průměru 5,6 milimetrů, používaná v tlustých tužkách typu Jumbo, patří k nejkvalitnějším výrobkům závodu. Na středisku se vyrábí také tuhy Pro-
gresso, po kterých je stále vysoká poptávka. Oddělení vývoje díky znalostem výroby tříbarevných tuh pracuje na nových barevných kombinacích včetně metalických odstínů. Právě silné know how a kvalita provedení odlišují originální produkci KOH-I-NOOR od záplavy levných asijských kopií tříbarevných tuh, takzvaných direktorek.
ale v případě posílení výroby nebo tlaku na zkrácení doby výroby je kontrolované sušení výhodné. Výroba voskovek se již dostala na pokraj zájmu. Původní technologie lití voskovek je dnes už zastaralá a málo produktivní. Možným směrem, na kterém se intenzivně pracuje, je využití vstřikolisů, které by zjednodušily a zrychlily jejich výrobu.
Pastely Gioconda, Toison d´Or
Laboratoř se modernizuje
Velký podíl produkce tvoří výroba uměleckých pastelů: Gioconda 8100 (hranaté tvrdé pastely), Gioconda 8300 (kulaté olejové pastely), Toison d´Or 8500 (kulaté prašné pastely), Toison d´Or 8550 (kulaté extra prašné pastely), Toison d´Or 8580 (hranaté prašné pastely), jádra Wax Aquarell (vodou rozmyvatelné kulaté voskové pastely). Na pastelovém středisku byla nedávno instalována nová sušárna na suché pastely řady 8500. Ta má kontrolovanou teplotu a vlhkost a na rozdíl od kelímkových sušáren je zakládána vozíky s prkny. Tradiční sušení na prknech je energeticky nenáročné,
Tažení pastelových vkližovacích tuh.
Kartušování směsi.
Závod Tuhárna je jedním z vývojových středisek společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Jeho laboratoř lze rozdělit na technickou kontrolu a vývoj. Aby laboratoř mohla plnit bezezbytku své poslání, postupně se vybavuje novou technikou. Pro simulaci výroby, jak pro vývoj nových výrobků, tak řešení výrobních problémů, byly zakoupeny nové přístroje jako hnětačka, tříválec, dvě míchací zařízení a lis. Analytické možnosti byly rozšířeny o rentgen-fluorescenční analyzátor (RFA). Ten je v krátké době schopen analyzovat obsah těžkých kovů, bez složité přípravy vzorků. Při zpřísněných limitech legislativy EU a USA
Tažení Progress na horizontálním lisu.
Pracovníci laboratoře Ing. Polívka a paní Sedláčková měří na přístroji RFA.
Sklízení uměleckých kříd.
je nutností výroby rozšířit běžnou technickou kontrolu o hlídání limitních obsahů škodlivých látek přímo v provozu jak u surovin, tak výrobků. Rentgenová fluorescence (XRF, zařízení RFA) je nedestruktivní metoda, která se používá k analýze povrchu vzorků. Rentgenové záření je schopno vyrazit elektron z obalu atomu. Ve chvíli, kdy se uvolní vnitřní elektron, elektrony z vyšších slupek zaplní jeho místo a tímto přechodem uvolní přebytečnou energii ve formě fotonu. Ta bude nižší (větší vlnová délka), než byla energie původního rentgenového fotonu (menší vlnová délka). Tento přechod kaskádovitě provádí více elektronů z různých energetických hladin, proto se objevují spektra různých fotonů. Tato fluorescenční spektra se používají k identifikaci atomu.
Vývoj hledá další novinky Jedním z největších úkolů je úprava a rozšíření klíčového sortimentu suchých pastelů řady 8500. Protože se jedná o ceněnou uměleckou řadu, jsou zkoušeny suroviny, hlavně pigmenty, té nejvyšší použitelné kvality. Laboratoř pracuje na vývoji nových odstínů s vysokou světlostálostí. K jejímu testování se využívá nový přístroj umístěný v závodě Gumárna. Poslední novinkou je červená řada, která byla okamžitě zařazena do výroby. Pro americký trh byly vyvinuty nové odstíny tělové a zcela nová šedá škála. Tato řada má celkem 16 unikátních nádechů tzv. studené a teplé šedé. Dalším projektem je vývoj nové umělecké voskovky s obsahem včelího vosku. Tato voskovka by měla mít vysokou přilnavost k povrchu a dobrou roztíratelnost. Samozřejmostí je přitom zachování vysokého stupně pigmentace. Při řešení problematiky analýz v návaznosti na legislativy a normy hlavně Spojených států amerických se úspěšně rozvíjí spolupráce s odborníky Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. (Další informace o spolupráci s JčU v rozhovoru s Ondřejem Hůrským)
Hardtmuthův vynález nebyl překonán
Výpal grafitových tuh.
Ostré značkování uměleckých tuh.
Ovládání tahacího lisu.
Nařezávání Progress.
V tužkách, původně vyráběných pouze v Anglii a Německu, se používala jádra z přírodního grafitu. Proto byly také poměrně drahé. Rakouský průmyslník Josef Hardtmuth, nezávisle na Francouzi Contém, vynalezl nový způsob výroby tuhy mícháním práškového grafitu, plaveného jílu, sazí a organického pojiva a vypalováním tyčinek v pecích. Zatímco ale Conté získal francouzský patent číslo 32 v lednu 1705, Hardtmuth nikoliv, protože v té době Rakousko patentový úřad nemělo. Patentní výměr proto získal až v roce 1802. Nový způsob umožnil Hardtmuthům vyrábět tuhy v několika tvrdostech. Navíc přidáním jílu drahý grafit významně nabyl na objemu a tím se produkce zlevnila. Tato technologie výroby grafitových jader nebyla dodnes překonána. V Českých Budějovicích tato výroba, která sem byla přemístěna z Vídně, začala v roce 1848.
4
Číslo 5 / 2011
Nadpoloviční část produkce směřuje do špičkových světových automobilek jako je Porsche, Audi a BMW
V Koh-i-nooru Ponas vznikne centrum inovačních technologií Hlavním investičním záměrem společnosti KOH-I-NOOR PONAS se stal v letošním roce projekt nazvaný Zřízení vývojového centra inovačních technologií. To se zaměří na podporu vývoje inovačních technologií s následnou implementací do výroby. Polička „Impulsem pro jeho zřízení se staly nejen dotazy zákazníků, ale i snaha proniknout do dalších výrobních oblastí. Právě nové vývojové centrum pomůže zvládnout náročné požadavky zákazníků, jak v oblasti technologických postupů při výrobě vstřikovacích a vyfukovacích nástrojů, tak v následném lisování plastů,“ říká finanční ředitelka Ing. Daniela Knotková. Nové centrum získá zázemí v části současné výroby, která se zrekonstruuje na „kancelářské“ prostory. Ty budou vybaveny špičkovou výpočetní technikou a počítačovými programy. Snahou je sem umístit rovněž simulační analýzu Mold Flow, která umožňuje ověřovat správnost navrženého nástroje už v samém počátku jeho vývoje. „Díky této analýze lze určit a optimalizovat jednotlivé parametry pro-
Daniela Knotková
cesu, například design dílu, umístění vtokového ústí, navrhnout chlazení nástroje a podobně,“ vysvětluje ředitel společnosti Ing. Robert Záboj, MBA.
Součástí projektu je také pořízení nového dvoukomponentního lisu. V současné době KOH-I-NOOR PONAS nabízí pouze technologii jednokomponentního vstřikování. „Investice do nového dvoukomponentního lisu by firmu posunula zase o krok dál. Rozšířila by naše výrobní zázemí a dala prostor pro mnohem širší nabídku současným i budoucím zákazníkům. Prospěch by z toho měl celý holding KOH-I-NOOR,“ uvedl ředitel. Vedení firmy by přitom v budoucnu chtělo nabídnout vedle dvoukomponentního i vícekomponentní vstřikování. V rámci projektu se obohatí i strojový park nástrojárny o nové pětiosé portálové obráběcí centrum, určené především k výrobě a vývoji nástrojů. To je schopné zvládat nejen frézovací operace, ale především využívat nové, efektivnější a rychlejší technologie, které současná zastaralá obráběcí centra nezvládnou. „Vybudováním inovačního centra můžeme držet krok s vyspělými státy západní Evro-
S pomocí simulační analýzy Mold Flow budeme schopni ověřovat správnost navrženého nástroje už v samém počátku jeho vývoje.
py, lépe se prosazovat na trhu a být konkurenceschopní,“ uvedl vedoucí nástrojárny Ing. Lubomír Obr. Tento projekt se uchází o státní pod-
poru v rámci dotačního programu OPPI Potenciál, která by pokryla 40 procent nákladů. O jejím přidělení či nepřidělení se rozhodne v létě.
Noví zákazníci přinášejí další zakázky Společnost KOH-I-NOOR PONAS zaznamenala v posledním pololetí významný úspěch při získávání nových zákazníků. Na základě vstupních auditů, které v ní potenciální zákazníci absolvovali, se dostala na seznam schválených dodavatelů například společností Automotive Lighting, IMI Norgren nebo Kostal, podnikajících v automobilovém průmyslu.
Michaela Frodlová
Polička „Cennější to je tím, že odběratelé v poslední době své dodavatelské výběry zpřísnily. A uspějeme-li, znamená to, že i my zvládáme stále vyšší nároky. Nespornou výhodou přitom je, že nabízíme výrobu vstřikovacích zaří-
zení a výlisků, což málokdo na této špičkové úrovni zvládá. Zároveň se snažíme nabízet i montáž, prostě něco navíc, což zákazníci vítají,“ říká vedoucí projektu Michaela Frodlová. Budoucí spolupráce s tak významnými, nadnárodními korporacemi nám
umožní podílet se třeba i na tvorbě designu výlisku. Společnost Automotive Lighting je součástí koncernu Magneti Marelli a nově navázaná spolupráce dává KOH-I-NOOR PONAS možnost uplatnit své zkušenosti s výrobou nástrojů pro světlomety, které už v oblasti výroby vstřikovacích forem má. Další prostor se otevírá při spolupráci na vstřikování plastů a u montáží. Zároveň pokračuje spolupráce s už zavedenými společnostmi Woco, Schneider Electric nebo Stant z amerického koncernu General Motors. Pokračuje a rozšiřuje se rovněž spolupráce se společností Continental Automotive, kde se KOH-I-NOOR PONAS dostává mezi přední dodavatele plastových dílů v Česku.
S novými zakázkami do automobilového průmyslu přišla další práce. Vědí o tom jak Jan Sodomka, obsluhující drátořezací stroj, tak obráběč Zdeněk Feltl.
Lisovna plastů zažívá oživení - produkce vzrostla o čtvrtinu Lisovna plastů KOH-I-NOOR PONAS disponuje v současné době vstřikovacími lisy s tonáží od 25 do 320 tun. Výroba je ze 70 procent zaměřena na díly dodávané do automobilového a elektrotechnického průmyslu. Doplňkem jsou pak dodávky do spotřebního průmyslu. Polička „Od počátku roku 2010 se objem výroby postupně zvyšuje. Výrazný růst nastal ve druhé polovině loňského roku, kdy objem zakázek zvýšili současní zákazníci,“ uvádí vedoucí lisovny plastů Ing. Alena Machová. A poprvé od propuknutí ekonomické recese byla zahájena také spolupráce s těmi novými. Nové projekty směřují především do automobilového průmyslu. Loni na podzim se tak do výroby zadalo zhruba čtyřicet nových nástrojů, které si vyžádaly nákup dalšího strojního vybavení.
staralá technologie, kterou nahradily tři nové, plně vybavené vstřikovací lisy. Také díky tomu lze výrobu efektivněji plánovat a udržet tak požadovaný zákaznický standard, zahr-
nující i dodávky v přesném čase, tzv. Just-In-Time.
Nová lisovna a ISO 14001 „V plánu je stále i výstavba nové lisovny. Tento záměr neopouštíme. Jednání probíhají a to i za podpory vedení města Poličky. Tomu patří velký dík,“ uvedl ředitel Ing. Robert Záboj, MBA. Plán dokončení stav-
by kalkuluje s podzimem 2012. Společně s výstavbou nové lisovny bude probíhat i nastavení systému řízení podle normy ISO 14001, která se zabývá environmentálním managementem. Jeho cílem je podpora ochrany životního prostředí a prevence znečišťování. Norma nestanovuje žádné absolutní požadavky na environmentální chování organizace, klade však
důraz na dodržování legislativních požadavků týkajících se vody, vzduchu, půdy či odpadů. Základem je identifikace všech možných aspektů, které mají vliv na životní prostředí. Organizace sama si pak může určit, čím nejvíce životní prostředí zatěžuje a hledat vhodné metody k postupnému snižování dopadů do životního prostředí.
Nepřetržitý provoz Růst zakázek ale neznamenal jen obměnu strojních kapacit, ale také návrat k nepřetržitému provozu. Ten byl zahájen od května a zvýšil výrobní kapacity o 20 až 25 procent. Zahájení výroby v nepřetržitém provozu znamenalo i vytvoření nových pracovních míst. Lisovna přitom prochází obměnou strojového parku. Vyřazovala se za-
Lisovna v posledních měsících prochází podstatnou obměnou strojového parku. Zastaralou technologii nahradily tři nové, plně vybavené vstřikovací lisy. Jeden z nich obsluhuje Jana Vodehnalová, další Engl 220 tun pak Tomáš Pártl.
5
Číslo 5 / 2011
Většinu tržeb závodu v Litomyšli zajišťují firmy z holdingu Koh-i-noor Součástí akciové společnosti GAMA GROUP, zaměřené na výrobu zdravotnických potřeb, je i jeden závod s „nezdravotnickou“ produkcí. Sídlí v Litomyšli a především se specializuje na školní a kancelářské potřeby ze čtyř druhů materiálů - PVC, PET, PP a PE. Díky tomu se ale kooperačně podílí i na dodávkách pro zdravotnickou výrobu v sesterských závodech v Jimramově, Trhových Svinech a Dalečíně. Litomyšl „V rámci holdingu KOHI-NOOR máme v Litomyšli jedinečnou technologii, umožňující pro jeho firmy vyrábět obaly, sáčky, zakladačky a co víc dostat tento sortiment rychle na trh nebo, jde-li o kooperaci, k finální výrobě,“ říká ředitel závodu Ing. Jiří Munzar, který zároveň řídí i závod společnosti GAMA GROUP v Dalečíně. Právě pro dalečínský závod se zde stříhají speasry, pro jimramovský se vyrábějí zpětné ventily s hadičkou, rozvodky, upravují se potištěné nebo nepotištěné fólie a pro závod v Trhových Svinech se vyrábějí po-
V době počítačů, kalkulaček a mobilů to může leckoho překvapit, ale je to tak. Nejprodávanějším zbožím na zahraničních trzích jsou linkované podložky do sešitů, tzv. lenochy. Papír sice už nahradilo PVC, ale jejich popularita neklesá. Hlavně díky zájmu ruských školáků se jich do této země stále prodává téměř čtvrt miliónu kusů ročně. Na snímku s ním pózuje jedna ze zaměstnankyň Pavla Benešová.
lyetylenové sáčky různých rozměrů. Hlavní sortiment ale souvisí s výrobou školních a kancelářských potřeb. Na automatických a poloautomatických linkách vznikají převážně školní obaly na sešity a knihy nebo různé závěsné, vývěsné a zakládací obaly. Další produkci představují šanony, pořadače, desky, vizitkáře a obaly na doklady v různých barevných odstínech. Tuto produkci prodává společnost KOH-I-NOOR TRADE v tuzemsku a KOH-INOOR export do zahraničí. Pro závody společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH se zde vyrábí například také sáčky na balení výrobků, pouzdra na pastelky a tužky nebo letos v dubnu zavedené tvarovky, používané například jako vložky pro temperové barvy nebo plastelíny. Tuto výrobu umožnil zavést nákup nového termotvarovacího stroje. „Takovou technologii jsme v rámci holdingu dosud neměli. Díky tomu se snížila závislost na externích dodavatelích, od nichž společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH dosud vložky pro tempery a plastelínu nakupovala a také nabízí nové možnosti balení výrobků v holdingu i případně ostatním zájemcům,“ vysvětluje Jiří Munzar. Podíl těchto „holdingových“ firem na celkových tržbách litomyšlského závodu Gamy Group činí 70 procent. Zbytek připadá na další zákazníky. „Počet zaměstnanců je poměrně stálý, stejně jako sortiment. Je-li potřeba zvládnout sezónní špičky, jako je třeba zahájení školního roku, vypomůžeme si brigádníky. Vesměs se tu dělá v úkolu a normy nejsou jedno-
Mikrorozhovor Ekonomkou závodu společnosti GAMA GROUP v Litomyšli je Ing. Ilona Jeřábková, které jsme se zeptali: Vedle financí máte na starosti i obchod se zákazníky mimo skupinu KOH-I-NOOR. Jak to jde dohromady? Jak to zvládáte? V našem závodě mají všichni THP pracovníci kumulované funkce. Není to snadné, chce to víc mezi sebou komunikovat a dobře si organizovat práci. V obou těchto oblastech proto stále pracujeme na zlepšení. Je těžké udržet náklady pod kontrolou? Mít co nejnižší náklady při zachování kvality produkce je naším prvořadým úkolem. Proto také průběžně chod závodu vyhodnocujeme a stejně hodnotíme i možné budoucí akce. To nám pak slouží k přijímání opatření k udržování nákladů v určitém, potřebném limitu. Kdo jsou vaši zákazníci? O Jakou produkci mají zájem? Mimo KOH-I-NOOR HOLDING je lze rozdělit do dvou skupin. První tvoří velkoobchody s kancelářským a školním zbožím, druhou pak zákazníci, požadující pouzdra a obaly
pro svou produkci a společnosti, zabývající se podporou prodeje a vybavením prodejen. V čem vidíte budoucnost litomyšlského závodu? U kancelářských a školních potřeb v cestě, kterou se začínáme ubírat - tedy u současné produkce použít nový design, potisk, nové materiály. A také v rozdělení produkce: část výrobků prodávat stávajícím způsobem, tedy jednotlivě a druhou část v podobě ucelených setů se stejným designem. Uvažovat lze i o zvýšení produkce pouzder a obalů na spotřební zboží, pro podporu prodeje a vybavení prodejen. V této oblasti je bezesporu nutné zlepšit naši propagaci na trhu.
duché. Musí se makat,“ říká vedoucí výroby Lenka Šplíchalová, která oceňuje i postupné změny v pracovním prostředí. Některé objekty se vymalovaly, rekonstrukcí prošla výroba vzduchu, opravily se dva kompresory a další se koupil. Snahou je výrobu rozšířit o další sortiment jakým mohou být třeba doplňující obaly z vícevrstvé fólie, v nichž se prodávají například náplně čisticích prostředků poté, co se třeba mycí prostředek vypotřebuje. Zákazník pak nemusí kupovat celý znova, ale stačí mu jen náplň, kterou si do původního obalu přelije. „Ta-
Ředitel Jiří Munzar s jedním ze seřizovačů kontroluje novou produkci vložek pro temperové barvy.
kových možností je samozřejmě víc. O žádné zatím nebylo rozhodnuto, ale je zřejmé, že další „produktová
noha“ by stabilizaci a rovnoměrnosti zdejší výroby pomohla,“ uvedl Jiří Munzar.
Hlavní zákazníci jsou z holdingu 70 %
Nový termotvarovací stroj obsluhují Pavla Soukupová s Lucií Drahošovou.
KOH-I-NOOR HARDTMUTH závody: Tuhárna, Tužkárna, Logarex, Broumov pouzdra a sáčky z polypropylenu a PVC závod Městec Králové výlisky na tempery a plastelíny Export podložky a vizitkáře, sortiment kancelářských a školních potřeb KOH-I-NOOR TRADE veškerý sortiment kancelářských a školních potřeb.
30 % EXTERNÍ ZÁKAZNÍCI 1. skupina odebírá kancelářské a školní potřeby 2. skupina zakázková výroba (PP a PVC pouzdra, obaly, kapsy, visačky)
Různé typy sáčků vyrábí Ivana Částková.
Od Logarexu ke Gamě, od celuloidu k PVC
Školní obaly bez ftalátů
Historie závodu společnosti GAMA GROUP v Litomyšli je spojena s malou továrnou „Kopytárna“ Josefa Vinaře. Do ní byla v roce 1950 převedena z Libče u Náchoda výroba pravítek, trojúhelníků a různých školních potřeb z celuloidu. Vznikl závod Logarex, začleněný pod českobudějovický podnik KOH-I-NOOR.
Litomyšl Podobně jako ve zdravotnické výrobě akciová společnost GAMA GROUP posiluje objem produkce bez ftalátů i v sortimentu školních a kancelářských potřeb. Už od roku 2009 proto vyrábí všechny školní potřeby, tedy i včetně obalů na sešity nebo učebnice a knihy, z této „dětské“ folie, splňující požadavky vyhlášky 84/2001 Sb. o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti do tří let, neobsahující žádné nebezpečné ftaláty. Ty jinak v průmyslu představují skupinu látek používanou jako změkčovadla výroby plastů a při dlouhodobém, větším používání, by mohly poškodit zdraví uživatelů. GAMA GROUP v Litomyšli od roku 2004 pod značkou KOH-I-NOOR vyrábí také univerzální obaly z PP, kterými lze obalit sešity nebo knihy na míru.
Litomyšl Ten v květnu 1952 vyhořel, když v jedné z dílen vypukl požár, provázený výbuchem, způsobený elektrickou jiskrou od řezání, která zapálila celuloidovou roli. Výroba se pak obnovila až v roce 1953. Nebezpečná výroba z hořlavého celuloidu ale zanechala hned o dva roky později další ránu v podobě nového požáru, při němž jedna ze zaměstnankyň utrpěla těžké popáleniny. V tomto roce 1955 byla do Litomyšle převedena z Českých Budějovic výroba popisovacích šablonek. V roce 1963 začala stavba nových kanceláří, kulturní místnosti a šaten. V roce 1969 pak byla přistavěna hala pro svařovnu. Tím se výroba rozšířila o svařované výrobky z PVC. Počet pracovníků stoupl ze sedmdesáti na sto. V roce 1971 byla původní výroba pravítek a trojúhelníků převedena do Českých Budějovic. V roce 1973 se postavily další kanceláře a zastřešil se dvůr, kde byl umístěn stříkací lis na výrobu metrů. V květnu 1984 v pardubickém Semtí-
Eva Palová při výrobě vizitkářů.
ně vybuchl provoz na výrobu celuloidu, a když se v závodě zpracovaly poslední zásoby, 7. prosince 1984 byla výroba popisovacích šablonek ukončena. Závod se pak zaměřil na výrobu školních a kancelářských potřeb a zdravotní výrobu z PVC a postupně i z polyetylenu a polypropylenu, což provázela i změna výrobních zařízení. „Celuloidovou“ éru připomínají dodnes některé malé výrobní prostory, které měly zajistit, že se případný požár hned nerozšíří po celé továrně.
Božena Macháčková vyrábí sběrné sáčky pro závod v Jimramově
6
Číslo 5 / 2011
Václav Kojan pracuje pro Koh-i-noor Hardtmuth už 59 let Nyní konstruktér Václav Kojan je ve svých 75 letech nejstarším zaměstnancem společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Do firmy nastoupil před 59 lety v roce 1952 a nezradí-li ho zdraví, kulatou pracovní „šedesátku“ v „Hardtmutce“ určitě oslaví. České Budějovice „Dokud mě nevyhodí a neřeknou, dědku, už jdi, tak určitě zůstanu. Firma je můj život. Mám přitom radost, že mě berou i mladí kluci, že si s nimi mohu třeba zajít sednout do hospody,“ povídá a pak přidá překvapivou větu: „To, co dělám teď, mě baví úplně nejvíc,“ říká a ukazuje na zapnutý počítač na svém pracovním stole, na němž konstruuje. K počítačům se přitom poprvé dostal v pětapadesáti. Začínal s obavami, že je nezvládne. Nejprve s textovým editorem 602, s jehož pomocí pomáhal sestře s účetnictvím, s operačním systémem DOS, pak přišlo s obavami Windows a až později, s nákupem nových programů, se dostal i k vlastní „počítačové“ konstrukční práci. I tady ale obavy časem opadly a dnes by ji za rýsovací prkno už neměnil. „Znalosti o materiálech, rozměrech a o tom, co lze všechno ve strojařině dělat, musí mít člověk vždycky v základě ze školy. A když neví, tak se musí na správném místě zeptat. Nové jsou jen technologie, které dříve nebyly. Jako CNC stroje či drátořez, což je stroj, který v kusu plechu vyřízne tvar podle výkresu. Nebo se řeže vodním paprskem či laserem. To dříve také nebylo. Tohle jsem musel za pochodu >strávit<, ale nebylo to zase nic zvláštního. Pořád je to jen strojařina a hlavně se musí chtít,“ vypráví muž, jehož vitalitu by mu mohl leckdo mladší závidět.
Dřevěná tužka plná změn Pro závod Tužkárna kreslí úpravy přípravků a nástroje pro nově požadované tvary, připravuje konstrukční výkresy pro přípravky, které mají zlepšit výrobu nebo v ní odstranit slabá místa. Stručně řečeno, jako konstruktér se podílí na technické přípravě výroby. Na první pohled se to nezdá, ale na „staré dobré dřevěné tužce“ je stále co měnit, upravovat a domýšlet. Není to ale jen práce kolem tužek. Jsou to třeba i formy na technické výlisky z pryže pro Gumárnu. Nástrojárna také vyrábí různé dílce a prototypy pro externí zákazníky třeba i do Rakouska a tam je často třeba něco dokreslovat. Jak už to tak bývá nezřídka v krátkém, až šibeničním, čase. „Teď se třeba chystá inovace některých dřevěných tužek, na kterých budou dole vyfrézované úchopy. Nový stroj ale nezaručoval úplnou přesnost. Tak jsem podle požadavku Tužkárny nakreslil nový přípravek,“ přibližuje svou práci. Do ní chodí čtyři dny v týdnu na pět hodin. Aby se všechno stihlo, hodně si jí nosí i domů. „Naposledy jsem třeba dělal doma po večerech deset dní přes Velikonoce. Po zprávách v televizi jsem začal a dělal do půlnoci. Ne s odporem, ale s radostí. A tohle nebyla výjimka. Často přijdou kolegové či externí firmy v pátek, že je třeba něco honem udělat, aby se to dalo po neděli do výroby. Tak dě-
„Konstrukce na počítači mě opravdu baví,“ říká pětasedmdesátiletý Václav Kojan.
lám přes víkend, abych to po neděli přinesl. Já si totiž při práci dobíjím baterky,“ říká Václav Kojan.
Přes matematiku do Logarexu Protože měl rád matematiku, po střední ekonomické škole nastoupil do někdejšího závodu Logarexu v Kardašově Řečici. V názvu cítil matematický „logaritmus“, potažmo logaritmické pravítko. Začínal jako skladový účetní a později vedoucí skladu. To mu nebylo osmnáct. Řídil 11 lidí ve skladu a byla to dobrá škola, jak s nimi pracovat, ale s matematikou neměl závod nic společného - vyráběly se v něm dřevěné trojúhelníky, pravítka, příložníky.
A protože ekonomku absolvoval víc na přání rodičů, než své, bavily ho víc šroubky a kolečka. večerně pak vystudoval ještě strojní průmyslovku. Kvůli ní se s podnikem i domluvil na přechodu do Českých Budějovic. Ve zdejším závodě Logarexu pak dělal dva roky v nákupu, později byl technologem, vedoucím přípravy výroby a vedoucím vývoje. Tady byl jedním z významných počinů vývoj skládacích dvoumetrů z plastu s exportními parametry pro Švýcarsko. O vývoj se staral i po převzetí Gamy. Privatizací a oddělením Gamexu, ale změny neskončily. Z Průmyslové ulice se „přestěhoval“ s nástrojárnou na Rudolfovskou do areálu Grafa,
kam později přešla i konstrukce z Koh-i-nooru Hardtmuth. Když se ale před časem nástrojárna a výroba forem, jejichž konstrukce a nové technologie pro výrobu vlastních manipulátorů byly po řadu let jeho doménou, přesunula do nové dceřiné společnosti KOHI-NOOR PONAS v Poličce, zůstal tu Václav Kojan skoro sám. „Zatím mě pořád někdo potřebuje i mimo zaměstnání a jsem tomu rád,“ povídá muž, který má ve svém pracovním plášti místo kalkulačky logaritmické pravítko. „Těch jsme dělali na 40 druhů a byla to, jak se říká, fajnovost z hlediska technické přípravy i technologie. Samozřejmě, že kalkulačka je přesnější, protože počítá na setiny, bez kterých se strojařina neobejde, a to logaritmické pravítko neumí. Ale jde-li třeba o hrubý návrh pro představu, neznám nic lepšího,“ dodává.
Na nudu není čas Václav Kojan o sobě občas mluví jako o „dědkovi“. Skoro by se slušelo dodat ještě slůvko „železný.“ Stará se o panelák, v němž bydlí, tedy o údržbu, opravy i třeba zateplení. Dodnes dělá ve výboru Českobudějovického automotoklubu, kde píše zápisy ze schůzí a organizuje ročně dva, tři zájezdy převážně do hor. Nebo chodí po horách, hlavně po Šumavě. I když, jak poznamenává, teď už s „budíkem“. „Když jdu třeba na Klet, tak dnes hodinku. To dříve jsem chodíval třicet pět až čtyřicet minut,“ říká s úsměvem. Dobře ví, že „hodinku“ to od parkoviště na vrchol trvá leckomu zdravému a mnohem mladšímu.
Legislativu zpřísňuje Evropa i USA. Musíme na to umět reagovat použití ve výrobcích. V případě, že to bude z hlediska finančního a technického možné, je pro nás východiskem postupně nahradit tyto látky bezpečnějšími alternativami nebo technologiemi. Příkladem takových látek jsou estery kyseliny ftalátové - obecněji ftalátů, které jsou poslední dobou stále víc medializované kvůli možnému poškození zdraví, především dětí. Ftaláty byly již plně nahrazeny v produktech vyráběných KOH-I-NOOR HARDTMUTH a postupně se přechází také k obalům v „bezftalátovém“ provedení.
Světoví výrobci, mezi něž patří i KOH-I-NOOR HARDTMUTH, to nemají na trhu snadné. I když by se mohlo na první pohled zdát, že je to naopak. Důvod je zřejmý, jsou první na očích, tedy pod největší kontrolou, jestli je jejich produkce bezpečná pro koncové uživatele a odpovídá platným předpisům. České Budějovice A těch je při široké škále uměleckých, kancelářských a školních potřeb, které KOH-I-NOOR HARDTMUTH vyrábí, bezpočet. Počínaje preambulí směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy o obecné bezpečnosti výrobků, až po právní předpisy jednotlivých států. Cíl politiků je přitom zřejmý - zamezit, aby právní předpisy členských států o bezpečnosti výrobků vedly k různé úrovni ochrany spotřebitelů. Naším úkolem v pozici výrobce je odstranění nebo snížení rizika souvisejícího s konstrukcí a chemickým složením výrobků na únosnou míru. V praxi to znamená, že výrobky se musí konstruovat a vyrobit tak, aby splňovaly požadavky na: hygienu, čistotu (zabránění nebezpečí infekce a onemocnění), znečištění prostředí a omezené použití nebezpečných látek nebo přípravků, což se týká každé skupiny výrobků. Aby mohly být výrobky prodávány spotřebitelům, musí vyhovět řadě předpisů. V našem případě nejpřísnější předpisy platí pro výrobky určené dětem a klasifikované jako hračky (například pastelky, modelovací hmoty, vodové barvy).
Bezpečnost hraček i psacích potřeb Mezi nejdůležitější předpisy EU pro bezpečnost hraček patří Směrnice 88/378/EEC a 2009/48/EEC. Z na-
vazujících technických norem je třeba zmínit Standard EN 71, který má 11 částí. Chtěla bych upozornit především na část 3, předepisující povolené hodnoty migrujících prvků, tedy obsah těžkých kovů v hračkách. Dále podle části 9, která není doposud harmonizovaná, se sledují ve výrobcích organické chemické sloučeniny jako barviva, primární aromatické aminy, změkčovadla, konzervanty a další. V Evropské unii se nyní hodně diskutuje o připravovaných limitních hodnotách určitých prvků - olova a barya. Zdánlivě logická opatření jsou kritizována nejen výrobci psacích potřeb. Důvod je ten, že technologicky nelze tak nízkým navrhovaným limitům zcela vyhovět. Zejména proto, že ani dodavatelé nejsou schopni zajistit materiály s takovými parametry. To se týká především přírodních surovin, jako je kaolín, jehož koncentrace olova je téměř na samé hranici připravovaného limitu.
Záleží už na surovinách Na rozdíl od zemí EU se při exportu do USA sleduje navíc i totální obsah olova. Limitní hodnota se od roku 2009 snížila na polovinu ze 600 ppm na 300 ppm a od srpna 2011 se plánuje další zpřísnění limitu na 100ppm. Takové změny mají velký vliv na výrobu, proto je nutné se na chysta-
Kvalita je věcí všech
Umělecké pastely Toison d´Or.
ná zpřísnění vždy dopředu připravit. Nejúčinnějším opatřením je přenést požadavky dané pro výrobky přímo na materiály. Pokud budou v pořádku, budou také výrobky v pořádku. To je třeba hlavně s dodavateli klíčových surovin prodiskutovat.
Výrobky Koh-i-noor jsou bez ftalátů Dalším důležitým legislativním předpisem platícím od června 2007, s nímž musíme být v souladu, je Nařízení (ES) 1907/2006 „o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek„ známým pod zkratkou REACH. Toto nařízení nahradilo přibližně 40 evropských právních předpisů, které komplikovaly výzkum a inovaci a Evrop-
ská unie díky nim začala zaostávat za ostatními vyspělými státy. Dřívější předpisy požadovaly po výrobcích a dovozcích chemických látek dodání určitých údajů, ale tato povinnost se už nevyžadovala od následných uživatelů, za kterého je považována také naše společnost. REACH požaduje po společnostech, aby kontrolovaly rizika a dokázaly, že požadavky ochrany zdraví i životního prostředí splňují. Například ve vztahu k našim zákazníkům máme povinnost poskytnout informace o obsahu SVHC látek (Substances of Very High Concern - látky vzbuzující velmi velké obavy), a to do 45 dní od jejich vyžádání. Do budoucna by některé z těchto látek mohly podléhat povolení pro
Důležitou součástí Nařízení je příloha XVII, omezující výrobu, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Přítomnost některých látek je omezena množstvím nebo úplně zakázána. Jako příklad lze uvést benzen, pentachlorfenol, opět ftaláty, látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci. Nařízení REACH také předepisuje předregistraci látek obsažených v materiálech nebo výrobcích dovážených ze zemí mimo EU. Pro zajištění veškerých požadavků týkajících se předregistrace generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH jmenoval tým pracovníků, kteří se touto záležitostí zabývají. Obecně pak platí, že kvalita naší produkce není jen věcí lidí, kteří ji mají v bezprostřední náplni práce, ale všech, kteří se na produkci značky KOH-INOOR HARDTMUTH podílejí. Ing. Lucie Tejklová, manažerka kvality, Koh-i-noor Hardtmuth
KOH-I-NOOR HOLDING - Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČ: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice, redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 10. června 2011.
