ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
BAKALÁ
2011
SKÁPRÁCE
Monika Bradová
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management
Poskytování logistických služeb
Monika BRADOVÁ
Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
Prohlašuji,
že
jsem
bakalá skou
práci
vypracovala
samostatn
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona
. 121/2000 Sb., o právu autorském
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 8.11.2011 3
kuji doc. Ing. Josefovi Sixtovi, CSc. za odborné vedení bakalá ské práce, poskytování rad a informa ních podklad .
4
OBSAH
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK ........................................................................7 1 ÚVOD ..............................................................................................................................8 2 P EDSTAVENÍ SPOLE NOSTI SBD UNO ..........................................................................10 2.1 Identifikace a právní postavení družstva .................................................................10 2.2 Organiza ní struktura SBD Uno ...............................................................................11 2.3 Definování p edm tu SBD Uno ...............................................................................11 3 ANALÝZA POSKYTOVÁNÍ LOGISTICKÝCH SLUŽEB V OBJEKTECH VE VLASTNICTVÍ SPOLE NOSTI SBD UNO ...................................................................................................14 3.1 Areál „Uno – ejeti ky“ ..........................................................................................15 3.2 Industry Park Mladá Boleslav – Bezd ín ................................................................16 4 NALEZENÍ ROZDÍL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH SLUŽEB...................20 4.1 Subjekty logistiky ....................................................................................................20 4.2 Cíle provozního managementu ...............................................................................21 4.3 Cíle v oblasti „služby zákazníkovi“ ...........................................................................21 4.4 Cíle v oblasti „zhodnocení zdroj “ ..........................................................................21 4.5 Ekonomické hodnocení areálu „Uno – ejeti ky“ ...................................................22 4.5.1 Kladné parametry areálu „Uno – ejeti ky.......................................................22 4.5.2 Záporné parametry areálu „Uno – ejeti ky“ ...................................................22 4.6 Ekonomické hodnocení Industry Parku Mladá Boleslav – Bezd ín .........................23 4.6.1 Kladné parametry Industry Parku Mladá Boleslav – Bezd ín ..........................23 4.6.2 Záporné parametry Industry Parku Mladá Boleslav – B zd ín ........................25 5 POŽADAVKY ZÁKAZNÍKA ŠKODA AUTO, A. S. NA PRONAJÍMANÉ PLOCHY ......................26 5.1 Výb rové ízení ......................................................................................................26 5.2 Všeobecné podmínky Škoda Auto a.s. ....................................................................26 5.3 Požadavky na plochy a budovu ...............................................................................27 5.3.1 Kancelá ské a sociální prostory ........................................................................27 5.3.2 Halové prostory ...............................................................................................27 5.3.3 Vn jší plochy ...................................................................................................28 5.4 Zabezpe ení budovy ...............................................................................................28 5.4.1 Požární zabezpe ení ........................................................................................28 5.4.2 Zabezpe ení objektu proti krádežím ................................................................28 5
5.4.3 Pojišt ní (ru ení)..............................................................................................28 5.5 Provozní a vedlejší náklady .....................................................................................29 6 NÁVRH ORGANIZA NÍCH OPAT ENÍ PRO MINIMALIZACI CELKOVÝCH NÁKLAD ...........30 6.1 Náklady podniku.....................................................................................................30 6.1.1 Druhové t íd ní náklad ..................................................................................31 6.1.2 Ú elové t íd ní náklad ...................................................................................31 6.1.3 Náklady podle závislosti na zm nách objemu výroby .......................................31 6.2 Náklady v areálu „Uno – ejeti ky“.........................................................................32 6.2.1 Mzdové náklady: .............................................................................................32 6.2.2 Náklady na sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem:...............33 6.2.3 Náklady spole nosti na stravenky na jednoho zam stnance iní: .....................34 6.2.4 Náklady na pracovní od vy: .............................................................................34 6.2.5 Odpisy: ............................................................................................................34 6.2.6 Ro ní náklady na energii: .................................................................................34 6.2.7 Náklady spojené s užíváním VZV: .....................................................................34 6.3 Náklady v areálu Industry Park Mladá Boleslav – Bezd ín .....................................34 6.3.1 Celkové mzdové náklady za rok: ......................................................................35 6.3.2 Náklady na sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem:...............35 6.3.3 Náklady na stravenky:......................................................................................35 6.3.4 Náklady na pracovní od v: ...............................................................................35 6.3.5 Odpisy: ............................................................................................................35 6.3.6 Ro ní náklady na energii: .................................................................................35 6.3.7 Náklady spojené s užíváním VZV: .....................................................................35 6.4 Minimalizace celkových náklad v obou objektech .................................................35 7 NÁSTIN EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH NÁVRH ..................................38 7.1 Návrhy pro areál „Uno – ejeti ky“ ........................................................................38 7.2 Návrhy pro areál Industry Park Bezd ín ................................................................39 8 ZÁV R ...........................................................................................................................40 SEZNAM LITERATURY .......................................................................................................42 SEZNAM OBRÁZK A TABULEK .........................................................................................43
6
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK SBD
Stavební bytové družstvo Identifika ní íslo
DI
Da ové identifika ní íslo
MW
Megawatt
t
Tuna Koruna eská
VZV
Vysokozdvižný vozík
a.s.
Akciová spole nost
ŠA
Škoda Auto
tis.
Tisíc
7
1 ÚVOD Pojem logistika je dnes zcela b žným pojmem, který je chápán jako nauka o
ešení zásobovacích a zabezpe ovacích problém
v r zných oborech
spole enského života. Logistika pat í k relativn mladým v dním disciplínám a její po átky spadají do padesátých let minulého století. Logistické innosti se uskute
ují v provozech, které jsou pro logistiku klí ovým
místem. Zde m že logistika relativn samostatn a kompletn fungovat. Povaha a charakter poskytovaného produktu a vzájemn navazujících logistických inností se ozna ují pojmem logistický
et zec.
etezec je zejména zam ený na
uspokojování pot eb zákazníka. Rozsah logistických aktivit je dán podmínkami, se kterými dané spole nosti disponují. V r zných spole nostech se mohou z tohoto vodu zna
lišit. P edpokládá se, že každý logistický lánek by si m l vymezit
základní znaky logistického ízení, které musí vytvo it jednotný a fungující celek. To znamená, že všechny stanovené znaky musí být spln ny sou asn
a musí
fungovat.
Na eský trh v poslední dob stále více vstupují spole nosti, které mají jako sv j hlavní p edm t podnikání poskytování logistických služeb. Z tohoto d vodu je v dnešní dob
stále ast jší, že spole nosti si nebudují své vlastní objekty pro
logistické ú ely, ale rad ji si je pronajmou od spole ností, které se p ímo na tuto problematiku specializují. Pro spole nosti to znamená menší nákladové zatížení.
Cílem bakalá ské práce je analýza oblasti logistiky a logistických služeb poskytovaných spole ností Stavební bytové družstvo Uno ve vlastních objektech. ást práce je v nována minimalizaci celkových náklad a návrh m na opat ení pro celkové snížení náklad v objektech, ve kterých jsou tyto služby poskytovány. Snahou této spole nosti, stejn jako ostatních spole ností, je udržení se na trhu, ziskovost a být konkurenceschopná v této oblasti podnikání. Základem úsp chu poskytovatele logistických služeb je neustálé sledování pot eb zákazník .
8
Z tohoto d vodu buduje své logistické objekty modern jší a lépe prostorov uspo ádané oproti její konkurenci. O tom sv nájemcem je spole nost Škoda Auto, a.s.
9
í i fakt, že jejím dlouholetým
2 P EDSTAVENÍ SPOLE NOSTI SBD UNO 2.1 Identifikace a právní postavení družstva Stavební bytové družstvo Uno Sídlo: Limuzská 528/39, Praha 10 – Malešice, 100 00 Provozovna: Šmilovského 274, Mladá Boleslav, 293 01 (viz obr. 1) O: 14799391 DI : CZ14799391
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 1 Provozovna v Mladé Boleslavi
„Družstvo je spole enstvím neuzav eného (p edem nestanoveného) po tu osob založeným za ú elem podnikání nebo zajiš ování hospodá ských, sociálních anebo jiných pot eb svých len . Družstvo musí mít alespo p t len ; to neplatí, jsou-li jeho lenové alespo dv právnické osoby. Základní kapitál družstva tvo í souhrn lenských vklad , k jejichž splacení se lenové zavázali. Jeho výše musí init nejmén konkrétn
50 tisíc korun. Právní úprava vychází z obchodního zákoníku,
z § 221 a následujících. Každé družstvo je právnickou osobou a za
porušení svých závazk
odpovídá celým svým majetkem. 10
lenové družstva za
jeho závazky v obecném p ípad stanovách družstva,
neru í. Výjimka m že být upravena pouze ve
lenská sch ze poté m že rozhodnout o ur ité výši
uhrazovacích poplatk pro n které leny na krytí ztrát družstva“ (Vl ek a kolektiv, 2005, strana 201).
SBD Uno p sobí na eském trhu již od roku 1991. Spole nost disponuje s ryze eským kapitálem. Postupn se p em
ovala ze spole nosti stavební a obchodní
i na spole nost dodávající komplexní dodávky logistických služeb, které dnes pat í k jejím
hlavním
podnikatelským
innostem
(www.group-uno.com,
2010,
GobeDESIGN). 2.2 Organiza ní struktura SBD Uno Jedním z d ležitých nástroj
ízení lidským zdroj
v SBD Uno je správn
definovaná organiza ní struktura (viz obr. 2). Organiza ní schéma definuje kompetence a pracovní nápln
jednotlivých zam stnanc
jedním ze základních p edpoklad
spole nosti. Toto je
pro úsp šné ízení a fungování spole nosti.
Organiza ní struktura ve spole nosti Uno se snaží odrážet ur itý „funk ní model“, který napl uje p edm t innosti družstva. Je velmi d ležité nastavit organiza ní strukturu, procesy a komunika ní modely. 2.3 Definování p edm tu SBD Uno Hlavní podnikatelský zám r spole nosti SBD Uno je developerská innost (viz obr. 3). Dále se spole nost zabývá obchodní
inností, vývojem a výzkumem.
V obchodní innosti se spole nost zam uje na nákup a prodej zboží, zejména burzovní komodity v ruské federaci. A v oblasti vývoje se specializuje na oblast získávání paliv a energií pomocí netradi ních technologií, které mají za cíl snížení spot eby a úsporu náklad .
Development = vývoj; v p ípad
oblasti stavebnictví se jedná o stavební
a p ípravnou innost. Developerské spole nosti pomáhají klient m uskute
ovat jejich plány na poli
výstavby nových budov, areál , p ípravy pozemk apod. První fází developerské innosti bývá hledání vhodných pozemk , zajišt ní optimálních architektonických
11
návrh , zajišt ní pot ebných právních a formálních náležitostí, hledání zp sob optimálního financování atd.
V rámci hlavní podnikatelské projekt
innost Uno poskytuje výstavbu developerských
pro pr myslové a komer ní využití, dále se specializuje na pronájem
výrobních ploch, montážních a logistických ploch pro automobilový pr mysl, komplexní zajiš ování logistických služeb také se specializací na automobilový pr mysl, facility innosti a prodejní plochy. V Mladé Boleslavi SBD Uno provádí a zabezpe uje tyto innosti od roku 1991v lokalit
ejeti ky, kde má celkem t i
logistické areály a od roku 2007 v Bezd
v celkové ploše 85 000m2
ín
pr myslových a logistických ploch. Mezi nejv tší zákazníky pat í Škoda Auto, a.s. s pronajatými plochami 40 000 m2 a dále nap íklad TRELLEBORG (8 500 m2), Faurecia (10 000 m2), TRW (3 000 m2), Grupo Antolin (7 000 m2), Proseat (5 000 m2), Johson Controls (12 000 m2). Tyto dv
lokality p iblížím v další kapitole
bakalá ské práce.
edstavenstvo
edseda edstavenstva
editel spole nosti
Ekonomický úsek Úsek jakosti a enviromentu
Ekonomický editel
Provozní úsek Provozní editel
Logistika Koordinátro skladu
Ekonom tárna
Operáto i PC a operátor logistiky
Úsek investic a provozu
Úsek facility managementu
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 2 Organiza ní struktura spole nosti SBD Uno
12
Procentní zastoupení developerské innosti: 7%
3%
20%
40%
logistika pro automobilový pr mysl (výstavba a pronájem ploch a poskytování služeb výstavba a pronájem výrobních ploch výstavba a pronájem montážních ploch facility management
30%
prodejní plochy
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 3 Procentní zastoupení developerské innosti
13
3 ANALÝZA POSKYTOVÁNÍ LOGISTICKÝCH SLUŽEB V OBJEKTECH VE VLASTNICTVÍ SPOLE NOSTI SBD UNO Poskytovatelé logistických služeb jsou specializované firmy, které se zapojují do logistických et zc
jako externí partne i, nej ast ji v
i výrobc m hmotného
zboží, jimž poskytují individuální služby. To znamená, že každému svému zákazníku musí poskytovatelé nabízet služby p ímo „na míru“, a to od p epravy díl ,
komponent
i
hotových
výrobk
nebo
jejich
skladování,
t íd ní
a komplementace až po p ebírání plné odpov dnosti za logistické uspokojení pot eb zákazníka nebo skupiny zákazník
podle objednávek, a to na základ
logistického know-how dodaného poskytovatelem. Podobné vztahy spolupráce
asto p etrvávají p t i více let a mívají
neformální charakter. Vývoj ale všeobecn podloženým
vztah m.
Pro
poskytovatele
asto
sm uje k dlouhodobým, smluvn logistických
služeb
strategické
spojenectví p ináší ur itá rizika penalizace a to v p ípad , je-li kvalita služeb horší než se o ekávalo a nutnosti kapitálových investic. Charakteristickým rysem strategické aliance je spolupráce mezi obchodními partnery. Hned na za átku vzájemné spolupráce je vhodné si stanovit ur itá pravidla. K t mto pravidl m by lo pat it stanovení postupu p i ešení konflikt , které musí být urovnány d íve, než za nou ohrožovat spole ný zájem, dále vymezení úloh, které budou jednotliví partne i hrát, p esné vymezení prostoru a sdílení rizika v p ípad neúsp chu. Pro poskytovatele logistických služeb je d ležité mít p edem dohodnutý postup p i zm ípad
podmínek podnikání, stejn jako možnost odstoupit od dohody a v tomto mít ošet enou i otázku další naložení se speciálním vybavením, které
musel po ídit ke své innosti. Aby využití logistických služeb m lo smysl, pot ebuje prodávající nalézt klí ového zákazníka, nebo si vydobýt pevné místo na trhu, aby si tak zajistil bohatou návratnost svého úsilí v podob v tšího podíl na trhu nebo p evahy nad svými konkurenty. Dále je nutná informovanost mezi poskytovateli služeb a zákazníky. Musí mezi sebou mít vytvo ené k vzájemné vým vhodné podmínky. Vzájemná informovanost partner
informaci (p enosu dat) se netýká jen provozních
detail , ale i strategického rozhodování. V zájmu strategického spojenectví musí každý z partner úrovních. Za prvé musí plnit svou konkrétn 14
pracovat na dvou
vymezenou úlohu v jednozna
definované a pochopené funk ní oblasti. V logistických procesech, které probíhají nep etržit
a zpravidla ve velmi rozlehlém prostoru není možná jakákoliv
nejasnost, nejednozna nost v tom, kdo za co odpovídá a špatné slad ní inností všech
lánk
logistického et zce. A za druhé se musí na svou úlohu dívat
z hlediska toho, jak p ispívá k vzájemnému partnerství. Poskytovatel logistických služeb si ovšem musí uv domit, jaká je jeho podniková kultura a z jaké soustavy hodnot vychází a musí být schopen akceptovat podnikovou kulturu a hodnoty partnera a p izp sobit se jim, což m že být nep íjemn komplikováno, je-li zapojen do n kolika r zných spojenectví (Pernica, 2005, Logistika pro 21. století, 3. díl). 3.1 Areál „Uno – Výstavba areálu v
ejeti ky“ ejeti kách byla zahájena v již v roce 1992 a dokon ena byla
v roce 1996. Uvedený halový objekt se nachází v pr myslové zón Boleslavi –
v Mladé
ejeti ky, vedle Hlavního vlakové nádraží, s dobrou dopravní
obslužností a napojením na rychlostní komunikace R10 (4 km). Technická specifikace halového objektu Jedná se o zateplený halový objekt s možností jeho vytáp ní s kompletním napojením na inženýrské sít
(elekt ina, voda, plyn, kanalizace a datové linky).
Celková vým ra je 7 020 m2 a rozm ry haly 195 x 36 m. Ocelová konstrukce, obvodový pláš a st echa je provedena z Kingspanelu, který má vynikající izola ní a tepelné vlastnosti. St echa je opat ena válcovými sv tlíky pro prostup denního sv tla do haly. Toto umož uje p íjemn jší pracovní prost edí, úsporu náklad za elektrickou energii na svícení. Celá podlahová plocha je bez jakýchkoliv sloupových podp r, což znamená, že je pln
výrobn , montážn
i logisticky
využitelná bez p ekážek a omezení. Únosnost podlah je 7t/m2 a výška haly je 6 m. Nakládka a vykládka zboží probíhá p es úrov ová vrata (viz obr. 4) a v tomto areálu se nacházejí dvoje.
Vestav ná administrativní budova má celkovou
2
rozlohu 110 m a v tomto vestavku se nacházejí dv kancelá e, kuchy ka, šatny pro personál a sociální zázemí. V administrativní
ásti objektu jsou rozvedeny
komunika ní datové linky. Linky spl ují veškeré požadované parametry nájemc . Objekt je hlídán elektronicky s p ipojením na pult bezpe ností agentury. Požární bezpe nostní ešení objektu je ešeno požárními hydranty, které se nachází po obvodu haly a pokrývají celý prostor haly. Požární hydranty jsou dopln ny i ru ními požárními hydranty. V areálu je vybudována i retea ní nádrž, která slouží 15
i jako zásobník pro hasi ský zásah. K halovému objektu náleží p ibližn 5000 m2 komunika ních, manipula ních a odstavných ploch. V roce
2006 prob hla
modernizace
areálu, která spo ívala
v zast ešení
manipula ní plochy mezi stávajícími halovými objekty kv li nakládce a vykládce zboží vzhledem ke klimatickým vliv m a to z d vodu, aby nedocházelo poškození zboží a dále byla provedena rekonstrukce a modernizace hal a výstavba nového sociálního zázemí. V roce 2011 došlo k posílení elektrického p íkonu areálu instalováním trafostanice o výkonu 1 MW, z d vodu energetické náro nosti technologie sou asného nájemce Grupo Antolin, který zde vybudoval závod pro JIT výrobu automobilového pr myslu.
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 4 Pohled na nakládku a vykládku zboží pomocí úrov ových vrat v areálu Uno ejeti ky
3.2 Industry Park Mladá Boleslav – Bezd Tento projekt je mezníkem v dosavadní
ín innosti spole nosti Uno a s jeho
uvedením do provozu se spole nost zapsala mezi významné hrá e na trhu v oblasti pronájmu pr myslových ploch p ímo v Mladé Boleslavi a okolí. 16
V roce 2006 za ala spole nost Uno s realizací výstavby pr myslové zóny s názvem „INDUSTRY PARK BEZD
ÍN“, Mladá Boleslav. Plocha tohoto Parku
je 10 ha s halovými objekty o celkové rozloze 50 000 m2 s využitím pro výrobní, montážní a s tím související logistické ú ely. První prostory byly dány do užívání spole nosti Škoda auto, a.s. již v dubnu 2007. Industry Park Bezd
ín tvo í celkov
a H4. Haly H1 a H2 jsou p ibližn
4 halové objekt s ozna ením H1, H2, H3 stejných rozm
a zbylé dva objekty jsou
zhruba o polovinu menší, protože ne každý nájemce má zájem o tak velké plochy. Spole nost se snaží uzavírat nájemní smlouvy s takovými klienty, kte í mají zájem o pronájem na co možná nejdelší smluvní vztah. Hala H1 o celkové ploše 16 207 m2 a hala H2 16 536 m2 (160x100 m). Tyto dv haly byly již stav ny podle požadavku Škoda Auto, a.s., a proto zde nebyly nutné pozd jší úpravy. Jsou to haly nevýrobní a slouží pro skladování originálního íslušenství Škoda. Hala H3 o celkové ploše 8153 m2 (80x100 m) byla p vodn skladová hala pro montáž a skladování sou ástek a díl
používána jako
pro výrobu osobních
automobil . Nyní je hala využívána firmou Trelleborg Automotive jako výrobní hala pro výrobu pryžových sou ástí do osobních automobil . V objektu byla umíst na montážní linka, prostory pro kompletaci, p íru ní sklady komponent a hotových výrobk a expedice. Skladování je provád no v regálech i na ploše na paletách a ocelových boxech. Hala H4 o ploše 11 159 m2 (108x100 m) byla p vodn používána stejn jako hala H3 a nyní se upravuje podle požadavk
nového nájemce Johnson Controls,
kterému hala bude sloužit jako výrobní, kde se bude provád t montáž autoseda ek. Prostor výrobní ásti haly bude rozd len na t i sektory – ve dvou krajních
budou
umíst ny
dv
montážní
linky
na
montáž
v prost edním sektoru bude umíst n sklad kovových rám
autoseda ek,
seda ek, expedice
a sklad drobných kovových díl . U každé montážní linky bude umíst n p íru ní sklad prah do automobil . Technická specifika halových objekt Haly jsou montovány z ocelové konstrukce s železobetonovými nosnými sloupy. Minimální nosnost podlah 7 t/m2 a nejnižší výška haly je 6,70 m. Halové objekty jsou osazeny nákladními rampami (po et ramp je závislý na velikost objekt ), které zajiš ují lepší manipulaci se zbožím. Jednotlivé objekty jsou vybaveny také 17
úrov ovými vraty, která umož ují p ímý vjezd do objekt
(viz obr. 5). Vnit ní
prostory halových ploch jsou limitovány z hlediska jejího využití pro výrobu, montáž
i logistiku pouze rozmíst ním železobetonových sloupových podp r
st ešní konstrukce. Objekty jsou vytáp ny plynovými teplovzdušnými jednotkami. St ešní pláš je osazen válcovými sv tlíky v celých p dorysech hal tak, aby bylo docíleno maximálního využití sv telné pohody b hem denní doby s minimální pot ebou p isv tlování prostoru. Prostory hal jsou v trány p irozen
– okny,
dve mi, vraty a v tracími dílci ve st ešních sv tlících. Protipožární ochranu zajiš ují požární hydranty, které jsou rovnom rn umíst né po obvodech a dále ochranu zajiš ují
ru ní
hasicí
a po obvodech hal jsou umíst né ventilátory pro odvod kou e. Z objekt
p ístroje vedou
únikové cesty, které jsou vyzna eny pruhy na podlaze a sv tly pro nouzový východ. Na t chto místech je zákaz odstavování materiálu a vozík sloužících pro epravu materiálu. Ve všech
ty ech objektech se také nacházejí vestav né
administrativní budovy a sou ástí všech vestavk
jsou administrativní prostory
a sociální zázemí. V administrativních prostorách jsou rozvedeny komunika ní a datové linky, které umož ují p enosy dat se systémy nájemc . Halové objekty jsou hlídány elektronicky na pult bezpe ností agentury. Celý Industry Park je v no ních hodinách osv tlen, kamerov
monitorován a v rámci servisu pat í
k pronájmu haly bezplatná údržba zelen (sekání trávy apod.), letní i zimní údržba komunikací (strojní išt ní komunikací, úklid sn hu apod.). Spole nost m že reagovat na další požadavky jako dostate ný po et parkovacích míst pro osobní automobily a odstavné stání nákladních automobil . V rámci halových objekt je umíst no i samostatné sociální zázemí s využitím pro idi e nákladních automobil , aniž by vstupovali do vnit ních prostor objekt . Dále je zde možnost zap
ení samostatné konferen ní místnosti s veškerým zázemím
s umíst ním do 20 pracovník .
18
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 5 Pohled na nakládku a vykládku zboží v areálu Industry Park Bezd
19
ín
4 NALEZENÍ ROZDÍL
EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ
JEDNOTLIVÝCH SLUŽEB Cílem této kapitoly je nalezení rozdíl spole nosti Uno, a to Industry Parku Bezd
v logistických objektech ve vlastnictví ín a areálu „Uno –
ejeti ky“.
4.1 Subjekty logistiky Na poli logistiky vznikají a jsou uspokojovány logistické pot eby. Ty vznikají v souvislosti s umis ováním a organizováním zdroj tak, aby zdroje byly k dispozici na odpovídajícím míst a v okamžiku, kdy je jich pot eba, a to p i dodržení zásad hospodárnosti. Hovo íme-li o umís ování zdroj , máme na mysli jeho procesní i strategickou rovinu. Všichni ti, kdo se p ímo nebo nep ímo podílejí na uspokojování logistických pot eb, jsou subjekty logistiky. Mohou jimi nap íklad být: výrobci hmotného zboží (finální výrobci a jejich dodavatelé), poskytovatelé služeb, distributo i, obchodní spole nosti (velkoobchod a maloobchod), poskytovatelé logistických služeb (logistické podniky), zasílatelé, dopravci, operáto i, poskytovatelé kurýrních, expresních a balíkových služeb, správci a provozovatelé a za ízení, p ekladišt
ástí logistické infrastruktury (dopravní cesty
a terminály, letišt , p ístavy, logistická centra,
ve ejné sklady apod.), dodavatelé
(výrobci,
prodejci)
technických
prost edk
a
za ízení,
technologií a systému pro logistiku (nap . obalové prost edky, balicí stroje, epravní a ukládací prost edky, prost edky a za ízení pro sklady, dopravní vozíky a za ízení apod.), orgány státní správy, které p sobí v oblasti logistiky, výzkumné a vývojové organizace, vzd lávací a školicí organizace, zájmová sdružení, profesní organizace a asociace pro logistiku. Subjekty logistiky se tedy m žou definovat jako tv rce logistické strategie a ú astníky procesních logistických et zc 20
v etn
poskytovatel
logistických
služeb, spolu s poradenskými a projektovými firmami a s dodavateli aktivních a pasivních prvk a jejich systém pro logistické et zce (Pernica, 2005, Logistika pro 21. století, 1. díl). 4.2 Cíle provozního managementu Efektivní ízení chodu provozu vyžaduje znalost základního cíle, ale také všech díl ích a postupných cíl a jejich priorit. Klí ovou v cí pro provozního manažera je znalost, kdo cíle stanoví a nakolik a podle jakých pravidel jsou tyto cíle tvarovatelné. i zkoumání provozu jako
lánku logistického et zce nesta í, aby provozní
manažer vycházel z cíle daného ú elem a posláním provozu, ale musí znát, jaká je momentální priorita dvou základních provozních cíl
(úrove
spokojenosti
zákazníka a efektivnost využití zdroj ). Tyto provozní cíle musí být odvozeny z logistického cíle ve vztahu k zákazníkovi. 4.3 Cíle v oblasti „služby zákazníkovi“ Prvo adým cílem provozního systému je uspokojení pot eb zákazníka. Klí ovým cílem provozního managementu jsou proto služby zákazníkovi, respektive zákaznický servis. Spole nost tedy musí na základ
specifikace od zákazníka
poskytnout n co, co uspokojí jeho požadavky. Specifikace musí obsahovat krom cné charakteristiky výstupu také nákladové a asové parametry. Standardy úrovn služeb, které by m ly spl ovat o ekávání zákazníka, jsou do zna né míry ovlivn ny konkuren ním prost edím tak i tradicemi v daném odv tví. 4.4 Cíle v oblasti „zhodnocení zdroj “ V p ípad , že by provozní systém disponoval neomezenými zdroji, mohl by zabezpe ovat adekvátní službu zákazníkovi v plném rozsahu bez ohledu na to, zda je ízen dob e i špatn . Jeden ze základních problém , který musí provozní management ešit, je
asto uspokojování protich dných cíl . Proto musí být
služba zákazníkovi poskytována sou asn zdroj . Využití zdroj
s dosahováním efektivním využitím
nelze optimalizovat bez m ení efektivnosti na základ
použití vhodných ukazatel , kterých existuje celá ada (Št sek, 2007, provozu v logistických et zcích).
21
ízení
4.5 Ekonomické hodnocení areálu „Uno – ejeti ky“ Ze sou asných jednání spole nosti Uno s potencionálními nájemci vyplývá, že pokud tento logistický areál bude chtít i nadále pronajímat, bude muset investovat finan ní prost edky do dovybavení tohoto areálu, aby uspokojila dnešní požadavky zájemc . 4.5.1 Kladné parametry areálu „Uno –
ejeti ky“
Jediný kladný parametr tohoto areálu je, že skladovací plocha je bez nosných sloup , tzn. areál disponuje pouze istou skladovací plochu (viz obr. 6) a nejsou zde nutná žádná omezení. U n kterých zájemc m že být ale rozhodující cena. 4.5.2 Záporné parametry areálu „Uno –
ejeti ky“
Nižší výnosy než v objektu Industry Park Bezd
ín
Spole nost pronajímá 1 m2 za 850 K na rok. Celkový ro ní výnos by tedy inil 5 959 350 K p i 100% pronajatí ploch. Nižší cena (výnos) je zp sobena, že na tento objekt není vzat žádný úv r, plochy k pronajímání jsou podstatn menší a je zde i starší vybavení než v druhém objektu. Delší as pro zasklad ování a vysklad ování Ve
skladové
hale
je
a zboží je zde zaskladn no blokov
pouze
jedna
dlouhá
po p ti adách. V p ípad
uli ka
požadavku na
vyskladn ní zboží, které je umíst no až v poslední ad , musí obsluha VZV nejprve vyskladnit první
ty i
ady a po vyndání požadovaného zboží op t
zaskladnit zp t na své místo. Tento proces je velice zdlouhavý. tší po et vysokozdvižných vozík Pot eba v tšího po tu VZV je spojena s delším
asem, který je pot ebný pro
zaskladn ní a vyskladn ní. tší po et zam stnanc pro obsluhu VZV Tento d vod je spojen s v tší pot ebou VZV. Pro spole nost tato pot eba znamená nap íklad v tší náklady na mzdy a sociální odvody. Areál není opat en nákladovými rampami V areálu jsou pouze úrov ová vrata, která umož ují vjezd nákladních automobil ímo do halového objektu. Vyšší náklady na energii Vyšší náklady na energii jsou zp sobeny úrov ovými vraty, které jsou otev eny a tím dochází k úniku tepla z hal. 22
Nedostate ná manipula ní p íjmová a výdejová plocha Znamená zdržování celého skladovacího procesu.
Zdroj: vlastní zpracování Obr. 6 Pohled na skladovací plochu v areálu Uno ejeti ky
4.6 Ekonomické hodnocení Industry Parku Mladá Boleslav – Bezd
ín
Nov vybudovaný logistický areál ve vlastnictví spole nosti Uno byl již stav n dle konkrétních požadavk
zákazníka na skladové plochy. Už proto z uvedeného
vodu je ekonomické hodnocení z v tší ásti kladné a zápory se hledaly jen obtížn . 4.6.1 Kladné parametry Industry Parku Mladá Boleslav – Bezd
ín
Vyšší výnosy než v areálu ejeti ky Spole nost pronajímá 1 m2 za 1 100
ro
, z toho vyplývá, že p i 100 %
pronájmu všech logistických ploch by ro ní výnos
inil 55 000 000 K . Vyšší
výnos u toho objektu je dán cenou za m2, která je zp sobena zadlužením objektu, logistické
plochy
k pronájmu
jsou
mnohonásobn
vyšší
než
v ejeti kách a v neposlední ad je zde i modern jší vybavení objektu. 23
v objektu
Lépe uskladn né zboží V halových objektech se nachází více obslužných zón, které umož ují umíst ní více loka ních bun k a tím pádem je menší hloubka zaskladn ní zboží, tzn. lepší dostupnost zboží. Menší po et vysokozdvižných vozík Díky lepšímu uspo ádání skladových ploch je zapot ebí menší množství vysokozdvižných vozík pro zaskladn ní a vyskladn ní zboží. Optimální využitelnost skladové plochy V t chto objektech jsou pouze dv
ady nosných sloup
na jednu halu oproti
konkuren ním spole nostem, které je mají ve svých logistických objektech umíst né každých 15 metr , a proto by u nich zákazník pot eboval v tší prostory než tomu je tak u spole nosti Uno. Nákladové rampy Každá hala je vybavena dostate ným po tem nákladových ramp, které urychlují nakládku a vykládku zboží. Úspora energií na topení Šet í náklady na energii, protože nedochází k velkému úniku tepla z hal díky nákladovým rampám. Dostate
velká manipula ní (p íjmová/výdajová) plocha
Na manipula ní ploše jsou zobrazeny p esné plochy náv
nákladních
automobil . Toto zobrazení umož uje pracovník m na vysokozdvižných vozíkách vyskládat si zboží p esn
tak, jak bude naloženo do náv
nákladních
automobil . Slouží to k celkovému zjednodušení práce. Dobrá dopravní a manipula ní obslužnost V blízkosti areálu (4 km) se nachází rychlostní silnice R10. Umíst ní je z ejmé z obr. . 7. Odstavné plochy pro nákladní automobily Plochy slouží k d ív jšímu p íjezdu nákladních automobil , než mohou být naloženy nebo vyloženy, aby automobily nebránily ve vnitroareálové doprav a nezatarasily komunika ní trasy. Sociální zázemí pro idi e Zde mohou idi i trávit as do vypravení svého nákladu.
24
4.6.2 Záporné parametry Industry Parku Mladá Boleslav – B zd
ín
Jako jediný záporný parametr tohoto areálu jsme našli umíst ný nákladových ramp, které byly vybudovány pouze z jedné strany halových objekt .
Zdroj: Foto-rosenkranz, 2011 Obr. 7 Letecký pohled na areál Industry Park Bezd
25
ín
5 POŽADAVKY ZÁKAZNÍKA ŠKODA AUTO, A. S. NA PRONAJÍMANÉ PLOCHY 5.1 Výb rové ízení Spole nost Uno pro p ihlášení do výb rového ízení na pronájem ploch pro Škoda Originální díly a P íslušenství musí spl ovat nejprve následující podmínky, které má Škoda Auto a.s. pevn dané pro své potencionální pronajímané plochy. 5.2 Všeobecné podmínky Škoda Auto a.s. Jestliže má Škoda Auto a.s. (ŠA) v úmyslu najmout si externí skladovací plochy pro skladování a logistiku Originálních díl
a P íslušenství motorových vozidel
koncernových zna ek, ur uje si své vlastní podmínky. Základními podmínkami jsou, že vzdálenost dojezdu musí být do 20 km od ŠkodaAuto
Parts
Centra,
objekty
musí
být
v nezátopových
a v pr myslových zónách s možností obslužnosti 24 hodin.
oblastech
Veškeré nabízené
skladovací a technické plochy musí odpovídat všem zákonným technickým normám platným v
eské republice pro skladovací plochy. Všechny tyto zákonné
technické normy, které je pot eba dodržovat p i výstavb a pronájmu skladovacích ploch, si musí pronajímatel sám obstarat u p íslušných ú ad bezpodmíne
dodržovat. Nájemci je bezpodmíne
a musí je
nutné v nabídce p edložit
odpovídající koncept. Toto technické zadání slouží zárove jako p íru ka pro úpravu nájemního objektu v souvislosti
s technickými
požadavky
na
skladování
Originálních
díl
a P íslušenství a poskytování logistických služeb, p ípadn pro výstavbu nových ploch za zachování sou asných platných standardních požadavk
nájemce ŠA.
Podnikatel dále musí spl ovat všechny pot ebné podmínky k podnikání v daném oboru – pronajímání skladovacích ploch. Musí mít stavební povolení, živnostenské oprávn ní, vyjád ení požární ochrany, povolení k užívání stavby, doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu k nabízenému objektu. Všechny tyto doklady musí pronajímatel obstarat na své vlastní náklady a p edložit je v nabídce. Nabídku je zapot ebí vyhotovit v etn layoutu nabízených ploch se zakreslenými rozm ry, technologickými za ízeními, vnit ními zdmi a rastrem op rných sloup , u kancelá í se zakreslenými sí ovými zásuvkami. 26
Nájemce si vyhrazuje právo obhospoda ovat tyto plochy poskytovatelem služeb, který bude nájemcem vybrán v samostatném výb rovém ízení. Pronajímatel je povinen nájemci umožnit 14 pracovních dn p ed zahájením pronájmu p ístup do areálu za ú elem p ípravy areálu k užívání. 5.3 Požadavky na plochy a budovu 5.3.1 Kancelá ské a sociální prostory dorysná plocha kancelá ských prostor se
musí stanovit podle po tu
plánovaných osob dle na ízení o pracovištích. Plocha kancelá ských prostor by la být alespo 8 m2 na osobu. Veškeré kancelá ské prostory musí být vybaveny elektrickými rozvody 220V a sí ovými zásuvkami pro výpo etní techniku. Všechna okna musí být vybavena ochranou proti slunci. Sociální a pobytové prostory jakož i sanitární za ízení musí být k dispozici v odpovídajícím po tu a odd lené pro ženy a muže. Veškeré kancelá ské a sociální prostory musí být vybavené nábytkem. 5.3.2 Halové prostory Hlavní užitné plochy budou sloužit ke skladování zboží v paletách, vedlejší plochy jsou nap . chodby, v trací za ízení, nenosné vnit ní st ny atd. a funk ní plochy jsou prostory pro p íjem a výdej materiálu. Výše uvedené plochy musí být v nabídce vykázány a zkalkulovány zvláš . Halová
podlaha
musí
být
vyrobena
z bezprašných
podlahových
desek
z železobetonu, plošná zatíženost až 5 t/m2 a výška hal musí být minimáln 6 metr . Pronajímatel odpovídá za ádný stav a tudíž i za údržbu a opravy budovy jakož i dalších ploch. Tato povinnost zahrnuje p edevším údržbu a opravy st echy a st ešní konstrukce, ostatních ástí budovy, jakož i veškeré techniky a celkové vybavení budovy, v tomto p ípad to platí i pro mobilní ásti, nap . hasicí p ístroje. Za zavin ná poškození vzniklá na nájemním objektu ru í nájemce. Existující nebo vzniklé nedostatky musí pronajímatel opravit do 24 hodin po nahlášení stavu v ci. Vzhledem k uvažovanému skladovanému sortimentu je požadováno temperování skladovací haly, p
emž teplota by nem la ve skladovacích prostorách klesnout
pod 8 0C, u prostor pro kontrolu zboží p i p ejímce a výdeji pod 18 0C. V hale se musí dle daných podmínek instalovat a ozna it únikové dve e. Zna ení únikových cest a požární zna ení provádí pronajímatel. Podmínkou je vybavení skladu 27
nakládacími a vykládacími rampami, umož ující obsluhu kamionu zezadu (pro areál 15 tis. m2
4 rampy; pro 30 tis. m2
6 ramp; pro 45-55 tis. m2
8 ramp).
5.3.3 Vn jší plochy V nabídce musí být zvláš
zkalkulovány manipula ní plochy, tj. plochy pro
venkovní nakládku a vykládku aut, prostory u ramp a dopravní komunikace, tj. dostate ná kapacita odstavných ploch a dopravní obslužnost areálu. Sou ástí areálu musí být dostate ná zpevn ná venkovní plocha pro uložení prázdných obal . Nutné je také naplánování umíst ní kontejner pro t íd ný odpad. Dále je eba instalovat vn jší osv tlení umož ující nakládku a vykládku nákladních motorových vozidel za snížené viditelnosti. 5.4 Zabezpe ení budovy 5.4.1 Požární zabezpe ení Veškeré skladovací plochy musí odpovídat požárním p edpis m platným v eské republice a musí být vybavené dostate ným po tem hasicích p ístroj a požárních hydrant . P i nabídce je pronajímatel povinen doložit kladné vyjád ení ke skladovacím plochám od p íslušeného odd lení požární ochrany ne starší než jeden rok. Pronajímatel musí vyhotovit (p ípadn protipožární
ochrany
(plán
nasazení
nechat vyhotovit) koncept
hasi ského
sboru,
plán
únikových
a záchranných cest atd.) a tento p edat objednavateli. 5.4.2 Zabezpe ení objektu proti krádežím Celý objekt musí být dostate osob. Areál by m l být dostate
zabezpe en proti krádeži a vniknutí nepovolaných oplocen v etn venkovních skladovacích ploch
s uzamykatelnými vraty, m la by zde být možnost uzam ení celé budovy. Další podmínkou je zajišt ní st ežení prostor 24 hodin denn v etn sobot a ned lí, a to bu pomocí ostrahy, nebo elektrickým zabezpe ovacím systémem napojeným na pult centrální ochrany. A v neposlední
ad
musí být zamezen p ístup
nepovolaných osob do kancelá ských prostor, zvlášt tam, kde jsou zpracována data a archivovány dokumenty. 5.4.3 Pojišt ní (ru ení) Pronajímatel je povinen pojistit budovu dostate ným zp sobem proti nebezpe í ohn , bou e, krupobití a poruchám na vodovodním potrubí. P i poškození
28
nájemního objektu je pronajímatel zásadn
povinen v co nejkratší možné dob
tyto škody odstranit. 5.5 Provozní a vedlejší náklady Pronajímatel dbá na to, aby išt ní vn jších za ízení probíhalo dle pot eby, a aby byla z ízena zimní služba (odklízení a posyp ploch sloužících k zajišt ní dopravy, chodník , volných ploch a parkoviš ). Musí být zajišt ny podmínky pro t íd ní odpadu. Veškeré údržbové smlouvy, týkající se nájemního objektu, uzavírá pronajímatel. Za ú elem transparentnosti náklad
musí pronajímatel vykázat
v nabídce odhadované náklady na údržbu zvláš a rozepsané podle druhu údržby. Pronajímatel musí v pravidelných intervalech provád t údržbu a pravidelné servisní prohlídky u všech za ízení, u kterých jsou takové prohlídky ze zákona vyžadovány, p edevším u hasicích p ístroj a protipožárních za ízení. Jako další provozní a vedlejší náklady na provoz budovy v etn
energií – náklad
na
vytáp ní budovy, elektrické energie, vodného a sto ného. Veškeré tyto náklady budou jako provozní náklady pom rnou ástí zahrnuty do celkové ceny pronájmu. Také tyto náklady musí pronajímatel vykázat v odhadované výši za ú elem transparentnosti náklad již v nabídce. Pronajímatel p ebírá krom toho na vlastní náklady likvidaci pr myslového odpadu (Tichý, 2011, Výb rové ízení skladových ploch, PDS – Logistika Originální díly / P íslušenství).
29
6 NÁVRH ORGANIZA NÍCH OPAT ENÍ PRO MINIMALIZACI CELKOVÝCH NÁKLAD Cílem této kapitoly je organiza ní opat ení pro minimalizaci celkových náklad . Nejprve p edstavím náklady, rozepíšu základní t íd ní náklad . V další
ásti
kapitoly se budu v novat náklad m spole nosti Uno, které jsou spojené s logistickými objekty. Z mechanizmu fungování tržní ekonomiky vyplývá, že základním cílem firmy je maximalizace zisku, tzn. maximalizace p ebytku celkových p íjm nad celkovými náklady. Na chování firmy má vliv celý komplex ekonomických i neekonomických faktor , které ovliv ují výši jejích náklad i p íjm . Do t chto faktor lze zahrnout ceny výrobních faktor , volba technologie, konkuren ní prost edí nebo délka období, ve kterém se firma rozhoduje (Vl ek a kolektiv, 2005, Ekonomie a ekonomika). 6.1 Náklady podniku K výrob
dochází spojením, kombinací a použitím výrobních faktor , z nichž se
které spot ebovávají najednou, nap íklad materiál, n které se spot ebovávají postupn (opot ebovávají se), nap íklad stroje a výrobní za ízení. Jejich spot eba je vyjád ená pen žn a nazývá se náklady. Náklady
podniku
se
m žou
charakterizovat
jako
spot ebovaných výrobních faktor , které jsou ú eln
pen žní
vyjád ení
vynaložené na tvorbu
podnikových výnos v etn dalších nutných náklad spojených s inností podniku. Tímto zp sobem jsou pojaté náklady ve finan ním ú etnictví a slouží jako základ pro výpo et daní. Naproti tomu ekonomické pojetí náklad bylo skute
ob továno, tzn. skute ná
charakterizuje to, co
ástka pen z, která byla utracena za
výrobní faktory použité na výrobu daného množství ur itého výrobku. Do ekonomických náklad
pat í nap íklad úroky z vlastního kapitálu, ušlá mzda
podnikatele a oportunitní náklady. Ekonomické náklady slouží pro výpo et ekonomického zisku, který je rozdílem ceny (výnos ) a ekonomických náklad . Náklady podniku vždy souvisí s výnosy podniku za ur ité období. Toto zabezpe uje tzv. asové rozlišení náklad a výnos . Aby mohly být náklady v podniku ízeny a tím byla zvyšována hospodárnost, musí se podrobn ji t ídit. Existuje n kolik skupin náklad . 30
6.1.1 Druhové t íd ní náklad Druhové t íd ní vychází z výrobních faktor . V praxi je toto t íd ní velice podrobné a sv
í o tom podnikový výkaz o výnosech, nákladech a hospodá ském výsledku
– výkaz zisku a ztrát, který kombinuje dvojí t íd ní náklad , a to podle oblasti innosti (provozní, finan ní a mimo ádné náklady) a podle nákladových druh . Za základní nákladové druhy lze považovat spot ebu materiálu, energie a externích služeb, osobní náklady (mzdy, platy, provize, náklady na sociální zabezpe ení, sociální náklady), odpisy hmotného i nehmotného dlouhodobého majetku, finan ní náklady (nákladové úroky). 6.1.2 Ú elové t íd ní náklad V praxi se používá dvojí t íd ní náklad
podle ú elu, a to t íd ní podle útvar
a t íd ní podle výkon . T íd ní podle útvar st edisek, které vymezují
je sledováno podle jednotlivých
ásti podniku. Každé st edisko eviduje svoje náklady
a pozd ji lze ozna it, kdo je zodpov dný za jejich vznik. T íd ní náklad dle útvar se v praxi používá ve velkých podnicích. íd ní náklad
podle výkon
umož uje zjiš ovat náklady podle jednotlivých
výrobk (služeb). Umož uje zjistit výnosnost výrobk a tím usm výrobního programu. Rozlišuje dv
základní skupiny náklad
–
ovat i strukturu ímé náklady,
které lze p adit jednotlivým druh m výrobk , a nep ímé náklady, které jsou spole
vynakládány na více druh
výrobk
a chod podniku a na jednotlivé
výrobky jsou p ipo ítávány dle r zných p irážek. 6.1.3 Náklady podle závislosti na zm nách objemu výroby Náklady na zm nách objemu výroby se t ídí na variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady se m ní se zm nami objemu výroby, nap íklad jednicové mzdy, jednicový materiál. Oproti tomu fixní náklady z stávají na stejné úrovni bez ohledu na m nící se objem výroby, nap íklad odpisy stroj , nájemné, úroky z úv
(Synek, Kislingerová a kol., 2010, Podniková ekonomika).
V obou objektech spole nosti Uno budu porovnávat stejné ro ní náklady a další kapitoly je v nována jejich minimalizaci.
31
6.2 Náklady v areálu „Uno –
ejeti ky“
6.2.1 Mzdové náklady: V areálu „Uno –
ejeti ky“ pracuje celkem 5 p ímých zam stnanc a 2 nep ímí
zam stnanci. Všichni zam stnanci ve spole nosti jsou hodnoceni hodinovou sazbou, kdy p ímí zam stnanci jsou hodnoceni 91,42 K
/hodinu a nep ímí zam stnanci 160 K
/hodinu. Mají nárok na 20 dn dovolené, kdy výše hrubé mzdy za dovolenou je stejná jako m sí ní plat bez odm n a prémií. Hrubá mzda bude vypo tena bez íplatk , odm n a prémií, protože výše se u jednotlivých zam stnanc liší. Výpo et
isté m sí ní mzdy p ímého zam stnance (p edpokládám 21
pracovních dní): HM (91,42 x 8 hodin x 21 dní)
15 359
-
zdravotní pojišt ní (4,5%)
691K
-
sociální pojišt ní (6,5%)
998 K
-
sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem (34%) 5 222
Výpo et dan : SHM = 15 359 x 1,34 SHM = 20 581 K Da (15%) -
slevy na dani (poplatník)
Da po slevách istá mzda k výplat
3 087 K 1 970 K 1 117 K 12553 K
Ro ní mzdové náklady p ímého zam stnance: HM (12 x m sí ní hrubá mzda)
184 308
-
zdravotní pojišt ní (4,5%)
8 294 K
-
sociální pojišt ní (6,5%)
11 980 K
-
sociální a zdravotní poj. hrazené zam stnavatelem (34%)
62 665
Výpo et dan : SHM = 184 308 x 1,34 SHM = 246 972 K Da (15%) -
37 046 K
slevy na dani (poplatník) 23 640 K
Da po slevách
13 406 K 32
istá ro ní mzda Výpo et
150 628
isté m sí ní mzdy nep ímého zam stnance (p edpokládám 21
pracovních dní): HM (167 x 8 hodin x 21 dní)
28 056
-
zdravotní pojišt ní (4,5%)
1 263 K
-
sociální pojišt ní (6,5%)
1 824 K
-
sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem (34%) 9 539
Výpo et dan : SHM = 28 056 x 1,34 SHM = 37 595 K Da (15%) -
5 639 K
slevy na dani (poplatník)
1 970 K
Da po slevách
3 669 K
istá mzda k výplat
21 300 K
Ro ní mzdové náklady nep ímého zam stnance: HM (12 x m sí ní hrubá mzda)
336 672
-
zdravotní pojišt ní (4,5%)
15 150 K
-
sociální pojišt ní (6,5%)
21 884 K
-
sociální a zdravotní poj. hrazené zam stnavatelem (34%)
114 468
Výpo et dan : SHM = 336 672 x 1,34 SHM = 451 140 K Da (15%) -
67 671 K
slevy na dani (poplatník) 23 640 K
Da po slevách istá ro ní mzda
44 031 K 255 607
Celkové mzdové náklady za rok: ímí zam stnanci: 5 x 150 628 = 753 140 Nep ímí zam stnanci: 2 x 255 607 = 511 214 6.2.2 Náklady na sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem: ímí zam stnanci:
5 x 62 665 =
313 325 K
Nep ímí zam stnanci:
2 x 114 468 =
228 930 K
Náklady na stravenky: 33
Zam stnanci dostávají stravenky v hodnot
60 korun, na jednu stravenku si
ispívají 27 korun a spole nost hradí zbývající ást, tedy 33 korun. 6.2.3 Náklady spole nosti na stravenky na jednoho zam stnance iní: 33 x 253 pracovních dn v roce
8 349 K
33 x 20 dn dovolená
- 660 K (zam stnanec má nárok pouze
na stravenky za odpracované dny) Náklady na stravenky/1 zam stnanec
7 689
/rok
Celkové ro ní náklady na stravenky za všechny zam stnance: 7 x 7 689 = 53 823 6.2.4 Náklady na pracovní od vy: ímí zam stnanci dostávají pracovní od vy jednou ro
v hodnot 2 500 K .
Celkové náklady na pracovní od v: 5 x 2 500 = 12 500 6.2.5 Odpisy: Celkové ro ní náklady na odpisy iní 2 243 958 6.2.6 Ro ní náklady na energii: Elektrická energie: 424 867 K Vodné sto né:
8 236 K
Srážkové vody:
7 109 K (1,014 K /m2zastav né plochy)
Plyn:
246 674 K
6.2.7 Náklady spojené s užíváním VZV: V tomto areálu jsou k dispozici celkem 4 VZV. Pravidelná údržba na 1 VZV:
2 425 K (provádí se každé t i m síce)
Technická kontrola na 1 VZV:
2 779 K (provádí se jednou ro
)
Celkové ro ní náklady na VZV: 49 916 K Celkové ro ní náklady nezahrnují p ípadné poruchy. 6.3 Náklady v areálu Industry Park Mladá Boleslav – Bezd V areálu
v Bezd
ín
je
celkem
zam stnáno
20
ín
p ímých
zam stnanc
a 5 nep ímých zam stnanc . Mají stejné mzdové ohodnocení jako zam stnanci v areálu „Uno
ejeti ky“.
34
6.3.1 Celkové mzdové náklady za rok: ímí zam stnanci: 20 x 150 628 =
3 012 560
Nep ímí zam stnanci: 5 x 255 607 =
1 278 035
6.3.2 Náklady na sociální a zdravotní pojišt ní hrazené zam stnavatelem: ímí zam stnanci: 20 x 62 665 =
1 253 300
Nep ímí zam stnanci: 5 x 114 468 =
572 340
6.3.3 Náklady na stravenky: Stejné podmínky jako u zam stnanc v areálu „Uno –
ejeti ky“.
Celkové ro ní náklady na stravenky za zam stnance: 25 x 7 689 = 192 225 6.3.4 Náklady na pracovní od v: Každý p ímý zam stnanec dostává pracovní od vy jednou ro
v hodnot 2 500
. Celkové náklady na pracovní od v: 25 x 2 500 = 62 500 K 6.3.5 Odpisy: Celkové ro ní náklady na odpisy iní 4 724 448 K 6.3.6 Ro ní náklady na energii: Elektrická energie: 3 030 218 K Vodné sto né:
58 735 K
Srážkové vody:
52 784
Plyn:
953 324 K
(1,014 K / m2 zastav né plochy)
6.3.7 Náklady spojené s užíváním VZV: V tomto areálu jsou k dispozici celkem 10 VZV. Pravidelná údržba na 1 VZV:
2 425 K (provádí se každé t i m síce)
Technická kontrola na 1 VZV:
2 779 K (provádí se jednou ro
Celkové ro ní náklady na VZV: 124 790 Do celkových ro ní náklad nejsou zahrnuty p ípadné poruchy. 6.4 Minimalizace celkových náklad v obou objektech Celkové mzdové náklady za všechny zam stnance: Areál
ejeti ky:
1 264 354 K 35
)
Industry Park Bezd
ín:
4 290 595 K
Náklady na sociální zabezpe ení: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
542 255 K ín:
1 825 640 K
Pracovní od v: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
12 500 K ín:
62 500 K
Stravenky: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
53 823 K ín:
192 225 K
Odpisy: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
2 243 958 K ín:
4 724 448 K
Náklady spojené s energiemi: Areál
ejeti ky:
Elektrická energie:
424 867 K
Vodné sto né:
8 236 K
Srážkové vody:
7 109 K
Plyn:
246 674 K
Industry Park Bezd
ín:
Elektrická energie:
3 030 218 K
Vodné sto né:
58 735 K
Srážkové vody:
52 784 K
Plyn:
953 324 K
Náklady spojené s VZV: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
49 916 K ín:
124 790 K
Celkové náklady: Areál
ejeti ky:
Industry Park Bezd
4 853 692 K ín:
15 315 259 K
Celkové nižší náklady v areálu
ejeti kách jsou zp sobeny mnohonásobn
menšími logistickými plochami oproti Industry Parku Bezd
ín. Z tohoto vyplývá,
že spole nost zde nemá tak velkou pot ebu pracovní síly, ze které plynou menší 36
náklady na mzdy, na sociální zabezpe ení, které hradí zam stnavatel za své zam stnance ve výši 34% z hrubých mezd, menší náklady na pracovní od vy a na stravenky, na které zam stnavatel svým zam stnanc m z ásti p ispívá. S menšími plochami jsou spojeny i náklady za energie. Je logické, že v tomto areálu nebude pot eba takové množství energie jako v objektu, který je v tší. S plochami je spojena i pot eba VZV. V areálu v ejeti kách by v tší po et VZV znamenal pouze náklady a žádné výnosy. Odpisy jsou spojeny s vybavením objekt . Je logické, že v areálu Industry Park Bezd
ín jsou vyšší z d vody v tší
pot eby majetku, který si spole nost postupn odepisuje.
37
7 NÁSTIN EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH NÁVRH Cílem této kapitoly jsou návrhy pro zvýšení výnos
a snížení náklad
v logistických objektech spole nosti SBD Uno. Tyto návrhy by také m ly vést k p ilákání nových a udržení si stávajících zákazník . 7.1 Návrhy pro areál „Uno –
ejeti ky“
Objemová fakturace Spole nost svým klient m vystavuje faktury za m2 pronajatých ploch. Do budoucna by se m la zamyslet, zda by pro ni nebylo výhodn jší za ít fakturovat za pronajaté plochy v objemové jednotce (m3). V p ípad , že by za ala fakturovat v t chto jednotkách, znamenalo by to pro v tší výnosy z pronajatých skladových prostor. Nákladové rampy V tomto areálu jsou vybudována pouze úrov ová vrata, která zdržují nakládku a vykládku zboží, personál musí vyjížd t s každým nákladem ven k nákladním automobil m a to také zp sobuje únik tepla a z toho plynou i vyšší náklady na energii. Speciáln pro tyto ú ely jsou využívány naftové VZV. Z toho plyne další nákladové zatížení pro spole nost v podob
dopravy nafty do VZV, úklid
zne išt ných halových ploch a ast jší revize tohoto typu vozíku. Z t chto d vod by v areálu m ly být vybudovány nákladové rampy. Tímto opat ením by byl šet en as pot ebný pro vykládku a nakládku zboží, zkrátily by se ekací asy nákladních automobil , mohlo by být vypraveno i více náklad za jednu sm nu a v neposlední ad by se zmenšily náklady za energii, protože by již nedocházelo k tak velkému úniku tepla a mohlo by dojít ke snížení po tu VZV o naftové VZV. Modernizace areálu Z d vodu udržení zákazník v tomto areálu a p ípadným vyšším výnos m by m la spole nost tento halový objekt zmodernizovat, aby se stal i konkurenceschopným. Jako první by se spole nost m la pokusit o rozší ení skladových ploch, kde by se mohlo nacházet více obslužných zón. Toto opat ení by umož ovalo umíst ní tšího po tu loka ních bun k a z toho by plynula menší hloubka zaskladn ní zboží a byla jeho lepší dostupnost. S lepším uspo ádáním zaskladn ní by bylo možné poté uvažovat i o snížení po tu VZV a její obsluhy, což by pro spole nost znamenalo menší personální náklady a nižší náklady spojené s VZV. 38
7.2 Návrhy pro areál Industry Park Bezd
ín
Objemové uskladn ní Tento návrh je stejný jako u areálu „Uno –
ejeti ky“.
Umíst ní nákladových ramp Spole nost
by
m la
U skladových objekt
uvažovat
o lepším
rozmíst ní
nákladových
ramp.
se nacházejí pouze z jedné strany, což znamená, že
personál musí jezdit z jednoho konce objetku na druhý, aby mohl zboží naložit do náv
nákladních automobil . V d sledku by to znamenalo ušet ení
a menší ekací lh ty na nakládku a vykládku zboží.
39
asu
8 ZÁV R Spole nost Uno do budoucna plánuje další sv j vývoj. Chce se zam it na další st svých halových, výrobních, montážních a logistických ploch. S tímto cílem je spojeno n kolik ukazatel . Další nár st koncentrace halových ploch Další nár st takovýchto ploch obecn znamená další výrazné investice do jejich uskute
ní. Spole nosti si stanovila cílovou plochu 100 000 m2 halových ploch.
Nár st nad tuto plochu by byl z pohledu pot eby dalších investic riskantní a pom rn by vysoce zat žoval sou asnou ekonomiku spole nosti. Poptávka versus nabídka pr myslových ploch na trhu Ukazatel poptávky versus nabídky je v sou asné dob
ovlivn n r stem
ekonomiky, který nastal po krizi minulých let. R st se projevil v automobilovém pr myslu, p evážn
ve spole nosti Škoda auto, a.s, se kterou spole nost SBD
Uno úzce spolupracuje. Tento r st pozitivn
ovliv uje p ístup k finan ním
prost edk m pot ebných pro investice, st edn dobý a dlouhodobý proces plánování rozvoje a zap Otázka
ízení
uje i postupný r st profitu za pronájmy t chto ploch.
spole nosti
(zm ny
organiza ní
struktury
SBD
Uno,
personálního obsazení atd.) Z hlediska organizace a ízení by zvýšení (nár st) koncentrace nad 100 000 m2 ploch nem l být problémem ani z hlediska personálního posílení týmu, zejména z pohledu bodu poptávka versus nabídka. V sou asnosti o tomto kroku spole nost neuvažuje, takže ho dále nebudu rozebírat. Ekonomický p ínos (náklady životního cyklu,
asová hodnota pen z, cash
flow projektu, doba návratnosti projektu a jiné) Ekonomika p ínos
je verbálním ukazatelem, který logicky kopíruje p edešlé
ukazatele. P i hodnocení tohoto ukazatele z hlediska sou asnosti a blízké budoucnosti vychází nejefektivn jší koncentrace ploch kolem 85 000 – 90 000 m2, s minimálními riziky, kde je zahrnuto i riziko konkurence. Tento ukazatel rozsahem do 100 000 m2 logistických ploch lze hodnotit za vyhovující.
40
Základním cílem bakalá ské práce bylo hodnocení poskytovaných logistických služeb v objektech ve vlastnictví Stavební bytové družstvo se sídlem v Mladé Boleslavi a nalezení jednotlivých ekonomických rozdíl Navazujícím cílem byla minimalizace celkových náklad
v logistických objektech. spole
s navrhnutím
opat ení pro celkové snížení náklad spole nosti spojené s tímto podnikatelským zám rem. Práce byla rozd lena celkem do šesti kapitol, kdy vždy za átek kapitoly byl nován teoretickým poznatk m a zbytek kapitoly praktickým hledisk m. V záv ru práce byly uvedeny cíle spole nosti, kterých by cht la v budoucnu dosáhnout.
41
SEZNAM LITERATURY http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/druzstvo/shrnuti.asp Interní materiály spole nosti SBD Uno. PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století, 1. díl : Supply chain management. první vydání. Praha 3 : Radix, spol. s r.o., 2005. 570 s. ISBN 80-86031-59-4. PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století, 2. díl : Supply chain management. první vydání. Praha : Radix, spol. s r.o., 2005. 536 s. ISBN 80-86031-59-4. PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století, 3. díl : Supply chain management. první vydání. Praha : Radix, spol. s r.o., 2005. 612 s. ISBN 80-86031-59-4. SYNEK, Miloslav; KISLINGEROVÁ, Eva a kolektiv. Podniková ekonomika. 5. epracované a dopln né vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-807400-336-3. ŠT SEK, Jaromír. ízení provozu v logistických et zcích. 1. vyd. Praha: C.H.BECK pro praxi, 2007. 227 s. ISBN 978-80-7179-534-6. http://www.group-uno.com/developerska-cinnost.html VL EK, Josef a kolektiv. Ekonomie a ekonomika. 3. vydání. Praha : Aspi, 2005. 560 s. ISBN 80-7357-103-X.
42
SEZNAM OBRÁZK
A TABULEK
Obr. 1 Provozovna v Mladé Boleslavi………………………………………………… 9 Obr. 2 Organiza ní struktura spole nosti SBD Uno………………………………... 11 Obr. 3 Procentní zastoupení developerské innosti……………………………….. 12 Obr. 4 Pohled na nakládku a vykládku zboží pomocí úrov ových vrat v areálu Uno ejeti ky………………………………………………………………………………… 16 Obr. 5 Pohled na nakládku a vykládku zboží v areálu Industry Park Bezd Obr. 6 Pohled na skladovací plochu v areálu Uno Obr. 7 Letecký pohled na areál Industry Park Bezd
43
ín… 19
ejeti ky……………………… 23 ín…………………………... 25
ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR
Monika Bradová
STUDIJNÍ OBOR
6208R163 Podniková ekonomika a finan ní management
NÁZEV PRÁCE
Poskytování logistických služeb
VEDOUCÍ PRÁCE
Doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
INSTITUT
IPT – Institut ekonomiky provozu a technických v d
PO ET STRAN
43
PO ET OBRÁZK
7
PO ET TABULEK
0
PO ET P ÍLOH
0
STRU NÝ POPIS
Bakalá ská práce je zam ena na oblast zajiš ování logistických služeb ve spole nosti Stavební bytové družstvo Uno. Cílem p edložené práce je analýza hodnocení dvou logistických objekt této spole nosti v lokalit Mladá Boleslav, nalezení ekonomických rozdíl poskytovaných služeb v jednotlivých objektech a minimalizace celkových náklad . Práce obsahuje také požadavky spole nosti Škoda Auto, a.s. na pronajímané plochy od svých externích poskytovatel logistických služeb pro skladování original náhradních díl . Sou ástí práce jsou rovn ž opat ení, která by mohla pomoci k celkovému snížení náklad ve spole nosti p i poskytování t chto služeb. V záv ru práce jsou uvedeny cíle, kterých by spole nost cht la v budoucnu dosáhnout.
KLÍ OVÁ SLOVA
družstvo, logistika, poskytování logistických služeb, náklady
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ÁSTI: NE
44
ROK ODEVZDÁNÍ
2011
ANNOTATION AUTHOR
Monika Bradová
FIELD
6208R163 Business Management and Finance
THESIS TITLE
Providing of logistics services
SUPERVISOR
Doc. Ing. Josef Sixta, CSc.
INSTITUTE
Institute of Production and Operations
NUMBER OF PAGES
43
NUMBER OF PICTURES
7
NUMBER OF TABLES
0
NUMBER OF APPENDICES
0
SUMMARY
KEY WORDS
YEAR
2011
Bachelor thesis is aimed at the area of providing of logistics services in the company Stavební bytové družstvo Uno. Thesis objective is to analyze the evaluation of company’s two logistics objects in Mladá Boleslav, to find economic differences of provided services in particular objects and minimisation of total costs. Thesis also includes Škoda Auto, a.s. company’s requirements for rented areas from its external providers of logistics services for original spare parts’ storage as well as arrangements which could help the company with overall reduction of costs by providing these services. Company’s future objectives are mentioned at the end of thesis.
Cooperative, logistics, providing of logistic services, costs.
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
45
