Universität Ostrava – Philosophische Fakultät – Lehrstuhl für Germanistik Lehrerfortbildung 2005/2006 – Fachdidaktik DaF
K problematice současných učebnic němčiny na základních školách 28.4.2006 Šárka Hrabcová
[email protected]
Inhalt: Úvod Vývoj po roce 1989 Heute haben wir Deutsch Aktionsforschung Výsledky Jiné možnosti Závěr Literatura
1. Úvod Dlouho jsem přemýšlela, jak mohu já, která jsem již šestým rokem na mateřské dovolené a která strávila v prostředí českého školství v aktivní praxi pouze několik měsíců, pomoci svým kolegyním v semináři z didaktiky německého jazyka získat nějaké nové a zajímavé znalosti a rovněž splnit zadaný úkol, tj. provést požadovaný Aktionsforschung. Nakonec jsem se rozhodla spojit svou zkušenost s užitím učebnice pro základní školy Heute haben wir Deutsch a zároveň se rozhlédnou po novinkách na trhu s jazykovými učebnicemi, které jsou určeny základním školám. Myslím si, že tento exkurz bude zajímavý pro mé kolegyně (neboť kolegové se zde nevyskytují), které učí na středních školách a středních odborných učilištích, z toho důvodu, že jim bude jasnější na jakou učebnici ve své výuce navazují a jaké znalosti a dovednosti tak mohou od svých žáků očekávat. 2. Vývoj po roce 1989 Ráda bych však nejprve shrnula jaké učebnice se nejčastěji užívaly v našem školském systému po roce 1989. Situace tehdy nebyla nijak příznivá, trh nabízel pro tuto věkovou skupinu především knihu Marie Marouškové a kol. s výstižným názvem Němčina. Ke knize neexistoval pracovní sešit a poslechová část se omezovala na texty z učebnice. Neexistovaly speciální cvičení ať už na porozumění či pro procvičení výslovnosti. Její černobílá grafická úprava byla více než jen nešťastná. Po té došlo k záplavě učebnic převzatých z německy mluvících zemí např. Sprachbrücke, Themen, Das Deutschmobil, Wer?Wie?Was? Tyto knihy však nebyly vždy zcela přizpůsobeny českému prostředí. Např. neobsahovaly slovníček, měly nepřehlednou gramatiku a žák, který zameškal výuku se nemohl sám připravovat. 3. Heute haben wir Deutsch Proto učitelé v polovině devadesátých let minulého století rádi sáhli k pětidílnému souboru učebnic Heute haben wir Deutsch. V té době splňovala to co ostatní učebnice postrádaly. Na rozdíl od „Marouškové“ měla velmi pěknou grafickou úpravu s barevnými ilustracemi a zároveň gramatiku, která žáka nezatížila veškerou problematikou minulého času v jedné lekci a funkční německo-český slovníček. Tato učebnice také přinesla velmi praktický pracovní sešit bez kterého si již dnes výuku cizího jazyka nedovedeme představit. Během své praxe jsem však narazila na několik jejich nedostatků a chtěla jsem si ověřit, zda můj názor sdílí i učitelé, kteří z této knihy někdy učili.
Oslovila jsem proto své kolegyně ze semináře s následujícími otázkami: 1) Na jakém stupni školy jsi s touto učebnicí pracovala (např. ZŠ, ZŠ s rozšířenou výukou jazyků, nižší stupeň gymnázia, odpolední kroužky pro děti …? 2) Kolik dílů či lekcí jsi zvládla probrat? 3) Vyjmenuj mi tři důvody proč tebe a tvé žáky práce s knihou bavila či v čem ti vyhovovala? 4) Vyjmenuj mi tři důvody proč tebe a tvé žáky kniha nudila, co by se dalo zlepšit? 5) Co si myslíš o metodické příručce? Do jaké míry jsi ji při výuce využívala? 6) Jak jsi využívala kazety či CD? Měla jsi dostatek poslechových cvičení? 7) Myslíš si, že tato učebnice dostatečně podporuje tzv. komunikativní metodu, která je v současné době ve výuce cizích jazyků preferována? 8) Domníváš se, že tato učebnice je vhodná pro výuku němčiny jako druhého cizího jazyka na základní škole? Jak se ukázalo s učebnicí Heute haben wir Deutsch pracuje či v nedávné době pracovalo 5 mých kolegyň, které podpořily mé úvahy co se týče kvalit, ale především nedostatků uvedeného souboru. Co tedy z dotazníčku vyplynulo. 1) Všechny mé kolegyně se s touto knihou setkaly na základní škole nebo na škole s rozšířenou výukou jazyků, některé pouze během povinné praxe ještě při studiu na vysoké škole. 2) Pátý díl je v současné době nadbytečný, žádná z nich se k němu během výuky nedostala. Většina stihla probrat během čtyř až šesti let tři díly, maximálně několik lekcí z dílu čtvrtého. 3) Co se mým kolegyním nejvíce líbilo byla její grafická úprava. Především obrázky. Jak se však ukázalo, tím čím tato učebnice mile překvapí žáčky 4. třídy, tím je pro smích ve třídách osmých či devátých. Ano jsou to její naivní obrázky, které nemají nic společného s hodnotami pubertální mládeže a které je naprosto neoslovují a jsou zcela odtrženy od reality a situací všedního dne jež mají znázorňovat. Ten kdo učil dříve z Marouškové uvítal, že alespoň texty jsou namluveny rodilým mluvčím a mohou tak žákům zprostředkovat němčinu od skutečného Němce. Kolegyně také ocenily přehledné uspořádání gramatiky a dostatek gramatických cvičení a to jak v učebnici tak v pracovních sešitech. Posledním jejím pozitivem se staly testy na konci každé lekce, které jsou zařazeny v metodické příručce, takže učitelé nemusejí zdlouhavě vymýšlet z čeho zase psát písemku, aby „získal nějaké známky“. 4) Bohužel negativa převážila nad pozitivy. To co mé kolegyně nejvíce kritizovaly byla především rozvleklost jednotlivých lekci a nahromadění slovní zásoby na jejím počátku. V každé lekci je nejprve uveden jeden až dva články a jejich
slovní zásoba (která se probírá i dva až tři měsíce). Tím se stane, že po nějaké době již nemáte nový, a už vůbec ne zajímavý text, se kterým by mohli žáci pracovat. Učitelé by proto uvítali rozdělení do kratších struktur. V učebnici se také málo objevují texty z tematikou Landeskunde a málo se pracuje s obrázky (viz výše). 5) Metodická příručka je pro učitelé skoro až zbytečná, jedná se spíše o klíč ke cvičením, skutečnou metodiku jak s texty či cvičeními pracovat, zde nenajdeme. Jediným přínosem jsou tedy uvedené testy k lekcím, neboť koho by neustále bavilo vymýšlet nové písemné práce. 6) Celý audioorální kurz je výsměchem moderní výuce cizích jazyků, kdy by měli mít žáci co největší možnost poslouchat rodilé mluvčí a to ať už Hochdeutsch, tak i občas její dialekty. Poslechová cvičení zde jsou zařazena jen výjimečně. Občas se snad dá zařadit do výuky píseň, která bývá na konci lekce, ale v deváté třídě se to již nesetkává s přílišným nadšením. 7) Žádná z mých kolegyň se nedomnívá, že by tato učebnice dostatečně podporovala komunikativní metodu ve výuce jazyka německého. 8) Všechny mé kolegyně by určitě sáhly po nějaké jiné knize, ale konkrétní nebyly. Některým to stejně neumožní finanční situace školy, jiné už na základní škole neučí, a proto se v nabídce pro tuto věkovou skupinu ani neorientují. Naskytla se tedy otázka, zda je tedy na trhu taková učebnice, která by byla vhodná pro žáky nyní 4. a později 3. třídy a současně pro žáky 8. třídy (V souvislosti se zaváděním druhého cizího jazyka) a zda školy vůbec počítají s tímto problémem počítají. 4. Aktionsforschung Rozhodla jsem se tedy provést minianketu na základních školách jak jsou na tento problém připraveni. Oslovila jsem cca 70 škol Moravskoslezského kraje, z okresů Frýdek-Místek, Opava a Nový Jičín, jejichž webové stránky obsahovaly e-mailovou adresu na příslušnou školu. Čímž jsem rovněž získala přehled v jakém stavu je naše základní školství ve vztahu k internetu. Bohužel jsem došla k nepřekvapivému zjištění, že je stále v plenkách. Své www. stránky má asi třetina škol a jsou to většinou školy ve městech, kde je i druhý stupeň. Školy v malých obcích je zřizují pouze zřídka. Je to asi i tím, že školy ve městech cítí mezi sebou větší konkurenci a snaží se tak jít opravdu s dobou. Bohužel jsem zjistila, že zveřejněné adresy často nejsou funkční. Dotazníků tak odešlo asi jen 60. E-maily jsem zasílala 3. a 4. dubna 2006. Během čtrnácti dní mi na ně odpovědělo 11 škol.
Odkládala jsem načasování na co nejzaší dobu, neboť jsem se obávala, jak se mi i potvrdilo, že jsou školy, kde ještě nad tímto problémem nezačali uvažovat. Dotazník musel být také jednoduchý a stručný, abych svým kolegům, jež jsou zahlceni administrativou stále víc a víc, nevzala chuť odpovědět. Otázky tedy zněly takto: 1) Jakou učebnici používáte v jazyce německém ve třídách, kde se učí jako první cizí jazyk od 4. třídy? 2) Jakou učebnici budete používat v jazyce německém od školního roku 2006/2007, kdy bude od 8. třídy zaveden druhý cizí jazyk. 3) Z jakého důvodu bude učebnice stejná či bude změněna (např. bude stejná z důvodu financí nebo bude stejná protože plně vyhovuje výuce nebo bude změněna na učebnici … - lépe odpovídá věku studentů atd.) 5. Výsledky Tento dotazníček mi především potvrdil, že němčina je na základních školách na ústupu a je tedy nezbytné rozšířit si aprobaci i na školu střední. Národní plán výuky cizích jazyků také počítá na základních školách především s jazykem anglickým. Jak jsem také zjistila vláda sice vydala „akční plán výuky cizích jazyků pro období 20052008“, ale české školy zase tak akční nejsou. Dosažená čísla si samozřejmě nekladou za cíl nějak absolutizovat v jakém množství jsou jednotlivé učebnice na školách zastoupeny, neboť náš výzkum byl co do rozsahu spíše sondou, ale pro rozsah seminární práce,dle mého názoru, plně postačující. Jaké jsou tedy výsledky. (Brala jsem v úvahu, že učebnice byly považovány za stěžejní pro daný předmět a že učitelé mohou požívat i jiný didaktický materiál.)
Odpověď na otázku číslo 1. 64% respondentů užívá při výuce zejména učebnici Heute haben wir Deutsch. 18% dotázaných uvedlo knihu Němčina od Marouškové a kol., která vyšlá v novém vydání, s novým německým pravopisem a součástí souboru je již také pracovní sešit a CD či kazeta a metodický průvodce. Zbylých 18% užívá ve výuce učebnice z nakladatelství Fraus Star mit Max a na ně navazující Spa3 mit Max. (případně Pingpong) Odpověď na otázku číslo 2. 46% respondentů zůstává u učebnice požívané v současné době 27% dotázaných ve školním roce 2006/2007 ještě druhý jazyk nezavádí. 18% učitelů chce přejít k jiné učebnici (Planet, Deutsch mit Max)) 9% neuvedlo nic o výuce němčiny jako druhého cizího jazyka Odpověď na otázku číslo 3. 46% zůstává u stávajících knih zatím z finančních či vyčkávacích důvodů
27% vyučujících se domnívá že používaná učebnice bude vyhovovat (Heute haben wir Deutsch, Maroušková a kol., Pingpong) 18% považuje učebnici Heute haben wir Deutsch za nevyhovující z důvodů jaké jsem již zmínila výše 9% neodpovědělo Jaké tendence můžeme z výše uvedených čísel vyvodit. 1) Učebnice Heute haben wir Deutsch se v německých učebnách pevně zachytila a vykoření pravděpodobně jen se zrušením němčiny jako prvního cizího jazyka. 2) K mému velkému překvapení asi třetina škol které odpověděly na tento dotazník v příštím školním roce nehodlá zavést výuku druhého cizího jazyka. 3) Školy vyčkávají co jim knihkupci nabídnou, zda nepři jdou s novými knihami určenými speciálně pro 8. třídu. Někteří o tomto problému ještě neuvažovali – do začátku nového školního roku je ještě daleko. Jiní zatím chtějí vystačit s tím co mají. 4) Zatímco mé kolegyně z rozšiřujícího studia by učebnici Heute haben wir Deutsch pro 8. třídu nedoporučily, učitelé z mého výzkumu ji hodlají používat i v budoucnu. 5) Přechod na nový německý pravopis byl finančně náročný a proto se opět volí vyčkávací taktika. 6) Učitelé se stále domnívají, že přehledná gramatická tabulka a německo-český slovníček jsou důležitější pro výuku němčiny než zajímavý text nebo dostatečné množství poslechových nahrávek. 6. Jiné možnosti Ačkoli se v současné době snažím rozšířit své vzdělání, je možné že se po své mateřské dovolené vrátím zpět na základní školu. Jakou učebnici budu tedy prosazovat já a proč. Jestliže zůstane němčina stále jazykem, který se budou děti učit již od třetí třídy, rozhodně bych volila soubor Start mit Max a Spa3 mit Max. Tento soubor učebnic asi nejvíce klade důraz na komunikativní metodu výuky, kterou musíme upřednostňovat u všech dětí na 1. stupni základních škol a u dětí se specifickými poruchami učení zvláště (a přiznejme si, že jen málokdy ve skupině němčiny zůstanou žáci „normální“ či snad dokonce ti, u kterých se předpokládá studium na gymnáziu.) Metodická příručka je opravdovou metodickou příručkou a ne jen klíčem. Učitel zde má jasně řečeno jak s daným cvičením, textem či básničkou pracovat (což na druhé straně nevylučuje přinášet do výuky své vlastní nápady). Je opravdu plná her a nápadů. Pro svou kvalitně vypracovanou metodiku by ji jistě mohli používat i učitelé prvního stupně, kteří nejsou v němčině plně aprobovaní, a kteří tak jistě ocení i to, že je psána česky. A jakou učebnici bych zvolila v 8. třídě? Nahlédla jsem do edičního plánu nakladatelství Fraus, které velice rychle zareagovalo na vzniklou situaci a kde má v
létě vyjít obdobně koncipovaná učebnice Deutsch mit Max, určená právě pro tuto věkovou skupinu a která slibuje po probrání dvou dílů učebnice dosažení úrovně A1 podle SERR pro jazyky. Nebo bych zvolila obdobně koncipovanou učebnici Pingpong, která má však metodickou příručku psanou německy,což některé vyučující odradit. 7. Závěr Co dodat závěrem. Ať už si milé kolegyně vyberete učebnici jakoukoli, přejme si, ať je naše volba správná, ať má učebnice nejen doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale ať také nám přináší radost z dobré práce a dětem kromě vědomostí také zábavu. 8. Literatura Andrášová, H. /1998-99/: Heute haben wir Deutsch – recenze. Cizí jazyky. Ročník 42, č. 9-10, str. 176-177 Caranová, M., Staňková, J. /1998-99/: Pingpong – zajímavá učebnice pro ZŠ. Cizí jazyky. Ročník 42, č. 7-8, str. 131-132 Džuganová, B. /1993-94/: Jako si vybrať učebnicu? Cizí jazyky. Ročník 37, č. 1-2, str.42-44 Fišarová, O., Zbranková, M. /2000/: Start mit Max 1,2. Plzeň. Fraus http:// www.fraus.cz http:// www.msmt.cz Knopp, G., Frölich, K. /2001/: Pingpong neu 1. Ismaning. Max Hueber Verlag Kouřimská, M. a kol. /1994/: Heute haben wir Deutsch 1-5. Strakonice. Agentura Jirco Křivková, D., Bošek, L. /1993-94/: Wer? Wie? Was? nebo Das Deutschmobil? Cizí jazyky. Ročník 37, č. 7-8, str. 285-286 Maroušková, M. /1995-96/: Kritéria pro volbu učebnice. Cizí jazyky. Ročník 39, č. 7-8, str. 113-114 Maroušková, M. a kol. /1992/: Němčina. Praha. Fortuna Pýchová, I. /1993-94/: Móda a učebnice cizího jazyka. Cizí jazyky. Ročník 37, č. 3, str. 104-109 Seeger, H. /1985/: Wer? Wie? Was? Köln. VUB-Gilde Verlag Špunarová, D., Látková, K. /1996-97/: Interkulturní učení a učebnice němčiny pro gymnázia. Cizí jazyky. Ročník 40, č. 1-2. str. 11-12 Tlustý, P., Cihlářová, V., Mariele, U. W.: /2002/: Spa3 mit Max 1,2. Plzeň. Fraus Turčín, P., Severa, V. /1997-98/: Jak se vám pracuje s vaší učebnici němčiny? Cizí jazyky. Ročník 41, č. 3-4, str. 48-50