Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Úvod Když projíždíme po silničním obchvatu Dobrušky od Opočna k Rychnovu nad Kněžnou jedeme okolo nenápadného, ale pro archeologa velmi zajímavého Mělčanského kopce. Většina místních obyvatel, kteří chodí na procházku od dobrušského bazénu přes tuto komunikaci a dále polní cestou okolo křížku nahoru k lesíku a dále k Mělčanům, ani netuší, že prochází místy, které pravděpodobně obývali naši dávní předkové. Jde o archeologickou lokalitu, na níž nebylo nalezeno pouze několik artefaktů, které mohli zanechat náhodně procházející prapředci – snad neandrtálci, nebo starší předchůdci této zajímavé větve rodu homo, ale jde zde o několik desítek artefaktů – nástrojů valounové i štípané industrie. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století zde tyto artefakty nacházel dobrušský amatérský archeolog Jan Klen. Podmínky pro hledání artefaktů byly v této době jistě mnohem příznivější než dnes, kdy těžká technika používaná k obdělávání polí často pravěké předměty ničí. Ale i přes tyto komplikace je možné za určitých okolností a s přispěním notné dávky štěstí nástroje našich prapředků nalézt, což se podařilo v poslední době i autoru těchto řádků. Archeologická lokalita Mělčanský kopec Proč je tato lokalita pro archeologa zajímavá i dnes? Protože jde o místo snadno přístupné. Je nedaleko Dobrušky. Jde o obdělávané pole a není zde prozatím plánována žádná výstavba. A hlavně – přes mnohá léta zkoumání se zde i nyní nalézají kamenné artefakty – nástroje z dávné minulosti. První zmínka o Mělčanském kopci jako archeologickém nalezišti je již z období před první světovou válkou, kdy zde lékárník J. Žižka při mineralogickém sběru na severním
1
úpatí Mělčanského kopce nad Dostálovým křížem nalezl modravě patinovanou pazourkovou čepelku (Skutil 1952). Valounová industrie z Mělčanského kopce Užité zkratky: L – lokalita, O – další okolnosti nálezu, U – uložení nálezu, E – evidence, K – určení kultury. 1. Příčné rovné drasadlo, křemen, 56x45x26 mm, L: Mělčanský kopec z náhorní roviny mezi lesíkem a zahradami, O: nález J. Klena z roku 1967, U: muzeum Dobruška, E: 10469/4, K: pravěk – paleolit. 2. Reziduum (zbytek jádra), křemen, 24x55x31 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 5. 5. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/12, K: pravěk – paleolit. 3. Drasadlo, křemen, 69x63x35 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 5. 5. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/13, K: pravěk – paleolit. 4. Sekáč, křemen, 48x39x21 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 5. 5. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/14, K: pravěk – paleolit. 5. Sekáč, hnědě žíhaný kámen, 69x51x32 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena ze 4. 7. 1965, U: muzeum Dobruška, E: 10469/30, K: pravěk – paleolit. 6. Drasadlo, křemen, 90x72x26 mm, L: vyvýšenina u cháborské silnice pod Mělčanským kopcem (na mapce označeno č. 1), O: nález J. Klena z šedesátých let minulého století, U: muzeum Dobruška, E: 10469/32, K: pravěk – paleolit. 7. Sekáč ?, křemen, 142x90x48 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu směrem k rybníku Drnov, O: nález J. Klena ze 14. 4. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/33, K: pravěk – paleolit.
2
8. Jádro, křemen, 135x110x64 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 15. 8. 1965, U: muzeum Dobruška, E: 10469/37, K: pravěk – paleolit. 9. Úštěp, křemen, 46x37x16 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 30. 6. 1965, U: muzeum Dobruška, E: 10469/38, K: pravěk – paleolit. 10. Úštěp, křemen, 80x63x26 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 30. 6. 1965, U: muzeum Dobruška, E: 10469/39, K: pravěk – paleolit. 11. Vrták ?, černošedý kámen, 70x55x33 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 30. 6. 1965, U: muzeum Dobruška, E: 10469/40, K: pravěk – paleolit. 12. Vrub ?, silně hnědošedě patinovaný kámen, 53x37x13 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu dole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 18. 4. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/41, K: pravěk – paleolit. 13. Úštěp, křemen, 66x53x25 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu pole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 18. 4. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/42, K: pravěk – paleolit. 14. Úštěp, křemen, 48x36x17 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu pole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 18. 4. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/43, K: pravěk – paleolit. 15. Otloukač, křemen, 115x74x51 mm, L: Mělčanský kopec na vršku k Trojici, O: nález J. Klena z 25. 10. 1962, U: muzeum Dobruška, E: 01 N 8361, K: pravěk. 16. Cleaver (pěstní klín s příčným ostřím – typ sekáčovitého nástroje) ?, křemen, 106x64x36 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 18. 4. 1976, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/1, K: pravěk – paleolit. 17. Cleaver, křemen, 152x85x69 mm, L: Mělčanský kopec na horní rovině vedle lesíka či z okraje svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 31. 1. 1971, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8410, K: pravěk – paleolit.
3
18. Jádro, křemen, 97x74x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z šedesátých nebo sedmdesátých let, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8252, K: pravěk – paleolit. 19. Jádro, našedlý křemen, 85x86x71 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 8. 7. 1972, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8253, K: pravěk – paleolit. 20. Jádro, běložlutý křemen, 152x115x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z 8. 6. 1962, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8254, K: pravěk – paleolit. 21. Nůž ?, bílý křemen s rezavými skvrnami, 99x60x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z šedesátých až sedmdesátých let, U: muzeum Dobruška, E. 1 A 8264, K: pravěk – paleolit. 22. Otloukač, bělošedý křemen s narezlými skvrnami, 97x73x67 mm, L: Mělčanský kopec na svahovém poli nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 30. 6. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8267, K. pravěk – paleolit. 23. Podložka, okrový kámen, 116x55x32 mm, L: Mělčanský kopec pod lesíkem blízko cesty, O: nález J. Flégla z roku 1998, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11731, K. pravěk – paleolit. 24. Cleaver, hnědý křemen, 140x110x50 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou asi 30 m od cesty ve svahu pole, O: nález J. Flégla z 25. 8. 2007, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11731, K: pravěk – paleolit. 25. Úštěp ?, křemen, 69x50x24 mm, L: Mělčanský kopec pod lesíkem, O: nález J. Flégla z roku 2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11732, K: pravěk – paleolit. Pazourková štípaná industrie 1. Drasadlo, šedě patinovaný pazourek, 64x35x23 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z 5. 5. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/11, K: pravěk – paleolit.
4
2. Reziduum (zbytek jádra), hnědě patinovaný šedý pazourek, 62x38x30 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/23, K: pravěk – paleolit. 3. Reziduum (zbytek jádra), šedý pazourek s bílou kůrou na dvou třetinách povrchu, 31x19x16 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/24, K: pravěk – paleolit. 4. Škrabadlo, tmavě šedý pazourek, 48x43x17 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/25, K: pravěk – paleolit. 5. Škrabadlo, hnědě patinovaný šedý pazourek, 44x41x20 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/26, K: pravěk – paleolit. 6. Úštěp, světle šedý pazourek, 53x32x16 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/27, K: pravěk – paleolit. 7. Vrub, tmavě šedý pazourek, 27x26x9 mm, L: Mělčanský kopec – rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z 28. 10. 1968, U: muzeum Dobruška, E: 10469/28, K: pravěk – paleolit. 8. Vrub, hnědě patinovaný pazourek, 41x19x14 mm, L: Mělčanský kopec vlevo od cesty nad Petráňovou zahradou, téměř na vršku, O: nález J. Flégla z roku 1998, U: muzeum Dobruška, E: 1 N 11429, K: pravěk – paleolit. Když vyjdeme na vrchol Mělčanského kopce, tak vedle panoramatu Krkonoš s dominantní Sněžkou a blízkých Orlických hor máme pod sebou Dobruškou kotlinu a v ní dvě archeologické lokality. První je přibližně mezi Petráňovou za-
5
hradou a lesíkem po obou stranách polní cesty k Mělčanům, přibližně okolo vrstevnice 300 m n.m. (viz přiložená mapka). Druhá lokalita je už v zastavěné části Dobrušky, a to přibližně mezi objekty technických služeb, Družstevní ulicí a velkoprodejnou PLUS. V dřívějších dobách byla ohraničena karosárnou, jatkami a Hlaváčkovou zahradou. Opět jde přibližně o stejnou vrstevnici v nadmořské výšce 300 m probíhající jižní částí dobrušské kotliny. V publikaci Dobruško v pravěku ve světle archeologických sbírek (muzeum Dobruška 2005) je zmínka o zajímavé úvaze, kterou pronesl dr. Fridrich při návštěvě našeho města v osmdesátých letech minulého století při pohledu z Mělčanského kopce: „Tato dobrušská kotlina mohla být v dřívějších dobách pravděpodobně mokřištěm, nebo močálem, kam se chodila napájet lovná zvěř. Tím tato krajina vytvářela podmínky pro pobyt našich dávných pravěkých předchůdců – lovců.“ Při pohledu na polohy obou lokalit se nám tato domněnka jeví dost pravděpodobná a vymezení lokalit dokonce ukazuje na rozsah tohoto předpokládaného mokřiště. V lokalitě zastavěné Dobrušky byly nalezeny tyto valounové nástroje: 1. Úštěp, křemen, 1 A 8398 2. Podložka – otloukač, zkamenělý strom, 1 A 8304 3. Nůž, křemen, 1 A 8411/1 4. Úštěp, křemen, 1 A 8411/2 5. Sekáč, křemen, 10469/1 6. Jádro, křemen, 10469/2 7. Úštěp, křemen, 10469/8 8. Jádro, křemen, 10469/9 9. Úštěp – nůž, křemen, 10469/16 10. Sekáč, křemen, 10469/18 11. Vrub, bíle patinovaný pazourek, 10469/31 12. Drasadlo, křemen, 10469/44 13. Otloukač – podložka, křemen, 1 A 8237
6
14. 15. 16. 17.
Jádro, křemen, 1 A 8271 Jádro, křemen, 1 A 8251 Jádro, křemen, 1 A 8269 Jádro, křemen, 1 A 8270
Další, už jenom jednotlivé nálezy artefaktů – nástrojů z valounové industrie, pocházejí z vyvýšených míst okolo celé Dobrušky. U bývalé cesty k Provozskému rybníku (Obecnice) směrem k Domašínskému kopci byl nalezen sekáč a úštěp. Na mapce jsou označeny čísly 2 a 3. V polovině svahu Domašínského kopce šlo o polotovar nástroje, úštěp a zbytek jádra. Na mapce jsou pod čísly 4, 5 a 6. Na Novoměstském kopci se našlo drasadlo, jádro a dva úštěpy. V Dolcích u gymnázia otloukač a zbytek jádra. Při začlenění do archeologických období můžeme předpokládat, že značné procento patří ke středopaleolitické industrii. Například drasadla a škrabadla jsou typickými představiteli tohoto období, ale bohužel u povrchových nálezů je přesné určení obtížné a při zařazování může dojít ke zkreslením a omylům. Část předmětů z valounové industrie, které se nacházejí v dobrušském muzeu a nejsou uváděny v této studii, jsou patrně pseudoindustrií. Závěr Tato studie navazuje na publikaci Dobruško v pravěku z roku 2005 a doplňuje nové poznatky jak u starých, tak i nových nálezů nástrojů z valounové industrie. Zatím však jde stále o povrchové nálezy amatérů, nadšenců, kteří tak obohatili sbírky vlastivědného muzea v Dobrušce. Doufáme, že i tato oblast, archeology dosud opomíjená, bude profesionálně prozkoumána a zhodnocena. Prvotní a základní posouzení valounové industrie z Klenovy sbírky provedli v našem muzeu v roce 1987 dr. Vencl a dr. Fridrich (zemřel v roce 2007), specialista na valounovou industrii z Archeologického ústavu České akademie věd v Praze. Dále byl částečně tento materiál
7
odborně zpracován Dr. Bekovou a Mgr. Dragounem z Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Za jejich práci patří všem poděkování. Zvláštní dík si zaslouží PhDr. Ondřej Levínský z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, který je žákem doc. PhDr. J. Fridricha, DrSc., významného odborníka na paleolit, který se specializuje na totéž období. V letech 2007 a 2008 několikrát navštívil dobrušské muzeum, takže nyní můžeme konstatovat, že tato část Klenovy sbírky, ale i nové nálezy, jsou profesionálně prozkoumány a zhodnoceny. Přínosem pro náš region i do budoucna bude jistě profesionální zájem PhDr. Ondřeje Levínského o zkoumání archeologických lokalit z období paleolitu v tomto regionu. Tato studie je pouze malým střípkem do mozaiky poznání a rozšíření obzoru znalostí o pravěku v dobrušském regionu. Archeologie nám nejenom pomáhá rozšiřovat pohled na to, co člověk vytvořil ve staletích a tisíciletích před námi, ale zároveň nás vyzývá k tomu, abychom si lidského umu a vynalézavosti dob minulých vážili a památky na tyto doby shromažďovali a uchovávali i pro další generace.
8
Obrazová příloha Soubor drasadel a škrabadel
10469-13
10469-32
9
10469-11
10469-44
10
10469-4
10469-25
11
10469-26
10469-27
12
