IV. M O R F O L O G I E ( T var os l oví ) 1 Určete slovní druhy, u ohebných slov i gramatické kategorie: Marno už chtít tomu nevěřit a ze strachu před novým zklamáním se tvářit naschvál nedůvěřivě: už to na nás jde. Nejdřív začaly místo sněhu padat saze, krásné černé městské saze, kterými ošklivý bílý sníh tak hezky zčernal; a na ošklivém hladkém ledu se udělaly pěkné špinavé loužičky a mokřiny; a vzduchem projela nějaká taková slibná vlahost a vlhkost, a z pórů země vystoupilo bláto a mokro, mlha a kalužky a všeliká jarní mazlavina, i není pochyby: už na nás jde jaro. Přistihl jsem zavalité pupence ještě pod sněhem; teď se to v nich tiše hýbe, a za týden prasknou a vysune se z nich ochmýřený a jako štěně pitomoučký cípek lístku. Vrabci na střeše bujností zrovna řičí: vem to nešť, že dejme tomu mží nebo že jim za drápky zalézá jízlivá sychravina; na vrabčích hodinách už jaro uhodilo, i natřásají se, hulákají, vrtí sebou, pohazují ocásky a frrr, už si to ženou někam do zahrad. A když je noc, ozve se z dvorků chraptivé, lkavé, altové toužení koček. Už je tu první jaro, černé a divoké jaro kočičí; a to ostatní přijde po pořádku. (K. Čapek) 2 Zařaďte slova ke slovním druhům; ve sporných případech užijte slov ve spojeních: dovolená, spropitné, psí, ne, hravý, hrací, včas, domácí, padlí, padlý, zkusmo, bělmo, dvojí, dvojmo, pozdě, jedlý, najeden, nejeden, vědom, běda, předem, zadarmo, stočné, by, vyjma, málo, okolo, všechen, vykonavší, ať, ano, hop, vždyť, naprosto, skočná, aby, ven, veliký, velice, zdravý, třikrát, nerad, díky, stěží, potají, svůj, rádce, dobře, hle, vpřed, porybný, sám, řád, kradmo, středa, budiž, oba, cestující, pěší, pěšák, zdola, rozpaky, dovnitř, ba, brr, jmelí, schopen, schopný, trní, zcela, přesto, doma, kvůli, hovězí, zřejmě, průvodčí, náhončí, tamní, hrůza, síťový, síťoví, prý, nutno, takřka.
68
3 Stanovte, jakou mluvnickou platnost mají tyto tvary, užijte jich ve větách: pila, nos, spíš, kolem, tepu, děl, tu, prací, lnu, per, kosí, ženu, při, den, let, silo, seč, tuší, doprava, již, jí, podle, zdraví, místo, jak, hanba. 4 Jak se změnila slovnědruhová příslušnost podtržených slov? Které hledisko o tom rozhoduje? Kolem domu je zahrada. Kolem šel listonoš. Před závěrečným kolem naší soutěže vedli o jeden bod. Jen těžce nemocní zůstali ležet, lehce ranění se vrátili k útvarům. Ranění vojáci čekali na první pomoc. Nemocné dítě muselo na operaci. Tak vida, už přišel! Vida hrozící nebezpečí, učinil rázná rozhodnutí. Byl unaven, ale přesto podal dobrý výkon. Nedovedl se přes to přenést. Jdi tam místo něho. Hledali místo k táboření. Ráno bylo deštivé. Přijel už ráno. Chtěli mít ze všeho prospěch. Pro spěch nevěděl, co dřív. Co ti řekl? Co byste se namáhali! Bylo to, jako by hrách na stěnu házel. Vyvázl z toho jakoby zázrakem. Kdyby to tak šlo! Kdyby se ti nedařilo, zavolej. Ptal se, kdy by mohl přijít. Kdy se vrátíš? Jsou chvíle, kdy ho jímá hrůza. Byl bledý až hrůza. Letošní zima nebyla zlá, zato na jaře nám bylo často zima. 5 Určete tvarotvorný základ a tvarotvorný formant uvedených tvarů: učitelčiným, automobil, kousala, nemluv, maminek, Jiřího, otázkám, známo, jeho, kýmsi, čtyř, prvními, sedíce. 6 Proveďte morfémovou analýzu následujících tvarů, jednotlivé morfy pojmenujte: Příklad: vypracoval - vy-prac-ova-l-0 vy- předpona -prac- slovní základ (kořen) -ova- kmenotvorná přípona slovesného kmene minulého -l- koncovka příčestí minulého (nekoncový tvarový sufix) -0 koncovka jmenného rodu
69
podvědomému, odpovíš, kuřata, nepřemožitelný, předpokládá, nejplnějšími, kohokoli, dlouhananánským, vyčistivši, nepomlouvej, těch, učnic, vysokoškolskému. 7 Kterými morfy jsou ve spisovné češtině reprezentovány následující morfémy: N pl. substantiv L pl. maskulin (subst.) I pl. neuter (subst.) G pl. feminin (subst.) 3. os. pl. ind. préz. akt. 1. os. sg. ind. fut. akt. dokonavých sloves přechodníku minulého v pl. kmenotvorné přípony kmene přítomného kmenotvorné přípony kmene minulého
S U B S T A N T I VA 8 a) Najděte v textu substantiva a určete, ke kterému skloňovacímu typu patří: b) Určete, u kterých substantiv se ve spisovné češtině vyskytují dubletní tvary (použijte SSČ): Jednoho dne jsem ji (neboť je to fenka) dostal i s poetickým jménem Iris; od té doby slyší nejen na jméno Iris, nýbrž také Iréna, Ryska, Rézinka, Narcisek, Tulipánek, Mišpule, Darebnice, Costoprovedla a mnohá jiná jména, při kterých zatřepe tím střapečkem vzadu a lehne si na znamení oddanosti na záda. Její někdejší pán mě upozornil, že honí slepice, husy a listonoše a chodí krást vejce; listonoše honí podnes, ale protože nemáme kurník, krade aspoň cukr, mýdlo, uhlí, kolíky na prádlo, provázky a co tak najde. Jinak je velmi hodná a neškodná, až na tři výjimky. 1. s vášnivou a překotnou radostí honí vše, co se hýbe, jako automobily, vojáky, kočky, holuby, spěchající lidi a podobně - to byste nevěřili: najdou se lidé, kteří nadávají, když je má čubička chytne za kalhoty; vše co se nehýbe, horlivě ohryzává, jako například koberce, židle, boty, 70
kartáče, jakož i všeho druhu nářadí a náčiní; dělá jen to, co je jí zakázáno; chceme-li, aby šla domů, musíme dělat, jako bychom ji vyháněli ven; chceme-li, aby sežrala suchou kůrku chleba, musíme se tvářit, že jsme odhodláni tu kůrku před ní hájit až do poslední kapky krve; načež ji s frenetickou chutí slupne, vítězně a provokativně vrtíc ocáskem. (K. Čapek) 9 Určete rod, u maskulin i životnost, následujících substantiv. Určete, zda se případné kolísání projeví ve skloňování nebo změnou slohové platnosti: brambor, kedluben, okurka, fazol, písmeno, líc, obroučka, kánoe, kníže, pondělí, mizera, čepel, nešika, popleta, šlépěj, břich, zášť, fakt, stěžej, choť, varianta, uzávěr, náručí, tangens, hřídel, panoráma, rez, miláček, mazal, nemotora, výzbroj, ozim, děvče, děti, naivka, rukojmí, bufet, oko. 10 Utvořte I pl.: jeho obě upracované a mozolnaté ruce, ty dvě vypůjčené knihy, obě zlaté ručičky hodinek, naše dvě sestry, tvé modré oči, nové dubové nohy stolu, ty naše obě děti, čtyři ruce, nalezené pytlácké oko, moji dva synové, ulomené ucho hrnce. 11 Vysvětlete různé významy následujících jmen jejich užitím ve větě nebo ve slovním spojení; sledujte, zda je se změnou významu slova spojena i změna v některém významu mluvnickém nebo ve skloňování: panák, jezdec, klín, koníček, špaček, špunt, letoun, rys, lenoch, obrněnec, kozlík, šach, beran, los, drak, rameno, oko, ucho, noha, kohoutek, beránek, korál, nosič, činitel, startér, ukazatel, bacil, mikrob. 12 Určete druh substantiva (vlastní, obecné, abstraktní, konkrétní, látkové, hromadné, pomnožné): trní, dubina, Domažlice, necky, Sušice, Budějovice, Úpice, vrata, housle, Vánoce, drůbež, vojsko, kleště, jehličí, brýle, víno, prach, svornost,
71
sladkost, láska, nenávist, ruce, uši, mládež, kamení, křoví, kasárna, činely, sloupoví, obyvatelstvo, loďstvo, chudina, uhlí, dudy, neštovice, rozpaky, zarděnky, zlato, křída, pivo, haraburdí, mladost, nuda, mučidla, jmeniny. 13 Určete, zda jde o singularia, nebo pluralia tantum. Pokud lze užít uvedených substantiv v sg. i pl., vysvětlete proč a užijte jich ve větách: kov, mluvidla, varhany, žula, alkohol, maliní, výzbroj, lyže, kalhoty, noviny, sklo, kukuřice, čočka, peníze, spalničky, prsa, mydliny, kuželky, hodiny, voda, bláto, mráz, šaty, káva, sáňky, surovost, četba, vnitřnosti, paměti, láska.
M AS K U L I N A 14 Doplňte vynechané koncovky, případně i hlásky v základu slova, ověřte si řešení v SSČ: a) bochník chleb-, poloha ostrov-, deska stol-, litr oct-, výběžek les-, krásy domov-, obhájci kalich-, porušení zákon-, historie národ-, Palackého Dějiny národ- českého, vjezd do dvor-, užití prostředk-, nemá kus- rozumu, platit od kus-, od pátk- do včerejšk-, stavy dobytk-, porážka skot-, pět stupňů mraz-, síla větr-, vrátil se z Beroun-, Vyškov-, Most-, Písk-, Brod-, Kyjev-, Rakovník-, Praděd-; b) koncem rok-, dvakrát do rok-, plášť kužel-, hodnota rubl-, obvod lichoběžník-, plášť kotl-, složit ruce do klín-, použít pěstního klín-, kořen topol-, zuby hřeben-, teplo chlév-, dláždění chodník-, postavit do kout-, z temného kout-, tikot budík-, česání chmel-, ničení plevel-, stavba teletník, plátek sýr-, použití tmel-, vzhled dvor-, ode dnešk- do zítřk-, od pondělk- do úterk-, velikost úhl-, výhřevnost uhl-, mluvil ze sn-, obsah sn-, hromádka popel-.
72
15 Slova v závorkách uveďte do náležitého tvaru, sledujte výskyt dubletních koncovek: přetržení klínového (řemen), tvrdost přisuzovaná (křemen), výrazná chuť (křen), vepřové na (kmín), voda v (pramen), pili z (pramen), přiblížili se k (plamen), škodit (kmen i kořen) stromu, sklidit v jednom (den) 2 ha (ječmen), vítr na horském (hřeben), vrátil se za 14 (den), přiblížil se k samému (hřeben) střechy, vytesán z hrubého (kámen), noha vyklouzla z (třmen), zvláštní tvar (lupen), dlouhé pole (len), skvrny na (nehet), zranění na (loket), muzeum v (Loket), příjemné (den) volnosti, většina (host), beseda s (host). 16 Doplňte koncovky L sg.: po východ- slunce, události na Blízkém východ-, při výklad- nové látky, ve výklad- prodejny, ubytování v žákovském domov-, poznat ho po hlas-, báseň o jar-, v podnikovém institut-, mluvili o konkurz-, při průjezdměstem, příroda na jar-, v průjezd- domu, v poločas- zápasu, o filmovém festival-, mluvili o uměleckém přínos- Karla Čapka, v krajském list- byla v referát- o sklizni chmel- zmínka o hektarovém výnos- v našem okres-, tisk na křídovém papír-, čmáral tužkou po papír-, ve Španělském sál- na Pražském hrad-, na otáčivém glóbus-, na zimním stadion-, zábava v cirkus-. 17 Utvořte V sg.: a) dozorce, bídník, koník, bratr, inženýr, svůdce, hanebník, správce, lovec, zastánce, kněz Jan, ochránce, zrádce, manžel, šťastný vynálezce, borec, zájemce, otec, poslanec, strojvůdce, milý strýc, vojevůdce, velký herec, prodejce, rádce, zástupce, dopravce; b) Petr Kužel, Boris Polák, Bedřich Němec, Karel Skála, Max Mráz, Vavřinec Anderle, Eduard Serbus, Julius Švec, Jan Oktábec, Silvestr Gall, Robert Šlosberger, Aleš Havel, Jiří Hraběta, Gabriel Pauker, Felix Šefr, Miloslav Pelc, Eduard Petrů, Otakar Šerých.
73
18 Tvořte N pl. těchto substantiv: brigádník, všeuměl, spolutvůrce, chirurg, host, alpinista, lexikograf, kůň, ctitel, dárce, chlebodárce, abonent, skokan, gymnasta, účtovatel, socialista, sběrač, bacil, mikrob, laureát, prominent, abstinent, korespondent, apoštol, akademik, zřizovatel, diplomat, zlepšovatel, přítel, aristokrat, větroplach, dobrodruh, kněz, kníže, statista, frázista, barytonista, vydřiduch, bandita, despota, turista, aviatik, kosmonaut, drogista, dogmatik, měšťan, náměstek, věřitel, Ostravan, Rus, Rumun, Litevec, Ind, Švéd, Arab, Španěl, Ir, drvoštěp, vojín, voják, posel, cizinec, cizopasník, mlok, krtek, dráb, nešika, kazisvět, zběh, soused, Indián, krocan, pohan, Germán, vesničan, kapitán, uzenáč, slaneček, křemenáč, klouzek, ukazatel, činitel, ledoborec, nosič, vlastizrádce, vládce, geolog, strašák. 19 Utvořte L pl. následujících substantiv s vhodným atributem: domek, domeček, vrcholek, slaneček, hříbek, krok, krůček, vrch, vrh, oblak, obláček, vůz, vozík, kousek, sen, šachy, plech, kolega, sluha, stratég, Azték, filolog, chirurg. 20 Utvořte a napište krátké věty nebo spojení s I pl. těchto substantiv: hřídel, hrbol, uzel, žvanil, cíl, apoštol, topol, vyvrhel, mozol, úl, kanál, kotel, kostel, městys, mol, uhel, manžel, zlepšovatel, kecal, kos, markýz, stávkokaz, kněz, datel, pytel, sysel, obratel, koukol, jez, vítěz, příčel, důkaz, zřetel, pantofel, peníz, korál, ukazatel, kyčel, plaz, bacil, mandel, výmol, svízel, samozásobitel, titul, rubl, živel, kachel, šindel, motouz, šimpanz, Francouz, přítel, král. 21 Utvořte G a D těchto vlastních osobních jmen: Jiří, Alois, Felix, Daniel, Péťa, Boris, Vašica, Kužel, Baše, Junek, Goethe, Heine, Kočí, Majakovskij, Tomšů, Dítě, Kramerius, Hrabě, Benoni, Škultéty, Petöfi, Švec, Mráz, Mareš, Hlavica, Halas, Hudec, Ševarnadze, Rais, Verdi, Poupě, Descartes, Linke, Anatole France,
74
Mathesius, Polevoj, Leonardo da Vinci, mistr Jan Hus, Jan Amos Komenský, Matěj Anastázia Šimáček, Jan Evangelista Purkyně, JeanJacques Rousseau, kardinál Richelieu, Karel Matěj Čapek - Chod, Francois Rabelais, William Shakespeare, Rembrandt van Rijn, Francois Villon, Daniel Adam z Veleslavína, Samo Czambel, Ján Botto, Andrej Sládkovič, Jiří Wolker, André Maurois.
F EM I N I N A 22 Jména v závorce uveďte do závislosti na příslušném slově nebo do naznačeného tvaru, sledujte vokalické alternace: úroda (houba), chůze po (kláda – pl.), kompot ze (slíva), fotografie pražských (brána), topení (pára), péče věnovaná (rány), tunel provrtaný (skála – sg. i pl.), prohlídka krkonošských (bouda), cesta (dráha), vážit na nových (váhy), potáhnout (kůže), sběr (kůže – G pl.), zahrabávání (jáma – pl.), hovory pod (lípa – sg. i pl.), vymazat (hlína), ratolesti (jíva – pl.), práce s (hrábě), jíst (lžíce – sg. i pl.), přihrnout k (jáma – D pl.), poznámka pod (čára), spokojený se svými (práce), dýchat (plíce, žábry), vládl velkou (síla), sběr (láhev), značnou (míra), výroba ovocných (šťáva), otvory myších (díra), výměšky (žláza – pl.), seno z (louka – pl.), krev v (žíla – pl.), křik (vrána – pl.), noha v (dlaha / dláha), chodit bez (berle). 23 Jména v závorkách dejte do náležitého tvaru, sledujte koncovky: sloupec (číslice), za několik (neděle), souhrn nutných (dispozice), znalost (definice), práce našich (žákyně), výkony (sportovkyně – pl.), srovnání různých (edice), několik závodních (kuchyně), porada (zástupkyně – pl.), koordinace plánů a (investice), obešli se bez finančních (dotace), objev Koněpruských (jeskyně), záře voskových (svíce), mnoho radostných (chvíle), stádo (ovce), zárodky (larva – pl.), voda z domácích (studna).
75
24 U následujících substantiv utvořte G sg., D, L, a I pl., jména pak rozdělte do skupin uvedených v Mluvnici češtiny II na str. 330331: síť, směs, dřeň, nechuť, vlast, lest, mast, choť, hůl, pec, past, závěť, plst, mysl, pelest, labuť, propust, rez, pečeť, koupel, paměť, skříň, obec, žerď, spleť, půlnoc, pěst, klec, stěžej, konev, pleť, pouť, součást, moc, loď, tresť, pověst, předsíň, rukověť, slast, suť, zápřež, pomoc, prsť, loukoť, kapraď, step, poušť, řeč, myš, mez, trať, obruč, žluč, peruť, noc, otep, oprať, věc, odpověď, lež, káď, obuv, náruč, čerň, zeď, rozkoš, smrt, žluť, ocel. 25 Jména v závorkách dejte do náležitého tvaru v pl.: zpráva o přípravných (práce), pomoc našim (huť), průjezd výstavnými (ves), mezera mezi (zeď) byla vyrovnána (otep) dříví, projížděl několika (čtvrť) města, přednáška o infekčních (nemoc), navzdory všem (nemoc, strast a lest), voda v (propast a strž), nevěřte (řeč) falešných lidí ani poplašným (zvěst, lež, pověst), návrh předložený oběma (velmoc), pozornost věnovaná (propust), pokusy s morčaty a (myš), nástroje s tvarovanými (rukojeť), postel s vysokými (pelest), přiložit k (žádost), spokojen s jeho (odpověď), píle patří k jeho (ctnost), vodní toky jsou levnými dopravními (trať), obsah této (stať – sg.), průchodnost železniční (trať – sg.). 26 Uveďte, zda následující substantiva mají v některém z pádů dvojí tvar: jeskyně, kuchyně, dýně, šlépěj, země, vánice, číše, zář, půle, mříž, žákyně, jedle, předsedkyně, dělnice, třešeň, košile, míle, tržnice. 27 Místní jména v závorkách dejte do náležitého tvaru: přijel z (Karlovy Vary, Staré Hamry, Čáslav, Chrudim, Diváky, Břeclav, Litomyšl, Vratislav, Kouřim), přijel do (Podmokly, Mladá Boleslav, Zbraslav, Uhříněves, Sušice, Hranice, Jemnice, Čadca, Levoča, Boloňa, Dobrudža), pobyl v (Jeseníky, Beskydy, Doksy, Diváky, Hrdlořezy,
76
Dolní Mokropsy, Luka nad Jihlavou), přiblížili se k (Holasovice, Budějovice, Košíře, Teplice, Oslavany, Rosice, Čadca, Banská Bystrica).
NEUTRA 28 Doplňte náležité tvary jmen v závorkách: i stěny mají (ucho), obě (ucho) hrnce, nesl dítě na (rameno – sg. i pl.), na polévce plavalo mnoho mastných (oko), lustr o čtyřech (rameno), vyprávět o pytláckých (oko), houpal dítě na (koleno – sg. i pl.), koupil březová (koště), pohled z různých (hledisko), ve spadlých (jablko), výšivky na starobylých (roucho), lidé ve (město i městečko – pl.), zanášení (řečiště – pl.), registrace všech (plavidlo), objev nových (ložisko), výstavba dalších (letovisko a koupaliště), obyvatelé nových (sídliště), okolí průmyslových (středisko), dodávka (vejce – pl.), podmítka (strniště – pl.), reprodukce výtvarných (dílo), fotografie v několika (album), obrázky na (víko – pl.) krabic,studium starých (přízvisko – pl.), klíč k (vrátka), písek zadřený v (ložisko – pl.), éra (kníže a hrabě – pl.), něha v mateřských (slůvko), dárky malým (dítko), stanuli na (temeno) hory, myslivci říkají (oko) zvěře světla.
JM É N A C I ZÍ A P Ř E J A TÁ 29 Excerpujte všechna jména cizího původu z jedné strany některých novin, vysvětlete jejich význam a zařaďte je k deklinačním vzorům. 30 U následujících substantiv určete rod, utvořte G a L sg. a určete vzor, která jména jsou nesklonná? atribut, peloton, cyklus, kuli, yuppie, génius, rytmus, humus, sinus, tetanus, upgrade, fetiš, komuniké, abbé, chaos, kosmos, primus, asparágus, kakadu, pony, grafikon, luxus, atašé, epos, stadion, rádius, neutron, aikidó, hymnus, interview, majáles, orchidea (i I sg.), sója, kánoe, skica (i I sg.), whisky, sfinx, drama, téma, skóre, bufet, ragú,
77
extempore, nacionále, plénum, bienále, byro, individuum, žervé, tablo / tabló, embryo, duo, panoráma, faksimile, sympozium, defilé, album, angažmá, resumé, kupé, promile, nivó, foyer, vakuum, lyceum, abonmá, datum, kampus, graffiti, aids, megastore, styling, squatter, Windows, newsgroup, smajlík. 31 Zjistěte, která z následujících jmen mají dvojtvary (ve kterých pádech) a zda jsou tyto dvojtvary mluvnicky nebo věcně rozděleny: tetan, virus, jamb, revue, mechanismus, tyfus, fakt, tonus, glóbus, blues, finále, fíkus, cirkus, humus, rytmus, sinus, status, turnus, excerpt, centr, filé, lexikon, kritérion, axiom, tangens, komité, tiré, idea, faraon, anion, agens, sfinx. 32 Utvořte G a L následujících vlastních jmen: Pythagoras, Aeneas, Artemis, Aristoteles, Homér, Horatius, Nemesis, Paris, Vergilius, Sapfó, Ceres, Anakreón, Nero, Mars, Juno, Zeus, Cicero, Pius, Sofokles, Odysseus, Livius, Achilles, Aischylos, Kramerius, Sardou, Čajkovskij, Montesquieu, Polevoj, Molliére, Maria, Marco, Sinkule, Lomonosov, Lyon, Rhodos, Kyjev, Madrid, Curych, Minsk, Krivoj Rog, Lisabon, Zagreb, Karlovac, Smolensk, Makarska, Hellas, Oradea, Gliwice, Kolchis, Salamis, Korea, Sofia, Nicaragua, Galilea, Mantua, Versailles, Brodway, Montevideo, Baku, Tbilisi, Sarajevo, Bordeaux, Dušanbe, Krasnopolje, Soči, Waterloo, Peru.
A D J E K T I VA 33 Vyhledejte v textu adjektiva, určete jejich tvary: Jak dosvědčuje kronika, jíž se dotazujeme nejčastěji, onoho roku třináctistého osmnáctého počasí bylo příznivé, po chladném a deštivém květnu zlatě slunné a osvěžované vydatnými přeprškami, takže bylo radostno pohledět na žloutnoucí a rudnoucí vlnění žita a pšenice a na leskavou hojnost luk, tak tučných, a bohatých, že špičaté boky zakrnělých
78
a podvyživených kravek a koz, jež za války sedláci v zimě v létě ukrývali v lesích, nabývaly plnosti, naděje na bohaté žně utěšovala srpnovské chudáky v jejich hladové nouzi a do jejich temných a vylekaných srdcí se pokradmu a zadními dvířky vracela radost a důvěra. Byla ovšem trpčena pomyšlením, že největší díl bohatství, dozrávajícího před jejich lačnýma očima, zmizí v pokladnicích kostohryzských boháčů, Matěje Kořínka, který se v zastoupení jeho nezletilých synků ujal peněžních a hospodářských záležitostí svého zavražděného tchána Mauricia, Trutila, který skoupil popluží dvou srpnovských vesnic, též Hektora Bříška, ospalého pivovarníka Kubaty a půltuctu drobnějších příživníků, již si svého času přisadili na Mauriciovu přestavbu srpnovského venkova. (V. Neff) 34 Rozdělte následující adjektiva na kvalitativní (kvalifikační a deskriptivní) a relační. Která se mohou stupňovat a proč? modrý, domácí, živý, mrtvý, vysoký, nahý, dobrý, dětský, vesnický, psí, kožený, bledý, sladký, lipový, železný, hluchý, nový, smutný, královský, knižní, tvrdohlavý, růžový, častý, kamenitý, kyselý, silný, autobusový, hrbatý, kulatý, ošklivý, bezohledný. 35 Utvořte, pokud je to možné, k uvedeným adjektivům krátké (jmenné) tvary. Užijte krátkých i dlouhých tvarů ve větách a sledujte jejich větněčlenské uplatnění a případné posuny významu: věrný, dlužný, dobrotivý, veselý, milostivý, trpělivý, bosý, spokojený, prostý, laskavý, zdravý, unavený, mladý, pokrytý, povinný, plný, nepřekonaný, mocný. 36 Utvořte komparativy k níže uvedeným adjektivům: tuhý, řídký, tichý, blízký, nízký, úzký, snadný, prudký, krátký, jednoduchý, suchý, hluboký, čistý, tvrdý, bledý, chudý, starý, tmavý, smělý, bílý, raný, bystrý, dbalý, měkký, hezký, krásný, lehký, tenký,
79
břitký, hustý, zadní, křehký, krutý, hrdý, křepký, vlhký, trpký, ryzí, horký, brzký, zlý, kyprý, mokrý, dobrý, malý, velký, dlouhý. 37 Jména v závorce nahraďte náležitými tvary přivlastňovacích adjektiv: (herec) obdivovatelé, (učitel) úspěchy, (soused) psi, (předseda) spolupracovníci, (Karel) sestry, pán a paní (Kubát), (Neruda) Písně kosmické, (tatínek) rukavice, vědecké práce (Jungmann a Šafařík), zájem o spisy (Jirásek, Wolker, Holan, Čapek), mluvili o (Halas) básních a o (Vančura) próze, (Axmann) mužský sbor (Sládeček) koně, citoval předchůdce (Hus), stoupenci (Napoleon), četl (Sienkiewicz) Křižáky, kárat (soused) hochy, znal (Petr i Bedřich) přátele, představení v (Smetana) divadle, dům na (Janáček) ulici.
PRONOMINA 38 Najděte v textu zájmena, určete jejich druh a typ skloňování: "... tedy ta Tamara, tatínku, pozve ženicha na večeři, po večeři do ložnice, a ráno, ještě rozespalého rozkáže hodit do propasti. A to máš pořád všude jednu písničku: dokaž tohle, dokaž tamto, rozesměj princeznu Nezasmálku, uhodni hádanku Turandoty, když uspěješ, je tvoje, neuspěješ, ufiknou ti šišku ... chci říci, hlavu. Pro mě a za mě, tatínku, všechny ty princezny může vzít hrom." A venku zahřmělo. ....... "Rozsviť hromničku," povídá král, "já si jdu lehnout, mně se při bouřce špatně dýchá." Odešel do své královské komnaty, zavřel na závoru, potom okenici, načež vlezl pod postel. Králové se vždycky něčeho bojí. Rozpršelo se setsakramentsky. Chvílemi se zdálo, že je po bouřce, leč v té chvíli přikvačila nová, dravější než ta první. "Huberte", promluvila paní králová, "tady si mi pěkně sedni na schůdek vedle mne a povídej."
80
"Co mám povídat?" a posadil se na schůdek. "Cos to povídal svému otci za pohádky? Kdepak jsi je četl?" "Nikde maminko. Já je slyšel vyprávět!" "Kdopak ti je vyprávěl?" a Hubert sedí jako zařezaný. "To děvče, co se s ním scházíš na šancích?" Hubert zase nic. "Jakpak se jmenuje?" "Božidara..." podřekl se. Než se vzpamatoval, slyší paní královou, jak si tiše povídá: "Hezké jméno....Božidara... a čípak je?" "Z horního mlýna, stárkova nejmladší." Protože paní králová nic neřekla, a jen se na něj dívala a dívala, dodal: "Je hezká, chytrá, hodná, skromná ..." " ... do tebe zamilovaná ..." "... a já do ní ... " "ale není princezna!" zakývala hlavou paní králová. (Jan Werich) 39 Doplňte správné tvary zájmen, rozhodněte, kde je možné užít tvarů několika: a) Prosím (ty), už se na (já) nezlob. Kdo (ty) dovolil rozhodnout to bez (já)? Díval se na (já) s převahou a trochu se (já) asi v duchu vysmíval. Kniha, kterou jsem si od (ty) vypůjčil, se (já) velmi líbila. Bolí (já) hlava. Proč si nedáš od (já) poradit? Nevíš, jaké má o (já) mínění? (Já) to velmi zajímá. Pojď s (já), ukážu (ty), kde se (já) to stalo. b) Hlasy kolem (ona) náhle ztichly, bezhlesé ticho (ona) svíralo. Někdo (ona) sevřel tvrdým stiskem paži a trhl (ona) k sobě. Cítil, že (on) mezi sebe nepřijali; hleděli na (on) úkosem. Vůz zastavil a neznámý do (on) vstoupil. Sláva je nenasytná a nutno (ona) živit jako oheň. Potřebuješ-li pomoc, rád ti (ona) poskytnu. Zapomněl jsem vaše jméno, opakujte (ono) prosím. Měl jsem pro (on) špatnou zprávu, když (ona) uslyšel, docela zbledl. Přítel onemocněl, byl jsem se na (on) podívat. Úmyslně si (ona) nevšímal a nevyzval (ona) k tanci. Rozbil kolo, ale hned (ono) zase
81
spravil. Cheb má pěkně rekonstruované jádro města, přijeďte se na (ono) podívat. 40 Určete, které ze zájmen uvedených v závorkách je správné: Stýská se ti také po (svých, tvých) rodičích? Teď víš, kde máš hledat (svého, tvého) přítele. Rodiče mají pečovat o výchovu (svých, jejich) dětí. Radil jsem se o tom s (svým, mým) bratrem. Poručník byl zproštěn (své, jeho) funkce. Stůjte za (svými, vašimi) slovy. Zajdu se s bratrem podívat k (své, naší) babičce. Viděl jsem tě mluvit s (svým, tvým) dobrým přítelem. Zajímej se o dějiny (svého, tvého, našeho) národa. 41 V následujících spojeních doplňte náležité tvary zájmen. Uveďte i možné dvojtvary: pozval (můj) kamaráda, mluvil s (tvůj) ženou, omluvte (můj) jednání, souhlasím s (tvůj) názorem, připomíná mi něčím (můj) bratra, shovívavý k (můj) synovi, přišla (tvůj) sestra, mluvil do (její) záležitostí, vážil si (její) slov, pomoc v (váš) práci, přesvědčil mě (svůj) činy, bez (tvůj) pomoci bych nebyl se (svůj) prací hotov. 42 Doplňte správné tvary zájmena týž / tentýž: Odchází vždy v ... hodinu. Všichni máme ... práva a ... povinnosti. Nastoupili s ... brankářem a hráli s ... zaujetím jako loni. Letos dosáhli s ... setbou a za ... podmínek ... výsledků. Hlásili se stále ... žáci. Vycházeli z ... definice a z ... zkušeností. Zápasili s ... překážkami a s ... problémy. Viděli jsme ... hru znovu. Provedl to v ... dni ještě jednou. Věnovali pozornost ... problémům. 43 Doplňte správné tvary zájmena jenž: Je to stavba na ... pracovaly stovky lidí a k ... přiváželi vlaky materiálu. Odpovídáme za osud země, ... milujeme. Sportovci, ... nás reprezentovali, se vrátili. To je ta kniha, na ... jsem upozorňoval. Vzpomínal na ty, ... mu byli blízcí. Přál si místnost, ... by si mohl zařídit po svém. Pomoci přátel,
82
... často zneužíval, se tentokrát nedočkal. Problém, o ... jsme již dříve slyšeli, se stal aktuálním. 44 Rozhodněte, který z tvarů zájmen on a jenž v závorce je správný, a vysvětlete, kdy se kterého užívá: Stáli pod velkým dutým stromem a nevěděli, mají-li na (něj, něho, naň) vylézt nebo se do (něj, něho, doň) schovat. Uprav stůl, otři (jej, ho) a prostři na (něj, něho, naň) čistý ubrus. Ten pes nekouše, neboj se (jej, ho). Již loni pracovali s kombajnem, letos si práci bez (něj, něho) nedovedou představit. Dítě bylo velmi slabé, báli se (oň, o něj, o něho, o ně). Kůň na (nějž, něhož) vsadili, nevyhrál. Nevytvoříš-li si svoje štěstí sám, sotva (ho, jej, je) najdeš. Byl tam i Karel, ale právě (jeho, ho, jej) jsem neviděl, ač jsem (ho, jej) hledal. Udělal to pro (něho, něj, proň) z přátelství. To je dárek přítele, pro (něhož, nějž) jsem mnoho udělal. Rozhlíželi se po pracovišti, na (něž, nějž) byli přiděleni. 45 V následujících větách doplňte přivlastňovací zájmena 3.os. (jeho, její, jejich) nebo přivlastňovací zájmena vztažná (jehož, jejíž, jejichž); jejich užití vysvětlete: Stála nad splavem, ... vlasy byly rozpuštěny a z ... očí vyzařoval stesk. Příboj, ... hukot jsme slyšeli, neslábl. A už je tu matka, ... dětí se tu nemůžeme dohlídat. Beseda se spisovateli, ... práce zvítězily v soutěži. Členové, na ... žádost byla schůze svolána, vášnivě diskutovali. Vystoupila i Eva, ... názorům se všichni obdivují. Poslali doklady a žádali potvrzení ... příjmu. Seděl pod stromy, z ... korun zněl zpěv ptactva. Seznámili se s touto knihou (těmito knihami) i s ... zajímavými ilustracemi. 46 Na vyznačených místech užijte náležitého tvaru zájmena sám, samý: Děti byly ... smích a ... zpěv. Co pro nás děláš, pro sebe ... děláš. Došli na... okraj skály. Olga zůstala ..., všichni odešli. Nenechávejte ji ..., bojí se. Děvčata ... nevěděla, kudy se vrátit. Vojsko postoupilo až po ... řeku. Ve vsi bývali ... dobří lidé. Dojde-li k nehodě, žalujte ... sebe. Poznej ... 83
sebe. Matku našli zcela .... . Honzu přivítal ... král. Byli jsme na procházce po ... noc. Pole nepřinášejí užitek ... o sobě.
NUMERALIA 47 V textu vyhledejte číslovky, určete jejich druh a řekněte, zda a jak se skloňují: a) Srdce Podstatné jméno srdce je osmdesátým nejužívanějším slovem v našem jazyce. Na prvním místě trůní – pochopitelně – spojka a. Následuje býti, pak ten, čtvrté je v, páté on. Uvedené osmdesáté místo pro srdce je vskutku unikátem, uvážíme-li, že například pivo je až na 2847. místě. Oblíbené a syté slovo vůl se dokonce krčí až na 5450. místě. Kdo nevěří, ať tam běží. Do knihy Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Při četbě té publikace se mi rozbušilo srdce, které je v první stovce, a já přemítal, jak se tam mohlo dostat. (R. Křesťan) b) Číslo 3 (tři) vděčí za svou oblibu nejspíše pověrčivosti, která ve třetí události téhož druhu spatřovala potvrzení nějakého vyššího záměru, vyloučení náhody (do třetice všeho dobrého). Tři dny a tři noci byly známy už u starých Sumerů, kde naplňovaly týdenní čekání, k vánoční legendě patří tři králové, z antiky víme o třech Gráciích, o Posseidonově či Neptunově trojzubci atd. i o tom, že tres faciunt collegium. V lidové slovesnosti představuje trojka typický prvek baladický (trojí pokus, návrat, čin) i motivický (tři zlaté vlasy, tři princezny) a stejně přirozeně přechází do literatury (Tři sestry, Tři mušketýři, Tři kamarádi) a do domovních znamení (U tří kaprů, U tří housliček, U tří pštrosů, U tří růží atd. – v Praze míval na štítu trojku každý šestý dům). (J. Králík) 48 Čtěte text s číslovkami, výrazy v závorce uveďte do náležitého tvaru: Synchronizace (1. a 2. rychlostní stupeň) usnadňuje řízení. Zápas se konal před (15 000, 18 456 divák). Výlet podnikl se (232 Kč) v kapse. Mluvilo 84
se o (2 000 druh výrobek). Téměř (500 divák) se hra líbila. Výsledku bylo dosaženo po více než (250 pokus). Vodojem pojme (12,35 m3 voda). Olej v motoru se mění po (3 500 – 4 000 km). Lodní vlak o (4 – 6 člun) se vyrovná asi (300 železniční vagon) po (15 t). Ze (203 startující) byl- (34 Čech). Archeologové odkryli (další 12 hrob) z doby před (4 000 rok). Karlovarská vřídla i 72oC teplá vyvěrají z hloubky asi 1 800 – 2 000 m; denně vynášejí na povrch kolem 15 t soli. Takové množství ovoce se nevejde do 3 nebo 4 sklenic, musíš jich připravit nejméně 8. 49 Řekněte s náležitou číslovkou tato substantiva: (2) housle, (2) zeleň, (2) řešení, (4) kamna, (3) boty (páry), (4) prádlo, (9) řemeslo, (100) záliba, (1000) dík, (několik) nálada, (5) šaty, (4) ruce, (3) pivo. 50 Následujících spojení užijte ve větách a vysvětlete jejich významové rozdíly: dvojí voda, dvě vody, paterá barva, pět barev, čtverá káva, čtyři kávy, několikerá láska, několik lásek, troje brambory, tři brambory, dvojí bytost, dvě bytosti, několikerá vlastnost, několik vlastností, troje včely, tři včely, čtvery rukavice, čtyři rukavice.
VE R B A 51 a) Najděte v textu všechny slovesné tvary a určete, zda jsou určité nebo neurčité, jednoduché nebo složené. b) U určitých slovesných tvarů určete gramatické kategorie a slovesa zařaďte do tříd a ke vzorům: Kam by šla? Nastává opět noc, den se schýlil a je čas klekání. Tu vyjde selka a vyptává se konajíc porůznu večerní práce. Má napilno a není laskavá. Konečně je všechno hotovo a muži i ženě zbývá chvilička k hovorům. "Ty časy!" praví selka, "člověk si není jist střechami nad hlavou. Však vím, že Obořiště vyhořelo." Řkouc to, zve Markétu do světnice a ke stolu.
85
Rozdmýchává oheň, uhlíky rudnou a záhy šlehají veselé plameny. Je slyšeti skřípění studničních vah a v prachu první tmy se jeví hvězda večernice. Rozpačitý sedlák, rozpačitý, neboť je po díle, vyšel na zápraží a čeká, až slečna usne. Potom se vrátí a ulehne při komínu, na místě, jež je nejteplejší. Druhý den se Markéta probudila, když svítalo. Na stole byla připravena její snídaně. Upila něco mléka a ulomila kousek z krajíce, zakoušejíc stud, jenž nás přepadává, když prosíme. Hospodář již vyšel po své práci a Markéta nemohla poděkovati leč selce. Jak s ní mluví? Mluví jako malé děvčátko. Ale ta, které děkuje, jí přeuctivě odpovídá a prokazuje jí čest málem vévodskou. Kdož ví? Snad se jí trošičku posmívá. (V. Vančura) 52 U uvedených sloves utvořte kmen prézentní a kmen infinitivní (včetně podob s hláskovými alternacemi): Vzor: nést – kmen préz. nes-e- / nes-0kmen inf. nes-0- / nés-0vést, vézt, říkat, chodit, zpívat, bojovat, bát se, tkát, uprchnout, ctít, umět, zatknout, kousat, zvrhnout, lákat, pít, dojmout, mrznout, realizovat, kvasit, spát, pustit, chrápat; jíst, být, vědět, chtít. 53 K následujícím slovesným tvarům uveďte infinitiv, slovesa zařaďte ke vzorům: kvete, započne, odpočine si, hněte, dosáhne, zebe, třese, roste, slove, slyne, snuje, snová, hude, střehu, střeží, oblékne, dopomůže, zajme, vyžne, přijme, děje se, pleje, přistane, dostojí, dostane, okřeje, lije / leje, páře, kuje, stojí, kleje, vezme, napne. 54 Určete následující slovesné tvary a řekněte, od kterého kmene jsou utvořeny: vzal, vzpomněv si, vyňat, střez se, nabudeme, přijměte, rozkvetši, nelži, moha, roztlučou, zaseto, vezměte, objati, naleznete, přišedše, vzňal se, zůstavši, dosaženo, viz, věz, uvědomme si, rozžal, jezte.
86
55 Rozhodněte, která z následujících sloves patří k produktivním typům (ke kterému z nich): tvořit, budovat, stavět, pomoci, dokázat, zdokonalit, zlepšovat, dosáhnout, využívat, ozdravět, spát, lelkovat, prásknout, ozdravit, vést, vézt, vozit, svážet, vozívat, dálnopisovat, chodívat. 56 Určete vid sloves v těchto větách: Ty šaty ti dobře padnou. Zedníci čekali, až "padne". Teď hodím já. To se mi velmi hodí. Věnoval mi kytici růží. Až na to, že mu vypadaly vlasy, vypadal docela dobře. Dovedli se bránit. Dovedli dítě k lékaři. 57 Jakými prostředky vytvoříte slovesa nedokonavá k těmto předponovým slovesům dokonavým? přikrýt, nalít, umýt, vyrýt, vydělat, rozkopat, shledat, zapálit, nařídit, obalit, přiblížit se, vystrčit, vykoupit, rozplést, domoci se, dopéci, vybrat, připít, rozvézt, zabít, nabít. 58 Určete vid těchto sloves. Pokud je to možné, utvořte předponou dokonavá slovesa: programovat, produkovat, demonstrovat, konstatovat, informovat, absolvovat, definovat, publikovat, diskutovat, reagovat, havarovat, organizovat, degenerovat, obětovat, aktualizovat, věnovat, darovat, jmenovat. 59 Nahraďte infinitivy náležitými tvary prézentními; je někde možno užít dvojtvarů? Čestní lidé (nelhat). V této disciplíně (moci) naši sportovci zvítězit a jistě to (dokázat). Žáci (psát) perem. Chodové (střežit) odedávna naši hranici. Přítomní (prokázat) svou totožnost. Hráči pak (ukázat), co (umět). Roztoky různé nasycenosti (vřít) při různých teplotách. Stroj (příst) a (snovat) vlákno dovedněji, než to (moci) dokázat lidské ruce. Kola (klouzat) po zledovatělé vozovce. Třebaže se sotva (vléci – 1.os.sg.),
87
(podepřít) vás. Sousedovy děti (stonat a plakat). Králíci rádi (chřupat a hryzat) křehké lupení. 60 Nahraďte infinitivy v uvedených spojeních imperativem 2.os.sg. a 1.os.pl.: rozpárat staré šaty, kašlat do kapesníku, neskákat a nedupat, učesat se, lízat zmrzlinu, upéci koláč, naškrabat brambory, namazat si chleba, vytřepat prachovku, vyklepat koberec, zatlouci skobu, vydlabat a vyhloubit otvor, otesat trám, vykopat jámu, pomoci slabšímu, nelhat rodičům, nezklamat přítele, neplakat, otázat se o radu, plavat o závod, navléci nit, posoudit projekt, nezávidět jiným, zaštítit bezbranného, vyhovět žadateli, přihlásit se dobrovolně, zastavět pozemek, uspíšit vyřízení žádosti, roztřídit sešity, zatížit papíry, nahustit pneumatiku, velet družstvu, zamhouřit oči, uhostit přítele, podnítit zájem o umění. 61 Infinitivy nahraďte náležitými tvary imperativu: (Zahrát) mi na klavír a (zazpívat) mi. Nespěchej, (posedět) u nás, (najíst se) a (napít se) dosyta a (posilnit se) na cestu. (Vzít si) koláč, ale (neumastit se). (Nejíst) hltavě a dobře (kousat). (Neutéci) mi, chci jít s tebou. Teple (obléci se). Pracuj svědomitě a (nekazit) pověst naší školy. Nebuď ukvapený, (nechválit) ani (nehanět) předčasně. Nebuď sobecký, (přemoci se a vyrozumět) svou sestru. Nečekej na nic, (pospíšit si a přihlásit se). (Dohrát) ještě tu partii. (Uspíšit) průběh jednání. Prosím tě, (nekouřit a nečmoudit) tady s tou cigaretou. Pavle, (nestát) tu tak a (pomoci) mi! Nebuď líný a (nasekat) dříví, (nasypat) slepicím a (zalít) květiny. Záhony kolem plotu (osít) trávou a pěšinky (vysypat) pískem. (Nešlapat) po trávníku a (nelámat) květiny. 62 Z následujících příkazů utvořte zákazy (se zápornou předponou ne-), sledujte kategorii vidu: Řekni mi to. Zavři dveře. Tak už začni. Vstaňte. Otevři okno. Sedni si. Odepiš mu. Pošli ho pryč. Hoď tím míčem. Vezmi si kabát. Kup si vstupenku. Řekni aspoň něco. Běž tam.
88
Je možné u uvedených příkladů užít v záporu i slovesa dokonavého? Jak se v takovém případě změní význam? 63 Nahraďte infinitiv tvary minulého času: Jakmile žáci učitele (zhlédnout, rozběhnout se) na svá místa; rozprchlý dav v lavicích (zmlknout a nabýt) opět podoby třídy. Chlapec ždímal v rukou šálu, div ji (nepřetrhnout), pak několikrát úporně (mrknout, zrudnout, pohlédnout) na mě a zašeptal: "To jsem udělal já!" Přitom mu (vyhrknout) z očí slzy a (řinout se) mu po tvářích. Jarní slunce (uštknout) dětskou mysl nechutí k vědám. (Povšimnout si - 1.os.sg.), že poslední dobou otec (poblednout, zestárnout a zhubnout). S postupujícím podzimem listí (zlátnout a rudnout), les (řídnout). (Zvednout se) prudký vítr, (vzedmout) oblaka prachu a (hnát) je před sebou. Stromky zasazené podél silnice zpočátku (schnout), po čase přece (oživnout) a zazelenaly se, jen jediný (uschnout) docela. Jeřáb (pohnout se, vztáhnout) svá chapadla, (obepnout) obrovský panel a (vyzdvihnout) jej do výše. Dělník (opomenout) bezpečnostní předpisy a málem by byl (zahynout). Dívka (vyjmout) z kapsy sešitek a přečetla účastníky zájezdu.(Namítnout 1.os.sg.) něco, ale otec mou poznámku (přeslechnout). (Usednout) do křesla, aby (odpočinout si). Petr (stanout) opodál. (Strhnout se) takový liják, že jsem (promoknout) na kůži. Závodník (klopýtnout a vyvrtnout si) nohu v kotníku. Školník (zhasnout) všechna světla a (zamknout) budovu. Vedoucí mu (připomenout) jeho povinnosti. Lampář (rozžehnout) lucerny. 64 Od sloves v uvedených spojeních utvořte příčestí trpné a substantivum slovesné: vroucně obejmout, sejmout víko, ujmout oko (při pletení), odejmout výsady, začít stavbu, zatnout pěst, zatnout sekyru, napnout lano, napnout diváky, rozepnout kabát, rozepnout křídla, vypnout proud, vypnout prsa, požít pole, vzedmout hladinu, vytáhnout stavidla, oblehnout pevnost, zatknout zločince, vyvrhnout vnitřnosti, vyvrhnout podvodníka z kolektivu, vytisknout plakát, přitisknout dítě k sobě, dopadnout pachatele, navléknout nit, přiřknout odměnu, pozdvihnout oči, dosáhnout uznání, 89
nařknout nevinného, nadchnout posluchače, přijmout přátele, zajmout nepřítele, najmout byt. 65
Změňte aktivum na pasivum (věty podle potřeby přestylizujte):
Hráči naladili své nástroje. Už jsi osladil čaj? Soud obžalovaného zprostil viny. Vyčistil plechy a znovu je namastil. To ho názorově rozpoltilo. Jizvy mu zbrázdily a zohyzdily tvář. Prsty zdusil plamen svíčky. Před domem vysadili skupiny keřů. Přemohla jej únava. Chemické továrny znečišťují naše řeky. Vodohospodáři postupně vyřazují ze zásobování obyvatelstva vodou studny a nahrazují je zdravotně nezávadnými vodovody. Po zapracování nás přeřadili na jinou práci. Pro kuřáky vyhradili zvláštní vagon. Stáli, jako by je přimrazil. O tom nás včas neuvědomili. Čistili ulice brzy ráno. Potom obě těsta smísila. Vůz mohli zařadit jen na konec vlaku. Před použitím barvu přeceďte. Nůž jsme dobře nabrousili. Došlé dopisy roztřídili. 66 Doplňte vhodnou formu pasiva (participiální, reflexivní); v případě užití obou forem stanovte rozdíly: V některých podnicích (zkrátit – prét.) pracovní dobu o hodinu. V neděli a o svátcích (neúřadovat, zavřít – préz.). Pachatel (odsoudit – prét.) k trestu odnětí svobody. Žádám, aby mi (vystavit) potvrzení. V našem zemědělství (užívat – préz.) moderní hospodářské stroje. Ceny potravin (zvýšit – prét.) a stále (zvyšovat – préz.). V menze (vařit – préz.) docela dobře. Záleží mnoho na tom, jak rychle (zvládnout – fut.) jarní práce, neboť to je podmínkou, aby v půdě (uchovat) dostatek vláhy, aby (prodloužit) vegetační doba a (zvýšit) výnosy. 67 Jaký význam má zvratné sloveso v následujících větách? Přátelé se srdečně zdraví. Vlastní náklady se snížily o 31 %. Přišli se nás zeptat na náš názor. Při společné práci se lidé nejlépe poznají. Konečná úprava výrobků se provádí ručně. Ukázaly se první výsledky naší spolupráce. Smáli se nám, že se bojíme hadů a že se štítíme ještěrek.
90
Vrátili se zotaveni. Matka se rozplakala. Pečivo se rozváží dvakrát denně. Zabil se při autonehodě. Tyto materiály se snadno udržují v čistotě. 68 Užijte přechodníků v těchto větách: Vojáci (zpívat) pochodovali. Zůstala doma (očekávat) vaši odpověď. Zvěř, nikým (nebýt plašen), volně pobíhala. Svíce, lidem (sloužit), sama se spaluje. (Dospět) k tomuto závěru, řečník se dlouze odmlčel. (Ztratit) oba rodiče, odstěhoval se z města. Stáli na nástupišti, (mávat) dokud vlak nezmizel v dálce. Soud se odebere k poradě, (vyslechnout) nejprve obě strany. Svědomitě se připravovali, (být) si vědomi závažnosti zkoušky. (Vrátit se) z dlouhé cesty, navštívila nejdříve své rodiče. (Nerespektovat) žádná nařízení a (nedodržet) bezpečnostní opatření, dostávali se často do konfliktu s vedením závodu.
N E O H E B N É S L O VN Í D R U H Y 69 Najděte v textu neohebná slova a rozdělte je do skupin podle příslušnosti ke slovním druhům: Myši. Zpočátku se ozval jen lehký cupot tlapiček. Potom jsme viděli, jak probíhají pruhem světla dopadajícího oknem na zem. Vypadalo to, jako by v určenou hodinu vypuklo nějaké jejich cvičení. Přebíhaly od jednoho terénního úkrytu k druhému, kryjíce se před zraky nepřítele. Byli to průzkumníci zásobovacího oddílu, hledali potravu. Marně. Tímto terénem už prošlo několik cizích armád, které po sobě nechaly jen vybrakované sýpky, zplundrované kredence. Nezbytnost najít potravu za každou cenu je činila odvážnými. Jedna mi přeběhla těsně u nohy a já polekaně vyskočil, zadupal jsem a udělal kššá. Ovšem povel kššá je zaveden pro slepice, podobně jako kšic pro kočky a huš pro prasata. Myši mi nerozuměly. Sice po zadupání pohyb na chvíli ustrnul, ale jen jsem dosedl, podlaha znovu ožila. Kerblík si přitáhl peřinu až k bradě a zeptal se: "Sakra, čím se tu ty potvory můžou živit?"
91
"Jak vidím, ožraly zatím pytle, které zastupují koberce, a rovněž nohy židlí jsou ohryzány." Bylo jasné, že nezamhouříme oka celou noc. (M. Skála) 70 Určete typy adverbií: daleko, povahově, úmyslně, zítra, nahlas, předem, křížem, nechtě, příliš, zakrátko, chvílemi, mistrovsky, nazlost, natruc, rychle, dobře, zpět, doma, mlčky, hned, allegro, málo, právem, zvenku, nadosmrti, smutně, blízce, podle, skrznaskrz. 71 Užijte následujících adverbií ve větách jako predikativ: hanba, nasnadě, lze, smutno, veselo, zapotřebí, možno, zima, fuk, záhodno, líto, třeba, těžko. 72 Rozdělte uvedené předložky na primární a sekundární, určete, se kterými pády se pojí. U primárních předložek uveďte možné významy předložkových spojení (užijte SSJČ): do, kromě, mezi, od, s, pro, napříč, versus, kvůli, na, při, vyjma, během, v důsledku, nad, u, za, počínaje, mimo, vedle, podle, k, proti, v, o, včetně, se zřetelem na, vůči, blízko, po, stran, koncem, nevyjímaje. 73 Rozdělte spojovací výrazy na parataktické a hypotaktické a určete jejich typ: aniž, ledaže, že, aby, čili, takže, ale, jestliže, tak, aby, ačkoliv, tedy, a tedy, jinak, dokonce, a, ne – pak, nejen – ale dokonce, buď – nebo, jakoby, kdyby, když, tudíž, pokud. 74 Užijte následujících slov ve větách tak, aby mohla být zařazena k slovnímu druhu částice: myslím, teprve, pomalu, tak, to, jestli, nic, zda, že, správně, ale, a, co, ať, bohudík, když, rozhodně, kdepak, vždyť, naštěstí.
92
75 a) Najděte příklady na emocionální citoslovce vyjadřující: radost, zlost, starost, dojetí, nudu, rezignaci, obavu, posměch, smutek, uspokojení, ošklivost, odpor, vzdor, bolest, překvapení. b) Uveďte příklady na citoslovce kontaktová: žádací, povzbuzovací, otázková, výhružná, přikazovací, zakazovací, odpověďová, pro navázání kontaktu, pozdravová.
93
M O R F O L O G I E – výběr základních pojmů Morfologie (tvarosloví), morfém – morf, tvarotvorný základ, tvarotvorný formant, tvaroslovná přípona (koncovka) pádová, osobní, infinitivní, alomorfy, varianty, dublety, alternace, supletivní morf. Flexe: deklinace (skloňování), konjugace (časování), slovní druhy, paradigma, typy deklinace (jmenná, zájmenná, adjektivní). Substantiva (podstatná jména): konkréta, abstrakta, vlastní, obecná, druhová, hromadná, látková, gramatické kategorie (mluvnické významy) substantiv – rod, životnost, (maskulina, feminina, neutra), číslo (singulár, plurál, duál), singularia tantum, pluralia tantum, pád – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál, instrumentál, pád prostý, předložkový, přímý, nepřímý, N jmenovací, G záporový, G množství, G numerativní, D prospěchový. Adjektiva (přídavná jména): kvalitativní (deskriptivní, kvalifikační), relační, přivlastňovací (posesiva), dlouhé a krátké tvary adjektiv, pozitiv, komparativ, superlativ. Pronomina (zájmena): deiktická slova (širší třídění viz MČ II), osobní (personalia), zvratná (reflexiva), přivlastňovací (posesiva), ukazovací (demonstrativa), identifikátory, tázací (interogativa), vztažná (relativa), neurčitá (indefinita), záporná (negativa), vymezovací (limitativa), totalizátory, zájmena rodová a bezrodá. Numeralia (číslovky): určité a neurčité, základní, numerické, úhrnné, souborové, druhové, velikostní, násobné, dílové, skupinové, řadové, úplnostní. Verba (slovesa): verbum finitum (určitý slovesný tvar), tvary syntetické (jednoduché), analytické (složené), kmen (téma) prézentní, infinitivní, gramatické kategorie sloves – osoba, číslo, způsob (modus), indikativ, imperativ, kondicionál, čas (tempus), prézens, préteritum, futurum, diateze, slovesný rod (genus verbi), aktivum, pasivum, pasivum participiální, reflexivní, vid (aspekt) dokonavý, nedokonavý, vidové dvojice, participium (příčestí) činné, trpné, infinitiv (neurčitek), přechodník (transgresiv).
94
Adverbia (příslovce): místa, času, způsobu (vlastního způsobu, míry, zřetele), příčiny (důvodu, účelu), deadjektivní adverbia (kvalitativní, relační), predikativa. Prepozice (předložky): primární, sekundární. Konjunkce (spojky): parataktické, hypotaktické, spojkové výrazy, vztažné výrazy, korelativa. Partikule (částice): apelové, hodnotící, emocionální, strukturující text. Interjekce (citoslovce): emocionální, kontaktové, zvukomalebné, (imitující, onomatopoické).
95
