ISBN

1. vydanie. Rok vydania 2010. Počet strán 169. ISBN 978-80-8113-028-1.

BIOMECHANICKÁ 3D ANALÝZA KOPU YOP CHAGI V TAEKWON-DU Miriam KALICHOVÁ, Pavla JELEČKOVÁ

Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita, Brno, ČR RESUMÉ Cílem práce je porovnat boční kop yop chagi prováděný cvičenci různé technické vyspělosti se správnou technikou taekwonda a principy vycházejícími z biomechaniky. Porovnání jsme prováděli pomocí 3D kinematické analýzy s využitím systému SIMI Motion. Zaměřili jsme se především na průběh rychlosti kopající dolní končetiny. KLÍČOVÁ SLOVA Kinematická analýza, taekwon-do, yop chagi ÚVOD Taekwon-do je známé svou širokou škálou kopů. Jedním z nejzákladnějších je boční kop yop chagi. Bez kvalitního provedení kopu yop chagi se cvičenci na soutěži neobejdou v žádné disciplíně. Proto jsme se zaměřili na zjištění chyb, kterých se cvičenci nejčastěji dopouštějí při přerážení desek kopem yop chagi. Jedním z nejpodstatnějších faktorů podmiňujících úspěšnost a účinnost kopu yop chagi je bezpochyby rychlost kopající dolní končetiny. Z toho důvodu přinášíme poznatky o průběhu tohoto vektorového parametru jak z hlediska směru, tak z hlediska velikosti rychlosti. TECHNIKA KOPU YOP CHAGI Technika yop chagi je útočný průrazný kop. Jedná o jednu z nejefektivnějších technik pro napadení soupeře stojícího stranou. Úderová plocha, malíková hrana nohy, je použita pro útok a to primárně na spánek, žebra, volná žebra a krční tepny. Sekundárně může být použit při útoku na horní čelist, bradu a solar plexus (Choi Hong Hi, 2004). Kop yop chagi můžeme rozdělit na pět fází: výchozí postoj, překrok, nápřah, kop, stažení dolní končetiny (DK) (viz. obr. 1).

Obr. 1a, b, c, d: Kinogram kopu yop chagi Výchozí postoj není pravidly jednoznačně určen. Nejčastěji si závodníci volí jeden z postojů Nunja sogi, Annun sogi (obr.1a). Následuje překrok, kdy vzdálenější DK od stojanu vykročí za kopající DK (obr. 1b). Kopající DK přichází do nápřahu. Při něm musí

být malíková hrana kopající DK přenesena k vnitřní straně kolenního kloubu stojné DK. Stojná DK je mírně pokrčena (obr. 1c). Ve fázi kopu se před nárazem na cíl musí úderová plocha pohybovat po přímce (je-li to možné kolmé na cíl) (obr. 1d). V bodě dopadu jsou prsty kopající nohy otočeny mírně dolů a prsty stojné nohy vytočeny 75° ven v okamžiku dopadu. Kop nesmí jít šikmo. Stojná noha se při dokončení kopu otáčí na špičce, pata se posune směrem k deskám. Poté je kopající DK stažena zpět do nápřahu. Optimální zvládnutí této pohybové struktury je podmíněno nadprůměrnou úrovní kondičních, především silových schopností, koordinačních schopností, z nichž v tomto případě patří k nejpodstatnějším rovnováhová schopnost a v neposlední řadě i flexibilitou dolních končetin. Podmínkou dostatečné kondiční připravenosti cvičence je tedy specifický rozvoj těchto schopností (Hedbávný, 1992). Kinematická podstata kopu yop chagi V této kapitole se zaměříme pouze na rychlostní kinematické charakteristiky, neboť těm se věnujeme v praktické analýze. Rychlost potřebnou k provedení účinného kopu cvičenec získává již od fáze překroku. Trajektorie těžiště i všech bodů těla by měly být co nejvíce podobné přímce rovnoběžné s podložkou, aby nedocházelo k rozkladu rychlosti. Při nápřahu se kopající noha dostává do úrovně kolene stojné DK. Tedy směr výsledné okamžité rychlosti kopající nohy v průběhu nápřahu nesměřuje přímo proti deskám, ale směřuje šikmo vzhůru. V průběhu samotné fáze kopu se okamžitá rychlost paty kopající nohy zvyšuje, před dopadem by měla být maximální. Trajektorie paty má zprvu tvar oblouku, pata se postupně dostává do výšky desek, poté má tvar přímky, rovnoběžné s podložkou, procházející středem desek. Okamžitá rychlost ve směru kolmém k deskám je zprvu menší než výsledná okamžitá rychlost, ale před dopadem by si měly být tyto rychlosti rovny. Po přeražení desek dochází k rapidnímu poklesu rychlosti, kopající noha se zastaví o stojan držící desky. Z této pozice cvičenec přechází zpět do výchozího postavení. CÍL PRÁCE Na základě 3D kinematické analýzy porovnat kop yop chagi (při přerážení) prováděný cvičenci různé technické vyspělosti se správnou technikou TKW-D a principy vycházejícími ze základů biomechaniky se zaměřením na rychlostní parametry pohybové struktury.

METODY VÝZKUM Výzkumný soubor tvořilo šest cvičenců z oddílu TKW-D ITF Brno. Tento oddíl má již dlouholetou tradici, je držitelem titulu nejúspěšnější škola roku 2007. Tato škola má i velké zastoupení v řadách reprezentace ČR. Technická vyspělost probandů i doba, po kterou TKW-D cvičí, je různá. S kopem yop chagi se začínají seznamovat cca po půl roce tréninku. Tab.1: charakteristika výzkumného souboru proband 1 proband 2 proband 3 proband 4 proband 5 proband 6

věk 34 20 28 18 20 22

výška (cm) 192 186 184 172 190 196

hmotnost (kg) 92 91 80 70 110 88

technická úroveň 4. dan 1. dan 6. kup 4. kup 4. kup 8. kup

praxe (roky) 20 9 4 4 5 2

Provedli jsme 3D kinematickou analýzu šesti námi vybraných cvičenců taekwon-da. Zaznamenali jsme 3 platné pokusy každého cvičence. Po konzultaci s trenérem jsme vybrali u každého cvičence jeho nejzdařilejší pokus a ten jsme pak analyzovali. K natáčení jsme použili dvě vysokofrekvenční synchronizované digitální kamery SIMI Motion. Při analýze jsme využili poznatky Reguliho a kol. (2009), kteří tento systém použili při analýze úpolových sportů.

VÝSLEDKY PRÁCE, DISKUSE Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu ve vertikální rovině? Trajektorie paty kopající nohy cvičence v 4. fázi pohybu by měla mít zprvu tvar oblouku (pata se postupně dostává do výšky desek), poté by měla mít tvar přímky, rovnoběžné s podložkou. U probanda 1 i probanda 2 (obr. 2a) pozorujeme, že výchozí poloha kopající nohy pro 4. fázi kopu byla příliš nízko. Cvičenci tedy nezvedli v nápřahu kopající nohu dostatečně vysoko.. Další chybou u obou cvičenců byl pohyb paty z výchozí polohy po celou dobu 4. fáze po přímce. Noha proto do desek narážela zespodu. Část hybnosti kopající nohy tak nemohla být efektivně využita. Neboť po rozkladu část hybnosti působí jiným směrem, než proti deskám. Trajektorie paty probanda 3 je takřka ideální (obr. 2b). Výchozí poloha kopající nohy je však o něco níž, než by měla být. Kvůli tomu musela pata překonat větší výškový rozdíl. Cvičenec tak zbytečně zkrátil dobu, po kterou se kopající noha pohybovala přímo proti deskám.

Obr. 2a, b: Trajektorie paty kopající DK ve vertikální rovině probanda 2 a 3, trajektorie paty – černá tečkovaná, ideální trajektorie – růžová, přímka kolmá k deskám – zelená Také výchozí poloha probanda 4 je příliš nízko. Pata kopající nohy se k deskám blíží zespodu, avšak v posledním okamžiku se směr okamžité rychlosti blíží vodorovné ose. Můžeme tedy říct, že poměrně velká část hybnosti byla využita k přeražení desek. Ani proband 5 nezačíná fázi kopu z výchozí polohy s dostatečnou výškou, což svědčí o nesprávně provedené fázi nápřahu. Dalším nedostatkem je neplynulost pohybu, která se projevuje výchylkami paty ve vertikální rovině. Dále kopající noha naráží do desek zespodu. Výchozí poloha kopající nohy probanda 6 je takřka ideální. Kopající noha by mohla být v nápřahu nepatrně výš. V průběhu 4.fáze se pata kopající nohy pohybuje k deskám zespodu. Chyby, které jsme zjistili z průběhu trajektorie paty kopající nohy jsou následující: 1. Cvičenci v nápřahu dostatečně nezvednou kopající nohu, ta pak musí ve 4. fázi překonat zbytečně příliš velké převýšení. Tedy provádějí nedostatečný nápřah. Někteří dokonce fázi nápřahu úplně vynechali. 2. Pata kopající nohy směřuje po nápřahu po co nejkratší dráze k deskám, namísto toho, aby se nejprve pohybovala po oblouku, získala potřebnou výšku a po přímce pokračovala až poté. Po jaké trajektorii se pohybuje pata kopající nohy ve fázi kopu v horizontální rovině? Kop musí směřovat přímo na svůj cíl, tedy kopající noha před nárazem musí směřovat po přímce kolmé na rovinu v níž jsou desky. Tedy musí platit nejen to, co bylo řečeno v předešlé části, ale také musí platit, že kopající noha nenaráží do desek ze strany. Proband 1 nenaráží do desek pod pravým úhlem. Od úhlu 90° se odchyluje přibližně o 12°. Čímž je část hybnosti, která mohla být využita k přeražení desek nasměrována jinam. Kopající noha probanda 2 svírá s deskami v okamžiku nárazu přibližně úhel 82°, tedy od dokonalého směru se odchýlila o pouhých 8°. Na obr. 3a vidíme, že se kopající noha probanda 2 k deskám přibližuje takřka po přímce kolmé na desky. Vychýlení kopající nohy probanda 3 od ideálního směru je přibližně 19°, jeho noha svírá s deskami úhel 71°. Tento odklon je poměrně značný a lze ho považovat za výraznější chybu.

Kopající noha probanda 4 se stejně přibližuje pod úhlem 82°. Odchylka je tedy pouhých 8°. Proband 5 se od úhlu 90° odchyluje přibližně o 10°, což není příliš velké vychýlení. Kopající noha probanda 6 svírá s deskami v okamžiku nárazu úhel 77° tedy od dokonalého směru se odchýlil o 13°. Z obr. 3b vidíme, že se jeho kopající noha k deskám přibližuje zleva. Dochází tedy k rozkladu hybnosti a její část, tak nelze využít k přeražení desek.

Obr. 3a, b: Trajektorie paty kopající DK v horizontální rovině probanda 2 a probanda 6 z půdorysného pohledu Jaký je průběh velikosti rychlosti kotníku kopající dolní končetiny při kopu yop chagi? U probandů jsme porovnávali velikost rychlosti kotníku kopající DK ve směru kolmém na desky s absolutní rychlostí kotníku v prostoru. Tím se nám potvrdily větší či menší výchylky ve směru okamžité rychlosti od přímého směru k deskám, jak jsme již analyzovali výše. Dále nás zajímala maximální dosažená rychlost kotníku a okamžik, ve kterém byla tato rychlost zaznamenána. Rychlost v(x) kotníku kopající nohy v okamžiku nárazu je u jednotlivých TO uvedena v tab. 2. U probanda 4 se nám bohužel kvůli technické chybě nepodařilo vyhodnotit velikost rychlosti. Tab. 2: Maximální dosažená rychlost kotníku kopající DK TO Proband 1 Proband 2 Proband 3 Proband 4 Proband 5 Proband 6

v(x) m/s 6,197 5,475 5,356 ? 4,755 3,974

Nedostatkem, který při analýze průběhu velikosti rychlosti kopajícího kotníku pozorujeme, je špatné načasování okamžiku, ve kterém má kotník svou maximální rychlost. Při optimálním provedení by měla rychlost dosahovat svého maxima v okamžiku zásahu cíle, aby byl kop co nejúčinnější. Měření ukázala, že u všech TO má

kotník max. rychlost dříve, než dojde k nárazu. V okamžiku úderu do desek je tedy kotník už ve fázi, kdy zpomaluje (graf 1).

Graf 1: Velikost okamžité rychlosti ve směru osy x v(x) kopajícího kotníku a velikost výsledné okamžité rychlosti v prostoru v (abs) probanda 3. Svislá čára značí okamžik nárazu kopající nohy do desek. ZÁVĚRY Žádnému cvičenci se nepodařilo kop provést tak, aby se kopající noha přibližovala k deskám po přímce kolmé na rovinu, v níž jsou desky. Všechny TO nedostatečně prováděly fázi nápřahu (někteří tuto fázi naprosto vynechali), což mělo za následek skutečnost, že se noha k deskám přibližovala zespodu. Tato chyba se vyskytla u všech TO. Považujeme ji tedy za nejpodstatnější. TO také kopaly ze strany. Tedy kop nesměřoval na desky přímo, ale zleva či zprava. Toto je nemalá chyba, díky níž dochází k zbytečným ztrátám hybnosti. U většiny probandů se okamžitá rychlost paty cvičenců v průběhu kopu zvyšuje. U některých TO dochází k výkyvům rychlostí v průběhu překroku, což způsobuje neplynulost pohybu a výkyvy těla ve vertikálním směru. Na hodnotách v(x) kopající nohy v okamžiku nárazu vidíme, že vyspělejší cvičenci jsou schopni vyvinout větší rychlost kopající nohy, i přes technické nedostatky.

LITERATURA HEDBÁVNÝ, P. Protahování a akrobacie v bojových sportech. 1. vyd. Adamov: Temple, 1992. ISBN 80-901295-6-0. CHOI HONG HI. Taekwon-do. Thailand: ITF Books & Do bok, 2004. REGULI, Z., SEBERA, M., VÍT, M, ZVONAŘ, M. Specific Rating Scale for Evaluating Back Roll Fall. In International Scientific Conference Physical Education and Sport in Research. 2009.