Internet – Historie a Typy připojení
a) b) c) d) e)
Historie internetu Připojení telefonní linkou Bezdrátové připojení Mobilní připojení Ostatní typy připojení
Historie Internetu • Již začátkem 60. let v době studené války se začaly ve Spojených státech amerických objevovat myšlenky na vytvořeny sítě, která by propojovala nejdůležitější vojenské, vládní a akademické počítače a která by byla schopna přežít jaderný úder. Bylo jasné, že by to měla být sít bez centra, a měla by být schopna funkce i v případě výpadku jednotlivých uzlů.
ARPANET • Koncem 60. let se sdružení RAND a univerzity MIT a UCLA zabývaly myšlenkou vytvořením decentralizované sítě s přepojováním paketů 1. V roce 1968 přispěchal s finanční podporou na pomoc Pentagon, respektive jeho agentura DARPA (Defence Advanced Research Project Agency) a na podzim roku 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly sítě, která byla nazývána ARPANET (všechny čtyři uzly byly umístěny na amerických univerzitách). V roce 1971 se ARPANET rozrostl na 15 uzlů a v roce 1972 již bylo propojeno celkem 37 počítačů. Je s podivem, že se hlavním využitím sítě ARPANET nestalo používání vzdálených počítačů, ale komunikace prostřednictvím elektronické pošty a elektronické konference. Kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se také objevily první konference určené pro zábavu.
• Rok 1973 se zapsal do dějin Sítě připojením prvních dvou neamerických institucí, britské University College of London a norské Royal Radar Establishment. V té době již bylo jasné, že myšlenka decentralizované sítě s přepojováním paketů je tím správným řešením pro síť, která by měla být robustní a snadno rozšířitelná. Již v roce 1974 byla zveřejněna první specifikace protokolu TCP/IP, jenž měl nahradit stávající přenosový protokol NCP. V roce 1983 se oficiálně přešlo od protokolu NCP k sadě protokolů TCP/IP. • Období mezi lety 1983-1992 by bylo možné označit jako druhou etapu rozvoje internetu. Tato etapa byla charakterizována prudkým růstem internetu (z přibližně tisíce počítačů v roce 1983 na více než milion počítačů v roce 1992) a především expanzí mimo americký kontinent.
•
V listopadu roku 1990 Tim Berners-Lee na půdě ústavu částicové fyziky CERN předvedl první prototyp WWW serveru (jako operační systém byl zvolen NeXT). Prudký nárůst obliby WWW se datuje k září 1993, kdy byla dostupná první funkční verze velmi populární prohlížeče NCSA Mosaic.
• Do roku 1993 zůstával internet doménou především vědeckých a akademických pracovišť. Uživatelé a provozovatelé se vehementně bránili příchodu komerčních aktivit na internet. Od roku 1993 se na internetu začaly ve velkém objevovat komerční organizace, nejprve počítačové, později i firmy z dalších oborů lidské společnosti. V mnoha státech se internet stává běžnou součástí každodenního života. • Rozvoj internetu se samozřejmě nezastavil. Zejména v zemích "internetově nevyspělých dochází ke stejně prudkému rozvoji jako v počátcích devadesátých let v Americe. Průzkumy ukazují, že počet počítačů připojených do internetu se každým rokem zdvojnásobuje.
Připojení telefonní linkou •
•
Telefonní linka – dial-up (vytáčené připojení) - Jedná se o komutované (dočasné) připojení pomocí analogové telefonní linky. Chceme-li využít analogovou linku k přenosu dat (digitální informace) musíme odesílaná data převést do analogové podoby (modulovat) a přijímaná data převést z analogové podoby do digitální (demodulovat). K tomu se používá zařízení modulátor/demodulátor tzv. modem. Konverze dat z analogové do digitální podoby je vzhledem k rychlosti ztrátová nikoliv však v opačném směru. Proto data od uživatele k providerovi putují pomaleji než data od providera k uživateli. Aby se modemy různých výrobců mezi sebou mohly navzájem "domluvit", musí používat jednotný komunikační protokol, což je podstatě jazyk kterým spolu modemy hovoří. Oba modemy (vysílací i cílový) se na začátku spojení pomocí tohoto „jazyka“ domluví na správném kmitočtu a rychlosti – z reproduktoru je slyšet přerušovaný pískavý zvuk. Nejnovější modemy používají protokol V.90 (max. 56 kb/s), u starších modemů to byl protokol V.34 (max. 33,6 kb/s).
• • • •
• •
•
Maximální teoretické rychlosti protokolu V.90 (pouze je-li modem připojen k digitální ústředně): od uživatele k providerovi tzv. upload = 33,6 kb/s od providera k uživateli tzv. download = 56 kb/s Rychlost přenosu dat také závisí na kvalitě spojení (přenosové linky, modemy) a jakékoliv rušení může způsobit, že budou data přenášena menší rychlostí než kolik umožňuje modem. Modemy se vyrábějí ve dvou verzích: Interní – rozšiřující karta pro PCI nebo AMR (Audio Modem Riser) slot – nemají kontrolky signalizující stav modemu – jsou levnější než externí Externí – sériové rozhraní (COM), USB, u notebooků PCMCIA – lze jej přenášet mezi více počítači – snadnější instalace
Vylepšené modemy podporují i další funkce • voice/data modem – modem je možné používat i jako telefon ve spolupráci se zvukovou kartou počítače, mikrofonem a reproduktory. • faxmodem – umožňuje přijímat a odesílat faxy • softwarový modem – některé funkce, prováděné u klasických modemů hardwarem, jsou prováděny softwarově operačním systémem. Tyto modemy jsou levnější, ale během spojení mnohem více zatěžují systém.
Instalace modemu • sériové zapojení • paralelní zapojení • Modem se k telefonní lince připojuje pomocí konektoru RJ 11 (má jen 4 vodiče oproti RJ 45, který jich má 8). Je vhodné jej zapojit do série s telefonním přístrojem a to tak, že přípojka povede nejdříve do modemu a z něj potom do telefonního přístroje (viz. obr.). Modem při připojení k internetu automaticky odpojí telefonní přístroj. Při paralelní připojení (pomocí rozdvojky) se zvednutím telefonního přístroje spojení přeruší.
•
AT příkazy
Modem je ovládán operačním systémem pomocí speciálních AT příkazů, což je průmyslový standart zavedený firmou Hayes pro řízení modemu v příkazovém režimu. Dnešní komunikační programy tyto příkazy používají automaticky, přesto je však užitečné o jejich existenci vědět, protože v případě problémů se jich dá spousta odstranit právě použitím správných AT příkazů. Odeslání AT příkazů do modemu při každém připojení k internetu můžeme nastavit v operačních systémech Windows v Ovládacích panelech / položka Modem / Vlastnosti / tlačítko Upřesnit. Modem můžeme též obsluhovat manuálně např. pomocí programu hyperterminál, který je součástí operačního systému Windows.
Základní AT příkazy: • • • • • •
AT – žádost o odezvu modemu - pokud je modem připojen, odpoví zprávou OK ATA – odpověď na příchozí volání (modem zvedne telefon a naváže spojení) ATD[telefonní číslo] – vytočí dané tel. číslo (např. ATDP416742760) ATH0 – zavěšení linky ATX0 – nedetekuje se oznamovací ani obsazovacího tón ATX3 – detekuje se obsazovací tón a nedetekuje se oznamovací tón
Odpovědi modemu: • • • • • • •
OK – příkaz proveden / hodnota uložena ERROR – při provádění příkazu nastala chyba RING – byl detekován příchozí hovor (někdo volá) BUSY – na lince byl detekován obsazovací tón (volané číslo je obsazeno) CONNECT – spojení bylo úspěšně navázáno NO DIALTONE – modem nerozpoznal oznamovací tón (nastavte ATX3) NO CARRIER – došlo ke ztrátě nosného signálu (ztráta spojení)
Externí modemy bývají vybaveny řadou kontrolek, které ukazují aktuální činnost modemu: • MR Modem Ready – modem je připraven (zapnut) • OH Off Hook – modem zvedl linku • CD Carrier Detect – detekován nosný signál (modemy spojeny) • RD Receive Data – modem přijímá data • SD Send Data – modem odesílá data Výrobci modemů: US ROBOTICS, ZYXEL, WELL
Linkový Protokol PPP •
• •
•
V lokálních sítích se většinou používá linkový protokol ethernet. Pro připojení pomocí modemu se nejčastěji používá linkový protokol PPP (Point-to-Point Protocol), který obsahuje kontrolní součet přenášených dat pro odstranění chyb v přenosu a také ověřuje totožnost uživatele (přihlášení). V operačních systémech Windows lze tento protokol nastavit ve vlastnostech připojení. Výhody telefonického připojení: + dostupnost po celé ČR + nízké pořizovací náklady (nízká cena modemu) Nevýhody telefonického připojení: – uživatel musí mít zavedenu telefonní linku – nízká přenosová rychlost (max. 56 kb/s) – připojení je pouze dočasné (platíme za dobu připojení) – přenosová rychlost záleží na kvalitě linky – v době připojení k internetu není možné telefonovat V dnešní době se už nepoužívá.
ISDN (Integrated Services Digital Network) Digitální síť integrovaných služeb •
Komutované (dočasné) připojení prostřednictvím digitální telefonní linky. ISDN je v podstatě klasickou telefonní sítí, která přešla na digitální provoz. Digitální linka vede až k samotnému uživateli. Využívá se k rychlejšímu připojení domácích uživatelů, nebo malých sítí (2-5 počítačů) k internetu. • ISDN využívá první 3 vrstvy modelu OSI: - síťová: Protokol Q.931 - spojovací: Protokol Q.921 - fyzická: Protokol I.431 - PRI a I.430 - BRI Instalace • Pro připojení koncového uživatele se musí stávající analogová přípojka předělat na digitální. U EuroISDN2 je zpoplatňován každý kanál zvlášť časovou tarifikací v pravidelných intervalech (stanoví operátor), stejně jako analogová linka.. Paušální poplatek za využívání ISDN je však větší. Aby bylo možné připojit počítač k digitální lince, je zapotřebí tzv. ISDN modem (je dražší než modem pro dial-up). Termín ISDN modem je dosti nepřesný, neboť modem je zařízení, které moduluje data z analogové podoby na digitální a naopak. To ale ISDN modem dělat nemusí. Data jsou totiž ponechána v digitální podobě.
Výhody oproti klasické analogové lince: • •
•
ISDN umožňuje souběžné telefonování a přenášení dat. K ISDN lince mohu připojit až 8 různých zařízení schopných digitální komunikace (dig. fax, dig. telefon, počítač, dig. záznamník). Současně ale mohou komunikovat pouze dvě z nich. Původní analogová zařízení (telefony a faxy) k ISDN lince připojit nelze, protože by s ní neuměly pracovat - je ale možné si pořídit speciální adaptér (tzv. terminálový adaptér), přes který je připojit lze. Při přístupu k internetu má ISDN mnohem větší rychlost navazování spojení a přihlašování uživatele do sítě internetového providera. Na analogových linkách se modemy přihlašují půl minuty nebo dokonce déle, u ISDN to trvá zhruba 2 až 3 vteřiny.
Nevýhody ISDN připojení: • • • •
uživatel musí mít zavedenu digitální telefonní linku nízká přenosová rychlost (max. 128 kb/s) připojení je pouze dočasné (platíme za dobu připojení) zastaralá technologie Dnes už se nepoužívá.
• Technologie vysokorychlostního přenosu dat po běžné telefonní lince. Princip ADSL spočívá v tom, že zatímco u klasického telefonního analogového přenosu dat, který je realizován prostřednictvím modemu, je k dispozici přenosové pásmo od 300 Hz do 4 kHz, u ADSL je pro účely přenosu dat vyhrazeno pásmo vyšších frekvencí (25 až 1104 kHz). ADSL tedy využívá volného frekvenčního pásma telefonních přípojek a nenarušuje tudíž běžné hovory. Navíc pracuje s odlišnými rychlostmi přenosu (tzv. asymetrické spojení) směrem ke koncovému uživateli tzv. download nebo také downstream.
•
•
•
•
DSLAM – Nevýhodou této technologie je nutnost existence speciálního zařízení v telefonní ústředně tzv. DSLAM ve vzdálenosti max. 4,8 km od telefonní přípojky. DSLAM je zařízení, které soustředí data od většího počtu ADSL uživatelů, kteří mají potom z tohoto zařízení přístup k různým službám (např. internet). Oddělovač (splitter) - toto zařízení odděluje standardní telefonní hovor od ADSL služby, jedna část signálu je přivedena do ADSL modemu, druhá do telefonního přístroje. Obdobně dochází k rozdělení signálu i na straně ústředny. Agregace – Agregace znamená, že všichni uživatelé ADSL, kteří jsou připojeni k jednomu DSLAMU, se sejdou v jedné ATM přípojce (vysokorychlostní optická přípojka), kde se přenosová kapacita agreguje (rozdělí) mezi uživatele v poměru 1:50 respektive 1:20. V praxi to znamená, že pokud se připojí dostatečný počet uživatelů a všichni najednou začnou stahovat objemově náročné soubory, např. MP3 soubory nebo video, může dojit k zpomalení přípojky ADSL. Cena - v současnosti nabízí ADSL mnoho společností (např. O2, T-Mobile, Vodafone, GTS, UPC atd.) v cenách od 300 Kč za 2048/256 kb/s až do 2500 Kč za 25600/2048 kb/s. (download/upload)
Výhody a Nevýhody ADSL Výhody: • možnost použití stávající telefonní linky • nízké náklady na zřízení (některé firmy nabízejí ADSL s nulovými zřizovacími poplatky) • trvalé připojení (24 hodin denně) • dostatečná rychlost (např. pro přehrávání internetové televize)
Nevýhody: • uživatel musí mít zavedenu telefonní linku připojenou k ústředně s DSLAM (jen větší města) • vyšší měsíční náklady • agregace (1:50 nebo 1:20) • větší zpoždění odezvy (ADSL není vhodné např. pro hraní síťových her)
• •
•
•
Mikrovlnné linky jsou další způsob připojení k internetu, tentokrát bezdrátovou technologií. Pracují na mnoha kmitočtových pásem a existuje i spousta výrobců a technologií. Hlavní nevýhodou klasických pevných linek jsou náklady na pokládaní kabeláže. Vlastní princip bezdrátového připojení spočívá v tom, že se uživatel pomocí příslušného koncového zařízení spojí s příslušným přípojným bodem (základnovou stanicí) prostřednictvím směrové antény (musí být mezi nimi přímá viditelnost). Používaná frekvence přenosu je dnes obvykle kolem 2,4 GHz. Odesílaná data je při převádění z počítače nejprve nutné převést na modulovaný signál, který se mezi základnovou stanicí a uživatelem se šíří formou mikrovlnného signálu. Zpoplatnění této služby se liší podle poskytovatele. Velkou část ceny tvoří počáteční instalační poplatek, proto se koncová zařízení většinou pronajímají. Vlastnosti a kvalita bezdrátového připojení jsou ovlivňovány několika činitely. Nejdůležitější je kvalita signálu v lokalitě, kde se uživatel nachází. Mezi velké nevýhody patří vysoký instalační poplatek.
Výhody a Nevýhody Výhody: • připojení k internetu vyšší rychlostí (až 2 Mb/s) • rychlá odezva (ping) • permanentní garantované (rychlost nesmí klesnout pod stanovenou hranici) připojení k internetu 24 hodin, 7 dnů v týdnu, 365 dnů v roce bez omezení. • není potřeba telefonní linka nebo přípojka kabelové televize.
Nevýhody: • • • •
vyšší instalační poplatek a pořizovací cena přípojného zařízení vyšší měsíční paušál zpomalení přenosu za špatného počasí přijímací anténa musí být v dosahu signálu a musí být zajištěna přímá viditelnost na přípojný bod
Wi-Fi (Wireless Fidelity) • Technologie bezdrátového přenosu dat fungující podle standardu 802.11 V současnosti se používají tři varianty standardu 802.11: • Varianta 802.11b – pracuje v bezlicenčním (volném) frekvenčním pásmu 2,4 GHz (pracují v něm i další bezdrátová zařízení např. zařízení s technologií Bluetooth) s max. přenosovou rychlostí 11 Mb/s. • Varianta 802.11g – pracuje ve stejném frekvenčním pásmu jako 802.11b a je s ní zpětně kompatibilní, dosahuje však max. přenosové rychlosti 54 Mb/s. • Varianta 802.11a – pracuje v licencovaném frekvenčním pásmu 5GHz, takže je potřeba pro jeho využívání vlastnit povolení od telekomunikačního úřadu. Maximální přenosová rychlost je 54 Mb/s. •
Přenosová rychlost také záleží na vzdálenosti a viditelnosti vysílače a přijímače.
• Dosah signálu výrazně ovlivňují použité antény. Ty určují velikost plochy na níž bude možné síť využít. Při volbě antény je rozhodující její zisk. Ten se uvádí v decibelech (dB) a zjednodušeně řečeno platí, že čím větší zisk, tím vzdálenější signál je anténa schopna zachytit. Při přímé viditelnosti je možné se s pomocí kvalitní vnější směrové antény připojit až na vzdálenost 3 km. V budovách se maximální dosah drasticky snižuje na pouhých 30 – 100 m v závislosti na použitém stavebním materiálu. • Každé zařízení které používá bezdrátovou technologii Wi-Fi musí mít Wi-Fi certifikaci.
Bezdrátové sítě lze budovat: • jako peer-to-peer (ad hoc) sítě, tzn. vzájemné bezdrátové propojení rovnocenných stanic. Nevýhodou je, že se všechny stanice musí nacházet ve vzájemném dosahu => při použití běžných Wi-Fi karet se zabudovanou anténkou je tedy propojení možné v pouze v rámci jedné místnosti nebo bytu. • jako sítě s infrastrukturou přístupových bodů – zde nekomunikují jednotlivé stanice přímo mezi sebou, ale prostřednictvím přístupových bodů tzv. Access Pointů (AP). Access point zprostředkovává vzájemnou komunikaci jednotlivých wireless zařízení (notebooky s PCMCIA Wi-Fi kartou, PDA s bezdrátovým modulem, stolní počítače s Wi-Fi kartou či USB modulem atd.) vyskytujících se v jeho dosahu, případně propojuje (routuje) komunikaci mezi pevnou a bezdrátovou sítí.
Výhody a Nevýhody Wi-Fi Výhody: • běžné antény pokryjí několik desítek až stovek čtverečních metrů, velké vnější antény i kilometry • pro provozování Wi-Fi sítě nejsou potřeba žádná povolení (kromě 802.11a) a poplatky • snadná instalace • nízké pořizovací náklady • ve velkých evropských městech existují veřejné Wi-Fi sítě, skrze které je možné se zdarma připojit k internetu Nevýhody: • nízká bezpečnost přenášených dat • do sítě se mohou „nabourat“ nepovolané osoby (tzv. warchalking) • na delší vzdálenosti nutná přímá viditelnost • nefunguje při hustém dešti
Mobilní Připojení GPRS (General Packet Radio Service) •
•
Technologie určená pro přenos dat v mobilních sítích GSM., která je založena na posílání malých balíčků informací tzv. paketů, stejně jako v internetu. Paket je skupina instrukcí, či dat, která jsou předávána jako jeden celek mezi jednotlivými uzly sítě. Pakety obsahují vlastní přenášená data a hlavičku s informací odkud paket odchází a jaký je jeho cíl. Pakety putují v tzv. timeslotech – to jsou části jednotlivých kanálů (vysílacích frekvencí), na kterých probíhá komunikace s mobilním zařízením. Každý kanál obsahuje osm timeslotů. Teoreticky by tedy uživatel mohl využívat všech osm timeslotů najednou, mobilní operátoři však omezili jejich počet na pět. Při přetížení sítě jsou jako první redukovány GPRS přenosy (operátor může odebrat i všechny timesloty). Není tedy zajištěna stálá rychlost ani bezvýpadková funkčnost služby. Dalším faktorem, který ovlivňuje rychlost přenosu dat přes GPRS, je použité kódovací schéma. Používají se čtyři s označením CS0 až CS3 (CS = Coding Schema). Liší se v nabízeném poměru zabezpečení přenášených dat vůči chybám a rychlosti. Čím vyšší je použité kódování, tím je přenos náchylnější k chybám (a je proto velmi závislý na kvalitě signálu). Se snižujícím se číslem kódováni klesá Rychlost na timeslot rychlost, ale přenos se stává spolehlivějším. Schéma V praxi jsou tyto rychlosti nižší, neboť také záleží na kvalitě signálu, vnějším rušení, vzdálenosti od vysílače a na jeho vytíženosti atd.
CS1 CS2 CS3 CS
9,1 kb/s 13, kb/s 15,60 kb/s 21,0 kb/s
Tabulka max. teoretických rychlostí jednotlivých kódovacích schémat.
Rychlost GPRS •
Podle počtu podporovaných timeslotů jsou zařízení využívající GPRS (mobilní telefony, GPRS modemy) označovány pomocí tzv. tříd (class). Jejich celkem dvanáct. Nejpomalejší je první třída, nejrychlejší třída dvanáctá. Třída GPRS 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10 11 12
•
• •
Počet timeslotů download 1 2 2 3 2 3 3 4 3 4 4 4
Počet timeslotů upload 1 1 2 1 2 2 3 1 2 2 3 4
Max. počet timeslotů současně 2 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 5
Výpočet maximální rychlosti připojení pomocí technologie GPRS není těžký. Potřebujeme jen vědět jaký je počet použitých timeslotů (lze zjistit z GPRS třídy vašeho telefonu) a použité schéma kódování. Telefony mají často podporovaný počet timeslotů udán číslem, např.: 4+1. Znamená to, že pro download jsou k dispozici 4 timesloty a pro upload 1. rychlost kb/s (kódování) x počet timeslotů = výsledná rychlost připojení v kb/s Sestavení spojení (připojení) je vcelku rychlé (cca 10 sekund). Čím vyšší je číslo kódování, tím je přenos náchylnější k chybám (a je proto velmi závislý na kvalitě signálu). Se snižujícím se číslem kódováni klesá rychlost, ale přenos se stává spolehlivějším.
Pořizovací náklady • •
Cena telefonu se může pohybovat od 2000,- Kč až do několika desítek tisíc Kč. Telefony s vyšší třídou GPRS dokáží využít více timeslotů, pokud je dostanou k dispozici. Tyto mobily jsou ale zpravidla dražší. Komunikaci mobilu s PC lze realizovat pomocí datového kabelu (COM či USB), IrDA (infraport) či Bluetooth.
Provozní náklady •
GPRS patří k rychlostně pomalejším možnostem připojení. Platí se za přenesená data (obvykle kB), nikoliv za čas strávený připojením. Výhody: • Mobilní připojení dostupné na 98 % území ČR. • Možnost stálého připojení za paušální měsíční poplatek. • V případě, že nemáte bezlimitní tarif, platíte za přenesená data a ne za čas na internetu (výhodné oproti modemu při běžném surfování a čtení on-line). • Provozní náklady jsou při srovnání s modemovým a ISDN připojením řádově stejné. Nevýhody: • Pomalé připojení – rychlostně srovnatelné s modemem. • Závislé na kvalitě signálu a aktuálním zatížení mobilní sítě – není garantována rychlost ani dostupnost služby (situace se ale zlepšuje). • Energeticky závislé na akumulátoru mobilního telefonu (pokud používáte PCMCIA kartu či externí GSM zařízení s napájením z el. sítě, tato starost odpadá).
CDMA (Code Division Multiple Access)
• Jedná se o čistě datovou síť, neumožňuje tedy přenos hlasu. • Rychlost připojení záleží na počtu uživatelů připojených do stejného sektoru. • Standard CDMA doposud používají hlavně sítě mobilních operátorů, ale zdaleka není tak rozšířený jako standard GSM, který používá ve světě odhadem desetkrát více mobilních operátorů než CDMA. • Datové rychlosti budou dosahovat několikanásobku současných rychlostí GPRS, kdy se předpokládá dosahovaná rychlost i přes 512 kb/s. Výhody: • Dostupnost • Nejrychlejší mobilní připojení • Rychlejší odezva (ping) než u EDGE Nevýhody: • Rychlost závisí na počtu uživatelů připojených do stejného sektoru. • Vyšší měsíční paušál CDMA O2: 822,4 kbit/s CDMA U:fon: 452,8 kbit/s
EDGE (Enhanced Data for GPRS Evolution) • Technologie EDGE pro vysokorychlostní datové přenosy je v podstatě vylepšená technologie GPRS (používá lepší kódování a vylepšenou modulaci signálu). Je tak možné dosáhnout přenosové rychlosti až max. přenosové rychlosti 236 kb/s pro download a 118,4 kb/s pro upload. Výhody: • Není třeba dokupovat žádné zařízení – k připojení lze použít mobilní telefon vybavený technologií EDGE. Nevýhody: • Dostupnost - Z českých operátorů má největší pokrytí v tuto chvíli O2 a T-mobile kteří na svých stránkách udávají pokrytí EDGE na všech místech, kde je signál operátora. Operátor Vodafone má horší pokrytí západních Čech a severních Čech, kde se často můžeme setkat pouze s GPRS.
Satelitní Připojení • Existují 2 druhy satelitního připojení, jedná se o připojení Jednosměrné a Obousměrné. • Princip přenosu dat přes satelit spočívá v tom, že velmi široké přenosové pásmo s kapacitou mnoha Mbit/s je sdíleno všemi uživateli – každý má přidělenu část přenosového pásma. Zásadní nevýhodou je, že jde pouze o jednosměrný přenos dat, ta putují pouze směrem k uživateli. Uživatel tedy potřebuje ještě jiné připojení k internetu (např. telefonní linku), kterým bude posílat požadavky na zaslání dat, což není příliš pohodlné. Navíc nejde o připojení k Internetu v pravém slova smyslu, spíše jde o přístup k Internetu. Uživatel totiž posílá své požadavky do distribučního centra, které mu pak zašle přes satelit požadovaná data. Tento typ připojení je tak vhodné použít především pro stahování velkých objemů dat. • Využití satelitních technologií pro přístup k internetu je velmi problematické, vyplatí se ho zpravidla použít pouze tam, kde není dostupná jiná vhodná metoda připojení.
•
•
•
obousměrný přenos dat - odpadá nutnost vlastnit ještě jiné připojení k Internetu. Data směrem od uživatele však putují podstatně nižší rychlostí, jde tedy o asymetrický přenos (data putují každým směrem jinou rychlostí). V tomto případě však jde o plnohodnotné připojení k Internetu, a asymetrická forma přenosu nemusí být na škodu, protože uživatelé data především stahují. Nabídka satelitního připojení k Internetu je rozmanitá, vzhledem k dostupnosti signálu se navíc nemusí uživatel soustředit pouze na domácí nabídku, ale může využít služeb prakticky všech evropských společností zabývajících se tímto typem připojení. Podmínkou je pouze pokrytí České republiky signálem družice, což by však neměl být problém. Cenové podmínky bývají často velmi zajímavé, vysoké naopak bývají instalační poplatky spojené s nákupem potřebného technického vybavení a instalací satelitní antény. Samotné připojení je pak nejčastěji zpoplatňováno podle objemu přenesených dat, jde tedy o tzv. počítané linky, ale výjimkou nejsou ani nepočítané připojení. Satelitní technologie mají navíc jednu pro některé uživatele velmi nepříjemnou vlastnost.Vzhledem ke vzdálenosti geostacionárních družic od Země trvá přibližně čtvrt sekundy, než je vyslaný signál přijat druhou stranou. Na požadavek tak může uživatel dostat odpověď nejdříve po půl vteřině, to však může být podstatným omezením pro aplikace pracující v reálném čase, které se tak stávají prakticky nepoužitelnými či alespoň velmi nepohodlnými. Jde především o služby telefonování po Internetu, videokonference, vzdálený přístup k počítačům nebo online hry.
Pevná Linka • Pevná linka je jedním z nejspolehlivějších, ale také nejdražších způsobů připojení k internetu. Uživatel má zbudovánu, nebo si pronajímá samostatnou linku (metalické nebo pro větší rychlosti optické spojení) přímo k poskytovateli připojení. Výhody: • vysoká rychlost připojení (až 2 Gb/s) • stabilní, nesdílené a garantované připojení • časově neomezené připojení • nezávislost na počasí nebo kvalitě signálu • vhodné pro připojení firemních sítí Nevýhody: • vysoké pořizovací náklady – náklady na zbudování přípojky • vysoké provozní náklady
Kabelová televize • V dnešní době nabízejí připojení k internetu také kabelové televize (např. UPC a Karneval). K připojení stačí počítač vybavený síťovou kartou a kabelový modem. Výhody: • nízké zřizovací poplatky • vysoká rychlost připojení (až 6 Mb/s) • časově neomezené připojení Nevýhody: • malá dostupnost – pouze domy s více uživateli ve větších městech