Autor:
Mgr. Petra Junková
Název školy:
Základní škola, Radiměř, okres Svitavy
Číslo projektu :
CZ. 1.07/1.4.00/ 21.0081
Název šablony klíčové aktivity:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Vzdělávací oblast:
Dějepis
Ročník:
9
Téma hodiny:
Únor 1948 v ČSR a události poúnorové
Označení:
VY_32_INOVACE_39_Únor 1948 v ČSR a události poúnorové
Datum vytvoření:
1.3.2012
Únor 1948 v Československu
Volby v roce 1946 vyhráli …........................................, a tak zesílil vliv …......................................... na Československo, které pod jeho vlivem muselo odmítnout i Marshallův plán. Jeho odmítnutím se výrazně zpomalila poválečná obnova naší ekonomiky. Navíc v roce 1947 přišlo …................................ a tím i neúroda. Začal bujet ….................................. lidé neměli na potraviny, napětí ve společnosti stoupalo. KSČ toho využila a vyžádala si dodávky obilí ze ….......................... . „Rudý bratr“ nás zachraňoval podruhé. Dále komunisté prosadili placení tzv. …..........................................., tím se také chtěli zalíbit dělnické třídě. Komunisté nastrkávali své agenty i do …..............................................................., vytvářeli si v nich levicové křídlo a tím je rozvraceli. Vše kontrolovali ….................................................. . Ministr vnitra ( též člen KSČ) postupně nahrazoval …................................................... SNB ( …......................................................................... - dnešní policie) komunisty . Každého ministra nechali komunisté hlídat členy tajné služby později zvané StB ….................................................. . StB fungovala jako t........................... p...................., sledovala po roce 1948 každý projev nesouhlasu s režimem. Proti tomu všemu se začali v únoru 1948 bouřit …............................................. a hrozili demisí. Bylo jich však jen …...., takže kdyby Beneš jejich demisi přijal menšinu by komunisti doplnili svými členy a tím by fakticky přejali ….................................. . Nekomunističtí ministři čekali na postoj …......................, pokud by se k nim přidala, musely by být nové ….............................. a ty už by komunisté asi nevyhráli. Členové …........................ však podpořili KSČ. …......února 1948 podalo tedy demisi jen …... ministrů a čekalo se jen na to, …................................. …......................................................................................................................................................... . Komunisté začali organizovat nátlak na prezidenta Beneše- na Staroměstském náměstí obrovská demonstrace dělníků – posláni sem …..................., na 24.února svolána generální ….................., jí se zúčastnily …............................... . Komunisté vytvořili ozbrojenou složku tzv. …...................................., což byli členové KSČ z řad dělníků vyzbrojeni …...................... . Jediným veřejným vystoupením proti KSČ byla delegace …....................................................... kteří přišli za Benešem. Ten byl již velmi nemocný a tak 25.února 1948 – demisi …................................. …..............................., bál se totiž i vojenského útoku ze …................................ . Tím začala …....... letá éra komunistického ….............................................................. . Komunisté sice oficiálně nezrušili ostatní ….........................................................., ale do jejich
vedení nasadili své lidi.ČSSD se včlenila do …......... . Komunisté byli dosazování na …....................................................................................., v soudnictví, státní správě, školách , továrnách. 9. května 1948 byla přijata nová …............................., do níž bylo už začleněno i …................ …................................................................................... …..................... . Československo se stalo lidově ….......................... státem.. Beneš tuto ústavu odmítl podepsat. Ve stejné době proběhly ….................................................................................................................. . Voliči dostali k dispozici ….................................................. tzv. …..................................... , na níž bylo 70% komunistických kandidátů. Opozice …................................. .Jednotnou kandidátku volilo ….............% voličů , nyní už i ze strachu z KSČ. Prezident Beneš abdikoval a v červnu 1948 se prezidentem stal ................................................... . Komunisté přijímali zákony, které jim usnadňovaly udržení moci – zákon o jednotné škole – dílo Z....................... N......................, v říjnu 1948 zákon o zřízení táborů …..................... …........... TNP, zákon na ochranu lidově demokratické republiky aj. Razili heslo :“ Kdo nejde …......,jde …...........“. Do funkce předsedy vlády se dostal ….................................................................. a když v roce 1953 Gottwald zemřel stal se tzv.“ …..................................“ prezidentem.
50.léta pak komunisté naplnili pronásledováním …........................................................... .Ještě v roce 1948 se zřejmě obětí nátlaku komunistů stal ministr zahraničí J.............. M..............................., jež zemřel pádem nebo skokem z okna Č.......................................... p............................. .
Porovnej ,čím se lišil znak Česoslovenska z doby totality , užívaný v letech 1960 – 1990, od současného znaku? Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s
pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá. …..................................................................................................................................................... V letech 1957- 1968 byl 3.komunistický prezidentem A.............................. N................................ .
Jeho nástupcem se stal L........................ S............................. .Během 2.světové války vedl 1.československý armádní sbor na východní frontě. Prezidentem byl v letech 1968 – 1975. Po invazi vojsk varšavské smlouvy se podílel na procesu tzv. …........................................
Jeho následovníkem a posledním komunistickým prezidentem u nás byl G......................... H............ Za druhé světové války byl odpůrcem Tisova režimu, aktivně se účastnil S................................ n................ p...................... .Ve funkci prezidenta byl v letech 1975-1989. Zemřel v roce 1991 v Bratislavě.Od května 1971 byl generálním tajemníkem ÚV KSČ.
Předsedou vlády za jeho prezidentování byl L.......................... Š............................ .
Generálním tajemníkem KSČ byl v letech 1987-1989 i M......................... J............................... .
Jejich opakem tzv. obrodným komunistou a symbolem „ pražského jara „ 1968 se stal A............................... D............................. .
Únor 1948 v Československu - řešení
Volby v roce 1946 vyhráli komunisté, a tak zesílil vliv Sovětského svazu na Československo, které pod jeho vlivem muselo odmítnout i Marshallův plán. Jeho odmítnutím se výrazně zpomalila poválečná obnova naší ekonomiky. Navíc v roce 1947 přišlo velké sucho a tím i neúroda. Začal bujet černý trh lidé neměli na potraviny, napětí ve společnosti stoupalo. KSČ toho využila a vyžádala si dodávky obilí ze SSSR . „Rudý bratr“ nás zachraňoval podruhé. Dále komunisté prosadili placení tzv. milionářské dávky., tím se také chtěli zalíbit dělnické třídě. Komunisté nastrkávali své agenty i do nekomunistických stran, vytvářeli si v nich levicové křídlo a tím je rozvraceli. Vše kontrolovali sovětští komisaři . Ministr vnitra ( též člen KSČ) postupně nahrazoval členy SNB Sboru národní bezpečnosti - dnešní policie) komunisty . Každého ministra nechali komunisté hlídat členy tajné služby později zvané StB Státní tajná bezpečnost . StB fungovala jako tajná policie, sledovala po roce 1948 každý projev nesouhlasu s režimem. Proti tomu všemu se začali v únoru 1948 bouřit nekomunističtí ministři a hrozili demisí. Bylo jich však jen 12, takže kdyby Beneš jejich demisi přijal, menšinu by komunisti doplnili svými členy a tím by fakticky přejali moc ve státě . Nekomunističtí ministři čekali sociální demokracie, pokud by se k nim přidala, musely by být nové volby a ty už by komunisté asi nevyhráli. Členové sociální demokracie však podpořili KSČ. 20.února 1948 podalo tedy demisi jen 12 ministrů a čekalo se jen na to, zda demisi přijme prezident E.Beneš. . Komunisté začali organizovat nátlak na prezidenta Beneše- na Staroměstském náměstí obrovská demonstrace dělníků – posláni sem z donucení., na 24.února svolána generální stávka, jí se zúčastnily 2 miliony lidí . Komunisté vytvořili ozbrojenou složku tzv.lidové milice, což byli členové KSČ z řad dělníků vyzbrojeni zbraněmi . Jediným veřejným vystoupením proti KSČ byla delegace vysokoškoláků ,kteří přišli za Benešem. Ten byl již velmi nemocný, a tak 25.února 1948 – demisi přijal., bál se totiž i vojenského útoku ze SSSR. . Tím začala 40- letá éra komunistického totalitního režimu. . Komunisté sice oficiálně nezrušili ostatní politické strany, ale do jejich vedení nasadili své lidi.ČSSD se včlenila do KSČ . Komunisté byli dosazování na významné posty v soudnictví, státní správě, školách , továrnách.
9. května 1948 byla přijata nová ústava, do níž bylo už začleněno i …................ …............ . Československo se stalo lidově demokratickým státem.. Beneš tuto ústavu odmítl podepsat. Ve stejné době proběhly první nedemokratické volby . Voliči dostali k dispozici jen jeden druh volebních lístků tzvv. jednotnou kandidátku , na níž bylo 70% komunistických kandidátů. Opozice neexistovala .Jednotnou kandidátku volilo 90.% voličů , nyní už i ze strachu z KSČ. Prezident Beneš abdikoval a v červnu 1948 se prezidentem stal Klement Gottwald . Komunisté přijímali zákony, které jim usnadňovaly udržení moci – zákon o jednotné škole – dílo Zdeňka Nejedlého, v říjnu 1948 zákon o zřízení táborů nucených prací TNP, zákon na ochranu lidově demokratické republiky aj. Razili heslo :“ Kdo nejde s námi, jde proti nám.“. Do funkce předsedy vlády se dostal Antonín Zápotocký, a když v roce 1953 Gottwald zemřel, stal se tzv.“ dělnickým“ prezidentem.
50.léta pak komunisté naplnili pronásledováním odpůrců režimu. .Ještě v roce 1948 se zřejmě obětí nátlaku komunistů stal ministr zahraničí Jan Masaryk., jež zemřel pádem nebo skokem z okna Černínského paláce .
Porovnej ,čím se lišil znak Česoslovenska z doby totality , užívaný v letech 1960 – 1990, od současného znaku? Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.
…..................................................................................................................................................... V letech 1957- 1968 byl 3.komunistický prezidentem Antonín Novotný .
Jeho nástupcem se stal Ludvík Svoboda. .Během 2.světové války vedl 1.československý armádní sbor na východní frontě. Prezidentem byl v letech 1968 – 1975. Po invazi vojsk varšavské smlouvy se podílel na procesu tzv. normalizace.
Jeho následovníkem a posledním komunistickým prezidentem u nás byl Gustáv Husák. Za druhé světové války byl odpůrcem Tisova režimu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. .Ve funkci prezidenta byl v letech 1975-1989. Zemřel v roce 1991 v Bratislavě.Od května 1971 byl generálním tajemníkem ÚV KSČ.
Předsedou vlády za jeho prezidentování byl Lubomír Štrougal .
Generálním tajemníkem KSČ byl v letech 1987-1989 i Milouš Jakeš .
Jejich opakem tzv. obrodným komunistou a symbolem „ pražského jara „ 1968 se stal Alexandr Dubček .
