Činnost soukromého exekutora při výkonu soudního rozhodnutí

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Činnost soukromého exekutora při výkonu soudního rozhodnutí Diplomová práce

JUDr. Hana Kelblová

Bc. Martina Černá

Vedoucí diplomové práce

Zpracovatel diplomové práce

BRNO 2008

PODĚKOVÁNÍ:

Děkuji JUDr. Haně Kelblové za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a které mi pomohly při vypracování diplomové práce, a také za čas, který mi věnovala.

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu.

V Ořechově dne 26. května 2008

………………………………… Bc. Martina Černá

ABSTRAKT:

Tato diplomová práce se zabývá činností soukromého exekutora při výkonu soudního rozhodnutí. V práci je popsán postup a činnost exekutora od zahájení řízení až po jeho skončení vymožením pohledávky. Zabývala jsem se především vymáháním pohledávek na peněžitá plnění. Každý se způsobů exekuce je zde popsán a dále jsou v práci uvedena doporučení, jak se zachovat, aby k nařízení exekuce nedošlo a pokud je již nařízena, co dělat, aby byla co nejdříve skončena.

ABSTRACT:

These diploma work engage in action of private executor in enforcement of decree. At work is described action of executor from opening the trial to the end of this trial. I engaged above all enforcement demand on monetary claims. I described here every way of execution. Again are at work commendation, how shall man conserve to man avoid execution. And if the execution exist already, what's to be done, as to been as soon as possible closure.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: OSŘ

Občanský soudní řád,

EŘ

Exekuční řád,

ObčZ

Občanský zákoník,

ObchZ

Obchodní zákoník,

SJM

společné jmění manželů.

Obsah: 1.

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 6

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................................................. 8

3.

2.1.

Cíl práce.................................................................................................................8

2.2.

Metodika ................................................................................................................9

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................................... 10

3.1.

Institut soukromého soudního exekutora.............................................................10

3.1.1.

Postavení a pravomoci soukromého exekutora ...........................................10

3.1.2.

Předpoklady pro jmenování exekutorem, zánik exekutorského úřadu ........11

3.2.

Průběh exekučního řízení.....................................................................................12

3.2.1.

Účastníci řízení ............................................................................................12

3.2.2.

Exekuční titul a vykonatelné soudní rozhodnutí..........................................13

3.2.3.

Nařízení exekuce..........................................................................................14

3.2.4.

Exekuční příkaz ...........................................................................................18

3.2.5.

Odklad exekuce............................................................................................20

3.2.5.1.

Ochrana povinného ..............................................................................23

3.2.5.2.

Ochrana třetích osob ............................................................................24

3.2.6.

Zastavení exekuce........................................................................................25

3.2.7.

Způsoby provedení exekuce ........................................................................27

3.2.7.1.

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ........................................28

3.2.7.2.

Přikázání pohledávky...........................................................................31

3.2.7.3.

Prodej movitých věcí ...........................................................................37

3.2.7.4.

Prodej nemovitostí ...............................................................................41

3.2.7.5.

Prodej podniku.....................................................................................45

3.2.8.

Skončení exekuce ........................................................................................48

3.2.9.

Shrnutí..........................................................................................................49

3.3.

Náklady exekuce..................................................................................................49

3.3.1.

Odměna exekutora .......................................................................................50

4.

DISKUZE.............................................................................................................................................. 52

5.

ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 54

6.

LITERATURA ..................................................................................................................................... 57

1. Úvod Předmětem této diplomové práce je problematika exekucí, jejich výkonu a průběhu celého exekučního řízení. Dle mého názoru je toto téma v dnešní době velmi aktuální. Bohužel exekucí neustále přibývá, což je způsobeno velkou dostupností rozličných půjček a spotřebitelských úvěrů. Na našem trhu působí velká řada úvěrových společností a také společností odkupujících pohledávky jiných firem a zabývajících se jejich vymáháním. V dnešní složité době se mnoho lidí více či méně díky svému vlastnímu přičinění dostává do situace, kdy je na některý jejich závazek vyhlášena exekuce. Většina dlužníků vůbec neví, jaké důsledky pro ně exekuce bude mít. Často si na vyřešení stávající exekuce půjčí další peníze a dostávají se tak do začarovaného kruhu, ze kterého pro ně vede jen velmi obtížná cesta. Protože jsou lidé vystaveni masivní kampani bank a všemožných bankovních i nebankovních institucí, které nabízí půjčování peněz na cokoli, stále více jich podléhá a žije na dluh. V současnosti se život na dluh stal naprosto normální věcí. Dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, že si půjčujeme na pořízení bydlení, auta, ale ani nad pořízením vybavení bytu, dovolených a dalších věcí na dluh. Exekuce jsou nařizovány jak na závazky fyzických osob, tak i na závazky fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Půjčovat si peníze k podnikatelským účelům je dnes naprosto běžné a z ekonomického hlediska i výhodnější a levnější než celý podnik a veškeré investice financovat z vlastních zdrojů. Mnohé firmy však neodhadnou své možnosti a potom dochází k situacím, kdy nejsou schopny své závazky splácet a dostávají se tak do tíživé situace, která může skončit až prohlášením exekuce a bankrotem firmy. Exekuce a celé exekuční řízení jsou stále častějším prostředkem získávání splatných pohledávek, které dlužníci dobrovolně a včas nesplatili. Dokazuje to rostoucí množství exekucí a také velmi rozmanitá výše vymáhaných pohledávek. Exekuce nabývají na významu od roku 2001, kdy byl přijat zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti tzv. exekuční řád. Před přijetím tohoto zákona mohly exekuce, v OSŘ souhrnně nazývané výkon rozhodnutí, vykonávat pouze soudy. Jejich rozhodování však bylo velmi zdlouhavé a často také nepředvídatelné. Oprávnění proto raději volili jinou

6

cestu, jak získat svoji pohledávku. Věřitelé se často raději uchylovali k podávání návrhů na konkurz, k mimosoudnímu vyrovnání nebo prostě své exekuční tituly vůbec nepoužili. Po zavedení exekučního řádu však došlo k průlomu a věřitelé začali ve velké míře využívat služeb soukromých soudních exekutorů. Vymáhání splatných pohledávek se tak totiž stalo mnohem rychlejší a efektivnější než v dřívějších dobách a věřitelé získali větší šance na splacení zmíněných pohledávek.

7

2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem této diplomové práce je podat ucelený pohled na průběh exekučního řízení prováděného soukromým soudním exekutorem. Ve své práci se pokusím seznámit i laického čtenáře s postupy a metodami, které mohou být soukromým exekutorem využity při výkonu soudního rozhodnutí, jaké má exekutor postavení a pravomoci. Ve své práci se budu zabývat vymáháním pohledávek na peněžitá plnění. Dále bych také v této práci chtěla naznačit a uvést některá doporučení, co dělat, aby k exekuci nedošlo, a když už je exekuce nařízena, jak postupovat, aby byla co nejdříve splacena vymáhaná pohledávka a exekuce skončena. Protože čím déle exekuční řízení trvá, tím jsou vyšší úroky na vymáhané pohledávce a tím vyšší je také odměna exekutora a celkové náklady exekuce, které musí dlužník také zaplatit.

8

2.2. Metodika Po stanovení cíle práce a prostudování odborné literatury zpracuji získané poznatky a informace

a s jejich pomocí budu analyzovat jednotlivé způsoby provedení exekuce

na peněžité plnění. Hlavním zdrojem informací pro tuto diplomovou práci je odborná literatura a také dlouhodobá praxe na exekutorském úřadu. Tato diplomová práce není striktně členěna na teoretickou a praktickou část. Poznatky z praxe a uplatňování některých postupů v praxi je začleněno přímo do teorie, protože si myslím, že v tomto případě je to názornější a lepší pro pochopení celé problematiky. Práce je postavena na teoretických poznatcích, které jsou podloženy praxí. V práci jsem také uvedla některé vzory písemností užívané v praxi. Každý z uvedených způsobů exekuce bude zhodnocen z hlediska razantnosti, účinnosti a dopadů na povinného. Při hodnocení jednotlivých způsobů exekuce bude využito poznatků, které jsem získala vykonáváním praxe na exekutorském úřadě. V práci také budou uvedena některá doporučení, jak se chovat, aby k exekuci nedošlo, a dále potom doporučení co dělat, když už je exekuce nařízena, aby měla co nejmenší ekonomický a sociální dopad na povinného.

9

3. Vlastní práce 3.1. Institut soukromého soudního exekutora Institut soukromých soudních exekutorů byl v našem právním systému zakotven teprve v nedávné době, přesněji ho do praxe uvádí zákon č. 120/2001 Sb. ze dne 28. února 2001, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, tzv. exekuční řád. Hlavním cílem přijetí tohoto zákona a cílem zákona samotného bylo usnadnit oprávněným osobám domoci se svého plnění od povinných snazší a samozřejmě také rychlejší cestou než cestou zdlouhavého soudního řízení. Exekuční řád je zásadním pozitivním průlomem do současného stavu vymáhání práva a pohledávek, protože zajišťuje věřitelům účinný a efektivní nástroj jejich vymáhání. Exekutoři, kteří tvoří jádro exekutorského stavu, byli vybráni během roku 2001, kdy proběhla výběrová řízení organizovaná Ministerstvem spravedlnosti. Statut exekutora je dán Ústavou, Listinou základních práv a svobod, exekučním řádem, prováděcími předpisy a předpisy stavovskými.

3.1.1. Postavení a pravomoci soukromého exekutora Podle již zmiňovaného zákona č. 120/2001 Sb. má exekutor při výkonu své exekuční činnosti postavení veřejného činitele, proto výkon prováděný exekutorem je považován jako výkon prostřednictvím soudu. Přestože má exekutor zákonem dané rozsáhlé pravomoci a kompetence, neztrácí povahu soukromoprávního subjektu. Exekutor je osoba určená a zplnomocněná státem k nucenému výkonu rozhodnutí, ve svém rozhodování je vázán pouze Ústavou, zákony, mezinárodními smlouvami a jinými všeobecně závaznými právními předpisy. Soukromý soudní exekutor má v rámci svých pravomocí právo žádat poskytnutí součinnosti od třetích osob. Exekutor má právo požadovat a získat potřebné sdělení od soudů, orgánů státní správy a samosprávy, obcí a jejich orgánů, notářů, advokátů,

10

právnických a fyzických osob, orgánů Policie České republiky, bank, spořitelen, úvěrových družstev, pojišťoven, investičních společností a fondů, obchodníků s cennými papíry, penzijních fondů, poštovních úřadů, provozovatelů telekomunikačních služeb, vydavatelů tisku, dopravců a zasilatelů. Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost co nejdříve a bez zbytečného odkladu, pokud tak neučiní, odpovídají oprávněnému a exekutorovi za škodu, která tímto jejich prodlením oprávněnému nebo exekutorovi vznikla. Exekutor však má také určité povinnosti při výkonu exekuční činnosti. Jeho hlavní povinností je zachování mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají také zaměstnanci exekutora pověření provedením jednotlivých úkonů podle zákona. Mlčenlivosti může exekutora zprostit jen orgán Komory a to jen ve zvláště důležitých případech. Dále může exekutora povinnosti mlčenlivosti zprostit účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost týká. Jinak má exekutor povinnost zachovávat mlčení o skutečnostech, které by se mohly dotýkat oprávněných zájmů účastníků řízení. Ve všech ostatních případech je exekutor povinen mlčenlivost zachovávat

3.1.2. Předpoklady pro jmenování exekutorem, zánik exekutorského úřadu Aby mohl být exekutor jmenován, musí splňovat určité stanovené předpoklady. Těmito předpoklady jsou: •

musí se jednat o občana ČR,

•

musí být plně způsobilý k právním úkonům,

•

musí mít řádně ukončené vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy, která má sídlo v ČR,

•

musí být bezúhonný,

•

musí vykonat alespoň tříletou exekutorskou praxi,

•

musí složit exekutorskou zkoušku,

11

•

musí složit slib do rukou ministra,

•

musí před započetím výkonu exekutorského úřadu uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti.

Exekutor je zároveň se svým jmenováním zařazen do sídla obvodu okresního soudu, ve kterém bude vykonávat svůj úřad. Při výkonu exekuční činnosti a své funkce může exekutor zaměstnávat zaměstnance. Těmito zaměstnanci mohou být exekutorští kandidáti, koncipienti a další zaměstnanci nezbytní pro výkon úřadu. Výkon exekutorského úřadu zaniká smrtí exekutora, prohlášením exekutora za mrtvého, jeho odvoláním, dále výkon úřadu zaniká v případech, kdy exekutor pozbyl občanství České republiky, nebo v případech, kdy je exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost omezena. Na žádost exekutora nebo v případech, kdy byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, může Komora navrhnout ministrovi odvolání daného exekutora.

3.2. Průběh exekučního řízení 3.2.1. Účastníci řízení Vymezení účastníků je závislé na druhu exekuce. V exekuci vždy vystupuje jako účastník ten, kdo žádá soud o uskutečnění nějakého práva a ten, o kom navrhovatel tvrdí, že má povinnost, kterou vůči navrhovateli dobrovolně nesplnil. V exekuci tedy stojí oprávněný a povinný proti sobě v roli procesních odpůrců. V řízení může jak na straně oprávněného, tak na straně povinného vystupovat i více osob. Zákon zakládá nucené společenství účastníků na straně povinné v případě, že povinným je manžel a předmětem exekuce je majetek, který spadá do společného jmění manželů. V takovém případě je druhý manžel vždy účastníkem exekučního řízení na straně povinného. Exekuce se v mnoha případech nutně dotýká práv třetích osob, nejen oprávněného a povinného. Je tomu tak při exekucích vykonávaných srážkami ze mzdy, přikázáním

12

pohledávky, prodejem spoluvlastnického podílu, při rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti. Tyto třetí osoby nejsou však účastníky řízení jako celku, stávají se však účastníky určitého úseku exekuce, kde se rozhoduje o právech jimi uplatněných. Podle § 36 odst. 3 zákona lze provést exekuci proti jinému, než kdo je označen v rozhodnutí jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

3.2.2. Exekuční titul a vykonatelné soudní rozhodnutí Materiální podmínkou pro exekuci je exekuční titul, jinak řečeno vykonatelné rozhodnutí. Podstatou celého exekučního řízení je nucený výkon rozhodnutí, je zde tedy předpoklad, že exekuční titul existuje. Titulem se rozumí listina vydaná k tomu oprávněným orgánem, která má předepsanou formu a v níž se ukládá určité osobě povinnost něco v určité době plnit. Každý titul musí splňovat náležitosti materiální a formální povahy. Vymezení, která rozhodnutí tvoří exekuční titul, je obsaženo v § 251 a dále v § 274 OSŘ a také v jiných zákonech. Podle uvedených ustanovení rozeznáváme jak tituly tuzemské, tak i cizozemské tituly. Tuzemskými exekučními tituly jsou: a) Vykonatelná rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení např. vykonatelné rozsudky, usnesení, platební rozkazy a soudem schválené smíry. b) Vykonatelná rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek. c) Vykonatelné rozhodčí nálezy a smíry schválené rozhodčími komisemi. d) Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis. e) Vykonatelná rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků jakož i smíry schválené těmito orgány. f) Vykonatelná rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

13

g) Jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon. Cizozemskými tituly jsou: a) Rozhodnutí orgánů cizího státu ve věcech osobních, rodinných a majetkových práv, soudní smíry a cizí notářské listiny. b) Rozhodčí nálezy vydané v cizím státě. Aby byl titul vykonatelný, musí být opatřen potvrzením o vykonatelnosti. V případě soudních rozhodnutí se jedná o doložku vykonatelnosti rozhodnutí, kterou na rozhodnutí připojí vedoucí soudní kanceláře. U soudních rozhodnutí a schválených soudních smírů opatří toto potvrzení soud, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Úkolem soudu je také zkoumat vykonatelnost exekučního titulu. Základní předpoklady pro vykonatelnost jsou uvedeny v § 161, 162 a 171 OSŘ. Podle těchto ustanovení je rozsudek vykonatelný, jakmile uplyne lhůta pro plnění. V případě, že není v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný nabytím právní moci. U rozsudků předběžně vykonatelných běží lhůta k plnění od jejich doručení. Pokud soud zjistí, že usnesení není vykonatelné, návrh na exekuci zamítne. Pokud byl návrh podán v době, kdy rozhodnutí ještě nebylo vykonatelné, není to překážkou pro nařízení exekuce, jestliže v době, kdy soud exekuci nařizuje, se rozhodnutí vykonatelným již stalo. O nařízení exekuce soud rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného. Před tím, než je podán návrh na nařízení exekuce, je vhodné vyzvat povinného upomínkou k plnění povinnosti.

3.2.3. Nařízení exekuce Exekuční řízení se zahajuje na návrh. Exekuční řád umožňuje podání návrhu jak u příslušného soudu, tak také u exekutora, který má být pověřený provedením exekuce. Exekuční řízení je pak zahájeno dnem doručení návrhu exekutorovi nebo příslušnému soudu. Pokud je návrh podán u jiného než příslušného soudu, tento soud jej neprodleně

14

předá soudu exekučnímu. Exekutor může začít s prováděním exekuce až v okamžiku, kdy mu soud udělí pověření k jejímu provedení. Návrh na nařízení exekuce může podat pouze oprávněný nebo ten, kdo prokáže, že na něj přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5 zákona v případě, že povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. K návrhu na nařízení exekuce musí být také připojen originál nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu, jehož existence je nezbytným předpokladem pro nařízení exekuce. Jsou-li splněny všechny věcné předpoklady, soud nařídí usnesením exekuci. O způsobu provedení exekuce rozhoduje sám exekutor po té, co mu bylo doručeno rozhodnutí o nařízení exekuce, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku povinného, který má být exekucí postižen. Podle § 38 EŘ musí návrh na nařízení exekuce obsahovat: •

jméno, příjmení a bydliště účastníků,

•

kdo ho činí,

•

které věci se týká,

•

co navrhovatel sleduje,

•

datum,

•

podpis,

•

označení exekutora, který má být soudem pověřen k provedení exekuce, a jeho sídlo,

•

soud, jemuž je určen, pokud je návrh podáván přímo soudu a nikoliv exekutorovi,

•

označení exekučního titulu,

•

povinnost, která má být exekucí vymožena,

•

rozsah, v jakém byla povinnost splněna,

•

důkazy, kterých se oprávněný dovolává.

Exekuční řízení nelze přerušit, nelze ani prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu exekučního řízení.

15

Obvodní soud pro Prahu 6 Čkalova 18 160 54 Praha 6

V .................... dne ......................

Věc: Návrh na nařízení exekuce podle §35 zákona č.: 120/2001 Sb. O soudních exekutorech a exekuční činnosti Předloženo ve 2 stejnopisech.

oprávněný: .................................................................................................................. (dále pouze oprávněný)

povinný:

........................................................................................................................... (dále pouze povinný)

I. Platebním výměrem/rozsudkem/usnesením ......................... vydaným ......................................, dne ........................., jež nabyl právní moci dne .......................... a je vykonatelný dne ......................, byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému : -

dlužnou pohledávku ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení náklady předchozího řízení ve výši ...............,- Kč

II. Povinný dobrovolně nesplnil do dne podání tohoto návrhu ani část výše uvedené povinnosti dle předmětného vykonatelného exekučního titulu. III. Oprávněný prohlašuje, že pro vymáhanou povinnost nebylo zahájeno jiné exekuční řízení podle zákona 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

16

IV. Oprávněný navrhuje, aby soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky a jejího příslušenství podle exekučního titulu soudního exekutora .......................................

V. Na základě shora uvedených skutečností oprávněný proto navrhuje, aby soud vydal usnesení I.

Exekuční soud nařizuje podle platebního výměru/rozsudku/usnesení........................, vydaného............................ dne ........................., jež nabyl právní moci dne .......................... a je vykonatelný dne ......................,, exekuci proti

povinnému :

...................................................................................................................

k vymožení povinnosti zaplatit oprávněnému: ................................................................................................................... -

dlužnou pohledávku ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení náklady předchozího řízení ve výši ...............,- Kč

a k vymožení povinnosti uhradit náklady s exekucí spojené pověřenému soudnímu exekutorovi a oprávněnému. II.

Provedením exekuce ..............................................

se

pověřuje

soudní

exekutor

III. Povinnému se zakazuje, aby po doručení usnesení o nařízení exekuce nakládal se svým majetkem, včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný poruší tuto povinnost, je neplatný.

_____________________ oprávněný

Přílohy: - originál vykonatelného exekučního titulu

17

Pokud jsou splněny všechny procesní podmínky nezbytné k nařízení exekuce a pokud je k návrhu připojen vykonatelný exekuční titul, ve kterém je uveden zákonný způsob exekuce, o jehož nařízení oprávněný žádá, nařídí soud žádanou exekuci usnesením. Toto usnesení není třeba odůvodňovat. Výjimkou je případ, kdy exekuce byla nařízena podle zahraničního exekučního titulu nebo podle cizího rozhodčího nálezu. Usnesení o nařízení exekuce je třeba doručit všem účastníkům. Proti takovému usnesení je přípustný opravný prostředek – odvolání. Odvolání může podat účastník řízení. Oprávněný však může podat odvolání jen v případě, kdyby byl jeho návrh na nařízení exekuce rozhodnutím alespoň částečně zamítnut. Pokud však byla exekuce nařízena v souladu s návrhem, nebyla mu výrokem rozhodnutí způsobena žádná škoda. V exekučním řízení se vždy rozhoduje usnesením. Jelikož odvolání nesměřuje v těchto věcech nikdy proti rozsudku, nedoručuje se proto odvolání ostatním účastníkům řízení.

3.2.4. Exekuční příkaz Jakmile je exekutorovi doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí exekutor, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v zákoně o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Podle exekučního příkazu se exekuce provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. V písemném vyhotovení exekučního příkazu exekutor uvede: a) soud, který rozhodl o nařízení exekuce, b) označení exekutora, který je pověřen provedením exekuce, c) exekuční titul a orgán, který jej vydal, d) označení účastníků, e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, f) způsob provedení exekuce, g) označení osob, kterým se doručuje exekuční příkaz,

18

h) výrok, poučení o odvolání, den a místo jeho vydání a podpis exekutora. Exekuční příkaz musí být exekutorem doručen oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Majetek postižený exekučním příkazem nesmí povinný převést na jinou osobu, zatížit jej nebo s ním jinak nakládat. Exekutor může vyzvat oprávněného, aby navrhl, jakým způsobem má být exekuce provedena, popř. aby označil plátce mzdy povinného či plátce jiného pravidelného příjmu povinného. Stejně jako soud, může i exekutor předvolat povinného a vyzvat jej k dobrovolnému splnění povinnosti k prohlášení o majetku, pokud to pokládá za účelné. Exekuce se podle exekučního příkazu provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce.

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD ...................... ........................., soudní exekutor, se sídlem ..................... Č.j. ....................

Exekuční příkaz Soudní exekutor, pověřený provedením exekuce na základě usnesení ..........................................., jímž byl nařízen výkon pravomocného a vykonatelného rozsudku ........................................soudu .............ze dne .................. č.j. .........................., věci uspokojení pohledávky oprávněného: ......................................................................................................................... (dále pouze oprávněný) proti povinnému: ................................................................................................ ........................... (dále pouze povinný) v částce, která se skládá z: -

dlužné pohledávky ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení nákladů předchozího řízení ve výši ...............,- Kč nákladů této exekuce

19

rozhodl o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného a jeho spoluvlastnických podílů na movitých věcech. Povinnému se zakazuje, aby jakkoli nakládal s věcmi, které budou sepsány na základě tohoto exekučního příkazu. Poučení: Proti tomuto exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek Exekuce postihuje též majetek povinného, který patří do společného jmění manželů, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Ke smlouvě, jíž byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění o majetek, který patřil do společného jmění manželů v době vzniku vymáhané pohledávky, se nepřihlíží. V ................ dne ...................... ................................ soudní exekutor Přílohy: usnesení o nařízení exekuce Exekuční příkaz se doručuje: - oprávněnému - povinnému Za správnost: ............................

3.2.5. Odklad exekuce Odkladem exekuce se rozumí takový stav, kdy soud nepokračuje v další exekuci, nevydává rozhodnutí potřebná k dalšímu postupu exekuce ani nepokračuje ve faktických úkonech, kterými se realizuje donucování povinného a uskutečňování práva oprávněného.1 Smyslem a cílem odkladu exekuce je oddálit provedení exekuce, po určitou dobu v něm nepokračovat. V žádném případě není jeho smyslem zrušení exekuce, tzn. jejího zastavení, kdy po zastavení výkonu již dále realizace výkonu nepokračuje. Jeho smyslem je ochrana

1

Schelleová, I. Exekuce v zrcadle právních předpisů, str. 47

20

povinného před nepříznivými a někdy i neodčinitelnými důsledky okamžitého provedení výkonu. Zákon rozeznává dva druhy odkladu exekuce podle uplatněných důvodů: a) odklad provedení výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1 OSŘ pro poměry povinného, b) odklad provedení výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2 OSŘ z důvodu očekávaného zastavení výkonu. Odklad exekuce pro poměry povinného může soud povolit pouze na návrh povinného. Odklad lze povolit pouze v případě, že se povinný ocitl bez své viny přechodně v takovém postavení, že by neprodlená exekuce mohla mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem exekuce vážně poškozen. Další podmínkou povolení odkladu exekuce je prokázaná přechodnost, tj. časová krátkodobá ohraničenost trvání takového svízelného postavení povinného. Každá z těchto podmínek musí být uvažována samostatně s přihlédnutím ke konkrétnímu případu. Odklad z důvodu očekávaného zastavení výkonu rozhodnutí je daleko častěji používaným důvodem k odkladu výkonu. Odklad podle § 266 odst. 2 OSŘ je velmi účinným nástrojem k ochraně povinného v případech, kdy jsou dány důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí. Bez návrhu povinného může soud odložit exekuci, lze-li očekávat, že exekuce bude zastavena z hlediska § 268 OSŘ. O odkladu rozhoduje soud usnesením, proti kterému je vždy možný opravný prostředek. Usnesení se doručuje všem účastníkům řízení a je v něm třeba uvést dobu, na kterou byl odklad povolen, případně podmínky, za kterých se odklad povoluje. V dalším kroku může soud odložení prodloužit, nebo může také nařídit pokračování v exekuci v případě, že se změnily poměry, za nichž bylo o odkladu rozhodnuto. O pokračování v exekuci soud vždy vydá rozhodnutí a to i v případě, že odklad byl povolen na přesně vymezenou dobu.

21

Okresnímu soudu v ......, se sídlem: ......

ke sp.zn. ...... (usnesení, kterým byl exekutor pověřen provedením exekuce)

Povinný:

......, bytem: ......, r.č.: ……

Oprávněný:

......, bytem: ......, r.č.: ......

Soudní exekutor:

……, se sídlem: ……

Návrh povinného na odklad exekuce Trojmo kolkováno I. Usnesením Okresního soudu v ......, se sídlem: ......, ze dne ......, č.j. ......, bylo nařízeno provedení exekuce a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor ......, se sídlem: ...... Usnesení nabylo právní moci dne ...... Usnesení shora uvedené bylo vydáno na základě exekučního titulu – rozsudku Okresního soudu v ......, se sídlem: ......, ze dne ……, č.j. ……, které nabylo právní moci dne ...... Tímto rozsudkem mi bylo uloženo uhradit peněžitou pohledávku oprávněného .............., bytem ............, r. č. ............... ve výši ...... Kč. Na základě usnesení Okresního soudu v ......, se sídlem: ……, ze dne ……, č.j. ……, vydal soudní exekutor ......, se sídlem: ......, exekuční příkaz, ze dne ......, č.j. ......, který mi byl doručen dne ......, jímž bylo nařízeno provedení exekuce prodejem mých movitých věcí. D: - Exekuční příkaz ze dne ......, č.j. ...... - Soupis movitých věcí povinného ze dne ...... II. Jedinou podle zákona postižitelnou movitou věcí v mém vlastnictví je osobní automobil SPZ ……, tovární značky ……, číslo motoru: ……, číslo karoserie: …… Před měsícem jsem přišel o zaměstnání, a to z důvodu zrušení odštěpného závodu ……, sídlem .........., IČO .......... Zároveň byla manželce ..............., bytem ..........., r. č. ........... přiznána plná invalidita, a to v důsledku úrazu, který se jí stal před rokem. V důsledku tohoto úrazu má manželka omezenou mobilitu.

22

Oprávněný je majitel několika nemovitostí v centru města ....... Výnos z těchto nemovitostí lze předpokládat v řádu několika milionů Kč ročně. Z tohoto důvodu nelze předpokládat, že by byl oprávněný odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. D: -

Výpověď z pracovního poměru ze dne ...... Rozhodnutí o přiznání invalidity ze dne ...... Lékařské potvrzení o zdravotním stavu manželky ze dne ...... Listy vlastnictví č. ……, č. ……, dokládající rozsah majetku oprávněného Inzerát realitní kanceláře, nabízející do nájmu nebytové prostory ........... a .................. v domech oprávněného výslechem svědků III.

S ohledem na shora uvedené navrhuji, aby soud vydal podle ustan. § 266 odst. 1) o.s.ř. toto usnesení: Exekuce prodejem movitých věcí povinného ……, bytem: ……, r.č.: ……, nařízená usnesením Okresního soudu v ……, se sídlem: ……, ze dne ……, č.j. ……, se odkládá. V ...... dne ...... …………………… povinný

Návrh na odklad exekuce povinným musí obsahovat označení exekučního soudu, který ve věci rozhoduje, dále oprávněného, povinného a exekutora pověřeného výkonem exekuce. V návrhu je třeba uvést důvody pro odklad exekuce a tyto také řádně doložit doklady k tomu nezbytnými, ze kterých vyplývá oprávněnost návrhu na odklad exekuce. Takovými doklady jsou např. výpověď z pracovního poměru, lékařské potvrzení, rozhodnutí o přiznání invalidity apod.

3.2.5.1. Ochrana povinného

Ochrana povinného je jednou z hlavních zásad uplatňovaných v exekučním řízení. Tato ochrana spočívá v tom, že lze nařídit exekuci jen v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného. Zákon chrání povinného tím, že výslovně stanoví, že exekuci lze více způsoby nařídit jen tehdy, jestliže k uspokojení pohledávky nestačí pouze některý

23

z nich. Exekuce také nesmí být prováděna způsobem zřejmě nevhodným, jelikož se takovou exekucí neuspokojuje oprávněný, ale poškozuje povinný. Cílem exekuce je uspokojit práva oprávněného, proto exekuce nebude nařízena nebo bude zastavena v případě, když se zjistí, že výtěžek, kterého lze docílit, nestačí ke krytí nákladů exekuce.2 Významnou ochranu poskytuje zákon právnickým osobám, které mají účet u peněžního ústavu. Zde zákon prohlašuje za nepřípustnou jakoukoliv jinou exekuci než přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, v případě, že oprávněný může být uspokojen z prostředků povinné organizace na účtu. Zákonem je též zakázáno, aby se exekucí ohrozila nebo přílišnou měrou porušila životní úroveň povinného. Zákon stanoví, co je z majetku povinného při exekuci k vymožení peněžité částky pro exekuční účely vyloučeno tam, kde by mohlo dojít k výše uvedenému ohrožení životní úrovně.

3.2.5.2. Ochrana třetích osob

Při určitých způsobech exekuce se předpokládá, že se tyto způsoby dotknou práv třetích osob, jsou to srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej spoluvlastnického podílu a vyklizení. Při srážce ze mzdy a při přikázání pohledávky soud přímo přikazuje třetí osobě, aby určitou část mzdy nebo pohledávky srážela a vyplácela přímo oprávněnému a ne svému věřiteli. V případech exekuce srážkami ze mzdy může plátce mzdy požádat soud nebo exekutora o určení přesné částky, která má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne každému z nich. V rámci přikázání pohledávky platí zásada, že výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému. Dalším nástrojem ochrany třetích osob je tzv. odporová žaloba. Ta je uplatňována proti věřiteli k popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při exekuci. 2

Schelleová, I. Exekuční řízení, str. 78

24

3.2.6. Zastavení exekuce Úpravu obecných důvodů pro zastavení exekuce obsahuje OSŘ v § 268, tyto důvody jsou použitelné pro všechny způsoby majetkových exekucí. Obecné důvody zastavení exekuce: a) byla nařízena, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným, b) rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným, c) oprávněný sám navrhl zastavení exekuce, d) výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 OSŘ vyloučeny – jedná se o věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán nebo které podle zvláštních předpisů exekuci nepodléhají, dále se exekuce nemůže týkat věcí povinného, které nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, e) průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, tzn. ukáže se neúčelnost exekuce, f) bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267), g) exekuce slouží k uspokojování práva oprávněného, jestliže toto právo zaniklo z jakéhokoli důvodu, je další exekuce nepřípustná. Důvody zániku ovšem musely nastat až po vydání rozhodnutí, h) výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. K zastavení exekuce může dojít v průběhu celého exekučního řízení. Zjistí-li soud existenci takového důvodu nebo ho uplatní účastník po pravomocném nařízení exekuce, nevznikají pro soud žádné obtíže z toho hlediska, jak má být návrh posouzen, protože v tomto stadiu řízení nemůže jít již o nic jiného než o návrh na zastavení exekuce. O návrhu na zastavení exekuce se rozhoduje vždy usnesením, proti kterému je přípustný opravný prostředek. Pokud soud jedná o zastavení exekuce na základě návrhu, který podal účastník, musí o něm soud rozhodnout, ať už kladně či záporně. Účastník může návrh

25

na zastavení exekuce vzít zpět a soud pak vezme zpětvzetí návrhu pouze na vědomí a v řízení o tomto návrhu již dále nepokračuje. Exekutor sám nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení exekuce (§ 268 a § 290 OSŘ). Soud zastaví exekuci na návrh exekutora v případě, že oprávněný nesloží ve lhůtě určené exekutorem přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Soud exekuci nezastaví pouze v případě, že jsou splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu. Rozhodnutí o zastavení exekuce se doručuje oprávněnému, povinnému, exekutorovi, který je pověřený provedením exekuce, a katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož působnosti se nachází sídlo soudu, který exekuci nařídil.

Okresní soud v Mělníku Krombholcova 264 276 46 Mělník ke sp. zn. .............................. V ................... dne ....................... Návrh na zastavení ve věci exekuce

oprávněného: .................................................................................................................. (dále pouze oprávněný)

proti

povinnému: ........................................................................................................................... (dále pouze povinný)

Usnesením č.j. ............................................. soudu ....................ze ...................... byla nařízena exekuce pro pohledávku ve výši .................................

dne

Oprávněný navrhuje soudu, aby exekuci zastavil, a to dle § 268 písm. e) o.s.ř., neboť dle zprávy soudního exekutora nepostačuje majetek povinného ani k úhradě nákladů exekuce. __________________________ oprávněný

26

3.2.7. Způsoby provedení exekuce Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v exekučním řádu. V případě, že jeden ze způsobů nepostačuje

k uspokojení pohledávky oprávněného, lze exekuci provést

v jednom exekučním řízení i více způsoby, případně všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Způsob provedení exekuce určí sám exekutor. Stejně jako v OSŘ rozlišujeme exekuci na peněžité plnění a exekuci na splnění jiné povinnosti než je peněžité plnění. Způsoby provádění exekuce v exekučním řádu jsou v zásadě shodné se způsoby výkonu rozhodnutí podle OSŘ.3 Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze podle EŘ provést následujícími způsoby: •

srážkami ze mzdy a jiných příjmů,

•

přikázáním pohledávky,

•

prodejem movitých věcí a nemovitostí,

•

prodejem podniku,

•

zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.

Zřízení soudcovského zástavního práva je relativně nový, teprve nedávno zakotvený způsob výkonu. Zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech sice nedochází k bezprostřednímu vymožení pohledávky, nýbrž jde o určitý zajišťovací institut.4 Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než je zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. EŘ zná pro provedení takové exekuce následující způsoby:

3 4

•

vyklizením,

•

odebráním věci,

•

rozdělením společné věci,

•

provedením prací a výkonů.

Rašovská, Ilona. Jak být úspěšný v exekuci. 1. vyd. ORAC, 2002. s. 141-142 Tripes, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. s. 87

27

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí. Zatímco při vymáhání peněžitého plnění má oprávněný možnost zvolit mezi několika způsoby výkonu, případně může s jistými omezeními podat návrh na nařízení exekuce současně několika způsoby, u nepeněžitého plnění žádný výběr není. Výběr výkonu rozhodnutí se tu řídí povahou uložené povinnosti. Soud musí nařídit výkon rozhodnutí jen takovým způsobem, který této povaze odpovídá, a to bez ohledu na to, zda oprávněný navrhuje právě takový způsob či jiný způsob exekuce. V této práci bude podrobně rozebrána pouze exekuce ukládající zaplacení peněžité pohledávky. Z důvodu, že zřízením soudcovského zástavního práva nedochází k vymožení dlužné pohledávky, ale pouze k jejímu zajištění, nebude tento způsob exekuce již v této práci dále podrobněji rozebírán.

3.2.7.1. Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů

Pokud zákon 120/2001 Sb. nestanoví jinak, použijí se na provádění exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů přiměřeně ustanovení OSŘ upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Pokud je výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy prováděn ve prospěch více oprávněných, nerozhoduje exekutor podle ustanovení § 288 OSŘ. Exekutor provádí přípravné úkony pro rozhodnutí soudu o rozvrhu, jedná-li se o exekuci srážkami ze mzdy. Exekuce srážkami ze mzdy je jedním z nejčastěji užívaných způsobů exekuce na peněžité plnění, protože jimi lze nejsnáze dosáhnout uspokojení peněžité pohledávky oprávněného v případě, že povinným je fyzická osoba. Z hlediska zákoníku práce je nařízený výkon exekuce důvodem ke srážkám ze mzdy, kdy zaměstnavatel je oprávněn či povinen provést ze mzdy srážky bez souhlasu zaměstnance. Při rozhodování o exekuci srážkami ze mzdy je nutné vhodně sladit zájmy oprávněného i povinného. Zájmem oprávněného je, aby bylo zajištěno co nejrychlejší a nejspolehlivější uspokojení jeho peněžité pohledávky. Naproti tomu zájmem povinného je zajistit, aby v důsledku provádění srážek nedošlo k ohrožení jeho existence, případně k ohrožení existence příslušníků jeho rodiny. Zájem povinného je chráněn tím, že nemůže být

28

srážkami ze mzdy postižena celá mzda, ale jen její část. Srážky nemohou být prováděny z již vyplacené mzdy. Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy. Výši srážek určí exekutor exekučním příkazem. V nařízení exekuce přikáže soud plátci mzdy, aby po doručení nařízení prováděl stanovené srážky ze mzdy povinného. Exekutor na srážky ze mzdy vydá exekuční příkaz, podle kterého má plátce mzdy sražené částky vyplatit po vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce na účet exekutora.

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD ...................... ........................., soudní exekutor, se sídlem ..................... Č.j. ....................

Exekuční příkaz Soudní exekutor, pověřený provedením exekuce na základě usnesení ..........................................., jímž byl nařízen výkon pravomocného a vykonatelného rozsudku ........................................soudu .............ze dne .................. č.j. .........................., věci uspokojení pohledávky oprávněného: ......................................................................................................................... (dále pouze oprávněný) proti povinnému: ........................................................................................... (dále pouze povinný) v částce, která se skládá z: -

dlužné pohledávky ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení nákladů předchozího řízení ve výši ...............,- Kč nákladů této exekuce

rozhodl o provedení exekuce srážkou ze mzdy povinného u plátce: ........................................................................................................................................... Plátci se přikazuje, aby od okamžiku doručení tohoto exekučního příkazu srážel příslušné částky až do uspokojení pohledávky oprávněného, tj. částky ve výši ........................ s příslušenstvím a nákladů exekuce, jenž budou vyčísleny. Plátce poté, kdy obdrží vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce a exekučního příkazu, poukáže sražené částky na účet soudního exekutora ..................................., vedený u peněžního ústavu .......................................... Poučení: Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

29

V .................... dne ...................... ................................ soudní exekutor Přílohy: usnesení o nařízení exekuce poučení o postupu při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy Exekuční příkaz se doručuje: - oprávněnému - povinnému - plátci mzdy Za správnost: ...........................................................

Plátce mzdy přestane provádět srážky ze mzdy povinného, jakmile je pohledávka oprávněného plně uspokojena. V případě, že je vykonávána exekuce, ve které bylo oprávněnému přiznáno právo na opakující se dávky, vztahuje se nařízení exekuce i na dávky, které budou splatné teprve v budoucnu. Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka, která podle § 278 OSŘ činí: •

62 % částky životního minima jednotlivce na osobu povinného,

•

25 % částky životního minima jednotlivce na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Za částku životního minima jednotlivce se pro účely výpočtu základní nepostižitelné částky považuje součet částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana a částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost stanovených zvláštním předpisem.5 Ještě před několika lety představoval výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy kolem 98 % všech exekucí. Tento způsob exekuce je prakticky nejspolehlivějším způsobem, jak dosáhnout uspokojení peněžité pohledávky. Pokud je vydáno rozhodnutí o nařízení exekuce srážkami ze mzdy a je zjištěn plátce mzdy povinného, neexistuje již pro povinného možnost,

5

Schelleová, I. Exekuční řízení, Eurolex Bohemia, 2005, str. 105

30

jak exekuci odvrátit či se jí vyhnout. Provádění exekuce srážkami ze mzdy je naprosto nekompromisním způsobem výkonu rozhodnutí a téměř ve všech případech končí úplným vymožením pohledávky.

3.2.7.2. Přikázání pohledávky Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky je jedním ze způsobů k vymožení peněžité pohledávky, který je veden stejným způsobem jako ostatní způsoby výkonu rozhodnutí ukládající zaplacení peněžité částky. Peněžité pohledávky se postihují přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiných peněžitých pohledávek a postižením jiných majetkových práv. Pro výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného je charakteristické, že se v něm objevují pohledávky dvě. Jednu pohledávku tvoří pohledávka oprávněného vůči povinnému, která byla určena exekučním titulem a pro niž se výkon rozhodnutí provádí. Tato pohledávka má být při výkonu nuceně uspokojena. Druhou pohledávkou je pohledávka povinného proti jeho dlužníkovi, na kterou se výkon rozhodnutí vede. Tato pohledávka tvoří předmět exekuce, z něhož má být vymáhaná pohledávka oprávněného nuceně uspokojena.6 Z charakteru tohoto způsobu exekuce je zřejmé, že není rozhodující, zda v době vydání usnesení o nařízení exekuce přikázáním pohledávky, jsou na účtu u peněžního ústavu dostačující peněžní prostředky k uspokojení vymáhané pohledávky nebo jestli je vymáhaná pohledávka oprávněného již splatná. Přikázáním pohledávky z účtu jsou totiž postiženy i částky, které na účet povinného přijdou poté, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. V případě přikázání jiné peněžité pohledávky se exekuce vztahuje i na pohledávky dosud nesplatné. Také v případě této formy exekuce je uplatněna zásada ochrany povinného. V § 317 až 319 OSŘ jsou taxativně uvedeny pohledávky, které nepodléhají exekuci přikázáním pohledávky. Jde o náhradu, kterou dle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, pokud má být náhrady použito k opravě nebo novému vybudování budovy. Dále výkonu rozhodnutí nepodléhají dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory, dále pohledávky 6

Tripes, Antonín, Exekuce v soudní praxi, C.H. Beck, 2006, str. 309

31

fyzických osob – podnikatelů, které vznikly při jejich podnikatelské činnosti, podléhají exekuci jen dvěma pětinami stejně jako pohledávky autorské odměny, je-li povinným autor.

•

Přikázání pohledávky z účtu povinného

Tento způsob exekuce dosáhl od počátku devadesátých let obrovské uplatnění a nadále zůstává středem pozornosti a nadějí řady oprávněných. Zejména v podnikatelské sféře, kde je nutná existence podnikatelských účtů u peněžních ústavů, začal být tento exekuční prostředek stále častěji využíván, jelikož je nejen vhodným, ale i účinným prostředkem k vymožení relativně vysokých peněžních částek. Pokud bude uvedena do života zamýšlená právní úprava, kterou se mají omezit platby v hotovosti a naopak zavést povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu u peněžního ústavu, lze předpokládat, že význam tohoto způsobu exekuce i nadále poroste. Exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit pouze ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku. V případě, že se jedná o vklady na vkladních knížkách a vkladních listech nebo o jiné formy vkladů, nelze použít ustanovení o přikázání pohledávky z účtu. Vklady na vkladních knížkách jsou postihovány exekucí prodejem movitých věcí. V návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný výslovně uvést, jakým způsobem má být exekuce provedena, musí tedy výslovně uvést, že se jedná o exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného a musí zde být uveden peněžní ústav a číslo účtu, ze kterého má být pohledávka odepsána. V nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu je soudem peněžnímu ústavu přikázáno, aby od okamžiku doručení usnesení o nařízení této exekuce nevyplácel z účtu povinného do výše pohledávky a jejího příslušenství peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení, ani jinak s nimi nenakládal. Je-li soudem nařízena exekuce na více účtů povinného, je v usnesení uvedeno také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána.

32

Soudní exekutor doručí exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu povinného zároveň s usnesením o nařízení exekuce oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Povinnému však toto usnesení a exekuční příkaz nesmí být doručeno dříve, než peněžnímu ústavu. Povinný ztrácí okamžikem doručení usnesení a příkazu peněžnímu ústavu právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít je k platbám, či s nimi jinak nakládat a to do výše vymáhané pohledávky včetně jejího příslušenství.

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD ...................... ........................., soudní exekutor, se sídlem ..................... Č.j. ....................

Exekuční příkaz Soudní exekutor, pověřený provedením exekuce na základě usnesení ..........................................., jímž byl nařízen výkon pravomocného a vykonatelného rozsudku ........................................soudu .............ze dne .................. č.j. .........................., věci uspokojení pohledávky oprávněného: ......................................................................................................................... (dále pouze oprávněný) proti povinnému: ........................................................................................... (dále pouze povinný) v částce, která se skládá z: -

dlužné pohledávky ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení nákladů předchozího řízení ve výši ...............,- Kč nákladů této exekuce

rozhodl o provedení exekuce I. přikázáním pohledávky z účtu povinného číslo účtu............................ vedeného u peněžního ústavu ......................................... Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz právo vybrat peněžní prostředky z účtů, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. II. Peněžnímu ústavu se přikazuje, aby od okamžiku, kdy mu bude doručen exekuční příkaz, z účtů povinného nevyplácel peněžní prostředky až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, neprováděl na ně započtení ani jinak s nimi nenakládal. III. Peněžní ústav provede exekuci odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtů povinného okamžikem, kdy mu bude doručeno pravomocné usnesení o nařízení exekuce a příslušnou částku poukáže Exekučnímu úřadu převodem z účtu na účet č. ........................................... vedený u peněžního ústavu

33

............................................, částku odpovídající výši nákladů exekuce poukáže na tentýž účet poté, kdy obdrží příkaz k úhradě nákladů exekuce. Poučení: Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

V ................ dne ...................... ................................ soudní exekutor Přílohy: usnesení o nařízení exekuce Exekuční příkaz se doručuje: - oprávněnému - povinnému - peněžnímu ústavu Za správnost: ...........................................................

Peněžní prostředky jsou z účtu povinného uvolněny pro oprávněného poté, co peněžní ústav obdrží vyrozumění o nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení exekuce, které peněžnímu ústavu zašle exekutor do vlastních rukou. Toto vyrozumění je rovněž zasíláno oprávněnému. Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Tento způsob exekuce, jak již bylo řečeno, je poměrně nový, ale stále nabývá na významu, protože stále více platebních transakcí probíhá bezhotovostním stykem. Exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného je ovšem velmi tvrdým nástrojem, jak se může oprávněný domoci svého práva splacení pohledávky. Při exekuci přikázáním pohledávky bývají velmi často zablokovány veškeré prostředky na účtu povinného včetně peněžních prostředků, které na účet přijdou v budoucí době, protože stávající stav peněz na účtu nestačí ke krytí pohledávky oprávněného. V případě, že je povinným zaměstnanec, kterému je mzda vyplácena bezhotovostně na účet, může se stát, že se povinný ocitne bez prostředků, protože nemá právo s prostředky na účtu disponovat. Bohužel v tomto případě zde není žádná ochrana povinného a jedinou obranou a možností, jak nezůstat bez finančních prostředků je nechat si vyplácet mzdu v hotovosti.

34

•

Přikázání jiných peněžitých pohledávek

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit i v případě, kdy se pohledávka povinného stane splatnou teprve v budoucnu, stejně jako v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky v budoucnu teprve vznikat. Exekucí je postižena pohledávka povinného do výše pohledávky oprávněného. Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se provede zakázáním výplaty pohledávky povinnému. Předmětem tohoto způsobu exekuce mohou být veškeré peněžité pohledávky. V nařízení exekuce soud a exekučním příkazem exekutor zakáží povinnému nakládat s pohledávkou a dlužníkovi povinného zakáží vyplatit pohledávku povinnému. Jinou peněžitou pohledávkou pro účely této exekuce se rozumí nároky povinného na peněžité plnění vůči třetí osobě. Touto formou exekuce lze postihnout pohledávku, kterou má povinný vůči svému dlužníkovi, jejímž předmětem je peněžité plnění, které se opírá o soukromoprávní nebo veřejnoprávní vztahy. Peněžitou pohledávkou může být důchod, který je vyplácený na základě smlouvy o důchodu uzavřené podle § 842 ObčZ nebo jí také může být peněžitá záruka přijatá soudem. Také v tomto případě provedení exekuce je nutné, aby oprávněný v návrhu přesně uvedl pohledávku nebo pohledávky, které mají být exekucí postiženy. Exekuce se pak po svém nařízení provede tak, že dlužník povinného po nabytí právní moci usnesení vyplatí pohledávku oprávněnému v rozsahu, ve kterém byla nařízením exekuce postižena. Dlužník povinného vyplatí pohledávku v případě, že je již splatná, oprávněnému následující den po doručení vyrozumění o nabytí právní moci usnesení (§314 OSŘ). Pokud pohledávka povinného ještě není splatná, vyplatí ji dlužník povinného oprávněnému okamžitě, jakmile nabude splatnosti. V praxi může také nastat situace, že bude nařízena exekuce pro několik pohledávek současně. V tom případě dlužník povinného uspokojí jednotlivé pohledávky v takovém pořadí, v jakém mu bylo doručeno nařízení exekuce. Pokud se stane, že je dlužníkovi povinného doručeno nařízení exekuce pro více pohledávek současně (týž den) a stane se,

35

že všechny tyto pohledávky nemohou být plně uspokojeny z pohledávky povinného, uspokojí je dlužník povinného poměrně. Další možností, jak uspokojit několik pohledávek je, že dlužník povinného odevzdá sraženou částku soudu a ten potom provede rozvrh mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající. Odevzdáním sražené částky soudu se dlužník povinného zprošťuje své povinnosti vůči povinnému do výše této odevzdané částky.

•

Postižení jiných majetkových práv

Postižení jiných majetkových práv je způsob exekuce, ve kterém jde o uspokojení peněžité pohledávky oprávněného postižením majetkového práva na nepeněžité plnění. Stejně jako u předchozích způsobů exekuce postižením peněžitých pohledávek povinného u třetí osoby, je i zde postihováno právo povinného, které má vůči třetí osobě. Obecně u tohoto způsobu exekuce musí platit předpoklad, že postihované právo musí být převoditelné na jinou osobu. Cílem této exekuce je uspokojení peněžité pohledávky oprávněného, ke kterému dochází zpeněžením zmíněných majetkových práv. Majetkovými právy zákon rozumí taková práva, která nejsou postižitelná jinými způsoby exekuce. Předpokladem postižení majetkových práv je možnost jejich zpeněžení a tedy to, že jejich postižením budou získány peněžní prostředky k uspokojení oprávněného. Tímto způsobem exekuce nemohou být majetková práva postižena přímo, jako je tomu u majetku povinného v hmotných věcech. Při exekuci postižením jiných majetkových práv lze ukládat pouze příkazy a zákazy povinnému a třetím osobám, nikoli přímo tato jiná majetková práva ovládat. Soud nebo exekutor takové zákazy musí uložit třetím osobám, aby svou povinnost vůči svému věřiteli (povinnému v exekučním řízení) nesplnily a aby plnily oprávněnému. Pokud dojde k exekuci postižením jiných majetkových práv je základním právem oprávněného žádat, aby povinný strpěl nucené vymožení práva oprávněného tím,

36

že nebude svou pohledávkou moci nakládat během exekuce a že je povinen strpět, aby byl oprávněný z jeho pohledávky uspokojený. Jinými majetkovými právy jsou podle § 320 OSŘ také nároky povinného na vydání věcí nebo peněžité částky uložené v notářské úschově. Pokud se jedná o úschovu peněz, je postihován pouze nárok na vydání peněz z úschovy, nikoliv samotná peněžitá pohledávka. Dalšími jinými majetkovými právy mohou být právo na vypořádací podíl nebo právo na podíl na likvidačním zůstatku.

3.2.7.3. Prodej movitých věcí

Dalším používaným způsobem exekuce k vydobytí peněžitého plnění je prodej movitých věcí. Exekuce prodejem movitých věcí měla podle OSŘ platného před 1.4.1964 spolu s prodejem nemovitostí dominantní postavení. Dnes již tomu tak není, tento způsob exekuce v dnešní době spíše ztrácí na významu. Jak již sám název napovídá, tento způsob exekuce postihuje pouze věci movité. Problém je však v tom, že ani občanský zákoník přímo nevymezuje pojem movitých věcí. Občanský zákoník přesně vymezuje nemovitosti (§119 odst.2 ObčZ) a veškeré věci, které nejsou nemovitostmi, jsou věci movité. OSŘ vymezuje některé movité věci, které nemohou být tímto způsobem exekuce postiženy. Jsou to věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají. Věci, které nepodléhají výkonu rozhodnutí jsou upraveny v § 321 a § 322 OSŘ. Podle OSŘ jsou jimi věci ve vlastnictví povinného, které nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Takto jsou z exekuce vyloučeny zejména a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy,

37

c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky 1000 Kč. Pokud je povinný podnikatel, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. To neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto právem zajištěna. Exekuce může být nařízena podle návrhu oprávněného, ve kterém je výslovné určení věcí, které mají být prodány, nebo i bez tohoto určení. Soud v nařízení exekuce zakáže povinnému nakládání s věcmi, které sepíše exekutorský vykonavatel. Usnesení o nařízení exekuce prodejem movitých věcí spolu s exekučním příkazem se povinnému doručuje až při samotném provádění výkonu. Pokud není povinný provádění exekuce přítomen, je mu usnesení doručeno spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis věcí a také které věci byly sepsány. Toto vyrozumění a soupis věcí je doručeno také oprávněnému a manželu povinného. Povinný má povinnost umožnit exekutorskému vykonavateli, který provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.

EXEKUTORSKÝ ÚŘAD ...................... ........................., soudní exekutor, se sídlem ..................... Č.j. ....................

Exekuční příkaz Soudní exekutor, pověřený provedením exekuce na základě usnesení ..........................................., jímž byl nařízen výkon pravomocného a vykonatelného rozsudku ........................................soudu .............ze dne .................. č.j. .........................., věci uspokojení pohledávky oprávněného: ......................................................................................................................... (dále pouze oprávněný) proti povinnému: ................................................................................................ ........................... (dále pouze povinný)

38

v částce, která se skládá z: -

dlužné pohledávky ve výši ...................,- Kč s ...% úrokem p.a. od ......... do zaplacení nákladů předchozího řízení ve výši ...............,- Kč nákladů této exekuce

rozhodl o provedení exekuce prodejem všech podle zákona postižitelných movitých věcí povinného a jeho spoluvlastnických podílů na movitých věcech. Povinnému se zakazuje, aby jakkoli nakládal s věcmi, které budou sepsány na základě tohoto exekučního příkazu. Poučení: Proti tomuto exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek Exekuce postihuje též majetek povinného, který patří do společného jmění manželů, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Ke smlouvě, jíž byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění o majetek, který patřil do společného jmění manželů v době vzniku vymáhané pohledávky, se nepřihlíží.

V ................ dne ...................... ................................ soudní exekutor Přílohy: usnesení o nařízení exekuce Exekuční příkaz se doručuje: - oprávněnému - povinnému Za správnost: ...........................................................

Vykonavatel sepíše movité věci povinného, které by mohly být prodány. Věci se sepisují v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje takových věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady na provedení exekuce. Tím je zaručena určitá ochrana povinného. Sepsány budou především takové věci, které povinný může postrádat a které lze co nejjednodušeji prodat. Nemohou být sepsány movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti. Při provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného exekutor vždy, i bez návrhu oprávněného, zajistí movité věci, které předtím sepsal. Zajištěné věci převezme do své úschovy nebo je uloží u vhodného schovatele. Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny,

39

se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, který exekutor je sepsal a v jaké věci exekuce. Sepsané a zajištěné věci jsou pak prodány ve veřejné dražbě. Ještě před nařízením dražby a po nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce a po odhadu sepsaných věcí soud v některých zvláštních případech nabídne sepsané věci ke koupi některým institucím. Podle § 328a odst. 1 OSŘ budou takto soudem nabídnuta: a) zvlášť významná výtvarná díla a památky, b) rukopis zvlášť významných literárních děl, c) osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách, d) předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory. Je-li při exekuci nalezena vyšší částka peněz v měně České republiky, naloží se s ní jako s výtěžkem prodeje. Naleznou-li se při exekuci světově obchodovatelné zlato, peněžní prostředky v cizí měně nebo jiné devizové hodnoty, naloží se s nimi podle zvláštních předpisů. Dosažený výtěžek se rozvrhne podle § 331 a 332 OSŘ. Vkladní knížku nebo jí obdobnou formu vkladu předloží exekutor nebo soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Dražbu provádí soudní nebo exekutorský vykonavatel, ani on ani povinný nesmí dražit. Příklep se udělí tomu, na jehož podání po dvojí výzvě k dalšímu podání již nikdo další neučiní vyšší podání. Vlastnictví vydražené věci přechází na vydražitele až vydáním a převzetím věci proti uhrazení částky, za kterou nabyvatel věc vydražil. Dražba probíhá tak dlouho, dokud dosažený výsledek nepostačuje k uspokojení oprávněného. Výtěžek prodeje se po srážce nákladů výkonu exekuce vyplatí oprávněnému. Pořadí, v jakém exekutor provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Způsob exekuce prodejem movitých věcí není příliš často používaným způsobem, protože takto většinou nelze dosáhnout očekávaného výtěžku a tím uspokojení vymáhané pohledávky. Většina zajištěných movitých věcí povinných – fyzických osob, pokud se

40

nejedná o umělecká díla, již dávno ztratila hodnotu a ve veřejné dražbě jsou tyto věci téměř neprodejné. Z toho důvodu se k exekuci prodejem movitých věcí přistupuje až v krajním případě, pokud není jiná možnost uspokojení vymáhané pohledávky. Jiná je ovšem situace, pokud jde o povinného, který je podnikatelem a zabývá se obchodní činností. Prodej zajištěných movitých věcí určených k prodeji v obchodě může poskytnout očekávaný výtěžek a uspokojit tak vymáhanou pohledávku oprávněného.

3.2.7.4. Prodej nemovitostí

Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí je dalším ze způsobů exekuce na peněžitá plnění. Jeho význam a přednost je zejména v případech, kdy jsou vymáhány vysoké peněžité částky, jejichž vymožení jinými způsoby exekuce by bylo velmi zdlouhavé a v některých případech nemožné. Exekuce prodejem nemovitostí má nespornou výhodu v tom, že umožňuje oprávněnému poměrně rychle a v co největší míře docílit uspokojení jeho pohledávky. Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen jen tehdy, pokud oprávněný přesně označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány prokáže, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. Nemovitostmi se zde rozumí nemovité věci, byty a nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona. Nařízení exekuce se vztahuje na nemovitost včetně jejích součástí a příslušenství. Aby byl návrh na nařízení exekuce a usnesení o nařízení exekuce co možná nejurčitější, je vhodné označit i součásti a příslušenství nemovitostí, na které se exekuce též vztahuje. O tom, že byl podán návrh na nařízení exekuce prodejem nemovitostí, vyrozumí exekutor příslušný katastrální úřad. Nařízení exekuce se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím. Toto platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovitosti. V usnesení o nařízení exekuce soud povinnému a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil,

41

b) uloží, aby exekutorovi pověřenému výkonem exekuce do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou. Usnesení o nařízení exekuce doručí exekutor oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu. Po nabytí právní moci doručí exekutor usnesení o nařízení exekuce osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště, sídlo nebo místo podnikání a vyvěsí je na úřední desce exekutorského úřadu. O nabytí právní moci usnesení exekutor také vyrozumí příslušný katastrální úřad. Zde končí fáze řízení, ve které dochází k nařízení výkonu rozhodnutí. V další fázi řízení je nutné, aby exekutor ustanovil znalce, který provede odhad nemovitosti a jejího příslušenství. Znalec dále ocení jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Pokud je to potřebné, provede exekutor ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. Povinný a případně další osoby jsou povinni umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených. Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného určí exekutor a) cenu nemovitosti a jejího příslušenství, b) cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, c) závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, d) výslednou cenu. Pokud nemovitost spadá do společného jmění manželů nemusí oprávněný získat souhlas manžela povinného k tomu, aby exekuce byla nařízena na nemovitost, která je v jejich společném jmění, a ani není třeba, aby si předem získal soudní rozhodnutí o tom, že manžel povinného je povinen strpět, aby se oprávněný hojil při uspokojování své pohledávky na majetku, který není jen majetkem povinného, ale společným majetkem manželů. V případě, že je výkonem rozhodnutí, který byl nařízen proti jednomu z manželů,

42

postižena nemovitost patřící do společného jmění manželů, stává se manžel povinného účastníkem řízení.

•

Dražba

Po právní moci usnesení o ceně je nařízeno dražební jednání. Soudní exekutor vydá dražební vyhlášku s určením doby konání dražby. K dražbě může dojít nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne vydání dražební vyhlášky. Dražební vyhláška musí obsahovat údaje o tom, kdy a kde má k dražbě dojít a jaké nemovitosti se má dražba týkat. Dále se v dražební vyhlášce uvede výše výsledné ceny, výše nejnižšího podání a výše dražební jistoty. Vyhláška se uveřejní na úřední desce exekutora a dále způsobem v místě obvyklým, např. v místním tisku a také na úřední desce katastrálního úřadu. Uveřejnění dražební vyhlášky se provádí z toho důvodu, aby vešla ve veřejnou známost a vzbudila tak zájem dražitelů. Prodej nemovitostí se provádí veřejnou dražbou, jejíž výhody jsou spatřovány především v tom, že •

věřitelé mohou jejím prostřednictvím dostat nejvyšší možný výnos,

•

dražbu provádí specializovaný dražebník, který dražbu řídí a organizuje,

•

dražby se mohou účastnit všechny osoby způsobilé k právním úkonům, které předepsaným způsobem složily dražební jistotu a u kterých to zákon ze závažných důvodů výslovně nevylučuje,

•

náklady veřejné dražby jsou hrazeny až z výtěžku dražby, v případě když dojde ke zmaření veřejné dražby, jsou náklady hrazeny z dražební jistoty vydražitele.

Po složení jistoty vyzve dražitel zájemce, aby dražili. Dražba probíhá do té doby, dokud dražitelé činí podání. Když po určitém podání neučiní žádný jiný z dražitelů vyšší podání ani po dvojí výzvě, lze udělit příklep poslednímu z dražitelů. Vydražitel se ihned po udělení příklepu, tedy po vydání usnesení o příklepu, může ujmout držby nemovitosti. Vydražitel se vlastníkem stane již ode dne vydání usnesení o příklepu, ale pouze za předpokladu, že usnesení o příklepu nabude právní moci a že doplatí ke složené dražební jistotě rozdíl do nejvyššího podání ve lhůtě určené v dražební vyhlášce.

43

Český právní řád zná dva druhy dražeb. Jsou jimi dražby dobrovolné a nedobrovolné. Dražba dobrovolná je dražba prováděná na návrh vlastníka věci. V dražební vyhlášce potom musí být uvedeno, že se jedná o dražbu dobrovolnou. V tomto případě je dražebník povinen zaslat dražební vyhlášku vlastníkovi nemovitosti, osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí, správci daně. Dražebník je povinen upustit od dražby nejpozději do jejího zahájení v těchto případech: •

na základě písemné žádosti vlastníka,

•

pokud je dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,

•

je-li smlouva o provedení dražby neplatná,

•

došlo-li ke střetu dražby dobrovolné a nedobrovolné.

V protikladu k dražbě dobrovolné stojí dražba nedobrovolná, která se provádí proti vůli vlastníka věci k uspokojení pohledávek zástavních věřitelů. Předmětem této dražby může být pouze věc, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů. Účastníky nedobrovolné dražby nesmějí být dlužník a jeho manžel. Taktéž v dražební vyhlášce musí být uvedeno, že se jedná o dražbu nedobrovolnou. Dále v ní musí být označen dražebník, navrhovatel, vlastník předmětu dražby, dlužník a případně zástavce a všechny ostatní náležitosti dražební vyhlášky. Dražebník je povinen zaslat dražební vyhlášku dražebním věřitelům, vlastníkovi nemovitosti, zástavci, dlužníkovi, osobám, které mají k předmětu dražby právo zapsané v katastru nemovitostí, správci daně příslušnému podle místa trvalého bydliště dlužníka, správci daně, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Dražebník může upustit od provedení nedobrovolné dražby: •

na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem,

•

na základě písemné žádosti navrhovatele,

•

je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby,

•

je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná.

44

Završením procesu nuceného prodeje nemovitosti povinného je rozvrh výtěžku dražebního prodeje. Rozvrhové jednání provádí soud. Při rozvrhovém jednání jsou projednány pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání. Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému. Dříve (podle OSŘ platného před 1.4.1964) byla exekuce prodejem nemovitosti jedním z nejpoužívanějších způsobů exekuce a měla mezi všemi způsoby exekuce dominantní postavení. V dnešní době se k ní přistupuje až v případě, že nelze uspokojení pohledávky oprávněného dosáhnout jiným, méně drastickým způsobem, např. přikázáním pohledávky nebo srážkami ze mzdy. Exekuce prodejem nemovitosti je velmi razantní způsob exekuce a má na povinného velmi silný ekonomický a sociální dopad. Pokud dojde k prodeji nemovitosti, může se stát, že povinný s celou rodinou přijde o své bydlení. Z důvodu velkých sociálních a ekonomických dopadů na povinného se dnes k prodeji nemovitosti přiklání opravdu až v krajních případech, kdy není jiná možnost. Prodeji nemovitosti lze předejít spoluprací se soudním exekutorem a pravidelným splácením vymáhané pohledávky. Po splacení celé pohledávky, příslušenství a příslušných nákladů je povinnému nemovitost na příslušném katastrálním úřadu odblokována a může s ní opět volně nakládat.

3.2.7.5. Prodej podniku

Exekuce prodejem podniku je nejmladším způsobem exekuce. Podnik je podle § 5 ObchZ soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. Výkon rozhodnutí prodejem podniku může být nařízen, jen když oprávněný označí podnik, jehož prodej navrhuje, a jestliže doloží, že podnik je majetkem povinného. Pro nařízení exekuce prodejem podniku je rozhodující stav v době zahájení řízení. Nařízení exekuce se vztahuje na věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování

45

podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Exekucí nemůže být postižen podnik, jedná-li se o banku. Výkon rozhodnutí prodejem podniku lze nařídit, stejně jako všechny ostatní způsoby exekuce, pouze na návrh oprávněného. Návrh oprávněného tedy musí obsahovat: •

označení oprávněného a povinného,

•

označení exekučního titulu,

•

tvrzení oprávněného, že povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu exekučním titulem,

•

označení podniku nebo jeho částí, jehož prodej navrhuje,

•

doložení, že podnik je majetkem povinného (§ 338f odst.1 OSŘ).7

V usnesení o nařízení exekuce soud ustanoví správce podniku a povinnému a) zakáže, aby po doručení usnesení podnik nebo jeho část převedl na někoho jiného, b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům nebo jiným hodnotám patřícím k podniku předkupní právo, c) zakáže, aby po doručení usnesení věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi jinak nakládal bez souhlasu správce, d) přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku. Správcem podniku může být pouze osoba zapsaná podle zvláštních předpisů v seznamu správců konkurzní podstaty. Správce podniku je ustanoven současně s nařízením výkonu rozhodnutí a je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud. Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.

7

Tripes, Antonín, Exekuce v soudní praxi, C.H. Beck, 2006, str. 589

46

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku doručí exekutor oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. V další fázi řízení dochází ke zjištění ceny podniku, které je nezbytným předpokladem pro jeho prodej. Jde při tom jak o zjištění ceny majetku patřícího podniku, tak i o cenu čistého jmění, tj. ceny po odečtení ceny závazků. Pro určení ceny podniku je rozhodující stav v době zahájení řízení.8 Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví. Ve všech ostatních případech následuje dražba podniku. Dražba podniku je jediný způsob, jak jej v exekuci prodat. Dražba podniku se velice podobá dražbě nemovitosti. Také dražba podniku začíná usnesením, které je označováno jako dražební vyhláška. Ve vyhlášce je určen čas a místo dražebního jednání, označení prodávaného podniku a všechny ostatní náležitosti dražební vyhlášky dané zákonem. Dražební jednání může řídit jen soudce. Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a splňuje zákonem stanovené podmínky. Vydražitel je oprávněn převzít vydražený podnik již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Podnik předá vydražiteli na jeho žádost správce za součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání podniku správce vyrozumí soud. Vydražitel však nabývá vlastnictví k podniku až zaplacením nejvyššího podání po právní moci usnesení o příklepu. Poté, co vlastnictví podniku přešlo na vydražitele, nařídí soud rozvrhové jednání.9 K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ti, kdo do řízení

8 9

Winterová,Alena, Civilní právo procesní, Linde Praha, 2002, str. 561 Winterová,Alena, Civilní právo procesní, Linde Praha, 2002, str. 563

47

přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel a osoby, které podaly přihlášku. Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu. Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Podle výsledků jednání se tyto pohledávky uspokojí podle svého zařazení do skupin stanovených v § 338ze odst. 1 OSŘ. Nelze-li uspokojit všechny pohledávky téže skupiny, uspokojí se podle pořadí, a mají-li stejné pořadí, uspokojí se poměrně. Ustanovení o prodeji podniku se použijí i na prodej části podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, a dále také i na prodej podílu spolumajitele podniku.

3.2.8. Skončení exekuce Exekuční řízení může skončit třemi způsoby: •

uspokojení oprávněného,

•

zastavení exekuce,

•

bezvýsledností (marností) exekuce.

Nejčastějším způsobem ukončení exekuce by mělo být uspokojení oprávněného splacením všech vymáhaných pohledávek. Ke skončení exekuce dojde až v okamžiku zaplacení také veškerých nákladů oprávněného, exekutora a po zaplacení odměny exekutora. Pokud exekuční řízení nemůže vést k uspokojení pohledávek oprávněného, jde o exekuci bezvýslednou neboli marnou. Někdy je bezvýslednost exekuce zákonem považována za nepřípustnou a nařizuje se proto její zastavení. K tomu dochází například tehdy, když výtěžek, kterého může být dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce. Při exekuci prodejem nemovitosti nastává marnost v případě, kdy se v dražbě nepodaří nemovitost prodat.

48

3.2.9. Shrnutí Jakmile je exekutor pověřený provedením exekuce, zjistí veškeré majetkové poměry povinného, tzn. požádá o součinnost katastr nemovitostí, banky, ministerstvo vnitra za účelem zjištění, zda má povinný automobil či jiný dopravní prostředek, zdravotní pojišťovny a Českou správu sociálního zabezpečení. V praxi exekuční řízení probíhá tak, že veškeré zjištěné nemovitosti a účty u bank jsou posléze povinnému zablokovány exekučním příkazem, který je zároveň doručen povinnému a oprávněnému. K blokaci veškerého známého majetku dochází, protože není jasné, jak velký bude výtěžek z jednotlivých druhů majetku. Peněžní účet v bance je blokován do výše pohledávky. Pokud povinný začne exekutorovi svůj dluh splácet, blokace účtu se o tyto zaplacené splátky snižuje. K odblokování všech účtů a nemovitostí vedených v katastru nemovitostí dochází až po úplném splacení všech pohledávek včetně příslušenství a nákladů exekuce a oprávněného.

3.3. Náklady exekuce Náklady exekuce jsou odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku, tyto náklady hradí oprávněnému povinný. Rovněž náklady exekuce hradí povinný. Náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě exekučního příkazu k úhradě nákladů exekuce, ve kterém tyto náklady určí, a to některým ze způsobů určených k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

49

Příkaz k úhradě nákladů exekuce obsahuje označení: •

soudu, který pověřil exekutora provedením exekuce,

•

exekutora, který je pověřen provedením exekuce,

•

exekučního titulu a orgánu, který jej vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

•

oprávněného a povinného,

•

povinnosti, která má být exekucí vymožena,

•

datum a podpis exekutora a poučení o námitkách.

Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 3 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu, který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Proti rozhodnutí soudu o námitkách není přípustný opravný prostředek.10 Dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce, pokud její zastavení způsobil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Tuto výši zálohy na náklady určuje sám exekutor, avšak nesmí přesáhnout 30 % odměny.

3.3.1. Odměna exekutora Za exekuční a další činnost náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností. Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady času stanoví ministerstvo vyhláškou.11

10 11

Prudilová, Miloslava, Veřejné dražby a exekuce, Praha: Linde, 2001, str. 200 Schelleová, Ilona, Civilní proces, Praha: Eurolex Bohemia, str. 950

50

Odměna za provedení exekuce ukládající peněžité částky činí: Do 3 000 000 Kč základu

15 %,

Z přebývající částky až do 40 000 000 Kč základu

10 %,

Z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu

5 %,

Z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu

1 %.

Odměna však činí nejméně 3 000 Kč. Exekutorovi náleží v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám provádějícím přepravu zásilek, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy, fotokopie a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů. Jak je vidět, odměna exekutora i paušální náhrada hotových výdajů nejsou zrovna malé částky. Minimální částka nákladů exekuce, kterou je povinný povinen uhradit, je 6 500 Kč, třebaže byla původní pohledávka pouze ve výši Korun nebo stokorun.

51

4. Diskuze Protože je exekuce celkem razantní způsob, jak se domoci práva a jak tedy získat od povinného splatnou pohledávku, bude zde nyní rozebráno, co dělat a jak se zachovat, aby k nařízení exekuce nedošlo. Pokud jde o povinné – fyzické osoby, kteří žádají o půjčku či úvěr u některé banky nebo úvěrové společnosti, tyto osoby by si nejdříve měly zjistit co nejvíce informací o dané bance nebo úvěrové společnosti a také o podmínkách, za jakých je půjčka případně úvěr poskytován. Velmi důležité jsou také podmínky splácení a další postup banky v případě, že se dlužník dostane do tíživé situace, kdy není schopen svůj závazek splácet. Dobré také je, najít si spolehlivého ručitele, který za dlužníka jeho závazek zaplatí v případě, že se dostane do platební neschopnosti. Nejdůležitější však je, velmi pečlivě zvážit a zhodnotit své možnosti splácení půjčky. Pokud se někdo rozhodne ručit, měl by se dobře seznámit s podmínkami svého ručení a také si co možná nejlépe prověřit finanční situaci dlužníka, kterému se rozhodl ručit. Z ručitele se totiž může velmi snadno stát dlužník a pokud ani ručitel nesplní splatný závazek, může dojít k nařízení exekuce. Podnikatelé by měli být ve svých aktivitách ještě obezřetnější než fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že úvěry, které žádají firmy ke svým podnikatelským aktivitám bývají mnohem vyšší než úvěry fyzických osob, je vhodné sjednat si pojištění splácení úvěru. Všechna doporučení jak se zachovat, aby nedošlo k nařízení exekuce, zmíněná výše týkající se fyzických osob platí samozřejmě také pro podnikatele. Je-li podnikatel nebo také fyzická osoba v roli věřitele, je vhodné ještě před uzavřením smluvního vztahu důkladně si druhou smluvní stranu prověřit, protože uzavření smluvního vztahu s nespolehlivým a nesolventním partnerem může věřiteli přinést nemalé problémy a také finanční ztrátu. Vymáhání splatné pohledávky je totiž vždy velmi náročné a zdlouhavé s nejistým výsledkem. Dalším nezbytným zajišťovacím prostředkem je zajištění splácení ve smlouvě sjednáním smluvní pokuty, úroků z prodlení nebo ručení. Dalším možným způsobem jak se zajistit proti případnému nesplácení závazku dlužníkem je zástavní právo. Nejjistějším zajišťovacím prostředkem ve smlouvě však je bankovní záruka, která je

52

ovšem poměrně drahá a nelze ji získat na zajištění jakékoliv smlouvy. Bude-li splnění závazku zajištěno ručením, je nezbytné prověřit nejen druhou smluvní stranu, ale také ručitele. Pokud se dlužník dostane do platební neschopnosti, je vhodné se s věřitelem pokusit dohodnout na dalším postupu (např. dohodnout se na splátkovém kalendáři, pokusit se domluvit odklad splátky, snížení splátky apod.). Pokud by totiž dlužník spoléhal na nečinnost věřitele, může se stát, že dojde k nařízení exekuce bez jeho vědomí. V případě, že již k nařízení exekuce došlo, není jiná možnost řešení, než závazek splatit včetně nákladů exekuce a oprávněného. Jak již bylo zmíněno, exekutor na začátku zablokuje veškeré peněžní účty, nemovitosti vedené v katastru nemovitostí a pokud zjistí zaměstnavatele, tak vydá také exekuční příkaz na srážky ze mzdy. Pro povinného je nejlepším řešením, co nejrychleji svůj dluh zaplatit. Ideální způsob je, pokud může povinný celý svůj dluh uhradit naráz včetně zmíněných nákladů. V některých případech je i vhodné si peníze na zaplacení dluhu půjčit. Pokud dlužník má na splácení půjčky, může to být výhodnější, než dluh postupně splácet exekutorovi, protože zde stále narůstají úroky a také náklady exekuce. Pokud na jednorázové zaplacení dluhu nemá povinný prostředky, je nejlepší domluvit se s exekutorem na splátkovém kalendáři a postupně svůj dluh splácet. K odblokování účtů a nemovitostí vedených v katastru tím sice nedojde, ale čím dříve bude dluh splacen, tím menší budou úroky a veškeré náklady. Mnohdy totiž největší část z částky, kterou je nutno uhradit, tvoří právě náklady exekuce a oprávněného. Exekuce má na povinného nemalé ekonomické a sociální dopady. Výkon exekuce má také svůj dopad na manžela povinného. Manžel povinného se automaticky stává účastníkem řízení, pokud dojde k exekuci prodejem nemovitosti. Veškeré závazky a dluhy, které vznikly za trvání manželství mohou být uspokojeny z veškerého majetku povinného a také z majetku společného jmění manželů, včetně peněžních prostředků na účtu manžela povinného. Řešením by mohlo být uzavření dohody o vzniku SJM až při ukončení manželství, tato dohoda však musí být uzavřena ještě před samotným vznikem závazku, jinak je neplatná. Další možností je zúžení SJM, zde je opět stejná situace jako při vzniku SJM až při ukončení manželství, dohoda musí být uzavřena již před vznikem závazku, jinak je neplatná.

53

5. Závěr Vymáhání pohledávek prostřednictvím exekucí je stále častějším způsobem, jak se domoci svého práva. Dokazuje to i neustále narůstající množství nařízených exekucí. Od roku 2001, kdy byl přijat exekuční řád, kterým byl zaveden institut soukromého soudního exekutora, se vymáhání pohledávek podstatně urychlilo a zjednodušilo. Dříve prováděly exekuce pouze soudy, které neměly dostatečné kapacity na řešení takového množství případů, vymáhání pohledávek bylo tudíž velmi zdlouhavé a mnohdy nevedlo k uspokojení pohledávky. V této diplomové práci jsem se zabývala pouze exekucemi na peněžitá plnění. Samotné exekuční řízení začíná podáním návrhu na nařízení exekuce. Po podání návrhu, je soudem ve vydaném usnesení pověřen exekutor výkonem rozhodnutí. Sám exekutor potom rozhoduje, jakým způsobem bude exekuce prováděna. V praxi se velmi často využívá více způsobů provádění exekuce zároveň, protože dopředu není zřejmé, jaký bude z jednotlivých způsobů výtěžek a zda postačí k uspokojení pohledávky oprávněného a všech nákladů s exekucí spojených. Prvním a nejčastějším způsobem provádění exekuce je výkon srážkami ze mzdy. Pokud je zjištěn zaměstnavatel povinného, jedná se o nekompromisní způsob provádění exekuce. Srážky ze mzdy ovšem nejsou nejtvrdším způsobem, existuje zde totiž poměrně silná ochrana povinného. Zákon totiž stanoví, kolik prostředků musí dlužníkovi zůstat na živobytí, takže při tomto způsobu exekuce se nemůže stát, že by povinný zůstal úplně bez prostředků. Srážky ze mzdy však mají nemalý sociální a ekonomický dopad na dlužníka. Mohou způsobit snížení jeho životní úrovně, pokud má jiné závazky, tak vlivem exekuce může také dojít k nemožnosti plnění těchto závazků. Dalším způsobem exekuce, který v současnosti rychle nabývá na významu, je přikázání pohledávky. Nejvíce a nejčastěji se uplatňuje přikázání pohledávky z účtu povinného. Tento způsob výkonu je mnohem razantnější než provádění exekuce srážkami ze mzdy. Pokud se exekutor rozhodne provést exekuci přikázáním pohledávky z účtu povinného, zablokuje povinnému peněžní prostředky na jeho účtu do výše dlužné pohledávky. Pokud

54

na účtu není dostatek peněžních prostředků, je účet zablokován celý včetně peněz, které na něj přijdou v budoucnu. Tak se může stát, že se povinný ocitne naprosto bez prostředků na živobytí. Tento způsob exekuce má mnohem větší ekonomické a sociální dopady na dlužníka než zmíněné srážky ze mzdy. V takovém případě je mnohdy povinný nucen dále si půjčovat peníze a dostává se tak do neřešitelné situace, protože půjčky nemá z čeho splácet. Možným řešením by bylo nechávat si své příjmy vyplácet v hotovosti a s exekutorem se dále domluvit na splátkovém kalendáři. Lze tím tak aspoň částečně zmírnit ekonomické dopady tohoto velice razantního způsobu exekuce. Třetím možným způsobem exekuce je prodej movitých věcí. Tento způsob ovšem není příliš soukromými exekutory využívaný, protože většina movitých věcí, které povinní vlastní, nemá příliš velkou hodnotu. Jejich prodejem tedy téměř nikdy nedojde k celkovému uspokojení vymáhané pohledávky, mnohdy je prodej takových movitých věcí absolutně nereálný, protože tyto věci běžným používáním již dávno ztratily svoji hodnotu. Jiný případ by byl, pokud by povinný vlastnil umělecká díla, tam se dá očekávat, že by výtěžek z prodeje ve veřejné dražbě byl tak vysoký, že by stačil uspokojit vymáhanou pohledávku včetně nákladů oprávněného a exekuce. Jiná situace nastává, pokud je povinným podnikatel a zabavené movité věci jsou původně určeny k prodeji v obchodě. Tyto věci mají svoji hodnotu a jejich prodejem lze dosáhnout výtěžku a uspokojit tak vymáhanou pohledávku, ať již celou nebo jen její část. Dalším dosti tvrdým způsobem provádění exekuce je prodej nemovitostí. Pokud není jiná možnost, jak získat prostředky k uspokojení pohledávky oprávněného, přistoupí exekutor k prodeji nemovitosti oprávněného. Prodej nemovitosti má velmi silný ekonomický dopad na povinného, může tímto způsobem přijít o bydlení a to bez zajištění náhradního ubytování. Nemovitost je prodána ve veřejné dražbě. Může se také stát, že ve veřejné dražbě bude nemovitost prodána za nižší cenu než za jakou by se dala prodat na trhu. Jediným způsobem, jak prodeji nemovitosti předejít, je spolupráce s exekutorem a stanovení splátkového kalendáře. Pokud je totiž patrná snaha povinného svůj dluh splatit, exekutor mu umožní dluh splácet po částech a nepřistoupí k dalším a většinou razantnějším způsobům exekuce.

55

Posledním způsobem provádění exekuce na peněžitá plnění je prodej podniku. Tento způsob exekuce je ze všech způsobů nejmladší. Podnik lze prodat pouze v dražbě, která se velice podobá dražbě nemovitosti. Tento způsob exekuce není příliš používaný, protože většina podniků, které by bylo možno takto prodat, je v době provádění exekuce v likvidaci nebo je na ně vyhlášen konkurz. Po vymožení celé pohledávky je nutné ještě uhradit náklady oprávněného a náklady exekuce. Exekutorovi za celou exekuční činnost náleží odměna, která je stanovena zákonem jako určitá procenta z vymáhané částky. Zákon také stanoví minimální výši odměny, která činí 3 000 Kč. V souvislosti s výkonem exekuční činnosti náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 3 500 Kč. Minimální náklady exekuce tedy činí 6 500 Kč. Po zaplacení celé dlužné částky a veškerých souvisejících nákladů je exekuce ukončena a veškeré blokace na účtech a v katastru nemovitostí jsou zrušeny. Povinný tak opět může se svým majetkem volně nakládat.

56

6. Literatura (1) Grossová, M., Exekuce na peněžité plnění v současné právní praxi. 5. vyd., Praha: Linde, 2007. 603 s. ISBN 978-80-7201-621-1. (2) Prudilová, M., Veřejné dražby a exekuce. Praha: Linde, 2001, 449 s. ISBN 80-7201-288-6 (3) Rašovská, Ilona. Jak být úspěšný v exekuci aneb základní abeceda exekutora. 1. vyd., Praha: Orac, 2002. 366 s. ISBN 80-86199-51-7 (4) Schelleová, Ilona a kol. Civilní proces.1. vyd., Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2006. 1202 s. ISBN 80-86861-09-0. (5) Schelleová, Ilona a kol. Exekuční řízení. 1. vyd., Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005. 268 s. ISBN 80-86861-46-5. (6) Schelleová, I., Lamka, R. Exekuce v zrcadle právních předpisů I. Průběh exekučního řízen. 1. vyd., Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87071-36-6. (7) Tripes, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vyd., Praha: C.H. Beck, 2006. 852 s. ISBN 80-7179-489-9. (8) Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní, 2. vyd., Praha: Linde Praha, a.s., 2002. 688 s. ISBN 80-7201-345-9.

57

Zákony: •

Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném znění,

•

Zákon č.120/2001 Sb o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů v platném znění,

•

Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník v plném znění,

•

Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník v plném znění,

•

Vyhláška č. 418/2001 Sb. o postupech při výkonu exekuční činnosti a další činnosti,

•

Vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.

58