informace o Vysokém učení technickém v Brně 2

obsah informace o Vysokém učení technickém v Brně _________________ 2 akademičtí funkcionáři VUT v Brně __________________________________________ 3 rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně ____________________________________ 3 akademický senát fakulty VUT v Brně ________________________________________ 3 vědecká rada VUT v Brně _________________________________________________ 4 fakulty VUT v Brně_______________________________________________________ 5

informace o Fakultě architektury VUT v Brně ___________________ 6 akademičtí funkcionáři fakulty architektury ____________________________________ 7 děkanát fakulty architektury ________________________________________________ 7 vědecko umělecká rada fakulty architektury ___________________________________ 8 rada studijního programu fakulty architektury __________________________________ 8 oborové rady fakulty architektury____________________________________________ 8 centra fakulty architektury _________________________________________________ 9 ústavy fakulty architektury _________________________________________________ 9 seznam učitelů fakulty architektury _________________________________________ 12

informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně __________ 14 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT__________________________________17 směrnice děkana č. 1_______________________________________________ 37 příloha č. 1 časový plán akademického roku 2009/2010 ___________________________________________________44 příloha č. 2 strukturovaný seznam předmětů v BSP a MSP _________________________________________________46 příloha č. 3 pravidla pro odbornou praxi_______________________________________________________________ _53 příloha č. 4 pravidla odevzdávání ateliérových a vysokoškolských kvalifikačních prací____________________________54 příloha č. 5 pravidla zahraniční výměny studentů _________________________________________________________56 příloha č. 6 jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP___________________________________________________63

směrnice děkana č. 2_______________________________________________65 příloha č. 1 bodové hodnocení doktorského studia_______________________________________________________ 73

STIPENDIJNÍ ŘÁD VUT___________________________________________76 směrnice děkana č. 3_______________________________________________81 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VUT________________________________________ 82 informace o CESA VUT v Brně

________________________________ 84

1

informace o Vysokém učení technickém v Brně HISTORIE Historie vzniku Vysokého učení technického v Brně má svůj začátek v roce 1849, kdy bylo v Brně založeno technické učiliště jako německo-český utrakvistický ústav. V roce 1899 byla otevřena Česká vysoká škola technická, nejprve s jedním stavebním oborem, po kterém byly postupně otevřeny obory strojního inženýrství, zeměměřičský kurs, oddělení elektrotechnického inženýrství, obor kulturního inženýrství a obor chemického inženýrství. Po první světové válce byl založen i odbor architektury. V roce 1939 byla Česká vysoká škola technická násilně uzavřena. Nový rozvoj školy nastal až po skončení druhé světové války v roce 1945, kdy byly opětně otevřeny obory stavební, strojní, elektrotechnický, chemicko-technologický a obor architektury a pozemního stavitelství. Tato etapa, vyznačující se velkým počtem studentů, kterým bylo znemožněno za války studovat, však netrvala dlouho. V roce 1951 byla Vysoká škola technická tehdejším režimem opětně zrušena a na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie jako jeden z důsledků politiky tehdejšího systému. Obětavostí některých učitelů se v roce 1951 podařilo založit Vysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 obnovit VUT v Brně, které se po mnohaletém úsilí zkonstituovalo v roce 1961 do své dnešní podoby. VUT se člení na fakulty. V současné době jsou to fakulty stavební, strojní, elektrotechniky a informatiky, podnikatelskou, chemickou, architektury a výtvarných umění. Po 17. listopadu 1989 došlo k prudkému rozvoji kontaktů a spolupráce s vysokými školami, zejména Velké Británie, Francie, SRN, Rakouska a dalších zemí. Vysoké učení technické v Brně je vysokou školou s dlouholetou tradicí, která v současné době rozvíjí samostatně a svobodně vzdělávací, inženýrskou, vědeckou, uměleckou i hospodářskou činnost.

2

akademičtí funkcionáři VUT v Brně rektor:

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA

54114 5200

[email protected]

prorektor pro tvůrčí rozvoj:

prof. RNDr. Michal Kotoul, DrSc.

54114 5209

[email protected]

prorektor pro studijní záležitosti: doc. RNDr. Miloslav Švec, CSc.

54114 5210

[email protected]

prorektor pro vnější vztahy:

54114 5117

[email protected]

prorektor pro strategický rozvoj: prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.

54114 5222

[email protected]

prorektor pro informační a komunikační technologie:

54114 5232

[email protected]

prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc.

prof. Ing. Pavel Jura, CSc.

rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně adresa: kvestor tisková mluvčí referát rektora

Ing. Vladimír Kotek PhDr. Jitka Vanýsková Jana Kalužová Marie Kocichová zaměstnanecký odbor Ing. Pavel Suchánek ekonomický odbor Iveta Šiková odbor investic a majetku Ing. Vojtěch Gren správní odbor Mgr. Josef Sobotka ústřední knihovna Ing. Martin Fasura nakladatelství VUTIUM PhDr. Karel Blažek institut celoživotního vzdělávání PhDr. Petra Navrátilová CVIS Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D.,MBA CESA PaedDr. Jaroslav Bogdálek koleje a menzy Ing. Vladimír Kotek – pověřen řízením dopravní oddělení Lubomír Macků spojovatelka

54114 5555 54114 5503 54114 5201 54114 5202 54114 5216 54114 5318 54114 5344 54114 5324 54114 5127 54114 5350 54114 8810 54114 5420 54114 2282 54164 2902 54114 8650 54114 1111

Antonínská 548/1, 601 90 Brno [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

akademický senát VUT v Brně předseda: komora akademických pracovníků předseda:

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček-FIT

54114 5205

doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D.-FAST doc. Dr. Ing. Jan Černocký-FAST doc. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.-FEKT Ing. Helena Hanušová, CSc.-FP PhDr. Kaliopi Chamonikolasová,Ph.D.-FAVU

doc. Ing. Aleš Krejčí, CSc.- FAST RNDr. Vlasta Krupková, CSc.-FEKT RNDr. Hana Lepková-CESA doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.-FA doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.-FA doc. Ing. Jiřina Omelková,CSc. -FCH RNDr. Pavel Popela, Ph.D.-FSI Ing. Jan Roupec, Ph.D.-FSI Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.-FP prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.-FCH Prof.PhDr. Hana Vykopalová. CSc.-USI

3

studentská komora předseda:

Bc.Tomáš Krejbich – stud. DSP FP Bc.Stanislava Dermeková–stud.DSP FAST

Bc. Patrik Halfar – stud. DSP FIT Marián Maslak. – stud.FEKT Ing. Martin Moos – stud.DSP FCH Bc. Petra Nováčková-- stud.FIT Bc. Viktor Odstrčilík – stud.FA Ing. Vladimír Panáček-stud.DSP USI Samuel Paučo-stud.FAVU

vědecká rada VUT v Brně předseda: členové:

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc. prof. Ing. Vladimír Báleš, DrSc. Ing. Aleš Bartůněk prof. Ing. Jan Bujňák, CSc. prof. RNDr. Milan Češka, CSc. Ing. Jaroslav Doležal, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc. prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc. Mgr. Tomáš Hruda prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. Ing. Pavel Jura, CSc. RNDr. Petr Kantor prof. Ing. Jiří Kazelle, CSc. Mgr. Rostislav Koryčánek prof. RNDr. Michal Kotoul, CSc. prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc. prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. doc. RNDr. Petr Lukáš, CSc. Doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc. prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc. Prof. Ing. Drahomír Novák, CSc. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. Ing. Emanuel Ondráček, CSc. prof. Ing. Petr Sáha, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. prof.Ing. Vladimír Smejkal, CSc. prof. Ing. Jana Stávková, CSc. prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc. prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc.dr.h.c.

4

fakulty VUT v Brně Fakulta architektury

Poříčí 273/5, 639 00 Brno

54114 6600

fax: 54114 6605

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Údolní 244/53

54114 1111

fax: 54114 6110

Fakulta informačních technologií

Božetěchova 1/2

54114 1145

fax: 54114 1270

Fakulta chemická

Purkyňova 464/118, 612 00 Brno

54114 9357-8

fax: 54121 1697

Fakulta podnikatelská

Kolejní 2906/4, 616 69 Brno

54114 1111

fax: 54121 2458

Fakulta stavební

Veveří 331/95, 662 37 Brno

54114 1111

fax: 54924 5147

Fakulta strojního inženýrství

Technická 2896/2, 616 69 Brno

54114 1111

fax: 54121 1994

Fakulta výtvarných umění

Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno

54114 6850

fax: 54321 2670

5

informace o Fakultě architektury VUT v Brně HISTORIE Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka. Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof. Vladimír Fischer, prof. Jiří Kroha a prof. Jaroslav Syřiště. Ve 30.letech byl ještě povolán prof. Bohumil Babánek. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří. Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno. Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda. V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další. V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Prvním děkanem po válce byl prof. Jiří Kroha. Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Bohuslava Fuchse, prof. Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu, prof. Antonína Kuriala, prof. Aloise Krále a na krátkou dobu až do své emigrace po únoru 1948 o mimořádného prof. Jaromíra Krejcara. Posledním předválečným rektorem před uzavřením českých vysokých škol a prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof.Jaroslav Syřiště. Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě. Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse, který byl celkem třikrát děkanem, nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt doc. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební. Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa. V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavení fakulty ustanovena samostatná Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miroslav Martinek, jeden z posledních asistentů prof. B.Fuchse a dlouholetý ředitel Agroprojektu. Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový. Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. V roce 2000 došlo k další reorganizaci školy, kdy vznikla nová pracoviště - ateliéry, ústavy a centra. Od roku 2006 stojí v čele školy prof. Vladimír Šlapeta. Během prvního roku nového vedení byla provedena restrukturalizace pedagogicko-výzkumných pracovišť, aby lépe vyhovovala mezinárodním zvyklostem.

6

akademičtí funkcionáři fakulty architektury děkan:

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.

54114 6601

[email protected]

proděkanka pro studium:

doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D.

54114 6657

[email protected]

proděkanka pro tvůrčí rozvoj:

doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D.

54114 6679

[email protected]

proděkan pro vnější a vnitřní vztahy:

Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

54114 6673

[email protected]

54114 6726

[email protected]

proděkan pro strategický rozvoj, statutární zástupce děkana: doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.

děkanát fakulty architektury adresa: tajemník fakulty: sekretářka děkana a tajemníka: oddělení studijní: vedoucí: sam.referentka: sam.referentka: oddělení personální, práce, mezd a rozvoje: vedoucí: věda a výzkum: oddělení ekonomické: vedoucí: pokladna-sam.referentka: fakturace-referentka: majetek–sam.referentka: oddělení technicko-provozní, správa budov:

BOZ, PO, podatelna: spojovatelka:

Mgr. Filip Havlíček Jana Illková

54114 6602 54114 6603

Poříčí 273/5, 639 00 Brno [email protected] [email protected]

Helena Létalová Anna Horáková Jitka Juránková

54114 6620 54114 6621 54114 6622

[email protected] [email protected] [email protected]

Ing. Eva Bucharová Milada Odvárková

54114 6604 54114 6615

[email protected] [email protected]

Bc. Miroslava Hrušková Jana Pátková Hana Hrušecká Františka Papírníková

54114 6630 54114 6631 54114 6632 54114 6634

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Pavel Chlubný Martin Troják Antonín Klouda

54114 6610 54114 6610 54114 6610

Jaroslava Labusová

54114 6633 54114 6600

[email protected]

7

vědecko umělecká rada fakulty architektury předseda: interní členové:

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., děkan FA prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. arch. Petr Pelčák prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.

externí členové:

čestní členové:

prof. Ing. arch. Jan Bočan prof. PhDr. Pavel Zatloukal Ing. arch. Aleš Burian Ing. Miroslav Najdekr, CSc. prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D. Ing. arch. Vlasta Loutocká Ing. arch. Růžena Žertová prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT prof. RNDr Ing. Petr Štěpánek, CSc., děkan FAST VUT

rada studijního programu fakulty architektury předsedkyně: členové:

doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. prof. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Zbyněk Pech

proděkanka pro studium

oborová rada fakulty architektury-obor architektura členové interní:

člen externí:

prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. arch. Josef.Hrabec, CSc. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. Ing. arch. Martin Zedníček, MMB

oborová rada fakulty architektury-obor urbanismus členové interní:

členové externí:

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Jiří Löw, architekt Brno Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc., ÚÚR Brno

8

centra fakulty architektury knihovna: vedoucí: Anna Hošťálková Jitka Pavlíková Martin Barák DiS.

54114 6640 54114 6618

modelové centrum:

[email protected] [email protected]

54114 6609

vedoucí: Rostislav Karpíšek – pověřený vedením modelář: Martin Králík výpočetní centrum: vedoucí: OA: sam.technik: technik:

54114 6770 54114 6771 54114 6773 54114 6775

doc. Ing. Jan Viktorin, CSc. RNDr. Hana Koutná, Ph.D. Ing. Rostislav Košťál Miroslav Blümel

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

ústavy fakulty architektury ústav zobrazování UZ vedoucí ústavu: učitelé:

modelář:

doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Ing. arch. Jan Kratochvíl MgA. Jan Šebánek Leoš Boček

ústav teorie UT vedoucí ústavu: učitelé:

interní doktorandi:

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Ing. arch. Petra Gajdová Ing. Denisa Hrubanová Ing.arch.Jan Kristek Ing. Julie Křeháčková Ing. arch. Irena Mikulíková Mgr.Najeh Mohamed Mohamed Ing.arch.Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Barbora Šimonová

9

ústav stavitelství US vedoucí ústavu: učitelé:


doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Ing. arch. Pavla Čechová Ing. Vít Mikulík Ing. Jiří Svoboda Ing. Jaroslav Štikar Ing.arch.Tomáš Hlavsa Ing. arch. Magda Holá Ing.arch.Lucie Holopírková Ing. arch. Eva Kabourková Ing. arch. Pavel Koláček Mgr. Alžběta Korčáková Ing. arch. David Křeček Ing.Jiří Svoboda Ing. arch. Kateřina Šmardová

ústav navrhování UN1 vedoucí ústavu: učitelé:


doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. arch. Jan Foretník Ing. arch. Marcela Nahorniaková Ing. arch.Lukáš Pecka


Ing. Vítězslav Nový prof. Ing. arch. Ivan Ruller Ing. arch. Pavel Jura Ing. arch. David Mikulášek Ing. arch. Jan Sochor



prof . Ing. arch. Petr Pelčák Ing. arch. Eva Beránková Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Ing. arch. Bohumila Hybská Ing. Petra Nováková

10



doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. Ing.arch.Markéta Březovská Ing. arch. Jan Chladil Fernando Hugo Valdez Jarandilla Ing.arch.Václav Navrátil Ing. arch. Petr Novák Ing. arch. Lucie Pohanková



prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D. Ing. arch. Ivo Boháč Ing. arch. Jiří Marek Ing. arch. Jan Mléčka Ing.arch.Miron Mutyaba Ing.arch.Tomáš Rabl

11

seznam učitelů fakulty architektury profesoři:

UT UN3 UN2 UT UN6 UT US UN6

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. Ing. arch. Petr Pelčák prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.

54114 6740 54114 6671 54114 6662 54114 6800 54114 6700 54114 6601 54114 6750 54114 6680

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

54111 6721 54114 6650 54114 6690 54114 6681 54114 6726 54114 6762 54114 6693 54114 6751 54114 6711 54114 6752 54114 6657 54114 6679 54114 6770 54114 6732 54114 6754

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

54114 6683 54114 6694 54114 6771 54114 6764 54114 6712 54114 6661 54114 6673 54114 6686 54114 6652 54114 6763 54114 6760 54114 6702

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

externí profesoři: UN1 prof. Ing. arch. Ivan Koleček UN6 prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, PhD. docenti:

UT UN1 UN5 UT UT US UN5 US UZ US UN1 UN5 VC UT US

doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. doc. Ing. Jan Viktorin, CSc. doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.

externí docenti:

UN5 US UT UN1 UN5 UN3 UT

doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. doc. Ing. Jan Lojda, CSc.,MBA doc. Ing. arch. Jiří Löw doc. Ing. arch. Jiří Oplatek doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc. doc. Ing. arch. Tomáš Rusín doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

odborní asistenti: UN6 UN5 VC US UZ UN2 UN3 US UN1 US US UN6

Ing. arch. Ivo Boháč Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. RNDr. Hana Koutná, Ph.D. Ing. Vít Mikulík Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Ing. Vítězslav Nový Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Ing. Jaroslav Štikar Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D.

12

asistenti:

UN3 UN1 UN3 UN3 UN2 UZ UN6 UN2 UN6 UN2 UZ

Ing. arch. Kateřina Dokoupilová Ing. arch. Jan Foretník Ing. arch. Eva Beránková Ing. arch. Bohumila Hybská Ing. arch. Pavel Jura Ing. arch. Jan Kratochvíl Ing. arch. Jiří Marek Ing. arch. David Mikulášek Ing. arch. Jan Mléčka Ing. arch. Jan Sochor MgA. Jan Šebánek

UN5 UT US US US UT UN5 UN5 UT US US US UT US UT UT UT UN6 UN1 UN5 UN5 UN3 UN1 UN5 UN6 US UT US

Ing. arch. Markéta Březovská Ing. arch. Petra Gajdová Ing. arch. Tomáš Hlavsa Ing. arch. Magda Holá Ing. arch. Lucie Holopírková Ing. Denisa Hrubanová Ing. arch. Jan Chladil Fernando Hugo Valdez Jarandilla Ing. Julie Křeháčková Ing. arch. Eva Kabourková Ing. arch. Pavel Koláček Mgr. Alžběta Korčáková Ing. arch. Jan Kristek Ing. arch. David Křeček Ing. arch. Irena Mikulíková Mgr. Najeh Mohamed Mohamed Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Miron Mutyaba Ing. arch. Marcela Nahorniaková Ing. arch. Václav Navrátil Ing. arch. Petr Novák Ing. Petra Nováková Ing. arch. Lukáš Pecka Ing. arch. Lucie Pohanková Ing. arch. Tomáš Rabl Ing. Jiří Svoboda Ing. arch. Barbora Šimonová Ing. arch. Kateřina Šmardová

US UT UT UN6 UT UT UT UN3

Ing. Karel Cejpek Ing. Stanislav Prokeš Mgr. Jiří Randall PhDr. Karel Rechlík JUDr. Eva Řehořková Ing. arch. Zdeňka Umlášková RNDr. Antonín Vaishar Ing. arch. Ivan Wahla

54114 6742 54114 6655 54114 6742 54114 6742 54114 6661 54114 6713 54114 6703 54114 6661 54114 6743 54114 6661 54114 6713

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] mikuláš[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


externí učitelé:

13

informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně

ÚVOD Pro studium na FA platí zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA. Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou : • Statut VUT, • Studijní a zkušební řád VUT, • Stipendijní řád VUT, • Disciplinární řád VUT. Vnitřními předpisy FA jsou : • Statut FA VUT • Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou), • Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí), • Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT).

14

kód studijního programu

B3501

N3501

P3501

název studijního programu a studijní obory

délka prez. komb.

titul

pozn.

Bc.

Architektura a urbanismus Architektura

4

-

Architektura a urbanismus Architektura

2

-

Architektura a urbanismus Architektura Urbanismus

3 3

5 5

Ing.arch.

EN

Ph.D.

Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury, urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí a památkové péče, územního plánování a teorie architektury. Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce 1990/1991. Bakalářský studijní program - prezenční forma 4letého studia, zakončeného titulem Bc. Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-architekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelářích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od širších vazeb až po technický detail. Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměstnance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním procesem může změnit ve statut autorizované osoby. V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním 8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.. Magisterský studijní program - prezenční forma 2letého studia, zakončeného titulem Ing. arch. Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby. Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů trvale udržitelného rozvoje. Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace - při vstupu do České komory architektů, prokázal požadované znalosti a dovednosti. V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy 4 předměty: specializovaný ateliér, povinné a povinně volitelné předměty. Specializovaný ateliér, jehož vypisovatelem je tzv.Modul, si student volí dle zaměření pro celé studium. Tento předmět je strukturován do návrhové části a do teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy, speciální konzultace související s tématem specializace. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem. Povinné předměty plošně vyučované pro celý ročník představují obsahově základní disciplíny pro vzdělání architekta. Jsou zakončeny zkouškou a svým obsahem vyústí ve 2 souhrnné státní závěrečné zkoušky v semestru 4. Povinně volitelné předměty představují obměnitelný soubor předmětů dále rozšiřujících znalosti budoucího architekta. Předměty jsou zakončeny klasifikovaným zápočtem. Ve 4. semestru magisterského studia jsou zadávány diplomové práce. Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu se člení na dvě části, které se vzájemně prolínají a doplňují. První částí je to zkouška z teorie architektury a urbanismu, z legislativy a práva v architektonické praxi, ve druhé části se jedná o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti.

15

Doktorský studijní program - prezenční forma 3letého studia, kombinovaná forma 5letého studia zakončeného titulem Ph.D. Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který si student zvolí z nabídky témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka. Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje studium přednáškové kursy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkoušek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka. Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru absolvují 5 zkoušek z volitelných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu disertace zpracuje student v průběhu 1.semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešení. V rámci vědecké přípravy se podílí na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu.Splnění studijní části individuálního programu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“. Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat. Fakulta nabízí stadium v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu pro zahraniční studenty, v českém jazyce. Magisterský studijní program nabízí akreditované studium v jazyce anglickém.

16

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly registrovány podle § 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 25. srpna 2009 pod čj. 18 896/2009-30. Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Vysokého učení technického v Brně:

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČLÁNEK 1 Úvodní ustanovení •

1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen "VUT") je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen "zákon") vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.

•

2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen "studenti") nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen "doktorandi") zapsáni.

•

3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná. ČLÁNEK 2 Akademický rok a časové členění studia 1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. 2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období. 3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů. 4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty. 5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru. 6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám.

17

ČÁST DRUHÁ Ustanovení pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech DÍL 1 Organizace studia ČLÁNEK 3 Studijní plány 1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je jednosemestrální studijní předmět (dále jen "předmět"). 2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů. 1)

3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů, c) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné. Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen „obor“) studijního programu. 4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu. 5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z obecných pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 1

) Čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT. ČLÁNEK 4 Rady studijního programu 1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů. b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu. 2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan.

18

ČLÁNEK 5 Kreditový systém 1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech 2)

uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém: a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů. ČLÁNEK 6 Způsob zakončení studia předmětu 1. Předmět je zakončen buď: a) udělením zápočtu nebo b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo c) vykonáním kolokvia nebo d) vykonáním zkoušky nebo e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu nebo f) vykonáním klauzurní zkoušky 2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů v souladu s ECTS. 3. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat. 2

) Kompatibilní s ECTS, umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.

ČLÁNEK 7 Způsoby výuky a její zabezpečení 1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. b) Semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse. c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů. d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia. 19

e) Odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi. Slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. f) Exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. 3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty. 4. Nedílnou součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8. 6. Personální zabezpečení výuky. a) Přednášky vedou profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka. b) S pověřením děkana mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe. c) Na cvičeních a laboratorních cvičeních se mohou podílet i doktorandi. 7. Vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen "vedoucí zaměstnanec ústavu") je povinen sledovat výuku zabezpečovanou daným ústavem a dbát o její úroveň. Podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.

ČLÁNEK 8 Dokumentace předmětu 1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a)

název předmětu,

b) kód předmětu a typ, c)

vyučovací jazyk,

d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), e)

ročník studia,

f)

semestr,

g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i)

jméno garanta,

j)

název ústavu (katedry) zabezpečujícího výuku předmětu,

k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l)

prerekvizity (výčet vstupních znalostí),

m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) literatura, o) způsoby výuky (např. přednáška, cvičení apod.), p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu). 2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.

20

ČLÁNEK 9 Studijní poradenství 1. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu. 2. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty. DÍL 2 Ověřování a hodnocení studijních výsledků ČLÁNEK 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.

ČLÁNEK 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu. 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. ČLÁNEK 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška 1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. 2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem FaVU. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem 21

aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 4. Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované. 5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících, musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty. 6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice fakulty. 7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. 8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího, a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh je klasifikován stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek. ČLÁNEK 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS: KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS

BODOVÉ HODNOCENÍ

ČÍSELNÁ KLASIFIKACE

A

100 – 90

1

Excellent

výborně

výborně (1)

B

89 - 80

1,5

very good

velmi dobře

velmi dobře (2)

C

79 - 70

2

Good

dobře

D

69 - 60

2,5

satisfactory

uspokojivě

E

59 - 50

3

Sufficient

dostatečně

F

49 - 0

4

Failed

nevyhovující

POZNÁMKA

Dobře (3)

nevyhovující (4)

22

ČLÁNEK 14 Průměrná klasifikace studenta 1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem: SUMA ( K . Z ) p

p

VP = ---------------------------- , SUMA ( K ) p

kde K je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Z je p

p

číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. (čl. 55 odst. 2). Vážený studijní průměr lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení. 2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro: a) přiznání prospěchového stipendia, b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26). DÍL 3 Průběh studia

Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu ČLÁNEK 15 1. V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia. ČLÁNEK 16

Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty. ČLÁNEK 17 Zápis do dalšího roku studia 1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu bylo povolena výjimka podle čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia. 2. Při zápisu do studia si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu.

23

3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty. 4. Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem. 5. Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. ČLÁNEK 18 Přerušení studia 1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem. 2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit. 3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s § 58 odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na dobu dvou let. 4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. 5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru. 6. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. 7. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit polovinu standardní doby studia v příslušném studijním programu. 8. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.“. 9. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu, zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 10. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. 11. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování. ČLÁNEK 19 Zanechání studia

Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.

ČLÁNEK 20 Uznání části studia 1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 6. 24

2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci, a dále potvrzenou anotaci absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility. 3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility. 5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době. 6. O uznávání částí studia rozhoduje děkan. DÍL 4 Řádné ukončení studia ČLÁNEK 21 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce. 2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. ČLÁNEK 22 Státní závěrečná zkouška 1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty. 2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat. 3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“. 4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději v roce, v němž od zápisu studenta do studijního programu uplynula doba rovná dvojnásobku standardní doby studia. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. 5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. ČLÁNEK 23 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 25

3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. ČLÁNEK 24 Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba 1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu. 2. Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru bakalářské nebo diplomové práce studentem stanoví směrnice fakulty. 3. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe. 4. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto případě musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyku. 5. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby. 6. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse. 7. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, či zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce. 8. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá, nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F (nevyhovující)“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. ČLÁNEK 25 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda. 2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž: a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“, b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm „A“. c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise. 3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen. 4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

26

ČLÁNEK 26 Celkové hodnocení studia 1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl velmi dobře, c) prospěl. 2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním. 3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00. ČÁST TŘETÍ Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech DÍL 1 Organizace a uskutečňování doktorského studijního programu Oborová rada ČLÁNEK 27 1. Oborová rada vymezená § 47 odst 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen "vědecká rada") v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období. 2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan. 3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda. ČLÁNEK 28 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program, předložené školiteli (dále jen " téma doktorského studia"), a návrhy témat dizertačních prací, c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést, g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,

27

i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností, k projednání je přizván doktorand se školitelem, j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi, k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí, l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace, m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací. ČLÁNEK 29 Školitel 1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké zaměření studijního programu rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. 2. Školitelem může být profesor nebo docent a po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období. 3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen "školicí pracoviště"). ČLÁNEK 30 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména: a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty, e) časové rozvržení studia. 2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty. 3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan. ČLÁNEK 31 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. 2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech.

28

3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou, která je ústní a zpravidla vychází z doktorandem předložené tematické práce. 4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu, e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům. Dokumentace předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT. 5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi. ČLÁNEK 32 Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu 1. Termín zkoušky stanoví zkoušející po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován školitel. 2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia. 3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl. 4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis. 5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Ve výkazu o studiu se uvádí slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky a podpis zkoušejícího, v případě konání zkoušky před komisí podpis předsedy. Klasifikační stupeň nevyhovující nebo neprospěl se do výkazu o studiu neuvádí. 6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odst. 4 je mu studium ukončeno podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady. ČLÁNEK 33 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu 1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školícím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. 2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném fakultou vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. 3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty. 4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) 29

zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školícího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. ČLÁNEK 34 Přerušení studia v doktorském studijním programu 1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit. 2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky, z důvodů zejména zdravotních, může povolit děkan. 3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení. 4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou školitelem a oborovou radou, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole. 5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. ČLÁNEK 35 Zanechání studia v doktorském studijním programu

Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit. ČLÁNEK 36 Uznání částí studia v doktorském studijním programu 1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia. 2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan. DÍL 2 Státní doktorská zkouška ČLÁNEK 37 1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. 2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem dizertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada.

30

3. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat. 4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora. ČLÁNEK 38 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce 1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po vykonání zkoušek ze všech studijních předmětů předepsaných jeho individuálním studijním plánem. 2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl. 3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice fakulty. ČLÁNEK 39 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována "ad hoc". Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednáni. 5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. ČLÁNEK 40 Hodnocení státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupni prospěl nebo neprospěl. 2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci. 3. K dosažení klasifikace "prospěl" je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise. 4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm "neprospěl", uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi. 5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. 6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

31

DÍL 3 Dizertační práce a její obhajoba ČLÁNEK 41 Dizertační práce 1. Dizertační práce je buď: a) samostatná práce, zpracovaná podle odstavce 2, obsahující výsledky řešení vědeckého úkolu, nebo b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací. 2. Dizertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce, b) cíl dizertační práce, c) výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru, d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.

Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany. 3. Dizertační práce se předkládá zpravidla v jazyce českém nebo anglickém. 4. Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora. 5. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím. ČLÁNEK 42 Řízení o obhajobě dizertační práce 1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky. 2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá: a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou, b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou, c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl, d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci. 3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty. 4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky. 5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení. 6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.

32

ČLÁNEK 43 Teze dizertační práce 1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora. 2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti. 3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora. ČLÁNEK 44 Komise pro obhajobu dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je stálá, nebo je jmenována "ad hoc". Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. 2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT. 3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda. 4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise. ČLÁNEK 45 Oponenti dizertační práce a jejich posudky 1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce, z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. 2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek. 3. Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) k aktuálnosti tématu dizertační práce, b) zda disertace splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru, e) vyjádření k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni. f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona. 4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta. 5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta. 6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.

33

ČLÁNEK 46

V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.

Obhajoba dizertační práce ČLÁNEK 47 1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby. 2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem. 3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá. 4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok. Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Dizertační práci je nutné obhájit nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neobhájí, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit. ČLÁNEK 48 1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit. 2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. 3. Obhajobu řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise. 4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto: a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp.jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce, c) školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované dizertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní. 5. Obhajoba zpravidla netrvá déle než 2 hodiny. 6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační 34

práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí ve věci se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen. 7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. 8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce příslušnou oborovou radu a děkana. DÍL 4 Řádné ukončení studia v doktorském studijním programu ČLÁNEK 49 Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce. ČÁST ČTVRTÁ Společná ustanovení ČLÁNEK 50 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů související se studiem jednotlivých studentů a doktorandů. 2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty. 3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce. 4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště školy, kde se má konat obhajoba práce. V případě uměleckých prací lze práci zpřístupnit veřejnosti prezentací na místě určeném fakultou. V případě prací řešících citlivá zadání, pracujících s konkrétními daty podléhajícími jistému stupni utajení ze strany externího zadavatele závěrečné práce je možno zveřejňovat pouze jejich rozšířená abstrakta podle smlouvy se zadavatelem. Pořizování výpisů, opisů nebo rozmnoženin ze zveřejněné práce je umožněno pouze prezenčně za podmínek a na místě určeném příslušnou fakultou. ČLÁNEK 51 Styk studenta s fakultou V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem.

ČLÁNEK 52 Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný výstupní list jako doklad o vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či fakultou. ČLÁNEK 53 Způsob náhradního doručování

Rozhodnutí ve věcech: a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34, 35

c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36, d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst.5, čl. 22 odst. 4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4, lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písm. a) až c) doručit je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. ČLÁNEK 54 Pochvaly a ocenění 1. Podle § 43 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora. 2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty. ČÁST PÁTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení Přechodná ustanovení ČLÁNEK 55 1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu. 2. Vážený průměr podle čl. 14 v části studia hodnoceném slovním vyjádřením výborně, velmi dobře, dobře a nevyhovující se počítá s čísly uvedenými v závorce ve sloupci Poznámka (viz čl. 13), vážený průměr v části studia hodnoceném klasifikační stupnicí ECTS se počítá s čísly Číselné klasifikace (viz čl. 13). 3. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává. ČLÁNEK 56 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod č.j. 21 214/2004-30. 2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006. 3. Tento řád v souladu s § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 4. Tento řád nabývá účinnosti dnem zahájení akademického roku 2006/2007.

*** Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 2. a 27. června 2009. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem nabytí platnosti (dodatek č. 1). doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r. předseda Akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA rektor 36

směrnice č. 1 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení 1.

Směrnice č.1 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (dále jen směrnice) doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně ( s výjimkou části třetí) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.

2.

Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

3.

Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.2 Akademický rok a časové členění studia 1.

Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.

2.

Studijní skupinu tvoří přibližně jedna pětina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce plošné.

3.

Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam, kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné semináře v MSP.

4.

Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je vymezen pro práci na bakalářské práci.

5.

Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je vymezen pro práci na diplomové práci.

6.

Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.

7.

Časový plán akademického roku je přílohou č.1 této Směrnice.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.3 Studijní plány 1.

Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č.2 této Směrnice.

2.

Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad rámec studijního plánu.

3.

Součástí magisterského studijního programu zahájeného v ak. roce 2008/2009 je v prvním ročníku řízená odborná praxe organizovaná dle pravidel, která jsou přílohou č.3 této Směrnice.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.4 Rada studijního programu 1.

Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akademických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro studium.

2.

Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.

3.

Členství v Radě je nezastupitelné.

4.

Předsedou Rady je proděkan pro studium.

5.

Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

6.

Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Rady. 37

7.

Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.

8.

Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.

9.

Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,

12. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně a oddílu 4, odst.9 této Směrnice. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.5. Kreditový systém 1.

Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifikovaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hodnotu 60 kreditů při stanoveném počtu 30 výukových hodin týdně v jednom semestru.

2.

Kredity je hodnocena také odborná praxe v MSP zahájeném v ak. roce 2008/2009. Za absolvování praxe podle pravidel uvedených v příloze č.3 této směrnice získá student 56 kreditů.

3.

Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.6. Způsob výuky a její zabezpečování 1.

Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je ateliérová tvorba.

2.

Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím Ústavu navrhování.

3.

Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č.1 a č.4 této Směrnice.

4.

V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes Intranet FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich pedagogická kapacita byla naplněna.

5.

Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného Ústavu navrhování v termínu vyhlášeném děkanem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.

6.

Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu měřítka : • ateliér malé stavby – DŮM, • ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO, • ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO; a dvakrát volné téma.

6.

Studenti BSP si volí s přihlédnutím k omezení, která jsou uvedena v následující tabulce, posloupnost plnění povinnosti vypracovat ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání: 1.semestr

7.

1. ročník 2.semestr základy architektonického navrhování

2.ročník 3.semestr 4.semestr ateliér malé ateliér velké stavby stavby ateliér malé ateliér velké stavby stavby

3.ročník 5.semestr 6.semestr ateliér souboru volné zadání staveb volné zadání ateliér souboru staveb

4.ročník 7.semestr 8.semestr volné zadání bakalářská práce volné zadání

ateliér malé stavby

volné zadání

ateliér velké stavby

volné zadání

ateliér souboru staveb

volné zadání




volné zadání

volné zadání



volné zadání


volné zadání


volné zadání



volné zadání

volné zadání




Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do ateliérové tvorby, ztrácí nárok na volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů stanoví vyhláška děkana. 38

8.

Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání atelierů, cvičení a seminářů do 14 dnů od začátku semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si předmět opakovaně zapsat v dalším roce studia.

9.

Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) dva povinně volitelné předměty. Student si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP. Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu. Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených studentů.

10. Povinný předmět stavební projekt si registrují studenti IV.ročníku BSP za obdobných podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj.volí si učitele a téma. 11. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru z nabídky volitelných seminářů. 12. Ateliérovou výuku v MSP vedou akademičtí pracovníci FA se souhlasem vedoucího příslušného pracoviště. 13. Student zapsaný v akademickém roce 2009/2010 do 1. ročníku MSP a student zapsaný v akademickém roce 2009/2010 do 2. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér. 14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes Intranet FA VUT ve stanoveném termínu. 15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout. 16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů. Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby budou do ateliérů zařazeni proděkanem. 17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly či ateliéry v průběhu MSP měnit. 18. Modulové semináře ve 2. ročníku MSP jsou vázány na výběr modulu a jsou studentům zapisovány současně s výběrem specializovaného ateliéru. 19. Modulové semináře mohou být po přednostním zapsání příslušných studentů nabídnuty studentům z jiných modulů jako volitelné. Oddíl č.7 Studijní poradenství 1.

Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro studium.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.8 Ověřování studijních výsledků 1.

Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného hodnocení výsledků studia.

2.

V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.9 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1.

Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neukončil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení zápočtu.

2.

Podmínky pro udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu zveřejní Ústavy před zahájením výuky na Intranetu FA.

3.

Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to ve třetím týdnu zkouškového období probíhajícího semestru (viz příloha 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.

39

4.

Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví, nebo jeho omluvu vedoucí Ústavu neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyhovující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifikovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí Ústavu určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.10 Zkouška 1.

Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).

2.

O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí Ústavu. U kombinované zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním první (písemné) části zkoušky.

3.

Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí Ústavu pověřit zkoušením i jiného učitele.

4.

Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky musí být vykonány do konce akademického roku (31. srpna ).

5.

Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském studijním programu jsou zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden před začátkem zkouškového období na Intranetu.

6.

Řádné termíny a místa zkoušek v magisterském studijním programu zveřejní vedoucí Ústavu nejpozději týden před začátkem zkouškového období.

7.

Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termínech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu vedoucí Ústavu. Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst.10) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně určí vedoucí Ústavu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za první ze tří možných.

8.

Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V tomto případě již vyčerpal jeden ze tří možných termínů zkoušky.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.11 Klasifikační stupnice 1.

Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního systému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.

2.

Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě - písmeno / odpovídající počet celých bodů (např. A/95).

3.

Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 13 Studijního a zkušebního řádu VUT.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.12 Průměrná klasifikace studenta 1.

Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 14, odst.2) Studijního a zkušebního řádu VUT.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.13 Zápis do dalšího roku studia 1.

Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plánem akademického roku.

2.

Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.

3.

Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst.3).

4.

Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku BSP.

40

5.

Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT a těchto podmínek : a)

minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia musí v BSP odpovídat uvedeným hodnotám : zápis do roku studia BSP požadovaný počet dosažených kreditů 2. rok studia 45 kreditů 3. rok studia 95 kreditů 4. rok studia 135 kreditů zápis do roku studia MSP požadovaný počet dosažených kreditů 2. rok studia 56 – splněná praxe

b)

vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout hodnotu 2,5.

c)

úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.

6.

Do 2. ročníku studia MSP zahájeného v ak. roce 2008/2009 se může zapsat student, který předloží do 31. srpna roku zápisu doklad o vykonání odborné praxe absolvované podle pravidel uvedených v příloze č.3 této směrnice a získá tak 56 kreditů.

7.

Do 2. ročníku studia MSP se může zapsat také student, který byl v 1. ročníku na zahraniční stáži v rámci mezinárodních programů, do kterých je škola zapojena.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.14 Přerušení studia 1.

Celková přípustná doba přerušení studia v BSP je 2 roky.

2.

Celková přípustná doba přerušení studia v MSP je 1 rok. Student však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek pro další pokračování studia v MSP vzhledem k zahájení rozšířeného MSP od ak.roku 2009/2010.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.15 Uznání části studia 1.

Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou zpravidla předměty hodnocené A,B,C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.

3.

Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst.2) - 6) Studijního a zkušebního řádu VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsažených v příloze č.5 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů .

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.16 Řádné ukončení studia K řádnému ukončení studia v musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt) kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů v magisterském studijním programu. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.17 Státní závěrečná zkouška 1.

Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním programu.

2.

Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním programu.

3.

Státní závěrečná zkouška v BSP se koná v 8. semestru a člení se na tyto čtyři části : a) ústní zkouška z Navrhování staveb, b) ústní zkouška ze Stavitelství, c) ústní zkouška z Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu, d) obhajoba bakalářské práce.

4.

Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto dvě části: 4.1. ústní zkouška z Plánování rozvoje města a regionu (3. semestr MSP), 4.2. ústní zkouška ze Stavebního práva a předpisů (3. semestr MSP), 4.3. obhajoba diplomové práce. 41

5.

Obhajoby bakalářské práce jsou organizovány příslušnými Ústavy navrhování.

6.

Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky se v MSP koná odděleně. Ústavy vypisují dostatečný počet termínů konání ústní závěrečné zkoušky v akademickém roce. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č.1.- Časový plán akademického roku této Směrnice.

7.

Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této směrnice, odpovědni garanti určení děkanem.

8.

Obhajoby diplomové práce jsou organizovány příslušnými Ústavy navrhování.

9.

Obhajoba diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v MSP a může se uskutečnit po vykonání ústní zkoušky.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.18 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1.

Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č.6. této Směrnice.

2.

Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných Ústavů.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.19 Bakalářská nebo diplomová práce 1.

Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obhajované před státní závěrečnou komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č.1 a č.4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.

2.

Téma bakalářské práce je jednotné. Vypisují jej vedoucí Ústavů navrhování po projednání v Radě studijního programu. Zadání je zveřejněno vyhláškou děkana současně s podklady v informační síti fakulty.

3.

Témata diplomových prací vypisují vedoucí Ústavů navrhování po projednání v Radě studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti 2. ročníků MSP od svých učitelů.

4.

Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.

5.

Vedoucího bakalářské práce určí vedoucí Ústavu navrhování.

6.

Diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci FA a významní externí odborníci.

7.

Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti magisterského studijního programu a získal 90 kreditů při dosažení váženého studijního průměru do hodnoty 2,5 obdrží písemné zadání diplomové práce v posledním týdnu zimního semestru 2. ročníku MSP.

8.

Bakalářská i diplomová práce je výhradně prací jednotlivce.

9.

Termín odevzdání bakalářské i diplomové práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.

10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluvenému studentovi, který neodevzdal včas bakalářskou nebo diplomovou práci. 11. Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti bakalářského studijního programu a získal 210 kreditů, obdrží písemné zadání bakalářské práce dle Časového plánu akademického roku. 12. Student, který odevzdá bakalářskou práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit studium v BSP státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu. 13. Student, který neodevzdá bakalářskou práci v řádném termínu, takže jeho práce není posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řádném termínu v následujícím akademickém roce. 14. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP, že student jehož bakalářská práce je hodnocena známkou F, může práci doplnit, zcela přepracovat nebo vypracovat s novým zadáním, určí děkan náhradní termín obhajoby, nejpozději však v nejbližším řádném termínu v následujícím akademickém roce. 15. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP, že student jehož diplomová práce je hodnocena známkou F, může práci doplnit, zcela přepracovat nebo vypracovat s novým zadáním, určí děkan náhradní termín obhajoby, nejpozději však v nejbližším řádném termínu v následujícím akademickém roce.

42

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.20 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1.

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP hodnotí bakalářskou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta se znalostí hodnocení nezávislé poroty jmenované děkanem. Do celkového hodnocení státní závěrečné zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným hodnocením. Viz příloha č.6 Jednací řád zkušebních komisí v BSP.

2.

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP hodnotí diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a k návrhu klasifikace oponenta. Do celkového hodnocení státní závěrečné zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným hodnocením. Viz příloha č.6 Jednací řád zkušebních komisí v MSP.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 21 Závěrečné ustanovení 1.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.

2.

Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2008.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně

43

příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ČASOVÝ PLÁN BAKALÁŘSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010 21.9.2009 26.6.2009 1.9.2009 14.9.2009 7.9.2009 8.9.2009 září 2009* 1.,2.,3. ROČNÍK BSP 21.9.-18.12.2009 21.12.2009 - 3.1.2010 4.1.- 5.2.2010 18.1.- 29.1.2010 8.2.-7.5.2010 5.4.2010 10.5.-11.6.2010* 24.5.- 4.6.2010 2.ROČNÍK BSP červen - červenec 2010 4.ROČNÍK BSP 21.9.-18.12.2009 21.12.2009 - 3.1.2010 4.1.- 22.1.2010* 18.1.- 29.1.2010 25. .- 29.1.2010 5.2.2010

zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP zápisy studentů 1. ročníku BSP zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP na odvolání zápisy studentů do 2. ročníku BSP zápisy studentů do 3. ročníku BSP zápisy studentů do 4. ročníku BSP imatrikulace studentů 1. ročníku

13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací 13 týdnů výuky letního semestru velikonoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací kreslířská praxe 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 3 týdny zkouškové období výstava ateliérových prací 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia v BSP

ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA 15.2.- 7.5.2010 5.4.2010 10.5.2010 11.5.2010

12 týdnů bakalářská práce velikonoční prázdniny odevzdání bakalářské práce zasedání nezávislé poroty

státní zkoušky - ústní z Navrhování staveb, Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu - obhajoba bakalářského projektu 11.6.2010 promoce bakalářů */přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou 24. a 25.5.2010*

44

ČASOVÝ PLÁN MAGISTERSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010 21.9.2009 4.9.2009 9.9.2009*

zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP zápisy studentů 1. ročníku MSP zápisy studentů do 2. ročníku MSP

1. ROČNÍK MSP 21.9.-18.12.2009 21.12.2009 - 3.1.2010 4.1.- 5.2.2010 18.1.- 29.1.2010 8.2.-7.5.2010 5.4.2010 10.5.-11.6.2010* 24.5.- 4.6.2010

13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací 13 týdnů výuky letního semestru velikonoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací

2. ROČNÍK MSP 21.9.-18.12.2009 21.12.2009 - 3.1.2010 4.- 15.1.2010* 18.- 22.1.2010

13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky

5.2.2010

kontrola ukončení studia

ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky 25.1.- 5.2.2010* řádné termíny konání ústních zkoušek z Územního plánování, Stavebního práva a předpisů 8.- 10.2010 opravný termín

22.2.-14.5.2009 12 týdnů diplomová práce 31.5 a 1.6.2010* závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce 18.6.2010 promoce inženýrů */přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou

45

příloha č. 2 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2009/2010 zkratka 1. ročník TY1 TY2 ZAR DR1 MAT 1M1 PS1 GAM VT1 VY1 TY3 ZAN

typologie I - obytné stavby typologie II - veřejné stavby základy architektury dějiny architektury I matematika stavební mechanika I pozemní stavitelství I geologie a materiály výtvarná tvorba I - kresba výpočetní techniky I - základy typologie III - veřejné stavby základy architektonického navrhování

DR2 U11 DES SM2 PS2 GEK VT2 VY2 BA1

dějiny architektury II urbanismus I - základy a vývoj deskriptiva stavební mechanika II pozemní stavitelství II geodézie a kartografie výtvarná tvorba II - barva výpočetní techniky II – 2D poč.grafika angličtina hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 2/1z,zk 2/1 z 2/3 zk 2/0 zk 2/1,klz 2/1 z,zk 2/2 z,zk 2/1 klz 0/2 klz 0/2 klz

letní semestr

2/1z,zk 0/5 klz

30 5

2/0 zk 2/1 z,zk 2/2 klz 1/2 z,zk 2/2 z,zk 1/1 z 0/2 klz 0/2 klz 0/2 z 32 6

pracoviště

UT UT US US US US UZ VC UT UN1 UN2 UN3 UN5 UN6 UT UT US US US US UZ VC FAST

garant doc.Glosová Ing.Nový doc.Drápal doc. Hrubý Ing.Mikulík Ing.Petříčková Ing.Suchánek doc.Chybík Ing.arch.Navrátil doc.Viktorin Ing.Nový prod.studium

doc Hrubý prof.Koutný Ing.Mikulík Ing.Petříčková Ing.Suchánek Ing.Štikar Ing.arch.Navrátil RNDr.Koutná prod.studium

počet kreditů 3 3 5 2 3 3 4 3 2 2 3 5

2 3 4 3 4 2 2 2 1 61

46

zkratka 2. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DR3 U22 TY4 TY5 NK1 PS3 VT3 VY3 BA2

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny architektury III urbanismus II - stavba měst typologie IV-průmyslové stavby typologie V-zemědělské stavby nosné konstrukce I pozemní stavitelství III výtvarná tvorba III - barva výpočetní techniky III – 3D poč. grafika angličtina

AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 ORP IAV DR4 U23 NK2 PS4 VT4 2KP VY4 BA3

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II obnova a rekonstrukce památek interiér a výstavnictví dějiny architektury IV urbanismus III - soudobá města a osídlení nosné konstrukce II pozemní stavitelství IV výtvarná tvorba IV - kresba kreslířská praxe výpočetní techniky IV- 3D modelování angličtina hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 0/8 klz

letní semestr

2/0 zk 2/3 klz 1/0 zk 1/0 zk 2/1 z,zk 2/2 z,zk 0/2 klz 0/2 klz 0/2 z 0/8 klz

31 5

2/1 z,zk 2/1 z,zk 2/0 zk 2/1 zk 2/2 z,zk 2/2 z,zk 0/2 klz z 0/2 klz 0/2 z 33 6

pracoviště

garant

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

prod.studium

počet kreditů 8

UT UT UT UT US US UZ VC FAST UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

doc Hrubý doc.Wittmann prof.Zemánková doc.Urbášková Ing.Petříčková doc.Chybík Ing.arch.Navrátil RNDr.Koutná prod.studium prod.studium

2 5 2 2 3 4 2 2 1 8

UT UT UT UT US US UZ UZ VC FAST

doc Hrabec prof.Šindlar doc. Hrubý prof.Koutný doc.Žabičková doc.Chybík Ing.arch.Navrátil doc.Makovský doc.Viktorin prod.studium

3 3 2 3 4 4 2 0 1 1 62

47

zkratka 3. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DR5 KOA APE SOC NK3 TZ1 SF1 VT5 VY5 BA4

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny architektury V kompozice architektury aplikovaná ekologie sociologie nosné konstrukce III TZB I stavební fyzika I výtvarná tvorba V - tvar 1 výpočetní techniky V – rastrové editory angličtina

AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 SAB TEA U34

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II soudobá architektura I teorie a estetika architektury urbanismus IV – tvorba urbánního a krajinného prostředí TZB II ekonomika staveb stavební fyzika II výtvarná tvorba VI – design v architektuře modelové techniky II * povinně volitelný předmět hodin týdně počet zkoušek

TZ2 EKS SF2 VT6 MT2

zkratka 3.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají jeden předmět) FO1 fotografie a architektura I RIO rekonverze uvolněných industriálních objektů ISA inženýrské stavby v architektuře KOV prostor a tvar ATV architektonické tvarosloví FIG figurální kresba VY6 výpočetní techniky VI – special.CAD


letní semestr

2/0 zk 2/1 zk 2/1 z,zk 2/0 zk 2/2 z,zk 2/2 z,zk 1/1 klz 0/2 klz 0/2 klz 0/2 zk 0/8 klz

33 7

pracoviště

garant

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

prod.studium

počet kreditů 8

UT doc. Hrubý UT doc.Drápal UT prof.Koutný UT prof.Koutný US doc.Žabičková US doc.Lhotáková US prof.Vaverka UZ MgA.Šebánek UZ Ing.arch.Kratochvíl FAST prod.studium UN1 prod.studium UN2 UN3 UN5 UN6

2 2 3 2 4 4 2 2 1 3 8

2/0 zk 2/1 z,zk 2/1 zk

UT UT UT

prof.Šlapeta doc.Drápal doc.Wittmann

2 3 2

2/2 z,zk 2/0 zk 1/1 z,zk 0/2 klz 0/2 klz 2 klz 30 6

US doc.Lhotáková US doc.Lojda US prof.Vaverka UZ Ing.arch.Kratochvíl UZ MgA.Šebánek

4 2 2 2 2 2 63

semestr letní 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

pracoviště

garant

počet kreditů

UN1 UN6 US UT UT UZ UZ

arch.Ponešová prof.Zemánková Ing. Petříčková arch.Palacký doc.Hrubý MgA.Šebánek arch.Kratochvíl

2 2 2 2 2 2 2

48

zkratka 4. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DV1 UR5 SP1 SPR VT7

NSU STV TVD BP1 BP2 BP3 BP5 BP7

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny výtvarného umění I urbanismus V - územní plánování stavební právo I stavební projekt výtvarná tvorba VII * povinně volitelný předmět * povinně volitelný předmět navrhování staveb stavitelství teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu bakalářský projekt A1-4b bakalářský projekt A2-4b bakalářský projekt A3-4b bakalářský projekt A5-4b bakalářský projekt A7-4b hodin týdně počet zkoušek


letní semestr

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

2/0 zk 2/1 z,zk 2/0 zk 0/5 klz 0/4 klz 2 klz 2 klz

UT UT US US UZ

SZZ SZZ SZZ 30 SZZ

26 3

zkratka 4.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají dva předměty) NEM neviděné město TNB2 teorie navrhování B2 NES zásady navrhování ekologických staveb EPM microstation v urbanismu DJ2 umělecká řemesla – design II ATP1 aplikovaná teorie tvorby architektonického prostoru AAP aktuální architektura vnitřního prostoru – design 1 EUS materiály, konstrukce a technologie energeticky úsporného stavitelství TIN technická infrastruktura VM1 vědomá modernizace obytných budov I RPP rekonstrukce památek v praxi SMA1 prostor v moderní architektuře PSA prostor a světlo v architektuře DIE digital environment

pracoviště

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

garant

počet kreditů prod.studium 8

prof.Sedlák prof.Koutný Ing.arch.Umlášková

doc. Meixner doc.Makovský

prod.studium prod.studium prod.studium doc.Poslušná prof.Ruller prof.Pelčák doc.Havliš prof.Šindlar

30

semestr zimní

2 3 2 5 4 2 2

30

60

pracoviště

garant

počet kreditů

2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

UN1 UN3 UN5 UN5 UN6 UN6 UN6 US

arch.Foretník prof .Pelčák doc.Urbášková Ing.arch. Františák prof. Šindlar prof. Šindlar prof. Šindlar doc. Chybík

2 2 2 2 2 2 2 2

2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

US US UT UT UT UZ

doc. Lhotáková doc.Meixner doc. Hrabec prof.Šlapeta arch.Palacký arch.Kratochvíl

2 2 2 2 2 2

49

STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2009/2010 SEZNAM MODULŮ modul Název

pracoviště

garant

modul M1

architektura města

UN1

doc.Poslušná

modul M2

mezi městem a domem

UN2

prof.Ruller

modul M3

stavba, prostor, město

UN3

prof.Pelčák

modul M5

postindustriální město a postagrární krajina

UN5

doc. Havliš

modul M7

architektonický prostor - interiér

UN6

prof.Šindlar

50

zkratka 1. ročník A1Z

SAU TEU A1L

SPZ

modulový specializovaný ateliér M1 M2 M3 M5 M7 soudobá architektura a urbanismus teorie architektury a urbanismu volitelný předmět* modulový specializovaný ateliér M1 M2 M3 M5 M7 stavební právo a předpisy volitelný předmět* volitelný předmět* hodin týdně počet zkoušek

zkratka 1.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají celkem tři předměty) FO2 TMD TNM KDT KST APR AST APS TAD AVS SEI TIU PUS PSS FES PAK DPS DVU MVU PRM GRT DSP VYM1 VYM2

fotografie a architektura typologie města,typologie domu teorie navrhování kulturní dědictví a tvorba architekta konverze staveb architektonický prostor aktuální stavební techniky akustika prostoru koncertních a sakrálních staveb tepelná technika a akustika dřevostaveb akustika veřejných staveb stavitelství a environmentální inženýrství technická infrastruktura v urbanizovaném území proces trvale udržitelného stavitelství poruchy a sanace staveb Feng Shui – alternativní přístupy v architektuře pravděpodobnostní analýza konstrukcí diagnostika prostředí staveb dějiny výtvarného umění moderní vývoj a teorie urbanismu plánování rozvoje města a regionu grafické techniky design stavebních prvků architektonické vizualizace pokročilé architektonické vizualizace a animace


letní semestr

pracoviště UN1 UN2 UN3 UN5 UN6 UT UT

3/0 zk 3/0 zk 1/2 klz 0/15 klz

3/0 zk

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6 US

1/2 klz 1/2 klz 24 1

24 2

zimní semestr

letní semestr

4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz

4 klz 4 klz 4 klz

počet kreditů doc.Poslušná, 18 prof.Ruller, prof.Pelčák, doc.Havliš, prof.Šindlar prof.Šlapeta 4 prof.Šlapeta 4 4 doc.Poslušná, 18 prof.Ruller, prof.Pelčák, doc.Havliš, prof.Šindlar JUDr. 4 Řehořková 4 4 60

pracoviště

garant

počet kreditů

4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz

UN1 UN1 UN3 UN6 UN6 UN6 US US

arch.Ponešová doc.Glosová prof.Pelčák prof.Zemánková prof.Zemánková prof.Šindlar doc.Meixner prof.Vaverka

4 4 4 4 4 4 4 4

4 klz 4 klz 4 klz

US US US US

prof.Vaverka prof.Vaverka doc.Chybík doc.Lhotáková

4

4 klz 4 klz 4 klz

US US US US US UT UT UT UZ UZ VC VC

doc.Žabičková doc.Žabičková doc.Žabičková Ing.Mikulík Ing.Suchánek prof.Sedlák prof.Koutný prof.Koutný arch.Navrátil doc.Makovský doc.Viktorin doc.Viktorin

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz

garant

4 klz 4 klz 4 klz 4 klz 4 klz

4 klz 4 klz

4 4

51

zkratka 2. ročník SAR PRM SPZ AST RES TMD MMD TNM MVU APR A1Z A2Z A3Z A5Z A7Z

DP1 DP2 DP3 DP5 DP7

soudobá architektura plánování rozvoje města a regionu stavební právo a předpisy aktuální stavební techniky realizace staveb, podnikání a finance modulový seminář M1 – M5,M7 typologie města,typologie domu mezi městem a domem teorie navrhování M moder.vývoj a teorie urbanismu architektonický prostor modulový specializovaný ateliér M1 M2 M3 M5 M7 *povinně volitelný předmět *povinně volitelný předmět diplomová práce M1 M2 M3 M5 M7 hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 2/0 zk 2/0 SZZ 2/0 SZZ 2/0 zk 4/0 zk 1/1 klz

letní semestr

0/12 klz

pracoviště

garant

UT UT US US US

prof.Šlapeta prof.Koutný JUDr.Řehořková doc.Meixner doc.Lojda

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6 UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

doc.Glosová, prof.Ruller, prof.Pelčák, doc.Havliš, prof.Šindlar doc.Poslušná, prof.Ruller, prof.Pelčák, doc.Havliš, prof.Šindlar

0/2 klz 0/2 klz

zkratka 2.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají dva předměty) TMD typologie města, typologie domu FO2 fotografie a architektura MMD mezi městem a domem TNM teorie navrhování M MVU moder.vývoj a teorie urbanismu APR architektonický prostor KDT kulturní dědictví a tvorba architekta KST konverze staveb ATP2 aplikovaná teorie tvorby architektonického prostoru AAP2 aktuální architektura vnitřního prostoru - design VMB vědomá modernizace obytných objektů II MMI manažerské minimum pro majitele arch. kanceláře EFK efektivní komunikace MPA marketing pro architekty ROS rekonstrukce a obnova sídel DVU dějiny výtvarného umění GRT grafické techniky DSP design stavebních prvků

12

2 2 0/30 SZZ

30 3

počet kreditů 2 2 2 2 4 2

UN1 UN2 UN3 UN5 UN6

doc.Poslušná, prof.Ruller, prof.Pelčák, doc.Havliš, prof.Šindlar

30

60

zimní pracoviště semestr 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

UN1 UN1 UN2 UN3 UN5 UN6 UN6 UN6 UN6 UN6 US US US US UT UT UZ UZ

garant

počet kreditů

doc.Glosová arch.Ponešová prof.Ruller prof.Pelčák doc.Havliš prof.Šindlar prof.Zemánková prof.Zemánková prof.Šindlar prof.Šindlar doc.Meixner doc.Lojda doc.Lojda doc.Lojda prof.Koutný prof.Sedlák arch.Navrátil doc.Makovský

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

52

příloha č. 3 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu PRAVIDLA PRO ODBORNOU PRAXI V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU FA VUT V BRNĚ platná pro studium zahájené v ak.roce 2008/2009 A. Základní ustanovení Odborná praxe je významnou součástí plného akademického vzdělání na Fakultě architektury VUT v Brně. K cílům této praxe, získané konkrétní činností uchazeče o profesní zařazení v oboru architektura a urbanismus patří: a) základní znalost hospodářských, procedurálních a právních vztahů profesionálního prostředí architektonickourbanistické praxe, b) základní praktické zkušenosti s pravidly, jak právními, tak etickými, vyplývajícími ze vztahu mezi architektem a zákazníkem a mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, c) přímý kontakt s povinnostmi a profesionální zodpovědností jako nezbytnými součástmi kvalifikace v oboru. B. Zásady absolvování praxe 1.

Minimální délka trvání praxe je 10 měsíců. Praxe je součástí magisterského studijního programu. a) Uznáno bude období v trvání minimálně 5 měsíců u jedné autorizované architektonicko-urbanistické projekční kanceláře. Tato část praxe může být nastoupena až po ukončení bakalářského studia. Zbývajících 5 měsíců může být absolvováno u různých subjektů, avšak v obdobích ne kratších jak 2 měsíce. b) Praxi na částečný úvazek v rozsahu menším než 40 hodin týdně nelze uznat.

2.

Nejvíce 5 měsíců praxe může být absolvováno v příbuzných profesích za předpokladu, že budou splněny cíle uvedené v Základním ustanovení. V tomto případě není dotčena povinnost absolvovat 5 průběžných měsíců v architektonickourbanistické projekční kanceláři.

3.

Maximálně 5 měsíců praxe z 10 povinných může být absolvováno ve výzkumu nebo vývoji za předpokladu, že: a) práce je takové povahy a kvality, že odpovídá cílům Základního ustanovení, b) praxe je konána pod dohledem renomovaného odborníka v oboru, osobně angažovaného na daném úkole. Praxe se musí odbývat v uznávané organizaci s odpovídajícím výzkumným programem.

4.

Praxe absolvovaná v zahraničí je uznána za podmínek platných pro praxi v naší republice v plném rozsahu, pokud tato splňuje cíle uvedené v Základním ustanovení. Viz příloha č.5 této Směrnice.

5.

Průběh praxe musí být zaznamenáván ve výkazech práce vydaných Fakultou architektury. Výkaz práce musí být potvrzován 1x měsíčně zaměstnavatelem (i v případě zahraniční praxe) a minimálně dvakrát v průběhu 5 měsíců zástupcem fakulty (s výjimkou zahraniční praxe). Jako podklad pro vedení výkazu práce slouží pracovní deník, který si student vede po celou dobu praxe s přehledem odpracovaných hodin.

6.

Absolvování odborné praxe podle shora uvedených pravidel je součástí studia v magisterském studijním programu na Fakultě architektury VUT v Brně. Pokud by si student nebyl jist, zda praxe konaná u určité instituce odpovídá Základnímu ustanovení, obrátí se neprodleně na zástupce fakulty o posouzení jejího uznání.

7.

Student získá zápočet ve zkouškovém období zimního i letního semestru, doloží-li absolvování vždy 5 měsíců praxe předložením pracovního deníku a výkazu práce.

8.

Horní hranice trvání praxe není stanovena. Praxe delší než 3 roky absolvovaná po ukončení studia v bakalářském studijním programu bude automaticky uznána.

53

příloha č. 4 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu PRAVIDLA ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH A VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ

A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem akademického roku v rozsahu daném dokumentací předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z. 1. Termíny odevzdání:

zimní semestr 2009/2010 letní semestr 2009/2010

17.1.2010 do 24.00 hod. 23.5.2010 do 24.00 hod.

2. Formy odevzdání : A - elektronická - Intranet FA

- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů) - 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů) (obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty) - textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc (max 200 slov)

B - listinná – vedoucímu práce

- textová - výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu - prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci projektu - model

3. Zveřejnění práce: V termínech daných Časovým plánem ak.roku (příloha č.1 této Směrnice) a dle zadání vedoucího práce student vystaví v určených prostorách prezentační panel své práce včetně hodnocení. výstava ateliérových prací zimní semestr 2009/2010 18.1. - 29.1.2010 letní semestr 2009/2010 24.5. - 4.6.2010

54

B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP - rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce 1. VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým plánem příslušného akademického roku v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č.2/2009“ , která stanoví jejich předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání, zveřejňování a uchovávání. 2. Termíny odevzdání:

bakalářská práce 2009/2010 diplomová práce 2009/2010

10.5.2010 14.5.2010

3. Formy odevzdání : Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná forma obsahově shodná: A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE) Elektronická podoba obsahuje pouze jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce, max. velikost 50MB) a pouze jeden soubor ve formátu .zip (přílohy, max. velikost 30MB). Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve StudisIS, v modulu MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE: vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky) společně s vedoucím vyplní „Licenční smlouvu“ vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát pdf a Přílohu – formát zip) potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem) vytiskne „Licenční smlouvu“ a „Prohlášení studenta o shodě“ a oba podepsané dokumenty vloží do listinné formy VŠKP. B – listinná (odevzdává vedoucímu práce) Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy, 3D model, perspektivy, průvodní zprávu, prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh, doporučené přílohy). 4. Zveřejnění práce: Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro vystavení nejpozději 5 dní před obhajobou práce.

dokumentace projektu (situace, půdorysy, řezy, pohledy, vizualizace, text)

*

*volný pruh v šířce 7cm pro umístění jednotného označení práce připravené na vlepení Modelovým centrem FA Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes Intranet FA – menu – odevzdání projektu - úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů) - 5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200 pixelů) - anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky) v modulu „Moje závěrečná práce“ 5. Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce: Termín dodání na [email protected] + podepsané na studijní odd. pro následné vložení do systému a zveřejnění: bakalářská práce 17.5.2010 diplomová práce 21.5.2010 disertační práce nejpozději 5 dní před obhajobou 6. Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky: Následující den po obhajobě - poslední části SZZ provede studijní oddělení.

55

příloha č. 5 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ FA VUT V BRNĚ 1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých školách architektonického zaměření a pracovních stáží u renomovaných zahraničních architektonických firem na základě platných smluv a dohod o spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT v Brně v akademickém roce 2009/2010.

2. FA VUT v Brně podporuje i další mezinárodní aktivity: konference, výstavy, workshopy, apod. 3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, včetně supervize studentů v průběhu jejich studijní mobility v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové Fakulty architektury VUT v Brně podle oblasti partnerské výměny (viz. tabulka níže). Koordinace, metodické pokyny, výběr a souhlas s uzavíranými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty proděkanovi pro zahraničí, na úrovni Rektorátu VUT rektorovi VUT v Brně. Kontaktní osoby FA VUT v Brně doc. Ing.arch. Karel Havliš Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

Oblasti partnerské spolupráce TU Graz PT Milano, Uni Padova Fachhochschule Münster, TU Wien, Uni Stuttgart, Engineering College Tallin, UP Madrid, UP Valencia, Uni de Alcalá, ENSA Rennes, ENSA Nancy, ENSA Montpellier, TU Tampere, Uni Anadolu Eskisehir, Uni Bolton, Uni Brighton, KTH Stockholm, Univerza v Ljubljani, Uni Lusiada Lisboa prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. TU Bratislava doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. TU Yildiz Istanbul prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. HTW Saarbrücken, UBO Brest, ESTA Tomar, Uni Strathclyde Glasgow Ing.arch. Jan Foretník Wenk Brussels/Ghent/Sint-Lucas doc.Ing.arch. Iva Poslušná, Ph.D. UACEG Sofia, Fachhoschule Bern * aktuální seznam viz. www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html

4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších vztahů. Výši grantů pro jednotlivé země v daném akademickém roce stanovuje Národní agentura pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz. Vyjíždějící se zavazuje splnit podmínky rektorátu, upravené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit podmínky mu uložené Fakultou architektury, formulované proděkanem pro vnější a vnitřní vztahy. Výše poskytovaných finančních příspěvků má pokrýt jen základní potřeby vyjíždějících studentů. S účinností od 1.8.2006 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení stipendia programu LLP/Erasmus – viz. Rozhodnutí Řídícího výboru programu Socrates. S účinností od 1.6.2008 jsou studijní a pracovní stáže zahraničních studentů programu LLP/Erasmus, kteří vyjedou v rámci této mobility do země svého původu, povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tj. student neobdrží stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní LLP/Erasmus studenti – viz. Rozhodnutí Rektora č.10/2008. S účinností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu LLP/Erasmus platí rovněž následující nařízení Rektora; Student ukončí stáž a neodkladně vrátí poměrnou část stipendia LLP/Erasmus, dojde-li v průběhu zahraničního pobytu k ukončení jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia na VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění. – viz. Rozhodnutí Rektora č.15/2008.

5. Zahraniční stáž je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v bakalářském, magisterském, či doktorském programu. Jejím smyslem je především rozšíření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka zahraniční stáže v rámci řádného studia na dobu 1 roku bez přerušení.

56

6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat: 6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce (např. LLP/Erasmus) a to na studijní a pracovní stáže, 6.2. v rámci programů spolupráce s ostatními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT, nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů, např. v rámci programu Leonardo da Vinci (pracovní stáže absolventů), nebo prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers), 6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě individuálního výběru a vlastního financování studentem (i formou Free Movers nebo prostřednictvím RP MŠMT) a potvrzení přijetí ke studiu na zahraniční instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro studium.

7. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu LLP/Erasmus stanovuje Útvar vnějších vztahů Rektorátu VUT. 8. Výběr studentů, se zájmem o studium v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kompetenci Fakulty architektury, která musí při výběru respektovat Obecné podmínky realizace studentských mobilit. Proděkan pro zahraničí zajistí, aby výběr probíhal nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační podmínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového řízení. Proděkan pro zahraničí zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím Obecné podmínky realizace studentských mobilit.

9. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to po dobu pěti let. 9.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné posluchače pro studium v zahraničí – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě 13., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazykových a komunikačních schopností. 9.2. Přihláška pro studium v zahraničí obsahuje: • vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty udělených kreditů za daný předmět) • potvrzení o jazykových zkouškách • životopis • portfolio maximálně formátu A3, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA. 9.3. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Learning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na zahraniční universitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt (ARCHITECTURE STUDIO – 30ECTS/semestr) a maximum zahraničních předmětů, které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Před výjezdem je student povinentento studijní plán projednat s proděkanem pro studium (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce FA VUT v Brně). Bez schváleného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. 9.4. Studenti, kteří byli vybráni ke studiu na partnerské univerzitě, požádají zahraniční univerzitu o přijetí ke studiu (vyplní tzv. International Student Application Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách příslušné univerzity) v termínu do 31. května ke studiu v zimním semestru a do 30 .listopadu ke studiu v letním semestru. Zahraniční oddělení FA bude informovat zahraniční univerzity o vybraných uchazečích. 9.5. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu LLP/Erasmus a nemohou nastoupit ke studiu/práci v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně. 9.6. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů na zahraniční oddělení FA VUT v Brně. 9.7. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční vyúčtování na zahraničním oddělení Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro zahraničí poté přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student absolvoval na zahraniční univerzitě, viz.oddíl č.11 a 12.). 9.8. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, budou možnosti nově uvolněných studentských mobilit oznámeny pro případný nástup náhradníka.

10. Zájemci o zahraniční pracovní stáž v rámci bodu 6.2. budou vybíráni s přihlédnutím k volnému počtu míst a na základě předložení jimi uzavřených pracovních smluv se zahraničními firmami proděkanu pro vnější a vnitřní vztahy FA VUT v Brně. Termín pro předkládání uzavřených, nebo předjednaných pracovních smluv není pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru. Další pokyny stran uzavření patřičných smluv jsou k dispozici na zahraničním oddělení FA.

57

58

11.

Akademické uznávání

11.1. Před odjezdem studenta do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán – Learning Agreement) pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně, případě po předchozí konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement představuje studijní smlouvu, závaznou pro vysílající i přijímající instituci a pro studenta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky, které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímající instituci.

11.2.

Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:

• souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající instituci, • zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního programu studenta na vysílající instituci, • zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti studia na vysílající instituci. 11.3. • •

splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn. splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě, aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající, tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou.

11.4. • • • •

Povinností studenta je zajistit:

Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit fakultě architektury tyto základní potvrzení:

potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole), přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného vzoru), systém hodnocení ECTS, anotace absolvovaných předmětu v anglickém jazyce, a další uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”.

11.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování min.jednoho ateliérového projektu za semestr je podmínkou), posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a případně stanoví sankce (např. vrácení části nebo celé přidělené finanční podpory). 11.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní podmínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto případech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustanovení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro zahraničí na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní agentura. Ta také musí písemně potvrdit svůj souhlas.

59

12.

Uznání části studia

Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu probíhá v souladu s čl.20, odst.2-6 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.

13.

Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže

Souhrnné výběrové řízení na studijní a pracovní stáže v rámci programu LLP/Erasmus je určeno pro studenty Fakulty architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze studijních programů BSP, MSP a DSP a dále pro studenty 4. ročníku BSP, kteří se předběžně budou ucházet o zahraniční stáž v průběhu 1. roku MSP. Zájemce o zahraniční stáž musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia. Vyjíždějící studenti musejí mít řádně ukončen minimálně 2.semestr BSP.

60

13.1.

Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu:

studenti mohou vycestovat na studijní nebo pracovní stáže za těchto podmínek: a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok. b) stávající studenti 3. ročníku BSP mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý školní rok, přičemž státní závěrečnou zkoušku (obhajoba+ústní část) vykonají na FA VUT v Brně. Bakalářská práce bude vypracována a obhájena na FA. Před zahájením bakalářského projektu k datu 15. 2. 2010 musejí předat Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní J.Juránkové), datem obhajoby přestávají být studenty, musejí mít proto k tomuto datu ukončenu i stáž v zahraničí, někteří mimobrněnští studenti přicházejí o ubytovací stipendium, pokud studují déle než 4+1 roky a platí poplatek za studium (upřesnění u J.Juránkové). Poznámka k bodu a) a b): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia BSP bez přerušení je stanovena na 1 rok. c) stávající studenti 1., 2.,3. ročníku BSP a studenti 4.ročníku, kteří nebudou v akademickém roce 2009/10 zpracovávat bakalářskou práci mohou vycestovat na pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2009) za předpokladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 3 měsíce.

13.2.

Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu:

studenti mohou vycestovat na studijní a pracovní stáže za těchto podmínek: a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní stáž mohou vycestovat na jeden semestr (zimní nebo letní) nebo na celý rok. Ve výběrovém řízení budou vybráni předběžně, vycestovat mohou až po zápisu do MSP, který proběhne v první polovině září 2009. Poznámky: Studenti MSP budou mít možnost vycestovat na studium ještě ve 3. semestru MSP. Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT v Brně. Studenti mohou vycestovat pouze na některou z partnerských škol. Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po doručení (ke konci příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement, Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní J.Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr). b) stávající studenti 4. ročníku BSP - pracovní stáž mohou vycestovat pouze na jeden semestr (zimní nebo letní). Ve výběrovém řízení budou vybráni předběžně, vycestovat mohou až po zápise do MSP, který proběhne v první polovině září 2009. Poznámky: Studenti mohou vycestovat pouze na základě předložení (proděkanovi J.Palackému) dokumentu „Trainning Agreement and Quality Commitment” potvrzeném renomovanou zahraniční architektonickou kanceláří (zpravidla získaného na základě osobního pohovoru se zástupcem architektonické firmy s uchazečem). Výjezd bude umožněn nejdříve v říjnu 2009. Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd konzultovat s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně na základě elektronického doručování měsíčních výkazů práce (proděkanovi J.Palackému) a po doručení (v požadovaném termínu) dokumentu „Certificate of Erasmus Training Period” na studijní oddělení FA (paní J.Juránkové) uznána pracovní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr). c) stávající studenti 1. ročníku MSP mohou vycestovat pouze na studijní stáž na maximálně jeden semestr (zimní). Poznámky k bodu c): Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhájena na FA VUT v Brně. Studenti mohou vycestovat pouze na některou z partnerských škol. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd konzultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude následně po doručení (ke konci příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement, Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní J.Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr). Poznámka k bodům a), b) a c): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia MSP bez přerušení je stanovena na 1 rok. 13.3.

Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu:

studenti mohou vycestovat na studijní a pracovní stáže za těchto podmínek: Vztahuje se na studenty v prezenční a v kombinované formě studia DSP na FA VUT v Brně.

61

Poznámka: Student může vycestovat na studijní a pracovní stáž (Erasmus, Free-movers apod.) na doporučení svého školitele a po odevzdání Pojednání disertační práce. Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP bez přerušení je stanovena na 1 rok.

14.

Předmět činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce (seznam viz tabulka v bodě č.3):

• • • • • • •

Zajištění a udržování aktivních kontaktů se zahraničními institucemi. Udržení reciproční mobility studentů a učitelů. Podpora a účast v učitelských mobilitách. Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách. Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu) s vyjíždějícími studenty. Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na zahraničních kritikách – v rámci učitelských mobilit. Podpora přijíždějícím zahraničním studentům.

NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLICKÉM JAZYCE zkratka nabídka aktuálních předmětů (předmět nemusí být pro malý počet zájemců v daném semestru otevřen) VE4 Výpočetní techniky IV - 3D modelování EFC efektivní komunikace MFA marketing pro architekty SCA statika stavebních konstrukcí ST1 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ST2 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II TCP

Technologie stavebních procesů a poruchy staveb

UTP

urbanismus V - územní plánování

6X8 ZAA 4M6

konverze staveb zahradní architektura realizace staveb, podnikání a finance management a valorizace kulturního dědictví soudobá architektura Výtvarná tvorba plánování města a regionu

2M6 1M6 VT8 3M6 ZAE PMA MME BPE BRO 9M6 BUS

Základy ekonomiky Project management manažerské minimum pro majitele architektonické kanceláře bakalářský projekt brownfields v zemích EU diplomní projekt modul M6 Stavební konstrukce, prostředí a energie

název anglicky

Computer Technologies IV 3D modelling and visualization Effective communication marketing for architects Structural calculations studio - FREE ASSIGNMENT I studio - FREE ASSIGNMENT II Technology of construction processes and defects in constructions Urbanism V - territorial planning Conversion of buildings Landscape architecture Realization of buildings, business and finances Management and valorize of cultural heritage Contemporary architecture Graphic techniques Development planning of the city and region Principles of economics Project management Managment basics for owner of architectural design office Bachelor project Brownfields in EU countries diploma project - module M6 Building Structures, environment and Energy

jazyk ústav výuky

garant

počet kreditů

en

VC

doc. Viktorin

4

en en en en en

US US US UN3 UN3

doc.Lojda doc.Lojda doc.Žabičková Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký

2 2 2 16 16

en

US

doc.Lojda

2

en

UT Ing.arch.Wittmann

4

en en en

UN6 prof.Zemánková UT Ing.arch.Wittmann US doc.Lojda

2 3 4

en

UN6

prof.Zemánková

2

en en en

UT Ing.arch.Vrabelová UZ Ing.arch.Navrátil UT prof.Koutný

2 2 2

en en en

US US US

doc.Lojda doc.Lojda doc.Lojda

2 2 2

en en en en

UN3 UN3 UN3 US

Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký Ing. Suchánek

30 4 30 2

15. studijní plán a získat doporučení ke stáži od školitele v ČR a na zahraniční instituci. Absolventi (v případě programu Leonardo) musejí mít ukončeno studium v MSP. Vyjíždějící studenti musejí mít řádně ukončen minimálně 2.semestr BSP. 62

příloha č. 6 doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V BSP 1.

Komise je tajemníkem seznámena s profilem studenta (studijní průměr), poté případně vedoucím práce s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce, návrhem klasifikace oponenta a hodnocením nezávislé poroty. 2. Tajemník pozve a představí studenta. 3. Student obhájí svou práci a odpoví na případné připomínky v oponentském posudku, reaguje na dotazy členů komise. 4. Následně přistoupí komise k ústní části státní závěrečné zkoušky - delegovaní členové zkušební komise kladou otázky z předmětů Navrhování staveb, Stavitelství a z Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu. 5. Po odchodu studenta se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne. 6. Každý člen komise navrhuje své hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby1), ústní části a komise se dohodne na hodnocení s respektováním pravidel uvedených v čl. 26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 7. Studentovi, který neobhájí závěrečný bakalářský projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v BSP. 8. Student, který neuspěje v některé z ústních zkoušek, je oznámena možnost konání opravné zkoušky v termínu vyhlášeném děkanem fakulty. 9. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a ústních zkoušek včetně hodnocení do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky2) (viz čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia3) (viz čl.26 Studijního a zkušebního řádu VUT), předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu). 10. Komise navrhne bakalářské práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových, příp. další ceny. 11. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty před vstupem do praxe. 12. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci.

1) Hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby: výborně / A velmi dobře / B dobře / C 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 1 1,5 2

uspokojivě / D 60 - 69 bodů 2,5

dostatečně / E 50 - 59 bodů 3

nevyhovující / F 0 - 49 bodů 4

2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky. • Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky ( tři ústní zkoušky a obhajoba bakalářského projektu) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení výborně A. • Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování. • V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a tomu odpovídající známky. Příklad: hodnocení ústních zkoušek : B/82, C/74, B/80, hodnocení obhajoby A/90 průměr 82+74+80+90= 326 : 4 = 82 bodů celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B výborně / A velmi dobře / B dobře / C uspokojivě / D 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 1 1,5 2 2,5 V případě, že komise o hodnocení hlasuje a výsledek je nerozhodný, rozhoduje o klasifikaci předseda komise.



3) Celkový výsledek studia: prospěl s vyznamenáním prospěl velmi dobře prospěl neprospěl Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 1,50 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“. Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.

63

JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V MSP 1. 2.

Komise se seznámí s profilem diplomanta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní zkoušky). Komise je tajemníkem, případně vedoucím práce seznámena s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta . 3. Tajemník pozve a představí diplomanta. 4. Diplomant obhájí svou práci, odpoví na případné připomínky v oponentském posudku a v rozpravě reaguje na dotazy členů komise. 5. Po odchodu diplomanta a hostů se komise poradí, pak je diplomant zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne. 6. Každý člen komise navrhuje své hodnocení diplomního projektu a jeho obhajoby, komise se dohodne na hodnocení s respektováním pravidel uvedených v čl. 25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 7. Diplomantovi, který neobhájí závěrečný diplomní projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v MSP. 8. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a hodnocení do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky1) (viz.čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia2) (viz.čl. 26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), předseda i členové podepíší protokoly. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu.) 9. Komise navrhne diplomové práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových, příp. další ceny, doporučí práce, které by měly být zaslány do Přehlídky diplomních prací. 10. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci.

1) Hodnocení diplomové práce a její obhajoby: výborně / A velmi dobře / B 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 1 1,5

dobře / C 70 - 79 bodů 2




2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky. • Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky (jedna ústní zkouška a obhajoba diplomové práce) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení výborně A. • Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování. • V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a tomu odpovídající známky. Příklad: hodnocení ústní zkoušky : B/82 hodnocení obhajoby A/90 průměr 82+90= 172 : 2 = 86 bodů celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B výborně / A 90 - 100 bodů 1

velmi dobře / B 80 - 89 bodů 1,5

dobře / C 70 - 79 bodů 2




2) Celkový výsledek studia: prospěl s vyznamenáním prospěl velmi dobře prospěl neprospěl Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském i magisterském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 1,50 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“. Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v magisterském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.

64

směrnice č. 2 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU _____________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení 1. Směrnice č.2 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu (dále jen směrnice) doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části první a druhé) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování doktorského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně. 2. Doba studia v doktorském studijním programu (dále jen DSP) je stanovena pro prezenční formu studia na 3 roky, pro kombinovanou formu studia na 5 roků. 3. Podmínkou přijetí ke studiu v DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je řádné ukončení magisterského studia v oboru architektura a příbuzných oborů na vysokých školách v ČR a na školách architektury v zahraničí a úspěšné absolvování přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studia příbuzného oboru jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této Směrnice. Vhodnost vypsaných mezioborových témat posoudí příslušné oborové rady a VUR FA. 4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce. 5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem byl omezen na 5 studentů. O výjimce rozhoduje děkan. 6. Témata disertačních prací vypisují školitelé a projednávají a schvalují oborové rady a vedení fakulty. Schválená témata bere na vědomí vědecká rada fakulty. Na jedno téma se může přihlásit více uchazečů. V takovém případě školitel garantuje možnost rozdělení tématu tak, že každý doktorand zpracovává tematicky samostatnou práci. ___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 2 Obory DSP 1. Podle oprávnění Akreditační komise organizuje Fakulta architektury VUT v Brně DSP ve studijních oborech: a) architektura 3501V002 b) urbanismus 3501V009 2. DSP tématicky zaměřený na oblast konstrukcí pozemních staveb je realizován v rámci oboru architektura. 3.

Změnu oborů uvedených v odst. 1. navrhuje děkan fakulty po schválení vědecko uměleckou radou fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.3 Školící pracoviště, školitelé a učitelé 1. Fakulta architektury VUT v Brně realizuje doktorský studijní program v oborech uvedených ve čl. 2. Školícími pracovišti jsou Ústavy fakulty, pokud na nich působí školitelé akreditovaných oborů doktorského studijního programu. 2. Učiteli DSP jsou osobnosti podle oddílu 12 a školiteli osobnosti podle oddílu 13 této směrnice. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.4 Přijímací řízení 1. Podmínky přijetí do DSP stanoví děkan fakulty a schvaluje akademický senát fakulty. 2. Přijímací řízení je organizováno a vyhlašuje se veřejně děkanem fakulty. Informace o přijímacím řízení do DSP jsou každoročně zveřejněny v zákonné lhůtě na úřední desce fakulty. V informacích se uvedou zejména: a) obory DSP, do nichž se uchazeči přijímají, b) podmínky stanovené pro přijetí, c) rámcová témata prací DSP a jména školitelů, kteří témata vypisují, d) místo podání přihlášek, e) lhůta pro podání přihlášky. 65

3. K přihlášce do DSP je třeba doložit následující doklady: a) životopis, b) notářsky ověřený doklad u ukončeném vysokoškolském vzdělání (netýká se absolventů FA VUT v Brně v daném akademickém roce), c)soupis publikovaných i nepublikovaných prací, d) textovou zprávu, kde se vyjádří uchazeč ke zvolenému tématu a prokáže svoji odbornou způsobilost v dané problematice. 4. Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje řádně doloženy, vyzve fakulta uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil. Zároveň stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Přihlášky, které jsou doručeny po uplynutí stanoveného termínu, budou z dalšího řízení vyloučeny. 5. Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí k DSP, pozve děkan písemně k přijímací zkoušce, a to nejméně 14 dnů před jejím konáním. 6. Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci a prokázat, že je seznámen se Směrnicí č.2 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu. 7. Přijímací komise, jmenovaná na doporučení oborových rad děkanem, je minimálně tříčlenná a v jejím čele je předseda. Je vytvořena především z učitelů - profesorů a docentů fakulty, členem komise je zpravidla školitel. 8. O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis. 9. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do DSP; ten je zpravidla stanoven na první pátek měsíce září v zahájeném akademickém roce. ___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.5. Formy DSP 1. DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami: a) presenční b) kombinovanou ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 6 Presenční DSP 1. Presenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava k vědecké práci, vykonávaná na školícím pracovišti. 2. Doba studia presenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přerušení na 3 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (zákon 111/98 Sb.). Nejzazší termín podání žádosti o obhajobu disertační práce se stanovuje na dva roky a devět měsíců od zápisu do studia v DSP. 3. Ve výjimečných případech může děkan na základě žádosti doktoranda podpořené školitelem a vedoucím Ústavu, po projednání v příslušné oborové radě, převést doktoranda na kombinovanou formu studia. Ve zcela mimořádných a odůvodněných případech může prodloužit presenční formu o úměrnou část, ne však více jak o 1 rok. Studentovi nemůže být udělena výjimka a nemůže být převeden na kombinovanou formu studia, pokud nemá složenou doktorskou státní zkoušku. 4. Součástí DSP je pedagogická činnost v rozsahu 4 rozvrhových hodin týdně od 2. ročníku studia a zapojení do výzkumné činnosti ústavu. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Povinná pedagogická praxe není finančně odměňována. 5. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ústavu. 6. Studenti v prezenční formě studia pobírají stipendium, jehož výše je každý rok stanovena vyhláškou děkana. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 7 Kombinovaná forma studia DSP 1. Tato forma je kombinací presenční a distanční formy v oblasti průběhu vzdělávacího procesu. Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individuální plán studia. Nejzazší termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce je v průběhu 9. semestru studia. Pokud tak nemůže učinit, kontaktuje svého školitele a studijní oddělení. U studentů převedených z prezenční formy studia do kombinované má děkan právo lhůtu pro odevzdání disertační práce přiměřeně zkrátit. 2.Vzhledem k době studia a z ní vyplývajícímu nižšímu zatížení se úvazek školitele v této formě studia DSP násobí koeficientem 0,6. 3. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají stipendium. 66

___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.8 Obsahová náplň studia DSP Studijní část: a) 3 povinné předměty ukončené zkouškami, b) 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, c) 5 volitelných předmětů pro doktorandy, kteří jsou absolventy magisterského studia příbuzného oboru ve smyslu oddíl č.1, odst. 3, d) zkouška z 1 světového neslovanského jazyka. 2. Vědecká příprava: a) účast na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu, b) státní doktorská zkouška, c) obhajoba disertační práce. 3. V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce (v rozsahu 3 – 5 stran), ve které vymezí především téma a jeho návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení. Ve 2. semestru vypracuje doktorand analýzu současného stavu řešené problematiky. 4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období následujícím po ukončení přednášek. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 9 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán (ISP) zpracovává školitel s doktorandem na předepsaném formuláři. ISP je závazný dokument, podle kterého je realizována věcně i časově výuka a aktivity doktoranda. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu do studia. 2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školícího pracoviště v příslušné oborové radě. Na její doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny, úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem. 3. Individuální studijní plán obsahuje: a) osobní údaje, b) výběr volitelných předmětů, c) zaměření, téma a název disertační práce, d) začlenění práce do výzkumných aktivit fakulty, školy nebo jiné instituce, odborné a vědecké činnosti, studijní pobyty a jejich program jakož i další odborné aktivity související s prací na zadaném tématu v rámci doktorského studijního programu, e) časový harmonogram postupu studia: - ukončení zkoušek z povinných a volitelných předmětů a zkoušky z jazyka, - vykonání státní doktorské zkoušky, - odevzdání disertační práce. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 10 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce studia: • Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr • Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr • Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr Do konce 1. ročníku je doktorand povinen složit zkoušku z cizího jazyka. 2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru 2. ročníku: a) obor architektura : architektonická typologie, ochrana a obnova památek, interiér a výstavnictví, konstrukce v architektuře, výtvarné dílo v architektuře, 67

výpočetní technika v architektuře, prostředí v architektuře, stavitelství v architektuře. b) obor urbanismus : rozvoj měst a regionů, prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje, tvorba a ochrana krajiny, rozvoj a koordinace technické infrastruktury, koncepce rozvoje měst, problémy městských center, počítačová podpora v urbanistické tvorbě. Možnost studia uvedených předmětů v semestrech je uvedena v IS APOLLO a bude průběžně aktualizována. 3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi, kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto předměty určí příslušná oborová rada z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu 2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty. 4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Urbanismus a to tak, že si mohou zapsat 1(2) povinně volitelný předmět z druhého oboru. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 11 Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu 1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povinnosti do 31.8. příslušného roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání přihlášky ke státní doktorské zkoušce a odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce. Splněním studijních povinností se rozumí získání minimálního počtu bodů ve studijní oblasti, v oblasti pedagogické praxe a vědecké a odborné činnosti pro odpovídající termín kontroly. Minimální počty bodů jsou uvedeny v příloze Bodové hodnocení DS. Pracovní vytížení doktorandů v presenční formě studia je koordinováno v souladu s požadavky školícího pracoviště a v souladu s požadavky vedení fakulty. 2. Bodové hodnocení do IS APOLLO (elektronického indexu doktoranda) vkládá školitel, případně po dohodě se školitelem pracovník studijního oddělení. Za úplnost a správnost těchto údajů odpovídá školitel. 3. Doktorand je povinen každoročně veřejně presentovat výsledky a postup svých prací a toto dokladovat. Pokud tuto presentaci bez závažného důvodu neprovede, je to hrubým porušením studijního plánu doktoranda, s negativním dopadem pro jeho hodnocení školitelem a dalšími postihy stanovenými Směrnicí. 4. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT, s tím, že hodnocení doktoranda podle odst. 3 předkládá školitel příslušné oborové radě nejpozději do závěru akademického roku, tj. do 31.8. 5. Jestliže student DSP nesplní požadavky studijního plánu stanovené v oddílu č.11 této Směrnice, proděkan spolu se školitelem doktoranda mohou navrhnout snížení stipendia, odebrání stipendia nebo ukončení studia. _______________________________________________________________________________________________ Oddíl č.12 Učitelé DSP 1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uznávaní externí odborníci. 2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení ve vědecko umělecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit po projednání v příslušné oborové radě další učitelé školícího pracoviště s vědeckou hodností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumentaci jednotlivých předmětů DSP. 3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního předpisu děkana. Oddíl č.13 Školitel 1.

Školitel je osobnost v oblasti vědeckého zaměření studijního programu. Je rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je interním učitelem FA VUT v Brně. Ve výjimečných případech může děkan fakulty po schválení oborovou a vědecko uměleckou radou udělit výjimku.

68

Školitele, kterým může být profesor, docent nebo významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu, ustanovuje a odvolává po schválení vědecko uměleckou radou děkan. Výjimečně může být školitelem odborný asistent s vědeckou hodností Ph.D. nebo CSc. O výjimce rozhodne po projednání ve vědecko umělecké radě děkan. Oddíl č.14 Přerušení a změna DSP 1. Děkan fakulty může ze závažných důvodů studium DSP přerušit. Přerušení studia DSP upravuje čl. 34 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. Oddíl č. 15 Uznání části studia Student, který absolvoval část studia doktorského studijního programu na FA VUT v Brně může při novém přijetí požádat o uznání jednotlivých absolvovaných předmětů. Uznány mohou být předměty s datem absolvování ne starším 5 let k datu opětovného přijetí.

Oddíl č.16 Sociální zabezpečení studentů DSP v presenční formě studia 1. Doktorand v presenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporučení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana. 2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud její zaměření souvisí s jeho doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích nad 6 měsíců doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké škole může být uskutečněna pouze na doporučení školitele a se souhlasem oborové rady. 3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy. 4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a magisterského studijního programu. ___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 17 Státní doktorská zkouška 1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušebního řádu VUT (čl.37 – 40). 2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda, nejpozději však 2 roky od zápisu do studia u doktorandů v presenční formě studia a 3 roky u doktorandů v kombinované formě studia. Podání přihlášky ke SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího konání. Pokud student presenční formy studia nesloží SDZ do konce 6 semestru studia bude mu studium ukončeno pro nesplnění studijních povinností vyplývajících z jeho ISP. Pokud student kombinované formy studia nesloží SDZ do konce 7 semestru studia bude mu studium ukončeno pro neplnění studijních povinností vyplývajících z jeho ISP. 3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky podá doktorand děkanovi na předepsaném formuláři. Ve smyslu čl.38, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu. Dále předloží ve dvou vyhotoveních pojednání, včetně přehledu uveřejněných prací, resp. vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů. Pojednání k SZZ lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. 4. Pojednání se předkládá v rozsahu 20 stran strojopisu a obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení (čl.37 odst.2 Studijního a zkušebního řádu VUT). Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti: - název disertační práce – česky a anglicky - cíl práce – česky a anglicky - popis úkolu – česky a anglicky - použitou literaturu - česky 5. SDZ se koná před zkušební komisí, která je jmenována „ad hoc“ děkanem podle ustanovení § 53 zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. a čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Při sestavování zkušební komise se přihlíží i k odborným oblastem, daným individuálním plánem doktoranda. Děkan na návrh příslušné oborové rady fakulty jmenuje zkušební komisi (včetně termínu a místa konání), a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ. Jednoho člena zkušební komise přitom pověří předseda 69

komise vypracováním posudku písemného pojednání doktoranda. Posudek nesmí zpracovávat předseda komise nebo školitel. Předsedou určený člen komise je pověřen pořízením zápisu ze SDZ. Zkouška trvá nejvýše 2 hodiny a je veřejná. 6. SDZ se skládá ze dvou částí: a) z ústní zkoušky ze širšího vědního základu, b) z obhajoby písemného pojednání. 7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povinnými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před zahájením zkoušky. 8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východisek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připravenost doktoranda ke zpracování disertační práce. V úvodu obhajoby seznámí doktorand komisi s obsahem předloženého písemného materiálu. Po přednesení posudku odpoví doktorand na vznesené dotazy a připomínky. Součástí obhajoby je odborná rozprava k předmětu disertace, ve které doktorand zodpoví dotazy členů komise. V rámci obhajoby pojednání je možno dále precizovat název a obsah disertační práce. 9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neveřejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“) podle čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm „prospěl“. 10. O průběhu a výsledcích SDZ je pořízen zápis na předepsaném formuláři. Ve formuláři je uvedeno datum zkoušky, základní údaje doktoranda, složení zkušení komise, předměty absolvované doktorandem, název pojednání a jméno člena komise, pověřeného zpracováním posudku. V průběhu zkoušky jsou v zápise doplněny otázky ústní zkoušky, průběh rozpravy, je stanoven název disertační práce, dílčí a celkové hodnocení SDZ. Zápis podepíší všichni členové komise. ____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 18 Disertační práce 1. V disertační práci předkládá doktorand původní výsledky řešení vědeckého problému, ke kterým samostatně dospěl v průběhu studia. Disertační práce musí obsahovat doktorandem uveřejněné (nebo přijaté k uveřejnění) výsledky (§47, odst.4 zákona č.111/1998 Sb.) Náležitosti disertační práce upravuje čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. Disertační práci lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. 2. Podmínkami přijetí disertační práce je splnění všech studijních povinností daných individuálním plánem studia a složení SDZ. ___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 19 Obhajoba disertační práce 1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl.42 - 48 Studijního a zkušebního řádu VUT. Při zpracování a odevzdání disertační práce je nutno se řídit Směrnicí rektora č. 2/2009 – Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací. Náležitosti a uspořádání textové části disertační práce: a) Titulní list b) Zadání VŠKP c) Abstrakt v českém a anglickém jazyce, klíčová slova v českém a anglickém jazyce d) Bibliografická citace VŠKP dle ČSN ISO 690 e) Prohlášení autora o původnosti práce, podpis autora f) Poděkování (nepovinné) g) Obsah h) Úvod i) Vlastní text práce - přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce - cíl disertační práce - výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru - seznam vlastních praxí vztahujících se k tématu disertační práce j) závěr – přínos práce k) seznam použitých zdrojů l) seznam použitých zkratek a symbolů 70

m) seznam příloh n) přílohy 2. Na základě doporučení obou oborových rad FA VUT v Brně doktorand odevzdává koncept disertační práce 1x svázaný v kroužkové vazbě k revizi pověřenému členu oborové rady. Ten prozkoumá formální správnost předložené disertační práce. O revizi je pořízen zápis. 3. Žádost o povolení obhajoby disertační práce předkládá doktorand děkanovi fakulty na předepsaném formuláři. K žádosti Připojí: - 4x konečnou verzi disertační práce, - 20x teze disertační práce v rozsahu do 30 stran formátu A5, - stručný životopis, - přehled aktivit vykonaných během studia v doktorském studijním programu, zejména seznam publikovaných a k publikaci přijatých prací, resp. vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů, - samotné práce nebo rukopisy vztahující se k disertační práci nebo s ní související, které jsou přijaty k uveřejnění, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, - stanovisko školitele - 1x prezentační panel ve formátu B1 4. Termín podání žádosti o obhajobu disertační práce upravuje čl. 6 a 7 této Směrnice. Komisi pro obhajobu disertační práce (čl.44 Studijního a zkušebního řádu VUT) jmenuje na návrh příslušné oborové rady děkan fakulty. Komise je vždy jmenována „ad hoc". Pro ustanovení oponentů platí čl.45 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu VUT s tím, že počet oponentů upravuje na tři. Pouze jeden ze tří oponentů může být členem komise. Účast školitele na obhajobě je nutná a lze ji omluvit jen z vážných důvodů. Školitel není členem komise. Dále komise pro obhajobu jmenuje odborného zapisovatele.Zapisovatel není členem komise. 5. Předseda komise určí datum konání obhajoby, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním. 6. Při obhajobě disertační práce je účast oponentů povinná. Jestliže se nemůže jeden a pouze jeden z nich z vážných důvodů obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat pouze za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. 7. Obhajoba disertační práce trvá maximálně dvě hodiny a má následující průběh: a) předseda komise zahájí obhajobu disertační práce, představí doktoranda, sdělí komisi téma disertační práce, seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce, c) školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované disertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomného oponenta přečte posudek předseda komise nebo jiný, jím pověřený člen komise, e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předseda zahájí diskusi k disertační práci a jejím širším souvislostem, které se mohou zúčastnit všichni přítomní členové komise, oponenti a hosté. Diskuse se vztahuje k tématu disertace. g) po ukončení diskuse, vyčerpání všech dotazů a připomínek pokračuje komise v neveřejném jednání v nepřítomnosti doktoranda a hostů. 8. Ve smyslu čl.48 odst 8 Studijního a zkušebního řádu VUT informuje předseda komise příslušnou oborovou radu a děkana fakulty.. 9. Pokud není disertace úspěšně obhájena, k nové obhajobě je možno se přihlásit nejdříve za rok po neúspěšné obhajobě (čl. 47 Studijního a zkušebního řádu VUT). K nové obhajobě je možno se přihlásit nejpozději do 3 roků po neúspěšné obhajobě. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 20 Vydání diplomu Doktorand, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, je absolventem DSP. Absolventu DSP náleží doklad o ukončení studia, tj. vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.. _________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 21 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné i elektronické formě. V písemné formě je uchovávána nejméně 20 let. 2. K základní dokumentaci patří materiály z přijímacího řízení, individuální studijní plán, zápisy ze zkoušek ze studijních předmětů, protokol o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce, případně další materiály spadající do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. z 22. dubna 1998 o vysokých školách.

71

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.22 Pochvaly a ocenění Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. ___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 23 Hospodaření s finanční podporou studentů DSP 1. Podmínkou pro přiznání finanční podpory studentu DSP je: a) řádné plnění individuálního studijního plánu, b) účast na vědecké konferenci doktorandů v příslušném akademickém roce. 2. Finanční podpora je určena ke studijním účelům a jsou z ní hrazeny zejména: a) účast doktoranda na tuzemských i zahraničních sympoziích, seminářích, konferencích a dalších odborně zaměřených akcích, b) zahraniční a tuzemské studijní cesty, c) další doplnění vzdělání (jazykové kursy apod.), d) odborná literatura a studijní materiály (odborná literatura je evidována a zůstává v majetku FA), e) náklady na dokončení a prezentaci disertační práce. Čerpání finanční podpory se řídí aktuálními předpisy VUT, se kterými je školitel povinen se seznámit. 3. S finančními prostředky může doktorand disponovat jen po dohodě se školitelem. _________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 24 Související předpisy 1. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. z 22. dubna 1998. 2. Statut Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006. 3. Statut Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, schválený AS VUT v Brně 29.6.1999. 4. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006. 5. Jednací řád oborových rad Doktorského studijního programu Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, platný od 1.11.2006. ________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.25 Závěrečné ustanovení 1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009. 2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu ze dne 1. září 2008. 3. Dosažení požadovaných bodových úrovní v jednotlivých kategoriích je nezávazné pro studenty, kteří zahájili studium v akademickém roce 2005/2006 a dříve.


72

příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v doktorském studijním programu BODOVÉ HODNOCENÍ STUDIA V DSP A) STUDIJNÍ OBLAST položka předmět DS1 úspěšně zakončený zkouškou předmět DS absolvovaný na zahraniční stáži2 a úspěšně zakončený odbornou rozpravou na FA zahraniční stáž3 (u jednoho subjektu) cizí jazyk4 úspěšně zakončený zkouškou pojednání o disertační práce5 rozpracovaná disertační práce6

body 4 6

termínované požadavky minimální počet bodů za absolvované předměty a stáže ke konci prvého ročníku studia v DSP minimální počet bodů za absolvované předměty, stáž a cizí jazyk k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce ∗ čísla v závorce platí pro kombinovanou formu studia DSP

body

5 4 4 0-4

20 28(36)∗ 32(40)

Pozn.: Body za cizí jazyk, za pojednání o disertační práci a za rozpracovanou disertační práci jsou nezaměnitelné (nemohou být nahrazeny jinou aktivitou v dané oblasti). 1* Počet předmětů, které jsou absolvovány formou individuálních konzultací, není limitován. Doktorand musí absolvovat minimálně 6 (8) předmětů doktorského studia. 2* Nejvýše tři předměty mohou být absolvovány na zahraniční vysoké škole. Doktorand předloží osnovu absolvovaného předmětu školiteli, který vybere specialistu z FA, jehož odborné zaměření odpovídá absolvovanému předmětu. Specialista pak povede odbornou rozpravu s doktorandem a protokolárně zapíše výsledek rozpravy jako zkoušku (i do IS APOLLO). 3* Za zahraniční stáž lze získat maximálně 10 bodů. U stáží kratších nežli dva měsíce získává student poměrný počet bodů (7 až 13 dnů = 1 bod, 14 až 30 dnů = 2 body, 31 až 44 dny = 3 body, 45 až 59 dnů = 4 body, 60 a více dnů = 5 bodů). 4* Zkouška z cizího jazyka musí být složena do konce 1.ročníku studia. 5* Pojednání o disertační práci musí být odevzdáno společně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce. Body za pojednání jsou započteny po jeho úspěšném obhájení v rámci státní doktorské zkoušky. 6* Rozpracovanou disertační práci musí student DSP předložit svému školiteli do konce zkouškového období v zimním semestru 3.ročníku DS (studenti v kombinovaném studiu předkládají rozpracovanou disertační práci do konce 4.ročníku DS). Školitel zapíše hodnocení rozpracované práce (0 – 4 body) do IS APOLLO. Student musí za práci získat alespoň 1 bod.

73

B) PEDAGOGICKÁ PRAXE položka výuka (jedna vyučovací hodina týdně v semestru) asistence při vedení ročníkového projektu7 učební pomůcky, příprava výuky8 aktivní účast při talent. zkouškách, aktivní účast při zajišťování pís. a státních zkoušek v BSP a MSP 9

termínované požadavky minimální počet bodů za pedagogickou praxi k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce9

body 2 4 2 1

body 16(0) 28(0)

7*Za asistenci při vedení projektů (ročníkový projekt) lze udělit maximálně 8 bodů (celkem jeden rok vedení 2 projektů). 8*Napsání minimálně 20 stran výukového textu (příručka do výuky, participace na napsání skripta či učebnic), vytvoření výukového programu, zpracování mapových podkladů, rešerše literatury, skenování apod.lze udělit max. 4 body. 9*za aktivní účast při zajišťování státních zkoušek v BSP a MSP apod., kterou je student pověřen vedením fakulty, lze udělit za jednotlivé akce po 1 bodě.

C) VĚDECKÁ A ODBORNÁ ČINNOST položka analýza současného stavu řešené problematiky10 původní článek v zahraničním11 časopise nebo knize původní příspěvek na mezinárodní12 konferenci původní článek v domácím13 časopise nebo knize původní příspěvek na domácí konferenci podání domácího grantu získání domácího grantu14 původní příspěvek na semináři publikovaný ve sborníku akce15 přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou16

body 1-4 24 10 10 4 2 5 4 2

termínované požadavky minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost ke konci prvého ročníku DS minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce14

body 8(18) 20(30) 30(50) 40(60)

10* V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 2. semestru studia analýzu současného stavu řešené problematiky (prameny podkladů, rešerše odborné literatury a citace, metody a cíle řešení v rozsahu 5-10 stran), kterou musí předložit svému školiteli do konce zkouškového období v letním semestru 1. ročníku DSP. Student musí za práci získat alespoň 1 bod. 11* Zahraniční odbornou publikaci rozumíme recenzovanou publikaci, doložitelně garantovanou zahraničním subjektem. Text publikace musí být v angličtině. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN nebo ISBN. 12* Mezinárodní konferencí rozumíme konferenci, deklarovanou jako mezinárodní akce a s recenzovanými příspěvky v angličtině. Mezinárodní konference tedy může být splnění předchozích podmínek pořádána i na území České republiky nebo Slovenské republiky. 13* Domácí odbornou publikací rozumíme recenzovanou publikaci, zveřejněnou domácím subjektem (se sídlem na území České republiky nebo Slovenské republiky). Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN a ISBN. 14* Je-li grant získán, obdrží doktorand tedy v součtu sedm bodů (dva dříve za podání, pět později za získání). 15* Publikace může být v libovolném jazyce. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, publikační medium musí mít přiděleno ISBN a ISSN.

74

16* Za přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou (příprava sborníku, moderování, překladatelská činnost, tlumočení atd.) lze získat za jednotlivé akce po2 bodech.

D) CELKOVÝ POČET BODŮ, ZÍSKANÝ BĚHEM STUDIA17 termínované požadavky celkový minimální počet bodů ke konci prvého ročníku DS celkový minimální počet bodů k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce celkový minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce celkový minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce a úspěšného dokončení DSP

body 28(38) 64(68) 90(90) 100(100)

17* alespoň jedna práce musí mít charakter původního článku v zahraničním časopise (knize) nebo původního příspěvku na mezinárodní konferenci.

Body, převyšující součet minimálních počtů, mohou být získány za mimořádnou aktivitu ve studijní oblasti (zahraniční stáž, absolvování předmětů na zahraniční škole), za mimořádnou pedagogickou aktivitu (za asistenci při vedení ročníkových projektů, příprava pomůcek) a za mimořádnou publikační aktivitu (publikace nad požadované minimum).

75

STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně. Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle § 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 25. března 2008 pod čj. 3 436/2008-30 a dne 11. května 2009 pod čj. 10 720/2009-30.

II. ÚPLNÉ ZNĚNÍ STIPENDIJNÍHO ŘÁDU VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 11. května 2009 Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Stipendijním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. Článek 2 (1) Studentům se přiznávají tato stipendia: a) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“), b) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a § 91 odst. 3 písm. a) zákona (dále jen „mimořádné stipendium“), c) stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona (dále jen „doktorské stipendium“), d) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „ubytovací stipendium“), nebo e) stipendium podle § 91 odst. 3 zákona (dále jen „sociální stipendium“). (2) O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské. (3) O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. d) z pověření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá útvar pro vzdělávání, tvůrčí a strategický rozvoj. (4) Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 3 Prospěchové stipendium (1) Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. 76

Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana. (2) Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor. (3) Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek. Článek 4 Mimořádné stipendium (1) Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména: a) za vynikající studijní výsledky během celého studia, b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky, c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT, d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce,¨ e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci. (2) Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu. (4) Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně. (5) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 5 Doktorské stipendium (1) Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu lze přiznat doktorské stipendium. (2) Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium ve čtvrtém akademickém roce studia. (3) Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k: a) dosaženým studijním výsledkům, b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace, c) délce předchozí odborné praxe, d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT. Výši stipendia lze měnit i během akademického roku. (4) Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor. (5) Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek. Článek 6 Mimořádné stipendium 77

(1) Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium. (2) Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIAVYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE Článek 7 Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje. ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM Článek 8 (1) Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků. (2) Rektor může přiznat studentům stipendium v případě výrazného oslabení nebo ztráty schopností studenta nebo jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných změn v životě studenta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT. ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM Článek 9 (1) Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace, e) není studentem studujícím v rámci: − zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv, − programu AKTION a CEEPUS, f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov. (2) Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.

78

Článek 10 (1) Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů. (2) Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok. Článek 11 (1) Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno. (2) Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech. ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM Článek 12 (1) Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. (2) Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. (3) Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku. (4) Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě. (5) Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student. Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. srpna 2005 pod čj. 25 464/2005-30, ve znění pozdějších změn. (2) Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006 a dne 13. června 2006. (3) Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2006/2007.

79

*** Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 12. února 2008 a dne 7. dubna 2009. Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Změny Stipendijního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem platnosti. Doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

80

směrnice č. 3 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice) doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 2 Prospěchové stipendium 1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 3 Mimořádné stipendium 1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4) 2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují studenti za: ∗ nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA, ∗ nejlepší bakalářské práce - Cena Bedřicha Rozehnala ∗ nejlepší diplomní práce - Cena a odměny děkana FA, ∗ nejlepší práce oceněné v soutěži studentských prací o Cenu Bohuslava Fuchse.

3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT v Brně. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 4 Doktorské stipendium 1. Doktorské stipendium se na FA studentům v DSP přiznává v souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně (část třetí, čl.5 a 6). 2. Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického roku a jsou zveřejněny na nástěnce děkanátu FA. 3. Studentům DSP může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT v Brně. 4. Mimořádné stipendium může být přiznáno studentům DSP v případě, že jejich pedagogické aktivity přesahují stanovenou míru, při vzorném plnění všech předpokládaných studijních povinností. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 5 Závěrečné ustanovení 1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2009. 2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA VUT v Brně ze dne 1.září 2008.


81

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY Vysokého učení technického v Brně Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),ve znění pozdějších předpisů, dne 23. května 2008 pod čj. 10 254/2008-30 Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně. doc. Ing. V. Vinš, CSc., v. r. ředitel odboru vysokých škol

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Disciplinárním řádu pro studenty Vysokého učení technického v Brně: Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen „Disciplinární řád“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“). (2) Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí. Článek 2 Projednávání disciplinárního přestupku (1) Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student zapsán; disciplinární přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává Disciplinární komise VUT (dále jen „disciplinární komise“). (2) Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je nezastupitelné. (3) Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu disciplinární komise a tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární komise. Tajemník zejména vykovává funkci pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise. (4) Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda. Disciplinární komise zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích členů. (5) Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná. (6) Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno do vlastních rukou alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do vlastních rukou doručovat a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni, nebo b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního programu, nebo c) poštou. Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán na žádné fakultě, na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. (7) O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li většinu hlasů všech členů disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (8) O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární komise a tajemník, který odpovídá za jeho úplnost a správnost.

82

Článek 3 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30. (2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008. (3) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.

doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

83

informace o CESA VUT v Brně Centrum sportovních aktivit CESA VUT v Brně je celoškolským pracovištěm, které zabezpečuje tělesnou výchovu a sport pro studenty VUT v Brně na všech fakultách. Kromě odborného a organizačního zabezpečení tělovýchovných a sportovních aktivit zajišťuje také péči o tělovýchovná a sportovní zařízení VUT v Brně. C í l e m práce CESA VUT v Brně je kvalitní tělovýchovný proces a rovnocenný přístup studentů k tělovýchovným a sportovním aktivitám. P ř e d m ě t t ě l e s n á v ý c h o v a je zařazen do studijních programů jednotlivých fakult ve studiu bakalářském i magisterském jako nepovinný předmět a je zpřístupněn i studentům z doktorandských programů. Semestrální výuka tělesné výchovy (TV) a týdenní kurzy sportovních specializací probíhají společně pro všechny studenty bez rozdílu ročníků. Ve výukových programech jednotlivých sportů jsou vytvářeny skupiny studentů podle výkonnosti od začátečníků až po výkonnostní sportovce a reprezentační výběry VUT v Brně. Své nezastupitelné místo ve výukovém programu TV má zdravotní a rekondiční tělesná výchova. Z á p i s do nepovinného předmětu tělesná výchova probíhá e l e k t r o n i c k o u f o r m o u vždy v prvním výukovém týdnu zimního a letního semestru. Informace o nabídce jednotlivých sportovních specializacích a kurzech včetně anotací, jsou na www.cesa.vutbr.cz . V ý c v i k o v é k u r z y a kurzy sportovních specializací navazují na semestrální předmět tělesná výchova a svojí náplní se rozdělují na zimní a letní. Nabízejí jednak výukové programy pro úplné začátečníky nebo pokročilé v dané sportovní specializaci, jednak kombinované sportovní programy s cílem relaxace a pestrého sportovního vyžití. Propozice kurzů včetně pokynů pro elektronický zápis v prvním výukovém týdnu zimního a letního semestru jsou zveřejněny na www.cesa.vutbr.cz . Nad rámec studijních programů organizuje CESA VUT v Brně pro studenty P r o g r a m r e k r e a č n í c h a s p o r t o v n í c h a k t i v i t v době zkouškového období a prázdnin ( leden - únor, květen – červen, červenec září) a připravuje bohatý celoroční K a l e n d á ř s p o r t o v n í c h t u r n a j ů a s o u t ě ž í . Podrobné informace o všech těchto akcích jsou k dispozici na www.cesa.vutbr.cz včetně kontaktů na garanty a organizátory. Součástí sportovního života vysokoškoláků jsou v y s o k o š k o l s k é s p o r t o v n í p ř e b o r y (oblastní přebory, akademická mistrovství, České akademické hry, Světové univerziády). CESA VUT v Brně vytváří podmínky pro přípravu silných reprezentačních celků i jednotlivců a ročně vysílá nejlepší sportovce reprezentovat VUT v Brně ve více než 45 sportech. Medailisté z vrcholných akademických soutěží získávají každoročně mimořádná stipendia za sportovní reprezentaci. Registrace sportovců probíhá při zápisu studentů do 1. ročníku. Bližší informace na www.cesa.vutbr.cz nebo [email protected]. V d a l š í m v z d ě l á v á n í s t u d e n t ů v oblasti tělesné výchovy a sportu mimo studijní programy pořádá CESA VUT v Brně v z d ě l á v a c í k u r z y s akreditací MŠMT pro aerobik, kondiční posilování, lyžování a stacionární kola, základní stupně š k o l e n í a s e m i n á ř e pro aerobik, bouldering, cardiofitness, indoorcycling, indoor rowing, kondiční posilování, lyžování, nordik walking a plavání. Na oblibě získávají specializované besedy, kulaté stoly a workshopy.Vyškolení instruktoři a lektoři mají možnost zapojit se do trenérské, cvičitelské a manažerské práce v oblasti TV a sportu nejen na VUT v Brně. CESA VUT v Brně vytváří podmínky pro pořádání studentských sportovních akcí a pro p r o n á j m y školních sportovišť studentům mimo výuku TV a o víkendech a prázdninách. Informace na www.cesa.vutbr.cz nebo [email protected]. Vedení CESA VUT v Brně velice úzce spolupracuje s Vysokoškolským sportovním klubem Vysokého učení technického v Brně (VSK VUT BRNO). Sportovní klub vytváří podmínky pro zájemce o celoroční intenzivní sportovní i rekreační činnost.Členskou základnu tvoří převážně studenti a zaměstnanci VUT v Brně. Každoročně vznikají nové sportovní oddíly a činnost sportovního klubu se rozrůstá podle zájmu a potřeb jeho členů, v současné době sdružuje VSK VUT Brno 1 802 sportovců.Řada oddílů reprezentuje VUT v Brně v nejvyšších svazových soutěžích (americký fotbal, korfbal, sportovní aerobik, lyžování). Dokladem pestré činnosti jsou webové stránky jednotlivých oddílů na www.cesa.vutbr.cz., na kterých lze získat veškeré informace o sportovní činnosti včetně kontaktů na trenéry a cvičitele. RNDr. Hana Lepková vedoucí pedagogické sekce CESA VUT v Brně

PaedDr. Jaroslav Bogdálek ředitel CESA VUT v Brně 84

informace o Vysokém učení technickém v Brně 2

Recommend Documents