III Festival španělských filmů 2008 III Festival de Cine Español 2008 Andaluský pes / Un perro andaluz Luis Buñuel, Francie 1929, 16 min Hrají: Pierre Batcheff, Luis Buñuel, Salvador Dalí Surrealismus 20. let minulého století teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných kauzálních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. El Surrealismo de los años veinte entró en el campo cinematográfico con esta corta película, en apariencia un capricho provocativo, con extrañas señales y una atmósfera tan alucinante que escapa a la necesidad de una lógica interna. Cesta nikam / Viaje a ninguna parte Fernando Fernán-Gómez, Španělsko 1986, 135 min Hrají: Fernando Fernán-Gómez, José Sacristán, María Luisa Ponte, Juan Diego, Nuria Gallardo, Gabino Diego, Laura del Sol, Agustín González, Queta Claver, Simón Andreu Dle mnohých nejlepší španělský film 80. let. Snímek, který skvěle kombinuje komediální situace s dramatickými osudy aktérů-herců, popisuje putování kočovných herců od města k městu v průběhu 40. a 50. let 20. století. Film z dílny režiséra Fernando Fernán-Gómeze je věrohodným obrázkem chudoby tehdejšího frankistického Španělska, ale také těžkého života kočovných herců, kteří jsou nuceni hrát v různých situacích různé role. Snímek dokumentuje konec jedné éry – s nástupem filmu přichází také silná konkurence pro divadlo. Snímek Fernanda Fernán-Goméze získal v roce 1987 tři ceny Goya, a to jako Nejlepší film roku, za režii a scénář. Narración con aires de comedia, ambientada en la España de los años 40-50, sobre un grupo de actores ambulantes que se enfrentan a la competencia del cine: Es el final de una época. Dám ti své oči / Te doy mis ojos Icíar Bollaín, Španělsko 2003, 106 min Hrají: Laia Marull, Luis Tosar, Candela Peña Romantické drama (v české distribuci pod názvem Její oči) renomované španělské režisérky Iciar Bollaínové, držitelky ocenění z Cannes, vykresluje příběh Pilar, vyděšené ženy, která je na útěku před svým zuřivým a násilnickým manželem Antoniem. Přestože se společně se sestrou a synem Juanem snaží začít nový život, Pilar se vnitřně užírá myšlenkami na návrat k surovému Antoniovi. Její soukromý boj kulminuje a blíží se tragické rozuzlení. V hlavní roli na šikmé ploše stojícího páru koncertují Laia Marullová a Luis Tosar. Snímek sklidil celosvětový úspěch, jenž byl nakonec korunován sedmi hlavními cenami Goya (nejlepší film, režie, herec, herečka, herečka ve vedlejší roli, původní scénář, zvuk) a čtyřmi trofejemi z festivalu v San Sebastiánu. Celkově získal tento film 39 ocenění na různých filmových festivalech.
Película que ha cosechado gran éxito internacional. Nos cuenta la historia de una mujer que huye con su hijo de los maltratos y violencias de su esposo, en busca de una nueva vida. Sin embargo, en su interior, contempla la idea de volver al lado de Antonio. Hlas moře / Mar adentro Alejandro Amenábar, Španělsko/Francie/Itálie 2004, 125 min Hrají: Javier Bardem, Belén Rueda, Lola Dueñas Ramón je již 30 let upoután na lůžko a cele odkázán na svou rodinu. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v ložnici. Dívá se na moře, na kterém se často plavil a na kterém utrpěl úraz, jenž zkrátil jeho mládí. Má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně podstoupit euthanasii, a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Skutečný příběh muže, který třicet let usiloval o zlegalizování své smrti, velice citlivě zpracoval Alejandro Amenábar. Jistě i proto získal za rok 2004 Oscara v kategorii Nejlepší neanglicky mluvený film. Nominaci na Oscara za nejlepší make-up snímek nakonec ve výhru neproměnil, zato byl v roce 2005 vyznamenán 14 cenami Goya a Alejandro Amenábar, který se postaral nejen o režii, ale také o scénář a muziku filmu, získal ocenění na různých filmových festivalech – např. v Buenos Aires v Argentině, v Mexiku, Kalifornii, Kanadě, Francii nebo Brazílii. Historia basada en hechos reales, sobre un hombre que lleva 30 años postrado en una cama. Su pensamiento se centra en la idea de acabar con su vida dignamente. Aunque no puede moverse, es portador de una energía vital que consigue influir en su entorno positivamente. Hloupá dáma / La Dama Boba Manuel Iborra, Španělsko 2006, 92 min Hrají: Silvia Abascal, Cristina Collado, José Coronado, Veronica Forgué Snímek přibližuje Španělsko 17. století na pozadí příběhu dvou sester, které se snaží, každá svým způsobem, vymezit vůči poměrům v tehdejší společnosti – jedna prostřednictvím knih, druhá tím, že ze sebe dělá hloupou. Komedie vznikla na motivy stejnojmenné povídky, již v době „zlatého věku“, tedy na přelomu 16. a 17. století, napsal Lope de Vega - tehdejší rival Miguela de Cervantese. Živé dialogy, šermířské boje, ale hlavně nádherné kostýmy ve filmu nemohou chybět a oslní jistě příznivce náročných filmových produkcí a adaptací literárních předloh. Manuelu Iborrovi vynesl snímek kombinující konverzační komedii s kostýmní podívanou hned čtyři ocenění na filmovém festivalu v Málaze. Historia inspirada en una obra teatral de Lope de Vega, situada en la España del siglo XVII. La trama se centra en dos hermanas que tratan de escapar a la dureza de la sociedad de su época, cada una a su manera: Una con la ayuda de los libros; la otra haciéndose la tonta. Projekce proběhne za osobní účasti režiséra Manuela Iborry a herečky Veronicy Forgué. Asistirán a la proyección el director Manuel Iborra y la actriz Verónica Forqué. Housle / El Violín
Francisco Vargas, Mexiko 2005, 98 min Hrají: Ángel Tavira, Gerardo Taracena, Dagoberto Gama, Mario Garibaldi Dramatický snímek mexického režiséra Francisca Vargase představuje příběh Dona Plutarca, stařičkého farmáře a vynikajícího houslisty, který se jako nejstarší člen muzikantské rodiny snaží pašovat munici ukrytou na svém kukuřičném poli. Díky svému vlídnému vzezření, ale také omamnou hrou na housle, je schopen prolomit hranici nenávisti a nedůvěry ze strany okupujících vojáků. Ostré a jednoduché záběry dobarvují celkovou náladu filmu, ač černobílého. Fascinující příběh lásky, oddanosti, boje i nevinnosti se odehrává na pozadí rolnické vzpoury v Mexiku 70. let minulého století. Kromě ocenění, kterých snímek dosáhl v rámci filmových festivalů, zvítězil na posledním Festivalu iberoamerických filmů v městě Huelva. Za ostatní můžeme jmenovat například ceny z mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu nebo v Sao Paulu v Brazílii. México en los años 70 del siglo pasado. La película nos cuenta la historia de un viejito, el violinista Don Plutarco, en el marco de las revoluciones campesinas del momento. Já jsem Juani / Yo soy la Juani Bigas Luna, Španělsko 2006, 88 min Hrají: Verónica Echegui, Dani Martín, Laya Martí Proměna mladé naivní dívky s idealistickým pohledem na svět v ženu, která jde za svým snem, i když ví, že se úspěch dostaví jen tvrdou a poctivou prací. Příběh plný rychlých střihů se odehrává v prostředí španělských teenagerů naplněném tancem, rychlými auty, sexem, láskou, zklamáním a v neposlední řadě i silným, přízemním machismem. Juani se musí v osobních i pracovních vztazích vyrovnat s řadou dílčích proher – přesto je ochotna obětovat dosavadní jistoty, aby pochopila, co je pro ni v životě důležité. Tento film Bigase Luny (režíroval také Šunka, šunka; 1992, Na plné koule; 1993), který u nás měl premiéru v červnu roku 2007, byl oceněn hned dvakrát – představitelka Juani Verónica Echegui získala za svůj herecký výkon Barcelona Film Awards, jako nejlepší španělská herečka pak Sant Jordi Awards. Transformación de una chica idealista, joven e inocente, en una mujer que persigue sus sueños, a sabiendas de que el único camino al éxito es el trabajo duro y honrado. Já jsem Juani / Yo soy la Juani Bigas Luna, Španělsko 2006, 88 min Hrají: Verónica Echegui, Dani Martín, Laya Martí Proměna mladé naivní dívky s idealistickým pohledem na svět v ženu, která jde za svým snem, i když ví, že se úspěch dostaví jen tvrdou a poctivou prací. Příběh plný rychlých střihů se odehrává v prostředí španělských teenagerů naplněném tancem, rychlými auty, sexem, láskou, zklamáním a v neposlední řadě i silným, přízemním machismem. Juani se musí v osobních i pracovních vztazích vyrovnat s řadou dílčích proher – přesto je ochotna obětovat dosavadní jistoty, aby pochopila, co je pro ni v životě důležité. Tento film Bigase Luny (režíroval také Šunka, šunka; 1992, Na plné koule; 1993), který u nás měl premiéru v červnu roku 2007, byl oceněn hned dvakrát – představitelka Juani Verónica
Echegui získala za svůj herecký výkon Barcelona Film Awards, jako nejlepší španělská herečka pak Sant Jordi Awards. Transformación de una chica idealista, joven e inocente, en una mujer que persigue sus sueños, a sabiendas de que el único camino al éxito es el trabajo duro y honrado. Jeden frank za 14 peset / Un franco 14 pesetas Carlos Iglesias, Španělsko 2006, 102 min Hrají: Carlos Iglesias, Javier Gutiérrez, Nieve de Medina, Isabel Blanco Španělsko roku 1960. Propouštění dělníků, bída, nezaměstnanost. Dva přátelé, Martín a Marcos, se rozhodnou odejít do Švýcarska najít práci. Své rodiny nechávají ve Španělsku a rozkoukávají se v zemi plné pokroku a svobody, kde „jeden frank je za čtrnáct peset“. To se zdá být oproti frankistickému, zuboženému Španělsku rájem na zemi. Po čase pochopí, že návrat do rodné země může být těžší, než nalezení zázemí v cizím prostředí. Celkových pět výher si tento snímek přivezl ze dvou filmových festivalů – v Portu a ve španělské Málaze. Carlos Iglesias byl za svůj snímek nominován na cenu Goya v kategorii Nejlepší režisér roku. España, 1960. Las amenazas del desempleo y la miseria obligan a dos amigos a emigrar a Suiza, donde un franco vale catorce pesetas. Sin embargo el regreso a casa puede ser más difícil que asentarse en el país de adopción... Nenápadný půvab buržoazie / El discreto encanto de la burguesía – pouze pražská projekce Luis Buñuel, Francie / Itálie / Španělsko 1972, 102 min Hrají: Fernando Rey, Paul Frankeur, Delphine Seyrig, Stéphane Audran, Jean-Pierre Cassel, Milena Vukotic, Michel Piccoli Snímek vypráví o skupince přátel z vyšší společnosti, která se neustále snaží sejít se ke společnému obědu, večeři nebo zajít na čaj. Jejich pokusy však vždycky skončí neúspěchem, zapříčiněným většinou velmi zvláštními až absurdními okolnostmi. Ve filmu se prolíná skutečnost se snem a dokonce se snem ve snu. Kromě jiných výher a nominací, získal tento snímek Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1973. Nominován na stejnou cenu byl také v několika dalších kategoriích. Nesmazatelným písmem je zapsán v dějinách světové kinematografie. 3. Festival španělských filmů titul zařadil ve spolupráci s Projektem 100. Un grupo de amigos de la alta sociedad se esfuerzan continuamente por encontrarse para un almuerzo, una cena conjunta, o para tomar el té. Estos intentos desembocan siempre en el fracaso, por razones absurdas o extrañas la mayoría de las veces. Obaba / Obaba Montxo Armendáriz, Španělsko/Německo 2005, 112 min Hrají: Pilar López de Ayala, Juan Diego Botto, Bárbara Lennie, Eduard Fernández Magické místo na jihu Španělska Obaba se pokusí v rámci své školní práce zdokumentovat studentka filmové školy Lourdes. Již na počátku svého „bádání“ však naráží na podivné okolnosti, které toto místo zahalují do tajemství. Proto se rozhodne ze skutečných příběhů
místních obyvatel poskládat puzzle, které ji záhadu týkající se pověrami a mýty obestřeného druhu ještěrek objasní. Z celkových deseti nominací na ceny Goya se nakonec pro snímek Obaba podařilo vybojovat jednu výhru – za nejlepší zvuk. El misterio de un pueblecito mágico del sur de España podría resolverse en el momento en que una jóven estudiante viaja al lugar para rodar un documental. Lourdes va uniendo las piezas del rompezabezas con las narraciones de los habitantes del pueblo. Šťastná hvězda / La buena estrella Ricardo Franco, Španělsko/Itálie/Francie 1997, 110 min Hrají: Antonio Resines, Maribel Verdú, Jordi Mollà Marina, mladá žena, je přepadena násilnickým Danielem. Rafael, který je svědkem této hrůzné události, ji zachrání. I přesto, že sám má spoustu psychických problémů – po pracovním úrazu zůstal impotentní - začnou spolu žít a těšit se na dítě, které Marina čeká. Vše se však změní, jakmile je Daniel propuštěn z vězení. Epická linka je proložena řadou neodbytných existenciálních i etických otázek. V roce 1997 byl snímek oceněn ekumenickou porotou na festivalu v Cannes, v roce 1998 pak získal pět cen Goya, a to za nejlepší režii, nejlepší filmový scénář, za nejlepší hudební partituru. Oceněn byl také Antonio Resines jako nejlepší herec. Za nejlepší režii nebo nejlepší film roku byl tento snímek vyhlášen i na několika dalších filmových festivalech – např. Mar del Plata Film Festival nebo San Diego International Film Festival. Una buena estrella les sale al paso a dos jóvenes desesperados, y les permite salir juntos de la marginación, para vivir satisfechos. Un relato de gran fuerza, con un final dramático. Tmavěmodrýskoročerný / Azuloscurocasinegro Daniel Sánchez Arévalo, Španělsko 2006, 105 min Hrají: Quim Gutiérrez , Marta Etura, Antonio de la Torre, Héctor Colomé, Raúl Arévalo, Eva Pallarés Tmavě modrá, skoro černá může být nálada, stav mysli. Je to barva duše, která se musí vyrovnat se svou vlastní identitou. Vytyčení hranice mezi rodinnými povinnostmi a osobní svobodou je těžké, zvláště v době hledání sama sebe. Pětadvacetiletý Jorge se snaží najít důstojné zaměstnání, i přesto, že se stará o svého invalidního otce. Poté, co se jeho bratr vrací z vězení, jeho vyhlídky do budoucnosti se opět stávají „tmavě modré, skoro černé“. Tento svěží a zároveň velmi autentický film začínajícího režiséra odhaluje a trefně pojmenovává vnitřní rozpoložení mladého člověka. Zaujme uhrančivá atmosféra snímku. Snímek byl v roce 2007 oceněn hned 3 cenami Goya – Quim Gutiérrez (Jorge) jako objev roku, Daniel Sánchez Arévalo jako režisér za svůj celovečerní debut a Antonio de la Torre jako nejlepší herec ve vedlejší roli. Daniel Sánchez Arévalo získal také cenu na Stockholmském filmovém festivalu pro debutující tvůrce. V průběhu roku 2006 a 2007 získal film celkově 16 různých ocenění na různých filmových festivalech. Azul oscuro, casi negro, podría ser un estado de ánimo o de la mente. Es el color del alma que debe aceptar su propia identidad. Es difícil establecer una frontera entre las obligaciones familiares y la libertad individual, en especial cuando uno se busca a sí mismo.
Vítej doma / Bienvenido a casa David Trueba, Španělsko 2006, 118 min Hrají: Alejo Sauras, Pilar López de Ayala Eva a Samuel tvoří zamilovaný pár, který právě začal společně žít. Neplánované těhotenství je oba zaskočí. V bulvárním časopise, kde Samuel pracuje jako fotograf, pozná atraktivní a úspěšnou redaktorku, rázného filmového kritika, trochu podivínského ekonomického komentátora a frustrovaného písničkáře, který vede v redakci hudební sekci. V této společnosti se pak snaží vyřešit své osobní problémy a nejistoty. David Trueba je synem slavného Fernanda Trueby, který získal řadu ocenění za své filmové umění (např. Oscara za romantickou komedii Belle époque). Una joven pareja que acaba de iniciar su vida en común se ve sorprendida por el embarazo. Ella desea tener el niño, pero a él le asaltan miles de dudas. Všichni do vězení / Todos a la cárcel Luis García Berlanga, Španělsko 1993, 99 min Hrají: Manuel Alexandre, Rafael Alonso, Luis Ciges, Marta Fernandez-Muro a další Satirický snímek jednoho z předních světových režisérů Luise G. Berlangy je zasazen do prostředí valencijské věznice. Ostrá kritika politického systému a církve ve Španělsku 60. a 70. let se objevuje v průběhu celého filmu jako politický podtext. Film si vychutnají nejen znalci filmových prací tohoto režiséra, ale rovněž zájemci o poměry ve frankistickém Španělsku. Režisér vycházel z autentických vzpomínek svého otce, který coby oběť politických represí prošel právě vězením ve Valencii. En la prisión de Valencia se organizan los Días del Preso de Conciencia. Durante este tiempo se encuentran los presos políticos con los presos comunes.
