I. Činnosti související se založením firmy Studenti kromě teoretického ekonomického vzdělání mají možnost vyzkoušet si činnost ve skutečné firmě již během studia. Již dlouhá léta existuje nezisková organizace Junior Achievement, která v celosvětovém měřítku umožňuje mladým lidem vyzkoušet si prakticky podnikání již během studia. V roce 1992 založil pan Tomáš Baťa pobočku také v České republice a umožnil tak českým studentům ověřit si své teoretické znalosti v praxi a vyzkoušet si týmovou spolupráci, výrobní činnost, průzkum trhu, prodej výrobků a jiné činnosti s tím související. Student si může tuto činnost vyzkoušet pouze jednou v průběhu studia, a to po dobu 4 – 10 měsíců v průběhu jednoho školního roku.
1. Vedení společnosti Aby společnost mohla fungovat, musí si její členové zvolit vedení své společnosti. Vedení je složeno z prezidenta a z ředitelů pro jednotlivé činnosti ve firmě.
Prezident Prezident je ve společnosti volen. Mělo by jít o studenta, který má přirozenou autoritu, je v kolektivu oblíben a kterého ostatní respektují. Na základě konzultace s vyučujícím a konzultantem studentské firmy jsou dále prezidentem jmenováni ředitelé pro jednotlivé činností - ti předkládají prezidentovi průběžně zprávy.
Ředitel pro marketing Zastupuje prezidenta firmy v době jeho nepřítomnosti. Vede průzkum trhu, reklamní kampaň a zodpovídá za prodej výrobků.
Výrobní ředitel Zodpovídá za řízení výroby, proškolení pracovníků, za kvalitu výrobků a za co nejefektivnější způsob práce.
Ředitel osobního oddělení Vede osobní záznamy o jednotlivých pracovnících, jeho úkolem je sepsat výroční zprávu firmy. Zasílá také průběžné zprávy do regionálních kanceláří Junior Achievement.
Finanční ředitel Zodpovídá za vedení účtů a vedení účetnictví. Pravidelně na schůzkách informuje o hospodaření firmy, je zodpovědný za podání daňového přiznání. Kromě těchto výše uvedených funkcí ředitelů si členové společnosti mohou vytvořit i další funkce - např. obchodní zástupce, prodejní manažer, vedoucí výrobního týmu, apod. Dále se předpokládá, že bez ohledu na své funkce budou všichni studenti zároveň pracovat na výrobě výrobků, nebo při poskytování služeb.
2. Výběr výrobku nebo služby Při výběru výrobku nebo služby se při podnikání velmi osvědčila technika brainstormingu. Brainstorming je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinovém výkonu. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Nejčastěji se využívá v managementu, podnikání, při hledání optimálních postupů. Volně se překládá i jako burza nápadů. Zásady brainstormingu Před započetím ještě jednou problém zopakovat. Mluvit by měl v jednom okamžiku pouze jeden. Po fázi vymýšlení přijde na řadu výběr nejlepších nápadů ze všech zapsaných. Žádné hodnocení Zveřejněné nápady by neměly být nikým komentovány ani hodnoceny. I ten zdánlivě nejhloupější může inspirovat ostatní. Podpora uvolněné atmosféry U brainstormingu jde především o kvantitu nápadů. Pomáhá neformální prostředí, tým, který se navzájem zná (účastníci by se jinak mohli obávat, že se „shodí“ před ostatními), žádná kritika ostatních. Dobrá nálada podporuje tvořivé myšlení. Všechno zapisovat Formální struktura brainstormingového týmu by měla obsahovat pouze zapisovatele, tedy člověka, který se nemusí nutně zúčastnit vymýšlení, ale zapíše všechny nápady, které byly řečeny. Čím více nápadů, tím pravděpodobnější je nalezení nejlepší varianty (viz Wikipedie). Studenti ve studentské společnosti technikou brainstormingu dávají návrhy na výrobky, které by mohli v rámci studentské společnosti vyrábět (případně služby, které by mohli poskytovat). Zvolí si ze svého středu zapisovatele, který nebude dávat návrhy, ale bude všechny nápady pouze zapisovat. Každý zapsaný nápad může studenty inspirovat a v dalším kole ho dále mohou rozvíjet. Výsledkem brainstormingu je zvolení jednoho, či více druhů výrobků (příp. služby), které bychom chtěli vyrábět (v případě služeb poskytovat). Zároveň je velmi důležité provést průzkum trhu, abychom nevyráběli výrobek, o který nemají spotřebitelé zájem. Musíme také dobře promyslet, komu budeme výrobky (služby) nabízet. Pokud se se svými výrobky nebo službami budeme obracet na studenty, pak můžeme zvolit pro průzkum trhu metodu dotazníku, kde musíme přesně specifikovat: název výrobku (případně služby), jeho velikost, barvu, cenu, aj., abychom se dověděli, jaké atributy náš zákazník upřednostňuje. V případě, že naše výrobky nebo služby nechceme nabízet pouze našim studentům, pak bychom ve svém průzkumu mohli volit i jiné varianty, například oslovit zákazníky prostřednictvím Internetu, jak to ve většině případů řeší skutečné firmy.
3. Volba jména Členové společnosti zvolí název společnosti. Mohou volit různé varianty – obvykle se název vztahuje k výrobku nebo službě, kterou si firma zvolila. Dále se doporučuje za názvem doplnit i formu, kterou firma zvolila – „studentská společnost“ nebo „studentské sdružení“. Zvolit správný název firmy je velmi důležité. Už sám název vytváří „první dojem“ o naší vzniklé firmě, proto se vyplatí název pečlivě vybrat Při volbě názvu se doporučuje rovněž metoda brainstormingu, která byla popsána v bodě I.2) tohoto textu. Aby název co nejlépe vystihl firmu, měl by před samotnými návrhy k členům promluvit vyučující, případně prezident firmy. Název firmy by měl splňovat čtyři hlavní požadavky: 1. 2. 3. 4.
snadno zapamatovatelný jednoduše vyslovitelný jednoduše hláskovatelný musí dobře ilustrovat, čím se firma zabývá.
Abychom měli i zpětnou vazbu o tom, jak název firmy působí na naše zákazníky, doporučuje se provést mezi nimi průzkum. Předložíme několik názvů, které byly zvoleny metodou brainstormingu, a požádáme zákazníky, aby anketní metodou zhodnotili a vybrali nejlepší variantu.
4. Peněžní prostředky Aby firma mohla zahájit svou činnost, potřebuje nashromáždit určitou výši peněžních prostředků. Nejčastěji užívanou formou jsou vklady jednotlivých členů, případně dary. Pokud se budou chtít podílet na činnosti společnosti například rodinní příslušníci, studenti, nebo vyučující školy, mohou studentské společnosti JA také vystavovat směnky.
II. Právní forma studentské společnosti Živnostenské podnikání v rámci Zákona o živnostenském podnikání definuje živnost jako „soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, a to za účelem dosažení zisku“. Činnost studentské společnosti není podnikáním podle Zákona o živnostenském podnikání, protože nesplňuje všechny podmínky výše uvedené definice. Hlavním cílem studentských společností není dosažení zisku, ale pouze vzdělávací aktivita. Tato činnost nemá ani soustavný charakter, protože si ji student může vyzkoušet pouze jednou za dobu studia, a to po dobu 4 – 10 měsíců v průběhu jednoho školního roku.
Pro studentskou společnost lze zvolit jednu ze dvou právních forem: A. Sdružení Sdružení vzniká na základě zák. č. 47/1992 Sb. Občanského zákoníku smlouvou mezi studenty a učitelem JA. Toto sdružení nemá právní subjektivitu, účastníky mohou být také nezletilí studenti. Smlouvu o sdružení lze sestavit na základě vzoru uvedeného v příloze číslo 1 „Příručky studentské společnosti“.
B. Občanské sdružení Vzniká na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. mohou studenti založit občanské sdružení. Takto vzniklé sdružení je právnickou osobou.
Jednotlivé kroky v činnosti občanského sdružení: Vytvořit stanovy – upravují práva a povinnosti členů sdružení, Podat návrh na registraci včetně dvojího vyhotovení stanov na adresu: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor všeobecné správy – sdružení (Centrotex), Náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 - mohou podávat nejméně 3 osoby, alespoň jeden z nich musí být starší 18 let, (přípravný výbor), -
podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou své: jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště, kdo je zmocněncem přípravného výboru. Zmocněnec – osoba starší 18 let, která je oprávněna jednat jménem společnosti.
Pokud ministerstvo nezjistí problém, vyznačí na zaregistrovaných stanovách datum registrace, identifikační číslo organizace (IČO) a v jednom vyhotovení zašle zpět zmocněnci. Vznik sdružení, jeho název a sídlo oznámí ministerstvo Českému statistickému úřadu. Žádost na Český statistický úřad, aby nám vystavil potvrzení, že bylo přiděleno IČO, Registrovat se k daním – k místně příslušnému finančnímu úřadu (správce daně): - vyplňte formulář pro registraci k daním (www.mfcr.cz), - kopii potvrzení o přiděleném IČO, - kopii zaregistrovaných stanov, - kopii potvrzení ředitele školy – v případě, že sídlem sdružení je škola, doložte potvrzení ředitele školy, že souhlasí, aby sídlem společnosti byla škola. Od finančního úřadu obdržíte potvrzení o registraci k daním.
Ukončení činnosti občanského sdružení Při ukončování činnosti musí žádat studentská společnost o zrušení činnosti, a to: souhlas finančního úřadu s ukončením činnosti sdružení, zrušení registrace studentské společnosti na Ministerstvu vnitra.
III. Sestavení podnikatelského záměru Před vlastním rozhodnutím, zda podnikat, si podnikatel musí promyslet a propočítat, zda mu vložené peníze, čas a pracovní vypětí budou přinášet podnikatelský „zisk“. K tomuto účelu si sestaví podnikatelský plán (záměr), ve kterém si bude klást otázky: - co bude vyrábět (jaké služby bude poskytovat)? - kde to bude vyrábět a prodávat? - komu bude prodávat? - za kolik to bude prodávat? - mám na to dostatek peněz? Při přípravě podnikatelského záměru pracují samostatně jednotlivá oddělení – každé oddělení vypracuje jeho určitou část. Až příslušná oddělení připraví své návrhy, budou o nich společně jednat na schůzi. Jestliže budou návrhy jednotlivých oddělení schváleny, stanou se základem pro sestavení finančního plánu. Podnikatelský záměr se skládá ze tří základních částí: A) Výrobní (obchodní) plán V rámci naší studentské firmy musíme vyjít z předpokládaných akcí, které se mají konat v průběhu trvání firmy. (1. 9. – 30. 6. následujícího kalendářního roku). Musíme si odpovědět na otázky: -
kteří členové firmy se budou podílet na výrobě a prodeji našich výrobků, z jakého materiálu budeme vyrábět, kde budeme nakupovat, aby byly výroba co nejlevnější, kdy bude zahájena výroba, budeme nabízet vždy stejné výrobky, nebo obměníme sortiment podle jednotlivých akcí, jak dlouho bude trvat výroba při předpokládaném počtu kusů a kolik lidí na jednotlivých úkolech musí spolupracovat, určit přesná pravidla, co se stane, když někdo poruší stanovené dohody, (tzv. polštář). B) Marketingový plán Sestavuje se souběžně s výrobním plánem a základní otázkou zůstává cíl: najít cestu, jak výrobek dojde k zákazníkovi, aby se prodal - jakým způsobem bude výrobek distribuován, oceňován a propagován? V rámci marketingu řešíme vzájemné působení několika prvků:
výrobek (služba) – firma může vyrábět pouze jeden výrobek, ale členové společnosti se mohou dohodnout, že budou vyrábět více druhů výrobků, případně budou poskytovat nějakou službu. Zde se musíme zamyslet nad designem výrobku – tvar, barva, způsob balení. Každý z těchto prvků nás může odlišovat od nabídky konkurence.
cena – jedním z nejsložitějších úkolů stojících před každou firmou je stanovení ceny výrobku. Při stanovení ceny nemohu jen zohlednit výši nákladů na výrobu výrobku, ale i ceny srovnatelných výrobků, které nabízí konkurence. Pokud je výrobek naprosto výjimečný, mohu zvolit i cenu vyšší.
distribuce – znamená spojení mezi výrobcem a spotřebitelem. V rámci studentských společností je nabízena především distribuční cesta – výrobce – konečný spotřebitel.
propagace – cílem je informování spotřebitele, prosazování nových výrobků, zviditelnění kladných vlastností, přesvědčování zákazníků. Významným nástrojem v této oblasti je reklama. Pokud chceme podpořit prodej přímému spotřebiteli, pak můžeme použít těchto prostředků: -
kupony – nabízejí určitou slevu z ceny kupovaného výrobku, vzorky zdarma – cílem je stimulovat jejich vyzkoušení, prémie – výrobek nabízený zdarma, nebo za minimální cenu jako odměnu za nákup určitého výrobku, cenově výhodná balení – cenové zvýhodnění nákupu většího počtu výrobků (tzv. množstevní sleva), dárky – za uskutečnění nákupu např. v určité hodnotě, nebo v určitou dobu, u některých typů společností je možné doplnit o ochutnávky,
Důležité: Naplánovat časově, aby reklama byla provedena ve správnou dobu. Pokud by cena výrobku vycházela z výrobních nákladů (např. vysoké režijní náklady), pak marketing musí „srazit cenu“, aby firma byla konkurenceschopná. C) Finanční plán Vychází z podkladů výrobního a marketingového plánu: Předpokládané výdaje : materiál potřebný k výrobě reklama a další výdaje, předpokládané náklady celkem Předpokládané příjmy :
předpokládaný počet výrobků, které prodáme (nutno vzít v úvahu i % zmetků) předběžná cena předpokládané celkové příjmy z prodeje předpokládané příjmy
Výsledek hospodaření = příjmy - výdaje
IV. Účetnictví studentských společností Zjednodušení lze napsat, že daňovou evidenci mohou vést ty společnosti, které vznikly na základě Smlouvy o sdružení. Ty studentské společnosti, které vznikly na základě Stanov občanského sdružení, mají povinnost vést „podvojné účetnictví“. .
V. Ukončení činnosti studentské společnosti a likvidace společnosti Když studenti mají uzavřenu výrobu, rozprodány výrobky, služby, je čas pro zhodnocení činnosti a ukončení společnosti. Je svolána schůze společnosti, kde prezident podá přehled o tom, jak byly plněny cíle, jednotliví ředitelé budou informovat o činnosti ve svých odděleních. Pokud se společnost chce zúčastnit soutěže „Nejlepší studentská společnost“, pak svou činnost musí uzavřít přibližně do konce dubna, jelikož potřebuje ještě čas na likvidaci společnosti a vypracování Výroční zprávy. V případě, že se společnost soutěže nezúčastní, pak Výroční zprávu může odeslat až k termínu 30. června. Na poslední schůzi společnosti přednese zprávu o hospodaření také finanční ředitel. V případě, že studentská společnost dosáhla kladný hospodářský výsledek, musí ho při ukončování firmy dále využít v souladu s cíli společnosti, například si mohou zakoupit školní potřeby, nebo si zajistit exkurzi pro členy společnosti. Tady je možné spravedlivě ocenit aktivitu jednotlivých členů společnosti v průběhu celého období. Výroční zpráva společnosti je definitivně sestavena až po skončení činnosti společnosti, musí být v ní přesně uvedeno, jak bylo naloženo s kladným přebytkem. Ve zprávě ani v žádném účetním dokladu nesmí být použit termín „zisk“.
Výroční zpráva – by měla obsahovat tyto části: Zpráva prezidenta studentské společnosti. Základní charakteristika společnosti a výrobku (příp. služby). Zpráva osobního oddělení. Organizační schéma – z tohoto schématu vyplývá systém podřízenosti a nadřízenosti a zodpovědnosti jednotlivých členů. Zpráva výrobního oddělení. Zpráva marketingového oddělení.
Zpráva finančního oddělení.
Výkaz o majetku a závazcích.
