Hospodářské vazby ČR a Nizozemí

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Hospodářské vazby ČR a Nizozemí (bakalářská práce)

Autor: Tereza Hejkalová Vedoucí práce: Ing. Iveta Černá, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Hospodářské vazby ČR a Nizozemí vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Ivetě Černé, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení pří zpracování mé bakalářské práce.

Obsah Úvod ..................................................................................................................... 6 1

2

Charakteristika Nizozemska...................................................................... 8 1.1

Základní ekonomická charakteristika .............................................................. 8

1.2

Vybrané ekonomické ukazatele ve sledovaném období .................................. 8

1.2.1

Hrubý domácí produkt .............................................................................. 9

1.2.2

Inflace ..................................................................................................... 10

1.2.3

Nezaměstnanost ...................................................................................... 11

1.2.4

Zahraniční obchod .................................................................................. 12

Charakteristika České republiky ............................................................ 16 2.1

Základní ekonomická charakteristika ............................................................ 16

2.2

Vybrané ekonomické ukazatele ve sledovaném období ............................... 16

2.2.1

Hrubý domácí produkt ............................................................................ 16

2.2.2

Inflace ..................................................................................................... 17

2.2.3

Nezaměstnanost ...................................................................................... 18

2.2.4

Zahraniční obchod .................................................................................. 18

2.3

3

Shrnutí ekonomického vývoje obou zemí ...................................................... 22

Vzájemné hospodářské vazby .................................................................. 23 3.1

Historický vývoj vzájemných vztahů ............................................................. 23

3.2

Smluvní základna ........................................................................................... 25

3.2.1

Multilaterální .......................................................................................... 25

3.2.2

Bilaterální................................................................................................ 26

3.3

Obchod zboţím .............................................................................................. 26

3.3.1

Bilance vzájemné výměny ...................................................................... 26

3.3.2

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu ........................................ 28

3.4

Obchod sluţbami ............................................................................................ 32

3.4.1

Bilance vzájemné výměny ...................................................................... 32

3.4.2

Komoditní struktura českého vývozu/dovozu ........................................ 33

3.5

Investice ......................................................................................................... 33

3.5.1

Investiční klima v Nizozemsku............................................................... 33

3.5.2

Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do Nizozemska ................... 36

3.5.3

Podpora a příleţitosti českých firem na nizozemském trhu ................... 36

3.5.4

Nizozemské investice v ČR .................................................................... 37

3.5.5

České investice v Nizozemsku ............................................................... 39

3.6

Shrnutí vzájemných hospodářských vztahů ................................................... 41

4

Vzájemné vztahy v oblasti kultury a vzdělání ....................................... 42 4.1

Kultura............................................................................................................ 42

4.2

Vzdělání ......................................................................................................... 45

Závěr .................................................................................................................. 47 Literatura .......................................................................................................... 49 Seznam grafů .................................................................................................... 54 Seznam tabulek................................................................................................. 54 Seznam příloh ................................................................................................... 55 Přílohy ............................................................................................................... 56

Seznam použitých zkratek WB

Světová banka

WTO

Světová obchodní organizace

WEF

Světové ekonomické fórum

HDP

Hrubý domácí produkt

USA

Spojené státy americké

EU

Evropská unie

CEP

Centraal Ekonomisch Plan

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

ČLR

Čínská lidová republika

SITC

Standard International Trade Classification

ČR

Česká republika

ČSSR

Československá socialistická republika

ČSFR

Československá federativní republika

UK

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

CZK

Koruna česká

GATT

Všeobecná dohoda o clech a obchodu

GATS

Všeobecná dohoda o obchodu a sluţbách

TRIPS

Dohoda o právech duševního vlastnictví

NFIA

Netherlands Foreign Investment Agency

HW

Hardware

SW

Software

MUO

Muzeum umění Olomouc

MMF

Mezinárodní filmový festival

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

Kč

Koruna česká

mil.

Milion

mld.

Miliarda

R&D

Research and Development (Výzkum a vývoj)

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Úvod Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím mají mnohaletou tradici, a to nejen v oblasti hospodářské, ale také v oblasti kultury a vzdělání. Nizozemsko patří mezi deset nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky, a v současné době je největším investorem. Pro Nizozemsko je Česká republika také důleţitým partnerem, ale nepatří mezi nejdůleţitější. Nizozemsko se řadí mezi nejvyspělejší světové ekonomiky s velmi vysokou ţivotní úrovní. Také patří mezi největší hráče na poli mezinárodního obchodu. Je nejen oblíbeným cílem zahraničních investorů díky výhodným podmínkám a strategické poloze, ale také významným investorem. Cílem mé práce je popsat a zhodnotit ekonomický vývoj obou zemí od roku 2000 a následně ve stejném časovém období analyzovat vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím především v hospodářské oblasti a poté v oblasti kultury a vzdělání. Svou práci jsem rozdělila do 4 hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji charakteristice Nizozemska v letech 2000 aţ 2008. Nejdříve uvádím jeho základní ekonomickou charakteristiku a poté se podrobněji věnuji vybraným ekonomickým ukazatelům. Zvolila jsem základní ukazatele pouţívané pro popis ekonomiky, tedy hrubý domácí produkt, inflaci, nezaměstnanost a zahraniční obchod. Druhá kapitola je věnována charakteristice České republiky v letech 2000 aţ 2008. Pro komparaci jsem zvolila stejný postup jako u charakteristiky Nizozemska. Zvláštní pozornost u charakteristiky obou zemí jsem věnovala zahraničnímu obchodu, neboť pro obě země, jakoţto vysoce otevřené ekonomiky s výraznou orientací na zahraniční obchod, má klíčový význam. Třetí kapitola je věnována vzájemným hospodářským vztahům obou zemí. Nejdříve uvádím historii vzájemných vztahů, jejichţ počátky nalezneme jiţ v 11. století minulého tisíciletí. Dále je shrnuta smluvní základna, na jejímţ základě se odehrává veškerá obchodní výměna. Ačkoli má Nizozemsko pouze 3,5% podíl na obratu našeho zahraničního obchodu řadí se trvale mezi deset nejdůleţitějších obchodních partnerů České republiky. V oblasti investic je situace odlišná. Nizozemsko je se značným náskokem největším investorem v České republice, s více neţ 30% podílem. Z pohledu České republiky je Nizozemsko největším příjemcem

6

českých zahraničních investic. Z tohoto důvodu jsem největší část této kapitoly věnovala oblasti investic. Poslední kapitola se věnuje vzájemným vztahům v oblasti kultury a vzdělání. Vzhledem k tomu, ţe vzájemná spolupráce v těchto oblastech je velmi intenzivní, uvádím pouze stručný přehled těch nejvýznamnější aktivit v těchto oblastech v letech 2000 aţ 2008, přičemţ zvláštní důraz kladu na aktivity současné. Jelikoţ se jedná o téma aktuální, staly se mými prameny pro tuto práci především zdroje internetové, protoţe valná většina kniţních publikací neobsahuje potřebné aktuální údaje z posledních let. Nejčastěji jsem vyuţívala údajů z důvěryhodných internetových stránek, například Českého statistického úřadu, České národní

banky,

Eurostatu,

Nizozemské

agentury

pro

zahraniční

investice,

Nizozemského statistického úřadu a tak dále. Dalšími zdroji pro mou práci se staly publikace Ministerstva zahraničních věcí České republiky o zahraniční politice České republiky a publikace mezinárodních organizací, například Světové obchodní organizace ( dále WTO) nebo Konference OSN o obchodu a rozvoji (dále UNCTAD).

7

1 Charakteristika Nizozemska V první části své práce se budu věnovat charakteristice Nizozemska. Nejdříve zhodnotím základní ekonomickou charakteristiku země a poté se budu zabývat vybranými ekonomickými ukazateli podrobněji.

1.1 Základní ekonomická charakteristika Nizozemské království, coţ je oficiální název Nizozemska, patří mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. Podle Světové banky (dále WB) se jedná o šestnáctou největší ekonomiku světa a zároveň pátou největší ekonomikou Eurozóny na základě hrubého domácího produktu1. Nizozemsko je otevřenou ekonomiku, která se orientuje na zahraniční obchod a také na investice. K orientaci na zahraniční obchod ho předurčuje jeho malá rozloha a také geografická poloha, nachází se tam největší obchodní přístav Evropy Rotterdam, který byl aţ do roku 2004 i největším přístavem světa. Nizozemsko dlouhodobě patří mezi největší hráče na poli mezinárodního obchodu. Hodnota exportu zboţí a sluţeb dosahuje zhruba 70 % hrubého domácího produktu Nizozemska a hodnota importu zboţí a sluţeb přesahuje 60 % hrubého domácího produktu Nizozemska.2 Nizozemsko se podílí na celosvětovém vývozu zboţí 4 % a na dovozu zboţí 3,5 %.3 V oblasti sluţeb je postavení Nizozemska ještě významnější. Na základě údajů WTO z roku 2006 bylo Nizozemsko sedmým největším exportérem i importérem sluţeb4. Podle UN Human Development Report 2008, který porovnává ţivotní úroveň v jednotlivých zemích je Nizozemsko na 6. místě na světě5. Na základě údajů Světového ekonomického fóra (dále WEF), které sestavuje kaţdoročně ţebříček zemí z hlediska globální konkurenceschopnosti, se Nizozemsko umístilo na osmém místě6.

1.2 Vybrané ekonomické ukazatele ve sledovaném období V následující části se budu podrobněji věnovat základním makroekonomickým charakteristikám

Nizozemska,

a

to

hrubému

1

Viz [14] Viz [15] + vlastní výpočty 3 Viz [15] 4 Viz [2], strana 182 5 Viz [16] 6 Viz [3], strana 23 2

8

domácímu

produktu,

inflaci,

nezaměstnanosti a zahraničnímu obchodu. Zhodnotím vývoj od roku 2000 s důrazem na současný stav.

1.2.1 Hrubý domácí produkt Porovnání vývoje hrubého domácího produktu (dále HDP) Nizozemska a Evropské unie v letech 2000 aţ 2007 je zachyceno v tabulce 1. Tabulka 1: Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 aţ 2007

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

HDP Niz. v mld. €

418

448

465

477

491

509

534

560

HDP EU v mld. €

9 175

9 553

9 913

10 080

10 581

11 024

11 622

12 276

4,56

4,69

4,69

4,69

4,64

4,62

4,60

4,56

135

134

134

130

129

131

131

x

Růst HDP EU

3,9

2,0

1,2

1,3

2,5

1,9

3,1

2,9

Růst HDP Nizozemska

3,9

1,9

0,1

0,3

2,2

1,5

3,0

3,5

% podíl HDP Niz. na HDP EU HDP na obyvatele Niz.7

Zdroj 1: Viz [4], str. 160, 161, 165 + vlastní výpočty

Hrubý domácí produkt Nizozemska má ve sledovaném období trvale rostoucí tendenci, stejně jako HDP Evropské unie. HDP v Nizozemsku i v Evropské unii roste přibliţně stejným tempem, coţ dokazuje procentuální podíl HDP Nizozemska na HDP Evropské unie, který je za sledované období téměř konstantní. V tomto tisíciletí postihla Evropskou Unii stagnace, která kopírovala recesy ve Spojených státech amerických (dále USA), a která se začala projevovat roku 2001, kdy se začal sniţovat růst HDP. Tato nepříznivá situace trvala aţ do roku 2003. Poté se situace roku 2004 zlepšila, ale v letech 2005 – 2006 se stagnace opět vrátila. V Nizozemsku byl tento negativní vývoj velmi podobný, pouze roku 2002 byl propad výraznější, a to aţ na 0,1% růst. A naopak jiţ od roku 2005 růst HDP trval aţ do roku 2007, kdy Evropská unie utrpěla menší zvolnění tempa růstu HDP. Nizozemsko těţilo obzvláště z mezinárodního obchodu a zahraničních investic. Největší část nizozemského HDP je tvořena sektorem sluţeb (včetně telekomunikací). Na HDP se podílejí přibliţně 74 % a jejich podíl na zaměstnanosti je dokonce ještě vyšší neţ podíl na HDP8.

7 8

EU 27 = 100 Viz [17]

9

Současná hospodářská

krize má pro Nizozemsko, jako pro jednu

z nejotevřenějších ekonomik světa, velký význam. Zpomalení světové ekonomiky a také mezinárodního obchodu znamená pro Nizozemsko omezenější moţnosti uplatnit se se svými exporty na zahraničních trzích. A právě vývoz patří mezi nejvýznamnější sloţky nizozemského hrubého domácího produktu. Dokonce ve čtvrtém čtvrtletí 2008 vykázala nizozemská ekonomika sníţení HDP, ale celkové HDP Nizozemska za rok 2008 stále ještě rostlo, ale uţ jen 2% tempem.9 Na základě Centraal Economisch Plan (dále CEP) 200910 se pro rok 2009 očekává zmenšení nizozemského HDP o 3,5 %. Naposledy sníţení HDP vykázala nizozemská ekonomika v roce 1982 a to o 1,2 % a sníţení o více jak 3 % postihlo Nizozemska naposledy ve 30. letech minulého století. Toto očekávané sníţení je z velké části způsobeno očekávaným sníţením hodnoty nizozemského exportu o 11,75 %. Stejně tak je očekáváno sníţení investování, v roce 2010 dokonce na historické minium, ale naopak spotřeba se očekává konstantní.11

1.2.2 Inflace V tabulce 2 je zachycen vývoj inflace v Nizozemsku v letech 2000 aţ 2007. Tuto tabulku pouţiji pro další analýzu inflace. Tabulka 2: Vývoj inflace v letech 2000 aţ 2007, v %

EU Nizozemsko

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1,9 2,3

2,2 5,1

2,1 3,9

2,0 2,2

2,0 1,4

2,2 1,5

2,2 1,7

2,3 1,6

Zdroj 2: Viz [4], str. 184

Během sledovaného období se krize z počátku tisíciletí odrazila na inflaci Nizozemska obzvláště v roce 2001, kdy dosáhla maxima. Ve zbytku období byla míra inflace uspokojivá a měla klesající tendenci, aţ na rok 2006 kdy došlo k nepatrnému zvýšení. Nizozemsko je členem Eurozóny jiţ od jejího vzniku, a proto je jeho monetární politika podřízena měnové politice Evropské centrální banky. V současné době se očekává sníţení inflace a zároveň zvýšení kupní síly obyvatel. Mnoho kolektivních smluv je uzavřeno i na roky 2009 a 2010 a tyto smlouvy nepočítaly s tak dramatickým sníţením inflace.12

9

Viz [24] Viz [24] 11 Viz [24] 12 Viz [24] 10

10

1.2.3 Nezaměstnanost V tabulce 3 je uveden přehled vývoje míry nezaměstnanosti v Nizozemsku během let 2000 aţ 2008. Tato míra nezaměstnanosti je počítána pouze z práceschopného obyvatelstva ve věku od 15 do 65 let. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti velmi nízká, pouze 3,9 %, ale ani v předchozích letech nepřekročila 6,5 %, coţ je velmi uspokojivá hodnota. Z tabulky je jasně patrný rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti muţů a mírou nezaměstnanosti ţen, která je výrazně vyšší. Tabulka 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 aţ 2008, v %

2000 Muţi + ţeny Muţi Ţeny

-

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

3,5 2,5 4,8

4,1 3,4 5,1

5,4 4,7 6,3

6,5 5,7 7,6

6,5 5,6 7,8

5,5 4,5 6,9

4,5 3,6 5,8

3,9 3,3 4,8

Zdroj 3: Viz [22]

Ačkoli je míra zaměstnanosti v Nizozemsku nízká, čelí Nizozemsko jinému problému a tím je stárnutí obyvatelstva. Ovšem dle názoru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD) je Nizozemsko na tuto otázku poměrně dobře připraveno. Má totiţ tří pilířový důchodový systém13 a také tomu pomáhá nedávno provedená reforma zdravotnictví. Dalším problémem, kterým se musí zabývat je otázka migrace. První generace emigrantů a jejich děti tvoří 19 % pracovní síly. Na jedné straně se Nizozemsko snaţí omezovat migraci do země např. prostřednictvím Aliens Act14 z roku 2000, ale na straně druhé se snaţí přilákat vysoce kvalifikované pracovníky nejen z členských zemí Evropského hospodářského prostoru.15 Po době poklesu nezaměstnanosti začala v současnosti nezaměstnanost růst. Postupně se zvyšuje od září 2008 a v únoru 2009 přesáhla hranici 5 %16. Nejvíce ohroţeni jsou mladí lidé, emigranti a nekvalifikovaní pracovníci.17

13

Tří pilířový důchodový systém je částečně zaloţen na systému pay and go a částečně kapitálově financován. První pilíř je státní povinné důchodové spoření, druhý pilíř představuje důchodové spoření na základě kolektivních penzijních smluv uzavřených mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a třetí pilíř tvoří soukromé spoření jednotlivců. 14 Aliens Act je zákon o přistěhovalectví, který reguluje vstup přistěhovalců do Nizozemska. V platnost vstoupil v dubnu 2001 a jeho největším přínosem je stanovení jasnějších pravidel a zkrácení vyřizovacích procedur. 15 Viz [6] 16 Viz [22] 17 Viz [24]

11

1.2.4 Zahraniční obchod Zahraniční

obchod

má

pro

Nizozemsko

velmi

zásadní

význam.

Z celosvětového hlediska se jiţ mnoho let Nizozemsko umísťuje v první desítce jak v oblasti vývozu a dovozu zboţí tak vývozu a dovozu sluţeb. V rámci států Evropské unie je jeho postavení ještě silnější. V roce 2007 bylo Nizozemsko třetím největším exportérem v EU s 10% podílem a pátým největším importérem v EU s 9% podílem.18 Nizozemsko je velmi otevřenou ekonomikou. Míra otevřenosti se stanovuje na základě podílu vývozu na hrubém domácím produktu. Dalším významným ukazatelem je podíl vývozu na produkci. Pro vysvětlení obou ukazatelů pouţiji graf 1. Z tohoto grafu je patrné, ţe se Nizozemsko s 75% podílem vývozu na HDP řadí mezi nejotevřenější ekonomiky EU. Podíl vývozu na produkce dosáhl v roce 2007 hodnoty 39 %. Graf 1: Podíl vývozu zboţí a sluţeb na produkci a HDP v zemích EU (v %, 2007) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Vývoz/HDP Vývoz/Produkce

Zdroj 4: Viz [26]

Podrobná analýza zahraničního obchodu Nizozemska je uvedena v příloze 1. Jako jiţ tradičně má Nizozemsko v tomto tisíciletí kladnou celkovou obchodní bilanci, která má rostoucí tendenci. Krize, která postihla Evropskou Unii, zasáhla i zahraniční obchod Nizozemska. V roce 2001 se mírně sníţil jak vývoz, tak i dovoz. Ovšem tento nepříznivý jev se jiţ v dalších letech neopakoval a vývoz, dovoz i bilance rostl. Co se krytí dovozu vývozem týče, nemělo Nizozemsko ve sledovaném období problém krýt dovoz vlastním vývozem. Toto tvrzení platí, pouze pokud se jedná o celkový zahraniční obchod a nebo vnitrounijní obchod. V oblasti obchodu se zeměmi mimo

18

Viz [15]

12

EU nedosahovalo krytí dovozu vývozem ani 50 %19. Vývoj zahraničního obchodu Nizozemska shrnuje graf 2. Graf 2: Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 aţ 2007, mil. $

600 000 500 000 400 000 300 000

Vývoz

200 000

Dovoz

100 000

Bilance 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

0

Zdroj 5: Viz [15]

Nizozemsko má díky členství v Evropské Unii velmi úzké obchodní vazby s ostatními členskými zeměmi. V roce 2008 více jak polovina celkových dovozů pocházela z Evropské unie a dokonce tři čtvrtiny nizozemského exportu mířily do členských států EU. Tuto silnou orientaci dokumentují grafy 3 a 4. Z hlediska

exportu

jsou

nejvýznamnějšími

obchodními

partnery

pro

Nizozemsko především jeho sousední státy, tedy Německo, Belgie, Velká Británie a Francie. Na jeho celkových exportech se Německo podílelo roku 2008 necelou čtvrtinou. Přehled deseti nejvýznamnějších exportních partnerů za rok 2008 uvádím v grafu 3. Graf 3: Nejvýznamnější exportní partneři Nizozemska v roce 2008, v %

80 76,04 70 60 50 40 24,22 30 12,62 9,18 8,11 20 4,66 4,54 3,43 1,97 1,79 1,76 10 0

Zdroj 6: Viz [23]

19

Viz [5], str. 43

13

Co se importů týče je sloţení deseti nejvýznamnějších partnerů velice obdobné jako u exportů. Opět se jedná především o sousedící státy, ale na předních příčkách nalezneme také Spojené státy americké a Čínskou lidovou republiku (dále ČLR). Přehled deseti nejvýznamnějších importních partnerů za rok 2008 uvádím v grafu 4. Graf 4: Nejvýznamnější importní partneři Nizozemska v roce 2008, v %

60 50 40 30 20 10 0

56,1

19,7 10,48 8,15 7,62 6,31 5,08 3,59 2,8 2,42 1,79

Zdroj 7: Viz [23]

Obchodním partnerem číslo jedna je s mnohaletou tradicí Německo, to je totiţ nejvýznamnější partner Nizozemska jak z hlediska vývozu, tak z hlediska dovozu. Ovšem obchodním partnerem s největší obchodní bilancí je ČLR, s tou má Nizozemsko významně zápornou obchodní bilanci. Graf 5: Komoditní struktura nizozemských dovozů v roce 2008

11,32% 0,28% 8,04% 0,92% 4,18%

18,34%

30,59%

13,52%

1,03%

11,77%

SITC 0 SITC 1 SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5 SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9

Zdroj 8: Viz [23]

Z hlediska komoditní struktury podle členění SITC20 tvořily v roce 2008 největší část nizozemských dovozů stroje a dopravní prostředky, které tvoří 30,59 %,

20

Nomenklatura SITC je standardní mezinárodní obchodní klasifikace a zahrnuje 10 skupin: 0 Potraviny a ţivá zvířata, 1 - Nápoje a tabák, 2 - Suroviny bez paliv, 3 - Minerální paliva a maziva, 4 Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 - Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n., 6 - Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7 - Stroje a dopravní prostředky, 8 - Průmyslové spotřební zboţí, 9 Komodity a předměty obchodu, j.n.

14

druhou nejvýznamnější poloţkou byly minerální paliva s 18,34% podílem. Graf 5 znázorňuje kompletní komoditní strukturu nizozemských dovozů za rok 2008. Graf 6: Komoditní struktura nizozemských vývozů v roce 2008

8,94% 0,52% 11,44%

1,63% 4,98%

29,04%

15,81% 16,92% 1,07%

9,66%

SITC 0 SITC 1 SITC 2 SITC 3 SITC 4 SITC 5 SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9

Zdroj 9: Viz [23]

I u nizozemských vývozů z hlediska komoditní struktury zaujímaly v roce 2008 první místo stroje a dopravní prostředky s 29,04% podílem. Ale druhou nejvýznamnější poloţkou jsou zde chemikálie s 16,92% podílem. Kompletní komoditní struktura nizozemských vývozů je uvedena v grafu 6. V předcházejících letech měla komoditní struktura velice obdobné sloţení, a to jak nizozemských dovozů, tak nizozemských vývozů. V důsledku současné hospodářské krize a následného sníţení světového obchodu se očekává sníţení Nizozemského obchodu v roce 2009 aţ o 9,75 %.21

21

Viz [24]

15

2 Charakteristika České republiky V této části práce se budu zabývat charakteristikou České republiky. Opět pro komparaci nejdříve zhodnotím základní ekonomickou charakteristikou země a poté se budu zabývat vybranými ekonomickými ukazateli podrobněji. Za závěr kapitolu shrnu vývoj obou zemí.

2.1 Základní ekonomická charakteristika Česká republika patří mezi nejrozvinutější státy střední a východní Evropy. Vzhledem ke své strategické poloze ve středu Evropy a také své malé rozloze je velmi otevřenou ekonomikou zaměřenou na zahraniční obchod (podíl vývozu na HDP je 80 %). Poslední roky byly roky prosperity pro Českou republiku a její hrubý domácí produkt stále rostl a díky tomu se jiţ Česká republika neřadí mezi země rozvojové, nýbrţ mezi země rozvinuté. Česká republika se podílí na celosvětových vývozech zboţí 0,9 % a na dovozech zboţí 0,8 %22. V oblasti sluţeb je Česká republika 37. Největším exportérem sluţeb na světě s 0,4% podílem na základě údajů WTO z roku 200623. Podle UN Human Development Report 2008, který porovnává ţivotní úroveň v jednotlivých zemích je Česká republika na 35. místě na světě24. Na základě údajů WEF, které sestavuje kaţdoročně ţebříček zemí z hlediska globální konkurenceschopnosti, se Česká republika umístila na 33. místě25.

2.2 Vybrané ekonomické ukazatele ve sledovaném období Nyní

se

budu

podrobněji

věnovat

základním

makroekonomickým

charakteristikám České republiky. Pro komparaci opět HDP, inflaci, nezaměstnanosti a zahraničnímu obchodu. Vývoj zhodnotím od roku 2000 s důrazem na současný stav.

2.2.1 Hrubý domácí produkt Pro analýzu hrubého domácího produktu České republiky pouţiji tabulku 4, ve které je uveden podrobný vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 aţ 2007. Hrubý domácí produkt ČR ve sledovaném období konstantně rostl a během těchto sedmi let se dokonce zdvojnásobil, to jen dokládá ekonomický rozkvět, který Česká

22

Viz [15] Viz [2], strana 182 24 Viz [16] 25 Viz [3], strana 23 23

16

republika proţívala. Stejně tak dynamicky se zvyšoval procentuální podíl hrubého domácího produktu České republiky na hrubém domácím produktu Evropské unie. Naopak hrubý domácí produkt na obyvatele České republiky se sice konstantně zvyšoval také, ale ne tak dynamicky. Tabulka 4: Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 aţ 2007

2000 HDP ČR v mld. € HDP EU v mld. € % podíl HDP ČR na HDP EU HDP na obyvatele ČR26

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

61

69

80

81

88

100

114

128

9 175

9 553

9 913

10 080

10 581

11 024

11 622

12 276

0,67

0,72

0,81

0,80

0,84

0,91

0,98

1,04

69

70

71

74

75

77

79

x

Růst HDP EU

3,9

2

1,2

1,3

2,5

1,9

3,1

2,9

Růst HDP ČR

3,6

2,5

1,9

3,6

4,5

6,4

6,4

6,5

Zdroj 10: Viz [4], str. 160, 161, 165 + vlastní výpočty

Během sledovaného období česká ekonomika rostla ohromnými přírůstky. Krize, která zasáhla počátkem tisíciletí Spojené státy americké a západní Evropu se východní a střední Evropy příliš nedotkla. To dokládá například rok 2005 kdy se v západní Evropě vrátila stagnace a růst se zpomalil, ale Česká republika téhoţ roku zaznamenala nejvyšší přírůstek. V roce 2007 patřila Česká republika mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropě. Růst hrubého domácího produktu v České republice dosáhl 6,5 %, zatímco průměrný růst v Evropské Unii byl pouze 2,9 %. Vzhledem ke své výrazné otevřenosti a orientaci na zahraniční obchod se ani České republice nevyhnul vliv současné hospodářské krize. A jako celá světová ekonomika i česká ekonomika zpomaluje. Vzhledem k sniţující se světové poptávce české podniky přicházejí o kontrakty.

2.2.2 Inflace Inflace České republiky se během sledovaného období vyvíjela velmi odlišně neţ průměrná inflace v Evropské Unii. Tento vývoj je uveden v tabulce 5. V letech 2000 a 2001 dosahovala inflace v ČR dvakrát tak vysokých hodnot jako v EU. Poté přišlo její radikální sníţení a v roce 2003 musela dokonce Česká republika čelit deflaci. Mezi lety 2004 a 2007 se inflace vyvíjela uspokojivě, ale v roce 26

EU 27 = 100

17

2008 se míra inflace opět výrazně zvýšila a dokonce dosáhla maxima za celé sledované období, 6,3 %. Během roku 2009 se zatím inflace opětovně pomalu sniţuje.27 Tabulka 5: Vývoj inflace v letech 2000 aţ 2007, v %

2000 1,9 3,9

EU ČR

2001

2002

2,2 4,5

2003

2,1 1,4

2,0 -0,1

2004

2005

2,0 2,6

2,2 1,6

2006

2007

2,2 2,1

2,3 3,0

Zdroj 11: Viz [4], str. 184

2.2.3 Nezaměstnanost Na počátku sledovaného období se musela Česká republika potýkat s vysokou mírou nezaměstnanosti, která dokonce převyšovala 8 %. Postupem času se ale obecná míra inflace sniţovala aţ na velmi příznivou hodnotu 4,4 % z roku 2008. Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 aţ 2008 je znázorněn v tabulce 6. Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 aţ 2008, v %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

8,8

8,1

7,3

7,8

8,3

7.9

7,1

5,3

4,4

4,1

4,2

3,7

3,8

4,2

4,2

3,9

2,8

2,1

Obecná míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Zdroj 12: Viz [25]

Tento příznivý trend zastavila současná světová hospodářská krize. V březnu nezaměstnanost stoupla jiţ na 7,7 %, ale i přes tento růst má stále ČR třetí nejniţší nezaměstnanost v rámci zemí EU. Touto dobou nezaměstnanost většinou klesá díky sezónním

pracím.

Ovšem

v rámci

ČR

existují

ohromné

rozdíly

v míře

nezaměstnanosti. Nejvyšší vykazují okresy Most (14,9 %), Jeseník (14,6 %) nebo Bruntál (14,1 %) a naopak nejniţší jiţ tradičně Praha-východ (2,5 %), Praha (2,6 %) a Praha–západ ( 2,7 %). Rozdíl je téţ patrný mezi nezaměstnaností muţů a ţen, podle posledních publikovaných údajů je nezaměstnanost ţen 8,7 % a muţů pouze 7,0 %.28

2.2.4 Zahraniční obchod Zahraniční obchod má pro Českou republiku, jakoţto malou a velmi otevřenou ekonomiku zásadní význam. Vývoz České republiky stejně jako dovoz má trvale rostoucí tendenci. Bilance zahraničního obchodu byla aţ do roku 2004 záporná. Vývoj

27

Viz [54] Hospodářské noviny,dostupné 26.5.2009 z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-36661830-nezamestnanychje-nejvice-za-2-roky-praci-nema-skoro-450-tisic-lidi 28

18

zahraničního obchodu v letech 2000 aţ 2008 je shrnutý v grafu 7 a podrobná analýza je uvedena v příloze 2. Graf 7: Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 aţ 2008, v mil. $

Vývoz Dovoz

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

Bilance 2000

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 -20 000

Zdroj 13: Viz [15] + vlastní výpočty

Za období od vzniku samostatného státu, tedy od roku 1993, se obrat zahraničního obchodu České republiky přibliţně ztrojnásobil a přitom obrat se zeměmi EU vzrostl dokonce o 300 %. Přibliţně čtyřnásobně za toto období vzrostla hodnota sluţeb ve vnějších vztazích ČR.29 Tabulka 7: Nejvýznamnější obchodní partneři ČR v letech 2000 a 2008

2000 Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Německo Slovensko Rakousko Francie Itálie Polsko UK Rusko USA Nizozemsko

Obrat (mil. CZK) 854 060 160 638 128 288 106 728 106 582 105 230 99 435 95 151 84 118 54 797

2008 Země

Obrat (%) 17.0 3.2 2.6 2.1 2.1 2.1 2.0 1.9 1.7 1.1

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Německo Slovensko Polsko Francie Čína Itálie Rusko Rakousko UK Nizozemsko

Obrat (mil. CZK) 1 397 869 361 621 299 232 229 551 225 525 222 132 220 901 205 781 176 238 169 921

Obrat (%) 28.8 7.4 6.2 4.7 4.6 4.6 4.5 4.2 3.6 3.5

Zdroj 14: Viz [27]

Mezi největší obchodní partnery České republiky patří především ostatní země Evropské unie, a to zejména Německo a Slovensko. Desítka nejvýznamnějších partnerů v roce 2008 je velmi podobná desítce v roce 2000. Německo je jiţ dlouhodobě nejvýznamnějším partnerem, jeho podíl na celkovém obratu českého zahraničního obchodu se zvyšuje a roku 2008 dokonce přesáhl 1/4 . Druhé místo si udrţuje stále Slovensko, i kdyţ za prvním Německem výrazně zaostává. V roce 2000 29

Viz [30]

19

patřily do první desítky i Spojené státy americké, které ale v roce 2008 klesly aţ na 14. místo. Naopak nově se v roce 2008 v první desítce objevila ČLR. Seznam deseti největších obchodních partnerů České republiky na základě obratu zahraničního obchodu v roce 2000 a roce 2008 je uveden v tabulce 7. Graf 8: Největší obchodní partneři ČR v roce 2008, v %

35 30 25 20 15 10 5 0

30,7

9,2

6,5

5,4

4,8

4,8

4,7

3,9

2,8

2,7

Zdroj 15: Viz [27]

V roce 2008 směřovalo 85,2 % českých vývozů do Evropské unie30, coţ dokazuje značnou vázanost na členské státy. Přehled deseti největších obchodních partnerů z hlediska exportu uvádím v grafu 8. Jak je z grafu patrné, v první desítce se z nečlenských států EU umístilo pouze Rusko, a to na místě 10. Graf 9: Největší importní partneři ČR v roce 2008, v %

30

26,7

25 20 15

8,9

10 5

6,4

5,8

5,6

4,5

4,1

3,7

3,3

3,1

0

Zdroj 16: Viz [27]

Z hlediska dovozů je závislost České republiky na členských státech EU značně menší, ale i tak významná. 66,9 %31 českých exportů v roce 2008 směřovalo právě tam. Opět přehled deseti nejvýznamnějších importních partnerů uvádím

30 31

Viz [27] Viz [27]

20

v grafu 9. I zde první místo s velkým odstupem zaujímá Německo. Ovšem v první desítce importérů nalezneme hned tři nečlenské státy a to Čínu, Rusko a Japonsko. V roce 2008 vykázala Česká republika největší zápornou bilanci s ČLR, její hodnota byla 199 199 451 tisíc CZK. Další významné záporné bilance měla Česká republika s Ruskem (85 825 201 tisíc CZK) a Japonskem (70 209 113 tisíc CZK).32 Naopak téhoţ roku vykázala Česká republika největší kladnou bilanci s Německem, a to 118 132 244 tisíc CZK a dále se Slovenskem (93 526 646 tisíc CZK) a se Spojeným královstvím (60 307 362 tisíc CZK).33 Graf 10: Komoditní struktura českých vývozů v roce 2008, v %

10,8 0,13,2

SITC 0

0,7 2,6 3,5 0,1 5,9

SITC 1 SITC 2 SITC 3

19,6

SITC 4 SITC 5

53,6

SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9 Zdroj 17: Viz [27]

Z hlediska komoditní struktury podle členění SITC tvořily v roce 2008 největší část českých vývozů stroje a dopravní prostředky a to s více jak 50% podílem. Z grafu 10 je velmi dobře patrná aţ přílišná orientace českého vývozu na stroje a dopravní prostředky. Graf 11: Komoditní struktura českých dovozů v roce 2008, v %

0,5 2,6 10,5 0,1 4,4 10,4

41,3

SITC 0 SITC 1 0,2

SITC 2

10,3

SITC 3 SITC 4 SITC 5

19,8

SITC 6 SITC 7 SITC 8 SITC 9 Zdroj 18: Viz [27]

32 33

Viz [27] Viz [27]

21

Z hlediska komoditní struktury podle členění SITC tvořily v roce 2008 největší část českého dovozu opět stroje a dopravní prostředky. Kompletní komoditní struktura českých dovozů v roce 2008 je uvedena v grafu 11.

2.3 Shrnutí ekonomického vývoje obou zemí Ačkoli mají obě země obdobnou rozlohu, rovněţ jako přibliţně stejný počet obyvatel byl jejich hospodářský vývoj, nejen v letech 2000 aţ 2008, velmi odlišný. Tento odlišný vývoj má své kořeny v předchozím vývoji obou zemí. Česká republika byla členem socialistické bloku a za západními ekonomikami zaostávala, naopak Nizozemsko patřilo mezi nejvyspělejší státy světa a k zakládajícím členům Evropských společenství. Po roce 1989 se jejich vývoj přiblíţil. Obě země, jakoţto země velmi malé rozlohou, jsou velmi otevřenými ekonomikami a jejich orientace na zahraniční obchod je značná. Oběma zemím na tuto orientaci nahrává strategická poloha. Nizozemsko je během celého sledovaného období členem Evropské unie a jeho vývoj je tedy obdobný vývoji Evropské unie jako celku. Naopak Česká republika se stala členem aţ 1. května 2004. A obzvláště na počátku tisíciletí byl její vývoj jako země kandidátské poněkud odlišný něţ vývoj v západní Evropě. V České republice se všechny uvedené

makroekonomické ukazatele vyvíjely příznivě.

Z hlediska

zahraničního obchodu, který tvoří významnou část HDP České republiky, byl vstup do Evropské unie správným rozhodnutím. Naopak Nizozemsko se jiţ na začátku tisíciletí se muselo potýkat se stagnací, která zasáhla Spojené státy americké a posléze i západní Evropu.

22

3 Vzájemné hospodářské vazby V této kapitole se budu věnovat vzájemným hospodářským vztahům, nejdříve shrnu historický vývoj vzájemných vztahů, poté uvedu přehled smluv uzavřených mezi oběma státy a dále popíši vzájemný obchod se zboţím, sluţbami a především vzájemné přímé zahraniční investice.

3.1 Historický vývoj vzájemných vztahů Následující kapitola je zpracována na základě dvojjazyčné publikace Hanse Rennera s názvem Česká republika a Nizozemsko (Tschechië en Netherland) a podtitulem historie vzájemných vztahů (Historische raklakken), která byla vydána v roce 2002 nakladatelstvím Paseka, s.r.o.. Za úplný počátek česko-nizozemských vztahů můţeme povaţovat dvě události z 11. století, které spojuje nizozemské město Utrecht. Za prvé zde byl jistý čas vězněn český kníţe Jaromír, a také odtud pocházel praţský biskup Heřman (1099 – 1122). Dalším významným obdobím pro česko-nizozemské vztahy bylo období vlády německého císaře a českého krále Rudolfa II. (1576- 1711), který do Prahy přemístil císařský dvůr a Praha se tak stala centrem obchodu, diplomacie, ale i umění. Proto do Prahy přicházeli i nizozemští obchodníci, ale jejich počet nebyl příliš významný. Ovšem v oblasti umění byla situace opačná. Nejen ţe nizozemští umělci dominovali co do počtu, ale také co do významu. Za zmínku stojí zajisté malíři Joris a Jacob Hoefnagelové, sochař Adriaen de Uries a nebo zlatník a malíř Paulus van Vianen a císařův oblíbenec malíř Bartholomeus Spranger. Další kapitolou vzájemných dějin je třicetiletá válka (1618 – 1648), kdy oba národy měly společného nepřítele, habsburský rod. Nizozemsko podpořilo český odboj finanční pomocí. Po prohrané bitvě na Bílé hoře odešlo do Nizozemska mnoho lidí, ale nejznámějším je beze sporu Jan Amos Komenský (1656 – 1670), kterého si v Nizozemsku velmi cenili a to především pro jeho pedagogické a didaktické spisy. Na dvoře tzv. zimního krále Fridricha Falckého, který se usadil v Haagu se pohybovala řada emigrantů z Čech. Po uzavření vestfálského míru roku 1648 se začaly obě země vzdalovat. Nizozemsko se během 17. století stala námořní velmocí a naopak Království české jakoţto poraţený stát se stalo součástí Rakouské monarchie. I nadále bylo Nizozemsko útočištěm uprchlíků z Čech a tím nejznámějším z nich během 19. století byl český skladatel a dirigent František Škroup (1801 – 1862), 23

který aţ do své smrti působil jako dirigent u operní společnosti v rotterdamském divadle, kde s úspěchem uvedl svou vlastní operu Der Meergense (Mořský géz). I další událost je spojena s městem Rotterdam, právě zde začal Tomáš Garique Masaryk během první světové války (1914 – 1918) organizovat český zahraniční odboj proti rakousko-uherské monarchii. I český malíř Emil Filla pobýval během první světové války v Nizozemsku a působil jako spojka mezi zahraničním a domácím odbojem. Nově vzniklou Československou republiku Nizozemsko oficiálně uznalo 8. srpna 1919 a diplomatické styky byly navázány v tomtéţ roce. V roce 1923 byla uzavřena rámcová obchodní smlouva s doloţkou o vzájemném poskytování nejvyšších výhod. Ten samý rok byl zaloţen Spolek Československo-Nizozemský, který vyvíjel činnost na poli kulturním i obchodním. Mezi válkami se vzájemné ekonomické vztahy dobře rozvíjely. Důkazem toho je, ţe v brabantském městečku Best byla postavena Baťova obuvnická továrna se zcela českým vedením a Baťovou vesnicí. A v Česku se usadily nizozemské podniky Philips nebo Unilever. Uţ ve 30. letech minulého století patřilo Nizozemsko k největším investorům v Česku, s 8,8% podílem bylo na čtvrtém místě34.

Naopak politické

vztahy se příliš nerozvíjely a časem se dokonce oba státy politicky vzdalovaly. Roku 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda, kterou Nizozemsko přivítalo. Po obsazení Československa Hitlerem 15. 3. 1939 byly oficiální vztahy úplně přerušeny. K obnovení diplomatických styků došlo v londýnském exilu obou vlád v březnu roku1941. Díky poválečnému bipolárnímu rozdělení světa se cesty obou zemí na dlouhá léta

naprosto

rozešly.

s panujícím

V souladu

ideologickým

názorem

marxismu-leninismu považoval československý komunistický režim Nizozemsko za západní kapitalistickou zemi a tudíž za protivníka. (Viz [1]; str. 20). Pro vzájemné vztahy bylo významné Praţské jaro, které způsobilo obrat v názoru nizozemské veřejnosti a vzbudilo jejich zájem a sympatie. Ale aţ do sametové revoluce byly vztahy mezi oběma zeměmi velmi omezené. Nizozemsko přispívalo k přípravě České republiky na přijetí do Evropské unie např. pomocí programu MATRA (Maatschappij in Transitie, Společnost v přerodu).

34

Viz [1], str. 15

24

Velmi příznivě se začaly rozvíjet ekonomické vztahy obou zemí. Nizozemské ministerstvo hospodářství zařadilo Českou republiku do skupiny 25 nových trhů, kdy ČR byla zahrnuta do kategorie velmi důleţité. V letech 1998 – 2000 nizozemské přímé zahraniční investice v Česku dosáhly hodnoty více neţ jedna miliarda euro, ČR tak měla 5% podíl nizozemských investic na nových trzích35. Dnes obě země udrţují dobré vztahy na všech úrovních. Velký význam přitom hrají přátelské svazky mezi jednotlivými nizozemskými a českými zeměmi, například Utrecht s Brnem nebo Naarden s Uherským Brodem.

3.2 Smluvní základna Všechny vzájemné hospodářské vztahy se odehrávají na základě jiţ dříve uzavřených a závazných smluv mezi oběma státy, nebo smluv uzavřených na půdě mezinárodních organizací.

3.2.1 Multilaterální Obě země jsou smluvně vázány v mnoha multilaterálních smlouvách týkajících se všech moţných oblastí. Tyto smlouvy vznikají většinou na půdě některé ze světových organizací. Z hlediska vzájemných hospodářských vztahů stojí za zmínku alespoň dvě smlouvy, které naprosto zásadním způsobem určují povahu těchto vztahů, a to Smlouva o přistoupení ČR k EU a Právní rámec WTO a OECD. První z nich, tedy Smlouva o přistoupení ČR k EU, je v platnosti od 1. května 2004. Jedná se o mezinárodní smlouvu, jejímiţ smluvními stranami jsou tehdejší členské státy Evropské unie (Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie) a deset nově přistoupivších států Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) a kterou byla Evropská unie rozšířena na 25 států. Druhým významným dokumentem je Právní rámec WTO a OECD. Základem právního rámce WTO je Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), ke které později přibyly ještě další dvě dohody a to Všeobecná dohoda o obchodu a sluţbách (GATS) a Dohoda o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem (TRIPS). Právní rámec OECD představují především Kodexy liberalizace a dále například Směrnice pro nadnárodní společnosti nebo Indikátory udrţitelného rozvoje.

35

Viz [1], str. 27

25

3.2.2 Bilaterální Česká republika a Nizozemsko má mezi sebou uzavřeno mnoho bilaterálních smluv. Z velké části se jedná o memoranda nebo ujednání o spolupráci mezi českými ministerstvy a jejich nizozemskými protějšky. Nejstarší z těchto memorand je z roku 1991 a zabývá se ţivotním prostředím. Ovšem pro vzájemné hospodářské vztahy mají význam tři smlouvy a to Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČSSR a Nizozemským královstvím (5.11.1974), Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR a Nizozemským královstvím (29.4.1991) a Protokol doplňující Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní (26.6.1996). Seznam všech bilaterálních smluv je uveden v příloze 4.

3.3 Obchod zbožím Nizozemsko jiţ tradičně patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky, v tomto tisíciletí se trvale umísťuje v první desítce a to zpravidla kolem místa osmého, ale v roce 2008 se podle výše vzájemného obratu umístilo aţ na místě desátém. Vzájemné intenzivní obchodní výměně bezesporu významně přispěl vstup České republiky do Evropské unie. Po vstupu si sice Nizozemsko udrţelo pozici osmého největšího obchodního partnera České republiky, ale obrat vzájemného obchodu vzrostl o 38 % (viz tabulka 8) ještě téhoţ roku. Tento nárůst je částečně způsoben přístupem České republiky na vnitřní trh Evropské unie.

3.3.1 Bilance vzájemné výměny Pro charakteristiku vzájemné obchodní výměny pouţiji tabulku 8. Hodnota vzájemné obchodní výměny má výrazně rostoucí tendenci. Během sledovaného období se obrat více neţ ztrojnásobil. Rovněţ podíl na celkovém obratu roste. Mezi lety 2005 a 2007 dosáhl svého vrcholu a to 3,8 %. V loňském roce se tento podíl mírně sníţil a dostal se na hodnotu z roku 2004, tedy na hodnotu před vstupem České republiky do Evropské unie a to 3,5 %. Největší nárůst vzájemné obchodní výměny nastal v roce 2004 a od té doby se tempo tohoto nárůstu zvolňovalo, ale v roce 2008 se jiţ nejednalo o nárůst nýbrţ o pokles vzájemné obchodní výměny. Tento pokles je způsoben z nizozemské strany, neboť hodnota nizozemských vývozů klesla o 20 % oproti předchozímu roku.

26

Tabulka 8: Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2000, 2004 a 2008

2004

2008

54 797

122 521

169 921

2,3

3,5

3,5

120,1

138,8

91,7

25 779

73 987

96 163

2,3

4,3

3,9

116,1

130,4

103,8

29 018

48 534

73 758

2,3

2,8

3,1

123,8

153,8

79,6

-3 239

25 452

22 404

2000 mil. Kč Obrat

podíl na celku (%) index oproti min. roku mil. Kč

Vývoz

podíl na celku (%) index oproti min. roku mil. Kč

Dovoz

Saldo

podíl na celku (%) index oproti min. roku mil. Kč

Zdroj 19: Viz [27]

Dynamický nárůst zaznamenaly jak české vývozy do Nizozemska, tak nizozemské dovozy do České republiky. České vývozy během sledovaného období vzrostly téměř čtyřikrát, zatímco dovozy pouze dvaapůlkrát. Tento nápadný rozdíl je způsoben především vývojem v roce 2008. Do roku 2007 se vývozy i dovozy vyvíjeli podobným způsobem aţ na malé výjimky a téhoţ roku byla jejich celková bilance téměř shodná. Avšak v roce 2008 pokračoval růst pouze na straně českých vývozů. V letech 2001 aţ 2004 vykazoval vzájemný obchod přebytek na české straně. Ovšem od roku 2005 se tento přebytek změnil v deficit, který se v následujícím roce ještě více prohloubil. V dalším roce uţ se jednalo o deficit velmi malý, který se opět převrátil v přebytek, jenţ dosáhl téměř té samé hodnoty jako v nejlepších letech pro českou stranu, tedy v letech 2003 a 2004. Z grafu 12 je jasně patrné, ţe vzájemná obchodní výměna v oblasti zboţí se během sledovaného období vyvíjela velmi dynamicky a velmi příznivě, především pro českou stranu. Vývozem je myšlen český vývoz do Nizozemska a dovozem nizozemský dovoz do České republiky. Celkový obrat velmi strmě stoupal a svého vrcholu dosáhl v roce 2007. Na pokles této výměny v roce 2008 má bezesporu vliv současná světová hospodářská situace. Zmenšuje se totiţ celkový objem světového

27

obchodu a tento neblahý trend se jiţ projevil i na těchto dvou ekonomikách a samozřejmě i na jejich vzájemném obchodě. Graf 12: Vývoj vzájemného obchodu v letech 2000 aţ 2008, v mil. Kč

200 000

150 000 Vývoz

100 000

Dovoz Obrat

50 000

Bilance

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 -50 000 Zdroj 20: Viz [27]

3.3.2 Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Ve sledovaného období zaznamenala komoditní struktura vzájemného obchodu jisté změny, ale nejvýznamnější poloţky si své postavení udrţely, a ty nejdominantnější si své postavení výrazně upevnily. Z tabulky 9 je dobře viditelný rostoucí trend u všech poloţek a to jak u vývozu tak i dovozu, s výjimkou skupiny SITC 4 Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, která naopak v obou případech měla klesající tendenci. I u celkové bilance můţeme vysledovat jednoznačný rostoucí trend, který se samozřejmě vyhnul skupině SITC 4. Absolutně i relativně největší nárůst zaznamenala skupina SITC 7 Stroje a dopravní prostředky. Nejprve se podívejme důkladněji na komoditní strukturu českých vývozů do Nizozemska. Ţebříček sestavený podle nomenklatury SITC byl v letech 2000 a 2008 velmi obdobný. První místa zůstala nezměněna a prohodily se pouze skupiny na konci ţebříčku, které měly podíl na celkových vývozech kolem 2 % nebo méně. Nedošlo tedy k ţádným podstatným strukturálním změnám. Nejvýznamnější postavení měla a stále má skupina SITC 7, tedy Stroje a dopravní prostředky. V roce 2000 se na celkových vývozech podílela 38,5% podílem a v roce 2008 byla její dominance ještě daleko výraznější, její podíl byl 68,5 %. Druhou nejvýznamnější skupinou je skupina SITC 6 Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu. Její podíl se v roce 2008 zmenšil na pouhých 15,5 % ve prospěch skupiny SITC 7 oproti 25,9% podílu z roku 28

2000. I podíl třetí nejvýznamnější skupiny, skupina SITC 8 Průmyslové spotřební zboţí, se zmenšil ve prospěch skupiny SITC 7 z 19,8% podílu na 10,0% podíl. A totéţ se stalo i poslední významné skupině, skupina SITC 5

Chemikálie a příbuzné

výrobky, j.n., jejíţ podíl se sníţil z 8,9 % na pouhých 2,7 %. Pokud budeme české vývozy ještě důkladněji analyzovat, odhalíme, ţe mezi nejvýznamnější poloţky patří zařízení k automatickému zpracování dat, jednotky periferní, monitory a projektory, televizní přijímače, i kombinované, zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu, a automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob.36 I v českých exportech do Nizozemska má významné postavení firma Škoda, která je na tamním trhu velmi známá značka. Tabulka 9: Komoditní struktura českého vývozu a dovozu v letech 2000 a 2008, v tis. Kč

SITC

Vývoz 2000 2008 celkový / % celkový / % 1 066 637

1 454 150

1 691 513

6 368 272

4,1

1,5

5,8

8,6

77 346

117 981

179 526

333 693

0,3

0,1

0,6

0,5

569 928

1 158 372

1 913 555

3 080 516

2,2

1,2

6,6

4,2

56 112

186 894

182 970

361 436

0,2

0,2

0,6

0,5

9 223

0

350 140

212 694

0,0

0,0

1,2

0,3

2 303 535

2 608 144

6 463 882

12 874 101

8,9

2,7

22,3

17,5

6 670 709

14 910 603

5 023 094

11 296 639

25,9

15,5

17,3

15,3

9 919 156

66 059 677

10 804 173

34 723 761

38,5

68,7

37,2

47,1

5 106 385

9 658 598

2 408 930

4 506 613

19,8

10,0

8,3

6,1

0

8 380

6

76

0,0

0,0

0,0

0,0

25 779 031

96 162 799

29 017 789

73 757 801

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 Celkem

Dovoz 2000 2008 celkový / % celkový / %

Zdroj 21: Viz [27]

36

Viz [27]

29

Bilance 2000

2008

-624 875

-4 914 122

-102 180

-215 713

-1 343 627

-1 922 145

-126 857

-174 542

-340 917

-212 713

-4 160 347

-10 265 957

1 647 615

3 613 962

-885 017

31 335 916

2 697 455

5 151 985

-6

8 304

-3 238 756

22 404 975

A nyní podrobněji komoditní struktura nizozemských dovozů do České republiky. I v tomto případě zůstávají přední příčky nezměněny, ale pouze první tři. Ačkoli ostatní poloţky si vyměnily pořadí, ani v tomto případě se nedá hovořit o strukturálních změnách. Rovněţ v dovozech je na prvním místě skupina SITC 7, tedy Stroje a dopravní prostředky a opět se její podíl zvýšil z 37,2 % v roce 2000 na 47,1 % v roce 2008. Na rozdíl od dovozů, zde druhé místo zaujímá skupina SITC 5, Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n., ale i zde se její podíl sníţil z 22,3 % na 15,5 %. Třetí a zároveň poslední skupinou, jejíţ podíl na celkových dovozech je vyšší neţ 10 % je skupina SITC 6, Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, i tento podíl zaznamenal pokles z 17,3 % na 15,3 %. Také zde se podívejme na ještě důkladnější členění nizozemských dovozů. Nejvýznamnější poloţky jsou podle podílu na celkovém dovozu elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly, zařízení k automatickému zpracování dat, jednotky periferní, vozidla motorová silniční (k dopravě veřejné, traktory ap.), díly ap. ke strojům kancel. a automat. zpracování dat, léčiva (vč. léčiv veterinárních), stroje kancelářské a dále suroviny rostlinného původu (bambus, semena ap.), hliník a zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj.37 České firmy vyváţející do Nizozemska mohou vyuţít sluţeb vládní proexportní

agentury CzechTrade. Nizozemská pobočka CzechTrade sídlící

v Rotterdamu byla zaloţena koncem roku 2000 a úspěšně vyřídila 5138 zakázek českých firem. Nejčastějšími sluţbami, které CzechTrade poskytuje, jsou průzkum trhu, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o produkt, navazující asistenční sluţby a exportní tréninková centra.39 Přes značnou konkurenci se některým českým firmám podařilo prosadit na nizozemském trhu a vyváţet tam své výrobky, např.. Pivovar Pernštejn a.s., KDYNIUM a. s., WATEK s. r. o., Dendera a.s. nebo VELTEKO s.r.o. A jiné tam mají své zastoupení jako například Hennlich Industrietechnik spol. s r.o., CONSTRUCT EUROPE s.r.o.40 Dále uvádím stručnou charakteristiku zmíněných firem, ze které je jasně patrné, ţe se českým firmám podařilo na nizozemském trhu prosadit ve velmi rozdílných ekonomických odvětvích. Základní údaje o firmách jsou převzaty z veřejně přístupného adresáře exportérů agentury CzechTrade. 37

Viz [27] Viz [38] 39 Viz [37] 40 Viz [36] 38

30

PIVOVAR PERNŠTEJN A.S. Pivovar Pernštejn byl zaloţen roku 1871. Pivovar má české majitele a vyrábí české pivo tradičním způsobem s pouţitím českého chmele a sladu. Nabízí široký sortiment výrobků: světlé nealkoholické pivo, pivo se sníţeným obsahem cukru, světlé výčepní pivo, polotmavé výčepní pivo, světlý leţák, tmavý leţák a speciální 19% tmavé pivo. V nabídce je i několik druhů sudové a lahvové limonády. KDYNIUM A. S. Firma KDYNIUM a. s. patří mezi deset největších sléváren v Evropě a vyrábí přesně lité odlitky formou vytavitelného modelu. Byla zaloţena v roce 1992 a v současné době zaměstnává více neţ 250 lidí. WATEK S. R. O. Firma WATEK s. r. o. zaloţená roku 1993 se zabývá výrobou přístrojů pro přípravu ultračisté vody. Je dodavatelem zařízení pro přípravu čisté a velmi čisté vody pro pouţití ve všech typech laboratoří, zařízení pro přípravu čisté vody ( demivody) pro průmyslové účely s výkony aţ 50 m3/hod a zařízení pro úpravu pitných vod (změkčování, odţelezňování atd.) pro jednotlivé objekty a aglomerace s cca 1000 obyvatel. HENNLICH INDUSTRIETECHNIK SPOL. S R.O. Firma Hennlich Industrietechnik spol. s r.o. byla zaloţena v roce 1991 a zabývá se výrobou nakládacích zařízení. Kromě výroby nabízí kompletní dodávky na klíč dle poţadavku, včetně projektu, montáţe a servisu. V rámci řešení prašnosti provozů zajišťuje dodávky odsávacích a filtračních zařízení, centrálních vysavačů, vysokotlakých mlţících systémů, mlţících děl apod. DENDERA A.S. Firma Dendera a.s. vznikla v roce 2004 a věnuje se zpracování plechu a výroby strojírenských výrobků technologiemi řezáním laserem, CNC-ohýbáním, klasickými obráběcími operacemi a svařováním dílů metodami MIG/MAG/TIG a také povrchové úpravě dílů zinkováním a komaxitováním. CONSTRUCT EUROPE S.R.O. Firma CONSTRUCT zaloţená v roce 1991 je největším českým výrobcem a dodavatelem mechanického zabezpečení vozidel proti krádeţi. Vyrábí bezpečnostní zámky řadicí páky, které dokáţou uzamknout většinu osobních a uţitkových automobilů.

31

VELTEKO S.R.O. Společnost VELTEKO byla zaloţena roku 1991 a zabývá se projekcí, výrobou a dodávkami technicky vyspělých balicích linek, zejména do potravinářského průmyslu. Vyrábí vertikální hadicové balicí stroje, stroje na balení do hotových sáčků, objemové a šnekové dávkovače, liniové, pásové a kombinační váhy, stroje na skupinové balení sáčků do kartonů a displejů a kompletní balicí linky.

3.4 Obchod službami Nizozemsko patří mezi nejvýznamnější partnery České republiky v oblasti sluţeb, konkrétně je pátým nejvýznamnějším partnerem.

3.4.1 Bilance vzájemné výměny Pro analýzu bilance vzájemné výměny pouţiji tabulku 10, ve které je uveden vývoj bilance obchodu sluţbami v letech 2001 aţ 2006. Tabulka 10:Vývoj bilance obchodu sluţbami v mil. $

2001 164 268 104

Import Export Saldo

2002 119 212 93

2003 213 213 0

2004

2005

210 350 140

384 576 192

2006 386 638 252

Zdroj 22: Viz [15]

Česká republika má celkově kladnou bilanci sluţeb a to samé platí i pro bilanci sluţeb s Nizozemskem. Jak nizozemské importy, tak české exporty zaznamenaly během celého období růst, aţ s výjimkou roku 2002, kdy oboje významně klesly. V období mezi lety 2001 a 2006 se hodnota nizozemských importů zvýšila více neţ dvakrát stejně jako hodnota českých importů. Saldo vzájemné výměny v oblasti sluţeb mělo z počátku klesající tendenci, aţ v roce 2003 dosáhlo 0 a od roku 2004 se přebytek začal zvyšovat. V roce 2007 80 % českého exportu sluţeb směřovalo do zemí Evropské unie, přičemţ jen do Nizozemska 6 %, coţ řadí Nizozemsko na čtvrté místo. V témţe roce bylo dovezeno 76 % sluţeb z členských států Evropské unie, a i v tomto případě má Nizozemsko 6% podíl, avšak tentokrát ho tento podíl řadí aţ na místo sedmé. Bilance vzájemného obchodu sluţbami v roce 2007 skončila mírným přebytkem na straně České republiky.41

41

Viz [21]

32

3.4.2 Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V porovnání s ostatními významnými partnery České republiky zaujímali v roce 2007 ostatní sluţby výrazně největší podíl na českém exportu sluţeb, a to konkrétně 57% podíl. Doprava měla 23% podíl a cestovní ruch 20%. V roce 2008 byla dominance ostatních sluţeb ještě výraznější, měly dokonce 61% podíl. Podíl dopravy se sníţil na 22 % a podíl cestovního ruchu na 17 %. Ve skupině doprava převaţuje s 86% podílem doprava silniční. Její převaha je výrazná, a o tom svědčí nejlépe druhé místo, které zaujímá pouze s 8% podílem doprava ţelezniční. Velmi podobná situace je i ve skupině cestovného ruchu. Zde dominují soukromé cesty s 90% podílem a na cesty pracovní zbývá pouze 10 %. V dominantní skupině ostatní sluţby mají největší podíl obchodní, odborné a technické sluţby, a sice 60% podíl. Další významný podíl (29 %) mají sluţby výpočetní techniky a informační sluţby.42 Na straně importů je dominance ostatních sluţeb ještě daleko více výrazná, mají 85% podíl. Na dopravu zbyl 11% podíl a na cestovní ruch zbyla pouhá 4 %. Také zde ve skupině doprava dominuje doprava silniční s 75% podílem, ale na druhém místě je námořní doprava s 10% podílem. Naopak v oblasti cestovního ruchu převaţují pracovní cesty, ale jejich převaha není příliš výrazná, mají 53% podíl. Na soukromé cesty tedy zbývá podíl 47 %. V ostatních sluţbách i v importu převaţují různé obchodní, odborné a technické sluţby s 40% podílem a na druhém místě jsou opět sluţby výpočetní techniky a informační sluţby s 13% podílem.43

3.5 Investice V následující kapitole popíši investiční klima v Nizozemsku a dále se budu věnovat nizozemským investicím v České republice, a následně českým investicím v Nizozemsku.

3.5.1 Investiční klima v Nizozemsku Nizozemsko patří v celosvětovém měřítku mezi významné investory, ale současně patří i mezi největší příjemce zahraničních investic. V Nizozemsku jsou totiţ výborné podmínky pro zahraniční investory, mezi které rozhodně patří výhodná geografická poloha, dlouhá obchodní tradice, výborná infrastruktura, vysoce vzdělaná a flexibilní pracovní síla, jakoţto i výhodné daňové podmínky (daň z příjmu

42 43

Viz [31] Viz [31]

33

právnických osoby byla v roce 2007 sníţena na 25,5 %). A právě proto zde má mnoho zahraničních společností své sídlo, jako například Nike. Nizozemsko podporuje zahraniční investice prostřednictvím Netherlands Foreign Investment Agency (NFIA), která je součástí nizozemského ministerstva zahraničních věcí. NFIA rozlišuje 5 investičních kategorií: počáteční zaloţení (první zaloţení zahraniční firmy v Nizozemsku), outsourcing (zahraniční firma outsourcuje nějakou aktivitu, většinou logistiku, poskytovateli sluţby v Nizozemsku), expanze (zahraniční firma expanduje své jiţ existující aktivity v Nizozemsku), akvizice (převzetí nizozemské firmy zahraniční firmou) a přesídlení (zahraniční firma přesouvá své existující aktivity v Nizozemsku do jiné části Nizozemska). Dále rozděluje investice podle jejich zaměření do 7 skupin: výzkum a vývoj (IBM Corporation), výroba (Coca-Cola Enterprises, Starbucks Corporation), marketing a prodej (Casio, LG Electronics Benelux), logistika (Coca-Cola Enterprises, Fedex Supply Chain Services), péče o zákazníky (Starbucks Corporation), sdílené sluţby (Nike, LG Electronics Benelux) a centrální funkce (Nike, Kodak Imaging Network BV).44 Počet realizovaných investic v Nizozemsku má rostoucí trend, ačkoliv v letech 2000 a 2001 zaznamenal pokles. Naopak u celkových investic a ani počtu nově vytvořených pracovních míst nelze vysledovat jednotný trend. Z hlediska zahraničních investicí byl nejhorší rok 2002, kdy se sníţil počet projektů a dramaticky se sníţila celková hodnota investic i počet nově vytvořených pracovních míst. Vývoji investic v letech 2000 aţ 2008 je věnována tabulka 11. Tabulka 11: Vývoj investic v letech 2000 aţ 2008

Počet investičních projektů Celková hodnota investic (€) v mil. Počet nových pracovních míst

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

94

86

71

104

102

112

113

155

182

434

573

137

597

265

506

357

578

667

5071

3442

1904

2737

2475

3119

2 425

3 107

3 300

Zdroj 23: Viz [34]

NFIA v roce 2008 podpořila 182 projektů zahraničních investicí, očekává se, ţe celková hodnota investic bude 667 Euro a tyto projekty by měly vytvořit 3 300 nových pracovních míst. Polovina těchto projektů pocházela z asijských států a 40 % projektů mělo původ ve Spojených státech amerických. Zbylých 10 % zůstalo na Evropu, Austrálii, Střední Východ a Afriku. 44

Viz [35]

34

Graf 13: Investice v roce 2008 podle kategorie

120

101

100 80 60 38

40

35

20

5

3

Akvizice

Přesídlení

0 Počáteční Outsourcing Expanze založení Zdroj 24: Viz [34]

Jak vyplývá z grafu 13, největší část investičních projektů byla na počáteční zaloţení, a to 101 projektů. Z těchto 101 projektů jich 55 pocházelo z Asie a 31 ze severní Ameriky. V ještě důkladnějším pohledu odhalíme, ţe z 55 asijských projektů pocházelo 17 z Číny, 11 z Indie, 10 z Taiwanu, 9 z Japonska, 7 z Korey a 1 z Malajsie. V témţe roce více neţ třetina projektů spadala do skupiny marketing a prodej, přesněji 67 projektů, dále následuje skupina logistiky s 42 projekty a skupina evropských centrálen se 17 projekty.45 Tabulka 12: Porovnání investičních projektů v roce 2008 podle počtu projektů, celkové investice (v mil. €) a počtu pracovních míst

Odvětví 1. Informační technologie 2. Zdravotnické vybavení 3. Stroje

Počet projektů 32 17 15

4. Sluţby souvis. s obchodem 5. Elektronické součástky

9 9

Odvětví

Celková investice

1. Energie a voda 2. Energie – olej a plyn 3. Informační technologie 4. Zdravotnické vybavení

481 26 24 18

5. Chemikálie

12

Odvětví 1. Informační technologie 2. Sluţby souvis. s obchodem 3. Zdravotnické vybavení 4. Sport a Outdoor 5. Stroje

Pracovní místa 604 380 296 250 156

Zdroj 25: Viz [34]

Velmi zajímavé je srovnání těchto projektů podle odvětví ekonomiky. Nejvyšší počet projektů totiţ neznamená automaticky i nejvyšší investici a největší počet nově vytvořených pracovních míst, coţ dokládá tabulka 12.

45

Viz [34]

35

3.5.2 Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu do Nizozemska Přístup Nizozemska k zahraničním investicím asi nejlépe vystihuje citát nizozemského ministra pro zahraniční obchod Franka Heemmskerka, který řekl: “Establishments of foreign companies in the Netherlands contribute to our economic growth, are good for substantial direct and indirect employment, reinforce the strength of Dutch innovation, keep the Dutch business community sharp and connect our country to international business networks.” (Viz [34]) Jak jiţ z výše uvedeného citátu vyplývá, neuplatňuje Nizozemsko ţádná přísná omezení pro zahraniční investory, ale právě naopak tam existuje široká škála pobídek pro investory. Na roky 2006 aţ 2010 byl nizozemským Ministerstvem hospodářských věcí připraven plán na podporu zahraničních investic s názvem Pieken in de Delta (PID). Jeho princip spočívá v podpoře klastrů, definovaných pro jednotlivé regiony v návaznosti na šest hlavních cílů:46 Sever - posílit vazby mezi holandskou oblastí Randstad (zahrnuje Amsterdam, Rotterdam, Utrecht a Haag) a severozápadní Evropou Východ - vyuţít existující koncentraci know-how a R&D Sever Randstad - posílit mezinárnodní pozici ve sluţbách Jih Randstad: nový ekonomický elán Jihozápad Nizozemska: vyuţít strategickou pozici mezi dvěma světovými přístavy Jihovýchod Nizozemska: budovat "top" technologicky silný region Například klastry podporované v regionu jiţního Nizozemska jsou rozvoj Rotterdamského přístavu včetně navazujících oborů (zejm. chemický průmysl), podpora rozvoje podnikání v intenzivní rostlinné výrobě (velkoplošné skleníky), Life & health sciences, biotechnologie (klastr kolem univerzity v Leidenu) a budování pozice Haagu jako mezinárodního města míru a justice.

3.5.3 Podpora a příležitosti českých firem na nizozemském trhu Přístup českých firem a výrobků na nizozemský trh se odehrává na základě pravidel jednotného vnitřního trhu v EU. Do 1. 5. 2007 uplatňovalo Nizozemsko přechodné omezení na volný pohyb pracovních sil. A od tohoto data Nizozemsko

46

Viz [18]

36

uvolnilo svůj pracovní trh pro občany ČR a dalších 7 zemí, které spolu vstoupily do EU 1. 5. 2004. Obchodní příleţitosti českých firem v Nizozemsku podporuje agentura CzechInvest47 a také NFIA. „Podle informací dostupných obchodně ekonomickému úseku zastupitelského úřadu v Haagu a výročních zpráv NFIA, české firmy nerealizovaly doposud v Nizozemské rozsáhlejší investiční projekty. Zastupitelský úřad se setkává s případy zájmu o založení pobočky v Nizozemsku ze strany českých podniků, kterým poskytuje informace (např. v oblasti logistiky), a ze strany osob samostatně výdělečně činných o podnikání v Nizozemsku“. (Viz [18])

3.5.4 Nizozemské investice v ČR Nizozemsko patří jiţ tradičně mezi nejvýznamnější investory v České republice. Tato skutečnost je patrná z grafu 14. Graf 14: Přímé zahraniční investice (stav) v České republice k 31. 12. 2007

Zdroj 26: 2007 Viz [33]

Podle stavu přímých zahraničních investic k 31. 12. 2007 je Nizozemsko největším investorem v České republice na základě údajů ČNB. Na celkových investicích se podílí více jak 30 %. Na druhém místě je největší obchodní partner České republiky, tedy Německo, které má 15,7% podíl a třetím nejvýznamnějším investorem je Rakousko s 10,7% podílem.

47

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic.

37

Za své postavení mezi největšími investory vděčí Nizozemsko mimo jiné své oblibě u nadnárodních firem, které ho často volí jako svou evropskou centrálu pro své další investice do zahraničí. Nizozemsko

směřuje

své

investice

do

mnoha

oblastí

ekonomiky.

Nejvýznamnějšími jsou investice do telekomunikací (UPC), elektroniky (Océ), potravinářského průmyslu (Unilever), petrochemie (IOC, Shell), bankovnictví a pojišťovnictví (ING, ABN Amro) a prodejních řetězců (C&A, Ahold).48 OCÉ Océ-Česká republika, s. r. o., je přímým zastoupením nizozemské Océ-Technologies B.V. V roce 1991 byla zaloţena samostatná pobočka Océ-Česká republika, s.r.o. Firma dnes zaměstnává přes 360 pracovníků. Océ je jediným světovým výrobcem reprografické techniky (HW a SW), který přímo investuje do vývoje, výzkumu a výroby i v rámci České republiky a současně je v oblasti reprografie a tiskařské techniky jedinou evropskou firmou, která tu zahájila i vlastní výrobu (Praha, Pardubice).49 UNILEVER Společnost Unilever je výrobcem potravin a kosmetiky. Společnost působí ve 100 zemích světa, ve kterých zaměstnává více neţ 206 000 lidí. V Čechách provozuje výrobní závod v Povltavských tukových závodech v Nelahozevsi, kde vyrábí rostlinné tuky Rama, Flora, Perla, Hera, Rama Créme Bonjour. majonézy a tatarské omáčky Hellmann´s. Na český a slovenský trh Unilever vstoupil v roce 1991, v roce 2001 došlo k jeho fúzi s firmou Bestfoods. Investice v roce 2001 dosáhla hodnoty 538 milionů CZK a bylo vytvořeno 30 nových pracovních míst. V roce 2006 následovala investice v hodnotě 755 milionů CZK, která vytvořila 130 nových pracovních míst50. Od svého vstupu do České republiky v roce 1991 zde společnost investovala přes 6 miliard korun.51 SHELL V České republice působil Shell uţ v první polovině minulého století. V dubnu roku 1991 zde obnovila její dceřiná společnost Shell Czech Republic a.s. jako jedna z prvních významných světových petrolejářských společností svoji činnost. Do privatizace a rozvoje českých rafineríí investovala mateřská firma 57,5 milionů dolarů 48

Viz [19] Viz [39] 50 Viz [55] 51 Viz [40] 49

38

a další miliony dolarů do provozování zásobovacích systémů českých civilních letišť. Firma Shell Czech Republic a.s. poskytla za dobu své existence přímé pracovní příleţitosti nejméně 800 lidem. V rámci společnosti Shell Czech Republic a.s. působí tyto organizační sloţky: Aviation - plnění letadel leteckých společností na letištích Praha, Brno, Ostrava, Commercials - prodej automobilových a průmyslových olejů a maziv, velkoobchod s pohonnými látkami a provoz karetního systému EuroShell, Chemicals - prodej výrobků kvalifikované chemie a chemických polotovarů pro další zpracování a Retail - provoz čerpacích stanic.52 AHOLD AHOLD Czech Republic je českou dceřinou společností nadnárodní společnosti Královský Ahold se sídlem v Amsterdamu. Společnost byla zaloţena v roce 1991, původně pod názvem Euronova, a.s.. V současnosti společnost AHOLD Czech Republic, a.s. provozuje více neţ 300 prodejen Albert a Hypernova. V roce 2006 společnost obslouţila téměř 173 milionů zákazníků a zaměstnala více neţ 14 500 lidí.53 HEINEKEN Heineken je největším prodejcem piva v Evropě. V roce 2006 vstoupil na český trh vstupem do společnosti Starobrno a.s.. V roce 2007 si společnost posílila pozici na českém trhu koupí pivovaru Krušovice. V současné době společnost Heineken kupuje ústeckou nápojovou firmu Drinks Union (DU), která produkuje pivo ve čtyřech pivovarech v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře a vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.54

3.5.5 České investice v Nizozemsku Na základě údajů za rok 2007 investují české firmy nejvíce v Nizozemsku, dokládá to graf 14. Celkem české firmy investovaly 155 miliard CZK a z toho 52 miliard v Nizozemsku55. Nizozemsko je s více neţ 30% podílem nejčastějším příjemcem českých investic, za ním následuje Slovensko s více neţ 20% podílem.

52

Viz [41] Viz [56] 54 Viz [42] 55 Viz [32] 53

39

Graf 15: České přímé investice (stav) v zahraničí k 31. 12. 2007

Zdroj 27: Viz [33]

V 1993 aţ 2006 bylo hlavní cílovou zemí českých investic Slovensko. V roce 2007 ho vystřídalo Nizozemsko. Podle názoru MPO hlavním důvodem přeorientování na Nizozemsko se staly tamější daňové výhody, které vedly řadu subjektů k přesunu jejich sídla z ČR do této destinace.56 Příkladem je firma Komfi. Komfi spol. s. r. o. byla zaloţena v roce 1992 a zaměřuje se především na stroje pro elektrotechnické obory a polygrafii a také vývoj, konstrukci a výrobu jednoúčelových strojů. Za pomoci agentury CzechTrade navázala spolupráci s nizozemskou společností Menzing, která soustavně hledá strategické partnery v Česku. Firma Komfi jiţ dodala vní zkušební várku soustruţených a frézovaných dílců za 100 000 korun a do budoucna s Menzingem připravují i větší kontrakty.57 V roce 2001 se firma umístila na 3. pozici v projektu „Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice“, organizovaném agenturou CzechInvest, a a bylo jí uděleno prestiţního ocenění „Subdodavatel roku“. V roce 2004 zaloţila dceřinou společnost Komfi Slovakia spol. s. r. o. a v roce 2009 byla zaloţena dceřiná společnost Komfi Europe v Nizozemsku, která od 1.1.2009 zajišťuje marketing, prodej a servis laminovacích strojů Komfi v zemích západní Evropy.58

56

Viz [29] Viz [38] 58 Viz [43] 57

40

3.6 Shrnutí vzájemných hospodářských vztahů Vzájemné vztahy v oblasti obchodu zboţím a sluţbami i v oblasti investic se ve sledovaném období vyvíjely velmi intenzivně. Nizozemsko se trvale řadí mezi deset nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Obrat vzájemného obchodu se v letech 2000 aţ 2008 více neţ ztrojnásobil. Českým firmám z rozlišných ekonomických odvětví se podařilo prorazit na velmi konkurenceschopném nizozemském trhu. Nejvýznamnější oblastí vzájemných hospodářských vztahů je oblast investic. Nizozemsko je nejčastějším cílem českých investorů, ale v porovnání s ostatními státy jsou české investice pro Nizozemsko zanedbatelné. Z pohledu České republiky je ale situace opačná. Nizozemsko se během sledovaného období vţdy řadilo mezi největší investory, a v současné době je s 30,5% podílem tím největším. Nizozemsko nesoustředí své investice pouze do jednoho ekonomického odvětví, ale právě naopak. V ČR

najdeme

nizozemské

investice

bankovnictví nebo prodejních řetězcích.

41

například

v potravinářském

průmyslu,

4 Vzájemné vztahy v oblasti kultury a vzdělání Nizozemsko není pro Českou republiku významným partnerem

jen

v hospodářské oblasti. Obě země velmi podporují i vzájemné vztahy v oblasti kultury a vzdělání. Vzájemné vztahy v této oblasti mají jiţ mnohaletou tradici. Za počátek vzájemných kulturních vztahů můţeme povaţovat období vlády Rudolfa II, který učinil z Prahy centrum umění. A s počátkem našich vzájemných vztahů v oblasti vzdělání je spojen Jan Amos Komenský.

4.1 Kultura Nizozemská kultura se v Čechách odrazila v mnohých oblastech. Podle nizozemského vzoru byly budovány i zámecké zahrady, např. u Arcibiskupského zámku v Kroměříţi, která byla navrţena Justusem van den Nijpoortem. Arcibiskupský zámek a zahrady byly v roce 1998 zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nizozemsku se ve své práci věnoval i Karel Čapek. V roce 1931 napsal cestopis Obrázky z Holandska. Významný dokument o českých odbojových aktivitách řízených z Nizozemska během první světové války tvoří paměti kubistického malíře Emila Filly s názvem Hlídka české Maffie v Holandsku: Vzpomínky Emila Filly na válku a odboj (1934). Velmi oblíbeným je v Nizozemsku Václav Havel, byl dokonce uţ před sametovou revolucí. Jiţ roku 1986 obdrţel cenu Erasma Rotterdamského59 a stejného roku vyšly jeho Dopisy Olze. V Nizozemsku se uváděly téměř všechny jeho hry a to v době kdy u nás se jeho díla šířila pouze formou samizdatu. Nizozemské publikum jiţ mělo moţnost seznámit se s Havlovou prozatím poslední hrou Odcházení. V rámci Erasmova festivalu konaného v Den Bosch se 9. listopadu 2008 uskutečnilo její scénické čtení pod titulem Het vertrek.60 V letech 2000 aţ 2006 byla vystavena největší kolekce obsahující malbu 42 mistrů 16.–18. století z Nizozemí, Flander a Holandska v Muzeu umění v Olomouci (dále MUO). Jednalo se především o obrazy ze sbírek Arcibiskupství

59

Erasmova cena se uděluje kaţdoročně osobnosti nebo instituci za mimořádný přínos pro evropskou kulturu. 60 Viz [51]

42

olomouckého, dále z významné soukromé sbírky a rovněţ z kolekce starého umění MUO.61 Další díla nizozemských autorů nalezeme samozřejmě v Národní galerii v Praze, a to ve Šternberské paláci. Zde nalezneme díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. V posledních osmi letech se česká kultura hojně prezentovala v Nizozemsku. Oblasti kultury, především české prezentaci v zahraničí je věnována pozornost i v pravidelných Zprávách o české zahraniční politice, ze kterých jsem vycházela pří přehledu kulturních akcí od roku 2000. Tyto zprávy vydává kaţdoročně Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. V roce 2000 se konala výstava Praha 1900: Poezie a extáze ve Van Goghově muzeu v Amsterdamu, v roce 2001 se v Nizozemsku konaly další dvě české výstavy, a to Czech Press Photo v Haagu a České moderní umění v evropském kontextu v Delftu. V roce 2003 se konala výstava fotografií A. Pajera s názvem Ţivot Václava Havla. V tom samém roce se v Nizozemsku konaly dvě benefiční akce, a to koncert v haagské synagoze ve prospěch Ţidovského muzea v Praze poškozeného povodněmi v roce 2002 a slavnostní divadelní a hudební večer v Rotterdamu ve prospěch divadla Archa, které bylo také poškozeno povodněmi. V roce 2004 se čeští umělci, mezi nimi i Bořek Šípek, účastnili kulturního festivalu v Terneuzen. Na konci roku 2005 byla v Drentském muzeu v Assenu zahájena výstava s názvem Praţské umění 1890–1939 – od symbolismu po abstrakci. Byla na ní vystavena díla E. Filly, A. Muchy, F. Kupky, M. Švabinského a mnohých dalších. I v roce 2006 se konala v Drentském muzeu v Assenu česká výstava, a to výstava Bořka Šípka, kterou otevřel exprezident Václav Havel. Tato výstava byla součástí rozsáhlého kulturního festivalu Praţské jaro v Assenu. Nejvýznamnějším počinem v oblasti kultury byly v roce 2007 České dny, které představily český design a architekturu. ČR byla v těchto letech úspěšně prezentována i na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. V roce 2002 získal hlavní cenu film Bohdana Slámy Divoké včely. Své zastoupení na tomto festivalu měla Česká republik samozřejmě i v roce 2009, kdy se na festivalu představily čtyři celovečerní filmy (Venkovský učitel v koprodukci s Německem a Francií, Holka Ferrari Dino, Gyumri a Karamazovi v koprodukci s Polskem) a jeden krátký (Barbie Butcher v koprodukci s Nizozemskem

61

Viz [52]

43

a Francií). Cenu si sice ţádný z výše jmenovaných filmů neodnesl, ale film Karamazovi byl čtvrtým nejnavštěvovanějším filmem na celém festivalu. Shlédlo ho 4 417 diváku. Nejsledovanějším filmem byl oscarový Milionář z Chatrče, kterého zhlédlo 4 764 diváků. Venkovský učitel se s počtem 4 200 diváků umístil na 17. místě z celkových 213 filmů.62 Naopak Nizozemsko se taktéţ úspěšně prezentuje na Mezinárodním filmovém festivalu (dále MMF) Karlovy Vary. Na 43. MMF Karlovy Vary, který se konal v červenci 2008, získal hlavní cenu film Fotograf, na němţ se podíleli Indonésie, Francie, Nizozemsko, Švýcarsko a Švédsko. Na 39. MMF Karlovy Vary bylo uděleno Zvláštní uznání dokumentární poroty filmu Dny v podzemí (Unterlage).63 Velvyslanectví Nizozemského království společně s Vlámským zastoupením Belgického velvyslanectví vydává pravidelně kaţdé dva měsíce kulturní kalendář. Prezentace nizozemských umělců v České republice je opravdu bohatá, jen v květnu a červnu letošního roku se uskuteční více jak 10 kulturních akcí s nizozemskou účastí, například open studio & výstava s názvem ARTIST IN RESIDENCE64, v Olomouci se uskuteční představení nizozemského seskupení T.R.A.S.H65, na literárním veletrhu Svět knihy představí své dílo Arnon Grunberg66, na Fakultě architektury budou probíhat další přednášky nizozemských architektů67. V období od 22. května do 5. června 2009 se koná v Praze, Brně, Zlíně a dalších městech České republiky NethWorks.cz, coţ je oficiální název festivalu současné nizozemské kultury, který pořádá Velvyslanectví Nizozemského království v ČR. Velvyslanec nizozemské ambasády J.E. p. Jan Lucas Inayat van Hoorn vysvětluje: „Na myšlenku prezentovat naši kulturu formou festivalu nás přivedlo vaše předsednictví v Evropské unii – zatímco Česká republika se během tohoto období bude představovat v členských státech, tyto mohou oslovit zdejší publikum,“ (Viz [44]) Cílem tohoto festivalu není jen představení současné nizozemské kultury, ale také upevnění a rozšíření kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi. Během festivalu se 62

Viz [50] Viz [49] 64 MeetFactory poskytne prostor k tvorbě nizozemským umělcům: Anouk Kruithof, Aukje Koks a Benjaminu Frankelovi. Veřejné prezentace jejich děl se budou konat v červnu. 65 Nizozemské taneční seskupení, které zde představí nejnovější choreografii Kristel van Issum. 66 Arnon Grunberg je současným nizozemským prozaikem, esejistou, dramatikem a novinářem. Jeho debutový román Modré pondělky byl oceněn jako nejlepší prvotina roku 1994. Paradoxně se mu tutéţ cenu podařilo získat ještě jednou v roce 2000 za román Dějiny mé plešatosti, který vydal pod jménem svého spisovatelského alter ega Marka van der Jagta. 67 Studenti a veřejnost se seznámí s prací Reina Geurtsena, Stefana Galla, Jo Coenena, Edzo Nindelse a Tona Schaapa. 63

44

představí současné nizozemské divadlo, tanec, hudba, film, výtvarné umění, design ale i architektura. Program festivalu je opravdu bohatý, nabízí více jak třicet kulturních akcí. V rámci festivalu se například v praţském divadle Archa představí choreografka Anouk van Dijk68, světově proslulý hudební soubor Nederlands Blazers Ensemble69 vystoupí na praţském jaru a v Brně bude k vidění výstava Horror Vacui: Nizozemské urbanistické imploze70.

4.2 Vzdělání Díky postavě Jana Amose Komenského, která oba národy spojuje,

jsou

vzájemné vztahy v oblasti vzdělání opravdu bohaté. V Nizozemsku je po něm dokonce pojmenováno několik protestantských škol. Jiţ v období kdy pobýval zimní král Fridrich Falcký v Haagu na nizozemských universitách studovali čeští studenti, kteří byli často podporováni nizozemskými mecenáši. V obou zemích je podporována výuka toho druhého jazyku, tedy v České republice nederlandistiky a v Nizozemsku bohemistiky. Nejdelší tradici má nederlandistika jako samostatný obor na Karlově univerzitě v Praze, kde je vyučován obor Nizozemský jazyk a literatura. Dále se vyučuje na Univerzitě Palackého v Olomouci, která nabízí studium 2 bakalářských (Nizozemština pro hospodářskou praxi, Nizozemská filologie) a 2 navazujících magisterských oborů (Nizozemská filologie se zaměřením na odborný jazyk, Nizozemská filologie) a také Masarykově universitě v Brně, která také nabízí 2 bakalářské obory (Nizozemský jazyk a literatura, Nizozemský jazyk, literatura a kultura ve středoevropském kontextu). V říjnu 2003 bylo v budově Katedry nederlandistiky otevřeno první Centrum pro jazyk a kulturu Nizozemí a Vlámska Erasmianum v České republice, jeho cílem je působit jako místo pro setkávání všech zájemců o Nizozemsko, Vlámsko a jejich kulturu.71 Naopak pro podporu bohemistiky v Nizozemsku se v roce 2004 na Univerzitě Amsterdam konala přednáška o díle Bohumila Hrabala, přednášeli, jak vyučují Univerzity Karlovy v Praze, tak Univerzity Amsterdam. Následovalo otevření výstavy fotografií 68

Anouk van Dijk je přední osobností současného tance v Nizozemí i v Evropě, známá díky svým vynalézavým pracem a osobité choreografii. Jiţ po svém americkém debutu na slavném Festivalu amerického tance (American Dance Festival) byla časopisem Dance Magazine zařazena mezi 25 nejsledovanějších tanečních tvůrců. 69 Soubor Nederlands Blazers Ensemble je tvořen sólovými hráči nejvýznamnějších nizozemských orchestrů. 70 Putovní výstava Nizozemského institutu architektury (Nederlands Architectuurinstituut, NAi) představuje pohled osmnácti současných předních nizozemských architektonických kanceláří na problematiku zahušťování měst a zástavby starších urbánních celků. 71 Viz [45]

45

a nizozemských překladů Hrabalových děl. Mimo jiné proběhl téţ dvoudenní seminář Brána jazyků otevřená , který si kladl za cíl prohloubení spolupráce mezi univerzitami obou zemí. Mezi oběma zeměmi probíhá intenzivní výměna vysokoškolských studentů. Zájem o studium ze strany českých studentů je mnohonásobně vyšší, i během sledovaného období se zdvojnásobil. Ovšem zájem nizozemských studentů o studium v České republice zaznamenal ještě dynamičtější nárůst. Počet nizozemských studentů se více neţ ztrojnásobil. Počty studentů vyslaných z ČR a přijatých v ČR mezi roky 1999 a 2008 jsou uvedeny v tabulce 13. Tabulka 13: Počty studentů vyslaných z ČR a přijatých v ČR mezi roky 1999 a 2008

Školní rok

Vyslaní studenti z ČR

Přijatí studenti v ČR

71 112 128 161 203 226 239 263 227

1999-00 2000-01 2001-02 2002-03 2003-04 2004-05 2005-06 2006-07 2007-08

31 34 35 37 44 59 55 45 61

Zdroj 28: Viz [46]

Ve školním roce 2007-08 přijelo nejvíce nizozemských studentů studovat na Univerzitu Karlovu, a to 25 z celkového počtu 61 studentů, a na Vysokou školu ekonomickou v Praze a na Akademii múzických umění v Praze, obě přijali 9 studentů. Ve stejném akademickém roce studovalo v Nizozemsku nejvíce studentů opět z University Karlovy v Praze, 47 z 227 nizozemských studentů. Dále byl velký zájem ze strany studentů Masarykovy univerzity v Brně a Palackého Univerzity v Olomouci. Zájem těchto studentů je z velké části dán skutečností, ţe právě tyto tři vysoké školy nabízejí studium nederlandistiky. Z Vysoké školy ekonomické v Praze studovalo v Nizozemsku studentů jedenáct72.

72

Viz [46]

46

Závěr Nizozemsko patří k předním obchodním partnerům České republiky. Vzájemná hospodářská spolupráce obou zemí má mnohaletou tradici. Současně vyvíjejí obě země velmi intenzivně aktivity v oblasti kultury a vzdělání. Obě země spojuje otevřenost jejich ekonomik a orientace na zahraniční obchod, obě země tak těţí ze své výhodné zeměpisné polohy. Makroekonomický vývoj, nejen ve sledovaném období v letech 2000 aţ 2008, byl v důsledku předchozího vývoje obou zemí velmi odlišný. Zatímco Nizozemsko dlouhodobě patří mezi nejvyspělejší státy světa, Česká republika se musela vyrovnat s přechodem k trţnímu hospodářství a svou pozici na mezinárodním trhu si musela vybudovat. Ve sledovaném období byl makroekonomický vývoj Nizozemska velmi obdobný jako makroekonomický vývoj Evropské unie jako celku. Na začátku tisíciletí postihla nejen Evropskou Unii stagnace, která se projevila na všech sledovaných ukazatelích. Dopad na Nizozemsko byl z hlediska růstu HDP ještě výraznější neţ u EU jako celku. V roce 2001 rostl HDP Nizozemska pouze 0,1% tempem, situace se zlepšila aţ v roce 2005. Od roku 2006 začalo Nizozemsko opět vykazovat příznivější ukazatele neţ průměrné ukazatele EU. Naopak pro Českou republiku bylo toto období, obdobím prosperity a tato stagnace se ho příliš nedotkla. Všechny uvedené makroekonomické ukazatele se v průběhu sledovaného období vyvíjely příznivě. V současné době musí obě země čelit hospodářské krizi. Její důsledky se začaly projevovat jiţ na konci roku 2008. Zřejmě nejznatelnějším důsledkem této krize je prudký nárůst nezaměstnanosti. Vzájemné hospodářské vztahy se vyvíjely velmi dynamicky a to jak v oblasti obchodu zboţím a sluţbami tak především v oblasti investic. Nizozemsko se s 3,5% podílem řadí na desáté místo mezi obchodními partnery České republiky. Výrazným stimulem pro vzájemnou hospodářskou spolupráci byl vstup České republiky do Evropské unie, ještě téhoţ roku vzrostl obrat vzájemného obchodu o 38 %. V letech 2001 aţ 2004 vykazoval vzájemný obchod přebytek na české straně, od roku 2005 se tento přebytek změnil v deficit, který se v roce 2007 opět převrátil v přebytek. Z hlediska komoditní struktury má největších podíl na vývozu i dovozu skupina SITC 7, tedy Stroje a dopravní prostředky. Její podíl neustále narůstá a v roce 2008 dosáhl podíl na celkových vývozech 68,5 % a na celkových dovozech 47,1 %.

47

Nejvýznamnější oblastí vzájemných hospodářských vztahů je oblast investic. Nizozemsko svými výhodnými podmínkami láká investory z celého světa. Na roky 2006 aţ 2010 připravilo nizozemské Ministerstvo hospodářských věcí plán na podporu zahraničních investic s názvem Pieken in de Delta (PID). Vzhledem k daňovému systému si mnoho zahraničních firem volí Nizozemsko za sídlo své společnosti, například Nike. Rovněţ se stalo v roce 2007 nejčastějším cílem českých investorů, ale v porovnání s ostatními státy nejsou české investice pro Nizozemsko příliš významné. Podařilo se mu předstihnout Slovensko, které bylo největším příjemcem českých investic jiţ od roku 1993. Z pohledu České republiky je ale Nizozemsko nejen největší příjemce investic, ale také je v současné době tím největším investorem. Velký podíl na tom mají pobočky velkých společností jako například pobočky firem C&A nebo Ahold. Poslední část své práce jsem věnovala vzájemným vztahům v oblasti vzdělání a kultury, neboť i tato spolupráce je velmi bohatá. Nizozemsku se ve svých pracích věnovalo mnoho českým umělců, mimo jiné Karel Čapek. Velké oblibě se v Nizozemsku těší Václav Havel, jehoţ hry zde byly uváděny v době, kdy u nás se jeho díla šířila pouze formou samizdatu. Oba státy spojuje postava Jana Amose Komenského od níţ se odvíjí společné vztahy ve vzdělání. Domnívám se, ţe i v budoucnu si Nizozemsko svou pozici mezi obchodními partnery České republiky udrţí. Napovídá tomu rostoucí objem vzájemné obchodní výměny a jeho silná pozice coby investora v České republice. V současné době je známa připravovaná investice nizozemské společnosti Heineken. Za cíl své práce jsem si stanovila popsat a zhodnotit ekonomický vývoj obou zemí a následně analyzovat vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím především v hospodářské oblasti a poté v oblasti kultury a vzdělání. Toto téma je ovšem příliš obsáhlé, a proto bych se mu ráda věnovala i v budoucnu, kdy bych ho detailněji rozvinout a doplnit o další zajímavé informace.

48

Literatura Publikace [1]

RENNER HANS: Česká republika a Nizozemsko (Tschechië en Netherland). Praha: nakladatelství Paseka, s.r.o. 2002. 62 s.

[2]

WORLD TRADE ORGANIZATION: International Trade Statistics 2006. WTO Secretariat. 2008. ISBN 978-92-870-3466-3

[3]

MICHAEL E: PORTER: KLAUS SCHWAB: The Global Competitiveness Report 2008-2009. World Economic Forum. 2008. 239 s. ISBN 92-95044-11-8

[4]

EUROSTAT: European Economic Statistics, 2008 Edition. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 2008. 224 s. ISBN 978-92-79-08886-5

[5]

EUROSTAT: External and intra-European Union trade. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. 2009. 104 s. ISBN 978-92-79-09834-5

[6]

OECD: Economic Survey Netherlands 2008. OECD publishing. 2008. 147 s. ISBN 978-92-64-04076-2

[7]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2000 do prosince 2000. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2001. 263 s. ISBN 8086506-14-2

[8]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2001 do prosince 2001. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2002. 292 s. ISBN 8086506-21-5

[9]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2002 do prosince 2002. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2003. 317 s. ISBN 8086506-29-0

[10]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2003 do prosince 2003. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2004. 344 s. ISBN 8086506-36-3

49

[11]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2004 do prosince 2004. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2005. 416 s. ISBN 8086506-45-2

[12]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2005 do prosince 2005. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2006. 352 s. ISBN 8086506-52-5

[13]

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2006 do prosince 2006. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2007. 392 s. ISBN 978-80-86506-60-9

Internetové zdroje [14]

Světová banka. Gross domestic product 2007. [online]. [cit. 2009-5-26] http://siteresources.worldbank.org/DATASTATISTICS/Resources/GDP.pdf

[15]

UNCTAD. UNCTAD Handbook of Statistics 2008, online verze. [online]. [cit. 2009-5-26] http://stats.unctad.org/handbook/ReportFolders/ReportFolders.aspx

[16]

Organizace spojených národů. UN Human Development Report 2008. [online]. [cit. 2009-5-26] http://hdr.undp.org/en/mediacentre/news/title,15493,en.html

[17]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Ekonomická charakteristika země. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ekonomika/e konomicka_charakteristika_zeme.html

[18]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Nizozemsko: Investiční klima. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ekonomika/i nvesticni_klima.html

[19]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Nizozemsko: Obchodní spolupráce s ČR. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ekonomika/ obchodni_a_ekonomicka_spoluprace_s_cr.html

[20]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Zprávy o zahraniční politice ČR za období od ledna 2007 do prosince 2007. [online]. [cit. 2009-5-26] 50

http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/vyrocni_zpravy_a_dokumenty/zp ravy_o_zahranieni_politice_cr/index.html [21]

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky: Analýza struktury exportu služeb. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.mpo.cz/dokument49878.html

[22]

Statistics Netherlands. Vývoj nezaměstnanosti. [online]. [cit. 2009-5-26] http://statline.cbs.nl/StatWeb/publication/?DM=SLEN&PA=70173eng&D1=1, 11,14&D2=0&D3=a&D4=12,25,38,51,64,77,90,103,l&LA=EN&HDR=T&ST B=G2,G1,G3&VW=T

[23]

Statistics Netherlands. International trade. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/internationalehandel/nieuws/default.htm

[24]

CPB . Centraal Economisch Plan (CEP) 2009. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.cpb.nl/eng/pub/cepmev/cep/2009/pdf/summary_uk.pdf

[25]

Český statistický úřad. Zaměstnanost, nezaměstnanost. [online]. [cit. 2009-526] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace

[26]

Český statistický úřad. Statistika upřesňuje představy o otevřenosti české ekonomiky. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/statistika_upresnuje_predstavy_o_otevrenosti_c eske_ekonomiky

[27]

Český statistický úřad. Statistika zahraničního obchodu. [online]. [cit. 2009-526] http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup=

[28]

Hospodářské noviny. Nezaměstnaných je nejvíce za 2 roky. [online]. [cit. 20095-26] http://ekonomika.ihned.cz/c1-36661830-nezamestnanych-je- nejvice-za2-roky-praci-nema-skoro-450-tisic-lidi

[29]

Hospodářské noviny. Přímé zahraniční investice loni klesly o 1,5 procenta na 182,8 miliardy korun. [online]. [cit. 2009-6-4] http://ekonomika.ihned.cz/c137339890-prime-zahranicni-investice-loni-klesly-o-1-5-procenta-na-182-8miliardy-korun

[30]

Czech Republic. Vývoj zahraničního obchodu. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czech.cz/cz/ekonomika-podnikani-veda/vseobecneinformace/zahranicni-obchod/vyvoj-zahranicniho-obchodu?i=1.htm

[31]

Česká národní banka. Běžný účet platební bilance ČR v teritoriálním členění. [online]. [cit. 2009-5-26]

51

http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet _pb_tc/index.html [32]

Česká národní banka. Zprávy o vývoji platební bilance ČNB. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyv oj_pb/

[33]

Česká národní banka: 2007 Přímé zahraniční investice. [online]. [cit. 2009-526] http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/

[34]

Netherlands Foreign Investment Agency: Year in review 2008. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.nfia.nl/files/publications/NFIA_Yearinreview_2008.pdf

[35]

Netherlands Foreign Investment Agency. Company Profiles. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.nfia.nl/coprofs.html

[36]

CzechTrade. Adresář exportérů. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czechtradeoffices.com/nl/nederland/

[37]

CzechTrade. Informace o Nizozemsku. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/nizozemsko/

[38]

CzechTrade. Šance a úspěchy českých firem na trzích Beneluxu a obchodní příležitosti v Nizozemí. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czechtrade.cz/oczechtrade/pro-media/sance-a-uspechy-ceskych-firem-na-trzich-beneluxu-a-99/

[39]

Océ Česká republika. Základní informace. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.oce.cz/Informaceospole%c4%8dnosti/OOc%c3%a9/Z%c3%a1klad n%c3%adinformace/tabid/78/Default.aspx

[40]

Unilever ČR. Základní charakteristika. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.unilever.cz/cs/unilever-cr/kdo-jsme/zakladni-charakteristika/

[41]

Shell. Společnost Shell v ČR. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.shell.com/home/content/czcz/about_shell/shellslavi10_09251230.html

[42]

Heineken. Historie. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.heineken.cz/

[43]

Komfi. Historie. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.komfi.cz/cs/ofirme/historie/

[44]

Festival současné nizozemské kultury. O projektu. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.nethworks.cz/o-projektu.html

52

[45]

Univerzita Palackého v Olomouci. Centrum Erasmianum. [online]. [cit. 20095-26] http://www.upol.cz/fakulty/ff/struktura/katedry-a-pracoviste/katedranederlandistiky/o-nas/erasmianum/

[46]

Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Statistiky studentských mobilit. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.naep.cz/index.php?a=viewproject-folder&project_folder_id=60&

[47]

The Ministry of Justice stands for just immigration and full integration. The Aliens Act 2000. [online]. [cit. 2009-5-26] http://english.justitie.nl/currenttopics/brochures/index.aspx

[48]

Public Services International. The principles of the Dutch pension system. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.worldpsi.org/TemplateEn.cfm?Section=Home&Template=/ContentManagement/Co ntentDisplay.cfm&ContentFileID=23259

[49]

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Ročníky. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.kviff.com/cz/historie-rocniky/

[50]

International Film Festival Rotterdam. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.filmfestivalrotterdam.com/en.aspx

[51]

iLiteratura. Nizozemské odcházení. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=23363

[52]

Muzeum umění Olomouc. Nizozemské malířství 16.–18. století z olomouckých sbírek [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.olmuart.cz/?detail=217

[53]

Velvyslanectví české republiky v Haagu. Přehled dvoustranných mezinárodních smluv s Nizozemskem. [online]. [cit. 2009-5-29] http://www.mzv.cz/hague/cz/vzajemne_vztahy/prehled_dvoustrannych_mezina rodnich_smluv.html

[54]

Český statistický úřad. Míra inflace. [online]. [cit. 2009-5-26] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

[55]

CzechTrade. Investiční projekty agentury CzechInvest. [online]. [cit. 2009-526] http://www.czechinvest.org/ol-investice

[56]

Ahold. O společnosti. [online]. [cit. 2009-6-9] http://www.ialbert.cz/jnp/cz/o_nas/o_spolecnosti/index.html

53

Seznam grafů Graf 1: Podíl vývozu zboţí a sluţeb na produkci a HDP v zemích EU (v %, 2007) ... 12 Graf 2: Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 aţ 2007 ....................................... 13 Graf 3: Nejvýznamnější exportní partneři Nizozemska v roce 2008 ............................ 13 Graf 4: Nejvýznamnější importní partneři Nizozemska v roce 2008 ........................... 14 Graf 5: Komoditní struktura nizozemských dovozů v roce 2008 ................................. 14 Graf 6: Komoditní struktura nizozemských vývozů v roce 2008 ................................. 15 Graf 7: Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 aţ 2008 ....................................... 19 Graf 8: Největší obchodní partneři ČR v roce 2008 ..................................................... 20 Graf 9: Největší importní partneři ČR v roce 2008 ...................................................... 20 Graf 10: Komoditní struktura českých vývozů v roce 2008 ......................................... 21 Graf 11: Komoditní struktura českých dovozů v roce 2008 ......................................... 21 Graf 12: Vývoj vzájemného obchodu v letech 2000 aţ 2008 ....................................... 28 Graf 13: Investice v roce 2008 podle kategorie ............................................................ 35 Graf 14: Přímé zahraniční investice (stav) v České republice k 31. 12. 2007 .............. 37 Graf 15: České přímé investice (stav) v zahraničí k 31. 12. 2007 ................................ 40

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 aţ 2007 .......................... 9 Tabulka 2: Vývoj inflace v letech 2000 aţ 2007 .......................................................... 10 Tabulka 3: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 aţ 2008 ........................................... 11 Tabulka 4: Vývoj hrubého domácího produktu v letech 2000 aţ 2007 ........................ 17 Tabulka 5: Vývoj inflace v letech 2000 aţ 2007 .......................................................... 18 Tabulka 6: Vývoj nezaměstnanosti v letech 2000 aţ 2008 ........................................... 18 Tabulka 7: Nejvýznamnější obchodní partneři ČR v letech 2000 a 2008 .................... 19 Tabulka 8: Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2000, 2004 a 2008.............. 27 Tabulka 9: Komoditní struktura českého vývozu a dovozu v letech 2000 a 2008 ....... 29 Tabulka 10:Vývoj bilance obchodu sluţbami v mil. $ ................................................. 32 Tabulka 11: Vývoj investic v letech 2000 aţ 2008 ....................................................... 34 Tabulka 12: Porovnání investičních projektů v roce 2008 podle počtu projektů, celkové investice a počtu pracovních míst ................................................................... 35 Tabulka 13: Počty studentů vyslaných z ČR a přijatých v ČR mezi roky 1999 a 2008 ...................................................................................................................................... 46

54

Seznam příloh Příloha č. 1 – Vývoj zahraničního obchodu Nizozemska v letech 2000 aţ 2007…….56 Příloha č. 2 – Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 2000 aţ 2007...56 Příloha č. 3 – Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2000 aţ 2008…………..57 Příloha č. 4 – Přehled bilaterálních mezinárodních smluv s Nizozemskem………….58 Příloha č. 5 – Příliv (tok) přímých zahraničních investic z České republiky do Nizozemska v letech 200 aţ 2008 v mil. Kč………………………………………….60 Příloha č. 6 – Příliv (tok) přímých zahraničních investic z Nizozemska do České republiky v letech 200 aţ 2008 v mil. Kč…………………………………………….60

55

Přílohy Příloha č. 1 – Vývoj zahraničního obchodu Nizozemska v letech 2000 aţ 2007 Vývoz v mil. $ 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

233 227 230 859 243 750 295 908 357 250 406 928 463 446 547 201

Dovoz v mil. $

Krytí dovozu vývozem v %

Bilance v mil. $

218 360 208 639 218 987 264 607 319 516 364 322 416 668 488 429

14 867 22 220 24 762 31 301 37 734 42 606 46 778 58 772

106,8 110,6 111,3 111,8 111,8 111,7 111,2 112,0

Zdroj: [15] + vlastní výpočty

Příloha č. 2 – Vývoj zahraničního obchodu České republiky v letech 2000 aţ 2007

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Vývoz v mil. $ 28 996 33 399 38 486 48 709 68 953 78 211 94 886 121 614

Dovoz v mil. $ 33 852 38 307 42 773 53 801 69 936 76 617 93 154 117 121

Bilance v mil. $ - 4 857 - 4 908 - 4 287 - 5 092 - 982 1 595 1 732 4 493

Zdroj: [15] + vlastní výpočty

56

Krytí dovozu vývozem v % 85,7 87,2 90,0 90,5 98,6 102, 1 101,9 4 493

Příloha č. 3 – Bilance vzájemné obchodní výměny v letech 2000 aţ 2008 2000

2001

2002

2003

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku

54 797

68 648

80 292

88 281

2,3

2,6

3,1

3,1

120,1

125,3

117,0

110,0

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku

25 779

35 366

49 015

56 733

2,3

5,4

3,9

4,1

116,1

137,2

138,6

115,7

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku

29 018

33 282

31 277

31 548

2,3

2,4

2,4

2,2

123,8

114,7

94,0

100,9

Saldo

mil. Kč

-3 239

2 084

17 739

25 185

2004

2005

2006

2007

2008

122 521

141 017

162 385

185 399

169 921

Obrat

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku

3,5

3,8

3,8

3,8

3,5

138,8

115,1

115,2

114,2

91,7

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku

73 987

68 256

77 986

92 686

96 163

4,3

3,6

3,6

3,7

3,9

130,4

92,3

114,3

118,8

103,8

mil. Kč podíl na celku (%) index oproti min. roku mil. Kč

48 534

72 760

84 399

92 712

73 758

2,8

4,0

4,0

3,9

3,1

153,8

149,9

116,0

109,8

79,6

25 452

-4 504

-6 412

-26

Obrat

Vývoz

Dovoz

Vývoz

Dovoz

Saldo Zdroj: [27]

57

22 404

Příloha č. 4 – Přehled bilaterálních mezinárodních smluv s Nizozemskem

1.

Smlouva o řízení soudním, rozhodčím a smírčím mezi Československem a Nizozemím (Ţeneva, 14. září 1929, č. 141/1930 Sb.)

2.

Smlouva o vydávání zločinců a o právní pomoci v trestních věcech mezi Československou republikou a Nizozemským královstvím (Praha, 4. prosince 1931)

3.

Dohoda o rozšíření působnosti (teritoriální) Smlouvy o vydávání zločinců a o právní pomoci v trestních věcech na nizozemská území mimo Evropu (výměna nót - Praha 22. května 1934) (dohoda se týká pouze otázky vydávání a pouze území Nizozemských Antil a Aruby)

4.

Smlouva mezi Československou republikou a Nizozemskem o dědičném pachtu valonského kostelíka v Naardenu československému státu (Haag, 28. března 1933)

5.

Dodatková smlouva o dědičném pachtu pozemku v Naardenu mezi ČR a Královstvím nizozemským ke Smlouvě ze dne 28. března 1933 (Haag, 26. června 1935)

6.

Dohoda mezi Československem a Nizozemím o nizozemských zájmech dotčených v Československu znárodněním, konfiskací a národní správou (Praha, 4. listopadu 1949)

7.

Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Nizozemského království o československých zájmech dotčených v Nizozemí nizozemským zákonem č. H 251 z 18. července 1947 (Praha 28. listopadu 1952)

8.

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Nizozemského království o vypořádání finančních otázek (Haag, 11. června 1964)

9.

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Nizozemského království o mezinárodní silniční dopravě (Praha, 15. listopadu 1967, č. 75/1968 Sb.)

10.

Veterinární dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Nizozemského království (Praha, 3. srpna 1972, č. 92/1973 Sb.)

11.

Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Nizozemského království (Praha, 3. srpna 1972, č. 92/1973 Sb.)

12.

Smlouva mezi ČSSR a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 4. března 1974, č. 138/1974 Sb.) 58

13.

Ujednání mezi federálním ministerstvem zemědělství a výţivy ČSSR a ministerstvem zemědělství a rybářství Nizozemského království o spolupráci na úseku zemědělské vědy a výzkumu (Praha, 7. srpna 1979)

14.

Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti ţivotního prostředí mezi Federálním výborem pro ţivotní prostředí ČSFR a ministerstvem bytové výstavby, plánování a ţivotního prostředí Nizozemského království (Dobříš, 22. června 1991)

15.

Dohoda mezi ČSFR a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic. (Praha, 29. dubna 1991, č. 569/1992 Sb.)

16.

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Nizozemského království o leteckých sluţbách mezi a za jejich územími (Praha, 11. srpna 1993, č. 81/1994 Sb.)

17.

Ujednání mezi ministerstvem obrany České republiky a ministerstvem obrany Nizozemského království o vzájemné spolupráci (Praha, 11. září 1995)

18.

Protokol

doplňující

Smlouvu

mezi

Československou

socialistickou

republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 26. června 1996) 19.

Dohoda o zaměstnávání rodinných příslušníků diplomatů a ostatních zaměstnanců velvyslanectví, generálních konzulátů, konzulátů a stálých misí sjednaná výměnou nót (19.6/3.7.1996 - Praha 3. července 1996)

20.

Prováděcí plán ke Kulturní dohodě mezi vládou České republiky a vládou Nizozemského království na léta 1996 - 1998 (Den Haag, 4. října 1996) (Existuje vzájemné porozumění, ţe projekty podle tohoto plánu budou prováděny i nadále)

21.

Dohoda o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládami zemí Beneluxu sjednaná výměnou nót (Praha, 13. prosince 1990, č. 162/1991 Sb.)

22.

Dohoda o výsadách a imunitách styčných důstojníků ČR při Europolu (Den Haag, 22. prosince 2003) (V návaznosti na přistoupení ČR k EU a následně i k Úmluvě o Europolu byla dohoda aktualizována

prostřednictvím výměny

interpretačních nót ke dni 21. září 2004) 23.

Memorandum o spolupráci mezi ministrem práce a sociálních věcí České republiky a ministrem sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při 59

mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání (Praha, 28. listopadu 2007) Zdroj: [53]

Příloha č. 5 – Příliv (tok) přímých zahraničních investic z České republiky do Nizozemska v letech 200 aţ 2008 v mil. Kč Rok 2002

Základní Reinvestovaný kapitál zisk 0,3 865,0

Ostatní Nizozemsko kapitál celkem 5,5 870,7

2003

33,9

1 552,0

1 696,4

3 282,3

2004

45,4

699,4

-680,1

64,6

2005

2 254,2

-13 735,9

-1 012,1

-12 493,8

2006

11 368,6

1 555,5

-4,7

12 919,4

2007

611,3

6 072,9

69,7

6 753,9

2008

1 170,6

9 261,2

-1 095,9

9 336,0

Zdroj: [32]

Příloha č. 6 – Příliv (tok) přímých zahraničních investic z Nizozemska do České republiky v letech 200 aţ 2008 v mil. Kč Rok 2002

Základní Reinvestovaný kapitál zisk 15 383,0 14 832,8

Ostatní Nizozemsko kapitál celkem 10 006,3 40 222,1

2003

-36 799,3

5 904,8

1 084,2

-29 810,3

2004

5 783,0

24 032,0

21 635,9

51 450,9

2005

15 265,8

13 164,1

-6 394,5

22 035,4

2006

-12 873,2

8 652,2

-5 477,1

-9 698,1

2007

20 227,3

37 410,9

-12 630,6

45 007,6

2008

7 722,6

26 976,6

-9 676,8

25 022,4

Zdroj: [32]

60