Hodnocení výzkumu, vývoje a inovací - co od něj čekáme? RNDr. Marek Blažka
JIC (15. setkání řešitelů projektů OP VavpI) 9. ledna 2012
1
CO DNES - co lze za 20 minut ŕíci k Hodnocení? Historický přehled (CEP vznikl v roce 1996 jako ….) Základní informace (podle zákona č. 130/2002 Sb. je ….) Informace o výsledcích (v Hodnocení 2012 vzrostl …) atd. → Pokus o zamyšlení na téma „QUO VADIS“ *** Současné způsoby hodnocení
Hodnocení RVVI („kafemlejnek“) „Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů“
Hodnocení AV ČR „Souhrnná zpráva o provedeném hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2005–2009“ Obě hodnocení mají řadu vedle pozitiv i nedostatků a chyb JAK TEDY DÁLE? 2
Společné problémy hodnocení K čemu slouží hodnocení? k rozdělení institucionálních prostředků? nebo pro kvalitní informaci o úrovni instituce, o její perspektivě a zejména o potenciálu jejích částí a týmů? Obě hodnocení nelze spojit, mj.: V prvním mají VO zájem uspět co nejlépe (a udělají pro to vše). Ve druhém naopak mají zájem zjistit své silné i slabé stránky (ale jen pro vnitřní potřebu). 3
Jaké jsou nyní problémy hodnocení (1/4)? 1. Nejasný cíl hodnocení (k čemu hodnocení jako nástroj má sloužit?) Proč se vlastně hodnotí? Jde o rozdělení prostředků nebo o feedback pro výzkumné organizace? A chceme hodnocením podporovat skutečně vše – od popularizace VaV (články v českých časopisech) až po státní správu (příprava zákonů)?
2. Změny za pochodu bez jasných pravidel předem U hodnocení RVVI jsou zásadní změny na pořadu jednání téměř každý rok. U hodnocení AV až dodatečně po ukončení hodnocení ústavy zjišťovaly, jaká byla vlastně konkrétní pravidla a procedury.
3. Předurčení výsledků hodnocení Celkové proporce (na úrovni kapitol a tím i pro VO) jsou předem dány a konkrétní Metodika hodnocení ovlivňuje výsledky hodnocení více, než vlastní výsledky organizací. 4
Jaké jsou nyní problémy hodnocení (2/4)? 4. Malá transparentnost Plná transparentnost u hodnocení RVVI zmizela po renormalizacích v r. 2010, nyní již nelze výsledky hodnocení veřejně zkontrolovat. O hodnocení AV mají informace jen jeho účastníci, ale to, co je z tohoto hodnocení veřejně přístupné, nenaplňuje znění zákona č. 130/2002 Sb.
5. Podjatost hodnotitelů Sílí role hodnotitelů, kteří jsou součástí hodnoceného systému (pro kterou VO nejsou institucionální dotace existenční?) a kteří jsou tak nutně podjatí.
6. Nákladnost a zátěž pro vědce a výzkumníky Namísto zjednodušení se způsob hodnocení komplikuje řadou výjimek, které se stávají pravidlem. Zdaleka ne pro všechny vědce a výzkumníky je hodnocení oblíbeným koníčkem a jeho srozumitelnost dramaticky klesá. 5
Jaké jsou nyní problémy hodnocení (3/4)? 7. Problém výsledků aplikovaného výzkumu a vývoje Čím dál více dochází k obcházení podstaty hodnocení výsledků aplikovaného VaVaI - ta je v tom, kolik se prodá nebo uplatní výsledků a nikoliv v tom, kolik se na ně probádá nebo vykáže.
8. Ignorování výsledků programů a výsledků inovací Totální rezignace na změny v hodnocení výsledků programů (stále se řeší jen výsledky VO), jejichž systém hodnocení se řadu let nezměnil, přestože je zcela neuspokojivý a silně kritizovaný. O hodnocení výsledků inovací se raději vůbec již ani nemluví, přestože se tváříme, že je podporujeme (zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací). .
9. Nejasné a problematické vstupy pro hodnocení Nejasné vstupy do hodnocení vedou k problémovým výstupům - u RVVI řada druhů výsledků, které se vůbec nepoužívají nebo s výzkumem nemají prakticky nic společného, u AV již zmiňovaná 6 struktura podkladů pro hodnocení.
Jaké jsou nyní problémy hodnocení (4/4)? 10. Antisubsidiarita O všem podstatném se rozhodne centrálně (co je tzv. "politické rozhodnutí" - např. poměry mezi skupinami oborů jsou politické rozhodnutí?!) místo opaku - maximum ponechat spolu s odpovědností na jednotlivých VO.
*** Co raději dramaticky zjednodušit systém hodnocení pro rozdělování dotací a uspořené prostředky dát jednotlivým VO, aby si samy zhodnotili kvalitu svých týmů (oddělení, kateder apod.)? 7
Závěrem Současné způsoby hodnocení už svou historickou úlohu splnily - na rozdíl od situace do r. 2008 je i v ČR „normální“, že výzkum končí výsledky a čím jsou kvalitnější, tím lépe. Je třeba se zamyslet nad tím, co vlastně chceme, kde děláme chyby a jak způsob hodnocení co nejvíce zjednodušit. Je možné a je nutné změnit filozofii přístupu k hodnocení, přestat ho komplikovat a opakovat staré chyby a velmi rychle začít znovu s tím, co brzy skutečně fungovat. Systém dotací na rozvoj výzkumných organizací se při další změně (např. při snížení výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace) zhroutí a pak bude pozdě. 8
děkuji za pozornost
Marek Blažka VAVPRO.CZ s.r.o.
9
