Č A S O P I S P R O E K O G R A M OT N O S T
Č Í S LO 1 RO Č N Í K 7 ÚNOR 2009
M O L Z Ý N P O R A Í TÉM N V A HL
>>
L KOUS U A K ABL KŮ ÉHO J N E OTRO L H E C Z Ý OV . ICK UŇÁK OPY.. RGET L R E S Z N K E E B 50 | JA Í Ý DEN NÁS 1 VAT N Z O Ž B OVÁN Ě O O Č B H D U É T I Y O D Ž AP TAV UV NA KA A... N ŘEDS VNÍM I | P N T Í I ÁNEM T K E S P I Ě A E V B T I K S M L M S KY HO ZA KO E | ZKU I KRO M, NI IT OD VIDĚT E Ř Ů Č T K L U Í IVADL O | A N D D N B G E Y M U Í N T Ž N ES HO LU FTI ÁROD IKA C NSHI ŠI MO SOU S N M J E W V Č O E O T Z E N Í D EKO CO S LIGH IZI? PEN 008/2 R 2 E N K E A D E K A K I R | OG PT N | G OSAH RECE RKY ENVIG D Í : O A N A P N B H S GIE ŽÚ OSO PŘÍLO ENER JŠÍ NE Ě N R O Y ÚSP K V O ŽÁR
UŽ MÁTE NA ŠKOLE DISPLAY? Základní a střední školy patří mezi budovy, které nejčastěji napínají obecní rozpočty svými provozními náklady, zejména spotřebou energie. Pomoci může display. Tedy nikoli ona nezbytná součást počítačů nebo mobilních telefonů , nýbrž evropská kampaň Display®. Evropská kampaň Display® je dobrovolná propagační akce, jejímž záměrem je motivovat místní zastupitelstva, aby veřejně vystavila informace o skutečných energetických a ekologických parametrech veřejných budov ve správě města či obce, tedy například škol, a to za pomoci obdobného systému klasifikace, jaký známe ze štítků elektrických domácích spotřebičů. Kampaň Display® vytvořili experti na energetiku z dvaceti evropských měst. Její historie sahá do roku 2003 a aktivně se jí nyní účastní 323 měst a obcí z dvaceti sedmi evropských států. Co tedy kampaň umožňuje? Pro každou veřejnou budovu zapojenou do kampaně si může její správce (či provozovatel) pomocí jednoduchého a praktického hodnotícího nástroje na internetu vypočítat údaje o její měrné spotřebě energie (kWh/m2/rok), vody (l/m2/rok) a emisí ekvivalentu CO2ekv (t/m2/rok). Výsledné informace se pak mohou v podobě plakátu instalovat na vhodném místě fasády budovy. Z přehledné grafiky štítku, užívající známých hodnotících symbolů A až G, si každý okamžitě udělá představu, jak si dotyčná budova v daných kritériích stojí. Na štítku jsou též informace o doporučených opatřeních navržených ke zlepšení energetické náročnosti budovy. Zveřejnění energetické náročnosti a ostatních ekologických parametrů obecních nemovitostí znamená, že místní samospráva jde příkladem občanům v uvědomování si vlastní energetické spotřeby. Zároveň, což je neméně důležité, že se rozhodla programově snižovat energetickou náročnost budov, které vlastní či provozuje, stejně tak jako spotřebu vody a svůj příspěvek ke klimatické změně. Dosažené pokroky, ať již se jich dosáhne jednoduchými provozními opatřeními v budově, nebo náročnějšími investicemi, se v dalších obdobích průběžně monitorují opět pomocí internetového nástroje a kampaně Display®, s možností každoročně vystavený štítek zdarma aktualizovat. Kromě toho, že se téma udržitelného využívání energie přiblíží občanům, dochází i k finančním úsporám díky postupnému snižování provozních nákladů.
U škol přihlášených do kampaně Display® dochází hned k několika pozitivním efektům. Jde o velmi živý a praktický příspěvek k ekologické výchově mládeže; žáci mohou být např. pomocí soutěže vyzváni k hledání konkrétních nešvarů při provozu vlastní školy, které vedou k nadměrné spotřebě energie (přetopené místnosti, nedovřená okna, chybějící regulační ventily na topeních, atd.). Do hry jsou navíc prostřednictvím dětí zataženi i rodiče, kteří se mohou začít aktivně zajímat o spotřebu energie ve vlastním bytě či domě. Dále platí, že škola je budovou s poměrně pravidelným rytmem provozu, který je vhodný pro uplatňování jednoduchých provozních opatření směřujících ke snížení spotřeby energie a vody (eliminace zbytečného přetápění učeben, dodržování správného způsobu větrání apod.). Je také možné například žáky motivovat tím, že finanční prostředky uspořené snížením spotřeby energie budou poskytnuty např. na financování školních akcí nebo na nákup vybavení, o které je mezi školáky zájem. Kampaně Display® se může zúčastnit kterákoli obec, účastníci musí pouze zaplatit registrační poplatek za používání internetového nástroje, pro města do 10 000 obyvatel je účast dokonce bezplatná. -feisFoto Zdeněk Kříž Více informací: www.display-campaign.org, www.porsennaops.cz
≈ V současné době štítek kampaně Display® označuje už přes 8000 komunálních budov ve 26 zemích. Štítek obsahuje přehlednou informaci o spotřebě energie, emisích CO2, spotřebě vody, o podílu obnovitelných zdrojů a opatřeních na zlepšení energetické náročnosti budovy. » Štítek energetické náročnosti v rámci kampaně Display® na budově ZŠ Meteorologická v Praze-Libuši v říjnu 2008 „pokřtil“ starosta této městské části Petr Mráz. Spotřebu energií, vody a další údaje pomocí faktur školy stanovila obecně prospěšná společnost PORSENNA, o.p.s., partner kampaně v Česku.
EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ŽIJEME V OBDOBÍ ROPNÉHO ZLOMU. Jinak řečeno, právě v naší době nejspíš těží lidstvo ročně nejvíc ropy, kolik kdy těžilo, a toto množství začne klesat. Alespoň si to nemálo odborníků myslí. Mezi střízlivé zastánce teorie ropného zlomu patří i Václav Cílek a Martin Kašík, autoři knihy Nejistý plamen. Z této publikace pocházejí také stěžejní texty (děkujeme autorům), které vám v tomto Bedrníku přiblíží fenomén ropného zlomu neboli peak oilu, jak se zhusta česky skloňuje původní anglický termín. Lidská civilizace, ba snad i pokrok, do značné míry stojí na schopnosti získávat energii. Laik si stěží uvědomuje, že „získat energii stojí energii“; že získat ropu stojí čím dál víc ropy. V době objevu ropy stačilo na získání sta barelů vynaložit energii obsaženou v jediném barelu ropy. Energetická návratnost tedy byla 100. Na počátku ropné éry kolem roku 1930 při těžbě snadno dosažitelné ropy v Texasu stačilo vynaložení jednoho barelu ropy na získání už jen 60 barelů – tedy energetická návratnost 60. V současnosti se těží s nejpříznivější energetickou návratností ropa na Blízkém východě, a to s návratností už jen zhruba 30. Energetická návratnost u vodních elektráren činí 10–40, u jaderné energie je to 4–5, u solární energie 2–5, u biopaliv 0,9–4. Ano, skutečně na produkci biopaliva se v některých případech asi spotřebuje víc, než se získá! Vzbudily tyto údaje váš údiv, zvědavost, pochybnost? Inu neváhejte přečíst si článek Ropný zlom, a pak třeba i knihu Nejistý plamen, která se do dvou let od svého vydání stačila vyšvihnout mezi doporučenou literaturu na několika vysokých školách. A troufám si říci, že základní okolnosti energetického hospodaření by měly patřit ke všeobecnému vzdělání. Cesta dolů z ropného vrcholu zřejmě nevede k zázračné náhradě ropy jinou fosilní substancí. Spíš než na jízdu po široké dálnici to vypadá na prodírání se svazkem proplétajících se cestiček, z nichž některé se ztratí. Je to cesta diverzifikace zdrojů, technologií, možná i způsobů hospodaření. V malé bělokarpatské obci Hostětín pár chytrých, nadšených a odpovědných lidí už v devadesátých letech začalo budovat soběstačnou decentralizovanou energetiku a podporovat lokální hospodářství na základě kvalitní mezilidské komunikace na místní úrovni i ve vztahu k širšímu, až globalizovanému prostředí. Jedním z výsledků je, že Hostětínských se nějaká rusko-ukrajinská (studená) plynová válka týká jen jako vzdálená politická událost na obrazovkách. Energii potřebují pro svůj rozvoj a vzdělání i nejchudší části Afriky. A kde jinde už by se měla získávat přímo ze Slunce, když ne blízko rovníku. Pomáhají k tomu i české projekty, čtěte v rubrice Inspirace. O inteligentních energetických rozvodech, které se, doufejme, brzy stanou základem obdoby informační a sociální sítě internet, čili nějakého energynetu, zpracovalo pozoruhodnou studii Hnutí Duha. Čtěte v Nabídce. Jen tak od boku, na základě intuice – a přiznávám i zbožného přání – vyslovím naději, že Energynet bude základem nejen decentralizované energetiky, která bude moci mít tolik drobných „elektráren“, kolik je budov, ale i základem lepší stability svobodné a demokratické společnosti, o vzdělání a udržitelném rozvoji ani nemluvě. A víte, že ropný vrchol čili peak oil má v historii již svou obdobu třeba v podobě velrybího vrcholu (peak whale) a že se v současnosti občas hovoří i o vrcholu obhospodařované půdy – peak soil? A právě půda bude hlavním tématem příštího Bedrníku. Dobrou pohodu a dobrou energetickou návratnost přeje Hana Kolářová
» Kresba Seiju Ogushi, Japonsko. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů.
OBSAH UŽ MÁTE NA ŠKOLE DISPLAY? .................................................................... 2
NÁZORY
INSPIRACE
ANKETA: ZKUSME SI PŘEDSTAVIT SVŮJ BĚŽNÝ DEN BEZ ROPY... ...17 OSOBNÍ RECEPT NA KRIZI? TŘEBA DOWNSHIFTING...........................18 UČITELŮM… POHÁDKA O RŮŽÍCH A MÝTECH....................................20
VIDĚT HOSTĚTÍN A... NAPODOBOVAT ....................................................... 4 JAK SLUŇÁKOV ZELENÉHO JABLKA UKOUSL ......................................... 7 ELEKTŘINA A VODA V AFRICKÉ BUŠI .......................................................... 9 SŠ HAVÍŘOV-ŠUMBARK EKOLOGIE NENÍ MATEMATIKA....................................................................11
DIDAKTIKA CÍL PROGRAMŮ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY: ZMĚNA CHOVÁNÍ (2) .....................................................................................22 ROPNÝ SVĚT .....................................................................................................23
KALENDÁŘ...................................................................................................27 PROMĚNY NABÍDKA .......................................................................................................28 CO JE A KDE SE VZAL ROPNÝ ZLOM ..................................................................................................12
1/2009
POSTFOSILNÍ VYHLÍDKY .............................................................................31
3
INSPIRACE
VIDĚT HOSTĚTÍN A... NAPODOBOVAT Hostětín, vesnice v Bílých Karpatech, o 240 obyvatelích, se od začátku devadesátých let 20. století profiluje jako model udržitelné obce. Děje se tak ve spolupráci místní veřejné správy, neziskových organizací a dalších partnerů, včetně zahraničních. Hostětín je místem, kde se soustřeďují projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie (především sluncem a biomasou) a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Všechny projekty jsou modelové: ověřují ekologické technologie v praxi a umožňují tak ukazovat, že skutečně fungují. Za svůj přínos k úsporám energie a ochraně životního prostředí byla v roce 2007 obci udělena národní cena za Českou republiku v prestižní celosvětové soutěži Energy Globe. Je to jedno z nejuznávanějších ocenění v oblasti energeticky úsporných projektů.
n Model pro střední proud Každoročně navštíví Hostětín zhruba 4000 návštěvníků. Například v roce 2007 bylo mezi návštěvníky Centra Veronica 33 % žáků a studentů základních, středních a vysokých škol, 12 % podnikatelů, 12 % pracovníků samosprávy a státní správy. Jezdí sem i novináři, lidé ze zájmových sdružení a neziskových organizací a další zájemci. Všichni návštěvníci mohou získat kvalifikované informace od profesionálních lektorů z Centra Veronica, které je provozováno Ekologickým institutem Veronica. Vzdělávací centrum je postaveno jako energeticky úsporný pasivní dům a je ukázkou ekologické architek-
tury. Od roku 2008 má Centrum Veronica právo užívat certifikovanou značku Ekologicky šetrná služba, a stalo se tak jedním z prvních ekohotelů v České republice. Na začátku roku 2009 se Veronica stala také členem Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a sítě Ekopobyt, která sdružuje střediska nabízející pobytové programy. Důležitou roli při realizaci projektů v Hostětíně hráli iniciátoři, jejich nápady, vize, nadšení. Často se vrhali do práce na projektech bez ohledu na to, zda dostanou zaplaceno. Klíčovou roli pro úspěch hostětínských projektů od počátku sehrálo strategické partnerství mezí obcí Hostětín a neziskovými organizacemi (především ZO ČSOP Veronica, Občanské
sdružení Tradice Bílých Karpat a Nadace Veronica) a veřejnou správou. Think-tank Trast pro ekonomiku a společnost dokončil v roce 2008 odbornou analýzu hostětínských projektů. Pomocí prvků z oblasti ekonomické, sociální a environmentální sleduje přínosy a problémy pilotních projektů udržitelného rozvoje v Hostětíně. Z prvků, které jsou dobře sledovatelné u všech projektů, je to například vznik pracovních míst či tok financí v regionu. Z environmentálních prvků můžeme jmenovat využití místních surovin, úspory energie či podporu biodiverzity. Studie ukázala, že každý jednotlivý projekt naplňuje v dostatečné míře všechny tři pilíře konceptu udržitelného rozvoje: ekonomický, sociální a environmentální. Ba dokonce prvky v jednotlivých pilířích jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny. Hostětín se seminárním centrem Veronica se nabízí jako otevřená kniha pro všechny, kdo se chtějí inspirovat úspěchem a poučit z chyb těch, kdo pilotní projekty realizovali bez větších zkušeností. Úkolem dneška je, aby tyto projekty přestaly být výjimečné a staly se středním proudem pro obce a města, která řeší svoji infrastrukturu i směřování rozvoje.
1. Obecní úřad | 2. Pasivní dům Centra Veronica Hostětín | 3. Moštárna a program na obnovu ovocnářství | 4. Sušírna ovoce | 5. Kořenová čistírna odpadních vod | 6. Obecní výtopna spalující odpadní dřevo | Fotovoltaická elektrárna | Solární kolektory (další mimo fotografii) | Sochy v krajině (další mimo fotografii) | Šetrné veřejné osvětlení
4
1/2009
INSPIRACE
n Kořenová čistírna odpadních vod jako příjemný veřejný prostor V Hostětíně nemohl být po dobu třiceti let postaven žádný dům, nebylo možné ani rekonstruovat již stojící objekty. Proč? Jelikož se Hostětín nachází v ochranném pásmu vodárenské nádrže a neměl zajištěno čištění odpadních vod, byla v obci v 70. letech vyhlášena stavební uzávěra. Bylo jasné, že vyřešení této situace je klíčové pro další rozvoj obce. V červenci 1996 byla do provozu uvedena kořenová čistírna, která funguje jako umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami. Odvážnou volbou netradiční čistírny tedy všechno začalo v praxi. Tento způsob čištění se u nás opatrně začal prosazovat koncem osmdesátých let 20. století. „Kořenovka“ v Hostětíně se skládá z mechanického a z biologického stupně čištění. Jak voda protéká filtračním materiálem, odstraňují se nečistoty kombinací fyzikálních, chemických a biologických procesů. Samočištění, ke kterému v kořenové čistírně dochází, je založeno na filtraci v pískovém loži a schopnosti bakterií degradovat organické znečištění na základě jejich enzymatického vybavení. Náklady na výstavbu kořenové čistírny jsou srovnatelné s náklady „klasické“ technologie mechanicko-biologických čistíren. Provoz kořenové čistírny je poměrně nenáročný. Každý druhý den je třeba dohlížet na stav čistírny, stačí na to půl hodiny. Jednou až dvakrát ročně je nutné vyvážet kaly a kosit porost. Jednou za čtvrt roku se musí odebírat vzorky odpadní vody. Na údržbě a provozu hostětínské čistírny se podílejí místní obyvatelé. Úspora elektřiny pro jednu kořenovou čistírnu pro zhruba 600 ekvivalentních obyvatel je 36 500 kWh za rok. Čistírna může využívat stávající obvyklé kanalizace. Celkové roční náklady spojené s provozem čistírny tvoří asi 2,6 % z obecního rozpočtu Hostětína. Vzdělávací funkce kořenové čistírny v Hostětíně je nesporná, jak lze soudit například z počtu jejích návštěvníků. Významná je rovněž možnost dlouhodobě získávat informace o spolehlivosti a účinnosti čištění vody v kořenové čistírně v podmínkách České republiky. Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíně se stala i novým typem veřejného prostoru. Lidé sem chodí na procházky. Mohou tu vidět typické zástupce mokřadní fauny a flóry, na svahu nad čistírnou kvete lilie zlatohlavá a zaujme zde i památná lípa. Atraktivnost čistírny zvýšily dřevěné sochy instalované v její blízkosti v rámci sochařského sympozia organizovaného obcí.
n Využití energie slunce
1/2009
Energie slunce se začala v Hostětíně využívat již od devadesátých let minulého století. V současné době jsou sluneční kolektory na devíti hostětínských domech, na moštárně a Centru
Veronica a moštárna dokonce využívá možnost výroby elektřiny fotovoltaickými panely. Díky využívání solárních technologií uspoří obyvatelé Hostětína ročně přibližně 50 tun emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, které by vznikly spálením fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Přispívají tak k ochraně klimatu. První sluneční kolektory byly montovány svépomocí a vznikly díky programu Slunce pro Bílé Karpaty v letech 1997–2001. Cílem programu bylo instalovat větší množství stavebnicových systémů pro ohřev užitkové vody, které by vzbudily pozornost lidí a přesvědčily je o možnosti a hospodárnosti využívání sluneční energie v místních podmínkách. Do roku 2001 byly instalovány solární panely na 45 – převážně veřejných – budovách několika bělokarpatských obcí. Program byl spojen se vzdělávacími a informačními iniciativami a finanční podporou modelových instalací. Z dlouhodobých měření na konkrétní instalaci vyplynulo, že je možná roční úspora elektřiny zhruba 1500–2000 kWh. Takový solární panel tedy průměrné čtyřčlenné domácnosti mohl uspořit více než čtvrtinu roční spotřeby elektřiny. Sluneční energii využívá pro svůj provoz i moštárna. Kolektor o celkové ploše 36 m2 zajišťuje zásobování moštárny a seminárního centra teplou vodou a lze jej použít i na přitápění. Byl instalován v roce 2001. Absorbér kolektoru má vysoce selektivní povrch. Systém využívá tepelného zásobníku za moštárnou, ve kterém je 9 m3 topné vody a který je izolován balíky slámy v téměř metrové tloušťce. Roční úspora energie činí cca 12–13 000 kWh. Na sklonku roku 2008 byl na moštárně instalován také fotovoltaický panel sloužící k výrobě elektřiny. Elektrárna ročně vyrobí zhruba 7 000 kWh, což je přibližně roční spotřeba energie pro jednu čtyřčlennou domácnost. Případné přebytky energie, které nespotřebuje moštárna, dodá systém do rozvodné sítě.
n Moštárna jako sociálně ekologický podnik V Bílých Karpatech roste asi 250 původních odrůd jablek, hrušek, třešní a švestek, které jsou přirozeně odolné a geneticky přizpůsobené podmínkám regionu. Část úrody však v nedávné době zůstávala nevyužita, protože se ji nevyplatilo prodávat. Na počátku devadesátých let 20. století na podnět horňáckých ovocnářů iniciovala ZO ČSOP Bílé Karpaty široce pojatý ovocnářský program. Počáteční záměr zachovat v Bílých Karpatech extenzivní ovocné sady se rozvinul v dlouhodobý program, který zahrnoval několik partnerů a činností: podrobný odborný výzkum a mapování místního genofondu, výsadbu genofondových sadů či podporu zpracování místní ovocnářské produkce. Výstavba moštárny pro zpracování místní ovocnářské produkce byla jedním z postupných úkonů. Členské organizace, sdružené v Občan-
ském sdružení Tradice Bílých Karpat, se rozhodly zřídit moštárnu v Hostětíně ve starší hospodářské usedlosti zakoupené v roce 1998 Nadací Veronica. Provoz moštárny od podzimu 2000 zabezpečovalo občanské sdružení. V roce 2003 založilo společnost Tradice Bílých Karpat, s. r. o., jež provoz moštárny převzala. Financování bylo zprvu vícezdrojové. Díky významné podpoře v počátcích projektu však dnes moštárna přináší zisk. Moštárna v Hostětíně nebyla založena jako klasický výrobní podnik, tedy pouze s cílem ekonomického zisku. Mezi její významné cíle náležejí i cíle environmentální (zachování krajinného rázu Bílých Karpat, podpora ekologického zemědělství) a cíle sociální (místní pracovní místa a změna spotřebních vzorců). Prostřednictvím ekonomického zhodnocení extenzivních sadů a starých odrůd ovocných dřevin by se mělo opět začít vyplácet starat se o tyto složky krajiny a přispět tak k zachování krajinného rázu a k zachování biodiverzity bělokarpatských odrůd jablek. Odhadem místního ekozemědělce Radima Peška bylo v bezprostředním okolí Hostětína založeno v posledních pěti letech kolem 30 ha nových vysokokmenných sadů. Budova moštárny má technicko-environmentální opatření, která šetří náklady na energii – teplo dodává centrální výtopna na biomasu, voda na oplach lahví se částečně ohřívá pomocí slunečních kolektorů, nová pasterizační jednotka využívá rekuperace a šetří 80 % tepla a od počátku roku 2009 je elektřina vyráběna sluncem díky instalovaným fotovoltaickým panelům Sklad moštárny je obložený slámou a díky dobré izolaci se v něm nemusí v zimě topit ani v létě chladit klimatizací. Mošt se stáčí do vratných skleněných lahví, které díky možnosti opakovaného použití tolik nezatěžují životní prostředí.
n Rozvoj místního trhu a lokální multiplikátor Místní producenti ovoce získali v moštárně odbytiště. Konvenční mošt i biomošt se poměrně rychle etabloval na trhu. Po zaváděcí sezoně 2000 se poptávka po biomoštech zvýšila tak, že ji produkce moštárny není schopna uspokojit. Už během dubna bývají zásoby moštu vyprodány. Moštárna přispěla svou existencí k rozvoji trhu s místním produktem a tento trh je stále ještě nenasycený. Cílem je vyrábět co největší podíl biomoštu, v roce 2000 činil 44 %, v roce 2007 už téměř 96 %. Biojablka, vypěstovaná v režimu ekologického zemědělství, vyrostla bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků a umělých látek. Na rozdíl od bioprodukce je současné intenzivní ovocnářství jedním z nejvíce chemizovaných odvětví zemědělství a u jabloní se běžně používá 20 chemických postřiků za rok. Takto vypěstované ovoce, paradoxně propagované jako zdroj
5
INSPIRACE
zdravých látek, přitom negativně ovlivňuje přírodu i lidské zdraví. Moštárna dává práci. Zaměstnává jednoho místního občana na celý stálý úvazek a další čtyři na částečné stálé úvazky. Část brigádníků tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby. Přestože v moštárně nacházejí pouze sezónní práci, představuje pro ně možnost sociálního kontaktu a udržení či získání potřebných pracovních návyků. Tok financí v regionu, který moštárna ovlivňuje, se dá znázornit výpočtem indikátoru – tzv. lokálního multiplikátoru. Lokální multiplikátor je ukazatelem koloběhu peněz a můžeme díky němu získat vhled do složitého fungování místní ekonomiky. Lokální multiplikátor pro hostětínskou moštárnu v roce 2006 dosáhl hodnoty 1,62. To znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice šedesát dva haléřů navíc. Jedním z cílů zavádění výroby jablečného moštu v Hostětíně bylo ukázat na modelovém příkladu, že i v tak okrajové podhorské oblasti, jako jsou Bílé Karpaty, lze založit prosperující organizaci, která podporuje především ekologické a sociální aspekty. Užitek z udržování a rozvíjení pestrosti a různorodosti zděděného přírodního bohatství i společenských tradic se nedá vyčíslit. O tom, že provoz moštárny opravdu funguje, se jezdí přesvědčit lidé nejen z České republiky, ale i z různých koutů světa.
n Energetická decentralizace – nezávislost a bezpečnost
v Hostětíně přimělo obyvatele uvažovat nad udržitelným využíváním zdrojů energie. Realizace místní biomasové výtopny vyžadovala občanskou spolupráci, zároveň s tím zvýšila odborné dovednosti občanů. Od postavení výtopny zaizolovali majitelé šest rodinných domů na vlastní náklady. Podle výzkumu jsou obyvatelé Hostětína s výtopnou vesměs spokojeni, vytápění vnímají jako efektivní, pohodlné a ekologické. Velmi příznivě obyvatelé Hostětína hodnotí také výrazné zlepšení kvality ovzduší ve vesnici poté, co se upustilo od vytápění uhlím. Biomasovou výtopnu si prohlédne velká část návštěvníků Hostětína, kteří mají možnost přímo se přesvědčit, jak výtopna funguje. Decentralizovaná výroba energie, tepla a využívání obnovitelných zdrojů, například biomasová výtopna či solární ohřívání vody, má řadu výhod. Domácnosti a obce se stávají méně závislé na dodávkách elektrického proudu v rozvodné síti ze vzdálených zdrojů, na spolehlivosti dodávek neobnovitelných zdrojů ze zahraničí. Zejména ekonomicky slabší skupiny obyvatel jsou ohroženy růstem světových cen a decentralizovaná výroba energie tomuto ohrožení pomáhá předcházet. Ceny biomasy rovněž rostou, stále jsou však pro spotřebitele nejúnosnější a dlouhodobě bezpečné. Obec a občané získávají výrazně větší možnost o projektech rozhodovat, kontrolují finanční toky i vlivy projektu na okolí. Rozhodování na obecní úrovni nejlépe zohledňuje místní podmínky a potřeby.
n Dobré světlo tam, kde má být
6
Do poloviny 20. století bylo v Hostětíně a podobných venkovských obcích v Bílých Karpatech dřevo hlavním zdrojem energie pro vytápění. Od padesátých let se ale v domácnostech více topilo uhlím, později elektřinou. Tento nepříznivý vývoj vrcholil v polovině devadesátých let 20. století. Hostětín ležel mimo trasu plánovaného plynovodu a bylo zjevné, že obec bude muset vytápění zajistit jinak než většina sousedních obcí. Obec postupně získala podporu obyvatel i finanční podporu pro realizaci výtopny na biomasu, kterou uvedla do provozu v roce 2000. V teplovodním kotli se spaluje dřevní odpad, především štěpka, piliny z odpadového dřeva z okolních pil a lesů. Výtopna dodává teplo prostřednictvím teplovodní sítě 68 odběratelům z celkových 80 obydlených budov v Hostětíně. Průměrně domácnosti do systému ročně přispívají necelých 15 000 Kč. Pokud by občané topili plynem či elektřinou, odplynul by minimálně milion korun ročně mimo region. Výtopna zároveň zaměstnává na částečný úvazek tři místní obyvatele. Lokální multiplikátor dosáhl za rok 2007 hodnoty 2,30, což znamená, že každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc další korunu a třicet haléřů. Nahrazení vytápění z fosilních zdrojů vytápěním z obnovitelných zdrojů – biomasou
Cílem obnovy veřejného osvětlení v Hostětíně bylo osvětlení zásadně modernizovat a zároveň šetřit elektřinou. Podnět k obnově pouličního osvětlení vyšel ze spolupráce Nadace Partnerství a regionální asociace EPSD s firmou Philips Lightning. Firma darovala obci potřebnou sadu špičkových svítidel a nejmodernějších výbojek a její expert vypracoval projekt nového osvětlení. To pak na jaře 2006 nainstaloval na stávající stožáry s využitím původních rozvodů místní elektrikář. Svítidla by měla vydržet dvacet až třicet let při výměně výbojek po pěti až šesti letech. Úspora spotřeby elektřiny činila 23,3 %, přičemž před obnovou nefungovala všechna svítidla staré soustavy a přidávala se některá navíc. V Hostětíně se dvakrát až třikrát zvýšila intenzita osvětlení vozovek a chodníků, naopak svícení do okolních strání a vzdáleného ovzduší ubylo desetkrát. Tato změna je dobře viditelná, pokud porovnáte noční osvětlení Hostětína se světly z okolních obcí a měst. Vyplatilo se i ubrat intenzity v nejsvětlejších místech – přináší to lepší přizpůsobení zraku tmavším místům osvětlených ploch i šeru v jejich okolí. Důležitá není střední intenzita osvětlení, ale zejména dostatečná minimální intenzita a rovnoměrnost osvětlení. Díky svícení jen do těch směrů, kde je to potřeba,
a volbě svítidel s vysokou účinností dochází k úspoře energie. Důležitým cílem projektu je i vyhodnocování vlivu jednotlivých opatření, aby mohly být zkušenosti předávány dalším obcím. Návštěvníci Hostětína si veřejného osvětlení mohou všimnout i bez účasti na exkurzi – při příjezdu do obce je patrné, že veřejné osvětlení nyní nevyzařuje do oblohy.
n Seminární centrum – pasivní dům ZO ČSOP Veronica potřebovala mít přímo v Hostětíně několik zaměstnanců, aby koordinovali aktivity modelových projektů. Proto připravila projekt vybudování seminárního centra. Vzhledem k environmentálnímu profilu organizace bylo od počátku strategickým záměrem postavit dům v pasivním standardu.
CENTRUM VERONICA HOSTĚTÍN NABÍZÍ ŠKOLÁM n interaktivní exkurze po modelových projektech pro MŠ, ZŠ i SŠ n výukové programy Udržitelný rozvoj, Obnovitelné zdroje energie, Řemesla našich předků, Piju mošty, což ty? n pobyt v pasivní budově a pobytové programy Centrum Veronica Hostětín www.hostetin.veronica.cz Posláním Centra Veronica je ukazovat na praktických příkladech, realizovaných projektech a výsledcích jejich monitorování, že vztah k přírodě, místním zdrojům a tradicím spolu s ohleduplným hospodařením může ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech. Centrum je součástí ZO ČSOP Veronica. Vzdělávací a informační středisko nabízí: Ekologické vzdělávání: n semináře, exkurze, prezentace a školení pro zástupce veřejné správy a nevládních organizací n exkurze po modelových projektech udržitelného rozvoje v Hostětíně n vzdělávací kurzy a pobyty v Centru Veronica Hostětín n studijní pobyty a stáže, možnost dobrovolnické práce na akcích n přednášky a poradenství pro širokou veřejnost n programy a exkurze pro školy Ubytování v pasivním domě certifikovaném jako ekologicky šetrná služba – ekopenzion. Pronájem plně vybavených školících prostor. Stravování při akcích s využitím biopotravin, Fair Trade a místních produktů. 1/2009
INSPIRACE
Cílem bylo nejen získat sál, kuchyni, kancelář s knihovnou a ubytovnu, ale zároveň demonstrovat různé stavební a provozní technologie pro udržitelné stavění. Při mezinárodní spolupráci se s děním v Hostětíně seznámil rakouský architekt Georg W. Reinberg a nabídl svou účast na projektu. Protože investorem byla nezisková organizace, finanční prostředky se postupně získávaly z řady zdrojů. Z otevřeného výběrového řízení vyšla vítězně prováděcí firma Skanska, která zahájila výstavbu v březnu roku 2006 a po necelých šesti měsících ji předala ZO ČSOP Veronica. V lednu 2007 byl zahájen plný provoz. Investiční náklady na stavbu seminárního centra byly o necelých 7 % vyšší než náklady podle běžných ceníků. Přitom je dům velmi neobvyklý. Okna jsou mimořádně kvalitní s prostupem tepla nižším než 0,6 W/(m2.K). Vnější stěny jsou izolovány nejméně třiceticentimetrovou vrstvou, část izolací je ze slámy. Na malé části budovy byly použity staré nepálené cihly. Na podlahách leží skutečné přírodní linoleum, nikoli PVC. V domě je dvojí rozvod vody. Jeho součástí je i nádrž na dešťovou vodu, která slouží ke splachování a k úklidu. Pasivní dům má oproti běžným novým domům asi sedminovou spotřebu energie a méně než desetinovou oproti starým domům. Orientace budovy a velikost a umístění oken podporují pasivní solární zisky. Po plánované instalaci solárního kolektoru na přední fasádu přibudou k pasivním ziskům i další aktivní solární.
n Efektivní využití místních zdrojů Hlavním posláním Centra Veronica Hostětín je vzdělávání o udržitelném rozvoji, tyto aktivity jsou významně závislé na grantech a dotacích. K financování částečně přispívá hospodářská činnost, spočívající v poskytování stravovacích, ubytovacích a dalších služeb. Centrum Veronica se snaží maximálně
napojovat na místní ekonomiku. Z výpočtu lokálního multiplikátoru vyplývá, že centrum utrácí velkou část svých výdajů (zhruba 67 %) místně. Na výstavbě se významně podíleli místní dělníci a řemeslníci najmutí generálním dodavatelem. Na pozici mistra na stavbě byl totiž na doporučení pracovníků Veroniky přijat občan Hostětína, který zprostředkoval kontakty na řemeslníky z okolí. Z místních materiálů bylo významné použití dřeva na obklady, slámy jako izolace a nepálených cihel. U těchto materiálů odpadla transportní zátěž jak ekonomická, tak environmentální. Po dokončení stavby centra vznikla nová pracovní místa, přičemž sedm administrativních pracovníků z deseti bydlí v mikroregionu. Centrum využívá i místní komunita. Po dohodě s obcí je pro účely oslav občanů Hostětína a akcí hostětínských spolků poskytován sál zdarma. Od ledna 2007 do ledna 2008 zde proběhlo asi deset oslav, mikulášská besídka, vánoční tvoření a zpívání, oslava Silvestra a karneval pro děti i dospělé. Pravidelně zde každý týden probíhá výuka angličtiny, kterou zajišťují pracovníci centra.
n Vzorový environmentálně šetrný provoz Kromě energetických parametrů budovy se environmentálně příznivý provoz centra projevuje především ve vaření z biopotravin, třídění odpadů, ekologicky šetrném čištění, používání úspornějších spotřebičů, recyklovaného papíru atp. Takový provoz je v některých ohledech levnější než běžný provoz, v jiných stejně nákladný či dražší. Levnější je zejména díky vybavení úspornými spotřebiči či zářivkami. Třídění odpadů není drahé, nese s sebou spíše počáteční náklady na nákup košů. Při zařizování interiéru se pracovníci ZO ČSOP Veronica snažili uplatňovat environmentální kritéria, i když nebylo vždy jednodu-
ché najít vhodný, přitom finančně přijatelný a ekologicky příznivý místní materiál a místního výrobce. Například u nábytku byl kladen důraz na provedení z masivního dřeva s co nejmenším podílem lepidel a k přírodě šetrnou povrchovou úpravou voskovým olejem. Nábytek byl z části vyroben ze dřeva s certifikátem šetrného lesního hospodaření FSC. Ložní prádlo a ručníky na pokojích jsou certifikovány jako Ekologicky šetrné výrobky. Kuchyně je vybavena spotřebiči energetické třídy A. Návštěvníkům obce se nabízejí exkurze po modelových projektech, vzdělávací a pobytové programy. Přestože je vzdělávací činnost centra zaměřena spíše na dospělé osoby, má ve své nabídce i řadu výukových programů či exkurze pro školy a nabízí školám i možnost pobytu v této unikátní stavbě. Díky stálé přítomnosti pracovníků Centra Veronica v nové kanceláři v pasivním domě je snadnější zajistit provádění exkurzí. V roce 2007 zhlédlo seminární centrum 3686 návštěvníků, z toho 801 jich zde přespalo. Kromě exkurzí do pasivního domu se přihlašují i zájemci o podrobnější rady. S pracovníky ZO ČSOP Veronica v roce 2007 konzultovali několik veřejných staveb a desítky rodinných domů investoři, kteří zvažují stavění v pasivním standardu nebo alespoň využití některých jeho prvků. Co přinesly projekty v Hostětíně? Zpracoval Trast pro ekonomiku a společnost (www. thinktank.cz). Vydala ZO ČSOP Veronica – Centrum Veronica Hostětín 2008. Výstup projektu Modelové projekty udržitelného regionálního rozvoje v Hostětíně – analýza přínosů, zdroj vzdělávání a inspirace. Tuto jedinečnou odbornou analýzu v úplné i zkrácené podobě najdete na webových stránkách http://hostetin.veronica.cz/123/aktivity. Z výše uvedeného zdroje zpracovala Hana Kolářová Foto Michal Stránský
JAK SLUŇÁKOV ZELENÉHO JABLKA UKOUSL Sluňákov – centrum environmentálních aktivit města Olomouce se v poslední době stává sběratelem nejrůznějších ocenění. Nízkoenergetická budova Sluňákova v Horce nad Moravou se například letos dostala mezi nejprestižnější evropské stavby – díky důvtipu architektonického a technologického řešení. Ocenění vedle kvalitní práce osazenstva střediska poukazují i na dlouhodobou koncepční podporu ekologického vzdělávání od města Olomouc.
n Jedna cena za druhou
1/2009
Po vítězství nové budovy Sluňákova v Grand prix architektů 2007, po udělení druhého místa v kategorii vědecká a odborná literatura v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2007 za sluňákovský sborník z festivalu Ekologické dny Olomouc Krajinou pochybností, po úspěchu v bodování výběrové komise pro projekt Přírodě Olomouckého kraje z Evropských sociálních fondů a obdržení cer-
tifikátu Společnost přátelská rodině od Sítě mateřských center v ČR, získal Sluňákov v roce 2008 ocenění mezinárodní – tentokrát za projekt zlepšující životní prostředí a přispívající k ochraně a zvelebení národního kulturního dědictví v oblasti stavebnictví a architektury. Jde o zlatou cenu v soutěži Zelené jablko 2008 (International Green Apple Awards). Tuto cenu založila v roce 1994 nezávislá společnost The Green Organization a podporována je britskou státní institucí The Environment Agency
a řadou dalších prominentních organizací. Porota soutěže zkoumala environmentální, sociální a ekonomické parametry projektu, inovativní přínos a možnosti budoucího rozvoje a otevřenosti projektu k další spolupráci. Hodnotila také snahu o udržení stanovených ekologických strategických plánů. V kategorii International Built Environment obdržely současně ocenění také projekty z Etiopie, Ekvádoru, Mongolska, Sýrie a Brazílie.
n Vyhledávaná inspirace Nízkoenergetický dům Sluňákov v Horce nad Moravou vznikl jako realizace idejí, které se zrodily na odboru životního prostředí olomouckého magistrátu. Budova byla financována z prostředků Statutárního města Olo-
7
INSPIRACE
mouce a Státního fondu životního prostředí. Dokončená stavba je výsledkem dobré spolupráce mezi investory, architekty (Projektil architekti), dodavatelem stavby (IDOP Olomouc), dodavatelem interiérů (Intext Krnov) a designéry (Kultivar). Dům šetří energii a neobnovitelné přírodní zdroje, technologicky funguje na bázi nuceného větrání s rekuperací, využívá energii slunce a biomasy, jeho provoz šetří také vodu a třídí se zde odpad. Sluňákov nyní poskytuje školám a veřejnosti spoustu moderní inspirace v oblasti ekologie. Stal se vyhledávaným místem pro školní pobyty všech typů škol s originálním programem, návštěvnickým centrem pro veřejnost o mezinárodně významném mokřadu CHKO Litovelské Pomoraví. Nabízí také možnost ubytování a pronájmu prostor pro pořádání firemních i společenských akcí. Možnost seznámit se podrobněji s činností a budoucími plány o. p. s. Sluňákov, s domem ve kterém společnost sídlí a s přírodním klenotem Olomouckého kraje v podobě lužního lesa ve vnitrozemské deltě řeky Moravy měli lidé například v rámci Bobřích slavností v září 2008, které ukončily zdařilý projekt Přírodě OK. Jeho součástí byly například vzdělávací akce pro veřejnost, učitele, utváření sítě ekoporaden pro veřejnost, vytvoření kalendáře akcí zaměřených na ekologické vzdělávání v Olomouckém kraji.
n Nominace do prestižní architektonické soutěže
8
Úspěch budovy střediska Sluňákov přesahuje i do roku 2009. Česká komora architektů nominovala stavbu ekocentra Sluňákov mezi uchazeče o Cenu Evropské unie za současnou architekturu (Mies van der Rohe Award), jejíž vítěz bude oznámen v květnu. Cena, kterou uděluje každé dva roky Evropská unie a Nadace Miese van der Rohe se sídlem v Barceloně, nese jméno jednoho z průkopníků moderní architektury a autora nejslavnější moderní stavby v České republice, brněnské vily Tugendhat. Mezi hlavní cíle této ceny patří uznání vynikajících výsledků v oblasti architektury a rovněž má upozorňovat na význam-
né příspěvky evropských odborníků v oblasti vývoje nových konceptů a technologií. Cenu mohou získat stavby ne starší než dva roky, které byly navrženy evropským architektem a postaveny v jedné z 31evropských zemí. Každoročně se o Cenu Evropské unie za současnou architekturu uchází kolem 300 staveb. Společně s budovou střediska ekologické výchovy Sluňákov byla pro udílení v roce 2009 nominována z České republiky nová budova ČSOB a hotel Metropol v Praze. Stavby nemohou do
soutěže přihlásit investoři, dodavatelé ani sami architekti. Nominují je vyzvaní nezávislí experti z celé Evropy a profesní instituce, které jsou členy Evropské rady architektů. Úspěchem je již sama nominace střediska Sluňákov mezi soutěžící. S využitím textů Michala Bartoše a níže uvedcených zdrojů (red) Foto archív SEV Sluňákov Další informace: www.slunakov.cz, www.archiweb.cz, www.miesbcn.com
LADOVSKÁ ZIMA A FUTURISTICKÝ DŮM: JDE TO DOHROMADY! Malíř Josef Lada vytvořil na svých obrázcích zimní venkovskou idylu, která je dodnes v povědomí lidí jako symbol české zimní krajiny, dětských radovánek na sněhu a také Vánoc. Právě proto se setkali pracovníci Sluňákova a Muzea umění a při přípravě výstavy věnované dílu Josefa Lady vymysleli její doplnění programem pro rodiče s dětmi ve středisku ekologické výchovy Sluňákov v obci Horka nad Moravou. A tak jedné lednové soboty ráno zaplnily nízkoenergetický dům Sluňákova nejprve Ladovy obrázky a ty pak doplnily dětské výtvarné práce ze základní školy v Horce nad Moravou s Ladovými motivy. V průběhu ladovského dne navštívilo mlžným zimním sluncem prozářený areál Sluňákova na 120 dětí a 172 dospělých. Všichni si užívali opravdu typické Ladovy zimy. Děti radostně přebíhaly mezi stanovišti, které pro ně připravili pracovníci Sluňákova a dobrovolníci. Ve zlatnictví vyráběly prstýnky, náramky a náušnice, U chytráka vyplnily kvíz o Josefu Ladovi, který vymysleli v klubu důchodců v obci. Na stanovišti U sýkorek se děti seznámily s dřevěnými hrami, hračkami a hlavolamy od firmy Dřevos. V pernikářství zdobily slané těsto. A také malovaly, zpívaly a bavily se. O malíři Ladovi a jeho obrázcích vykládal znalec hanácké krajiny a jejích památek Ján Kadlec a jeho slova oživila cimbálová muzika. Velký úspěch sklidila zejména venkovní zastavení. Děti bruslily na sluňákovském rybníku s přítomným vodníkem. Kvalitní led připravovali dobrovolníci od brzkého rána radlicemi, když se nezdařil pokus obětavého pana Sedláčka z Horky stáhnout sníh traktorem. Děti, které neměly brusle, se koulovaly a klouzaly na skluzavce. Na svazích zemního valu před nízkoenergetickým domem pak děti lyžovaly na historických lyžích, sáňkovaly a jezdily na igelitových pytlích naplněných slámou. Ladu také evokovaly hloučky rodičů s dětmi při společném opékání „hadů“ z mouky, vody, kvasnic a soli. Nadšené rodiny pak odcházely domů s plakáty, omalovánkami a drobnými předměty. Všichni byli také bohatší o informace o třídění odpadu. Další stovka lidí se večer zúčastnila tancovačky plné masek z Ladových říkadel a obrázků. K tanci všem hrála skupina Marshall Malinovsky a cimbálovka Tož Tak. Půlnoční vyznání a troubení ponocného doplnila světelná ohňová produkce a skupina historického šermu. Až do rána se lidé skvěle bavili a kupodivu spokojeně pojídali voňavé jitrnice, guláš, klobásky a uzené. Zabíjačková, kupodivu ne-vegetariánská, hostina utišila žaludky přítomných natolik, že na Ladovu pověstnou hospodskou rvačku se nedostalo. Michal Bartoš, Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s. 1/2009
INSPIRACE
ELEKTŘINA A VODA V AFRICKÉ BUŠI Dvě české neziskové organizace, Ekumenická akademie Praha a česká sekce Evropského sdružení Eurosolar, před časem získaly prostředky pro realizaci projektu rozvojové pomoci v Zambii Elektřina a voda pro Masuku. Do Afriky zamířil český tým. Jeho úkolem bylo instalovat v misii Masuku fotovoltaické zařízení, které by jako ostrovní obnovitelný zdroj pro střední školu a kliniku zajistilo osvětlení a elektricky čerpanou vodu pro kliniku a veřejné použití. Po uvedení do provozu bylo cílem zajistit dlouhodobý bezproblémový chod. Jak to dopadlo?
n Útržky ze zambijského pracovního deníku
1/2009
Do Lusaky jsme dorazili 18. října 2005. Za sebou jsme měli s kolegou Ladislavem Monhartem dvacet hodin v letadlech a na letištích a šest měsíců intenzivních příprav včetně zkušební montáže a provozu. Před námi bylo sedm týdnů, během nichž jsme měli postavit čtyři solární energetické systémy pro zajištění elektřiny a vody pro kliniku a střední školu v buši Jižní provincie Zambie... V Lusace jsme měli sedm dní na zařízení nejdůležitějších věcí. Jako obvykle jsme si vytyčili úkoly, určili priority, stanovili časovou posloupnost a pak pomocí síťového diagramu vyřešili postup naší práce. Samozřejmě vše za použití nejmodernější výpočetní techniky, speciálního softwaru a mnoha teoretických i praktických zkušeností, které jsme si přivezli z naší vlasti. Vypadalo to dobře... V dalších dnech jsme se pokoušeli více i méně úspěšně nakoupit další potřebný materiál. Zambie patří mezi nejchudší země světa, a tak není divu, že se tu nedá sehnat zboží, které je u nás běžné. A pokud už se vám to podaří, je nepřiměřeně drahé. Zdá se to paradoxní, ale je to jedno z mála pravidel trhu – čím méně se zboží kupuje, tím je dražší. Tato situace brzdí rozvoj chudých zemí a dál rozevírá propast mezi rozvinutým a méně rozvinutým světem. Je otázkou, na kolik je šťastné rozhodnutí zambijské vlády zbavit dovoz cla i DPH. Značně tím totiž znevýhodnila, byť i velmi hypoteticky, potenciální domácí výrobce... Masuku je strom výšky až 8 metrů, jehož veliké světle zelené listy ve vrcholových přeslenech tvoří kalich. Podle tohoto stromu, hojně rostoucího v buši, se nazývá misie, kterou spravuje United Church of Zambia. Misie sestává ze základní a střední školy a kliniky. Nalézá se na konci prašné cesty asi 76 km jižně od Choma, hlavního města Jižní provincie, které leží 250 kilometrů jižně od Lusaky... Příjezd do Masuku v nás probudil naivní naději na světlé zítřky. Čekal na nás nový dům nad školou s nádherným výhledem, kuchař s připraveným jídlem a velmi přátelské uvítání... Nejprve jsme provedli provizorní instalaci, na které jsme chtěli odzkoušet především funkčnost řídících boxů pro školu a kliniku. Provoz byl v pořádku, ale hodnoty, které ukazoval monitorovací systém, byly poněkud podivné. Nicméně se ukázalo, že k žádnému závažnějšímu poškození nedošlo... Nyní byly na řadě konstrukce pro panely. Spolu s vedením školy a kliniky jsme museli
SITUACE A ZÁKLADNÍ FAKTA Zambie je velkým producentem elektrické energie, a to především vodní. Kvůli zastaralým technologiím a nedostatečné a poruchové síti však většina obyvatel k elektřině přístup nemá. Zambijským partnerem projektu byla místní komise pro elektřinu a vodu v Masuku, složená z několika učitelů, ředitele školy, vedoucího kliniky a dalších lidí z komunity. Spolupráce byla věcná a komise skýtala určitou záruku trvalého zájmu a tím i zachování funkčnosti celého systému. Český tým s pomocí místních postupně namontoval solární systémy pro zásobování budov elektřinou a pro pohon čerpadla. Po zapojení byl vrt schopen poskytnout až 1200 litrů vody za hodinu při zcela jasné obloze a asi třetinovou hodnotu při obloze zatažené. V počínajícím období dešťů ani při velmi tmavé obloze čerpadlo nepřestalo dodávat vodu. Dokončení elektrozvodů český tým už mohl nechat na místním spolupracovníkovi, který se na elektrikářských pracích podílel. Vybraným učitelům, kteří byli u zapojování a oživování systému, Češi při odjedu předali anglické manuály a zaškolili je v zásadách provozu a sledování systému. Během pobytu uspořádali v Masuku také dvě přednášky, jichž se účastnil učitelský sbor a většina žáků. Vedle předávání základních informací o systému to byly současně iniciační přednášky o obnovitelných zdrojích energií jako reálné perspektivě rozvojových zemí. V Praze pak byly dohotoveny dodatky k závěrečným uživatelským manuálům, především s ohledem na možnost sledování a adaptability systému, a byly zaslány do misie Masuku. Další funkčnost systému už závisí na starosti komunity o instalovaná zařízení. Zdroj: Milan Smrž (předseda sdružení Eurosolar) – Závěrečná zpráva o projektu Elektřina a voda pro Masuku, www.eurosolar.cz, upraveno
« Vztyčování české větrné elektrárny. vybrat nejvhodnější místo. Námi vytipované lokality se jim nezdály vhodné, zejména z bezpečnostních důvodů. Nejhorší ovšem bylo, že se rozhodli změnit i vrt, z nějž se měla čerpat voda. Bylo to už potřetí během šesti měsíců. Vrt je relativně daleko a nebyl delší dobu používán. Slíbili, že se pokusí sehnat k němu nějakou dokumentaci... Další otázkou bylo, kde konstrukce zhotovit.
Svářečku jsme sice měli a škola měla i generátor, ale nařezat a svařit pět konstrukcí bylo na tu mašinku trochu moc. Nakonec Keagen, místní účetní, a Dave, důlní elektrikář, navrhli, že to zařídí... Další den odpoledne dorazil do Masuku Milan Smrž, třetí člen týmu, a přivezl s sebou nejen další nářadí a materiál, ale i peníze. Služební karta ČSOB fungovala totiž v celé
9
INSPIRACE
10
Zambii, jen v Choma ne. Další člen týmu byl posilou především tím, že nebyl poznamenán všemi trampotami, kterými jsme prošli... Během dalšího týdne jsme instalovali oba velké systémy a začali práce na rozvodech v budovách. Konstrukce jsme zabetonovali do země, s čímž nám pomáhala naše stavební parta. Největší a takřka nedocenitelnou pomocí byl elektrikář Dave Mwuenze z Masuku Terminal. Každou volnou chvíli, před šichtou i po šichtě, nasedal na svůj robustní velocipéd a zkratkami v buši přes kopečky a údolí přijížděl do Masuku. Když se objevila jeho vysoká postava v montérkách, moc se nám všem ulevilo, protože si vzal na starosti partu nadšenců, kteří se nám snažili pomáhat stylem, který mě někdy doháněl k nepříčetnosti. Dave si s nimi uměl poradit a díky němu se podařilo rozvést kabely po všech místnostech školy i kliniky, s čímž původní projekt ani nepočítal... Za celou dobu jsme měli jeden volný víkend. Ale reportáž o cestování po prašných cestách Jižní provincie, o krokodýlí farmě, západu slunce na člunu na Kariba Lake – třetí největší přehradě na světě – a Viktoriiných vodopádech, stejně jako o dobrém jídle, nádherných dívkách, milých přijetích, hudbě, tancích a přátelích si necháme na jindy, to nemá s elektrifikací mnoho společného. Když jsme se pak ale vraceli do Masuku, známí lidé a krajina v nás vzbudila dojem, že se vracíme domů... Problémem obou větších solárních soustav zůstával monitorovací systém regulátorů dobíjení. Právě na tom jsme si zakládali, protože jsme chtěli, aby byl přehled o příkonu, výkonu, dobíjení, vybíjení atd. a podle toho se dala řídit regulace spotřeby. A tak jsme od svítání do soumraku makali a po nocích studovali materiály a proměřovali obvody, kde je chyba. Prvním výsledkem bylo, že jsme přestali pracovat s českými manuály, v nichž fantazie překladatele dosahovala výšin Julese Verna a nesmyslností si nezadala s projevy prvního muže z Capitol Hills. Anglické a německé návody jsme pak porovnávali větu po větě a hledali původní znění. Po troše hermeneutiky, kritice textu a kritice předávání jsme se dobrali k něčemu, co mohlo být nazváno autorovým záměrem o manuálu, a tak se nám podařilo najít i poměrně banální chybu přehozených drátků na rozbočovači. Navíc nefungoval ani software, se kterým jsme mohli přes počítač hodnoty odečítat. Z vrcholu blízkého kopce, kde byl při správném větru signál GSM, jsem komunikoval po e-mailu a SMS s dodavatelem, aby nám poslal něco aktuálního. Nakonec nezbylo, než si pro to zajet do Choma do internetové kavárny... Namontovali jsme fotovoltaické panely pro pumpu, nainstalovali regulační box a připravili čerpadlo s hadicí ke spuštění. Když jsme přišli za komisaři s tím, že potřebujeme znát nějaké parametry vrtu, dívali se na nás, jako bychom spadli z masuku či mangovníku – obojího je tu dost a plody jsou moc chutné. Následně nám každý předestřel svou teorii. Ukázalo se, že právě od tohoto vrtu není žádná
dokumentace a navíc se již dlouho nepoužíval. Nakonec se nějak shodli na tom, že to bude stejné jako u vedlejšího vrtu a můžeme tedy čerpadlo spustit do pětapadesáti metrů. S důvěrou jsme tak učinili, ale ukázalo se, že vrt má sotva padesát metrů... Včera jsme za klinikou řezali materiál na konstrukci pro nádrž. Rozbrušovačka napájená ze solární energie z nejlepších evropských technologií přehlušila i pláč z dětského oddělení. Dnes jsme se dozvěděli, že dítě zemřelo na malárii. Nebyly léky za pár stovek... Museli jsme zaškolit obsluhu a připravit postupy a návody, jak dál pokračovat po našem odjezdu. Díky předsedovi komise a šéfovi kliniky Muyangalimu, řediteli školy Muhalimu, Davovi a schopným řemeslníkům jsme mohli být celkem v klidu, že práce budou dokončeny. Závěr byl famózní. Vztyčená vlajka, zástupci ministerstev, představitelé církví, náčelníci, bubny, zpěv a africké tance. Oficiální předání proběhlo ve velkém stylu, projev stíhal projev, a ty Afričané opravdu umí. Nebyla to oslava nás, ale připomenutí, že rozvoj není možný bez spolupráce, jak to například v Masuku přes všechno škorpení dokazuje střední škola, klinika a místní komunita... A kolik to celé stálo? Elektrifikace kliniky pro čtyřicet tisíc lidí žijících na území pěti set km2, střední školy s tři sta padesáti studenty a studentkami a rozvod vody přišel české daňové poplatníky na milion korun, další milion šel z kapes daňových poplatníků v Kanadě a čtyřmi sty tisíci přispěly zahraniční nevládní organizace. Na nákup materiálu, který zůstal v Masuku, bylo vynaloženo sedmdesát procent, na dopravu dvanáct procent, čtrnáct procent na osobní náklady českých pracovníků a čtyři procenta na režii Ekumenické akademie Praha, která to celé organizovala. Celý projekt trval osm měsíců... Masuku High School byla poslední střední školou bez elektřiny v Zambii. To je minulostí. Náš projekt ale neznamená žádný zásadní průlom do nesmírné chudoby Afriky, z níž jen hlupáci mohou obviňovat pouze neodpovědné vládce v Africe či dokonce samotné Afričany. Pro těch pár stovek a tisíc lidí v horách nad Kariba Lake znamená elektrifikace Masuku zlepšení podmínek pro studium jejich dětí a trochu kvalitnější lékařskou péči. A pro nás, co jsme tam pracovali, a pro ty, co se na celé akci podíleli u nás doma (teď myslím v České republice), to znamená rozšíření obzorů a nový pohled na svět. Možná i přehodnocení života, nalézání nových jistot, hledání hodnot v maličkostech, které dříve nic neznamenaly. A hlavně nová přátelství a vědomí sounáležitosti. Světlo v Masuku pomáhá posvítit si na nemoci, na studijní látku i na přípravu učiva pro studenty. A nám pomohlo posvítit si na naši neznalost, sebestřednost a také na naše předsudky. Zdroj: Tomáš Tožička (koordinátor projektu Elektřina a voda pro Masuku) – Jak jsme elektrifikovali v zambijské buši, www.ekumakad.cz, upraveno
n Dovětek: co se Češi mohou naučit od Zambie Zambie patří mezi nejchudší země světa. Dlouho hrála vedoucí roli v podpoře národně osvobozeneckých hnutí na jihu Afriky, přijímala a přijímá politické i válečné uprchlíky z okolních zemí a poskytla útočiště i vyhnaným bílým farmářům ze Zimbabwe, kteří ještě donedávna v rámci segregačního režimu v Rhodézii podporovali teroristické útoky proti ní. V Zambii na území devětapůlkrát větším, než je Česká republika, žije přes deset milionů lidí, z nichž naprostá většina živoří pod hranicí extrémní chudoby. Relativně bohatá a slibně se rozvíjející země se propadla do chudoby nejen vinou křesťansko-socialistických a poté neoliberálních experimentů, ale především kvůli své závislosti na vývozu mědi a dovozu ropy... Někoho z nás fascinuje příroda africké buše, asijských velehor, islandských ledových plání s gejzíry nebo chmurná vřesoviště Krušných hor. Nejcennější zkušenost rozvojové spolupráce není v exotice, ale v setkání různých pohledů na svět, rozšiřování zkušeností a vzájemné pomoci. Naše úspěšná instalace nezávislého solárního energetického systému v zapadlé střední škole kdesi v horách uprostřed jižní Afriky pomohla zvýšit úspěšnost tamějších studentů z padesáti devíti procent na třiaosmdesát. Je však také jedním z mnoha příkladů, že i nevelké investice mohou pomoci, a pro nás v Evropě je cenným příkladem toho, že skutečná funkčnost nových udržitelných technologií není jen bláznovstvím intelektuálů. Může pro nás být například poučením, že reálná demokracie a participativní rozhodování je v africké buši mnohdy rozšířenější a efektivnější než v českých zemích nebo v mezinárodních institucích... Afrika je nejproblémovějším a nejchudším kontinentem. Její bohatství se paradoxně stalo brzdou jejího rozvoje; války o suroviny, čerpání zdrojů a jejich vývoz bez zpracování nemohly vytvořit základnu pro rozvoj. Proto je třeba soustředit se na spolupráci s tímto kontinentem, ne proto, že je největší surovinovou základnou, bez níž nebude moci zajistit svůj rozvoj ani Evropská unie, Spojené státy či Čína. Pomoc Africe je prioritou Evropské unie a na nás je, jak se k této aktivitě připojíme. Je to dlouhodobý záměr, který vyžaduje podporu napříč společností. K tomu potřebuje odpovědnou diskusi postavenou na kvalitním rozvojovém vzdělávání a prezentaci úspěšných příkladů z realizace humanitárních i rozvojových projektů, aniž bychom zastírali problémy, s nimiž se potýkají... Zdroj: Tomáš Tožička (teolog, technik a expert na rozvojovou spolupráci) – Co se Češi mohou naučit od Zambie, Literární noviny 2007/24, www.literarky.cz, zkráceno Z uvedených zdrojů zpracovala Hana Kolářová Foto Milan Smrž
1/2009
INSPIRACE
SŠ HAVÍŘOV-ŠUMBARK
EKOLOGIE NENÍ MATEMATIKA Naše Střední škola Havířov-Šumbark je příspěvková organizace, která poskytuje vzdělání v elektrotechnických a strojírenských oborech. I na tuto věkovou kategorii žáků, zaměřených spíše technickým směrem, se ovšem také dá působit tak, aby si uvědomili, že jsou to právě oni, kteří budou za několik let výrazně ovlivňovat tvář naší planety. Jaké jsou naše zkušenosti s environmentální výchovou?
n O naléhavosti environmentální výchovy Po celou dobu studia jsou studenti vedeni tak, aby si uvědomili, že i jejich život je přímo závislý na životě okolní přírody. Obzvláště v našem regionu je to naléhavé. Je-li narušena příroda v okolí člověka, bývá ohrožen i lidský život. Jde nám o to, abychom změnili především postoje žáků k prostředí, ve kterém žijí. Také jim vysvětlujeme nebezpečí konzumního stylu života, který rovněž přímo souvisí se životním prostředím. Environmentální výchova je výchovou komplexní a předpokládá spolupráci pedagogů ve všech předmětech. Snažíme se tedy o takovou formu výchovy, která by využívala citu i rozumu, rozvíjela intelekt, představivost, analýzu, intuici, schopnost komunikovat, spolupracovat, sdělovat názor a rozhodovat se. Ekologická problematika se na naší škole vyučuje prostřednictvím předmětu Základy ekologie a Základy ekologie a chemie.
n Středoškoláci ve Vitě
1/2009
V souladu s naším plánem environmentální výchovy a vzdělání jsme například uskutečnili ekologický pobyt žáků v terénním středisku ekologické výchovy Vita v Horní Lomné. Navázali jsme s tímto střediskem bližší a dlouhodobou spolupráci, užili odlišný typ výuky ekologie, který pomáhá přenést teoretické poznatky do praxe a také prohloubit vztahy mezi učiteli a žáky. Ve středisku jsme byli velmi spokojeni, všichni se tam snažili maximálně vyjít vstříc našim požadavkům, přestože jsou zvyklí spíš na menší děti. Rovněž vedoucí střediska, která zajišťovala vlastní ekologický program, dokázala ho přizpůsobit věkové kategorii starších žáků. Protože se nám tato forma působení na žáky velmi osvědčila, hodláme i v příštích letech organizovat tyto ekologické pobyty. Zařadili jsme je do vzdělávacího programu druhých ročníků. Tuto formu výuky můžeme vřele doporučit i ostatním středním školám. Navíc se dá pět dní ve středisku zvládnout za velice příznivou cenu. Na naší škole také proběhl ekologický program pod názvem Mimořádné události, který vedl pracovník Vity. Program byl zaměřen na chování lidí během živelné pohromy, ekologické katastrofy, havárie. Bylo nám velmi líto, že ve stejném školním roce další ekologické
V součastné době se společnost Siriri soustředí na pomoc ve Středoafrické republice. Zde byl vybudován stacionář pro sirotky Bozoun, který funguje od ledna 2008, a mnohá ambulantní střediska první pomoci. Právě do těchto středisek zasílá Siriri prostředky ze sbírek, které organizuje. Jedná se například o projekt Brýle pro Afriku. Vzhledem k tomu, že pro tamější obyvatele je téměř nemožné pořídit si obyčejné brýle, probíhaly po celé naší republice sbírky použitých, ale jinak nepoškozených brýlí. I naše škola shromáždila použité brýle a zaslala je do Prahy. Pokud se bude tato akce opakovat i v příštích letech, hodláme i nadále pokračovat v této pomoci.
n Čím měřit environmentální výchovu
«« Za zcela samozřejmé považujeme, že se žáci sami musí postarat o úpravu školní zahrady, vše pod vedením učitelů. Naši žáci se rovněž pravidelně podílejí na centrálním úklidu města, který vyhlašuje magistrát města Havířova. « Havířov leží v průmyslovém regionu, kde se ovšem nachází i krásná příroda.
programy s Vitou již neproběhly, protože její pracovníci byli plně vytíženi.
n Sbírka na Ignáce a brýle pro Afriku Stejně jako v předchozích letech, probíhala v minulém školním roce na naší škole sbírka na Ignáce. Jedná se o formu spolupráce se Zoo Ostrava. Žáci i pedagogové drobným finančním darem podporují chov pštrosa dvouprstého. Loni jsme zaslali na konto zoo částku 13 193 Kč, a patříme tak již tradičně mezi významné sponzory. Ostravská zoo nám na oplátku poskytuje podle výše vybrané částky vstupenky pro žáky zdarma, ostatní mají zvýhodněné vstupné pro sponzory. Je to vzhledem k výši běžného vstupného pro některé naše studenty jediná možnost, jak prostřednictvím školy zoo navštívit. Zapojili jsme se také do akce, kterou organizuje obecně prospěšná společnost Siriri. Tato organizace se zaměřuje na pomoc chudým zemím, které leží mimo zájem ostatních organizací, bez pomoci se však neobejdou.
Ekologickou problematikou jsme se rovněž zabývali na workshopech, které naše škola pořádala pro žáky základních škol. Akci jsme nazvali Soutěžíme se Sýkorkou. Žáci byli rozděleni do skupin a každá z nich měla možnost soutěžit o zajímavé ceny. Ve vědomostních soutěžích převládaly otázky s ekologickou tematikou. Na závěr jsme žákům promítli krátký film, který jsme pořídili právě ve zmiňovaném středisku ekologické výchovy v Horní Lomné. Tento film můžete zhlédnout i vy, pokud se dostanete na stránky http://www.outech-havirov.cz, a můžete pak sami posoudit, zda pobyt ve středisku Tetřev stojí za to. Protože nechceme, aby z našich svěřenců vyrostli pouze draví, bezohlední jedinci zaměření jenom na úspěch a své vlastní pohodlí, pravidelně se účastníme charitativní sbírky Emil a Červená stužka. Pochopitelně se zapojují jak žáci, tak pedagogové. Pomáháme nejen s organizací sbírek, ale rovněž přispíváme malými finančními částkami, každý dle svých možností. Více informací naleznete opět na našich internetových stránkách http://www. outech-havirov.cz. To, zda má naše práce na poli environmentální výchovy nějaký význam a zda se nám, alespoň částečně, daří ovlivnit chování žáků a jejich vztah k přírodě, je velice obtížné zjistit, porovnat, či změřit. Ekologie není matematika. Přesto se vždy pokoušíme na konci prvního a druhého ročníku alespoň něco zjistit v anonymní průzkumu ekologické gramotnosti. Máme upřímnou radost z toho, že se stále najdou jedinci, pro které znamená výlet do přírody smysluplné využití volného času. Mgr. Alena Chytilová, Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613 Foto archív SŠ Havířov-Šumbark
11
PROMĚNY CO JE A KDE SE VZAL
ROPNÝ ZLOM Kniha Nejistý plamen obsahuje znalosti a myšlenky, které by měly patřit k solidnímu všeobecnému vzdělání. „Tuto knihu jsme začali promýšlet koncem roku 2005, sepsali v následujícím roce a vytištěna byla na Knižní veletrh roku 2007. Získala dvě ocenění včetně pro nás důležité ceny Petrolawards 07, stala se doporučenou četbou na několika vysokých školách a během roku byla rozebrána,“ říkají autoři v červnu 2008 – v předmluvě ke druhému, doplněnému a aktualizovanému vydání. K psaní této knihy se spojili dva lidé: český fyzik Martin Kašík, přebývající momentálně v USA, který se problematikou ropného zlomu (peak oil) zabývá řadu let, a geolog Václav Cílek, který se zde vrací ke svému původnímu oboru – ložiskové geologii energetických surovin. Díky laskavému svolení autorů se můžete v Bedrníku seznámit s ukázkami z Nejistého plamene. A možná vám to nedá a budete chtít o ropě, jakožto „metafoře současné civilizace“, a ropném zlomu vědět víc...
n Co očekávat od budoucnosti ...Na podzim roku 2007 se Martin Kašík na skok vrátil ze Syracuse do Prahy. Seděli jsme v hospodě a s velice smíšenými pocity jsme pili všech místních osobitostí zbavené europivo. Na jedné straně jsme měli radost, že kniha žije a funguje. Na druhé straně jsme ale byli velmi nepříjemně překvapeni, že události, které jsme sice v knize někdy v neurčité budoucnosti a tak trochu akademicky očekávali – tedy zdražování ropy, růst cen potravin, vysokou inflaci a znehodnocování úspor a penzijních fondů, už jsou tady a v reálném životě! A přitom uběhl sotva rok! Co očekáváme v červnu roku 2008? Především víme, že budoucnost sestává jednak z dlouhodobě působících trendů, jednak z jedinečných okamžiků – singularit. Trendy se někdy dají odhadnout předem, jindy jsou patrné až ve zpětném pohledu. Singularity, jako je hypotéková krize, pád dolaru nebo ničivý tajfun v Barmě, jsou téměř nepředpověditelné. Jako hlavní dlouhodobý trend vnímáme jev, který v samém závěru popisujeme jako pomalou vlnu zdražování energií, potravin a nerostných surovin. Tato vlna reaguje se zpožděním několika měsíců na růst cen energií, zejména ropy a je patrná až ve svém kumulativním účinku. Ochuzuje nižší a střední třídy a celkově působí ve směru stagnace.
Jenže v tomto složitém světě se nic neodehrává jednoduše průzračným působením jednoho trendu, ale spíš kaskádou singularit. V měřítku dalších měsíců může klidně splasknout uměle nafouknutá cenová bublina ropy, ale nebude to nadlouho a zase se došplháme k drahým energiím. Doopravdy nevíme, co bude dál – zda nepokoje a lidé v ulicích darmo protestující proti zdražovaní anebo pozvolná, osvobozující cesta úspor a nové šetrnější mentality...
n Naftu můžeš použít jenom jednou! Domníváme se, že další rozvoj civilizace závisí na třech skupinách faktorů. První z nich jsou sociální jevy spjaté s novou mentalitou, kulturou a spotřebou. Kultura v tomto pojetí představuje nejenom pěkný obraz nebo dobře napsanou knihu, ale určuje i to, kolik automobilů chceme mít a zda na dovolenou jezdíme na Šumavu nebo do Thajska, či jestli dáváme přednost tvrdým či měkkým formám náboženství. V širším pojetí se kultura týká vztahů mezi lidmi a národy, a tedy způsobu řešení ekonomických, etnických, náboženských a jiných konfliktů. Druhá skupina faktorů, která již začíná ovlivňovat dění na Zemi, je globální změna jako souhrn všech lidmi ovlivněných změn životního prostředí a klimatu, tedy záležitos-
HÁDANKA: KTERÝ AMERICKÝ PREZDENT ŘEKL TOTO? 1. „Musíme se vypořádat s nerovnováhou mezi poptávkou po energii a rychle se zmenšujícími zdroji. Jestliže budeme jednat dnes, můžeme ovlivnit naši budoucnost. Pokud jednat nebudeme, budoucnost bude ovlivňovat nás... Úspory jsou nejrychlejší, nejlevnější a nejpraktičtější zdroje energie...“ 2. „Je v našem životním zájmu diverzifikovat americkou energetickou základnu... Amerika je blízko technologickým objevům, které nám umožní žít životy méně závislé na ropě. Tyto technologie nám pomohou být lepšími správci našeho životního prostředí a také nám pomohou čelit závažné výzvě související s globálními klimatickými změnami.“ 12
Správnou odpověď najdete na konci článku.
tí jako je nejenom globální oteplování, ale také stále obtížnější dostupnost vody, častější a větší povodně a dlouhodobá sucha. Třetí skupinu faktorů, na kterých bude záviset další vývoj lidské společnosti, tvoří cena a především dostupnost energií. Růst spotřeby energie je úzce spjat s růstem hrubého národního důchodu. V této knize se hlavně zabýváme jevem, který se nazývá peak oil neboli ropný zlom. V podstatě jde o to, že těžba ropy a zhruba o dvacet let později zemního plynu dosáhne vrcholu a pak bude již jen klesat. Lidská populace však stále ještě roste a ekonomický růst stále stimuluje další poptávku po ropě jako zatím hlavním nenahraditelném zdroji energie. Všechny tři skupiny faktorů – mentální změna, životní prostředí a dostupnost energie – jsou těsně spjaty a ovlivňují se navzájem. Nepředvídatelně se prolínají a ovlivňují a jejich negativní dopady se během dalších 10–20 let budou s největší pravděpodobností navzájem zesilovat. Stárnoucí populace v ekonomicky vyspělých zemích a stále rostoucí počet radikálních hnutí po celém světě, proměňující se životní prostředí a rostoucí ceny energií vytvářejí potenciál pro velkou transformaci, krizi nebo tragédii, která ve svém konečném působení může být v pesimistickém scénáři srovnatelná se „světovou válkou“ a v optimistickém se zásadním postindustriálním přechodem.
n Minimalizovat bolest, která možná nepřijde Tato kniha však není o tom, zda ropa brzy dojde, či jestli hrozí drastická redukce lidské populace, ale o tom, že již v letech 2008–2020 můžeme očekávat vážné globální problémy spjaté s relativním nedostatkem ropy a jejími rostoucími a chaoticky fluktuujícími cenami. (Od prvního vydání této knihy se cena ropy více než zdvojnásobila, a to i s přihlédnutím k inflaci, přičemž ceny značně a nepředvídatelně kolísají a to i v průběhu jediného dne.) Domníváme se, že v měřítku dalšího desetiletí budeme jako společnost stát před zcela zásadními problémy, jako je zdražování dopravy a většiny surovin, rostoucí mezinárodní napětí a s tím související otázka kontroly ropných ložisek. Drahá energie znamená drahé potraviny (ceny prakticky všech potravin v roce 2007 a 2008 zaznamenaly celosvětový prudký vzestup) a podstatně větší náklady na získávání vody pro zavlažování i vody pitné. Za této situace se může stát, že většina světové populace bude moci dosáhnout – stejně jako za všech krizových situací před-
1/2009
PROMĚNY
∆ Výše objevených ropných zásob po dekádách za celý svět. Nejvíc ropy bylo objeveno v 60. letech, pak nálezů nových ložisek ubývá, přestože se používají lepší technologie a průzkum je nákladný. Peak oil vlastně znamená, že při průměrné životnosti ložiska 30–50 let bude po této době křivku objevů ložisek zhruba kopírovat křivka dostupnosti ropy na trhu a její spotřeba.
cházejících staletí – právě jenom na vodu, jídlo a nějakou střechu nad hlavou. Tato krize může znamenat ekonomický kolaps chudých států, avšak v bohatých státech může mít za příznivých společenských podmínek sociálně terapeutický efekt přechodu k promyšlenější a zodpovědnější postindustriální společnosti. Nevíme to a budoucnost je nejistá. Ropný zlom není v českém prostředí, na rozdíl třeba od USA, hlouběji reflektován, a o to nás může zasáhnout nečekaněji a bolestivěji. Hlavním motivem našeho psaní je minimalizovat bolest, která možná nepřijde. Nechceme děsit ani vytvářet katastrofické scénáře, to za nás dělají a udělají jiní. Víme, že naftu bude naše civilizace těžit možná celé další století a uhlí pravděpodobně ještě déle. Již v roce 1919 jsme si mohli přečíst v časopise Scientific American zprávu, že nafta brzy dojde. Zajímají nás věcné a kritické informace, kolik ropy vlastně máme, jak dalece se dá věřit odhadům světových zásob, proč řada zasvěcených odborníků, zejména vysloužilých ropných geologů, věří v existenci ropného zlomu či peak oilu a co to může znamenat. Snažíme se nepodlehnout ani povinně optimistické ideologii ekonomů, ani katastrofickým scénářům typu „velké vymírání lidstva“. Tato kniha vychází z rozsáhlého souboru více než tří set monografií, článků a internetových odkazů, jejichž výběr je uveden v závěru publikace. A protože o ropném zlomu i naftové geologii obecně existuje jen velice málo současných českých pramenů a zvídavý čtenář je tak odkázán na anglosaskou literaturu, uvádíme u specializovanějších termínů jejich anglické ekvivalenty. Knihu je možné číst jako skripta pro studenty geologie i jako netradiční ekonomickou či sociologickou studii o ropě, která propojuje svět přírody se sférou ekonomie a politiky. V tomto pojetí je ropa víc než nějaký nezbytný a nudný kapalný uhlovodík – ropa je hlubokou a zneklidňující metaforou současné civilizace.
n Na každého z nás 150 energetických otroků
1/2009
Podíváme-li se blíže, kde všude kolem nás je energie a k čemu všemu v našem životě a v přírodě slouží, brzy zjistíme, že je všude a za vším. U benzinové pumpy musíme naplnit nádrž, aby nás auto odvezlo do práce, na hory či na chatu. Dospívající syn se stále dožaduje dalších a dalších tužkových baterií pro svůj přenosný pře-
hrávač. Akumulátor laptopu potřebuje po třech hodinách dobít. Sprchujeme se vodou ohřátou v plynovém průtokovém ohřívači. Banán, který jsme právě snědli, urazil tisíce kilometrů, než se dostal na náš kuchyňský stůl. K výrobě ledu, který si s denní samozřejmostí přidáváme v horkých dnech do nápojů, potřebujeme mrazák. Stejně jako přístroje, které nám slouží, také každý živý organismus musí energii přijímat, aby mohl existovat, fungovat a přežívat. Nás lidi nevyjímaje. Tak jako všechny živé organismy získáváme energii ze zdrojů, které jsou nám k dispozici v našem okolí. Díky své schop-
nosti poznávat a učit se člověk postupně přišel na to, že si příjem energie může usnadňovat a vylepšovat. Prvním a zásadním objevem v energetických dějinách člověka byl objev užití ohně pro přípravu potravy. Naši dávní předci přišli praktickým poznáním na to, že na ohni upečený kus masa nejenom lépe chutná a lépe se kouše, ale také se lépe, rychleji a efektivněji tráví. Lidský organismus vydá na zpracování předem upravené potravy méně energie. Předzpracování potravy navíc umožňuje využívat zdroje, které by jinak nebyly lidským organismem stravitelné a využitelné.
DŮLEŽITÉ ÚDAJE 1| Barel je zhruba 160 litrů ropy (159 l). 2| Současná světová spotřeba ropy (2003–2006) je asi 84 milionů barelů za den (cca 86 milionů v roce 2007), tedy necelých 30 miliard barelů za rok. Pokud neporoste světová ekonomika ani moc rychle ani moc pomalu, tak v roce 2025 by měla být spotřeba podle těch nižších odhadů 120 milionů barelů denně neboli 43 miliard barelů za rok. V minulých několika letech spotřeba ročně rostla v průměru o 1,7 %; v uplynulých dvou letech byl o růst kolem 2 % a v příštích třech letech může být kolem 3 % či o něco víc. 3| Světové dostupné zásoby běžné, konvenční ropy jsou podle různých odhadů a výpočtů 1 000–2 200 miliard barelů. V této knize věříme vyššímu odhadu, ke kterému dospělo přes 60 studií zadávaných v posledních desetiletích. Jsou v něm započítány zdroje ověřené, část pravděpodobných, menší část možných i ty zatím neobjevené. 4| Podle různých scénářů máme tedy ropu na dalších 40–70 let, ale potíže se snižující se dostupností ropy a rostoucími cenami je nutné očekávat již v rámci příštího desetiletí. 5| Jedním z hlavních důvodů, proč ropa byla v posledních třiceti letech tak levná, je skutečnost, že 80 % v současnosti těžené ropy pochází z ložisek objevených před rokem 1973 a napojených na logistickou strukturu v podstatě vybudovanou před rokem 1980. Ropa byla uměle držena na nízkých cenách rovněž konkurencí mezi arabskými státy a pod tlakem americké administrativy. 6| Peak oil neboli vrchol těžby ropy či ropný zlom znamená, že v určitém bodě těžba začíná klesat, přestože jsou zásoby na další desítky let. V těchto letech začíná podle některých údajů klesat dostupnost ropy o zhruba 2 % ročně a zároveň poptávka stoupá o zhruba 2–3 %. 7| Většina zastánců peak oilu věří, že k němu musí dojít v letech 2008–2015. 8| V současné době spotřebováváme na každý objevený barel ropy mezi třemi a čtyřmi barely. Spotřeba ropy je tedy podstatně větší než rychlost nových objevů. V druhé polovině 90. let firmy v průměru ročně objevily jenom sedm miliard barelů nových zásob, neboli pouze přibližně jednu čtvrtinu spotřeby (paliva v globální nádrži ubývá).
13
PROMĚNY
Je zřejmé, že energie a její dostatek je důležitým základem našich životů, naší společnosti i civilizace. Pokud se nechceme vrátit k žvýkání syrového masa a nevařených kořínků, musí mít naše společnost k dispozici dostatek energie. V dnešní době naše civilizace spotřebuje a potřebuje energie skutečně hodně. Zkusme si spočítat, kolik to vlastně je na osobu. Na celém světě je přibližně 6,5 miliard lidí. Roční světová spotřeba energie je něco okolo 450 x 10+15 (0,450 trilionu) BTU (British Thermal Unit). Prostým dělením zjistíme, že každý člověk na Zemi spotřebuje v průměru okolo 69 milionů BTU ročně. Znamená to tedy, že v současné době je průměrná energetická spotřeba připadající na každého obyvatele této planety rovna přímé energetické potřebě zhruba dvaceti lidí. V ekonomicky nejvyspělejších zemích, kde je spotřeba energie největší, se počet imaginárních energetických otroků na jednoho obyvatele pohybuje někde kolem čísla 150.
n Získat energii stojí energii Z fyzikálního hlediska jsou všechny druhy energie ekvivalentní. Stejně tak jako můžeme měřit a porovnávat vzdálenosti, délky, výšky, šířky a obvody, podobně můžeme měřit a porovnávat různé druhy a formy energie. Všude kolem nás je spousta energie. Víme, kolik té které energie kde je a kde ji najít. Otázka téměř hamletovská ale je, jak se k oné energii dostat, jak ji odemknout a uvolnit. Jednoduchá odpověď neexistuje. Naše civilizace nashromáždila v minulosti nevídané znalosti ve fyzice, chemii a dalších přírodních oborech, které nám otevírají úžasné možnosti. Nové technologie boří zdánlivě nepřekonatelné bariéry nemožného. To vše je bezesporu nutnou podmínkou k úspěšnému přístupu ke zdrojům energie, ale nikoli podmínkou postačující. Žádný živý organismus si dlouhodobě nemůže dovolit vydávat více energie, než kolik jí přijímá. Lev musí z ulovené antilopy načerpat tolik energie, aby mu
ENERGETICKÁ NÁVRATNOST (EROEI) PRO RŮZNÉ DRUHY SUROVIN Ropa v počátcích těžby ................................................................................................................................100 Ropa v Texasu kolem roku 1930 ..................................................................................................................60 Ropa na Blízkém východě .............................................................................................................................30 Ostatní ropa .................................................................................................................................................10–35 Přírodní plyn .......................................................................................................................................................20 Kvalitní uhlí ..................................................................................................................................................10–20 Nekvalitní uhlí............................................................................................................................................... 4–10 Vodní elektrárny.........................................................................................................................................10–40 Větrná energie .............................................................................................................................................. 5–10 Solární energie ................................................................................................................................................2–5 Jaderná energetika ........................................................................................................................................4–5 Ropné písky ................................................................................................................................................max. 3 Bituminózní břidlice ............................................................................................................................ max. 1,5 Biopaliva (v Evropě) ................................................................................................... 0,9–4 (podle plodiny)
dovolila překonat dobu do příštího lovu. Stejný princip platí pro nás a naši civilizaci. Ať chceme, nebo nechceme, naše úsilí v získávání energie nás stojí určitou energii. Těžba surovin, výroba materiálů, vývoj nových technologií, stavba nových strojů a zařízení se bez energie neobejdou. Ropu je nutné čerpat, zpracovat a dopravit na místo spotřeby. Výroba a rozvod elektrické energie potřebuje vysoce sofistikovaná zařízení. V celkové energetické bilanci musí platit, že celková energie námi získaná musí převyšovat energii, kterou jsme do procesu investovali, neboli poměr energie získané k energii investované musí být větší než jedna.
n ERoEI Na veličině ve zkratce označované ERoEI nejspíš stojí civilizace. Tato zkratka znamená „energy returned on energy invested“, tedy podíl energie získané k energii vložené neboli energetická návratnost. Profesor politických věd Thomas Homer-Dixon v knize o kreativitě a obnově civilizací Obnovení popisuje historické cykly a uvádí, že základní veličinou, která
VELRYBÍ ZLOM Jen málokde vynikne povaha moderní doby a její závislost na ropě tak plasticky, jako když srovnáme velrybářský a kolomaznický průmysl s ropným. Představa, že k tomu, abychom mohli impregnovat boty nebo namazat nějaký stroj, potřebujeme nejprve zabít velrybu, je nám velice vzdálená. Velrybářský průmysl se v první polovině 19. století dostával postupně do krize. Velryb znatelně ubývalo a bylo stále těžší uspokojit poptávku. Ceny velrybího tuku a kostic rostly a přibližně od roku 1845 začaly podléhat značným výkyvům, typickým pro chaos způsobený nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. Během počátků ropného věku světem tiše procházel peak whale neboli velrybí zlom. Naštěstí pro naše předky i pro velryby byla ropa vysvobozením. Světlo v lidských příbytcích zůstalo a velryby si alespoň trochu oddychly. Podobně také poslední zbytky anglických lesů, které i dnes pokrývají stále jen 4 % plochy Anglie, zachránil objev kamenného uhlí. Vyčerpaná uhelná ložiska později nahradil zemní plyn a ropa ze Severního moře. Od té doby panuje jakýsi skrytý optimismus, že až dojde ropa, objevíme nějaký nový, ještě lepší zdroj energie. Tohle je velice závažná otázka, protože důvěra v automatický energetický pokrok (neviditelnou, inteligentní ruku pokroku a trhu) ovlivňuje naše postoje ke „konci ropy“. Může za nimi stát obyčejná zaslepenost, stejně jako, zejména v anglosaském prostředí, duch luteránského chorálu, že „Bůh spravedlivé zahynouti nenechá“.
14
stojí za vzrůsty a pády civilizací je právě energetická návratnost. Tento pojem se původně koncem 60. let začal používat v ekologii při studiu ryb, kdy Charles Hall a další badatelé se zabývali tím, zda se rybám vůbec vyplatí plavat tisíce mil, aby našly o něco víc potravy. Charles Hall se 35 let zabývá energií a systémovou ekologií. Je autorem sedmi knih a je autorem či spoluautorem více jak dvouset vědeckých publikací. Jedním z jeho největších přínosů je právě zavedení a rozpracování pojmu a konceptu energetické návratnosti (ERoEI). Tento vskutku jednoduchý, ale při tom názorný pojem pomáhá systematickým a rigorózním způsobem pochopit skutečnou úlohu energie v systémech, jakými je například i naše lidská civilizace. Již od časných osmdesátých let Hall a mnozí jeho další kolegové a studenti varovali, že naše společnost, která je závislá na fosilních palivech, spíše dříve než později narazí na limity, které bude obtížně zdolávat. V době objevu ropy byla její energetická návratnost asi 1:100, ale tím, jak docházelo k vyčerpání mělkých a bohatých ložisek, se postupně posouvala k poměru 1: 30 pro bohatá arabská ložiska a odtud až k poměru 1:10 pro nová ropná ložiska, ale jen 1:2 až 1:3 pro bohaté partie kanadských ropných písků. Jinými slovy: získat energii dnes stojí stále víc energie. A protože v celosvětovém měřítku získáváme 88% veškeré energie z ropy, plynu a uhlí, tak i kdyby nerostla spotřeba, tak porostou emise skleníkových plynů. To je kromě očekávaných potíží při zásobování ropou hlavní důvod, proč se obracíme k jiným zdrojům energie zejména k jaderné, solární či větrné energetice a biopalivům. Poměr vložené a získané energie nám rovněž umožňuje zaujmout realistické stanovisko k novým, nekonvenčním zdrojům energie. Nejlepší hodnoty energetické návratnosti (ERoEI), okolo 60 až 100, měla snadno přístupná ropa v počátcích ropné éry v druhé polovině 19. století. V současnosti se energetická návratnost ropy pohybuje v rozmezí okolo 10–35 a nejpříznivější je u starších, s nízkými náklady objevených a dosud těžených arabských ložisek (30). Na druhé straně je energe-
1/2009
PROMĚNY
≈ Těžba ropy v širších souvislostech – záblesk a dost! » Vrtné plošiny patří mezi špičkové technologie, které lidstvo vyvinulo, srovnatelné s kosmickým programem.
lování, ale také, a to zejména, cena za změnu hydrologických režimů na pevnině, a dokonce i oceánského proudění. Tato cena neustále vzrůstá, i když se nám to nechce často věřit.
n Portfolio energií
tická návratnost etanolu vyrobeného z kukuřice v Evropě v nejlepším případě pouze mírně nad hodnotou 1, neboli je jen velice málo energeticky výnosná.
n Energie, kterou dnes využíváme, je velice levná
1/2009
Velmi dobrý lidský výkon je 100 W. Znamená to tedy, že za 10 hodin můžeme očekávat, že bude vykonána práce okolo 1 kWh. Může to být například elektrická energie získaná poháněním domácího elektrického generátoru připojeného ke kolu. Za 1 kWh elektrické energie zaplatíme ČEZu zhruba 3,50 Kč (rok 2008, obvyklá cena pro domácnost). Za hodinu nekvalifikované lidské práce (šlapání na kole) zaplatíme 50 Kč, tedy za 10 hodin 500 Kč, neboli zaplatíme 500 Kč za 1 kWh generovanou přímou lidskou prací. Tedy poměr cen energie v podstatě zadarmo dodané ČEZem a vyrobené svépomocí je minimálně 1 ku 150 (průměrný lidský výkon je spíše nižší a cena 1kWh elektřiny je také o něco menší). Energie, kterou dnes využíváme, je opravdu velice levná. Podobný výpočet platí pro energii z jednoho litru ropy: energie obsažená v jednom litru ropy je cca 39 000 BTU neboli cca 10 kWh energie. Za litr benzinu zaplatíme cca 33 Kč neboli za 1 kWh přibližně 3 Kč, což je stále ještě méně, než zaplatíme za stejné množství elektrické energie. Energie, kterou kupujeme a spotřebujeme ve formě benzinu, je v porovnání s lidskou prací ještě levnější než energie z elektrárny, minimálně 1 ku 200. Promítněme si tento údaj do historie. Postavit Cheopsovu pyramidu, gotickou katedrálu nebo náš Karlštejn by i dnes byl problém, natož v dobách, kdy energie stála padesátkrát až stokrát více než dnes. Značná část středověké pokory, ale i moderní sebedůvěry či arogance, plyne z cen a dostupnosti energie. Moc řady pravěkých a starověkých říší byla postavena na několika jednoduchých mechanismech kontroly a akumulace energie a na energetických úsporách a ziscích, jakými byly lodní doprava či výkonné zemědělství. Energetickou revolucí bylo
například v 9.–10. století zavedení čínského vynálezu – koňského chomoutu, který na rozdíl od udidla dokázal plně využít koňskou sílu. Historie a archeologie energetických toků zná podobných triků celou řadu...
n Nejhloupější období v dějinách Z hlediska životního prostředí a podoby klimatu bude možná jednou období mezi lety 1950 a vrcholem těžby ropy označeno jako nejhloupější období v dějinách lidstva. Spalováním fosilních paliv a vypouštěním oxidu uhličitého do atmosféry jsme změnili a dále měníme klima celé planety. V mnoha případech k tomu nemáme žádný jiný důvod než ten, že automobilem jen tak těkáme z místa na místo. Jindy vozíme máslo z východu Evropy na západ Evropy a ze západu Evropy na východ proudí výrobky z másla dovezeného z Nového Zélandu. Potraviny cestují stovky a tisíce kilometrů, než se dostanou na náš stůl (na jednu kalorii v potravinách spotřebujeme až deset kalorií fosilních paliv). Příliš rychlá spotřeba ropy ve všech sférách našeho života nás vystavuje přílišné závislosti. Cena, kterou už platíme a budeme platit stále více a více, je nejenom cena za globální otep-
Jako společnost se nalézáme na technologickém rozhraní. Víme již, že musíme investovat do úspor energie a do náhradních zdrojů, kterými mohou být uhelné elektrárny druhé generace, jaderná energetika v kombinaci například s vodíkovými články, biopaliva či sluneční kolektory. V současné době není jasné, kudy se bude ubírat hlavní proud energetických technologií. Společnost, která zvolí špatně, za to bude platit dalších dvacet let, protože investice do nových plynovodů, elektráren atd. se pohybují v řádu až několika Temelínů. Dochází proto k paralelnímu rozvoji několika různých směrů výroby energie. Předpokládáme, že bude docházet k dvojí diverzifikaci zdrojů: První cestu můžeme nazvat široké portfolio energií. S poklesem dostupnosti a významu ropy se nezačne uplatňovat jeden velký náhradní zdroj, ale celá skupina náhradních zdrojů... Druhá cesta se bude týkat navzájem se doplňujících energetických zdrojů velkých monopolních výrobců a malých soukromých elektráren pro jeden dům či jednu vesnici. Pochopitelně platí, že nejlepší energie je ta ušetřená.
n Ekonomika cesty dolů Je ropný zlom pro naši civilizaci něčím diametrálně odlišným od desítek podobných zlo-
15
PROMĚNY
mových situací v minulosti? Je to něco úplně nového, co tu ještě nebylo? Odpověď je ano i ne. Jsou tu dva nové prvky, které nám dovolují označit ropný zlom v dlouhé lidské historii za situaci unikátní. První je globálnost problému. Globalizace, provázanost dnešního finančního a obchodního světa, zasahuje všude a všechno. Nálepkou globální lze označit skoro všechno od ropy až po potraviny. Globálními se staly také změny životního prostředí, znečištění a některé klimatické signály. Druhým unikátním prvkem je, že jsme nahlédli za oponu současnosti. Víme o blížícím se problému i o jeho velikosti. Do určité míry dokážeme posoudit jeho závažnost. Také se můžeme a snad i umíme poučit z historie, kde jsme nashromáždili nevídanou škálu znalostí a poznatků o všech možných výhrách i prohrách lidských společností po celém světě. Máme nevídané technologie a armády vědců a techniků. Ropný zlom nám říká jen to, že ropy bude jednou méně a méně, a bude třeba hledat alternativní řešení. Dnešní ekonomika neumí uspokojivě řešit situace v době recese a deprese. Celá ekonomie je postavena na axiomu pozitivního růstu. Nemá žádné rozumně použitelné a vyzkoušené mechanismy, jak si poradit s dlouhodobým poklesem a podle jakých pravidel řídit klesající ekonomiku. Jiné omezení dnešní ekonomiky volného trhu spočívá v krátkodobosti. Smithova ekonomika volného trhu není schopna
směrovat s předstihem dostatečné množství kapitálu do nových, časově vzdálených energetických projektů. Energetická návratnost je klíč k odpovědi. Přestože cenové signály trhu již indikují problémy ropného zlomu, jsou investice do obnovitelných energií i do zavedených jaderných technologií nedostatečné. Kapitál podléhá sezonním a víkendovým přesunům, místo aby byl koncentrován na systematické a dlouhodobé investice v oblasti alternativních energií a jaderné fúze. Ropa stále nabízí nejvyšší energetickou, a tudíž i finanční návratnost, a kapitál tak jde s proudem a tvrdohlavě zkouší své štěstí v této osvědčené oblasti. Volný trh je tu proto, aby vytvářel zisky, a nikoli proto, aby zajišťoval a řešil budoucí energetické potřeby naší civilizace. Návratnost investic do nových technologií i do nukleárních technologií je dlouhodobá. Čas je komodita, která v tomto scénáři volného trhu bude dříve či později chybět. Až investice do ropy nebudou dostatečně návratné, kapitál zdraží a bude málo času na vývoj a zavádění nových energetických technologií. Nelze se ani slepě spoléhat na naši invenci. Lidská vynalézavost je skutečně obdivuhodná. Nikdy jsme však nevymysleli energii. Jen jsme se její různé formy kolem nás naučili velice chytře využívat. Nejoptimističtější odhad doby, kdy dojde k ropnému zlomu, je rok 2035. V nejlepším pří-
DŮLEŽITÉ MYŠLENKY Budoucnost je vždy nejasná a nemůžeme a nechceme ji předvídat. Bude se ale určitě hodně lišit od dnešního života. Místo toho jsme se pokusili shrnout základní rysy hypotézy ropného zlomu, abychom dřív rozeznali její příznaky a do určité míry se dovedli připravit na čas změn. 1| Domníváme se, že i přes veškeré nejistoty je hypotéza o ropném zlomu či konci levné nafty reálná. V moderním pojetí se o ní hovoří zhruba od roku 1990, ale za její počátek můžeme považovat článek Colina J. Campbella a Jeana H. Laherrèra „The end of cheap oil“ z březnového čísla časopisu Scientific American z roku 1998. 2| Vrchol těžby následuje se zpožděním několika desetiletí po vrcholu objevů nových ložisek. V globálním prostředí to byla první polovina 60. let, kdy bylo objeveno nejvíc ropy na světě, a od té doby výše zásob nových ložisek dekádu po dekádě klesá. 3| V krátkodobém měřítku zhruba deseti či více let neexistuje za konvenční ropu žádná náhrada. 4| Alternativní zdroje energie, jako jsou větrné elektrárny, sluneční kolektory, jaderná energetika, spalování uhlí, biopaliva a nekonvenční zdroje ropy, nedokážou levnou ropu rychle a účinně nahradit. Vývoj nových technologií, zejména jaderné fúze, je pomalejší, než se čekalo, a tyto technologie nejsou zadarmo. Techno-optimismus není zcela na místě. 5| Za současné technické situace a v dlouhodobějším měřítku dokáže spotřebu ropy do určité míry snížit a nahradit jenom portfolio různých úspor a náhradních zdrojů, jejichž charakter bude odpovídat podmínkám určité země či určitého regionu. 6| Je důležité budovat solidární informovanou společnost, jejíž členové si navzájem pomáhají, a ne sklouznout do kompetiční společnosti se vzájemným ničením. Globální vývoj však směřuje k hyperkompetiční společnosti. 7| Je vhodné mít připravené jak globalizační, tak deglobalizační strategie. Ty první souvisí s energetickými kvótami pro jednotlivé regiony či země a dálkovým transportem energií, důležitých surovin a informací; ty druhé s tvorbou regionů, které budou méně závislé na dovozu potravin a vody a budou schopné z místních zdrojů vytvářet podstatnou část potřebné energie. 8| Ropný zlom pravděpodobně urychlí příchod změny klimatu, protože k výrobě poměrně malého množství nafty bude nyní zapotřebí relativně mnoho uhlí či ropných písků, a to povede ke zvýšení produkce oxidu uhličitého. Energetická návratnost obecně klesá. 9| Nejhorší možný scénář je synergický, ve kterém se kombinuje drahá ropa, klimatická změna, stárnoucí populace a politická radikalizace. Rovněž se dá očekávat zchudnutí části obyvatelstva, které „dosáhne“ jenom na základní potraviny, vodu a bydlení.
16
padě máme necelých třicet let, abychom se na tento fenomén připravili. Na první pohled se to zdá hodně, ale když si uvědomíme, že například postavení jaderné elektrárny trvá minimálně patnáct let, tak času není nazbyt. A nejde jen o jaderné elektrárny. Ke zmírnění dopadů ropného zlomu je nutno udělat předem daleko více. Celá struktura naší civilizace se točí kolem levné ropy a levné a snadné dopravy. Potraviny putují tisíce kilometrů, předtím než se dostanou na náš stůl. Existence měst se svými vzdálenými obytnými satelitními předměstími je možná jen díky levné individuální dopravě. Enormní objem zboží je přepravován mezi kontinenty. Globalizace ekonomiky je z velké části výsledkem levné dopravy na velké vzdálenosti. Bude třeba postupně nahradit osobní i nákladní automobily za nové s menší spotřebou, přizpůsobit města, rozšířit veřejnou dopravu, vrátit se zpět k většímu využívání místních zdrojů včetně potravin. To nelze udělat přes noc administrativním rozhodnutím. Cena za váhání bude veliká.
n Přechod k postindustriální společnosti Pro industriální společnost byl charakteristický důraz na hrubou „sílu strojů“, v postindustriální společnosti se víc jedná o informace a účinnost. Stroje mají být hlavně chytré a nejenom silné. Výkonnost klasické industriální společnosti se měřila tunami oceli a uhlí na hlavu, úroveň postindustriální společnosti se spíš dá měřit cenou zboží připadající na určité množství spotřebované energie, tedy intelektuálním vkladem. V industriální společnosti šlo o bohatství vyjádřené v penězích a konzumní spotřebu, v současné společnosti začíná být důležitý rozvoj osobnosti, kreativita, životní zkušenosti a jevy související s udržitelnou spotřebou, feminismem, ekologií a novými duchovními formami („Ty jsi fakt ještě nebyl v Tibetu?“). Nedostatek ropy či alespoň nedostatek levné ropy jako určitá forma „ctnosti z nouze“ může v bohatších státech urychlit rozvoj postmaterialismu a vznik nové, možná ekologicko-duchovní kultury. V tomto pojetí může mít peak oil charakter náročného, ale snesitelného přechodu k méně plýtvavé a poněkud zodpovědnější společnosti, i když se to tak při pohledu na dorůstající generaci s výraznými hédonistickými prvky (být v klidu a užít si) nezdá. Václav Cílek, Martin Kašík: Nejistý plamen. Průvodce ropným světem. Druhé doplněné a aktualizované vydání. Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2008. Texty z publikace vybrala a upravila Hana Kolářová Obrázky, grafy a foto archív Václava Cílka ROZLUŠTĚNÍ HÁDANKY: Výrok 1. pochází z televizního projevu Jimmyho Cartera 18. dubna 1977; výrok 2. z projevu George Bushe o stavu Unie v lednu 2007.
1/2009
NÁZORY ANKETA
ZKUSME SI PŘEDSTAVIT SVŮJ BĚŽNÝ DEN BEZ ROPY... Na otázky Bedrníku k tématu ropný zlom odpověděli: Václav Cílek, původně se věnoval ložiskové geologii energetických surovin, nyní ředitel Geologického ústavu AV ČR. Autor a spoluautor řady knih, mimo jiné Nejistého plamene věnovaného ropnému zlomu. Mgr. Jaroslav Pavlica, vedoucí odborný referent – specialista se zaměřením na obnovitelné zdroje energie a energetickou efektivnost, odbor udržitelné energetiky a dopravy Ministerstva životního prostředí. Milan Smrž, viceprezident Evropského sdružení pro obnovitelnou energii, předseda národní sekce – Eurosolar.cz. Ing. Mgr. Jana Tesařová, vystudovala veřejnou ekonomii a humanitní environmentalistiku. Pracuje v Ekologickém institutu Veronica jako ředitelka Centra Veronica Hostětín. Vladimír Vácha, t. č. zaměstnán jako tiskový mluvčí, absolvent Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
1/2009
Co si představujete pod pojmem ropný zlom – peak oil? Václav Cílek: Ropný zlom je datum vyjádřené jako kalendářní rok, během kterého produkce ropy nezadržitelně klesá. Dá se vyjádřit pro jednotlivá ložiska, ropná pole, státy nebo celý OPEC. Pokles těžby může být rychlý, ale také mít charakter jen mírně klesající ploché křivky. Většina velkých ložisek se po peak oilu nějakou, třeba i dlouhou dobu drží, ale pak náhle těžba padá. Jaroslav Pavlica: Peak oil (ropný vrchol) lze charakterizovat jako okamžik, kdy světová těžba ropy (nebo i těžba jednotlivého ložiska či státu) dosáhla svého maxima a od kterého produkce ropy vstupuje do fáze poklesu. Zdroje ropy (ale i jiných fosilních paliv) nejsou obnovitelné a jejich těžba v okamžiku, kdy bude vytěžena přibližně polovina světových zásob, musí z geologických důvodů nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu, po čemž začne klesat. Milan Smrž: Peak oil se definuje bod na časové ose, od něhož se začne snižovat těžba surové ropy. Většinou se tomu rozumí tak, že od té chvíle se začne nedostávat ropy. Je zřetelné, že to platí pouze v případě stále rostoucí, případně stejné poptávky. V současné době, kdy se těžba díky ekonomické recesi snižuje, to po jistou dobu platit nemusí. Snižování těžby je principiálně ale nevyhnutelné. Zda to ohrozí poptávku, je otázkou našeho rychlého jednání ve věci alternativních pohonů – především elektromobilů, regulace dopravy (diferencovaný „roadpricing“) a racionalizace ekonomických okruhů. Podle dvou primárních studií (ASPO a EWG) a jedné metastudie dochází k peak oilu v těchto letech, (EWG tvrdí, že byl v roce 2007). Podle EWG se bude od roku 2007 snižovat těžba o 3 % ročně, což znamená 30 % za deset let. To povede ke změně současného způsobu života, a to ať řízené – regulace, nebo neřízené – chaos, násilí, válka. Jana Tesařová: Stručně řečeno – zásoby ropy nejsou nekonečné. Za poslední více než století lidé obrovsky zvýšili průmyslovou i zemědělskou výrobu, a to zejména díky čerpání fosilních zdrojů – ropy, plynu, uhlí. Jejich vyčerpatelnost či alespoň zvyšující se technickou a ekonomickou
náročnost těžby zbývajících ložisek přiznávají i samotné těžařské společnosti. Co všechno je potřeba změnit – zkusme si představit svůj běžný den bez ropy… Vladimír Vácha: Jedná se o okamžik, kdy těžba ropy v dané lokalitě dosáhla svého maximálního vrcholu a od tohoto okamžiku začíná produkce klesat, až k úplnému vyčerpání daného ložiska. Myslíte, že současná ekonomická krize souvisí s narušováním ekologické rovnováhy na Zemi? Proč? Václav Cílek: Současná ekonomická krize je, myslím, nemoc, která upozorňuje, že něco se světem je v nepořádku. Mám pocit, že se od nás nečeká další nalévání peněz do ekonomiky, abychom nemuseli nic měnit a nějak se z toho dostali, ale změna postojů. Řekl bych, že budeme okolnostmi dotlačeni vážně se zabývat otázkami, jako je hromadění majetku, spotřeba energie a vztah k sociální i přírodní ekologii obecně. Jaroslav Pavlica: Nemyslím si. Současná ekonomická krize je podle mého názoru způsobena především aplikací zastaralého ekonomického systému na současný stav společnosti. Milan Smrž: Oba tyto procesy jsou spolu obecně nerozlučně spojeny, již proto, že se odehrávají v jednom prostoru, v jednom čase a s jednou lidskou posádkou Země. Konkrétně – expanze kapitálu především do míst s nižší občanskou a spotřebitelskou obranou (nejenom rozvojových zemí, ale i třeba bývalých středo- a východoevropských zemí EU) vede k ničení lokáních ekonomických a biologických cyklů. Působení je samozřejmě i opačné, to zřejmě brzy přijde – následky klimatických změn budou metlou ekonomického systému, který je spustil. Ještě je třeba dodat, že naše chování je v mnohém velmi stejné jako bylo před tisíci lety. Pouze naše možnosti a naše odpady jsou dnes nesrovnatelně horší a trvalejší. Naše klacky jsou dlouhé tisíce kilometrů a naše odpady nezetlejí v trávě během dvou let, ale musí se některé uskladnit na stovky tisíc let. Ruce, co drží klacky a pohazují odpady, řídí mozek, zcela stejný jako před tisíci lety.
Jana Tesařová: Jednou z příčin ekonomické krize je konzumní způsob života. Hlavní ukazatel naší ekonomiky, hrubý domácí produkt, oslavuje stavbu dálnic, ale neukazuje například ztráty na životním prostředí či kvalitu života. V honbě za spotřebou a kvantitou vzniká rizikový finanční systém a zadlužení společnosti. Je teď dobrá příležitost mluvit o alternativách, které navrhují environmentální ekonomové, o důrazu na místní ekonomiku a kvalitu života. Vladimír Vácha: Současná ekonomická krize je dle mého názoru důsledkem globalizace trhu a poklesem soběstačnosti lokální výroby a spotřeby. Globalizovaný trh tak na sebe váže mnohem širší území, na kterém se případné změny projevují daleko rychleji a v mnohem větší míře. Jak vy sama, sám reagujete na dramatický vývoj ve světovém hospodářství? Utrácíte, nebo přemýšlíte, jak se chovat jinak? Václav Cílek: Kdo nepřemýšlí o tom, jak se chovat, je jako veverka, co si na zimu nepřipravila žádné oříšky. Ty „oříšky“ jsou dvojího typu – nová řešení a postoje a pak zcela praktické záležitosti, jako je zahrádka nebo náležení k sociální síti či návrat k širší rodině. Jaroslav Pavlica: Na současný vývoj ve světovém hospodářství zatím nereaguji. Milan Smrž: Snažím se tak chovat celý život. Neutrácím, nepoužívám auto, jsem vegetarián po větší část svého života, nepřetápím byt, zhasínám, centrálně vypínám spotřebiče, volný letní čas tábořím v Českém lese, kde se koupeme v potoce a jídlo vaříme na ohni z odpadního dřeva. Za posledních deset let jsem (mimo rozvojovou spolupráci v Zambii, kam se jinak rozumně dostat nelze) letěl pouze jednou, když jsem dostal cestu za přáteli do Istanbulu jako dárek ke svým kulatinám – to odmítnout nelze. V rámci nevládních neziskových organizací se snažím pracovat nezávisle, a proto neberu žádné granty od státních či polostátních institucí a podniků. Jana Tesařová: Určitě přemýšlím nad změnami, s ohledem na nejbližší léta i vzdálenou budoucnost. Vlivy krize jsou vidět všude – na úrovni firem, organizací, oborů, regionů, států, světadílů… Jsem velmi zvědavá, kam nás současná situace posune. Snad přinese i pozitivní změny chování a napomůže prosazení úsporných a ekologicky šetrnějších technologií. Vladimír Vácha: Jsem přesvědčen, že jednotlivec nemá v současném globalizovaném prostředí příliš šancí jakkoliv se ze svého prostředí vymanit. Proto nad svým chováním nepřemýšlím v důsledku ekonomické krize, ale v důsledku toho, jak jsem nebo nejsem schopen ovlivňovat své bezprostřední okolí a jak se mé chování na tomto okolí případně podepíše.
17 Připravila Hana Kolářová
NÁZORY
OSOBNÍ RECEPT NA KRIZI? TŘEBA DOWNSHIFTING Žijete podle svých snů, nebo jako oživlá mrtvola kráčíte noční můrou moderního konzumu? Novinářka časopisu The Ecologist Laura Sevierová objevuje příčetnost zpomalení. Tento text vyšel pod názvem Přeřadit rychlost ve společensko-ekologickém časopisu Sedmá generace (6/2008), který v tématu Nashledanou v pomalejších časech přiblížil historický kontext a různorodé projevy soudobého hnutí za pomalý život.
n Záměrná skromnost Co pro vás znamená kvalita života? To, co si koupíte, abyste se vyrovnali Novákům? Nebo jsou důležitější čerstvý, čistý vzduch, lidé ve vašem okolí a život s menším množstvím stresu? Pro Jo Hampsonovou, někdejší vrchní velitelku policie v anglickém Thames Valley, to znamenalo vzdát se 85 procent platu, opustit zaměstnání a koupit malý podnik na výrobu uzenin a čokolády v Cumbrii. Po několika letech práce u policie vystoupala na vrchol své profese: „Byla to úžasná práce a velmi dobře placená — měla jsem obrovský rozpočet a řídila 500 lidí z pěti policejních stanic.“ Potíž byla v tom, že to začínalo zabírat celý její život. Odcházela z domu v sedm ráno a vracela se večer po deváté. Nezbýval čas na přátele, rodinu ani na utrácení vydělaných peněz. Několik dní před dovolenou musela napracovávat do půlnoci a po návratu z dovolené trvalo tři týdny, než zpracovala nastřádané úkoly. „Přísahala jsem si, už žádnou dovolenou,“ říká Jo. „Život je od toho, aby se žil, a já jsem ho doopravdy nežila.“
Kvalita jejího nynějšího života v Cumbrii je, jak říká, fantastická: „Nejsem ve stresu; žiju v úžasně přestavěné stodole na vysočině. Každý den se procházím po polích, bez ohledu na počasí, a říkám si, jaké mám štěstí.“ Po třech letech provozování udírny a zvýšení jejího obratu o 300 procent Jo se svým partnerem podnik prodala a založila organizaci Stepping Off, jež poskytuje poradenství napomáhající ostatním zpomalit či ubrat (downshift; v češtině je tomuto pojmu blízké slovo sebeomezování či dobrovolná, respektive záměrná skromnost – pozn. red .)
n Portrét downshiftera V té nejkrajnější podobě je downshifting často spojován s lidmi, kteří zcela odmítnou honbu za úspěchem a kariérou a zamíří na venkov třeba chovat prasata a slepice a usilovat o větší soběstačnost. Tento termín však pokrývá spektrum mnohem širší. Jednoduše řečeno, znamená prostě žít jednodušeji, zpomalit; nežít tak hekticky a přetíženě. Život se cení více než peníze a majetek – což obvykle znamená vyměnit část příjmů za více času a omezit množství kupovaných věcí. Jde o to
ČASOPIS 7.G – SEDMÁ GENERACE Společensko-ekologický časopis Sedmá generace vychází od roku 1991 s cílem kriticky sledovat vývoj moderní společnosti. Tematicky se soustředí zejména na ochranu životního prostředí, obnovitelnou energetiku, alternativní ekonomiku, biozemědělství, rozvojovou politiku či menšinovou kulturu, přičemž se snaží srozumitelnou formou zprostředkovat poznatky z přírodních, společenských i humanitních věd. Osu každého čísla tvoří hlavní téma, v němž podrobně přibližujeme nadčasovější jevy a trendy, nedávno kupříkladu greenwashing, Čindii, ekopsychologii, pomalý život nebo zelené bydlení. Mimoto 7.G pravidelně přináší profilový rozhovor s renomovanou osobností (z poslední doby např. Václav Bělohradský, Erazim Kohák či Ivan Hoffman), překlad z časopisu The Ecologist nebo knižní a filmové recenze. V letošním ročníku nově přibyl seriál eko-reportáží, rozbory spotřebitelských eko-trendů nebo nová hesla Abecedy prosperity Jana Kellera. Název časopisu, který do roku 1997 vycházel jako Poslední generace, je symbolický. Inspirováni Velkým zákonem Irokézů, jsme přesvědčeni o tom, že chceme-li jako lidstvo žít na této planetě ve spokojenosti a míru, musí naše jednání zohledňovat také potřeby našich potomků. A to i těch, kteří přijdou sedm generací po nás. Kontakt: Sedmá generace, Bratislavská 31, Brno 602 00. Tel. 545 214 431, e-mail:
[email protected], www.sedmagenerace.cz
18
převzít kontrolu nad vlastním životem a najít lepší rovnováhu mezi prací a žitím. Což pro různé lidi znamená různé věci. Většina lidí, kteří přicházejí na Join kurs Stepping Off – od úspěšných obchodníků a propuštěných ze zaměstnání po místní ženy uvažující o vlastním podnikání – se chce zařídit pro sebe, skoncovat s dojížděním a prací pro jiné. Jo se často setkává s lidmi unavenými ze soutěživého prostředí firem, kteří už mají dost zpronevěřování se vlastním hodnotám. Hlavním motivujícím faktorem je ale čas. „Čas je ten svatý grál,“ říká Jo. „To je to, co každý chce. Čas na odpočinek, na sebe, na užívání si života. Málokdo z lidí, s nimiž se setkávám, si vybírá všechnu dovolenou. Přitom chtějí mít větší časovou svobodu. Když jsem provozovala udírnu, pracovala jsem sedm dní v týdnu, ale protože to byl můj vlastní podnik, mohla jsem si udělat volné odpoledne, jít na ryby, a pak pracovat některý večer déle.“ Downshiftery nečeká ovšem žádná snadná cesta – musejí být často podnikavější než kdy předtím. Jak říká Tracey Smithová, která v roce 2005 zavedla Národní týden downshiftingu, „úspěšní bývají lidé, kteří si předem promysleli, jak se uživí. Vím o mnoha, kteří se přestěhovali do Francie, dostali se do krize, protože vyčerpali úspory a museli se vrátit.“ Proto lidi rozhodně odrazuje od stěhování, dokud si vše pořádně nerozmyslí. „Downshiftovat může kdokoli, ale radím vám: vyzkoušejte to nejdřív mezi vlastními čtyřmi stěnami.“ Ústřední myšlenkou celého étosu downshiftingu je méně nakupovat – ale namísto pocitu nedostatku „to musíte přijmout. Neříkat si ‚nemůžu si to dovolit‘, ale ‚tohle nepotřebuju‘,“ říká Tracey. „Jsou různé způsoby získávání věcí – můžete vyměňovat, vypůjčit si. Používám věci, dokud to jde. Máme všechno staré, ale funguje to. Není to podle poslední módy, zůstane mi tak ale víc peněz ve vlastní kapse.“
n Pomaleji a zeleněji Právě étos menší spotřeby sbližuje downshifting se zeleným hnutím. Stejně tak jako myšlenka „zařadit nižší rychlost“ jej spojuje s Pomalým hnutím (Slow Movement). Motto Tracey Smithové pro Národní týden downshiftingu zní „pomaleji a zeleněji“. Tyto dvě složky vidí jako neodlučitelně spjaté. „Lidé si neuvědomují, jak je zpomalení ekologické. Zpomalením se přestanete stále za něčím honit, naučíte se žít s méně věcmi a být vynalézavější.“ Manifest Týdne downshiftingu obsahuje snadné, prosté úkoly, jako například „vyhraďte si tento týden hodinu
1/2009
NÁZORY
času“ nebo „nakupujte místní produkty“. Downshifting tedy může být postupný, krok za krokem, spíše než z ničeho nic naráz přeřadit z pětky na jedničku. Jednou z těch, kdo se inspirovali Traceyinými myšlenkami, je i Natalie Yeatesová. Před patnácti lety žila Natalie v centru Guildfordu. „Jediné, co jsem ucítila, když jsem ráno otevřela dveře, byl kouř z aut,“ vzpomíná. Měla „šílenou práci v kanceláři a hypotéku“, po rozchodu s manželem se ale s dětmi přestěhovala na venkov do Wiltshiru. „Je to tu velmi pěkné, venkovské. Žijeme svůj sen. Ráno se tu můžete probudit a slyšet jedině ptáky nebo traktory.“ Před pár lety se setkala s Tracey a od té doby dělá jednu malou změnu za druhou (viz www.greeningup.blogspot.com). Natalie se teď živí domácí výrobou ekologických svatebních doplňků, a má tak více času na svoje děti (při našem rozhovoru jim právě připravuje zdravé a vydatné jídlo). „Jíme teď méně masa, ale lepšího, a nakupujeme ve vesnici v obchodě, kde jednou týdně vypomáhám.“ Cesta tam vyžaduje jen přejít pole a projít malou uličkou. „Je tu větší pocit komunity. Sousedé rádi pomohou — a všichni se tu zdraví!“
n K čertu s tím
1/2009
Ve výsledku je downshiftingový systém hodnot pro masovou konzumní společnost značně podvratný. Odmítá myšlenku, že ke štěstí je třeba získávat, shromažďovat, toužit po výrobcích, jako jsou krémy proti stárnutí, kabelky, co „musíte mít“, nebo druhý domov v zahraničí – bez ohledu na stále vyšší dluhy na kreditních kartách. Často se přitom jedná o věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Například výzkum společnosti Churchill Home Insurance ukázal, že 86 procent britských žen někdy nakoupilo oblečení, které jim od té doby stále leží ve skříni. To při průměrném počtu čtrnácti kusů obnáší 305 liber za rok a vyhození 12 810 liber za nenošené šatstvo v průběhu průměrného pracovního života. Downshifting se svým étosem menší spotřeby je tak vzpourou proti „normě“, podle které máme chtít stále víc – a proto i víc vydělávat, pracovat přesčas, drát se vzhůru po žebříku úspěchu bez ohledu na důsledky pro naše vztahy a zdraví. Je to přístup, který říká: „K čertu s tím! Tohle už nepotřebuju.“ V tomto smyslu je downshifting protilátkou proti horečce po majetku – affluenze, která zachvacuje naši společnost; termín označuje „bolestný, nakažlivý, sociálně přenosný stav přetížení, zadlužení, úzkosti a plýtvání zapříčiněný zarputilým chtěním stále víc.“ Detailně je rozpracován v knize Affluenza: The All-Consuming Epidemic (2001) od Johna de Graafa, Davida Wanna a Thomase H. Naylora. Victor Lebow, významný analytik amerického poválečného maloobchodnictví, shrnul krédo masové spotřeby takto: „Potře-
KREATIVNÍ ZPŮSOBY DOWNSHIFTINGU ¢ Udělejte si pořádek ve financích. Tato věc je naprosto klíčová. Sepište si svůj rozpočet a položte si otázku: „Kolik peněz potřebuji ke svému životu?“ Zjistěte, co potřebujete a jak k tomu přijít. Skoncujte s utrácením peněz, které nemáte – vhodné symbolické i účinné gesto je rozstříhat kreditní kartu. Rozlišujte mezi tím, co potřebujete, a tím, co chcete, a zamyslete se, zda se nemůžete obejít bez něčeho z toho „chtěného“. ¢ Nemusíte se přesouvat. Většina dowshifterů zůstává na místě a dokáže úspěšně změnit svůj život, aniž by se stěhovali. Žijete-li v přátelském prostředí, najít ten pravý způsob života je jen otázka času a energie, samozřejmě za předpokladu, že jsou k dispozici vhodné pracovní možnosti. Pokud se opravdu chcete přestěhovat na venkov, nemusíte hned prodávat stávající bydlení – proč si ho nejdřív nepronajmout a jen si to nevyzkoušet? ¢ Pracujte chytřeji. Zbavte se dojíždění, a pokud to jde, pracujte doma. Internet zásadně proměnil způsob práce, takže i v tomto směru je stále více možností. Nejsou ještě další možnosti, jak si z domova přivydělat? Co třeba prodávat domácí produkty nebo rukodělné výrobky (viz www.fler.cz)? ¢ Pryč s krámy. Zbavte se všech věcí zabírajících místo na policích a podlaze. Čím víc toho máte, tím víc je třeba uklízet a udržovat pořádek. Pokud něco nepotřebujete, někdo jiný možná ano. Seznamte se se sítí Freecycle (www.freecycle.org). ¢ Jídlo. Začněte si pěstovat vlastní, v květináčích nebo na zahrádce. Nakupujte místní produkty a vařte jednoduchá jídla z čerstvých, sezónních, pokud možno biopotravin. Máte-li dost místa, zauvažujte, zda si nepořídit vlastní slepice – zdroj vynikajících čerstvých vajec z volného výběhu. Kompost z potravinových zbytků vám poskytne kupu „černého zlata“ pro výsadbu v příštím roce. ¢ Zhodnoťte své schopnosti. Můžete nabídnout nějaké schopnosti nebo služby jako masáž, zahradničení, vaření nebo péči o děti? LETS (Local Exchange Trading System) je systém komunitně založených svépomocných sítí, jejichž členové mezi sebou vyměňují zboží a služby (viz www.letslinkuk.net nebo http://lets.ecn.cz).
bujeme věci spotřebovávat, obnosit, vyměňovat, vyhazovat, spalovat stále rychlejším tempem.“ Ve světě ztenčujících se zdrojů, klimatické změny a rostoucí populace je toto krédo šílenstvím. Kulturní historik Thomas Berry považuje dynamiku naší konzumní společnosti (tedy neomezený ekonomický růst) přímo za „největší patologii v dějinách“.
n Racionální reakce Downshifting je ale něčím víc než vzpourou proti hektickému konzumnímu stylu života. Je to racionální, konstruktivní způsob, jak znovu získat kontrolu nad vlastním životem. Downshifteři si uvědomují, že život nabízí víc než jen kolotoč konzumní kultury. A tím, že se tomu postaví, stávají se lidé žijící dobrovolně prost-
19
NÁZORY
ší život (na rozdíl od lidí v bídě nemajících na výběr) moderními hrdiny. Protože spotřebovávají méně, méně plýtvají a bývají citlivější k širšímu životnímu prostředí, mohl by být jejich způsob života ukazatelem pro budoucnost. Jeden z důvodů, proč není downshifting všeobecně nahlížen jako forma moderního hrdinství, je jeho zpodobnění v populárních médiích, jejichž existence je neodlučně spjata s množstvím prodaných výrobků a reklamy, kterou obsahují. Downshifting je proto obvykle prezentován jako prostě další z životních stylů, pro jehož provozování si můžete nakoupit spoustu užitečných věcí. Buď je to „Deset věcí potřebných pro downshiftování vašeho života“ – ačkoliv nakupování jistě není ta správná volba – nebo romantizující „Pořiďte si ve Francii venkovský statek svých snů“. Se vzrůstajícím počtem downshiftujících je však třeba toto hnutí brát vážně. V roce 2002 byl podle tržních analytiků společnosti Datamonitor počet downshifterů v Evropě odhadován na dvanáct milionů. Průzkum zveřejněný v roce 2003 Australia Institutem naznačuje, že v Británii downshiftovalo 20 až 35 procent dospělých ve věku od 30 do 59 let, s průměrným snížením příjmů o 40 procent. A nejedná se jen o zámožné či lidi středního věku, ale o skupinu procházející všemi věkovými i sociálními vrstvami.
n Všude okolo nás
n Naše evoluce
V USA měl downshifting (jinak zvaný též „dobrovolná jednoduchost“ nebo „prostý život“) pevnou pozici už v době, kdy se v polovině 90. let dostával do Evropy. Přesná čísla jsou sice nejistá, v současnosti se ale předpokládá, že každý dvacátý až každý čtvrtý Američan se rozhodl pro prostší, vyváženější styl života. V poslední době trend sílí i v Austrálii. Podle Australia Institutu tam downshiftuje téměř čtvrtina 30 až 59 letých. Ať je motivem pracovní přetížení, propuštění, nemoc nebo uvědomělé rozhodnutí pro ekologičtější způsob života, nové hnutí se šíří v masovém měřítku, jak dokazuje i rostoucí počet zemědělských trhů, místních výrobců, produkce slow food nebo „skutečného piva“ (real ale). „Ekologické vědomí“ nebylo nikdy větší. Podle nedávné zprávy společnosti Mintel je ve Velké Británii každý čtvrtý člověk „nadšený pro ekologii“ a velmi uvědomělý v otázkách životního prostředí. Téměř šest z deseti dospělých je pak ochotno změnit své chování, pokud si mohou být jisti, že to bude mít reálný dopad, že se na řešení podílejí i firmy, otázkami životního prostředí se efektivně zabývají místní úřady a vážně je berou i v zahraničí.
K tomu, aby se downshifting skutečně stal součástí hlavního proudu, vede ještě dlouhá cesta. Někteří lidé se ale domnívají, že pokud máme přežít a prospívat jako druh, je možná downshifting součástí evoluce — našeho přechodu od Homo sapiens k Homo sustinabilis. Jak poznamenává článek ve věstníku společnosti AXIS Performance Advisors z roku 2006, „od Charlese Darwina i vědců, kteří přišli po něm, víme, že tlak životního prostředí může uspíšit evoluční změnu. Právě teď tu máme jeden opravdu nebývalý případ tlaku prostředí: klimatickou změnu… Pokud máme přežít, musíme se kulturně vyvíjet“. Downshifting tedy můžeme vnímat jako doklad toho, že se lidská kultura vyvíjí udržitelným směrem. Downshifteři jsou lidé, kteří sami v tichosti mění význam slova „úspěch“ a kteří poté, co si uvědomili, že „co je moc, to je moc“, promysleli věci znovu od základu a začali vytvářet prostší způsob života, kterým lehčeji našlapují na stále křehčí zem. Z časopisu The Ecologist 11/2007 přeložil a zkrátil Štěpán Němec Zajímavé internetové odkazy: www.downshiftingweek.org, www.steppingoff.co.uk Foto isctock.com
UČITELŮM… POHÁDKA O RŮŽÍCH A MÝTECH Dcera mi na procházce položila záludnou otázku: “Tati na co myslíš?“ Odpověděl jsem, po pravdě, že na to, co řeknu učitelům základních škol na krajské konferenci věnované ekologickému vzdělávání. Její odpověď zněla, že si s tím nemám dělat starosti, že to nějak zvládnu improvizací přímo na místě. V mrazivém zimním dešti se mi pak připomenul jeden text Emanuela Frynty a v mé mysli se zjevil obraz Růžového paloučku, zajímavé přírodní lokality, která se nachází 7 km od Litomyšle. Je to mýty opředené místo, které se zapsalo významně do naší historie (ať již spravedlivě, nebo ne). Ve spojení s ním bych rád vyslovil čtyři přání určená učitelům. To aby jich nebylo jako sudiček, jde o přání, nikoliv o sudbu.
n Bílá hora, Bílá kniha, reforma a transsubstanciace
20
Růžový palouček byl podle Aloise Jiráska místem, na kterém se sešli čeští bratři, aby se rozloučili s vlastí před vynuceným odchodem do ciziny. Bylo to po Bílé hoře (1620), po porážce českého stavovského povstání. Následná protireformace znemožnila existenci Jednoty bratrské a mezi mnoha jejími členy učinila exulantem i významného českého učence Jana Amose Komenského. Traduje se, že Voskovec s Werichem měli ve své šatně velký plakát Komenský se loučí na Růžovém paloučku. Ten plakát si dokonce údajně vozili na své štace. Vyjadřovali se o něm neuctivě… jako o hovadině. Na tento obraz učitele národů vzpomíná také překladatel a básník Emanuel Frynta, připomíná Růžový palouček: „A na něm Komenský. Jak
také ne! Protože v tomhle panovala k nám dětem naprostá otevřenost. Za našich dob se Komenský docela veřejně pořád loučil s vlastí. Vidím ho, chudáka, s tou jeho nataženou rukou docela živě, jako by to bylo včera. Loučil se tenkrát všeobecně hodně i po domácnostech, natož ve školách. Nikdo nám sice nikdy nevysvětlil, proč se loučí, ale my jsme to ani nevyžadovali. Čeho se dítě nedovtípí! Alespoň tolik jsme věděli, že když se takový člověk loučí, jistě má pro to svoje důvody.“ Rád bych, aby dnešní učitelé mohli zaznamenat projevy přízně nejen od dětí, ale také ve škole a dokonce „po domácnostech“. Ti, kteří berou své učení vážně, vědí, že jde o jednu z nejnáročnějších lidských činností, jakou si lze představit. Přál bych učitelům, aby i ostatní věděli, že ty dva měsíce prázdnin si opravdu zaslouží a že pro prázdniny existují velmi opodstatněné důvody.
Důvody jistě měla také reformace. Nevím o nich mnoho. Ale přál bych učitelům, aby smysluplné důvody měla každá školní reforma. Či spíše jinak. Nepřeji učitelům už žádné reformy. Jak říká matematik Jiří Fiala, reforma je pouze změna formy, kdy podstata (substance) zůstane stejná. Podobně jako při reorganizaci. Obě slova označují akt na výsost úřední. Co se reformou nakonec promění, bývá nejisté. Téměř jisté je, že se změní úřední listiny, že přibudou další… reforma a její úspěch se přece musí (vědecky) doložit. Opraví se možná i pavilony, ubude dramatická výchova nebo historie, objeví se počítače a třeba čínština. Musí se pamatovat na vyloučení všeho, co v minulém období znamenalo nebezpečné porušení školních řádů. To vše s poukazem ke kvalitnějšímu vzdělání. S odkazem na Jiřího Fialu bych raději popřál učitelům odvahu k přepodstatnění (transsubstanciaci). Tím myslím umění osobní proměny. Proměny k zvládnutí dovednosti něco naučit, umění zaujmout tak, aby to bavilo nejen učitele, ale i jejich žáky. Aby učitelé zvládali to nejsložitější: …stávat se důležitými a milovanými osobnostmi v životě svých žáků. Na takovou proměnu své vlastní, niterné, podstaty je potřeba velkého úsilí a času. Také je nutné promýšlet smysl toho, co ve školní praxi činím. Tedy toho, na co zpravidla
1/2009
NÁZORY
není – pro samou reformu – čas. Přál bych učitelům tento čas proto, aby se dobře míněné Bílé knihy nestávaly osobními Bílými horami. Aby reformy nekončily prohranými bitvami a vyhořenými učiteli. Naopak bych si přál, aby učitelská duše byla posilována v touze poznávat labyrint světa a objevený ráj srdce předávat ostatním.
n O pravdě planých růží v kulturních polích Růžový palouček je zázračný. Zarůstá červenými planými růžemi, které po přesazení hynou a vzdorují po staletí vyplenění. Jsou to růže francouzské (Rosa gallica). Podle pověsti vzrostlé ze slzí modlících se bratří. Původně rostly na lesní mýtině. Les ustoupil polím. Růžemi porostlá louka však zůstala! Palouk růží byl nakonec dokonce ochráněn lidmi vysazeným parkem. Navzdory tomu, že se o něm říkalo, jak je zbytečný, že se vyskytuje v krajině jen tak, bez užitku, planě, jaká to „hovadina“(!), sám pro sebe, trnitý, původním žalem ovlažovaný. Oproti tomu bych chtěl upozornit na zapomenutou sílu příběhů, legend a mýtů, které v různých podobách a symbolicky, stále znovu a znovu osvěcují život. Pokud slouží opravdu svátku, ne manipulaci. Pokud umožňují duši obohacující pouť. Růžový palouček jako ještě ne zcela vymýcená mytologie. Přál bych učitelům, aby dokázali vedle mnoha objektivních údajů v „rozorané“ a pravidly kultivované a informacemi zahlcené školní krajině nacházet kouzlo jiných přístupů. Například právě v použití příběhů, kde místo hromadění přesných dat poskytujeme osvojovanému smysl. Smysl a vztah je nepočitatelný. Přál bych jim odvahu, aby se nebáli vystoupit mimo pole příliš „přehnojená“ metodikami. Objevit průrvy nejistě směřující k životodárnému obohacení školní praxe, k tvůrčí starostlivosti o rozkvetlé a druhově pestré louky poznání v zúrodněných polích znalostí jednotlivých vědních disciplín. Přilévat s opodstatněnou opatrností trošku svobody do školních řádů, byť by byly sebelepší a občas dokonce vytvořené společně se školáky. Toto přání sleduje cestu vskutku trnitou. Přál bych učitelům sílu k prožití takto nastíněného umění. K překonání mnoha překážek, které k němu vedou. Jsem přesvědčen, že toto umění utváří svobodnou školu. Proto je cesta trním důležitá. Neboť, jak víme z nejrůznějších lidských smyšlenek (z učebnic se to nedozvíme): neštěstí stihne toho, kdo chce tyto planě a svobodně rostoucí růže zcela odstranit.
n Tišiny míst, tišiny duše
1/2009
Růžový palouček je za lány vlnících se užitkových plodin, v zátiší. Je smířlivou tišinou světa. Snad právě proto jiná pohádka s tímto místem spojená vypráví o schůzce sedmi
králů, kteří zde, mezi květy, uzavřeli věčný mír. Když navštívíte toto místo, skutečně dýchá harmonií a klidem. Jak nalézt totéž v ruchu školy? Nabízí se ozdravný výlet za školu. Do přírody. Třeba společně s dětmi, kdy hluk jindy silných hlasů je pohlcován mlčící krajinou, loukami, lesy. Tam svoboda nabytá pohybem v „přirozeném“ tiší výkřiky jejích návštěvníků. Nebo se vypravit do krajiny osamoceně, z vnitřní potřeby. Vnímavá chůze krajinou je tišícím lékem duše. Přál bych všem učitelům, aby venku, ale i doma, s přáteli či sami, měli takový osobní, růžemi vonící, prostor. Při pobytu v něm by pak byli schopni načerpat sílu a nové osvěžující nápady. Přeji jim místo, kde by mohli stále obnovovat svou chuť učit.
tažlivé pro každého zvídavého člověka. Uchovat jistou míru tajemství i pro sebe, protože jen tak bude učitel neustále a rád korigovat své poznání na podkladě nových zkušeností. Nabyté znalosti a prožitky pak i jeho žáky zaujmou natolik, že i bez dozoru budou chtít samostatně řešit problémy, které jim jejich učitel naznačil a které na své pouti světem potkají. Růžový palouček je místem setkání, místem společné porady, místem společně sdílených svátků. To, co jsem přál učitelům, přeji také Sluňákovu a všem centrům ekologického vzdělávání sdruženým v Pavučině. Přál bych, aby to byla pavučina životní moudrosti zachycující „růžové paloučky“ ve škole i životě obce. Aby byl život okouzlován vzájemnou radostí a pochopením.
n Tajemství Růžový palouček je symbolem tajemství. Loučící se čeští bratři zde totiž měli, po svých motlitbách, zakopat zlatý kalich, ze kterého pili posvátnou krev. Jejich kalich nikdo nikdy neobjevil. Přál bych učitelům aby zvládli um, jak ponechat v jimi probírané látce tajemství. Protože právě ono je přece tím, co je tak při-
Mgr. Michal Bartoš, Ph.D. Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s., ředitel Promluva k učitelům základních a středních škol u příležitosti konání Krajské konference environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 20. listopadu 2008.
21
DIDAKTIKA
CÍL PROGRAMŮ ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY: ZMĚNA CHOVÁNÍ (2) První část stati o jednom ze zásadních témat environmentální výchovy: faktorech ovlivňujících, jak se lidé chovají k životnímu prostředí (proenvironmentální chování, environmentálně odpovědné chování) jsme otiskli v Bedrníku 2008/6. Autor Jan Činčera se věnoval vytvoření teorie programu, vztahům mezi učením a chováním a faktorům proenvironmentálního chování. V tomto čísle přinášíme dokončení článku – praktickým doporučením.
n Praktická doporučení pro tvorbu programu Pokud sdílíme názor, že to hlavní, o co jde v environmentální výchově, je změna chování, a současně přijmeme (byť s kritickými výhradami) výše popsaný model Hungerforda a Volkové, získáme několik doporučení, ze kterých můžeme vycházet při vymezení teorie programu i při koncepčních úvahách o naší práci. Ty nejdůležitější shrnuji do následujících bodů: n Preferovat programy komplexní před dílčími. Krátké několikahodinové programy mohou ovlivnit dílčí oblasti, ale nemají šanci obsáhnout všechny hlavní proměnné vedoucí k proenvironmentálnímu chování. Je proto efektivnější připravovat programy delší a komplexnější, třeba i v řádu měsíců a roků. Krátké programy mají smysl zejména tehdy, pokud se mohou stát součástí delších programů – např. komplexně zpracovaného školního programu environmentální výchovy. K tomu by ale učitelé měli své programy zpracovat tak, aby v dlouhodobém měřítku obsáhli všechny roviny proměnných a cíleně vedli žáky k proenvironmentálnímu chování ve všech oblastech. Pokud tento předpoklad neplatí, mají krátké programy jen malou šanci chování žáků ovlivnit. Pro střediska se zde tedy otevírají dvě stra-
22
tegie spolupráce se školami: buď se soustředit na delší a komplexnější programy a nabídnout školám „úplný servis“, nebo se soustředit na konzultační činnost, pomoc školám sestavit funkční školní program sestavený z aktivit vedených učiteli ve škole a z doplňujících aktivit realizovaných střediskem. n Dávat víc prostoru hlavním, a méně vedlejším proměnným. Přestože je důležité připravovat programy o tom, jak funguje příroda nebo třeba o kontrastu moderní výroby a tradičních řemesel, je třeba nezapomenout na hlavní proměnné ovlivňující chování žáků. Těmi jsou zejména n vztah k přírodě či ke konkrétnímu místu, schopnost vnímat jeho krásu a cítit se v něm dobře; n porozumění příčinám vzniku a důsledků určitého problému, tomu, jak souvisí s životem žáka, rozvinutí souvisejících výzkumných dovedností potřebných k tomu, aby žák mohl problém samostatně studovat; n porozumění tomu, jaké mají žáci možnosti problém zmírnit a rozvinutí souvisejících dovedností (nejlépe na konkrétním příkladě s viditelným efektem); n přesvědčení, že proenvironmentální chování má smysl. Propojení analýzy problému, kterou učiní žák, se souvisejícími akčními znalostmi a doved-
nostmi, které mají praktický výstup, je předpokladem, aby v dětech nezůstal pocit beznaděje ze složitosti problémů a vlastní bezmoci. n Promyslet časovou posloupnost. Pokud prezentovaná teorie platí, měli bychom se v programech nejprve zabývat vstupní rovinou proměnných, pak vlastnickými proměnnými a nakonec proměnnými vlivu. V ideálním případě bychom programy pro malé děti měli zaměřit na environmentální senzitivitu, potom přejít k ekologickým konceptům, na druhém stupni pak se zaměřit na analýzu vybraného problému a postupné rozvíjení souvisejících akčních znalostí a dovedností, které pak na střední škole či v posledních ročnících základní školy mohou přejít k právním a politickým akcím. V praxi nemůžeme vždy předpokládat, že např. děti na druhém stupni budou mít environmentální senzitivitu a porozumění ekologickým konceptům dostatečně rozvinuté, a bude proto asi často nezbytné těmito oblastmi začínat i v programech pro tuto věkovou skupinu. Protože ale nemůžeme čekat, že by si děti vybudovaly empatii vůči přírodě za pár dní, je velmi důležité se na tuto rovinu v programech pro MŠ a první stupeň soustředit, aby v pozdějších programech bylo na co navázat. n Nesoustředit se pouze na znalosti. Rámcový vzdělávací program pro 2. stupeň ZŠ bohužel vyvolává dojem, že podstatou environmentální výchovy je předávání znalostí o fungování přírody. Oproti tomu například standardy Severoamerické asociace pro environmentální výchovu pro srovnatelný stupeň škol dávají mnohem větší důraz na dovednosti potřebné k analýze problému i k jeho řešení. Bez rozvinutých dovedností budou ze školy vycházet žáci, kteří možná budou třídit odpad a vědět něco o životním prostředí, ale nebudou umět samostatně řešit složitější problémy a přijímat v nich adekvátní rozhodnutí. n Ověřovat funkčnost programu. Evaluace programu představuje zpětnou vazbu nezbytnou pro jeho vývoj a vylepšování. Dobrý program musí nějakou dobu zrát a k tomu je velice důležité mít podložené(i jinak než vlastními dojmy), do jaké míry se naplňují jeho očekávané výstupy v rovině učení, transferu či dlouhodobých dopadů. Většina publikovaných evaluací ukázala, že program v té či jiné oblasti výstupů nefunguje podle očekávání, ať již je příčinou chyba v jeho teorii, zpracování, provedení nebo nějaký jiný, vnější faktor. Evaluace nabízí možná někdy trochu kruté zrcadlo, ale odráží také poctivou snahu středisek o vytvoření funkčních a smysluplných programů, na rozdíl od často neoprávněných představ o funkčnosti nevyhodnocovaných programů.
1/2009
DIDAKTIKA
n Závěr Přestože výčet faktorů ovlivňujících proenvironmentální chování je stále předmětem diskusí a výzkumů, máme k dispozici model, o který je možné se alespoň částečně opřít. Pro školní koordinátory by se mohl stát východiskem pro přípravu školního plánu environmentální výchovy, pro střediska ekologické výchovy pak inspirací při přípravě propracovaných a komplexních programů. Odměnou za takové úsilí je vyšší šance, že naše pedagogické úsilí bude mít měřitelný dopad na chování dětí a v důsledku i na životní prostředí. Jan Činčera, Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Foto Petr Kutáček
n Literatura
1/2009
n EMMONS, Katherine M. Perspectives on Environmental Action: Reflection and Revision Through Practical Experience. Journal of Environmental Education, 1997, vol. 28, no. 1, p. 34-44. n HART, Paul; NOLAN, Kathleen. A critical analysis of research in environmental education. Studies in Science Education, 1999, iss. 34, p. 1-69. n HINES, Jody M.; HUNGERFORD, Harold R.; TOMERA, Audrey N. Analysis and synthesi of Research on Responsible Environmental Behavior: A Meta-Analysis. The Journal of Environmental Education, 1986-7, Vol. 18, Iss. 2, p. 1-8. ISSN 0095-8964. n HUNGERFORD, Harold R.; VOLK, Trudi L. Changing Learner Behavior Through Environmental Education. The Journal of Environmental Education, 1990, Vol. 21, Iss. 3, p. 8-21. ISSN 0095-8964. n MARCINKOWSKI, Thomas. Assessment in Environmental Education. In WILKE, Richard J. Environmental Education. Teacher Ressource Handbook. A Practical Guide for K-12 Environmental Education. Thousand Oaks: Corwin, 1997. P. 143-198. n NEGEV, Maya; SAGY, Gonen; GARB, Yaakov; SALZBERG, Alan; TAL, Alon. Evaluation the Environmental Literady of Izraeli Elementary and High School Students. The Journal of Environmental Education. Madison: Winter 2008. Vol. 39, Iss. 2; p. 3-20. ISSN 0095-8964 n NORTH American Association for Environmental Education. Excellence in Environmental Education – Guidelines for Learning (Pre K-12). Dostupné na http://www.naaee. org/npeee/learner_guidelines.php n W.K. Kellog Foundation. Logic Model Development Guide. Using Logic Models to Bring Together Planning, Evaluation, and Action. [online] Battle Creek: W.K. Kellog Foundation, 2004. [Cit. 2008-07-20] Dostupné na http://www.wkkf.org
ROPNÝ SVĚT Sdružení TEREZA realizovalo od září 2006 do srpna 2008 projekt Tři kroky k aktivnímu vyučování. Projekt pomáhal dvaadvaceti pedagogům z jedenácti pražských škol v zapojování aktivizujících metod do běžné výuky. Sdružení TEREZA poté vydalo na základě získaných zkušeností k projektu stejnojmenný manuál, který je nyní k dispozici učitelkám a učitelům (www.terezanet.cz). Z něj vám nabízíme ukázku – tři výukové hodiny na téma ropa (v manuálu kapitola Průmysl). Součástí manuálu je též CD, které obsahuje přílohy k výukovým hodinám. Autoři: Michaela Zelenková, Pavla Feřtová, Petra Šimonová Téma: ropa – ceny, výroba, budoucnost Věková skupina: 7. třída ZŠ – 2. ročník SŠ Charakteristika bloku: Blok se věnuje tématu ropy, na které nahlíží z různých pohledů. Hodiny na sebe navazují, první a druhou hodinu lze použít i samostatně. Třetí hodina je částečně shrnující, lze ji použít samostatně pouze v případě, že se žáci alespoň částečně orientují v problematice ropy.
n I. Úvod do ropného světa Co je to ropa, kde se těží, principy ropného trhu Cíle: Žáci definují pojem ropa a rozumí jeho obsahu. Určí a na mapě ukážou státy, kde se ropa těží. Na základě práce s textem analyzují příčiny každodenního pohybu cen ropy na trhu. Utváří si vlastní názor na pozitivní a negativní vlivy ropného průmyslu a formulují jej. 1. Asociační čtyřlístek (Poznámka: Tato evokace je zároveň evokací k celému bloku tří hodin) Uveďte téma celé hodiny tak, že se bude věnovat jednomu produktu, který v současné době každodenně ovlivňuje naše životy a to ropě. Rozdejte tužky a papíry se čtyřlístky (příloha 1), v lístcích jsou předvyplněná písmena. Vybídněte žáky, aby do každého lístku napsali slovo – asociaci, která je napadne, když se řekne „ropa“, toto slovo musí obsahovat dané písmeno (C, N, H, S – formou scrabble). Je jedno, na jaké pozici toto písmeno bude (možné asociace mohou být tedy – konec, černá, hořlavi-
I. Úvod do ropného světa
na, plasty...). Poté, co žáci dopíšou své asociace, čtěte postupně písmena a žáci navrhují své asociace, které zapisujete na tabuli. Zakončete aktivitu otázkou: Jak s ropou souvisí tato čtyři písmena? Jak na vás působí sepsané asociace? Popište svůj dojem jedním (dvěma) slovy. (Poznámka: Pro mladší žáky, kteří ještě nemají chemii, mohou být v jednotlivých lístcích napsána počáteční písmena slova ROPA, nebo tam mohou být počáteční písmena prvků podle jejich názvů (Uhlík, Dusík, Síra, Vodík). 2. Co je ropa a kde se bere Diskutujte nejdříve se žáky na témata uvedená níže, využívejte dosavadních znalostí žáků: Co je to ropa (jak vypadá)? Odkud se ropa bere? V jakých nádobách bych koupila ropu na světovém trhu?
Aktivita
Čas
Pomůcky
1.
E – Asociační čtyřlístek
10 min
nakopírované čtyřlístky (příloha 1) pro žáky
2.
E – Producenti ropy
5 min
mapa světa, obrázky barelů (příloha 2)
3.
U – Pohyb cen ropy
25 min
články o cenách ropy rozstříhané a rozdělené pro skupiny A – D a nakopírované otázky (příloha 3), řešení cen (příloha 4) flipchart nebo tabule
4.
R – Vyslov svůj názor
5 min
barevné papíry, T-graf na balicím papíře
(Poznámka: E – U – R znamená evokace, uvědomění si významu informací, reflexe. Jde o popis průběhu učení pomocí zjednodušujícího modelu. Model E – U – R popisuje proces učení ve třech fázích. Přílohy najdou učitelé na CD, které je součástí manuálu.)
23
DIDAKTIKA
Žáci dostanou do dvojic obrázek barelu (příloha 2). Ve dvojici odhadnou odpověď na 2 otázky: Kolik by je stál barel ropy na světovém trhu? Kde na světě by mohli ropu získat? Doprostřed třídy umístěte mapu světa, každá dvojice umístí svůj barel k zemi, kde se podle nich ropa těží. (Můžete položit doplňující otázku: Které státy jsou největšími producenty ropy? Těží se ropa i v České republice?) Společně s žáky na tabuli sepište odhady cen barelu a zároveň pomocí brainstormingu s celou třídou shromážděte návrhy na faktory, které tuto cenu ovlivňují. 3. Pohyb ceny ropy Rozdělte třídu na čtyři zhruba stejně početné skupiny (A – D). Do každé skupiny žáci dostanou několik krátkých článků týkajících se ceny ropy a doplňující otázku (příloha 3). Žáci si články přečtou a ve skupině se budou snažit najít společného jmenovatele, který v jejich článcích vystupuje jako činitel ovlivňující cenu ropy. Zároveň se pokusí zodpovědět doplňující otázku. Každá skupina poté představí, jaký faktor odhalila a zároveň odpoví na otázky: Jakým způsobem tento faktor ovlivňuje cenu ropy? Uveďte konkrétní příklad? Jaká byla cena ropy ve vašich článcích? Ve kterých zemích se ropa těží? Odpovědi skupin pište na tabuli do jednoduché tabulky (může využít řešení otázek v příloze 4): činitel
princip
II. Zpracování ropy Aktivita
Čas
Pomůcky
1.
E – Ropa kolem nás
10 min
kolíčky na prádlo
2.
U – Vlastní firma
25 min
symbolické pracovní potřeby (příloha 5), obrázky (příloha 6), hrací plán (příloha 7), doplňující informace (příloha 8), řešení cesty ropy (příloha 9)
3.
R – Ropa a já
10 min
filmové pásy (příloha 10)
1. Ropa kolem nás Žáci dostanou kolíčky, jejich úkolem je označit v místnosti co nejvíce věcí, které podle nich pocházejí z ropy nebo s ní mají nějakou souvislost. Poté společně projděte umístěné kolíčky a zapište některé ropné produkty na flip (tabuli). Poté pokládejte doplňující otázky: Jak se tyto produkty z ropy vyrábí? Proč se vyrábí právě z ropy, ne z jiného materiálu? Nyní, když máme svoji představu, co všechno se z ropy vyrábí a jak, podíváme se, jakým způsobem tato výroba probíhá. 2. Vlastní firma Pracovních potřeb k rozdělení žáků do skupin (příloha 5) budete potřebovat stejný počet, jako je žáků ve třídě, každá věc by měla být v počtu, jaký chcete mít počet skupin. Všechny pomůcky se položí na jedno či více míst ve třídě. Vyzvěte žáky k tomu, aby snížení/zvýšení ceny
průměrná cena ropy
předcházejících (těžba) a následujících (distribuce). Společně určí základní kroky důležité k nalezení, vytěžení, přepravě a zpracování ropy. Po sestavení skupiny prezentují a vzájemně porovnávají výsledky. Společně vyhodnoťte správnost sestavení firmy (příloha 9) – logičnost umístění jednotlivých kroků zpracování ropy. Diskutujte se žáky o jednotlivých procesech, např. o těžbě a přepravě ropy a ropných produktech. Se staršími žáky rozeberte, co se s ropou děje při jednotlivých zušlechťovacích procesech. Jsou nějaká rizika spojená s těžbou ropy? Liší se způsob těžby mořské a pevninské ropy? Jakým způsobem lze ropu přepravovat? Je výhodnější přeprava ropovody nebo tankery? Jaké produkty se z ropy vyrábí? 3. Ropa a já Každý žák si vybere jeden ropný výrobek, který každodenně používá. Do filmového rámečku (příloha 10) napíše nebo nakreslí zjednodušený postup od těžby až po daný výrobek.
n III. Budoucnost ropy Za skupinou příspěvků může následovat (krátká) diskuze: Je ten a ten vliv aktuální? Co je nadřazené ostatním vlivům? Které vlivy může člověk ovlivnit a které ne? Které vlivy člověk uměle vytváří? Jaké jsou další faktory, které ovlivňují cenu ropy a zatím jsme je nezmínili? 4. Vyslov svůj názor Na závěr mají žáci za úkol promyslet si na základě získaných faktů, jaká pozitiva nám ropa přináší a jaké negativní vlivy jsou s jejím používáním spojeny. Své názory formulují na barevné lepicí papíry dvou barev. Připravte na tabuli T-graf (tj. balicí papír rozdělený do dvou sloupců, s nadepsanými + a – ), žáci poté postupně přicházejí a lepí své názory na papír. Na závěr vylepené názory přečtěte a poproste žáky, aby opět vyjádřili svůj dojem z uvedených informací jedním nebo dvěma slovy.
n II. Zpracování ropy
24
Postup výroby ropných produktů Cíle: Žáci popíší postup zpracování ropy. Vyjmenují ropné produkty a výrobky. Schematicky znázorní cestu ropy od těžby až k výrobku, který denně používají.
si každý došel pro jednu věc. Když každý drží svůj předmět, nechte je vytvořit skupinky, a to tak, že každý předmět v každé pracovní skupině bude jen jednou. Poté uveďte motivaci, že vytvořená skupina představuje nově založenou firmu a každý předmět symbolizuje roli daného zaměstnance ve firmě. Nechte žáky odhadovat, jaké role tedy jejich firma má (podle přidělených pomůcek). Můžete i doplnit otázku: Které role vám ve vaší firmě chybí? Žáci nyní vytvořili pracovní skupiny, ve kterých budou v následující aktivitě sestavovat firmu podnikající v oblasti zpracování ropy (na různých předmětech si žáci mají uvědomit, že za každým podnikem stojí zástup různých pracovníků, bez kterých by to nefungovalo). Nyní si ve skupině rovnoměrně rozdělí úkoly – četba textu; sestavování firmy; prezentace vytvořené firmy. Do každé skupiny žáci dostanou obálku s obrázky různých zařízení a procesů podílejících se na zpracování ropy (příloha 6) + herní plán s předkreslenými obrysy budov, aut a zařízení (příloha 7). Dále dostanou text, který popisuje těžbu a zpracování ropy (příloha 8). Na herním plánu sestaví budovy do praktického seskupení tak, jako kdyby to byla opravdová fungující rafinérie včetně kroků
Shrnutí informací o ropě, projekce do budoucnosti Cíle: Žáci dávají do souvislosti poznatky o ropě jako surovině, o těžbě a zpracování a použití v praxi. Uvažují o perspektivě ropy do budoucna z hlediska její ceny, použití a dostupnosti. Navrhnou několik alternativních náhrad použití ropy. 1. Hledání odpovědí I. Žáci jsou rozděleni do 4 skupin. Pomocí metody kmeny a kořeny hledají odpovědi na tyto otázky: 1. Jak ropa vzniká? 2. Jak probíhá těžba ropy? 3. Co je to ropný zlom? 4. Jaké jsou netradiční zdroje ropy? (příloha 10) Jeden ze skupiny je kmenem, který zapisuje a třídí získané odpovědi, ostatní jako kořeny odpovědi získávají od ostatních. Každý kořen se může ptát kohokoli ve třídě, odpovědi si zapamatuje a poté je přetlumočí kmeni, který je zapíše. Nikdo nemůže odmítnou odpovědět, pokud neví, snaží se odpovědět cokoli, co ho napadne. Každý kořen se smí zeptat jedné osoby pouze jednou. Kmeny pouze zapisují, otázky nikdo nepokládá. Poté skupina připraví společnou krátkou prezentaci odpovědí (mohou vybrat ty nejzajímavější nebo podle nich nejpřesnější apod.).
1/2009
DIDAKTIKA
III. Budoucnost ropy Aktivita
Čas
Pomůcky
n Literatura a odkazy:
1.
E – Hledání odpovědí I
10 min
otázky vytištěné jednotlivě (příloha 11)
2.
U – Hledání odpovědí II
30 min
šifry (příloha 12), obálka s úkolem (příloha 13), texty (příloha 14)
3.
R – Nalezené odpovědi
5 min
papíry
4.
R – Svět v roce 20..
? min
balicí papír, časopisy vhodné na rozstříhání, lepidla
n Cílek V., Kašík M. (2007): Nejistý plamen, Dokořán, Praha n Honza, J., Mareček A. (2004): Chemie pro čtyřletá gymnázia, Olomouc s.r.o. n Edice Apel (2005): Česká stopa, Zelený kruh a Hnutí DUHA, Praha-Brno n National Geographic, červen/2004: Až dojde levná ropa n National Geographic 2008: Puls Země n http://www.jcmf.cz/ – Jednota českých matematiků a fyziků n http://www.petrol.cz/ropa/ – stránky s cenou ropy, se zpravodajstvím o událostech a následných změnách v ceně n http://www.wikipedia.org – encyklopedické informace o ropě n http://mng.webz.cz/naftova_geologie.php – informace o vzniku ropy, včetně obrázků
2. Ropné výrobky a alternativy Žáci pokračují v práci ve stejných skupinách. Každá skupina musí nejdříve vyluštit šifru (příloha 11). Šifra je číselná, po jejím vyluštění žáci získají větu – tj. zadání úkolu (příloha 12). Odpovědi na otázky zjistí žáci jednak z textu (příloha 13), který dostanou (nebo si jej musí najít vyvěšený ve třídě), jednak vyjádří názor skupiny. Jednotlivé úkoly pro skupiny jsou: 1. Jak ropa vzniká? Vzniká ještě dnes? Pokud ano, dokáží vznikající zásoby nahradit pokles současně těžených zásob? Proč ano nebo proč ne? 2. Jak probíhá těžba ropy? Jaké má těžba negativní environmentální dopady? Dá se jim nějak zabránit nebo předejít? Pokud ano, jak? 3. Co je to ropný zlom? Jaké jsou současné odhady roku, kdy nastane? Jak to poznáme, že nastal? Co se bude dít, až ropný zlom nastane? 4. Existují nějaké netradiční zdroje ropy? Jaké to jsou? Mohou být do budoucna alternativou klasických zdrojů? Vždy 2 skupiny také odpovídají na společnou otázku: Jaké jsou alternativy použití ropy – jako paliva? Jaké jsou alternativy použití ropy jako suroviny pro výrobu plastů? Své odpovědi skupiny shromáždí na základě četby textu a po dohodě ve skupině během 10 min. Poté každá skupina stručně představí své odpovědi ostatním. Nechte také prostor na případné dotazy.
Tři kroky k aktivnímu učení. Manuál projektu. Editorky Lucie Sovová, Petra Šebešová. Vydalo Sdružení Tereza 2008. Pro Bedrník vybrala Petra Šimonová, upraveno (red) Projekt Tři kroky k aktivnímu vyučování byl spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a rozpočtem hl. m. Prahy.
3. Nalezené odpovědi Každý žák si vybere jednu z otázek, na kterou odpovídali v úvodu nebo během plnění úkolů, musí to být otázka, kterou jeho skupina neřešila. Na tuto otázku zformuluje stručnou odpověď, kterou napíše na papír. Jednotlivé odpovědi poté vyvěsíme tak, aby si je každý mohl přečíst.
1/2009
4. Svět v roce 20... (Aktivita, pokud na ni zbude čas, může sloužit jako reflexe celého bloku.) Žáci zavřou oči a zkusí si představit, jak bude vypadat svět v roce 20.., kdy je pravděpodobné, že se budeme potýkat s nedostatkem ropy. Poté své představy ve skupině převedou do obrazové koláže. Měli by v koláži využít také možnosti alternativ, které naplánovali v předchozí aktivitě.
25
DIDAKTIKA
26
1/2009
KALENDÁŘ 20. březen 2009 Sláva a bída informací v environmentální výchově Důležitou součástí environmentální výchovy je podpora rozvoje znalostí o životním prostředí a jeho ochraně. Každá environmentální výuka s nějakými informacemi počítá, proto se budeme zabývat otázkami: Jaké znalosti vybrat pro výuku? Jakým způsobem je podat? Podíváme se, jaké jsou možnosti a limity vlivu informací na chování lidí k životnímu prostředí a jakým způsobem tomu přizpůsobit výuku environmentální výchovy. K semináři účastníci získají podrobný sylabus a metodiku k používaným metodám. Lektor semináře Jan Krajhanzl je vystudovaný psycholog a pedagog. Ekocentrum Podhoubí, budova ZŠ Chmelnice, K Lučinám 18/2500, 130 00 Praha 3. Tel. 267 914 322, 728 822 988, e-mail:
[email protected], http://www.podhoubi.cz/ 25. březen 2009 Škola pro udržitelný život Žáci, studenti a udržitelný život aneb od definice k praxi. Seminář pro pedagogy o tom, jak lze uvést definici do souladu s praktickým životem školy, obce, města nebo regionu. Příklady z praxe. Více informací naleznete na internetové adrese http://www.lipka. cz/index.php?menuid=107 Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Lipová 20, 602 00 Brno-Pisárky. Tel. 543 211 264, e-mail:
[email protected], http://www.lipka.cz 26. březen 2009 Obnovitelné zdroje energie a úspory energie ve škole Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, aktuální informace o jejich současném stavu a využití ve světě a v ČR. Výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů, prognózy dalšího vývoje. Možnosti úspor energie ve školních budovách a využití alternativních zdrojů (zejm. solární energie) ve škole – příklady a ukázky z praxe. Navazuje na průřezové téma Environmentální výchova (pro gymnázia) a Člověk a životní prostředí (pro SOŠ). Souvisí s odborným vzděláváním zejména pro technicky orientované obory. Místo konání: SEVER, Kavčí plácek 121, 50003 Hradec Králové 3. Přihlášky do 22. 3. 2009 na adrese: Hana Kulichová, SEVER, 739 203 204, sever@ ekologickavychova.cz SEVER, 542 26 Horní Maršov 127, tel. 499 874 280, e-mail sever@ekologickavychova. cz, http://www.sever.ekologickavychova.cz
1/2009
2. duben 2009 Dny otevřených dveří v centru Veronica Hostětín Pasivní budova Centra Veronica Hostětín bude otevřená pro zájemce o použité
stavební materiály a technologie. Prohlídku povede lektor a potrvá cca 1 hodinu. Dle zájmu lze prohlídku budovy rozšířit o lektorovanou prohlídku ostatních hostětínských modelových ekologických projektů (kořenová čistírna odpadních vod, moštárna, výtopna, solární systémy, šetrné pouliční osvětlení) v rozsahu cca 2 hodiny, podmínkou je účast min. 10 lidí. Tato exkurze je zpoplatněná dle ceníku. Účast na dnech otevřených dveří a prohlídka pasivního domu je zdarma, ale je nutné se přihlásit e-mailem, případně telefonicky. Centrum Veronica Hostětín, tel. 572 641 855, e-mail:
[email protected], http://hostetin. veronica.cz 16. duben 2009 Co si pamatuje krajina – získejte nový interaktivní výukový program na CD! Instruktážní seminář k výukovému programu na téma krajina, vývoj vztahu člověka a krajiny, typy krajin, krajinné prvky, zásahy člověka do krajiny, kořeny současných problémů životního prostředí. Práce s programem (aktivity, testy, pracovní listy, úkoly, dobrodružné prvky, informace pro učitele), zařazení tématu do výuky, představení dalších aktivit, pomůcek a literatury. Vhodné pro 2. stupeň, nižší ročníky gymnázií, první ročníky SŠ. Lektorky: Hana Kulichová a Eliška Knížková, SEVER. Přihlášky do 14. 4. 2009 na adrese: Hana Kulichová, SEVER, 739 203 204,
[email protected] SEVER, 542 26 Horní Maršov 127, tel. 499 874 280, e-mail
[email protected], http://www.sever.ekologickavychova.cz 25. duben 2009 Den Země Den Země na Rychtě v Krásenku nabízí v roce 2009 tematicky zaměřený program – poznávací i zábavné úkoly o vodě, mokřadech a životě kolem nich. Díky spolupráci s CHKO Moravský Kras bude pro účastníky umožněna prohlídka veřejně nepřístupné Holštejnské jeskyně a pro doprovázející dospěláky i odborný výklad. Samozřejmě své místo zde mají i netradiční sportovní disciplíny, možnost koupě zdejších regionálních produktů a drobného občerstvení. Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, SEV Rychta Krásensko, Krásensko 76, 683 04 Drnovice, tel. 517 385 429, e-mail
[email protected], http:// www.lipka. cz/rychta 25. duben 2009 Den Země na Toulcově dvoře Letos se zaměřením na domácí ekologii. Děti se budou moci zúčastnit dílniček a her inspirovaných tématem celé akce – domácí
ekologií. Připraveny budou také prezentace organizací a firem, přednášky či besedy. Během oslavy bude vyhlášena fotografická soutěž pro malé i velké „Strom mého srdce“. Součástí akce bude také výstava kresleného humoru „Ekofór 2009“ a hudební minifestival. Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10, tel. 271 750 548, e-mail
[email protected], http://www.toulcuvdvur.cz 17. duben – 1. květen 2009 Ekologické dny Olomouc Člověk věda ne-věda v přírodě. Pokus o hledání vztahu člověka a přírody mezi realitou a fikcí. Je příroda v přírodovědeckém smyslu přirozeným životním prostředím člověka? Je ekologie samozřejmou oporou pro ideje environmentálního hnutí? Je právě ekologické uchopení přírody nejlepším způsobem jak se k ní vztahovat? Kde hledat pravdu, důvěru a odpovědnost ve vztahu člověka a přírody? Umění i věda, víra v přirozenou „naivitu smyslů“ a víra v rozum ve vztahu k přírodě. Pokus společně promyslet „eko-logičnost“ ekologického zkoumání a environmentálního porozumění – to jsou některá témata tradičního „ekologického svátku“. Podrobné informace o akci a program naleznete na internetové adrese http:// www.slunakov.cz/edo_2009.php. Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., Skrbeňská 669/70, 783 35 Horka nad Moravou, tel. 585 378 345, e-mail
[email protected], http:// www.slunakov.cz 4. květen 2009 Uzávěrka soutěže Máme rádi přírodu 15. ročník celostátní výtvarné, literární a fotografické soutěže letos na téma „Máme vlastně rádi přírodu?“ Letošní téma je více méně spíše takovým průzkumem toho, co všechno lidi poutá na přírodu, co je na ní zajímá, čím jim příroda den co den tak učarovává a proč je třeba si jí vážit. Mladičké tvůrce by toto téma mělo navést k tomu, aby se dívali kolem sebe a všímali si všech těch krás i maličkostí, které příroda umí vykouzlit a které v dnešní době snadno mohou upadnout do zapomnění. Soutěže „Máme rádi přírodu“ se může zúčastnit kdokoliv, kdo rád kreslí, fotí či literárně tvoří a není mu lhostejný vztah člověka a přírody. Uzávěrka soutěže je 4. května 2009. Výsledky budou vyhlášeny na akci Dort pro Brontosaura. Vítězné práce vystavíme na různých místech (Hodonín, Mikulčice, Brno a další). Na vítěze čekají pěkné a zajímavé ceny. Hnutí Brontosaurus – sekce BRĎO, Hvězdová 10, 602 00 Brno. Kontaktní osoba: Ingrid Čejková, tel. 777 803 577, e-mail
[email protected] Kalendář připravil Václav Broukal
27
NABÍDKA PUBLIKACE n ENERGIE NADOSAH
28
V energetice se v blízké době promění úplně všechno, nejen zdroje. Takzvané inteligentní rozvodné sítě, mikrovýroba a decentralizace mohou zanedlouho úplně změnit naše uvažování o energetice, obdobně jako se náš přístup k počítačům změnil přechodem od několika sálových počítačů k velkému množství PC a laptopů. Poukazují na to čeští odborníci v nové publikaci Energie nadosah, kterou v únoru 2009 široké veřejnosti představily organizace Zelený kruh a Hnutí Duha. Proměna sítí posílí jejich stabilitu a sníží riziko blackoutů i naši závislost na fosilních palivech. Desetitisíce až statisíce malých zdrojů kombinované s menším množstvím velkých elektráren zajistí domácnostem i průmyslu spolehlivější dodávky elektřiny. Také v případě vytápění jsou místní zdroje spolehlivější než závislost na dováženém plynu. Decentralizace a modernizace rozvodných sítí navíc nahrají čistým, obnovitelným zdrojům energie. Důvodem přechodu na decentralizovanou energetiku však není pouze menší závislost na ubývajících a drahých fosilních palivech nebo snižování exhalací oxidu uhličitého. Jejím přínosem bude rovněž posilování místních ekonomik. Peníze za teplo či elektřinu zůstanou doma, v regionech vzniknou nová pracovní místa. Decentralizovaný systém přinese v neposlední řadě také stabilnější ceny energie, méně závislé na nepředvídatelném politickém vývoji v Rusku či v Perském zálivu. Masivní rozvoj malých zdrojů elektřiny a kogeneračních jednotek pro současnou výrobu tepla však bude vyžadovat zásadní úpravy rozvodných sítí. Ty jsou v současné době uzpůsobeny pro velké centrální zdroje. Pokud by všechny domácnosti v ČR disponovaly zdrojem elektřiny o výkonu pouhého 1kW – tedy zhruba stejném, jako má jeden hořák na sporáku – podobně, jako jsou dnes vybaveny pračkou a dalšími spotřebiči, činil by jejich celkový instalovaný výkon téměř 4000 MW. To je více, než činí celkový instalovaný výkon všech českých jaderných elektráren. Jednotlivé zdroje elektřiny však nesmí zůstat osamoceny – musí být spojeny tzv. inteligentní rozvodovou sítí. Teprve tyto tzv. inteligentní, aktivní sítě, které neslouží jen jako jednosměrky k přepravě elektřiny, umožní plně využít výhod decentralizované výroby. Aktivní síť působí
obousměrně jako vyrovnávací článek mezi rozptýlenými místy s přebytkem a deficitem výroby. Dovoluje také vhodně regulovat výkon některých spotřebičů podle toho, kolik energie je právě v síti. Požadavek inteligentních sítí patří mezi priority Zelené knihy Evropské komise Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti z listopadu 2008. EU bude podporovat projekty, které mohou zajistit přenos energie z oblastí bohatých na obnovitelné zdroje (např. vítr v pobřežních oblastech a solární energie ve Středomoří) do míst, kde ji odběratelé potřebují. Zároveň bude unie podporovat nové technologie rozvodných sítí za účelem účinnějšího a pružnějšího využívání místních zdrojů energie, například výrobu elektřiny v jednotlivých domácnostech a kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Studie Zeleného kruhu a Hnutí Duha Energie nadosah je dostupná na webových stránkách: http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/ apel-decentralizace-energetiky.pdf. Zdroj: Tisková zpráva Zeleného kruhu a Hnutí Duha
n ATLAS ZAŘÍZENÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Calla, ekologické občanské sdružení, které vzniklo již v roce 1991 v Českých Budějovicích, nabízí pomocnou ruku lidem k ochraně prostředí pro život. A také soustavně buduje veřejnou databázi zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v České republice, která je přístupná na http://www. calla.cz/atlas/. Databáze neboli Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v ČR je v některých krajích výsledkem systematického mapování, a přestože není a nemůže být vzhledem k rychlému vývoji kompletní, také je neustále doplňován. Je totiž vybaven i elektronickým formulářem, jehož prostřednictvím kdokoli může doplnit nové zařízení; to se ovšem v atlasu objeví až po ověření správcem databáze. K datu uzávěrky tohoto Bedrníku atlas obsahoval celkem 1171 zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie. Které to jsou? Najdete zde údaje o malých vodních elektrárnách, o větrných elektrárnách, o zdrojích spalujících biomasu a bioplyn, o solárních termických systémech i fotovoltaice a také
o tepelných čerpadlech. Zařízení v databázi můžete vyhledávat podle názvu a druhu, ale také pomocí kurzoru na mapě. Atlas může poskytnout zajímavé zpestření například při výuce fyziky nebo ekologicky zaměřených výukových hodinách a programech. Databáze funkčních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie vznikala ve sdružení Calla již od konce devadesátých let. Jejím cílem je podpořit osvětu na poli obnovitelných zdrojů energie. Na základě prvního tištěného Atlasu zaměřeného jen na Jihočeský kraj, který zpracovala Calla, vznikly postupně podobné databáze i v několika dalších regionech. Následná internetová podoba umožnila společnou prezentaci a také průběžnou aktualizaci. Calla vydala v roce 2008 také CD Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, jehož autorem je Edvard Sequens. Databáze zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v České republice je zaměřena na Jihočeský kraj. Záznamy obsahují popis zdroje, technické informace, fotografie a lokalizaci. Obvykle je uveden i kontakt na provozovatele, kde lze získat podrobnější údaje, zkušenosti, příp. si instalaci prohlédnout. CD si můžete zdarma objednat na adrese sdružení Calla. Calla – sdružení pro záchranu prostředí. Poštovní adresa: P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice. Sídlo: Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice, e-mail
[email protected] Zdroj: Calla
n JAK POSTAVIT NÍZKOENERGETICKÝ DŮM Co je to nízkoenergetický dům? Jak jej poznáme? A jak dosáhnout toho, aby byl dům skutečně nízkoenergetický? To jsou hlavní otázky, kterými se zabývá nová publikace EkoWattu s názvem Jak postavit nízkoenergetický dům. Popisuje hlavní zásady a doporučené postupy při přípravě a realizaci stavby nízkoenergetického domu. Zabývá se návrhem jednotlivých konstrukcí domu a způsobu vytápění a větrání. Jednu kapitolu věnuje také kontrole kvality projektu a realizace stavby, která je pro dosažení nízkoenergetického standardu klíčová. „Na českém trhu je zatím bohužel jen málo renomovaných architektů, projektantů a stavebních firem s dostatečnými zkušenostmi s realizací nízkoenergetických staveb. Proto se bohužel poměrně často setkáváme s neseriózními dodavateli, kteří spoléhají na to, že zákazník ví o nízkoenergetických domech ještě méně než oni sami,“ říká autor knihy Karel Srdečný. „Proto je vhodné projekt i stavbu nechat průběžně kontrolovat nezávislým specialistou,“ doporučuje autor.
1/2009
NABÍDKA Publikace vyšla v tištěné i elektronické podobě. Volně ke stažení je na adrese: http:// www.ekowatt.cz/cz/publikace/jak-postavitnizkoenergeticky-dum Zdroj: EkoWatt
n URAN – BUDE SE U NÁS ZNOVU TĚŽIT? Ojedinělá brožurka s barevnými fotografiemi Václava Vašků s názvem Uran – bude se u nás znovu těžit? se zabývá historií, enviromentálními dopady i současnou situací těžby uranu v České republice. Právnická část spolu s přehledem doporučené literatury a kontakty je určena obyvatelům lokalit ohrožených
těžbou uranu. Autory jsou: Michal Bernard, Hana Gabrielová, Jaroslav Klusák, Karel Polanecký, Dalibor Stráský, Václav Vašků. Brožurka vyšla v tištěné podobě a je též ke stažení elektronicky na http://calla.cz/data/ energetika/ostatni/uran_brozura.pdf Zdroj: Calla
n KDE PENÍZE JSOU SLUŽEBNÍKEM, NIKOLIV PÁNEM Bezúročné bankovnictví? Lokalizace jako alternativa globalizace? Trojitý namísto jednoduchého zisku? Odlehčené texty s ilustracemi Vladi-
míra Jiránka a předmluvou Táni Fischerové nabízejí průhled do světa zmizelých družstev i dnešních sociálních podniků, ale také nové ekonomické nápady a náměty, zvláště aktuální v době hypoteční krize. Jedná se o populární formou pojednané texty, zamýšlející se nad některými skrytými předpoklady ekonomické teorie a čerpající z autorčina výzkumu „eko-sociálního podnikání“ v Británii i u nás. Naďa Johanisová: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Nakladatelství Stehlík, Volary 2008. Zdroj: Naďa Johanisová
POMŮCKY n ŽÁROVKY ÚSPORNĚJŠÍ NEŽ ÚSPORKY
Pomalu přichází nová generace žárovek – LED žárovky. Mezi nimi a úspornými zářivkami je asi takový rozdíl, jako mezi úspornými zářivkami a obyčejnými žárovkami. LED žárovky vydrží cca 50 000 a více hodin a spotřebu mají 1–3 waty. A protože v Ekocentru Paleta chceme být napřed (a máme vysoké účty za elektřinu) koupili jsme různé LED žárovky a namontovali jsme je ve středisku v Oucmanicích. Jaké s nimi máme zkušenosti? Ani kvalitní měřák spotřeby nezaznamená spotřebu, při dlouhodobém měření vychází spotřeba celkem asi 40 W za 8 hodin u těch největších. Svítí méně, zatím ještě se nevyrovnají zářivkám a žárovkám, tudíž se hodí hlavně do chodeb a musí jich tam být víc. Tak informoval zkraje minulého roku Jiří Bureš z pardubického Ekocentra Paleta. Zhruba o rok později můžeme dodat, že LED žárovky se už celkem snadno seženou na českém trhu, například v internetových obchodech. A technologický pokrok se projevuje i v sortimentu LED žárovek – zvyšuje se úhel jejich svícení a zkrátka se zdokonalují. Ceny jsou srovnatelné s cenami úsporek v době jejich zavádějí. 1/2009
Zdroj: Ekocentrum Paleta, doplněno (red)
n VÝUKOVÝ PROGRAM (NE)KUP TO! Nový výukový program (Ne)kup to!, který je určen zejména žákům základních škol, představilo na začátku roku 2009 české Ministerstvo životního prostředí. Cílem výukového programu je zábavnou formou žákům přiblížit téma udržitelné spotřeby a výroby a zapojit je tak do problematiky udržitelného rozvoje. Program je zaměřen na děti a mládež, neboť návyky, které si dnes vytvoří, budou hrát rozhodující roli v pozdějších modelech světové spotřeby. Snahou autorů výukového programu bylo ukázat, jak zásadní roli hrají spotřebitelé v prosazování udržitelné spotřeby, potažmo i výroby. V současné době jsou evropské domácnosti, tedy i české, hlavním přispěvatelem k environmentálním problémům. S ohledem na fakt, že dle projekcí vědců a mezinárodních organizací, jako je např. Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj (OECD) nebo Evropská environmentální agentura (EEA), se spotřeba domácností do roku 2030 přibližně zdvojnásobí, je změna tradičních vzorců spotřeby a výroby nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje. Aktivity výukového programu jsou zaměřeny zejména na udržitelnost spotřeby, nakupování a provozu domácností, ale i na
způsoby využívání přírodních zdrojů a životní cyklus výrobků. Uvedená témata se snaží přiblížit vybrané aktivity výukového programu na praktických příkladech, které mají za úkol ukázat, že i zdánlivě nepodstatnými změnami v našem chování lze dosáhnout významných úspor energie, vody a dalších přírodních zdrojů či přispět ke snížení množství odpadů. Výukový program (Ne)kup to! obsahuje: n test, který poskytne dětem řadu informací o spotřebě obecně a o možnostech úsporných opatření v domácnosti, n upravenou verzi klasické karetní hry kvarteto zobrazující nejpoužívanější loga, se kterými se mohou setkat na běžném spotřebním zboží, potravinách, na elektrospotřebičích a výpočetní technice, n stolní hru „Člověče (Ne) kup to!“ jejímž cílem je seznámit žáky s volbami, které jim při nakupování umožní snížit negativní dopady na životní prostředí, zdraví i celou společnost, n hru Chytrá domácnost zaměřenou na vybavení domácnosti, n schéma životního cyklu lihové fixy, n dotazník pro výpočet ekologické stopy. Balíček aktivit je doplněn manuálem, který obsahuje návody k jednotlivým činnostem, případně správná řešení. V textu je možné nalézt i řadu odkazů a zdrojů informací, které jsou určeny k rozšíření povědomí o problematice udržitelné spotřeby a výroby. Alena Marková, Klára Najmanová, MŽP Psáno pro Zpravodaj MŽP
CO TO JE UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA A VÝROBA? Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je definována jako používání služeb a výrobků, které uspokojují základní potřeby společnosti a zlepšují kvalitu života, zároveň však minimalizují spotřebu přírodních zdrojů, používání toxických látek, produkci odpadů a škodlivin v průběhu celého životního cyklu služby nebo výrobku tak, aby nebylo ohroženo uspokojování potřeb budoucích generací. Zdroj: Planeta 4/2005, MŽP.
29
NABÍDKA
PROGRAMY n PUTOVNÍ VÝSTAVA: PASIVNÍ DŮM EKO-LOGICKY Pasivní dům je důsledné provedení práce v celém procesu výstavby, od výběru pozemku až po kolaudaci. n má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění n má díky řízenému větrání stále zdravé vnitřní prostředí n nezatěžuje životní prostředí emisemi fosilních paliv n nezatěžuje peněženky zbytečnými výdaji n je v zimě teplý, v létě chladný, bez použití nákladné klimatizace a nepříjemného průvanu n má velkou výhodu v proslunění, zajištěnou okny, orientovanými v maximální míře na jih n nepotřebuje klasický systém vytápění n v podstatě se dá postavit z každého běžného stavebního materiálu Putovní výstavu Pasivní dům eko-logicky připravilo IVS Budy, Křivoklátsko, o. p. s., ve spolupráci se Středočeským krajem a NSEV Čabárna – Kladno, o. p. s. Do konce března 2009 je nainstalována ve výstavní místnosti IVS Budy. Zdroj: IVS Budy
n GREEN LIGHT V NÁRODNÍM DIVADLE Důvodem, proč s dětmi navštívit Národní divadlo v Praze už nejsou jenom mimořádné kulturní hodnoty, ale – překvapivě – i využití špičkové technologie ohleduplné k životnímu prostředí. Národní divadlo je totiž partnerem programu GreenLight. Co to znamená? Padesátiprocentní úspory elektrické energie a zkvalitnění osvětlení. Mezinárodní program GreenLight zahájila v roce 2000 Evropská komise s cílem zajistit informační a marketingovou podporu organizacím, které ve svých prostorách používají
energeticky úsporné osvětlovací systémy, a tudíž uživatelům budovy vytvářejí vhodné pracovní prostředí, přispívají k ochraně životního prostředí a snižují vlastní provozní náklady. Vstupem do programu GreenLight pokračuje Národní divadlo v dlouhodobých aktivitách v oblasti snižování spotřeby energie ve všech svých budovách. Projekt instalace úsporného osvětlení s průměrnou návratností investice do dvou let přinese roční úspory 460 MWh elektrické energie a 542 tun emisí CO2, což představuje přibližně jeden milion korun ročně. Hlavními opatřeními jsou náhrada původních světelných zdrojů, klasických žárovek, za úsporné kompaktní zářivky a LED diody, výměna lineárních zářivek za modernější a úspornější lineární zářivky, instalace regulačních a kontrolních zařízení.
byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.
ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU ROPNÝ ZLOM n EnergyBulletin, české stránky o ropném zlomu, energii a jejím vlivu na lidskou společnost a na naši budoucnost – www.energybulletin.cz n Stránky Richarda Heinberga, autora výborné knihy The Party is Over – www.richardheinberg.com n Vše, co chcete vědět o energii, ale bojíte se zeptat; obsáhlý portál – www.energetika.cz n EkoWatt, centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, poradna – www.ekowatt.cz n Český sluneční informační server – www.eurosolar.cz n Solární liga ČR, soutěž ve využití energie Slunce, pořádá Liga ekologických alternativ – www.solarniliga.cz n Občanská solárka, praktické informace, malé elektrárny a jiná fotovoltaická zařízení – www.obcanskasolarka.cz n Centrum pasivního domu, obsahuje též databázi existujících pasivních domů – www.pasivnidomy.cz n Mezinárodní kampaň pro školy ke snižování emisí oxidu uhličitého, obsahuje i kalkulačku – www.co2nnect.org n Mezinárodní projekt eCommittee pro usnadnění kontaktu mezi občany a poslanci Evropského parlamentu v oblasti ochrany klimatu – www.ourclimate.eu Připravila Hana Kolářová
Praha – Zuzana Letovská (ZČ HB Botič, Toulcův dvůr) Praha – Zuzana Letovská (ZČ HB Botič, Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Lenka Suchanová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Navrátilová (Občanské sdružení Ametyst, Plzeň) Ústecký kraj – Ivana Poláčková (SEVER, Ústí nad Labem) Kraj Vysočina – Martin Kříž (Chaloupky o.p.s., Kněžice) Zlínský kraj – Ivana Machalová (Alcedo - SVČ Vsetín) Olomoucký kraj – Helena Nováčková (Sluňákov – CEA města Olomouce, o.p.s., Horka nad Moravou) Jihočeský kraj – Josef Janošťák (CEGV Cassiopeia, České Budějovice) Jihomoravský kraj – Michala Chatrná (Lipka – šk.zařízení pro environemntální vzdělávání Brno) Královéhradecký kraj – Jiří Kulich (SEVER, Horní Maršov) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA, Pardubice) Liberecký kraj – Aleš Kočí (Městské SEV Divizna při ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Kateřina Kohoutová (Vita – občanské sdružení, Ostrava) SSEV Pavučina – Lenka Daňková
Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail
[email protected] Korektury: Martin Feistner Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček
30
Zdroj: SEVEn, o. p. s., www.svn.cz
INTERNET
Redakční rada:
Bedrník, časopis pro ekogramotnost,
Projekt energeticky úsporného osvětlení navazuje na projekt celkové modernizace energetického hospodářství v budovách Národního divadla, který formou energetických služeb se zárukou (projekt EPC) realizovala společnost Enesa, a. s. Tento projekt snížil celkovou spotřebu energie o 26,7 % oproti původním nákladům. Dalším pokračováním tohoto projektu je instalace fotovoltaických článků na střeše provozní budovy ND. Organizátorem programu GreenLight v České republice je SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o. p. s., které je zároveň autorem studie vyhodnocení možností úspor energie v osvětlování budov Národního divadla v Praze.
Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky posílejte na adresu redakce.
BEDRNÍK březen / 2009 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.
SEVER, Malá ulička 89, 542 26 Horní Maršov ( 499 874 280, 739 203 200 e–mail
[email protected] www.sever.ekologickavychova.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 ( 234 621 386 e–mail
[email protected]
Objednávky: SEVER, Monika Kosinová, Malá ulička 89, 542 26 Horní Maršov
[email protected], ( 499 874 280, 739 203 205
Hlavní téma příštího čísla: PŮDA (redakční uzávěrka 25. 3. 2009) 1/2009
POSTFOSILNÍ VYHLÍDKY ROPNÝ ZLOM Elektronická brožurka Ropný zlom je součástí ediční řady Poziční dokumenty Trastu pro ekonomiku a společnost (TES). Poziční dokument vyjadřuje stanovisko trastu ke konkrétním problémům, které jeho členové považují za důležité. Poziční dokumenty jsou příspěvkem TES do širší společenské diskuse a mají za cíl přispět k formování veřejných politik, resp. přinášet návrhy na možná řešení na úrovni státních a mezinárodních politik. Poziční dokumenty procházejí anonymním recenzním řízením. Trast pro ekonomiku a společnost je český nezávislý think-tank. Podporuje odborníky a zainteresovanou veřejnost v práci na ekonomických a sociálních modelech, konceptech a praktických řešeních, podporujících sociální spravedlnost, udržitelnost a korporátní odpovědnost. Trast chce především otevírat a rozšiřovat odbornou i veřejnou diskusi a kritiku převládajících premis neoklasické ekonomie a neoliberalismu, analyzovat důsledky a možná rizika současných politik pro sféru sociální a ekologickou a pro koncepci demokratického a právního státu a přinášet konstruktivní návrhy možných řešení, podporovat vznik, rozvoj lokálních, etických, demokratických ekonomických alternativ fungujících v praxi a přispívat k formování a rozvoji kritického myšlení v české společnosti. Jednotlivé cíle trastu jsou naplňovány v rámci tematických programů. Poziční dokument Ropný zlom srozumitelně objasňuje pojem oil peak a souvislosti situace, kdy se pravděpodobně nacházíme v období, kdy lidstvo již vytěžilo už polovinu všech známých zásob ropy. Současná civilizace, od zemědělství až po zábavu, je na levné ropě životně závislá. Jestliže tedy těžba ropy začne stagnovat a následně klesat a současně začnou (nebo už začaly) soustavně a nevratně růst náklady na její těžbu, bude to mít pro budoucnost a další vývoj lidstva pravděpodobně vážné a z hlediska podloženého současnými znalostmi i historickými zkušenostmi těžko představitelné důsledky. Existují i odborníci a publicisté, kteří s pojetím oil peaku nesouhlasí. Poziční dokument TES Ropný zlom dále pojednává o možnostech řešení situace, o vyhlídkách „postfosilní“ společnosti. Přechod k ní znesnadňují nebezpečná, spíš silově orientovaná politická řešení symptomatických problémů. Nicméně i například v aktivistickém prostředí, kde se o problému ropného zlomu nejdříve začalo diskutovat, kromě řady katastrofických vizí nedaleké budoucnosti se dají najít i pozitivněji laděné návrhy na možná řešení, která budou spočívat v celém kom-
POZIČNÍ DOKUMENT Č. 1
Trast pro ekonomiku a společnost Brno, září 2007
plexu opatření na všech úrovních, od vlád a zákonodárců přes obce, občanská sdružení a komunity až po jednotlivce. Jejich obsah se dá stručně shrnout asi takto: n n n n
urychlená podpora obnovitelných zdrojů energií úspory energií ve všech oblastech změna způsobu života směrem k omezování spotřeby změna ekonomického paradigmatu nahrazující všeobecné zbožnění růstu n decentralizace a lokalizace ekonomik, především v oblasti obstarávání základních životních potřeb n renesance komunitního života, snaha o větší míru soběstačnosti Poziční dokument TES dále předkládá i možná vhodná řešení přímo pro Českou republiku a obsáhlý seznam dalších informačních zdrojů. Ropný zlom. Poziční dokument č. 1. Vydal Trast pro ekonomiku a společnost, Brno 2007. ISBN: 978-80-254-0482-9 Vybrala a zpracovala (qá)
≈ Hubbertova křivka. Skutečnost, že těžba ropy v čase vždy probíhá podle určité křivky, objevil už v 50. letech geolog firmy Shell M. King Hubbert (Hubert, 1971). Platnost křivky, později nazvané po něm Hubbertovou2, dokázal nejdříve na jednotlivých ropných polích, a potom za všeobecného posměchu kolegů a veřejnosti i pro celé Spojené státy, když předpověděl ropný zlom pro USA na léta 1965 – 1970. V roce 1970 tam však ropný zlom skutečně nastal a od té doby v USA, kdysi její největší producentské zemi, těžba ropy klesá. Na grafu je vidět průběh Hubbertovy křivky pro jednotlivé vrty i pro celé ropné pole. Je zřejmé, že s rostoucím počtem vrtů se křivka vyhlazuje a blíží ideálnímu tvaru. [Zdroj: TES]
Ropu a čas můžeš použít jenom jednou. [Volně podle knihy Václava Cílka a Martina Kašíka: Nejistý plamen]
