Hermeneutika. židovské Bible a Starého zákona CHRISTOPH DOHMEN GÜNTER STEMBERGER

Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona

CHRISTOPH DOHMEN GÜNTER STEMBERGER

Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona Christoph Dohmen Günter Stemberger

VYŠ E H RAD

Na p¯ebalu: Aörej ha-Ìö (Blahoslaven˝ ten muû) Iluminace prvnÌho slova knihy éalm˘ zobrazuje na loutnu hrajÌcÌho kr·le Davida, tradiËnÏ povaûovanÈho za tv˘rce éalt·¯e. Rothschild˘v kodex, severnÌ It·lie, 1450 ñ1470 21 x 16 cm

© W. Kohlhammer GmbH, 1996 Stuttgart Berlin Kˆln Translation © ätÏp·n Zbytovsk˝, 2007 ISBN 978 -80 -7021-874 -7

OBSAH

P¯edmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

A. DvoudÌln· jednota k¯esùanskÈ Bible Christoph Dohmen .........................

14

I. ZVL¡äTNOST Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU . . . . . II. OZNA»ENÕ Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU . . . . . . . . III. V›ZNAM DVOJÕ ZVÃSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15 19 26

V ä E O B E C N ¡ L I T E R AT U R A

B. Hermeneutika ûidovskÈ Bible G¸nter Stemberger .........................

30

OBDOBÕ DRUH…HO CHR¡MU . . . . . . . . . . . . . . . . . Vnitrobiblick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Apokryfy, pseudepigrafy, Flavius Josephus . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bible v Kumr·nu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Text Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chr·mov˝ svitek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Halachick· exegeze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Peöer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P¯eklad jako v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Lze Bibli p¯eloûit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Septuaginta jako koment·¯ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31 31 31 38 38 50 50 51 55 57 62 67 67 67 73

V ä E O B E C N ¡ L I T E R AT U R A

I. 1 2 3 3.1 3.2 3.3 3.4 4 4.1 4.2

4.3 Targumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 FilÛn Alexandrijsk˝ a alegorick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Exegeze HomÈra a v˝klad Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 FilÛnovi p¯edch˘dci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 FilÛn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

79 79 83 83 84 85 88

II. RABÕNSK› V›KLAD PÕSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 StabilnÌ text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 VöeobecnÈ p¯edpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Pravidla v˝kladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Sedm pravidel Hilelov˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 T¯in·ct pravidel R. Jiömaele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 T¯icet dva pravidel R. Eliezera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Kritika v˝kladu pomocÌ logick˝ch pravidel . . . . . . . . . . . . . . . 4 Alegorick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 V˝klad a liturgickÈ ËtenÌ PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

98 98 98 104 109 109 110 118 120 133 137 141

III. éIDOVSK¡ EXEGEZE VE STÿEDOVÃKU . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Od midraöe k exegezi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Karaitsk· v˝zva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Saadja Gaon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Raöi a jeho n·stupci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Abraham ibn Ezra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 St¯et s k¯esùansk˝m v˝kladem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Mezi doslovn˝m smyslem a alegorizacÌ . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Filosofick· alegorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Kabala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Pardes: UËenÌ o ËtverÈm smyslu PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . .

144 144 145 145 148 152 156 159 161 161 164 167

C. Hermeneutika StarÈho z·kona Christoph Dohmen V ä E O B E C N ¡ L I T E R AT U R A

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

I.

»ASOV… A VÃCN… PRAE BIBLE IZRAELE . . . . . . . . ................................... 1 Bible Izraele u JeûÌöe a v NovÈm z·konÏ . . . . . . . . . . . . . . 2 Bible Izraele v ranÈm k¯esùanstvÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 K·non StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 P¯edsazenÌ Bible Izraele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A

II. V›KLAD BIBLE IZRAELE JAKO STAR…HO Z¡KONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Koncepty smyslu StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 DuchovnÌ v˝klad ñ nÏkoliker˝ smysl PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . EXKURZ: VIZU¡LNÕ ZN¡ZORNÃNÕ TYPOLOGIE . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Sensus plenior . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Christologick· interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Kanonick˝ v˝klad PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E X K U R Z : S TA R › Z ¡ K O N V D N E ä N Õ K AT O L I C K … T E O L O G I I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 FunkËnÌ popisy StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 ZaslÌbenÌ ñ naplnÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Z·kon ñ evangelium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Stvo¯enÌ ñ dovröenÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 VymezenÌ mÌsta StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 CizÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 VlastnÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 OdpovÌdajÌcÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Bible v k·nonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E X K U R Z : S TA R › Z ¡ K O N V HORIZONTU BIBLICK… TEOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

175 175 177 181 186 186 199

204 204 207 207 213 213 217 220 222 224 224 230 230 231 232 234 235 236 237 238 239 239

III. STAR› Z¡KON JAKO STAR› Z¡KON. KONCEPT A CÕL HERMENEUTIKY STAR…HO Z¡KONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Pragmaticky zamÏ¯en· recepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 PrvotnÌ a druhotn˝ adres·t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 PodmÌnky dneönÌho rozumÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 VzpomÌnka na Izrael jako tÏûiötÏ hermeneutiky StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L I T E R AT U R A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

244 245 245 249 253 258 258

D. Koncept dvojÌ hermeneutiky ShrnutÌ Christoph Dohmen Pozn·mky k Ë·sti A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 Pozn·mky k Ë·sti B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 Pozn·mky k Ë·sti C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Pozn·mka p¯ekladatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 Zkratky Ëasopis˘, ediËnÌch ¯ad a souborn˝ch dÏl . . . . . . . . . . 278 Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

P¯edmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[11]

PÿEDMLUVA

EdiËnÌ ¯ada ÑKohlhammer Studienb¸cher Theologieì (kde tato kniha p˘vodnÏ vyöla ñ pozn. p¯ekl.) uv·dÌ do jednotliv˝ch disciplÌn a oblastÌ katolickÈ teologie. Proto se snad Ëten·¯ m˘ûe podivit, ûe je zvl·ötnÌ svazek v oboru StarÈho z·kona vÏnov·n hermeneutice: biblick· hermeneutika totiû v r·mci katolickÈ teologie dosud z˘st·vala spÌöe ve stÌnu. Najdeme ji poskrovnu ve studijnÌch a zkouökov˝ch sylabech, stejnÏ tak jako ve statutech Ëetn˝ch biblistick˝ch kateder v nÏmecky mluvÌcÌch zemÌch. ProblÈmy biblickÈ hermeneutiky jsou v katolickÈ teologii tradiËnÏ zasazov·ny do kontextu fundament·lnÌ teologie nebo zË·sti do takzvanÈho obecnÈho ˙vodu (do StarÈho Ëi NovÈho z·kona), oddÏlovanÈho d¯Ìve od speci·lnÌch ˙vod˘. Vych·zÌ-li tedy nynÌ zvl·ötnÌ svazek vÏnovan˝ hermeneutice na poli StarÈho z·kona, signalizuje se tÌm takÈ jist˝ obrat v r·mci katolickÈ teologie. PotÈ, co katolick· tradice na PÌsmo svatÈ dlouho nahlÌûela tÈmÏ¯ v˝hradnÏ z pozic dogmatiky, prosadil II. Vatik·nsk˝ koncil zmÏnu orientace a postavil PÌsmo coby dokument zjevenÌ do samotnÈho centra teologie. V d˘sledku toho se vöak jiû nevyhneme hermeneutick˝m ˙vah·m, v neposlednÌ ¯adÏ i kv˘li promÏnÏ pohledu katolickÈ teologie na sebe samu. S ohledem na Star˝ z·kon se k tomu jako zvl·ötnÌ prvek p¯id·v· sÌlÌcÌ vliv pov·leËnÈho ûidovsko-k¯esùanskÈho dialogu na reflexi tÈ Ë·sti k¯esùanskÈ Bible, kterou k¯esùanÈ sdÌlejÌ s ûidovstvÌm. V tomto dialogu k¯esùanÈ i ûidÈ poznali, ûe spoleËnÈ m˘ûe i rozdÏlovat, v setk·v·nÌ si totiû kaûd· strana uvÏdomila v˝znam procesu svÈho vlastnÌho rozumÏnÌ. Pozn·nÌ, ûe t˝mû knih·m lze v r˘zn˝ch kontextech rozumÏt zcela jinak a ûe se vytv·¯ejÌ r˘znÈ formy existence a p˘sobenÌ text˘, toto pozn·nÌ se ukazuje b˝t centr·lnÌm problÈmem staroz·konnÌ hermeneutiky. Hermeneutick· ot·zka se t˝k· zvl·ötnosti k¯esùanskÈ Bible jako jednoho PÌsma svatÈho o dvou Ë·stech, z nichû ta prvnÌ jiû p¯edtÌm byla a nad·le z˘st·v· svat˝m textem jinÈho n·boûenstvÌ. Star˝ z·kon odkazuje k¯esùanstvÌ na jednÈ stranÏ k jeho ûidovskÈmu p˘vodu a na stranÏ druhÈ k jeho sourozeneckÈmu vztahu s ûiv˝m ûidovstvÌm.

[12]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P¯edmluva

Tato kniha o hermeneutice vych·zÌ z uveden˝ch myölenek v tom smyslu, ûe dvojÌ ch·p·nÌ stejn˝ch knih v ûidovstvÌ a k¯esùanstvÌ ËinÌ z·kladem pro dvojÌ hermeneutiku. P¯itom nejde o nÏjakÈ moûn· zajÌmavÈ doplnÏnÌ k¯esùanskÈho n·zoru o ûidovsk˝ pohled, ale jde o z·kladnÌ podmÌnky rozumÏnÌ prvnÌ Ë·sti k¯esùanskÈ Bible, k nimû podstatn˝m zp˘sobem pat¯Ì i z·kladnÌ vhled do ûidovskÈho ch·p·nÌ tÏchto knih. PodÏkov·nÌ pat¯Ì vydavateli knihy Erichu Zengerovi a redaktorovi J¸rgenu Schneiderovi za jejich pÈËi, panÌ Erice Henze a panÌ Andree Siebert za p¯Ìpravu tiskov˝ch p¯edloh a panÌ Andree Gerriets za korektury a vyhotovenÌ rejst¯Ìk˘.

A

Dvoudílná jednota křesťanské Bible

C H R I S TO P H D O H M E N

[14]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A. DvoudÌln· jednota k¯esùanskÈ Bible

V ä E O B E C N ¡ L I T E R AT U R A : D. L. Baker, Two Testaments, one Bible. Study of the theological relations between the Old and New Testaments, Leicester 21991 B. S. Childs, Die Theologie der einen Bibel. Bd. 1: Grundstrukturen, Freiburg 1994, 76ñ82 C. Dohmen, Altes Testament I. Begriff, 3LThK 1456n C. Dohmen/F. Muﬂner, Nur die halbe Wahrheit? F¸r die Einheit der ganzen Bibel, Freiburg 1993 C. Dohmen/M. Oeming, Biblischer Kanon ñ warum und wozu? Eine Kanontheologie (QD 137), Freiburg 1992 C. Dohmen/T. Sˆding (ed.), Eine Bibel ñ zwei Testamente. Positionen Biblischer Theologie (UTB 1893), Paderborn 1995 K. Koch, Der doppelte Ausgang des Alten Testaments im Judentum und Christentum, JBTh 6, 1991, 215ñ242 N. Lohfink, Der niemals gek¸ndigte Bund. Exegetische Gedanken zum christlich-j¸dischen Dialog, Freiburg 1989 M. Seckler, Christentum I. Name und Begriff, 3LThK II 1105ñ1107 T. Sˆding, Mehr als ein Buch. Die Bibel begreifen, Freiburg 1995, 90ñ117 E. Zenger, Das Erste Testament. Die j¸dische Bibel und die Christen, D¸sseldorf 5 1995, 140ñ154

I. Zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[15]

I. ZVL¡äTNOST Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU

K¯esùanstvÌ je zaloûeno na vyzn·nÌ JeûÌöe ñ NazaretskÈho ñ jako Krista (= Mesi·öe). Toto vyzn·nÌ uËednÌk˘, apoötol˘ a ranÈ cÌrkve veölo do spis˘, oznaËen˝ch pozdÏji jako Nov˝ z·kon. Vöem budoucÌm vÏk˘m se v nich zvÏstuje toto vyzn·nÌ, a tak se st·vajÌ z·kladem cÌrkve. SpecifiËnost k¯esùanstvÌ vysvÌt· jiû z podoby vyzn·nÌ, kde jiû forma identifikace ÑA rovn· se Bì naznaËuje postup od toho, co je zn·mÈ (Kristus), k nÏËemu novÈmu, k osobÏ, kter· je p¯edmÏtem vyzn·nÌ (JeûÌö), a toto novÈ m· b˝t osvÏtleno a pochopeno z perspektivy jiû zn·mÈho. PrvotnÌ cÌrkev nep¯edstavuje JeûÌöe jako zakladatele n·boûenstvÌ, vyuËujÌcÌho vÏci dosud nezn·mÈ. TÌmto smÏrem vedlo sv· t·z·nÌ a p¯emÌt·nÌ teprve pozdÏjöÌ k¯esùanstvÌ, kdyû se nap¯Ìklad pokouöelo to novÈ v NovÈm z·konÏ uchopit jeho vymezenÌm v˘Ëi StarÈmu z·konu. TÏûiötÏm prvok¯esùanskÈ zvÏsti oproti tomu je rovnÌtko poloûenÈ mezi JeûÌöe NazaretskÈho a Mesi·öe/Krista. NevyhnutelnÏ se tak pohybuje v r·mci ûidovskÈho n·boûenstvÌ, k nÏmuû bezv˝hradnÏ pat¯Ì i s·m JeûÌö a jeho uËednÌci. Ono identifikujÌcÌ vyzn·nÌ nicmÈnÏ vede k vytv·¯enÌ zvl·ötnÌho spoleËenstvÌ uvnit¯ ûidovskÈho spoleËenstvÌ vÌry. Jakkoli potom p˘sobenÌm ¯ady dalöÌch faktor˘ nastupuje proces vydÏlov·nÌ tohoto mesi·öskÈho vyzn·nÌ z ûidovstvÌ, z˘st·v· specifick˝ prvek k¯esùanskÈ zvÏsti i nad·le srozumiteln˝ pouze v perspektivÏ jejÌho p˘vodu a ve spojenÌ s nÌm. I cÌrkevnÌm Otc˘m jako Ign·ci z Antiochie nebo Origenovi, kte¯Ì zakotvili poË·tek a z·klad k¯esùanstvÌ v JeûÌöi, se to da¯Ì jen prost¯ednictvÌm relacion·lnÌch v˝povÏdÌ; p¯ipodobÚujÌ JeûÌöe k MojûÌöovi nebo nalÈzajÌ paralely mezi stÏûejnÌmi prvky jim p¯ipisovan˝ch uËenÌ. Vposledku i samotnÈ problematickÈ pokusy o vymezenÌ jednoho proti druhÈmu, kterÈ se v tomto kontextu p¯ÌleûitostnÏ objevujÌ, svÏdËÌ o p˘vodu k¯esùanskÈho vyzn·nÌ. Takto naËrtnut· zvl·ötnost k¯esùanskÈho vyzn·nÌ se odr·ûÌ v k¯esùanskÈm PÌsmu svatÈm, jeû je jednÌm PÌsmem o dvou Ë·stech. P˘dorys

[16]


Bible StarÈho a NovÈho z·kona naznaËuje kontinuitu a diskontinuitu mezi ûidovstvÌm a k¯esùanstvÌm. SkuteËnost, ûe prvnÌ ñ a rozs·hlejöÌ ñ Ë·st tohoto dvoudÌlnÈho celku jiû p¯edtÌm byla ûidovsk˝m svat˝m PÌsmem a nad·le jÌm z˘st·v·, je nutno povaûovat za jedineËn˝ ˙kaz dÏjin n·boûenstvÌ. Zp˘sob, jak˝m mu porozumÌme, se vöak dot˝k· samotnÈho z·kladu k¯esùanstvÌ. Jelikoû totiû k¯esùanstvÌ stojÌ na PÌsmu svatÈm, kterÈ m˘ûeme oznaËovat takÈ jako z·kladnÌ dokument k¯esùanstvÌ, je t¯eba poloûit a zodpovÏdÏt ot·zku, proË toto k¯esùanskÈ PÌsmo svatÈ zahrnuje jako svou prvnÌ a rozs·hlejöÌ Ë·st svatÈ PÌsmo ûidovskÈ. Uû jen na z·kladÏ tÈto zvl·ötnosti ve struktu¯e k¯esùanskÈho PÌsma m˘ûeme vyslovit teologicky ponÏkud vyost¯enou ot·zku, zda snad k¯esùanstvÌ nenÌ jen jednou Ñodr˘douì, jednou z konfesÌ v r·mci ûidovstvÌ, nebo na druhou stranu, zda snad na mÌsto p˘vodnÌho ûidovstvÌ nenastoupilo k¯esùanstvÌ. Takto formulovanÈ ot·zky a moûnÈ odpovÏdi vöak mohou p¯ispÏt nanejv˝ö k co nejz¯etelnÏjöÌmu uvÏdomÏnÌ celÈ problematiky, jinak jsou ËistÏ teoretickÈ, neboù se nekryjÌ s konkrÈtnÌ historickou skuteËnostÌ. Je z¯ejmÈ, ûe k¯esùanstvÌ vzn·öÌ n·rok na svÈbytnost, zatÌmco ûidovstvÌ nepochybnÏ historicky d·le existuje nez·visle na k¯esùanstvÌ. Zvl·ötnost k¯esùanskÈho PÌsma vybÌzÌ k ponÏkud hluböÌmu prozkoum·nÌ. Spisy, zahrnutÈ do k¯esùanskÈ Bible jako takzvan˝ Star˝ z·kon, jsou bezpochyby Ñp¯edk¯esùanskÈì. JeötÏ neû bude moûnÈ objasnit, zda tato Ñp¯ed-k¯esùanskostì znamen· nezbytn˝ p¯edpoklad pro k¯esùanstvÌ nebo naopak nÏco ne-k¯esùanskÈho, je t¯eba pouk·zat na implikaci z·kladnÌ ot·zky, proË k¯esùanstvÌ tyto spisy v˘bec tradovalo. P¯edstavuje Star˝ z·kon pro k¯esùanstvÌ pouze historickÈ nebo n·boûenskodÏjinnÈ pozadÌ jeho zrodu? Takov˝ pohled se objevuje pokaûdÈ, kdyû je Star˝ z·kon v k¯esùanstvÌ legitimov·n jako Bible JeûÌöe a jeho apoötol˘. P¯estoûe z tohoto p¯Ìstupu m˘ûeme vyvodit i teologickou prioritu StarÈho z·kona coby PÌsma svatÈho, ch·pe se vÏtöinou spÌöe jen jako vzpomÌnka a zpÏtnÈ uzn·nÌ (prostÏ proto, ûe tehdy jeötÏ û·dn˝ Nov˝ z·kon neexistoval). Ovöem nez·visle na tom, jak tyto ot·zky zodpovÌme (viz nÌûe Ë·st C), vystupuje jiû p¯i letmÈm pohledu st·le v˝raznÏji do pop¯edÌ jist· zvl·ötnost a problematiËnost dvoudÌlnÈ k¯esùanskÈ Bible. P¯itom se nejprve a p¯edevöÌm musÌme ujistit, ûe se nejedn· o v˝luËnÏ liter·rnÌ problÈm. O PÌsmu svatÈm totiû m˘ûeme p¯ÌsnÏ vzato hovo¯it pouze v souvis-

I. Zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[17]

losti s n·boûensk˝m spoleËenstvÌm, kterÈ danÈ knihy uzn·v· jakoûto svÈ PÌsmo svatÈ. Jestliûe tedy k¯esùansk˝ Star˝ z·kon jiû d¯Ìve byl a nad·le z˘st·v· svat˝m PÌsmem ûidovstvÌ, pak s sebou kaûd· k¯esùansk· v˝povÏÔ o teologickÈm v˝znamu StarÈho z·kona nese z·roveÚ i v˝povÏÔ o ûidovstvÌ. Myölenka, ûe Star˝ z·kon tvo¯Ì nezbytn˝ (historick˝ Ëi n·boûenskodÏjinn˝) kontext NovÈho z·kona, je potom nap¯Ìklad rozvedena do n·zoru, ûe Bible Izraele je pro k¯esùanstvÌ ÑdÏdictvÌmì. StejnÏ jako je spr·vnÈ a d˘leûitÈ trvat na tom, ûe k¯esùanstvÌ vÏtöÌ Ë·st svÈho PÌsma svatÈho nevytvo¯ilo samo, ale p¯evzalo, a ûe tudÌû z ûidovstvÌ vych·zÌ, je na druhou stranu myölenka dÏdictvÌ nebezpeËn·, neboù b˝v· spojena se smrtÌ nebo p¯inejmenöÌm jistou ukonËenostÌ. A k¯esùanÈ se p¯Ìliö Ëasto povaûovali za jedinÈ legitimnÌ dÏdice n·boûenstvÌ ÑStarÈ smlouvyì a v d˘sledku toho prohlaöovali ûidovstvÌ za uzav¯enÈ nebo p¯ekonanÈ. V˝mluvn˝m dokladem takovÈho stanoviska je i termÌn ÑpozdnÌ ûidovstvÌì, pouûÌvan˝ Ëasto pro pobiblickÈ (zvl·ötÏ p¯edk¯esùanskÈ) ûidovstvÌ. Na druhou stranu je nutno pouk·zat i na celou ¯adu doklad˘ pozitivnÌho ch·p·nÌ vztahu k ûidovstvÌ v dÏjin·ch k¯esùanstvÌ, doklad˘ opÌrajÌcÌch se pr·vÏ o svÏdectvÌ textu StarÈho z·kona k¯esùanskÈ Bible (viz d·le kap. C III). Co se t˝Ëe pohledu na Bibli, setk·v·me se vöak u k¯esùan˘ Ëasto takÈ s n·zorem, ûe j·dro k¯esùanstvÌ, zpr·va o Kristu, se nach·zÌ v NovÈm z·konÏ, a tudÌû je t¯eba specifickÈ k¯esùanskÈ obsahy formulovat v opozici ke StarÈmu z·konu a k ûidovstvÌ. Proti tomu nicmÈnÏ stojÌ nejen jiû zmÌnÏn· povaha vyzn·nÌ Krista, ale i dalöÌ fenomÈn, o nÏmû bude ¯eË d·le, totiû ûe Nov˝ z·kon nikdy nebyl koncipov·n jako svÈbytn· a samostatn· kniha, kterou by bylo moûno stavÏt do protikladu ke StarÈmu z·konu. Pro pochopenÌ specifiËnosti k¯esùanskÈ Bible ñ a ta n·s zde p¯edevöÌm zajÌm· ñ bude uûiteËnÈ p¯edstavit moûnÈ alternativy naznaËenÈ komplexnÌ dvoudÌlnÈ jednoty. Nap¯Ìklad svatÈ PÌsmo muslim˘, Kor·n, p¯edstavuje jin˝ model vzniku PÌsma a jinou koncepci. Ve vztahu k Bibli tento model m˘ûeme charakterizovat jako integraci, neboù Kor·n p¯ebÌr· celou ¯adu biblick˝ch tradic (nap¯. o Abrahamovi, Iz·kovi a Izmaelovi, JeûÌöovi, Marii) a integruje je do jedinÈ, z hlediska teologie zjevenÌ jednotnÈ a uzav¯enÈ knihy, Kor·nu. Jin˝ mysliteln˝ model p¯edstavuje adice,

[18]


p¯ipojenÌ. O tu by se jednalo, kdyby k¯esùanstvÌ jednoduöe p¯ipojilo v˝znamn· svÏdectvÌ o Kristu (evangelia, dopisy atd.) k jiû existujÌcÌ Bibli. TakovÈ ¯eöenÌ n·m moûn· dnes p¯ipad· jen teoretickÈ a p¯Ìliö n·silnÈ, tehdy by ovöem nebylo niËÌm neobvykl˝m, protoûe i soubor spis˘ biblickÈho k·nonu vznikl v procesu postupnÈho r˘stu. S tÌm navÌc souvisÌ skuteËnost, ûe r˘znÈ skupiny v r·mci ûidovstvÌ uzn·valy jako PÌsmo svatÈ ne zcela totoûnÈ soubory spis˘. Jako dalöÌ moûnost se nabÌzÌ redakce. TakÈ u tohoto modelu si m˘ûeme vypomoci antick˝mi vzory. RedakËnÌm p¯epracov·nÌm bychom v p¯ÌpadÏ Bible rozumÏli takovou christianizaci dosavadnÌho PÌsma svatÈho, kter· by do jeho textu vpravila specifickÈ prvky k¯esùanskÈho vyzn·nÌ. Model redakce vÏcnÏ odpovÌd· jiû zmÌnÏnÈmu integraËnÌmu modelu, kter˝ podobn˝m zp˘sobem podnik· urËit˝ v˝bÏr. PoslednÌ teoretickou alternativu dvoudÌlnÈ k¯esùanskÈ Bible lze opsat termÌnem substituce. O tu by se jednalo tehdy, kdyby Star˝ z·kon mÏl b˝t Nov˝m z·konem nahrazen, coû ale v d˘sledku vych·zÌ nastejno s dodnes obËas vzn·öen˝m poûadavkem odstranit Star˝ z·kon z k¯esùanstvÌ. K¯esùanstvÌ nezvolilo ani jedno z uveden˝ch ¯eöenÌ. NamÌsto toho nastoupilo nejobtÌûnÏjöÌ cestu ustavenÌm dvoudÌlnÈ jednoty PÌsma svatÈho. V˝znam zvl·ötnÌho z·kladnÌho dokumentu k¯esùanstvÌ zachycuje jednou provûdy jiû skuteËnost, ûe se tomuto ÑrozöÌ¯enÈmu vyd·nÌì nedostalo novÈho jmÈna, ale je stejnÏ jako jiû v ûidovstvÌ oznaËov·no prostÏ jako PÌsmo (svatÈ) Ëi pozdÏji jako Bible. »lenÏnÌ na dvÏ Ë·sti p¯i zachov·nÌ jednoty celku je vyj·d¯eno jen internÌ terminologiÌ, jeû oba dÌly oznaËuje jako Star˝ a Nov˝ z·kon. PoË·teËnÌ, prvotnÌ a vöechno dalöÌ zakl·dajÌcÌ zvÏst k¯esùanstvÌ vych·zÌ z onoho PÌsma svatÈho, kterÈmu se poslÈze zaËalo ¯Ìkat Star˝ z·kon. Proto m˘ûeme toto PÌsmo opr·vnÏnÏ oznaËovat jako Ñz·kladnÌ dokumentì k¯esùanstvÌ (i kdyû v˝öe zmÌnÏn· oznaËenÌ PÌsmo svatÈ Ëi Bible pozdÏji zahrnujÌ i novoz·konnÌ spisy). Toto PÌsmo, pozdÏjöÌ Star˝ z·kon, je tudÌû konstitutivnÌ b·zÌ, z·kladnÌm dokumentem vöeho k¯esùanskÈho zvÏstov·nÌ. Poûadavek nastolit jasnÏ vymezenÈ vztahy cestou v˝luËnÈho urËenÌ NovÈho z·kona jako svatÈho PÌsma k¯esùanstvÌ a hebrejskÈ Bible jako PÌsma ûidovstvÌ, kter˝ se obËas objevuje na k¯esùanskÈ nebo ûidovskÈ stranÏ,1 je proto t¯eba odmÌtnout jako poûadavek nesluËiteln˝ s k¯esùansk˝m vyzn·nÌm.

II. OznaËenÌ z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

[19]

II. OZNA»ENÕ Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU

K¯esùanÈ zachytili zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu takÈ v odpovÌdajÌcÌ terminologii, kdyû svoji dvoudÌlnou Bibli oznaËovali jako PÌsmo StarÈho a NovÈho z·kona. Vzhledem k p˘vodu PÌsma v ûidovstvÌ z toho vypl˝v·, ûe p˘vodnÌ oznaËenÌ ÑPÌsmo svatÈì je p¯eneseno na nov˝ dvoudÌln˝ celek a Ë·st obsahovÏ odpovÌdajÌcÌ p¯evzat˝m knih·m je p¯ejmenov·na na Star˝ z·kon. HistorickÈ ko¯eny oznaËenÌ dvou Ë·stÌ k¯esùanskÈ Bible jako StarÈho a NovÈho z·kona m˘ûeme vystopovat jen obtÌûnÏ. »asto se v tÈto souvislosti poukazuje na seznam kanonick˝ch spis˘ u Melitona ze Sard (kolem 180 n. l.), kde je ¯eË o Ñknih·ch starÈ smlouvyì, ovöem nenalezneme tu protilehlÈ oznaËenÌ typu Ñknihy novÈ smlouvyì a navÌc lze toto souslovÌ vykl·dat ve smyslu 2K 3,14. Zde, na jedinÈm mÌstÏ Bible, kde je Ñsmlouvaì kvalifikov·na jako Ñstar·ì, se ovöem nejedn· o û·dn˝ terminus technicus oznaËujÌcÌ PÌsmo svatÈ. Text zapad· do souvislosti ˙vah o apoötolskÈ sluûbÏ v 2K 3, kde Pavel stavÌ proti sobÏ sluûbu ÑnovÈ smlouvyì (3,6) a Ñstarou smlouvuì, kter· i jako p¯eËten˝ text z˘st·v· d·le zahalena. Toto zahalenÌ, ukonËenÈ v Kristu, umoûÚuje nahlÈdnout Ñstarou smlouvuì jako Ñnovou smlouvuì. P¯edpokladem vöak je, ûe se zde nemluvÌ o dvou smlouv·ch, ale vlastnÏ jen o jednÈ. Ñ,Star· smlouvaë tak z·¯Ì v ,novÈ smlouvÏë nezahalenÏ a v n·dhe¯e vych·zejÌcÌ z Boha samÈho.ì (Lohfink 53) Je tedy z¯ejmÈ, ûe uvedenÈ zmÌnky o smlouvÏ ñ aù starÈ Ëi novÈ ñ nejsou mÌnÏny jako oznaËenÌ knih a ani takov· oznaËenÌ nep¯edpokl·dajÌ. Je nicmÈnÏ moûnÈ, ûe se tu nach·zÌ jeden z ko¯en˘ nebo n·vazn˝ch bod˘ pozdÏjöÌ terminologie. Kapitola 2K 3 p¯inejmenöÌm obsahuje rozhodujÌcÌ prvky, kterÈ podstatn˝m zp˘sobem p¯edznamenaly pozdÏjöÌ zach·zenÌ s pojmy StarÈho a NovÈho z·kona. Je tedy v z·sadÏ moûnÈ, ûe pro zvl·ötnost rozdÏlenÈ jednoty k¯esùanskÈ Bible, spoËÌvajÌcÌ v symbiÛze prvk˘ kontinuity a prvk˘ diskontinuity, se nabÌzelo zvl·öù p¯ÌhodnÈ vyj·d¯enÌ v myölence smlouvy starÈ a novÈ. PavlovskÈ tÈma p¯ekon·nÌ dosavadnÌho stavu veölo i do n·zvoslovÌ soubor˘

[20]


PÌsem, avöak m˘ûe takÈ vÈst k nedorozumÏnÌm. SvÏdËÌ o tom i pozdÏjöÌ tradice, kter· pr·vÏ v n·vaznosti na 2K 3,14n myslÌ na konec starÈ smlouvy a v protikladu k nÌ ch·pe smlouvu novou jako nÏco Ñ jinÈhoì, co nynÌ nastupuje na jejÌ mÌsto. Toto neporozumÏnÌ ilustruje chybn˝ p¯eklad 2K 3,14, kter˝ se objevuje dodnes (podobnÏ jako nÏmeck˝ Sjednocen˝ p¯eklad p¯ekl·d· i citovan˝ »esk˝ ekumenick˝ p¯eklad ñ pozn. p¯ekl.): ÑAvöak jejich myölenÌ na tom ustrnulo. Aû do dneönÌho dne z˘st·v· onen z·voj p¯i ËtenÌ starÈ smlouvy a z˘st·v· skryto, ûe je zruöen v Kristu.ì Pavlovi ale v kontextu 2K 3,14 pr·vÏ nejde o to, ûe by (star·) smlouva byla v Kristu zruöena, ale o to, ûe v Kristu konËÌ zahalenost starÈ smlouvy. Potvrzuje to i v n·sledujÌcÌ v˝povÏdi ujiötÏnÌm, ûe kdykoli se nÏkdo obr·tÌ ke Kristu, je pro nÏj z·voj odstranÏn (2K 3,15n). P¯ÌËina neporozumÏnÌ dot˝kajÌcÌho se jak 2K 3,14, tak i terminologickÈho rozliöov·nÌ StarÈho a NovÈho z·kona v k¯esùanskÈ Bibli, tkvÌ v ch·p·nÌ sÈmantickÈho vztahu Ñstar˝ñnov˝ì. V souvislosti s identick˝m pojmem Ñsmlouva/z·konì u starÈho i novÈho se ukvapenÏ zaËalo vych·zet ze dvou rozliËn˝ch veliËin a nebralo se v ˙vahu, ûe starÈ a novÈ mohou b˝t takÈ charakteristiky dvou forem nebo projev˘ tÈhoû. P¯Ìvlastky Ñstar˝ì a Ñnov˝ì tedy nemusÌ oznaËovat prvky stojÌcÌ v opozici, ale i p·r korelace. NesmÌme nicmÈnÏ zapomÌnat, ûe pr·vÏ popsanÈ neporozumÏnÌ nevypl˝v· jen z jazykov˝ch nebo hermeneutick˝ch problÈm˘, daleko spÌöe jde o souË·st i v˝raz procesu oddÏlenÌ a odlouËenÌ k¯esùanstvÌ od ûidovstvÌ. Pr·vÏ z perspektivy napÏtÌ mezi ûidovstvÌm a k¯esùanstvÌm je nutno pohlÌûet na jednÈ stranÏ na dodnes p˘sobÌcÌ negativnÌ asociaci kvalifikujÌcÌ ÑStar˝ z·konì jako zastaralÈ, p¯ekonanÈ a mÈnÏcennÈ svÏdectvÌ, na druhÈ stranÏ ale i na z¯etelnÈ a intenzivnÌ snahy poslednÌch let vytvo¯it nÏjakou p¯imÏ¯enÏjöÌ, jednoznaËnÏjöÌ a nezatÌûenou terminologii. Z·sadnÌ problÈm p¯esnÏ vystihl gener·lnÌ synod reformovan˝ch cÌrkvÌ v NizozemÌ v dokumentu ÑCÌrkev a Izrael pat¯Ì dohromady / k Jednomuì z 9. dubna 1983: ÑV rozhovoru s ûidovstvÌm si k¯esùanÈ uvÏdomujÌ, ûe v˝raz ,Star˝ z·konë je vystaven nedorozumÏnÌm. ,StarÈë totiû hned evokuje ,zastaralÈë. V souvislosti se zn·m˝mi teologick˝mi konstrukcemi jako ,z·konë (= SZ) a ,evangeliumë (= NZ) nebo ,oËek·v·nÌë (= SZ) a ,naplnÏnÌë (= NZ) m· takovÈ oznaËenÌ za n·sledek, ûe Star˝ z·kon m˘ûe b˝t povaûov·n za p¯ekonanou knihu. V cÌr-


[21]

kevnÌch dÏjin·ch k tomu kaûdop·dnÏ doch·zelo Ëasto. V tÈto dobÏ tedy my k¯esùanÈ stojÌme p¯ed v˝zvou novÏ promyslet v˝znam StarÈho z·kona. Budeme se muset ñ znova! ñ nauËit, ûe toho obsahuje vÌce, neû pouze a v˝hradnÏ slova odkazujÌcÌ na JeûÌöe Krista. Tuto prvnÌ knihu se zpr·vou o smlouvÏ, kterou uzav¯el B˘h s lidem Izraele (odtud v˝raz ,PrvnÌ kniha Smlouvyë), smÏla cÌrkev v dobÏ svÈho vzniku p¯ijmout jako dar z ûidovsk˝ch rukou. V NovÈm z·konÏ nenÌ ¯eËeno nic podstatnÏ jinÈho, neû co stojÌ v ,PrvnÌ knize smlouvyë: B˘h skrze JeûÌöe Krista uzav¯el Novou smlouvu s cel˝m svÏtem. Z toho d˘vodu m˘ûeme Nov˝ z·kon charakterizovat jako ,Druhou knihu smlouvyëì (citov·no dle R. Rendtorff/H. H. Henrix (ed.), Die Kirchen und das Judentum, Paderborn/M¸nchen 21989, 518n).

KromÏ tohoto pokusu namÌsto o StarÈm a NovÈm z·konÏ hovo¯it o PrvnÌ a DruhÈ knize smlouvy se objevila ¯ada dalöÌch n·vrh˘, jak opravit st·vajÌcÌ terminologii. VÏtöina tÏchto n·vrh˘ poch·zÌ od americk˝ch biblist˘ (srv. Prime/Original/First Testament), v nÏmeckÈ jazykovÈ oblasti vystoupil do pop¯edÌ z·jmu a diskuzÌ v˝raz ÑErstes Testamentì (ÑPrvnÌ z·konì). E. Zenger v roce 1991 upozornil na problÈm svou knihou ÑDas Erste Testamentì a podstatnou mÏrou takÈ ovlivnil celou diskuzi; s·m vyjmenov·v· nÏkolik pozitivnÌch implikacÌ novÈho oznaËenÌ: (1) ZamezÌ tradiËnÌmu podceÚov·nÌ, spojovanÈmu asociativnÏ a fakticky s oznaËenÌm ,Star˝ z·konë. (2) P¯edevöÌm korektnÏ reprodukuje historickou skuteËnost: oproti ,NovÈmuë (DruhÈmu) z·konu skuteËnÏ vznikl jako ,prvnÌë. (3) Teologicky spr·vnÏ formuluje: dosvÏdËuje totiû onu ,vÏËnouë smlouvu, kterou B˘h uzav¯el s Izraelem jako sv˝m ,prvorozen˝më synem (srv. Ex 4,22; Oz 11,1), jako poË·tek onoho velkÈho ,dÏnÌ smlouvyë, do nÏhoû B˘h Izraele chce p¯ibrat takÈ pron·rody svÏta. (4) Jako ,PrvnÌë z·kon odkazuje d·le na ,Druh˝ z·konë. PodobnÏ jako se druh˝ neobejde bez prvnÌho, p¯ipomÌn· k¯esùanskÈ oznaËenÌ ,PrvnÌ z·konë, ûe toto jeötÏ nenÌ cel· k¯esùansk· Bible. (153)

TakÈ a pr·vÏ kdyû pochopÌme nutnost odhalit a odstranit negativnÌ asociace a chybnÈ interpretace, spojenÈ s pojmem StarÈho z·kona, musÌme se pt·t, zda n·hrada, kter· se nabÌzÌ v podobÏ oznaËenÌ PrvnÌ z·kon, m˘ûe v plnÈm rozsahu zastoupit tradiËnÌ pojem Star˝ z·kon. Pokud proti v˝öe zmÌnÏn˝m pozitivnÌm implikacÌm pojmu PrvnÌ z·kon postavÌme kritickÈ pozn·mky E. Zengera k pojmu StarÈho z·kona, nab˝v· problÈm na z¯etelnosti. Zenger nap¯Ìklad

[22]


kriticky p¯ipomÌn·, ûe pojem StarÈho z·kona nenÌ biblick˝, neboù Nov˝ z·kon s·m nezn· ani Star˝ z·kon, ani û·dnÈ starÈ spisy, a ûe koneckonc˘ neodpovÌd· sebepojetÌ StarÈho z·kona a ani nenÌ p¯imÏ¯en˝ ûidovskÈmu ch·p·nÌ tÏchto spis˘ (srv. Zenger 146ñ148). Pojmenovat prvnÌ Ë·st k¯esùanskÈ Bible jako Star˝ z·kon je bezpochyby myslitelnÈ a smysluplnÈ pouze ve spojenÌ s nÏjak˝m Nov˝m z·konem. NedÌlnou souË·stÌ diskuze tedy je ot·zka specifick˝ch rys˘ k¯esùanskÈ Bible jako dvoudÌlnÈho PÌsma (viz v˝öe). Jestliûe vöak oznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon jako charakteristika tvaru k¯esùanskÈho PÌsma svatÈho jiû vych·zejÌ z existence takto vzniknuvöÌho PÌsma, smÌme Ëi musÌme v˘bec tyto pojmy hledat v Bibli samÈ? Snaha kvalifikovat p¯Ìpadn· oznaËenÌ Bible nebo jejÌch Ë·stÌ jako biblick· Ëi bibliËtÏjöÌ neû jin· je vÌce neû sporn·. Stejnou mÏrou a moûn· jeötÏ tÌm spÌöe to platÌ v p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ, ûe Nov˝ z·kon nezn· û·dnÈ oznaËenÌ PÌsma, jeû by obsahovalo kvalifikaci star˝. V dobÏ vzniku text˘ pozdÏji zahrnut˝ch do souboru NovÈho z·kona jeötÏ nenÌ zn·ma û·dn· veliËina, kter· by mohla b˝t postavena proti Ëi na roveÚ tehdejöÌmu PÌsmu svatÈmu, pozdÏjöÌmu StarÈmu z·konu. Pr·vÏ nep¯Ìtomnost pojmu Star˝ z·kon v NovÈm z·konÏ svÏdËÌ o tom, ûe pojmov· opozice star˝ ñ nov˝ v k¯esùanskÈm oznaËenÌ PÌsma vych·zÌ z korelace obou celk˘ a ûe jejÌm z·mÏrem nenÌ kvalifikace ve smyslu vyööÌho nebo niûöÌho ohodnocenÌ jednÈ Ëi druhÈ Ë·sti. Hled·me-li mÏ¯Ìtko p¯imÏ¯enosti n·zvu tohoto souboru spis˘ v odpovÏdi na ot·zku, jak PÌsmo ch·pe samo sebe, p¯ÌpadnÏ jakÈ je ûidovskÈ pojetÌ, dost·v·me se nakonec k samotnÈmu j·dru celÈ problematiky. Ot·zka sebepojetÌ PÌsma jako celku, nikoli jen jednotliv˝ch spis˘ (!), vede nutnÏ smÏrem, kter˝m ukazujÌ klasick· oznaËenÌ, spoleËn· p¯ese vöechny odliönosti obou knih k¯esùan˘m i ûid˘m: Bible a PÌsmo svatÈ. Jedn· se zde o sbÌrku spis˘ (svÏdËÌ o tom i p˘vodnÌ plur·l ta biblia), kterÈ je jako celku p¯ipisov·na jist· zvl·ötnÌ kvalita: svatost. ObojÌ, kompozice i vyj·d¯enÌ kvality, p¯edpokl·d· existenci urËitÈho n·boûenskÈho spoleËenstvÌ. V tomto bodÏ se dot˝k·me fenomÈnu a problÈmu biblickÈho k·nonu (k tomu srv. C I 2.1). A v perspektivÏ k·nonu se z¯etelnÏ ukazuje, ûe nenÌ moûnÈ pt·t se na pojetÌ vlastnÌ identity u toho kterÈho PÌsma, ale ûe se v kaûdÈm k·nonu artikuluje ch·p·nÌ vlastnÌ identity urËitÈho n·boûenskÈho spoleËenstvÌ, jeû dan˝ k·non uzn·v· jako PÌsmo svatÈ. Co


[23]

se t˝Ëe shod a rozdÌl˘ v rozsahu a struktu¯e korpusu spis˘ uzn·van˝ch ûidy a k¯esùany, m˘ûeme ûidovskÈ pojetÌ tÏchto spis˘ jako ÑpsanÈ TÛryì ve spojenÌ s Ñ˙stnÌ TÛrouì povaûovat za jist˝ protÏjöek k¯esùanskÈho pojetÌ, kterÈ je ch·pe jako ÑStar˝ z·konì ve spojenÌ s ÑNov˝m z·konemì, nelze vöak obojÌ srovn·vat a navz·jem vymezovat hodnotÌcÌm zp˘sobem. M˘ûeme a musÌme jen trvat na historickÈm a teologickÈm p˘vodu k¯esùanskÈho pojetÌ v ûidovskÈm. Abychom mohli posoudit navrûen˝ n·zev PrvnÌ z·kon, je t¯eba tradiËnÌ oznaËenÌ Star˝ z·kon uchopit preciznÏji v jeho p˘vodu a vzniku, aby bylo moûnÈ rozhodnout, zda novÈ oznaËenÌ odpovÌd· p˘vodnÌmu a zda je m˘ûe nahradit. SkuteËnost, ûe pojmov˝ p·r star˝ ñ nov˝ v oznaËenÌch obou Ë·stÌ k¯esùanskÈ Bible jako Star˝ a Nov˝ z·kon nep¯edstavuje p·r opozice, ale korelace, lze doloûit takÈ poukazem na 2K 3,14, kde ÑstarÈì je vztaûeno na Ëas zahalenÌ smlouvy a ÑnovÈì na jejÌ odhalenÌ, jakoû i zjiötÏnÌm, ûe aû do ust·lenÌ novoz·konnÌho k·nonu se nikde nemluvÌ o StarÈm z·konÏ nebo star˝ch spisech. Jako takovÈto korelaËnÌ pojmy odkazujÌ oznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon na svÈ postavenÌ a po¯adÌ v r·mci k¯esùanskÈ Bible. Star˝ z·kon p¯edch·zÌ NovÈmu z·konu, je fundamentem, na kterÈm Nov˝ z·kon spoËÌv· a bez kterÈho nem˘ûe existovat. Po¯adÌ zachycenÈ ve vztahu korelace navÌc urËuje i smÏr interpretace (k tomu podrobnÏ viz C I 3.). A koneËnÏ vytv·¯ejÌ pojmy star˝ ñ nov˝ vztah absolutnÌ korelace. To znamen·, ûe m·me pouze tyto dvÏ veliËiny a t¯etÌ nebo dalöÌ jiû v danÈm vztahu nejsou myslitelnÈ (rozliöov·nÌ jako nov˝, novÏjöÌ, nejnovÏjöÌ, resp. star˝, staröÌ, nejstaröÌ majÌ smysl pouze tam, kde se vych·zÌ pouze z jednoho pojmu, nikoli v p¯ÌpadÏ protikladu dvou). Pr·vÏ v˝luËnost vztahu, vyznaËen· slovy star˝ a nov˝, se v p¯ÌpadÏ ËÌseln˝ch p¯Ìvlastk˘ ztr·cÌ, respektive je z¯ejm· pouze tehdy, kdyû se hovo¯Ì pouze o PrvnÌm z·konÏ, ale nikoli takÈ o DruhÈm z·konÏ. Ovöem zde zase vyvst·vajÌ novÈ ot·zky ohlednÏ jednoty obou takto rozliËnÏ pojmenovan˝ch Ë·stÌ. PlatÌ tedy, ûe pojem Star˝ z·kon je zav·dÏjÌcÌ, sv·dÌ k chybn˝m z·vÏr˘m, zvl·ötÏ kdyû k¯esùanstvÌ tuto prvnÌ Ë·st svÈ Bible aû p¯Ìliö Ëasto ch·palo jako Star˝ ñ ve smyslu zastaral˝, p¯ekonan˝ a ned˘leûit˝ ñ z·kon. Nov˝ pojem PrvnÌ z·kon tu bezpochyby vybÌzÌ ke bdÏlosti a vnÌmavosti v˘Ëi ot·zce zvl·ötnosti k¯esùanskÈ Bible s ohledem

[24]


na jejÌ dvoudÌlnost. Z·roveÚ vöak nereprodukuje vöe, co obsahovalo tradiËnÌ oznaËenÌ. I k tomuto termÌnu je t¯eba leccos dodat a dovysvÏtlit, podobnÏ jako musÌme v p¯ÌpadÏ oznaËenÌ StarÈho z·kona vysvÏtlit, ûe nevyjad¯uje zastaralost. Tak Ëi onak se jedn· o historickou a teologickou prvo¯adost a o zakl·dajÌcÌ funkci tÈto Ë·sti v r·mci celku k¯esùanskÈ Bible, p¯edevöÌm tedy o to, co vystihuje pojem ancienity (moûnost rozliöenÌ v rom·nsk˝ch jazycÌch ñ nap¯. francouzskÈ ancien a vieux ñ ËinÌ v tÈto oblasti podobnou terminologickou diskusi zbyteËnou). OznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon si takÈ û·d· koment·¯ ve vztahu k termÌnu Ñz·konì. Ten b˝v· Ëasto (v nÏmËinÏ v˝slovnÏ ÑTestamentì ñ pozn. p¯ekl.) mylnÏ ch·p·n v juristickÈm v˝znamu jako definitivnÏ platn· z·vÏù a nespojuje se s biblick˝m pojmem smlouvy, kter˝ leûÌ v jeho z·kladu. To bylo takÈ d˘vodem, proË v˝öe citovan˝ gener·lnÌ synod reformovan˝ch cÌrkvÌ v NizozemÌ mluvil o ÑPrvnÌ/DruhÈ knize smlouvyì.2 Jak v˝slovnÏ zd˘razÚuje ¯ada ofici·lnÌch cÌrkevnÌch dokument˘, je t¯eba rozmanitÈ snahy o n·hradu za zav·dÏjÌcÌ v˝raz ÑStar˝ì z·kon zasazovat do horizontu ûidovsko-k¯esùanskÈho dialogu. Pr·vem se znovu a znovu poukazovalo na to, ûe Ëasto bezmyölenkovitÈ uûitÌ pojmu Star˝ z·kon pro ûidovskou Bibli je neopodstatnÏnÈ a ûe svÏdËÌ o nedostatku vnÌmavosti. Avöak pojem PrvnÌ z·kon z˘st·v· stejnÏ jako termÌn Star˝ z·kon v k¯esùanskÈ tradici a oznaËuje v˝hradnÏ prvnÌ Ë·st k¯esùanskÈ Bible. Synod EvangelickÈ cÌrkve v Por˝nÌ proto ve svÈm usnesenÌ ÑK obnovÏ vztahu mezi k¯esùany a ûidyì roku 1980 navrhl zavÈst pro Star˝ z·kon oznaËenÌ ÑHebrejsk· Bibleì, aby byl k dispozici pojem pouûiteln˝ spoleËnÏ pro ûidy i k¯esùany. Z tohoto oznaËenÌ ale vyplynuly novÈ obtÌûe, neboù jeho spojenÌ s jazykem (hebrejötinou) by p¯ÌsnÏ vzato vyluËovalo aramejskÈ pas·ûe, stejnÏ jako i ¯eckÈ spisy, kterÈ katolick· a pravoslavn· tradice uzn·vajÌ jako spisy deuterokanonickÈ. TermÌn hebrejsk· Bible navÌc, majÌ-li jej uûÌvat ûidÈ i k¯esùanÈ, stÌr· strukturnÌ zvl·ötnosti ûidovskÈho, respektive k¯esùanskÈho k·nonu tÏchto text˘, jehoû teologick˝ v˝znam v poslednÌ dobÏ podtrhla kanonick· ökola (viz C I 2.1). Kanonick· struktura ûidovskÈ bible je nejlÈpe vyj·d¯ena umÏl˝m slovem Tenach (resp. TaNaK ), sloûen˝m ze zaË·teËnÌch pÌsmen hebrejsk˝ch v˝raz˘ pro t¯i Ë·sti k·nonu (TÛra = UËenÌ, níviÌm = Proroci, kítuvÌm = Spisy). Na rovinÏ ûidovskÈho k·nonu odkazuje v˝raz


[25]

Tenach/TaNaK ke specifickÈmu zp˘sobu ËtenÌ a rozumÏnÌ tÏmto spis˘m, a obdobnÏ p¯edznamen·v· termÌn Star˝ z·kon intencion·lnÏ a funkËnÏ v˝znam tÏchto knih pro k¯esùany. Ukazuje se tedy, ûe oznaËenÌ textu nelze oddÏlit od jeho v˝znamu pro to nebo ono spoleËenstvÌ vÌry, a je jedinÏ dob¯e, kdyû tento fakt budeme vyjad¯ovat odpovÌdajÌcÌm pojmov˝m odliöenÌm. NicmÈnÏ je pochopitelnÈ a spr·vnÈ, ûe kromÏ toho hled·me takÈ oznaËenÌ, kterÈ by vystihlo to, co je pro ûidy a k¯esùany spoleËnÈ a co tvo¯Ì p˘vodnÌ z·kladnu jejich PÌsem. Jelikoû ale nenÌ moûnÈ oddÏlit svat˝ text od toho kterÈho spoleËenstvÌ ñ a to je v ûidovsko-k¯esùanskÈm vztahu v˝znamnÈ pr·vÏ i pro (prvotnÌ) adres·ty ñ nenÌ zde vhodn˝ abstraktnÌ a spÌöe religionisticky orientovan˝ termÌn hebrejsk· Bible. Chceme-li nÏjak oznaËit spoleËn˝ z·klad PÌsem ûid˘ a k¯esùan˘, mÏli bychom spÌöe pouûÌt termÌnu ÑBible Izraeleì, protoûe pojem Bible lze bez problÈm˘ uûÌt v ûidovskÈm i k¯esùanskÈm kontextu (i pro rozdÌlnÈ celky) a takÈ oznaËenÌ Izrael je teologicky otev¯enÈ. Po ztr·tÏ st·tnÌ formy spoleËenskÈ existence v 6. stoletÌ p¯. n. l. se oznaËenÌ Izrael stalo v poexilnÌ dobÏ Ëestn˝m titulem BoûÌho lidu a n·rokovaly si je nejrozliËnÏjöÌ skupiny (p¯edevöÌm v ranÈm ûidovstvÌ). Heslo Ñprav˝ Izraelì ukazuje na hrot tÏchto spor˘ a k j·dru identifikace spojenÈ s tÌmto heslem.3 Na n·roku Ñpravostiì m· podÌl takÈ spoleËenstvÌ k¯esùan˘, kterÈ ñ je-li si vÏdomo tohoto pozadÌ ñ oznaËenÌ sebe sama jako Izraele odkazuje k jeho p˘vodu. V tomto p˘vodu ve spoleËnÈ z·kladnÏ PÌsem ûid˘ a k¯esùan˘ si mohou k¯esùanÈ jasnÏji uvÏdomit svÈ zako¯enÏnÌ v ûidovstvÌ a spoleËnÈ prvky s nÌm, ale z·roveÚ takÈ odliönosti od onoho ÑIzraele, kter˝ zakl·d· svoji kontinuitu nejen na Bohu, ale takÈ na n·rodÏ a na zemi PÌsma svatÈhoì (Koch 242). V tomto bodÏ se ukazuje, ûe v˝raz Bible Izraele m˘ûe slouûit nejen jako spoleËn˝ termÌn pro ûidy a k¯esùany, n˝brû ûe vede k teologick˝m fundament˘m obou n·boûenstvÌ.4 VÏdomÈ pouûÌv·nÌ termÌnu Bible Izraele n·m umoûÚuje pochopit, ûe na stejnÈ svÏdectvÌ vÌry navazujÌ v dÏjin·ch dvÏ linie v˝kladu, totiû v˝klad ûidovsk˝ a v˝klad k¯esùansk˝.

[280]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejst¯Ìk

REJSTÿÕK

Abulafija, Abraham 166ñ169 adice 17n Akilas 71 Akiva (R.) 72, 101, 108n, 118n, 121n, 124n, 137 Akivova ökola 108n, 119 aktualizace 37, 39n, 115, 207 Akvila 71ñ73 alegoreze 84ñ86, 185, 208ñ210, 214, 216, 220 alegorick˝ v˝klad 47, 49, 66, 83ñ88, 90n, 96n, 128n, 139ñ141, 149, 154, 158, 163, 168, 208ñ212, 217, 260 alegorie 46, 141,147ñ149, 161n, 166, 208n, 212, 214, 217 Alexandrie 85, 88, 91, 111, 192 Ambrosius 214 analogick˝ ˙sudek 108, 110ñ114 anal˝zy pramen˘ 33 antropomorfismus 80n, 161 apokalyptika 41n apologeti 182ñ184 Aristeas 68n, 73, 87n, 90 Ariste˘v list 68n, 72, 192 Aristob˙los 86ñ88 Atbaö 130, 134 Augustinus 197n, 213 Barnab·ö˘v list 181n Bechor äor, Josef 156, 160 ben Chofni, ä'muel 152 ben Maimon, Moöe ñ viz Maimonides ben Nachman, Moöe ñ viz Nachmanides Bible Izraele 17, 25ñ27, 173, 175ñ188, 191, 193, 195ñ199, 201ñ204, 206n, 215, 233n, 236, 239, 244, 249 ñ253, 258ñ262, 268n Bible JeûÌöova 180 biblia pauperum 215ñ218

biblick· hereze 254 biblick· teologie 206, 239ñ243 bohosluûba 79n, 88, 93, 120, 146 BoûÌ jmÈna 164 cit·ty o naplnÏnÌ

43

ËÌselnÈ spekulace 86, 95 ËÌsla 93, 129, 164, 167 Ëtver˝ smysl PÌsma 39, 167ñ169, 208, 210ñ212, 217, 251 Damaösk˝ spis 57ñ59 Daniel 37, 46, 62 dÏdictvÌ 17 dÏjiny ñ v˝klad dÏjin 36n DÈmÈtrios 85n deraö 49, 152, 155, 158, 168 Desatero 34, 36, 43n, 51, 53, 75, 81, 89, 92n, 101, 120, 163, 188 diskontinuita 16, 19, 232n doslovn˝ smysl 38, 46, 48n, 53n, 69, 72n, 90ñ93, 116n, 128n, 137, 145ñ149, 152, 154nn, 161n, 165n, 207ñ213, 217, 227n, 251 dvojÌ smysl PÌsma 91, 208ñ213 Egeria 201 Eliezer (R.) 120n, 129, 131, 133 etymologie 84, 98, 141, 146 Ezdr·ö 38, 42, 100, 102n farizeovÈ 47ñ49, 99 FilÛn Alexandrijsk˝ 42n, 47, 50, 69n, 73, 88ñ98, 105, 108, 147, 150, 167 filosofick· alegorizace 161nn filosofie 87, 92ñ95, 145ñ150, 152, 161, 163, 165n, 225

Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Geiger, Abraham 31n gematrie 129n, 133, 167 glosy 33,13 gramatika 145, 148, 152, 155ñ158 harmonizace 36, 53n, 57, 67, 73 ñ75, 107, 119, 152 hebrejsk· Bible 24ñ26, 52, 70, 190ñ193, 195 hebrejsk˝ jazyk 104n, 141, 146n, 155n Hilel 49, 110ñ114 HomÈr 84ñ87, 91, 131 HomÈr ñ v˝klad 84nn, 131 Chananel z Kairovanu 152 Chr·m 46n, 50ñ57, 99n, 112, 124n, 132, 157, 178, 210 Chr·mov˝ svitek 52ñ57, 78 christologick· interpretace 177, 180, 210, 219ñ222 ibn Ezra, Abraham 152, 156ñ158 ibn Kaspi, Josef 163n Ign·c z Antiochie 15 inspirace 32, 37ñ39, 44, 46, 63, 66, 69ñ71, 84, 90, 192n, 217, 221, 226 integrace 17n, 191 interpretace 21, 23, 37, 68, 179, 183n, 199ñ202, 211, 249ñ251 Irenej 184, 205n Izrael 20n, 25, 182, 189, 236, 240n, 252ñ254, 258nn jazyk 20, 64, 67ñ74, 91, 103ñ109, 130n, 143ñ151, 167, 170, 227n, 237n Jeron˝m 73, 197n, 203 Jiömaelova ökola 106, 108n, 124 JÛb 162n Justin 183 kabala 134, 164n Kain 74, 81, 96, 151, 154 kalend·¯ 40n, 56, 62, 157 k·non 22ñ24, 26n, 43, 52, 69, 127, 173, 181n, 185ñ193, 195ñ198, 205, 207, 220ñ224, 227, 229, 233, 237ñ239, 241n, 247ñ249

[281]

KaraitÈ 136, 145ñ148, 157n Karo, Josef 155n Kimchi, David 160, 163 Kirkisani 145ñ148 KlÈment˘v list 182 knÏûÌ 40, 43n, 47n, 56n, 69, 99, 225 kontext 117n, 124n kontinuita 16, 19, 27, 214, 233n, 253n, 268n Kor·n 17, 145 kritika Bible 157 Kumr·n 33, 38, 48ñ66, 73, 79, 102, 106n, 179 Letopisy/Paralipomenon 139ñ141, 191 Liber Antiquitatum Biblicarum 42 liturgickÈ ËtenÌ 52, 69, 75, 99n, 141n Luther 198, 217 Maimonides 161ñ163 MalkÌsedek 65n, 143 MarkiÛn 184ñ187, 222 masoreti 145 maöal 128n, 137 Meliton ze Sard 19 mesi·ö 15, 65, 159, 166, 178, 186, 269 miíut 122 Mikul·ö z Lyry 152 MojûÌö 34ñ42, 44ñ49, 56n, 86ñ90, 100n, 108n, 119n, 139n, 148 ñ150, 157n, 163n, 189n, 196n m˝tus 84 Nachmanides 109, 164ñ167 nÏkoliker˝ smysl PÌsma 85, 107, 153, 167n, 207nn Neofiti 75, 80ñ82 notarikon 130n, 134 Nov˝ z·kon 19ñ26, 177ñ203, 230nn obecnÈ a zvl·ötnÌ 116, 128 obÏù 96, 99, 110n omyl 107 Onkelos 80ñ83, 158 opakov·nÌ 76, 105, 123n, 163n Origenes 15, 73, 208

[282]

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejst¯Ìk

pardes 167ñ169 Pascha 35 Pesach 35n, 81, 110n, 115ñ119, 142 peöat 48n, 108, 152, 155, 158, 166, 168 peöer 62ñ66 peöer Abakuk 63 PÌseÚ pÌsnÌ 137ñ139 pÌsmena 102ñ104 pÌsmena ñ kombinace 167 pÌsmo 68n, 71, 102, 129ñ131, 146, 164, 166n PÌsmo ñ ËtenÌ 45, 49, 52, 65, 75, 78n, 100, 103, 129n, 134, 137, 141ñ143, 196, 199ñ201, 220, 245, 250 pragmatika textu 247ñ254 pravidla Hilelova 110ñ118 pravidla Jiömaele 118ñ120 pravidla v˝kladu 72, 85, 107ñ134, 136, 146, 155 proroci 31n, 35ñ40, 44, 46n, 58n, 62ñ66, 72, 79n, 86, 89n, 130n, 140ñ143, 149n, 156, 161, 181n, 189n, 195ñ197, 215n, 230, 261 p¯eklad 67ñ80, 82n, 84, 106, 148, 192 p¯ÌrodnÌ z·kon 41, 93 Raöbam 154ñ156, 159n Raöi 152ñ156, 159, 164, 273 recepËnÌ kritika 246ñ248 redakce 18 rewritten Bible 41, 78, 82 ribuj 61, 103, 121 rodokmen 139n rozpory 36, 54, 60, 74, 85, 119, 146 Saadja Gaon 146ñ152, 158 saduceovÈ 47ñ49, 190 samarit·ni 103, 198 sensus plenior 63, 217, 219n, 223, 228 Septuaginta 33, 52, 69ñ83, 85, 93n, 96ñ99, 130, 192n, 198, 219 Sifra 134 SÌrachovec 39n, 68, 197 sn·¯ 66 Spinoza 157 stravovacÌ p¯edpisy 87

stvo¯enÌ 40n, 45n, 60, 73n, 80n, 86ñ88, 92ñ96, 104n, 150, 153, 158ñ160, 164ñ166, 200n, 232 substituce 18, 222 symbol 63, 88, 91n, 144, 210, 216 öabat / den odpoËinku 116n, 151, 162 öabatov˝ rok 116

61n, 89, 110n,

targum 36, 75ñ83, 100, 130, 149, 179 targum Onkelos 80ñ83, 128, 158 Tenach/TaNaK 24n, 177, 193ñ198 teologie po OsvÏtimi 255ñ257 Tertuli·n 184, 213 textov· kritika 33, 53, 70, 79, 227 Theodotion 72 Tikunej sof írÌm 102, 158 TÛra (˙stnÌ/psan·) 23n, 34ñ37, 40n, 44n, 54ñ60, 65, 70n, 79, 88, 90n, 100ñ104, 108, 113, 120, 141n, 150n, 158, 164, 168ñ170, 188ñ191, 197ñ200, 268 tradice 47, 58, 75, 98ñ100, 111, 113n, 120, 123, 136, 145ñ152, 164, 167n, 184n, 188, 197, 219, 225n, 232n, 246n, 258, 268 transkripce 68, 71, 277 typologie 37, 42, 63, 137, 165, 183, 185, 213ñ218, 237, 261 ˙sudek z kontextu 117, 125 ˙sudek z lehËÌho na tÏûöÌ 60, 107n, 110n, 120, 135 vÏcn· analogie 110n, 116 v˝klad jmen 106 v˝klad sn˘ 63n, 107, 131 vylouËenÌ 122ñ124 v˝znamovÈ bohatstvÌ 106 vyzn·nÌ vÌry 260n vzpomÌnka 258nn zahrnutÌ 61, 72, 121n, 124, 154 z·kony 88n, 147n, 151, 163n zevöeobecnÏnÌ 114n

Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

zjevenÌ 31ñ38, 40n, 46, 59n, 62ñ 64, 67ñ69, 73, 89, 92, 100, 108n, 119n, 136, 145ñ149, 151n, 169n, 188, 192, 202, 217, 219ñ222, 225, 236n, 260ñ263 zjevenÌ jako diktovan˝ text 40n, 44ñ46, 69, 90, 108

[283]

zmrtv˝chvst·nÌ 78, 150n, 162, 178, 212, 260n Zohar 164, 166, 168, 170 Zunz, Leopold 31 zvÏst o Kristu 177ñ180 éalmy äalomounovy

47

EDICE TEOLOGIE

Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona

CHRISTOPH DOHMEN GÜNTER STEMBERGER Z nÏmeckÈho origin·lu Hermeneutik der J¸dischen Bibel und des Alten Testaments, vydanÈho nakladatelstvÌm W. Kohlhammer GmbH, Stuttgart, Berlin, Kˆln, p¯eloûil a rejst¯Ìkem opat¯il ätÏp·n Zbytovsk˝ Typografie ZbynÏk KoËvar Vydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o., roku 2007 jako svou 784. publikaci Vyd·nÌ prvnÌ. AA 16,19. Stran 288 OdpovÏdn˝ redaktor Jaroslav Vrbensk˝ Vytiskla tisk·rna Ekon, Jihlava DoporuËen· cena 328 KË NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o., Praha 3, VÌta NejedlÈho 15 e-mail: [email protected] www.ivysehrad.cz ISBN 978-80 -7021-874 -7

Hermeneutika. židovské Bible a Starého zákona CHRISTOPH DOHMEN GÜNTER STEMBERGER

Recommend Documents