Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV)

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia

Obsah 1.

2.

3.

Identifikační údaje ......................................................................................................... 6 1.1

Předkladatel ........................................................................................................... 6

1.2

Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání .................................................... 6

1.3

Zřizovatel ............................................................................................................... 6

1.4

Platnost dokumentu................................................................................................ 6

Charakteristika školy ..................................................................................................... 7 2.1

Stručná charakteristika školy ................................................................................. 7

2.2

Velikost školy ........................................................................................................ 7

2.3

Vybavení školy ...................................................................................................... 7

2.4

Charakteristika pedagogického sboru .................................................................... 8

2.5

Charakteristika ţáků .............................................................................................. 8

2.6

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ..................................................... 8

2.7

Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty .................................................................. 9

Charakteristika školního vzdělávacího programu ........................................................ 10 3.1

Zaměření školy .................................................................................................... 10

3.2

Profil absolventa .................................................................................................. 10

3.3

Organizace přijímacího řízení .............................................................................. 11

3.4

Organizace maturitní zkoušky ............................................................................. 12

3.5

Výchovné a vzdělávací strategie.......................................................................... 12

3.6

Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami ...................... 15

3.7

Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných .................................................. 15

3.8

Začlenění průřezových témat ............................................................................... 16

4.

Školní učební plán ....................................................................................................... 19

5.

Učební osnovy ............................................................................................................. 21 Český jazyk a literatura........................................................................................ 22

5.1 5.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................................... 22

5.1.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 25 Anglický jazyk ..................................................................................................... 33

5.2 5.2.1


5.2.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 35 Francouzský jazyk ............................................................................................... 39

5.3 5.3.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................................... 39 Obsah

2


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 41

5.3.2

Německý jazyk .................................................................................................... 43

5.4 5.4.1


5.4.2


5.5

Matematika .......................................................................................................... 49

5.5.1


5.5.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 51 Informatika a výpočetní technika ........................................................................ 59

5.6 5.6.1


5.6.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 61 Dějepis ................................................................................................................. 64

5.7 5.7.1


5.7.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................... 66 Občanská výchova ............................................................................................... 79

5.8 5.8.1


5.8.2


5.9

Fyzika................................................................................................................... 90

5.9.1


5.9.2


5.10

Chemie ................................................................................................................. 99

5.10.1


5.10.2

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu .................................................. 101

5.11

Biologie a geologie ............................................................................................ 107

5.11.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ..................................................... 107

5.11.2


5.12

Zeměpis .............................................................................................................. 114

5.12.1


5.12.2


5.13

Hudební výchova ............................................................................................... 135

5.13.1


5.13.2

Vzdělávací obsah vyučovací předmětu ...................................................... 136

5.14

Výtvarná výchova .............................................................................................. 141

5.14.1


5.14.2


5.15

Tělesná výchova ................................................................................................ 147 Obsah

3


5.15.1


5.15.2


Přírodovědné projekty........................................................................................ 162

5.16

5.16.1


5.16.2


Počítače a příroda............................................................................................... 165

5.17

6.

5.17.1


5.17.2


Hodnocení ţáků a autoevaluace školy ....................................................................... 169 Pravidla pro hodnocení ţáků.............................................................................. 169

6.1

Způsoby a kritéria hodnocení .................................................................... 169

6.1.1

Autoevaluace školy ............................................................................................ 169

6.2

7.

6.2.1

Podmínky vzdělávání ................................................................................. 170

6.2.2

Průběh vzdělávání ...................................................................................... 171

6.2.3

Zjišťování školního klimatu, podpora ţáků, vztahy a spolupráce ............. 172

6.2.4

Zjišťování úrovně znalostí a dovedností ţáků ........................................... 173

6.2.5

Řízení školy, DVPP ................................................................................... 173

6.2.6

Úroveň výsledků práce školy, image školy ............................................... 174

Přílohy........................................................................................................................ 175 Klasifikační řád .............................................................................................................. 176

Obsah

4


„Štěstí přeje připraveným.“

Motto

5


1.

Identifikační údaje

1.1 Předkladatel Název školy:

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Adresa:

T. G. Masaryka 590, 570 01 Litomyšl

IČO:

62032348

IZO:

000401021

Resortní identifikátor:

600012701

Ředitelka:

Mgr. Ivana Hynková

Koordinátor ŠVP:

Mgr. Vlasta Šorfová

Kontakt:

[email protected]

Telefon, fax:

461 615 061

Web:

www.glit.cz

1.2 Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání Osmiletý vzdělávací program 79-41-K/81 Denní forma vzdělávání

1.3 Zřizovatel Název:

Pardubický kraj

Adresa:

Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

Kontakt:

www.pardubickykraj.cz

Telefon:

466 026 111

Fax:

466 611 220

1.4 Platnost dokumentu Platnost dokumentu od 1. září 2007

Mgr. Ivana Hynková ředitelka školy

1. Identifikační údaje

6


2.

Charakteristika školy

2.1 Stručná charakteristika školy Litomyšlské gymnázium je jedním z nejstarších v Čechách. Jeho vznik spadá do období, kdy litomyšlské panství vlastnil rod Pernštejnů a kdy byl do Litomyšle povolán piaristický řád. Bylo zaloţeno v roce 1640 Frebonií z Pernštejna a vyučovat se začalo v listopadu roku 1644. Nyní sídlí škola v budově, která byla dostavěna v roce 1923 jako první novostavba střední školy v Československé republice. Od roku 1990, tedy 350 let od zaloţení, nese škola čestný název Gymnázium Aloise Jiráska. Od téhoţ roku zde ţáci studují jak ve čtyřletém, tak v osmiletém cyklu.

2.2 Velikost školy Nejvyšší povolený počet ţáků:

380 ţáků

Osmileté studium:

8 tříd

Čtyřleté studium:

4 třídy

2.3 Vybavení školy Školní budova je majetkem zřizovatele – Pardubického kraje. Budova je prostorná, plně vyhovující potřebám školního vzdělávacího programu i hygienickým podmínkám. Škola má dvě moderní počítačové učebny. Ţáci mají k dispozici také 3 počítačová pracoviště umístěná na chodbě. Všechny kabinety včetně sborovny jsou vybaveny počítači v síti. Přístup k internetu je samozřejmostí. Pro evidenci ţáků je pouţíván program Bakaláři. Škola má ţákovskou knihovnu, učebny hudební výchovy, výtvarné výchovy, chemie, biologie, fyziky, biologickou laboratoř a chemickou laboratoř. Celkem je ve škole 12 kmenových učeben. Pro výuku tělesné výchovy vyuţívá škola svoji tělocvičnu, která je součástí budovy školy, nově zřízenou a moderně vybavenou posilovnu a venkovní hřiště, které je také součástí areálu školy. Gymnázium nemá vlastní školní jídelnu, ale vyuţívá sluţeb ZŠ Litomyšl, U Školek 1117. Ve škole jsou automaty na pití, aby byl dodrţován pitný reţim ţáků, a automaty na bagety, kávu a cukrovinky. Budova je vybavena průměrně. V roce 2006 proběhla rekonstrukce chemické laboratoře a dovybavení počítačové učebny. Ve třídách jsou nainstalovány 3 dataprojektory, televize, videa a DVD přehrávače. Snahou vedení školy je, aby docházelo k dalším úpravám, které sledují postupnou obnovu a modernizaci stávajícího zařízení.

2. Charakteristika školy

7


2.4 Charakteristika pedagogického sboru Gymnázium má stabilizovaný pedagogický sbor s průměrným věkem 40 let, s poměrem 21 ţen a 7 muţů. Většina učitelů působí ve škole dlouhodobě, mnozí jsou jejími absolventy. Předností sboru je vysoká kvalifikovanost a přátelské vztahy. Škola nabízí výuku anglického, německého, francouzského jazyka, latiny a některých dalších ţivých jazyků. Učitelé si neustále doplňují vzdělání odborným studiem a kurzy PC. Výchovným a studijním problémům se ve škole věnují dva výchovní poradci. Vedení školy je dvoučlenné (ředitelka a její zástupce) a úzce spolupracuje s předsedy předmětových komisí.

2.5 Charakteristika žáků Nejvyšší povolený počet ţáků školy je 380. Ředitelství má snahu, aby ve škole bylo po jedné třídě osmiletého studia a po jedné třídě ve studiu čtyřletém. Ve škole studují především ţáci z Litomyšle a z nedalekého okolí. Ţáci bydlící mimo Litomyšl do školy zpravidla denně dojíţdějí. Domov mládeţe škola nemá, ale můţe vyuţívat domov mládeţe Vyšší odborné školy a Střední odborné školy technické v Litomyšli. Atmosféra mezi ţáky je přátelská. Ţáci řeší svoje problémy ve Studentském parlamentu, který se pravidelně setkává i s vedením školy a projednávají společně poţadavky ţáků.

2.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Dlouhodobými projekty se zabývají ţáci především v oblasti ekologie a environmentální výchovy. Škola je zapojena v projektu Globe a v červnu 2007 získala titul Ekoškola. Ekoškola je mezinárodní projekt spojující environmentální výuku ve škole s konkrétními praktickými kroky, které povedou k ekologické výchově mladé generace. V současné době probíhá ve 40 zemích světa. Podle zájmů ţáků se pořádají zájezdy do anglicky, německy a francouzsky mluvících zemí. Ve spolupráci s Městem Litomyšl probíhá ve škole výuka japonštiny. Naši ţáci budou mít moţnost absolvovat studijní pobyt v japonském Tokiu. Na gymnáziu mají tradici sportovní akce. V průběhu školního roku je pořádána řada turnajů ve sportovních hrách, v květnu aţ červnu mají ţáci také moţnost zúčastnit se vodáckého zájezdu na Vltavu. Dále je škola spolupořadatelem Majálesu litomyšlských studentů, který má dlouholetou tradici jak ve škole, tak ve městě. Gymnázium je pořadatelem okresního kola matematické olympiády kategorií Z6, Z7 a Z8. V roce 2006 škola uzavřela s Masarykovou univerzitou v Brně „Partnerství ve vzdělávání“. Studenti gymnázia navštěvují univerzitu v rámci Dnů otevřených dveří a někteří lektoři navštěvují naopak naši školu a informují studenty o nabízených oborech, podmínkách přijímacího řízení a studia na vysoké škole. Ţáci školy se zúčastňují také projektů a dalších akcí vyhlašovaných MŠMT. 2. Charakteristika školy

8


2.7 Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty Při škole působí Obecně prospěšná společnost (OPS), jejímiţ členy jsou zástupci rodičů ţáků. Kaţdou třídu zastupuje jeden rodič. Schůzky OPS probíhají dle potřeby, minimálně dvakrát ročně. OPS podporuje zejména: 

zájezdy, semináře, kurzy, soutěţe ţáků a maturitní zkoušky



nákup učebnic a půjčovní sluţbu ţákům



spolupráci se školami stejného charakteru, včetně škol v zahraničí, a spolupráci s jinými organizacemi

Ve škole také pracuje Školská rada a Studentský parlament. Školská rada byla ustanovena dle nového školského zákona. Na rodičovských schůzkách proběhla volba zástupce rodičů ţáků, na pedagogické radě zvolili svého zástupce učitelé. Jednoho člena jmenovala Rada Pardubického kraje. Školská rada úzce spolupracuje s rodiči, kteří se angaţují v OPS. Studentský parlament má nejméně 12 členů, kaţdou třídu zastupuje alespoň jeden ţák. Prostřednictvím Studentského parlamentu získává vedení školy cenné informace, na které je moţné bezprostředně reagovat a případné problémy okamţitě řešit. Studentský parlament se schází dle potřeby, v kaţdém školním roce alespoň dvakrát. Souhrnné informace týkající se školy obsahují internetové stránky www.glit.cz. Aktuální zprávy jsou zveřejňovány také ve vývěsní skříňce na náměstí.

2. Charakteristika školy

9


3.

Charakteristika školního vzdělávacího programu

3.1 Zaměření školy Škola nabízí denní studium ve dvou vzdělávacích programech: osmiletém a čtyřletém. Hlavním cílem gymnaziálního vzdělávání je příprava ţáků ke studiu na vysokých školách různých typů. Proto je zaměření školy všeobecné s tím, ţe prostřednictvím volitelných předmětů vytváří podmínky pro prohloubení znalostí ţáků v oborech, kterým se chtějí v budoucnu věnovat. V souvislosti se společenskou potřebou je kladen důraz na jazykovou přípravu ţáků nabídkou výuky celé škály světových jazyků, včetně konverzačních seminářů. Rozsáhlý soubor volitelných a nepovinných předmětů ve vyšších ročnících umoţňuje prohloubení odborných znalostí potřebných jak pro studium na přírodovědných, technických, tak i humanitních vysokých školách. V průběhu studia je rovněţ kladen důraz na vlastní zodpovědnost ţáků za své vzdělání a za úspěšnost u maturitní zkoušky i při studiu na vysoké škole. Gymnázium má být místem, které motivuje ţáky k vlastnímu sebevzdělávání.

3.2 Profil absolventa Úspěšným ukončením příslušného školního vzdělávacího programu dosáhne ţák: 

niţšího stupně osmiletého studia – základního vzdělání,



vyššího stupně osmiletého studia a čtyřletého studia – středního vzdělání s maturitní zkouškou.

Po absolvování kvarty (posledního ročníku povinné školní docházky) jsou ţáci: 

vybaveni znalostmi a schopnostmi, které odpovídají poţadavkům RVP ZV ve všech vzdělávacích oblastech,



připraveni pokračovat v dalším studiu na gymnáziu, případně úspěšně vykonat přijímací zkoušku na jinou střední školu.

Po absolvování oktávy a 4. ročníku čtyřletého studia jsou ţáci (absolventi): 

vybaveni znalostmi a schopnostmi, které odpovídají ve všech vzdělávacích oblastech,



vybaveni rozšířenými znalostmi v oborech, které si zvolí formou volitelných předmětů. Díky jejich bohaté nabídce je ţákům umoţněna kvalitní příprava na vybraný typ vysoké školy.

poţadavkům RVP G

Škola připravuje své ţáky tak, aby absolventi vzdělávacího programu byli vybaveni mimo jiné následujícími kompetencemi: k učení

– být zodpovědný za své učení  mít pozitivní vztah k učení, uvědomovat si nutnost celoţivotního vzdělávání 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

10


 dokázat organizovat svoje učení (vzdělávání) k řešení problémů

– –

přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách aktivně řešit problémy, volit vhodné způsoby řešení

komunikativními

–    

rozumět, komunikovat, číst a psát ve více jazycích obhajovat a argumentovat vlastní názor naslouchat a brát v úvahu názory druhých být schopen se prezentovat na veřejnosti vyuţívat moderní informační a komunikační techniku

sociálními a personálními

–

občanskými

–

být schopen spolupracovat ve skupině a respektovat práci a úspěchy druhých – mít pozitivní představu o sobě samém

     pracovními

–   

chápat kontinuitu minulosti a současnosti, váţit si historického dědictví vnímat hodnoty umění a kultury vůbec respektovat přesvědčení druhých, odmítat útlak a hrubé zacházení, projevovat solidaritu chápat principy, na nichţ spočívají demokratické zákony a společenské normy kriticky nahlíţet na aspekty rozvoje společnosti hodnotit sociální chování související se ţivotním prostředím vytvářet projekty brát na sebe zodpovědnost být schopen týmové práce organizovat svou práci

3.3 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení je organizováno podle ustanovení par. 59 aţ 61 školského zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky MŠMT č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na středních školách. Uţ v září předcházejícího školního roku se zveřejní na webových stránkách školy počet otevíraných tříd, maximální počty přijímaných ţáků a kritéria pro přijímání. O podmínkách přijetí ţáků rozhoduje podle citovaných zákonných norem ředitel školy. Do primy jsou přijímáni ţáci, kteří úspěšně ukončili 5. ročník základní školy. Do prvního ročníku čtyřletého studia případně do kvinty osmiletého studia jsou přijímáni ţáci, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání. Přijímací zkouška, pokud je po uchazeči poţadována, má písemnou formu a koná se z českého jazyka a matematiky. Do výsledku přijímacích zkoušek je moţné zahrnout prospěch ţáka na ZŠ a výstupní hodnocení ţáka. Uchazeči o studium, u kterých byla diagnostikována některá specifická porucha učení, mají průběh zkoušky upraven.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

11


3.4 Organizace maturitní zkoušky Otázka maturitní zkoušky bude aktuálně řešena v ŠVP podle RVP G. Dle školského zákona č. 561/2004 Sb. má mít maturitní zkouška dvě části, společnou a profilovou. Ţák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliţe úspěšně vykoná obě části. Společná část maturitní zkoušky Skládá se ze tří zkoušek: 

český jazyk a literatura



cizí jazyk (anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk)



volitelná zkouška (matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ, informačně technologický základ)

Některé zkoušky (cizí jazyk, matematika) jsou nabízeny ve dvou variantách obtíţnosti (1* – základní, 2* – obtíţnější). Škola můţe v případě dostatečného zájmu nabídnout i přípravu k maturitní zkoušce z dalších cizích jazyků. Všechny zkoušky společné části zadává Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy všem maturantům ve stejném termínu, za stejných podmínek a na stejné úrovni. Ministerstvo stanovuje obsah a formu zkoušek a také kriteria hodnocení. Profilová část maturitní zkoušky Profilová (školní) část maturitní zkoušky se skládá rovněţ ze tří zkoušek, které musí ţák vykonat, aby maturitní zkoušku absolvoval. Škola připraví ţáka na následující zkoušky: český jazyk a literatura, cizí jazyk 1* (anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk), cizí jazyk 2* (anglický jazyk, francouzský jazyk, německý jazyk), matematika 2*, občanský a společenskovědní základ, biologie, dějepis, zeměpis, chemie, fyzika, hudební výchova, informační a komunikační technologie, právo. Formu zkoušek profilové části určuje ředitel školy. Podle školského zákona jí můţe být nejen ústní zkouška před zkušební maturitní komisí, písemná zkouška nebo praktická zkouška, ale i vypracování maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí. Nepovinné zkoušky Kromě povinných zkoušek ve společné a profilové části si můţe ţák zvolit aţ 4 zkoušky nepovinné. Škola pro tento účel nabízí seznam odpovídající nabídce profilových zkoušek. Navíc si ţák můţe vybrat i z nabídky zkoušek zadávaných ministerstvem. Výsledky nepovinných zkoušek se uvádějí na maturitních vysvědčení, ale do celkového výsledku maturitní zkoušky se nezapočítávají.

3.5 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované metody a formy práce, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků. Strategie na úrovni školy se stávají východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie, které jsou vymezovány na úrovni vyučovacích předmětů.


12


Kompetence k učení mají umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní vzdělávání. Učitel 

motivuje ţáky osobním příkladem, posiluje pozitivní vztah k učení.



vede ţáky ke kritickému zhodnocení výsledků svého učení.



zajímá se o názory, náměty a zkušenosti ţáků.



zadává úkoly způsobem, který umoţňuje volbu různých postupů.



podporuje samostatnost a tvořivost ţáků.



vede ţáky k plánování úkolů a postupů.



podporuje ţáky při samostatném organizování akcí mimo školu.



vede ţáky k získávání a zpracovávání informací z různých zdrojů.



s chybou ţáka pracuje jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení.

Kompetence k řešení problémů podněcují ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů. Učitel 

co nejvíce motivuje ţáky zadáváním problémových úkolů.



sleduje úspěšnost jednotlivých ţáků a oceňuje jejich pokrok.



umoţňuje ţákům pracovat s materiály a zdroji, v nichţ si mohou ověřit správnost svého řešení.






umoţňuje ţákům volbu různých způsobů řešení úkolů.



stimuluje ţáky k účasti v soutěţích a olympiádách.

Kompetence komunikativní umoţňují ţákům všestrannou a účinnou komunikaci. Učitel 

vytváří příleţitosti pro diskuse k danému úkolu.



vede ţáky ke kultivovanému ústnímu a písemnému projevu.



umoţňuje ţákům, aby si vzájemně sdělovali své názory a pocity.



zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.



vybízí ţáky, aby kladli otázky.



umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce.



ke komunikaci a informovanosti ve škole vyuţívá tvůrčí aktivity ţáků, např. školní časopis.


13


Kompetence sociální a personální rozvíjí u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci druhých. Učitel 

vede ţáky k toleranci, ohleduplnosti a respektování názorů druhých.



buduje otevřenou a přátelskou atmosféru při výuce.



zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.



vede ţáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi nimi.



formuje pozitivní představu o sobě samém, posiluje sebedůvěru ţáků.



společně s ţáky stanovuje pravidla pro práci ve skupinách i v celé třídě a vyţaduje jejich dodrţování.

Kompetence občanské připravují ţáky jako zodpovědné a svobodné osobnosti uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti. Učitel 

vyţaduje respektování školního řádu a všech daných pravidel.



klade důraz na environmentální výchovu, vychovává ekologicky myslícího jedince.



diskutuje s ţáky o aktuálním společenském dění.



umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce (výstavy, nástěnky, kulturní vystoupení ).



motivuje ţáky svou důsledností k zodpovědnému plnění úkolů a povinností.



vede ţáky k sebehodnocení a k rozhodnutí o jejich profesním zaměření.

Kompetence pracovní pomáhají ţákům poznávat a rozvíjet jejich schopnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci. Učitel 

vede je k názorové i praktické spolupráci.



učí je osvojovat si nové pracovní metody a postupy.



zadává úkoly, při kterých ţáci kombinují informace z různých zdrojů.






vyţaduje dokončení a odevzdání práce v dohodnutých termínech.



vede ţáky k vytváření samostatných i týmových projektů.



vyţaduje dodrţování bezpečnostních a hygienických pravidel.



doplňuje výuku exkurzemi.


14


3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole realizováno v souladu s příslušnými ustanoveními školského zákona a prováděcích předpisů. Péče o tyto ţáky je svěřena výchovným poradcům. V případě potřeby jsou ţáci se souhlasem zákonného zástupce diagnostikováni ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. V rámci přijímacího řízení ke studiu jsou těmto ţákům stanoveny vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám v souladu se stanoviskem odborného lékaře. Při hodnocení ţáků se speciálními potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. V případě potřeby je škola připravena pro tyto ţáky zpracovat individuální vzdělávací plán v problémových předmětech. Tento plán musí být projednán se zákonným zástupcem ţáka. Za dodrţování individuálního plánu zodpovídá třídní učitel a výchovný poradce. Ţákům škola zajistí potřebné materiálně technické podmínky a v případě potřeby nezbytné didaktické a kompenzační učební pomůcky přizpůsobené individuálním potřebám ţáků. Vzhledem k prostorovému řešení budovy není škola vybavena bezbariérovým přístupem.

3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Vzdělávání mimořádně nadaných ţáků se uskutečňuje v souladu s ustanovením školského zákona a příslušnými prováděcími předpisy po dohodě se školským poradenským zařízením. Výchova a vzdělávání nadaných ţáků vyţaduje schopnost pedagoga identifikovat takového ţáka a vytvořit pro něj optimální vzdělávací prostředí. Organizace péče o mimořádně nadané ţáky je svěřena třídním učitelům, výchovným poradcům a vyučujícím předmětů, ve kterých ţák vyniká. V případě potřeby budou vţdy provedeny konzultace s pedagogicko-psychologickým pracovištěm. Způsob výuky mimořádně nadaných ţáků bude individuálně a diferencovaně upraven podle následujících zásad: 

pro ţáka bude zpracován individuální vzdělávací plán pro rozvoj jeho talentu,



individuální vzdělávací plán bude obsahovat rozšíření a prohloubení znalostí v oboru, ve kterém ţák projevil mimořádné nadání,



vyučujícími budou zadávány specifické úkoly, úměrné moţnostem ţáka,



ţák bude zapojován do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů.

Učitelé budou dbát, aby se mimořádné vzdělávací podmínky nestaly příčinou vyčlenění talentovaného ţáka z jeho sociální skupiny, případně z třídní komunity.


15


3.8 Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se tak nedílnou součástí základního vzdělávání. Procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umoţňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. Všechny tematické okruhy všech průřezových témat jsou realizovány formou integrace do vyučovacích předmětů. Přehled začlenění průřezových témat do jednotlivých předmětů a do ročníků udává následující tabulka. Konkrétní náměty k tematickým okruhům průřezových témat včetně jejich propojenosti se vzdělávacím obsahem jsou uvedeny v osnovách vyučovacích předmětů. Název průřezového tématu

Název tematického okruhu Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí

Osobnostní a sociální výchova (OSV)

Mezilidské vztahy

Komunikace

Kooperace a kompetice

Výchova demokratického občana (VDO)

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát

Ročník prima

sekunda

tercie

Z, D, Tv, Vv Ov, Tv

Čj, Z, Tv, Vv Čj, Tv, Vv Z, Ov, Tv

Z, Tv, Vv Ov, Tv

Z, Ov, Tv Ov, Tv, Vv Aj,Z, D, Ov, Vv, Hv Z, Ov, Tv, Vv Z, D, Ov, Tv

Tv, Vv Čj, Z, D, Ov, Vv Aj, Tv, Vv Z, D, Ov, Tv

Z, Ov, Tv Ov, Tv, Vv Čj, Z, D, Ov, Vv

kvarta Z, Ov, Tv, Vv Aj, Ov, Tv Z, Tv Aj, Ov, Tv, Vv Z, D, Ov, Vv

Tv, Vv

Aj, Z, D, Ov, Tv

Aj, Z, D, Ov, Tv

Aj, F, Z, D, Ov, Tv Ov, Tv

Aj, Z, Tv

Ov, Tv

Nj, Tv, Vv Nj, Fj, F, Fj, Z, D, Z, D, Ov, Ov, Tv Tv Čj, Aj, Aj, Nj, D, Nj, Fj, Fj, Z, D, Z, Ov, Ov, Tv Tv Aj, Nj, Z, Aj, Nj, Ov, Tv Fj, Z, Ov, Tv Ov, Tv Ov, Tv

Aj, Ov, Tv Aj, Ov, Tv Z, D, Ov

D, Ov, Tv Aj, Tv

D, Ov, Tv Aj, Tv

Čj, Z, D, Hv

Z, D, Ov

D, Ov, Tv Aj, Ov, Tv Z, D, Ov

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.8 Začlenění průřezových témat

16


Formy participace občanů v politickém ţivotě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané Kulturní diference

Multikulturní výchova (MuV)

Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity Ekosystémy

Základní podmínky Environmentální ţivota výchova Lidské aktivity a (EV) problémy ţivotního prostředí Vztah člověka k prostředí

Mediální výchova (MeV)

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

D, Ov

D, Ov

D

Z, D, Ov

D, Ov

D

Čj, Z, D, Ov

Čj, Aj, Z

Čj, Aj, Z, D, Hv

Aj, Z

Aj, Z, D, Ov Z, D, Ov, Tv Z, D, Tv, Vv

Čj, Aj, D, Nj, Fj, Z, Hv Z, D

Čj, D, Ov, Tv Čj, D, Ov, Tv, Vv Čj, Ov, Tv

Čj, D, Ov, Tv

Čj, Aj, D, Nj, Fj, Ov Nj, Ivt, Z, Ov Z, D, Ov, D, Ov, Tv Tv, Hv Z, Tv, Z, D, Ov, Vv, Hv Tv, Vv Čj, Aj, D, Ov, Tv Z, Ov Aj, Ov Ov

Z, Ov, D, Tv

Z, Ov, Tv, Vv, Hv Ch, Z

Aj, B, Z, Tv, Vv

Čj Aj, Ov Ov

Z Aj, Ov Ov

B, Z, Tv, Vv

B, Z, D, Tv, Vv

B, Z, D, Ov, Vv B, Z, Ov

Ch, B, Z, Vv Aj, Ch, Z, Z, Vv D

Aj, B, Z, D, Tv, Hv Čj, Z, Ov, Hv

Čj, B, Z, Ov, Tv

Z

Z

Aj, B, Z, Ov, Tv

M, Z, Ov, Z, Ov, Hv Hv

Z, D, Ov Z, D Z, D

B, Z Ch, B, Z, D, Ov, Vv Ch, B, Z, Ov, Tv Čj, Z, Ov, Hv

Čj, Z

Čj, Z

Čj

Vv

Čj, Vv

Čj

Hv

Hv

Ov

Čj, Ov

Čj, Ov

Z, Ov

Vv

Čj, Vv

Aj, Ivt

Aj, Z

Aj, Z

Čj, Aj, Ivt Aj, Z

Aj, Z


17


Seznam zkratek předmětů: Český jazyk a literatura

Čj

Anglický jazyk

Aj

Německý jazyk

Nj

Francouzský jazyk

Fj

Matematika

M

Informatika a výpočetní technika

Ivt

Dějepis

D

Občanská výchova

Ov

Fyzika

F

Chemie

Ch

Biologie a geologie

B

Zeměpis

Z

Hudební výchova

Hv

Výtvarná výchova

Vv

Tělesná výchova

Tv


18


4.

Školní učební plán Ročník

Vyučovací předmět

prima

sekunda

tercie

Celkem

kvarta

M D

I

M D

I

M D

I

M D

I

Český jazyk a literatura

1)

4

1

–

4

1

–

4

–

–

3

1

–

18

Anglický jazyk

2)

3

1

–

3

1

–

3

1

–

3

1

–

16

Další cizí jazyk

2)4)

–

–

–

–

–

–

–

3

–

–

3

–

6

Matematika

1)

4

1

–

4

–

–

4

–

–

3

1

–

17

Informatika a výpočetní technika

2)5)

–

–

–

–

–

–

1

1

–

–

1

1

4

2

–

–

2

–

–

2

–

–

2

–

–

8

1

–

1

–

1

–

1

–

–

1

–

1

6

1

1

–

2

–

–

1

–

–

2

–

–

7

Dějepis Občanská výchova

6)8)

Fyzika Chemie

3)7)

–

–

–

1

–

–

1

1 0,5

2

–

–

5,5

Biologie a geologie

3)7)8)

2

–

–

1

1

–

1

– 1,5

1

1

–

8,5

Zeměpis

1

1

–

2

–

–

2

–

–

1

–

–

7

Hudební výchova

1

–

–

1

–

–

1

–

–

1

–

–

4

Výtvarná výchova

2

–

–

2

–

–

1

–

–

1

–

–

6

Tělesná výchova

2)

2

–

–

2

–

–

2

–

–

2

–

–

8

Volitelný předmět

2)9)

–

–

–

–

1

–

–

–

–

–

–

–

1

23

5

1 24

5

0 24

6

2

22

8

2

Celkem

29

29

32

32

122

4. Školní učební plán

19


Použité zkratky: M…minimální časová dotace D…disponibilní časová dotace I…integrace (začlenění) obsahu jiného vzdělávacího oboru či oblasti do předmětu

Poznámky k učebnímu plánu: 1) Třída se v jedné hodině týdně dělí na dvě skupiny. 2) Třída se ve všech hodinách dělí na dvě skupiny. 3) V tercii probíhá jedna hodina za dva týdny jako praktické cvičení – třída se dělí na dvě skupiny. 4) Ţáci si volí jeden předmět z nabídky: Německý jazyk, Francouzský jazyk. 5) V rámci předmětu je realizován obsah tematického okruhu Vyuţití digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. 6) V rámci předmětu je realizován obsah tematického okruhu Svět práce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. 7) V rámci předmětu je realizována část obsahu tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. 8) V rámci předmětu je realizována část obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. 9) Ţáci si volí jeden předmět z nabídky: Přírodovědné projekty, Počítače a příroda.

4. Školní učební plán

20


5.

Učební osnovy

5. Učební osnovy

21


5.1 Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu

5.1.1

Obsahové, časové a organizační vymezení

ročník hodinová dotace

prima 5

sekunda 5

tercie 4

kvarta 4

Český jazyk a literatura jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Výuka probíhá většinou v kmenových třídách. Jedna hodina týdně je věnována převáţně procvičování učiva a třída je při ní dělena na skupiny. Do rámce výuky patří také různé kulturní a vzdělávací akce, které se uskutečňují v aule školy. Nedílnou součástí výuky jsou návštěvy knihoven, výstav a literární exkurze. V rámci předmětu jsou ţáci vedeni k účasti v předmětových soutěţích a olympiádách. Výuka je rozdělena na Jazykovou výchovu, Komunikační a slohovou výchovu a Literární výchovu, přičemţ se vzdělávací obsah jednotlivých sloţek navzájem prolíná. V Komunikační a slohové výchově se ţáci učí především chápat a analyzovat jazykové projevy různého typu, učí se kultivovaně psát a mluvit, získávají potřebné komunikační dovednosti vztahující se k nejrůznějším situacím nejen ve výuce, ale i v ţivotě. V Jazykové výchově ţáci získávají potřebné jazykové vědomosti a dovednosti, osvojují si spisovnou podobu jazyka jako důleţitého nástroje k získávání informací z nejrůznějších oborů. V Literární výchově si ţáci především osvojují schopnost vnímavého čtení s hlubším porozuměním textu, rozvíjí se postupně jejich schopnost literárně teoretické i obsahové analýzy textu. Hlavním smyslem Literární výchovy je všestranný rozvoj ţákovy osobnosti, uvědomělé utváření vlastních názorů a postojů, pochopení mezilidských vztahů, rozvoj estetického cítění. Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení: 

Učitel klade důraz na pozitivní motivaci ţáků prostřednictvím zajímavého výchozího textu, úkolu nebo zapojením probíraného učiva do kontextu dosavadních znalostí a zkušeností apod.



Učitel vyhledává a třídí informace a pomocí vhodných způsobů a metod je vyuţívá v procesu učení.

5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk a literatura

22




Učitel vede ţáky k samostatnému osvojování nových poznatků prostřednictvím práce s různými informačními zdroji – učebnicemi a jinými psanými texty (slovníky, encyklopediemi apod.), počítačovými programy, internetem.



Učitel vybírá a předkládá ţákům vhodné texty a tím je motivuje k četbě, následné analýze a společné diskusi.



Učitel se věnuje dovednosti autokorekce chyb.

Kompetence k řešení problémů: 

Učitel vede ţáky k samostatnému řešení problému, ke schopnosti pochopit podstatu a příčiny problému.



Učitel napomáhá ţákům objevovat různé varianty řešení s vyuţitím vlastního úsudku a vlastních zkušeností z četby nebo samostudia.



Učitel zadává samostatné práce ve formě referátů, mluvních cvičení, slohových úkolů na nejrůznější témata.



Učitel učí ţáky analyzovat přečtené texty a kriticky posoudit jejich obsah i formu.



Učitel vede ţáky k prohlubování obecných intelektových schopností a dovedností porovnáváním jevů, tříděním podle různých hledisek, jejich zobecňování apod.

Kompetence komunikativní: 

Učitel vede ţáky ke kultivovanému ústnímu i písemnému vyjadřování myšlenek, vlastních názorů a postojů při práci s uměleckými i odbornými texty.



Učitel učí ţáky vhodně reagovat v běţných komunikačních situacích, diskutovat a obhajovat svůj názor, akceptovat názor druhých zařazováním řečnických cvičení, diskusních hodin apod.



Učitel napomáhá efektivně vyuţívat informační a komunikační technologie pro kvalitní komunikaci s okolním světem.

Kompetence sociální a personální: 

Učitel vybírá ţákům vhodné texty, které svým obsahem motivují k vytváření kvalitních mezilidských vztahů, k osvojování základních lidských hodnot.



Učitel vede ţáky k práci ve skupině, k vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování, zejména při řešení společných úloh nebo diskusích ve skupině nebo v rámci celé třídy.



Učitel vnáší přátelskou atmosféru do procesu výuky.



Učitel posiluje sebedůvěru ţáků a jejich samostatný rozvoj.

Kompetence občanské: 

Učitel vede ţáky k respektování věkových, intelektových a sociálních zvláštností lidí, k odmítání násilí v jeho psychické i fyzické formě – jako důleţitý občanský postoj.



Učitel vede k chápání a osvojování společenských norem a zákonů prostřednictvím vhodných uměleckých projevů – literárních textů, návštěv filmových a divadelních představení, exkurzí, výstav apod. 5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk a literatura

23




Učitel pomocí různých forem výuky umoţňuje ţákům ocenit bohatství kulturní tradice, projevit pozitivní postoj k uměleckým dílům.



Učitel podněcuje k aktivnímu zapojení do kulturního dění a motivuje vlastní tvořivost.

Kompetence pracovní: 

Učitel rozvíjí u ţáků smysl pro povinnost vyţadováním odpovědné a soustavné přípravy na výuku.



Učitel podporuje a kontroluje úsilí ţáků při přípravě materiálů k zadaným úkolům.


24


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

5.1.2

Název předmětu: Český jazyk a literatura

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY

Žák: Komunikační a slohová výchova  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru  dorozumívá se kultivovaně, výstiţně

         

     

zpráva oznámení inzerát objednávka dopis osobní a úřední ostatní druhy korespondence

zachycuje nejdůleţitější a nejzajímavější myšlenky daného textu, vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu vytvoří osnovu, výpisky nebo výtah z přečteného textu vyhledává informace z různých zdrojů



práce s odborným textem



osnova, výpisky, výtah

dorozumívá se kultivovaně a výstiţně odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke komunikačnímu záměru vyuţívá svých dosavadních poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu dodrţuje pravidla mezivětného navazování učí se tvořivé práci s textem

  

popis statický – předmět, osoba popis dynamický – děj, pracovní postup vypravování – části vypravování

dorozumívá se kultivovaně a výstiţně jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci uplatňuje své názory a osobní postoj



mluvené projevy – mluvní cvičení



poezie, próza, drama pohádka balada, romance

Literární výchova  tvoří vlastní literární text podle svých schopností  porovnává různá ztvárnění stejného námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování

MeV Stavba mediálních sdělení (zpráva, oznámení) Vnímání autora mediálního sdělení (autor a adresát inzerátu)

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce s texty)

MuV Etnický původ (např. romská pohádka)


25

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia 

rozlišuje základní literární druhy a ţánry

 





souvisle reprodukuje přečtený text a vlastními slovy interpretuje smysl díla formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla



seznámí se s literárními osobnostmi Litomyšlska

 



báje mýtus bajka legenda pověst příběhy dětí základy literární teorie

VMEGS Jsme Evropané (např. řecké báje)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (literární díla ilustrující ţivot v jiných zemích)

MuV Lidské vztahy (četba a rozbor literárních textů) literární historie A.Jirásek, B. Němcová MuV Kulturní diference ( kulturní zakotvení – umělecké osobnosti Litomyšlska )

Jazyková výchova  seznamuje se s jazykovou normou  samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami  rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk

Obecný výklad o jazyce  jazyk a jeho útvary  jazykověda  jazykové příručky

 

spisovně vyslovuje česká a běţně uţívaná cizí slova správně pouţívá větnou melodii

Zvuková stránka jazyka  spisovná výslovnost  zvuková stránka slova a věty  druhy vět  přímá řeč



v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický

Tvoření slov a stavba slova  rozbor slovotvorný  rozbor stavby slova  střídání hlásek při odvozování, zdvojené souhlásky, skupiny bě-bje, vě-vje, pě-pje, mě-mně, předpony s-/se-, z-/ze-, vz/vze-, předloţky s/se. z/ze, i/y, po obojetných souhláskách


26

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia   

správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí v písemném projevu částečně zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický ve větě jednoduché a v méně sloţitých souvětích

Tvarosloví  podstatná jména druhy podstatných jmen, procvičování tvarů a pravopisu podstatných jmen podle vzorů, skloňování vlastních jmen osobních a místních  přídavná jména druhy přídavných jmen, skloňování, stupňování  zájmena – druhy skloňování zájmen já, ten, náš, on, ona, ono, můj, tvůj, svůj  slovesa způsob rozkazovací a podmiňovací

Ročník: sekunda Komunikační a slohová výchova  vyuţívá poznatků o stylu ke gramaticky i věcně správnému tvořivému psaní vlastních textů  vhodně uţívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové postupy a útvary  odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky ve vyprávěcím slohovém postupu  vyuţívá znalostí o aktuálním členění výpovědi a o druzích vět podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědi a odlišení záměru mluvčího  odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení  ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji  volí adekvátní komunikační strategie, respektuje partnera a přizpůsobuje se mu nebo s ním polemizuje  uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování  v mluveném projevu uţívá základní principy rétoriky  rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru



výtah, výpisky



administrativní styl přihláška ţádost ţivotopis



 

vypravování vypravování příběhů z knih scény z divadelní hry scény z filmu popis, líčení popis osoby, charakteristika

OSV Rozvoj schopností poznání (výtah, výpisky) MeV Tvorba mediálního sdělení (ţivotopis v publicistice) OSV Kreativita (vypravování) MeV Fungování a vliv médií ve společnosti (role filmu a televize v ţivotě člověka) OSV Sebepoznání a sebepojetí (charakteristika)

Hv – základy hlasové hygieny


27

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Literární výchova  uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla  vlastními slovy interpretuje smysl přečteného díla při rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy  rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovnává je i jejich funkci  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku i dalších zdrojů, kriticky je třídí a hodnotí  na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu

Jazyková výchova  správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě je pouţívá ve vhodné komunikační činnosti  ovládá pravopisné jevy morfologické

   



zvládá syntaktické pravopisné jevy ve větě jednoduché určuje druhy souvětí rozlišuje druhy vět v souvětí a větné ekvivalenty vyuţívá znalostí ze syntaxe při tvorbě jazykových projevů podle komunikační situace

rozlišuje a příklady v textu dokládá nejrůznější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov,



próza, poezie i drama z různých období české i světové literatury

MuV Lidské vztahy (práce s vhodnými texty, diskuse o mezilidských vztazích) EV Vztah člověka k prostředí (četba a rozbor textů s tématikou ţivotního prostředí) VDO Občan, občanská společnost a stát (práce s literárními texty, interpretace děl) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (četba a interpretace děl autorů evropské a světové literatury)

Tvarosloví  podstatná jména  přídavná jména  zájmena  číslovky  slovesa  příslovce  předloţky, spojky, částice, citoslovce Skladba  přísudek – slovesný, jmenný se sponou, VV přísudková  podmět – vyjádřený, nevyjádřený, VV podmětná  předmět, VV předmětná  příslovečné určení – místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky, VV příslovečné  přívlastek, VV přívlastková  doplněk Nauka o významu slov  slovo a sousloví  slova jednoznačná a mnohoznačná  homonyma, synonyma, antonyma 5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk a literatura

28


rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech zvládá pravopis slovotvorný ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně uţívá zvukové prostředky (výšky hlasu, tempa řeči, umístění přízvuků a pauz, správné frázování) rozlišuje jazyk spisovný, nářečí a obecnou češtinu, zdůvodní jejich uţití a vhodně je pouţívá v souladu s komunikační situací

 

odborné názvy slovní zásoba, způsoby jejího obohacování

Ročník: tercie Komunikační a slohová výchova  dorozumívá se výstiţně jazykovými prostředky vhodnými pro danou situaci  vyuţívá zásady komunikace a pravidel dialogu  odlišuje spisovný a nespisovný projev  vyuţívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu  vyhledá klíčová slova a formuluje hlavní myšlenky textu.  vytvoří otázky, poznámky, výpisky, výtah  odlišuje ve čteném textu fakta od názorů a hodnocení  rozpozná manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj

Literární výchova  uvádí základní literární směry a jejich představitele v české a světové literatuře



uceleně reprodukuje text, popisuje strukturu a jazyk díla



mluvní cvičení realizovaná v průběhu celého roku

      

líčení úřední písemnosti úvaha odborné texty výklad publicistika a zpravodajství čtení jako zdroj informací

     

staré asijské literatury antika bible středověká literatura literatura 18. a 19. století představitelé literatury 20. století

   

literární ukázky v čítance biblické příběhy Odyssea krása a láska v beletrii

OSV Komunikace (utváření dobrých mezilidských vztahů, rozvoj komunikace, využití krásné literatury) Hv , Vv: vnímání uměleckého díla MeV Tvorba mediálního sdělení (vyhledávání informací,zpracování textových i grafických informací) Fungování a vliv médií ve společnosti (publicistika a zpravodajství) Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality (vyuţití médií jako zdroje informací – encyklopedie, časopisy, internet) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (četba a interpretace děl autorů evropské a světové literatury) D – souvislost dějinného a literárního vývoje Vv – umělecké styly, vnímání uměleckého díla


29


porovnává různá ztvárnění téhoţ tématu



formuluje dojmy ze své četby, návštěvy divadelních nebo filmových představení



vyhledává informace z různých informačních zdrojů a předává je spoluţákům

Jazyková výchova  rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je vyuţívá v jazykové komunikaci  vyuţívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů

 

rozlišuje a příklady dokládá způsoby obohacování slovní zásoby rozpozná přenesená pojmenování, hlavně ve frazérech

  

správně třídí slovní druhy tvoří spisovné tvary slov a vědomě je pouţívá v komunikaci v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný a morfologický

 

rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, Slovníkem spisovné češtiny a dalšími slovníky a příručkami

 

vybraná díla české a světové literatury umělecká představení organizovaná školou

MuV Lidské vztahy (průběţně při rozboru literárních textů)

Skladba  jednoduchá věta  věta dvojčlenná a jednočlenná  větné členy  souvětí souřadné a vztahy mezi větami  souvětí podřadné a druhy vedlejších vět Obohacování slovní zásoby  způsoby tvoření slov  přenášení pojmenování  přejímání z cizích jazyků Tvarosloví  skloňování přejatých podstatných jmen  skloňování přejatých jmen vlastních  slovesné tvary  slovesný vid

OSV Kreativita (rozvoj schopnosti poznávání) Z – vyuţití geografických znalostí mapy, slovníky, jazykové příručky, internet

Obecný výklad o jazyce  spisovný jazyk a nespisovné útvary  slovanské jazyky

Ročník: kvarta Komunikační a slohová výchova  vyuţívá poznatků o stylu ke gramaticky i věcně správnému tvořivému psaní vlastních textů  vhodně uţívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové postupy a útvary



funkční styly


30

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia        

odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky ve vyprávěcím slohovém postupu vyuţívá znalostí o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědi a odlišení záměru mluvčího odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji volí adekvátní komunikační strategie, respektuje partnera a přizpůsobuje se mu nebo s ním polemizuje uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování v mluveném projevu uţívá základní principy rétoriky rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru

  

vypravování (v běţné komunikaci i umělecké) popis (statický a dynamický), líčení výklad, referát

 

úvaha, diskuse, debata, polemika publicistické útvary – fejeton, zpráva a komentovaná zpráva



mluvené jazykové projevy – proslov (debata, diskuse)

MeV Interpretace vztahu mediálního sdělení a reality (principy vzniku mediálního sdělení)

MeV Stavba mediálních sdělení (principy zpravodajství, příklady stavby a uspořádání zpráv a dalších mediálních sdělení)

Hv – zásady hlasové hygieny Literární výchova  uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla  vlastními slovy interpretuje smysl přečteného díla  při rozboru literárních textů pouţívá elementární literární pojmy  rozlišuje základní literární druhy a ţánry, porovnává je i jejich funkci  rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora  tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku i dalších zdrojů, kriticky je třídí a hodnotí  na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu

   

literární avantgarda ohlas 1.a 2. světové války v literatuře meziválečná literatura ineditní a oficiální literatura v totalitních společnostech

Vv, Hv – umění 20. století D – evropské i československé dějiny 20. století VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (práce s literárními texty, interpretace děl)

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (analytický přístup k mediálním obsahům a kritický odstup od těchto sdělení) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (kulturní aktuality – současná literární, dramatická a filmová tvorba) 5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk a literatura

31

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Jazyková výchova  zvládá syntaktické pravopisné jevy ve větě jednoduché

  

    



určuje druhy souvětí rozlišuje druhy vět v souvětí a větné ekvivalenty vyuţívá znalostí ze syntaxe při tvorbě jazykových projevů podle komunikační situace

Skladba  významový poměr mezi členy v několikanásobném větném členu  větné členy ve vztahu přístavkovém  interpunkce různých druhů přívlastků  zvláštnosti výstavby vět  souvětí podřadné  souvětí souřadné  souřadně spojené věty vedlejší  významový poměr mezi větami hlavními

správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě je pouţívá ve vhodné komunikační činnosti ovládá pravopisné jevy morfologické

Tvarosloví  slovní druhy ohebné a neohebné  skloňování podstatných jmen přejatých  skloňování přejatých jmen vlastních  přechodník přítomný a minulý

rozlišuje a příklady v textu dokládá nejrůznější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpozná přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech zvládá pravopis slovotvorný ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně uţívá zvukové prostředky (výšky hlasu, tempa řeči, umístění přízvuků a pauz, správné frázování)

rozlišuje jazyk spisovný, nářečí a obecnou češtinu, zdůvodní jejich uţití a vhodně je pouţívá v souladu s komunikační situací

Tvoření slov a slovní zásoba  způsoby tvoření slov  slovní zásoba a její jednotky  homonyma, synonyma a antonyma Zvuková stránka jazyka  spisovná výslovnost  zvuková stránka slova  zvuková stránka věty Obecné poučení o jazyce  jazyky slovanské  vývoj českého jazyka  rozvrstvení národního jazyka

Hv – zásady hlasové hygieny Z – zeměpisné rozloţení jazykových skupin a dialektů Hv – uţití různých vrstev národního jazyka v lidových i umělých písních


32


5.2 Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu

5.2.1



prima 4

sekunda 4

tercie 4

kvarta 4

Anglický jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Při výuce se třída dělí na skupiny. Výuka probíhá jak v běţných třídách, tak i ve specializovaných jazykových učebnách. Dle moţností je vyuţívána jazyková laboratoř vybavená audiotechnikou. Důraz je kladen na komunikativní schopnosti ţáků a tomu je podřízena i výuka gramatiky. Předmět směřuje k tomu, aby ţáci byli schopni dorozumět se s cizinci v běţných kaţdodenních situacích a hovořit s nimi o jednoduchých tématech. Ţáci jsou rovněţ vedeni k porozumění čtenému textu, který výběrem slov odpovídá jejich jazykové úrovni. Zároveň se ţáci dozvídají nové informace o prostředí anglicky mluvících zemí. Znalost cizího jazyka vede ţáky k pochopení jiných cizojazyčných kultur, prohlubuje v nich toleranci k nim a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi. Do vyučovacích hodin jsou zahrnovány krátkodobé projekty a aktuální témata reagující na dění ve světě. Při týmové práci ( ve dvojicích i v menších skupinách) se ţáci učí vyjadřovat své názory, obhajovat je a zároveň tolerovat názory ostatních. Při výuce je rovněţ podporován tvůrčí přístup k řešení zadaných úkolů. Důraz je kladen jak na samostatnost, tak na spolupráci. Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své jazykové schopnosti v konverzačních soutěţích na různých úrovních. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel umoţňuje ţákům osvojit si slovní zásobu nezbytnou v běţných ţivotních situacích stejně tak jako slovní zásobu probíranou v rámci dalších tématických okruhů a komunikativních situací.



Učitel vede ţáky k samostatnému vyjadřování a soustavné přípravě na vyučování.



Učitel prostřednictvím vhodně volených zadání umoţňuje poznat smysl osvojovaných gramatických struktur pro běţný ţivot.


Učitel podporuje tvůrčí přístup ţáků. 5. Učební osnovy 5.2 Anglický jazyk

33




Učitel vede ţáky k vyhledávání informací nezbytných k řešení problémů v cizím jazyce.



Učitel motivuje ţáky k chápání významu kontroly dosaţených výsledků.


Učitel vede ţáky k vyjadřování jejich myšlenek a názorů s ohledem na jazykovou vybavenost.



Učitel vede ţáky k naslouchání promluvám druhých a učí je vhodně reagovat a argumentovat.



Učitel vede ţáky k porozumění různým typům textů, obrazových materiálů.



Učitel motivuje ţáky k práci s různými informačními zdroji.


Učitel podporuje práci v týmu.



Učitel usiluje o příznivou atmosféru v hodinách.



Učitel vede k respektování názorů a myšlenek jiných.


Učitel motivuje svou důsledností ţáky k zodpovědnému plnění úkolů, povinností a k odpovědnosti za domácí přípravu.


Učitel učí ţáky trpělivosti, rozvíjí schopnosti a prohlubuje jejich volní vlastnosti.



Učitel navozuje pracovní atmosféru v hodinách anglického jazyka, pasivitu ţáků netoleruje.



Učitel vede ţáky ke kritickému přístupu, učí je stanovovat si kritéria hodnocení vlastní práce.

5. Učební osnovy 5.2 Anglický jazyk

34


5.2.2


Název předmětu: Anglický jazyk

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák: Receptivní řečové dovednosti  plynule čte přiměřeně dlouhé texty z učebnice  pochopí jednoduchý text v učebnici  rozumí jednoduchému projevu a konverzaci, pečlivě vyslovované řeči  orientuje se v autentickém materiálu Produktivní řečové dovednosti  píše jednoduché, gramaticky správné texty  interpretuje texty v učebnici  plynule čte přiměřeně náročné texty z učebnice  správně vyslovuje  vyţádá si potřebné informace  poţádá o sluţbu  porovnává různá fakta Interaktivní řečové dovednosti  zapojí se do běţné, jednoduché konverzace  dorozumí se v kaţdodenních situacích  sám se výstiţně vyjádří ve vlastní projektové práci

UČIVO



Výslovnost, intonace



Gramatické struktury Present tense, question forms Present simple x present continuous Object pronouns Count x uncount nouns Past simple Going to Comparatives, superlatives Have to



Četba textů v učebnici s danou tématikou, nahrávky v učebnici

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (práce na projektech) Kooperace a kompetice (týmová práce na projektech) Komunikace (kaţdodenní komunikace) Kreativita (tvorba návodu či receptu) EV Vztah člověka k prostředí (podmínky ţivota lidí dnes a v minulosti) VDO Občanská společnost a škola (pravidla chování ve škole)



Slovní zásoba



Tematické okruhy týkající se zákl. komunikačních situací

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (reálie anglicky mluvících zemí a České republiky, význam učení cizího jazyka) Objevujeme Evropu a svět (ţivotní styl ve VB a ČR)



Reálie anglicky mluvících zemí

MuV Multikulturalita (kultura různých národů)

  

Sestavení jednoduchého písemného projevu, popis, dopis Vyprávění Vlastní projektová práce

MeV Práce v realizačním týmu (práce na vlastních projektech) 5. Učební osnovy 5.2 Anglický jazyk

35


Ročník: sekunda Receptivní řečové dovednosti  plynule nahlas čte a foneticky správně reprodukuje jednoduchá mluvní cvičení a jednoduché texty z učebnice  rozumí obsahu textů , v textech vyhledává známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky  vyuţívá dvojjazyčný slovník  získává nové poznatky z doplňkových materiálů Produktivní řečové dovednosti  interpretuje v přiměřeném rozsahu daný text  souvisle se vyjádří ve své písemné projektové práci  vyvodí a zformuluje závěr sdělení  napíše jednoduché, gramaticky správné věty a jednoduchá sdělení  písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje věty a texty Interaktivní řečové dovednosti  vede jednoduchou komunikaci na danou situaci či téma  dorozumí se v běţných kaţdodenních situacích  souvisle se vyjádří ve své projektové práci






Gramatické struktury Past simple, ago Present simple x present continuous Like +ing Going to Future tense will Past continuous Articles Present continuous for future Present perfect Modal verbs – must, have to, can, should



Slovní zásoba



Práce se slovníkem, překlady textů



Sestavení písemného projevu, vyprávění, dopis

OSV Poznávání lidí (charaktery pohádkových postav) Komunikace (situace simulované z běţného ţivota) Kooperace a kompetice (týmová práce na projektech) VDO Občanská společnost a škola (pravidla chování ve škole)

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (můj zájem a obavy o okolní svět) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (reálie anglicky mluvících zemí a ČR) Objevujeme Evropu a svět (cestování, ţivotní styl)

MuV Multikulturalita (společenské dění v rámci různých národů) MeV Práce v realizačním týmu (práce na projektech)

Ročník: tercie Receptivní řečové dovednosti  vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby  rozumí obsahu textů v učebnici a v dalších doplňkových materiálech  pochopí obsah a smysl jednoduché a pečlivě vyslovované






Gramatické struktury Present perfect – ever, never Large numbers

OSV Komunikace (kaţdodenní komunikace, řešení běţných ţivotních situací) Kooperace a kompetice (týmová práce na projektech)


36


  

konverzace dvou či více osob rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů pouţívá dvojjazyčný slovník vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku

Produktivní řečové dovednosti  sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení  vytvoří souvislý písemný projev na dané téma  reprodukuje ústně a písemně obsah přiměřeně obtíţného textu  obměňuje krátký text se zachováním smyslu textu  odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu Interaktivní řečové dovednosti  aktivně a tvořivě se zapojí do jednoduché konverzace  vytvoří samostatnou projektovou práci na dané téma

Present tenses ( present simple and present continuous) Stative verbs Present perfect with since and for Too/ enough Past simple and past continuous Had to/ could

VDO Občanská společnost a škola (pravidla chování ve škole) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (reálie anglicky mluvících zemí a ČR)



Četba textů v učebnici, nahrávky, doplňující texty, slovní zásoba



Slovní zásoba



Práce se slovníkem, překlady textů, samostatné vyhledávání nové slovní zásoby



Tematické okruhy – komunikace podle učebnice a dalších doplňujících materiálů, vycházející z kaţdodenního ţivota anglicky mluvících zemí

EV Vztah člověka k prostředí (ţivot v minulosti a dnes)






Samostatný písemný projev – vyprávění, popis a formální dopis

MeV Tvorba mediálního sdělení (vytvoření článku do časopisu) Práce v realizačním týmu (práce na projektech)

MuV Lidské vztahy (ţivot dospívající mládeţe) Multikulturalita (společenské dění v rámci různých národů)

Ročník: kvarta Receptivní řečové dovednosti  čte nahlas plynule a foneticky správně texty a rozhovory v učebnici přiměřeného rozsahu  rozumí obsahu textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s vyuţitím vizuální opory, v textech vyhledává známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky  odvodí význam nových slov z kontextu  pouţívá dvojjazyčný slovník, vyhledává informace nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku  rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci  získává nové poznatky z doplňkových materiálů






Gramatické struktury Modal verbs Conjunctions There is someone….ing,see/hear someone…..ing Present perfect x past simple, been, gone Conditional sentences So do I/ Nor/ Neither do I Passive voice x active voice Might

OSV Sebepoznání a sebepojetí (poznej sám sebe) Psychohygiena (zdravý ţivotní styl) Komunikace (kaţdodenní komunikace) Kooperace a kompetice (týmová práce na projektech)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (reálie anglicky mluvících zemí a ČR)


37

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Produktivní řečové dovednosti  sestaví ústní i písemné sdělení týkající se probíraných tématických okruhů  interpretuje texty v učebnici  vyjadřuje vlastní postoj k textu i probíranému tématu  srovnává obsah textu se známými údaji  písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje věty a texty  napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného pouţití základních gramatických struktur a vět Interaktivní řečové dovednosti  zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob, prostřednictvím běţných výrazů poskytne poţadované informace  sám se výstiţně a souvisle vyjádří ve vlastní projektové práci



Četba textů v učebnici s danou tématikou, nahrávky v učebnici, slovní zásoba



Slovní zásoba



Práce se slovníkem, překlady textů



Tematické okruhy týkající se základních komunikačních situací podle učebnice, texty v učebnici, nahrávky, četba autentického materiálu, časopisů, knih






Sestavení písemného projevu, popis, vyprávění, psaní dopisu, neformální dopis

VDO Občanská společnost a škola (pravidla chování ve škole)

EV Ekosystémy (náš svět, počasí)

MeV Tvorba mediálního sdělení (tvorba příspěvků do časopisu) Práce v realizačním týmu (práce na projektech)


38


5.3 Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu

5.3.1



prima –

sekunda –

tercie 3

kvarta 3

Francouzský jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Ve všech vyučovacích hodinách se třída dělí na skupiny. Výuka probíhá v jazykových učebnách vybavených didaktickou technikou, v jazykové laboratoři vybavené sluchátkovým systémem i v kmenových třídách. Výuka je v jednotlivých ročnících zaměřena na rozvoj všech jazykových dovedností a jejich postupné prohlubování. Při stanovení jednotlivých výstupů a jejich dílčích úrovní vycházíme ze Společného evropského referenčního rámce. Tomu odpovídá i zvolený učebnicový soubor, který umoţňuje zvládnutí mezinárodních zkoušek DELF. Cílem předmětu je naučit ţáky komunikovat v běţných situacích kaţdodenního ţivota, porozumět slovu psanému i mluvenému, seznámit ţáky s kulturou a reáliemi Francie a některých frankofonních zemí. Prioritou jsou komunikativní schopnosti ţáků a tomu odpovídá i snaha zapojit ţáky do mezinárodních projektů a umoţnit jim komunikaci s rodilými mluvčími i v rámci vyučovací hodiny. Ţáci jsou také vedeni k účasti v různých konverzačních soutěţích. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vytváří takové situace, v nichţ má ţák radost z učení. Umoţňuje mu zvládnout slovní zásobu a zároveň odpovídající gramatické struktury.



Učitel vede ţáky k četbě v cizím jazyce, vyuţívá k tomu cizojazyčné časopisy a internetu (s postupným rozvojem jazykových dovedností také knihovny adaptované četby ve francouzštině, která obsahuje knihy všech úrovní náročnosti) a snaţí se tak motivovat ţáky k celoţivotnímu jazykovému vzdělávání.


Učitel zadává ţákům samostatné úkoly, menší jazykové projekty a podněcuje jejich tvořivost, stimuluje nadané ţáky k účasti v soutěţích.



Učitel vede ţáky k práci s informacemi z různých zdrojů, vede ţáky úměrně k věku k pouţívání internetu, k práci se slovníkem a k práci s počítačem a podporuje začleňování komunikačních a informačních technologií do výuky.

5. Učební osnovy 5.3 Francouzský jazyk

39



Učitel vede ţáky k dialogu a ke komunikaci v různých řečových situacích (jeux de rôle) a snaţí se o vytváření příznivé atmosféry ve třídě, která tuto komunikaci podporuje.



Učitel učí ţáky argumentovat a obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiného.



Učitel motivuje ţáky i pro písemnou komunikaci (dopis, e-mail, inzerát), stimuluje je ke komunikaci s jinými mladými lidmi z frankofonních zemí.


Učitel vede ţáky k chápání potřeby efektivně spolupracovat a respektovat názor druhého.


Učitel vede ţáky k oceňování našich tradic a kulturního a historického dědictví a k poznávání tradic a kulturního a historického dědictví Francie.



Učitel vyţaduje dodrţování Školního řádu.


Učitel vyţaduje zodpovědné plnění zadaných úkolů a vybízí ţáky k objektivnímu sebehodnocení.



Učitel usiluje o to, aby ţáci pochopili nutnost znalosti cizího jazyka, která pomáhá sniţovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvyšování mobility ţáků v osobním ţivotě i v budoucím pracovním ţivotě.


40


5.3.2


Název předmětu: Francouzský jazyk

Ročník: tercie

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák: Receptivní řečové dovednosti  čte nahlas a foneticky správně jednoduché texty sloţené ze známé slovní zásoby  rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu (s vyuţitím vizuální podpory), vyhledá v něm jednoduchou informaci a odpověď na otázku  rozumí základním frázím a jednoduchým větám se známou slovní zásobou vyslovovaným pomalu a zřetelně

 

rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje pouţívá dvojjazyčný slovník

Produktivní řečové dovednosti  sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě i o své rodině a běţných kaţdodenních situacích  vyplní základní údaje do formuláře  odpoví na otázku týkající se známých skutečností v rozsahu známé slovní zásoby Interaktivní řečové dovednosti  pozdraví, představí se, poděkuje, rozloučí se  vyjádří svůj souhlas, nesouhlas, neporozumění, poţádá o zopakování

UČIVO

Fonetika – zvuková podoba jazyka a její zvláštnosti (výslovnost, intonace, přízvuk), francouzská abeceda

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY VMEGS Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice ve Francii – např.svátky)

Pravopis – základní rozdíly mezi mluvenou a psanou podobou jazyka Základní gramatické struktury  věta jednoduchá a pořádek slov  otázka zjišťovací a doplňovací  podstatná jména, členy určité a neurčité  přítomný čas základních sloves  rozkazovací způsob Slovní zásoba tematických okruhů rodina a škola  slovní zásoba týkající se školy a organizace výuky  práce se slovníkem 

tematické okruhy týkající se základních komunikačních situací (pozdrav,poděkování, rozloučení, představení se), rodiny, času, místa, počasí

OSV Komunikace (komunikace v různých situacích) Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy v třídním kolektivu) Vlastní jednoduché projekty



tematické okruhy týkající se základních komunikačních situací (pozdrav,poděkování, rozloučení, představení se), rodiny, času, místa, počasí

OSV Komunikace (náměty jeu de role)


41


Ročník: kvarta Receptivní řečové dovednosti  čte nahlas a foneticky správně jednoduché texty sloţené ze známé slovní zásoby  rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, vyhledá v něm potřebnou informaci a odpověď na jednoduchou otázku  pouţívá dvojjazyčný slovník  rozumí jednoduchým pokynům týkajícím se organizaci výuky  reaguje na podněty z oblastí běţných komunikačních situací

Produktivní řečové dovednosti  sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě a své rodině, svých zájmech, místě, kde ţije, oběţných kaţdodenních situacích  reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtíţného textu  napíše jednoduchá sdělení za pouţití základních gramatických struktur a vět

Interaktivní řečové dovednosti  se zapojí do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace prostřednictvím běţných výrazů, poskytne poţadované informace

Fonetika – správná výslovnost sloţitějších hlásek a hláskových skupin, poslech nahrávek rodilých mluvčích

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice ve Francii – svátky)

Pravopis – rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou jazyka Základní gramatické struktury  věta jednoduchá, pořádek slov, otázka, zápor  slovesné časy passé composé, imparfait



tematické okruhy: rodina, zdraví, nákupy, jídlo, restaurace, cestování, zájmy a volný čas, tradice a zvyky



jednoduchá sdělení (pozdrav, dopis,vzkaz,jednoduché vyprávění)



orientace v čase (časové údaje) a v prostoru (místo, směrování)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice ve Francii – svátky) OSV Kooperace a kompetice (vlastní jednoduché projekty i skupinové práce)

OSV Komunikace (náměty jeu de role) Mezilidské vztahy (péče o dobré vztahy v rodině)


42


5.4 Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu

5.4.1



prima –

sekunda –

tercie 3

kvarta 3

Německý jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Výuka probíhá v jazykových učebnách a třída se při ní dělí na skupiny. Cílem předmětu je naučit ţáky komunikovat s lidmi z německy mluvících zemí v běţných denních situacích, pracovat s německými texty a rozumět mluvenému slovu z médií. Ţáci získávají poznatky o reáliích a kultuře německy mluvících zemí, coţ vede k hlubšímu pochopení jiných kultur a obecně lepší komunikaci s cizinci zaloţené na toleranci. Výuka je zaloţena na pouţívání německého spisovného jazyka (Hochdeutsch), ale seznamuje i se zvláštnostmi rakouské němčiny. Ţákům je pak nabízena moţnost zúčastnit se exkurzí do Vídně nebo do Německa. Dále jsou ţáci podporováni při přípravě k různým jazykovým soutěţím. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel pozitivně motivuje ţáky k pouţívání jazyka.



Učitel vede ţáky ke správnému pouţívání učebnice, slovníků a jiných zdrojů informací (časopisy, internet).



Učitel vede ţáky k samostatnému učení, ke správnému plánování vlastního učení.


Učitel vede ţáky k porovnávání stavby německého, českého a anglického jazyka, k vyhledávání shod a odlišností.



Učitel vede ţáky k získávání informací z různých zdrojů a k práci s počítačem, podporuje začleňování komunikačních a informačních technologií do výuky.



Učitel navozuje takové modelové situace, při kterých ţáci musí řešit nějaký problém.



Učitel předkládá ţákům takové texty, ke kterým musí ţáci zaujmout vlastní stanovisko.

5. Učební osnovy 5.4 Německý jazyk

43



Učitel učí ţáky porozumět jednoduchému psanému i poslechovému textu.



Učitel simuluje se ţáky situace, do kterých se mohou dostat v běţném ţivotě (v obchodě, v restauraci apod.).



Učitel zadává ţákům úkoly, při kterých si ţáci osvojují různé útvary písemných projevů (dopis, vyprávění, inzerát).


Učitel zadává ţákům práci ve skupinách, kde si pomáhají, vyslechnou názory druhých a vzájemně se respektují.



Učitel navozuje dostatek situací, které povedou k poznávání odlišných jazykových kultur.



Učitel simuluje situace, při kterých se ţáci učí vyţádat si a poskytnout pomoc, radu.



Učitel podporuje ţáky v navozování kontaktů s mladými lidmi v Německu nebo Rakousku.


Učitel seznamuje ţáky s kulturou německy mluvících zemí a zároveň je vede k ochraně našeho kulturního a historického dědictví.



Učitel vyţaduje, aby se ţáci chovali slušně, ohleduplně a aby respektovali poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí.


Učitel vysvětluje nutnost znalosti cizího jazyka v budoucím povolání, připomíná případné moţnosti studia a získání práce v Německu nebo Rakousku.



Učitel vyţaduje dodrţování pracovní disciplíny (včasný příchod do hodiny, zodpovědné plnění úkolů, šetrné zacházení s učebními pomůckami).


44


5.4.2


Název předmětu: Německý jazyk

Ročník: tercie

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák: Receptivní řečové dovednosti  čte nahlas jednoduché texty a rozhovory sloţené ze známé slovní zásoby





rozumí jednoduchým ústním pokynům při práci ve třídě a písemným pokynům při práci s učebnicí

rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnici s vyuţitím vizuální opory, v textu vyhledává známé výrazy a fráze a odpovídá na jednoduché otázky k textu

UČIVO

Nácvik čtení, výslovnost a intonace  technika čtení  německá abeceda  fonetická transkripce  německá vlastní jména a zeměpisné názvy Tematické okruhy:  seznámení  rodina  škola  nákupy  bydlení  jídlo

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY Rozpočitadla, říkanky, jazykolamy, písně, Audiokazety k učebnici Sprechen Sie Deutsch? Počítačový program

OSV Mezilidské vztahy (spolupráce ve třídě, vytváření postoje k jiným lidem) Kooperace a kompetice (jednoduché projekty, skupinová práce) Pexeso a jiné hry, soutěţe

Mluvnické jevy  německé časování a skloňování  zápor  základní číslovky  pořádek slov v německé větě  osobní zájmena a jejich skloňování  přivlastňovací zájmena  rozkazovací způsob  mnoţné číslo podstatných jmen  předloţky se 3.pádem, 4.pádem a 3. a 4.pádem  vazba es gibt

Srovnání s anglickým jazykem


45


pouţívá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník v kniţní i počítačové formě a vyhledává neznámá slovíčka v textu

Produktivní řečové dovednosti  jednoduchým způsobem sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě a své rodině 

vyplní základní údaje do formulářů



reprodukuje ústně i písemně obsah jednoduchého textu, promluvy, konverzace



napíše jednoduchý dopis nebo vyprávění s informacemi o sobě a své rodině, napíše blahopřání k narozeninám a pozdrav k Vánocům



popíše obrázek

Interaktivní řečové dovednosti  domluví se jednoduchou slovní zásobou v běţných kaţdodenních situacích  vyţádá si a poskytne informace  osloví druhého člověka, pozdraví, představí se, rozloučí se, poděkuje  objedná si v restauraci  nakupuje v obchodě

  

práce se slovníkem překlady textů, popis, jednoduché vypravování

Témata:  Unsere Familie  Weihnachtsgeschenke  Im Restaurant  Unsere Wohnung

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (způsob ţivota v německých rodinách, stravovací zvyky v německy mluvících zemích)



přihláška do jazykové školy

Jednoduchý projekt



text v učebnici a nahrávky k ní, práce s internetem

Mezipředmětové vztahy: vyuţití hudebních nástrojů a hudebních skladeb



procvičování pravopisu a jednoduchých slohových útvarů



konverzační témata z učebnice

Ilustrace k vlastnímu textu



komunikační situace podle učebnice pozdrav rozloučení poděkování omluva a reakce na ni prosba a ţádost

OSV Komunikace (spolupráce ve třídě, hrané rozhovory)


46


Ročník: kvarta Receptivní řečové dovednosti  čte nahlas plynule texty a rozhovory v učebnici přiměřené obtíţnosti a rozsahu 

rozumí zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci dvou i více osob týkající se kaţdodenního ţivota



rozumí sloţitějším ústním pokynům při práci ve třídě, písemným pokynům při práci s učebnicí a reaguje na ně



rozumí obsahu textu v učebnici s vyuţitím vizuální podpory, v textech vyhledá známé výrazy a fráze, odhadne význam neznámých výrazů na základě kontextu a tvoření slov



rozumí některým odlišnostem rakouské němčiny

Nácvik čtení, výslovnost, intonace

Říkanky, písně Učebnice Sprechen Sie Deutsch? Počítačový program

Mluvnické jevy  způsobová slovesa  skloňování ukazovacích zájmen  slovesa s neodlučitelnou a odlučitelnou předponou  časování zvratných sloves  časové údaje  stupňování přídavných jmen a příslovcí  préteritum  souvětí souřadné

OSV Kooperace a kompetice (skupinová práce, jednoduché projekty)

 

texty v učebnici a nahrávky k ní slovní zásoba a tvoření slov, sloţeniny, odvozená slova, předpony, přípony



slovní zásoba, intonace v rakouské němčině



rozumí inzerátům k seznámení



Kontaktanzeigen



pouţívá dvojjazyčný slovník v učebnici, slovník gramatických výrazů v učebnici a jiné dvojjazyčné slovníky ve formě kniţní i počítačové



práce se slovníkem, překlady textů

Srovnání s anglickým jazykem

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (zvyky a oslavy v Německu)


47

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Produktivní řečové dovednosti  sdělí ústně i písemně základní údaje o sobě, o svých zájmech, o své rodině

Témata:  Meine Familie  Meine Hobbys  Meine Zukunftspläne  Die Schule  Die Ferien  Mein Tagesablauf 

sestavení písemného projevu, popis, vyprávění



napíše jednoduchý recept na jídlo



Gemüsesalat



napíše pozdrav a dopis z prázdnin, z výletu



psaní dopisů, neformální dopis, prvopis



vyplní základní údaje do formulářů



Lebenslauf



reprodukuje obsah přiměřeného textu



texty v učebnici, nahrávky, texty na internetu, v časopise



vyhledá na mapě důleţitá místa v Německu a v Rakousku, informuje o zajímavostech v těchto zemích



reálie německy mluvících zemí



popíše obrázky



konverzační témata v učebnici

Interaktivní řečové dovednosti  domluví se jednoduchým způsobem v běţných kaţdodenních situacích  nakoupí v obchodě s potravinami, zapojí se do konverzace o počasí, zájmech, volném čase, škole, oslavě narozenin

Témata:  Einkäufe, Hobbys, Wetter, Schule, Geburtstagsfeier





uspořádá anketu, zpracuje informace

OSV Poznávání lidí (styl ţivota v Německu, německé noviny a časopisy) Pexeso a jiné hry Jednoduché projekty, soutěţe

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (reálie německy mluvících zemí)

Vyuţití videa

OSV Komunikace (rozvoj komunikačních dovedností při rozhovorech)

Frizeitaktivitäten, Hilfe im Haushalt


48


5.5 Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu

5.5.1



prima 5

sekunda 4

tercie 4

kvarta 4

Matematika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru (oblasti) Matematika a její aplikace RVP ZV. V rámci předmětu je realizován okruh průřezového tématu Mediální výchova. Výuka probíhá obvykle v kmenových třídách, jedna hodina týdně je věnována převáţně procvičování učiva a třída je při ní dělena na skupiny. Matematika rozvíjí u ţáků zejména logické myšlení, přesné a stručné vyjadřování, geometrickou představivost a paměť. Vyţaduje tvůrčí přístup, podporuje samostatnost i nutnost spolupráce při řešení problémů a poskytuje ţákům moţnost vyjádřit své myšlenky a obhájit je. Matematické poznatky a dovednosti ţáci uplatňují nejen v praxi, ale i v ostatních přírodovědných předmětech. Ţáci jsou podněcováni k účasti v MO, korespondenčních seminářích i dalších matematických soutěţích. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel umoţňuje ţákům vyzkoušet si různé metody a formy činnosti.



Učitel zařazuje problémové úlohy, ţáci řeší úlohu z více hledisek.



Učitel vede ţáky k analýze úloh a k jejich porozumění.



Učitel pracuje s chybou ţáka jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení.


Učitel přechází od jednoduššího problému ke sloţitějšímu.



Učitel zařazuje problémové úlohy, adekvátně náročné, směřující k rozvoji analyticko-syntetického myšlení.



Učitel podporuje přirozenou tvořivost ţáků.



Učitel vede ţáky k vyzkoušení různých postupů řešení a ke zkoumání řešitelnosti různých úloh.



Učitel dbá na zařazování úloh spojených s praktickým ţivotem.


Učitel vyţaduje pouţívání odborné terminologie.



Učitel vyţaduje komentář při řešení úloh. 5. Učební osnovy 5.5 Matematika

49




Učitel vede ţáky k porozumění různým typům textů a záznamů, včetně grafických.



Učitel učí ţáky komunikovat při řešení úloh a problémů, formulací svých myšlenek prohlubovat porozumění pojmům, vnímání vztahů a souvislostí.


Učitel podporuje práci v týmu, ţák přitom uplatňuje své individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti, učí se i toleranci k jiným názorům, kriticky vyhodnocuje perspektivnost navrţeného postupu a spolupracuje s ostatními při řešení úkolů.


Učitel motivuje svou důsledností ţáky k zodpovědnému plnění úkolů a povinností a k odpovědnosti za domácí přípravu.



Učitel vede ţáky k ověřování svých řešení a zodpovědnosti za ně.


Učitel vede ţáky k trpělivosti, rozvíjí schopnosti a prohlubuje volní vlastnosti ţáků, protoţe při řešení některých matematických úloh je nutné intenzivní pracovní nasazení.



Učitel navozuje netoleruje.

pracovní atmosféru při hodinách matematiky, pasivitu ţáků

5. Učební osnovy 5.5 Matematika

50



5.5.2

Název předmětu: Matematika

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO


Žák:      

            

zobrazí přirozená čísla a nulu na číselné ose porovnává přirozená čísla podle velikosti počítá zpaměti i písemně s přirozenými čísly, vyuţívá komutativnost a asociativnost sčítání a násobení zaokrouhluje přirozená čísla uţívá uvedené znalosti při řešení úloh z praxe, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel znázorní body a přímky a rozhodne o jejich vzájemné poloze sestrojí rovnoběţky a kolmice narýsuje úsečku dané délky sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry načrtne kruţnici, narýsuje kruţnici s daným středem a poloměrem sestrojí střed úsečky pomocí kruţítka načrtne a narýsuje trojúhelník, obdélník a čtverec ze zadaných stran uţívá jednoduché konstrukce pouţívá jednotky délky počítá obvody mnohoúhelníků pouţívá jednotky obsahu určuje obsahy obrazců ve čtvercové síti počítá obsah obdélníku a čtverce

Přirozená čísla  zápis čísla v desítkové soustavě, znázornění na číselné ose  porovnávání přirozených čísel  početní operace s přirozenými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení) 

slovní úlohy

Rovinné útvary  bod, přímka 

úsečka



kruţnice



obdélník, čtverec a trojúhelník

 

obvod a obsah mnohoúhelníku jednotky délky a obsahu


51

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia    

    

   

rozpozná, zda jsou dva obrazce shodné načrtne a sestrojí obraz bodu a jednoduchého rovinného obrazce v osové souměrnosti rozpozná, zda je daný útvar osově souměrný v jednoduchém případě doplní osu souměrnosti osově souměrného obrazce přečte a zapíše desetinná čísla porovnává desetinná čísla zaokrouhluje desetinná čísla sčítá, odčítá, násobí a dělí desetinná čísla uţívá uvedené znalosti při řešení úloh z praxe



sestrojí úhel dané velikosti, přenese daný úhel změří velikost daného úhlu sestrojí osu úhlu rozpozná ostrý, pravý, tupý a přímý úhel, vrcholové a vedlejší úhly graficky i početně sčítá a odčítá úhly

 

rozliší prvočíslo a číslo sloţené rozloţí přirozené číslo na součin prvočísel



určí největšího společného dělitele a nejmenší společný násobek čísel modeluje a řeší situace s vyuţitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel





rozpozná ostroúhlý, pravoúhlý, tupoúhlý, rovnostranný, rovnoramenný trojúhelník a načrtne jej

Osová souměrnost  shodné útvary  osová souměrnost  konstrukce obrazu útvaru v osové souměrnosti  samodruţné body, osově souměrné útvary, osa souměrnosti

Desetinná čísla  desetinná čísla   

zaokrouhlování a porovnávání desetinných čísel početní operace s desetinnými čísly slovní úlohy

Úhel  polopřímka, polorovina  úhel jako část roviny  velikost úhlu 

porovnávání úhlů



sčítání a odčítání úhlů a jejich velikostí

Dělitelnost  prvočíslo, číslo sloţené  znaky dělitelnosti  číslo sudé, číslo liché  čísla soudělná a nesoudělná  násobek, dělitel  společný dělitel, společný násobek  slovní úlohy Trojúhelník  vnitřní úhly trojúhelníku  trojúhelníková nerovnost 5. Učební osnovy 5.5 Matematika

52


vypočítá ze známé velikosti dvou vnitřních úhlů trojúhelníku velikost třetího vnitřního úhlu sestrojí výšky trojúhelníku sestrojí těţnice a těţiště trojúhelníku sestrojí kruţnici opsanou a vepsanou trojúhelníku

    

načrtne a narýsuje obraz krychle a kvádru načrtne a sestrojí síť krychle a kvádru vypočítá povrch krychle a kvádru vypočítá objem krychle a kvádru převádí jednotky objemu



třídění trojúhelníků podle velikostí stran a úhlů

  

výšky trojúhelníku těţnice a těţiště trojúhelníku kruţnice opsaná a vepsaná trojúhelníku

Krychle a kvádr  zobrazení krychle a kvádru  síť krychle a kvádru  povrch a objem krychle a kvádru 

jednotky objemu

Ročník: sekunda         

  

chápe zlomek jako část celku uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část krátí a rozšiřuje zlomky porovnává zlomky převede zlomek na desetinné číslo a naopak převede smíšené číslo na zlomek a naopak sčítá, odčítá, násobí a dělí zlomky upraví sloţený zlomek analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá osvojený matematický aparát



odhadne, zda jsou dva předloţené obrazce shodné rozhodne o shodnosti obrazců pomocí průsvitky pouţívá věty sss, sus, usu při rozhodování o shodnosti trojúhelníků sestrojí trojúhelníky s vyuţitím vět sss, sus, usu

 

rozliší kladné a záporné celé číslo zobrazí celé číslo na číselné ose

Zlomky  zlomek jako část celku       

rozšiřování a krácení zlomků porovnávání zlomků zlomky, desetinná čísla a smíšená čísla převrácené číslo, převrácený zlomek sčítání, odčítání, násobení a dělení zlomků sloţený zlomek slovní úlohy

Shodnost trojúhelníků  shodnost trojúhelníků 

věty sss, sus, usu

Celá čísla  celá čísla a jejich znázorňování na číselné ose 5. Učební osnovy 5.5 Matematika

53

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia     

  

určí absolutní hodnotu celého čísla určí opačné číslo k danému celému číslu porovná celá čísla podle velikosti sčítá, odčítá, násobí a dělí celá čísla analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých čísel

načrtne a sestrojí obraz daného obrazce ve středové souměrnosti rozhodne, zda je daný obrazec středově souměrný v jednoduchém případě doplní střed souměrnosti středově souměrného obrazce

  

porovná racionální čísla podle velikosti sčítá, odčítá, násobí a dělí racionální čísla uţívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část

         

určí poměr dvou veličin zkrátí a rozšíří daný poměr rozdělí celek v daném poměru řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem pracuje s měřítkem map a plánů vyuţívá uvedené znalosti při řešení jednoduchých úloh z praxe určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti prakticky pouţívá pravoúhlou soustavu souřadnic sestrojí graf přímé a nepřímé úměrnosti řeší úlohy z praxe s vyuţitím poměru, přímé a nepřímé úměrnosti, vyuţívá trojčlenku



absolutní hodnota celého čísla, číslo opačné

  

porovnávání celých čísel sčítání, odčítání, násobení a dělení celých čísel slovní úlohy

Středová souměrnost  středová souměrnost, střed souměrnosti  konstrukce obrazu útvaru ve středové souměrnosti 

středově souměrné útvary, určení středu souměrnosti

Racionální čísla  záporná desetinná čísla a záporné zlomky  racionální čísla  porovnávání racionálních čísel  sčítání, odčítání, násobení a dělení racionálních čísel

Poměr, přímá a nepřímá úměrnost  poměr, postupný poměr 

rozšiřování a krácení poměru



měřítko mapy a plánu

   

přímá a nepřímá úměrnost pravoúhlá soustava souřadnic v rovině graf přímé a nepřímé úměrnosti trojčlenka, slovní úlohy


54

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia           

    

rozliší jednotlivé druhy rovnoběţníků a jejich vlastnosti sestrojí rovnoběţníky v jednoduchých případech vypočítá obvod a obsah rovnoběţníku vypočítá obvod a obsah trojúhelníku zná vlastnosti lichoběţníků sestrojí lichoběţníky v jednoduchých případech vypočítá obvod a obsah lichoběţníku charakterizuje a třídí základní rovinné útvary načrtne rovinné útvary odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s vyuţitím osvojeného matematického aparátu rozlišuje základ, procentovou část a počet procent vypočítá velikost části odpovídající danému počtu procent, promile určí celek z dané části odpovídající známému počtu procent vypočítá, kolik procent z celku představuje daná část řeší aplikační úlohy na procenta

Čtyřúhelníky  rovnoběţník a jeho vlastnosti  konstrukce rovnoběţníku  obvod a obsah rovnoběţníku  obsah trojúhelníku  lichoběţník a jeho vlastnosti  konstrukce lichoběţníku  obvod a obsah lichoběţníku  čtyřúhelník



slovní úlohy

Procenta  procento, promile, základ 

počet procent, procentová část



slovní úlohy

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (reklama – slevy, výprodej)

Ročník: tercie    

určuje a charakterizuje hranol určuje podstavy a plášť hranolu načrtne hranol, nakreslí síť hranolu odhaduje a vypočítá objem a povrch hranolu



určí hodnotu výrazu

 

sčítá, odčítá a násobí mnohočleny provádí rozklad mnohočlenu na součin vytýkáním

Hranoly  kolmý hranol  

síť hranolu objem a povrch hranolu

Výrazy  číselný výraz a jeho hodnota  výrazy s proměnnými, proměnná  mnohočleny


55

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia  

uţívá ekvivalentní úpravy rovnic, vyřeší lineární rovnici matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím proměnné

    

určuje druhou mocninu pomocí tabulek a kalkulačky zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností určuje druhou odmocninu pomocí tabulek a kalkulačky zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců

   

pouţívá Pythagorovu větu uţívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu účelně vyuţívá kalkulátor zdůvodňuje a vyuţívá metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů

 

rozpozná kruţnici a kruh zdůvodňuje a vyuţívá polohové vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů pouţívá Thaletovu větu v jednoduchých konstrukčních úlohách vypočítá délku kruţnice, obvod kruhu vypočítá obsah kruhu účelně vyuţívá kalkulátor

   

  

Lineární rovnice  ekvivalentní úpravy rovnic  slovní úlohy Druhá mocnina a odmocnina  druhá mocnina 

druhá odmocnina



výrazy s druhou mocninou a odmocninou

Pythagorova věta a její užití  Pythagorova věta  uţití Pythagorovy věty

Kruh a kružnice

vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru vyuţívá potřebnou matematickou symboliku vyuţívá pojem mnoţina všech bodů dané vlastnosti k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh

 

vzájemná poloha kruţnice a přímky vzájemná poloha dvou kruţnic

  

Thaletova věta délka kruţnice obsah kruhu

Množiny bodů dané vlastnosti  pojem mnoţina  mnoţiny bodů dané vlastnosti ( kruţnice, osa úsečky, osa úhlu, Thaletova kruţnice )  řešení konstrukčních úloh


56


vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data porovnává soubory dat čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

Statistika  statistické šetření, četnost  aritmetický průměr  diagramy

Ročník: kvarta     

načrtne obraz válce v rovině načrtne a sestrojí síť válce vypočítá objem válce vypočítá povrch válce řeší aplikační geometrické úlohy, účelně vyuţívá kalkulátor

 

řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav



rozpozná podobné obrazce a v jednoduchých případech určí poměr podobnosti sestrojí obrazec podobný danému obrazci při zvoleném poměru podobnosti rozdělí úsečku v daném poměru uţívá k argumentaci a při výpočtech věty o podobnosti trojúhelníků

  

    

intuitivně rozpozná, co je a co není funkce sestrojí graf lineární funkce dané tabulkou sestrojí graf nepřímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů

  

rozpozná jehlan, načrtne jej a sestrojí jeho síť vypočítá v jednoduchých případech povrch a objem jehlanu rozpozná kuţel

Válec  válec, síť válce   

objem válce povrch válce slovní úlohy

Soustavy lineárních rovnic  základní pojmy a metody řešení  slovní úlohy Podobnost  podobnost geometrických útvarů, poměr podobnosti 

podobnost trojúhelníků



uţití podobnosti

Funkce  pojem funkce  lineární funkce, přímá úměrnost  nepřímá úměrnost 

slovní úlohy

Jehlan, kužel, koule  jehlan, síť jehlanu  povrch a objem jehlanu  kuţel 5. Učební osnovy 5.5 Matematika

57

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia       

vypočítá v jednoduchých případech povrch a objem kuţele vypočítá povrch a objem koule určuje a charakterizuje základní tělesa, analyzuje jejich vlastnosti analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy řeší úlohy na prostorovou představivost řeší jednoduché praktické slovní úlohy účelně vyuţívá kalkulátor



řeší úlohy na jednoduché úrokování

  

povrch a objem kuţele koule, povrch a objem slovní úlohy

Finanční matematika  jednoduché úrokování

Poznámka: Průběţně ţák ve všech ročnících vyuţívá potřebnou matematickou symboliku, uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí.


58


5.6 Informatika a výpočetní technika Charakteristika vyučovacího předmětu

5.6.1



prima –

sekunda –

tercie 2

kvarta 2

Informatika a výpočetní technika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru (oblasti) Informační a komunikační technologie RVP ZV a obsah okruhu Vyuţití digitálních technologií vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova. Předmětu předchází volitelný předmět Počítače a příroda. Výuka probíhá v odborné učebně plně vybavené výpočetní technikou, třída se při ní dělí na skupiny. Cílem předmětu je především seznámit ţáky s obsluhou počítače vybaveného operačním systémem Windows, balíkem kancelářských aplikací (běţně pouţívané produkty – zejména Office) a komunikačními programy pro přístup k síti internet (webové prohlíţeče, klienti elektronické pošty, další komunikační programy). Ţáci se naučí pracovat s textovým procesorem (především Word), tabulkovým kalkulátorem (Excel), programem pro tvorbu prezentací (PowerPoint) a bitmapovými a vektorovými grafickými editory. Ţáci se seznámí s principem činnosti počítače, hygienou práce s počítačem, hardwarem a počítačovými sítěmi. V průběhu výuky ţáci efektivně pracují s různými informačními zdroji, zejména ve vztahu k síti internet. Získané znalosti budou schopni aplikovat i v dalších vzdělávacích předmětech – při vyhledávání potřebných informací i zpracovávání různých dokumentů. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vede ţáky k vyuţívání různých informačních zdrojů, schopnosti vyhledávat, posuzovat a třídit potřebné informace, a to s vyuţitím nejen v předmětu Informatika a výpočetní technika, ale i v dalších předmětech a praktickém ţivotě.



Učitel seznamuje ţáky s terminologií pouţívanou v oblasti informatiky, výpočetní techniky a internetu.


Učitel podněcuje ţáky k vyhledávání informací vhodných k řešení zadaných problémových úloh.



Učitel zadává ţákům takové úkoly, které umoţňují volbu různých způsobů řešení.


V rámci zadaného úkolu – tvorby prezentace – podněcuje učitel ţáky k formulaci svých myšlenek a názorů, jejich srozumitelnému vyjádření a obhajobě. 5. Učební osnovy 5.6 Informatika a výpočetní technika

59




Učitel vede ţáky k efektivnímu vyuţívání dostupného software pro komunikaci přes síť internet.


Učitel vede ţáky k zodpovědnému přístupu k informacím, respektování autorského práva a dodrţování etických zásad při práci s počítačem.


Učitel vede ţáky k dodrţování hygienických zásad při práci s počítačem.

5. Učební osnovy 5.6 Informatika a výpočetní technika

60



5.6.2

Název předmětu: Informatika a výpočetní technika DÍLČÍ VÝSTUPY

Ročník: tercie UČIVO


Žák:    

    

    

vysvětlí základní pojmy z oblasti informatiky efektivně vyuţívá různé zdroje informací a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji přistupuje kriticky k informačním zdrojům a informacím, posuzuje jejich věrohodnost, závaţnost a vzájemnou návaznost pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví

ovládá běţně rozšířené hardwarové a softwarové vybavení počítače instaluje a odinstalovává aplikace provádí běţnou údrţbu počítače ovládá práci s programem pro vypalování dat na optická média dodrţuje hygienické zásady práce s počítačem

ovládá základní funkce digitální techniky, diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení pracuje uţivatelským způsobem s mobilními technologiemi ošetřuje digitální techniku a dodrţuje zásady bezpečné práce s digitální technikou orientuje se v poskytovaných mobilních sluţbách

Informatika a informace  základní pojmy, zpracování informací  zdroje informací, vyuţívání různých zdrojů informací a posuzování jejich kvality  vývojové trendy informačních technologií  dostupnost a ochrana informací v ČR  etické zásady práce s informacemi  problematika autorského práva Základy práce s počítačem  hardware  software  základy práce s operačním systémem  organizace informací na paměťovém médiu, práce se soubory a sloţkami  vypalování dat na optické disky – formáty médií, základy práce s programem pro vypalování  základy práce ve školní počítačové síti  hygiena práce s počítačem Digitální technologie a základy práce s digitální technikou  přehled uţivatelské digitální techniky a její vyuţití (fotoaparát, kamera, mobilní telefon, PDA, ...)  zásady bezpečné práce s digitální technikou, řešení problémů, první pomoc při úrazu  propojení a synchronizace digitálních zařízení  bezdrátové technologie  mobilní sluţby, jejich poskytování a dostupnost v ČR

Aj – anglické termíny, výslovnost, české ekvivalenty

Vyuţití digitálních technologií Aj – anglické termíny, výslovnost, české ekvivalenty

Vyuţití digitálních technologií Aj – anglické termíny, výslovnost, české ekvivalenty


61


    

orientuje se v dostupných aplikacích pro práci s textem ovládá práci s textovým editorem uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové a grafické formě orientuje se v dostupných aplikacích pro tvorbu prezentací ovládá práci s programem pro tvorbu prezentací uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě

Zpracování textů  přehled textových editorů a jejich dostupnosti  práce s textovým editorem  pravidla pro estetickou úpravu textu, základní typografické poučky  vkládání a úprava grafických objektů v textovém dokumentu  pokročilá práce s textovým editorem  tvorba textového dokumentu na vybrané téma Tvorba prezentací  přehled programů pro tvorbu prezentací a jejich dostupnosti  základy práce s programem pro tvorbu prezentací  zásady pro tvorbu úspěšných prezentací  tvorba prezentace na vybrané téma  předvedení vlastní prezentace před třídou

Čj

MeV Tvorba mediálního sdělení (prezentace) Čj

Ročník: kvarta    

    

ovládá práci s textovým editorem ovládá práci s programem pro tvorbu prezentací pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě objasní základní principy fungování počítačových sítí vysvětlí výhody propojení počítačů v síti pouţívá sdílené síťové prostředky a sdílí vlastní dokumenty s ostatními uţivateli v síti popíše principy fungování internetu a moţnosti připojení k internetu uţívá základní sluţby internetu, pouţívá vhodné programy pro přístup k těmto sluţbám

Opakování – zpracování textů a tvorba prezentací  práce s textovým editorem – opakování znalostí z tercie  práce s programem na tvorbu prezentací – opakování znalostí z tercie  samostatný projekt – vypracování textového dokumentu a prezentace o vybrané zemi světa

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (získávání informací o zemích světa) MeV Tvorba mediálního sdělení (prezentace) Z

Počítačové sítě a internet  význam, výhody propojení počítačů, sdílení síťových prostředků, bezpečné chování v počítačové síti  způsoby propojení počítačů, architektura sítí  historie, základní pojmy a principy internetu  přehled moţností připojení k internetu  přehled sluţeb internetu  elektronická pošta a klienti pro práci s elektronickou poštou  www stránky, prohlíţeče webových stránek

Vyuţití digitálních technologií – moţnosti připojení k internetu Aj – anglické termíny, výslovnost, české ekvivalenty


62


    

          

pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví rozezná bezpečnostní hrozby práce s internetem a předchází jim orientuje se v dostupných aplikacích – tabulkových kalkulátorech ovládá práci s tabulkovým kalkulátorem uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace ve formě tabulek a grafů ovládá práci s vektorovými a bitmapovými grafickými editory uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v grafické formě ovládá práci s digitálním fotoaparátem, při tvorbě fotografií respektuje základní pravidla provádí jednoduché úpravy digitálních fotografií v počítači, organizuje a prezentuje pořízené fotografie provádí jednoduché úpravy videonahrávek na počítači orientuje se v dostupných aplikacích pro tvorbu www stránek ovládá práci s programem pro tvorbu www stránek uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě



internetové hrozby, bezpečné chování na internetu

Práce s tabulkovým kalkulátorem  přehled tabulkových kalkulátorů a jejich dostupnosti  základy práce s tabulkovým kalkulátorem  způsoby odkazování na buňky, tvorba vzorců, pouţití funkcí  vkládání a úprava grafů  pokročilá práce s tabulkovým kalkulátorem  samostatná práce na zadané téma

Počítačová grafika, základy práce s fotografií a videem  základní pojmy, oblasti vyuţití počítačové grafiky  vektorová grafika, práce s vektorovým grafickým editorem  rastrová grafika, práce s bitmapovým grafickým editorem  základy práce s digitálním fotoaparátem, pravidla pro tvorbu fotografií  úpravy, prohlíţení a organizace fotografií na PC  základy zpracování videa na počítači

Základy tvorby www stránek  základní pojmy, přehled moţností tvorby webových stránek, programy pro tvorbu webových stránek a jejich dostupnost  export dokumentů běţných kancelářských aplikací jako HTML dokumentů  tvorba webových stránek ve WYSIWYG editoru  základy jazyka XHTML  moţnosti umístění vlastních www stránek na internet  tvorba jednoduchých www stránek na vybrané téma

M – tvorba vzorců, pouţití funkcí, ...

Vyuţití digitálních technologií – práce s digitálním fotoaparátem, videokamerou Vv

MeV Tvorba mediálního sdělení (www stránky)


63


5.7 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu

5.7.1



prima 2

sekunda 2

tercie 2

kvarta 2

Dějepis jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova. Výuka probíhá ve třídách, případně v muzeu, archivu či v přírodním prostředí. Cílem předmětu je vedení ţáků k logickému a tvořivému myšlení, k otevřené komunikaci, k citlivému vztahu k přírodě i společnosti, k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, či k vytvoření vlastní ţivotní orientace. Výchovné a vzdělávací strategie








Učitel vede ţáky k samostatnému osvojování nových poznatků prostřednictvím práce s různými informačními zdroji.



Učitel rozvíjí samostatné myšlení ţáků.


Učitel vede ţáky k vnímání společenských problémů v historii v jejich vzniku, vývoji i řešení.



Učitel zadává samostatné práce ve formě referátů na nejrůznější témata.



Učitel učí ţáky analyzovat přečtené texty a kriticky posoudit jejich obsah i formu.


Učitel vede ţáky ke kultivovanému ústnímu i písemnému vyjadřování myšlenek, vlastních názorů a postojů.



Učitel učí ţáky vhodně reagovat v běţných komunikačních situacích, diskutovat a obhajovat svůj názor a akceptovat názor druhých.

5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

64











Učitel vede ţáky k chápání a osvojování společenských norem a zákonů z hlediska historického vývoje.



Učitel umoţňuje ţákům pomocí různých forem výuky ocenit bohatství kulturní tradice, projevit pozitivní postoj k uměleckým dílům.







65



5.7.2

Název předmětu: Dějepis

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO


Žák:  

Úvod do studia dějepisu

  

vysvětlí smysl historického zkoumání pokusí se uvést příklad potřebnosti i výhodnosti dějepisných znalostí, i příklad toho, jak se lidstvo často z dějin poučit nedokáţe uvede příklad historických pramenů vyjmenuje alespoň tři pomocné vědy historické orientuje se na časové ose

  

vyjmenuje ve správném pořadí vývojové stupně člověka uvede hlavní přínos jednotlivých typů uvede příklady naleziště, především pak na našem území

 

popíše ţivot člověka v paleolitu uvádí, v čem se podoba a kvalita ţivota měnila ve srovnání s předchozími obdobími popíše především pravěké zemědělství a způsoby zpracování a vyuţití prvních kovů, popíše i další technologie vysvětlí změny ve společnosti provázející vývoj uved příklady archeologických kultur na našem území popíše blíţe především keltské osídlení, střední Evropu …

      

Vývojové etapy člověka

zjistí základní časové údaje porovná vývoj těchto oblastí s vývojem u nás vysvětlí rychlejší vývoj těchto oblastí na základě popisu přírodních podmínek

Lidská společnost v pravěku  doba kamenná  doby kovů  doba římská

OSV Komunikace (vývojové typy člověka) Kooperace a kompetice (archeologické práce)

OSV Mezilidské vztahy (ţivot pravěkého člověka) Rozvoj schopností poznávání (způsoby zpracování kovů) Kreativita (pravěké umění) EV Vztah člověka k prostředí (pravěké zemědělství)

První starověké státy  Čína  Indie  Egypt  státy v oblasti Mezopotámie

EV Základní podmínky ţivota (přírodní podmínky ţivota člověka)


66


ukáţe oblasti prvních států na mapě uvede základní zeměpisné údaje vysvětlí pojem stát a jeho funkci uvede příklady památek nebo objevů a základů věd ocení vynález písma

   

porovná vývoj antické oblasti s vývojem u nás na mapě prokáţe základní orientaci popíše jednotlivé etapy řeckých dějin uvede důvody, v čem byl v oblasti kultury přínos Řecka pro civilizaci

Starověké Řecko  doba osídlování a kolonizace  doba vytváření městských států  doba válek a hledání hegemona  kultura řeckého světa

VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (řecká demokracie) MuV Kulturní diference (přínos kultury Řecka) VMEGS Jsme Evropané (vývoj ve střední Evropě) OSV Kreativita (antická kultura)

      

na mapě prokáţe základní orientaci popíše přírodní podmínky Itálie charakterizuje proces osídlování Itálie popíše jednotlivé etapy římských dějin vysvětlí vznik křesťanství a jeho vývoj po celou epochu trvání římských dějin charakterizuje přínos římské kultury pro civilizaci ocení Řím jako dovršitele antické kultury

Starověký Řím  doba osídlování  doba královská  doba císařská  rozdělení říše  kultura římského světa

VDO Občan, občanská společnost a stát (společenská diferenciace) VMEGS Jsme Evropané (římská republika) MuV Kulturní diference (přínos římské kultury) OSV Kreativita (antická kultura)

Ročník: sekunda Stěhování národů

  

objasní úlohu Hunů a dalších asijských kmenů ukáţe na mapě pravlast Slovanů vysvětlí rozdělení na západní, východní a jiţní kmeny

  

dokáţe vysvětlit pokračování antické tradice charakterizuje dobu a nejdůleţitější panovníky uvede příklady byzantského kulturního slohu

Byzantská říše


67


zhodnotí význam této germánské říše odvodí základní pojmy od slova feudum vysvětlí význam křesťanství ve sjednocovacím procesu jmenuje významné panovníky zhodnotí význam Karla Velikého

  

popíše okolnosti vzniku islámu objasní základní termíny říše a doby uvede příklady vyspělé arabské kultury

   

popíše ţivotní styl a význam Normanů charakterizuje vznik a vývoj jednotlivých státních útvarů uvede hlavní panovnická jména s vymezením doby dokáţe určit na mapě oblasti vzniku raně feudálních států

Franská říše  doba Karla Velikého  kultura říše  vliv na další vývoj Evropy

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (první změny výrobních způsobů prostředků ve středověku)

Arabská říše

Počátky raně feudálních států v západní a severní Evropě  Anglie  Francie  Španělsko

OSV Mezilidské vztahy (charakteristika feudální společnosti) VDO Občan, občanská společnost a stát (první feudální státy Evropy) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (feudální státy ve střední Evropě)

   

popíše ţivot Slovanů v době jejich příchodu na naše území dokáţe stručně představit základní české pověsti shromáţdí základní údaje o Sámovi a jeho době určí důvod vzniku kmenového svazu a jeho úlohu v obranných bojích

   

dokáţe zhodnotit význam říše, politický i kulturní charakterizuje osoby Konstantina a Metoděje i jejich učení vyjmenuje v chronologickém pořadí hlavní představitele říše vysvětlí příčiny zániku říše



rozliší počátky státu podle pověstí a historicky prokázané

Počátky osídlení našeho území Slovany Sámova říše

Velkomoravská říše

Vznik a počátky českého státu  české pověsti a báje

VDO Občan, občanská společnost a stát (první státní útvary na našem území)

MuV Kulturní diference (působení věrozvěstů Konstantina a Metoděje)

OSV Komunikace (dějiny českého státu 9.–11. století) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

68




skutečnosti vyjmenuje hlavní osobnosti konce 9. a celého 10. století uvede u kaţdé osobnosti její přínos a důleţité události doby zamyslí se nad vyvraţděním Slavníkovců zná pojem románská kultura dokáţe podat příklady románské kultury, především v architektuře umí popsat kulturu „všedního dne“ prostého člověka

     

dokáţe se orientovat na mapě při určování rozlohy zjistí přibliţnou souběţnost s počátky českého státu vysvětlí zvláštnost podoby říše římské charakterizuje významné osobnosti a rody jednotlivých zemí uvede odlišnost vývoje Slovenska v raném středověku určí významné události pro české dějiny v 10. století



vyjmenuje v chronologickém pořadí vybrané osobnosti přemyslovských kníţat a králů určí hlavní události doby jejich vlád soustředí se především na charakteristiku doby a osobností tzv. „posledních Přemyslovců“ dá příklady proměnlivého vztahu našeho státu k říši objasní způsoby zemědělského způsobu ţivota lidí vysvětlí příčiny vzniku a rozvoj měst objasní základní pojmy spojené s městy – typologie apod.

    

         

rozliší vztahy mezi světskou a církevní mocí vysvětlí příčiny vzniku kříţových výprav – s odkazem na dobu 8. století představí úspěchy a neúspěchy nejdůleţitějších výprav středověku zhodnotí význam a důsledky výprav pro Evropu

   

od Bořivoje po Boleslava III. politika a kultura doby vznik biskupství konkurence, války a bitvy Přemyslovců

Raně feudální státy Evropy  Svatá říše římská  Polsko  Kyjevská Rus  Uhry  Itálie

Český stát v 11. – 14. století  první čeští králové  politika dědičných králů  charakteristika jednotlivých etap do roku 1306  vymření Přemyslovců

Křížové výpravy  vznik a průběh  významné osobnosti a události  rytířské řády  výsledky a význam

OSV Komunikace (dějiny českého státu 11.–14. století) Mezilidské vztahy (charakteristika feudální společnosti)

MuV Lidské vztahy (náboţenské války a kříţové výpravy)


69


vyjmenuje v chronologickém pořadí všechny Lucemburky na českém trůnu zhodnotí doby vlád jednotlivých panovníků vyzvedne a ocení osobnost Karla IV. sestaví přehlednou strukturu feudální společnosti vysvětlí důvody, proč se nespokojenost všech obyvatel obrací proti církvi

Gotická kultura

    

popíše typickou gotickou stavbu a uvede její hlavní znaky jmenuje příklady gotických staveb popíše strukturu university uvede příklady české literatury představí významné osobnosti gotické kultury v různých oborech

    

uvede důvody sporů mezi císařem a papeţem zhodnotí příčiny konfliktních vztahů Anglie a Francie představí významné evropské události určí historický územní vývoj nejsilnějších evropských zemí charakterizuje dobu stoleté války, příčiny i důsledky, významné osobnosti války popíše okolnosti vývoje církve a její dogmatismus zmíní vývoj na Rusi, uvede významné osobnosti a události doloţí příčiny rozkvětu i úpadku evropských zemí do doby 15. století

  

      

Český stát za Lucemburků – do počátků husitství  Jan Lucemburský  Karel IV.  Václav IV.  kulturní význam doby  český panovník a císařská moc

vysvětlí Husovy reformní myšlenky popíše události spojené s Husem a kostnickým koncilem vymezí, kdo vše patřil mezi husity a proč doloţí názorové rozdíly mezi husity vyjmenuje body společného programu husitů charakterizuje války s křiţáky, jednotlivé významné bitvy shromáţdí poznatky o husitském vojenství

OSV Komunikace (dějiny českého státu 14.–15. století) MuV Lidské vztahy (náboţenské války)

OSV Kreativita (gotická kultura) EV Ekosystémy (vznik měst ve středověku) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (první změny výrobních způsobů a prostředků ve středověku)

Evropské dějiny 11. – 15. století  boj o investituru  mocenské soupeření Anglie s Francií  stoletá válka  státní útvary v ruské zemi  význam vzniku a rozvoje měst na feudální společnost

Český stát v době husitské revoluce  počátky husitství  Mistr Jan Hus  etapy husitské revoluce  významné osobnosti  důsledky husitských válek  poslední stoupenci husitství  kulturní úpadek české země

VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (vzájemné vztahy císařství a papeţství) OSV Mezilidské vztahy (charakteristika feudální společnosti)

OSV Komunikace (dějiny českého státu 15. století) Hodnoty, postoje, praktická etika (vojenské konflikty v dějinách 15. století) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (doba husitská) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

70

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia           

zhodnotí důvody husitských vítězství určí příčiny poráţky husitů, a to i v souvislosti s basilejským koncilem představí osobnost Zikmunda představí osobu P. Chelčického charakterizuje etapu posledních bojujících stoupenců husitství zdůvodní vznik jednoty bratrské ocení tradice a význam husitství

     

zhodnotí dobu 1434 – 1439 představí osobnost Jiřího z Poděbrad, a to nejen jako vladaře vysvětlí pojem „král dvojího lidu“ popíše úmysl Jiřího vytvořit mírový svazek evropských panovníků vysvětlí pojem stavovská monarchie popíše důvody příchodu polského rodu na český trůn popíše vnitřní spory mezi šlechtou a městy představí oba jagellonské panovníky uvede nejdůleţitější události a osobnosti jagellonské doby uvede příklady staveb pozdní – vladislavské – gotiky

      

popíše na mapě trasy objevných plaveb představí nejznámější mořeplavce uvede příčiny a důsledky objevů objasní vztah kolonie a jejího vlastníka charakterizuje tzv. dobyvačné plavby určí dobu a význam první plavby kolem světa představí úlohu církve v této době

  

vznik jednoty bratrské a její působení význam husitství převzetí moci Zikmundem

Český stát po husitství  období 1436–1453 Doba poděbradská  charakteristika vlády Jiřího  evropské aktivity českého panovníka  smlouvy o nástupnictví Vláda Jagellovců  Vladislav a jeho politika  Ludvík a jeho doba

OSV Komunikace (dějiny českého státu 15.–16. století) Mezilidské vztahy (charakteristika feudální společnosti) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (doba husitská a poděbradská) VMEGS Jsme Evropané (Jiří z Poděbrad a jeho doba)

Objevné plavby  významné události  významné osobnosti  význam objevných plaveb

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (objevné plavby ve středověku)


vysvětlí změnu světového obchodního centra v Evropě popíše poměry ve Španělsku uvede důvody sporů mezi Španělskem a Nizozemím doloţí mocnou pozici Habsburků v Evropě

Evropa a svět v 16. století  změny ve Španělsku  reformační a protireformační procesy  absolutismus ve Francii a v Anglii  náboţenské války v Evropě

VDO Občan, občanská společnost a stát (absolutismus a neoabsolutismus v evropských zemích 16.–18. století) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

71

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia          

orientuje se v nově vzniklé náboţenské situaci v Evropě vysvětlí základní pojmy a představí nejvýznamnější osobnosti reformace, protireformace charakterizuje vývoj ve Francii a v Anglii představí náboţenské války a spory v evropských zemích prokáţe znalost změn v říši, především pak v Německu popíše okolnosti nástupu Habsburků na český trůn vysvětlí podstatu sporu s českými stavy charakterizuje doby vlád jednotlivých panovníků do doby vypuknutí třicetileté války popíše průběh sporu mezi Habsburky a šlechtou vrcholící stavovským povstáním 1618 představí vývoj války z pohledu českých dějin

     

objasní souvislost s antikou dokáţe zhodnotit a vysvětlit význam základních pojmů popíše typickou renesanční stavbu uvede hlavní osobnosti a obory jejich působení vysvětlí podstatu a vývoj humanismu charakterizuje specifičnost renesance a humanismu v českých zemích

      

vysvětlí příčiny mocenského konfliktu vyjmenuje hlavní válčící země na obou stranách odůvodní motivaci k účasti ve válce popíše vojenství té doby vyjmenuje jednotlivé etapy války představí hlavní osobnosti války zhodnotí výsledek války

 

zhodnotí situaci v poválečné Evropě vysvětlí pojem vědecká revoluce



kolonizační procesy

Habsburkové na českém trůnu v letech 1526 – 1648  charakteristika jednotlivých panovníků a období vlád  spory se šlechtou  počátky a průběh třicetileté války u nás  důsledky války z politického pohledu

Renesance a humanismus  evropská podoba  česká renesance a humanismus

Třicetiletá válka  příčiny vzniku a počátky konfliktu  charakteristika jednotlivých etap  významné události a osobnosti  důsledky války pro Evropu

Evropa a svět ve 2. polovině 17. a v průběhu 18. století  výrobní a technologické změny  Francie za vlády Ludvíkovců

OSV Komunikace (dějiny českého státu 16.–17. století)

OSV Kreativita (renesance)

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (vojenské konflikty v dějinách 17. století)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (vznik USA a vztah k Evropě) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

72


              

     

vyjmenuje významné osobnosti a jejich objevy dokáţe racionálně v souvislostech vysvětlit pojem osvícenství představí zákonitosti kapitalistického vývoje výroby a společnosti zhodnotí vývoj v nejvyspělejších státech světa s vyuţitím základních událostí a uvedením významných osobností představí vývoj na americkém kontinentě, vznik USA zhodnotí význam Francie doby Ludvíkovců charakterizuje vývoj ve východní Evropě v kontextu s Evropou střední i západní vyjmenuje důsledky poráţky českých stavů uvede důsledky vestfálského míru pro české země zhodnotí vládu Ferdinanda III. A Leopolda I. popíše nevolnické bouře ve 2. polovině 17. století na našem území představí kulturní směr dané epochy popíše typickou barokní stavbu uvede představitele tohoto kulturního směru vypráví o ţivotě a díle J. A. Komenského zmíní význam prvního robotního patentu vysvětlí problém nástupu Marie Terezie – pragmatická sankce uvede příklady reforem M. Terezie zhodnotí přínos M. Terezie pro české země charakterizuje dobu vlády Josefa II. vysvětlí význam jeho základních reforem zhodnotí důvody výrazného obratu rakouské politiky vůči českým zemím na přelomu 18. a 19. století popíše francouzskou společnost před revolucí sestaví základní osnovu průběhu revolučních událostí zhodnotí myšlenky Deklarace lidských a občanských práv vyhodnotí výsledek revoluce představí osobnost Napoleona a jeho nástup k moci uvede nejdůleţitější bitvy Napoleona

   

vznik USA Anglie v revolučních a porevolučních proměnách revoluční Evropa osvícenský absolutismus

České země po třicetileté válce a v období osvícenského absolutismu  období utuţeného nevolnictví  Leopold I. a jeho zájmy  kulturní vývoj doby  selská povstání a lidové bouře  doba vlády Marie Terezie  politika a snahy Josefa II.  vznik procesu národního obrození

Velká francouzská revoluce  významné události a osobnosti Evropa v době Napoleona  převzetí moci Napoleonem ve Francii  bitvy v Evropě i na africkém kontinentě  poráţky Napoleona a jednání o míru  důsledky válek pro Evropu

OSV Komunikace (dějiny českého státu v 17.–18. století) Mezilidské vztahy (charakteristika novověké společnosti) MuV Lidské vztahy (náboţenské války v Evropě)

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (vojenské konflikty v dějinách 18.–19. století) VMEGS Objevujeme Evropu a svět (Evropa v době napoleonských válek) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

73


charakterizuje důsledky válečných taţení pro Evropu uvede základní myšlenky mírového kongresu ve Vídni



 

dokáţe, ţe průmyslová revoluce znamenala komplexní změnu společnosti vysvětlí pojem kapitalismus volné soutěţe, liberalismus apod. objasní obecný význam termínu socialismus rozliší základní směry socialismu – utopický, parlamentní, revoluční marxismus uvede stručný přehled úspěchů národně osvobozeneckého hnutí popíše příčiny a výsledky revoluce 1848 v evropských zemích

     

uvede hlavní osobnosti průmyslové revoluce a jejich vynálezy vysvětlí pojem národní obrození uvede jména národních buditelů a jejich konkrétní přínos charakterizuje příčiny a výsledky revoluce 1848 vypráví o průběhu revolučních událostí vysvětlí problém národnostní otázky

    

popíše pokrok, který přinesla technickovědecká revoluce uvede konkrétní příklady vynálezů objasní základní pojmy období trvajícího kapitalismu zhodnotí průběh a důsledky sjednocovacích procesů v Evropě charakterizuje mezinárodní politiku, především mocenské zájmy jednotlivých států uvede oblasti, které mohou být „konfliktními“ stručně představí kulturu 19. století

  

     

charakterizuje období bachovského absolutismu objasní příčiny vzniku Rakousko – Uherska popíše neúspěšný pokus o česko – rakouské /německé/ vyrovnání vysvětlí diferenciaci poltického i společenského ţivota

Evropa a svět v 1. polovině 19. století  kapitalismus jako nový výrobní způsob  revoluční tendence a zájmy v Evropě  nové myšlenkové směry

Období národního obrození Revoluční rok 1848 v našich zemích

VMEGS Jsme Evropané (národně osvobozenecká hnutí v Evropě 19. století)

OSV Komunikace (dějiny českého státu 18.–19. století) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (revoluční události 1848 v Evropě)

Evropa a svět ve 2. polovině 19. století  politické změny  vznik Rakousko-Uherska  mocenská politika a konflikty v Evropě  kulturní vlivy

České země ve 2. polovině 19. století  aktivní a pasivní politika v českých zemích  politické skupiny a strany  snaha o národní zrovnoprávnění Doba před 1. světovou válkou  významné události a osobnosti doby do r. 1914

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (vznik novodobých národů v 19. století)

OSV Mezilidské vztahy (charakteristika novověké společnosti) VDO Principy demokracie jako formy vlády 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

74


a způsobu rozhodování (politika rakouského mocnářství 2. poloviny 19. století)

uvede nutnost boje za politická práva obyvatel charakterizuje v základních událostech české země před 1. světovou válkou na počátku 20. století

VMEGS Jsme Evropané (vznik Rakousko-Uherska) Evropa a svět nás zajímá (vznik novodobých národů 19. století) MuV Lidské vztahy (vznik politických stran v průběhu 2. poloviny 19. století)

Ročník: kvarta     

rozliší skutečné příčiny od záminky vysvětlí vojenský charakter války uvedením hlavních událostí a významných osobností charakterizuje průběh války popíše události v Rusku v průběhu války objasní důvody ukončení války a jejich důsledky pro poválečnou Evropu

    

zdůvodní význam a zásluhy TGM uvede významné představitele a skupiny odboje vypráví o legiích a zhodnotí jejich význam charakterizuje události související se vznikem ČSR stručně charakterizuje vývoj posledních měsíců roku 1918 z hlediska státotvornosti



objasní charakter versailleského systému a problémy jeho fungování vyvodí odlišnost demokracie a totality uvede shody a rozdíly dvou podob totality – komunismu a fašismu představí v základních událostech vývoj v nejvyspělejších zemích ve 20. letech 20. století

  

Příčiny a průběh 1. světové války  významné události  významné osobnosti  důsledky světové války

1. světová válka a naše země  politické skupiny  významné události a osobnosti  boj za svobodu a nezávislost  vznik ČSR

Evropa a svět po 1. světové válce  poválečné uspořádání a náprava Evropy  nebezpečí fašismu a nacismu  formování komunismu a poltických zájmů  důleţité události v jednotlivých zemích Evropy

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (1. světová válka)

OSV Komunikace (dějiny českého státu do roku 1918) Hodnoty, postoje, praktická etika (1. světová válka)

MuV Kulturní diference (Evropa a svět ve 20. letech 20. století) Etnický původ (vznik fašismu a nacismu) EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (demografický vývoj Evropy v poválečném období) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

75

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia              

vyjmenuje a popíše státní symboly dokáţe popsat fungování pluralitní demokracie vysvětlí, které problémy musel nový stát řešit a jak se to podařilo představí význam prvních vlád a funkci prezidenta zhodnotí význam TGM pro dobu objasní hospodářské problémy i výsledky československé ekonomiky zná základní politické pojmy

Světová hospodářská krize uvede příčiny a důsledky hospodářské krize vysvětlí souvislosti mezi hospodářským vývojem a nástupem extrémních politických sil vysvětlí pojem nacismus a uvede jeho znaky popíše politiku usmiřování a uvede její konkrétní příklady zhodnotí dopady krize i způsoby jejího řešení

  

vyvodí závěry z hospodářské krize a jejího vlivu na naše země představí vývoj v Německu jako hlavním a silném sousedovi našeho státu vyzvedne sílu vnitrostranického vývoje k udrţení demokratického systému v ČSR zhodnotí význam TGM a E. Beneše představí sílící mezinárodní vlivy na ČSR pod vlivem Hitlera charakterizuje období roku 1938 vysvětlí pojem Protektorát Čechy a Morava a vztah Čechů k novému útvaru vysvětlí příčiny vzniku Slovenského štátu vymezí období druhé republiky uvede změny politického systému

 

zhodnotí vývoj v Německu a nástup Hitlera k moci uvede důsledky světové hospodářské krize pro Evropu

    

Československo jako nový stát v Evropě  procedura vzniku a uznání nového státu Vývoj ve 20. letech 20. století  první vlády a jejich politika  T.G. Masaryk a jeho ţivot i moc  vlivy hospodářských i politických krizí  významné události i osobnosti

OSV Komunikace (dějiny Československa ve 20. letech 20. století) VDO Občan, občanská společnost a stát (vznik Československa)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (světová hospodářská krize) OSV Kreativita (umění 1. poloviny 20. století)

Československo ve 30. letech 20. století  vliv Masaryka a Beneše  dopady světové hospodářské krize Boj o záchranu demokracie  mezinárodní smlouvy  příprava na obranu či válku  politické a národní zájmy  Mnichovská dohoda a její důsledky  Rozdělení státu a vznik Protektorátu Čechy a Morava  vznik odboje a jeho činnost  počátek další světové války

Evropa a svět ve 30. letech 20. století  významné události a osobnosti jednotlivých zemí Evropy  politika a zájmy A. Hitlera a Německa

OSV Mezilidské vztahy (moderní člověk v proměnách 20. století) Komunikace (dějiny Československa ve 30. letech 20. století)

MuV Kulturní diference (Evropa a svět ve 30. letech 20. století) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

76


        

         

i jednotlivé země uvede mocenské zájmy Itálie a Německa představí problematiku španělské občanské války rozumí základním pojmům a dokáţe je objasnit spoluţákům stručně zhodnotí kulturu meziválečného období vymezí základní poţadavky fašismu a nacismu před rozpoutáním 2. světové války přehledně popíše vývoj válečných operací uvede základní časové mezníky uvede místa nejvýznamnějších válečných operací vyjmenuje představitele tzv. velké trojky vysvětlí pojem protihitlerovská koalice, její hlavní cíle a zásady uvede hlavní body diplomatických jednání na hlavních konferencích vymezí důsledky vítězství protihitlerovské koalice vyhodnotí jednání a výsledky poválečné mírové konference vymezí rozpory mezi bývalými válečnými spojenci při jednáních v roce 1945 charakterizuje odboj a jednotlivé skupiny na konkrétních událostech představí boj našeho lidu proti okupantům zhodnotí význam jednotlivých osobností našeho odboje vysvětlí příčiny a průběh povstání vůči okupaci u nás i na Slovensku představí problematiku odsunu uvede politické zájmy exilových odbojových skupin charakterizuje vznik nové vlády pro osvobozené země vysvětlí příčiny a podstatu rozporu mezi bývalými spojenci po roce 1945 shromáţdí znaky charakterizující pojem studená válka dokáţe porozumět pojmům „ochlazování a oteplování“

   

občanská válka ve Španělsku přípravy na válku počátky válečných konfliktů kulturní směry předválečného období

2. světová válka  příčiny  průběh  důsledky

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (2. světová válka) MuV Etnický původ (fašismus a nacismus) Lidské vztahy (2. světová válka)

Naše země v době 2. světové války  odbojová činnost  spolupráce se zahraničím  významné události a osobnosti  povstání v době války na našem území  osvobození a jeho význam pro další vývoj země

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (2.světová válka) Komunikace (dějiny českého území a Slovenska v průběhu 2. světové války)

Evropa a svět po 2. světové válce  významné události  významné osobnosti  studená válka  jednotlivé etapy evropského vývoje do 80. let 20. století

VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (poválečný vývoj v Evropě i ve světě po 2. světové válce) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

77


    

           

uváděním konkrétních příkladů událostí prezentuje tyto události uvede příklady rozpadu koloniálního systému vyvodí vliv tohoto fenoménu na světové dění zhodnotí význam Gorbačovovy politiky pro konec studené války dokáţe představit poválečnou kulturu

vyjmenuje změny, které nastaly v obnovené ČSR v důsledku války i světového vývoje popisuje průběh vnitropolitického zápasu uvede základní události vedoucí k roku 1948 charakterizuje události i významné osobnosti roku 1948 zhodnotí důsledky únorových událostí 1948 pro další vývoj ČSR shromáţdí konkrétní důkazy pro označení vlády KSČ jako totalitní uvede důleţité události a osobnosti období těsně po únoru 1948 a v 50. letech srovná komunistický totalitní model s modelem demokracie v západních zemích zformuluje základní rozdíly uvede základní události a osobnosti vývoje u nás do roku 1968 zhodnotí význam roku 1968 jako pokusu o reformu na základě popisu období normalizace ocení význam disidentského hnutí vedoucího spolu s mezinárodním vývojem k pádu totalitního reţimu zhodnotí kulturní formy a směry poválečného vývoje umí představit základní události a osobnosti doby formuluje vlastní názor na události ze získaných informací vymezí vztahy mezi českými a slovenskými zeměmi dokáţe představit základní politické, hospodářské i kulturní cíle nového českého státu po roce 1993

 

vliv SSSR na vývoj poválečná kultura a její vývoj

VMEGS Jsme Evropané (vznik a vývoj evropských a světových institucí po roce 1945) MuV Multikulturalita (dekolonizace v poválečném období 20. století) OSV Kreativita (umění 2. poloviny 20. století)

ČSR po osvobození  charakteristika období do roku 1948 Události roku 1948  příprava a průběh únorových událostí  důsledky únorových aktivit  zhodnocení vlivu jednotlivých osobností doby

OSV Komunikace (dějiny Československa 1945– 1948) Mezilidské vztahy (moderní člověk v proměnách 20. století) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (Československo ve vývoji po roce 1945)

ČSR pod vládou KSČ  chronologické rozdělení vývoje po roce 1948  významné události  významné osobnosti  význam roku 1968  normalizační proces a jeho důsledky  skupiny bojující za demokracii

OSV Komunikace (dějiny Československa 1948– 1989) Mezilidské vztahy (moderní člověk v dějinách 20. století) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (Československo po roce 1945) MuV Princip sociálního smíru a solidarity (vývoj v Československu po roce 1968)

Rok 1989 – rok sametové revoluce Demokratické Československo Vznik samostatné ČR

OSV Komunikace (dějiny Československa po roce 1989) Mezilidské vztahy (moderní člověk v proměnách 20. století) 5. Učební osnovy 5.7 Dějepis

78


5.8 Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu

5.8.1



prima 2

sekunda 1

tercie 1

kvarta 2

Občanská výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Výchova k občanství, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost RVP ZV, dále část obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví RVP ZV, a také obsah tematického okruhu Svět práce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Výuka probíhá nejen ve třídě, ale také v prostředí mimo školu, např. v prostorách knihovny, městského úřadu či jiných institucí města. Běţnou praxí je také výuka v přírodním a společenském prostředí mimo prostory školy. Cíle předmětu jsou především spojeny s nutností vést ţáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, rozvíjet u nich schopnost spolupráce a respektování práce a úspěchů vlastních i druhých. Ţáci by se měli projevovat jako svobodné a zodpovědné osobnosti, které jsou schopny uplatňovat svoje práva a naplňovat svoje povinnosti. Hlavním cílem je vytváření potřeby pozitivních projevů v chování, jednání i proţívání v různých ţivotních situacích. Nedílnou součástí výuky je vedení ţáků k volbě profesní orientace pro budoucí praktický ţivot. Výchovné a vzdělávací strategie








Učitel vede ţáky k samostatnému osvojování nových poznatků prostřednictvím práce s různými informačními zdroji.



Učitel se věnuje dovednosti autokorekce chyb.


Učitel vede ţáky k samostatnému řešení problému, ke schopnosti pochopit podstatu a příčiny problému.



Učitel napomáhá ţákům objevovat různé varianty řešení s vyuţitím vlastního úsudku a vlastních zkušeností z četby nebo samostudia. 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

79




Učitel vede ţáky k prohlubování obecných intelektových schopností a dovedností porovnáváním jevů, tříděním podle různých hledisek, jejich zobecňování apod.


Učitel vede ţáky ke kultivovanému ústnímu i písemnému vyjadřování myšlenek, vlastních názorů a postojů.



Učitel učí ţáky vhodně reagovat v běţných komunikačních situacích, diskutovat a obhajovat svůj názor a akceptovat názor druhých.



Učitel napomáhá efektivně vyuţívat informační a komunikační technologie pro kvalitní komunikaci s okolním světem.



Učitel vede ţáky k vyuţívání získaných komunikačních dovedností při vytváření kvalitních vztahů.


Učitel motivuje k vytváření kvalitních mezilidských vztahů, k osvojování základních lidských hodnot.












Učitel pomáhá ţákům uvědoměle přijímat a získávat role v různých skupinách.


Učitel vede ţáky k respektování věkových, intelektových a sociálních zvláštností lidí, k odmítání násilí v jeho psychické i fyzické formě – důleţitý občanský postoj.



Učitel vede k chápání a osvojování společenských norem a zákonů prostřednictvím vhodných uměleckých projevů – literárních textů, návštěv filmových a divadelních představení, exkurzí, výstav apod.



Učitel podněcuje k aktivnímu zapojení do kulturního dění a motivuje vlastní tvořivost.



Učitel posiluje u ţáků nutnost hledání různých cest při řešení konfliktů.








Učitel vede ţáky k nacházení způsobů vyuţívání znalostí získaných ve škole i mimo ni pro další rozvoj.



Učitel napomáhá ţákům při hledání a pochopení cíle i rizika podnikání.

5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

80



5.8.2

Název předmětu: Občanská výchova

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO


Žák:      

vysvětlí vnímání pojmu domov vzhledem k věku objasní funkce rodiny popíše způsoby náhradní rodinné péče vyjmenuje alespoň čtyři významné osobnosti svého města objasní účel státních symbolů a způsoby jejich pouţívání vypráví o významných státních svátcích a výročích

Člověk a společnost  rodinný ţivot  má vlast, náš region  naše škola, naše obec

OSV Poznávání lidí (naše škola) Kooperace a kompetice (ţákovská samospráva) VDO Občanská společnost a škola (naše škola) Občan, občanská společnost a stát (náš region, naše vlast) EV Základní podmínky ţivota (naše obec, naše město)

     

   

vyuţívá vhodných prostředků komunikace k vyjadřování svých myšlenek, postojů a pocitů respektuje odlišné názory, zájmy a myšlení lidí rozpozná vlastní silné i slabé stránky pomocí interaktivních her posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů objasní význam vůle při překonávání překáţek rozpozná projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí popíše dělbu práce v rodině vysvětlí výhody spolupráce sestaví rozpočet vlastních financí dodrţuje zásady hospodárnosti s penězi i se svěřeným majetkem

Člověk jako jedinec  ţivot v rodině i mimo ni  rozvoj osobnosti

OSV Mezilidské vztahy (člověk a jeho začleňování do společnosti) Komunikace (konflikty mezi lidmi) MuV Multikulturalita (ţivot ve společnosti) Lidské vztahy (mezilidské vztahy)

Činnost lidí, práce, hospodaření Komunikace v rodině

OSV Seberegulace a sebeorganizace (vyuţívání volného času) Psychohygiena (reţim dne) Komunikace (konflikty mezi lidmi) 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

81


vysvětlí hlavní zdroje příjmů a výdajů průměrné rodiny vyjmenuje různé formy vlastnictví

 

uvede hlavní znaky státu vysvětlí nutnost existence řádu – společenství lidí – na příkladu samosprávy ve třídě či ve městě pojmenuje základní lidská práva vymezí práva i povinnosti dítěte – doma, ve škole, ve společnosti rozpozná protiprávní jednání a dokáţe je pojmenovat

  

   

vyjmenuje hlavní oblasti kultury shromáţdí informace o kulturních institucích ve svém městě či obci seznámí ostatní s činností vybrané kulturní instituce podá příklady aktivního vyuţití volného času – ve škole i mimo školu

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (přírodní bohatství a jeho ochrana) Stát a právo  práva dětí

OSV Kooperace a kompetice (ţákovská samospráva) VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (ţivot ve společnosti) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce se zdroji informací) Fungování a vliv médií (kultura a kulturní dědictví)

Kultura  kulturní dědictví  kalendář

OSV Kreativita (lidová tvořivost) Hodnoty, postoje, praktická etika (význam vzdělávání a společenské hodnoty) VMEGS Jsme Evropané (významné oblasti ČR a Evropy) MuV Kulturní diference (pojem kultury) MeV Fungování a vliv médií (kultura a kulturní dědictví)

      

popíše svůj denní reţim vysvětlí na příkladech souvislosti mezi tělesným , duševním a sociálním zdravím vysvětlí role členů komunity – rodiny, třídy, spolku vyjmenuje vývojová stádia jedince dovede poskytnout první pomoc při běţných úrazech vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví zná signály CO a telefonní čísla tísňového volání

Výchova ke zdraví  reţim dne  návykové látky  první pomoc

OSV Kooperace a kompetice (ţákovská samospráva) Sebepoznání a sebepojetí (zdravá ţivotospráva) Psychohygiena (reţim dne) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (společenské normy a hodnoty) VDO Občanská společnost a škola (naše škola) 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

82


rozpozná návykové látky a dokáţe je pojmenovat uplatňuje osvojené způsoby odmítání návykových látek vyjmenuje nejbliţší krizová centra a moţnosti vyhledávání pomoci v krizových situacích

VMEGS Jsme Evropané (významné oblasti ČR a Evropy) MuV Princip sociálního smíru a solidarity (empatie, asertivita, mezilidské vztahy) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce se zdroji informací) Fungování a vliv médií (kultura a kulturní dědictví)

Ročník: sekunda   

vysvětlí přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi rozpozná netolerantní chování lidí uplatňuje vhodné chování a komunikaci při řešení konfliktních situací mezi vrstevníky i dospělými

    

objasní formy vlastnictví a uvede jejich příklady popíše způsob tvorby majetku charakterizuje způsob tvorby rozpočtu z vlastní zkušenosti uvede příklady zdroje příjmů uvede příklady různých nutných i vedlejších výdajů

  

uvede příklady dávek a příspěvků, které získávají občané objasní význam daní posoudí moţnosti vzdělávání a přípravy na povolání v našem regionu

 

objasní hlavní úkoly sloţek státní moci vysvětlí smysl voleb do zastupitelstev

Člověk ve společnosti  vztahy mezi lidmi  mezilidská komunikace

OSV Mezilidské vztahy (rodina a její funkce) Komunikace (výchova dětí v rodině) MuV Princip sociálního smíru a solidarity (výchova dětí v rodině)

Majetek, vlastnictví  formy a ochrana  hospodaření s majetkem (i s penězi)

OSV Kreativita (majetek a bohatství) Hodnoty, postoje, praktická etika (vytváření majetku) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce se zdroji informací)

Lidská práce  povolání  uplatnění ve světě práce

OSV Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (nezaměstnanost) MuV Lidské vztahy (práva a povinnosti občanů)

Stát a právo  morálka a mravnost  právo v kaţdodenním ţivotě

VDO Formy participace občanů v politickém ţivotě (volby, pojem politiky) 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

83


Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (typy státu, formy vlád)

vyjmenuje výhody demokratického řízení státu v kaţdodenním ţivotě občanů podá důkazy těchto výhod na příkladech ze ţivota svého města, své obce dodrţuje právní řád a respektuje normy, které se ho týkají

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (vznik státu) MuV Lidské vztahy (práva a povinnosti občanů)

    

uvede přehled hlavních kulturních institucí v našem regionu aktivně se seznámí s nabídkou jemu blízkých kulturních institucí a informuje o nich spoluţáky objasní význam kulturních institucí pro plnohodnotný ţivot člověka vypráví o kulturních tradicích města, regionu, státu uvede příklady mezinárodní spolupráce v oblasti kultury

Kulturní instituce  podoby a projevy kultury  kulturní hodnoty a tradice

OSV Seberegulace a sebeorganizace (návštěva výstavy, divadla apod.) VMEGS Jsme Evropané (významné události ČR a Evropy) MuV Multikulturalita (kultura a její rozvíjení) MeV Fungování a vliv médií (kultura a kulturní dědictví)

    

    

stanoví pozitivní hodnoty člověka při výběru kamaráda, přítele, partnera nachází vhodné prostředky komunikace při řešení konfliktů posoudí a rozpozná krizové situace vysvětlí rozdíly v sexuální orientaci člověka seznámí se s doporučenými tituly odborné literatury v oblasti sexuální výchovy uvede příklady dodrţování pravidel hygieny při práci uplatňuje předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví dle vnitřního řádu školy respektuje přijatá pravidla souţití mezi vrstevníky uvede příklady pozitivního i negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu z hlediska prospěšnosti zdraví vyhodnotí dle svých moţností a zkušeností manipulativní vliv vrstevníků

Partnerství, manželství, rodičovství Základy sexuální výchovy

OSV Komunikace (výchova dětí v rodině) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (příčiny rozvodovosti) MuV Lidské vztahy (práva a povinnosti občanů)

Výchova ke zdraví  hygiena práce  návykové látky  první pomoc

OSV Komunikace (výchova dětí v rodině) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (příčiny rozvodovosti) MuV Lidské vztahy (práva a povinnosti občanů) Princip sociálního smíru a solidarity (výchova dětí v rodině) 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

84


dokáţe poskytnout první pomoc a vyhledat centra odborné pomoci vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a je schopen na toto téma diskutovat v kruhu rodiny a vrstevníků reaguje na signály při vyhlášení mimořádných situací ohroţení posoudí sociální i zdravotní rizika spojená se zneuţíváním návykových a dopingových látek či hazardních her uplatňuje osvojené znalosti při komunikaci se sluţbami odborné pomoci

EV Vztah člověka k prostředí (náš ţivotní styl)


uvede příklady pozitivních hodnot a smyslu ţivota rozliší sociální úlohu kamarádství a přátelství od „part“ konkretizuje potřebu solidarity mezi lidmi dokáţe v případě potřeby přiměřeně pomoci lidem v nouzi

Člověk a společnost  hledání blízkého člověka  hledání nového naplnění ţivota

OSV Mezilidské vztahy (období dospívání) Kooperace a kompetice (společnost a dospívání) Psychohygiena (hledání druhého člověka) Kreativita (člověk jako svobodný tvůrce) VMEGS Jsme Evropané (člověk hledající svůj svět) MuV Lidské vztahy (člověk a základní morální normy)

    

přebírá odpovědnost za společnou činnost a práci ve skupině popíše své představy o cestě k povolání orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí objasní vztahy mezi vzděláním, povoláním, zaměstnáním vyhledává moţnosti, kde lze získat informace o vzdělání a povolání

Práce, zaměstnání, povolání  odpovědnost za práci  volba povolání  trh práce  moţnosti vzdělávání

OSV Kooperace a kompetice (společnost a dospívání) Seberegulace a sebeorganizace (člověk hledající sám sebe) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (období vzdoru) VMEGS Jsme Evropané (člověk hledající svůj svět) EV Ekosystémy (člověk hledající svůj svět)

  

vysvětlí podstatu Ústavy ČR jako základu demokracie definuje základní lidská práva posoudí význam ochrany lidských práv a svobod

Právní základy státu  Ústava ČR  lidská práva  právní ochrana člověka

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (práva dítěte)


85

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia      

rozpozná netolerantní projevy v chování lidí zaujímá aktivní postoj proti intoleranci konkretizuje moţnosti právní ochrany občanů rozpozná protiprávní jednání uvede příklady trestní postiţitelnosti přiměřeně uplatňuje svá práva a oprávněné zájmy druhých lidí

VDO Občan, občanská společnost a stát (základní zákony ČR) VMEGS Jsme Evropané (zákony EU) MuV Lidské vztahy (člověk a základní morální normy) Princip sociálního smíru a solidarity (lidská práva, práva dítěte) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce se zdroji informací)

 

posuzuje vliv masmédií na utváření masové kultury, na veřejné mínění a chování lidí vyhledává v nabídce kulturních programů akce dle svých zájmů

Masová kultura  vliv masmédií na člověka

VMEGS Jsme Evropané (kulturní instituce EU) MuV Multikulturalita (komunikace a její zvládání) MeV Fungování a vliv médií ve společnosti (kultura a kulturní dědictví)

        

rozpozná v souvislosti s reklamou obchodní zájmy, které nejsou v souladu se zdravím projevuje v kolektivu a ve společnosti zdravotně vhodné a kultivované chování vyjádří vlastní názor k problematice zdraví projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého ţivotního stylu předvídá a rozpozná moţná nebezpečí v konfliktních a krizových situacích zvládá bezpečné chování v situacích hromadného ohroţení vysvětlí právní postiţitelnost v souvislosti s návykovými látkami optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání kultivovaně se chová k opačnému pohlaví

Výchova ke zdraví  návykové látky a zákon  rizika zneuţívání návykových látek  zdravý ţivotní styl  první pomoc  komunikační schopnosti

OSV Komunikace (společnost a dospívání) Sebepoznání a sebepojetí (kladné charakterové vlastnosti a jejich posilování) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (období vzdoru) MuV Lidské vztahy (člověk a základní morální normy) Multikulturalita (komunikace a její zvládání) EV Vztah člověka k prostředí (zdravý ţivotní styl)


86


přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc vymezí hodnoty člověka, které hrají důleţitou roli při navazování přátelských a partnerských vztahů vysvětlí rizika spojená s předčasnou sexuální zkušeností – zdravotní, právní, sociální uvědomuje si rizika související s předčasným ukončením těhotenství

Základy sexuální výchovy  člověk jako muţ a ţena  volba partnera

OSV Mezilidské vztahy (období dospívání) Psychohygiena (hledání druhého člověka) MuV Lidské vztahy (člověk a základní morální normy) Etnický původ (národnostní menšiny)

Ročník: kvarta         

   

objasní principy trţního hospodářství a podstatu fungování trhu vysvětlí funkci peněz a uvede různé příklady forem placení vyjmenuje základní formy podnikání vysvětlí základní druhy daní sestaví návrh textu pracovní smlouvy vyhledává v zákonech předpisy týkající se pracovního poměru konkretizuje moţnosti, jak získávat informace o volbě povolání, a posoudí své moţnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy zajímá se o problémy nezaměstnanosti a způsoby jejich řešení prokáţe v různých situacích schopnost prezentace své osoby, a to i pro případ vstupu na trh práce vysvětlí význam a funkci právního řádu v kaţdodenním ţivotě respektuje povinnosti vyplývající z některých smluvních vztahů uvede příklady trestní postiţitelnosti v případech protiprávního jednání uvede příklady vzájemné komunikace mezi občany a úřady města, obce

Svět práce  výroba, obchod, sluţby  podnikání, daně  zákoník práce  volba povolání

OSV Mezilidské vztahy (otázka národnostních menšin v ČR) Kooperace a kompetice (člověk jako tvůrce demokracie) Kreativita (národní hospodářství) VMEGS Objevujeme Evropu a svět (ekonomika Evropy a světa) EV Vztah člověka k prostředí (občan a ekonomické vztahy)

Principy demokracie  právní řád

OSV Rozvoj schopností poznávání (organizovaná pospolitost) Sebepoznání a sebepojetí (občan jako osobnost) VDO Občan, občanská společnost a stát (právní základy státu) Formy participace občanů v politickém ţivotě 5. Učební osnovy 5.8 Občanská výchova

87

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia (Ústava a zákony ČR) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (Evropská unie) MuV Etnický původ (protispolečenské činy) 

Kultura posoudí vliv masmédií na utváření postojů lidí k různým aktuálním problémům

MuV Kulturní diference (národnostní menšiny v ČR) MeV Fungování a vliv médií (kultura a kulturní dědictví)

  

vysvětlí význam mezinárodní spolupráce popíše průběh a vývoj integračních procesů v Evropě průběţně sleduje informace o změnách vyplývajících pro ČR z členství v EU

Mezinárodní vztahy  mezinárodní organizace  EU a ČR

OSV Komunikace (světové konflikty a jejich řešení) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti (organizovaná pospolitost) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (Evropská unie) Jsme Evropané (EU a její fungování)

         

aktivně vyuţívá základní kompenzační a relaxační techniky k překonávání psychické únavy a stresu je obeznámen s vhodným způsobem pouţívání antikoncepce v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování objasní etickou stránku sexuality respektuje přijatá pravidla souţití mezi partnery posoudí vliv médií na sexuální chování mládeţe dokáţe vyhodnotit moţný manipulativní vliv vrstevníků, médií a sekt uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi uplatňuje zásady tolerance k osobám s odlišnou sexuální orientací ovládá základní zásady první pomoci, ošetření závaţnějších poranění

Výchova ke zdraví  zdravý ţivotní styl  etická stránka sexuality  etika a morálka  média a jejich působení  první pomoc  návykové látky

OSV Mezilidské vztahy (otázka národnostních menšin v ČR) Komunikace (sexuální výchova) Psychohygiena (svoboda sdruţování) Hodnoty, postoje, praktická etika (reklama a její význam) VDO Občanská společnost a škola (organizovaná pospolitost) Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování (historické aspekty vývoje státnosti práva) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (Evropská unie)


88


zvládá bezpečné chování v situacích hromadného ohroţení orientuje se v kompetencích sloţek integrovaného záchranného systému získá orientaci v základní péči o dítě osvojí si vhodné způsoby odmítání návykových látek uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě i druhým dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy i obce

MuV Kulturní diference (národnostní menšiny v ČR) Lidské vztahy (globální problematika) Etnický původ (protispolečenské činy) EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (globální problémy) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (práce se zdroji informací)


89


5.9 Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu

5.9.1



prima 2

sekunda 2

tercie 1

kvarta 2

Fyzika jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při zařazení laboratorních prací v rámci probíraného tématu se třída dělí na skupiny. Všechny obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda mají mnoho společného jak svým zaměřením na zkoumání přírody a zákonitostí, kterými se přírodní jevy řídí, tak i v poznávacích empirických metodách. Kromě těchto vzájemných vazeb se uplatňují vazby s matematikou. Fyzika vede ţáky k orientaci v ţivotě, k celistvosti jeho chápání. Ţáci poznávají sloţitosti světa kolem sebe, je jim nabízena moţnost pochopit souvislosti mezi přírodou a lidskými činnostmi. Bez výuky fyziky není moţné, aby ţáci pronikli hlouběji do podstaty nejen fyzikálních jevů, ale i jevů nefyzikální povahy. Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své poznatky v rámci FO a jiných fyzikálních soutěţí. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel umoţňuje ţákům osvojit si obecně uţívané termíny, symboly a znaky.



Učitel zařazuje problémové úlohy.



Učitel umoţňuje ţákům prostřednictvím vhodně volených zadání poznat smysl osvojovaných postupů pro běţný ţivot.



Učitel učí ţáky pracovat v týmu i samostatně experimentovat a porovnávat dosaţené výsledky.





Učitel zařazuje problémové úlohy, ţáci řeší úlohu z více hledisek.



Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.



Učitel učí ţáky získávat informace potřebné k dosaţení cíle.

5. Učební osnovy 5.9 Fyzika

90






Učitel učí ţáky porozumět různým typům grafů.



Učitel podporuje komunikaci ţáků při řešení problémů.


Učitel podporuje práci v týmu, stanovuje pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a dbá na jejich dodrţování.



Učitel vede ţáky k toleranci k jiným názorům.




Učitel učí ţáky přistupovat kriticky k výsledkům, kterých dosáhli, učí je stanovovat si kritéria hodnocení vlastní práce.



Učitel dbá na dodrţování pravidel hygieny a bezpečnosti práce.


91



5.9.2

Název předmětu: Fyzika

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO


Žák:   

rozhodne, které věci jsou z látky pevné, kapalné nebo plynné nalezne společné vlastnosti kapalin,plynů a pevných látek uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, ţe se částice neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

    

změří délku předmětu vhodně zvoleným měřidlem změří objem tělesa odměrným válcem změří hmotnost tělesa na vahách vzájemně převádí běţně pouţívané jednotky téţe veličiny uţívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů převádí údaje o čase v různých jednotkách vysvětlí princip měření teploty teploměrem určí rozdíl teplot ze zadaných hodnot předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně teploty změří teplotu kapaliny, vzduchu

         

experimentem prokáţe vzájemné přitahování a odpuzování zelektrovaných těles sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu správně pouţívá schematické značky a zakreslí schéma reálného obvodu určí a pokusem ověří podmínky vedení proudu obvodem uvede příklady spotřebičů, které vyuţívají tepelné účinky

Vlastnosti látek a těles  tělesa a látky  vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek  částicová stavba látek, difúze Měření fyzikálních veličin  měření délky  měření objemu  měření hmotnosti 

hustota

 

měření času měření teploty

OSV Kooperace a kompetice (utváření a rozvíjení základních dovedností pro spolupráci)

Elektrický obvod  elektrická síla 

elektrický proud



tepelné účinky elektrického proudu 5. Učební osnovy 5.9 Fyzika

92


elektrického proudu objasní nebezpečí vzniku zkratu a moţnosti ochrany před ním pomocí tavné pojistky nebo jističe dodrţuje pravidla bezpečnosti práce s elektrickými zařízeními vysvětlí, jak postupovat při poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem



bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními

Ročník: sekunda     

      

rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu určí trajektorii konkrétního pohybu tělesa a rozhodne, zda je pohyb přímočarý nebo křivočarý rozliší rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu vypočte průměrnou rychlost pohybu z daných údajů

změří velikost působící síly znázorní sílu graficky určí tíhovou sílu, kterou Země působí na těleso o určité hmotnosti určí v konkrétní jednoduché situaci druhy působících sil na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici graficky i početně určí výslednici dvou sil stejných a opačných směrů rozhodne, zda dvě síly jsou v rovnováze experimentem určí polohu těţiště

Pohyb tělesa  klid a pohyb těles 

druhy pohybu

   

rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb rychlost rovnoměrného pohybu dráha rovnoměrného pohybu průměrná rychlost

Síla, skládání sil  síla a její měření  znázornění síly  tíhová síla, vztah F = mg 

magnetická a elektrická síla



skládání sil stejného a opačného směru

 

rovnováha sil těţiště tělesa


93


    



zdůvodní, proč je v konkrétní situaci těleso v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém na příkladech ukáţe, ţe silové působení těles je vţdy vzájemné, ţe síly akce a reakce vznikají a zanikají současně, mají stejnou velikost a působí na různá tělesa posuvné účinky síly na těleso vědomě spojuje se změnou rychlosti pohybu tohoto tělesa vyuţívá Newtonovy zákony pro objasňování změn či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích experimentem nebo výpočtem určí sílu nebo rameno síly tak, aby se páka dostala do rovnováţné polohy uvede příklady uţití páky v praxi a objasní výhodnost pouţití páky v daném případě určí podmínku rovnováhy na kladce pevné uvede příklady vyuţití kladky v praxi aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů

Posuvné účinky síly, pohybové zákony  zákon setrvačnosti 

zákon vzájemného působení těles



zákon síly

Otáčivé účinky síly  rovnováha sil na páce 

uţití páky

 

pevná kladka uţití pevné kladky

Deformační účinky síly

 

předpoví, jak se změní deformační účinky síly při změně velikosti síly nebo obsahu plochy, na kterou působí určí tlak vyvolaný silou působící kolmo na určitou plochu navrhne, jak lze v praktické situaci zvětšit nebo zmenšit tlak

 

  

v jednoduchém případě změří třecí sílu rozhodne, zda v dané situaci je tření uţitečné nebo škodlivé vysvětlí, jak lze v praxi ovlivnit velikost třecí síly

Tření  měření třecí síly  tření, třecí síla  třecí síly v praxi

tlaková síla tlak


94


 

   

Mechanické vlastnosti kapalin vysvětlí na příkladu z praxe princip hydraulického zařízení porovná tlaky v různých hloubkách kapaliny, tlaky ve stejné hloubce dvou různých kapalin vyuţívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů znázorní síly a jejich výslednici na těleso ponořené do kapaliny předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní vysvětlí souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře porovná tlak v různých výškách, popíše způsob měření atmosférického tlaku

rozliší zdroj světla a osvětlené těleso objasní, proč na Zemi pozorujeme fáze Měsíce vysvětlí vznik stínu a vznik zatmění Slunce a Měsíce dokáţe pokusem, ţe sluneční světlo je sloţeno z barevných světel



hydraulická zařízení



hydrostatický tlak



Archimedův zákon



potápění, plování, vznášení se v kapalině

Mechanické vlastnosti plynů  atmosférický tlak a jeho měření

Světelné jevy  zdroje světla  fáze Měsíce  stín a zatmění Měsíce a Slunce  rozklad světla optickým hranolem

Ročník: tercie  

rozhodne, zda se koná práce a které těleso koná práci vyuţívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem



určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh





objasní vnitřní energii tělesa jako energii, která souvisí

Teplo, práce, výkon  práce  výkon Pohybová a polohová energie  pohybovává energie  polohová energie  vzájemná přeměna pohybové a polohové energie tělesa Vnitřní energie, teplo  vnitřní energie 5. Učební osnovy 5.9 Fyzika

95


    

    

s energií částic vysvětlí, jak se mění vnitřní energie tělesa s jeho teplotou rozlišuje a správně pouţívá pojmy teplo a teplota určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí



změna vnitřní energie konáním práce a tepelnou výměnou



vyuţití energie slunečního záření, obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie

Změny skupenství látek uvede příklady změn skupenství a z praktického hlediska objasní, zda se při nich teplo pohlcuje nebo uvolňuje vysvětlí tání a tuhnutí krystalické látky na základě změny uspořádání a rychlosti pohybu částic objasní význam měrného skupenského tepla tání navrhne, jak lze zvětšit nebo zmenšit rychlost vypařování kapaliny, uvede praktické vyuţití předpoví, jak se změní teplota varu při zvětšení nebo zmenšení tlaku nad kapalinou, uvede praktické vyuţití rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku uvede příklady dokazující, ţe rychlost zvuku závisí na prostředí, v němţ se zvuk šíří vysvětlí pojmy odraz zvuku na překáţce, ozvěna, pohlcování zvuku, výška zvukového tónu pro ochranu sluchu vyuţívá poznatků, ţe hlasitost zvuku závisí na zdroji zvuku, jeho vzdálenosti od našeho ucha, prostředí, v němţ se zvuk šíří a na citlivosti sluchového ústrojí posoudí moţnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na ţivotní prostředí



tání a tuhnutí



vypařování a kapalnění



var

Zvukové jevy  zdroje zvuku 

šíření zvuku



vlastnosti zvuku



ochrana před nadměrným hlukem

OSV Mezilidské vztahy (respektování práv druhých lidí, neobtěţovat je nadměrným hlukem)

Ročník: kvarta 

rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

Elektrický náboj, elektrické pole  vodič, izolant , polovodič


96


      

 

  

rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí vyuţívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů vyjádří elektrickou práci ve W.s nebo v kW.h v joulech porovná elektrickou energii spotřebovanou různými domácími spotřebiči za určitou dobu a odhadne cenu, kterou za tuto elektrickou energii zaplatí vyuţívá prakticky poznatky o působení magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní vysvětlí princip činnosti elektromotoru uvede příklady vyuţití elektromotoru v praxi objasní princip činnosti alternátoru a popíše, jaké v něm probíhají přeměny energie zvolí vhodné měřidlo a změří střídavý proud nebo napětí určí transformační poměr transformátoru a uvede příklady praktického vyuţití transformace nahoru a transformace dolů popíše a zdůvodní vyuţití transformátoru v rozvodné elektrické síti

zapojí polovodičovou diodu v propustném a závěrném směru uvede příklad vyuţití usměrňujícího účinku polovodičové diody

vysvětlí význam uzemnění domácích spotřebičů uvede, jak můţe vzniknout zkrat v domácnosti, objasní, v čem je jeho nebezpečí řídí se základními pravidly pro bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními

Elektrický proud a napětí  zdroje elektrického napětí    

Ohmův zákon odpor vodiče elektrická práce elektrická energie

Co už víme o magnetickém poli  magnetické pole cívky s proudem  působení magnetického pole na cívku s proudem  elektromotor Střídavý proud  alternátor  měření střídavého proudu a napětí 

transformátory



rozvodná elektrická síť

Vedení elektrického proudu v polovodičích  polovodičová dioda 

dioda jako usměrňovač

Bezpečné zacházení s elektrickými zařízeními  elektrické spotřebiče v domácnosti  ochrana před úrazem elektrickým proudem 

první pomoc při úrazu elektrickým proudem


97


       

uvede velikost rychlosti šíření světla ve vakuu a porovná ji s rychlostí v jiných prostředích vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu při řešení problémů a úloh rozhodne ze znalosti rychlosti světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat od kolmice či kolmici, a vyuţívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

uvede tři základní druhy radioaktivního záření, objasní jejich podstatu a porovná jejich vlastnosti uvede a objasní příklady vyuţití radionuklidů popíše řetězovou jadernou reakci a objasní nebezpečí jejího zneuţití v jaderných zbraních i moţnosti vyuţití v jaderných reaktorech a v jaderných elektrárnách zhodnotí výhody a nevýhody různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí popíše moţnosti ochrany před jaderným zářením

popíše, z čeho se skládá sluneční soustava objasní pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet odliší hvězdu a planety na základě jejich vlastností

Elektromagnetické záření  elektromagnetické vlny a záření 

zákon odrazu



zákon lomu

Jaderná energie  radioaktivita    

vyuţití jaderného záření jaderné reakce jaderný reaktor jaderná energetika



ochrana před zářením

Země a vesmír  sluneční soustava 

naše Galaxie


98


5.10 Chemie 5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima –

sekunda 1

tercie 2,5

kvarta 2

Chemie jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Chemie, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV, a část obsahu tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova. Na předmět navazuje volitelný předmět Přírodovědné projekty. Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při průběţném zařazování laboratorních prací v rámci probíraného tématu je třída rozdělena do skupin, v tercii je na laboratorní cvičení vyčleněna pravidelně 1 hodina za 2 týdny. Výuka je doplněna odbornými exkurzemi. Chemie vede ţáky k pochopení hmotné podstaty světa. Cílem je porozumění zákonitostem, jimiţ se řídí sdruţování atomů, iontů a molekul ve sloţitější celky, jejich přeměny a změny vnitřních struktur. Ţáci se učí chemizaci v ţivotě. Bez výuky chemie je problematické zvládnout běţné ţivotní situace, jako je bezpečné pouţívání výrobků chemického průmyslu, léčiv, nakládání s odpady, je také obtíţné vysvětlit si četné přírodní jevy. Předmět má tedy všeobecně vzdělávací funkci s akcentem na logické myšlení. Zájemcům je nabízena moţnost rozvíjet a uplatňovat své poznatky v rámci ChO a různých přírodovědně zaměřených projektů. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel učí ţáky vyhledávat, třídit, kombinovat, propojovat, zpracovávat a pouţívat informace z různých zdrojů.









Učitel umoţňuje poznat prostřednictvím vhodně volených zadání osvojovaných postupů pro běţný ţivot.




smysl


Učitel učí ţáky vyuţívat a kombinovat znalosti z různých předmětů při řešení problémů.



Učitel usiluje o účelné uplatnění získaných dovedností v praxi. 5. Učební osnovy 5.10 Chemie

99







Učitel zařazuje problémové úlohy, ţák řeší úlohu z více hledisek.



Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.





Učitel vede ţáky k pochopení čteného textu.






Učitel učí ţáky porozumět různým typům grafů.





Učitel podporuje práci v týmu, stanovuje pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a učí ţáky dodrţovat je.





Učitel zapojuje ţáky do ochrany a péče o ţivotní prostředí.





Učitel nabízí dostatek situací k propojení problematiky člověka, jeho hygieny, ochrany jeho zdraví s otázkami ochrany zdraví při práci a zájmové činnosti.




5. Učební osnovy 5.10 Chemie

100


5.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Chemie

Ročník: sekunda

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák:  intuitivně chápe pojem hustota, na jednoduchých příkladech prokáţe rozdílnou hustotu  rozumí pojmu rozpustnost, rozpouštědlo, rozpuštěná látka, pokusem ověří rozpustnost látek  pokusem ověří tepelnou a elektrickou vodivost látek  demonstruje jednoduchými pokusy vliv atmosféry

UČIVO




hustota



rozpustnost

 

tepelná a elektrická vodivost vliv atmosféry na vlastnosti a stav látek

Z – atmosféra

Práce s laboratorní technikou

F – látka, hustota B – minerály



dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ŢP s vybranými a běţně pouţívanými látkami při experimentální práci,vyhodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí



bezpečnost práce v laboratoři, laboratorní řád

 

pouţívá a dodrţuje bezpečnost práce při práci v laboratoři vyhledá a rozumí R-větám a S-větám, zná nejdůleţitější varovné značky

 

zásady bezpečné práce – ve školní pracovně i v běţném ţivotě nebezpečné látky a přípravky – R-věty, S-věty, varovné značky a jejich význam



poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři



zásady první pomoci



rozdělí směsi na stejnorodé a různorodé, rozumí rozdílu mezi nimi



různorodé; stejnorodé (roztoky)



zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ dospěl



návod a protokol




ze zadaných hodnot vypočítá hmotnostní zlomek a pracuje s pojmem koncentrace roztoku; v jednoduchých případech připraví roztok dané koncentrace uvede rozdíl mezi koncentrovanějším a zředěnějším roztokem, připraví nasycený a nenasycený roztok dané látky



hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku

M – trojčlenka



koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok





101


prakticky ovládá a vyuţívá vhodné metody pro oddělování sloţek směsí



práce s kahanem, odměřování kapalin, filtrace, skládání filtrů




aplikuje na praktických příkladech faktory ovlivňující rozpouštění



vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné sloţky na rychlost jejího rozpouštění do roztoku

F – teplota



navrhne postupy a prakticky provede oddělování sloţek směsí o známém sloţení; uvede příklady oddělování sloţek v praxi



sedimentace, sublimace, destilace




navrhne a prakticky vyzkouší oddělení jednoduchých směsí, navrhne další postupy a uvede principy z praxe



oddělování sloţek směsí (usazování, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace)



rozlišuje druhy vod, jednoduchým postupem připraví destilovanou vodu, vysvětlí rozdíl mezi vodou destilovanou, pitnou a odpadní načrtne a popíše postup výroby pitné vody



voda destilovaná, pitná a odpadní



výroba pitné vody

uvede příklady znečišťování vody, nastíní postupy ke zmírnění míry znečištění popíše sloţení vzduchu, vyjmenuje jeho jednotlivé sloţky, zná příklady znečišťování vzduchu, nastíní postupy ke zmírnění míry znečištění, rozumí pojmu ozonová vrstva



čistota vody



vzduch – sloţení, čistota ovzduší, ozonová vrstva

  

EV Základní podmínky ţivota (voda) Z – hydrosféra Exkurze: ČOV – Nedošín EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (odpady) EV Základní podmínky ţivota (ovzduší)



   

definuje pojem – atom (jádro, obal, protony, elektrony, neutrony); chápe důleţitost elektronového obalu a jeho uspořádání, v jednoduchých případech rozumí změnám v elektronovém obalu rozumí pojmu molekula – sestaví modely jednoduchých molekul



atom – atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony



molekuly

vysvětlí pojem chemická vazba, na jednoduchých vazbách načrtne princip vzniku tvoří vzorce halogenidů, sulfidů, oxidů, kyselin (bezkyslíkatých i kyslíkatých), hydroxidů



chemická vazba



názvosloví jednoduchých anorganických sloučenin

zná značky a názvy základních prvků; u vybraných prvků (C, S, N, P, O, H, halogenidů a kovy) vyjmenuje vlastnosti



názvy, značky, vlastnosti a pouţití vybraných prvků


102


a pouţití pouţívá periodickou soustavu prvků – rozumí pojmům skupina a perioda vysvětlí a pouţívá pojem protonové číslo



skupiny a periody v periodické soustavě prvků



protonové číslo



vysvětlí pojmy produkt a výchozí látka, chápe slučování jako jeden druh reakce, zapíše a vysvětlí princip jednoduchých neutralizací a dokáţe její průběh jednoduchým pokusem



klasifikace chemických reakcí – slučování, neutralizace



sestaví a přečte jednoduché chemické rovnice, chápe důleţitost zákona zachování hmotnosti, vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu vypočítá jednoduché příklady na látkové mnoţství a molární hmotnost



zákon zachování hmotnosti; chemické rovnice



látkové mnoţství; molární hmotnost



napíše (vyjmenuje) a aplikuje na praktických příkladech faktory ovlivňující rychlost chemické reakce



faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí – teplota, plošný obsah, katalýza



tvoří vzorce halogenidů, sulfidů, oxidů, kyselin (bezkyslíkatých i kyslíkatých), hydroxidů



názvosloví jednoduchých anorganických sloučenin



dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ŢP s vybranými a běţně pouţívanými látkami při experimentální práci,vyhodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí







sestaví vzorec, odvodí názvy oxidů, u nejdůleţitějších oxidů zná jejich vlastnosti a pouţití, u některých oxidů dokáţe jejich vlastnosti pokusem sestaví vzorec, odvodí názvy kyselin a hydroxidů, u nejdůleţitějších kyselin a hydroxidů zná jejich vlastnosti a pouţití, u některých kyselin a hydroxidů dokáţe jejich vlastnosti pokusem sestaví vzorec, odvodí názvy halogenidů



oxidy – názvosloví, vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných oxidů

B – nerosty



kyseliny a hydroxidy – vlastnosti, vzorce, názvy a pouţití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů



soli nekyslíkatých kyselin – vlastnosti, pouţití vybraných solí, oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a pouţití vybraných prakticky významných halogenidů



M – výpočty

Ročník : tercie





B – nerosty a horniny


103


poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na ţivotní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet

 

zásady první pomoci kyselé deště




zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ dospěl



návod a protokol




rozumí stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi, při pokusech pouţívá indikátory či indikátorové papírky



kyselost a zásaditost roztoků

B – půdy Projekt: Kyselé deště



vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konkrétní pozorování, měření a experimenty



destilace, filtrace za sníţeného tlaku




rozezná druhy hasicích přístrojů a princip jejich funkce, zná postup chování v případě poţáru a zásady první pomoci



hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti



vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci

 studijní materiály – odborné knihy, časopisy a internet



chápe rozdíl mezi oxidací a redukcí a chápe principy získávání kovů z jejich rud rozumí principu vzniku el. proudu při reakci, prokáţe znalost principu jednoduchým pokusem vysvětlí rozdíl mezi exotermní a endotermní reakcí, rozumí pojmu teplo, umí definovat pojem palivo a základní druhy vyjmenovat, znají jejich klady a zápory





definuje pojmy alkany, alkeny, alkyny ,areny, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití, odvodí jejich vzorce



příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků



dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ŢP s vybranými a běţně pouţívanými látkami při experimentální




 

 

klasifikace chemických reakcí – reakce redoxní, průmyslové vyuţití elektrolýzy výroba elektrického proudu chemickou cestou paliva – klasifikace, jaderná energie


EV Základní podmínky ţivota (energie, přírodní zdroje)

Ročník:kvarta



104




práci,vyhodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí na základě získaných znalostí o uhlí, ropě, zemním plynu a dalších paliv shrne jejich uţívání, chápe a objasní důleţitost ropy a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy



ropa, uhlí, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva

B – přírodní zdroje



poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři



zásady první pomoci




definuje pojmy alkoholy a karboxylové kyseliny, uvede jejich zdroje, vlastnosti a pouţití, odvodí jejich vzorce



příklady v praxi významných alkoholů a karboxylových kyselin



zpracuje elektronicky protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimţ dospěl.



protokol v elektronické podobě

Práce s laboratorní technikou Ivt – zpracování naměřených dat



uvede vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle



vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů v lidském těle

B – výţiva



vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konkrétní pozorování, měření a experimenty



vliv faktorů na rychlost chem. reakcí, chromatografie




svými slovy popíše průběh fotosyntézy (výchozí látky produkty), určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu



fotosyntéza

B – fotosyntéza



vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jeţ mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci



studijní materiály – odborné knihy, časopisy a internet




chápe důleţitost bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů a zná příklady jejich výskytu



zdroje bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů

B – výţiva



vyjmenuje největší chemické závody v ČR – odhadne jejich důleţitost pro společnost, dopad na ţivotní prostředí; rozumí pojmu koroze a na praktických příkladech uvede způsoby ochrany



chemický průmysl v ČR – výrobky, rizika v souvislosti s ţivotním prostředím, recyklace surovin, koroze

EV Vztah člověka k prostředí (chemické závody) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (odpady)


105


orientuje se v přípravě a vyuţívání různých látek v praxi a jejich vlivech na ţivotní prostředí a zdraví člověka



rozumí potřebnosti automobilismu, chápe jeho dopad na ţivotní prostředí



automobilismus



chápe důleţitost i škodlivost průmyslových hnojiv, zná jejich základní rozdělení vysvětlí základní chemické sloţení pojiv a rozumí principu probíhajících reakcí popíše základní druhy plastů (PE, PP, PVC, …) a syntetických vláken, chápe jejich potřebnost dopad na zdraví člověka i ţivotní prostředí rozumí pojmům detergenty a pesticidy, insekticidy a vysvětlí princip jejich pouţití a dopad na zdraví člověka vyjmenuje základní rozdělení léčiv; rozlišuje základní drogy a zná důsledky jejich poţívání



průmyslová hnojiva

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (doprava a ţivotní prostředí) Vztah člověka k prostředí ( průmyslová hnojiva)

 

tepelně zpracovávané materiály – cement, vápno, sádra, keramika plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, pouţití, likvidace

Exkurze: recyklační jednotka (Bohdaneč)



detergenty a pesticidy, insekticidy



léčiva a návykové látky

   



106


5.11 Biologie a geologie 5.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima 2

sekunda 2

tercie 2,5

kvarta 2

Biologie a geologie jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Přírodopis, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV, dále část obsahu vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví RVP ZV, a také část obsahu tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova. Na předmět navazuje volitelný předmět Přírodovědné projekty. Výuka probíhá převáţně v odborných učebnách. Při průběţném zařazování laboratorních prací v rámci probíraného tématu je třída rozdělena do skupin, v tercii je na laboratorní cvičení vyčleněna pravidelně 1 hodina za 2 týdny. Výuka je doplněna krátkodobými projekty, besedami s odborníky i odbornými exkurzemi. Biologie a geologie umoţňuje ţákům získat základní poznatky, dovednosti a přehled v oboru, takţe se dokáţí orientovat v problematice přírodních věd. Cílem předmětu je vytvořit u ţáků pozitivní vztah k ţivotu, ţivým organismům a jejich společenstvům s důrazem na zodpovědnost za své zdraví a za ţivotní prostředí. V biologii se ţáci učí pracovat s literaturou, vyhledávat informace a orientovat se v textu, rozvíjet logické myšlení, chápat souvislosti a dále akceptovat a vyuţít vzájemné prolínání biologie s dalšími vědními disciplínami (chemií, fyzikou, zeměpisem, matematikou, dějepisem…). Ţáci jsou také vedeni k účasti na různých soutěţích s biologickou tematikou. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel učí ţáky získávat informace potřebné k dosaţení cíle – vyhledávat, třídit, propojovat, zpracovávat a pouţívat informace z různých zdrojů.



Učitel učí ţáky klást si otázky a na příkladech z praxe se snaţí ţákům ukázat smysl učení a vytvořit pozitivní vztah k učení.



Učitel svými nároky a prověřováním znalostí vede ţáky k soustavnému učení.



Zadáváním rozsáhlejších témat učitel rozvíjí schopnost ţáků naučit se větší mnoţství látky najednou.



Učitel průběţně kontroluje schopnost ţáků psát si poznámky.

5. Učební osnovy 5.11 Biologie a geologie

107



Učitel vede ţáky k samostatnosti při řešení problémů, zároveň jim umoţňuje pouţívat vlastní postupy řešení; zadává domácí úkoly.



Učitel klade důraz na vyuţívání dříve získaných znalostí a hledání souvislostí s jinými předměty a obory.





Učitel umoţňuje samostatný projev ţáka (zkoušení, představení projektu nebo referátu), přitom dbá na jeho přesné a spisovné vyjadřování.



Učitel rozvíjí komunikaci se ţáky, někdy umoţňuje komunikaci ţáků ve skupině.



Učitel podporuje práci s učebnicí, odbornou literaturou, internetem…



Učitel nabádá ţáky ke kritickému přístupu k získaným informacím, učí ţáky nepřijímat informace pasivně, ale vytvořit si vlastní názor.


Učitel stanovuje pravidla pro práci ve skupině i samostatnou práci a učí ţáky je dodrţovat.



Slušným chováním a vystupováním na veřejnosti dává učitel ţákům dobrý příklad.


Učitel vychovává ţáky k respektování názorů druhých lidí a ke kulturně vedenému dialogu.



Učitel motivuje svou důsledností ţáky k zodpovědnému plnění úkolů, povinností a odpovědnosti za domácí přípravu.



Učitel objasňuje ţákům vztah člověka k přírodě a vede je k odpovědnosti za stav ţivotního prostředí.


Učitel učí ţáky pouţívat mikroskopickou techniku a zpracovávat protokoly.



Učitel vede ţáky k šetrnému zacházení s veškerým a k dodrţování pravidel hygieny a ochrany zdraví při práci.

vybavením

učeben


108


5.11.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Biologie a geologie

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák:  rozliší základní projevy a podmínky ţivota a orientuje se v přehledu vývoje organismů

UČIVO 


ţivot na Zemi

Buňka  stavba rostlinné a ţivočišné buňky, funkce organel



popíše části buňky a vysvětlí jejich funkci, vysvětlí rozdíl mezi rostlinnou a ţivočišnou buňkou

  

popíše stavbu buňky bakterie na příkladech vysvětlí význam bakterií v přírodě a pro člověka objasní stavbu viru, popíše podstatu mnoţení a přenosu viru, uvede příklady virových onemocnění



popíše rozdíly mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy, rozumí pojmům buňka, tkáň, pletivo, orgán, orgánová soustava, rozpozná funkci orgánů rostlin a ţivočichů

 

objasní podstatu dědičnosti a přenosu dědičných informací vysvětlí princip pohlavního a nepohlavního rozmnoţování a jeho význam, výhody a nevýhody



uplatňuje systematické kategorie a princip třídění organismů

Taxonomie

    

charakterizuje stélku hub (bez plodnic a s plodnicemi) popíše stavbu kloboukaté plodnice houby popíše rozmnoţování hub rozpozná a zařadí naše nejznámější jedlé a jedovaté houby vysvětlí způsoby výţivy hub (saprofytismus, parazitismus,

Houby a lišejníky  charakteristika hub, anatomie plodnic  rozmnoţování hub  systém hub, houbaření  výţiva hub, symbióza  význam hub

Bakterie a viry  bakteriální buňka  přehled bakterií  viry  obrana organismu proti infekci Struktura živých organismů  hierarchické uspořádání organismů (buňky–tkáně–orgány…)  jednobuněčnost a mnohobuněčnost

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (ekologické zemědělství) Ekosystémy Vztah člověka k prostředí (ochrana zdraví)

Základy dědičnosti, rozmnožování  geny, dědičnost a proměnlivost  rozmnoţování organismů

EV Základní podmínky ţivota (voda) Ekosystémy (les, pole)


109


             

symbiózu), objasní význam mykorrhizy objasní význam hub v přírodě a pro člověka popíše stavbu stélky lišejníku a vysvětlí funkci obou symbiontů rozdělí pletiva podle funkce popíše stavbu rostlinného těla a vysvětlí vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a jejich funkci vysvětlí princip základních fyziologických procesů rostlin orientuje se v systému rostlin dokáţe charakterizovat hlavní systematické skupiny a zařadit významné zástupce, pouţívá klíče a atlasy popíše stavbu reprodukčních orgánů semenných rostlin vysvětlí rozdíly mezi jednoděloţnými a dvouděloţnými, zná hospodářsky významné čeledi a druhy na základě morfologických znaků odvodí, k jakému prostředí je rostlina přizpůsobená rozlišuje hlavní rostlinná společenstva dokáţe popsat části mikroskopu a potřebné pomůcky a osvojí si pracovní postup při mikroskopování zpracuje protokol o průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje závěry, k nimţ dospěl dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí



lišejníky

Rostliny  rostlinná pletiva  vegetativní orgány rostlin (křen, stonek, list)  fotosyntéza, dýchání, pohyby rostlin, růst, rozmnoţování  systém třídění rostlin  řasy, mechorosty, kapraďorosty, semenné rostliny  krytosemenné rostliny  květ, květenství, opylení, oplození, semeno, plod…  rozšiřování semen a plodů  jednoděloţné a dvouděloţné  ekologie rostlin

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (ekologické zemědělství)




praktická cvičení

EV Ekosystémy (les, pole) Vztah člověka k prostředí (aktuální ekologické problémy, ochrana přírody)

Ročník: sekunda     

rozliší rostlinnou a ţivočišnou buňku definuje rozdíly mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy, objasní princip hierarchického uspořádání těla mnohobuněčných (buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy) popíše orgánové soustavy ţivočichů, zná funkce jednotlivých orgánů porovná hlavní skupiny ţivočichů, uvede typické zástupce a srovná vnější a vnitřní stavbu jejich těl dokáţe určit vybrané druhy ţivočichů a zařadit je do hlavních taxonomických skupin

Prvoci a živočichové  ţivočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy  organismy jednobuněčné a mnohobuněčné  prvoci – stavba a význam

 

EV Vztah člověka k prostředí (ochrana zdraví) Základní podmínky ţivota (ochrana přírody)

systém bezobratlých ţivočichů systém obratlovců


110


rozlišuje základní projevy chování ţivočichů na konkrétních příkladech objasní souvislosti mezi způsobem ţivota ţivočišného druhu a jeho přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam ţivočichů v přírodě (v ekosystému) i význam pro člověka uplatňuje zásady bezpečného a ohleduplného chování ve styku se zvířaty

 

etologie a ekologie ţivočichů hospodářsky a epidemiologicky významné druhy

EV Ekosystémy (les, pole, voda, moře, tropický les) Vztah člověka k prostředí (aktuální ekologické problémy, ochrana přírody)

dokáţe popsat části mikroskopu a potřebné pomůcky a osvojí si pracovní postup při mikroskopování zpracuje protokol o průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje závěry, k nimţ dospěl dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí





Ročník: tercie          

Biologie člověka rozlišuje základní typy tkání a popíše jejich stavbu a význam určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy rozpozná příčiny, popř. projevy běţných nemocí a tělesných vad, uplatňuje zásady jejich prevence a léčby projevuje odpovědné chování v situacích ohroţujících zdraví, v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc dává do souvislosti sloţení stravy a stravovací návyky s rozvojem civilizačních nemocí, zná zásady zdravého stravování objasní spojitost mezi dušením a tělesným zdravím, rozpozná hlavní příznaky poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie) uvědomuje si zdravotní a psychosociální rizika spojená s uţíváním návykových látek, tabákových výrobků a alkoholu, vysvětlí vznik závislosti navrhne a naplánuje reţim dne, prokáţe důleţitost střídání tělesné a duševní aktivity (práce) a odpočinku objasní vznik a ontogenetický vývin lidského jedince v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a ţivotními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování



anatomie a fyziologie člověka, onemocnění a vady spojené s funkcí jednotlivých orgánových soustav

  

ochrana před přenosnými a nepřenosnými chorobami, úrazy, chronickým onemocněním výţiva a zdraví tělesná a duševní hygiena, reţim dne



rozmnoţování člověka, sexuální ţivot

EV Vztah člověka k prostředí (ochrana zdraví) Výchova ke zdraví


111


orientuje se v problematice původu člověka



názory na původ člověka



vybere a prakticky vyuţívá vhodné pracovní postupy, přístroje a pomůcky pro konání konkrétních experimentů vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, které mu pomohou provést danou experimentální práci zpracuje protokol o průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje závěry, k nimţ dospěl dodrţuje pravidla bezpečné práce a ochrany ţivotního prostředí poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři




   


Ročník: kvarta  

popíše stavbu Země (jádro, plášť, zemská kůra) objasní vliv jednotlivých sfér Země na existenci ţivota na Zemi

 

uvede rozdíly mezi minerálem (nerostem) a horninou orientuje se v krystalové soustavě, dokáţe přiřadit příklady nerostů, zná základní chemické sloţení vybraných nerostů vyjmenuje nerosty podle stupnice tvrdosti, rozlišuje další základní vlastnosti minerálů (štěpnost, lom, pevnost a soudrţnost, optické, elektrické a magnetické vlastnosti) rozpozná vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek vysvětlí vznik a rozdíl mezi vyvřelými, usazenými a přeměněnými (metamorfovaných) horninami, dokáţe přiřadit zástupce a vymezit některá naleziště v okolí, ČR či světě objasní rozdíl mezi vnitřními a vnějšími geologickými ději a dokáţe popsat jejich příčiny a následky (katastrofální a krajinotvorné) popíše pohyb litosférických desek, jejich vznik a zánik – oběh hornin vysvětlí sopečnou činnost a zemětřesení porovná význam půdotvorných činitelů, rozlišuje hlavní půdní

      

Země  Země – sloţení a stavba naší planety  sféry Země a jejich význam z hlediska ţivota Mineralogie a petrologie  nerost a hornina; krystal, krystalová soustava  fyzikální vlastnosti a chemické vlastnosti  třídění – prvky (kovy a nekovy), halogenidy, sulfidy, oxidy, uhličitany, dusičnany, sírany, fosforečnany, křemičitany, organolity  vyuţití v praxi 

vyvřelé, usazené a přeměněné horniny

Geologie  geologické děje  vnitřní – krátkodobé, dlouhodobé; pohyb litosférických desek (důsledky, vznik a zánik zemské kůry), sopečná činnost, zemětřesení, horotvorné procesy  vnější – mechanické a chemické zvětrávání, působení vody vzduchu, ledovce, vegetace a člověka na zemský povrch – geomorfologie, výskyt

EV 5. Učební osnovy 5.11 Biologie a geologie

112


                 

typy a druhy půd v naší přírodě ozřejmí vznik a význam půdy orientuje se v chronologii jednotlivých geologických ér Země a rozlišuje je podle charakteristických znaků rozlišuje mezi podnebím a počasím vysvětlí na základě praktické zkušenosti vliv podnebí a počasí na ţivot zamyslí se nad lokálními důsledky globálních změn rozlišuje původní význam pojmů „ekologie“ a „environmentalistika“ uvede příklady vlivu organismů na prostředí a naopak, ukáţe konkrétní příklady vzájemných vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem charakterizuje populaci, společenstvo, ekosystém vyjmenuje neţivé a ţivé sloţky ekosystému, objasní jejich význam, vzájemné vztahy a rovnováhu v ekosystému popíše příklady potravních řetězců a vysvětlí pojem „potravní pyramida“ uvede příklady společenstev a příklady přirozených a umělých ekosystémů jmenuje kladné a záporné vlivy člověka na přírodu a krajinu a příklady narušení rovnováhy v ekosystému orientuje se v problematice ochrany přírody a ţivotního prostředí v ČR, vyjmenuje kategorie zvláště chráněných druhů a zvláště chráněných území a uvede příklady pojedná o globálních ekologických problémech pouţívá správně pomůcky k pozorování organismů, určovací klíče, pomůcky k určování minerálů pomocí získaných informací zařadí organismus, minerál či horninu do taxonomické skupiny zaloţí si různé druhy sbírek (např. herbář) s určitým tématem dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce, při pozorování přírody se chová tiše, klidně, trpělivě a disciplinovaně

  

pedologie vznik půdy, sloţení a vlastnosti půd geologická období Země



podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu

Základní podmínky ţivota (půda)

EV Ekosystémy (vodní zdroje, moře, tropický les)

Ekologie  ekologie jako věda o vzájemných vztazích 

organismy a prostředí



populace, společenstva, ekosystémy (jejich rostlinní i ţivočišní zástupci)



potravní pyramida, řetězec – význam, sloţky (producenti, konzumenti, reducenti)



vliv člověka na přírodu a krajinu



ochrana přírody a krajiny, ochrana ţivotního prostředí



globální ekologické problémy, jejich vliv na místní krajinu; důsledky, řešení

Poznávání a třídění přírodnin  pozorování a určování rostlin a zvířat při vycházce podle klíčů a dalších určovacích pomůcek  práce s lupou, dalekohledem, mikroskopem  určování minerálů a hornin podle určovacích pomůcek  přednášky odborníků  poučení o vhodném chování při pozorování přírody (vycházky) a při dalších aktivitách (pokusy, práce s ostrými nástroji

EV Ekosystémy (typy společenstev a ekosystémů)

EV Vztah člověka k prostředí (aktuální ekologické problémy) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (změna krajiny, ochrana přírody, doprava a ţivotní prostředí, odpady…)


113


5.12 Zeměpis 5.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima 2

sekunda 2

tercie 2

kvarta 1

Zeměpis jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Multikulturní výchova. Výuka probíhá obvykle v kmenových třídách. Je doplněna také geografickým pozorováním v bezprostředním okolí školy nebo exkurzemi ve vybraných vzdálenějších lokalitách. Zeměpis studuje vztahy mezi člověkem a prostředím, uvádí ţáky do hlavních přírodních, hospodářských a sociálních podmínek a seznamuje se ţivotem lidí v jednotlivých makroregionech i mikroregionech i v blízkém území místní krajiny. Umoţňuje ţákům orientovat se v současném světě a v problémech současného lidstva. Ţáci jsou vedeni k účasti v různých soutěţích zeměpisných znalostí. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury, atlasu a map, internetu.


Učitel umoţňuje ţákům řešit problémy na úrovni jejich znalostí, odpovídat na geografické otázky, ţáci mohou zpracovat projekt se zeměpisnou tematikou.


Učitel vede ţáky, aby kvalitně prezentovali své znalosti, uskutečňuje a vede s ţáky řízený dialog.


Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy, na ochranu přírodního a ţivotního prostředí.

5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

114


5.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Zeměpis DÍLČÍ VÝSTUPY

Ročník: průběžně prima až kvarta UČIVO


Žák: 

 

Informační dokumentační zdroje v geografii pouţívá s porozuměním základní pojmy: zdroje zeměpisných dat, internet, grafické vyjádření v mapě i mimo ni, terénní průzkum, statistika, sčítání obyvatelstva, dálkový průzkum země přiměřeně vyhledává informace z různých zdrojů dat – různé druhy textů, encyklopedie, slovníky, tabulky, grafy, fotografie, obrázky, schémata, statistické prameny dokáţe se zjištěnými informacemi z různých zdrojů přiměřeně pracovat, generalizovat je, zobecňovat a výsledky interpretovat

OSV Rozvoj schopností poznávání (porozumění a pouţívání základních pojmů) Kreativita (práce s daty) Komunikace (prezentace získaných informací) Kooperace a kompetice (práce ve skupině) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) Práce v realizačním týmu (projekty) Internet, encyklopedie a další literatura – vyhledávání pojmů, informací a dat





pouţívá s porozuměním základní pojmy: globus, mapa, plán, obsah a měřítko plánů a map, výškopis, polohopis, legenda mapy, vrstevnice, nadmořská výška, kóta, druhy map, atlasy, místní a důleţité poledníky a rovnoběţky, zeměpisná poloha pouţívá globus k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů a určování základních tvarů Země, vnímá a pouţívá globusu a plány jako zmenšený model a zjednodušený rovinný obraz Země či jejích částí, rozlišuje druhy map, aplikuje měřítko mapy na výpočet skutečných vzdáleností

Základy geografické kartografie a topografie  globus  plán a mapa  měřítko, obsah a vyuţití map

OSV Rozvoj schopností poznávání (porozumění a pouţívání základních pojmů) Kreativita (práce s daty) Komunikace (prezentace získaných informací) Kooperace a kompetice (práce ve skupině) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

115

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Práce v realizačním týmu (projekty) Školní globus, plány, mapy nástěnné, tématické, turistické, školní a jiné mapové atlasy, autoatlasy, praktické aplikace a činnosti s mapami a atlasy 

 

čte a přiměřeně interpretuje informace z různých druhů plánů a map, vytváří jednoduché mapy a grafy zobrazující geografické aspekty světových událostí, načrtne vlastní plánek či schematickou mapu, získává data z různých médií a vyuţívá je k sestavování vlastních jednoduchých map, grafů a diagramů, orientuje se v obsahu a rejstříku atlasů a aktivně s nimi pracuje určuje zeměpisnou polohu připraví, načrtne a pouţívá osobní mentální mapy, analyzuje přiměřeným způsobem faktory, které ovlivňují lidské preference při rozhodování volby prostředí

Aplikace kartografických a topografických znalostí  činnosti s mapami, grafy, diagramy a se zeměpisnými atlasy

 

určování zeměpisné polohy myšlenkové (mentální) mapy

OSV Rozvoj schopností poznávání (porozumění a pouţívání základních pojmů) Kreativita (práce s daty) Komunikace (prezentace získaných informací) Kooperace a kompetice (práce ve skupině) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) EV všechny tematické okruhy (pozorování ekosystémů, vliv člověka na ţivotní prostředí, voda a ovzduší atd.) Terénní geografická výuka – aplikace s kartografickými pomůckami, Vlastní nebo modelové myšlenkové (mentální) mapy vyjadřující prostorovou diferenciaci člověka v prostředí (nákres, náčrt, schéma)

 

  

určuje světové strany na mapě i v terénu, orientuje se podle vyznačených objektů v krajině orientuje se v terénu mapy, čte s porozuměním pochodové a turistické značky a vysvětlivky v mapě, určuje podle mapy v terénu orientační objekty a své stanoviště, pracuje aktivně s turistickými mapami, vyhledává základní údaje z map pracuje aktivně na mapách velkého měřítka s pochodovým úhlem, s azimutem, směřuje podle něho pohyb v terénu pouţívá prakticky zeměpisnou síť a souřadnice k určování zeměpisné polohy lokalit povrchu na glóbu a v mapách pořizuje jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plánky, schematické mapky a náčrty, přiměřenou dokumentaci z výletů a cest, případně fotodokumentaci a videosnímky

Praktická topografie při pohybu v terénu  orientace v krajině 

praxe s mapami a atlasy



azimut



situační náčrtky a plánky



pozorování krajiny

OSV Rozvoj schopností poznávání (porozumění a pouţívání základních pojmů) Kreativita (práce s daty a pomůckami) Komunikace (prezentace získaných informací) Kooperace a kompetice (práce ve skupině) Seberegulace a sebeorganizace (sebeovládání) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) EV všechny tematické okruhy (pozorování ekosystémů, vliv člověka na ţivotní prostředí, voda a ovzduší atd.)


116


pracuje s porozuměním s jízdními řády, orientuje se s jejich pomocí při vyhledávání optimálních dopravních tras a spojů



aplikuje při cvičeních v terénu a při zeměpisných exkurzích v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v terénu, reaguje svým chováním na modelové situace navozující nebezpečí ve volné přírodě a nebezpečí ţivelních pohrom vykonává aktivně praktické činnosti a úkoly plynoucí z konkrétních námětů, hodnotí postupy a výsledky svých prací, prezentuje je v písemné a grafické podobě





praxe s jízdními řády

Bezpečnost při pohybu a pobytu v přírodě

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) Práce v realizačním týmu (projekty)

Ročník: prima 









určí a popíše tvar Země s pomocí globusu, dokáţe tvar Země podle přírodního úkazu nebo jiného důkazu, pouţívá s porozuměním základní pojmy: vesmír, vesmírná tělesa, galaxie, hvězda, souhvězdí, Slunce, sluneční soustava, planeta, měsíce, planetka, meteorická tělesa, kometa, objasní postavení Slunce a Země ve vesmíru, popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy, vysvětlí význam Slunce pro ţivot na Zemi předvede otáčení Země kolem zemské osy, vysvětlí pojmy zemská osa, zemské póly, naznačí sklon zemské osy na globusu, vysvětlí příčiny střídání dne a noci, posoudí vliv střídání ročních dob v různých místech na přírodu a na společnost, určí délku jednoho otočení Země kolem své osy a Země kolem Slunce, zhodnotí důsledky pohybů Země na praktický ţivot lidí, objasní délku dne a nocí v průběhu roku v závislosti na zeměpisné šířce posoudí vztah mezi Zemí a Měsícem, popíše polohu, povrch a pohyb Měsíce, pojmenuje jednotlivé fáze Měsíce, zdůvodní rozdílnost teplot na přivrácené a odvrácené straně Měsíce, objasní vznik přílivu a odlivu mořské hladiny – dmutí moře vysvětlí rozdíl mezi kontinentem a světadílem, oceánem a mořem, pojmenuje a vyhledá na mapě a na globusu oceány, kontinenty a světadíly, rozliší a popíše rozmanité pevninské tvary povrchu podle horizontální a výškové členitosti vysvětlí příčiny rozdílného času na Zemi mezi dvěma místy

Planeta Země  Zeměkoule, Země ve vesmíru

EV Základní podmínky ţivota (světlo) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací)



pohyby Země



Měsíc – přirozená druţice Země



oceány, kontinenty a světadíly



časová pásma na Zemi

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (různá členění roku, odlišné pojetí kalendáře) 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

117

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia s polohou na různých polednících, pouţívá s porozuměním pojmy: místní, pásmový, světový čas, datová hranice, kalendář  

   





 

objasní s porozuměním stavbu zemského tělesa a zemské kůry a její členění na litosférické desky vyjádří základní představu o působení vnitřních přírodních sil v zemském tělese, o mechanismu litosférických desek, o vzniku a zániku zemské kůry, o vrásnění a zlomech, o vzniku různých druhů pohoří a rozpínání oceánského dna, o mechanismu zemětřesení a sopečné činnosti, na mapě vyhledá oblasti s jejich výskytem, zhodnotí důsledky jejich působení vyjádří základní představu o působení vnějších přírodních sil objasní protikladné působení vnitřních a vnějších sil pojmenuje sloţky ovzduší, zhodnotí podíl a význam kyslíku objasní s porozuměním pojem podnebí jednotlivých částí světa, pojmenuje činitele ovlivňující podnebí a posoudí, do jaké míry ovlivňují podnebí, vymezí na mapách podnebné pásy s rozdílným podnebím v různých částech světa vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím, pojmenuje činitele utvářející počasí, objasní změny teploty, mnoţství a charakteru sráţek se stoupající nadmořskou výškou, popíše aktuální stav a vývoj počasí v místní krajině podle vybraných charakteristik popíše vznik a základní rysy celkového oběhu vzduchu v atmosféře (planetární cirkulaci), popíše vznik, charakter a působení hlavních pravidelných větrů na Zemi, pojmenuje je a vyhledá je v mapách a zhodnotí jejich význam popíše rozloţení zásob vody na Zemi, hlavní procesy v ní probíhající a mechanismus oběhu vody pojmenuje a vyhledá na globusu a na mapách světa jednotlivé oceány, příklady ostrovů, poloostrovů, zálivů, průlivů, průplavů, znázorní hlavní jednotky oceánského dna, popíše vlastnosti mořské vody, rozliší a pojmenuje pohyby moře,



čas a kalendář

Přírodní obraz Země  stavba zemského tělesa 

 

vnitřní síly – zemětřesení a sopečná činnost

vnější síly – eroze a její druhy změny povrchu Země

Atmosféra  podnebí a podnebné pásy

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí a Vztah člověka k prostředí (změny v krajině – krajina dříve a dnes, ochrana ţivotního prostředí) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Využití videosnímků, animací, fotografií a schémat

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sledování a vyhodnocování předpovědi počasí) EV Základní podmínky ţivota (ovzduší)



počasí



mechanismus větrů v atmosféře

Hydrosféra  zásoby a oběh vody na Zemi 

oceány a moře

Využití meteorologické budky na pozemku školy (jednoduchá meteorologická měření a prezentace projektu GLOBE)

EV Základní podmínky ţivota (voda) Vztah člověka k prostředí (voda) Ekosystémy (vodní ekosystémy) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

118






zhodnotí význam oceánů a moří pro ţivotní prostředí a pro lidskou společnost rozliší části vodního toku od pramene k ústí, v mapách vyhledá příklady říčních sítí, povodí, rozvodí a úmoří, vysvětlí rozdíl mezi mořem, jezerem a umělými vodními nádrţemi, popíše vznik pramenů, objasní, co jsou bezodtoké oblasti a vyhledá v mapách jejich příklady, přibliţně popíše, příp. znázorní, reţim odtoku konkrétní řeky podle její polohy v podnebném pásu porovná rozmístění, činnost a funkci ledovců, objasní proces vzniku horského a pevninského ledovce a na mapách najde největší ledovce světa a oblasti stálého mořského zalednění, srovná vznik a znaky ledovcového a říčního údolí



popíše vznik a sloţení půdy, význam humusu v půdě, rozlišuje mezi půdním druhem a půdním typem, přiměřeně objasní vznik, vývoj a zonální rozmístění hlavních půdních typů



objasní vznik a umístění různých typů přírodních krajin, pojmenuje a vyhledá v mapách biosféry jednotlivá šířková (vegetační) pásma, objasní vliv horizontální zonálnosti a vertikální stupňovitosti na rozmístění půd, flóry a fauny určí orientačně geografickou polohu a vyhledá v mapách rozmístění tropických deštných lesů, savan, pouští a polopouští, subtropických krajin, stepí a lesostepí, listnatých a jehličnatých lesů mírného pásu, tunder a polárních krajin, vysokých pohoří (typů přírodních krajin) uvede na příkladech znaky podnebí, vodstva a druhů flóry, fauny a půd všech typů přírodních krajin popíše ţivot lidí a moţnosti obţivy, zemědělskou činnost a průmyslové aktivity vč. turistického ruchu ve všech typech přírodních krajin posoudí význam typů přírodních krajin pro ţivotní prostředí a jejich ovlivnění aktivitami lidské společnosti zhodnotí přírodní zdroje a lokalizuje v mapách jejich těţbu a navazující průmyslovou činnost ve všech typech přírodních



   

(sběr informací) 

vodstvo na pevnině a ledovce

Pedosféra  půdy a jejich rozmístění

Biosféra  typy původních přírodních krajin na Zemi, jejich rozmístění v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce 



tropické deštné lesy, savany, pouště a polopouště, subtropické krajiny, stepi a lesostepi, listnaté lesy mírného pásu, jehličnaté lesy mírného pásu, tundry a polární krajiny, vysoká pohoří a výškové stupně typy přírodních krajin a člověk (jak ţijí lidé v jednotlivých oblastech)

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (hlavní námořní obchodní trasy, přímořské oblasti cestovního ruchu atd.)

EV Základní podmínky ţivota (půda)

EV Ekosystémy (biomy, biodiverzita) Vztah člověka k prostředí a Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (ochrana biosféry a ţivotního prostředí, šíření pouští, odlesňování, přeměna krajiny na obilnice a území pro chov dobytka a ovcí) VDO Občan, občanská společnost a stát (odpovědnost k ochranně biosféry a ţivotního prostředí) VMEGS Evropa a svět nás zajímá (vliv lidských činností na krajinu, biosféru a ţivotní prostředí) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací)


119


 

 



 

  

Činnosti s tematickými mapami a dalšími zdroji informací, využívání tematických článků z časopisů, využití videosnímků a dalších informačních zdrojů (internet)

krajin vyhledá v mapách a uvede příklady národních parků ve vybraných typech přírodních krajin a příklady zdejší flóry a fauny Složky přírodní sféry rozpozná souvislost a vzájemnou podmíněnost mezi jednotlivými sloţkami přírodní sféry zhodnotí na příkladech příčiny a důsledky přírodních katastrof způsobených atmosférickými poruchami, povodněmi, sesuvnými a lavinovými pohyby na přírodu i na lidi uvede vývoj počtu obyvatel Země, rozlišuje obyvatelstvo podle fyzických a socioekonomických znaků (vlastností) nastíní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi a objasní příčiny těchto rozdílů, pojmenuje příčiny přelidnění v určitých částech světa, objasní vliv přírodních a společenských faktorů na rozmístění obyvatelstva a proměnlivosti vlivu těchto faktorů v historii lidské společnosti vyhledá v mapách oblasti rozmístění jednotlivých lidských ras a míšenců, popíše je, rozlišuje vybrané jazyky a náboţenství, lokalizuje je v mapách do oblastí a objasní pojem světová náboţenství přiměřeně rozlišuje sídla podle velikosti a uvádí konkrétní příklady z místního regionu (oblasti) charakterizuje vyuţití jednotlivých typů přírodních krajin, stručně charakterizuje zemědělskou výrobu včetně příkladů některých plodin, průmyslovou výrobu včetně příkladů některých surovin a průmyslových odvětví, vyjádří se ke stavu zdrojů energie a jejich druhu (obnovitelné a vyčerpatelné) uvede a s pomocí map lokalizuje různé zdroje obţivy lidí v jednotlivých oblastech světa stručně charakterizuje způsoby dopravy v minulosti a dnes, podle mapy popíše hlavní dopravní tahy a trasy na světě stručně charakterizuje sektor sluţeb včetně oborů, dovede rozlišit mezi sluţbami státními a soukromými, stručně charakterizuje cestovní ruch a v mapách lokalizuje některé

Jak žijí lidé na Zemi  obyvatelstvo světa

OSV Poznávání lidí (jak ţijí lidé na Zemi) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj)

struktura obyvatelstva Země podle řady hledisek

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (vztah člověka k prostředí) Ekosystémy (lidské sídlo – město – vesnice, umělý ekosystém, kulturní krajina)



sídelní struktura

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (předpoklady a ukazatele globalizace a mezinárodního obchodu; orientace na politické mapě světa)



lidé a hospodářství



MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací)


120


oblasti s významným cestovním ruchem podle vybraných ekonomických charakteristik rozlišuje státy vyspělé, méně rozvinuté a zaostalé a popisuje rozdílný ţivot obyvatel v těchto oblastech stručně popíše dnešní globalizující se svět a vyjmenuje některé světové integrace a organizace

Činnosti se statistickými materiály: tabulky, grafy, příručky a tematickými atlasovými mapami, vyhledávání a analýza dat, referáty, třídní debaty Využití případných videosnímků – sekvence k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura regionů světa

Ročník: sekunda Rozdělení světa



objasní pojmy: kontinent, světadíl, světový oceán, popíše zemský povrch, pojmenuje a vyhledá na globusu a na mapě světa oceány, kontinenty a světadíly, porovná vzájemný poměr světového oceánu a pevniny a jednotlivých kontinentů na zemském povrchu



vyhledá na glóbu a v mapách světa regiony světa, určí jejich geografickou polohu (v zeměpisné síti; vzhledem k sousedním oceánům, kontinentům a polokoulím, důleţitým poledníkům a rovnoběţkám), porovná jejich rozlohu s rozlohou ostatních regionů, pojmenuje a vymezí v mapách hranice regionů pojmenuje a vyhledá v mapách regionů významné prvky horizontální členitosti: významné části pobřeţí, moře a zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy, průplavy s pomocí mapy popíše a posoudí výškovou členitost povrchu regionů, pojmenuje a vyhledá v mapách nejvýznamnější povrchové útvary a celky a posoudí činitele, které je formovaly, vyhledá v mapě nevyšší horský masív a vrchol a nejníţe poloţené místo a určí jejich nadmořskou výšku, porovná jednotlivé oblasti regionů podle převládajících tvarů povrchu, objasní vznik a územní rozsah případného působení ničivých jevů (tsunami, sopečná činnost atd.) vymezí geografickou polohu regionů z hlediska polohy v podnebných pásmech, porovná podnebí v jednotlivých částech regionů podle teploty a mnoţství sráţek, podle vlivu oceánských proudů, pravidelných větrů a tvarů zemského povrchu, zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy v podnebí

 



Využití případných videosnímků – sekvence k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura regionů světa;případné využití cestopisů českých i zahraničních autorů, využití příspěvku z jednotlivých magazínů, referáty, třídní debaty Charakteristika regionů světa Afrika  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla  oblasti Afriky – Severní, Střední (subsaharská) a Jiţní Afrika Austrálie a Oceánie  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla oblasti  Austrálie a Oceánie – Australský svaz, Nový Zéland, Oceánie (Polynésie, Mikronésie, Melanésie) Amerika  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla  oblasti Severní Ameriky – USA, Kanada  oblasti Střední Ameriky – Mexiko, Karibská oblast  oblasti Jiţní Ameriky – Brazílie, Guayanská oblast, Laplatská oblast a Andská oblast Asie  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo,

VMEGS Evropa a svět nás zajímá a Objevujeme Evropu a svět (orientace na politické mapě světa a regionu a v atlasových tematických mapách, oblasti regionu v globálních souvislostech hospodářského a politického vývoje, humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce) Jsme Evropané (evropské jazykové a kulturní okruhy) EV Ekosystémy (ekosystémy světa) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí a Vztah člověka k prostředí (ochrana přírody a ţivotního prostředí, přístupy k přírodě, k přírodnímu a kulturnímu dědictví) OSV Rozvoj schopností poznávání (poznávání regionů světa) Kreativita a Kooperace a kompetice (práce na projektech, práce ve skupinách) 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

121














 

v konkrétních oblastech regionů, objasní vznik a územní rozsah případného působení ničivých jevů (hurikány, tornáda atd.) určí a vyhledá na mapách úmoří regionů, vodopády a hlavní toky, polohu vybraných jezer a porovná je dle velikosti a vzniku, určí jezerní a bezodtoké oblasti, oblasti s vyznaným výskytem podzemních vod a zhodnotí jejich význam pro ţivot obyvatel, v případě existence vyhledá v mapách oblasti s umělými vodními cestami a průplavy objasní závislost rozmístění flóry a fauny a částečně i půd na podnebí, pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách šířková (vegetační) pásma a výškové stupně regionů, pojmenuje a popíše příklady flóry a fauny a zařadí je do příslušných podnebných pásem a přírodních krajin, posoudí a zdůvodní osobitost původní zvířeny a květeny (endemismus), posoudí ovlivnění přírody ze strany případných přistěhovalců pojmenuje a vyhledá na mapách několik příkladů národních parků nebo přírodních rezervací, dále uvede předmět jejich ochrany, jejich vyuţití a význam v cestovním ruchu a případné problémy spojené s ochranou flóry a fauny rozlišuje a vyjmenuje přírodní zdroje regionu podle charakteru a hospodářského vyuţití, dokumentuje na příkladech z historie regionu vztahy mezi vyuţíváním přírodních zdrojů a vývojem lidské společnosti popíše historii případných plaveb evropských objevitelů k pořeţí regionů, popíše základní etapy a události v historii osídlování regionů, popíše orientačně historii, ţivot a osud původních či nejstarších obyvatel a jejich současné postavení, na mapě Afriky přibliţně určí oblast kolébky lidstva a oblast masového odvozu otroků, u Asie popíše a lokalizuje rozmístění nejstarších kultur vyhledá v mapách nejhustěji a řídce osídlené oblasti regionu, posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění obyvatel, popíše a lokalizuje rasovou, náboţenskou a jazykovou strukturu obyvatel s ohledem na případnou koloniální minulost regionu a jejich vliv na současné obyvatelstvo určí a vymezí na mapách zeměpisné oblasti regionů a s pomocí map popíše jejich přírodní poměry a zdroje u oblastí určí jejich geografickou polohu (ostrovní

flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla  oblasti Asie – Jihozápadní (Zakavkazské státy, země Blízkého a Středního východu), Monzunová (Jiţní, Jihovýchodní a Východní), Střední Rusko  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla

Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) VDO – Občan, občanská společnost a stát (respektování kulturních, etnických a jiných odlišností – rasy, náboţenství, jazyky) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) Práce v realizačním týmu (projekty) MuV Kulturní diference (kulturní tradice, zvyky, náboţenství, hodnoty) Etnický původ (různé způsoby ţivota, odlišné myšlení a vnímání světa) Tematická exkurze – Muzeum E. Holuba v Holicích a ZOO ve Dvoře Králové n. L. Využití případných videosnímků – sekvence k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura regionů světa; případné využití cestopisů českých i zahraničních autorů, využití příspěvku z jednotlivých magazínů, referáty, třídní debaty


122






 



   



a pevninskou) vůči sousedním oblastem či státům, dále i polohu z hlediska podnebí, přírodních poměrů a zdrojů, z hlediska společenských, politických a hospodářských kritérií, posoudí hospodářský a politický význam oblasti v současném světě a porovná je s ostatními oblastmi regionu porovná oblasti podle zastoupení lidských ras, etnik, srovnává obyvatelstvo dle kultury, způsobu ţivota, jazyků a náboţenství, vyhledá na politických mapách regionů vybrané sídelní a hospodářské útvary, státy a vybraná hlavní a velká města kvalitativně zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň oblastí, případně i kulturní tradice a zajímavé reálie vztahující se k ţivotu v oblasti, posoudí příčiny konfliktních situací a hospodářského zaostávání či náskoku, hospodářský a politický význam vybraných států regionu v současném světě určí a lokalizuje v mapách vhodné podmínky pro osídlení, zemědělství, pro těţbu nerostných surovin, pro průmysl a cestovní ruch v oblastech pojmenuje příklady plodin pěstovaných v jednotlivých oblastech regionů pro výţivu a pro vývoz, určí v mapách místa jejich pěstování, posoudí vztah mezi podnebím a zemědělskými oblastmi pojmenuje hlavní nerostné suroviny těţené v jednotlivých oblastech regionů významné pro hospodářství, určí v mapách konkrétní lokality jejich těţby, popíše úroveň a zaměření průmyslu, lokalizuje v mapách hlavní průmyslové mikroregiony vyhledá v mapách nejvýznamnější místa a střediska cestovního ruchu jednotlivých regionů popíše z geografického hlediska modelové státy oblastí popíše zásadní společenské znaky a odlišnosti polárních oblastí, vysvětlí vliv jejich zeměpisné polohy na podnebí vyhledá na glóbu a v mapách Arktidu a Antarktidu, určí jejich geografickou polohu a přibliţné vymezení (polohu v zeměpisné síti a polohu vzhledem k sousedním kontinentům a k oceánům, k zemským polokoulím a k podnebným pásmům) zhodnotí podnebí a přírodní poměry Arktidy a Antarktidy

Polární oblasti  Arktida, Antarktida – člověk v polárních oblastech, význam polárních oblastí

EV Vztah člověka k prostředí a Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (vliv a vztah člověka na polární kraje) VMEGS Evropa a svět nás zajímá a Objevujeme Evropu a svět (postavení a význam polárních oblastí 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

123

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia a jejich vliv na ţivot, dále mezinárodní politické aspekty a význam polárních oblastí pro vědecké výzkumy a pro ţivotní prostředí na Zemi, pro biosféru a hospodářskou sféru Země, posoudí smysl a význam vědeckých aktivit v polárních oblastech, popíše na příkladech národní aktivity v polárních oblastech, případně odůvodní jejich význam a uţitek



rozliší podle určitých kritérií druhy moří a vyhledá na globusu a na mapě jejich příklady, dále v mapách s pomocí rejstříku školního atlasu světa vyhledá vybraná moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, průlivy a průplavy, vlastní oceány a určí jejich geografickou polohu (polohu v zeměpisné síti, polohu vzhledem k sousedním oceánům, kontinentům, k zemským polokoulím, vybraných státům světa), porovná oceány podle určitých srovnávacích kritérií s ostatními oceány, zejména dle plochy a hloubky, posoudí obecný význam a hospodářské vyuţití oceánů, jejich stav, význam a problémy

v globálním systému planety Země)

Rozloha, členitost a využití světového oceánu a jednotlivých oceánů světa

EV Vztah člověka k prostředí a Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (vliv a vztah člověka na moře a oceány) VMEGS Evropa a svět nás zajímá a Objevujeme Evropu a svět (globální vliv na oběh hydrosféry)

Ročník: tercie 

 

vyhledá na glóbu a v mapách světa regiony světa, určí jejich geografickou polohu (v zeměpisné síti; vzhledem k sousedním oceánům, kontinentům a polokoulím, důleţitým poledníkům a rovnoběţkám), porovná jejich rozlohu s rozlohou ostatních regionů, pojmenuje a vymezí v mapách hranice regionů pojmenuje a vyhledá v mapách regionů významné prvky horizontální členitosti: významné části pobřeţí, moře a zálivy, ostrovy, poloostrovy, průlivy, průplavy s pomocí mapy popíše a posoudí výškovou členitost povrchu regionů, pojmenuje a vyhledá v mapách nejvýznamnější povrchové útvary a celky a posoudí činitele, které je formovaly, vyhledá v mapě nevyšší horský masív a vrchol a nejníţe poloţené místo a určí jejich nadmořskou výšku, porovná jednotlivé oblasti regionů podle převládajících tvarů povrchu, objasní vznik a územní rozsah případného působení ničivých jevů (tsunami, sopečná činnost atd.)

Charakteristika regionů světa Rusko  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla Evropa  poloha, rozloha, hranice, členitost, povrch, podnebí a vodstvo, flóra, fauna, šířková pásma a výškové stupně, ochrana přírody, přírodní zdroje, obyvatelstvo a sídla  oblasti Evropy – Střední, Západní, Severní, Jiţní, Jihovýchodní, Východní Evropa

VMEGS Evropa a svět nás zajímá a Objevujeme Evropu a svět (orientace na politické mapě světa a regionu a v atlasových tematických mapách, oblasti regionu v globálních souvislostech hospodářského a politického vývoje, humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce) Jsme Evropané (evropské jazykové a kulturní okruhy) EV Ekosystémy (ekosystémy světa) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí a Vztah člověka k prostředí (ochrana přírody a ţivotního prostředí, přístupy k přírodě, k přírodnímu a kulturnímu dědictví) 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

124












 

vymezí geografickou polohu regionů z hlediska polohy v podnebných pásmech, porovná podnebí v jednotlivých částech regionů podle teploty a mnoţství sráţek, podle vlivu oceánských proudů, pravidelných větrů a tvarů zemského povrchu, zhodnotí kontinentální a oceánské vlivy v podnebí v konkrétních oblastech regionů, objasní vznik a územní rozsah případného působení ničivých jevů (zemětřesení atd.) určí a vyhledá na mapách úmoří regionů, vodopády a hlavní toky, polohu vybraných jezer a porovná je dle velikosti a vzniku, určí jezerní a bezodtoké oblasti, oblasti s vyznaným výskytem podzemních vod a zhodnotí jejich význam pro ţivot obyvatel, v případě existence vyhledá v mapách oblasti s umělými vodními cestami a průplavy objasní závislost rozmístění flóry a fauny a částečně i půd na podnebí, pojmenuje, vyhledá a srovnává v mapách šířková (vegetační) pásma a výškové stupně regionů, pojmenuje a popíše příklady flóry a fauny a zařadí je do příslušných podnebných pásem a přírodních krajin, posoudí a zdůvodní osobitost původní zvířeny a květeny (endemismus), posoudí ovlivnění přírody ze strany případných přistěhovalců pojmenuje a vyhledá na mapách několik příkladů národních parků nebo přírodních rezervací, dále uvede předmět jejich ochrany, jejich vyuţití a význam v cestovním ruchu a případné problémy spojené s ochranou flóry a fauny rozlišuje a vyjmenuje přírodní zdroje regionu podle charakteru a hospodářského vyuţití, dokumentuje na příkladech z historie regionu vztahy mezi vyuţíváním přírodních zdrojů a vývojem lidské společnosti vyhledá v mapách nejhustěji a řídce osídlené oblasti regionu, posoudí příčiny nerovnoměrnosti v rozmístění obyvatel, popíše a lokalizuje rasovou, náboţenskou a jazykovou strukturu a jejich vliv na současné obyvatelstvo určí a vymezí na mapách zeměpisné oblasti regionů a s pomocí map popíše jejich přírodní poměry a zdroje u oblastí určí jejich geografickou polohu (ostrovní a pevninskou) vůči sousedním oblastem či státům, dále i polohu z hlediska podnebí, přírodních poměrů a zdrojů, z hlediska společenských, politických a hospodářských kritérií,

OSV Rozvoj schopností poznávání (poznávání regionů světa) Kreativita a Kooperace a kompetice (práce na projektech, práce ve skupinách) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) VDO – Občan, občanská společnost a stát (respektování kulturních, etnických a jiných odlišností – rasy, náboţenství, jazyky) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) Práce v realizačním týmu (projekty) MuV Kulturní diference (kulturní tradice, zvyky, náboţenství, hodnoty) Etnický původ (různé způsoby ţivota, odlišné myšlení a vnímání světa) Tematická exkurze – Muzeum E. Holuba v Holicích a ZOO ve Dvoře Králové n. L. Využití případných videosnímků – sekvence k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura regionů světa; případné využití cestopisů českých i zahraničních autorů, využití příspěvku z jednotlivých magazínů, referáty, třídní debaty


125






 



  



posoudí hospodářský a politický význam oblasti v současném světě a porovná je s ostatními oblastmi regionu porovná oblasti podle zastoupení lidských ras, etnik, srovnává obyvatelstvo dle kultury, způsobu ţivota, jazyků a náboţenství, vyhledá na politických mapách regionů vybrané sídelní a hospodářské útvary, státy a vybraná hlavní a velká města kvalitativně zhodnotí a popíše hospodářskou úroveň oblastí, případně i kulturní tradice a zajímavé reálie vztahující se k ţivotu v oblasti, posoudí příčiny konfliktních situací a hospodářského zaostávání či náskoku, hospodářský a politický význam vybraných států regionu v současném světě určí a lokalizuje v mapách vhodné podmínky pro osídlení, zemědělství, pro těţbu nerostných surovin, pro průmysl a cestovní ruch v oblastech pojmenuje příklady plodin pěstovaných v jednotlivých oblastech regionů pro výţivu a pro vývoz, určí v mapách místa jejich pěstování, posoudí vztah mezi podnebím a zemědělskými oblastmi pojmenuje hlavní nerostné suroviny těţené v jednotlivých oblastech regionů významné pro hospodářství, určí v mapách konkrétní lokality jejich těţby, popíše úroveň a zaměření průmyslu, lokalizuje v mapách hlavní průmyslové mikroregiony vyhledá v mapách nejvýznamnější místa a střediska cestovního ruchu jednotlivých regionů popíše z geografického hlediska modelové státy oblastí

určí geografickou polohu ČR (polohu v zeměpisné síti, vzhledem k Evropě, k mořím a sousedním států), posoudí i další aspekty polohy (dopravní, hospodářské, geopolitické), rozliší typy a průběh státních hranic se sousedními státy, porovná rozlohu ČR s ostatními evropskými státy, vyhledá státy s obdobnou rozlohou nastíní hlavní změny a procesy probíhající na území dnešní ČR v průběhu jednotlivých geologických období od prvohor do současnosti, rozlišuje hlavní typy hornin podle původu a popíše průběh (mechanismus) zvětrávání a eroze hornin, vymezí

Česká republika  poloha a rozloha



geologická stavba a povrch, geomorfologické členění povrchu

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (naši sousedé v Evropě) Objevujeme Evropu a svět (naše vlast a Evropa, evropské krajiny, postavení ČR ve světové síti aktivit cestovního ruchu a sluţeb obyvatelstvu, evropské integrace) Jsme Evropané (orientace na politické a obecně zeměpisné mapě Evropy a v atlasových tematických mapách ČR, evropské a globální vlivy na rozvoj společenského prostředí ČR, 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

126


 

 







na geologické mapě ČR podle geologického vývoje oblast Českého masívu a Karpat, na fyzické mapě rozliší geomorfologické jednotky, Českou vysočinu a Karpaty, orientuje se na fyzické mapě ČR, vyhledává v České vysočině a v Karpatech hlavní pohoří pojmenuje hlavní činitele ovlivňující podnebí ČR, zhodnotí oceánské a kontinentální vlivy podnebí na oblasti ČR zařadí území ČR k úmořím evropských moří, pojmenuje hlavní vodní toky, jezera, umělé vodní nádrţe a vyhledá je v mapách, rozlišuje s uvedením konkrétních příkladů povrchové a podpovrchové vodstvo, lokalizuje hlaví lázeňské oblasti, hodnotí význam českého rybníkářství v minulosti a přítomnosti, objasní příčiny povodňových situací na území ČR, pojmenuje základní činnosti a postupy, jak se chovat v průběhu povodní rozlišuje mezi půdními typy a půdními druhy, pojmenuje hlavní půdní typy na území ČR, uvede jejich rozmístění popíše vývojové změny flóry na území ČR v souvislosti s historickým šířením osídlení, zemědělství a těţby dřeva, popíše skladbu a rozšíření lesních porostů na území v ČR, popíše skladbu a funkci základních přírodních ekosystémů na území ČR (les, vodní nádrţ, louka), uvádí příklady zástupců rostlin a ţivočichů v nich rozlišuje velkoplošná a maloplošná chráněná území ČR z hlediska charakteru ochrany, početnosti a cennosti ekosystémů, uvádí jejich příklady, uvádí příklady přírodních a kulturních krajin v ČR, zejména v ochraně ţivotního prostředí posoudí hlavní aktuální trendy demografického vývoje obyvatel ČR, určí hlavní migrační trendy v rámci ČR a mezi ČR a okolními státy, objasní příčiny těchto migrací a porovná je se světovými trendy, zhodnotí souvislosti rozmístění obyvatelstva ČR s nadmořskou výškou, s přítomností přírodních zdrojů a s dalšími faktory, uvede strukturu obyvatelstva, podle národností, náboţenství, zaměstnanosti v jednotlivých sloţkách hospodářství a objasňuje změny rozděluje sídla podle velikosti, charakteru zástavby, uvádí kritéria pro odlišení venkovského a městského osídlení v podmínkách ČR, uvádí příklady sídel podle jejich funkce,

historické etapy rozvoje zemědělství,průmyslu na území ČR, význam dopravní polohy ČR v Evropě) 

podnebí a počasí



vodstvo



půdy



rozmístění rostlinstva a ţivočišstva



ochrana přírody a ţivotního prostředí



obyvatelstvo



sídla

MuV Etnický původ (různé způsoby ţivota, odlišné myšlení a vnímání světa) EV Ekosystémy (ekosystémy ČR) Vztah člověka k prostředí a Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (vliv průmyslu, zemědělství, dopravy na prostředí) VDO Občan, občanská společnost a stát (principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (sběr informací) Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (interpretace informací) Práce v realizačním týmu (projekty) OSV Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) Činnosti s atlasovými mapami ČR, se statistickými daty: tabulky, grafy, příručky, a s hospodářskými atlasovými mapami, analýza dat, vyhledání údajů a dat, srovnání s evropskými i mimoevropskými státy Diskuse např. o ubývání obyvatelstva, stěhování, délce života atd.


127


 









objasňuje historické souvislosti týkající se vzniku a funkce měst na území ČR hodnotí proces urbanizace v místním regionu člení hospodářství do jednotlivých sektorů a řadí do nich jednotlivé hospodářské činnosti obyvatel, objasní ekonomické pojmy: ekonomicky aktivní obyvatelstvo, HDP a národní produkt ad., objasní a zdůvodní existenci územních rozdílů v hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů ČR, zařazuje jednotlivé odvětví průmyslu do základního systému odvětvového členění průmyslové výroby rozlišuje nerostné suroviny podle jejich charakteru a vyuţití, vymezí a lokalizuje v mapách oblasti těţby paliv v ČR, zhodnotí strukturu surovinové základny ČR, lokalizuje na příkladech historickou těţbu na území ČR, vysvětlí vztah mezi výskytem nerostných surovin a rozmístěním sídel a průmyslové výroby, uvede konkrétní příklady, objasní pojmy: obnovitelné a neobnovitelné energetické zdroje, popíše výhody a nevýhody jednotlivých druhů elektráren z ekonomických a ekologických ohledů, zdůvodní potřebu nahrazovat standardní zdroje energie alternativními v rámci udrţitelného ţivota, analyzuje vztahy mezi rozmístěním elektráren a zdroji surovin (palivo, voda), objasní pojmy černá a barevná metalurgie, objasní vztah v rozmístění hutních závodů a zdrojů surovin a energie uvádí konkrétní příklady specializovaných strojírenských oborů a strojírenských výrobků, pojmenuje klíčové obory strojírenství v ČR a uvede příklady některých strojírenských společností na území ČR, uvádí příklady vyváţených a dováţených strojírenských výrobků uvádí příklady univerzálního pouţití ropy (od pohonných hmot po léčiva), popíše vztah mezi rozmístěním chemických závodů a cementáren ve vazbě na zdroje surovin, vody, energie a potenciál pracovních sil uvádí konkrétní příklady jednotlivých oborů zpracovatelského průmyslu a lokalizační faktory potřebné k jejich rozmístění, srovnává význam přírodních a sociálních podmínek pro rozmístění těţkého a zpracovatelského průmyslu, vyhledá v mapách hlavní oblasti sklářského, keramického



sloţky hospodářství (přírodní zdroje, nerostné suroviny, paliva, těţební a energetický průmysl, hutnický průmysl, strojírenský průmysl, chemický průmysl, průmysl stavebních hmot, ostatní zpracovatelský průmysl, zemědělství, potravinářský průmysl, doprava, cestovní ruch, zahraniční obchod a sluţby obyvatelstvu, členství ČR v mezinárodních organizacích)


128








 



a dřevozpracujícího průmyslu v ČR zhodnotí charakter zemědělství v ČR v závislosti na nadmořské výšce a kvalitě půd (extenzivní a intenzivní typ zemědělství, zemědělství s převahou rostlinné nebo ţivočišné výroby), objasní pojmy: příměstské zemědělství, ekologické zemědělství, doloţí na příkladech návaznost zemědělství a potravinářského průmyslu rozlišuje mezi jednotlivými druhy dopravy podle prostředí a podle účelu, vymezí a vyhledá v mapách hlavní dopravní tahy a trasy pozemní, vodní a letecké dopravy, popíše a zhodnotí polohu jednotlivých oblastí ČR vzhledem k dopravní síti, posuzuje jednotlivé druhy dopravy z hlediska rychlosti, výkonnosti a vlivu na ţivotní prostředí pojmenujme podstatné lokalizační faktory a atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu v ČR, člení cestovní ruch podle jeho tématického zaměření, objasní pojmy aktivní a pasivní cestovní ruch, uvádí příklady konkrétních lokalit, pojmenuje, popíše a vyhledá v mapách příklady národních kulturních památek a památek zapsaných v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v ČR objasní základní pojmy zahraničního obchodu: vývoz, dovoz, obrat, bilance, komodita, pojmenuje hlavní exportované a importované druhy zboţí v ČR, rozlišuje výrobní a nevýrobní sluţby, státem placené sluţby, sluţby poskytované soukromým sektorem, uvádí jejich konkrétní příklady pojmenuje významné mezinárodní organizace, jejichţ členem je ČR, zhodnotí jejich zaměření specifikuje polohu, přírodní, sídelní a hospodářské poměry místní oblasti (místního regionu – místa a okolí bydliště), hodnotí na základě dostupných a osvojených znalostí význam místní oblasti v rámci státu a vzhledem k sousedním regionům, posuzuje přednosti, příleţitosti, bariéry a rizika v dalším rozvoji místní oblasti, případně specifikuje postavení, hierarchii a kvalitu obsluţné sféry v místním regionu rozlišuje základní správní kategorie v územním členění ČR – instituce státní správy (pověřené obce – obce s rozšířenou působností) a územní samosprávy (obce a vyšší územně samosprávné celky – kraje), objasní rozdíly mezi kulturním



místní region (oblast) a oblasti – kraje ČR a další významné regiony


129




regionem (např. Chodsko), správním regionem (např. Pardubický kraj) a historickou oblastí (např. České Slezsko) komplexně srovnává jednotlivé regiony ČR (s důrazem na místní region) podle vybraných kritérií – z hlediska přírodních podmínek, osídlení, hospodářského potenciálu, ţivotní úrovně, kvality ţivotního prostředí, moţností dalšího rozvoje a bariér, hodnotí společenské znaky a specifické prvky a podmínky (např. pro cestovní ruch), hodnotí na příkladech pohraničních oblastí příklady spolupráce v euroregionech


  





zhodnotí vývoj počtu obyvatel Země, objasní pojmy porodnost a úmrtnost, nastíní územní rozdíly v hustotě zalidnění na Zemi a jejich příčiny, pojmenuje příčiny přelidnění v určitých částech světa, jeho dopady na sociální a na ţivotní prostředí, objasní vliv přírodních a společenských faktorů na rozmístění obyvatel během historie, rozlišuje obyvatelstvo dle fyzických a socioekonomických znaků rozlišuje typy migrací podle různých kritérií: podle směru, příčin, délky trvání a vzdálenosti, lokalizuje hlavní světové emigrační a imigrační oblasti rozliší rozdíly ve fyzických znacích mezi lidmi v závislosti na přírodních podmínkách a popíše rozmístění lidských ras a míšenců v mapách objasní pojmy světová náboţenství, monoteismus, polyteismus, posoudí vývoj náboţenství v Evropě ve společenských souvislostech a územních dimenzích, uvádí a lokalizuje světové oblasti s trvalými náboţenskými konflikty, hodnotí význam vyznání pro společenské, kulturní a politické prostředí, argumentuje proti rasistickým názorům a teoriím rozlišuje mezi pojmy národ a národnost, zařazuje hlavní světové a evropské jazyky do jazykových skupin, uvádí příklady příbuzných jazyků, lokalizuje je v mapách do oblastí, rozlišuje vybrané formy písma a lokalizuje je do oblastí rozlišuje sídla podle velikosti a uvádí konkrétní příklady z místního regionu, zhodnotí polohu měst vůči jiným městům a důleţitým prvkům (objektům) v krajině místního regionu,

Společenské prostředí  obyvatelstvo světa a jeho početní růst a rozmístění



územní pohyb obyvatelstva



struktura obyvatelstva , rozmístění lidských ras, národů a jazyků, náboţenství

OSV Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj) Vztah člověka k prostředí (příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace, jevů a procesů) Ekosystémy (lidské sídlo – město – vesnice, umělý ekosystém, kulturní krajina) MuV Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita a Princip sociálního smíru a solidarity (územní aspekty struktury obyvatelstva a sídel) VDO Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování a Občan, občanská společnost a stát (státní zřízení a formy vlády ve světě)

 

sídla, proces urbanizace, územní struktura měst a funkce měst sociální a kulturní globalizační procesy

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (globální vlivy na společenské prostřed Činnosti se statistickými materiály: tabulky, grafy, příručky a tematickými atlasovými 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

130








posuzuje vzájemnou propojenost a návaznost osídlení městského typu a uvádí konkrétní příklady systému měst v podobě aglomerace a konurbace, vysvětlí pojem míra urbanizace a objasní příčiny vysoké míry urbanizace, zdůvodní obecné výhody a nevýhody ţivota ve městech, vymezí v modelovém nebo skutečném plánu města jednotlivé zóny dle jejich funkčního vyuţití, uvádí příklady různé funkce měst a rozlišuje přírodní a socioekonomické vlivy na funkci měst jmenuje a lokalizuje v mapách příklady historicky cenných měst jako zachovaných celků, jmenuje a popíše vybrané cenné památky městské architektury v místním regionu vymezí podstatné rozdíly mezi vyspělým trţním hospodařením vyspělých států a ekonomikou málo rozvinutých států včetně uvedení kritérií pro porovnání vyspělosti zemí, rozlišuje sektorovou strukturu hospodářství států v jednotlivých sektorech, objasní v geografickém kontextu význam pojmů jádrové a periferní oblasti na území různého měřítka, lokalizuje je v mapách a uvádí jejich reprezentativní znaky posoudí význam zemědělství pro výţivu lidstva a jeho propojení s ostatními sloţkami státního hospodářství, popíše a zhodnotí zemědělské systémy s vyuţitím historických zkušeností v závislosti na podnebí, hospodářské vyspělosti a politických poměrech, uvádí příklady nevhodného pěstování plodin, s pomocí map vymezí hlavní zemědělské oblasti a oblasti chovu hospodářských zvířat ve světě, určí a zdůvodní jejich specializaci, uvádí a lokalizuje v mapách příklady oblastí, kde dosud zemědělství převaţuje nad ostatními sektory a zhodnotí jeho lokální význam, dokumentuje vliv zámořských objevů na světové zemědělství (příklady zdomácnělých plodin), specifikuje jednotlivá podnebná pásma s pomocí reprezentativních pěstovaných plodin, poukazuje na nevýhody moderních způsobů výţivy a chovu dobytka, uvádí příklady lovených sladkovodních a mořských ryb a ţivočichů, vymezuje a lokalizuje v mapách hlavní rybolovné oblasti světa, uvádí je do souvislosti s jejich vazbou na mořský šelf a mořské proudy, uvádí faktory, které omezují a ohroţují rybolov, lokalizuje hlavní pásy vhodné pro lesní hospodářství (severská tajga a jádra tropických deštných lesů), včetně charakteristických

mapami, vyhledávání a analýza dat, referáty, třídní debaty Využití případných videosnímků – sekvence k tématům – příroda, obyvatelstvo a kultura regionů světa

Hospodářské prostředí  světové hospodářství, jádrové a periferní oblasti  hospodářské globalizační procesy, globální nerovnost



světové zemědělství – pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat, rybolov a lesní hospodářství

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (orientace v tematických mapách, grafech a ve statistických tabulkách světového hospodářství, porozumění historickým a politickým událostem, které ovlivňovaly vývoj světa, mezníky světového zemědělství, průmyslu, sluţeb a cestovního ruchu; globální ovlivnění společenského a hospodářského vývoje rozvojem dopravy osob, nákladů, zpráv a dynamikou dopravních, informačních a komunikačních technologií doprava a ţivotní prostředí; předpoklady a ukazatele globalizace a mezinárodního obchodu) EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí a Vztah člověka k prostředí (udrţitelný rozvoj společnosti, vlivy zemědělství, průmyslu, sluţeb a cestovního ruchu na ţivotní prostředí a udrţitelný rozvoj společnosti, hospodaření a odpady, lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím) Ekosystémy (les, produkční významy lesa, vodní zdroje) OSV Rozvoj schopností poznávání (porozumění 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

131








dřevin uvede základní členění průmyslu na jednotlivá odvětví a uvádí kritéria odlišnosti, posoudí důleţitost jednotlivých průmyslových odvětví pro hospodářství vyspělých zemí, uvádí příklady členění průmyslových odvětví na dílčí obory, zvaţuje hlavní lokalizační faktory ovlivňující územní rozmístění hlavních průmyslových odvětví, rozlišuje nerostné suroviny podle charakteru a vyuţití, navrhuje úsporná opatření a nahrazování některých surovin jinými látkami s očekávaným vyčerpáním nerostných zdrojů, dokumentuje vztahy mezi vyuţíváním nerostných surovin a vývojem lidské společnosti, lokalizuje vazby těţebního a energetického průmyslu na surovinovou základnu a rozlišuje zpracovatelský průmysl na základě odvětví, uvádí jejich konkrétní příklady a lokalizační faktory, uvádí konkrétní příklady „vlajkových“ výrobků zpracovatelského průmyslu objasní s porozuměním pojmy: dopravní uzel, komunikace a síť, rozlišuje dopravu podle funkce, charakteru komunikace a podle druhu dopravního prostředku, popíše vývoj funkce dopravy od starověku do současnosti, hodnotí úroveň dopravy v různých oblastech světa, uvádí příklady propojení dopravy s dalšími hospodářskými sloţkami, objasní výhody a nevýhody vyuţívání jednotlivých druhů dopravy, vymezí a lokalizuje v mapách hlavní světové dopravní tahy a trasy, uvádí na konkrétních příkladech rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi silničních a ţelezničních komunikací (dálnice, rychlostní silnice apod.), popíše vývojové tendence ve vývoji a šíření spojových soustav přenášejících signál (telefon, fax, internet) rozlišuje mezi výrobními a nevýrobními sluţbami, sluţbami zajišťovanými státem a soukromým sektorem, specifikuje postavení obsluţné sféry v zemích podle jejich společenské a hospodářské vyspělosti hodnotí a srovnává význam cestovního ruchu, rozlišuje základní typy cestovního ruchu, uvádí, na které skupiny obyvatel (věkové, profesní) se orientují jednotlivé typy cestovního ruchu a rekreace, vymezí a lokalizuje v mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, uvádí jejich hlavní lokalizační faktory, prakticky se orientuje při činnostech



světová průmyslová výroba – těţba a dobývání nerostů, zpracování surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

a pouţívání základních pojmů) Kreativita (práce s daty) Komunikace (prezentace získaných informací) Kooperace a kompetice (práce ve skupině) Mezilidské vztahy (sociální rozvoj) Činnosti se statistickými materiály: tabulky, grafy, příručky a tematické atlasové mapy, vyhledávání a analýza dat Celotřídní debaty nad tématy surovin, jejich využití a rezervami, doprava v místním regionu



úloha dopravy v hospodářství, pozemní doprava – ţelezniční, silniční a potrubní, vodní a letecká doprava, spoje



sluţby obyvatelstvu



cestovní ruch a rekreace


132








 



s katalogy cestovních kanceláří a s jízdními řády vymezí a lokalizuje v mapách oblasti s převládajícím vývozem a dovozem surovin, plodin a průmyslových výrobků jmenuje nejvýznamnější světové organizace a integrace (včetně některých členů, zaměření, cílů) pojmenuje základní rozdíly mezi nezávislým (suverénním) státem, autonomním a závislým územím, dokumentuje vývoj a rozpad koloniálních říší, určí příčiny kolonizace cizích zemí, popíše její charakter, problémy, které přinášela a jak ovlivnila ţivot v koloniích a v mateřských zemích vzájemně srovnává státy podle fyzickogeografických kritérií (rozloha, poloha, členitost pobřeţí) a podle společenských a hospodářských kritérií (počet a původ obyvatel, hustota zalidnění, správní členění, státní zřízení) rozlišuje různé aspekty polohy státu, objasní pojem státní hranice a rozlišuje její pevninský, mořský a vzdušný prostor, uvádí rozdíly mezi jednotlivými formami státního zřízení, uvádí příklady přeţívajících totalitních reţimů ve světě, základní znaky a rozdíly mezi totalitním a demokratickým systémem, rozlišuje mezi unitárním a federativním státem a uvádí příklady členění státu na menší územně správní celky, pojmenuje kritéria pro posouzení vyspělosti států světa a rozděluje na jejich základě státy světa, rozděluje je i podle formy hospodaření pojmenuje a vyhledá v mapách lokality tradičních a aktuálních ozbrojených konfliktů ve světa, objasní obecné i konkrétní příčiny některých ozbrojených konfliktů zdůvodní vznik velkého mnoţství nových nezávislých států po roce 1990, objasní pojem referendum a jeho funkci v demokratických státech a při vzniku nových států, a to včetně i uvedení příkladů objasní pojmy: kulturní krajina, kulturní krajinné sloţky a prvky, pojmenuje a porovná přírodní a kulturní sloţky krajiny v okolí školy, posoudí globální vztahy mezi společenským

 

mezinárodní obchod, nadnárodní společnosti, mezinárodní integrace a organizace, globální trh hlavní hospodářské oblasti světa

Politická mapa současného světa  státy na Zemi



dělení států podle ukazatelů (poloha, rozloha, lidnatost, průběh a tvar státních hranic, státní zřízení, způsob vlády, správní členění, stupeň rozvoje států světa)

VMEGS Objevujeme Evropu a svět (orientace na politické mapě světa, klíčové mezníky světové historie jako východiska pro vyspělost jednotlivých oblastí světa, příčiny a důsledky politických, náboţenských, hospodářských a kulturních rozporů) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a Fungování a vliv médií ve společnosti (sběr informací) EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (změny v krajině)



ohniska neklidu v současném světě



nové státy na mapě světa

Životní prostředí  krajinná sféra, přírodní (fyzickogeografická) sféra, příroda, socioekonomická sféra, krajinné sloţky, prvky, struktura, okolí, funkce a role, vzhled krajiny

VDO Občan, občanská společnost a stát, Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování, Formy participace občanů v politickém ţivotě (státní zřízení a formy vlády ve světě) Třídní diskuse o ukazatelích v hodnocení vyspělosti států světa, analýza s využitím informačních zdrojů; diskuse na téma ohniska neklidu ve světě (příčiny, osobní postoje apod.) EV Základní podmínky ţivota, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, Vztah člověka k prostředí (vliv člověka na přírodní 5. Učební osnovy 5.12 Zeměpis

133














a přírodním prostředím, posoudí na konkrétních příkladech, jak přírodní prostředí a zásahy do něj ovlivňují způsob ţivota lidí na Zemi pouţívá s porozuměním pojem krajinná sféra ve vztahu k celému povrchu Země, ve vztahu k přírodě a ve vztahu ke společenské a hospodářské sféře, rozlišuje krajiny jako různě velké části Země s určitými znaky rozlišuje vzhled, znaky, sloţky a prvky přírodních a kulturních krajin, uvádí a rozlišuje je na konkrétních příkladech (přírodní krajinné sloţky a prvky, kulturní krajinné sloţky a prvky, ekosystémy a biomy), uvádí a popisuje na příkladech v místní krajině vztahy mezi jednotlivými sloţkami přírodní krajiny, posoudí vliv lidí na rozšíření flóry a fauny na Zemi s příklady, zhodnotí nevýhody a výhody ţivota lidí v konkrétních přírodních podmínkách, posuzuje vzhled a funkci krajin jako výsledek sloţitého působení přírodních procesů a lidí objasní komplexnost a globálnost působení lidí na krajinu a ţivotní prostředí, lokalizuje na příkladech poškozování sloţek krajiny v různém měřítku i poškozování ţivotního prostředí podle jednotlivých aktivit v hospodářských sektorech a odvětvích zhodnotí přírodní zdroje z hlediska jejich vyčerpanosti a obnovitelnosti, objasní nerovnoměrné rozmístění a vyuţívání přírodních zdrojů a energií ve světě a posoudí nebezpečí nedostatku přírodní zdrojů s ohledem na další vývoj a rozvoj potřeb lidské společnosti, zhodnotí na příkladech vlivy kvality přírodního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva, na tvorbu ţivotního stylu i na celospolečenské klima vyhodnotí společenské a rozdílné aspekty v ţivotním prostředí měst a venkova, posoudí příčiny a následky globálního poškozování ţivotního prostředí, osvětlí faktory udrţitelného ţivota, resp. rozvoje lidské společnosti a hlavní zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí platné pro kaţdého člověka, posoudí výchovné, hospodářské, právní a technologické prostředky a nástroje ochrany ţivotního prostředí objasní na konkrétních příkladech funkce a role chráněných území přírody a lokalizuje je na mapách

krajinu a ţivotní prostředí, udrţitelný rozvoj) 



krajina jako určitá část krajinné sféry, místní krajina, přírodní a kulturní krajinné sloţky a prvky, přírodní a společenské ţivotní prostředí, krajinotvorní činitelé a procesy





VMEGS Objevujeme Evropu a svět (evropské krajiny)

revoluční a evoluční změny krajiny, typy krajin: přírodní krajiny a kulturní krajiny

Interakce příroda a společnost  společenské prostředí a jeho vztah k přírodnímu prostředí, jeho sloţky a aspekty: lidé, lidská kultura, jazyk, tradice, hodnotové orientace, morální, náboţenské, právní a politické normy lidské společnosti 

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

vyuţívání přírodních zdrojů a energií, globální civilizační, environmentální a ekologické problémy lidstva udrţitelnost ţivota – celosvětový mezinárodní environmentální program a politika

ochrana ţivotního prostředí – ochrana přírody, chráněná území přírody, nástroje ochrany přírody a ţivotního prostředí, instituce a organizace ochrany přírody a ţivotního prostředí

EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (udrţitelný ţivot společnosti) Vztah člověka k prostředí (ţivotní styl, prostředí a zdraví, moţnosti a způsoby ochrany zdraví, ochrana přírody) MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (oblasti ţivotního prostředí) VMEGS Objevujeme Evropu a svět (globální problémy lidstva)


134


5.13 Hudební výchova 5.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima 1

sekunda 1

tercie 1

kvarta 1

Hudební výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Hudební výchova, který je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Výuka probíhá ve speciální učebně, vybavené hudebními nástroji, pomůckami a notovým materiálem. Tato hudebna sousedí se školní aulou, kde se ţáci věnují hudebně pohybovým činnostem. Součástí výuky jsou také návštěvy výchovných koncertů a exkurze s hudební tématikou. Ţáci se podílí na přípravě hudebních vystoupení. Obojí napomáhá realizaci některých očekávaných výstupů. Vzdělávací obsah předmětu lze rozdělit do čtyř činností – vokální, instrumentální, hudebně pohybové a poslechové. Tyto činnosti neprobíhají odděleně, ale cílem hudební výchovy je, aby se co nejvíce propojovaly, doplňovaly a ovlivňovaly. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vybírá pro ţáky různé druhy hudebního materiálu a poslechových skladeb, vede ţáky k porozumění různým hudebním ţánrům, vede je k tvořivému vyuţití těchto informačních, komunikačních i proţitkových prostředků.



Učitel vhodným výběrem skladeb určených k vokální, instrumentální, pohybové i poslechové činnosti rozvíjí u ţáků smysl pro kulturu a tvořivost.



Učitel vede ţáky při hudebních činnostech k uplatňování fantazie, kreativity a k citlivému provedení hudebních skladeb.


Učitel vede ţáky při hudební produkci ke spolupráci ve skupině, k vytváření pravidel pro práci v týmu, k přijetí role ve skupině.



Učitel učí ţáky chápat potřebu spolupracovat s druhými jako základní podmínku dobrého výsledku práce.


Učitel vhodným výběrem hudebního materiálu učí ţáky respektovat naše tradice a vnímat hudbu jako součást národního kulturního dědictví. 5. Učební osnovy 5.13 Hudební výchova

135


5.13.2 Vzdělávací obsah vyučovací předmětu Název předmětu: Hudební výchova DÍLČÍ VÝSTUPY

Ročník: prima UČIVO


Žák: 

podle individuálních schopností zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně jednohlas a vícehlas



orientuje se v jednoduchém záznamu vokální skladby

 

vyhledává jednoduché rytmy v písni uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu

 

pozná a pojmenuje jednotlivé nástroje z Orffova instrumentáře ovládá hru na základní rytmické i melodické nástroje z Orffova instrumentáře rytmicky doprovází jednoduchou píseň na nástroje Orffova nebo na keyboard





vnímá uţité výrazové prostředky hudby



vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění



slovně charakterizuje hudební dílo

Vokální činnosti  zpěv lidových i umělých písní jednohlasně, lidového dvojhlasu a kánonu  rozšiřování hlasového rozsahu  zpěv durové stupnice  práce s notovým zápisem (noty v houslovém klíči, rytmus, rytmické hádanky, takt)  rytmus v písni  hlasová hygiena – rozezpívání, nasazení a tvorba tónu, hlavový tón, brániční dýchání Instrumentální činnosti  nástroje Orffova instrumentáře  hra na základní rytmické i melodické nástroje z Orffova instrumentáře

Poslechové činnosti  opera ( A. Dvořák – Rusalka, L. Janáček – Liška Bystrouška)  A. Vivaldi – Čtvero ročních dob  písně Osvobozeného divadla, Ezop a brabenec – J. Jeţek, V + W

Čj – dialekty a jejich uţití v lidové slovesnosti

OSV Kreativita (tvorba improvizovaných doprovodů na orffovské nástroje)

Čj – pohádky H. Ch. Andersena EV Vztah člověka k prostředí (postavení člověka v přírodě, vnímání přírody a její otisk v hudbě) Čj – bajka MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (výchova ke kritickému vnímání hudby předkládané v masových médiích 5. Učební osnovy 5.13 Hudební výchova

136

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia – schopnost rozpoznat kýč a kvalitní hudbu napříč všemi hudebními ţánry)     

vyjadřuje rytmus taktováním ovládá rytmus v 2/4 a 3/4 taktu zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvku ke zpívané i poslouchané hudbě vyjadřuje pohybem rytmus skladby vyjadřuje obsah skladby pohybem a výtvarnými prvky

Hudebně pohybové činnosti  taktováním  rytmizovaná říkadla spojená s pohybem  píseň Holduj tanci pohybu  pochod, polkový krok  N. Rimskij-Korsakov – Obrázky z výstavy

Ročník: sekunda  

podle individuálních schopností zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně jednohlas a vícehlas orientuje se ve sloţitějším záznamu vokální skladby



uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu



vytváří jednoduché instrumentální doprovody na rytmické hudební nástroje podle svých individuálních schopností provede instrumentální doprovod pro hudebně dramatické projevy



   

orientuje se v proudu znějící hudby vyhledává souvislosti s jinými druhy umění vnímá uţité hudebně výrazové prostředky rozpozná pravidelnost a nepravidelnost hudební formy

Vokální činnosti  zpěv lidových i umělých písní jednohlasně i vícehlasně, rozšiřování hlasového rozsahu  práce s notovým zápisem (repetice, da capo al fine, prima volta, sekunda volta, předznamenání)  hlasová hygiena – rozezpívání, správná výslovnost, brániční a kombinované dýchání  lidský hlas – rozsah, dělení hlasů

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (seznámení s lidovou i umělou hudbou různých evropských i světových zemí)

Instrumentální činnosti  hra na Orffovské nástroje 

dramatizace vánočních písní

Poslechové činnosti  opera Prodaná nevěsta B. Smetany  Fr. Škroup – Fidlovačka, Kde domov můj – česká státní hymna  dramatická hudební forma – opera (herectví, reţie, výtvarné umění),opereta, muzikál  sonáta, symfonie

Čj – lidová slovesnost Ov – lidové tradice

D – národní obrození VDO Občan, občanská společnost a stát (občan jako odpovědný člen společnosti, úcta k národním symbolům a národní historii – hymna ČR) Vv – scénografie, výtvarník kostýmů, architekt scény Čj – libreto jako dramatický text určený pro zhudebnění 5. Učební osnovy 5.13 Hudební výchova

137

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (výchova ke kritickému vnímání hudby předkládané v masových médiích – schopnost rozpoznat kýč a kvalitní hudbu napříč všemi hudebními ţánry)    

rozpozná některé druhy lidových tanců zvolí vhodné pohybové prvky k poslouchané hudbě reaguje pohybem na změnu v proudu znějící hudby na základě individuálních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu

Hudebně pohybové činnosti  polka, valčík, mazurka  

pohyb na znějící hudbu (tempové, dynamické rozdíly) tvorba jednoduché choreografie

Ročník: tercie 

podle individuálních schopností a dovedností realizuje písně a skladby různých stylů a ţánrů



realizuje přesně podle svých schopností rytmus

 

orientuje se v záznamu vokální skladby uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu

  

reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností různé motivy, témata nebo části skladeb rozpozná hudební nástroje symfonického orchestru provádí jednoduché improvizace na rytmické i melodické nástroje

Vokální činnosti  zpěv lidových i umělých písní, skupinový a sborový zpěv  zpěv durové a mollové (harmonické vzestupné) stupnice  kramářská píseň  deklamace, rytmizace textu („rapování“), odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby  práce s notovým zápisem (intervaly)  hlasová hygiena – posilování správných pěveckých návyků s ohledem na probíhající mutaci a hlasovou nedostatečnost  zpěv cikánské stupnice  zpěv folkových písní

MuV – Kulturní diference (seznámení s písněmi i instrumentální hudbou různých etnických skupin ve světě a národnostních menšin u nás)

MeV Vnímání autora mediálních sdělení (autor písně jako nositel politického názoru)

Instrumentální činnosti  hra doprovodů s vyuţitím nástrojů Orffova instrumentáře, keyboardů, případně zobcové flétny a kytary 

rozdělí nástroje do skupin, objasní principy hry na jednotlivé nástrojové skupiny

5. Učební osnovy 5.13 Hudební výchova

138


zařadí na základě individuálních schopností slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami na základě poslechu určí některé hudební formy vyhledává souvislosti mezi hudbou a jiným druhem umění



přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku



vnímá uţité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky skladby na základě svých individuálních schopností spojuje vokální a instrumentální činnosti (nebo poslech) s pohybem



Poslechové činnosti  počátky vícehlasu, renesance, baroko klasicismus, romantismus, impresionismus   

fuga, instrumentální koncert programní hudba, symfonická báseň B. Smetana – Má vlast výtvarná realizace kramářské písně

MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (výchova ke kritickému vnímání hudby předkládané v masových médiích – schopnost rozpoznat kýč a kvalitní hudbu napříč všemi hudebními ţánry) EV Ekosystémy (hudební vyjádření krásy přírody) Čj – pověsti D – husitství Ov – pocit vlastenectví

Hudebně pohybové činnosti  pantomima, balet 

country tance

VMEGS Evropa a svět nás zajímá (seznámení se zvyky různých národů)

Ročník: kvarta



podle individuálních schopností zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně jednohlas a vícehlas orientuje se v záznamu vokální skladby

Vokální činnosti  zpěv lidových i umělých písní jednohlasně, lidového dvojhlasu a kánonu  práce s notovým zápisem (akordické značky)



uplatňuje zásady hlasové hygieny v běţném ţivotě





    

pozná hudební nástroje symfonického orchestru, nástroje lidové i elektronické rozdělí nástroje do skupin uvede příklady jednoduchých akordických značek na základě individuálních schopností vyuţívá jednoduché, případně sloţitější hudební nástroje (např. elektronické) při individuálních či společných aktivitách přiměřeně svým hudebním schopnostem

hlasová hygiena – kultivace pěveckého i mluvního projevu s ohledem na probíhající mutaci, transpozice melodie zpěv protestsongu

MeV Vnímání autora mediálních sdělení (autor písně jako nositel politického názoru)

Instrumentální činnosti  nástrojové skupiny 

akordické značky


139


vyuţívá jednoduché, případně sloţitější hudební nástroje (např. elektronické) při individuálních či společných aktivitách přiměřeně svým hudebním schopnostem



odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost určité hudby v konkrétních situacích

 

Poslechové činnosti  L. van Beethoven – 9. symfonie s Ódou na radost  hudební balada  filmová hudba  melodram  artificiální a nonartificiální hudba (hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, vlastními zkušenostmi (inspirace, módnost a modernost, hudební kýč)

VMEGS Jsme Evropané (hymna EU) ČJ – srovnání s baladou literární Čj – klasický literární text součástí hudební skladby MeV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (výchova ke kritickému vnímání hudby předkládané v masových médiích – schopnost rozpoznat kýč a kvalitní hudbu napříč všemi hudebními ţánry)

Hudebně pohybové činnosti rozpozná některé z dobových tanců, rozliší tance lidové, standardní, latinskoamerické a tance současné na základě svých individuálních schopností spojuje vokální a instrumentální činnosti (nebo poslech) s pohybovým vyjádřením



rock and roll, disco


140


5.14 Výtvarná výchova 5.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima 2

sekunda 2

tercie 1

kvarta 1

Výtvarná výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova, který je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Výuka probíhá převáţně v učebně výtvarné výchovy, pokud počasí dovolí v terénu: ve školní předzahrádce, ulicích a parcích města. Součástí výuky je návštěva galerií a výstav. Cílem předmětu je, aby ţák dovedl vybírat výtvarné prostředky pro své vlastní osobité vyjádření a uměl ho obhájit, aby na základě osobních proţitků interpretoval umělecká díla a měl potřebu se s nimi setkávat, aby získal potřebu vytvářet kolem sebe estetické prostředí a aby pochopil přírodu jako nekonečný zdroj výtvarné inspirace a dárkyni ţivota na Zemi. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vede ţáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby a poznání vlastního pokroku.



Učitel umoţňuje ţákům realizovat vlastní nápady, experimentovat.


Učitel vede ţáky k vybírání vhodných výtvarných vyjadřovacích prostředků.



Učitel umoţňuje ţákům nacházet shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky mezi jednotlivými druhy umění.


Učitel vybízí ţáky k diskusi o dojmech z uměleckých děl a vlastních prací.



Učitel umoţňuje ţákům projevovat své pocity a nálady.



Učitel vede ţáky k naslouchání při promluvách druhých lidí.



Učitel ukazuje ţákům moţnost přistupovat k výtvarnému umění jako ke způsobu dorozumívání.


Učitel poskytuje prostor pro osobité výtvarné vyjádření.



Učitel podporuje sebedůvěru a sebeúctu. 5. Učební osnovy 5.14 Výtvarná výchova

141



Učitel seznamuje ţáky s významnými díly a jejich autory, s lidovými tradicemi.



Učitel podporuje individuální zájmy ţáka.



Učitel vytváří u ţáků estetické potřeby.


Učitel vede ţáky k osvojování různých výtvarných technik.



Učitel vytváří u ţáků potřebu chránit kulturní hodnoty.



Učitel seznamuje ţáky s různými profesemi.



Učitel umoţňuje ţákům prezentaci vlastních prací.



Učitel vybízí ţáky k vytváření estetického prostředí.

5. Učební osnovy 5.14 Výtvarná výchova

142


5.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Výtvarná výchova

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO

Žák:  vyţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností





pouţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání zkušeností získaných ostatními smysly uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání podnětů z představ a fantazie



vybírá prostředky pro vlastní osobité vyjádření



výtvarná podoba proţitku

 

uplatňování subjektivity ověřování komunikačních účinků, osobní postoj





reflexe a vztahy zrakového vnímání kresba a malba pozorovaných přírodních objektů (rostliny, ţivočichové, plody…) kresba a malba architektury reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY EV Ekosystémy (práce v plenéru) Základní podmínky ţivota (přírodní ţivly) MeV Tvorba mediálního sdělení (plakát) Výtvarné zpracování např. hudebních motivů



popíše umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti

  

vybraní výtvarníci Litomyšlska vybraní ilustrátoři, znaky ilustrace návštěva galerie, výstavy



výtvarně se vyjadřuje k lidovým tradicím, zvykům a svátkům

  

Vánoce, Velikonoce prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary dekorativní tvorba

Setkání s literárním nebo filmovým dílem – např. pohádková bytost OSV Psychohygiena (dobrý vztah k sobě samému) Kreativita Poznávání lidí (odlišnosti) Rozvoj schopností poznávání (smyslové vnímání) MuV Kulturní diference (návštěvy výstav, čeští výtvarní umělci)


143


Ročník: sekunda 

vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření. uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků

 

uspořádání prvků do celků v ploše znázornění lineární a barevné

uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností vyuţívá zkušeností získaných ostatními smysly pouţívá vizuální obrazné vyjádření k zaznamenání podnětů z představ a fantazie

   

kresba hlavy, detailů kresba předmětů, přístrojů a mechanismů smyslové vnímání uplatňování subjektivity



rozvíjí estetické cítění



Vánoce, Velikonoce – tematické práce



vyuţívá dekorativních postupů



uspořádání prvků do celků v ploše



navštíví galerii, výstavu výtvarných prací





seznámí se s historickou architekturou Litomyšle



základní obrazotvorné prvky, kompoziční postupy, různé způsoby uměleckého vyjadřování historické umělecké slohy



vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření uvědomuje si moţnost kompozičních přístupů a postupů, tvarů a linií



uţívá dekorativních postupů

 



  

EV Ekosystémy (práce v plenéru – např. dramatické přírodní procesy) Základní podmínky ţivota (např. přírodní ţivly) jednoduchá technická grafika např. pocity, nálady, reliéfní zpracování hmatového záţitku OSV Poznávání lidí (odlišnosti) Kreativita Rozvoj schopností poznávání (smyslové vnímání) Sebepoznání a sebepojetí (moje tělo) Psychohygiena (dobrý vztah k sobě samému)

MeV Tvorba mediálního sdělení (plakát) MuV Kulturní diference (návštěvy výstav, čeští výtvarní umělci)

Ročník: tercie  



typy vizuálně obrazných vyjádření, tvarová nadsázka a stylizace, barevná nadsázka kompozice, řazení, zmenšování, zvětšování, vrstvení tvarů a linií, horizontála, vertikála, kolmost, střed, symetrie, asymetrie, dominanta uţitá grafika styly a druhy písma

MeV Stavba mediálních sdělení (výtvarná stránka mediálního sdělení)


144


uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie



krajinomalba

  

ţák pojmenovává základní stavební prvky architektury seznámí se s moderní architekturou Litomyšle vyuţívá perspektivu ve svém vlastním výtvarném vyjádření

  

architektonické názvosloví moderní architektura perspektiva

 

seznámí se se základními principy bytové architektury vyuţívá teorie barev pro praktický ţivot



psychologické působení barev, barevný kruh, teplé a studené barvy, odstín, sytost, harmonie, kontrast



porovnává na konkrétních případech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření, vysvětluje své postupy k nim osvojí si schopnost obhájit výtvarnou odpověď, tolerovat rozdílné způsoby výtvarného vyjádření

  

základní obrazotvorné prvky, kompoziční postupy, způsoby uměleckého vyjadřování: abstraktní, popisné, alegorické, symbolické komunikační účinky výtvarných děl

seznamuje se s hlavními současnými trendy výtvarného umění a metodami digitálních médií vyuţívá dostupná média a technické prostředky, volí výtvarné techniky podle způsobu a cíle práce

 

moderní umělecké směry 20. století počítačová grafika, fotografie, video, animace



orientuje se v grafických technikách



grafické techniky



ověřuje si komunikační účinky výtvarných děl, nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci



různé způsoby uměleckého vyjadřování

EV Ekosystémy – (práce v plenéru) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (prostorové práce z odpadových materiálů, stopy civilizace) MuV Kulturní diference (návštěvy výstav, čeští výtvarní umělci) práce v plenéru OSV Rozvoj schopností poznávání (smyslové vnímání) Poznávání lidí (odlišnosti) Psychohygiena (dobrý vztah k sobě samému) Kreativita


 

prohlídka galerie, návštěva výstavy OSV Rozvoj schopností poznávání (smyslové vnímání) Psychohygiena (dobrý vztah k sobě samému) MeV Stavba mediálních sdělení (výtvarná stránka)

výstava vlastních prací MuV Kulturní diference (návštěvy výstav, čeští výtvarní umělci)


145


uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie



malba, kresba, prostorové práce

OSV Poznávání lidí (odlišnosti) Kreativita EV Ekosystémy (práce v plenéru) Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí (stopy civilizace v krajině)


146


5.15 Tělesná výchova 5.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima 2

sekunda 2

tercie 2

kvarta 2

Tělesná výchova jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova a částečně i obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, oba obory jsou součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví RVP ZV. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální výchova. Na povinnou tělesnou výchovu navazuje moţnost návštěvy sportovních krouţků realizovaných pedagogy školy. Formou výuky je vyučovací hodina nebo dvouhodina, třída se při ní dělí na skupiny (obvykle chlapci a dívky zvlášť). Ţákům je také nabízena moţnost účasti na lyţařském výcviku a na různých sportovních soutěţích v rámci školy i celého regionu. Výuka probíhá na venkovních sportovištích (školní a městská hřiště, atletický a zimní stadion, koupaliště), či v krytých objektech přizpůsobených pro výuku tělesné výchovy (tělocvičny, prostory pro spinning, squash, bowling aj.). Prostředí výuky je podmíněno nejen jejím obsahem, ale i počasím. Cílem předmětu je vychovávat a vychovat člověka fyzicky i psychicky zdatného, s přiměřenou úrovní (s ohledem na individuální moţnosti) pohybových a sportovních schopností a dovedností, pečujícího a udrţujícího si své zdraví (ne ve smyslu absence nemoci), vědomého si nutnosti udrţování kondice v průběhu celého ţivota a respektujícího pravidla „fair play“. Tělesná výchova studuje a aplikuje vztahy mezi člověkem a prostředím. Ţáky uvádí do situací, které úzce souvisí nejen s poznáním svého já (po stránce fyzické i duševní), ale i s poznáním přírodních, hospodářských a sociálních podmínek. Rozvíjí u ţáků jejich pohybové a sportovní schopnosti a dovednosti, seznamuje je s pravidly a normami chování nejen v herních situacích, ale i v běţném ţivotě ve společnosti. Seznamuje je také se strategiemi a postupy, jak si uchovávat svoje zdraví, kondici a poukazuje na postupy navození duševní i fyzické pohody a uvolnění – relaxace. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vede ţáky k pouţívání vhodné literatury, internetu.



Učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci.



Učitel pracuje s chybou ţáka jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení. 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

147



Učitel umoţňuje ţákům, aby řešili problémy na úrovni svých znalostí a schopností.


Učitel vytváří příleţitosti pro vzájemnou komunikaci ţáků k danému úkolu.



Učitel zadává úkoly, při kterých ţáci spolupracují.



Učitel umoţňuje ţákům, aby si vzájemně sdělovali své pocity a názory.


Učitel umoţňuje diferencované výkony podle individuálních schopností ţáků.



Učitel sleduje úspěšnost jednotlivých ţáků a oceňuje jejich pokrok.


Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidské činnosti, nutnost ochrany přírodního a ţivotního prostředí.


Učitel vyţaduje dodrţování pravidel.



Učitel umoţňuje ţákům prezentovat výsledky jejich práce.



Učitel vede ţáky ke správným způsobům uţití materiálů, nástrojů, techniky, vybavení.



Učitel zadává problémové úlohy či úlohy rozvíjející tvořivost.

5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

148


5.15.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Tělesná výchova

Ročník: prima

DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO

Žák: Činnosti ovlivňující zdraví  aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem



rekreační a výkonnostní sport, rozcvičení



zvládne přizpůsobit rozcvičení hlavní části vyučovací jednotky, případně provést rozcvičení samostatně, je schopen provést samostatně uvolnění zatěţovaných svalů v závěru hodiny je schopen vést a zorganizovat rozcvičení, vybrat vhodné cviky a popsat je vlastními slovy usiluje o zlepšení všech svých pohybových schopností a celkové zvýšení tělesné zdatnosti



protahování, strečink, švihová cvičení, průpravná cvičení



posilovací cvičení, kompenzační cvičení, relaxační cvičení, správné dýchání, prevence a korekce oslabení, motorické testy

samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky k regeneraci organismu, překonání únavy, předcházení stresu odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím na základě údajů o stavu znečištění ovzduší vybere vhodné prostředí ke cvičení, vhodnou tělesnou aktivitu i míru zatíţení



kompenzační cvičení, relaxační cvičení, dechová cvičení



dodrţuje pravidla bezpečného chování v hodinách tělesné výchovy, předvídá moţná nebezpečí úrazu dokáţe provést základní údrţbu sportovišť, pouţívá vhodnou výstroj i výzbroj a pečuje o ni zvládá bezpečně dopomoc a záchranu při osvojovaných cvicích, zvláště ve sportovní gymnastice navrhne a v případě nutnosti pouţije způsoby záchrany ţivota, přivolá pomoc na základě nastalé situace





problematika zneuţití drog ve sportu a zdravotní rizika s tím související, správná výţiva reakce těla při zhoršení rozptylových podmínek, úprava tělesné aktivity v těchto podmínkách, správné dýchání a oblečení pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny ve škole i mimo ni zásady pouţívání sportovních potřeb a nářadí, základy jejich údrţby záchrana a dopomoc



zásady první pomoci, ošetření jednoduchých zranění

        






OSV Sebepoznání a sebepojetí, Seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastních tělovýchovných aktivit) Výchova ke zdraví

OSV Sebepoznání a sebepojetí (sebeovládání) Psychohygiena (relaxace) Výchova ke zdraví

EV Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví) Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví


149

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a předvede je  popíše základní postupy rozvoje pohybových dovedností a pouţívá je, usiluje o sebezdokonalení

Pohybové hry  soutěţivé, štafetové, běţecké, honičky, s vyuţitím netradičního náčiní, překáţkové dráhy Kondiční a estetické formy cvičení  cvičení se švihadlem, základy rytmické gymnastiky Atletika  běţecká cvičení, běţecká abeceda, sprint (60m), nízký start, starty z různých poloh, vytrvalostní běh (800m), fartlek, štafety, odrazová cvičení, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem Gymnastika  akrobacie – kotoul vpřed a vzad, váha předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí  přeskok – roznoţka přes kozu  trampolínka – základní skoky  hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok  šplh na tyči  kladina – chůze, obraty  kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání, seskok Úpoly  přetahy, přetlaky, úpolové odpory, úpolové hry Sportovní hry  vybíjená, florbal, fotbal, přehazovaná – základní pravidla, průpravné hry, herní činnosti jednotlivce, základy herních kombinací Doplňkové sportovní hry  softbal, frisbee, ringo

Učivo je zařazováno průběţně v závislosti na schopnostech, dovednostech a kondici skupiny. Hloubka a náplň učiva se liší podle toho, zda jde o chlapeckou nebo dívčí skupinu.

OSV Rozvoj schopností poznávání (rozvoj pohybových schopností a dovedností, řešení herních problémů) Sebepoznání a sebepojetí (ovládání vlastního jednání) Kooperace a kompetice, Komunikace, Mezilidské vztahy (vztahy mezi spoluhráči a protihráči) Poznávání lidí (poznávání spoluhráče a protihráče ve sportovních hrách) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play chování) MuV Lidské vztahy (rozvoj spolupráce ve sportovních hrách) 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

150




posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, rozpozná chyby, nedostatky a určí příčiny

Činnosti podporující pohybové učení  zná a uţívá základní gymnastické názvosloví a termíny uţívané ve sportovních hrách a ostatních sportovních odvětvích, správně pojmenuje prováděné činnosti  ovládá základní pravidla všech osvojovaných sportovních odvětví 

Bruslení  jízda vpřed, jízda vzad, zastavení Plavání  adaptace na vodní prostředí, dýchání do vody, splývání, hry ve vodě, technika jednoho plaveckého způsobu  sebehodnocení v dané pohybové činnosti z výše jmenovaných, označí zjevné nedostatky a jejich příčiny, s pomocí spoluţáků nebo učitele pracují na jejich odstranění   



zvolí taktiku hry nebo jiné sportovní činnosti daným okolnostem a dodrţuje ji, dokáţe ji operativně měnit dokáţe vést a zorganizovat hodinu, menší závod, turnaj, soutěţ



vystupuje v roli soupeře, rozhodčího, zapisovatele, diváka





sleduje určené prvky pohybové činnosti, změří a zapíše potřebné výkony a výsledky, vyhodnotí je zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách, dokáţe je sám prezentovat chová se podle myšlenky fair-play ve všech pohybových činnostech, neraduje se z prohry druhých, respektuje spoluhráče i protihráče, opačné pohlaví i slabší jedince, pracuje pro kolektiv



 



 

komunikace v tělesné výchově, názvosloví, gesta, signály, pojmenování činností ve všech osvojovaných sportovních odvětvích pravidla sportovních her, gymnastiky, atletiky, ostatních sportovních odvětví pravidla všech pohybových činností, týmová hra dle těchto pravidel, role v druţstvu pravidla sportovních odvětví, rozcvičení, průpravná cvičení, práce s tabulkami, aktivní organizace prostoru a pohybových činností myšlenka fair-play, pravidla sportovních odvětví, práce s tabulkami, měření, slušné chování měření délky, rychlosti, výšky, práce se stopkami, pásmem, statistické zpracování dat práce s tabulkou, výsledkovou listinou, doplňování a zjišťování potřebných dat, prezentace výsledků historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka, jednota ducha a těla

Probíhá v nekrytém bazénu podle počasí

VDO Občanská společnost a škola (respektování pravidel při sportovních činnostech) Výchova ke zdraví

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play)

OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play) MuV Kulturní diference (jednota tělesné a duševní stránky) Lidské vztahy (fair-play chování) VMEGS Jsme Evropané (vzájemné přátelství a porozumění národů prostřednictvím sportu, antická jednota ducha a těla) 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

151


při sportovních činnostech v přírodě se chová šetrně, snaţí se nepoškozovat ţivotní prostředí



zásady jednání a chování v různých prostředích při rozličných sportovních činnostech

EV Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví) Ekosystémy (sportovní činnosti v přírodě, poznání různých ekosystémů) Výchova ke zdraví

Ročník: sekunda Činnosti ovlivňující zdraví  aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem



















dodrţuje pravidla bezpečného chování v hodinách tělesné výchovy, předvídá moţná nebezpečí úrazu



problematika zneuţití drog ve sportu a zdravotní rizika s tím související, správná výţiva reakce těla při zhoršení rozptylových podmínek, úprava tělesné aktivity v těchto podmínkách, správné dýchání a oblečení pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny ve škole i mimo ni



dokáţe provést základní údrţbu sportovišť, pouţívá vhodnou výstroj i výzbroj a pečuje o ni zvládá bezpečně dopomoc a záchranu při osvojovaných cvicích, zvláště ve sportovní gymnastice navrhne a v případě nutnosti pouţije způsoby záchrany ţivota, přivolá pomoc na základě nastalé situace



  

  

 





zásady pouţívání sportovních potřeb a nářadí, základy jejich údrţby záchrana a dopomoc







Výchova ke zdraví 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

152

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a předvede je  popíše základní postupy rozvoje pohybových dovedností a pouţívá je, usiluje o sebezdokonalení

Pohybové hry  soutěţivé, štafetové, běţecké, honičky, s vyuţitím netradičního náčiní, překáţkové dráhy Kondiční a estetické formy cvičení  cvičení se švihadlem, základy rytmické gymnastiky Atletika  běţecká cvičení, běţecká abeceda, sprint (60m), nízký start, starty z různých poloh, vytrvalostní běh (800m), fartlek, štafety, odrazová cvičení, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem Gymnastika  akrobacie – kotoul vpřed a vzad, váha předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí  přeskok – roznoţka přes kozu  rampolína – základní skoky  hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok  šplh na tyči  kladina – chůze, obraty  kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání, seskok Úpoly  přetahy, přetlaky, úpolové odpory, úpolové hry Sportovní hry  vybíjená, florbal, fotbal, přehazovaná – základní pravidla, průpravné hry, herní činnosti jednotlivce, základy herních kombinací Doplňkové sportovní hry  softbal, frisbee, ringo


OSV Rozvoj schopností poznávání (rozvoj pohybových schopností a dovedností, řešení herních problémů) Sebepoznání a sebepojetí (ovládání vlastního jednání) Kooperace a kompetice, Komunikace, Mezilidské vztahy (vztahy mezi spoluhráči a protihráči) Poznávání lidí (poznávání spoluhráče a protihráče ve sportovních hrách) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play chování) MuV Lidské vztahy (rozvoj spolupráce ve sportovních hrách) 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

153





Činnosti podporující pohybové učení  zná a uţívá základní gymnastické názvosloví a termíny uţívané ve sportovních hrách a ostatních sportovních odvětvích, správně pojmenuje prováděné činnosti  ovládá základní pravidla všech osvojovaných sportovních odvětví 

Bruslení  jízda vpřed, jízda vzad, zastavení Lyžování a snowboarding  základní postoj, obraty, pády, brţdění, smýkaný oblouk, řezaný oblouk, vyjíţďka na běţeckých lyţích Plavání  adaptace na vodní prostředí, dýchání do vody, splývání, hry ve vodě, technika jednoho plaveckého způsobu  sebehodnocení v dané pohybové činnosti z výše jmenovaných, označí zjevné nedostatky a jejich příčiny, s pomocí spoluţáků nebo učitele pracují na jejich odstranění

  














 



 

komunikace v tělesné výchově, názvosloví, gesta, signály, pojmenování činností ve všech osvojovaných sportovních odvětvích pravidla sportovních her, gymnastiky, atletiky, ostatních sportovních odvětví pravidla všech pohybových činností, týmová hra dle těchto pravidel, role v druţstvu pravidla sportovních odvětví, rozcvičení, průpravná cvičení, práce s tabulkami, aktivní organizace prostoru a pohybových činností myšlenka fair-play, pravidla sportovních odvětví, práce s tabulkami, měření, slušné chování měření délky, rychlosti, výšky, práce se stopkami, pásmem, statistické zpracování dat práce s tabulkou, výsledkovou listinou, doplňování a zjišťování potřebných dat, prezentace výsledků historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka, jednota ducha a těla

Probíhá formou výcvikového kurzu, nepovinný Probíhá v nekrytém bazénu podle počasí

VDO Občanská společnost a škola (respektování pravidel při sportovních činnostech) Výchova ke zdraví


OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play) MuV Kulturní diference (jednota tělesné a duševní stránky) Lidské vztahy (fair-play chování) 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

154








VMEGS Jsme Evropané (vzájemné přátelství a porozumění národů prostřednictvím sportu, antická jednota ducha a těla) EV Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví) Ekosystémy (sportovní činnosti v přírodě, poznání různých ekosystémů) Výchova ke zdraví

Ročník: tercie Činnosti ovlivňující zdraví  aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem













samostatně vyuţívá osvojené kompenzační a relaxační techniky k regeneraci organismu, překonání únavy, předcházení stresu






odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím na základě údajů o stavu znečištění ovzduší vybere vhodné prostředí ke cvičení, vhodnou tělesnou aktivitu i míru zatíţení



dodrţuje pravidla bezpečného chování v hodinách tělesné výchovy, předvídá moţná nebezpečí úrazu dokáţe provést základní údrţbu sportovišť, pouţívá vhodnou



problematika zneuţití drog ve sportu a zdravotní rizika s tím související, správná výţiva reakce těla při zhoršení rozptylových podmínek, úprava tělesné aktivity v těchto podmínkách, správné dýchání a oblečení pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny ve škole i mimo ni zásady pouţívání sportovních potřeb a nářadí, základy jejich

  

  









155


 

výstroj i výzbroj a pečuje o ni zvládá bezpečně dopomoc a záchranu při osvojovaných cvicích, zvláště ve sportovní gymnastice navrhne a v případě nutnosti pouţije způsoby záchrany ţivota, přivolá pomoc na základě nastalé situace

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a předvede je  popíše základní postupy rozvoje pohybových dovedností a pouţívá je, usiluje o sebezdokonalení



údrţby záchrana a dopomoc




Pohybové hry  soutěţivé, štafetové, běţecké, honičky, s vyuţitím netradičního náčiní, překáţkové dráhy Kondiční a estetické formy cvičení  cvičení se švihadlem a tyčí, základy rytmické gymnastiky, základy aerobiku Atletika  běţecká cvičení, běţecká abeceda, sprint (60m), nízký start, starty z různých poloh, vytrvalostní běh (1500m), fartlek, štafety, odrazová cvičení, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem Gymnastika  akrobacie – kotoul vpřed a vzad, modifikace kotoulu, váha předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí, přemet stranou, vazby  přeskok – roznoţka a skrčka přes kozu  rampolína – základní skoky, kotoul plavmo, nácvik salta  hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok, přešvih, podmet, zášvih v podkolení  šplh na tyči a laně  kladina – chůze, obraty, náskoky, seskoky, poskoky, rovnováţné stoje  kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání s obraty, komíhání, seskok Úpoly  přetahy, přetlaky, úpolové odpory, úpolové hry Sportovní hry  odbíjená, florbal, fotbal, košíková – herní činnosti jednotlivce, herních kombinace, herní systémy – obranné a útočné, hra s upravenými pravidly


OSV Rozvoj schopností poznávání (rozvoj pohybových schopností a dovedností, řešení herních problémů) 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

156

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Doplňkové sportovní hry  softbal, frisbee, ringo,




Činnosti podporující pohybové učení  zná a uţívá základní gymnastické názvosloví a termíny uţívané ve sportovních hrách a ostatních sportovních odvětvích, správně pojmenuje prováděné činnosti  ovládá základní pravidla všech osvojovaných sportovních odvětví  


Bruslení  jízda vpřed, jízda vzad, zastavení, překládání vpřed a vzad, změny směru jízdy Plavání  adaptace na vodní prostředí, dýchání do vody, splývání, hry ve vodě, technika dvou plaveckých způsobů, potápění, dopomoc a záchrana tonoucího, kondiční plavání  sebehodnocení v dané pohybové činnosti z výše jmenovaných, označí zjevné nedostatky a jejich příčiny, s pomocí spoluţáků nebo učitele pracují na jejich odstranění    

komunikace v tělesné výchově, názvosloví, gesta, signály, pojmenování činností ve všech osvojovaných sportovních odvětvích pravidla sportovních her, gymnastiky, atletiky, ostatních sportovních odvětví pravidla všech pohybových činností, týmová hra dle těchto pravidel, role v druţstvu pravidla sportovních odvětví, rozcvičení, průpravná cvičení, práce s tabulkami, aktivní organizace prostoru a pohybových činností, postupně přebírá některé organizační a hodnotící úkoly od učitele

Sebepoznání a sebepojetí (ovládání vlastního jednání) Kooperace a kompetice, Komunikace, Mezilidské vztahy (vztahy mezi spoluhráči a protihráči) Poznávání lidí (poznávání spoluhráče a protihráče ve sportovních hrách) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play chování) MuV Lidské vztahy (rozvoj spolupráce ve sportovních hrách)


VDO Občanská společnost a škola (respektování pravidel při sportovních činnostech)

Výchova ke zdraví


157













 

myšlenka fair-play, pravidla sportovních odvětví, práce s tabulkami, měření, slušné chování měření délky, rychlosti, výšky, práce se stopkami, pásmem, statistické zpracování dat práce s tabulkou, výsledkovou listinou, doplňování a zjišťování potřebných dat, prezentace výsledků historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka



OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play) MuV Kulturní diference (jednota tělesné a duševní stránky) Lidské vztahy (fair-play chování) VMEGS Jsme Evropané (vzájemné přátelství a porozumění národů prostřednictvím sportu, antická jednota ducha a těla) EV Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví) Ekosystémy (sportovní činnosti v přírodě, poznání různých ekosystémů) Výchova ke zdraví

Ročník: kvarta Činnosti ovlivňující zdraví  aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem   











OSV Sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace (organizace vlastních tělovýchovných aktivit) Výchova ke zdraví

OSV Sebepoznání a sebepojetí (sebeovládání) Psychohygiena (relaxace) Výchova ke zdraví 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

158








dodrţuje pravidla bezpečného chování v hodinách tělesné výchovy, předvídá moţná nebezpečí úrazu dokáţe provést základní údrţbu sportovišť, pouţívá vhodnou výstroj i výzbroj a pečuje o ni zvládá bezpečně dopomoc a záchranu při osvojovaných cvicích, zvláště ve sportovní gymnastice navrhne a v případě nutnosti pouţije způsoby záchrany ţivota, přivolá pomoc na základě nastalé situace





problematika zneuţití drog ve sportu a zdravotní rizika s tím související, správná výţiva reakce těla při zhoršení rozptylových podmínek, úprava tělesné aktivity v těchto podmínkách, správné dýchání a oblečení pravidla bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny ve škole i mimo ni zásady pouţívání sportovních potřeb a nářadí, základy jejich údrţby záchrana a dopomoc




Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a předvede je  popíše základní postupy rozvoje pohybových dovedností a pouţívá je, usiluje o sebezdokonalení





Pohybové hry  soutěţivé, štafetové, běţecké, honičky, s vyuţitím netradičního náčiní, překáţkové dráhy Kondiční a estetické formy cvičení  cvičení se švihadlem a tyčí, základy rytmické gymnastiky, základy aerobiku



Atletika  běţecká cvičení, běţecká abeceda, sprint (60m), nízký start, starty z různých poloh, vytrvalostní běh (1500m), fartlek, štafety, odrazová cvičení, skok daleký, skok vysoký, hod míčkem Gymnastika  akrobacie – kotoul vpřed a vzad, modifikace kotoulu, váha předklonmo, základní kroky, skoky a obraty, stoj na rukou s dopomocí, přemet stranou, vazby  přeskok – roznoţka a skrčka přes kozu  trampolínka – základní skoky, kotoul plavmo, nácvik salta  hrazda – náskok, sešin, výmyk, kotoul, seskok, přešvih, podmet, zášvih v podkolení  šplh na tyči a laně  kladina – chůze, obraty, náskoky, seskoky, poskoky, 5. Učební osnovy 5.15 Tělesná výchova

159

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia rovnováţné stoje kruhy – kotoul vpřed a vzad, houpání s obraty, komíhání, seskok Úpoly  přetahy, přetlaky, úpolové odpory, úpolové hry Sportovní hry  odbíjená, florbal, fotbal, košíková – herní činnosti jednotlivce, herních kombinace, herní systémy – obranné a útočné, hra s upravenými pravidly Doplňkové sportovní hry  softbal, frisbee, ringo, 




Bruslení  jízda vpřed, jízda vzad, zastavení, překládání vpřed a vzad, změny směru jízdy Plavání  adaptace na vodní prostředí, dýchání do vody, splývání, hry ve vodě, technika dvou plaveckých způsobů, potápění, dopomoc a záchrana tonoucího, kondiční plavání  sebehodnocení v dané pohybové činnosti z výše jmenovaných, označí zjevné nedostatky a jejich příčiny, s pomocí spoluţáků nebo učitele pracují na jejich odstranění

OSV Rozvoj schopností poznávání (rozvoj pohybových schopností a dovedností, řešení herních problémů) Sebepoznání a sebepojetí (ovládání vlastního jednání) Kooperace a kompetice, Komunikace, Mezilidské vztahy (vztahy mezi spoluhráči a protihráči) Poznávání lidí (poznávání spoluhráče a protihráče ve sportovních hrách) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti, Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play chování) MuV Lidské vztahy (rozvoj spolupráce ve sportovních hrách)



160

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl Školní vzdělávací program pro nižší stupeň gymnázia Činnosti podporující pohybové učení  zná a uţívá základní gymnastické názvosloví a termíny uţívané ve sportovních hrách a ostatních sportovních odvětvích, správně pojmenuje prováděné činnosti  ovládá základní pravidla všech osvojovaných sportovních odvětví 

  

















 





 

komunikace v tělesné výchově, názvosloví, gesta, signály, pojmenování činností ve všech osvojovaných sportovních odvětvích pravidla sportovních her, gymnastiky, atletiky, ostatních sportovních odvětví pravidla všech pohybových činností, týmová hra dle těchto pravidel, role v druţstvu pravidla sportovních odvětví, rozcvičení, průpravná cvičení, práce s tabulkami, aktivní organizace prostoru a pohybových činností, postupně přebírá některé organizační a hodnotící úkoly od učitele myšlenka fair-play, pravidla sportovních odvětví, práce s tabulkami, měření, slušné chování měření délky, rychlosti, výšky, práce se stopkami, pásmem, statistické zpracování dat práce s tabulkou, výsledkovou listinou, doplňování a zjišťování potřebných dat, prezentace výsledků historie a současnost sportu, olympijské hry a jejich myšlenka


VDO Občanská společnost a škola (respektování pravidel při sportovních činnostech)

Výchova ke zdraví


OSV Hodnoty, postoje, praktická etika (fair-play) MuV Kulturní diference (jednota tělesné a duševní stránky) Lidské vztahy (fair-play chování) VMEGS Jsme Evropané (vzájemné přátelství a porozumění národů prostřednictvím sportu, antická jednota ducha a těla) EV Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví) Ekosystémy (sportovní činnosti v přírodě, poznání různých ekosystémů) Výchova ke zdraví


161


5.16 Přírodovědné projekty 5.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima –

sekunda 1

tercie –

kvarta –

Přírodovědné projekty jako volitelný předmět navazuje na obsah vyučovacích předmětů Chemie a Biologie a geologie. V rámci předmětu jsou realizovány některé tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova. Výuka probíhá v odborných učebnách a v přírodě. Vyučovací hodiny jsou velmi úzce propojeny s volitelným předmětem Počítače a příroda. Toto propojení vytváří podmínky pro vědecké zkoumání problémů a jejich komplexní exaktní zpracování pomocí PC. Předmět vede ţáky k systematickému sledování přírodních jevů a zákonitostí, jejich vysvětlení, vyhodnocování, statistickému zpracování a prezentaci výsledků. Cílem je získat předpoklady pro práci v týmu se schopností získávat dlouhodobé výsledky. Ţáci se učí také ekologizaci v ţivotě. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel učí ţáky vyhledávat, třídit, kombinovat, propojovat, zpracovávat a pouţívat informace z různých zdrojů.











Učitel učí ţáky vyuţívat a kombinovat znalosti z různých předmětů při řešení problémů.



Učitel usiluje o účelné uplatnění získaných dovedností v praxi.






.Učitel vede ţáky k pouţívání vlastních postupů při řešení problémů.





Učitel vede ţáky k pochopení čteného textu.






Učitel učí ţáky rozumět různým typům grafů. 5. Učební osnovy 5.16 Přírodovědné projekty

162






Učitel podporuje práci v týmu, stanovuje pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a učí ţáky dodrţovat je.





Učitel zapojuje ţáky do ochrany a péče o ţivotní prostředí.





Učitel nabízí dostatek situací k propojení problematiky člověka, jeho hygieny, ochrany jeho zdraví s otázkami ochrany zdraví při práci a zájmové činnosti.




5. Učební osnovy 5.16 Přírodovědné projekty

163


5.16.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Přírodovědné projekty

Ročník: tercie

DÍLČÍ VÝSTUPY Žák:  rozumí pojmům kyselost vody, průhlednost vody a vodivost, pokryvnost oblohy a bylinného patra  změří pomocí přístrojů teplotu, pH, výšku stromů, vodivost, průhlednost, odhadne pokryvnost oblohy a jednotlivých rostl. pater 

UČIVO 

GLOBE ( meteorologie, hydrologie, biometrie)

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY POZNÁMKY Ch – voda a vzduch Z – atmosféra Země EV Vztah člověka k prostředí

 

stanoví příčinu kyselých dešťů, kriticky zhodnotí dopad na přírodu, vyjmenuje preventivní opatření změří pomocí přístroje i indikátorů hodnotu pH třídí odpad

 

 

navštíví alternativní zdroje energie navrhne způsoby šetrného získávání energie



kyselé deště odpady

Ch – oxidy, kyseliny Z – problémy znečišťování atmosféry EV Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí

atmosféra

Ch – vzduch Z – atmosféra Země EV Vztah člověka k prostředí

 

rozumí pojmům tvrdost vody, dusitany, dusičnany samostatně provádí analýzu vzorku vody





chápe pojem ekosystémy, jejich propojenost



voda

Ch – voda EV Ekosystémy Základní podmínky ţivota

fenologie, zoologie

B – botanika, zoologie EV Ekosystémy

5. Učební osnovy 5.16 Přírodovědné projekty

164


5.17 Počítače a příroda 5.17.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení


prima –

sekunda 1

tercie –

kvarta –

Počítače a příroda jako volitelný předmět souvisí s obsahem vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika. V rámci předmětu je realizován tematický okruh průřezového tématu Mediální výchova. Předmět Počítače a příroda je vyučován v úzké návaznosti na předmět Přírodovědné projekty. Výuka probíhá v odborné učebně, plně vybavené výpočetní technikou, určitá cvičení s digitální technikou (např. pořizování fotografií) se provádějí také v přírodě. Cílem předmětu je seznámit ţáky s praktickými moţnostmi vyuţití digitální techniky při zpracování výstupů uskutečňovaných – zejména přírodovědných – projektů a zároveň jim tak ukázat vhodnou moţnost propojení oblasti moderní výpočetní techniky s pobytem a pozorováním v přírodě. Ţáci by se měli naučit pouţívat digitální techniku a běţně dostupné softwarové vybavení k dokumentaci své práce i práce druhých (včetně digitální fotografie), ke zpracování a vyhodnocení získaných výsledků a jejich prezentaci. Výchovné a vzdělávací strategie


Učitel vede ţáky k vyuţívání různých informačních zdrojů, schopnosti vyhledávat, posuzovat a třídit potřebné informace s důrazem na praktické uplatnění získaných informací.



Učitel seznamuje ţáky s terminologií pouţívanou v oblasti digitální techniky, odkrývá ţákům souvislosti mezi různými vzdělávacími oblastmi i oblastmi lidské činnosti jako takovými.



Učitel vybízí ţáky k tvůrčí práci, samostatnému experimentování a porovnávání výsledků za pomoci digitální techniky.


Učitel učí ţáky vyuţívat a kombinovat znalosti z různých předmětů při řešení problémových úloh.



Učitel podněcuje ţáky k vyhledávání informací vhodných k řešení zadaných problémových úloh.



Učitel zadává ţákům takové úkoly, které umoţňují volbu různých způsobů řešení.



Učitel usiluje o účelné uplatnění získaných dovedností v praxi.

5. Učební osnovy 5.17 Počítače a příroda

165



Učitel podněcuje ţáky ke správné formulaci a prezentaci výsledků své práce i práce druhých, svých myšlenek a názorů na řešené problémy, jejich srozumitelnému vyjádření a obhajobě.



Učitel učí ţáky porozumět různým typům tabulek a grafů a efektivně je uplatňovat při prezentaci výsledků své práce.



Učitel vede ţáky k efektivnímu vyuţívání dostupného softwarového vybavení.


Učitel vede ţáky k vzájemné spolupráci při řešení úkolů, určení rolí a vytváření pravidel pro práci v týmu a celkovému uvědomění si výhod týmové práce.


Učitel vede ţáky k zodpovědnému přístupu k informacím, respektování autorského práva a dodrţování etických zásad při práci s počítačem.



Učitel vede ţáky k respektování výsledků cizí práce a toleranci k jiným názorům.


Učitel vede ţáky k dodrţování hygienických zásad při práci s digitální technikou.


166


5.17.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Název předmětu: Počítače a příroda DÍLČÍ VÝSTUPY

Ročník: tercie UČIVO


Žák:    

  

  

  

ovládá základy práce s textovým editorem ovládá základy práce s tabulkovým kalkulátorem zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové a grafické formě uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem

ovládá základy práce s tabulkovým kalkulátorem zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace ve formě grafů uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem ovládá základy práce s programem pro tvorbu prezentací zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem ošetřuje digitální techniku a dodrţuje zásady bezpečné práce s digitální technikou propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení ovládá práci s digitálním fotoaparátem, při tvorbě fotografií respektuje základní pravidla

Tabulky  tvorba jednoduchých tabulek pro zápis údajů v textovém editoru  tvorba tabulek v tabulkovém kalkulátoru  pouţití tabulkového kalkulátoru pro jednoduché výpočty s naměřenými údaji  moţnosti statistického vyhodnocení, porovnání a prezentace zpracovávaných dat v tabulkovém kalkulátoru Grafy  přehled typů grafů pro různé oblasti pouţití  tvorba grafů v tabulkovém kalkulátoru  vyhodnocení a porovnávání získaných výsledků pomocí grafů

Prezentace  zásady pro tvorbu úspěšných prezentací  tvorba prezentací v příslušném programu  předvádění vypracovaných prezentací

Digitální fotografie  zásady bezpečné práce s digitální technikou, řešení problémů  základy práce s digitálním fotoaparátem, pravidla pro tvorbu fotografií  pořizování fotografií v přírodě  úprava a organizace fotografií v příslušných programech

Vyuţití digitálních technologií


167


uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem

 

vyhledává informace na internetu pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví



pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví ovládá práci s textovým editorem zpracovává a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové a grafické formě uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem vhodným způsobem sdílí dokumenty s okolním světem pouţívá prostředky pro podporu práce v týmu

    

Praktické využití internetu  vyhledávání potřebných informací na internetu  prezentace výsledků pozorování a měření pro GLOBE na webu  odesílání naměřených dat do NASA Tvorba komplexních dokumentů  propojení zpracovaných textů, tabulek a grafů do souhrnného textového dokumentu  moţnosti sdílení dokumentů, prostředky pro podporu týmové práce

MeV Tvorba mediálního sdělení


168


6.

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Součástí vzdělávacího a výchovného procesu na naší škole je získávání zpětné vazby o výsledcích činnosti učitelů, ţáků a pracovníků školy. Závěry z pravidelného vyhodnocování této činnosti jsou základem strategického plánování školy.

6.1 Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení a klasifikace ţáků vyplývá ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky č.13/2005 (o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). 6.1.1

Způsoby a kritéria hodnocení

Hodnocení prospěchu v jednotlivých předmětech je prováděno klasifikací, při které učitel uţívá pět klasifikačních stupňů. Hodnotí se na základě klasifikačního řádu, který je přílohou tohoto dokumentu. Ústní zkoušení je vhodně kombinováno s ostatními způsoby – písemnými testy, hodnocením práce ve skupinách, samostatnou prací, projekty, domácí přípravou atd. O podmínkách klasifikace informuje vyučující příslušného předmětu ţáky v první vyučovací hodině školního roku. Sdělí jim např. počet písemných prací, ústního zkoušení, kompozic, seminárních prací, projektů, zda a jaké budou domácí úkoly, ročníkové práce, laboratorní práce…. a jaký bude jejich vliv na klasifikaci. O výsledcích hodnocení jsou rodiče ţáků osobně informováni dvakrát ročně na rodičovských schůzkách, dále se mohou informovat kdykoliv u třídního učitele nebo u vyučujícího jednotlivých předmětů osobně, telefonicky nebo mailem. Ţáci také mají studentské průkazy, do kterých vyučující průběţně zaznamenávají klasifikaci či své připomínky a poznámky k práci ţáka. Rodiče tímto způsobem dostávají v průběhu školního roku informace o prospěchu a chování svého dítěte.

6.2 Autoevaluace školy Hodnocení školy se provádí na základě zpětné vazby tak, aby škola byla informována, jak se jí daří naplňovat stanovené výchovné a vzdělávací záměry. Informace, které jsou zjištěny zpětnou vazbou, jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP. V 1. pololetí roku 2006 byla provedena na naší škole SWOT analýza a Mapa školy (SCIO). SWOT analýzu budeme opakovat kaţdé tři roky. Jednou z forem bezprostřední komunikace se studenty budou v letošním roce poprvé organizované snídaně studentů s vedením školy. Snídaně budou uspořádány zvlášť pro niţší stupeň a zvlášť pro vyšší stupeň gymnázia. Vedení se bude snaţit diskutovat o nejrůznějších záleţitostech spojených se studiem na gymnáziu. Výsledky těchto snídaní 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

169


budou projednány na pedagogické radě školy a seznam problémů, kterým je třeba se věnovat, včetně časového horizontu, bude zveřejněn na webu. Vedení školy také průběţně sleduje a vyhodnocuje diskuse k nejrůznějším otázkám na neoficiálním elektronickém fóru studentů naší školy. Jelikoţ ale jde o fórum neoficiální a anonymní (se všemi z toho plynoucími klady i zápory), vedení školy se do zde probíhajících diskusí nezapojuje. Oblasti autoevaluace: 

podmínky vzdělávání



průběh vzdělávání



zjišťování školního klimatu, podpora ţáků, vztahy a spolupráce



zjišťování úrovně znalostí a dovedností ţáků



řízení školy, DVPP



úroveň výsledků práce školy, image školy

6.2.1

Podmínky vzdělávání

Podmínky vzdělávání jsou pravidelně sledovány ředitelstvím školy ve spolupráci s předsedy předmětových komisí, kteří jednou ročně odevzdávají náměty na nákupy školních pomůcek a dalšího vybavení pro jednotlivé obory, náměty na případné změny hodinové dotace, dělení hodin atd. Dále je přihlíţeno k projeveným zájmům ţáků, kteří se vyjadřují k vybavení školy, k nabídce volitelných a nepovinných předmětů prostřednictvím Studentského parlamentu, a také k poţadavkům rodičů, kteří vznášejí své návrhy a připomínky zejména při jednání Školské rady a OPS. Pedagogickým pracovníkům je vytvářen dostatečný prostor pro další vzdělávání. Jedna třetina našeho pedagogického sboru úspěšně absolvovala ICT vzdělávání pedagogických pracovníků – úroveň Z a mnozí učitelé absolvovali kurz anglického jazyka „Brána jazyků“. Kritéria: 

spokojenost ţáků s podmínkami vzdělávání na gymnáziu



spokojenost pedagogického sboru s podmínkami vzdělávání na gymnáziu



spokojenost orgánů inspekce a zřizovatele s podmínkami vzdělávání na gymnáziu



dostatek učebních pomůcek a perioda jejich obnovy



personální zabezpečení, kreativita učitelů

Nástroje: 

analytická a kontrolní činnost ředitelky školy – průběţně



práce předmětových komisí, poţadavky na vybavení – 1x ročně



kontrolní a hospitační činnost – dle plánu hospitací



jednání Školské rady a Studentského parlamentu – 2x ročně

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

170


6.2.2

Průběh vzdělávání

Cílem je vést pracovníky k neustálé péči o kvalitu jejich výchovné a vzdělávací práce, připravit ţáky ke studiu na všech typech vysokých škol, vytvořit ve škole příjemné prostředí, ve kterém se dobře pracuje i studuje. Kritéria: 

naplněnost tříd, zájem o studium na naší škole



dobré studijní výsledky ţáků v jednotlivých předmětech



úspěchy ţáků v předmětových olympiádách a dalších soutěţích



výsledky ve vědomostních testech zadávaných specializovanými firmami



úspěšnost absolventů při přijímacím řízení na vysoké školy



zájem učitelů o DVPP



výchovné a vzdělávací působení učitelů

Nástroje: 

výsledky přijímacího řízení – 1x ročně



jednání pedagogické rady – 4x ročně



výsledkové listiny ze soutěţí a olympiád – průběţně



vyhodnocení testů – dle potřeby



evidence výchovného poradce – 1x ročně



kontrolní a hospitační činnost – dle plánu hospitací

Hodnocení práce učitele

Hospitační činnost je prováděna dle stanoveného ročního plánu. Vedení školy zjišťuje, zda je realizovaný ŠVP v souladu s RVP, zda učitel vyuţívá odpovídajících metod práce, omezuje prostý výklad a zda aktivně zapojuje ţáky do výukového procesu a do diskuse. Hodnotí se, zda mají ţáci dostatek prostoru pro tvůrčí činnost, na vlastní názory a řešení problémových úloh a vyvozování závěrů. Předmětem hospitace je dále chování učitele ve třídě, ochota přijímat názory ţáků, schopnost reagovat, vytvářet příjemné pracovní prostředí a tvůrčí atmosféru. Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá ředitelka školy, která provádí hospitace pravidelně. Poté s příslušným učitelem vede hospitační pohovor, vyvodí příslušné závěry a spolu se snaţí nalézt vhodný způsob, jak odstranit případné nedostatky. Dále se ve škole realizuje vzájemná hospitační činnost učitelů, zejména nastupující pedagogové mají moţnost navštívit hodiny svých kolegů a vyuţít jejich zkušenosti při práci ve třídě, při přípravě hodiny atd. Další formou hodnocení je hodnocení předsedů předmětových komisí. Předseda předmětové komise vypracuje v závěru školního roku hodnocení činnosti předmětové komise, ve kterém sděluje, jaká je úroveň práce jednotlivých pracovníků. V tomto ohledu se vyuţívá celá škála metod – od neformálních pohovorů nad dosaţenými výsledky, problémy a cíli kaţdého pracovníka, přes velmi otevřené a konkrétní stanovování ročních cílů kaţdým pracovníkem, aţ po formální strukturované hodnotící pohovory s kaţdým 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

171


zaměstnancem. Společným cílem všech těchto postupů je získání zpětné vazby, identifikace potenciálu a na straně druhé i moţných potřeb, včasné odhalení eventuálních problémů a jejich řešení. +Předsedové předmětových komisí jsou tak schopni velmi rychle reagovat na případné problémy, přehodnotit zátěţ jednotlivých pracovníků či změnit jejich úkoly na další období. K zajištění odpovídající motivace pracovníků jsou na základě provedeného hodnocení a následného rozhodnutí ředitelky vypláceny finanční odměny. Vlastní sebehodnocení provádí kaţdý pracovník ústně s ředitelkou školy kaţdoročně před koncem školního roku a kromě hodnocení uplynulého roku je velká pozornost věnována zejména stanovení jasných a kontrolovatelných cílů pro příští školní rok. 6.2.3

Zjišťování školního klimatu, podpora žáků, vztahy a spolupráce

Na gymnáziu bude vyuţíván několikastupňový systém interní evaluace, jehoţ cílem bude zajišťovat potřebnou kvalitu všech činností na škole. Tento systém vychází od jednotlivého ţáka a vyučujícího přes úroveň předmětových komisí aţ k vedení gymnázia. na kaţdém stupni budou sbírány a vyhodnocovány jiné informace a budou voleny jiné metody jejich zpracování a vyuţití. Kromě přísně hierarchického přístupu zdola nahoru budou ve škole vyuţívány i další způsoby evaluace, které umoţní vedení školy získávat informace mnohem rychleji a pokud moţno bezprostředně (například prostřednictvím Studentského parlamentu atd.). Výsledky všech výše uvedených dílčích evaluací jsou důleţitou součástí výroční zprávy ředitelky, s kterou jsou v září příslušného kalendářního roku seznámeni pracovníci školy, pedagogický sbor a Školská rada. Tímto způsobem všichni zúčastnění získávají zpětnou vazbu a informace o tom, jak s výsledky hodnocení bylo či bude dále naloţeno. Z důvodu snazší a bezprostřední moţnosti získávání informací přímo od jednotlivých pracovníků současné vedení školy kromě návštěv porad předmětových komisí (dle aktuální potřeby) přistoupilo i k neformálním návštěvám jednotlivých kanceláří a kabinetů. Vzniká tím prostor k otevřené diskusi o nejrůznějších problémech a otázkách a pracovníci tuto moţnost vnímají velmi pozitivně. Kritéria:

 vztah ţáků ke škole 

připomínky a inovativní návrhy k chodu školy



vztah pedagogů ke škole, ke své práci a k celému kolektivu



komunikační otevřenost a organizační kultura

Nástroje: 

Školská rada – 2x ročně



Studentský parlament – 2x ročně



snídaně ţáků s vedením školy – 1x ročně



dotazníková šetření – 1x za 3 roky



budování ovzduší neformální komunikace – průběţně


172


6.2.4

Zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků

Snahou vedení školy (tj. ředitelky a zástupce ředitelky) a také předsedů předmětových komisí a výchovných poradců je především zhodnocení úspěšnosti ţáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých vzdělávacích oborů, a to zpravidla na konci kaţdého školního roku, na konci niţšího gymnázia a po maturitních zkouškách před vstupem na vysoké či vyšší odborné školy. Významnou evaluační formou je získávání zpětné vazby od absolventů školy (informace o jejich dalším vzdělávání či praxi). Škola bude samozřejmě i nadále vyuţívat pro potřeby evaluace zprávy České školní inspekce. Kritéria: 

úroveň znalostí ţáků v jednotlivých vzdělávacích oborech



úroveň znalostí ţáků na konci niţšího gymnázia



úspěšnost absolventů při přijetí na vysoké školy a vyšší odborné školy



úspěšnost absolventů při přijetí na vysoké školy a vyšší odborné školy „první volby“



úspěšnost absolventů při získávání odpovídajícího zaměstnání

Nástroje: 

testy, státní a školní část maturitní zkoušky, hodnocení ČŠI



zpětná vazba od absolventů – průběţně



evidence výchovného poradce – průběţně



rozbory a výsledky testů a maturitních zkoušek – průběţně



dotazníková šetření, rozhovory – průběţně

6.2.5

Řízení školy, DVPP

Cílem gymnázia je spokojený ţák jak ve třídě, tak v prostředí školy, dobrá atmosféra ve škole, úspěšnost absolventů gymnázia u přijímacích zkoušek na vysoké školy, ale i spokojený učitel ve své práci (s prostředím školy, s ţáky, technickým vybavením školy, atmosférou ve škole…). Snahou vedení školy proto je zajistit optimální podmínky k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), vytvořit průhledný systém odměňování, dbát na dobrou pracovní a přátelskou atmosféru ve škole. Kaţdá škola je součástí širšího prostředí, ve kterém působí, a proto je nutné aktivně budovat a vytvářet vztahy s městem, významnými podniky a institucemi ve městě, regionu a kraji tak, aby škola svým působením byla významným a vyhledávaným partnerem. Kritéria: 

image školy



spolupráce školy s městem a dalšími partnery



strategický záměr školy



zájem učitelů o další vzdělávání 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

173


Nástroje: 

systém kontrol vedení školy – dle plánu kontrol



kontrolní činnost ze strany zřizovatele – průběţně



dotazníková šetření – 1x za 3 roky



plnění strategických plánů školy – 1x za pět let

6.2.6

Úroveň výsledků práce školy, image školy

Výsledky práce školy je třeba měřit na základě plnění výše uvedených dílčích cílů a s pouţitím výše uvedených kritérií. Image školy je vytvářena nejen studenty, pedagogickými i technicko-hospodářskými a administrativními pracovníky školy, ale i jejími absolventy. Tomu je nutné podřídit veškeré metody a nástroje hodnocení a všechny tyto aspekty je třeba komplexně zváţit. Kritéria: 

úspěšnost plnění ŠVP



dobrá image školy

Nástroje: 

vyhodnocení ŠVP – na konci kaţdého školního roku



komplexní zhodnocení výsledků dosaţených v rámci školního roku formou výroční zprávy a porovnání těchto výsledků s předchozím obdobím – 1x ročně


174


7.

Přílohy

7. Přílohy

175


Gymnázium Aloise Jiráska, T. G. Masaryka 590, Litomyšl Klasifikační řád Hodnocení a klasifikace vyplývá ze zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky č.13/2005 (o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 1. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem je na vysvědčení vyjádřeno klasifikací: a) 1 – výborný b) 2 – chvalitebný c) 3 – dobrý d) 4 – dostatečný e) 5 – nedostatečný f) nehodnocen (§ 3, odst.2 vyhl. Č. 13/2005 Sb). 2. Chování ţáka se hodnotí stupni hodnocení: a) 1 – velmi dobré b) 2 – uspokojivé c) 3 – neuspokojivé 3. Celkové hodnocení ţáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) 4. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: a) pracoval úspěšně b) pracoval 5. Ţák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v ţádném povinném předmětu horší neţ stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší neţ 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 6. Ţák prospěl, není-li klasifikace v ţádném povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. 7. Ţák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. 7. Přílohy Klasifikační řád

176


8. Po splnění studijních povinností se za kaţdé pololetí vydává ţákovi vysvědčení. Za první pololetí lze ţákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení, který obdrţí také při nedokončené klasifikaci. 9. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichţ se ţák nehodnotí. 10. Ředitel školy můţe ze zdravotních a jiných závaţných důvodů uvolnit ţáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, a to buď na celý školní rok, nebo na jeho část; zároveň určí způsob zaměstnání ţáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, můţe ředitel školy na základě ţádosti zástupce ţáka uvolnit ţáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela. 11. Ředitel školy můţe mimořádně nadaného ţáka se souhlasem zástupce ţáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě výsledků komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny. Podrobnosti o komisionálních zkouškách 1. Nelze-li ţáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín v měsíci únoru nebo březnu, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí (§ 69, odst.5 školského zákona). Není-li moţné ţáka hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí. 2. Nelze-li ţáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín v posledním týdnu měsíce srpna. Ze závaţných důvodů lze tento termín prodlouţit, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje ţák nejbliţší vyšší ročník (§ 69 odst.6 školského zákona). Není-li ţák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 3. Hodnocení ţáka v náhradním termínu je komisionální. 4. Ţák, jehoţ absence v jednotlivých předmětech za klasifikační období přesáhne 20% docházky nebo nemá dostatečný počet známek z písemného a ústního zkoušení, můţe být na návrh vyučujícího přezkoušen před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. 5. Ţák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo ţák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy (§ 69 odst.7 a 8 školského zákona). Opravné zkoušky jsou komisionální. 6. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. 7. Termín komisionální zkoušky je sdělen zákonnému zástupci nezletilého ţáka nebo zletilému ţákovi písemně třídním učitelem.

7. Přílohy Klasifikační řád

177


8. Má-li zletilý ţák nebo zákonný zástupce nezletilého ţáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, poţádat ředitele školy o komisionální přezkoušení ţáka; je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým ţákem nebo zákonným zástupcem nezletilého ţáka. 9. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující ţáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhoţ nebo příbuzného předmětu (§ 6 odst. 3 vyhl. Č.13/2005 Sb). Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Komisionální zkoušku můţe ţák konat v jednom dni nejvýše jednu. Kritéria pro hodnocení chování 

1 – velmi dobré Ţák řádně plní své povinnosti a uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení školního řádu.



2 – uspokojivé Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Ţák se dopustí závaţného přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závaţných přestupků proti ustanovení školního řádu nebo ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.



3 – neuspokojivé Chování ţáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Kritéria stupňů prospěchu 

1 – výborný Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky je schopen samostatně studovat vhodné texty.



2 – chvalitebný Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, 7. Přílohy Klasifikační řád

178


přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Ţák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 

3 – dobrý Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Poţadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vţdy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vţdy tvořivé. Ústní a písemný projev není vţdy správný, přesný a výstiţný. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.



4 – dostatečný Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti.



5 – nedostatečný Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je na nízké úrovni. Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.



Při hodnocení výchovných předmětů (estetická a tělesná výchova) není hodnocen pouze závěrečný absolutní výkon, ale i tvořivost, estetické vnímání, snaha o zlepšení výkonu, péče o vlastní zdraví a aktivní přístup ţáka. Smyslem je ţáka k dané činnosti podnítit v rámci jeho talentových moţností a vytvořit mu podmínky seberealizace.


179


Zásady průběžného hodnocení a jeho způsob 1. Učitel můţe pouţívat různé způsoby dílčího hodnocení ţáka, které lze převést na klasifikaci. Za objektivnost klasifikace nese zodpovědnost vyučující. Hodnotí ţáky průběţně pomocí vlastních jednotných kriterií s ohledem na věkové zvláštnosti ţáků. Jeho povinností je seznámit ţáky s podmínkami a pravidly klasifikace vţdy na začátku klasifikačního období a vést evidenci hodnocení ţáků. V případě, ţe některému předmětu vyučuje více učitelů, je klasifikace provedena po jejich vzájemné dohodě. Klasifikační stupeň charakterizuje práci ţáka a jeho výsledky za celé období klasifikace, není aritmetickým průměrem dílčích výsledků. 2. O klasifikaci informují učitelé zákonné zástupce průběţně prostřednictvím studijních průkazů ţáků a na třídních schůzkách rodičů. Při mimořádném zhoršení prospěchu nebo chování nezletilého ţáka informuje třídní učitel ředitele školy, výchovného poradce a zákonného zástupce ţáka bez zbytečného odkladu. Stejným způsobem jsou informováni o prospěchu a chování rodiče zletilého ţáka. 3. Doba ústního zkoušení jednoho ţáka nesmí přesáhnout 15 minut v jedné vyučovací hodině. V jednom dni můţe psát ţák kompoziční práci pouze z jediného předmětu. Tato práce nesmí být delší neţ dvě vyučovací hodiny a ţák o ní musí být informován alespoň s týdenním předstihem. 4. Výsledek ústního zkoušení a dalších výkonů ţáka, které nevyţadují časové zpracování, vyhodnotí a oznámí vyučující ihned po jeho ukončení, a to veřejně. Výsledky písemných prací předloţí vyučující ţákům nejpozději do 14 dnů od jejich napsání. Před koncem klasifikačního období vyučující vyhodnotí ţáka z daného předmětu a oznámí mu výsledek. 5. Pokud ţák pouţije při své práci vědomě nepovolené způsoby nebo práci neodevzdá v zadaném čase, je z ní hodnocen stupněm 5 – nedostatečný. 6. Minimální počet klasifikací v jednom klasifikačním období při týdenní dotaci předmětu 1 hodina jsou 2 známky a 1 pomocná známka (aktivita, domácí úkoly…). Pokud jsou vyučovány 2 hodiny týdně 4 známky. V případě 3 hodin týdně 6 známek, u více hodin 8 známek. Forma zkoušení je písemná nebo ústní, s výjimkou tělesné, výtvarné a hudební výchovy. 7. Po nepřítomnosti delší neţ 4 dny školního vyučování hodnotí učitel ţáka pouze s jeho souhlasem, po předchozí domluvě. Ţák je povinen na začátku vyučovací hodiny na svou nepřítomnost upozornit. 8. Klasifikace chování daná plněním školního řádu je navrţena třídním učitelem a schvalována pedagogickou radou. 9. U ţáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postiţení.


180


Výchovná opatření A/ Pochvaly 1. Ředitel školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy (dále jen pochvala ředitele školy). 2. Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících ţákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci (dále jen pochvala třídního učitele). B/ Kázeňská opatření 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem a také v případě neomluvené absence lze podle závaţnosti tohoto porušení ţákovi uloţit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele (1 – 2 neomluvené hodiny) c) důtku ředitele školy (3 – 6 neomluvených hodin) d) podmínečné vyloučení ţáka ze školy (více neomluvených hodin) e) vyloučení ţáka ze školy 4. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a zákonnému zástupci nezletilého ţáka a zaznamená vše do dokumentace školy. 5. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky ţáka vůči spoluţákům nebo pracovníkům školy se vţdy povaţují za závaţné porušení školního řádu. 6. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ţáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění ţáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se ţák provinění dopustil. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. 7. V rozhodnutí o podmínečném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

Tento klasifikační řád platí od 1. září 2007

Mgr. Ivana Hynková


181

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Recommend Documents