Geodetické práce. Ladislav Vrána, Bøí Èapkù , ,

INZERCE

è.2Lúnor 2015Lroè. 23/14Lwww.obeliskval.czLtel./fax: 606 377 400, 571 621 248 mail: [email protected] INZERCE

INZERCE

Obelisk

Knihovna opìt pøipravila Noc s Andersenem

V Mìstské knihovnì se bude opìt nocovat. Knihovna se pøipojuje již k 15. Noci s Andersenem, celorepublikové akci na podporu dìtského ètenáøství. V knihovnì si touto akcí pøipomeneme kromì 210. výroèí narození Hanse Christiana Andersena také 100. výroèí narození èeského autora Jana Drdy. Nocovat se  bude z pátku 20. bøezna na sobotu 21. bøezna. Pøihlásit se mohou dìti od 6 do 10 let, pøednost mají Rytíøi øádu ètenáøského, kteøí již získali do svých prùkazù 5 razítek. Snímek z minulého roku opìt slibuje veèer plný zábavy, her a ètení. Podmínkou pro nocování je pøihláška osobnì podepsaná rodièi v knihovnì, která je k vyzvednutí na oddìlení pro dìti na ulici Zašovská a Zd. Fibicha. Souèástí veèera bude slavnostní vyhlášení Táty ètenáøe. Zdeòka Smahlová

Jednatel CZT s.r.o. Ing. Buš byl do funkce vyslán mìstem, jeho zájmy ale nehájí

(red.)Jedním z oèekávaných bodù Ing. Oto Buš lednové schùze zastupitelstva bylo vystoupení jednatele spoleènosti CZT s.r.o., donedávna ještì zastupitele a radního za ODS Ing. Oty Buše (na snímku). Prvním z mnoha pøekvapení jeho prezentace spoleènosti, jež zajišuje dodávky tepla do tisícù domácností, firem a institucí ve mìstì, novým zastupitelùm bylo, že se vlastnì o žádnou prezentaci ani nejednalo. Zatímco všech osm øeditelek mateøských škol ve mìstì tentýž den dokázalo pøedstoupit s peèlivì pøipravenými a pøehlednými projekcemi o svých zaøízeních, Ing. Buš na zastupitele z chaotických písemných poznámek místy pomìrnì velmi nesrozumitelnì chrlil informace o majetkové struktuøe spoleènosti CZT s.r.o., technických parametrech rozvodné sítì, financování výstavby, nových odbìrných místech nebo tvorbì budoucí ceny. Mezi „ožehavé vìci“ podle Ing. Buše patøí otázka

pøevodu obchodních podílù nìkterých vlastníkù na mìsto, jinými slovy záležitost nìkolika desítek milionù korun, které mìsto bude nebo nebude mít. „Nejdùležitìjší informací tady je, že jsme se se zástupci ostatních vlastníkù dohodli, že se dohodneme,“ prohlásil jednatel Buš k èím dále více pøekvapeným zastupitelùm. Jen okrajovì byla ve vystoupení Ing. Buše zmínìna existence nezávislého auditu, o kterém se ve mìstì již nìkolik mìsícù hovoøí a spekuluje, jak zásadní nedostatky v øízení této spoleènosti odhalil. Spekuluje proto, že, jak Ing. Buš prohlásil, „jeden z vlastníkù si nepøeje zveøejnìní tohoto auditu, takže je otázkou pro právníky, jestli je to možné“. Na podnìt zastupitele Marka Irgla, a tedy Ing. Buš sdìlí, který ze spoleèníkù je zásadnì proti zveøejnìní uvedeného auditu, Ing. Buš reagoval tím, že si není jistý, jestli on (dok. str. 4) mùže tuto informaci podat. INZERCE

2

únor 2015

Geodetické práce. Ladislav Vrána, Bøí Èapkù 104. 604 213 873, 571 611 007, www.geodet-vrana.eu

Místostarostka Yvona Wojaczková: "Nástupu do funkce nelituji, práce pro mìsto mì baví" Paní místostarostko, posledních 12 let jste pracovala ve funkci øeditelky Základní umìlecké školy Alfréda Radoka. Co tomu pøedcházelo? A je pro vás nová pozice místostarostky velkou zmìnou? Prožila jsem ve Valašském Meziøíèí krásné dìtství a dospívání naplnìné studiem, lekcemi klavíru, baletu a výtvarného umìní. Po støední škole jsem pokraèovala na Ostravské univerzitì, kde jsem posléze absolvovala i doktorské studium. Na èas jsem odjela do Austrálie, kde jsem se vdala. Po návratu jsem nastoupila do zdejší ZUŠ. Nejdøíve jsem pracovala jako uèitelka výtvarných pøedmìtù a po konkurzu v roce 2002 jako øeditelka školy. Nová

Hnutí ANO po vstupu do poslanecké snìmovny zaèalo výraznì mìnit èeskou politickou scénu. Vnímala jsem tento trend jako novou nadìji. Volby jasnì ukázaly, že obèané chtìjí zásadní zmìnu. A nic nepøijde samo, je potøeba jít vìcem naproti. „Chceš – li postavit loï, nemusíš shánìt chlapy, aby pøipravili døevo, nástroje, a rozdìlit jim práci. Staèí, když v nich probudíš touhu po nekoneèném moøi“. Saint Exupery. Jaké oblasti života mìsta jako místostarostka máte v gesci a proè právì tyto? Je to oblast školství, kultury, dopravy, oblast mikroregionu a územního rozvoje vèetnì projektové agendy a agen-

pozice na radnici je pro mne samozøejmì velkou zmìnou. Má rodina i pøátelé vìdí, že mi na našem mìstì velmi záleží, vždy mi fandili a jejich velkou podporu mám i nyní. Co vás vlastnì pøimìlo vstoupit do politiky? Na první pohled pùsobíte jako køehká žena a svìt politiky je naopak dosti tvrdý a mnohdy nevlídný... Pùvodnì jsme se s manželem z ciziny již nechtìli vracet, situace v naší republice byla tehdy pomìrnì nejistá. Austrálie je nádherná a pøátelská zemì, mìli jsme kde bydlet a manžel mìl pomìrnì slušné zamìstnání. Ovšem má touha po domovì a rodinì vše zmìnila a my se vrátili zpìt do mého rodného mìsta. Za léta, co zde žiji, se mnì ne všechno, co se v Meziøíèí dìlo, úplnì zamlouvalo. Nicménì nemohla jsem to nikterak zmìnit. Jsem duší bojovník, myslím, že se øídím zdravým rozumem a nerada se smiøuji s prùmìrností. Když mne asi pøed rokem oslovili lidé z hnutí ANO, váhala jsem jenom chvíli. Bylo naèase zúroèit své zkušenosti. Není mi lhostejné, kde žiji, Valašské Meziøíèí je moje srdcová záležitost. Ve vedení mìsta spolu se starostou Robertem Stržínkem reprezentujete hnutí ANO. Vy jste dostala ale více nabídek na politické angažmá. Proè jste zvolila právì tento politický subjekt?

dy zdravého mìsta. Dùvody jsou pøedevším profesní. Urèitì chci pøispìt k rozvoji školství a kultury a využít tak své dlouholeté zkušenosti. Je také nutné øešit otázku obchvatu mìsta, rekonstrukci námìstí, nábøeží Beèvy a øadu dalších témat. Chci podpoøit také maximální èerpání financí z evropských dotací. A pøedevším – usilovnì pracovat na tom, aby bylo Valašské Meziøíèí dobrou adresou k žití! Oba vaši kolegové ve vedení mìsta pøi obdobných rozhovorech v Obelisku vyjádøili názory, že problémy, které mìsto musí øešit, jsou vìtší a vážnìjší, než pøedpokládali. Vidíte to také tak? Bohužel ano. Øešíme nepøíjemná dìdictví z pøedchozích let, jsou to kauzy závažné a jejich zdárné ukonèení je pro mìsto velmi dùležité. Intenzivnì pracujeme, jednáme s právníky, cítíme obrovskou zodpovìdnost a nesmíme udìlat chybu. Tìch bylo v minulosti již dost. Nastavujeme nová pravidla pro fungování úøadu, rušíme nevýhodné smlouvy a klademe dùraz na efektivitu a transparentnost. Oblast školství je natolik dùležitá a rozsáhlá, že jste se rozhodli zøídit výbor školství, který minulé vedení mìsta striktnì odmítalo. Proè je existence takového poradního orgánu podle vás pro mìsto potøebná a proè nebyla podle vás vítaná v mi-

nulých volebních obdobích? Výbor školství jako poradní orgán zastupitelstva vnímám jako dùležitou souèást smysluplné koordinace v oblasti obecního školství. Minulé vedení tuto otázku zásadnì podcenilo. V souèasném školském výboru jsou zkušení lidé, kteøí mohou tuto oblast hodnì posunout k lepšímu. Na jejich podnìty se velmi tìším a rozhodnì budu s mnohými nápady na zlepšení úrovnì vzdìlávání v našich školách pøicházet i já. Již jen letmý pohled na tabulku investic do mìstských škol ukazuje, že nìkteré mìstské školy byly preferovány a nemìly s penìzi problém a u jiných tomu bylo právì naopak. Jak se tato situace do budoucna zmìní? Zmìní se výraznì. Pro mne osobnì je spravedlivé rozdìlování penìz do škol prioritou. I když k tìmto jevùm v minulosti docházelo, øeditele škol to neodradilo od tvrdé práce a snažili se „zlepšovat“ školy zevnitø a intenzivnì pracovali na kvalitním a kreativním školském vzdìlávacím programu. Neumím si pøedstavit jinou alternativu, než transparentnost veškerých investic do škol. Mìstem v minulých letech hýbala tzv. „optimalizace školství“, tedy snaha zavøít nìkterou ze škol a ušetøit pár milionù korun v mìstském rozpoètu. Necitlivý pøístup v této vìci nakonec vyústil v odštìpení dvou místních èástí, citelný pokles poètu obyvatel mìsta a ztrátu obrovského majetku. Jak to bude s onou „optimalizací“ do budoucna? Optimalizace je téma, kterému se v budoucnu zajisté nevyhneme. V této chvíli však chci školy podpoøit, øeditele motivovat k práci na projektech, optimalizovat otázku pojištìní majetku a odpovìdnosti do centrální smlouvy. Vím, co školy a øeditelé potøebují. Vyzvali jsme øeditele škol, aby prezentovali své potøeby na zastupitelstvu. Dle kladných ohlasù uvítali možnost pøednést své pøipomínky a požadavky. Chceme hrát otevøenou hru. Vìøím, že se nám podaøí posunout školství v Meziøíèí dopøedu. V posledních asi dvou letech se zaèalo do škol investovat, což je dobøe. Kvalitní technický stav a vybavenost škol jsou výkladní skøíní dobøe fungujícího mìsta. Jsme možná jediné mìsto v republice, které má dìtskou knihovnu vedle non stop baru a herny, navíc v budovì, kterou za nijak vysokou cenu prodalo vlastníkovi této herny, aby pak platilo nemalý roèní nájem. Jak dlouho takový stav zùstane? A jak vùbec dál s knihovnou ve mìstì, ani ta pro dospìlé ve staré radnici nemá ideální podmínky... Umístìní dìtské knihovny hned vedle non stop baru je naprosto nevhodné a musí se øešit. Knihovna, urèená dìtem i dospìlým, potøebuje nový prostor. Jedním z možných øešení je prostor kina

Svìt. Nejedná se pouze o hledání vhodného prostoru ale i o vhodnou, aktuální roli knihovny v dnešní digitální dobì. Ukázalo se, že nedávno s velkou pompou otevøené Muzejní a galerijní centrum v zámku Žerotínù má nemalé finanèní nároky na rozpoèet mìsta a navíc se expozice pøipravují takøka „za pochodu“ - naplnìní tìchto prostor nebylo dostateènì pøipraveno. Jaké vidíte využití tìchto prostor do budoucna? Nedìlám si iluze, že je mìsto dlouhodobì schopno provozovat novou - tøetí galerii a další (mìstské) muzeum, když v zámku Kinských již 130 let pùsobí Muzeum regionu Valašsko, které má v profilaci muzejního programu obrovské zkušenosti. Naše mìsto je tak se tøemi galeriemi a dvìma muzei pøi cca 22 700 obyvatelích opravdu velkou raritou. Dejme však centru pár mìsícù hájení. Vše spoèítáme a uvidíme… Vy vedle problémù školství a kultury øešíte ale i jiné vìci – napø. pojištìní mìstského majetku. To by mìla být na rozdíl od pøedchozích témat asi jednoduchá vìc... Zdánlivì jednoduchá vìc, nicménì pro mìsto velmi významná. Bylo nezbytné provést základní benchmark, potkat se s lidmi, kteøí øeší pojištìní i v jiných mìstech srovnatelné velikosti s naším. Je nasnadì, že správným nastavením parametrù pojištìní majetku a odpovìdnosti se nám podaøí výraznì ušetøit nemalé finanèní prostøedky. Zde platí to, co øekl Steve Jobs: „Buïme mìøítkem kvality. Nìkteøí lidé nejsou zvyklí na prostøedí, kde se dokonalost oèekává.“ Osobní otázka na závìr – zalitovala jste od svého nástupu do funkce nebo vùbec vstupu do politiky svého rozhodnutí? Máte pøece jen školou povinnou dceru a èasu, na rozdíl od problémù, je asi ménì než na pozici øeditelky školy... A když vám pøece jen nìjaký volný èas zbude – jak jej trávíte? Nástupu do funkce rozhodnì nelituji a nikdy jsem nelitovala, práce mne baví a dìlám ji ráda. Každý pracovní den je jiný a i díky kvalitní a intenzivní práci týmu lidí na radnici, dobré spolupráci s kolegy v radì a zastupitelstvu, se vìci opravdu øeší. Mám z toho radost. Pro rodinu to až taková zmìna není, funkci øeditelky jsem vykonávala také s velkým nasazením. Na to, že odcházím brzy ráno a vracím se až po setmìní, si už zvykli... V domì, kde bydlíme, nás žije celkem devìt, velká rodina. Možná je to malinko konzervativní, ale nám to tak vyhovuje. Pøipomíná mi to doby dávno minulé, kdy celá rodina žila spoleènì a veèer se vždy setkávala u jednoho stolu. Vlastnì všechen volný èas trávím s rodinou. S manželem a dcerou chodíme na procházky, hrajeme stolní hry, povídáme si, veèer si spoleènì èteme. Víkendy se snažíme trávit v pøírodì. Dìkujeme za rozhovor. (red) INZERCE

3

INZERCE

únor 2015

4

POSLEDNÍ MOHYKÁN

Máme tu koneènì pravou zimu, chumelí nádhernì hustì. Když nikam nemusíte, jste za okny, popíjíte voòavou èernou kávu, je vám blaze. Brodit se venku snìhem je nìkdy døina, ale všude je jasno a bílé peøiny z vloèek zahalují stromy i auta. Zvláštní tajemné ticho pøehluší jen vaše køupající kroky. Zima v únoru vždycky studí. Uvidíme, zda tomu tak bude i letos, nebo bude pokraèovat zima pøesýpací – sucho, pak snìžení a po týdnu d隝. Rozmary poèasí je tøeba brát, jak jdou, a tìšit se, že po zimì pøijde jaro plné nadìje. Minulý pátek jeden život ukonèil svou pou. Byli jsme se rozlouèit, jak už to tak chodí, do staré smuteèní valašskomeziøíèské sínì. Nebýt krásných písnièek, pøipadala bych si jako zavøená ve skøíni, obklopená levnì vypadajícím døevìným obložením. Nebýt živých barevných kvìtù, cítila bych se velmi ponuøe, chladnì a stísnìnì. Nebýt smrti kamaráda Renka, radìji bych nikdy do staré sínì nešla. Mrzí mne, že jsme se nemohli rozlouèit s tak dobrým a sympatickým èlovìkem v novém prostøedí, které již má svou podobu a bude dùstojnìjším místem k pohøbùm. Nová síò má v letošním roce dostat podobu projektové dokumentace. Pokud bude politická vùle vedení mìsta, bude tento projekt zaøazen do investièních akcí napøesrok. Osobnì za sebe mohu slíbit, že budu projekt nadále podporovat. Každým dnem odchází nìèí otec, maminka, pøítel èi známý a prostor malé tmavé sínì je, mírnì øeèeno, nehostinný svým vzhledem a hlavnì velikostí. Nová budova bude mít kapacitu asi 200 osob a dostateèné zázemí jak pro provoz, tak pro pozùstalé a smuteèní hosty. Nejde jen ale o samotnou budovu, ale i o základní myšlenku, jak pojmout nový prostor. Lidé pøicházející k rozlouèení jsou už tak smutní a žalem prostoupeni, že nepotøebují více temnoty, ale spíše svìtlo protínající ten tíživý pocit marnosti. A to doufám, že pøijde s novou stavbou. Zelený travnatý svah získá dominantní bílou barvu sínì. Vìtšina èeské spoleènosti se louèí se svými blízkými pomìrnì neosobnì. Vìtšinou samotný pohøeb vykonává buïto knìz nebo nìjaký øeèník, který zemøelou osobu vlastnì vùbec nezná. Má sice údaje od rodiny, ale a se snaží, jak snaží, nemùže vyjádøit lásku a cit k neznámému èlovìku jako ten, který jej miloval. Mnohem milejší je zvyk západních zemí, kdy pøijdou promluvit lidé o tom, jaký zemøelý byl, nebo o svých zážitcích, které se zesnulým prožili. Na druhé stranì zase naše spoleènost má vrytou hezkou tradici úhledných hrobù plných kvìtin a svíèek zejména na dušièky. Nic ale není špatnì èi dobøe, vždy bývá utrpení umírajícího zármutkem pro rodinu a smrt èasto bývá vysvobozením ze spárù hrozné nemoci. Tak tedy: „Milý Renku, louèím se s Tebou, bylo mi ctí Tì v životì potkat. Tvá vìrnost a láska byla úžasná. Byl jsi pro mne a naše spoleèné kamarády posledním dobrým èlenem své jediné strany, kterou my jsme už nemohli vystát. Byl jsi pøíkladnì loajální. A nejen to! Tvùj zájem o každého, koho jsi znal, Tvá ochota poslouchat starosti druhých, Tvùj bøitký humor a zájem o hudbu místních kapel, Tvoje pøejícnost a taky snaha pomoci, když jsi mohl. Ráda jsem se s Tebou smála, dával jsi vždy pusu na pøivítanou, tys vždy projevil svùj cit. Ráda jsem si s Tebou povídala na Špalíèku nebo na Kaprobraní. Budeš nám chybìt, ale máme Tì naštìstí v našich srdcích. Až budeme zase ve Valticích, dáme si moravské bílé na Tvoji památku!“ Renkovi, jeho rodinì a všem kamarádùm, co po nìm zbyli. Irena Brouwerová

únor 2015

Lednové zastupitelstvo aneb o co jste pøišli, když jste nepøišli Lednové zasedání zastupitelstva nebylo vùbec nudné. Zkusme to vzít popoøádku. V úvodu jednání zastupitelstvo odpustilo penále 320 tisíc Tìlovýchovné jednotì. Dùvodem bylo, že TJ požádala o neinvestièní dotaci, ale chybnì ji zúètovala jako investièní. Mìsto, asi na rozdíl od jiných kauz spojených s TJ, které bude ještì øešit, o nic nepøišlo. Jen se pøi jednání opìt potvrdilo, jak podivné pomìry v této organizaci v minulém období vládly a jak tìžkou pozici bude mít vedení nové (nebo spíše staronové), aby tomu bylo do budoucna jinak. Velká diskuze se nekonala ani pøi schvalování rozpoètu mìsta, nejdùležitìjšího dokumentu pro život ve mìstì v letošním roce. Rozpoèet poèítá s deficitem ve výši 46 milionù, který je kryt finanèními zùstatky na úètech mìsta, popø. z revolvingového úvìru. Vzhledem k tìmto penìzùm na úètech mìsta ale prý na tom nejsme úplnì špatnì, takže finanèní výhled není špatný a bankrot nehrozí. Pokud ovšem mìsto nezaènì masivnì prohrávat velké soudní spory, které mu zanechalo minulé vedení. Z toho dùvodu jsem požádal, aby byl finanèní výhled doplnìn o možné dopady velkých kauz (bazén, teplo a byty na Stínadlech, kde mìstu hrozí ztráty v desítkách milionù korun) na rozpoèet mìsta a zpùsoby krytí tìchto plateb. Na základì mého požadavku z minulého zasedání, aby zastupitelé byli souhrnnì informováni o systému veøejné dopravy ve mìstì, vystoupil s prezentací vedoucí odboru komunálních služeb Mgr. Chajdrna. Z perfektnì pøipraveného materiálu jsme se dozvìdìli, že mìstská hromadná doprava obslouží roènì 686 tisíc pasažérù, najede 374 000 km a mìsto to stojí celkem 14,2 miliony

korun, v pøepoètu tedy 38 korun na kilometr. Poèet pøepravovaných cestujících neustále klesá stejnì jako tržby a systém mìstské hromadné dopravy navíc zkomplikovalo a prodražilo odtržení Polièné a Krhové. Neosvìdèil se projekt radiobusu, tedy autobusu na telefonické zavolání, který loòským rokem po dvou a pùl letech skonèil. Výsledek? Náklady na MHD jsou pøíliš vysoké a mìsto by mìlo uvažovat o zmìnì po roce 2017, kdy konèí smlouva se stávajícím dopravcem, vèetnì varianty, že si hromadnou dopravu bude provozovat samo. Solidní prezentaci (na rozdíl od pøedchozího bodu CZT - viz èánek z titulní strany) pøedvedl následnì i Ing. Korabík z VaKu, který pøišel nové zastupitele informovat o spoleènosti jako takové a zvl᚝ o výši a tvorbì ceny vody, pøedevším proè je tato cena druhá nejvyšší ve Zlínském kraji. Pøítomným sdìlil, že voda z Karolinky, kterou naše mìsto odebírá (spolu s polovinou nìkdejšího okresu Vsetín), je vodou povrchovou, která je na rozdíl od vody podzemní 3,5krát dražší (7 korun oproti 2) a tento rozdíl ve vstupních nákladech cenu vody zásadnì ovlivòuje. I když samotná výše ceny vody pro obèany patrnì žádného ze zastupitelù netìší, na druhou stranu to vyrovnává skuteènost, že naše mìsto patøí z pohledu rozsahu investic VaKu k tìm nejvíce obhospodaøovaným. To vyplynulo z prezentace dalšího zástupce VaKu, pana Jurenky. Radostnou a milou byla naopak prezentace mateøských škol ve mìstì, provedená jejich øeditelkami. Obdobnì jako v pøípadì základních škol na minulém zastupitelstvu bylo z jednotlivých vystoupení patrné, jak

jsou tyto pedagožky vdìèné za to, že si jich a jejich práce po létech na mìstì koneènì nìkdo všiml a že mají možnost se nejvyššímu orgánu mìsta takto komplexnì pøedstavit. Osm mateøských škol ve mìstì evidentnì dìlá svou práci dobøe a není divu, že si jednotlivé øeditelky vysloužily od zastupitelù potlesk. Smutnì humorným momentem, který v auditoriu vyvolal smích, bylo jen otevøení problému s reklamací zatékání ve školce na Køižné. Po chvíli dohadování, proè nebyla banální oprava již dávno provedena a kdo vlastnì stavbu provádìl, padlo jméno právì Ing. Buše, majitele stavební firmy a zastupitele/radního za ODS, který dopoledne pøedtím pøed zastupitele pøedstoupil v roli jednatele spoleènosti CZT s.r.o. Zlatým høebem jednání bylo projednávání auditu provedeného u mìstských organizací mìsta firmou Nexia. Prezentace tohoto auditu zastupitelùm se ujal Ing. Línek, jeden z jeho spoluautorù. Popsat témìø dvouhodinové vystoupení plné závažných a mnohdy varovných informací v jednom odstavci je takøka nemožné, takže si tento bod nechám na pøíštì a zmíním se jen o jednom z výsledkù: zatímco èinnost samotných mìstských firem a organizací lze hodnotit jen s dílèími výhradami, kontrolní a øídící èinnost mìsta samotného v minulých letech podle odborného auditu jednoznaènì propadla. Takže na závìr - zasedání zastupitelstva jsou veøejná a obèané mají na nich možnost i vystoupit. Využijte svého práva a pøijïte se podílet na správì vìcí veøejných tøeba pøíštì 5. 3. Vᚠhlas vám zùstal i po volbách! Zdraví vás a pìkný závìr zimy pøeje Marek Irgl (pište na [email protected])

(dok. ze str. 1)Když následnì Ing. Buš konstatoval, že se podaøilo ke spokojenosti obou stran uzavøít smlouvu o dodávkách tepla se spoleèností Deza, a.s. na pøíštích pìt let, vystoupil zastupitel Petr Urbánek s tím, že spokojena by nemìla být hlavnì Deza, ale pøedevším obèané tohoto mìsta. Na to reagoval jeho kolega Ing. Pustìjovský, že jednání o cenì trvala rok a že ze strany Dezy není žádný problém se zveøejnìním smlouvy o cenì a dodávkách tepla. K „utajovanému“ auditu se následnì vrátil zastupitel za KSÈM Pavelka s tím, že mu ve vystoupení chybìlo stanovisko k výsledkùm tohoto auditu právì od Ing. Buše jako zástupce mìsta ve vedení této spoleènosti. V reakci na to Ing. Buš prohlásil, že podle nìj není v auditu „nic svìtoborného ani žádné podvody“. Navíc doplnil, že on sám nemùže hájit zájmy mìsta, že on je povinen hájit zájmy spoleènosti jako takové. Tato poznámka vyprovokovala zastupitelku Ing. Brouwerovou, která se obrátila na dosud mlèícího nìkdejšího

starostu Èásteèku s tím, že když zastupitele pøesvìdèoval, aby nominovali za mìsto do pozice jednatele právì Ing. Buše, bylo to odùvodòováno tím, že tam mìsto potøebuje „svého èlovìka“, který by hájil zájmy mìsta. Na to exstarosta Èásteèka reagoval mj. slovy, že se vedení mìsta (ve kterém byl ale i Ing. Buš) tehdy obrátilo na nìkolik možných kandidátù na tuto funkci, ale všichni ji odmítli, protože jednatel ruèí za pøípadné škody a ztráty celým svým majetkem. Do vyostøující se diskuze opìtovnì vstoupil Marek Irgl a obrátil se na Jiøího Èásteèku, že není divu, že o funkci nikdo nejevil zájem, když ji tehdejší starosta zastupitelùm prezentoval jako neplacenou práci, ale když byl Ing. Buš jmenován, byla mu pøiznána mìsíèní odmìna 70 000 korun. Zároveò se Marek Irgl na Ing. Èás-

teèku obrátil s požadavkem, a tedy vysvìtlí, proè minulým zastupitelùm tuto funkci prezentoval jako neplacenou. Ani na tak jednoduchou otázku se ale pøítomní nedoèkali odpovìdi, ale jen pøíslibu Jiøího Èásteèky, že ji zodpoví písemnì. Debatu nad tím, èí zájmy ve spoleènosti CZT s.r.o. Ing. Buš, jehož pracovní smlouva je také tajná a kromì stranického druha Jiøího Èásteèky nikdo z mìsta vlastnì neví, jaké další ustanovení o odstupném a odmìnách obsahuje, vlastnì zastupuje, ukonèil zastupitel Navrátil. Ten na adresu svého podílu na vyslání Ing. Buše do funkce jednatele za mìsto prohlásil: „To je to nejnepøíjemnìjší, na èem jsem se jako zastupitel v minulosti podílel“. Kromì pøekvapení a nevìøícného kroucení hlavami se v polední pøestávce, jež následovala, opakovanì objevoval mezi zastupiteli názor, že by Ing. Buš funkci jednatele spoleènosti mìl co nejdøíve opustit. I toto bude jako mnoho dalších nepøíjemných odkazù minulého vedení mìsta úkolem pro to souèasné. (mi)

Jednatel CZT s.r.o. Ing. Buš byl do funkce vyslán mìstem, jeho zájmy ale nehájí

INZERCE

5

INZERCE

únor 2015

6

únor 2015

Spisovatelka Alena Mornštajnová: "Najít pøíbìh je snadné, staèí se dívat kolem sebe..."

Býti dobrým spisovatelem, a básníkem èi prozaikem, nikdy nebyla jednoduchá ani bìžná vìc. Kromì talentu to chce hodnì píle, vytrvalosti, èasu a navíc ještì i odvahy jít s vlastní kùží na trh. Proto není dobrých spisovatelù v žádné dobì a v žádné spoleènosti nikdy nazbyt. A zjevení spisovatele v malém mìstì, to je už pak nìco unikátního. Valašské Meziøíèí takovýchto spisovatelù v minulosti moc nemìlo a nemá je ani dnes. K tìm nemálo vyvoleným se pøed dvìmi lety pøidala díky románu Slepá mapa Alena Mornštajnová. Kniha o tøech generacích žen, prožívajících pohnuté osudy 20. století, si vysloužila nejen pøíznivé až nadšené recenze kritikù, ale pøedevším velký zájem a nadšení samotných ètenáøù. S Alenou Mornštajnovou jsme si povídali v pøíjemném prostøedí kavárny Marko Polo nejen o tom, jak se z uèitele a pøekladatele stane spisovatel. Paní Mornštajnová, vaše jméno dává tušit „neèeský“ pùvod, napadá mì nìmecký nebo židovský... Své pøíjmení jsem vyvdala, manželova rodina zøejmì pøišla kdysi dávno z Nìmecka. Já jsem se za svobodna jmenovala Vosmeková a celý život žiju ve Valašském Meziøíèí. O èem je kniha Hotýlek, kterou nakladatelství Host zaøadilo do edièního plánu pro letošní jaro? Tématem mojí druhé knihy je otázka, kam se vypaøili všichni ti lidé, kteøí byli kostrou a páteøí socialismu. O tom, že všichni, vèetnì tìchto lidí, byli rádi, že vláda lidu skonèila, a co je s nimi teï. Ale je to zároveò i pøíbìh o láce, nenávisti, odvaze, zbabìlosti, obìtavosti i chamtivosti. Pøíbìh o tom, jak tìžké je nìkdy žít tak, aby èlovìk neubližoval ostatním a nemusel se sám pøed sebou stydìt. Kniha by mìla vyjít v kvìtnu. A vaší tøetí kniha, na které zrovna pracujete... Má už alespoò pracovní název? INZERCE

Název zatím nemá. Pøíbìh se odehrává v konkrétním prostøedí tohoto mìsta, pøíprava na knihu byla tedy nároènìjší. Musela jsem pracovat s historickými fakty, dobovými mapami, ovìøovat si, jak vypadalo mìsto v minulém století, mezi válkami atd. Snažím se vycházet z toho, že kniha má mít jak pøíbìh, tak i nosnou myšlenku. Najít pøíbìh je snadné, staèí se jen dívat kolem sebe. Nebo si vzít za základ nìjakou skuteènou událost - já jsem sáhla k Druhé svìtové válce a pak velké tyfové epidemii, která v našem mìstì probìhla v padesátých letech. Pøíbìh je smyšlený s reálnými rysy, události a prostøedí jsou skuteèné. Jak dlouho jste vlastnì pracovala na první knize Slepá mapa? Celkem to trvalo deset let. Èasto jsem psaní pøerušovala, pak se k nìmu vracela, zapomínala, co jsem napsala, pøepisovala a vylepšovala. Když jsem mìla pocit, že je kniha hotová, poslala jsem ji do nakladatelství Host. Více než pùl roku se nic nedìlo a pak jsem dostala mail, ve kterém mi nakladatel pan Balaštík oznámil, že se jim v nakladatelství kniha moc líbí a že ji vydají. Teprve pozdìji jsem se dozvìdìla, že zpùsob, jakým

jsem knihu nabízela nebyl nejlepší - poslat knihu mailem, navíc netypicky zabalený soubor, který v redakci mìli problém otevøít... a pak se vùbec nepøipomínat - tak se to nedìlá. Musela jste pùvodní rukopis nìjak zásadnì mìnit nebo krátit? Jen minimálnì, snad pár dialogù, jinak vše zùstalo. Otázkou k diskuzi byl samotný název - chtìla jsem trošku širší, tøeba Slepá mapa století, ale v redakci mì zkušenými argumenty pøesvìdèili, že kratší název je lepší. Co následovalo po vydání knihy, byla to velká zmìna? Ani ne. Èekala jsem samozøejmì na kritiky, i když mnì nakladatel radil, abych je vùbec neèetla, ale zvìdavost mi nedala. No a ty byly vlídné. A pak se zaèali ozývat ètenáøi, kteøí knihu brzy vykoupili, takže se musel udìlat dotisk. Když se pak Slepá mapa dostala do finále soutìže Èeská kniha, tak jsem si øekla, že to asi fakt není úplnì špatné. Jinak o tom, že píšu, vìdìl jen málokdo, ani v rodinì jsem o tom nemluvila. Mojí první ètenáøkou byla dcera a potom švagrová, manžel neète nic z poèítaèe, ten si musel poèkat až na hotovou knihu. Pøíjemným dùsledkem vydání knihy byla možnost šestitýdenního stipendijního pobytu v Krakovì v rámci Visegrádské ètyøky. Tam jsem dokonèila korektury druhé knihy, mohla jsem v klidu pracovat na své tøetí knize, setkávat se se spisovateli a pøekladateli z jiných zemí i ètenáøi. Se ètenáøi se setkáváte na autorských ètení po celé republice. Jaké to je? Vždycky pøíjemné. Lidé se vyptávají na obsah knihy, chtìjí znát podrobnosti a další informace, které v knize nejsou. Je to hroznì fajn vidìt, že jste stvoøili nìco, co ke ètenáøùm promlouvá, co je zaujalo. Nejbližší takové setkání se

uskuteèní 12. bøezna ve vsetínské knihovnì. Kdy jste vlastnì zjistila, že byste chtìla psát, být spisovatelkou? To pøesnì nevím. Odjakživa jsem hodnì èetla a pak pøirozenì šla na školu, která k tomu má blízko - studovala jsem v Ostravì èeštinu a angliètinu. No a po škole jsem se kromì uèení angliètiny zaèala vìnovat i pøekládání a to už má k vlastnímu psaní blízko. Jakým pøekladùm se vìnujete? Aby mì to uživilo, tak spíše ménì nároèné anglo-americké literatuøe. Jinak samotné psaní uživí v Èechách jen málokoho. Jako ètenáøka mám nejradìji knihy Johna Irvinga. Já se ale podvìdomì bojím, abych nepsala jako nìkdo jiný, i když umìt psát jako John Irving by bylo urèitì skvìlé. Aktuální otázka pro dnešního ètenáøe a spisovatele zvl᚝: klasická tištìná kniha nebo elektronická? Já jsem milovník knih, takže klasická, papírová, tištìná. Elektronické jsem schopna vzít na milost v pøípadì cestování a dovolené, kdy má èlovìk omezené místo v kufru... Ostatnì i moje kniha vyšla jak v tištìné tak i v elektronické podobì. Jinak mi tato láska k papírovým knihám samozøejmì komplikuje život. Nedávno jsme se pøestìhovali do menšího domku a knihy jsou opravdu strašnì objemné a už je není kam dávat. Takže nìkteré musely pryè. Stejnì tak jsem se nauèila nedoèítat knihy, které mì nebaví. Døíve jsem cítila povinnost doèíst knihu do poslední stránky, dnes mi to pøipadá v pøípadì prùmìrných knih plýtvání èasem, tak takovou knihu s klidným svìdomím odložím a sáhnu po lepší. Tak vám tedy pøejeme, a tedy ètenáøi každou z vašich knih mají dùvod pøeèíst až do konce. Dìkujeme za rozhovor. red.

7

INZERCE

únor 2015

8

únor 2015

Ze života meziøíèských škol ISŠ-COP a soutìž o nejkrásnìjší dort

Veselé zpívání na ZŠ a MŠ Køižná

Zajímá vás, co dìlaly naše milé dìti tìsnì pøedtím, než se rozdávalo vysvìdèení? V celé své kráse se objevily na ,, pódiu „ a zazpívaly svou oblíbenou písnièku. Rozhodování poroty bylo tìžké, ale spravedlivé.  Na závìr jsme si spoleènì zazpívali pøi kytaøe, rozdali diplomy a ceny nejlepším. Pro nás dospìlé byl odmìnou dìtský záøivý úsmìv a pocit, že jsme jim pøichystali pìkné dopoledne s pøíjemnou atmosférou. Bronislava Pelechová, vychovatelka

Vidìli jste již nejkrásnìjší svatební dorty roku 2015? Ne? Tak si vám jeden z nich dovolujeme pøedstavit. A jak víme, že opravdu patøí mezi ty nejkrásnìjší  a nejchutnìjší  svatební  dorty v Èeské republice? Protože jsme se zúèastnili prestižní soutìže Svatební dort 2015, která probìhla 17. ledna v Praze. V prvním kole odborná porota vybrala nᚠsvatební dort podle fotografií mezi 9 finalistù z celé Èeské a Slovenské republiky.  Ètyøpatrový snìhobílý dort vyrobený na zakázku byl zdoben jemnou  krajkou a doplnìn kvìty podle  pøání nevìsty. Každé patro bylo zdobené jiným krajkováním, které plynule pøecházelo z jednotlivých pater dortu, napojovalo se na sebe a vytváøelo ucelenou kompozici, která pøipomínala krajkový závoj.   Na finále této soutìže jsme pøipravili a pøivezli do Prahy naprosto stejný dort a pøedložili jej odborné a laické porotì k hodnocení. Zde se hodnotilo nejen odborné provedení, preciznost, kreativita, ale i chu a originalita. Prùbìh a výsledky celé soutìže zachytila i TV Nova, která odvysílala toho dne i zpracovanou reportហv hlavních veèerních zprávách.  A jak øíkají uèitelky odborného výcviku Pavla Volková a Martina Vaòková: „I když jsme se

neumístili mezi první ètyøi hodnocená místa, je naprosto jasné, že jsme obstáli v tvrdé konkurenci  profesionálních firem, pro které je výroba dortù prioritou.“  Nezbývá dodat nic jiného, než že naši žáci, kteøí se pøipravují v oboru Cukráø, se mohou uèit od opravdových mistrù.  Mgr. Dagmar Zetková

Erasmus + na Šafaøce v plném proudu První studentka cembala je ze ZUŠ Alfréda Radoka Žáci ZŠ Šafaøíkova zapojení do projektu Erasmus + navštívili s paní uèitelkou Markétou Vémolovou firmu Tridas, která je v projektu naším partnerem a sponzorem a má pøedat žákùm pár informací ze života podnikání. Žáci byli rozdìleni do skupinek a mìli za úkol „vytáhnout“ z majitele firmy pana Èervenky co nejvíce zajímavých informací. Jaké byly jejich postøehy? Ètìte sami: „12. ledna jsme v rámci projektu Erasmus+ navštívili firmu TRIDAS. Firma se zabývá výrobou obalù ze døeva, kartonu a papíru. Prùvodce nám prozradil, že na poèátku mìl se svým bratrem k výrobì pouze garáž. Postupem èasu se firma rozrùstala, v souèasné dobì má 85 zamìstnancù. Byla založena v roce 2004 a dodává své výrobky na tuzemský i zahranièní trh. Toto zboží vyrábí v ÈR celkem 5 firem. Popudem k založení firmy byl nedostatek kvalitních obalù, nebo na trhu byly jen nekvalitní výrobky z Asie. Exkurze se nám moc líbila, na konci jsme dostali malé dárky - propisky, blok s logem firmy a kalendáø pro celou tøídu!“ Za tým žákù Erasmus + Lara Dostalová a Kateøina Fuèková, Mgr. Hana Bøoušková

Jaký byl den otevøených dveøí na ZŠ Šafaøíkova? Ve ètvrtek 15. ledna se budoucí prvòáèci vydali po stopách Šafíka, našeho maskota. Nejen stopy je úspìšnì vedly do všech koutù školy, ale také žáci osmých roèníkù se zhostili role prùvodcù na jednièku. Dìti se svými rodièi mohly navštívit tøídy prvního stupnì, prohlédnout si odborné uèebny fyziky, dìjepisu nebo pøírodopisu. Také ,,nakoukly“ do školního klubu, žákovské knihovny, mohly si vyzkoušet horolezeckou stìnu, mrknout do školní družiny a nakonec se trošku obèerstvit ve školní jídelnì. Mgr. Anna Erbanová Polociková INZERCE

Absolventka ZUŠ Alfréda Radoka Eliška Sojková úspìšnì složila pøijímací zkoušku do novì otevøeného studijního oboru hudební konzervatoøe v Olomouci a stala se tak první pøijatou studentkou hry na cembalo. Bezpochyby také díky tomu, že naše škola je jedinou v okolí (a jednou z mála v republice), kde se výuka tohoto originálního klávesového nástroje nabízí. ZUŠ Alfréda Radoka je škola s dlouhou tradicí a ve své historii již vychovala desítky budoucích profesionálních umìleckých a pedagogických osobností. V oblasti výuky klasické hudby nabízí kromì tradièních nástrojù i progresivní novinky. Elišèin úspìch potvrdil, že je to dobrá volba. Pøi podzimním koncertním turné Václava Hudeèka cembalo publiku ve Valašském Meziøíèí pøedstavil mladý

sympatický hudebník Martin Hroch, èlen spoleènosti The British Harpsichord Society. Žáci ZUŠ Alfréda Radoka s ním mìli rovnìž možnost spolupracovat v rámci dopoledního workshopu. ,,Cembalo neboli spinet zažilo velký boom už pøed lety v západní Evropì a jeho profesionální uplatnìní je velmi perspektivní. Martin, s nímž se znám již nìkolik let z hudebních kurzù, jako cembalista získal roli dokonce ve filmu po boku francouzského herce Gérarda Depardieu. Samozøejmì je i souèástí souborù orientovaných na barokní muziku a jeho studium doplòuje mùj zájem o historii,“ vysvìtluje své nadšení pro nástroj Eliška. Bližší informace o výuce si zájemci mohou zjistit pøímo na webových stránkách školy nebo u pedagogù ZUŠ Alfréda Radoka. Lenka Šoborová

9

únor 2015

Prvòáci ze ZŠ Šafaøíkova na lyžáku Ze života meziøíèských škol ZŠ Salvátor úspìšná na šachovém turnaji! Každý prvòáèek na Šafaøce se nauèí nejen èíst, psát a poèítat, ale i lyžovat. Ráno 7. ledna sportovnì naladìní žáèci, uèitelé i rodièe nastupují pøed ZŠ Šafaøíkova do našeho oblíbeného autobusu CK Valaška, který nás odváží smìrem na Horní Beèvu, cílová stanice Sachova studánka. Zaèíná týden lyžování, výcviku, pádù, modøin, ale i velké snahy a píle. Nauèit se za tak krátký èas lyžovat, to nezvládne každý prvòáèek – jen ten nejšikovnìjší, není ani èas na slzy. Každý sám si už obouvá lyžáky, jen my starší pomáháme zapnout pøezky a vše pøekontrolujeme. První jízda napoví, do jakého družstva bude každý zaøazen, a vyjíždíme na svah. Pìt družstev týden lyžuje, zvládá oblouèky vpravo, vlevo,

jízdu bez pádù. Každý se snaží zdolat svah podle svých sil a možností. My uèitelé se snažíme nauèit holky a kluky co nejvíce, ale èas nám rychle letí. Záleží teï na rodièích, kolik volných chvilek prožijí s dìtmi na lyžích. Poslední den výcviku jsou závody, oblíbené všemi úèastníky. Od rána je ve vzduchu cítit nervózní atmosféra. Každé z dìtí chce vyhrát! Rodièe, kteøí s námi jezdí celý týden a velmi nám pomáhají, prožívají každou jízdu taky. Každé družstvo má svého vítìze, všichni spoleènì dostávají malou sladkost na závìr výcviku. Nesmím na závìr zapomenout podìkovat nejen všem uèitelùm, ale i rodièùm, kteøí obìtavì pomáhali. Všem velké díky! Mgr. Lenka Šimèíková

Baskybic, Drumatix a United Sound na ZUŠ Alfréda Radoka

(sš)Baskybic, Drumatix a United Sound - to jsou mladé hudební skupiny zaèínajících muzikantù, které vzešly z umìlecké líhnì ZUŠ Alfréda Radoka. Spoleèný koncert plný premiér „Made in ZUŠ“ zažije M-klub ve støedu 25. února v 17 hodin. Diváci koncertu „Made in ZUŠ“ se mohou tìšit na vpravdì svìtové premiéry. Poprvé se pøedstaví nový poprockový soubor elektrických kytar a bicích „United Sound“. Díky podpoøe mìsta a velkých meziøíèských firem se mohli pøipravovat v novì zaøízené školní

zkušebnì. Na svou premiéru se tìší také svìøenci francouzské zpìvaèky Céline Bossu, která jim pøedává své bohaté zkušenosti z vlastní pìvecké kariéry. Spoleènì se svými žáky se na jevišti objeví i uèitelé ZUŠ Alfréda Radoka, sami aktivní hráèi, hudební nadšenci a poradci zaèínajících kapel - kytaristé José De La Hoz, Ivan Trpík a Jiøí Butor a bubeník Milan Kratochvíl. Pokud i vaše dítì touží hrát nebo zpívat v kapele, jeho sen mu mùžeme pomoci splnit i v ZUŠ Alfréda Radoka. Více info na www.zus-vm.cz.

V polovinì ledna se ve Valašském Meziøíèí ve Støedisku volného èasu Domeèek konal druhý šachový turnaj ze série ètyø turnajù 1. Vasto Tour, jehož se úèastnilo 112 šachistù. V kategorii nejmladších do deseti let zvítìzil TomᚠKabeláè, žák 4. roèníku ZŠ Salvátor. Své první místo obhájil ziskem šesti bodù ze sedmi možných. Z celkového poètu 7 partií hraných v tempu 2x13min + 2s jich za každý tah pìt vyhrál a dvì remizoval. Tomovi blahopøejeme ke vzorné reprezentaci školy a pøejeme hodnì úspìchù v soutìžích navazujících. Ludmila Èernochová

Zatanèili èardᚠa vyhráli divoèáka (sš)Mladí taneèníci z valašskomeziøíèské ZUŠ Alfréda Radoka opìt kralují plesové sezónì na Valašsku. Choreografie, kterými obohacují plesy v regionu, pøipravují mladí taneèníci každý rok. Pro letošní plesovou sezónu pøipravili Cikánský èardᚠa choreografii scénického tance s názvem Cizí elegance. Obì pøedtanèení mohli v premiéøe zhlédnout návštìvníci Mysliveckého plesu v Lešné. Vystoupení meziøíèských taneèníkù pod vedením Denisy Varga Vašíèkové

Anglické dny v 5.A ZŠ Šafaøíkova Zaèátek nového týdne, 19.- 20. ledna, byl pro 5.A trochu neobvyklý. Zažili jsme totiž tvz. „EnglishDays“, které jsou aktivitou v krajském projektu „Inovace ve výuce AJ na ZŠ“. Úkolem prvního dne bylo vyzkoušet si pøedmìty našeho pondìlního rozvrhu v angliètinì. Tak jsme se tedy nauèili tøídit anglická a èeská zájmena, èíst a poèítat desetinná èísla. Vlastivìda pro nás znamenala ukázky z filmù a povídání o osudech Anglièanù a Amerièanù ve 2. svìtové válce. Ve ètení jsme si zahráli na pøekladatele. Také jsme pøednášeli básnièku o vloèkách „Fivelittlesnowfakes“. Naše novì získané vìdomosti jsme si poté ovìøili pøi hrách a zpracovali je v referátech. V úterý ráno jsme se sešli ve tøídì a INZERCE

zaèal nᚠ2. projektový den s názvem „My town - moje mìsto“. Naplánovali jsme si den, vymysleli otázky pro anketu a vydali se za poznáváním našeho mìsta. Nejprve jsme šli naèerpat informace do IC. Pak jsme navštívili výstavu v zámku Žerotínù a nakonec jsme zjišovali spokojenost kolemjdoucích s životem v našem mìstì prostøednictvím otázek, které jsme si pøedem pøipravili. Po návratu do školy jsme vše zpracovali a vyrobili zajímavé mini projekty našeho dne. Zažili jsme tedy „jiné vyuèování“, které bylo pøíjemnou zmìnou našich všedních dní. Klára Hurtová, Zuzka Fabiánová, Kristýna Žvaková, ZŠ Šafaøíkova, upravila Bc. Martina Mazáèová

se stala zvláštì na valašskomeziøíèsku fenoménem. Návštìvníci plesù se na nì vždy tìší a to nejen pro jejich vynikající a originální choreografie, ale také kvùli jedineèným kostýmùm. Na Mysliveckém plese byli taneèníci odmìnìni velkým potleskem za provedení temperamentního Cikánského èardáše, který se jim nezvykle povedl. Radost z potlesku pak umocnila ještì neèekaná výhra hlavní ceny v tombole. Tou byl, jak by se na mysliveckém plese dalo èekat, poøádný kus divoèáka.

10

INZERCE

únor 2015

11

únor 2015

Nové pøístroje v nemocnici pøispìjí k porodùm zdravých dìtí Nemocnice Valašské Meziøíèí, èlen skupiny AGEL, monitoruje novì na porodním oddìlení a porodním sále maminky a jejich ještì nenarozená miminka dvìma novými kardiotokografy za témìø 600 tisíc korun. Kardiotokografie je nejdùležitìjší vyšetøovací metodou ke zjištìní životních funkcí miminka, která lékaøi umožní sledovat dìložní stahy, tzv. kontrakce, a mìøit ozvy plodu u tìhotné ženy. Kardiotokograf je pøístroj, který se skládá ze snímacích elektrod a vlastního mìøícího zaøízení. Pomocí elektrod pøipevnìných na bøicho snímá kardiotokograf elektrickou aktivitu dìlohy a tepovou frekvenci plodu. Pøístroj elek-

trickou informaci zpracovává a zapisuje v podobì køivky na papír nebo na monitor. Získaná køivka má charakteristický vzhled, z nìjž lékaø snadno pozná, jaké jsou základní životní funkce miminka. Toto vyšetøení je zcela bez jakýchkoliv dalších omezení. „Tyto mobilní kardiotokografy monitorují krevní tlak, ten se zaznamenává pomocí køivky, a tím usnadòuje ošetøovatelskou péèi pøi potøebì intenzivního sledování rodièky na porodním oddìlení nebo porodním sále pøi využití epidurální analgezie,“ objasòuje výhody pro rodièky stanièní sestra gynekologicko-porodnického oddìlení Andrea Doèkalová.

Pacienti nemocnice rozdali vloni témìø 200 pochval

Laboratoø patologie nemocnice obhájila svou certifikaci

Nemocnice Valašské Meziøíèí se za celý loòský rok mùže pochlubit celkem 195 pochvalami, které obdržela z øad hospitalizovaných pacientù na jednotlivých oddìleních. V roce 2012 se vedení nemocnice rozhodlo, že bude monitorovat názory hospitalizovaných pacientù na léèbu, pobyt, stravu, chování èi pøístup personálu. Proto se na každé lùžkové oddìlení rozdala kniha podìkování, námìtù a pøipomínek, kde pacienti mohli zanechat svùj vzkaz, a už se jednalo o jejich pozitivní èi negativní zkušenost. O tom, že zvolený typ komunikace s pacienty má smysl, svìdèí pøesvìdèivé a upøímné vzkazy od pacientù napøíè jednotlivými odbornostmi nemocnice. Negativních názorù bylo jen nìkolik a týkaly se pøedevším technického vybavení oddìlení, ale i na tom již vedení nemocnice aktivnì pracuje a plánuje dovybavení jednotlivých oddìlení. INZERCE

„Naši pacienti pøi hospitalizaci nejlépe zjistí, kde nás takzvanì „tlaèí bota“, a sami mohou øíci, co by jim pomohlo ke zvládnutí pobytu v nemocnici, což je samo o sobì stresující záležitost, a kde máme co zlepšovat. Jsem ráda, že negativní zkušenosti má minimum pacientù a pøipomínky jsou veskrze materiálního charakteru. Je to samozøejmì o financích, ale dlouhodobì na tomto problému pracujeme a postupnì vybavujeme oddìlení novými elektrickými polohovatelnými lùžky a matracemi, obnovujeme prostøedí èekáren, investujeme do vzdìlávání zamìstnancù a neustále pracujeme na poskytování kvalitní péèe,“ øíká hlavní sestra Mgr. Jana Pelikánová. Nemocnice bude i nadále pokraèovat ve sbírání tìchto dopisù èi vzkazù, nebo každá zveøejnìná pochvala, podìkování je kladnou vizitkou všech zamìstnancù každého oddìlení.

Laboratoø oddìlení patologie Nemocnice Valašské Meziøíèí, která je èlenem skupiny AGEL, úspìšnì obhájila certifikát udìlený Èeským institutem pro akreditaci (ÈIA). Provedený audit prokázal splnìní všech požadavkù, a tak se laboratoø mùže až do konce roku 2015 tìšit z prodloužení certifikace. Pacienty pak potìší pøedevším jistota kvality nabízených služeb. „Obhájení certifikátu znamená pro pacienty i zdravotníky záruku, že podmínky a procesy zavedené v laboratoøi patologie odpovídají normám a jsou tedy dostateènì kvalitní i spolehlivé,“ vysvìtluje vedoucí laborantka patologie Mgr. Lucie Kurfûrstová. Podmínky pro prodloužení certifikátu pøitom vycházely

konkrétnì z normy ÈSN EN ISO 15189:2007, což je mezinárodnì uznávaná norma týkající se odborné zpùsobilosti klinické laboratoøí k provádìní speciálnì definovaných laboratorních služeb. Platnost souèasného certifikátu je do konce roku 2015 s tím, že celková reakreditace laboratoøe patologie vèetnì laboratoøe klinické biochemie probìhne na podzim téhož roku. „Pro naši laboratoø je získání certifikace Èeského institutu pro akreditaci velice prestižní záležitostí a zároveò i motivací pøedevším pokud jde o obhajobu reakreditace, která nás èeká koncem letošního roku,“ dodává Lucie Kurfûrstová.

12

INZERCE

únor 2015

13

únor 2015

OBELISK. Toto èíslo vyšlo 15. ledna 2015. Vydává Marek IRGL, šéfredaktor, Tolstého 466/1, V.M. Tel./fax 571 621 248, e-mail: [email protected] Náklad 6 000 ks, MK ÈR E 13230, IÈO 484 090 65,vychází min. 12 x roènì

Meziøíèská kapela The Dust ve finále Boom cupu uspìla Lenka Dusilová a album V hodinì smrti

Rozhovor s kytaristou a zpìvákem skupiny The Dust Ondøejem Bullou. Na úvod bych to u vás rád vzal trošku od zaèátku. Jaké byly vaše první chvíle a jak jste se jako kapela vyvíjeli? My jsme se vyvíjeli od mala, jelikož jsme vznikli jako kapela, když mi bylo teprve 14 let. Nᚠvývoj byl velice rùznorodý, èlovìk v tomto vìku zdaleka neví, co by chtìl hrát za hudbu. To mimochodem nevím ani teï ve svých dvaceti. Od mnoha coverù jsme se posunuli k folku, ze šesti let až poslední dva roky hrajeme to, co hrajeme v souèasnosti, a naše kroky šly spíše k blues, rocku a funky. Jaké zmìny a invence jste vnímali, když k vám pøicházeli noví èlenové a nìkolik jich kapelu i opustilo? My jsme v tìch letech, když jsme zaèínali, nebrali lidi do kapely podle toho, co poslouchají za hudbu, ale brali jsme pøedevším kamarády, se kterými bychom si rádi zahráli. Každý hrál trošku jiným stylem. Ze zaèátku nám to pøišlo jako zajímavá fúze, ale pak nám zaèalo docházet, že to v podstatì zajímavá fúze není. Že to je nezajímavá nesourodost. Došlo nám, že každý chce hrát v trošku jiné kapele - tak Pea Randýsek zaèal hrát s Artifical Life a Alena Jelínková zaèala skládat své písnì pro kapelu Ajajaj. My ostatní jsme se více posunuli k tomu, co dìláme dnes. S tím souvisí i noví èlenové. Ano, ta zmìna, když jste pøibrali do své kapely dechové nástroje, byla velice èitelná. Jak vaši tvorbu ovlinila? Tak pøedevším si myslím, že ji zvukovì sjednotila. Myslím, že skladatelsky nás pøítomnost dechové sekce nijak neovlivòuje. Naše tvorba by vznikala i bez ní, ale znìla by ménì ucelenì. A jak na své hudební nápady

Ilustrace Tomáše Pernického

(smo)Prostory meziøíèského M-klubu se zaplní pracemi místního grafika Tomáše Pernického. Zahájení výstavy se uskuteèní v úterý 17. února od 18,00 hod. a vstup je volný. Výstava potrvá do poloviny bøezna. Valašskomeziøíèský rodák, žák pøedního èeského grafika Josefa Válka, má svou prací blízko ke stylu šedesátých let, který propojuje s moderními pøístupy tvorby. Bìhem pìti let, kdy se vìnuje užité grafice profesionálnì, zanechal, kromì jiného, své otisky na knihách pro nakladatelství Albatros. Momentálnì chystá ilustrace k další dìtské knize urèené k vydání v šestadvaceti zemích svìta. Po vernisáži se v rámci filmového veèera uskuteèní také promítání filmu Koyaanisqatsi. Výstava potrvá do poloviny bøezna.

pøicházíte, èi jak spoleènì tvoøíte? Pøece jen je vás mnoho. Kdo je u vás tím vùdèím hlasem tvorby? Pùvodní nápady vùbec spoleènì nevznikají. Já a Lukᚠnosíme témìø hotové písnì a na zkouškách vzniká už jen aranžmá. V aranžování se snažíme být co nejvíce sebekritiètí a tak je aranžmá upravováno ještì nìkolik

mìsícù po premiéøe. Invenci bychom neradi kladli meze. A to je prostor pro ostatní èleny kapely, kteøí mají èasto nejednu nelítostnou pøipomínku. Ty ale utváøejí finální podobu skladby. Pøesuòme se teï spolu k posledním událostem. Nyní jste vyhráli Boom cup 2014. Jaké jsou vaše dojmy a co z tohoto vítìzství pro vás vyplývá? Já bych nerad mluvil za všechny èleny kapely. Ale osobnì, mùj nejvìtší dojem z tohoto finále je, že ten nemalý èas, strávený ve zkušebnì, byl ohodnocen, což je pro mì velice motivující k další práci. A co z toho pro nás vyplývá? Kdybych mìl mluvit o cenách z výhry, tak pøedevším si zahrajeme na festivalu Colours of Ostrava 2015, který má u nás v kapele obrovskou auru a ke kterému velice vzhlížíme. Mimo ty ceny je to i urèitá možnost, jak se dostat více do povìdomí lidí, kteøí nás ještì neslyšeli. Moc rádi bychom byli, kdyby nám to pøineslo více koncertù, ale k tomu nám samozøejmì nepostaèí pouze toto jedno vítìzství, ale budeme se o to snažit neustále i my jako kapela. Pøejeme vám tedy ve vaší tvorbì i další úspìchy, mnoho koncertù a dìkujeme moc za rozhovor. Ptal se a fotil Karel Nosek.

DoM-klubupøijedouBUTY

(smo) Ostravská kapela BUTY v èele s Radkem Pastròákem míøí po tøech letech opìt do Valašského Meziøíèí. Ve ètvrtek 12. února vystoupí od 20.00 hod. v M-klubu, kde mimo jiné zahrají své nejznámìjší hity, jako Duj, duj, duj, Tata, Krtek, Nad stádem koní èi Píseò práce. Koncert byl pùvodnì naplánovaný na konec ledna, ale z technických dùvodù musel být pøesunut na nový únorový termín. Skupina Buty je na èeské hudební scénì již úctyhodných devìtadvacet let a na svém kontì má osm studiových alb, z nichž to prozatím poslední vydali v roce 2012, tøi ceny Andìl a také jednu cenu Èeský lev.

(smo)Loòská laureátka ceny Andìl v kategorii Zpìvaèka roku Lenka Dusilová zavítá v sobotu 21. února do M-klubu, aby zde se svou skupinou Baromantika pøedstavila zbrusu nové spoluautorské album V hodinì smrti. Hostem koncertu bude slovenská kapela Longital, která vystoupí v nové sestavì s bubeníkem. Koncert zaène tradiènì ve 20.00 hodin. Jedna z nejpozoruhodnìjších èeských zpìvaèek Lenka Dusilová vydala na podzim loòského roku nové album nazvané V hodinì smrti a nebyla v tom sama. Na albu se spoluautorsky podílela celá její kapela Baromantika, se kterou se dala dohromady pøi nahrávání stejnojmenného alba pøed tøemi lety. Pod názvem kapely se skrývají muzikanti Beata Hlavenková, Patrick Karpentski, Viliam Béreš a Martin Novák. To, že si všichni perfektnì padli do noty, dokazuje právì nejnovìjší, emocemi prosáklá deska, jež patøí mezi jedny z nejlepších nahrávek roku 2014. O tom všechny pøesvìdèí také na koncertì ve Valašském Meziøíèí, jež navazuje na rozsáhlé podzimní turné. V rámci koncertu v M-klubu vystoupí také slovenské duo Longital nebo spíš

než duo by se mìli oznaèovat za kapelu, nebo s nimi v souèasné dobì hraje bubeník a pianista Marián Slávka. Meziøíèské publikum tak bude mít možnost poznat novou polohu této stálice slovenské nezávislé scény a

možná také skladby z nové tvorby, nebo mají v plánu nahrát v této nové sestavì také album.

Práce studentù i absolventù ateliéru Design skla

Galerie Sýpka ve spolupráci Fakultou multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlínì prezentuje tvorbu ateliéru Design skla. Vystavená díla studentù reagují na souèasné trendy ve vizuálním umìní a akcentují spoleèenská a kulturní specifika. V Galerii Sýpka jsou k vidìní drobné øemeslnì zpracované sklenìné objekty a volné instalace vytvoøené bìhem posledních dvou let. Výstava se snaží reprezentovat nejen práce souèasných studentù, ale i jeho absolventù. Tím utváøí komplexní pohled na problematiku ateliérového skláøství od jeho poèátku po profesionální zamìøení. Výbìr prací je pøizpùsoben prostoru galerie a cílem této výstavy je prezentace bohatì strukturovaného organismu, jakým je prostøedí ateliéru Design skla. Jeho studenti a absolventi reflektují nejrùznìjší témata, kterými se snaží posouvat skláøskou tvorbu za hranice bìžného vnímání. Univerzita Tomáše Bati ve Zlínì je

vysokou školou, která poskytuje širokou nabídku studia humanitních, pøírodovìdných, technických i umìleckých oborù na šesti fakultách. Jednou z nich je Fakulta multimediálních komunikací, která obsahuje program Výtvarná umìní, jejíž souèástí je ateliér Design skla. Ten je nejmladším skláøským ateliérem v Èeské republice a na Slovensku (vznikl v roce 2008). Poskytuje dvoustupòové studium, které smìruje studenta k cílenému umìleckému vyjádøení na multidisciplinární úrovni. Neklade dùraz na èeské skláøské øemeslné postupy, ale naopak se snaží etablovat svébytný neokonceptuální názor, který je stìžejním bodem celé práce. Souèástí studia je podpora významné autorské pozice, jejíž tematické rozpìtí a výrazová heterogennost posouvá ateliérovou tvorbu k bohatì strukturovanému svìtovému skláøství. Vzniklá umìlecká díla tak reagují na souèasné trendy ve vizuálním umìní a akcentují spoleèenská a kulturní specifika. Ateliér se snaží své práce kontextualizovat v rámci souèasného umìní. Snaží se reprezentovat témata, která jsou aktuální pro západní institucionální background. Výstava potrvá do 22. bøezna. MgA. Vlasta Èervenková (galeristka) Foto: Helena apajnová, Domèek, 2014 INZERCE

14

INZERCE

únor 2015

15

Výstava a inspiraèní odpoledne Jaroslavy Hýžové Telemarkový tým z ÈR bodoval na Svìtovém poháru

Jaroslava Hýžová dala barvu, formu a sílu stovkám obrazù zachycujícím její rodné Valašsko, kraj poetický a svéhlavý. Její obrazy patøí k tomu, co si pøedstavíme, když mluvíme o malebné valašské krajinì, aniž bychom to možná tušili. Letos 21.února uplyne 100 let od narození této malíøky, která vìtšinu svého života strávila ve Valašském Meziøíèí, do jehož kulturního života se také od 40. let 20. století sama aktivnì zapojovala. Muzeum regionu Valašsko proto pøipravilo v zámku Kinských výstavu, která pøedstavuje prùøez celou autorèinou tvorbou. Vystaveny jsou jak obrazy raného pražského období, za jejichž expresivní pojetí si od spolužákù vysloužila pøízvisko paní Rouaultová, ale i malby z plenéru, zachycují krajinu i mìsto v 50. letech. Své místo zde mají i její „klasické“ práce s výraznými konturami, ženami v šátcích zahrocených stejnì jako vrcholy valašských kopcù a chalup na nich rozesetých. Nechybí ani strukturální malba let sedmdesátých se symbolickými námìty stromù a málo známá tvorba nefigurativní. Výstava maleb Jaroslavy Hýžové byla zahájena v nedìli 18. ledna za hojné úèasti jak veøejnosti, tak rodiny a pøátel malíøky. Pokud se ale chcete s dílem i životním pøíbìhem Jaroslavy Hýžové seznámit blíže, pøijïte do zámku Kinských v den malíøèiných nedožitých 100. narozenin. Na sobotu 21. února od

Pøehled nejprodávanìjších knih 1. Daòové zákony 2015, Grada 2. Abeceda mzdové úèetní 2015, Anag 3. Havel, Žantovský M.  4. Bridget Jonesová: Láskou šílená, Fieldingová H. 5. Bylinková lékárna, akèní cena Knižní novinky: Abeceda mzdové úèetní 2015 (Anag) Na co jsem si ještì vzpomnìl - dotisk pamìtí èeského žurnalisty, Petránek J. Maran - pøíbìh o lidské nezdolnosti, Weir A.  Dopis Cyranovi - citlivé prožívání životních údìlù, Maléøová Z.  To jsem já, Anife - kulináøské zážitky, vaøení i cestování. Vyskoèilová A. 

14 do 17 hodin pøipravilo muzeum ve spolupráci s rodinou malíøky Valašské inspirace Jaroslavou Hýžovou. Zde si i dìti mùžou vyzkoušet práci øezbáøe a košíkáøe nebo malovat pøímo na výstavì podle autorèina „modrého období“. Od 15,30 zaèíná vzpomínkový veèer s promítáním filmu Hoøící pták, který zachycuje malíøku pøi práci a poodhaluje její inspiraèní zdroje. Atmosféru veèera doplní folklórní vystoupení dìtského sboru Oveèky a SVPT Malá Jasénka. Samotnou výstavu maleb Jaroslavy Hýžové je možné zhlédnout až do 8. bøezna, otevøeno je dennì mimo pondìlí od 9 do 17 hodin. Kamila Valoušková Foto:Jaroslava Hýžová pøi práci v plenéru, 50.léta 20.stol. Z fotoarchivu MRV.

Výborné výkony pøedvedl Ondra Hegar, známý závodník v této disciplínì a rodák z Valašského Meziøíèí. Seriál Svìtového poháru zažil velmi nabitý týden. Na závodníky èekalo celkem šest závodù, ve tøech státech. Na úvod se závodníci pøedstavili v nìmeckém Oberjochu. První závod byl nároèný, jelo se za hustého snìžení a Ondra obsadil 32. místo. Druhý závod Ondra skvìle rozjel, po prvním kole figuroval na 13. místì, bohužel druhé kolo po chybì nedokonèil. „Závody Svìtového poháru se nedají jezdit na pùl plynu, šel jsem do toho naplno a bohužel to nevyšlo,“ øekl po závodì Ondra. Z Nìmecka se závody pøesunuly do slovinského Golte, kde se závody Svìtového poháru jely vùbec poprvé a pro vìtšinu závodníkù byla sjezdovka velkou neznámou. Závodníci se museli poprat s prudkou spodní pasáží s  obtížným nájezdem do klopené zatáèky a dlouhou bruslaøskou èástí do cíle. Ondra ve dvou závodech zajel 25. a 26. místo. Poslední zastávkou byl rakouský Rauris. Poøadatelé pøipravili kromì disciplíny Sprint i královský Classic - velmi dlouhý jednokolový závod s délkou 3 - 4 minuty. Ve sprintu Ondra zajel slušné 28.

místo a v klasice si o dvì pøíèky polepšil na 26. místo. “Po celém tom týdnu byla klasika asi nejt잚ím závodem, co jsem kdy jel. Tady v Rauris je velmi tìžká sjezdovka se spoustou nerovností a po obøáku na nás ještì èekalo 500 metrù bruslení. V závìru jsem opravdu nemohl. Už teï se ale tìším na další závody.“ Kromì Ondry se závodù zúèastnili další èeští závodníci: Anežka Pøibylová, Tamara Kawiková, Ondra Falta, Matìj Kopecký a Pavel Kaèanovský. Nyní se Ondra pøipravuje na závody Èeského poháru a na závody Mistrovství svìta v americkém Steamboat Springs, které se pojedou ve druhé polovinì února. Adéla Barošová Fotografie: z archívu závodníka

Dennì ète dìtem (1.- 3. tøída ZŠ) kolem 22 % matek a pouze 9 % otcù. Prùmìrná doba spoleèného ètení rodièù s dìtmi je zhruba 25 minut. Rodièe mají zásadní vliv na výbìr knih a pozdìjší ètení svých dìtí. Chlapci ètou výraznì ménì než dívky a tento rozdíl se ještì s vìkem dále zvyšuje. V dospìlosti ètou sami

otcové výraznì ménì než matky (výraznì ménì také knihy - nejèastìji noviny). Je tedy patrné, že ètenáøství knih se stává genderovì vyhranìnou èinností chlapci nemají ve svých otcích dostateèný vzor neb otcové sami neètou. Cílem kampanì bude proto podpoøit táty v tom, aby svým dìtem èetli. (zs)

(smo)Muzejní a galerijní centrum v zámku Žerotínù pøináší ve spolupráci s Èeskými centry výstavu nazvanou Otto Wichterle - Pøíbìh kontaktní èoèky, která osloví nejen technicky orientované zájemce o historii silonu, hydrogelù a kontaktních èoèek. Vernisហvýstavy se uskuteèní ve støedu 25. února v 17 hodin ve druhém patøe MaGC. Vstup je zdarma a výstava potrvá do 10. dubna. Život Otto Wichterleho s sebou nese jedno ještì dùležitìjší poselství, a to zprávu o svobodì ducha, která byla nedílnou souèástí Wichterleho vìdecké èinnosti. Projekt, který vytvoøila Èeská centra ve spolupráci s Akademií vìd AV ÈR, v. v. i., má za sebou úspìšné putování pøevážnì v zahranièí. Mohli jej vidìt zájemci v Bratislavì, Sofii, Milánì, Tokiu, Madridu, Øímì, Florencii èi Stockholmu. Projekt se sestává z osmnácti faktografických panelù pøibližujících nejen vìdeckou dráhu, ale také ménì známá fakta ze spoleèenského života pana profesora, jako byl jeho podíl na vzniku politického manifestu 2000 slov nebo poslanecký mandát v Èeské národní radì. Na své si pøijdou i menší návštìvníci, pro které bude nachystáno

jedenáct komiksových panelù pøibližujících Wichterleho èinnost popularizovanou formou. „Výstavu jsme dále rozšíøili o archivní dokumenty a fotografie z osobního fondu Otto Wichterleho, uloženého v Archivu Akademie vìd ÈR. Návštìvníci si budou moci prohlédnout dokonce i repliku pùvodního èoèkostroje, na nìmž o Vánocích v roce 1961 Otto Wichterle vyrobil první mìkké kontaktní èoèky a který se v rámci vernisáže pokusíme uvést do chodu,“ øekla o pøipravované výstavì Kamila Rýparová, kurátorka Muzejního a galerijního centra. Pøíchozí si také budou moci vyzkoušet, zda by uspìli v rozøazovacím testu obecných znalostí, který Wichterle dával studentùm prvního roèníku na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze. Celou výstavu bude otevírat animovaný film z dílny Zuzany Bahulové. Manželka Otto Wichterleho Linda na vernisáži výstavy v Praze v rámci Týdne vìdy a techniky øekla: “Jsem pøekvapená, jak dùkladnì o mém manželovi a jeho rodinì autoøi výstavy zjišovali informace. Pøekvapilo mì, co všechno se ví.“

Projekt "Tátové ètou dìtem" i v naší knihovnì

Od ledna 2015 odstartoval v knihovnách v ÈR ve spolupráci s Ligou otevøených mužù (web www.ilom.cz - mužùm a tátùm doporuèujeme!) projekt Tátové ètou dìtem. Mìstská knihovna u toho samozøejmì nesmí chybìt, a proto i zde vyhlašují soutìž o nejlepšího Tátu ètenáøe. Nominovat táty mùžete osobnì na dìtském oddìlení na ul. Zašovská nebo emailem [email protected] do konce února. Pravidla soutìže: táta musí mít nezletilé dítì/dìti, musí být on i dítì/dìti registrovaní v naší knihovnì a musí knihovnu aktivnì navštìvovat. Vyhlášení soutìže probìhne 20. bøezna v rámci akce Noc s Andersenem. Odmìnou budou dìtské knihy, licence na Rozeètise.cz a zároveò i na Vèelku.cz pro výuku ètení u dìtí a úsmìv na tváøích dítìte èi dìtí Táty ètenáøe. Podle prùzkumu Národní knihovny, realizovaného výzkumnou agenturou Mediaresearch v roce 2014, všeobecnì vìtšina rodièù považuje ètení za jeden z klíèových faktorù vzdìlání svých dìtí. Ovšem dìtem ètou pøedevším matky.

Výstava Otto Wichterle - pøíbìh kontaktní èoèky v MGC

INZERCE

INZERCE

únor 2015

16

INZERCE

únor 2015