Geneticky determinované choroby u border kolií

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Geneticky determinované choroby u border kolií Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

prof. RNDr. Aleš Knoll, Ph.D.

Alena Trýznová

Brno 2014

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Geneticky determinované choroby u border kolií vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne ....................................................... Podpis studenta ...............................................

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Romanu Fraňkovi za neocenitelnou pomoc, ochotu a rady při psaní této práce.

ABSTRAKT Tato práce se zabývá popisem geneticky determinovaných chorob postihující plemeno border kolie. Popsané choroby jsou anomálie oka kolií, syndrom uvězněných neutrofilů a ceroidní lipofuscinóza. V jednotlivých částech jsou popsány symptomy, historie, terapie, diagnostika a genetické založení jednotlivých chorob, metody genetického testování a počty testovaných jedinců. Práce se zabývá chorobami, které ještě do nedávné doby nebylo možné geneticky diagnostikovat; díky rozvíjejícím se metodám molekulární genetiky jsou však v dnešní době běžně dostupné pro chovatele i majitele.

Klíčová slova: chov psů, dědičná onemocnění, border kolie, genetické testování

ABSTRACT The thesis deals with the description of genetically determined diseases affecting the Border Collie breed. The described diseases include Collie Eye Anomaly, Trapped Neutrophile Syndrome and Ceroid Lipofuscinosis. The individual sections describe their symptoms, history, therapy, diagnostics and genetic dispositions of individual diseases, genetic testing methods and numbers of tested individuals. The thesis deals with diseases that could not be diagnosed genetically until recently; however, thanks to developing methods of molecular genetics, they are commonly available to breeders and owners at present.

Key words: dog breeding, inherited disease Border Collie, genetic testing,

OBSAH 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Cíl práce .................................................................................................................... 9

3

Literární přehled ..................................................................................................... 10 3.1

Plemeno border kolie ....................................................................................... 10

3.1.1

Systematické zařazení ............................................................................... 10

3.1.2

Standard plemene border kolie ................................................................. 10

3.1.3

Historie plemene border kolie................................................................... 11

3.1.4

Historie border kolií v ČR ........................................................................ 12

3.2

Genetika v chovu psů ....................................................................................... 13

3.2.1

Genom psa ................................................................................................ 13

3.2.2

Geneticky determinované choroby psů..................................................... 13

3.3

Dědičná onemocnění ........................................................................................ 14

3.3.1 3.4

Geneticky determinované choroby u border kolií .................................... 14

Anomálie oka kolií ........................................................................................... 16

3.4.1

Historie CEA............................................................................................. 16

3.4.2

Vývoj nemoci CEA ................................................................................... 16

3.4.3

Symptomy CEA ........................................................................................ 17

3.4.4

Diagnostika CEA ...................................................................................... 18

3.4.5

Terapie CEA ............................................................................................. 19

3.4.6

Genetické založení CEA ........................................................................... 19

3.5

Syndrom uvězněných neutrofilů ...................................................................... 21

3.5.1

Historie TNS ............................................................................................. 21

3.5.2

Symptomy TNS ........................................................................................ 21

3.5.1

Diagnostika TNS....................................................................................... 21

3.5.1

Terapie TNS .............................................................................................. 23

3.5.2

Genetické založení TNS ........................................................................... 23

3.6

Ceroidní lipofuscinóza ..................................................................................... 24

3.6.1

Historie CL ............................................................................................... 24

3.6.1

Symptomy CL ........................................................................................... 24

3.6.2

Terapie CL ................................................................................................ 24

3.6.3

Diagnostika CL ......................................................................................... 25

3.6.4

Genetické založení CL .............................................................................. 25

3.6.5

Symptomy CL ........................................................................................... 25

3.7

Laboratorní diagnostika chorob ....................................................................... 26

3.7.1

Polymerázová řetězová reakce.................................................................. 26

3.7.1.1

Odběr vzorku ..................................................................................... 26

3.7.1.2

Izolace DNA ...................................................................................... 26

3.7.1.3

Princip metody PCR .......................................................................... 26

3.7.1.4

Kroky PCR ........................................................................................ 27

3.7.1.5

Vyhodnocení výsledků ...................................................................... 28

3.7.2

Genetické testování CEA .......................................................................... 28

3.7.3

Genetické testování TNS .......................................................................... 30

3.7.4

Genetické testování CL............................................................................. 32

3.8

Počty testovaných jedinců ................................................................................ 37

3.9

Zhodnocení významu testování........................................................................ 40

4

Závěr ....................................................................................................................... 41

5

Použitá literatura ..................................................................................................... 42

6

Seznam obrázků ...................................................................................................... 48

7

Seznam tabulek ....................................................................................................... 50

8

Seznam zkratek ....................................................................................................... 51

9

Přílohy..................................................................................................................... 52

1 ÚVOD Border kolie se v posledních letech staly velmi oblíbeným plemenem (např. v roce 2012 se narodilo 885 štěňat s průkazem původu) mezi nejrůznějšími lidmi, tato oblíbenost bohužel částečně vede k rozšíření chovu psů bez průkazu původu. Rodičovské páry v takovýchto chovech zpravidla nemají zhotovená zdravotní vyšetření, případně je mají, ale jejich výsledky nejsou dostačující pro vstup mezi chovné jedince a celkově lze jejich chov hodnotit jako naprosto nekontrolovatelný. Během procesu šlechtění došlo i u border kolií ke vzniku chorob, které mají genetický základ. Mezi choroby s nejčastějším výskytem lze zařadit oční choroby, dále pak onemocnění imunitního systému, pohybového aparátu či metabolické poruchy. Díky pokroku v genetickém testování byla vyvinuta řada genetických testů, které umožňují zjistit genotyp daného jedince. Nicméně tyto způsoby vyšetření jsou u psů stále ještě v počátcích, takže s rozvojem dalších metod lze očekávat, že bude objeven genetický základ i u dalších chorob. Z toho důvodu by se chovatelé měli vyvarovat užití v chovu jedinců, u nichž byly tyto choroby zjištěny, byť u potomků či blízkých příbuzných. Tato práce by měla obsahovat ucelený přehled o těchto nemocech a stát se tak alespoň částečným vodítkem pro budoucí majitele a chovatele, jaké možnosti dnes nabízí testování jedinců používaných v chovu. Stejně tak by měla být užitečná pro budoucí majitele, aby věděli, jaká vyšetření u psů a fen využívaných v chovu vyžadovat. Téma zabývající se problematikou nemocí border kolií jsem si zvolila proto, že jsem sama majitelkou 3 border kolií a v roce 2010 jsem pod vlastní chovatelskou stanicí odchovala jeden vrh. Právě zkušenost s chovem a prodejem štěňat mě motivoval k většímu zájmu o nemoci tohoto plemene a především ke snaze šířit informace o důležitosti zdraví, zdravotních vyšetření a genetickém testování.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem mé práce na téma Geneticky determinované choroby u border kolií bylo především shrnout dosud známá fakta o dědičnosti chorob postihující zástupce plemene border kolie, zhodnotit jejich projevy a porovnat množství testovaných jedinců v České republice a ostatních zemích.

9

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Plemeno border kolie 3.1.1

Systematické zařazení

Plemeno border kolie je středně velký ovčácký pes, vyšlechtěný v 19. století na pomezí Anglie a Skotska. Původně bylo vyšlechtěno pro pasení ovcí, v dnešní době je k tomuto účelu využíváno především v zemi původu. Ve většině zemí se border kolie přetvořily v aktivní společenské plemeno, které našlo uplatnění především ve sportovních disciplínách. I přes dlouhý proces šlechtění, kterým plemeno prošlo, si dones udržuje vlohu pro pasení, která z border kolií dělá nejčastěji využívané psy pro práci s ovcemi a jinými hospodářskými zvířaty. Border kolie spadá podle rozdělení FCI do do 1. skupiny plemen - plemena ovčácká, pastevecká a honácká (Fogle, 2005). Border kolie se řadí do sekce ovčáci, jedná se o psy využívané ke shánění ovcí, jejich přesun i na dlouhé vzdálenosti či manipulaci při každodenní práci na farmách. Do sekce ovčáci se dále řadí plemena jako australská kelpie, belgický ovčák, bearded kolie, šeltie a další. Pastevecká plemena jsou využívána pro ochranu lidí, majetku či stád před predátory a zloději; patří sem například slovenský čuvač, kavkazský pastevecký pes či komodor. Honáčtí psi slouží k práci s hovězím dobytkem; patří sem například australský honácky pes nebo flanderský buvier (fci.be, 2010).

3.1.2

Standard plemene border kolie

Border kolie je pes středního vzrůstu, standard uvádí, že optimální kohoutková výška u psů je 50-55 cm, u fen 47-52 cm. Jedná se o psa dobrých proporcí a ladných rysů ukazujících kvalitu, půvab a dokonalou vyváženost, které ve spojení s dostatečnou tělesnou stavbou demonstrují jeho výkonnost (Tučímová, 2014). Standard: Tělesný rámec je obdélníkový, délka těla je o něco větší než výška, poměr délky čenichu a mozkovny je stejný. Lebka dosti široká, týlní hrbol nevýrazný, naopak stop velmi výrazný. Krk dobré délky, silný a svalnatý, mírně klenutý, trup atletický, mírně delší než je výška v kohoutku. Ocas nízko nasazený, dobře osrstěný, nízko nesený. Hrudní končetiny při pohledu zepředu rovnoběžné, kosti pevné, ne však mohutné. Zadní část těla široká a svalnatá, v profilu ladně přecházející k nasazení ocasu. Pohyb volný plynulý a neúnavný. U osrstění jsou možné dvě varianty: středně dlouhé a krátké, u obou variant je hustá krycí srst střední textury s měkkou a hustou 10

podsadou, která vytváří výbornou ochranu proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Dovoleno je množství barev, přičemž nikdy nesmí převládat bílá barva (BCCCZ, 2014). (pozn. U psů registrovaných pod ISDS není množství bílé barvy směrodatné).

Nejčastějším zbarvením je černobílé s takzvaným irským vzorem - bílá lysina na hlavě, bílý límec, hrudní končetiny, břicho, špička ocasu. Možné je však také zbarvení hnědo-bílé, modro-bílé, lila-bílé, seal-bílé, sable-bílé, blue merle, red merle, slate merle, lila merle, seal merle, sable merle, všechny tyto variety jsou možné s pálením, dále pak výjimečně se objevující žíhaná a v posledních letech velmi oblíbená australská červená (ee-red) a australská červená merle, touto barvou jsou zapsáni všichni jedinci se zbarvením australská červená, u nichž je alespoň jeden rodič zbarvení merle, jelikož se špatně rozpoznává, zda daný jedinec nese gen merle nebo ne. Toto opatření má zabránit defektnímu křížení dvou merle jedinců (boc.dogsports.cz, 2014) fotografie viz Příloha. Border kolie jsou vytrvalí ovčáčtí psi, šlechtění k tvrdé práci a výborné ovladatelnosti, velice temperamentní, pozorní, poslušní, ale také velmi inteligentní a samostatní.

Tyto

vlastnosti

dělají

z border

kolií

nejčastěji

využívaného

a

nejrespektovanějšího ovčáckého psa na světě. V dnešní době se však mnoho majitelů spíše než pasení věnuje některému ze širokého spektra psích sportů, ve kterých border kolie vynikají právě díky skvělé koordinaci pohybů, téměř nevyčerpatelné energii, inteligenci a ochotě spolupracovat s člověkem. I přes neustálou osvětu si i dnes mnoho majitelů neuvědomuje, že border koliím nestačí jen fyzická práce, především je potřeba jim dát dostatek psychických stimulů (Priceová, 2014).

3.1.3

Historie plemene border kolie

První zmínky o používání pasteveckých psů se datují již z doby od pátého do prvního století před naším letopočtem, kdy Keltové žijící na území dnešního Irska používali psy na ochranu ovcí před predátory. Dále se uvádí, že psy, kteří se vyznačovali „hypnotickým okem“, které je typické pro border kolie dodnes, přivedli na Britské ostrovy až Římané. Křížením těchto importovaných psů se psy na ostrovech původními vznikl prapředek dnešních border kolií (Priceová, 2014).

11

Obr. 1 Old Hemp (BCCCZ, 2014)

Za prvního přímého předka dnešních border kolií je považován pes jménem Old Hemp (Obr. 1), narozený v roce 1893. Jednalo se o psa s nezvyklým stylem práce-bez štěkání, jemného k ovcím, k manipulaci s nimi používal hypnotický pohled, kterým ovce navigoval správným směrem.

Právě Old Hemp byl ve své době jedním

z nejpoužívanějších krycích psů, z jeho potomků vzešlo mnoho úspěšných trailových psů (závody v pasení ovcí, kdy musí pes na zvukové povely ovčáka provést stádo ovcí předem určenou dráhou), za zmínku stojí alespoň Old Kep, Cap (ISDS 3036), Gilchrist Spot (ISDS 24981) či Winstom Cap (ISDS 31154), který se stal nejčastěji používaným krycím psem - 1933 registrovaných štěňat z 388 krytí (Teun C. van den Dool, 2002) v historii plemene border kolie (Tučímová, 2012). Pozn. V roce 1906 byla založena Mezinárodní organizace ovčáckých psů (International Sheep Dog Society, ISDS), jejíž hlavní náplní je registrace border kolií a správa jejich plemenné knihy. ISDS registruje pracovní border kolie z celého světa, na rozdíl od FCI registrace, nemusí jména v jednotlivých vrzích začínat příslušným písmenem dle pořadí v abecedě, chovatel může jednotlivá štěňata pojmenovat dle svého uvážení, směrodatné je registrační číslo uváděné v závorce za jménem psa (Priceová, 2014).

3.1.4

Historie border kolií v ČR

V České republice byla první border kolie zapsána do Plemenné knihy ČMKU (Českomoravská kynologická unie) v roce 1993. První vrh zapsaný v PK ČMKU se narodil 22.4.1994, v roce 2001 počet zapsaných jedinců přesáhl sto, v roce 2004 přesáhl jeden tisíc. V současné době je v PK registrováno přes osm tisíc jedinců, podle statistik ČMKU je border kolie plemenem, které má ročně v ČR nejvíce narozených štěňat. V posledních letech se počet každoročně zapsaných štěňat pohybuje kolem jednoho tisíce. Celkový počet chovaných jedinců v ČR řadí border kolii na 5. místo v pořadí chovaných plemen (Loučka, 2014). 12

3.2 Genetika v chovu psů Přestože k divergenci mezi psem domácím (Canis familiaris) a vlkem šedým (Canis lupus) došlo v relativně nedávné době, Wayne a von Holdt (2012) uvádějí, že k domestikaci psa došlo před 15 000-30 000 lety na území Evropy a východní Sibiře, tyto dva druhy vykazují pozoruhodné rozdíly v chování. Vzhledem k tomu, že psi a vlci jsou téměř shodní na úrovni sekvence DNA, předpokládá se, že se tyto dva druhy mohou lišit ve vzorcích genové exprese (Saetre a kol., 2004). Domestikovaný pes je pravděpodobně nejrozmanitějším druhem žijícím na Zemi; rozmanitost ve velikosti, barvě srsti, tělesných proporcí i chování je ohromná (Ruvinsky, Sampson, 2001), v současné době eviduje Fédération Cynologique Internationale (FCI) 355 uznaných plemen a 19 neuznaných plemen psů (fci.be, 2014). 3.2.1

Genom psa

Genom psa byl osekvenován v roce 2005 (Lindblad-Toh a kol., 2005), od té doby je počet párů bazí odhadován na 2 445 Mb (mega bází) genomu psa (NCBI, 2014). Pes má 28 995 popsaných kódujících genů (NCBI, 2014), ty činí pouze 5% z celé DNA, zbylých 95% nic nekóduje. V každé somatické buňce je obsaženo 39 párů chromozomů. Bylo objeveno a popsáno více než 2,5 milionu polymorfismů, které mají za následek rozdílnost jednotlivých plemen psů nebo jsou příčinou dědičných chorob a defektů. U psů je popsáno přibližně 500 chorob, pouze 50 z nich je dokonale objasněno až na molekulární úrovni - je u nich popsána příčinná mutace DNA (Dostál, 2007).

Obr. 2 Sada chromozomů psa (NCBI, 3.2.22014) Geneticky determinované choroby psů

13

3.3 Dědičná onemocnění Dědičná onemocnění se jeví v moderním chovu psů jako významný problém. Ke vzniku těchto chorob vedlo používání nízkého počtu jedinců a omezené chovatelské základny při vzniku jednotlivých psích plemen. K omezení genetické rozmanitosti došlo také využíváním inbreedingu při rozmnožování vybraných jedinců, případně při zakládání a obnově plemen z úzkého spektra jedinců. Tyto postupy pak způsobily zvýšení homozygotnosti, včetně mutovaných alel. Touha chovatelů pečlivě udržovat fyzické a behaviorální vlastnosti, které jsou jedinečné pro dané linie psů, vyžaduje poměrně omezené šlechtitelské programy. Velmi závažný problém představují především nemoci objevující se až v pozdním věku, kdy se postižení jedinci mohou jevit jako asymptomatičtí i několik let, během kterých jsou používání v chovu, čímž se onemocnění rozšíří na další generace (Ruvinsky, Sampson, 2001). Příkladem pak může být situace v chovu border kolií v ČR, kdy jsou známi krycí psi, kteří již v poměrně nízkém věku (5 let) mají přes 100 potomků.

3.3.1

Geneticky determinované choroby u border kolií

Ani border kolie se v průběhu mnoha let šlechtění nevyhnuly postižení genetickými mutacemi. Mutace je změna genetického materiálu jedince; může být na úrovni: •

genomové, která se týká celého genomu nebo jeho velké části (znásobení celé sady chromozomu, přebytek či úbytek jednoho chromozomového páru);

•

chromozomové, kdy se jedná o strukturální změny na úrovni jednotlivých chromozomů, tak zvané chromozomové aberace;

•

genové, kdy změna probíhá na úrovni vlákna DNA, tedy dojde ke změně pořadí nukleotidů proti normální sekvenci (Nicholas, 2012).

Mezi ty mutace, které jsou objasněny na molekulární úrovni, patří: Anomálie oka kolií (Collie Eye Anomaly - CEA) Syndrom uvězněných neutrofilů (Trapped Nuetrophil Syndrome - TNS) Ceroidní lipofuscinóza (Ceroid Lipofuscinosis - CL) Mnohočetná léková rezistence 1 (Multi Drug Resistance 1 - MDR1) Mezi choroby diagnostikovatelné klinicky patří: Progresivní retinální atrofie (Progressive Retinal Atrophy - PRA) Primární glaukom (Primary Glaucoma). 14

Dále je u tohoto plemena znám výskyt onemocnění postihujících pohybový aparát; sem se řadí: Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) Dysplazie loketního kloubu (DLK) Osteochondróza ramenního kloubu (OCD) U těchto vad je předpokládán dědičný základ, konkrétní projev je však ovlivněn mnoha faktory prostředí, proto se dá jejich výskyt jen těžko předpovídat.

Tab. 1 Tabulka dědičnosti - uvedené souvislosti je možné aplikovat na všechny autozomálně recesivní choroby, tedy i na CEA, TNS a CL Genotyp a zdravotní stav OTCE

AA (otec zdravý, Normal, +/+)

Aa (otec zdravý, Carrier, +/-)

aa (otec nemocný, Affected, -/-)

Genotyp a zdravotní stav MATKY AA (matka zdravá, Aa (matka zdravá, aa (matka nemocná, Normal, +/+) Carrier, +/Affected, -/-)

100 % AA (potomci zdraví, Normal, +/+)

50 % AA (potomci zdraví, Normal, +/+) 50 % Aa (potomci zdraví, Carrier, +/-)

100 % Aa (potomci zdraví, Carrier, +/-)

25 % AA (potomci zdraví, 50 % Aa (potomci 50 % AA (potomci zdraví, Normal, +/+) zdraví, Carrier, +/-) Normal, +/+) 50 % Aa (potomci zdraví, 50 % aa (potomci 50 % Aa (potomci zdraví, Carrier, +/-) nemocní, Affected, Carrier, +/-) 25 % aa (potomci /-) nemocní, Affected, -/-)

100 % Ca (potomci zdraví, Carrier, +/-)

50 % Aa (potomci zdraví, 100 % aa (potomci Carrire, +/-) 50 % nemocní, Affected, aa (potomci nemocní, /-) Affected, -/-)

15

3.4 Anomálie oka kolií Collie Eye Anomaly (CEA, syndrom sklerální ektásie) - autozomálně recesivní onemocnění, postihující nejen border kolie, ale také šeltie, dlouhosrsté i krátkosrsté kolie, australské ovčáky a další. Projevem tohoto onemocnění je defekt sítnice oka, jenž se může vyskytovat ve střední či těžké formě, u přibližně 5-10 % postižených jedinců dochází k úplnému oslepnutí.

3.4.1

Historie CEA

Tato anomálie byla poprvé popsána v USA v roce 1953 Morganem (Dostál, 2007) pod názvem Collie Eye Anomaly jako závažné vrozené vývojové oční onemocnění s prokázanou autozomálně recesivní dědičností; CEA může postihovat skléru (bělimu), choroideu (cévnatku), retinu (sítnici) včetně cév a disk zrakového nervu (Kottman, 2003).

3.4.2

Vývoj nemoci CEA

Zdrojem genetické informace pro výskyt nemoci je CEA defektní alela vyskytující se na 37. chromozomu. Ta kontroluje indukci abnormálního enzymu a dále narušenou syntézu bílkovin. Kolem 30. dne embryonálního vývoje dochází k morfologickému postižení zadní stěny očního bulbu. Podle intenzity zasažení jednotlivých zárodečných listů v tomto období nacházíme postnatálně vlastní defekty v různých částech oční koule. Je-li například postižen mezoderm, ze kterého se vyvíjí cévnatka, dochází k nedostatečnému cévnímu zásobení, úbytku pigmentu a výsledkem je hypoplazie cévnatky (choroidální hypoplazie). Je-li postižen ektoderm, pozorujeme na sítnici zkroucení primárních cév, záhyby, odchlípení sítnice či nitrooční krvácení. Na optickém nervu pak bývají v důsledku nedovření kolobomy. Změny jsou obvykle oboustranné, s různou intenzitou několika možnými kombinacemi. Jednotlivé příznaky CEA se mohou s věkem psa měnit. Drobná ložiska hypoplazie cévnatky a jemné záhyby mohou být časem překryty pigmentem (až z 30 %). Pro stanovení diagnózy jedince jako „CEA pozitivní“ je nutný nález buď hypoplazie cévnatky, tento defekt stačí sám o sobě jako potvrzení CEA, případně musí být ostatní příznaky alespoň dva. Například kolobom a zkroucení cév, kolobom a odchlípení sítnice, zkroucení cév a odchlípení sítnice atd. (Staňa, 2001).

16

3.4.3

Symptomy CEA

Nadměrné zkroucení retinálních cév - tento symptom je pro výskyt CEA typický, lze se s ním setkat prakticky u všech jedinců postižených touto chorobou. Pokud je však pozorován pouze tento příznak, nelze nález označit jako pozitivní na CEA (Kottman, 2003). Obr. 3 Zakroucení retinálních cév (http://www.sheltie.cz/?page_id=3 176, 2014)

Choroidální hypoplazie (CH) - nejvýznamnější příznak sloužící k určení postižení CEA. Nejčastějším projevem CH je nedostatečné vyvinutí choroidální cévní sítě, může dojít k celkovému úbytku pigmentu v cévnatce, která je pak bledá a ztenčená (Samuelson, Brooks, 2011). Obr. 4 Choroidální hypoplazie (http://dogtime.com/definition/coll ie-eye-anomaly, 2014)

Kolobom disku zrakového nervu - jde o nejčastější vážnou komplikaci spojenou s CEA, jedná se o vrozený rozštěp nebo vadu části oka, nejčastěji postihující duhovku nebo zrakový nerv (AVCO, 2009). Obr. 5 Kolobom zrakového nervu (http://www.eyevet.ch/cea.html, 2014)

17

Ablace sítnice a nitrooční krvácení - jedná se o nejtěžší formu CEA, která způsobuje oslepnutí postiženého jedince. Dochází k odchlípení sítnice, většinou v okolí kolobomu. Nejprve dochází k částečnému odchlípení, kdy je schopnost ostrého vidění postižena jen nepatrně. V průběhu několika měsíců však dochází k celkovému odchlípení sítnice, které vede k oslepnutí. Důsledkem odtržení je ruptura cév nebo jejich zvýšená propustnost, čímž dochází ke krvácení do sklivce a do přední oční komory, kde je možno nalézt trvale nesraženou krev. (Kottman, 2003). Obr. 6 Nitrooční krvácení (www.petplace.com/dogs/retinal-hemorrhagein-dogs/page1.aspx, 2014)

3.4.4

Diagnostika CEA

Klinickou diagnostiku smí provádět pouze školený veterinární lékař-oftalmolog. Jedná se o vyšetření pomocí nepřímého oftalmoskopu, který vytvoří zvětšený převrácený obraz očního pozadí; jde o přístroj umožňující binokulární vidění, díky čemuž je možné vidět oční pozadí plasticky, a jsou tedy zřetelné i defekty propadající se do hloubky či naopak vystupující před sítnici (Hron, 2000). Vyšetření by se mělo provádět u štěňat ve věku 6-8 týdnů; v pozdějším věku hrozí riziko, že oční pozadí bude překryto pigmentem a dojde ke skrytí vad. Výjimku tvoří štěňata po rodičích, kteří mají vyhotovený genetický test s výsledkem NORMAL, viz dále. Samotné vyšetření by mělo probíhat v tmavém a klidném prostředí. Nejprve se medikamentózně navodí stav, při kterém duhovka zůstává roztažená a nereaguje na světlo tím, že by se panenka stáhla do malého otvoru, díky čemuž je možné vyšetřit jednotlivé části oka, včetně sítnice. Při vyšetření se diagnostikují všechny dědičné oční vady daného plemene najednou (Microphthalmie, Palpebrální aplazie/kolobom, Atrezie punct. lacrimale, Perzistentní pupillární membrána, Goniodysplazie/Glaukom (prim.), 18

PHTVL/PHPV,

CEA,

RD,

Entropium,

Ektropium/Euryblepharon,

Distichiasis,

Trichiasis, Korneální dystrofie, Katarakta, Luxace čočky, PRA), výsledek je pak zanesen do protokolu (viz příloha), jehož jedna kopie se archivuje u oftalmologa, druhou dostane majitel (Hron, 2000). V ČR je u border kolie vyšetření na oční choroby jedním z povinných pro úspěšné absolvování bonitace a vstup do chovu. Toto vyšetření má u fen platnost 3 roky, u psů 2 roky; po vypršení této lhůtu je před uskutečněním krytí nutno vyšetření zopakovat (BCCCZ, 2014a). U CEA se využívá metod genetického testování, o kterém bude pojednáno dále.

3.4.5

Terapie CEA

U CEA se terapie neprovádí, jedinou možností vymýcení této nemoci je negativní selekce postižených jedinců, případně výběr rodičovského páru, kde je alespoň jeden z rodičů dominantní homozygot v daném znaku.

3.4.6

Genetické založení CEA

Díky postupu výzkumu na poli molekulární biologie je v současné době k dispozici genetický test, který odhalí, zda je daný jedinec dominantní homozygot (CEA/CEA), heterozygot (CEA/cea), nebo recesivní homozygot (cea/cea) viz Tabulka 1. Selekční analýza ukázala, že všichni postižení jedinci sdílejí homozygotní deleci 7,8 kb v genu NHEJ1 (Parker a kol., 2007). Celá delece 7 799 párů bází obsahuje 28 697 542 – 28 705 340 nukleotidů na chromozomu 37, nachází se v rámci 67-kb intronu 4 genu, 460 bp od exon 5. Tato intronická delece pokrývá vysoce vazebnou doménu, která je vázána s několika vývojově důležitými proteiny. Bylo zjištěno, že primární CEA mutace vznikla jako jednoduchá alelická mutace u jednoho předka (Dostál a kol., 2010).

Obr. 7 Lokalizace CEA (NHEJ1) na chromozomu (NCBI, 2014a)

19

V ČR je od 1.1.2012 povinností chovatele vybírat rodičovský pár tak, aby alespoň jeden z rodičů měl zhotovený genetický test s výsledkem NORMAL od certifikované laboratoře.

20

3.5 Syndrom uvězněných neutrofilů Trapped Neutrophil Syndrome (TNS) - dědičná, autozomálně recesivní neutropenie, jejíž výskyt byl zatím prokázán pouze u plemene border kolie. Přibližně 10-15 % populace (jak z výstavních, tak z pracovních linií) přenáší defektní gen. Jedná se o defekt, při němž dochází k utváření a dozrávání neutrofilů v kostní dřeni, tyto neutrofily ale nejsou uvolněny do krevního řečiště. Postižený jedinec umírá na postupné selhání imunitního systému.

3.5.1

Historie TNS

Tato choroba byla poprvé detekována v 90. letech 19. století v Austrálii a na Novém Zélandu (Mizukami a kol., 2012). Všichni jedinci postižení touto nemocí mají jednoho společného předka pocházejícího z Austrálie, který byl díky svým úspěchům na výstavách velmi využívaným krycím psem. U tohoto jedince došlo k mutaci, která pak, v důsledku jeho použití v chovu a častému využití příbuzenské plemenitby, byla rozšířena na velký počet potomků. Spolu s umožněním importu psů na ostatní kontinenty bylo rozšířeno i toto onemocnění (Shearman, Wilton, 2011). Počátkem roku 2007 bylo nalezeno genetické založení tohoto defektu, díky čemuž mohl být vyvinut genetický test.

3.5.2

Symptomy TNS

První symptomy TNS je možné pozorovat přibližně od 2. týdne věku. Postižení jedinci bývají často menšího vzrůstu, mají protáhlý tvar lebky, trpí chronickými infekcemi (Shearman, Wilton, 2011). Popsány jsou i případy anorexie, výrazně zvýšený příjem a výdej tekutin, neschopnost udržení rovnováhy, snížené vědomí. Konkrétní projev nemoci se u jedinců liší v závislosti na příjmu kolostra a přítomnosti mikroorganismů v okolí (Mizukami a kol., 2012).

3.5.1

Diagnostika TNS

Klinickou diagnostiku může provádět veterinární lékař bez specializace, dle daných symptomů. Jedním z hlavních určujících znaků je rozbor krve, ze kterého je patrná velmi nízká hladina neutrofilů. I tak je diagnostika TNS velmi obtížná, jelikož může být snadno zaměnitelná například s infekční či zánětlivou změnou. (Mizukami a kol., 2012).

21

Obr. 8 Rozbor krve postiženého (Affected) jedince - jsou patrné extrémně nízké hodnoty především leukocytů a lymfocytů (Mizukami a kol., 2012)

I u TNS je možná laboratorní diagnostika, genetické testy smí provádět pouze certifikované genetické laboratoře. Test probíhá na principu PCR za využití FTA karet k transportu krve. Stejně jako u CEA genetický test odhalí, zda je daný jedinec DNA TNS Normal, Carrier, či Affected (Tabulka 1). I zde platí od 1.1.2012 nařízení Klubu border kolií ČR, že alespoň jeden jedinec z rodičovského páru musí mít vyhotoven genetický test s výsledkem Normal.

22

3.5.1

Terapie TNS

Částečná terapie je možná za pomoci léčiv, buď formou permanentního podávání, nebo ve snižujících se dávkách, které mohou být i úplně vynechány, ve všech známých případech však byla léčiva opětovně nasazena po projevu některého ze symptomů. Mason a kol. (2014) uvádějí, že někteří postižení jedinci se dožili až 6 let věku.

3.5.2

Genetické založení TNS

TNS je způsobeno delecí čtyř párů bází GTTT v exonu 19 genu VPS13B-chromozom 13 (g.4411956_4411960delGTTT), což způsobí předčasný stop kodon při syntéze proteinu. Díky této mutaci dochází k narušení správné funkce neutrofilů, čímž je vážně oslaben imunitní systém jedince (Shearman, Wilton, 2011)

Obr. 9 Lokalizace TNS (VPS13B) na chromozomu 13. (NBCI, 2014b)

23

3.6 Ceroidní lipofuscinóza Ceroid Lipofuscinosis (CL, NCL - neuronální ceroidní lipofuscinóza) - jedná se o neurodegenerativní onemocnění, které kromě psů postihuje také lidi a další zvířata, jako jsou koně, skot či ovce. Postižení jedinci postrádají odpovídající aktivitu specifického enzymu, který je nezbytný pro normální fungování organismu, důsledkem čehož dochází k abnormální akumulaci odpadních sloučenin, především pak v buňkách nervového systému, což vede k řadě jeho poruch. U jedinců s touto genetickou vadou dochází k postupné ztrátě tělesné i duševní funkce nervového systému. Jak nemoc postupuje, může dojít až k úplné ztrátě smyslových schopností. Příznaky onemocnění se začínají zpravidla objevovat mezi 18.-24. měsícem věku, ale věk i závažnost se může značně lišit. Psi s touto nemocí se zřídkakdy dožívají více než 28 měsíců věku (Melville a kol., 2005).

3.6.1

Historie CL

První klinicky diagnostikované případy výskytu CL pocházejí, podobně jako u TNS, z 80. let 19. století z Austrálie. Byl zde zaznamenán výskyt podobných symptomů u 23 jedinců (15 fen, 8 psů) plemene border kolie. U všech se první příznaky projevily přibližně ve stejném věku (18-24 měsíců) a závažnost daných symptomů vedla ve všech případech ke zvolení eutanazie v rozmezí 1-6 měsíců od pozorování prvních příznaků, průměrně ve 23 měsících věku (Studdert, Mitten, 1991). V roce 2005 vyvinuli vědci z australské University of South Wales genetický test, který určí genetické založení daného jedince pro tuto chorobu.

3.6.1

Symptomy CL

Symptomy zahrnují nedostatek svalové koordinace, abnormální chůzi, a potíže při vyrovnávání a skákání. Postižený pes může také vykazovat bezcílné toulavé chování s epizodami zmatenosti, deprese, agresivním chováním, záchvaty a časté štěkání (Melville a kol., 2005). Dále poruchy zraku a vnímání, zvýšenou citlivost na senzorické podměty, jedinec se může jevit jako ustrašený, má nekoordinované pohyby, projevuje abnormální chování, je dezorientovaný, ztrácí již naučené dovednosti, nebo se u něj vyskytne "chytání much" - lovení imaginárních much (Child, Lam, 2012).

3.6.2

Terapie CL 24

V současné době není dostupná žádná terapie.

3.6.3

Diagnostika CL

Vzhledem ke sporadickému výskytu nemoci je primární diagnostika dle symptomů poměrně obtížná. Abnormality mozku může odhalit magnetická rezonance (MR) či počítačová tomografie (CT), u pacientů s podezřením na toto onemocnění je lze prokázat biopsií mozku. Zda se však skutečně jednalo u ceroidní lipofuscinózu, prokáže až pitva (Franks a kol., 1999). I zde platí, že vyvinutí genetického testu vede k možnosti zjistit genotyp daného jedince pro danou chorobu, souvislosti viz Tab. 1.

3.6.4

Genetické založení CL

U plemena border kolií byla v souvislosti s CL nalezena kauzální mutace v pozici 619 kódující sekvence exonu 4 CLN5 genu na chromozomu 22. Jedná se o jednobodovou substituci (c.619C >T), která vede k vytvoření předčasného terminačního kodonu v pozici 206 CLN5 proteinu, čímž dojde ke zkrácení výsledného proteinu o 144 aminokyselin; toto zkrácení má zřejmě velký vliv na funkci proteinu (Melville a kol., 2005).

Obr. 10 Lokalizace CL (CLN5) na chromozomu 22 (NCBI, 2014c)

3.6.5

Symptomy CL

25

3.7 Laboratorní diagnostika chorob Všechny výše uvedené nemoci je možné detekovat laboratorně molekulárně genetickými metodami, nejčastěji využívanou metodou je polymerázová řetězové reakce.

3.7.1

Polymerázová řetězová reakce

PCR - Polymerase Chain Reaction - její výhodou je zejména to, že umožňuje získat požadovanou a specifickou sekvenci genomové DNA bez jejího předchozího klonování. Princip je založen na replikaci nukleových kyselin, podstatou je cyklicky se opakující enzymová syntéza nových řetězců vybraných úseků dvouřetězcové DNA ve směru 5´→ 3´prostřednictvím DNA polymerázy. Studovaný úsek nukleotidové sekvence je vymezen připojením dvou primerů, které se vážou na protilehlé řetězce DNA tak, že jejich 3´konce směřují proti sobě, po přidání DNA polymerázy a nukleotidů pak probíhá syntéza nových vláken obou matricových řetězců (Šmarda, 2010).

3.7.1.1

Odběr vzorku

Samotné metodě předchází odběr vzorku, ze kterého se bude izolovat DNA, je možnost použít stěr z bukální sliznice nebo vzorek krve (Klub chovatelů border kolií ČR uznává za platné pouze výsledky z krve odebrané veterinárním lékařem). Odběr se provádí ze zkumavky obsahující látky proti srážení EDTA, (-K2 nebo K3), dostačující je objem 0,5-1ml (Genomia, 2014).

3.7.1.2

Izolace DNA

Izolace DNA se provádí v nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství a čistotě. Nejprve se buňka lyzuje, čímž dojde k zisku genetické informace. Nejčastěji se provádí fenolová extrakce, výchozím materiálem po tomto postupu jsou homogenizované buněčné struktury. Následně v několika krocích probíhá rozrušení buněčné stěny pomocí enzymů a detergentů. Poté se preparát zbaví všech hrubých struktur a jiných látek centrifugací. V dalším kroku se přidá ethanol, který vysráží nukleové kyseliny. Při další centrifugaci dochází k precipitaci nukleových kyselin a rozpuštění získaného sedimentu vhodným rozpouštědlem (Rosypal a kol., 2002).

3.7.1.3

Princip metody PCR 26

Metoda PCR se používá pro zmnožení (amplifikování) molekuly DNA. Výsledným produktem metody jsou fragmenty DNA definované délky analogické restrikčním fragmentům, jejichž přítomnost se ve směsi prokazuje elektroforézou či jinými metodami, například Southernovou sondou nebo stanovením sekvence DNA (Rosypal a kol., 2002). Polymerázová řetězová reakce je souhrnem několika jednotlivých kroků. Metoda PCR se provádí v jedné mikrozkumavce se souborem reagencií. Mikrozkumavka se vloží do termocykleru, přístroje, který umožňuje inkubování směsi v souladu s předem nastavenými podmínkami, Reagencie jsou primery, Taq DNA polymeráza, dNTP, Mg2+ a pufr. Taq DNA polymeráza je termostabilní enzym, který se připojuje k primeru a syntetizuje nová vlákna komplementární k templátové molekule DNA. Nese označení podle bakterie Thermus aquaticus, žijící v horkých pramenech. Enzym Taq polymeráza je termostabilní, nepodléhá denaturaci působením vysokých teplot. Objevem Taq polymerázy se mohl celý postup metody PCR zautomatizovat, dříve bylo potřeba přidávat po každé denaturaci DNA nový enzym. Primery jsou krátké oligonukleotidy, které se připojují na specifická místa molekuly DNA. DNTP jsou volné nukleotidy, které se pomocí Taq DNA polymerázy komplementují k templátové molekule Mg2+ udržující funkčnost Taq DNA polymerázy spolu s pufry, které stabilizují vyrovnané prostředí iontů v průběhu reakce (Brown, 2007).

3.7.1.4

Kroky PCR

Směs v mikrozkumavce se zahřeje na 94 stupňů, poruší se vodíkové můstky molekuly DNA. Výsledkem je denaturace DNA. V následujícím kroku termocykler směs zchladí na 50-60 stupňů; při této teplotě jsou vlákna DNA schopna se spojit, ale směs obsahuje velká počet oligonukleotidů-primerů, které se připojují na specifická místa vlákna DNA. Zvýšením teploty na 74 stupňů se aktivuje enzym Taq DNA polymeráza a syntetizuje nová vlákna molekuly DNA. Ze dvou původních vláken se vytvoří čtyři. Teplota se opět zvýší na 94 stupňů, vodíkové můstky se rozvolní a celý proces se opakuje. Při opakování 25 cyklů vznikne přibližně 33,6 milionů nových dvouvláknových molekul, z nichž každá je kopií úseku původní molekuly, kterou vymezily primery (Brown, 2007).

27

Obr. 11 Kroky PCR Upraveno dle http://users.ugent.be/~avierstr/principles/pcr.html, 2014 3.7.1.5

Vyhodnocení výsledků

Vyhodnocení amplifikovaných fragmentů DNA se provádí nejčastěji metodou elektroforézy v 3% agarosovém gelu. Fragmenty jsou obarveny pomocí molekul ethidiumbromidu (EtBr), který se váže mezi jednotlivé báze DNA. Gel je následně prosvícen UV světlem a tím je DNA zviditelněná. Podle vzdálenosti proužků od nanesení se určuje délka jednotlivých fragmentů. V tomto případě platí, že čím je fragment kratší, tím rychleji prostupuje gelem. (Maniatis, Fritsch a Sambrook, 1982).. Po separaci DNA se pořizuje fotodokumentace, která již přímo indikuje genotyp podle lokalizace separovaných fragmentů (Rosypal a kol., 2002).

3.7.2

Genetické testování CEA

Pro amplifikaci genu NHEJ1 byla provedena metoda PCR za využití dvou sad primerů (Parker a kol., 2007). První sada: NHEJ1-F17, 5’-TCTCACAGGCAGAAAGCTCA-3’ NHEJ1-R17, 5’-CCATTCATTCCTTTGCCAGT-3’, druhá sada: NHEJ1-F20, 5’-TGGGCTGGTGAACATTTGTA-3’,

28

NHEJ1-R23, 5’-CCTTTTTGTTTGCCCTCAGA-3 (Dostál a kol., 2010)

Obr. 12 gelová elektroforéza ukazuje výsledky dvou kroků PCR analýzy genu NHEJ1 u psa. V horní části jsou výsledky s použitím primerů NHEJ1-F17 a NHEJ1-R17; v dolní části jsou výsledky získané s primery NHEJ1-F20 a NHEJ1-R23; M - markery 100-1 000 bp, H – pes s genotypem Normal; C – pes s genotypem Carrier; A – pes s genotypem Affected (Dostál a kol., 2010)

Chang a kol. (2010) uvádí možnost použít kromě konvenční metody PCR také PCR v reálném čase založené na chemii SYBER-Green, která vede ke značnému urychlení testu, neboť odpadá nutnost elektroforetické separace PCR produktů. Součástí analýzy jsou 2 amplifikace PCR pro každý vzorek. Jedna z reakcí, která používá přímý (F) a zpětný (RW) primer (RW leží uvnitř delece), byla navržena tak, aby vznikl produkt 120 bp produktu, který odpovídá standardní alele (bez delece); další reakce, za použití primeru F a zpětného primeru RM (leží mimo deleci), byla navržena tak, aby se získal produkt o velikosti 68 bp, který odpovídá mutantní alele.

29

Obr.

13

Genotypizace

CEA

pomocí SYBR Green real-time PCR. PCR amplifikace standardní alely

(plná

čára)

a

mutantní

(tečkovaná čára). Zobrazeny jsou výsledky

od

psa

s genotypem

Normal (A), Carrier (B) a Affected (C) (Chang a kol., 2010)

3.7.3

Genetické testování TNS

Přímé sekvenování DNA se provádí pro potvrzení přítomnosti či absence příčinných mutací pro TNS, deleci 4 párů bází v exonu 19 genu psa VPS13B. Pro amplifikaci sekvencí této příčinné mutace byla navržena sada oligonukleotidů NC_006595 (Mizukami a kol., 2012).

30

Obr. 14 Částečná sekvence DNA, sekvence elektroforeogramu a aminokyselinová sekvence pro VPS13B oblasti obsahující mutaci pro TNS, normální (Norm) a mutantní (Mut) genomové sekvence. (Shearman, Wilton, 2011)

Dále popisují metodu mikročipové elektroforézy, které umožňuje snadné odlišení genotypů. Analýza ukázala, že standardní alela má velikost 60 bp, mutovaná alela 56 bp (Obr. 15)

31

Obr.

15:Výsledek

elektroforézy standardní

mikročipové

–

alely,

fragmenty přenašeče

a

postiženého psa. (Mizukami a kol., 2012)

3.7.4

Genetické testování CL

Mizukami a kol. (2011) uvádějí možné metody genetického testování CL, zařadili sem konvenční PCR-RFLP metodu, PCR-PIRA metodu, MS-PCR metodu a real-time PCR metodu. U konvenčního PCR RFLP testu bylo amplifikováno 290 bp ze všech možných genotypů. Amplifikační produkt u nepostiženého psa měl 3 štěpící místa pro restrikční endonukleázy MseI, byl štěpen na 4 fragmenty (tj, 129, 101, 38 a 16 bp). U postiženého psa se v důsledku mutace štěpilo vlákno pomocí MseI na 5 fragmentů (tj. 101, 65, 62, 38 a 16 bp), které se objevily jako 4 fragmenty z důvodu neoddělitelnosti z 65 a 62 bp vlákna i na mikročipové elektroforéze. Amplifikace genotypu přenašeče byl štěpen na 6 fragmentů (tj. 129, 101, 65, 62, 38 a 16 bp), fragment 16 bp byl ale příliš malý, aby byl zřetelně detekovatelný.

32

Obr.

16:

Genotypizace

přenašeče

(carrier) a postiženého psa (affected) podle konvenční PCR, omezení délky fragmentů

polymorfismu

(PCR-

RFLP). Test pomocí elektroforézy na agarózovém gelu (A) a mikročipové elektroforézy

(B).

Amplifikovaná

DNA (N) a DNA štěpená pomocí restrikční endonukleázy MseI (D) byla analyzována metodami

současně elektroforézy.

oběma Pruh

M

ukazuje molekulární velikost markerů a párů bází. UM a LM ukazuje horní a dolní markery (Mizukami a kol., 2011).

U zdokonaleného RFLP testu bylo amplifikováno vlákno 322 bp. Vzhledem k tomu bylo v amplifikačním produktu u nepostiženého psa rozpoznáno 1 místo, které bylo pomocí MseI štěpeno na 2 fragmenty (tj. 194 a 126 bp). V důsledku mutací bylo u postiženého psa navrženo další restrikční místo na středu 126 bp fragmentu, které se štěpí na 2 fragmenty (194 a dva 62 bp). Produkt amplifikace u psa přenašeče byl rozštěpen do 3 fragmentů 194, 126 a dvou 62 bp). To znamená, že výsledek zdokonalené testu PCR-RFLP poskytl jednodušší a jasnější rozlišení genotypu ve srovnání s obvyklým PCR-RFLP testem.

33

Obr. 17: genotypizace přenašeče (carrier) a postiženého psa (affected)

vylepšenou

omezení

délky

polymorfismu

PCR,

fragmentů (PCR-RFLP)

stanovení pomocí elektroforézy na agarózovém gelu (A) a mikročipové

elektroforézy

(B).

Amplifikovaná DNA (N) a DNA štěpena restrikční endonukleázou MseI

(D)

byla

analyzována

současně oběma metodami elektroforézy. Linie M ukazuje markery molekulární velikosti a párů bází (bp). UM a LM ukazují, horní a dolní markery (Mizukami a kol., 2011).

Metoda PCR-PIRA může být použita k detekci jednonukleotidové mutace zavedením umělé restrikční endonukleázy. Autoři této studie provedli test s přímými (PIRA-F) a reverzními (iRFLP/PIRA-R) primery. Přímý primer představuje restrikční místo (CT619TAAG)restrikčních enzymů AflII na mutantní alele v důsledku spojení s mutatní genomickou sekvencí. Podmínky PCR a omezení enzymatického štěpení pomocí AflII (20 U) byly stejné jako u vylepšené PCR-RFLP.

34

Obr. 18: genotypizace přenašeče (carrier)

a

postiženého

psa

(affected) použitím testu PCRPIRA za využití agarózového gelu (A) a mikročipové elektroforézy (B). Amplifikovaná DNA (N) a DNA štěpená restrikční endonukleázou AflII

(D)

současně

byly oběma

analyzovány metodami

elektroforézy. Linie M ukazuje molekulární velikost markerů a párů bází (bp). UM a LM ukazují horní a dolní markery (Mizukami a kol., 2011).

V testu MS-PCR byl amplifikován fragment 173 bp se specifickým primerem (49 mer) se společným reverzním primerem u nepostiženého psa, a 144 bp fragment s mutantní alelou specifického raného primeru (20 mer) a postiženého psa. U přenašeče byla tato 2 vlákna podobné intenzity jasně vidět na agarózovém gelu i mikročipové elektroforéze.

35

Obr. 19: genotypizace přenašeče (carrier)

a

postiženého

psa

(affected) použitím testu MS-PCR za využití agarózové elektroforézy (A) a mikročipové elektroforézy (B). Linie M ukazuje molekulární velikost markerů a párů bází (bp). UM a LM ukazují horní a dolní markery (Mizukami a kol., 2011).

Real-time PCR test byl proveden podle standardních postupů popsaných výše.

36

3.8 Počty testovaných jedinců Vzhledem ke stále stoupajícímu počtu border kolií v České republice a k nařízení Klubu border kolií České republiky o povinnosti chovatelů vybírat rodičovské páry, ve kterých je alespoň jeden jedinec s genotypem Normal, stoupají i počty testovaných jedinců. Zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/200 Sb.) umožňuje majitelům nepublikovat výsledky jejich psa, ať již jsou kladné či záporné; proto je nutné výsledky uvedené dále považovat za orientační. Tab. 2 Počty testovaných jedinců CEA v ČR, Evropě a celkem Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/CEAdatabase.html, 2014 CEA Cz Evropa Celkem

Normal 44 1561 2649

Carrier 14 536 859

Affected 1 9 29

Tab. 3 Počty testovaných jedinců TNS v ČR, Evropě a celkem Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/TNSdatabase.html, 2014 TNS Cz Evropa Celkem

Normal 35 1948 2587

Carrier 4 241 405

Affected 0 6 16

Tab. 4 Počty testovaných jedinců CL v ČR, Evropě a celkem Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/CLdatabase.html, 2014 CL Cz Evropa Celkem

Normal 22 681 1661

Carrier 0 2 42

Tab. 5 Počty testovaných jedinců na CEA v jednotlivých státech Evropy Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/CEAdatabase.html, 2014

37

Affected 0 0 0

Země

Normal

Carrier

Affecter

Belgie

116

20

0

Bulharsko

1

0

0

Česká republika

44

14

1

Dánsko

44

10

0

Finsko

98

33

1

Francie

13

2

0

Irsko

10

0

0

Itálie

102

34

0

Lucembursko

1

0

0

Maďarsko

17

4

0

Německo

258

85

1

Nizozemsko

76

157

0

Polsko

19

4

1

Rakousko

53

22

1

Slovensko

0

1

0

Slovinsko

8

3

0

Španělsko

15

3

1

Švédsko

6

2

0

Švýcarsko

11

6

0

Velká Británie

669

136

3

Tab. 6 Počty testovaných jedinců na TNS v jednotlivých státech Evropy Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/TNSdatabase.html, 2014 Země

Normal

Carrier

Affected

Belgie

107

16

1

Bulharsko

1

0

0

Česká republika

35

4

0

Dánsko

31

1

0

Finsko

111

38

0

Francie

5

1

0

Irsko

3

1

0

Itálie

16

1

0

Lucembursko

1

0

0

38

Maďarsko

9

2

1

Německo

178

52

0

Nizozemsko

906

24

1

Polsko

20

10

0

Rakousko

16

1

0

Slovensko

2

0

0

Slovinsko

8

0

0

Španělsko

15

2

0

Švédsko

1

0

0

483

88

3

Velká Británie

Tab. 7 Počty testovaných jedinců na CL v jednotlivých státech Evropy Upraveno dle http://bordercolliehealth.com/CLdatabase.html, 2014 Země

Normal

Carrier

Affected

Belgie

52

1

0

Česká republika

22

0

0

Dánsko

22

0

0

Finsko

63

0

0

Francie

1

0

0

Irsko

2

0

0

Itálie

32

0

0

Lucembursko

1

0

0

Maďarsko

3

0

0

Německo

65

0

0

Nizozemsko

48

0

0

Polsko

14

0

0

Rakousko

11

0

0

Slovensko

2

0

0

Slovinsko

8

0

0

Španělsko

10

0

0

Švédsko

1

0

0

324

1

0

Velká Británie

39

3.9 Zhodnocení významu testování Ještě v nedávné době nebyl výskyt výše popsaných chorob výjimečným jevem. Chovatelé měli k dispozici pouze výsledky klinických vyšetření, která neodhalí, zda je daný jedince přenašečem nemoci či nikoli, a měli proto jen velmi omezené možnosti pro výběr rodičovského páru, který by produkoval pouze zdravá štěňata. Díky znalosti genotypu pro daný znak u psa je možné sestavovat rodičovské páry tak, aby se rodila štěňata pouze s genotypem Normal. To je velmi výhodné obzvláště v posledních letech, kdy se počty narozených štěňat rapidně zvyšují; potencionální majitel si spíše vybere štěně, u kterého má nejen jistotu, že se u něj daná choroba nikdy neprojeví, ale má výhodu i pro potencionální použití v chovu. Kromě všech výhod s sebou nese genetické testování i jisté nevýhody. Někteří chovatelé značně snižují různorodost chovu používáním pouze psů s výsledky Normal. Je třeba si uvědomit, že jedinec vysokých kvalit po stránce povahové, pracovní i vzhledové, ač s výsledkem Carrier, je pro chov větším přínosem než jedinec, jehož jediným kladným rysem je právě výsledek Normal genetického testu.

40

4 ZÁVĚR Ač jsou border kolie relativně zdravým plemenem, i u nich dochází k výskytu rizikových onemocnění. Díky vyvinutí genetických testů je možné eliminovat nemocné jedince a v chovu ponechat pouze přenašeče (Carrier) a zdravé psy (Normal). Jak je patrné z výsledků uvedených výše, nejčastější frekvenci výskytu vykazuje anomálie oka kolií, na druhém místě je syndrom uvězněných neutrofilů a na třetím místě ceroidní lipofuscinóza. Všechny tyto choroby znemožňují žít border koliím plnohodnotný život, a tudíž ani plnit jejich původní poslání, pomoc farmářům při každodenní práci na farmě. Je nutné si uvědomit, že kromě výše popsaných chorob border kolie postihují i jiné nemoci. V posledních letech se například velmi rozšířily případy epilepsie, jejíž genetický základ není znám a není možné potvrdit či vyvrátit předpoklady, zda je tato choroba autozomálně recesivní, vázána na pohlaví, polygenní apod. Velkým problémem u epilepsie je její možný výskyt až ve vyšším věku a to, že se může projevit důsledkem traumatu; zda je u konkrétního jedince dána geneticky či nikoli, jsou pak pouze domněnky. Tím spíše by chovatelé měli být obezřetní pří výběru rodičovských párů a měli by požadovat informace nejen o daném jedinci, ale i o jeho potomcích, sourozencích a předcích. Dalším z podobně rizikových onemocnění je primární glaukom (zelený oční zákal), ani u tohoto onemocnění není znám genetický základ, existuje pouze klinické vyšetření, které odhalí, zda je daný jedinec sám nemocí postižen či nikoli. Aktuálně panuje mezi chovateli i majiteli velká diskuze o osteochondróze ramenních kloubů. U tohoto onemocnění je předpokládán genetický základ; v jakém rozsahu se u konkrétního jedince rozvine, však záleží na podmínkách prostředí. Klinická diagnostika OCD není příliš složitá, zpravidla není třeba názoru školeného odborníka, prozatím však nebyla stanovena konkrétní metodika pro posouzení, zda je jedinec OCD negativní či pozitivní, čehož někteří chovatelé zneužívají a chovají i na postižených jedincích. Moderní technologie molekulární genetiky umožňují odhalení genetického založení těchto chorob a jejich včasnou diagnostiku v chovech. Velký vliv na eliminaci chorob má Klub border kolií České republiky, který se prostřednictvím nařízení a změn bonitačního řádu snaží o vymýcení nemocí z chovu border kolií v ČR.

41

5 POUŽITÁ LITERATURA AMERICAN COLLEGE of VETERINARY OPTHALMOLOGISTS (AVCO), 2009. Ocular disorders: Presumed to be inherited in purbred dogs. 5. vyd., 854 s.

Barvy BOC in Přehled nabídky BOC v ČR [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

BCCCZ: Klinické vyšetření dědičných očních vad. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

BCCCZ:

Standard.

[online].

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

z:



BLESSED BORDERS: Devoted One of Marrans Home. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

BROWN, T.A., 2007: Klonování genů a analýza DNA: úvod. 1. české vyd. Překlad Martin Fellner. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2007, XVIII, 389 s. ISBN 978-8024417-196.

DOSTÁL, J., 2007: Genetika a šlechtění plemen psů. Dona, České Budějovice, 261 s. ISBN 80-732-2104-7.

DOSTÁL, J., HORÁK, P., HRDLICOVÁ, A., STRATIL, A., 2010: Simplified PCR analysis of a mutation in the NHEJ1 gene causing Collie eye anomaly in some dog breeds. Czech Journal of Animal Science, 55 (8), 346-350.

DRAKONIT: Trust your heart Conalls Joy. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

DRAKONIT:

Potomci.

[online].

[cit.

2014-04-19].

42

Dostupné

z:

EVER-READY: Bailey. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

EVER-READY: Amigo. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

Fédération Cynologique Inernationale (FCI): Breeders nomenclature. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: <www.fci.be/nomenclature.aspx>

FOGLE, B., 2005: Encyklopedie psů. Vyd. 5. Praha: Fortuna Print, 312 s. ISBN 807321-158-0.

FRANKS, J.N., DEWEY, C.W., WALKER, M.A., STORTS, R.W., 1999: Computed tomographic findings of ceroid lipofuscinosis in a dog. Journal of the American Animal Hospital Association. 35 (5), 430-435.

HRON, P., 2000: Jak vyšetřovat oční pozadí u psa. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

CHANG, H.S., MIZUKAMI, K., YABUKI, A., HOSSAIN, M.A., RAHMAN, M.M., UDDIN, M.M., ARAI, T., YAMATO, O., 2010:. A Novel Rapid Genotyping Technique for Collie Eye Anomaly: SYBR Green-Based Real-Time Polymerase Chain Reaction Method Applicable to Blood and Saliva Specimens on Flinders Technology Associates Filter Paper. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation, 22 (5), DOI: 10.1177/104063871002200506.

CHILD, G., LAM, A., 2012: Increased incidence of an inherited neurodegenerative disease (NCL or CL) in Border Collies. Control & Therapy Series, 266 (5203), 14-16.

JEFFIJA: Multi JCh Jeffija of Maranns Home. [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

43

KOTTMAN, J., 2003: Veterinární oftalmologie. Noviko, Brno, 198 s. ISBN 80865-4203-3.

LINDBLAD-TOH, K. (ed.), 2005. Genome sequence, comparative analysis and haplotype structure of the domestic dog. Nature, 438 (7069), 803-819. DOI: 10.1038/nature04338.

LOUČKA, R., 2014: Úvod k českému vydání, s. 9–16. In: PRICEOVÁ, C. (ed.), Border kolie od A do Z. PLOT, Praha, 340 s.

MANIATIS T., FRITSCH E., SAMBROOK J, 1982. Molecular cloning: a laboratory manual. Cold Spring Harbor, N.Y.: Cold Spring Harbor Laboratory, 545 s. ISBN 08-796-9136-0.

MASON, S.L., JEPSON, R., MALTMAN, M., BATCHELOR, D.J., 2014: Presentation and management of trapped neutrophil syndrome (TNS) in UK border collies. Journal of Small Animal Practice. 55 (1), 57-60. DOI: 10.1111/jsap.12134.

MELVILLE, S.A., WILSON, C.L., CHIANG, C.S., STUDDERT, V.P., LINGAAS, F., WILTON, A.N., 2005. A mutation in canine CLN5 causes neuronal ceroid lipofuscinosis

in

Border

collie

dogs. Genomics

6

(3),

287-294.

DOI:

10.1016/j.ygeno.2005.06.005.

MIZUKAMI, K., CHANG, H-S., YABUKI, A., KAWAMICHI, T., KAWAHARA, N., HAYASHI, D., HOSSAIN, M. A., RAHMAN, M. M., UDDIN M. M. YAMATO, O., 2011: Novel rapid genotyping assays for neuronal ceroid lipofuscinosis in Border Collie dogs and high frequency of the mutant allele in Japan. Journal of Veterinary Diagnostic Investigation., 23 (6), s. 1131-1139. DOI: 10.1177/1040638711425590.

MIZUKAMI, K., SHOUBUDANI, T., NISHIMOTO, S., KAWAMURA, R., YABUKI, A., YAMATO, O., 2012: Trapped Neutrophil Syndrome in a Border Collie Dog: Clinical, Clinico-Pathologic, and Molecular Findings. Journal of Veterinary Medical Science. 74 (6), 797-800. DOI: 10.1292/jvms.11-0472. 44

NCBI: Canis lupus familiaris (dog). [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:

NCBI: NHEJ1 nonhomologous end-joining factor 1. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:

NCBI: VPS13B vacuolar protein sorting 13 homolog B. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:

NCBI: CLN5 ceroid-lipofuscinosis, neuronal 5. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:

NICHOLAS, F., 2012: Introduction to veterinary genetics. 3rd ed. Ames, Iowa: Wiley-Blackwell. ISBN 14-051-6832-3.

PARKER,

H.G.,

KUKEKOVA,

A.V.,

AKEY,

D.T.,

GOLDSTEIN,

O.,

KIRKNESS, E.F., BAYSAC, K.C., MOSHER, D.S., AGUIRRE, G.D., ACLAND, G.M., OSTRANDER, E.A., 2007: Breed relationships facilitate fine-mapping studies: A 7.8-kb deletion cosegregates with Collie eye anomaly across multiple dog breeds. Genome Research. 17 (11) s. 1562-1571. DOI: 10.1101/gr.6772807.

Pokyny k odběrům zvířecích vzorků: Stručné instrukce k odběru krve - vhodné pro psy, kočky, skot, koně, ptáky. Genomia: genetic laboratory [online]. [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:

PRICEOVÁ, C., 2014. Border kolie od A do Z. PLOT, 340 s. ISBN 978-80-7428209-6.

45

ROSYPAL, S., DOŠKÁŘ, J., PETRZIK, K., RŮŽIČKOVÁ, V., 2002: Úvod do molekulární biologie: Díl čtvrtý. Rostlinné viry, priony, molekulární evoluce, vznik života, základní metody molekulátní biologie, genové inženýrství, genová terapie. 3. vyd. Brno, 300 s. ISBN 80-902562-4-4.

RUVINSKY, A., SAMPSON, J., 2001: The Genetics of the Dog. CABI Publishing, New York, 564 s. ISBN 08-519-9520-9.

SAETRE, P., LINDBERG, J., LEONARD, J.A., OLSSON, K., PETTERSSON, U., ELLEGREN, H., BERGSTRÖM, T.F., VILÁ, C., JAZIN, E., 2004: From wild wolf to domestic dog: gene expression changes in the brain. Molecular Brain Research, 126 (2), 198-206. DOI: 10.1016/j.molbrainres.2004.05.003

SAMUELSON, D.A., BROOKS, D.E., 2011: Small animal ophthalmology. London: Manson Pub./The Veterinary Press, 198 s. ISBN 978-184-0761-450.

SHEARMAN, J.R., WILTON, A.N., 2011: A canine model of Cohen syndrome: Trapped Neutrophil Syndrome. BMC Genomics. 12 (258), DOI: 10.1186/1471-216412-258.

STAŇA, P., 2001:. Anomálie oka u kolií [online]. 2001, s. 2 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: <www.veterina-info.cz/odborne-clanky/anomalie-oka-u-kolii-94.html>

STUDDERT, V.P., MITTEN, R.W., 1991: Clinical features of ceroid lipofuscinosis in border collie dogs. Australian Veterinary Journal. 68 (4), s. 137-140. DOI: 10.1111/j.1751-0813.1991.tb03156.x

ŠMARDA, J., 2010:. Metody molekulární biologie. 1. vyd., 2. dotisk.: Masarykova univerzita, Brno. ISBN 978-80-210-3841-7.

TUČÍMOVÁ,

J.,

O

plemeni [online].

z:

46

[cit.

2014-04-19].

Dostupné

van den DOOL, T.C., 2002: Statistics from the stud books. In: ISDS Border Collie Database [online].

[cit.

2014-04-07].

Dostupné

z:

<www.bcdb.info/article1/WSN1c.htm>

WAYNE, R.K., VONHOLDT, B.M., 2012: Evolutionary genomics of dog domestication. Mammalian Genome. 2012, 23 (1-2), s. 3-18. DOI: 10.1007/s00335011-9386-7.

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. In: Sbírka zákonů. 4.4.2000, dostupné online: www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z101_2000o

47

6 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Old Hemp Obr. 2 Sada chromozomů psa Obr. 3 Zakroucení retinálních cév Obr. 4 Choroidální hypoplazie Obr. 5 Kolobom zrakového nervu Obr. 6 Nitrooční krvácení Obr. 7 Lokalizace CEA (NHEJ1) na chromozomu Obr. 8 Rozbor krve TNS postiženého (Affected) jedince Obr. 9 Lokalizace TNS (VPS13B) na chromozomu 13 Obr. 10 Lokalizace CL (CLN5) na chromozomu 22 Obr. 11 Kroky PCR Obr. 12 Gelová elektroforéza PCR analýzy genu NHEJ1 u psa Obr. 13 Genotypizace CEA pomocí SYBR Green-base realt-time PCR Obr. 14 Částečná sekvence DNA, sekvence elektroforeogramu a aminokyselinová Obr. 15 Výsledek mikročipové elektroforézy u TNS Obr. 16bGenotypizace přenašeče (carrier) a postiženého psa (affected) podle konvenční PCR Obr. 17 Genotypizace přenašeče (carrier) a postiženého psa (affected) vylepšenou PCR Obr. 18 Genotypizace přenašeče (carrier) a postiženého psa (affected) testem PCRPIRA Obr. 19 Genotypizace přenašeče (carrier) a postiženého psa (affected) použitím testu MS-PCR Obr. 20 Černo-bílá fena BOC Obr. 21 Fena BOC černo-bílá s pálením Obr. 22 Hnědo-bílá fena BOC Obr. 23 Fena BOC hnědo-bílá s pálením Obr. 24 Modro-bílá fena BOC Obr. 25 Pes BOC modro-bílý s pálením Obr. 26 Lila-bílý pes BOC Obr. 27. Fena BOC lila-bílá s pálením Obr. 28 Seal-bílý pes BOC Obr. 29 Pes BOC seal-bílý s pálením 48

Obr. 30 Blue merle pes BOC Obr. 31 Pes BOC blue merle s pálením Obr. 32 Red merle pes BOC Obr. 33 Fena BOC red-merle s pálením Obr. 34 Slate merle fena BOC Obr. 35 Fena BOC slate merle s pálením Obr. 36 Lila merle fena BOC Obr. 37 Seal merle pes BOC Obr. 38 Pes BOC slate merle s pálením Obr. 39 Sable merle fena BOC Obr. 40 Břidlicový pes BOC Obr. 41 Pes BOC ee red Obr. 42 Pes BOC ee red merle

49

7 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Tabulka dědičnosti Tab. 2 Počty testovaných jedinců CEA v ČR, Evropě a celkem Tab. 3 Počty testovaných jedinců TNS v ČR, Evropě a celkem Tab. 4 Počty testovaných jedinců CL v ČR, Evropě a celkem Tab. 5 Počty testovaných jedinců na CEA v jednotlivých státech Evropy Tab. 6 Počty testovaných jedinců na TNS v jednotlivých státech Evropy Tab. 7 Počty testovaných jedinců na CL v jednotlivých státech Evropy

50

8 SEZNAM ZKRATEK BCCCZ - Border kolie klub České republiky bp - base pair CEA - Collie Eye Anomally CL - Ceroid Lopofuscinosis CT - počítačová tomografie ČMKU - Česko-moravská kynologická unie DKK - Dysplazie kyčelního kloubu DLK - Dysplazie loketního kloubu DNA - Deoxyribonukleová kyselina dNTP - Deoxynukleotidtrifosfát EDTA - Ethylendiaminetetraoctová kyselina FCI - Fédération Cynologique Internationale FTA - Flinders Technology Associates filter paper ISDS - International Sheep Dog Society MRD1 - Multi Drug Resisance 1 MR - magneticka rezonance OCD - osteochondróza PCR - Polymerázová řetězová reakce PHTVL/PHPV

-

Persistent

Hyperplastic

Hyperplastic Primary Vitreous PK - plemenná kniha PRA - Progresivní retinální atrofie TNS - Trapped Neutrophil Syndrom

51

Tunica

Vasculosa

Lentis/Persistent

9 PŘÍLOHY

Obr. 20: Černo-bílá fena BOC

Obr.

(Ever-ready.cz, 2014)

s pálením

21:

Fena

BOC

černo-bílá

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 22: Hnědo-bílá fena BOC

Obr. 23: Fena BOC hnědo-bílá s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

52

Obr. 24: Modro-bílá fena BOC

Obr. 25: Pes BOC modro-bílý s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 26: Lila-bílý pes BOC

Obr. 27: Fena BOC lila-bílá s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

53

Obr. 28: Seal-bílý pes BOC

Obr. 29: Pes BOC seal-bílý s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 30: Blue merle pes BOC (Blessedborders.hu, 2014)

Obr. 31: Pes BOC blue merle s pálením (Drahonit.websnadno.cz, 2014)

54

Obr. 32: Red merle pes BOC

Obr. 33: Fena BOC red-merle s pálením

(Ever-ready.cz, 2014a)

(Drakonit.websnadno.cz, 2014a)

Obr. 34: Slate merle fena BOC

Obr. 35: Fena BOC slate merle s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 36: Lila merle fena BOC (Boc.docsports.cz, 2014)

55

Obr. 37: Seal merle pes BOC

Obr. 38: Pes BOC slate merle s pálením

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 39: Sable merle fena BOC

Obr. 40: Břidlicový pes BOC

(Boc.docsports.cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

Obr. 41: Pes BOC ee red

Obr. 42: Pes BOC ee red merle

(Jeffija..cz, 2014)

(Boc.docsports.cz, 2014)

56

DOKLAD O OFTALMOLOGICKÉM VYŠETŘENÍ Zvíře Jméno Plemeno pes fena

Pohlaví

Datum narození

Barva

Registrační číslo

Číslo mikročipu Předchozí oftal. ano vyš. ne

Tetování

Výsledek

částečné změny neurčitý

bez nálezu změny

Majitel Jméno Bydliště

Číslo

Ulice

Telefon

Stát

6

Město

PSČ

Česká republika

Majitel svým podpisem potvrzuje pravdivost výše uvedených údajů

Vyšetření

Identifikace Tetování Mikročip

Datum přímá oftalmoskopie nepřímá oftalmoskopie tonometrie (aplanační)

Metody

gonioskopie funduskamera ostatní

STT I.:

OCULUS DEXTER (pravé oko)

Ant.

nečitelné nesprávný

o.dex.:mm/min o.sin.:mm/min

nesprávné chybějící IOP:

chybějící

o.dex.:mmHg o.sin.:mmHg

OCULUS SINISTER (levé oko)

Post.

Adnex

správné správný

Med./Nas

Bulbus

Lat./Temp.

Ant. Lat./Temp.

Rohovka

Post.

Duhovka

Čočka

Med./Nas.

Sklivec

Fundus PROSTÉ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

NENÍ PROSTÉ / AFEKCE -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

POZNÁMKA

Výsledek Zvíře - JE PROSTÉ - JE NEJASNÉ – NENÍ DOČASNĚ PROSTÉ - NENÍ PROSTÉ - klinických příznaků typických pro dědičná oční onemocnění uvedená níže. Platnost vyšetření na tato onemocnění je omezena na 12 měsíců PROSTÉ *

       

NEJASNÉ**

PROSTÉ

NENÍ PROSTÉ

       

Microphthalmie Palpebrální aplazie / Kolobom Atrezie punct. lacrimale Perzistentní pupillární membrána Goniodysplazie / Glaukom (prim.) PHTVL / PHPV CEA RD

NENÍ DOČASNĚ PROSTÉ*** NENÍ PROSTÉ

Entropium Ektropium / Euryblepharon Distichiasis Trichiasis Korneální dystrofie Katarakta Luxace čočky PRA č.protokolu:

* Zvíře nevykazuje žádné klinické příznaky zmíněného onemocnění, neznamená to však, že nemůže být jeho nositelem ** Zvíře vykazuje změny, které mohou odpovídat uvedenému onemocnění, ale tyto změny nejsou pro uvedené onemocnění specifické *** Zvíře vykazuje menší, ale pro uvedené onemocnění specifické změny, diagnózu potvrdí další rozvoj onemocnění, doporučujeme zvíře znovu vyšetřit za 12 měsíců

57

58