UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ
FYZIOTERAPIE PRO ŽENY PO OPERACI PRSU V OBDOBÍ REKONVALESCENCE
Tereza Horčicová Pavla Šimková
Ústí nad Labem 2014
© Tereza Horčicová, Pavla Šimková; Fakulta zdravotnických studií, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 2014
OBSAH 1 Úvod
3
2 Diagnostické postupy
4
3 Léčba - chirurgická a onkologická léčba
4
3.1 Chirurgická léčba
5
3.2 Radioterapie
6
3.3 Chemoterapie
6
3.4 Hormonální léčba
6
3.5 Biologická léčba
7
4 Význam fyzioterapie
7
5 Rehabilitace po operaci karcinomu prsu
7
5.1 Fáze RHB procesu 5.1.1 Období hospitalizace - akutní fáze
8 8
5.1.2 Období rekonvalescence - po ukončení léčby chemoterapií, radioterapií 5.2 Fyzioterapeutické postupy v prevenci lymfedému 6 Cvičební jednotka - období rekonvalescence
8 9 9
6.1 Cvičení vleže na zádech
9
6.2 Cvičení vleže na břiše
14
6.3 Cvičení vsedě na fitballu
19
1 ÚVOD Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem vyskytujícím se u žen. Každý rok je na území ČR nově diagnostikováno více než 6,5 tis. případů s tímto onkologickým nálezem. V posledních letech je pozorována incidence stagnující až mírně klesající mortality, což je výsledkem zlepšující se zdravotní péče a také zvýšení informovanosti z pohledu možností prevence. Je známým faktem, že časný záchyt onkologického onemocnění již v počátečních stádiích výrazně zvyšuje možnost brzkého zahájení léčby a jejího pozitivního výsledku.
Děkujeme MUDr. Josefu Zábranskému (Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.) za pomoc při zpracování teoretické části.
3
2 DIAGNOSTICKÉ POSTUPY Díky zavedenému screeningovému programu v ČR je řada karcinomů prsu zjištěna v časné fázi, tedy bez projevu nemoci. Zde je prvním krokem ke stanovení diagnózy rentgenové vyšetření pomocí mammografu, které je možné doplnit o sonografii prsů. S jejich pomocí se stanovuje velikost a umístění nádorových změn. Součástí rentgenového vyšetření nádorů prsů je i vyšetření podpažních mízních uzlin, které u zhoubných nádorů prsu představují nejčastější a většinou první místo šíření, proto se zde standardně provádí sonografie. Při projevu onemocnění, což představuje nejčastěji přítomnost zduření v prsu, jsou tato vyšetření provedena po vyšetření lékařem. Následuje biopsie, tedy odebrání vzorku z místa postižení. Ta bývá zpravidla provedena během vyšetření na RTG oddělení, kdy lékař odebere pomocí speciální jehly mikroskopický vzorek tkáně, který je následně vyšetřen a určí se povaha onemocnění. Potvrdí-li se nález jako zhoubný, následují ještě další vyšetření, jejichž cílem je zhodnotit možné rozšíření nemoci i do jiných částí těla - vzdálené šíření (metastazování). Podle nejčastějších míst vzdáleného šíření se provádí vyšetření plic - RTG hrudníku, vyšetření jater - sonografie a vyšetření kostí - scintigrafie. Dále odběr a následné vyšetření krve na přítomnost tzv. nádorových markerů. Individuálně lze při nejasnostech doplnit další vyšetření, např. magnetickou rezonanci, počítačovou tomografii a další.
3 LÉČBA – CHIRURGICKÁ A ONKOLOGICKÁ LÉČBA Rakovina prsu je považována za celotělové onemocnění, na její léčbě se podílí v úzké spolupráci více specializovaných oborů. Využívá se několika léčebných postupů, které obecně rozdělujeme na místní (lokálně regionální) a celkové (systémové). Místní léčba je zaměřená na oblast prsu a podpažních mízních uzlin (chirurgie, radioterapie). Celková léčba působí na celé tělo (chemoterapie, hormonální léčba, biologická léčba). Jednotlivé metody se pak uplatňují a vzájemně kombinují dle individuálního nálezu. Není-li přítomno vzdálené šíření nemoci, označuje se onemocnění jako lokalizované. Ve většině těchto případů bývá léčba úspěšná. Čím časnější je záchyt onemocnění, tím je pravděpodobnost vyléčitelnosti vyšší. Významnou úlohu zde hraje chirurgie, která se dle nálezu kombinuje s dalšími léčebnými postupy. Tyto mohou být využity po operaci (adjuvantně) nebo před operací (neoadjuvantně). I přes adekvátní léčebný postup se může onemocnění znovu objevit (recidivovat), proto je důležité pravidelné lékařské sledování. V případě pokročilého nálezu se vzdáleným šířením je onemocnění označované jako diseminované (metastatické) a je považováno za nevyléčitelné. Léčba je zde zaměřená na zabránění či omezení dalšího růstu nádoru a jeho šíření. Cílem je prodloužit přežití a
4
zlepšit kvalitu života. Zde dominuje léčba systémová. I přes špatnou prognózu je možné v některých případech dosáhnout několikaletého přežití.
3.1 Chirurgická léčba Chirurgická léčba zhoubného karcinomu prsu má dvě části. Zákrok na postiženém prsu a zákrok na podpažních mízních uzlinách. Cílem je odstranění nádorového postižení do zdravého okolí a vyloučení či potvrzení šíření do spádových mízních uzlin. Výkon na prsu představuje buď odstranění části prsní žlázy s tumorem (záchovný zákrok) nebo odstranění celého prsu. Typ výkonu je doporučen individuálně dle řady kritérií po zhodnocení lékařem. Před záchovnými operacemi se hodnotí zejména poměr velikosti prsu a nádorového postižení, vlastní povaha nádoru, možnost dosažení přijatelného kosmetického efektu, schopnost pacientky podstoupit po operaci (adjuvantně) ozáření, které je u těchto případů doporučené. Samozřejmě i přes všechna doporučení je nutné respektovat přání pacientky. Druhou součástí operace je zákrok na podpažních mízních uzlinách. Pokud není předoperačně podezření na postižení podpažních uzlin, pak lze ve většině těchto případů provézt tzv. biopsii sentinelové uzliny. Jedná se o chirurgický zákrok, kdy je pomocí speciální metody chirurgovi umožněno vyhledat a vyjmout jednu, případně několik mízních uzlin, které jsou první na cestě od prsu do podpaždí. V případě, že je biopsie sentinelové uzliny negativní, je riziko postižení dalších podpažních mízních uzlin minimální a není nutný rozsáhlejší zákrok. I možnost provedení tohoto výkonu má však svá omezení, která jsou lékařem individuálně hodnocena. Druhým standardním výkonem je tzv. disekce axilly, což představuje odstranění podpažních mízních uzlin. Před zavedením metody sentinelové biopsie to byl jediný uznávaný postup. V dnešní době je tato operace prováděna tehdy, kdy je podezření či se potvrdí postižení podpažních mízních uzlin, při pozitivitě sentinelové biopsie, či v případech, kdy sentinelovou biopsii z různých důvodů nelze provézt. Operace v podpaždí je pak rozsáhlejší a nese s sebou bohužel vyšší riziko pooperačních komplikací i možných trvalých následků. Všechny chirurgické postupy mají svá rizika a komplikace. Každý chirurgický zákrok s sebou nese možnost komplikovaného hojení rány, což může být spojeno s prodloužením hospitalizace po operaci či nutnosti delšího ambulantního ošetřování. Specifické komplikace operací karcinomu prsu se týkají zejména horní končetiny na postižené straně. Důvodem je zásah do mízního lymfatického) systému v podpaždí, který je napojen nejen na oblast prsu, ale i přilehlou část hrudníku a stejnostrannou horní končetinu. Pro pacientku to může znamenat i trvalé omezení až invalidizaci. Tyto komplikace se týkají zejména pacientek po disekci axily. Zavedením výše zmíněné biopsie sentinelové uzliny se pro šetrnější zákrok v podpaždí významně zmenšil počet těchto komplikací. Pacientka by měla být před operací informována o riziku vzniku tzv. lymfedému (otoku horní končetiny) a o důležitosti následné rehabilitační péče jako 5
prevence vzniku omezení rozsahu pohybu v ramenním kloubu. Cvičení je důležité nejen z důvodu rizika omezení pohybu v ramenním kloubu, ale i proto, že nedostatek pohybu také podporuje tvorbu otoku. Po operaci je důležité dodržovat pokyny lékaře, aby rekonvalescence probíhala pokud možno bez komplikací. Vznik lymfatického otoku není náhlý, ale spíše postupný, proto by součástí prevence mělo být kontrolní přeměřování obvodů ramene, paže, lokte, předloktí a zápěstí a jejich porovnání, aby byl případný nárůst zaznamenán co nejdříve. Vhodnou pooperační fyzioterapií lze otoku měkkých tkání předejít, nebo jej případně zmírnit a zlepšit tak kvalitu života. Součástí terapie může být aplikace lymfodrenáže ať už přístrojové nebo ruční. Pravidelný pohyb je předpokladem pro lepší rekonvalescenci. Všeobecně je doporučováno u žen po disekci axily dlouhodobé nepřetěžování příslušné horní končetiny, tolerance zátěže je však individuální. Každá žena po disekci axily, by si měla vyzkoušet sama své limity. Během léčby se tedy kromě správné životosprávy a vhodného rehabilitačního cvičení doporučuje nordic walking, jóga, plavání (vhodné je plavat na znak), cyklistika aj., ale vždy jen v tolerovatelném množství. Zařazením zpět do běžného života lze předejít vzniku depresivních pocitů i dalších pooperačních obtíží. V případě odejmutí celého prsu by pacientka měla být vybavena epitézou, kterou jí předepíše lékař. Jedná se o z počátku lehkou později těžší silikonovou náhradu odejmutého prsu, která se vkládá do košíčku podprsenky. Má nejen funkci estetickou, je důležitá i pro správné držení páteře z pohledu její statiky.
3.2 Radioterapie Jedná se o léčbu ozařováním. Po záchovných operacích je pooperační ozáření oblasti prsu standardním postupem, je zde prokázaný významně nižší výskyt místní recidivy (znovuobjevení nemoci) než po samotném chirurgickém zákroku. U pacientek po snesení celého prsu se o event. léčbě ozařováním rozhoduje po zhodnocení nálezu. Při postižení regionálních mízních uzlin se individuálně rozhoduje i o ozáření spádové mízní oblasti. Mezi nejčastější komplikace při ozařování patří postižení kůže. Časně může dojít k zarudnutí podobnému při popálení od slunce, dlouhodobě zejména k otoku, ztuhnutí či ztmavnutí kůže.
3.3 Chemoterapie Je léčba pomocí cytostatik, chemických látek ničících nádorové buňky. Bohužel ne cíleně, proto zároveň dochází i k poškozování všech rychle se množících buněk v těle. Z tohoto důvodu je léčba cytostatiky často doprovázena vypadáváním vlasů, poškozením sliznic – vznikají puchýřky nebo afty, nechutenstvím a zvracením.
3.4 Hormonální léčba Většina karcinomů prsu je citlivá na ženské pohlavní hormony, které pak způsobují urychlení jejich růstu. V daných případech je doporučená hormonální léčba, která je 6
zaměřená na snížení hladiny těchto hormonů či omezení jejich účinku. U premenopauzálních žen je možností chirurgické odstranění vaječníků). Ostatní hormonální léčba se podává ve formě tablet případně injekcí a je podávána dlouhodobě (510 let). Doprovodnými projevy mohou být příznaky podobné nástupu menopauzy, tedy návaly horka, bolesti hlavy aj.
3.5 Biologická léčba Představuje nejnovější typ systémové léčby využívající látek biologické povahy, které cíleně působí proti nádorovým buňkám. Možnosti využití jsou však omezené, snášenlivost bývá dobrá.
4 VÝZNAM FYZIOTERAPIE Absolvování chirurgického zákroku s následnou radioterapií může u pacientek způsobit snížení hybnosti v ramenním kloubu, poruchy čití či otok horní končetiny. Omezení hybnosti může být způsobeno vznikem pooperačních jizev, sníženou pohyblivostí měkkých tkání jako následkem radioterapie a také nedostatečným pohybem z důvodu bolesti. Proto by měla být fyzioterapie nedílnou součástí pooperační léčby. Zanedbáním péče o jizvu a její okolí může vzniknout až bolestivý syndrom zmrzlého ramene s trvalým deficitem rozsahu pohybu v rameni. Také nevhodným zatěžováním paže bez adekvátní fyzioterapeutické intervence vzniká často jako následek odstranění lymfatických uzlin i lymfedém, otok horní končetiny. Návštěvou fyzioterapeuta a podstoupením rehabilitační péče můžete velice pozitivně ovlivnit váš pooperační stav, snížit bolestivost, urychlit následnou rekonvalescenci a zařadit se zpět do běžného života.
5 REHABILITACE PO OPERACI KARCINOMU PRSU Pacientky po chirurgickém zákroku a následné onkologické léčbě často doprovází problémy s pohybovým aparátem v podobě:
bolestí ramenního kloubu, krční a hrudní páteře,
protibolestivé (úlevové) držení hlavy a trupu, poruch dynamiky pohybu,
změn dechového stereotypu,
funkčních změn měkkých tkání (v oblasti hrudní, bederní a krční páteře),
změny v posunlivosti kůže, podkoží a svalů v místě jizvy a jejím okolí,
změn měkkých tkání vlivem vzniku lymfedému horní končetiny.
7
5.1 Fáze RHB procesu: 5.1.1 Období hospitalizace – akutní fáze: Rehabilitace by měla být součástí léčby již v období hospitalizace, slouží pacientce k podání informací a následné instruktáži, jak se po operaci chovat. Fyzioterapeut s pacientem provádí:
nácvik polohování horní končetiny,
nácvik sebeobsluhy, nácvik manipulace s dreny,
nácvik relaxace v operované oblasti,
respirační fyzioterapie,
nácvik ošetření jizvy,
edukace prevence vzniku lymfedému – režimová opatření, edukace (cévní gymnastika),
možnost informovat se o případné rekonstrukci prsu.
5.1.2 Období rekonvalescence – po ukončení léčby chemoterapií, radioterapií V pooperační fázi pacientka uplatní instruktáž, kterou absolvovala před operací a začne jednotlivé metody aplikovat. Prakticky se provádí:
polohování – upažení a vytočení HK vně, vždy jen do pocitu mírného tahu, také polohování do tzv. antalgické polohy, pro pacientku úlevové od bolesti,
respirační fyzioterapie (za spolupráce fyzioterapeuta, kdy je kladen důraz na prodloužený výdech) - lokalizovaná, mobilizační,
relaxace svalů pletence horní končetiny,
cévní gymnastika jako prevence vzniku lymfedému horní končetiny,
asistované, příp. aktivní pohyby krční páteře, pletence horní končetiny, lopatky
V období rekonvalescence je důležité:
relaxace v oblasti pletence HK za spolupráce fyzioterapeuta,
ošetření jizvy,
respirační fyzioterapie,
cvičení s využitím různých konceptů jako je např. Brüger koncept (s využitím therabandu) 8
spirální dynamika
5.2 Fyzioterapeutické postupy v prevenci lymfedému: Jako kožní komplikace lymfedému se může objevit tzv. růže neboli eryzipel. V případě výskytu je nutné se poradit s ošetřujícím lékařem. V léčbě lymfedému se dá využít více metod, jako jsou např.:
komplexní dekongestivní léčba manuální mízní drenáž přístrojová lymfodrenáž kompresivní bandážování kompresivní návleky
dechová cvičení
adekvátní životní styl
hygiena kůže
balneoterapie
6 CVIČEBNÍ JEDNOTKA – OBDOBÍ REKONVALESCENCE V průběhu cvičení je důležité dodržovat pár následujících zásad: Během cvičení se snažíme nezadržovat dech. Dýcháme v běžné frekvenci, která je pro každého individuální a zcela přirozená. Po celou dobu cvičení myslíme na to, aby ramena byla uvolněná a nevytahovali jsme je směrem k uším. Snažíme se proto navodit pocit, jako by byla ramena z vosku, který pomalu stéká dolů. U všech cviků se soustředíme na to, abychom se neprohýbali v bedrech.
6.1 Cvičení vleže na zádech: Pomůcky: podložka, overball 1)
Výchozí poloha (obr. 1): Leh na zádech, DKK pokrčené, HKK položené podél těla
9
Obr. 1: Leh na zádech
S nádechem levou ruku zatneme v pěst, zpevníme celou pravou HK a vytáhneme se za pěstí do dálky z ramenního kloubu. Vydržíme 5s, během výdrže volně dýcháme, se závěrečným výdechem uvolníme celou HK (obr. 2). Opakujeme 3x na levé HK, poté vystřídáme a 3x na pravé HK. Obr. 2: Leh na zádech - zatnutí v pěst
2)
Výchozí poloha (obr. 3): Leh na zádech, DKK jsou pokrčené, ruce položíme křížem pod klíční kosti. Nadechneme se a snažíme se s nádechem odtlačit dlaně vzhůru (dýcháme proti odporu dlaní). S výdechem dlaně klesnou a v závěru lehce zatlačíme na hrudník. Opakujeme 5x. Obr. 3: Ruce křížem pod klíční kosti
10
3)
Výchozí poloha (obr. 4): Leh na zádech, DKK jsou natažené, rozevřené prsty přiložíme ze strany na hrudník a stlačíme lehce dolní žebra. Nadechneme se a snažíme se s nádechem odtlačit dlaně do stran (dýcháme proti odporu dlaní). S výdechem dlaně lehce stlačují hrudník směrem do středu. Opakujeme 5x. Obr. 4: Leh na zádech - prsty ze strany na hrudník
4)
Výchozí poloha (obr. 5): Leh na zádech, DKK jsou pokrčené, HKK založené na prsou. Obr. 5: Leh na zádech - HKK založené na prsou
S nádechem zdviháme založené HKK, které tvoří „okénko“ a snažíme se vzpažit (případně do pocitu mírného tahu, obr. 6). S výdechem vracíme HKK do výchozí polohy. Opakujeme 5x. Obr. 6: Založené HKK - vzpažení
11
5)
Výchozí poloha (obr. 7): Leh na zádech, DKK jsou pokrčené, HKK volně podél těla, levá ruka drží v dlani overball. Obr. 7: Leh na zádech - overball
Vedeme HKK s nádechem z upažení do vzpažení a zpět. Opakujeme 5x na každé HK (obr. 8): Obr. 8: Leh na zádech - vzpažení s overballem
6)
Výchozí poloha (obr. 9): Leh na zádech, DKK jsou pokrčené, HKK volně podél těla. Obr. 9: Leh na zádech
S nádechem zdviháme současně obě natažené HKK předpažením do vzpažení (obr. 10), střídavě zatínáme ruce v pěst a povolujeme. Vracíme zpět do výchozí polohy a to za doprovodného výdechu. Opakujeme 5x.
12
Obr. 10: HKK předpažením do vzpažení
7)
Výchozí poloha (obr. 11): Leh na zádech, DKK jsou pokrčené, sepnuté dlaně před hrudníkem, mezi dlaněmi overball, lokty míří ven. Obr. 11: Leh na zádech - overball mezi dlaněmi
S nádechem zatlačíme dlaněmi do overballu, vydržíme 5s a uvolníme (obr. 12). Během výdrže volně dýcháme, soustředíme se na uvolnění ramen. Opakujeme 5x. (obr. 12) Obr. 12: Leh na zádech - stlačení overballu
13
6.2 Cvičení vleže na břiše: Pomůcky: podložka, overball 1)
Výchozí poloha (obr. 13): Leh na břiše, hlava opřená o čelo, HKK volně podél těla dlaněmi vzhůru. DKK natažené a mírně od sebe. Obr. 13: Leh na břiše
S nádechem HKK mírně zapažíme, stáhneme lopatky k sobě, ramena tlačíme směrem dolů od uší (obr. 14a a 14b). Vytočíme palce směrem ven, otočíme zpátky a položíme zpět na zem. Cvik provádíme pomalu, volně u něj dýcháme, opakujeme 5x. Obr. 14a: Leh na břiše - zapažení
Obr. 14b: Leh na břiše - zapažení palce vytočené
2)
Výchozí poloha (obr. 15): Leh na břiše, hlava opřená o čelo, HKK dáme do „svícnu“, DKK natažené a mírně od sebe. 14
Obr. 15: HKK do „svícnu“
S nádechem zdvihneme ruce nad podložku, stáhneme lopatky k páteři a dolu, a v této pozici vydržíme 5s (obr. 16). Následuje uvolnění provázené výdechem a návrat HKK do výchozí polohy. Během výdrže volně dýcháme, cvik opakujeme 5x. Obr. 16: HKK do „svícnu“ zdvih
3)
Výchozí poloha (obr. 17): Leh na břiše, hlava opřená o čelo, HKK dáme do „svícnu“, DKK natažené a mírně od sebe. Obr. 17: HKK do „svícnu“
S nádechem zdvihneme předloktí nad podložku (lokty zůstávají opřené), vytočíme dlaně směrem vzhůru, zpět a vrátíme do výchozí polohy. Cvik provádíme plynule (obr. 18a a 18b), opakujeme 5x.
15
Obr. 18a: Zdvih předloktí
Obr. 18b: Zdvih předloktí - vytočené dlaně
4)
Výchozí poloha (obr. 19): Leh na břiše, hlava opřená o čelo, HKK volně podél těla a v pravé ruce overball, DKK natažené a mírně od sebe. Obr. 19: Leh na břiše - overball
S nádechem zdviháme obě ruce současně do vzpažení, nad hlavou předáme overball do levé a s výdechem vracíme do výchozí polohy.(obr. 20) Opakujeme 5x.
16
Obr. 20: Vzpažení - overball
5)
Výchozí poloha (obr. 21): Podpor klečmo na předloktích. Myslíme na to, aby kolena byla pod kyčelními klouby, stejně tak lokty pod klouby ramenními, neprohýbáme se v bedrech. Obr. 21: Podpor klečmo na předloktích
S nádechem upažíme pravou ruku směrem vzhůru, hlavou kopírujeme pohyb a sledujeme ruku, s výdechem pomalu vrátíme do výchozí polohy. Stejně provedeme i na pravou stranu (obr. 22). Opakujeme 5x na obě strany. Obr. 22: Podpor klečmo na předloktích - upažení
17
6)
Výchozí poloha (obr. 23): Podpor klečmo na předloktích. Myslíme na to, aby kolena byla pod kyčelními klouby, stejně tak lokty pod klouby ramenními, neprohýbáme se v bedrech. Obr. 23: Podpor klečmo na předloktích
Zhluboka se nadechneme do hrudníku a snažíme se co nejvíce vyhrbit v oblasti hrudní páteře směrem vzhůru (obr. 24), s výdechem vrátíme do výchozí polohy. Opakujeme 5x. Obr. 24: Vyhrbení v oblasti hrudní páteře
7)
Výchozí poloha (obr. 25): Sed na patách, položíme se na podložku a natáhneme HKK co nejvíce do dálky.
18
Obr. 25: Sed na patách
Z této polohy „ručkujeme“ pomalu na pravou stranu (do oblouku) až do pocitu mírného tahu v levém boku, poté se pomalu vracíme na střed a „ručkujeme“ na levou stranu (obr. 26). Opakujeme 3x na obě strany. Obr. 26: Sed na patách - „ručkování“
6.3 Cvičení vsedě na fitballu: Pomůcky: podložka, fitball, thera-band Při cvičení na fitballu je důležité zaujmout správnou výchozí pozici, k tomu nám bude sloužit tzv. Brüggerův sed (viz obr. č. 1).
19
Obr. č. 1 Brüggerův sed
Vybereme si správnou velikost fitballu, tedy takovou, aby nám při sedu kolena a kyčle zaujímaly úhel minimálně 90°. Nohy jsou mírně od sebe na šířku pánve, sedíme vzpřímeně, hlavu držíme v prodloužení páteře, neprohýbáme se v bedrech (obr. 27). Obr. 27: Fitball - sed
Další pomůckou, kterou budeme při cvičení využívat je Thera-band. Pro jeho navinutí postupujte dle následujících kroků: Lokty držíme u těla, dlaně míří vzhůru. Thera-band položíme na dlaně (viz obr. 28).
20
Obr. 28: Thera-band
Pohybujeme rukama směrem k tělu tak, abychom prsty podvlékly pod Thera-bandem (viz obr. 29). Obr. 29: Thera-band prsty
Prsty rozevřete a zaujměte výchozí pozici, kdy jsou lokty u těla, Thera-band navinutý přes hřbety a dlaně rukou, což umožňuje jeho fixaci, prsty mírně od sebe (viz obr. 30). Obr. 30: Thera-band fixace
1)
Výchozí poloha (obr. 31): hlavu držíme vzpřímeně v prodloužení páteře. Lokty držíme po celou dobu u těla, s nádechem vedeme ruce a předloktí do strany, zde výdrž, s výdechem zpět do výchozí polohy. Pohyb provádíme pomalu a plynule, opakujeme 5x.
21
Obr. 31: Brüggerův sed na fitballu, Thera-band navinutý na obě ruce (cca na šířku pánve)
2)
Výchozí poloha (obr. 32): hlavu držíme vzpřímeně v prodloužení páteře. Pravou HK dáme „do levé kapsy“ a s nádechem provedeme pravou rukou diagonální pohyb do vzpažení až mírného zapažení. S výdechem vracíme pravou HK do výchozí polohy. Pohyb je důležité provádět pomalu, neprohýbat se v bedrech a po celou dobu hlídat rameno stažené dolu. Opakujeme 3-5x a pak vyměníme strany. Obr. 32: Brüggerův sed na fitballu, Thera-band navinutý na levou nohu a pravou ruku
22
3)
Výchozí poloha (obr. 33): hlavu držíme vzpřímeně v prodloužení páteře. Levou ruku vedeme s nádechem do upažení a s výdechem zpět do výchozí polohy. Cvik provádíme plynule, trup držíme rovně, aby nedocházelo k úklonu do strany, hlídáme ramena. Opakujeme 5x a pak vymění strany. Obr. 33: Brüggerův sed na fitballu, Thera-band navinutý na levou nohu a levou ruku
4)
Výchozí poloha (obr. 34): obě HKK jsou ve vzpažení, hlavu držíme vzpřímeně v prodloužení páteře. Nadechneme se a s výdechem současně připažíme oba HKK lokty k tělu a s nádechem vrátíme zpět do výchozí polohy. Pohyb provádíme pomalu, neprohýbáme se v bedrech a držíme ramena stažená od uší. Opakujeme 5x.
23
Obr. 34: Brüggerův sed na fitballu, Thera-band navinutý na obě ruce v rozpětí na šířku ramen
24
Publikace neprošla redakční ani jazykovou korekturou
Název:
FYZIOTERAPIE PRO ŽENY PO OPERACI PRSU REKONVALESCENCE Autoři: Tereza Horčicová Pavla Šimková Vydavatel: Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Edice: informační brožura Vydání: 1. vydání Místo a rok vydání: 2014, Ústí nad Labem Náklad: XX Rozsah: 24 stran Tisk: Ediční středisko PF UJEP v Ústí nad Labem
V OBDOBÍ