FORMAČNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTŮ
www.architekt.cz
[email protected]
GPA k v ě t e n 2 0 1 2
VÍTĚZEM GPA 2012 JE REVITALIZACE BASTIONU U BOŽÍCH MUK V PRAZE 2
Letos již po devatenácté vypsala Obec architektů s Národní galerií v Praze soutěž s tradičně honosným a elegantním názvem Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu. I letos byla porota mezinárodní, potřebný lesk jí dodaly osobnosti z významných evropských tvůrčích národních středisek řadu dní se práci věnovali Andrea Klimko (předsedkyně poroty) ze Slovenska; architekti Maciej Hawrylak z Polska; Paul Katzberger z Rakouska; Ian Bogle z Velké Británie a teoretik architektury a vědecký pracovník Petr Kratochvíl z České republiky. S počínáním mezinárodní jury byla veřejnost seznámena 3. května 2012 na slavnostním večeru, pořádaném již poněkolikáté v prostorách Veletržního paláce v Praze, jedné z perel funkcionalistického stylu, ve které sídlí Národní galerie. Důstojnost celé akci dodali přítomní hosté v čele s ministryní kultury ČR Alenou Hanákovou. Ta se také úvodním slovem postarala o decentní atmosféru, vhodně ladící s nadcházejícím udílením cen. „Když jsem přemýšlela nad dnešním večerem a nad tím, čím je vlastně typická současná architektura, tak jsem si uvědomila hlubokou pravdu, kterou měl váš slovutný kolega Adolf Loos, jenž
2. STRANA
GALAVEČER GPA 2012
IN GPA 2012
„Všem básníkům architektury dovolte, abych popřála, nejenom těm, kteří dnes budou oceněni, lehké pero a nekončící inspiraci. A nám ostatním přeji, ať nám jejich zajímavé počiny a výtvory zkrášlují život, ať na ně s úctou a obdivem nahlížíme,“ dodala Alena Haníková. A do čeho nahlížela letošní mezinárodní jury? Předjubilejní ročník jí nakonec nabídl 71 přihlášených projektů v šesti základních kategoriích. Již podruhé se pokračující stavební a tím i projekční útlum podepsal na tváři celé soutěže, neohrozil naštěstí její kvalitu, spíše rozsah. Na slavnostním večeru se Andrea Klimko vyjádřila k dané situaci takto:
řekl: ´…že architektura není pouhé kreslení, že je to umělecká disciplína, protože ji lze psát jako báseň nebo partituru.´ A stejně tak, jako je bohatá naše česká a moravská hudba a poezie, stejně tak má mnoho vrstev, barev a odstínů i naše tuzemská architektura. Myslím si, že ji nelze charakterizovat ani jedním slovem, ani žádným souslovím, ona se nedá dokonce ani zaškatulkovat. Přesto tu s námi je, denně nás obklopuje a činí nás nejen praktičtějším a především náš život činí krásnějším.“
Po boku elitního klubu I když naše země není velká, je velmi bohatá na významné umělce, zdůraznila dále ministryně kultury, ať už jsou to básníci, malíři nebo třeba architekti. Stačí vzpomenout taková jména jako Gočár, Kotěra či Jurkovič, další by mohli následovat. Ti všichni dokázali, že architektura je zkamenělá skutečná báseň či symfonie. „Dovolte mi za porotu konstatovat, že XIX. ročník GPA opět dokázal stále se zvyšující úroveň kvality české architektury. Letos soutěžilo 71 děl, což je o 13 méně ve srovnání s předchozím ročníkem, kategorie urbanismu zůstala neobsazena. Celkově bylo cítit větší důraz na investičně méně náročné akce, což oproti minulým rokům je důkazem současné situace ve stavebnictví. Že se přihlásilo více menších a méně větších projektů, vůbec ale neznamená úbytek v kvalitě, ba naopak. Je více času na rozmýšlení o konceptu, více času na přepracování návrhu, více času na investiční přípravu a to má vlastně příznivý dopad na kvalitu architektury.“ Absolutním vítězem letošní Grand Prix architektů se stala revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze 2. Odborná porota ocenila, že revitalizace bohatě splňuje kritéria vícera kategorií - rekonstrukce, krajinné architektury, zahradní tvorby, drobné architektury, interiéru a městského mobiliáru. Úprava zapomenutého prostoru dlouho zanedbávané lokality v Horské ulici v Praze autorů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z MCA Atelieru vznikla na základě vítězného návrhu veřejné architektonické soutěže vypsané městskou částí Praha 2 v roce 2007. Nový objekt byl navržen jako podzemní stavba, která nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti a provozu. „Bylo nám jasné, že nechceme postavit nový nadzemní objekt na místě původního, který by necitlivě zasahoval do panoramatu a porušoval intaktní siluetu linie hradeb,“ podotkla Pavla Melková.
IN GPA 2012
GALAVEČER GPA 2012
3. STRANA
aby u nich v prvé řadě zvítězila kvalita. Směrem do budoucna v tom vidím příjemné zjištění, že neexistují jen privátní zakázky, ale že i veřejné investice mohou zajistit skvělé architektonické počiny.“ Se všemi projekty přihlášenými do soutěže se mohou zájemci seznámit na výstavě, která je ve Veletržním paláci přístupná až do 10. června 2012. Poté expozice poputuje po českých městech a následně i po zahraničí. Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu je přehlídkou soudobých architektonických prací, kterou pořádá Obec architektů. Soutěž je otevřená, zúčastnit se jí mohou čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci. Podmínkou je, aby bylo jejich dílo dokončeno v uplynulém roce, a to na území České republiky.
Letošní ročník očima jury Pětičlenná mezinárodní porota dále udělila šest dalších cen, tři čestná uznání a za celoživotní dílo ocenila architekty Jana Kozla a Karla Koutského. Jak už bylo řečeno, útlum stavebnictví jim sice ubral na počtu přihlášených děl, o to zajímavěji a zodpovědněji architekti posuzovali. V protokolu se jury vyjádřila takto: „Nápadné bylo u řady oceněných staveb využití jednoduchých a přitom kvalitních přírodních (a shodou okolností také přirozených) materiálů, určitý zajímavý nadhled, absence módních trendů, značné tvaroslovné zklidnění, návrhy, odpovídající jednodušším zadáním a tím také přímo tenčím kapsám investujících.“ A ještě jednu myšlenku, týkající se veřejných zakázek, zdůraznila předsedkyně poroty v prostorách Veletržního paláce: „Velmi pozitivní signál tvořila díla v podobě veřejných zakázek, kde nešlo jen o nejnižší cenu, ale o to,
Osvěty není nikdy dost Závěrem ještě jednu informaci o připravovaném projektu Obce architektů a společnosti ABF. Jeho cílem je na architektonických dílech finalistů Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu 2012, kteří se stávají účastníky soutěže Architekt roku - Ozvěny Grand Prix architektů, představit roli architekta jako význam a vliv na vzniku a realizaci staveb z jiného úhlu. Všichni finalisté letošní GPA tak získají příležitost představit svá díla návštěvníkům stavebního veletrhu ForArch 2012, kde budou vystavena. Dále se představí účastníkům galavečera této akce dne 19. září 2012, na kterém dojde k vyhlášení vítěze. Více informací přinesou webové stránky uvedeného veletrhu. Bohumír Kotora Foto: Alex. M. Videmannová
Jubilejní XX. ročník GPA přinese změny Letošní XIX. ročník Grand Prix architektů Národní ceny za architekturu, je třetí za mého účinkování v roli předsedy Obce architektů. Jsem přesvědčen, že letošní ročník, i když zkoušený nepříznivou ekonomickou situací, která postihla umění architektonické a stavitelské a investice vůbec, je především díky mladé architektonické generaci výrazně obsazen zejména drobnějšími realizacemi. Tato skutečnost je možná trochu odlišná od minulých let, kdy převážně vítězily velké projekty. V současné době si začínáme více cenit menších celků s důrazem na architektonický a výtvarný detail. To je mnohému architektovi bližší, snáze tak nachází cestu k uživateli architektury a může uplatnit větší vliv na člověka, uživatele, společnost, na toho, koho my architekti chceme svým myšlením ovlivnit.
4. STRANA
SLOVO PŘEDSEDY OA + JURY
IN GPA 2012
Představujeme jury GPA 2012 ING. ARCH. ANDREA KLIMKO - PŘEDSEDKYNĚ POROTY Magisterská studia absolvovala v roce 1997 na FA STU v Bratislavě. Poté přidala dva roky studia ve Vídni (FA TU). Od roku 2004 je členkou Slovenské komory architektů, o šest let později vstupuje do ČKA. Pod hlavičkou studia AK architecture zajišťuje všechny stupně architektonických projektů, nasbírala tak mnohé zkušenosti zvláště v oblasti bytových projektů, menších urbanistických celků, ale i třeba grafických návrhů. Profesně se zviditelnila hlavně sportovním a zábavním centrem RELAXX v Bratislavě, za něž v roce 2010 obdržela cenu WORLD ARCHITECTURE AWARD.
Po loňské Grand Prix architektů, kdy Obec architektů nenašla společnou řeč s Českou komorou architektů, došlo nyní, díky konstruktivnímu přístupu předsedy České komory architektů Jana Vrany, k dohodě o pořádání jedné, plnohodnotné a reprezentativní přehlídky realizované architektury. Příští, XX. ročník, bude jistě úspěšný. O tom jsem plně přesvědčen a mé úsilí k tomu bude plně zacíleno. Po Valné hromadě ČKA, která se uskutečnila 21. 4. 2012 v Brně, bude v systému pořadatelství následných Grand Prix určitě jasno. Obcí architektů a Českou komorou architektů bude v paritním zastoupení společně založen nový subjekt obecně prospěšná společnost, a tento pak plně vykročí do přípravy XX. ročníku GPA. Pro příští ročník navrhuji úpravu názvu soutěže, při zachování všech základních principů jejího statutu, a to název GRAND PRIX ARCHITEKTURY - NÁRODNÍ CENA ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ (GPA NCAS). Nově vzniklý subjekt, který bude soutěž profesionálně zajišťovat a organizovat, by měl plně respektovat dvacetiletou tradici soutěže, podpořit úzkou spolupráci s Českou komorou stavebních inženýrů a techniků, s Českým svazem stavebních inženýrů, s Národní galerií a s ABF. K naplnění této spolupráce jsem již podnikl výrazné kroky a myslím si, že zatím úspěšné. Jsem tedy, jako předseda Obce architektů, neziskové organizace, jednoznačně přesvědčen, že následující ročník GPA NCAS 2013 bude společensky a odborně na vysoké úrovni, že bude nadále bez všemožných komerčních tlaků hodnocena úroveň architektonického díla především na základě jeho myšlenkového a uměleckého přínosu. Miloš Grigorij Parma Předseda Obce architektů
IAN BOGLE, B.ARCH (HONS) M.ARCH Narodil se v skotském Glasgow (*1970). Vzdělání v oboru architektury a urbanismu získal na Mackintosh School of Architecture umělecké školy Glasgow School of Art. Od roku 1994, kdy už pracoval pro firmu The Parr Partneship, působí jako kvalifikovaný architekt. O rok později zakotvil ve firmě Foster and Partners, kde se úspěšně uvedl jako dozor na stavbě Skotského výstavního a konferenčního centra. Vrchol činnosti pro tento ateliér tvoří vedení projektů Obchodní akademie Bexley, respektive Ředitelství pojišťovny Weiss Re, tzv. „Okurky“. Tento projekt obdržel v roce 2004 Stirlingovu cenu. Roku 2010 se Bogle stal spoluzakladatelem Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd., letos stál u vzniku Bogle Architects Limited. MACIEJ HAWRYLAK, PhD. Pochází z polské Wroclawi (*1952). Na tamější fakultě architektury získal v roce 1986 titul PhD. v oboru teorie urbanismu. Vedle této specializace se zabývá posuzováním kvality projektů, týkajících se urbanismu postindustriálních částí měst. V roce 1993 spoluzaložil ateliér architectual studio Wroclaw, od roku 1997 má vlastní kancelář asw studio projektowe maciej hawrylak. Za nejdůležitější díla považuje Centrum AB ve Wroclawi (2001), rezidenci Leopoldinum (2007 - Cena primátora Wroclawi) či bytový dům Odra (2009 - 3. cena ve stejné soutěži). Od roku 1978 je členem, od roku 2009 pak předsedou pobočky Asociace polských architektů (SARP) ve Wroclawi.
IN GPA 2012 ARCH. MAG.ARCH. PAUL KATZBERGER Jeho rodištěm (*1957) je rakouská Vídeň. Teoretické vědomosti nasbíral studiem na Vídeňské akademii výtvarného umění, potažmo na univerzitě Aldo Rosii v Benátkách. V letech 1986-9 hostoval jako profesor na Rhode Island School (USA), ten samý rok zakládá vlastní studio Austria architects. K nejznámějším realizacím architekta patří: stanice met-ra linky U2 (Vídeň, 2000), vstupní hala nádraží Wiener Neustadt (2002) či Oblastní nemocnice a univerzita v Innsbrucku (1998). Architekt je držitelem mnoha uznání, kterým vévodí Cena Miesse van der Rohe (1999). Doc. PhDr. PETR KRATOCHVÍL Původem z Prahy (*1950). Absolvoval FF UK v Praze, obor filozofie a psychologie. V roce 1974 se stal vědeckým pracovníkem v Ústavu dějin umění AV ČR, od roku 2006 pak externím pedagogem na Fakultě umění a architektury TU Liberec. Jako odborník na danou tématiku publikoval řadu knih a odborných studií. Jeho poslední kniha „Současná česká architektura a její témata“ vyšla v roce 2011. Veřejnosti je známý také jako autor výstav, například „Karel Hubáček“ (2005) nebo „Zelená architektura.cz“ (2008)
GPA 2012 ve výsledcích Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno celkem 71 projektů v šesti kategoriích: Novostavba -13 realizací; Rekonstrukce - 12 realizací; Rodinný dům - 18 realizací; Krajinářská architektura a zahradní tvorba - 3 realizace; Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře - 11 realizací; Interiér - 14 realizací. Kategorie Urbanismus zůstala neobsazena. O přidělení cen pětičlenná mezinárodní jury nakonec rozhodla takto: CENA GRAND PRIX ARCHITEKTŮ 2012 REVITALIZACE BASTIONU U BOŽÍCH MUK, PRAHA 2 Autoři: Ing. arch. Miroslav Cikán, Ing. arch. Pavla Melková / MCA atelier s.r.o. Spoluautoři: MgA. Peter Buš, Ing. Pavel Košťálek
5. STRANA
GPA 2012
Z hodnocení poroty: Uskutečněná revitalizace je příkladem kultivované a citlivé implementace veřejného prostoru do stávajících struktur města. Navržený objekt malé kavárny s galerií pro odpočinek nabízí nádherné výhledy na město, duši pocit otevřenosti a lehkosti, ale i pořádání společenských aktivit. CENA V KATEGORII NOVOSTAVBA GALERIE ZÁVODNÝ, MIKULOV Autor: Ing. arch. Štěpán Děnge Spoluautor: Ing. arch. Jakub Děnge
Z hodnocení poroty: Jedinečné průhledy a genius loci místa byly esencí vzniku soukromé galerie výtvarného umění v prostorách malebného náměstí. Citlivé osazení hmoty, kultivovaný výraz či perfektně zvládnuté detaily jen podtrhují plán soukromého investora vytvořit důstojný a inspirativní prostor pro architekturu a uměni. CENA V KATEGORII REKONSTRUKCE AREÁL CAFE FARA, KLENTNICE Autor: Ing. arch. Marek Štěpán / Ateliér Štěpán s.r.o. Spoluautoři: Ing. arch. Lukáš Svoboda, Ing. arch. Tomáš Jurák, Ing. arch. František Brychta, Ing. arch. Zuzana Uhríková, Ing. Jakub Staník, Ing. Petr Forchtgott, Ing. Radomír Ulric
Z hodnocení poroty: Projekt harmonicky kombinuje renovaci historické stavby s moderní dostavbou. Výsledkem dlouhotrvajícího procesu renovace je živý areál, svým měřítkem, členitostí i výrazem respektující a zároveň rozvíjející charakter místa. CENA V KATEGORII RODINNÝ DŮM RODINNÝ DŮM, LETY U DOBŘICHOVIC Autoři: MgA. Marek Deyl, M.A. arch. Jan Šesták, Ing.
6. STRANA arch. Filip Tomášek / Studio pha Z hodnocení poroty: Dům je elegantní reakcí jak z hlediska vnější materiálnosti, tak z hlediska promyšlené organizace vnitřního prostoru na věčnou otázku: „Jak vyřešit rodinný objekt s omezujícími podmínkami?“ A výsledek v očích porotců? Chytrý, inovační a dobře provedený projekt. CENA V KATEGORII ARCHITEKTONICKÝ DESIGN ČERNÝ ČAJOVÝ DŮM Autoři: MgA. Lenka Křemenová, MgA. David Maštálka / A1Architects Z hodnocení poroty: Malá „hra“ v přírodě je spíše altánkem než domem, ale tento fakt vůbec nesnižuje úsilí vložené do projektu. Kombinace střízlivého nápadu a neočekávaného provedení podněcuje přemýšlení a rozjímání. Posezení v tomto malém diva-dle vyvolává hřejivý pocit … stejně jako šálek čaje. CENA V KATEGORII KRAJINÁŘSKÁ ARCHITEKTURA A ZAHRADNÍ TVORBA PARK CHRPOVÁ, PRAHA Autoři: Ing. arch. Oldřich Hájek, Ing. arch. Laco Fecsu, Ing. arch. Olga Kostřížová, Ing. arch. Jakub Koníř, Ing. arch. Jaroslav Šafer Šafer Hájek architekti spol. s.r.o. Z hodnocení poroty: Nové prvky drobné architektury i formování terénu pozdvihly estetickou kvalitu místa, přínosem je i dopravní zklidnění a nová prostorová organizace pohybů. Zásluhou investora, městské části Prahy 10, došlo ke zlepšení úrovně veřejného prostoru. CENA V KATEGORII INTERIÉR VODAFONE CEC, PRAHA 10 Autoři: Ing. arch Luka Križek, Ing. Radek Bláha IO STUDIO Z hodnocení poroty: Nové zpracování námětu, užitého již dříve v přilehlé kavárně. Klient při zadání vsadil na flexibilnost materiálů a konstrukční technologie. Rozmáchlé, éterické křivky pnuté stropní folie, respektive hra barev ve vícečlenném prostoru vykonaly své. ČESTNÁ UZNÁNÍ SKI BAR, HORNÍ MALÁ ÚPA Autoři: MgA. Petr Kolář, MgA. Aleš Lapka / ADR s.r.o. Spoluautoři: Ing. arch. Martin Šenberger, Ing. arch. Anna Vildová RODINNÝ DŮM V JEVANECH Autor: Ing. arch. David Kraus / ARCHITEKTURA s.r.o. PŘESTAVBA MAUZOLEA NA VÝSTAVNÍ SÍŇ, PRAHA 3
GPA 2012
IN GPA 2012 Autoři: Ing. arch. Robert Václavík, Ing. arch. Karel Menšík, Ing. Petr Všetečka / TRANSAT architekti Podrobné informace naleznete na webu: www.grandprix-architektu.cz
Architektonická reinkarnace prostoru Nebývá často vítězem Grand Prix architektů dílo, které se svým řešením dotýká staletí věků. Ten letošní si k dialogu přizval dobu středověku, respektive baroka, aby se sám do takto hotových vztahů vložil jako reprezentant novodobé architektury. Řeč je o revitalizaci Bastionu u Božích muk v Praze 2, projektu, o němž vědí své jeho autoři: architekti Pavla Melková a Miroslav Cikán (MCA Ateliér, Praha). Nelze začít jinou otázkou, než co pro váš ateliér znamená vítězství v soutěži Grand Prix 2012? Každé ocenění vlastní práce potěší. Nicméně bychom rádi zopakovali to, co jsme zmínili i v děkovací řeči při předávání Grand Prix: Skutečným významem, kterým by takovéto ocenění pro architekty mělo mít, by bylo získání příležitostí k dalším zajímavým pracím. Městská část Praha 2, do jejíhož regionu patří revitalizace Bastionu u Božích muk, byla investorem akce. Jak se vám s ním spolupracovalo? Výborně. Městská část Praha 2 byla nejen investorem, ale v jistém smyslu i aktivním spolutvůrcem díla. Nemalý dík jí patří nejen za iniciaci tématu revitalizace místa, ale i za uspořádání veřejné architektonické soutěže a dotažení jejích výsledků do realizovaného výsledku. O jak náročný projekt se z architektonického pohledu jednalo, museli jste řešit hodně překážek? Co vás vlastně přivedlo na výsledné řešení? Výsledné řešení je reakcí na charakter místa, s nadsázkou by bylo možné říci, že nějakým způsobem již bylo v místě latentně skryto a bylo potřeba je objevit, porozumět mu a ztělesnit ho odpovídající architektonickou formou. Množství překážek spočívající ve složitém historickém, topografickém a stavebním charakteru místa na jedné straně vždy znamená náročnější práci, na druhé straně však často může generovat zajímavější výsledek. Základní princip řešení - zapuštění objektu zázemí na původní úroveň barokního terénu pod linii horizontu hradeb, stejně jako řešení celého prostoru jako jednoho propojeného, spolupůsobícího celku - je výsledkem upřednostnění celkových kvalit místa namísto doplňování autonomních sebestředných objektů. Nový objekt byl navržen jako podzemní stavba, která nabízí variabilní využití: univerzální sál pro výstavy, společenské akce či kavárnu, zázemí veřejnosti a provozu. Jak vlastně bylo náročné při koncepci projektu řešit jeho budoucí multifunkčnost? Multifunkčnost objektu souvisí s maximální čistotou a velkorysostí prostoru. Univerzálnost prostoru, respektive jeho připravenost pro různé kulturní a společenské akce je nicméně jenom předpokladem a iniciačním momentem. Poté musí následovat také naplnění této možnosti ze strany uživatele a veřejnosti. Hlavní prostor lze oddělit od baru a zázemí kavárny zasunovacími stěnami, takže vznikne ničím nerušený prostor, který je zároveň možné otevřením prosklených stěn, na jednu stranu do atria a na druhou do plochy k Vyšehradu, plně propojit s exteriérem. Kulturní akce se tak mohou odehrávat i na pomezí interiéru a exteriéru a využít tak celý prostor Bastionu. Jde o konečnou podobu projektu, nebo bude mít pokračování? Jedná se o první realizovanou část širší koncepce revitalizace a propojení zanedbaných a zčásti nepřístupných oblastí zeleně a veřejných ploch Folimanky, Karlova a Albertova. Ve spolupráci s Městskou částí Praha 2 máme připraveny další projekty na tato území a doufáme, že úspěch revitalizace Bastionu pomůže podpořit jejich zrealizování, které je nyní závislé především na ekonomických možnostech Městské části. Úhrnem Praha 2 obsahuje více než 130 kulturních pamětihodností. Bylo pro vás hodně náročné vložit novotvar do historických prostor? Jaká byla
IN GPA 2012
spolupráce s památkáři? Revitalizaci Bastionu by bylo možné označit za příklad optimální spolupráce mezi architektem a památkovou péčí, která se nicméně bohužel nepodaří vždy. My jsme se v součinnosti s památkovými odborníky snažili přistupovat erudovaně a s pokorou k rekonstrukci a zachování památkově cenných konstrukcí, památková péče zase na druhé straně plně respektovala právo nové architektury na vlastní soudobý výraz, do kterého víceméně nezasahovala. Čerstvý vítěz GPA 2012 figuruje také v letošní ročence české architektury. Její autor, architekt Petr Všetečka, hledal společné téma vybíraným objektům. Nakonec zjistil, že se všichni autoři nějak vnitřně dotýkají poetična. Sdílíte jeho pocity, promítla se trocha poezie do vašeho řešení, nebo jste projekt řešili ryze pragmaticky? Souběžně s projekční činností se věnujeme také teoretické a výzkumné činností, jejíž součástí je zabývání se humanistickou rolí architektury a tématy humanizace architektury. Humanistický rozměr lze spatřovat například v tématech poetiky, komunikační role, ztělesnění a artikulace společensko kulturního kontextu, etické funkce či reprezentační a symbolické role. Poetika je tedy jedním z nástrojů, které mohou pomoci tuto roli architektury naplnit a snažíme se o to i v tvorbě naší architektury. Právě také vychází kniha Bastion XXXI - U Božích muk, kterou jsme vydali společně s Městskou částí a ve které je právě téma konkrétní poetiky místa přiblíženo podrobněji. Spojení poezie a architektury se dotkla na slavnostním vyhlášení i ministryně kultury Alena Hanáková. Domníváte se, že poetika je dnes více než kdy dříve určující pro naši schopnost rozlišení mezi dobrou architekturou a ostatními stavebními výtvory? Této otázky jsme se dotkli v podstatě již v předešlé odpovědi. Dovolím si v této souvislosti ale ještě ocitovat architekta Petera Zumthora, který říká, že „stavba sama o sobě nikdy není poetická, může pouze disponovat jemnými vlastnostmi prostoru, díky nimž v určitém okamžiku pochopíme něco, čemu jsme dříve nemohli rozumět“. Jste, dá se říci, specialisty na problematiku rekonstrukcí a to především ve tvorbě místa nikoliv pouhých staveb. Můžete blíže vysvětlit tuto specifiku vašeho ateliéru, nakolik je třeba hluboce znát historická fakta, případně uvést nějaké další takto zaměřené ukázky? Naší specializací a oblíbeným tématem jsou spíše rekonstrukce a revitalizace spojené se souběžným vstupem současné architektury - integrace nového do starého tak, aby vznikl nový jednotný celek s povýšenou hodnotou vyplývající z hodnoty historické substance i kvality současného novotvaru. Tvorba místa není samozřejmě specifikem pouze rekonstrukcí, souvisí spíše s názorem, že architekturu je třeba řešit jako kontextuální prostoročasový celek, nikoli jako pouhou autonomní stavbu. Přihlásili byste se znovu do podobné veřejné archi-
7. STRANA
GPA 2012
tektonické soutěže? Na čem v současné době pracujete? Ano. Problémem nicméně je velmi omezené množství architektonických soutěží v současné době, se kterým pak souvisí jejich neúměrně vysoká obsazenost. Energie vynaložená na kvalitní výsledek soutěžního návrhu je skutečně velká a jediným způsobem jejího zhodnocení je první místo v soutěži. Architektonická soutěž není olympiáda se zlatou, stříbrnou a bronzovou medailí a umístěním v první desítce - skutečný smysl zde má pouze první místo, vedoucí k realizování zakázky. V současné době jsme začali pracovat na několika tématech, která lze vnímat jako „poetická“: Na Domu převozníka - kulturním a společenském centru v Tróji či na Muzeu - atelieru Zbyňka Sekala. Obě tato témata jsou ale zatím teprve v úrovni ideového začátku. Dále například pokračujeme ve spolupráci s Prahou 2 na revitalizaci území Albertova, Karlova a Folimanky, či s Prahou 1 na úpravách veřejných městských prostorů, nebo na rekonstrukcích činžovních domů v historickém centru Prahy. Připravili: Alexandra M. Videmannová, Bohumír Kotora
O vítězi nebylo pochyb Říká architekta Andrea Klimko, předsedkyně poroty GPA 2012. Jak ale hodnotí soutěž celkově? Informační servis jí oslovil několika otázkami.
Jak se Vám spolupracovalo se čtyřnásobnou mužskou přesilou při letošní ročníku GPA? Spolupráce poroty byla, myslím, oboustranně příjemná a vyvážená. Posuzování děl přihlášených v prestižní ceně GPA proběhlo rozvážně a odpovědně, o dílech jsme neustále diskutovali a průběžně je vyhodnocovali. Mě osobně účast v jury obohatila nejen z profesního, ale i lidského hlediska. Působilo mi radost vidět skvělou architekturu a moci ji ocenit, protože vím, jak složité a náročné je dopracovat se k skvělému finálnímu výsledku a udržet kvalitu až do konce. Byla selekce finálových adeptů z přihlášených 71 děl pro jury náročná? A co volba vítěze? Selekce užšího výběru děl byla trochu náročnější a to kvůli prezentaci, kde můžete posuzovat jen panely s fotkami a zprávy, které mají částečnou výpovědní hodnotu a mohou zkreslovat realitu. Přesto výběr finalistů nebyl
8. STRANA zdlouhavý a už první den odpoledne jsme navštívili první vybraná díla v Praze. Po zhlédnutí a návštěvě díl in situ se mnohé vyjasnilo. Na oceněních a čestných uznáních ve všech kategoriích jsme se všichni jednotně a bez pochybností shodli. Více diskusí probíhalo snad jen v kategorii interiér a trochu i rodinný dům. Volba vítěze GPA však měla jednoznačný průběh. Oproti GPA 2011 soutěžilo o 13 děl méně. Kde lze hledat příčiny úbytku, má na to vliv i současná stagnace ve stavebnictví? Příčinu poklesu rozhodně nevidím v nezájmu soutěžících. Právě naopak, v době krize zejména mladí architekti častěji přihlašují díla s vírou, že ocenění jim pomůže dát o sobě vědět a přinese pozitivní efekt pro jejich další práci. Počet přihlášených děl je spíše důsledkem stagnace ve stavebnictví. Je cítit, že velké stavby se staví pomálu a kvantitativně převažují investičně méně náročné stavby. Nemyslím však, že to má dopad na kvalitu děl. Dnes je delší doba na návrh, projekt a investiční přípravu a výstavbu, takže výsledná kvalita může být často lepší. Kategorie Urbanismus zůstala neobsazena. V čem zde vidíte příčinu? Asi to souvisí s předchozí odpovědí. Dalším důvodem je, že proces urbanistické tvorby a vývoje trvá nesmírně dlouho, podléhá projednání a dopracování, často to trvá roky. Vždy bude minoritním obsazením oproti kategoriím Novostavby nebo Rodinný dům. Spatřujete jako členka SKA, respektive ČKA podstatnější rozdílu v současné architektuře obou zemí? Kvalita se dá najít v obou zemích. Těžko se mi to objektivně hodnotí, každý máme trochu jiné podmínky a velikost. Určitě však máme méně veřejných zakázek, které by vzešly z veřejných architektonických soutěží, kde zvítězí nejkvalitnější návrh. Na české GPA jsme ocenili dvě taková díla. U vás se používá výraz p. Prof. Šváchy: "Česká přísnost", já bych u nás navrhovala výraz jako: "Slovenská uvolněnost". Možná je to dáno i mírným rozdílem v temperamentu a mentalitě obou národů, i když já cítím, že jsme si i po rozdělení v mnohém velmi blízcí. Profesní aktivity máte nejen na Slovensku. Je diverzifikace volby podnikatelského prostoru pro současného architekta nutností? Myslím si, že pro každého architekta, který se chce kontinuálně a komplexně rozvíjet ve své profesi, je nyní důležitá nejen diverzifikace prostoru, ve kterém pracuje, ale i různorodost zadání... a s tím související množství zkušeností. Děkujeme za rozhovor. Připravili: Alexandra M. Videmannová, Bohumír Kotora
Je dobré mít něco společného Jeden Býk, druhý Štír. Příznivci horoskopů by takové spojení okamžitě zavrhli. Přesto se zázraky dějí. Když v roce 1961 navázali spolupráci na vysoké škole, netušili, že potrvá plných 30 let. O koho jde? O držitele Ceny za celoživotní dílo GPA 2012, architekty Jana Kozla a Karla Koutského (in memoriam). „Vše začalo grafikou. Jednou mi Karel ukázal nějaké věci, které udělal. Byly dobré, a tak jsme se dali dohromady,“ vzpomíná na společné začátky Jan Kozel. Po absolutoriu Vysoké školy pracoval Koutský ve Vojenském projektovém ústavu, Kozel pak v Pražském projektovém ústavu a následně v Projektovém ústavu dopravních a inženýrských staveb (PÚDIS). „To už jsme spolu dělali soutěže. Tehdy si Karla vybral architekt Filsak do nového Ateliéru Ypsilon. Jelikož se moc neorientovali v dopravě, na níž já byl v PÚDISu školený, pozval mne na drobné úpravy pozemních komunikací pro projekt nového centra v Karlíně. Tím jsme se s Koutským ocitli na jednom pracovišti,“ sděluje oceněný architekt. Rok 1967 tak odstartoval ojedinělou autorskou součinnost dua K+K, doprovázenou širokou škálou realizovaných staveb. „Nikdy jsme se na nic nespecializovali. Naopak, každý nový jiný úkol byl pro nás příjemnou změnou. Abych pravdu řekl, na specializaci moc nedám, časem stejně přejde v rutinu. Mně stačí, když prosadím dobrý nápad, který pak osloví každého.“ Zajímavých myšlenek se rodilo opravdu mnoho. Archi-
IN GPA 2012
GPA 2012
tekt Filsak se věnoval stěžejním projektům, omladině nechával pole působnosti pro různé studie. A jak nejčastěji vypadala kontinuita znamení Býka a Štíra? Koutský jako autor zběsilých nápadů, Kozel v roli jejich krotitele. „Nám to klapalo po všech stránkách, včetně financí, s výjimkou názorů. A když byly moc rozdílné, i tři dny jsme spolu nepromluvili,“ poznamenává šibalsky Jan Kozel. Výměna názorů patří k věci. Leckdy se z ní vyklube mimořádný výsledek. Třeba v podobě unikátní stavby. Kterých společných projektů si uznávaný architekt nejvíce považuje? „Rozhodně jde o telekomunikační budovu pro Správa dálkových kabelů v Českých Budějovicích. Když jsme přišli za dodavatelem, kterým byl Spojprojekt, zpočátku panovala nedůvěra, nakonec se naše dílo stalo příkladnou referencí v mnoha jeho projektech.“ Také Vesnička SOS v Doubí u Karlových Varů přirostla Kozlovi k srdci. S úsměvem se přitom upamatovává na paní Svobodovou, manželku tehdejšího prezidenta L. Svobody a čestnou předsedkyni projektu. „Pustila se do nás, že prý je vesnička příliš luxusní. Snažili jsme se vysvětlit, že jedině dobrý standard děti vychová směrem do budoucna. První dáma, kupodivu, náš názor akceptovala.“ Možná, že tušila autorský potenciál dua K+K. To už se ale dnes nedozvíme, neboť každý máme na tomto světě danou určitou dobu žití. U architekta Koutského to byl rok 1996. Kdyby jeho náhlý odchod z tohoto pozemského světa nepřerušil pevné osobní a architektonické kamarádství s Janem Kozlem, jistě by výčet uvedených prací byl mnohem větší. „Odchod Karla přišel nečekaně, nikdy nebyl vážně nemocný. Byla ho škoda nejen po stránce lidských vztahů, ale hlavně proto, co ještě mohl udělat. Budu-li upřímný, nejsem si zcela jistý, že bych si to ocenění, na rozdíl od něj, zasloužil, protože on byl skutečně mimořádně nadaný architekt, designér a grafik. Člověk má být soudný a znát své možnosti. Já bych ani tak nemluvil o tom, co jsme udělali, postavili, ale o tom, že jsem šťastný, že některé věci, se nerealizovaly. Náš ďábelský plán věžáku na Florenci v Karlíně by tak mohl dnes vypadat, že Žižka stojí na střeše baráku.“ Humor pro architekta vlastní, stejně jako vrozená skromnost. Co je však důležité pro všechny, že láska obou k architektuře nás bude ještě dlouho oblažovat. Připravil: Bohumír Kotora Uzávěrka čísla IN byla dne 7. 5. a dne 11.5. 2012 bylo číslo odesláno do tiskárny.
INformační servis Členský bulletin Obce architektů. Neprodejné. Redakce: A. M. Videmannová, B. Kotora e-mail:
[email protected] www.architekt.cz www.informacniservisoa.cz
