Formální stránka zpracování absolventské práce Absolventskou prací se ověřují zejména vědomosti a dovednosti, které student získal během svého studia a dále jeho schopnosti využívat je při řešení úkolů příslušného studijního oboru. Zpracováním absolventské práce student prokazuje schopnost pracovat s odbornou literaturou, připravit a uskutečnit výzkum, formulovat problémy a jejich řešení na teoretické úrovni a aplikovat poznatky do praxe. Jedním z nejdůležitějších kroků v samostatné práci studenta je výběr tématu absolventské práce. Jeho závažnost by si měl student uvědomit již od počátku studia a při studiu jednotlivých předmětů uvažovat o tom, na kterou oblast svého studijního oboru by se chtěl ve své absolventské práci zaměřit. V první fázi se tedy jedná o předmět, v druhé fázi o výběr tematické oblasti. Student sám navrhuje na začátku zimního období téma své absolventské práce. Škola posoudí nosnost návrhu a rozhodne o něm. Po dohodě s příslušným vedoucím absolventské práce je vypsané téma konkretizováno, formulovány metodické pokyny, stanovena forma spolupráce (například termíny konzultací apod.), doporučena základní odborná literatura, příp. konzultant atd. Poté je vyplněný tiskopis „Zadání absolventské práce“ podepsaný ředitelem školy předán studentovi. Tento tiskopis je součástí svázaného rukopisu absolventské práce. Úprava absolventské práce Absolventská práce musí být svázána. Na vnější straně vazby je uveden název školy, označení Absolventská práce, jméno autora a rok obhajoby. Vnější strana vazby: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Chomutov, Školní 50 Vyšší odborná škola
Absolventská práce
20xy
Jméno Příjmení
Práce se předkládá ve třech shodných vyhotoveních (1 vyhotovení pevná vazba - archivuje se ve škole, 2 vyhotovení v kroužkové vazbě - pro oponenta a vedoucího práce).
1
Titulní list: Střední průmyslová a Vyšší odborná škola Chomutov, Školní 50 Vyšší odborná škola název práce
Vedoucí absolventské práce: akad. tituly, jméno, příjmení Autor(ka) absolventské práce: jméno a příjmení (u provdaných i jméno za svobodna) bydliště studijní obor Datum dokončení absolventské práce: Druhý list: V dolejší třetině: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval(a) samostatně s použitím uvedených pramenů a literatury. Úplné datum a čitelný vlastnoruční podpis Třetí list: Tiskopis zadání absolventské práce Čtvrtý list: Obsah absolventské práce s odkazy na stránky je umístěn na první stránce vlastního textu (před Úvodem, po vevázaném tiskopisu Zadání absolventské práce). Hlavní části (kapitoly) absolventské práce je třeba graficky zvýraznit (typem písma). Součástí absolventské práce může být: Anotace: představuje stručně a přehledně zpracovanou informaci o absolventské práci předložené k obhajobě. Obsahuje údaje, které umožní absolventskou práci později vyhledat a poskytnout případnému zájemci základní představu o jejím obsahu. příjmení a jméno autora název práce označení druhu práce v hranatých závorkách sídlo a název školy počet stran práce, tj. všechny číslované strany informace o příloze, není-li bezprostřední součástí práce (v závorce za údaji)
2
Příklad: Novotná, H., Týrané děti [Absolventská práce.] Chomutov 2005 - Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Chomutov, Školní 50, 46 s. (Příloha: 15 diapozitivů, 12 dětských prací). K podrobnějšímu seznámení s obsahem práce slouží její stručný popis v rozsahu max. 10 řádek. V popisu uvádíme: zaměření práce (průzkumná sonda, teoretická studie, metodologická studie apod.) téma práce cíl práce nové poznatky a přínos práce Na závěr anotace vypisujeme tzv. klíčová slova, tj. několik jednoduchých (zpravidla jednoslovných) termínů, které vystihují podstatu obsahu. Mělo by jich být 7 - 10 (např. týrání, šikana, syndrom týraného dítěte atd.). Pro text i hlavičku anotace je velikost písma 12. Vzor anotačního listu: Základní údaje: jméno autora název práce, místo, počet stran (příloha) Popis obsahu Klíčová slova Celá anotace obvykle nepřesahuje 200 slov. Je psaná ve třetí osobě trpného rodu a obsahuje pouze běžné výrazy. Neměla by obsahovat matematické výrazy a odkazy na literaturu. Může být napsána i v cizím jazyce. Poděkování za spolupráci, konzultantovi apod. Poděkování se píše na zvláštní papír a do práce se vkládá před Tiskopis zadání absolventské práce. Povinnou součástí každé absolventské práce je cizojazyčné resumé. To by mělo být výtahem, popř. shrnutím celé práce. V práci je obvykle řazeno před bibliografii. Práci uzavírá bibliografická část, v níž je třeba lišit oddíly: a) Seznam použité literatury: studie časopisecké a knižní o daném problému, autorovi, jevu apod. citované podle normy. Jednotlivé odkazy jsou očíslované (pořadová čísla v hranatých závorkách). b) Seznam pramenů: studované umělecké, publicistické a jiné texty s uvedením roku vydání, jejich editora aj. Doporučujeme vycházet z kritických vydání. c) Seznam jiných zdrojů informací: internet, počítačová media CD, ... I v této části je uveden přesný zdroj informací (přesná internetová adresa, název média s určením cesty a názvu souboru, ...), v tomto případě je doporučeno doplnit informaci a datum návštěvy. d) Seznam použitých značek a symbolů: značky a symboly se řadí abecedně s tím, že velká a malá písmena mají stejnou řadící platnost. V případě výskytu obou typů písmene má přednost při řazení malé písmeno před velkým. Vzhled seznamu je obvykle následující:
3
Značka nebo symbol
[jednotka v soustavě SI]
název fyzikální veličiny nebo vysvětlení významu
e) Soupis zkratek v práci užitých f) Slovníček pojmů h) Přílohy: grafy, tabulky, pokud slouží jako ilustrace k výkladům a nejsou jejich nedílnou součástí (v tom případě se doporučuje vkládat přímo do textu), dále použité dotazníky, testy a podobně. Struktura absolventské práce Absolventská práce se člení na úvod, jednotlivé kapitoly a závěr. Součástí práce je poznámkový aparát a seznam užité odborné literatury, příp. různé přílohy. V úvodu by měl student zdůvodnit svou volbu tématu a naznačit, jak přistupoval k jeho zpracování a proč se pro uvedený postup rozhodl. Další odstavec by měl obsahovat (spíše doporučujeme zařadit do 1. kapitoly práce) konkrétní vymezení problematiky, její stav v současné odborné literatuře. Pokud jde o práci výzkumnou, musí být jasně stanoven cíl výzkumu, hypotéza a metody výzkumu. Hypotéza (domněnka) znamená ve vědecké práci předběžné, pravděpodobné vysvětlení nebo zdůvodnění nějakých faktů, popř. stanovení předpokládaného výsledku. Vymezujeme ji na základě poznatků již existujících. Výsledky výzkumu získané interpretací dat, analýzou sebraného materiálu pak hypotézu buď podpoří, nebo vyvrátí. Stať práce je řazena podle kapitol a podkapitol (maximálně tři úrovně členění) s případnými dílčími závěry za každou kapitolou. Názvy hlavních kapitol musí být v souladu se zadáním absolventské práce. Styl názvů kapitol je následující: zarovnání k levému okraji, písmo tučné, velikost písma od nejvyšší úrovně k nejnižší je 16, 14, 12. V závěru práce je třeba zhodnotit získané výsledky a závěry řešení, zejména z hlediska splnění zadaných cílů a vlastního přínosu diplomanta, návrh postupu dalšího řešení problému atd. Samozřejmým požadavkem na kvalitu absolventské práce je bezchybné užívání spisovného jazyka. Jazyková stránka absolventské práce musí odpovídat současné jazykové normě, tedy poslednímu vydání Pravidel českého pravopisu. Student se musí ve své práci vyjadřovat stručně, přesně, slohově a gramaticky správně; přitom používá kratších, dobře srozumitelných vět. Text i přílohy diplomové práce musí být před odevzdáním pečlivě prohlédnuty, přepisy nebo chyby v tisku opraveny. Nedostatečná úroveň jazykové stránky absolventské práce je důvodem k jejímu vrácení a k přepracování. Každý student svým podpisem k absolventské práci stvrzuje, že práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury, odpovídá tedy i za formální stránku své absolventské práce. Úkolem absolventské práce je vyřešit zadaný úkol a tomuto cíli musí být podřízen obsah i forma zpracování práce. Není přípustné citovat v ní celé odstavce z běžně dostupných učebnic nebo skript. 4
Základní úprava textu Rozsah práce není stanoven počtem stran, nýbrž vyčerpáním tématu a vyvozenými závěry dostatečně zdůvodněnými. Jen pro orientaci lze říci, že by se měl pohybovat kolem 40 normalizovaných stran vlastního textu (minimálním počtem je 30 stran počítaných bez úvodních listů, poznámek, seznamů, příloh apod.). a) psací stroj Jedna normalizovaná strana při použití psacího stroje obsahuje 1 800 znaků, tj. 30 - 35 řádků o 60 - 85 úhozech na řádek. Text je psán po jedné straně po jedné straně bílého papíru formátu A4 s dostatečným kontrastem pro kopírování. Práce musí být čitelná, bez překlepů. Vzdálenost textového bloku od krajů stránek: Druh okraje: Horní okraj Levý okraj Pravý okraj Dolní okraj
Vzdálenost v mm: 30 30 (40) 25 (15) 25
b) počítač Při použití počítače je třeba nastavit u levého okraje stránky 3,5 cm, pravý okraj stránky, horní a spodní okraj stránky - 2,5 cm, velikost písma běžného textu - 12 bodů (typ písma: Times New Roman nebo Arial), text zarovnat do bloku. Tato úprava odpovídá řádkování 1,5 – 2 a platí jak pro počítačové zpracování, tak pro psaní na stroji. U objemnějších rukopisů je třeba pamatovat na dostatečný levý okraj potřebný pro svázání. Stránky musí být průběžně číslovány, nejlépe při horním okraji stránky. Číslování textu absolventské práce se začíná od obsahu, tedy číslem 4. Jednotlivé kapitoly (subkapitoly) mají obvykle samostatné názvy. Pro větší přehlednost je možno využít desetinného třídění (viz např. Mluvnice češtiny 1 - 3) nebo členění na paragrafy (např. Grepl, M. - Karlík, P.: Skladba spisovné češtiny, Brno 1986). V současné době je častěji využíváno desetinného třídění, které umožňuje hlubší vertikální členění a zprůzračňuje vzájemnou nadřazenost a podřazenost částí textu (kap. 9.1, 9. 1.2, 9.1.2.1 …) Za posledním řádkem kapitoly se vynechají alespoň 3 - 4 prázdné řádky. Hlavní kapitoly začínají na nové stránce. Text je členěn na odstavce, popř. vyšší jednotky - kapitoly a oddíly. Odstavec je grafický segment (část) textu, tedy je to formální jednotka textu, ovšem zároveň jednotka obsahová a kompoziční. Základním úkolem odstavce je opticky členit text, aby byl přehledný, aby v něm byla snazší orientace. Nejvýraznějším rysem odstavce je jeho forma: odstavec se vyznačuje odsazením (asi o 4 - 5 písmen - úderů, 1 cm) od začátku nového řádku. Rozsah odstavce nemusí být pravidelný, ani není nikde stanoven. Soudí se, že optimální pro odbornou literaturu je asi šest řádek. Odstavec je také základní jednotkou překladovou. Obrázky, tabulky a grafy jsou umístěny přímo v textu nebo na samostatných stránkách jako příloha. Každý graf (tabulka, obrázek) musí být opatřen číslem grafu a názvem grafu, oboje je umístěno pod příslušným grafem. Jestliže na ně odkazujeme, pak jsou v textu uvedeny zkratkou daného útvaru a jeho pořadovým číslem {obr. 4, tab. 7, rov (2)}. Za číslem obrázku, tabulky a grafu se nepíše tečka. Pokud jsou tabulky, grafy a obrázky větší než půl stránky, jsou zařazeny do příloh.
5
Odkazy, poznámky a citace Náležitou pozornost je třeba věnovat odkazům. Neuvedení odkazu na příslušnou literaturu (pramen) je právně postižitelné! Poznámky a odkazy (bibliografické) k textu mohou být psány buď pod čarou (činí poznámkový aparát vzhledem k textu mnohem přehlednější) na konci příslušné strany textu, pak se píší hustším řádkováním, nebo na konci práce, ve zvláštním oddíle nadepsaném „Poznámky a odkazy“, pak jsou psány stejným řádkováním jako ostatní text. Na poznámky i odkazy odkazujeme arabskými číslicemi nadsazenými nad text (se jich zúčastnilo 12612 mnichů, kteří...). Pokud jsou psány pod čarou, mohou být průběžně číslovány podle jednotlivých stran, pokud jsou zařazeny do oddílu „Poznámky a odkazy“, číslujeme průběžně v celém textu. V poznámce autor vyjadřuje své stanovisko k vlastním i cizím tvrzením v textu, upozorňuje na další zdroje informací apod. Často jsou užívány obrazy: srovnej, viz, souhlasím s názorem, odlišné stanovisko zaujímá. Odkaz na určitou literaturu se zpravidla uvádí ve zkrácené formě. Na použitou literaturu či jiný zdroj informací může autor také jednoduše odkázat přímo v textu číslem v hranatých závorkách (např. [3]), které odpovídá pořadovému číslu v Seznamu použité literatury a zdrojů informací. Výraz citace se užívá k označení procesu citování nebo k označení (bibliografických) odkazů na jiné texty v odborné literatuře. Cílem je díky různým prostředkům odlišit cizí výpověď od výpovědi vlastní. Citáty v textu uvádíme v uvozovkách. Citujeme-li delší úsek (alespoň jednu větu), píšeme na konci citátu nejdříve rozdělovací znaménko a pak uvozovky (.“). V případě, že je citát vytištěn jiným typem písma (kurzívou), uvozovky se nepíšou. Schwarzová (1992:.22) k tomu říká: „Kognitivní funkce lze navzájem vymezit a zároveň je lze také lokalizovat v mozku.“ (ztuč. N.N.) Schwarzová (1992: 22) spolu s jinými představiteli kognitivních věd tvrdí, že kognitivní funkce lze navzájem vymezit a že je zároveň lze lokalizovat také v mozku. Poznamenává také, že zkoumané fenomény nejsou přístupny přímému pozorování ani našemu vědomí (ib.: 22n.) (Zkratka ib. má zde význam tamtéž a myslí se tím, že se cituje z textu, z něhož se citovalo bezprostředně předtím, zkratka 22n. znamená na straně 22 a na straně následující, zkratka 22nn. znamená na straně 22 a na stranách následujících.) Cituje-li se táž publikace vícekrát bezprostředně za sebou, je možno místo opakování celé citace použít výrazu „tamtéž“ nebo „ibid (ib.)“, doplněného číslem stránky. Je-li však mezi citacemi téže publikace vsunuta citace jiné publikace, je nutno u opakujícího se odkazu znovu uvést jméno autora, doplněné výrazem „cit. dílo“ nebo „op. cit.“ a označením stránky. Citujeli se několik děl téhož autora, je nutno citaci opakovat v úplném znění. Citujeme-li jen část věty, píšeme nejdříve uvozovky a pak znaménko (“.!?). Citát bývá velmi často i odkazem k seznamu odborné literatury. Vynechávky v citátu se vyznačují buď pomocí hranatých závorek [......], nebo pomocí poznámek za citátem (vynechal/upravil H. N.). Vyznačit je třeba i např. nahrazení zájmena slovem plnovýznamovým, doplnění nevy6
jádřeného podmětu apod.: Své osmdesáté narozeniny oslavil [Masaryk] ve vší tichosti s rodinou. (J. Herben). Citujeme-li z beletrie, kde se může objevit přímá řeč, nepoužíváme už uvozovek pro začátek citátu, ale zvýrazníme ho uvedením na novém řádku v samostatném odstavci. Uvádějí-li se jednotlivá slova, odlišíme je při psaní různým typem písma (např. kurzívou) nebo podtržením, popř. je napíšeme p r o l o ž e n ě. Citáty se překládají do češtiny s ohledem na známost jazyka, popř. odbornost textu. Překladatel se zpravidla uvádí, není-li totožný s autorem textu užívajícího citátu. Číslování vztahů Vztahy (případné vzorce) budou očíslovány (arabská číslice v kulatých závorkách) na pravém okraji stránky. Jsou-li funkce f1(x), f2(x),..,.fn(x) integrovatelné v intervalu I a jsou-li k1, k2, ...., kn libovolné konstanty, je také funkce n f(x)=Σ ki fi(x) i=1
(1) (2)
integrovatelná v intervalu I.
Bibliografická citace Ve způsobech citace a ve způsobech odkazování na jiné autory, uváděné obvykle též v seznamu použité literatury, se liší jednotlivé obory a texty. Někdy je odkaz součástí věty, jindy je vyčleněn jako vsuvka závorkami nebo pomlčkami. Odkazy mají i podobu poznámky pod čarou nebo za textem, v němž – chybí-li seznam literatury – mohou být i celé bibliografické údaje. Forma bibliografického údaje je pro určitý obor zpravidla ustálená a řídí se např. územ v prestižním časopise oboru apod. Pro základní i zkrácenou bibliografickou citaci byla pro odborné i neodborné publikace vydána také norma ČSN 01 0197: a) kniha • zkrácená citace Zuska, V.: Temporalita metafory. 1. vyd. Praha 1993. Český Parnas. Literatura 1970-1990. Interpretace děl 60 autorů. 1. vyd. Praha 1993. Nekvapil, J.; Šoltys, O.: Funkční lingvistika a dialektika. 2. vyd. Praha 1988. 2 sv. • základní citace Zuska, V.:Temporalita metafory. 1.vyd. Praha, Gryf 1993. 70 s. Český Parnas. Literatura 1970-1990. Interpretace vybraných děl 60 autorů. Red. Holý, J. Táborská, J. 1. vyd. Praha, Galaxie 1993. 405 s. Nekvapil, J.; Šoltys, O.: Funkční lingvistika a dialektika. Linguistica 17. 2. vyd. Praha, Ústav pro jazyk český 1988. 2 sv. 470 s.
7
b) sborník Hřebíček, L.; Altmann, G. (eds.): Quantitative Text Analysis. Trier, Wissenschaftlicher Verlag 1991. c) článek ze sborníku • zkrácená citace Hřebíček, L.; Altmann, G. : Prospects of Text Linguistics. In: Quantitative Text Analysis. Trier, Wissenschaftlicher Verlag 1991, s. 39. • základní citace Hřebíček, L.; Altmann, G. : Prospects of Text Linguistics. In: Hřebíček, L. - Altmann, G. (eds.), Quantitative Text Analysis. Trier, Wissenschaftlicher Verlag 1991, s. 39-61. d) článek z časopisu • zkrácená citace Uhlířová, L., Slovo a slovesnost, 56, 1995, s. 8. • základní citace Uhlířová, L.: O jednom modelu rozložení délky slov. Slovo a slovesnost, 56, 1995, č. 1, s. 8-14. e) citace recenze bez zvláštního názvu • zkrácená citace Homoláč, J. (rec.): Chloupek, J.;Nekvapil. J. (eds.), Studies in Functional Stylistics. Amsterdam - Philadelphia 1993. In: Slovo a slovesnost, 56, 1995, s. 60. • základní citace Homoláč, J. (rec.): Chloupek, J.;Nekvapil. J. (eds.), Studies in Functional Stylistics. Amsterdam - Philadelphia, J. Benjamins Publishing Company 1993. 248 s. In: Slovo a slovesnost, 56, 1995, č. 1, s. 60 - 64. U bibliografických odkazů uvádíme maximálně tři autory. Jako nový povinný údaj se vyžaduje standardní číslo ISBN u knižních publikací nebo ISSN u časopisů (pokud existuje). Nepovinný je údaj o rozsahu dokumentu, tj. počet stran. f) citace elektronických dokumentů Sborník příspěvků : Učitelé a jejich univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí : mezinárodní konference 23. - 25. září 1998 [online]. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 1999 [cit. 2001-01-24]. Dostupné na WWW:
. Meeting Agenda [online]. Gif-sur-Yvette (Francie) : Centre d´Etudes Nucléaires, Saclay Service de Documentation, březen 1991- [cit. 30. září 2000]. Aktualizováno dvouměsíčně. Formát ASCII. Dostupné v QUESTEL. AXWORTHY, G. Where in the World Is Carmen Sandiego? [disketa]. Verze pro IBM/Tandy. San Rafael (Calif.) : Broderbund Software, 1985. 1 počítačová disketa; 5 1/4 palce. Doprovod. mat.: 1986 World Almanac and Book of Facts. Požadavky na systém: IBM/Tandy kompatibilní; 128 kB RAM; MS DOS řady 2.0, 3.0; grafický adaptér. Návrh: Gene Portwood and Lauren Elliott.
8
- nemohou existovat mimo kontext zdrojového dokumentu Sborník příspěvků : Učitelé a jejich univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí : mezinárodní konference 23. - 25. září 1998 [online]. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 1999 [cit. 24. ledna 2001]. Sekce 1, Role učitele v měnící se společnosti. Dostupné na WWW: . CARROL, L. Alice's Adventure in Wonderland [online]. Texinfo ed. 2.2 [Dortmund (Německo)]: WindSpiel, November 1994 [cit.30. března 1995]. Chapter VII. A Mad TeaParty. Dostupné na WWW: . World Factbook [CD-ROM]. (Washington, D.C.) : Central Intelligence Agency, 1990. Spain vital statistics. Ident. č.: CI WOFACT 1206. - příspěvky do el. dokumentů BROŽOVÁ, S. Zdroje informací o učitelích a jejich vzdělávání v Evropě. In Sborník příspěvků : Učitelé a jejich univerzitní vzdělávání na přelomu tisíciletí : mezinárodní konference 23. - 25. září 1998 [online]. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 1999 [cit. 2001-01-24]. Dostupné na WWW: . MCCONNELL, W.H. Constitutional History. In The Canadian Encyklopedia [CD-ROM]. Macintosh version 1.1. Toronto : McClelland & Stevart, c1993. ISBN 07-7710-1932-7. - citace seriálové publikace jako celku: vydávání uzavřeno Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. [Praha] : Ikaros, c1998-2001 [cit. 17. dubna 2001]. 10x ročně. Dostupné na WWW: . ISSN 1212 - 5075. - citace seriálové publikace jako celku: v průběhu vydávání Informatorium Fakulty pedagogické [online]. Praha : Pedagogická Fakulta UK v Praze, listopad 1994- [cit. 2001-04-17]. Dostupné na WWW: . - článek v el. časopisu ŠEDINOVÁ, P. Elektronické informační zdroje pro pedagogiku. Ikaros [online]. 2001, č. 1 [cit. 2001-04-17]. Dostupné na WWW: . ISSN 1215-5075. - hlavní stránka organizace Univerzita Karlova v Praze [online]. Praha : Univerzita Karlova, Posl. úpravy 23.11.2000 [cit. 2001-01-24]. Dostupné na WWW: . Dostupné též na Internetu: .
9
- el. konference Web4 Elektronic Discussion : An elektronic discusion for library-based World-Wide Web managers [online]. Berkeley : University of California Berkeley Library, 1994 [cit. 1999-0707]. Dostupné na Internetu: <[email protected]>. Dostupné též na WWW: . - zpráva z el. konference RICHTER, V. Knihovnické akce v roce 2001 a BMI. In Knihovna : elektronická konference [online]. Praha : CESNET, 19. ledna 2001; 12:53 [cit. 24. ledna 2001]. Dostupné na Internetu: . Dostupné též na Internetu: <[email protected]>. - odpověď na otázku z el. konference PARÁKOVÁ, M. Re: Prostředky na nákup. In Knihovna : elektronická konference [online]. Praha : CESNET, 17. 1. 2001; 16:16 [cit. 24. ledna 2001]. Dostupné na Internetu: . Dostupné též na Internetu: <[email protected]>. - odpověď na neveřejnou zprávu z osobní e-mailové pošty BENDA, J. Re: Informace o informačním systému [elektronická pošta]. Message to: Libor Kubka. 20. ledna 2001 [cit. 2001-01-24]. Osobní komunikace. g) psaní velkých písmen se zpravidla řídí pravidly výchozího jazyka h) pro rozlišení prací od téhož autora vydaných v témže roce se užívá kombinace roku vydání a písmen abecedy dle pořadí (1995a.; 1995b.) ch) tituly prací v méně známých jazycích se obvykle překládají do závorky za titulem i) transliterace v bibliografických údajích se používá u titulů užívajících jiného typu písma. Transliterace cyrilice (azbuky) je upravena normou ČSN 01 185. Pravidla transkripce (přepisu), které se užívá v publikacích běžného rázu, jsou pro jednotlivé jazyky uvedena v akademických Pravidlech českého pravopisu.
10
Hodnocení absolventské práce Hodnocení absolventské práce provádí vedoucí absolventské práce a oponent. S hodnocením a oponentským posudkem se mají studenti seznámit nejpozději tři dny před termínem konání závěrečné zkoušky. Vedoucí absolventské práce se ve svém hodnocení zaměřuje zejména na tyto body: •
jak student splnil požadavky zadání
•
jak student dodržel zásady pro vypracování absolventské práce
•
jak dalece postupoval student při zpracování své práce samostatně a iniciativně
•
jak dovedl využít podkladů získaných při oborové praxi a podkladů z odborné literatury
•
jak byl zručný při případných experimentálních pracích
•
jaká je odborná úroveň a přínos absolventské práce
Oponent se ve svém posudku zaměřuje zejména na tyto okolnosti: •
přístup studenta k řešení zadaného tématu
•
dosažené výsledky, jejich přínos a možnost praktického či teoretického využití
•
jak student dodržel zásady pro vypracování absolventské práce
•
formální náležitosti, vnější úprava, vzhled a přehlednost textové části
•
úroveň grafických příloh
Další podrobnější informace pro psaní citací můžete nalézt na adrese: http://knihovna.vsb.cz/kursy/citace/index.html Další informace k formální úpravě textu nebo grafických příloh diplomové práce je možno získat v následující literatuře a normách ČSN: ČSN 016910 Úprava písemností psaných strojem. Praha: Vydavatelství ÚNM, 1986. 28 s. ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura. Praha: Český normalizační institut, 1996. 32 s. Excerpts from Draft International Standard ISO 690-2 [online]. Ottawa: ISO (International Organization for Standardization), 1997 [cit. 1997-07-02]. Dostupný z: FREML, V. 1994. Normalizovaná úprava písemností. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. 130 s. KULDOVÁ, O. ; FLEISCHMANNOVÁ, E. 1995. Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 192 s. ISBN 80-7168-192-X. 11
Použité informační prameny: ČSN ISO 690. Dokumentace - Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura (01 0197). Praha: ČSNI, 1996. 31 s. ČSN ISO 690 - 2. Informace a dokumentace - Bibliografické citace - Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části (01 0197). Praha : ČSNI, 1999. 22 s. Související normy: ČSN ISO 4. Informace a dokumentace - Pravidla zkracování slov z názvů a názvů dokumentů; lze též použít: ČSN 01 0196. Zkracování názvů časopisů a jiných periodik ČSN 01 0185. Transliterácia cyriliky (do převzetí ČSN ISO 9) ČSN 01 0169. Zkratky slov ve jmenném záznamu dokumentu (do převzetí ČSN ISO 832) ČSN 01 0189. Mezinárodní standardní číslování knih (ISBN) (do převzetí ČSN ISO 2108) ČSN 01 0187. Mezinárodní standardní číslování seriálových publikací (ISSN) ČSN ISO 3166. Kódy pro názvy zemí (97 1002) ČSN ISO 8601. Datové prvky a formáty výměny - Výměna informací - Prezentace data a času (97 8601)
12
