Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny Plzeň-Černice

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

23

Zdeňka ŘEŘICHOVÁ1 a Zdeňka CHOCHOLOUŠKOVÁ2 Katedra biologie, FPE ZČU v Plzni, Klatovská 51, 30614 Plzeň, e-mail: [email protected], [email protected]

Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny Plzeň-Černice Die Flora und Vegetation der Einkaufs- und Industriezone Plzeň-Černice

1 Úvod Obchodní a průmyslová zóna v Černicích je nejmladší ze tří zón vzniklých v posledních desetiletích v Plzni. Novým fenoménem ve vývoji velkých městských aglomerací je suburbanismus, který se projevuje právě vznikem obchodních, průmyslových a obytných zón na jejich perifériích. V Plzni se jedná o tři různě staré zóny s různým využitím. Nejstarší je průmyslová a obchodní zóna Borská pole stará ca 15 let; následuje obytná zóna Sylván, budovaná v průběhu posledních pěti let (CHOCHOLOUŠKOVÁ 2005) a poslední zónou je studovaná obchodní a průmyslová zóna Černice. Výzkum flóry a vegetace na místech ovlivňovaných člověkem, kde ale člověk záměrně nic nepěstuje (ruderální flóry a vegetace) (PYŠEK 1996) má v Plzni letitou tradici. První, i když kusé, údaje jsou staré více než 120 let (HORA 1883, MALOCH 1913). V 60. a 80. letech 20. století se studiem ruderálních stanovišť města Plzně zabývali A. PYŠEK (1973, 1977, 1983) a P. Pyšek (PYŠEK et PYŠEK 1988). Na jejich výzkumy navázala v 90. letech Z. Třeštíková-Chocholoušková (TŘEŠTÍKOVÁ 1998, CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002, CHOCHOLOUŠKOVÁ 2003, CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2003, PYŠEK et al. 2004, CHOCHOLOUŠKOVÁ 2004, CHOCHOLOUŠKOVÁ 2005). 2 Studované území Černice leží na jihovýchodním okraji Plzně při silnici směrem na Nepomuk. Obec byla připojena roku 1992 k Plzni a stala se samostatným městským obvodem Plzeň 8 - Černice. Geologický podklad v okolí Černic tvoří především fylitické břidlice, kvartérní sprašové hlíny (v podloží se staropleistocénními říčními štěrkopísky) a deluviální sedimenty. Bohatá ložiska sprašových hlín se nacházela jihovýchodně od Černic a tyto hlíny se těžily jako cihlářské suroviny. Nová zóna v Černicích zahrnuje obchodní centrum Olympia a přilehlou průmyslovou zónu. Tato oblast dosud nebyla botanicky zpracována. Průzkumem vegetace v místech plánovaného dálničního obchvatu se ve své diplomové práci zabývala STOJČEVOVÁ (1997). Oblast jihovýchodně od Černic však nebyla v této práci zahrnuta. Východní část obchvatu byla zprovozněna v srpnu 2004, v říjnu roku 2006 byla zprovozněna i jeho jižní část vedoucí vrchem Valík. V dubnu 2004 bylo otevřeno obchodní centrum Olympia. Po dvou letech, tedy na jaře 2006, začala stavba dalšího obchodního řetězce Olympia II. Posledním zásahem do krajiny byla stavba silnice II/180, která vede od mostu přes dálniční obchvat v Černicích ke kruhovému objezdu na Nepomucké ulici.

24

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

Obr. 1: Mapa Plzně s vyznačením lokality Černice Studovaná oblast zahrnuje: obchodní centrum Olympia s přilehlými čerpacími stanicemi Benzina, Hypernova a restaurací KFC; neudržované plochy bývalého zemědělského družstva, podniků Beton Union, Šlechta a pneuservisu Antonio; dále silniční náspy podél dálničního obchvatu D5 a přivaděčů; zarůstající plochy bývalé skládky, pole a území po těžbě sprašových hlín. Sledované území bylo rozděleno do sedmi částí, cf. obr. 2). 3 Metodika Výzkum flóry a vegetace obchodní a průmyslové zóny Olympia u Černic a přilehlých komunikací byl zpracováván v průběhu dvou vegetačních sezón (2004–2005). Pro každou ze sedmi studovaných částí zpracovávané lokality byl pořízen druhový soupis cévnatých rostlin a mechorostů. Nomenklatura taxonů byla sjednocena podle publikace Klíč ke květeně ČR (KUBÁT 2002). Nomenklatura mechorostů je sjednocena podle práce Klíč k určování mechorostů ČR (VÁŇA et al. 2004–2006). Kvantita výskytu jednotlivých druhů pro každou ze sedmi sledovaných částí je hodnocena pětičlennou Braun-Blanquetovou odhadovou stupnicí (Braun-Blanquet in MORAVEC 1994). Podklady pro charakteristiku jednotlivých společenstev byly získány fytocenologickým snímkováním, prováděným standardní metodikou (MORAVEC 1994). Pokryvnost druhů ve snímcích byla hodnocena Braun-Blanquetovou sedmičlennou odhadovou stupnicí (Braun-Blanquet in MORAVEC 1994). U fytocenóz, kde bylo získáno alespoň pět snímků, byla u každého druhu stanovena třída stálosti (MORAVEC 1994). Tato zdrojová data jsou součástí diplomové práce první z autorek (ŘEŘICHOVÁ 2006b). V tomto článku je uveden pouze přehled zjištěných společenstev studovaného území a charakteristika každého společenstva. Pro zjištění poměrného

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 25

Obr. 2: Mapa studované lokality s vyznačením sledovaných částí 1 – 7 (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic Plzeň)

26

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

zastoupení jednotlivých společenstev byla použita metoda jednotkových ploch. Základní měrnou jednotkou je plocha 10 m2 (PYŠEK et PYŠEK 1987). Syntaxonomická klasifikace je sjednocena podle KOPECKÝ a HEJNÝ (1992). Svaz Veronicion byl převzat z publikace Květena ČSR (HEJNÝ et SLAVÍK 1988). 4 Výsledky a diskuse Základní vegetační charakteristika sedmi studovaných částí. Oblast č. 1 zahrnuje pravidelně sečené trávníky v okolí obchodního centra Olympia a podél silnice směrem ke kruhovému objezdu na Nepomucké ulici. Vyskytují se zde převážně druhy sešlapových společenstev Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] a Polygonum arenastrum-[Polygonion aviculare]. Byly zde nalezeny i dva pro Plzeň vzácné druhy: Xanthium albinum a Galega officinalis (ŘEŘICHOVÁ 2006a). Rozšířily se sem patrně s navezenou zeminou při stavbě dálničního obchvatu D5. V oblasti č. 2 se nachází čerpací stanice Hypernova, restaurace KFC a rozlehlá plocha bývalého pole, kde na jaře 2006 začala stavba dalšího obchodního řetězce Olympia II. Plochu bývalého pole porůstají hlavně porosty plevelů s dominancí Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea] a Cirsium arvense[Sisymbrion officinalis]. Oblast č. 3 zahrnuje travnaté porosty u čerpací stanice Benzina na Nepomucké ulici. Najdeme zde porosty svazu Bromo-Hordeion murini a porosty Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris], Polygonum arenastrum-[Polygonion aviculare], Tanaceto-Artemisietum vulgaris, Cirsium arvense-[Sisymbrion officinalis] a mozaikovité porosty Calamagrostis epigejos. Součástí oblasti č. 4 je retenční nádrž, silniční náspy podél dálničního obchvatu D5 a náspy podél dálničních přivaděčů. Oblast č. 5 tvoří rozsáhlý prostor mezi silnicí směrem na Losinou, dálnicí D5 a mostem přes dálniční obchvat. Dominantní zastoupení zde mají porosty společenstev Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea] a vysokostébelné porosty Arrhenatherum elatius-[Arrhenatherethalia]. Oblast č. 6 je ohraničena porosty bývalého zemědělského družstva a přilehlou loukou. Oblast č. 7 je tvořena skládkou, okolím bývalé cihelny, územím po těžbě sprašových hlín a prostory podniků Beton Union, Šlechta a pneuservis Antonio. Uplatňují se zde především sešlapová společenstva Polygonum arenastrum-[Polygonion aviculare]. V místech, kde se těžily sprašové hlíny, se vyskytují převážně světlomilné druhy svazu Dauco-Melilotion. Doplňují je ostrůvkovité porosty Calamagrostis epigejos a nálety pionýrských dřevin s dominancí Betula pendula, Salix triandra a S. caprea. Tab. 1: Přehled druhů studovaných částí 1 – Obchodní centrum Olympia 2 – Plocha bývalého pole, čerpací stanice Hypernova, KFC 3 – Čerpací stanice Benzina 4 – Okolí retenční nádrže, silničních náspů D5 a přivaděčů 5 – Prostor mezi silnicí směrem na Losinou a dálnicí D5 6 – Bývalé zemědělské družstvo, louka 7 – Prostory podniků Beton Union, Šlechta, Antonio a území po těžbě sprašových hlín

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 27 Část Celkový počet druhů

1 126

2 116

3 92

4 149

5 123

6 137

7 133

E3 – počet druhů Acer campestre Acer platanoides Alnus incana Betula pendula Carpinus betulus Catalpa bignonioides Corylus avellana Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Juglans regia Larix decidua Malus sp. Picea abies Pinus sylvestris Populus x canadensis Prunus serrulata Prunus sp. Quercus petraea Quercus robur Robinia pseudacacia Sorbus aria Sorbus aucuparia Thuja occidentalis Tilia cordata

10 2 3

1

2

11 2 2 1

6 2 2

11

4

1 1 2

2 3

1

1

E2 – počet druhů Eleagnus angustifolia Betula pendula Euonymus europaea Forsythia suspensa Genista tinctoria Chaenomeles japonica Juglans regia Ligustrum vulgare Lonicera xylosteum Parthenocissus quienquefolia Potentilla fruticosa Pyracantha coccinea Ribes petraeum Rosa canina Rosa sp. Rubus caesius Rubus sp. Salix caprea

10

2

2

2

1 1 1

1 1

1 2 1

2 2 1

2

1

1

2

2 3

1 2

8 1

4

1 1

2

2 3

1 1 2 1 2

1

2

1

1 2

2

1 1

1 1

1 1

3 3

2 2

1 2

4

7 2

1 1

1

1

1 1

1 2 2

28 Salix triandra Sambucus nigra Spirea salicifolia Symphoricarpos albus Symphoricarpos orbiculatus Viburnum lantana E1 – počet druhů Achillea millefolium Agrostis stolonifera Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Allium sativum Alopecurus geniculatus Alopecurus pratensis Anagallis arvensis Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Arctium lappa Arctium tomentosum Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Atriplex hortensis Atriplex patula Atriplex prostrata Atriplex sagittata Avena sativa Barbarea vulgaris Bellis perennis Bidens frondosa Brassica napus Bromus sterilis Calamagrostis epigejos Campanula patula Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardaria draba Carduus acanthoides Carum carvi Centaurea jacea Cerastium holosteoides Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium vulgare Consolida regalis Convolvulus arvensis Dactylis glomerata

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

1

2 1 1 105 3

1

1

1 2

112 2 1

119 2

120 2

3 113 2

86 2

128 3 1

1 2 1 2

2 3 2 2

2 1 2 1

2 1 1 2

1 1

2

1 3 2 2 1

2

2

3

1 1

2 4 1 2

3 2

3 1 3 1

1 1 3

4 3 1 2 1 2 1 2 3

2 1 2

1 1 2

2 1 2

1 1

4 2 2

2 1 1

2 1 3 4 4

2 2 2 3 1

1 2 1 1 1

2 2 1 1 1

2 1 2 2

3 2

2 2

1 2

1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 2 2 2 2 1 1 2 2

1 1 1 1

1 2 2 2 1 1 2 2 2 2

1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 2

2 1 1

1 1 1

2 2

1 1

1

1 3 1 2 1

2 1 1 1

2 2 1 1 1 2 1 2 3 1

2 2

2 2

2 1

1 1 2 1

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 29 Daucus carota Descurainia sophia Deschampsia cespitosa Dipsacus fullonum Echinochloa crus-galli Echium vulgare Elymus caninus Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium hirsutum Epilobium tetragonum Equisetum arvense Erigeron strigosus Erodium cicutarium Euphorbia helioscopia Falcaria vulgaris Fallopia convolvulus Festuca rubra Fragaria vesca Fumaria officinalis Galega officinalis Galeopsis bifida Galeopsis tetrahit Galinsoga parviflora Galium album Galium aparine Galium verum Geranium dissectum Geranium pratense Gnaphalium uliginosum Helianthus annuus Heracleum sphondylium Hieracium cymosum Hieracium sabaudum Holcus lanatus Hordeum murinum Hypericum perforatum Chelidonium majus Chenopodium album Chenopodium ficifolium Chenopodium hybridum Chenopodium pedunculare Chenopodium polyspermum Chenopodium strictum Juncus bufonius Juncus effusus Lactuca serriola Lamium album

4 2

4 2 1

1 3 1 2

3 3

2 1 1 2 2 1 2 2 1 2 2

2 2

2

2 3 2 4

1

3 3

2 2

3 1

1

4

2

3 2

1 2 3

1 2 2 2 1 1 2 1 1 2 2 1 2

1

1 1

1

3

2

4

1 2 3 1 1

4

3

1 2 2

1 1

2

1

1 1 2 1 1 1 1 2 1 2 2 2 1 2 2

1 1 1 1

2

2 1 1

3 1

1

2 3

1

1 2

1 1 1 1 1 1 1

2

1 4

1

2 1 1

2 2 1 1 2 1 1 1

2

3

1

1 1 1 1

1

3 2

2 2

1 2 2 1 2 1 1 1

2

2 1

1 1

1

1 3 2

1

2

1

1

1 3

2 1 1 1 1 1

2 1 3 3 1 1 1 3 2

2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 1 1 1

30 Lamium amplexicaule Lamium purpureum Lapsana communis Lathyrus pratensis Lathyrus tuberosus Leucanthemum vulgare Linaria vulgaris Lolium perenne Lotus corniculatus Lupinus polyphyllus Malva neglecta Malva sylvestris Matricaria discoidea Matricaria recutita Medicago lupulina Medicago sativa Melilotus albus Melilotus officinalis Myosotis arvensis Neslia paniculata Oenothera biennis Papaver dubium Papaver rhoeas Papaver somniferum Pastinaca sativa Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Phleum pratense Plantago lanceolata Plantago major Plantago major subsp. winteri Plantago uliginosa Poa annua Poa compressa Poa pratensis Polygonum arenastrum Polygonum aviculare Potentilla anserina Potentilla argentea Potentilla heptaphylla Potentilla reptans Potentilla tabernaemontani Puccinellia distans Ranunculus acris Ranunculus repens Ranunculus sceleratus Rorippa sylvestris Rumex obtusifolius

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

2 1 2

3 2

1 2 4 3

1 3 2 1 1

2 2 3 2 3 2 2 2

2 3 1 2

2 1 2 3 2 1 1 2 2

1 1 1

1 1

1 2 1

1 2 1 1

1 1

1 1

2

2 2

1 3 1 2 2 2 1

2 1

2 4 2 2 3 1

1 1 2 1 1 2 1

1 2 1 2 2 3 1 3

2 1 2 3

2

2 1

1

1

2 1 2 2 2 3

2 2 4 2 2 2

1 2 2

2

2 2

2

2

1

3

2 2

2 2

2

1 1 1

1 1

1 2

1

1

2 1

2

1

2

1

1

2

1

2 1

1 1

2 1

1 2

1 2

2 2

2

2

3 1 1

2 3 2

3 4

2

1

2 4 3 1 1 1 2 1 2 1 2 2 2 1

1 1 1 1 2 2 1 1 1

2 2 3

1

1 1 1 1

1 3 3 1 2 1 2 1 2 1 1

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 31 Sanguisorba officinalis Scleranthus perennis Scrophularia nodosa Securigera varia Sedum hispanicum Senecio jacobaea Senecio vulgaris Setaria verticillata Silene latifolia subsp. alba Solanum decipiens Solidago canadensis Sonchus asper Stachys palustris Stellaria holostea Stellaria media Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Trifolium arvense Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Triticum aestivum Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica Urtica urens Verbascum thapsus Veronica arvensis Veronica filiformis Veronica chamaedrys Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma Vicia villosa Viola arvensis Viola tricolor Xanthium albinum E0 – počet druhů Brachythecium rutabulum Bryum argenteum Ceratodon purpureus Polytrichum formosum Rhytidiadelphus squarrosus

2 2 1 2 1 3 2 2 1 2 2 1 2 3 3 1 3 3 3 1 2

2 2 1 1 2 2 2 1 1 1

1

2 4 3 3 2 2 1 4 3 4 2 1 3 3 2 2 1 4 2 4 1 1

1

1

2 3 3 3 1 3 3 2

1

1 1 2

1 3

1 2 3 3 2 2 2 3 2 1 3 1 1 2 2 2 2

2 2 1

1

2 1 1 1

2 2 1 1 1

1 1

3 2

1 1

1 1

1 1 2 2 3 1 3 2 4 1 2

1 1 2 2 2

1 1 2 3 3 1 2 3 3

2 1 1

1 1 1

3 2 1

1 2 1 1 1 1

1 2

1 1 1 2 1

2

1

1 2 2 2 3 3 1 3

2 1

1

3 3

3 2

1

1

1

1 2

1 1 1 1 1

1 1

2

2

1 1 1 1

1 2 2 2 2 1 1 2 2 1 2 1

1

32

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

4.1 Přehled rostlinných společenstev studovaného území Celkem bylo zaznamenáno 62 snímků ruderální vegetace, které jsou zařazeny do 7 tříd, 6 svazů, 3 asociací, 4 bazálních a 10 odvozených společenstev. Vysvětlivky JP – jednotková plocha % – procentuální podíl výskytu jednotlivých společenstev Třída Bidentetalia tripartiti Řád Bidentetalia tripartiti Svaz Chenopodion glauci As. Chenopodietum ficifolii 1,4 JP (tj. 1,8 %) Třída Chenopodietea Os. Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea] 14,3 JP (tj. 17,9 %) Řád Sisymbrietalia Svaz Bromo-Hordeion murini As. Hordeetum murini 0,5 JP (tj. 0,6 %) Svaz Sisymbrion officinalis Os. Convolvulus arvensis-[Sisymbrion officinalis] 0,6 JP (tj. 0,7 %) Os. Cirsium arvense-[Sisymbrion officinalis] 9,2 JP (tj. 11,4 %) Řád Polygono-Chenopodietalia Bs. Chenopodium album-[Polygono-Chenopodietalia] 4,1 JP (tj. 5,1 %) Třída Artemisietea vulgaris Svaz Dauco-Melilotion Bs. Melilotus alba-officinalis-[Dauco-Melilotion] 4 JP (tj. 5 %) As. Tanaceto-Artemisietum vulgaris 8,9 JP (tj. 11,1 %) Os. Tussilago farfara-[Dauco-Melilotion/Agropyro-Rumicion crispi] 2 JP (tj. 2,5 %) Třída Galio-Urticetea Os. Urtica dioica-Galium aparine-[Galio-Urticetea] 4,1 JP (tj. 5,1 %) Třída Plantaginetalia majoris Řád Plantaginetalia majoris Os. Puccinellia distans-[Plantaginetalia majoris/Sisymbrietalia] 1,2 JP (tj. 1,5 %) Os. Poa compressa-[Plantaginetalia majoris] 1,2 JP (tj. 1,5 %) Os. Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] 7,7 JP (tj. 9,6 %) Svaz Polygonion avicularis Bs. Polygonum arenastrum-[Polygonion avicularis] 3,6 JP (tj. 4,5 %) Os. Agropyron repens-[Polygonion avicularis] 1,2 JP (tj. 1,5 %) Třída Molinio-Arrhenatheretea Řád Arrhenatheretalia Bs. Arrhenatherum elatius-[Arrhenatherethalia] 8,2 JP (tj. 10,3 %) Os. Calamagrostis epigejos-[Arrhenatherethalia] 7 JP (tj. 8,7 %) Třída Secalinetea Svaz Veronicion 0,5 JP (tj. 0,6 %)

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 33

4.2 Charakteristika společenstev As. Chenopodietum ficifolii HEJNÝ in HEJNÝ et al. 1979 Společenstvo jednoletých merlíků náročných na živiny porůstá plochy při okrajích silnice II/180, které nebyly dosud osety travní směsí. V horním patře společenstva převládá Chenopodium ficifolium, v nižším patře se vyskytují druhy Chenopodium album, Echinochloa crus-galli, Tripleurospermum inodorum, Persicaria lapathifolia aj. Průměrná pokryvnost ploch je 90–100 %. Os. Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea] KEPCZYŃSKI 1975 Společenstvo segetálních druhů tvořené dvoupatrovými porosty. V horním patře je dominantou Tripleurospermum inodorum, v nižším patře najdeme nejčastěji druhy Capsella bursa-pastoris, Thlaspi arvense a druhy tříd Secalinetea a Chenopodietea a řádu Plantaginetalia majoris. Průměrná pokryvnost se pohybuje mezi 90 až 100 %. Vyskytuje se nejvíce na ploše bývalého pole před obchodním centrem Olympia a na silničních náspech podél dálničního obchvatu D5 a přivaděčů. V procesu sukcese směřuje společenstvo nejčastěji k cenózám řádů Sisymbrietalia nebo Onopordetalia acanthii. As. Hordeetum murini LIBB. 1932 em. ELIÁŠ 1979 Fyziognomii společenstva udává druh Hordeum murinum. S menší pokryvností jsou zastoupeny druhy Polygonum arenastrum, Artemisia vulgaris, Capsella bursa-pastoris a Taraxacum sect. Ruderalia. Společenstvo, s průměrnou pokryvností 90–100 %, se nejčastěji vyskytuje u okrajů plotů a zdí, u pat stromů, sloupů a dopravních značek. Os. Convolvulus arvensis-[Sisymbrion officinalis] KOPECKÝ 1980 Společenstvo osidluje mechanicky narušované půdy, obnažené povrchy půdy a navážky zeminy, vyskytuje se často v okolí stavenišť. Dominantou společenstva je druh Convolvulus arvensis. Obnažený povrch půdy je postupně osidlován dalšími druhy z kontaktních společenstev; nejčastěji jsou to druhy Dactylis glomerata, Cirsium arvense, Plantago major a Persicaria lapathifolia. Porosty nejsou zapojené a vyznačují se nízkou pokryvností, maximální pokryvnost je 60 %. Os. Cirsium arvense-[Sisymbrion officinalis] GRÜLL 1982 Výraznou dominanci mají druhy Cirsium arvense a Cirsium vulgare. Stálost IV. třídy mají Arrhenatherum elatius, Rumex obtusifolius, Silene latifolia subsp. alba, Tanacetum vulgare a Arctium tomentosum. V sukcesi směřuje společenstvo k cenózám třídy Artemisietea vulgaris. Průměrná pokryvnost se pohybuje mezi 80–100 %. Společenstvo se vyskytuje především na neudržovaných plochách a na bývalém poli u Olympie. Během dvou let, kdy byla lokalita mapována, došlo k výraznému rozšíření společenstva do porostů za čerpací stanicí Benzina a na louku za bývalým zemědělským družstvem. Bs. Chenopodium album-[Polygono-Chenopodietalia] KOPECKÝ 1981 Společenstvo s pokryvností 50–70 % se nejvíce vyskytuje na neupraveném terénu v okolí nové silnice vedoucí průmyslovou zónou. Osidluje okraje cest, čerstvé

34

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

návozy ornice a místa v blízkosti staveniště. V porostech převládají terofytní druhy jako například: Chenopodium album, Atriplex patula, Chenopodium polyspermum, Chenopodium strictum, Echinochloa crus-galli a Persicaria lapathifolia. Bs. Melilotus alba-officinalis-[Dauco-Melilotion] KOPECKÝ 1982 Společenstvo s průměrnou pokryvností 80–100% osidluje převážně silniční náspy a navážky zeminy v blízkosti stavenišť. Ve společenstvu převládá druh Melilotus alba. V procesu sukcese společenstvo směřuje k Os. Artemisia vulgaris-[Arction lappae] nebo As. Tanaceto-Artemisietum vulgaris. As. Tanaceto-Artemisietum vulgaris BR.-Bl. 1949 Společenstvo porůstá plochy poměrně chudé na živiny, málo zastíněné. V místech dřívější těžby sprašových hlín se společenstvo střídá s porosty Calamagrostis epigejos. Dále společenstvo najdeme podél plotů, na rumištích a na skládkách. Průměrná pokryvnost společenstva je 90–100 %. Os. Tussilago farfara-[Dauco-Melilotion/Agropyro-Rumicion crispi] KOPECKÝ 1982 Společenstvo s průměrnou pokryvností 60–80 % osidluje převážně jílovito-hlinité půdy. Dominantním druhem je Tussilago farfara. V sukcesi společenstvo směřuje k cenózám as. Tanaceto-Artemisietum vulgaris. Společenstvo se vyskytuje při silnici směr Koterov a na navážkách zeminy. Os. Urtica dioica-Galium aparine-[Galio-Urticetea] Jde o společenstvo nitrofilních druhů, které najdeme na louce za bývalým zemědělským družstvem. Vytváří mozaikovité porosty dominantních druhů Urtica dioica a Galium aparine. V souvislosti se stavbou nové silnice přes průmyslovou zónu porosty výrazně ustoupily. Os. Puccinellia distans-[Plantaginetalia majoris/Sisymbrietalia] GRÜLL in GRÜLL et KOPECKÝ 1983 Společenstvo osidluje půdy kontaminované solemi v důsledku zimních údržby vozovek solením. Dominantním druhem je Puccinellia distans. Rostou zde ještě druhy řádu Plantaginetalia majoris a druhy svazu Polygonion avicularis (Plantago major, Lolium perenne, Poa annua a Polygonum arenastrum). Vzácně jsou přimíšeny druhy řádu Sisymbrietalia (př. Lactuca serriola). Průměrná pokryvnost se pohybuje mezi 30–50 %. Společenstvo najdeme při okrajích vozovek a chodníků. Někdy se Puccinellia distans vyskytuje v monocenózách. Os. Poa compressa-[Plantaginetalia majoris] (JEHLÍK in HEJNÝ et al. 1979) Společenstvo vytváří porosty o malé pokryvnosti, většinou mezi 30–50 %. Dominantou společenstva je Poa compressa. Častými průvodními druhy jsou zde: Plantago major, Trifolium arvense a Calamagrostis epigejos. Společenstvo osidluje půdy s příměsí škváry a písku na území, kde se těžily sprašové hlíny. Najdeme jej v prasklinách betonových kvádrů silnice a na ploše 10 m2 u skládky. Os. Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] (BERGER 1930) P. et A. PYŠEK 1988 Společenstvo tvoří nízké porosty ruderalizovaných trávníků s průměrnou pokryvností 70–100 %. Stálost V. třídy mají Lolium perenne, Plantago major, Poa annua

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 35

a Trifolium repens. Při okrajích trávníků, v místech ovlivněných zimním solením, roste často druh Puccinellia distans. Na pravidelně sečených, zapojených trávnících v okolí parkoviště obchodního centra Olympia, přilehlých čerpacích stanic a restaurace je společenstvo poměrně hojně zastoupeno. V místech nadměrného sešlapu se společenstvo často mění v porosty Polygonum arenastrum-[Polygonion aviculare]. Bs. Polygonum arenastrum-[Polygonion avicularis] (GRAMS 1927) P. et A. PYŠEK 1988 Společenstvo se objevuje na stanovištích se zhutněnou půdou (pěšiny, okraje trávníků, mezi kostkami chodníku, uježděné plochy, okraje cest v okolí parkoviště obchodního centra Olympia a u čerpací stanice Benzina. Porosty jsou poměrně druhově chudé, s nízkou pokryvností mezi 30–40 %. Ve společenstvu převládá druh Polygonum arenastrum. Společenstvo vývojově směřuje k Lolium perenne[Plantaginetalia majoris], pokud dojde ke snížení intenzity sešlapu. Os. Agropyron repens-[Polygonion avicularis] ULLMAN et HEINDL 1987 Společenstvo osidluje okraje silnic a trávníků. Dominantou společenstva je druh Elytrigia repens. Na místech ovlivněných zimní údržbou solením se vyskytuje společně s Puccinellia distans. Bs. Arrhenatherum elatius-[Arrhenatherethalia] KOPECKÝ 1978 Dominantním druhem společenstva je Arrhenatherum elatius. Vyskytují se zde i ruderální druhy Artemisia vulgaris, Arctium tomentosum a Cirsium arvense, které však mají nízkou pokryvnost (r-1). Společenstvo tvoří vysokostébelnaté porosty silničních lemů a příkopů. V areálu pneuservisu se střídá s porosty Os. Calamagrostis epigejos-[Arrhenatherethalia]. Os. Calamagrostis epigejos-[Arrhenatherethalia] KOPECKÝ 1978 Společenstvo tvoří druhově chudé porosty s dominantním zastoupením Calamagrostis epigejos. Průměrná pokryvnost tohoto společenstva se pohybuje mezi 60–100 %. Vyskytuje se v areálu pneuservisu a zemědělského družstva, poměrně hojně porůstá plochy v místech bývalé těžby sprašových hlín. Ostrůvkovité porosty Calamagrostis epigejos najdeme i na některých silničních náspech a u čerpací stanice Benzina. Svaz Veronicion OBERDORFER 1957 Svaz Veronicion tvoří jarní efemery. Porosty rozrazilů o pokryvnosti 40–60 %, které se nejčastěji vyskytují pod stromy a keři nebo porůstají dosud nezatravněné silniční náspy. 4.3 Zajímavé druhy Chenopodium ficifolium – v 60. a 90. létech 20. století byl druh v Plzni považován za vzácný (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Porosty Chenopodium ficifolium se nachází pouze podél silnice II/180 vedoucí od kruhového objezdu na Nepomucké ulici směrem do průmyslové zóny. Geranium dissectum – se na sledované lokalitě vyskytoval řídce, především na silničních náspech dálnice D5 a přivaděčů. Jedná se o efemerní výskyt druhu.

36

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

V roce 2005 už nebyl nalezen. Patří mezi druhy vzácné v 90. létech 20. století (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Hieracium cymosum – v 90. létech 20. století považován za vzácný druh (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Vyskytuje se v porostech Calamagrostis epigejos společně s hojněji zastoupeným Hieracium sabaudum v místech, kde se dříve těžily sprašové hlíny. Barbarea vulgaris – je nejčastější druh rodu Barbarea v Plzni (SOFRON et NESVADBOVÁ 1997). Její výskyt není vázán jen na jednu lokalitu, ale je roztroušena na více místech. Nejčastěji se vyskytuje v porostech Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] u obchodního centra Olympia. Najdeme ji i na silničních náspech a na bývalém poli před obchodním centrem Olympia. V 60. a 90. létech 20. století byla Barbarea vulgaris považována za vzácný druh (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Veronica filiformis – patří mezi jarní efemery. Výskyt tohoto druhu není vázán jen na jednu lokalitu, ale je to druh roztroušeně se vyskytující v celém území. Roste nejčastěji na silničních náspech dálnice D5 a přivaděčů. Veronica filiformis patří mezi druhy vzácné v 60. a 90. létech 20. století (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Galega officinalis – neofyt, původem z jižní a jihovýchodní Evropy, u nás zdomácnělý druh. Pěstuje se jako pícnina a okrasná rostlina a často zplaňuje (KUBÁT et al. 2002). V roce 2004 se populace 25 jedinců Galega officinalis nacházela na ploše 200 m2 u kruhového objezdu na Nepomucké ulici, po levé straně silnice směrem od Plzně. V roce 2005 zjištěn výskyt 33 jedinců na této ploše a dalších 8 jedinců v porostech společenstva Os. Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] pod kovovou reklamní konstrukcí ve východní části parkoviště u obchodního centra Olympia (ŘEŘICHOVÁ 2006a). Jastřabina byla udávaná v Plzni: „zavlečena na louce pod Palmovkou (F. Zikan in MALOCH 1913, cf. SOFRON et NESVADBOVÁ 1997). Xanthium albinum – v roce 2004 se vyskytoval jeden plodící exemplář Xanthium albinum ve vysazovaných porostech okrasných keřů druhu Chaenomeles japonica pod autobusovou zastávkou u obchodního centra Olympia; v roce 2005 zde bylo nalezeno 7 plodících jedinců o vzrůstu maximálně 15 cm. Diaspory byly patrně dovezeny se zeminou při stavbě dálničního obchvatu D5 a komunikací (ŘEŘICHOVÁ 2006a). Druh byl dříve uváděn A. Pyškem v roce 1971 na dvou lokalitách – ulice Na Kovárně a seřaďovací nádraží, obě lokality posléze zanikly (CHOCHOLOUŠKOVÁ et PYŠEK 2002). Závěr Na vybraném území bylo zjištěno 221 druhů cévnatých rostlin. Na periferii města lze předpokládat vyšší druhovou diverzitu a nižší zastoupení adventivních druhů a terofytů (PYŠEK 1996). Na sledované lokalitě výrazně převládají hemikryptofyty (77) a terofyty (56) nad ostatními životními formami. Jsou lépe přizpůsobeny trvale narušovanému prostředí, tvoří velkou zásobu semen a mají rychlý životní cyklus. Mnoho terofytů patří mezi anemochorní druhy, proto mohou rychle expandovat do uvolněného prostoru. V důsledku stavební činnosti docházelo k častému narušování půdního pokryvu, proto tento počet terofytů není překvapivý. Nejrozšířenější životní strategií je C-strategie. Jedná se o vytrvalé, konkurenčně silné druhy, produkující mnoho biomasy. Mezi C-stratégy náleží 43 % druhů. Počtem 26,2 % jsou zastoupeni C-R stratégové, kteří jsou adaptováni na prostředí s malým narušováním biomasy. V průběhu 20. století došlo v Plzni ke zvýšení počtu rostlin s C-strategií.

Řeřichová Z. et Chocholoušková Z.: Flóra a vegetace obchodní a průmyslové zóny… 37

Výraznější byl nárůst C-stratégů ve městě, než na jeho periferii. Pro 60. léta 20. století je uváděn počet 30,5 %, pro 90. léta 20. století již 35,4 % rostlin s C-strategií (CHOCHOLOUŠKOVÁ et †PYŠEK 2003). C a CR životní strategie převažují především u druhů společenstev Tripleurospermum inodorum-[Secalinetea/Chenopodietea], Cirsium arvense-[Sisymbrion officinalis], Tanaceto-Artemisietum vulgaris, Lolium perenne-[Plantaginetalia majoris] a porosty řádu Arrhenatheretalia. Zastoupení těchto společenstev se pohybuje v rozmezí od 9 do 18 % z celkového počtu jednotkových ploch. Fytocenologickým výzkumem bylo zjištěno 10 odvozených společenstev, 4 bazální společenstva a 3 asociace náležící do 6 svazů a 7 tříd. Bylo zjištěno 53,8 % apofytů, 30,8 % archeofytů a 15,4 % neofytů. Vysoký počet apofytů dokládá, že vegetace v okolí obchodní a průmyslové zóny Olympia je výrazně ovlivněna činností člověka. Data v práci Změny ve flóře a vegetaci Plzně v období 25 let (CHOCHOLOUŠKOVÁ 2003) ukazují, že podíl apofytů na periferii města v 90. létech 20. století činí 67,7 %, archeofytů 15,3 % a neofytů 17 %. Vyšší zastoupení archeofytů (30,8 %) na sledované lokalitě je obtížně vysvětlitelné. Patrně je to způsobeno vesnickým charakterem zástavby Černic. Studovaná obchodní a průmyslová zóna vznikla na původně zemědělské půdě. Mezi zajímavé neofyty nalezené na daném území patří Galega officinalis a Xanthium albinum. Výskyt Galega officinalis v Plzni byl udáván F. Zikanem (in MALOCH 1913), výskyt Xanthium albinum potvrzen v roce 1971 A. Pyškem na dvou lokalitách, obě zanikly (cf. SOFRON et NESVADBOVÁ 1997). Diaspory těchto druhů byly zřejmě dovezeny se zeminou při stavbě dálničního obchvatu D5 a komunikací. Zusammenfassung Die Studie über die Ruderalflora und Ruderalvegetation der neu entstehenden Industriezone der Stadt Pilsen bei Černice wurde in den Jahren 2004–2005 bearbeitet. Die Industriezone besteht aus dem Einkaufszentrum Olympia, der Tankstelle Benzina, den Firmen- und Betriebsanlagen, einer Fläche, wo Löβboden gewonnen wurde, und von Straβendämmen der Autobahn D5. Im Gebiet wurden 221 Pflanzenarten festgestellt. Die Nomenklatur wurde aus KUBÁT (2002) übenommen. Es wurden 119 Apophyten, 68 Archäophyten und 34 Neophyten festgestellt. Es wurden auch Lebensformentypen und ihre Lebensstrategie beschrieben. Bei der Gesamtzahl (221) der festgestellten Pflanzenarten überwiegen Hemikryptophyten (77) und Terophyten (56). Die höchste Vertretung haben die C-Strategen. Die interessantesten Pflanzenarten sind Galega officinalis und Xanthium albinum. Das letzte Vorkommen von Galega officinalis wurde von F. Maloch im Jahre 1913 bestätigt, das letzte Vorkommen von Xanthium albinum wurde von A. Pyšek im Jahre 1971 bestätigt. Die Sporen dieser Pflanzenarten wurden wahrscheinlich mit dem eingeführten Boden während des Baus der Autobahn D5 herangeschafft. Das Kapitel 4.2 enthält eine Übersicht der Pflanzengesellschaften. Es wurden 10 Derivatgesellschaften (Os.), 4 Basalgesellschaften (Bs.) und 3 Assoziationen (As) festgestellt. Die Nomenklatur der syntaxonomischen Einheiten wurde aus KOPECKÝ und HEJNÝ (1992) übernommen.

Poděkování Děkujeme J. Kopovi za přípravu mapových podkladů. Příspěvek vznikl za podpory grantu GAČR – Post Doc: Vliv suburbanizace na druhové složení městské flóry a vegetace na příkladu Plzně – č. projektu 526/06/P406.

38

Erica, Plzeň, 14: 23–38, 2007

Literatura HEJNÝ S. et SLAVÍK B. (eds.) (1988): Květena ČSR. I. díl. – 557, Academia, Praha. HORA P. (1883): Versuch einer Flora von Pilsen. – Lotos, Prag, 31–32: 81–108. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (2003): Změny ve flóře a vegetaci Plzně v období 25 let. – 121 p., ms. [Disert. Pr., depon. in. Knih. Ústavu pro životní prostředí. Přír. Fak. Univ. Karlovy, Praha]. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (2005): Exkurze západočeské pobočky ČBS zaměřená na ruderální vegetaci. – Calluna, Plzeň, 10: 3. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. et PYŠEK A. (2002): Změny ruderální flóry Plzně během posledních 35 let. – Erica, Plzeň, 10: 17–44. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. et PYŠEK P. (2003): Changes in composition and structure of urban flora over 120 years: a case study of the city of Plzeň. – Flora 198: 366–376. KOPECKÝ K. et HEJNÝ S. (1992): Ruderální společenstva bylin České republiky. – Studie ČSAV, Praha, 1992/1: 1–128. KUBÁT K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha. MALOCH F. (1913): Květena v Plzeňsku. I. – 316 p., Plzeň. MORAVEC J. et. al. (1994): Fytocenologie. – 403 p., Academia, Praha. PECHÁČKOVÁ S., KŘENOVÁ Z. et CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (s. a.): Flóra a vegetace. In: Břicháček et al., Příroda Plzeňského kraje: 111–135. PYŠEK A. (1973): Cenologické zhodnocení základních druhů plzeňské ruderální vegetace. – Sborn. Ped. Fak. Plzeň, ser. Biol., Plzeň, 10: 35–54. PYŠEK A. (1977): Sukzession der Ruderalpflanzengesellschaften von Groß-Plzeň. – Preslia, Praha, 49: 161–179. PYŠEK A. (1983): Změny v květeně Plzeňska za posledních 100 let. – Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Bot. Společ., Plzeň, 1983/2: 11–16. PYŠEK A. et PYŠEK P. (1987): Die Methode der Einheitsflächen beim Studium der Ruderalvegetation. – Tuexenia, Göttingen, 7: 479–485. PYŠEK A. et PYŠEK P. (1988): Ruderální flóra Plzně. – Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 68: 1–34. PYŠEK P. (1996): Synantropní vegetace. – 90 p., ed. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava. PYŠEK P., CHOCHOLOUŠKOVÁ Z., †PYŠEK A., JAROŠÍK V., CHYTRÝ M. et TICHÝ L. (2004): Trends in species diversity and composition of urban vegetation over three decades. – JVS 15: 781–788. ŘEŘICHOVÁ Z. (2006a): Nález Galega officinalis a Xanthium albinum u obchodní zóny Olympia v Plzni-Černicích. – Calluna, Plzeň, 11/1: 9. ŘEŘICHOVÁ Z. (2006b): Flóra a vegetace nově vznikající průmyslové zóny Plzně u Černic. – 78 p., ms. [Dipl. pr., depon. in. Knih. Fak. Pedag. ZČU Plzeň]. STOJČEVOVÁ S. (1997): Orientační průzkum vegetace plánovaného dálničního obchvatu Plzně. – 81 p., ms. [Dipl. pr., depon. in. Knih. Fak. Pedag. ZČU Plzeň]. SOFRON J. et NESVADBOVÁ J. (ed.) (1997): Flóra a vegetace města Plzně. – 200 p., Západočeské muzeum, Plzeň. TŘEŠTÍKOVÁ Z. (1998): Velké město a šíření invazních a expanzivních druhů do okolní krajiny. – In: Sborn. konference ”Tvorba a ochrana krajiny – současné trendy v oblasti utváření krajiny a jejich výhled”, Šťáhlavy, 1998, p. 27–32. VÁŇA J., KUČERA J., HRADÍLEK Z. et SOLDÁN Z. (2004–2006): Klíč k určování mechorostů ČR (www.botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic).