Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU KONKRÉTNÍHO PODNIKU Financing of the investment intent of the enterprise Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Ladislav Šiška, Ph.D.
Autor: Bc. Kateřina Vychopňová
Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
VYCHOPŇOVÁ Kateřina
Obor:
Podnikové hospodářství
Název tématu:
FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU KONKRÉTNÍHO PODNIKU Financing of the investment intent of the enterprise
Zásady pro vypracování Cíl práce: Rozebrat a vzájemně porovnat výhody a nevýhody možností financování konkrétního investičního záměru. Postup práce a použité metody: V teoretické části budou shrnuty poznatky o problematice financování investic. Porovnány budou způsoby pořízení dlouhodobého majetku na leasing a z úvěru, kdy bude rozebrán i způsob stanovení úrokové sazby a možnosti splácení. V praktické části práce bude představen investiční záměr konkrétního podniku. Součástí představení investice bude i rozbor očekávaných peněžních toků. V návaznosti na jeho indentifikaci budou rozebrány konkrétní možnosti financování daného investičního záměru a vzájemně porovnány jak z hlediska ekonomického, tak z pohledu podstupovaných rizik souvisejících s konkrétní podobou financování. V práci se uplatní zejména obecně vědní metody analýzy a syntézy. K získání informací pro zpracování praktické části se využijí především rozhovory s pracovníky konkrétního podniku, s technickými referenty, zaměstnanci finančních institucí.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: •
• • • •
DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku :analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8611958-0. FOTR, Jiří - SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 408 s. ISBN 9788024732930. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. xxxviii, 8. ISBN 9788074001949. MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku :proces ocenění, základní metody a postupy. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003. 402 s. ISBN 80-86119-57-2. NEUMAIER, Ivan - NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Ladislav Šiška, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Bc. Kateřina Vychopňová
Ná z e v d i pl omové p r á c e :
Financování investičního záměru konkrétního podniku
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Financing of the investment intent of the enterprise
Ka t e dr a:
podnikového hospodářství
Ve d ouc í di p l omové p r á c e:
Ing. Ladislav Šiška, Ph.D.
Ro k ob ha j ob y:
2012
Anotace Předmětem této diplomové práce je analýza efektivnosti investičního projektu a následně volba způsobu jeho financování. V teoretické části práce je pozornost zaměřena na investiční rozhodování, metody hodnocení efektivnosti investic, analýzu rizik a na popis hlavních způsobů financování investic. Praktická část diplomové práce aplikuje teoretické poznatky na reálný investiční projekt, hodnotí jeho efektivnost a zaměřuje se na výběr optimálního způsobu jeho financování.
Annotation The subject of this dissertation is to analyze the effectiveness of the investment project and its choice of financing method. The theoretical part is focused on investment decisions, methods of evaluating the effectiveness of investment, risk analysis and description of the main methods of financing investment. The practical part applies theoretical knowledge to real investment project, evaluate its effectiveness, and focuses on selection of the optimal method of its financing.
Klíčová slova Investice, financování, efektivnost, finanční leasing, bankovní úvěr, metoda diskontovaných výdajů
Keywords Investment, financing, efficiency, financial leasing, bank loans, the method of discounted costs
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Financování investičního záměru konkrétního podniku vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ladislava Šišky, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Brně dne 26. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Ladislavu Šiškovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Rovněž děkuji společnosti Klein & Blažek s r.o., jmenovitě panu Ing. Michalu Blažkovi, za poskytnuté informace a konzultace pro zpracování praktické části.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 10 1.
Investiční rozhodování ................................................................................................ 11 1.2 Definice investice .................................................................................................... 11 1.3 Podnikové cíle ......................................................................................................... 12 1.4 Investiční strategie................................................................................................... 12 1.5 Proces přípravy a realizace projektů ....................................................................... 14 1.6 Klasifikace investičních projektů ............................................................................ 15 1.7 Plánování peněžních toků z investičního projektu .................................................. 16 1.7.1 Kapitálové výdaje ............................................................................................ 17 1.7.2 Peněžní příjmy z investice ............................................................................... 18
2.
Hodnocení efektivnosti investičního projektu ........................................................... 18 2.1 Metody hodnocení efektivnosti investice................................................................ 18 2.1.1 Čistá současná hodnota .................................................................................... 20 2.1.2 Vnitřní výnosové procento............................................................................... 21 2.1.3 Ekonomická přidaná hodnota .......................................................................... 22 2.1.4 Doba návratnosti .............................................................................................. 23 2.2 Stanovení diskontní sazby ....................................................................................... 24
3.
Analýza rizik investičního projektu ........................................................................... 26 3.1 Klasifikace rizik ...................................................................................................... 26 3.2 Měření rizika ........................................................................................................... 27 3.3 Stanovení významnosti rizik ................................................................................... 28 3.3.1 Analýza citlivosti ............................................................................................. 28 3.3.2 Expertní hodnocení .......................................................................................... 29 3.4 Scénáře .................................................................................................................... 29
4.
Financování investičního projektu ............................................................................. 30 4.1 Náklady na pořízení jednotlivých druhů kapitálu ................................................... 31 4.2 Vlastní zdroje financování ...................................................................................... 32 4.2.1 Zisk .................................................................................................................. 32 4.2.2 Odpisy .............................................................................................................. 33 4.2.3 Rezervní fond ................................................................................................... 33 4.2.4 Vklady vlastníků .............................................................................................. 33 4.2.5 Ostatní složky vlastních zdrojů ........................................................................ 34 4.3 Cizí zdroje financování ........................................................................................... 34 4.3.1 Dluhopisy ......................................................................................................... 35 4.4 Úvěr ......................................................................................................................... 35 4.4.1 Úrok ................................................................................................................. 35 4.4.2 Splacení úvěru.................................................................................................. 36 4.4.3 Druhy úvěrů ..................................................................................................... 36 4.4.4 Výhody a nevýhody úvěru ............................................................................... 37 4.5 Leasing .................................................................................................................... 38 4.5.1 Druhy leasingu ................................................................................................. 38 4.5.2 Leasingová cena a splátky ............................................................................... 41 4.5.3 Daňové aspekty finančního leasingu ............................................................... 41 4.5.4 Odpočet DPH ................................................................................................... 42 4.5.5 Výhody a nevýhody leasingu ........................................................................... 43
5.
Metody srovnání financování prostřednictvím úvěru a finančního leasingu ......... 45 5.1. Metoda čisté současné výhody leasingu ..................................................................... 45 5.2. Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr ...................................................... 46 5.2.1 Stanovení odúročitele ...................................................................................... 46
6.
Představení podniku .................................................................................................... 47 6.1 Investiční činnost společnosti ................................................................................. 48 6.2 Nový investiční projekt ........................................................................................... 49
7.
Analýza efektivnosti investičního projektu ............................................................... 49 7.1 Charakteristika investice a výběr nejvhodnější metody .......................................... 49 7.2 Výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál ................................................ 50 7.3 Čistá současná hodnota investice ............................................................................ 52 7.3.1 Peněžní příjmy ................................................................................................. 52 7.3.2 Provozní náklady ............................................................................................. 53 7.4 Analýza rizik investičního záměru .......................................................................... 53 7.4.1 Analýza citlivosti ............................................................................................. 54 7.4.2 Scénáře vývoje ................................................................................................. 56 7.5 Výpočet čisté současné hodnoty ............................................................................. 57
8.
Financování investičního záměru ............................................................................... 58 8.1 Analýza jednotlivých možností financování ........................................................... 58 8.2 Finanční leasing ...................................................................................................... 59 8.2.1 Rovnoměrné leasingové splátky ...................................................................... 60 8.2.2 Zrychlené leasingové splátky........................................................................... 61 8.3 Bankovní úvěr ......................................................................................................... 63 8.3.1 Rovnoměrné daňové odpisy............................................................................. 63 8.3.2 Zrychlené daňové odpisy ................................................................................. 65 8.4 Diskontace výdajů na leasing a výdajů na úvěr ...................................................... 66 8.5 Srovnání nefinančních aspektů ............................................................................... 69 8.5.1 Administrativní aspekty ................................................................................... 69 8.5.2 Právní aspekty .................................................................................................. 70 8.5.3 Účetní aspekty.................................................................................................. 71 8.5.4 Daňové aspekty ................................................................................................ 71
Závěr ..................................................................................................................................... 73 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 75 Seznam tabulek ...................................................................................................................... 77 Seznam grafů ......................................................................................................................... 77 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 77 Seznam příloh ........................................................................................................................ 78
Úvod Problematika hodnocení efektivnosti investic a volba způsobu jejich financování je pro podnik značně důležitá. Podnikové investice totiž výrazným způsobem a dlouhodobě ovlivňují finančně-ekonomické výsledky podniku, jeho technickou a technologickou zdatnost, konkurenceschopnost a finanční stabilitu. Efektivnost investování se tak v konečném důsledku projeví v dynamice vývoje tržní hodnoty podniku. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení efektivnosti konkrétní investice a výběr optimálního způsobu jejího financování v reálně existujícím podniku se zaměřením na bankovní úvěr a finanční leasing. Oba tyto způsoby financování budou ještě rozděleny na dvě dílčí varianty a to u finančního leasingu dle rozložení splátek během doby nájmu a u bankovního úvěru dle zvoleného způsobu odpisovaní. Srovnání těchto dvou způsobů financování bude zaměřeno převážně na finanční kritéria, v závěru práce však bude provedeno také hodnocení nefinančních aspektů. Řešením diplomové práce pak bude konstatování, který ze způsobů financování je v daném případě podle kterého aspektu výhodnější. K dosažení vytyčeného cíle bude sloužit několik metod. Pro teoretickou část je to hlavně rešerše odborné literatury zabývající se problematikou hodnocení efektivnosti investic a možnostmi jejich financování a dále také seznámení se s příslušnou účetní a daňovou legislativou. V praktické části práce se uplatní nejdříve řízený rozhovor s jednatelem vybraného podniku, jehož cílem bude zjistit, jakým způsobem je v současné době v podniku hodnocena efektivnost zvažovaných investic a na základě jakých kritérií je volen způsob jejich financování. Následně již bude vybrán konkrétní investiční záměr, pomocí metod hodnocení efektivnosti investic bude zhodnocen jeho ekonomický přínos pro podnik, provedena analýza rizik, které na investici působí a v případě, že investice bude mít pozitivní ekonomický efekt, bude pomocí metody diskontovaných výdajů provedena volba nejvhodnějšího způsobu financování.
10
1. Investiční rozhodování Investiční činnost a její financování podnikem je charakteristické několika významnými specifiky, mezi která patří zejména1: a) dlouhodobý charakter, který vyplývá z věcné povahy fixních aktiv; b) uvážení časové hodnoty peněz; c) náročnost na znalost interních i externích podmínek; d) práce se skutečným realizovaným peněžním tokem (ne účetně vykazovaným ziskem); e) nepominutelnost faktoru podnikatelského rizika. Proces investičního rozhodování a s ním spojeného dlouhodobého financování investic je často v moderní teorii finančního řízení nazýván kapitálovým plánováním. Jedná se o mnohostrannou činnost podniku, která zahrnuje tyto etapy: a) stanovení dlouhodobých cílů a investiční strategie; b) vyhledávání nových projektů a jejich předinvestiční příprava; c) vypracování kapitálových rozpočtů a prognózování peněžních toků v souvislosti s projekty; d) zhodnocení účinnosti projektů z různých hledisek, zejména zhodnocení jejich souhrnné finanční efektivnosti; e) výběr optimální varianty financování projektů; f) kontrola výdajů projektů a následné zhodnocení realizovaných projektů.2
1.2
Definice investice
Z makroekonomického hlediska charakterizujeme investice jako „použití úspor k výrobě kapitálových statků, eventuálně k vývoji technologií a k získání lidského kapitálu. Znamenají obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně jisté) hodnoty. Kvantitativně představují rozdíl mezi hrubým domácím produktem a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů.3“
1
KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,2009 str. 65 2 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 26 3 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 15
11
Z podnikového hlediska je možné charakterizovat investice jako „jednorázově (krátkodobě) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího časového období. 4“
1.3
Podnikové cíle
Tvorba podnikového cíle je pokládána za nosnou etapu procesu tvorby podnikatelské strategie. Nejčastěji zmiňovaným primárním cílem podniku je maximalizace tržní hodnoty firmy. Vedle tohoto hlavního cíle, podnik zajišťuje i některé dílčí finanční cíle, mezi které patří především průběžné zajišťování platební schopnosti podniku (likvidity). Platební schopnost podniku vyjadřuje jeho schopnost krýt své závazky peněžními produkty v dané výši a v daném čase. Udržení platební schopnosti je důležitou součástí finančního řízení podniku a je také základní podmínkou fungování podniku v tržní ekonomice. Základní i dílčí cíle podnikání je nutné respektovat i v oblasti investiční politiky. Jejím smyslem tedy musí být příprava, výběr a realizace takových investičních projektů, které zvyšují přidanou tržní hodnotu firmy a při tom zajišťují jeho likviditu5.
1.4
Investiční strategie
V případě nově vznikající firmy tvoří dostatečnou základnu pro formulaci strategie výsledky marketingového výzkumu, jehož součástí je stanovení cílového trhu výrobků, analýza zákazníků, analýza konkurence apod. Pokud je však třeba stanovit strategii projektu již existující firmy, je třeba se opírat též o výsledky a hodnocení firmy, znalosti jejich slabých a silných stránek aj. Základními prvky strategie projektu jsou6: •
geografická strategie - pro stanovení realistické konkurenční pozice je nutné stanovit relevantní trh (tzn. současné a potenciální budoucí zákazníky) a to především z hlediska geografického zaměření svých aktivit.
•
strategie z hlediska tržního podílu - je nutné stanovit také tržní pozici (tržní podíl), kterého firma hodlá dosáhnout na určitém trhu. Zde je třeba zvažovat tři základní strategie:
4
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 273 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 30 6 FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 20-22
5
12
o strategie nákladového prvenství - dosažení a udržení nižších nákladů, než jsou náklady konkurence, což poskytuje určitou ochranu před konkurencí, neboť z trhu jsou nejdříve vytlačeni ti, kteří mají nejvyšší náklady. K dosažení této nákladové výhody je třeba vyrábět a prodávat ve velkých objemech a dosáhnout značného podílu na trhu; o strategie diferenciace - zaměření na odlišení produktů, které firma vyrábí, od výrobků konkurence tím, že mají určité jedinečné rysy. Tato strategie diferenciace chrání firmu před konkurencí tím, že váže zákazníka na značku výrobku; o strategie tržního výklenku - soustředění na určitý jasně vymezený cíl, jelikož je to účinnější než operace na širokém konkurenčním poli. Firma se zaměřuje na omezenou skupinu zákazníků, omezený okruh produktů či geograficky omezený trh; Tyto tři strategie je možné kombinovat, často je ovšem účinnější soustředit se na určitý zvolený typ strategie. •
strategie z hlediska vazby výrobek - trh - zde rozlišujeme čtyři typy strategie a to: o strategie penetrace - zaměřena na rozšíření podílu současných produktů na dosavadních trzích; o strategie rozvoje produktů - zaměřena na nové produkty pro současné trhy; o strategie rozvoje trhů - zaměřena na proniknutí dosavadních produktů firmy na nové trhy; o strategie diverzifikace - nejrizikovější strategie, zaměřená na proniknutí nových výrobků na nové trhy.
•
marketingová strategie - podnik si vybírá ze dvou strategií: o strategie zaměřená na konkurenci - zaměřuje se na zvýšení tržního podílu na úkor konkurence. V úvahu přichází agresivní cenová strategie, imitační strategie a profilová strategie (soustředěná ne na cenu, nýbrž na kvalitu, značkové zboží aj.). Tuto strategii je vhodné zvolit v případě, že nelze očekávat růst celkové poptávky. o strategie tržní expanze - zaměřuje se buď na rozšíření existujícího trhu (zvýšení poptávky ze strany dosavadních zákazníků) nebo na vytvoření nových trhů (získání nových zákazníků).
13
Výše uvedené varianty strategie projektu je třeba zanalyzovat a zhodnotit z hlediska cílů projektu, finančních dopadů jednotlivých strategií i jejich možných rizik.
1.5
Proces přípravy a realizace projektů
Kvalita přípravy a následné realizace investičního projektu je jednou ze základních podmínek úspěchu v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, a proto je třeba celému procesu věnovat náležitou pozornost. Proces přípravy a realizace projektu můžeme rozdělit do několika základních fází7: •
předinvestiční fáze - tato fáze je základním předpokladem dobré realizace investičního projektu a jeho úspěšného fungování. o identifikace projektů - v této fázi jsou zpracovávány všechny dostupné informace o jednotlivých podnikatelských příležitostech. Výsledkem vyhodnocení těchto příležitostí je portfolio projektů, které se podniku jeví zajímavé a efektivní. o předběžný výběr - u jednotlivých projektů je třeba zhodnotit, zda jsou pro podnik dostatečně atraktivní a přitom realizovatelné. Tato fáze slouží jako základ pro finální rozhodnutí o realizaci či zamítnutí projektu. o technicko-ekonomická studie proveditelnosti - tato fáze představuje podrobné zpracování projektu. Studie by měla poskytnout veškeré podklady potřebné pro rozhodnutí o realizaci investičního projektu. Jsou v ní zahrnuty všechny požadavky a možnosti související s uvedením investice do realizační fáze. Studie by měla obsahovat analýzu trhů, marketingovou strategii, analýzu vstupů, analýzu výrobního zařízení a technologie, analýzu lidských zdrojů, analýzu rizika, plán realizace apod.
•
investiční fáze - zahrnuje činnosti, které tvoří náplň vlastní realizace projektu od zadání projektu až po uvedení do provozu. Základními etapami této fáze jsou zpracování úvodní projektové dokumentace, zpracování realizační projektové dokumentace, rozhodnutí o zahájení výstavby, realizace výstavby, zkušební provoz a uvedení do provozu. Investiční fáze přímo navazuje na předinvestiční fázi, přičemž
7
DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Praha : Ekopress, 2008. str, 120-122 stejný přístup např. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 265-269
14
některá opomenutí či podcenění v předinvestiční fázi mohou přinést ztráty ve fázi investiční. •
provozní fáze - jedná se o období, během něhož jsou na investičním technologickém celku produkovány výrobky a služby. O úspěšnosti celkového průběhu této fáze rozhoduje kvalita přípravného procesu ve fázi předinvestiční. V této fázi jsou rovněž generovány finanční toky, jejichž výše a stabilita v porovnání s investičními výdaji rozhoduje o ekonomické efektivnosti investice.
•
fáze ukončení a likvidace projektu - závěrečná fáze v životnosti projektu, zahrnuje zastavení výroby a činnosti spojené s ukončením investice, jako např. prodej likvidovaného majetku a náklady s tím spojené, demontáž zařízení, prodej přebytečných zásob. Rozdíl příjmů a výdajů z likvidace investice představuje tzv. likvidační hodnotu projektu, která je součástí peněžního toku v posledním roce životnosti projektu.
1.6
Klasifikace investičních projektů
Investiční projekty je možné klasifikovat podle více hledisek. Základními třídícími hledisky jsou hledisko účetnictví, vztah k rozvoji podniku, věcná náplň projektů a velikost.8 Členění z hlediska účetnictví9: •
finanční investice - nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky apod.
•
hmotné investice - tyto investice vytváří nebo rozšiřují výrobní kapacitu podniku, jedná se např. o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, nákup pozemků, strojů, dopravních prostředků atd.
•
nehmotné investice - nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, výdaje na výzkumné a vývojové činnosti, vzdělávání, výdaje na založení podniku apod.
8
V literatuře je možné se setkat i s dalšími typy klasifikace investičních projektů, např. členění dle formy realizace projektů, míry závislosti či dle charakteru peněžních toků. 9 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Praha : Ekopress, 2008. str. 118
15
Členění dle vztahu k rozvoji podniku rozlišuje projekty10: •
rozvojové - tyto projekty zvyšují stávající schopnost podniku produkovat nebo prodávat výrobky, popř. služby.
•
obnovovací - tyto projekty představují náhradu zastaralých zařízení.
•
regulatorní (mandatorní) - jsou to projekty, které neposkytují žádné přímé peněžní toky, ale musí být realizovány, aby podnik mohl dále fungovat. Jsou to např. opatření ke zvýšení bezpečnosti práce nebo ekologické projekty, které se přizpůsobují novým legislativním normám.
Členění dle věcné náplně projektů11: •
zavedení nových výrobků, resp. technologií - jedná se o projekty zaměřené na nové výrobky, které na trhu již existují, ale pro podnik jsou nové. Jsou to často investice do nových výrobních zařízení.
•
výzkum a vývoj nových výrobků a technologií
•
inovace informačních systémů, resp. zavedení informačních technologií
•
zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce, snížení negativního vlivu na životní prostředí
•
infrastrukturní projekty - tyto projekty bývají realizovány jako součást větších projektů, např. inženýrské sítě (komunikace, kanalizace, potrubní rozvody).
Členění dle velikosti projektů rozlišuje velké projekty, projekty středního rozsahu a malé projekty. Klasifikačním hlediskem je obvykle velikost investičních nákladů, které jsou k realizaci projektu potřeba. Členění dle velikosti je relativní a závisí na velikosti a rozhodnutí firmy.
1.7
Plánování peněžních toků z investičního projektu
Jednou z nejdůležitějších proměnných vyskytujících se ve vzorcích metod hodnocení efektivnosti investic jsou předpokládané peněžní toky12 z investice. Jejich reálné vyčíslení je ovšem jednou z nejobtížnějších etap předinvestiční fáze. Pokud budou budoucí peněžní toky
10
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 274 FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 17 12 Často je možné se setkat spíše s anglickým výrazem cash-flow. 11
16
vyčísleny s výraznou odchylkou, může podnik dojít k nesprávným závěrům, zda investiční projekt realizovat či odmítnout. Peněžní toky z investice jsou „kapitálové výdaje a peněžní příjmy vyvolané investicí během doby jejího pořízení, životnosti a likvidace13“. Při predikci očekávaných kapitálových výdajů i peněžních příjmů je nutné počítat s faktorem času a rizikem odchylného vývoje od předpokladu.
1.7.1 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou peněžní výdaje, u nichž se v budoucnosti očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy, které však nastanou za dobu delší než jeden rok od zahájení investice. Do kapitálových výdajů se u hmotných a nehmotných investic zahrnují: •
výdaje na pořízení pozemku, budov, strojů a zařízení
•
výdaje na trvalé rozšíření oběžného majetku v souvislosti s investičním projektem (přesněji na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu)
•
výdaje na výzkum a vývoj, které souvisí s příslušnou investicí.
Tyto výdaje na pořízení investice mohou být ještě v některých případech upraveny o: •
eventuální příjmy z prodeje nahrazovaného majetku novou investicí
•
daňové efekty, spojené s prodejem nahrazovaného majetku.
Do kapitálových výdajů je vhodné zařadit také výdaje na přípravu (rekvalifikaci) pracovníků či výdaje na reklamní kampaň v souvislosti s novou investicí.14 Modelově je možné kapitálový výdaj vyjádřit takto15: K = I + O − P ± D , kde:
K ... kapitálový výdaj I ... výdaj na pořízení investičního majetku O ... výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu P ... čistý příjem z prodeje existujícího nahrazovaného majetku D ... daňové efekty (kladné či záporné)
Pokud se kapitálový výdaj uskutečňuje více než jeden rok, je nutné výdaj diskontovat s použitím odpovídajícího diskontního faktoru.
13
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 51 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku Praha : Ekopress, 1999. str. 183 15 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, 2001. str. 56 14
17
1.7.2 Peněžní příjmy z investice Určení očekávaných peněžních příjmů z investice je jednou z nejobtížnějších oblastí investičního rozhodování, jelikož očekávané příjmy z investice jsou ovlivněny celou řadou faktorů, jejichž predikce na delší časové období je velice obtížná. Těmito faktory mohou být např. očekávaná cenová úroveň výrobků, výše inflace, daňový vliv. Za roční peněžní příjmy z investičního projektu během doby jeho životnosti se považují16: •
zisk po zdanění (který investice každý rok přinese), tedy očekávaný přírůstek tržeb v důsledku investování, snížený o očekávaný přírůstek provozních nákladů v důsledku investování;
•
roční výše odpisů;
•
změny oběžného majetku (čistého pracovního kapitálu) spojeného i investicí v průběhu životnosti;
•
příjem z prodeje investičního majetku koncem životnosti, upravený o vliv daně.
Peněžní příjmy z investičního projektu můžeme formálně vyjádřit takto17: P = Z + A ± O + PM ± D , kde: P ... celkový roční peněžní příjem z investičního projektu
Z ... roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přinese A ... přírůstek ročních odpisů v důsledku investice O ... změna čistého pracovního kapitálu PM .. čistý příjem z prodeje majetku koncem životnosti D ... daňový efekt z prodeje majetku koncem životnosti Peněžní příjmy je rovněž nutné diskontovat a transformovat tak na jejich současnou hodnotu.
2. Hodnocení efektivnosti investičního projektu 2.1
Metody hodnocení efektivnosti investice
Metody hodnocení efektivnosti investic slouží podniku k tomu, aby mohl zodpovědně rozhodnout, zda investiční projekt realizuje nebo zamítne, nebo v případě více variant investice rozhodnout, která varianta mu přináší nejvyšší ekonomický efekt.
16 17
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, 2001. str. 57 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Ekopress, 2001. str. 58
18
Základním hlediskem rozdělení jednotlivých metod je faktor času. Na základě toho, zda metody berou v úvahu faktor času, rozlišujeme18: •
Statické metody - tyto metody se zaměřují především na sledování peněžních přínosů z investice, případně na jejich poměřování s počátečními výdaji. Zcela opomíjejí faktor rizika a čas berou v úvahu pouze velmi omezujícím způsobem. Mezi statické metody patří zejména metoda průměrné roční cash-flow, průměrná doba návratnosti, průměrná procentní výnosnost a další.
•
Dynamické metody - tyto metody přihlížejí k působení faktoru času, jejich základem je diskontování všech vstupních parametrů použitých pro výpočet. Zároveň je v diskontním faktoru zohledněno nejen působení času, ale i rizika. Nejrozšířenějšími dynamickými metodami jsou čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento, mezi další metody v této skupině patří např. doba návratnosti nebo index ziskovosti.
Z jiného hlediska můžeme metody rozdělit podle pojetí efektů z investic19: •
metody, opírající se o nákladová kritéria hodnocení efektivnosti - jako efekt investování zde vystupuje úspora nákladů, a to jak investičních, tak provozních. Tyto metody se používají zejména tehdy, když nemůžeme spolehlivě odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny. Mezi tyto metody patří např. metoda průměrných ročních nákladů a metoda diskontovaných nákladů.
•
metody, opírající se o zisková kritéria hodnocení efektivnosti - chápou jako efekt investování zisk snížený o daň ze zisku. Takové pojetí efektu je dokonalejší než úspora nákladů, jelikož zisk obsahuje i výši tržeb z výkonů jednotlivých variant investice. Hlavním nedostatkem těchto metod je pojetí účetního zisku, který reálně nepředstavuje celkový peněžní tok z investice, protože nezahrnuje odpisy ani jiné peněžní příjmy plynoucí z investice.
•
metody, kde je kritériem hodnocení očekávaný peněžní tok z investic jednoznačně nejdokonalejší, jelikož se opírají o peněžní příjmy z investice, tj. zisk po zdanění vyvolaný investicí plus odpisy, eventuálně další možné příjmy.
18 19
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 268-271 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 70-71
19
Jelikož v praktické části této práce se uplatní zejména metody zohledňující faktor času i rizika ovlivňující efektivitu investičního projektu, bude následující výklad zaměřen na nejvýznamnější zástupce těchto metod a to metodu čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a ekonomickou přidanou hodnotu. Jako doplňková metoda bude popsána také doba návratnosti.
2.1.1 Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota vyjadřuje součet současných hodnot čistého peněžního toku za každé období, zahrnující jak peněžní příjmy z investice, tak kapitálové výdaje (náklady na nákup zařízení), diskontované pomocí nákladů kapitálu.20 Matematicky je čistá současná hodnota vyjádřena následovně 21: N
ČSH = ∑ Pn ⋅ (1 + i ) − K n =1
−1
22
, kde: ČSH..čistá současná hodnota Pn …peněžní příjem v jednotlivých letech životnosti i … úrok (požadovaná výnosnost) n … jednotlivý léta životnosti investice N … doba životnosti K … kapitálový výdaj
Přípustné jsou ty varianty investičního projektu, které mají čistou současnou hodnotu vyšší než nula, jinými slovy diskontované peněžní příjmy těchto projektů převyšují jejich kapitálové výdaje. Tyto varianty zaručují požadovanou míru výnosu a zvyšují tržní hodnotu podniku. Varianty s čistou současnou hodnotou rovnou nule jsou neutrální, jelikož nezvyšují ale ani nesnižují tržní hodnotu firmy. Nepřijatelné jsou varianty se zápornou čistou hodnotou, protože nezajišťují požadovanou míru výnosu a jejich přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy.23 Metoda čisté současné hodnoty je v současnosti považována za nejvhodnější způsob ekonomického zhodnocování investic, jelikož respektuje faktor času, za efekt investice
20
BRIGHAM, Eugene F; GAPENSKI, Louis C. Intermediate financial management. Philadelphia : Dryden Press, 1993. str. 229 21 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. Praha : Ekopress, 1999. str. 188 22 platí v případě, kdy je kapitálový výdaj vynaložen jednorázově (není uskutečňován postupně v několika letech) 23 DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. Praha : Ekopress, 2008. str. 129
20
považuje celý peněžní příjem a nikoliv účetní zisk, bere v úvahu příjmy po celou dobu životnosti investice a v neposlední řadě ukazuje bezprostřední přínos investice k hlavnímu finančnímu cíli podniku – k tržní hodnotě firmy. Největším problémem této metody je volba úroku neboli požadované míry výnosnosti, který je do propočtu vkládán.24 Tomuto problému je věnována podkapitola č. 2.2.
2.1.2 Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento je definováno jako taková úroková míra, kdy se očekávaná současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná očekávaným kapitálovým výdajům na investici. Jinými slovy je to taková úroková míra, při které je čistá současná hodnota rovna nule. 25 Základním vzorcem pro výpočet je: N
∑ P ⋅ (1 + i ) n =1
n
−1
= K , kde symboly jsou stejné jako ve vzorci pro čistou současnou hodnotu.
Vnitřní výnosové procento je taková hodnota „i“, která vyhovuje výše uvedeným rovnostem. Přípustné jsou ty varianty investice, které vyjadřují vyšší úrok než je požadovaná minimální výnosnost investice. Ve většině případů platí, že pomocí vnitřního výnosového procenta získáme stejné výsledky jako pomocí čisté současné hodnoty. Přínos investice se však na rozdíl od čisté současné hodnoty vyjadřuje relativně, v procentech. V některých situacích ovšem použití metody vnitřního výnosového procenta vede k nesprávným závěrům nebo se prostě nedá použít. Těmito situacemi jsou: • jestliže existují nestandardní (nekonvenční) peněžní toky – to znamená, že dochází k více než jedné změně ze záporného na kladný peněžní tok. V tomto případě podmínce, aby se diskontované peněžní příjmy rovnaly kapitálovým výdajům, vyhovuje více vnitřních výnosových procent.
24
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001.str. 97-98 BRIGHAM, Eugene F; GAPENSKI, Louis C. Intermediate financial management. Philadelphia : Dryden Press, 1993. str. 231 25
21
• jestliže vybíráme mezi vzájemně se vylučujícími projekty. V tomto případě získáme jiné výsledky při použití čisté současné hodnoty a jiné při využití vnitřního výnosového procenta. V těchto situacích není správné metodu vnitřního výnosového procenta použít, uplatní se zde metoda čisté současné hodnoty. 26
2.1.3 Ekonomická přidaná hodnota Ekonomická přidaná hodnota27 představuje zisk, který podnik vytvoří po úhradě všech nákladů včetně nákladů na kapitál. Nejčastěji se ukazatel vyjadřuje matematicky následovně: EVA = NOPAT − WACC ⋅ C , kde:
NOPAT (Net operating Profit After Taxes) … zisk z hlavní (operativní) činnosti po zdanění WACC (Weight Average Costs of Capital) … průměrné vážené náklady na kapitál C … kapitál vázaný v aktivech, která jsou využívána v hlavní (operativní) činnosti
„Ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky.“28 Pro vyjádření ukazatele EVA je nutná konverze účetního přístupu k zobrazení hospodářské činnosti podniku na přístup zobrazení ekonomické reality. Je nutné vymezit kapitál, který je zdrojem financování aktiv, které produkují tzv. operativní zisk. Je pak na analytikovi, který výpočty provádí, aby zvolil ty úpravy, které pomohou postihnout a zhodnotit hospodářskou situaci podniku a jeho výkonnost co nejvěrohodněji. Ovšem platí, že sada úprav by měla zůstat i pro příští období v podstatě neměnná. Jednou z velkých výhod ukazatele EVA je odstranění chaosu z použití několika různých ukazatelů pro vyjádření výkonnosti podniku, k odměňování pracovníků, v oblasti investičního rozhodování apod. Ekonomická přidaná hodnota je souhrnným hodnotícím ukazatelem použitelným ve všech úrovních řízení a je vhodná pro: • měření a řízení výkonnosti podniku;
26
VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. Praha : Ekopress, 1999. str. 190 27 známá pod zkratkou EVA (Economic Value Added), jedná se o registrovanou ochrannou známku, uvedenou firmou Stern Steward & Co. v roce 1989 28 PAVELKOVÁ, Drahomíra; KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera, 2005. str. 48
22
• investiční rozhodování; • řízení a motivování zaměstnanců; • oceňování podniku a akvizic. EVA je tak nástrojem jak operativního, tak strategického řízení firmy. Její obsah je navíc snadno pochopitelný a je vhodným komunikačním nástrojem.
Na druhé straně je nutno zmínit také nevýhody ukazatele EVA, kterými jsou zejména: • obtížné vyčíslení vstupních údajů v podobě operativního zisku a investovaného kapitálu, vyžadující mnoho úprav účetních veličin; • složité je rovněž vyčíslení nákladů na kapitál a to zejména nákladů na vlastní kapitál, kde použití žádného z modelů nezajišťuje jednoznačný výsledek; • ukazatel není upraven o inflaci. Vzhledem ke složitosti úprav není použití metody EVA pouze např. v oblasti investičního rozhodování vhodné pro podniky, které nepoužívají konceptu ekonomické přidané hodnoty pro celkové finanční řízení podniku. Navíc výpočty pomocí diskontovaných peněžních toků (čisté současné hodnoty) i ekonomické přidané hodnoty vedou ke stejným výsledkům29.
2.1.4 Doba návratnosti Tuto metodu můžeme charakterizovat jako počet let, za který se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy, které investice zajistí, zjednodušeně ze svých zisků po zdanění a odpisů. Čím kratší je doba návratnosti, tím příznivěji je investice hodnocena. Matematicky znázorníme dobu návratnosti takto: a
I = ∑ (Z n + On ) , kde: I … pořizovací cena (kapitálový výdaj) i =0
Zn… roční zisk z investice po zdanění v jednotlivých letech životnosti On… roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti n … jednotlivá léta životnosti a … doba návratnosti Návratnost je dána tím rokem životnosti investice, v němž platí požadovaná rovnost.30
29
PAVELKOVÁ, Drahomíra; KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera, 2005. str. 47-84 30 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 124-125
23
Jedná se o metodu v praxi často využívanou, avšak z teoretického hlediska méně vhodnou, s využitím spíše jako doplňkové metody. Nevhodnost této metody spočívá v tom, že31: • ignoruje peněžní příjmy, které vznikají za dobou úhrady; • nerespektuje obvykle faktor času, ovšem lze je do výpočtu zahrnout; • preferuje varianty s kratší dobou životnosti i v případě, že by byly méně efektivní.
2.2
Stanovení diskontní sazby
Diskontní sazba vstupuje do výpočtu všech výše popsaných dynamických metod, proto je její určení jednou ze základních a zároveň nejdůležitějších úloh investičního rozhodování. Základem pro stanovení diskontní sazby investičních projektů je diskontní sazba firmy, která zabezpečí jednak úhradu nákladů cizího kapitálu (jako jsou úroky z úvěru, obligací apod.) a jednak odměnu vlastníkům firmy za vynaložený kapitál (kompenzace za odložení spotřeby a podstoupení rizika). Diskontní sazbu lze ztotožnit s firemními náklady kapitálu, které stanovíme jako vážený aritmetický průměr nákladů vlastního a cizího kapitálu (WACC).32 Nejčastějším přístupem k výpočtu WACC je vzorec33: WACC = rd ⋅ (1 − t ) ⋅
cizí zdroje vlastní kapitál + re ⋅ , kde: pasiva pasiva rd … náklady na cizí kapitál (úrok) t … sazba daně z příjmů právnických osob re … náklady na vlastní kapitál
Dobrý výsledek výpočtu lze zajistit především, vyjádříme-li úročené cizí zdroje i vlastní kapitál v tržních cenách. Tržní cena vlastního kapitálu se zjišťuje obvykle na burze z tržní ceny akcií podniku. V České republice však toto, vyjma několika málo podniků, které jsou na burze obchodovány, není možné. Tržní cenu lze pak odhadnout pomocí např. expertního odhadu, ovšem takto zjištěná cena vlastního kapitálu bude pouze přibližná. Dalším způsobem určení ceny kapitálu je pak využití modelu CAPM34.
31
VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. Praha : Ekopress, 1999. str. 193 32 FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů.Praha : Grada Publishing,2011.str. 117 33 např. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 105 nebo SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Brno : Masarykova univerzita, 2007. str. 65 34 Capital Asser Pricing Model, SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Brno : Masarykova univerzita, 2007. str. 65
24
Náklady na cizí kapitál (rd) lze vyjádřit pomocí úroku sníženého o daňový štít, tedy o úspory z daní. V případě, že má podnik různou strukturu úvěrů, lze náklady na cizí kapitál určit jako vážený aritmetický průměr z efektivních úrokových sazeb, které platíme z těchto forem cizího kapitálu. Externí uživatelé, které nemají přístup k těmto interním podnikovým informacím, mohou použít odhad prostřednictvím poměru nákladových úroků a průměrného stavu bankovních úvěrů.35 Náklady na vlastní kapitál (re) stanovíme dle modelu CAPM následovně36:
re = r f + β ⋅ (rm − r f ) , kde: rf … bezriziková úroková míra, která je dána průměrnou výnosností dlouhodobých státních dluhopisů37 β … tržní riziko38, vypočítáme jako: β UNL = 1 + financní riziko + obchodní riziko
cizí zdroje
⋅ β UNL , kde β L = 1 + (1 − t ) ⋅ vlastní kapitál βUNL je nezadlužené tržní riziko βL je zadlužené tržní riziko
(rm - rf) riziková prémie kapitálového trhu ČR39 Z takto vypočítaných nákladů vlastního kapitálu plyne, že tyto náklady jsou stanoveny zvenku, tzn., že reflektují především ekonomické okolí podniku (trh, odvětví, úroveň ekonomiky), přičemž ekonomickou situaci uvnitř podniku neberou v potaz. Ignorování vnitřní ekonomické situace podniku je však velkým rizikem tohoto výpočtu, jelikož spočítané náklady nevypovídají tolik o kapitálových nákladech konkrétního podniku jako spíše o nákladech standardního podniku příslušného odvětví a příslušného státu.40
35
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 109-110 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Brno : Masarykova univerzita, 2007. str. 68-69 37 predikci výnosu 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely určuje statistika ČNB 38 konkrétní hodnoty odvětví uvádí např. Damodaran (dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/) 39 opět uvádí např. Damodaran 40 SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Brno : Masarykova univerzita, 2007. str. 69 36
25
3. Analýza rizik investičního projektu Při plánování peněžních toků z investice musíme uvažovat také s možností, že skutečně dosažené
výsledky
investičního
projektu
se
budou
odchylovat
od
výsledků
předpokládaných. Takové riziko označujeme jako podnikatelské. Odchylky pak mohou být žádoucí – směrem k vyššímu zisku, nebo také nežádoucí – směrem ke ztrátě. Je třeba také rozlišovat pojmy riziko a nejistota, kdy:
• riziko je vždy spojeno s určitou akcí s nejistými výsledky, přičemž tyto výsledky ovlivňují situaci subjektu, který tuto akci realizuje;
• nejistota je spojena především s neschopností spolehlivého odhadu budoucího vývoje faktorů ovlivňujících výsledky projektu.41
Analýza rizik slouží jako vhodný nástroj pro řízení neplánovaných odchylek. Úspěšné řízení provozní činnosti strojního zařízení vyžaduje její důkladné zanalyzování a sestavení již v předinvestiční fázi projektu. Slouží také jako významný podklad při rozhodování o realizaci investice.
3.1
Klasifikace rizik
Rizika můžeme klasifikovat z mnoha aspektů, mezi ty nejzákladnější patří42:
• podnikatelské a čisté riziko – podnikatelské riziko má pozitivní i negativní stránku, kdežto u čistého rizika může dojít pouze ke vzniku nepříznivých odchylek od žádoucího stavu;
• systematické a nesystematické riziko – systematické riziko je vyvolané společnými faktory a postihuje v různé míře všechny hospodářské jednotky (označujeme též tržní riziko), naopak nesystematické riziko je specifické pro jednotlivé firmy a jejich aktivity;
• vnitřní a vnější riziko – vnitřní riziko se vztahuje k faktorům uvnitř firmy, vnější riziko na faktory v podnikatelském okolí;
• ovlivnitelné a neovlivnitelné riziko;
41
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 142-145 42 HNILICA, Jiří; FOTR, Jiří. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování, 2009. str. 16-19
26
• členění rizik podle jejich věcné náplně: o technicko-technologická – spojená s aplikací výsledků vědecko-technického
rozvoje; o výrobní – vyplývající z nedostatku zdrojů různé povahy; o ekonomická – především nákladová rizika, vyvolaná růstem cen surovin,
materiálů, energie apod.; o tržní – spojená s úspěšností výrobků na trhu; o finanční – ovlivněná způsobem financování; o legislativní – vyvolaná hospodářskou a legislativní politikou vlády.
3.2
Měření rizika
Základem měření rizika je stanovení jeho číselných charakteristik, což vyžaduje kvantitativní charakter kritéria, ke kterému se riziko určuje a znalost jeho rozdělení pravděpodobnosti. Stanovení této pravděpodobnosti je v praxi velmi obtížné a v některých případech i nemožné. V tomto případě lze však uplatnit kvalitativní verbální charakteristiky. Velikost rizika určitého investičního projektu můžeme vyjádřit pomocí hodnotící stupnice (příkladem může být hodnotící stupnice uvedená v následující tabulce).
Tabulka 1: Hodnotící stupnice kvalitativního vyjádření rizika Stupeň
Slovní charakteristika rizika
1
Velmi nízké riziko
2
Nízké riziko
3
Střední riziko
4
Vysoké riziko
5 Velmi vysoké riziko Pramen: HNILICA, Jiří; FOTR, Jiří. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha : Grada, 2009. str. 26
Zařazení investičního projektu do některého ze stupňů rizika, by mělo být založeno na zvážení rizik, které by mohly ohrozit úspěšnost projektu a možných dopadů výskytu těchto rizik na úspěšnost projektu.43
43
HNILICA, Jiří; FOTR, Jiří. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování, 2009. str. 25-26
27
3.3
Stanovení významnosti rizik
Jelikož výsledkem identifikace rizik může být velký počet rizikových faktorů, je potřeba vybrat a zaměřit se především na významné faktory se značnými negativními či pozitivními dopady na investiční projekt. Ke stanovení významnosti rizikových faktorů lze použít dva přístupy:
• analýzu citlivosti – použitelná v případě kvantifikovatelných rizik, kdy lze modelovat závislost kritérií hodnocení investičních projektů na faktorech rizika;
• expertní hodnocení – vhodné ke stanovení významnosti rizik, která lze kvantifikovat jen velice obtížně, případně nejsou kvantifikovatelná vůbec.44
3.3.1 Analýza citlivosti Podstatou analýzy citlivosti je zjištění citlivosti zvoleného finančního kritéria projektu na možné změny hodnot faktorů rizika, které toto kritérium ovlivňují. Základní formou analýzy citlivosti je jednofaktorová analýza, při které se zjišťují dopady izolovaných změn jednotlivých rizikových faktorů na zvolené finanční kritérium, tzn., kdy všechny ostatní faktory zůstávají na svých předpokládaných (nejpravděpodobnějších) hodnotách. Tyto změny hodnot jednotlivých rizikových faktorů mají povahu odchylek jejich hodnot od hodnot plánovaných (např. ±10%), popř. povahu pesimistických a optimistických hodnot těchto faktorů. Na základě této analýzy můžeme určit rizikové faktory málo důležité (vyvolávající pouze malé změny zvoleného kritéria) a rizikové faktory významné (vyvolávající značné změny zvoleného kritéria). Omezením analýzy citlivosti je zjištění dopadů pouze izolovaných změn jednotlivých rizikových faktorů na zvolené kritérium, takže nerespektuje možnou závislost některých rizikových faktorů, kdy určitá změna jednoho faktoru vyvolá změnu jiného. Východiskem je pak použití vícefaktorové analýzy citlivosti, která je však mnohem náročnější.45
44
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 158 45 FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 158-164
28
3.3.2 Expertní hodnocení Nástrojem expertního hodnocení je především matice hodnocení rizik, jejíž podstatou je posouzení významnosti pomocí dvou hledisek – pravděpodobnosti výskytu rizika a intenzity negativního, resp. pozitivního dopadu, který má výskyt rizika na projekt. Určité riziko je pak tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita jeho dopadu na investiční projekt.46
3.4
Scénáře
Scénáře můžeme chápat jako „…vnitřně konzistentní obrazy budoucnosti založené na určité
množině vzájemně propojených faktorů kvalitativní i kvantitativní povahy“47. V praxi se setkáváme se dvěma typy scénářů:
• kvalitativní scénáře – představují dlouhodobější vize vývoje, obvykle v podobě slovních popisů. Jejich cílem není bezprostřední podpora rozhodování za rizika a nejistoty, ale především rozšíření okruhu myšlení manažerů. Podporují např. i tvorbu nových strategických variant;
• kvantitativní scénáře – představují vzájemně konzistentní kombinace hodnot klíčových faktorů rizika. Tyto scénáře slouží bezprostředně ke stanovení dopadů, hodnocení a výběru rizikových rozhodnutí.
Mezi nejdůležitější fáze tvorby scénářů patří výběr faktorů začleněných do těchto scénářů. Kandidáty na výběr faktorů jsou všechny faktory rizika, které ovlivňují dopady zvažovaného investičního projektu, jejich počet je však třeba omezit na maximálně tři nejvýznamnější faktory. K tomu lze využít výsledků analýzy citlivosti, resp. matic hodnocení rizik. V praxi se často zpracovávají tři scénáře, a to základní (realistický), optimistický a pesimistický. Základní scénář se vytváří jako kombinace nejpravděpodobnějších hodnot jednotlivých faktorů, které se tvorby scénářů účastní. Optimistický scénář je pak vytvářen na základě optimistických, tj. nejlepších hodnot jednotlivých faktorů a pesimistický na
46
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 165 47 FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 203
29
základě pesimistických, tj. nejhorších hodnot faktorů. Optimistický a pesimistický scénář tak v tomto pojetí vytváří dosti široké rozmezí možných výsledků variant rozhodování. Namísto pesimistického scénáře se můžeme setkat také se scénářem varovným, neboli výstražným. Tento scénář by měl být na jedné straně realistický, tzn. nevykreslovat budoucnost tak, že jakékoli přežití je nemožné, na druhé straně by měl vycházet z nejvíce nepřátelského vývoje faktorů rizika, který může důvodně nastat. Investiční projekt je třeba hodnotit při všech scénářích, tzn. stanovit peněžní toky a na jejich základě hodnoty ukazatelů, jež slouží jako kritéria pro hodnocení projektu. Kromě stanovení velikosti rizika mohou scénáře sloužit jednak k včasné přípravě opatření minimalizujících negativní dopady vývoje v souladu s pesimistickým scénářem, jednak k přípravě opatření umožňujících využití příležitostí a posílení pozitivních dopadů při vývoji v souvislosti se scénářem pozitivním48.
4. Financování investičního projektu Financováním investic podniku rozumíme financování prvotního pořízení, obnovy a rozšíření různých forem investičního majetku podniku. Financování investic bývá často nazýváno dlouhodobým financováním, jelikož přeměna investičního majetku na peněžní formu trvá déle, než u běžného majetku a peněžní prostředky jsou vázány v investičním majetku po delší dobu. Financování investic by mělo sledovat tyto základní cíle: 1. zajistit ekonomicky zdůvodněnou rozpočtovanou výši kapitálu na investice, splňující požadovanou míru výnosnosti; 2. dosáhnout co nejnižších průměrných vážených nákladů kapitálu; 3. nenarušit finanční stabilitu podniku.49
Zdroje financování se nejčastěji třídí podle dvou hledisek:
• podle svého původu na: o interní – využívají prostředky z podnikové činnosti; o externí – využívají kapitálu přicházejícího mimo podnik;
48
FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha : Grada Publishing, 2011. str. 203-213 49 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 246 - 247
30
• podle vlastnického vztahu na: o vlastní – způsobené přísunem vlastního (ručitelského) kapitálu; o cizí – složené z věřitelského kapitálu.50
Přehled jednotlivých zdrojů a jejich zařazení dokládá následující tabulka.
Tabulka 2: Přehled zdrojů financování podnikových investic
vlastní
cizí
interní
zisk odpisy rezervní fond
podniková banka
externí
podle původu zdrojů
podle vlastnictví zdrojů
vklady vlastníků dotace a dary rizikový kapitál
dluhopisy úvěry finančních institucí finanční leasing
Pramen: KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 300
4.1
Náklady na pořízení jednotlivých druhů kapitálu
Náklady jednotlivých druhů kapitálu jsou závislé na třech hlavních faktorech: a) na době splatnosti kapitálu, b) na stupni rizika, který investor podstupuje, c) na způsobu úhrady nákladů kapitálu. Čím delší je doba splatnosti kapitálu, tím vyšší výnosnost investor požaduje a tím vyšší je náklad kapitálu. Stejně tak platí, že čím vyšší riziko investor podstupuje, tím vyšší výnosnost požaduje a tím vyšší je náklad kapitálu. Levnější jsou pro podnik náklady kapitálu snižující daňový základ (např. úroky z úvěrů), naopak dražší jsou náklady kapitálu, které podnik musí hradit až ze zisku po zdanění (např. dividendy akcionářům). Jednotlivé druhy kapitálu tak můžeme seřadit z hlediska jejich ceny následovně: a) Krátkodobý cizí kapitál je nejlevnější, jelikož má krátkou dobu splatnosti, věřitel podstupuje nízké riziko a úrok z cizího kapitálu je součástí nákladů podniku (snižuje základ daně);
50
NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P. Nauka o podniku II. Brno : Masarykova Univerzita, str. 133
31
b) Dlouhodobý cizí kapitál je dražší, jelikož má delší dobu splatnosti a věřitel podstupuje značně vyšší riziko. Úrok je však nadále položkou snižující daňový základ; c) Nejdražší je akciový kapitál (popř. také nerozdělený zisk), jelikož jeho splatnost je prakticky nulová, riziko akcionářů je mnohem vyšší než riziko věřitelů, a konečně dividendy se nemohou zahrnout do nákladů a nesnižují tak základ daně.51
4.2
Vlastní zdroje financování
Vlastní zdroje financování podniku jsou všechny zdroje, jejichž vlastníkem je nebo se stává daný podnikatelský subjekt. Kapitál přichází do podniku zvnějšku od vlastníka, spoluvlastníků nebo vlastníků podílů.52
4.2.1 Zisk Zisk přestavuje pro podnik nejvýznamnější zdroj financování, který získává vlastní činností. Zisk podniku je také jedním z nejdůležitějších měřítek úspěšného podnikání, výrazně ovlivňuje tržní hodnotu firmy, která je v moderní finanční teorii chápána jako hlavní cíl finančního řízení firmy. Jestliže se nerozdělený zisk použije k samofinancování podnikových investic, zvyšuje se tak vlastní kapitál podniku. Přednosti samofinancování spočívají převážně v tom, že se nezvyšuje počet akcionářů či věřitelů podniku, a tím i kontrola nad činností managementu. Nevznikají také náklady emise, snižuje se zadlužení a tím i finanční riziko. Díky samofinancování může podnik financovat i investice s vyšším rizikem, na které by bylo obtížně zajistit externí zdroje financování. Nevýhodou samofinancování ze zisku je pak malá stabilita zadrženého zisku s ohledem na vysokou pohyblivost celkového podnikového zisku a snahu podniku uskutečňovat politiku stability dividend.53
51
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 253 - 254 WÖHE, Günter; KISLINGEROVÁ, Eva; MAŇASOVÁ, Zuzana. Úvod do podnikového hospodářství. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 575 53 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. Praha : Ekopress, 1999. str. 212-220 52
32
4.2.2 Odpisy Z účetního hlediska jsou odpisy peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za určité období a jsou součástí provozních nákladů podniku. 54 Do doby obnovy investičního majetku vystupují odpisy jako volný finanční zdroj, použitelný k jakémukoliv účelu. Na rozdíl od zisku jsou odpisy relativně stabilním zdrojem financování, jelikož nejsou ovlivněny tak velkou řadou proměnlivých faktorů jako zisk a podnik je má k dispozici i v případě, že žádný zisk nevytvořil. 55 Odpisy mají velký vliv na hospodaření podniku, jelikož umožňují modernizaci investičního majetku, zejména softwaru, strojů a zařízení a dopravních prostředků.
4.2.3 Rezervní fond Rezervní fond získává prostředky z disponibilního zisku. Primárním účelem rezervních fondů je krýt ztráty a další negativní jevy, které mohou v životě podniku nastat. Rozlišujeme rezervní fond zákonný, povinně vytvářený kapitálovými obchodními společnostmi dle obchodního zákoníku a dobrovolně vytvářený, tvořený obchodními společnostmi a družstvy dle jejich uvážení. Právě dobrovolně vytvořené rezervní fondy mohou být zdrojem financování podnikových investic.56
4.2.4 Vklady vlastníků Podnikání obchodních společností se neobejde bez počátečních vkladů osob, které se rozhodli podnikat prostřednictvím těchto společností. V akciových společnostech se jedná o akcionáře a jejich akciový kapitál, ve společnostech s ručením omezeným úlohu akciového kapitálu plní vklady společníků. Dle § 59 obchodního zákoníku mohou být vkladem společníka jak peníze, tak i jiné nepeněžité prostředky, jako například nemovitost, automobil nebo nehmotný majetek (pohledávka či software). Vlastní kapitál bývá zpravidla dražší než cizí zdroje, jelikož zisk společnosti je zdaněn (za zdaňovací období roku 2011 platila sazba daně z příjmů právnických osob ve výší 19%57) a
54
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 294 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 303-305 56 WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činosti Ostrava : Sagit, 1999. str. 164 57 § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
55
33
podíl vyplácený společníkům z tohoto již zdaněného zisku je rovněž zdaněn (v současné době zvláštní sazbou ve výši 15%58).
4.2.5 Ostatní složky vlastních zdrojů Dotací rozumíme peněžitý dar ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně pro snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je v obecném zájmu. Dotace je přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporou. Klíčové jsou tzv. dotační podmínky, které upřesňují možný okruh příjemců a konkretizují podporované účely. Dotace do podnikatelského sektoru členíme podle jejich zdrojů do pěti kategorií, a to: prostředky EU, státní rozpočet ČR, rozpočty územních samosprávných celků, státní fondy a ostatní zdroje.59 Rizikový kapitál je kapitál vkládaný do základního kapitálu prostřednictvím rizikového fondu. Je určen na financování počáteční činnosti firmy a zejména pak na financování projektů inovačního a rozvojového charakteru s vysokým rizikem.60 Mezi další složky vlastních zdrojů patří oceňovací rozdíly z přecenění majetku nebo z kapitálových účastí, emisní ážio, ostatní kapitálové fondy a další.
4.3
Cizí zdroje financování
Cizí zdroje financování podniku nepatří, podnik je bude muset dříve či později v určitém časovém okamžiku vrátit jejich majitelům. Cenou za použití cizího kapitálu jsou úroky, které je možné zahrnout do nákladů a snížit tak daňový základ a tím i výši placených daní. Tento daňový štít tak cizí kapitál zlevňuje, obvykle bývá levnější než kapitál vlastní. Cizí kapitál ovšem na druhé straně zvyšuje zadluženost podniku a tím zvyšuje i riziko pro věřitele, kteří toto zvýšené riziko promítnou ve zvýšení úrokové míry.61
58
§ 36 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů DĚRGEL, M. Daně, dotace a dary v účetní a daňové evidenci. Daně, účetnictví – vzory a případy, 2009, č. 8, str. 60 60 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. str. 336 61 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2007. str. 300
59
34
4.3.1 Dluhopisy Finanční zdroje emitent obdrží tak, že na trhu cenných papírů prodá své dluhopisy. Emitent se tedy obrací na předem neurčenou veřejnost s nabídkou, že koupí její finanční zdroje. Cenou za tyto zdroje je pak výnos z dluhopisu. Výhodou financování prostřednictvím dluhopisů je skutečnost, že podnik není na svých věřitelích tolik závislý jako v případě úvěru, ovšem na druhé straně může být pro něj složité přesvědčit dostatečný počet subjektů, aby investovali do jeho dluhopisů, musí vynaložit vyšší náklady na emisi, propagaci, získat povolení od Komise.62
Nejvýznamnějšími zdroji financování prostřednictvím cizích zdrojů jsou úvěry a také zvláštní forma cizích zdrojů – finanční leasing, kterým budou věnovány následující dvě podkapitoly.
4.4
Úvěr
Úvěr můžeme charakterizovat jako vztah vznikající mezi zúčastněnými subjekty v procesu návratného, časově omezeného přesunu peněžních prostředků.63 Právně je úvěr závazkovým právním vztahem, upraveným v obchodním zákoníku v § 497 a násl. Z tohoto zákona vyplývá, že obě strany jsou si právně rovny, ovšem typické je, že banka vystupuje jako silnější subjekt, který určuje podmínky a příjemci úvěru, má-li o úvěr zájem, nezbývá než tyto podmínky akceptovat.
4.4.1 Úrok Jedním z nejdůležitějších determinantů úvěrového vztahu je úrok. Úrok definujeme jako částku, kterou dlužník platí věřiteli za poskytnutí úvěru. S úrokem úzce souvisí úroková sazba, která označuje, kolik procent ze zapůjčeného kapitálu činí úrok.64 Úroková sazba z úvěru se stanovuje fixním nebo pohyblivým způsobem. Fixní úroková sazba je stanovena fixně po celou dobu splatnosti úvěru, s tím, že banka ani klient nemají
62
WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činosti Ostrava : Sagit, 1999. str. 198-221 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice 1. vyd. 2007 64 FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník 8. upr. vyd. 2007, str. 176
63
35
možnost jednostranně ji změnit. Naproti tomu pohyblivá úroková sazba se mění během splatnosti úvěru.65 Od 1. 1. 2003 záleží jen na poplatníkovi (účetní jednotce), jestli úroky z úvěrů zahrne do vstupní ceny pořizovaného majetku (hovoří se pak o tzv. kapitalizovaných úrocích). Pokud o kapitalizaci úroků nerozhodne, platí, že veškeré úroky patří do finančních nákladů. Do konce roku 2002 byl úrok z úvěru vždy součástí vstupní ceny.66
4.4.2 Splacení úvěru Mezi základní ujednání smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem patří kromě výše úroku způsob splácení úvěru neboli tzv. umořovací plán. Hlavní způsoby umořování úvěru můžeme shrnout následovně:67 •
Úvěr je splatný najednou včetně úroků za předem stanovenou dobu. Tento způsob se obvykle používá pouze u úvěrů s krátkou dobou splatnosti.
•
Úvěr sjednaný na dobu neurčitou je splacen najednou po výpovědi. Úroky z celkové zapůjčené částky se platí v pravidelných intervalech, přičemž zapůjčená částka je splacena na závěr.
•
Úvěr se umořuje od začátku pravidelnými platbami, kdy rozlišujeme následující možnosti: o konstantní anuita – výše plateb je stále stejná; o konstantní úmor – výše plateb není stejná, stejná je pouze částka, která snižuje
úmor, mění se částka, která jde na úhradu úroků; o rostoucí anuita – výše plateb není stejná, ale roste s dobou splatnosti, což
umožňuje rychlejší umořování.
4.4.3 Druhy úvěrů Úvěry rozlišujeme z několika hledisek, kterými jsou např.:68 •
doba splatnosti – úvěry krátkodobé (splatné do jednoho roku), střednědobé (splatné do čtyř až pěti let) a dlouhodobé (s dobou splatnosti více než pět let);
65
DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 1. vyd. 1999, str. 278 MACHOVÁ, Helena. Úvěry a půjčky z účetního hlediska Účetnictví a daně, 2004, č. 4, str. 41 67 RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J. Finanční matematika pro každého 7. aktualiz. vyd. 2009, str. 127 68 Např. DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví v praxi, KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi, PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice 66
36
•
objekt – úvěry účelové (podnikatelské úvěry) a neúčelové (spotřebitelský a kontokorentní úvěr);
•
zajištění – úvěry nezajištěné a zajištěné. Záruky mohou být věcné (např. dům, pozemek, cenné papíry) nebo osobní (ručení třetí osobou).
Při investičním rozhodování se uplatní zejména úvěry investiční, jejichž účelem je krýt investiční potřeby. Slouží k financování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Investiční úvěr je možné charakterizovat také jako účelový termínovaný úvěr s individuálním splátkovým kalendářem, který je zpravidla delší než jeden rok. Nejčastější formou výpočtu úroků u investičních úvěrů je stanovení úrokové sazby na základě tržní úrokové sazby PRIBOR, popřípadě stanovené sazby bank. Riziková marže banky je závislá několika faktorech, především bonitě klienta, ale také typu úvěru, délce splatnosti apod.69 Mezi investiční úvěry patří hlavně klasický investiční úvěr, hypoteční úvěr, stavební úvěr, úvěr konsorciální a syndikátní.
4.4.4 Výhody a nevýhody úvěru Mezi hlavní výhody úvěru patří:70 •
podnik nepotřebuje velké množství volných finančních prostředků;
•
podnik se stává vlastníkem majetku již okamžikem nákupu s možností tento majetek daňově odpisovat;
•
podnik má také již od okamžiku nákupu právo majetek modernizovat či rekonstruovat;
•
pokud se podnik rozhodne úroky z úvěru nezahrnout do pořizovací ceny majetku, může tyto úroky uplatnit jako daňově uznatelný náklad71.
Naproti tomu hlavní nevýhody úvěru můžeme shrnout takto:72 •
zvyšuje se zadluženost podniku;
69
ŠEVČÍK, P. a kol. Jak získat peníze od státu, bank a EU 1. vyd. 2004, str. 270 a násl. např. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009. nebo také VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. 71 §47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb. 72 opět např. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009. nebo také VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001. 70
37
•
podnik obvykle musí dát do zástavy svůj majetek nebo ručit prostřednictvím třetí osoby;
•
proces vyřizování úvěru bývá zdlouhavý a administrativně náročný;
•
v případě, že podnik poruší smluvně sjednané podmínky úvěru, má banka právo požadovat okamžité splacení celé výše úvěru.
4.5
Leasing
Pojem leasing pochází z anglického výrazu „lease“, neboli pronájem. Leasing je tedy možné charakterizovat jako pronájem hmotných nebo nehmotných věcí a práv.73 Z právního hlediska je leasing třístranným právním vztahem mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, kde pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu nájemci do užívání. Pronajímatel se stává vlastníkem majetku, který s nájemcem uzavírá leasingovou smlouvu na předmět leasingu, kdy nájemce má právo pouze daný majetek používat. Z finančního hlediska můžeme leasing charakterizovat jako speciální formu financování podnikových potřeb pomocí cizího kapitálu. Od jiných forem cizího financování se liší hlavně tím, že vlastníkem majetku se nestává nájemce (podnik), ale pronajímatel (leasingová společnost).74
4.5.1 Druhy leasingu Rozlišujeme dva základní druhy leasingu – operativní a finanční leasing. Jelikož finanční leasing je z hlediska financování podnikových investic významnější, bude mu v následujícím textu věnována větší pozornost.
Operativní leasing
Operativní neboli provozní leasing charakterizujeme jako pronájem, kdy doba nájmu je kratší než ekonomická životnost pronajatého majetku. Minimální délka pronájmu není stanovena zákonem, ale je vždy dohodnuta smluvně. Nájemné formou splátek zahrnuje jen určitou část pořizovací ceny majetku. Pronajímatel předpokládá, že náklady včetně ziskové marže budou kryty splátkami od dalších nájemců. Nájemce rovněž nemá právo koupit
73 74
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009. str. 9 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001, str. 389
38
najatý majetek, po uplynutí doby nájmu se předpokládá, že majetek bude vrácen pronajímateli. Nájemní smlouva v případě operativního leasingu je vypověditelná, pronajímatel také nese veškerá rizika plynoucí z vlastnictví majetku, a zajišťuje jeho údržbu, opravy a servis (ovšem náklady na údržbu a opravy jsou však často smluvně přeneseny na nájemce).75 Nejčastějším využitím operativního leasingu je pronájem věcí, pro které podnik nemá dostatečné, trvalé využití po celou dobu jejich životnosti a které proto není výhodné koupit do vlastnictví. Jako příklad je možné uvést pronájem dopravních prostředků, strojních zařízení, výpočetní techniky, pronájem skladových a kancelářských prostor apod.
Finanční leasing
V českých právních předpisech, zejména pak daňových76, je obvykle místo pojmu finanční leasing používán pojem „finanční pronájem s následnou koupí najaté věci“, pro zjednodušení však v této práci bude používán pojem finanční leasing. Stejně jako u operativního leasingu nájemce po dobu trvání finančního leasingu majetek užívá za úplatu – nájemné. Podstatné však je, že výše nájemného většinou neodpovídá obvyklé ceně za užívání věci, je podstatně vyšší, jelikož po skončení nájmu je předmět nájmu odkoupen za nižší než tržní cenu a za dobu trvání nájemního vztahu jsou tak formou nájemného uhrazeny náklady na pořízení majetku zvýšené o zisk pronajímatele. Z právního hlediska je finanční leasing charakteristický tím, že veškerá rizika k pronajatému majetku nese nájemce. Pronajímatel navíc většinou přenáší ve smlouvě na nájemce i povinnosti spojené s údržbou, servisem a opravami pronajatého majetku. Z daňového a účetního hlediska se finanční leasing vyznačuje tím, že nákladem je nájemné, a to vždy časově rozlišené, a po celou dobu leasingového vztahu o předmětu nájmu účtuje pronajímatel. Po skončení finančního leasingu a následném odkupu majetku nájemcem nelze v pořizovací ceně zohlednit zaplacené nájemné a majetek odkoupený po skončení finančního leasingu za nižší než tržní hodnotu zůstává v aktivech podniku skrytý, respektive v aktivech ani vykázán není, protože odkupní cena zpravidla nedosahuje hranice stanovené účetní jednotkou pro vykazování dlouhodobého hmotného majetku.77
75
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001, str. 389 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 77 BĚHOUNEK, P. Porovnání pořízení automobilu na úvěr s pořízením na leasing 3. část. Účetnictví v praxi, 2010, č. 4, str. 16 76
39
Finanční leasing ve většině případů poskytují leasingové společnosti, v některých případech si tyto společnosti zřizují banky. Finanční leasing je obvykle dlouhodobější než leasing operativní a doba pronájmu se často kryje s dobou ekonomické životnosti majetku.78 Rozlišujeme několik typů finančního leasingu:79
•
přímý finanční leasing (direct lease) – nájemce určí konkrétní majetek, který
požaduje a pronajímatel zakoupí tento majetek od dodavatele (často vybraného přímo podnikem) a na základě leasingové smlouvy majetek pronajme nájemci.
•
nepřímý finanční leasing (sale and lease back) – podnik prodá majetek leasingové
společnosti, ta jej však hned pronajme podniku zpět (majetek fyzicky neopustí své původní místo). Leasingová společnost zaplatí za majetek tržní cenu, podnik však platí leasingové společnosti splátky, jež postupně uhrazují jak tržní cenu, tak náklady a marži leasingové společnosti. Celková cena je tak vyšší, než je tržní cena předmětného majetku.
•
úvěrový leasing (leverage leasing) – jde o nejobvyklejší formu finančního leasingu,
vhodnou pro rozsáhlejší investice. Jedná se o třístranný vztah mezi nájemcem, pronajímatelem a věřitelem, ve kterém si nájemce vybere požadovaný majetek, pronajímatel koupí tento majetek do svého vlastnictví a následně pronajme nájemci. Část ceny majetku může pronajímatel hradit z vlastního kapitálu a na část si půjčuje peníze od věřitele (zpravidla banky).
Financování prostřednictvím finančního leasingu se v minulosti rozšířilo zejména v návaznosti na jeho specifický daňový režim. Změny v daních z příjmů od 1. 1. 2008 a částečně pak i změny od 1. 1. 2009 přinesly velký pokles zájmu o využívání finančního leasingu. Místo toho je v současnosti při pořizování dlouhodobého majetku stále více upřednostňováno financování pomocí úvěrů.
78 79
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009., str. 9 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001, str. 392
40
4.5.2 Leasingová cena a splátky Cenou za finanční leasing je leasingová cena, která je placená obvykle v pravidelných splátkách (měsíčních, čtvrtletních, popřípadě i ročních). Čím delší je ovšem interval splátek, tím vyšší podstupuje leasingová společnost riziko a toto zvýšené riziko promítne do vyšší výše jednotlivých splátek. Leasingová splátka v sobě zahrnuje jak postupné splácení pořizovací ceny majetku, marži leasingové společnosti tak ostatní náklady pronajímatele, mezi které patří zejména úroky z úvěru, kterým leasingová společnost hradí pořízení majetku, bankovní poplatky z vedení úvěrového účtu, pojištění majetku, který je předmětem leasingu apod. Celková výše leasingové ceny je pak tvořena součtem jednotlivých leasingových splátek a odkupní ceny. V leasingových smlouvách bývá často uveden také pojem leasingový koeficient. Ten udává o kolik vyšší je leasingová cena pronajatého majetku oproti pořizovací ceně. Výše leasingového koeficientu je tak vhodná ke srovnání nabídek od jednotlivých leasingových společností.80
4.5.3 Daňové aspekty finančního leasingu Důvodem, proč je finanční leasing stále tolik vyhledávaným zdrojem financování investičních potřeb podniků, je zejména administrativní jednoduchost jeho vyřízení a také to, že nájemné z finančního leasingu je za podmínek stanovených v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) daňově uznatelným nákladem. Těmito podmínkami jsou:81
• dodržení stanovené minimální doby nájmu; • bezprostřední převod předmětu nájmu do vlastnictví nájemce po skončení doby nájmu;
• zahrnutí odkoupeného majetku po skončení nájmu do obchodního majetku nájemce. V posledních letech došlo k několika změnám podmínek pro daňovou uznatelnost nájemného z finančního leasingu, z nichž zásadní jsou změny stanovené minimální doby nájmu.
80 81
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009., str. 10 SEDLÁKOVÁ, Eva; Daňové a nedaňové výdaje A-Z. Český Těšín : Poradce, s.r.o., 2012. str. 58
41
Od 1. 1. 2011 došlo zatím k poslední změně minimální doby nájmu u finančního leasingu a to tak, že doba nájmu u finančního leasingu hmotného majetku by měla činit alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP, u nemovitostí nejméně 30 let, tj. tak, jak to již dříve platilo v době od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009, avšak s tím rozdílem, že u hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců, tj. tak, jak bylo stanoveno od 1. 4. 2009.82 Nejvýznamnější změna nastala od 1. 1. 2008, kdy došlo k prodloužení minimální doby nájmu oproti dřívější právní úpravě83 u veškerého hmotného majetku, s výjimkou majetku zařazeného do odpisové skupiny 1, což výrazně omezilo dosavadní výhody finančního leasingu oproti úvěru. Změny v minimálních dobách nájmu u finančního leasingu v roce 2008 a 2009 (které vešly od 1. 1. 2011 znovu v platnost) shrnuje následující tabulka. Tabulka 3: Změny minimální doby nájmu od roku 2009 Odpisová skupina
Doba opisování dle § 30 ZDP
Minimální doba nájmu do 31. 12. 2007
Minimální doba nájmu od 1. 4. 2009
1
3 roky
3 roky
3 roky
2
5 let
3 roky
54 měsíců
3
10 let
3 roky
114 měsíců
4
20 let
4 roky (8 let nemovitosti)
20 let (30 let nemovitosti)
5
30 let
8 let
30 let
6
50 let
10 let
50 let
Pramen: vlastní zpracování dle § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků
4.5.4 Odpočet DPH S účinnosti od 1. 1. 2009 se podle § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH84 považuje pořízení dlouhodobého hmotného majetku formou finančního leasingu, kdy je ve smlouvě stanovena povinnost nájemce nabýt předmět leasingu po ukončení doby nájmu, za pořízení zboží, při kterém se uplatňuje odpočet DPH jednorázově při uskutečnění tohoto zdanitelného plnění (den uzavření leasingové smlouvy), popř. v den přijetí úplaty, pokud bude tomuto datu
82
RAJDL, Josef. Finanční leasing v roce 2011. Daně a právo v praxi, 2011, č. 2, str. 32-36 dle dřívější právní úpravy byla minimální doba nájmu 20% stanovené doby odepisování, minimálně však 3 roky (respektive 8 let u nemovitostí) 84 Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
83
42
předcházet.85 Tato úprava je srovnatelná s úvěrem, při kterém se odpočet DPH také uplatňuje jednorázově při pořízení majetku. Před touto úpravou se u finančního leasingu postupovalo vždy tak, že odpočet DPH bylo možné uplatňovat pouze postupně u jednotlivých leasingových splátek, což bylo z hlediska cash flow určitou nevýhodou oproti úvěru.
4.5.5 Výhody a nevýhody leasingu Mezi hlavní výhody leasingu patří především:86
•
podnik nepotřebuje k datu pořízení majetku velký objem peněžních prostředků;
•
leasingové financování je velice flexibilní, může např. respektovat sezónnost výroby, kdy výše a rozložení splátek je odvozena od náběhové křivky výnosů z výroby. Nájemce tak může splácet jen takovou výši peněžních prostředků, jakou jich pronajatý majetek vytvoří;
•
za podmínek uvedených v ZDP je možné leasingové splátky zahrnout do daňově uznatelných nákladů, což snižuje základ daně z příjmů nájemce. Ovšem při financování z úvěru či z vlastních zdrojů je možné jako daňově uznatelný náklad uplatňovat odpisy, případně i úroky z úvěru. Záleží tedy na konkrétní situaci, aby bylo možné určit, který ze způsobů financování je daňově výhodnější;
•
leasing (na rozdíl od úvěru) nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku (byť z ekonomického hlediska se o zadlužení bezesporu jedná), neboť fakticky vzniklý závazek z leasingové smlouvy se neprojeví v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje;
•
leasingová společnost ve většině případů nepožaduje za pronájem majetku zástavu vlastního majetku podniku (zajištění bývá požadováno pouze u majetku s velice vysokou pořizovací cenou);
•
menší společnosti, pro které je obtížné získat úvěr, mohou u leasingových společností uspět snadněji;
85
PROCHÁZKOVÁ, Dagmar, FITŘÍKOVÁ Dagmar. Finanční leasing versus splátkový prodej z účetního a daňového pohledu, 3. část. Účetnictví v praxi, 2011, č. 8, str. 28-32 86 Např. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování; LEVY, H., SAMAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování; VALOUCH, P. Leasing v praxi.
43
•
leasing umožňuje nájemci používat majetek, bez toho aby podstupoval riziko spojené s jeho pořízením (např. nesplnění podmínek parametrů projektu, zvyšování ceny investice apod.);
•
k sepsání leasingové smlouvy obvykle stačí předložit leasingové společnosti pouze účetní závěrku za minulá období, popř. mezitímní účetní závěrku aktuálního období.
Mezi hlavní nevýhody leasingu naopak řadíme především:87
•
náklady leasingu, které bývají obvykle větší než náklady vnitřních zdrojů či úvěru. To platí zejména pro podniky s vyšší rentabilitou, s pozitivní perspektivou růstu a důvěrou ze strany věřitelů, které mají dostatek vlastních zdrojů nebo mohou celkem snadno získat úvěr;
•
vlastnické právo k pronajatému majetku zůstává po celou dobu trvání leasingového vztahu pronajímateli (leasingové společnosti). Nájemce tedy nemůže uplatňovat daňové odpisy pronajatého majetku a také jeho práva volně nakládat s pronajatým majetkem jsou značně omezena (např. právo modernizovat či rekonstruovat majetek);
•
i když zůstává pronajatý majetek ve vlastnictví pronajímatele, přenáší majitel na nájemce rizika vyplývající z vlastnictví majetku, např. je požadováno pojištění majetku nájemcem, nájemce hradí náklady spojené s opravami a údržbou pronajatého majetku apod.;
•
leasingová smlouva je obtížně vypověditelná. S předčasným ukončením finančního leasingu bez odkoupení majetku nájemcem je spojen také nepříznivý daňový dopad (leasingové splátky nejsou daňově uznány v důsledku nedodržení stanovené minimální doby nájmu).
87
Např. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování; LEVY, H., SAMAT, M. Kapitálové investice a finanční rozhodování; VALOUCH, P. Leasing v praxi
44
5. Metody srovnání financování prostřednictvím úvěru a finančního leasingu V předchozích kapitolách bylo provedeno srovnání zejména administrativních, účetních a daňových aspektů u leasingu a úvěru. V této kapitole se zaměřím na finanční náročnost pořízení majetku formou úvěru a leasingu. Mezi nejčastější metody, pomocí nichž lze skutečné peněžní toky spojené s úvěrem a leasingem srovnávat, patří metoda čisté současné výhody leasingu a metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr.
5.1. Metoda čisté současné výhody leasingu Metoda srovnává čisté současné hodnoty investice financované z leasingu a financované pomocí úvěru. Tato metoda vychází z metody čisté současné hodnoty (viz podkapitola 2.2.1). Metodu čisté výhody leasingu vyjádříme matematicky následovně88: N N ∑ Ln × (1 − d ) + ∑ d × On n =1 ČVL = K − n =1 (1 + i )n
, kde:
ČVL
...čistá výhoda leasingu
K
...kapitálový výdaj
Ln
...výše leasingových splátek v jednotlivých letech
d
...sazba daně z příjmů právnických osob
On
...daňové odpisy v jednotlivých letech životnosti
i
...úroková míra (upravená o vliv daně z příjmů)
n
...jednotlivé roky životnosti
N
...doba životnosti
V případě výsledné kladné hodnoty ČVL platí, že výhodnější je financování prostřednictvím finančního leasingu. V opačném případě je výhodnější použít na financování investice úvěr.
88
VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. Praha : Grada, 2009. str. 22
45
5.2. Metoda diskontovaných výdajů na leasing a úvěr Tuto metodu lze stručně vyjádřit pomocí čtyř kroků:89 1. kvantifikace výdajů snížených o daňovou úsporu, které vzniknou nájemci v souvislosti s leasingem; 2. obdobně kvantifikace výdajů snížených o daňovou úsporu, které by měl nájemce v souvislosti s úvěrem; 3. obojí výdaje se přizpůsobí vlivu času, ve kterém budou vynaloženy; 4. výběr varianty s nejnižšími celkovými diskontovanými výdaje upravenými o vliv daní a času.
5.2.1 Stanovení odúročitele Výdaje diskontujeme pomocí tzv. odúročitele. Po vynásobení tímto koeficientem získáme z budoucí hodnoty peněz jejich současnou hodnotu. Výpočet odúročitele je následující90: H
P
= H
K
⋅
1 , kde: HP … hodnota počáteční (1 + i ) n HK … hodnota konečná (budoucí) i…
úroková míra
n…
počet let, za které se úrok počítá
V praxi se ovšem často setkáváme se situací, že úrokové období je kratší než jeden rok (úroky se platí častěji než jedenkrát za rok). To znamená, že úrokové období již není roční ale např. pololetní, čtvrtletní nebo měsíční. Postup výpočtu odúročitele je pak následující91: HP = HK ⋅
1 , kde: i (1 + ) n⋅m m
i … úroková sazba za 1 m-tinu roku m
m … počet úrokových období za rok
89
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2001, str. 388 nebo také STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. 2006, str. 104 90 VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. Praha : Ekopress, 1999. str. 44-45 91 RADOVÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Petr; MÁLEK, Jiří. Finanční matematika pro každého. Praha : Grada, 2009. str. 46-61
46
6. Představení podniku Společnost Klein & Blažek s.r.o. sídlící ve městě Štíty (Olomoucký kraj) byla založena roku 1994 jako nástupnická společnost společnosti KLEIBL, s.r.o. Předmětem činnosti společnosti je dle výpisu z obchodního rejstříku: • kovoobrábění • obchodní činnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej • silniční motorová doprava • zámečnictví • výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů • nástrojařství • kovářství. V roce 2010 společnost zaměstnávala 633 zaměstnanců, z toho 520 dělníků. Nejvýznamnější činností firmy je dodávání lisovaných, svařovaných, obráběných a montovaných dílů pro automobilový průmysl. V roce 2010 byly nejvýznamnějšími tuzemskými obchodními partnery v této oblasti: • Škoda Auto, a.s. • Visteon-Autopal, spol. s r.o. • Magna Cartech, spol. s r.o. Trojici výše uvedených partnerů doplnili v roce 2010 další významní zákazníci z oblasti automobilového průmyslu (např. Benteler, Seat, Wolkswagen) i z oblastí mimo automobilový průmysl (např. Hilti ČR, Hettich ČR).
Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Statutárním orgánem společnosti je jeden jednatel. Dozorčí rada společnosti není stanovena. Základní kapitál společnosti tvoří 5 000 000,- Kč. V roce 2010 byly veškeré obchodní podíly převedeny na nového nabyvatele, a to společnost Klein – Invest s.r.o. V následujícím grafu je uveden vývoj tržeb za výrobky a služby v jednotlivých tržních segmentech v letech 2005 - 2010:
47
Graf 1: Vývoj tržeb za výrobky a služby
Pramen: výroční zpráva společnosti za rok 2010
Z grafu je patrný značný pokles tržeb v roce 2008, způsobený začátkem hospodářské krize. Od tohoto roku ovšem dochází k soustavnému růstu a v roce 2010 dosáhly celkové tržby 937 629 271,- Kč.
6.1
Investiční činnost společnosti
Společnost se snaží o soustavný růst výroby a produktivity práce, aby snáze obstála v konkurenčním tržním prostředí. Proto každý rok vyhledává nové investiční příležitosti. V posledních letech společnost investovala následovně: • rok 2008 – pořízení lisovacího automatu KAISER 630 t včetně periferií, pořízení nového frézovacího centra Chiron DZ 15W; • rok 2009 – převod výroby obráběných dílů z firmy b-Technologie, převod výroby lisovaných dílů z firmy ELITEX; • rok 2010 – rozšíření lisovny, rozšíření skladovacích ploch, výrazné investice do technologie svařování.
Společnost se při rozhodování o přijetí či zamítnutí investičního projektu řídí propočty obchodního oddělení společnosti, které odhadují budoucí množství prodaných kusů, jednotkové náklady a stanovují velikost krycích příspěvků. Faktor času nebo rizika není v těchto propočtech nijak zohledněn. 48
Při nákupu nových strojních zařízení společnost dlouhodobě upřednostňuje finanční leasing. Bankovní úvěr je používán pouze při financování nemovitostí a ke krytí provozních nákladů (zpravidla oprav a udržování majetku).
6.2
Nový investiční projekt
Pro účely této práce byl vybrán nový investiční projekt – nákup soustružnického stroje INDEX C65 (rok výroby 2011, viz přiložené foto) v pořizovací ceně 11 360 955,- Kč bez DPH (DPH představuje částku 2 158 581,50 Kč).
Obrázek 1: Soustružnický stroj INDEX C65
Pramen: materiály společnosti Klein & Blažek s r.o.
Stroj byl pořízen a uveden do užívání v prosinci roku 2011 za účelem zavedení nové výroby šesti výrobků. Životnost stroje se při běžné údržbě předpokládá 10 let, poté společnost plánuje stroj prodat. Předpokládaná prodejní cena stroje na konci životnosti je 100 000,- Kč bez DPH.
7. Analýza efektivnosti investičního projektu 7.1
Charakteristika investice a výběr nejvhodnější metody
Mezi základní charakteristiky předmětné investice patří: • zkoumaná je pouze jedna varianta investice; • z hlediska účetnictví se jedná o hmotnou investici; • dle vztahu k rozvoji podniku jde o investici rozvojovou;
49
• náplní projektu je zavedení nových výrobků a investice do nového výrobního zařízení; • dle charakteru peněžních toků se jedná o investici s konvenčním peněžním tokem; • velikost projektu společnost Klein & Blažek s r.o. identifikovala jako střední. Ekonomická životnost strojního zařízení je odhadována na 10 let, proto nepovažuji za vhodné využít pro určení efektivnosti investice statické metody, které nerespektují faktor času a vzhledem k poměrně dlouhé životnosti stroje, by výsledek nebyl přesný. Vhodnými metodami nejsou rovněž metody založené na nákladových nebo ziskových kritériích. Metody založené pouze na nákladovém kritériu zkoumají investice jen z hlediska úspory nákladů a jsou vhodné spíše pro investice, u nichž není možné odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny. Metody založené pouze na ziskovém kritériu počítají pouze se ziskem účetním, který nepředstavuje celkový peněžní tok z investice. Jako nejvhodnější metody se tedy jeví metody založené na celkovém peněžním toku z investice, zohledňující faktor času i rizika. Mezi tyto metody se řadí metoda čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a ekonomická přidaná hodnota. Jelikož společnost Klein & Blažek s r.o. nepoužívá na žádném stupni řízení metodu ekonomické přidané hodnoty (např. jako měřítko výkonnosti podniku), byl by výpočet pomocí této metody zbytečně komplikovaný a náročný, protože stejných výsledků lze dosáhnout i pomocí metody čisté současné metody. Jelikož se jedná o investici s konvenčním peněžním tokem (a zároveň nesrovnáváme vylučující se investice) je možné využít metody vnitřního výnosového procenta. Pomocí této metody však také dosáhneme stejných výsledků, jako při výběru metody čisté současné hodnoty, která navíc v absolutní výši vyjadřuje zvýšení či snížení hodnoty podniku. Jako optimální metoda stanovení efektivnosti investice bude tedy použita metoda čisté současné hodnoty. Tato metoda respektuje časovou hodnotu peněz a za efekt z investice považuje čistý peněžní tok, který odráží ekonomický přínos investice k růstu tržní hodnoty podniku.
7.2
Výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál
Při výpočtu čisté současné hodnoty investičního projektu bude použita diskontní sazba, která bude odvozena od průměrných vážených nákladů na kapitál. Průměrné vážené náklady
50
na kapitál budou vypočteny pomocí nákladů na cizí kapitál, nákladů na vlastní kapitál a jednotlivých podílů kapitálu dle rozvahy společnosti. Riziko investičního projektu je považované za blízké celkovému riziku podnikání společnosti, proto ve výpočtu průměrných vážených nákladů na kapitál nebudu zahrnovat dodatečnou rizikovou přirážku nebo srážku. Jelikož je podnik společností s ručením omezeným, nelze pro výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál využít dividendový model. Pro výpočet použiji model CAPM.
Náklady cizího kapitálu:
Náklady cizího kapitálu představují průměrné úroky z úvěrů, které vypočítáme následovně: rd =
nákladové úroky 172 539 = = 0,034856363 = 3,49% úr. cizí zdroje 4 950 000
Společnosti byly v posledních letech poskytnuty Komerční bankou, a.s., dva úvěry a to: •
dlouhodobý úvěr na investice ve výši 20 710 000 Kč92 a
•
krátkodobý revolvingový úvěr ve výši 80 000 000 Kč.
Stav obou úvěrů k 1. 1. 2010 je 4 950 000,- Kč, výše úroků za rok 2010 činí 172 539,- Kč93. Oba úvěry byly společností splaceny v průběhu roku 2010 a v současné době společnost nečerpá žádný úvěr.
Náklady vlastního kapitálu:
Za jednotlivé neznámé bude dosazeno: rf
bezriziková úroková míra = 3,7%94
β
tržní riziko:
nezadlužené: βUNL = 0,9295 zadlužené: βL = 1,35 dle vzorce:
cizí zdroje
226 217 000
⋅ β UNL = 1 + (1 − 0,19 ) ⋅ ⋅ 0,92 = 1,35074 β L = 1 + (1 − t ) ⋅ vlastní kapitál 391 366 000
96
(rm - rf) riziková prémie kapitálového trhu České republiky se započtením dodatečné
rizikové přirážky za rating České republiky = 6,28%97 92
Tento úvěr byl využit na nákup nových strojů do dnes již uzavřené podnikové pobočky v Lanškrouně. dle čl. III, bodu 2 přílohy k roční účetní závěrce společnosti v plném rozsahu za rok 2010 94 Predikce výnosu 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB pro rok 2011, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2011-Q4_A.pdf 95 faktor beta odvětví „Auto Parts“ pro Evropu pro nezadluženou společnost. Dostupný z: http://www.stern.nyu.edu/%7Eadamodar/pc/datasets/betaEurope.xls 96 vlastní a cizí zdroje z výkazu zisku a ztráty roku 2010 93
51
Výpočet nákladů vlastního kapitálu:
re = r f + β ⋅ (rm − r f ) = 0,037 + 1,35074 ⋅ 0,0628 = 0,121826 = 12,18%
Průměrné vážené náklady kapitálu
WACC = rd ⋅ (1 − t ) ⋅
cizí zdroje vlastní kapitál + re ⋅ pasiva pasiva 226 617 000 391 366 000 = 3 , 49 % ⋅ (1 − 0 ,19 ) ⋅ + 12 ,18 % ⋅ = 8 , 70 % 621 366 000 621 366 000
Takto vypočtené průměrné vážené náklady kapitálu budou ztotožněny s diskontní sazbou podniku a budou použity ve výpočtu čisté současné hodnoty investice. Tato diskontní sazba bude použita v každém roce ekonomické životnosti stroje jako reálná diskontní sazba, a proto již peněžní toky z investice nebudou upraveny o vliv inflace.
7.3
Čistá současná hodnota investice
Při výpočtu čisté současné hodnoty vycházím ze skutečnosti, že rozdíly mezi příjmem peněz za vyfakturovanou tržbu (výnos), stejně jako okamžikem vzniku nákladu a skutečným výdajem nebudou zásadní. Proto si dovoluji ztotožnit příjmy a výnosy, resp. výdaje a náklady a v dalším textu je používám vzájemně zaměnitelně.
7.3.1 Peněžní příjmy Peněžními příjmy z investice ztotožňuji s tržbami z prodeje výrobků, které jsou vypočítány jako: tržby z prodeje výrobků = prodejní ceny jednotlivých výrobků ⋅ množství prodaných výrobků
Společnost určila prodejní ceny výrobků, které byly s jednotlivými odběrateli dohodnuty jako pevné po celou dobu životnosti stroje. Prodejní ceny byly určeny na základě jednotkových nákladů jednotlivých výrobků a požadované hodnoty krycího příspěvku, který slouží k pokrytí nepřiřaditelných fixních nákladů a případnou tvorbu zisku.
97
dostupné z: http://www.stern.nyu.edu/~adamodar/pc/datasets/ctrypremjuly11.xls
52
7.3.2 Provozní náklady Do provozních nákladů na výrobky vstupují materiálové náklady, náklady na nářadí a mzdové náklady, kdy nejvyšší částku představují materiálové náklady. V následující tabulce je uveden přehled provozních nákladů, prodejních cen a krycích příspěvků za jednotlivé výrobky:
Tabulka 4: Přehled provozních nákladů, prodejních cen a krycích příspěvků za jednotlivé výrobky Materiálové Náklady na náklady nářadí
Název výrobku
Mzdové náklady
Náklady Prodejní Krycí celkem cena příspěvek
Ram 359344
31,5531
2,0073
5,1558
38,7162
60,9840
22,2678
Pomp Housing 9172-474-YM
54,0488
5,6777
6,9889
66,7154
89,1673
22,4519
Zapfen E4-XD0-Z019A00
9,6138
1,9175
4,0194
15,5507
29,2481
13,6974
Zapfen E4-XD0-Z019A05
9,6138
2,0839
4,9131
16,6108
29,5893
12,9785
Zapfen E4-XD0-Z019A08
8,9991
2,0839
4,8173
15,9003
28,5487
12,6484
Zapfen E4-XD0-Z019A09
8,6516
2,0839
4,8173
15,5528
27,9800
12,4272
Pramen: materiály společnosti Klein & Blažek s r.o.
7.4
Analýza rizik investičního záměru
Realizace investičního záměru sebou přináší řadu rizik. Těmto rizikům je třeba věnovat zvláštní pozornost, jelikož investice, jež je předmětem této práce, je kapitálově náročná, dlouhodobá a má dlouhodobé důsledky na činnost podniku. Rizika, která by mohla realizaci projektu ovlivnit, jsou představena v následující tabulce s uvedením jejich pravděpodobností výskytu, možnými dopady a návrhy opatření k jejich eliminaci či řešení.
Tabulka 5: Analýza rizik investičního záměru Riziko
Pravděpodobnost výskytu
Dopad
Návrh opatření
Neschopnost splácet leasingové / úvěrové splátky
velmi nízká
zabavení stroje, zhoršení kredibilní situace podniku
vyjednání odkladu splátek, snaha o zvýšení odbytu výrobků
Konkurenční výrobky
nízká (dohody s odběrateli)
nižší tržby za prodané výrobky, ztráta tržní pozice
zajištění výhodnějších podmínek pro odběratele, snaha o nabídku srovnatelného produktu
Pokles poptávky po výrobcích kvůli zastaralé technologii
nízká (dohody s odběrateli)
nižší tržby za prodané výrobky
prodej zastaralé technologie, změna výrobního programu
53
nízká
zpomalení výroby
pečlivý výběr dodavatele stroje, pojištění, záruční a pozáruční servis, proškolení obsluhy, kvalitní péče a údržba
nízká
pokuty za zpoždění, případná ztráta odběratelů
zefektivnění výrobního programu, proškolení obsluhy, větší časové rezervy při plánování dodávek
Nekvalitní výrobky, nárůst reklamací
střední
pokles prodeje výrobků, ztráta odběratelů, náklady na reklamace
kontrola kvality před prodejem, stažení výrobků, případná reklamace stroje
Nárůst provozních nákladů
vysoká
růst cen vstupů, snížení krycího příspěvku
eliminace závažnosti úsporami z rozsahu
Zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob
vysoká
vyšší zdanění zisku
podnik nemůže ovlivnit
nižší tržby, ztráta tržní pozice
aktivní obchodní politika, zajištění dalších odbytových kanálů, uzavíraní dlouhodobých smluv o prodeji, udržování dobrých vztahů se stávajícími klienty
Velká poruchovost stroje
Nedodržení harmonogramu výroby, zpomalení dodávek
Pokles prodeje výrobků
vysoká
Pramen: vlastní zpracování
Za nejpravděpodobnější rizika považuji nárůst provozních nákladů, zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob a pokles prodeje výrobků. V jaké míře by tato rizika ovlivňovala zisk, bude zjištěno analýzou citlivosti.
7.4.1 Analýza citlivosti Pomocí analýzy citlivosti nyní posoudím citlivost kritéria zisku z jednotlivých výrobků investičního projektu na možné změny hodnot faktorů rizika, které toto kritérium ovlivňují. Změny hodnot budou mít povahu odchylek jejich hodnot od hodnot plánovaných (nejpravděpodobnějších). Konkrétně bude u všech kritérií posouzena odchylka ve výši 10% od plánované hodnoty. Faktory rizika jsem zvolila na základě vzorce výpočtu celkového zisku za jednotlivé výrobky za všechny roky provozu stroje, který je následující: Zisk = [Mn ⋅ ( P − N ) − O ] ⋅ (1 − T ) , kde:
Mn... množství prodaných kusů výrobku P... prodejní cena jednoho kusu výrobku N... jednotkové náklady na výrobu výrobku 54
O... odpisy stroje (rozpočítaná část) T... sazba daně z příjmů právnických osob
Všechny výše uvedené hodnoty faktorů ovlivňující zisk (vyjma odpisů, jejichž výše je neměnná) jsou zatíženy nejistotou, jedná se tedy o faktory rizika, jež ovlivňují úspěšnost nových výrobků. Z tohoto důvodu bude u těchto faktorů provedena analýza citlivosti na změny jejich hodnot o ±10%, v závislosti na tom, jedná-li se o výnosové či nákladové kritérium. U každého faktoru bude posouzen absolutní i relativní pokles ročního zisku. Výši odpisů stroje pro jednotlivé výrobky jsem rozpočítala prostým dělením počtem prodaných kusů jednotlivých výrobků.
Tabulka 6: Analýza citlivosti
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Jednotkové náklady Sazba daně z příjmů Odpisy
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Náklady na výrobu Sazba daně z příjmů Odpisy
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Náklady na výrobu Sazba daně z příjmů Odpisy
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Náklady na výrobu Sazba daně z příjmů Odpisy
Ram 359344 Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 63 750 57 375 60,984 54,886 38,716 42,588 19% 21% 189 039 Pomp Housing 9172-474-YM Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 392 683 353 415 89,167 80,251 66,715 73,387 19% 21% 1 164 432 Zapfen E4-XD0-Z019A00 Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 1 766 833 1 590 150 29,248 26,323 15,551 17,106 19% 21% 5 239 229 Zapfen E4-XD0-Z019A05 Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 1 235 500 1 111 950 29,589 26,630 16,611 18,272 19% 21% 3 663 656
55
Pokles zisku Absolutní Relativní 114 985 11,5% 314 906 31,6% 199 921 20,1% 23 380 2,3%
Pokles zisku Absolutní Relativní 714 135 11,5% 2 836 174 45,8% 2 122 038 34,2% 145 389 2,3%
Pokles zisku Absolutní Relativní 1 960 285 12,8% 4 185 800 27,3% 2 225 515 14,5% 360 275 2,3%
Pokles zisku Absolutní Relativní 1 298 834 13,0% 2 961 168 29,6% 1 662 334 16,6% 235 055 2,3%
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Náklady na výrobu Sazba daně z příjmů Odpisy
Faktor rizika Počet prodaných výrobků Prodejní cena Náklady na výrobu Sazba daně z příjmů Odpisy Pramen: vlastní zpracování
Zapfen E4-XD0-Z019A08 Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 266 083 239 475 28,549 25,694 15,900 17,490 19% 21% 789 022 Zapfen E4-XD0-Z019A09 Hodnota faktoru Nejpravděpodobnější Snížená (zvýšená) 31 300 28 170 27,980 25,182 15,553 17,108 19% 21% 92 815
Pokles zisku Absolutní Relativní 272 608 13,1% 615 303 29,5% 342 695 16,4% 48 954 2,3%
Pokles zisku Absolutní Relativní 31 507 13,1% 70 938 29,6% 39 431 16,4% 5 627 2,3%
Z výsledků analýzy citlivosti plyne, že nejvýznamnějším rizikovým faktorem je prodejní cena výrobků, středně významným rizikovým faktorem jsou pak náklady na výrobu a menším rizikovým faktorem počet prodaných výrobků. Změna sazby daně z příjmů právnických osob ovlivní výsledný zisk jen nepatrně. Prodejní cena výrobků je stanovena s odběrateli jako pevná po celou dobu životnosti stroje. Proto riziko jejích změn nebude zohledněno ve výpočtu čisté současné hodnoty. Druhým nejvýznamnějším rizikem je zvýšení nákladů na výrobu. Toto riziko je zohledněno v pesimistickém scénáři, který uvažuje se zvýšením nákladů na výrobu o 20%98 oproti realistické a podnikem nejvíce očekávané variantě.
7.4.2 Scénáře vývoje Výpočet čisté současné hodnoty investičního záměru provedu pro tři scénáře – pesimistický, realistický a optimistický. Jednotlivé scénáře se liší předpokládanou výší nákladů na výrobu jednotlivých výrobků, jelikož právě změny těchto nákladů by mohly nejsnáze ovlivnit výsledek čisté současné hodnoty. Realistický scénář je shodný se scénářem, který podnik předpokládá na základě zkušeností a na základě propočtů. Pesimistický scénář uvažuje vzrůst nákladů na výrobu ve všech letech
98
je použita vyšší odchylka (20%) oproti analýze citlivosti (10%) a to z důvodu opatrnosti
56
o 20% oproti realistické variantě, optimistický scénář s poklesem nákladů na výrobu o 20% oproti realistické variantě.
7.5
Výpočet čisté současné hodnoty
Výpočet čisté současné hodnoty je prováděn u všech scénářů vývoje s využitím následujících předpokladů: •
veškeré výnosy a náklady jsou současně příjmy a výdaji, které modelově podniku plynou na konci každého roku;
•
odpisy stroje jsou lineární;
•
provoz stroje nebude vyvolávat žádné dodatečné potřeby na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu,
•
diskontní sazba je brána jako hodnota průměrných vážených nákladů na kapitál;
•
tato diskontní sazba bude použita v každém roce ekonomické životnosti stroje jako reálná diskontní sazba a proto již peněžní toky z investice nebudou upraveny o vliv inflace.
Výsledky metody čisté současné hodnoty jsou následující99: •
pesimistická varianta:
•
realistická varianta:
15 933 125,- Kč
•
optimistická varianta:
23 787 256,- Kč
8 076 993,- Kč
V následujícím grafu je uveden přehled vývoje kumulovaného diskontovaného peněžního toku v jednotlivých letech. Graf 2: Kumulovaný diskontovaný peněžní tok v jednotlivých letech
Pramen: vlastní zpracování
99
tabulky s podrobnými výpočty jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3
57
Z výsledků metody čisté současné hodnoty i z grafu je patrno, že všechny varianty, tedy optimistická, realistická i pesimistická mají kladnou hodnotu čisté současné hodnoty investice, tzn., že diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj a investiční projekt je pro podnik přijatelný a zvyšuje tržní hodnotu firmy v případě, že nastane jakákoliv z uvažovaných variant. Z grafu je možné také vyčíst, že čistá současná hodnota investice se v případě optimistické varianty dostane do kladných hodnot na konci roku 2014, tzn., že v tomto roce začnou peněžní příjmy převyšovat kapitálové výdaje a investice začne zvyšovat tržní hodnotu firmy. U realistického scénáře se tak stane v polovině roku 2015 a u pesimistického v polovině roku 2016. Je také možné si povšimnout, jak ovlivňuje výslednou hodnotu růst nebo pokles nákladů na výrobu. Zvýšení nákladů na výrobu o 20% způsobilo pokles čisté současné hodnoty o 49,31%. Naopak snížení nákladů na výrobu o 20% způsobilo nárůst čisté současné hodnoty o 33,02%.
8. Financování investičního záměru 8.1
Analýza jednotlivých možností financování
Celková výše potřebného kapitálu na zaplacení strojního zařízení je 13 519 536,50 Kč s DPH (11 360 955,- Kč bez DPH). Daň z přidané hodnoty ovšem bude podniku, jako plátci DPH, v následujícím měsíci po zaplacení vrácena. Jelikož se jedná o nákladnou investici, připadají v úvahu jako zdroje financování samofinancování z vlastních zdrojů podniku, finanční leasing nebo úvěr. Důvody, proč nevyužít jiné zdroje financování, jsou následující: • jednatel společnosti neuvažuje o navyšování základního kapitálu společnosti; • nerozdělený zisk není stabilním a okamžitých finančním zdrojem, přeměna z účetně
vykazovaného zisku na peněžní prostředky je zdlouhavá; • společnost kromě zákonného rezervního fondu vytváří ještě fond ze zisku, který
ovšem nelze využít na financování investic, jelikož je podle kolektivní smlouvy určen k financování sociálních potřeb zaměstnanců (např. výdaje na závodní stravování); • zdroj financování ve formě odpisů je v podniku využíván výlučně k zajištění obnovy
dlouhodobého hmotného majetku; 58
• možnost financování pomocí emitovaných dluhopisů či vydaných směnek by byla
pro společnost značně administrativně i finančně náročná a nevýhodná; • státní finanční podpora připadá v úvahu spíše pro malé či střední podniky, společnost
Klein & Blažek s r.o. jako velký podnik nemá možnost z fondu státních podpor čerpat; • obchodními úvěry a přijatými zálohami od odběratelů je financován oběžný majetek.
Pro společnost nepřipadá v úvahu financování daného stroje prostřednictvím vlastního kapitálu, jelikož volné finanční prostředky potřebuje na úhradu závazků, popřípadě na řízení oběžného majetku. Nejvhodnějšími zdroji financování strojního zařízení jsou tedy finanční leasing nebo bankovní úvěr. V následujících kapitolách bude provedena důkladná analýza těchto dvou zdrojů financování a na závěr doporučena nejoptimálnější varianta. Pro srovnání leasingu a úvěru bude použita metoda diskontovaných výdajů. Tato metoda byla zvolena z toho důvodu, že proti metodě čisté výhody leasingu přehledněji zobrazuje všechny peněžní toky, které by podniku vznikly v souvislosti s finančním leasingem, a také všechny peněžní toky, které by podniku vznikly, kdyby strojní zařízení financoval prostřednictvím úvěru.
8.2
Finanční leasing
V této kapitole budu porovnávat financování strojního zařízení prostřednictvím finančního leasingu při dvou různých splátkových kalendářích, které nabídla vybraná leasingová společnost, a to rovnoměrné splácení po celou dobu leasingu a zrychlené splácení za kratší dobu. Při výběru leasingové společnosti vychází společnost Klein & Blažek s r.o. z výběrového řízení. V případě financování strojního zařízení, u něhož je volba financování analyzována v této práci, byla vybrána leasingová společnost SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. a to hlavně z toho důvodu, že nabídla nejvýhodnější podmínky – nejnižší výši splátek, nejnižší poplatky a nepožadovala mimořádnou splátku. Rozhodujícím argumentem bylo i to, že společnost SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. spadá pod francouzskou finanční skupinu Société Générale, do které spadá také Komerční banka, u níž má společnost Klein & Blažek s r.o. zřízený firemní účet. To značně usnadňuje administrativní
59
záležitosti, jako např. že společnost Klein & Blažek s r.o. nemusí leasingové společnosti zasílat čtvrtletní přehledy o výsledcích hospodaření, ale stačí je zaslat jen Komerční bance.
8.2.1 Rovnoměrné leasingové splátky Podmínky leasingové smlouvy, tak jak vychází z nabídky leasingové společnosti SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o., jsou následující: • mimořádná leasingová splátka není stanovena; • doba leasingové smlouvy je stanovena na 54 měsíců100; • splátkové období je určeno jako čtvrtletní, počet leasingových splátek je tedy 18; • výše čtvrtletní splátky je 735 350,- Kč bez DPH; • zůstatková prodejní cena bez DPH byla sjednána ve výši 1 000 Kč; • v leasingových splátkách je zahrnuto také strojní pojištění s roční pojistnou sazbou
0,48% z pořizovací ceny majetku. Ročně toto pojištění činí 54 532,58 Kč; • dále bylo stanoveno jednorázové montážní pojištění s dobou platnosti 9 týdnů a
s pojistnou sazbou 0,07% z pořizovací ceny majetku. Jeho cena je 7 952,67 Kč. Toto pojištění ovšem není zahrnuto v leasingových splátkách.
V následující tabulce jsou uvedeny výdaje leasingu po zdanění při rovnoměrných leasingových splátkách. K výpočtu daňové úspory je použita platná sazba daně z příjmů právnických osob roku 2011101, je ovšem pravděpodobné, že tato sazba se bude v následujících letech měnit (zvyšovat). Výsledná hodnota daňové úspory a celkových výdajů po zdanění je tedy nepřesná. Jelikož však tento problém nastane u všech počítaných variant (finančního leasingu i úvěru), nemá toto zkreslení na výsledek analýzy financování stroje velký vliv. Dalším problémem úspory na dani z příjmů právnických osob je skutečnost, že finanční situaci podniku ovlivní až v roce následujícím po podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. Avšak pro zjednodušení budu pro účely této práce následně počítat s okamžitými úsporami na dani z příjmů právnických osob.
100
dle minimální doby nájmu stanovené v § 24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 101 sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2011 činí 19%
60
Tabulka 7: Výdaje na leasing při rovnoměrných splátkách Pořadí splátky
Datum
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
19. 12. 2011 5. 3. 2012 5. 6. 2012 5. 9. 2012 5. 12. 2012 5. 3. 2013 5. 6. 2013 5. 9. 2013 5. 12. 2013 5. 3. 2014 5. 6. 2014 5. 9. 2014 5. 12. 2014 5. 3. 2015 5. 6. 2015 5. 9. 2015 5. 12. 2015 5. 3. 2016
Σ
Leasingová splátka
DPH (20%)
Celkem
Úspora na dani z příjmů práv. osob
Výdaje po zdanění
735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00 735 350,00
147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00 147 070,00
882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00 882 420,00
139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50 139 716,50
595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50 595 633,50
13 236 300
2 647 260
15 883 560
2 514 897
10 721 403
Pramen: vlastní zpracování dle údajů z návrhu leasingové smlouvy
Při dodatečném započtení odkupní ceny strojního zařízení zaplacené při ukončení finančního leasingu (1 000 Kč bez DPH), dostaneme celkovou hodnotu výdajů za leasing při rovnoměrných splátkách 10 722 403,- Kč. Pokud nepočítáme s úsporou na dani z příjmů právnických osob, přeplatí společnost na leasingových splátkách v úhrnné výši 13 236 300,- Kč pořizovací cenu stroje ve výši 11 360 955,- Kč o 1 875 345,- Kč. Tato částka představuje leasingové navýšení. Leasingový koeficient pak vypočteme jako podíl leasingové ceny (souhrn leasingových splátek bez DPH) a pořizovací ceny stroje a dostaneme koeficient 1,17.
8.2.2 Zrychlené leasingové splátky Alternativní nabídkou leasingové společnosti jsou zrychlené leasingové splátky, které by společnost Klein & Blažek s r.o. hradila pouze 36 měsíců (12 čtvrtletí), po zbytek leasingové doby by neplatila již nic a po uplynutí doby leasingu, stanovené na 54 měsíců, by bylo strojní zařízení odkoupeno za cenu 1 000,- Kč. Podmínky leasingové smlouvy jsou následující: • mimořádná leasingová splátka není stanovena; • doba leasingové smlouvy je stanovena na 54 měsíců; 61
• splátkové období je určeno jako čtvrtletní, počet leasingových splátek dle
zrychleného splátkového kalendáře je 12; • výše čtvrtletní splátky je 1 072 008,50 Kč bez DPH; • zůstatková prodejní cena bez DPH byla sjednána ve výši 1 000 Kč; • ustanovení o strojním pojištění a montážním pojištění je stejné jako v případě
smlouvy s rovnoměrnými leasingovými splátkami.
Výdaje leasingu po zdanění při zrychleném splácení leasingových splátek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8: Výdaje na leasing při zrychlených splátkách Pořadí splátky
Datum
1.
19. 12. 2011
2. 3. 4. 5.
Leasingová splátka
DPH (20%)
Celkem
Daňově uznatelné náklady
Úspora na dani z příjmů práv. osob
Výdaje po zdanění
1 072 008,50 214 401,70 1 286 410,20 714 672,33
135 787,74 936 220,76
5. 3. 2012 5. 6. 2012 5. 9. 2012 5. 12. 2012
1 072 008,50 1 072 008,50 1 072 008,50 1 072 008,50
214 401,70 214 401,70 214 401,70 214 401,70
1 286 410,20 1 286 410,20 1 286 410,20 1 286 410,20
714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33
135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74
936 220,76 936 220,76 936 220,76 936 220,76
6. 7. 8. 9. 10.
5. 3. 2013 5. 6. 2013 5. 9. 2013 5. 12. 2013 5. 3. 2014
1 072 008,50 1 072 008,50 1 072 008,50 1 072 008,50 1 072 008,50
214 401,70 214 401,70 214 401,70 214 401,70 214 401,70
1 286 410,20 1 286 410,20 1 286 410,20 1 286 410,20 1 286 410,20
714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33
135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74
936 220,76 936 220,76 936 220,76 936 220,76 936 220,76
11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
5. 6. 2014 5. 9. 2014 5. 12. 2014 5. 3. 2015 5. 6. 2015 5. 9. 2015 5. 12. 2015 5. 3. 2016
1 072 008,50 214 401,70 1 286 410,20 1 072 008,50 214 401,70 1 286 410,20 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33 714 672,33
135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74 135 787,74
936 220,76 936 220,76 -135 787,74 -135 787,74 -135 787,74 -135 787,74 -135 787,74 -135 787,74
Σ
12 864 102
2 572 820
15 436 922 12 864 102
2 444 179 10 419 923
Pramen: vlastní zpracování dle údajů z návrhu leasingové smlouvy
Opět při dodatečném započtení odkupní ceny strojního zařízení zaplacené při ukončení finančního leasingu (1 000 Kč bez DPH), dostaneme celkovou hodnotu výdajů za leasing při zrychlených splátkách 10 420 922,62 Kč. Leasingové navýšení v tomto případě představuje částku 1 503 147,- Kč a je nižší než v případě rovnoměrných splátek. To lze vysvětlit tím, že leasingová společnost v případě rychlejšího splacení podstupuje nižší riziko a toto snížené riziko zohledňuje ve výši leasingových splátek. Leasingový koeficient je tedy následně také nižší, dosahuje hodnoty 1,13. 62
8.3
Bankovní úvěr
Také v případě úvěru budu analyzovat dvě možnosti – výdaje úvěru při použití rovnoměrného daňového odpisování a výdaje úvěru při použití zrychleného daňového odpisování. Společnost Klein & Blažek s r.o. zkontaktovala pro zjištění podmínek úvěrové smlouvy Komerční banku, u níž má sjednaný firemní účet. Banka nabídla tyto podmínky: •
doba úvěrové smlouvy 5 let;
•
roční úroková sazba 5,3% platná po celou dobu úvěrové smlouvy;
•
rovnoměrné splátky;
•
zajištění úvěru prostřednictvím: o
firemní krycí směnky;
o
firemní krycí směnky s avalem;
o
zástavy
nemovitostí
včetně
vinkulace
pojistného
plnění,
případně
požadavek banky na realizaci ocenění nemovitosti; nebo o
zástavy movitého majetku ve formě notářského zápisu a vložení do registru movitých zástav.
8.3.1 Rovnoměrné daňové odpisy První variantou úvěru, u které budou počítány výdaje, je varianta, při níž bude strojní zařízení odpisováno rovnoměrně. Strojní zařízení je zařazeno dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění, do odpisové skupiny č. 2 s dobou odpisování 5 let. Odpisové skupině č. 2 je přiřazena roční odpisová sazba v prvním roce odpisování 11% a dalších letech odpisování 22,25%. V následující tabulce jsou vyčísleny výdaje v případě, kdy by dané strojní zařízení bylo financováno úvěrem a bylo odpisováno rovnoměrně. I v případě úvěru je třeba zmínit problém určení sazby daně z příjmů právnických osob a okamžitou úsporu na dani z příjmů právnických osob, jak již bylo uvedeno výše.
63
Tabulka 9: Výdaje na úvěr při rovnoměrném odpisování102 Pořadí splátky
Úmor
Zůstatek jistiny
Měsíční úrok
Celková splátka úvěru
Rovnoměrné daňové odpisy 1 249 705,05 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 ...
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. ...
189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 ...
11 171 605,75 10 982 256,50 10 792 907,25 10 603 558,00 10 414 208,75 10 224 859,50 10 035 510,25 9 846 161,00 9 656 811,75 ...
49 341,26 48 504,97 47 668,67 46 832,38 45 996,09 45 159,80 44 323,50 43 487,21 42 650,92 ...
238 690,51 237 854,22 237 017,92 236 181,63 235 345,34 234 509,05 233 672,75 232 836,46 232 000,17 ...
52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.
189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25
1 514 794,00 1 325 444,75 1 136 095,50 946 746,25 757 397,00 568 047,75 378 698,50 189 349,25 0,00
6 690,34 5 854,05 5 017,76 4 181,46 3 345,17 2 508,88 1 672,59 836,29 0,00
196 039,59 195 203,30 194 367,01 193 530,71 192 694,42 191 858,13 191 021,84 190 185,54 189 349,25
Σ
11 360 955
1 480 238
12 841 193
11 360 955
Úspora na dani z příjmů práv. osob 246 818,80 49 239,64 49 080,75 48 921,85 48 762,95 48 604,06 48 445,16 48 286,27 48 127,37 ...
-8 128,29 188 614,57 187 937,18 187 259,78 186 582,38 185 904,99 185 227,59 184 550,19 183 872,80 ...
1 271,16 1 112,27 953,37 794,48 635,58 476,69 317,79 158,90 0,00
194 768,43 194 091,03 193 413,63 192 736,23 192 058,84 191 381,44 190 704,04 190 026,65 189 349,25
Výdaje po zdanění
2 439 827 10 401 366
Pramen: vlastní zpracování
Výdaje po zdanění pří rovnoměrném odpisování stroje činí celkem 10 401 366,14 Kč. V těchto výdajích ovšem není započteno strojní pojištění, které bylo obsaženo v leasingových splátkách. Pokud bychom uvažovali strojní pojištění ve stejné výši, jako ho nabízí leasingová společnost, byla by jeho roční výše 54 532,58 Kč, na 5 let 272 662,90 Kč. Jelikož i strojní pojištění společnost počítá do nákladů snižujících daňový základ, je potřeba pojištění upravit o zdanění. V případě, že opět použijeme pro všechny roky sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 19%, bude výsledné pojištění po zdanění činit 220 856,95 Kč. Po započtení pojištění se zvýší celkové výdaje úvěru s rovnoměrným odpisováním stroje na 10 622 223,09 Kč.
102
Kompletní tabulka je obsahem přílohy č. 4
64
8.3.2 Zrychlené daňové odpisy Druhá varianta analýzy financování úvěrem počítá se zrychleným daňových odpisováním strojního zařízení. Odpisové skupině č. 2 je přiřazen koeficient 5 v prvním roce odpisování a koeficient 6 v dalších letech odpisování. V tabulce níže jsou vyčísleny výdaje úvěru v případě zrychleného odpisování stroje. Tabulka 10: Výdaje na úvěr při zrychleném odpisování103 Pořadí splátky
Zůstatek jistiny
Měsíční úrok
Celková splátka úvěru
Zrychlené daňové odpisy
11 171 605,75 10 982 256,50 10 792 907,25 10 603 558,00 10 414 208,75 10 224 859,50 10 035 510,25 9 846 161,00 9 656 811,75 9 467 462,50 9 278 113,25 9 088 764,00 8 899 414,75 8 710 065,50 ... 2 082 841,75 1 893 492,50 1 704 143,25 1 514 794,00 1 325 444,75 1 136 095,50 946 746,25 757 397,00 568 047,75 378 698,50 189 349,25 0,00
49 341,26 48 504,97 47 668,67 46 832,38 45 996,09 45 159,80 44 323,50 43 487,21 42 650,92 41 814,63 40 978,33 40 142,04 39 305,75 38 469,46 ... 9 199,22 8 362,93 7 526,63 6 690,34 5 854,05 5 017,76 4 181,46 3 345,17 2 508,88 1 672,59 836,29 0,00
238 690,51 237 854,22 237 017,92 236 181,63 235 345,34 234 509,05 233 672,75 232 836,46 232 000,17 231 163,88 230 327,58 229 491,29 228 655,00 227 818,71 ... 198 548,47 197 712,18 196 875,88 196 039,59 195 203,30 194 367,01 193 530,71 192 694,42 191 858,13 191 021,84 190 185,54 189 349,25
2 272 191,00 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 227 219,10 ... 75 739,70
1 480 237
12 841 192
11 360 955
Úmor
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. ... 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.
189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 ... 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25
Σ
11 360 955
Úspora na dani z příjmů práv. osob 441 091,13 66 778,12 66 619,22 66 460,32 66 301,43 66 142,53 65 983,64 65 824,74 65 665,85 65 506,95 65 348,06 65 189,16 65 030,26 50 480,83 ... 16 138,39 1 588,96 1 430,06 1 271,16 1 112,27 953,37 794,48 635,58 476,69 317,79 158,90 0,00 2 439 826
Výdaje po zdanění -202 400,62 171 076,10 170 398,70 169 721,31 169 043,91 168 366,51 167 689,12 167 011,72 166 334,32 165 656,93 164 979,53 164 302,13 163 624,73 177 337,88 ... 182 410,07 196 123,22 195 445,82 194 768,43 194 091,03 193 413,63 192 736,23 192 058,84 191 381,44 190 704,04 190 026,65 189 349,25 10 401 366
Pramen: vlastní zpracování
Opět po započtení zdaněného pojištění, je výsledná hodnota výdajů úvěru při zrychleném odpisování 10 622 223,09 Kč.
103
Kompletní tabulka je obsahem přílohy č. 5
65
Výsledek je stejný jako v předchozím případě, jelikož zrychlený způsob odpisování se neliší od rovnoměrného v celkové výši, ale v rozložení výše jednotlivých odpisů. Rozdíl ve výsledku se projeví až při zohlednění faktoru času (diskontování), které bude provedeno v následující kapitole.
8.4
Diskontace výdajů na leasing a výdajů na úvěr
Výdaje po zdanění všech čtyř variant budu diskontovat pomocí odúročitelů. Díky odúročitelům získáme z budoucích hodnot výdajů jejich současnou hodnotu a zohledníme tak faktor času, který na ně působí. Pro odúročení použiji nominální diskontní sazbu, jelikož lze předpokládat, že jak leasingová společnost, tak banka zohlednily vliv inflace do svých kalkulací splátek. Aktuální inflační predikce ČNB sahá pouze do roku 2013, proto bude ve výpočtech uvažována pro všechny roky inflace ve výši 2%, která představuje dlouhodobý inflační cíl ČNB104. Nominální diskontní sazba je odvozena od reálné sazby tímto způsobem: inom = ((1 + WACC ) ⋅ (1 + inf)) − 1 = (1,087029 ⋅ 1,02) − 1 = 0,10877
Jelikož úrokové období je v případě finančního leasingu i úvěru kratší než jeden rok, je diskontní sazba přizpůsobena:
1 i (1 + nom ) n kde n je počet ukončených čtvrtletí 4 1 • pro úvěr jako měsíční, počítaná dle vzorce: i (1 + nom ) n kde n je počet ukončených měsíců 12 V následující tabulce jsou uvedeny diskontované výdaje finančního leasingu i úvěru. •
pro leasing jako čtvrtletní, počítaná dle vzorce:
Tabulka 11: Diskontované výdaje leasingu a úvěru105 Leasing rovnoměrné splátky Měsíc
Odúr. čtvrtl.
Leasing - zrychlené splátky
Výdaje po zdanění
Diskont ované výdaje
Výdaje po zdanění
Diskonto vané výdaje
595 634
579 866
936 221
911 437
prosinec 11 leden 12 0,9735 únor 12 březen 12 0,9478
104 105
595 634
564 515
936 221
887 308
http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/#inflace Kompletní tabulka je obsahem přílohy č. 6
66
Úvěr - rovnoměrné odpisy Odúr. měsíč.
Výdaje po zdanění
Diskonto vané výdaje
Úvěr - zrychlené odpisy Výdaje po zdanění
Diskonto vané výdaje
0,9910
-8 128
-8 055
-202 401
-200 583
0,9821
188 615
185 241
171 076
168 016
0,9733
187 937
182 918
170 399
165 848
0,9646
187 260
180 621
169 721
163 705
duben 12
0,9559
186 582
178 351
169 044
161 587
květen 12
0,9473
185 905
176 108
168 367
159 494
červen 12
0,9388
185 228
173 890
167 689
157 425
0,9304
184 550
171 698
167 012
155 381
srpen 12
0,9220
183 873
169 531
166 334
153 360
září 12
0,9137
183 195
167 389
165 657
151 364
0,9055
182 518
165 272
164 980
149 391
0,8974
181 841
163 179
164 302
147 441
červenec 12
0,9227
říjen 12 0,8982
595 634
595 634
549 571
535 022
936 221
936 221
863 819
840 952
listopad 12 …
…
…
…
…
…
…
…
…
…
…
0,6255
194 768
121 827
194 768
121 827
0,6199
194 091
120 312
194 091
120 312
květen 16
0,6143
193 414
118 816
193 414
118 816
červen 16
0,6088
192 736
117 336
192 736
117 336
0,6033
192 059
115 873
192 059
115 873
srpen 16
0,5979
191 381
114 427
191 381
114 427
září 16
0,5925
190 704
112 998
190 704
112 998
říjen 16 0,5847
0,5872
190 027
111 585
190 027
111 585
0,5819
189 349
110 189
189 349
110 189
7 965 673 10 401 366
7 854 085
březen 16 duben 16 0,6170
595 634
367 491
-135 788
-83 778
červenec 16 0,6006
listopad 16
Σ
10 721 403
8 389 932
8 939 179
10 419 923
10 401 366
Pramen: vlastní zpracování
K diskontovaným výdajům leasingu je nutno přičíst odkupní cenu 1 000,- Kč, která po diskontaci činí 596,80 Kč. K diskontovaným výdajům úvěru je nutno přičíst strojní pojištění ve výši 220 856,95 Kč. Pojištění se platí jednou ročně, v částce 54 532,58 Kč (po zdanění 44 171,39 Kč). I toto pojištění je nutno v jednotlivých letech diskontovat. Tabulka 12: Diskontované výdaje na strojní pojištění Rok 1 2 3 4 5
Pojištění Před zdaněním Po zdanění 54 532,58 44 171,39 54 532,58 44 171,39 54 532,58 44 171,39 54 532,58 44 171,39 54 532,58 44 171,39
Odúročitel roční 0,9019 0,8134 0,7336 0,6617 0,5968
Σ
272 662,90 220 856,95 Pramen: vlastní zpracování
Diskontované pojištění 39 838,20 35 930,09 32 405,37 29 226,42 26 359,32 163 759,40
Celkové výdaje jednotlivých variant po zdanění, diskontaci a přičtení odkupní ceny či strojního pojištění jsou: •
leasing s rovnoměrnými splátkami = 8 390 528,76 Kč;
•
leasing se zrychlenými splátkami = 8 939 775,68 Kč;
•
úvěr s rovnoměrným odpisováním = 8 129 431,95 Kč;
•
úvěr se zrychleným odpisováním = 8 017 844,88 Kč. 67
Podle metody diskontovaných výdajů je v tomto případě úvěrové financování levnější než financování prostřednictvím leasingu.106 Při financování úvěrem se společnost může rozhodnout, zda při daňovém odpisování strojního zařízení použije rovnoměrné či zrychlené odpisy. Z výsledků metody diskontovaných výdajů plyne, že finančně nejvýhodnější variantou je financování strojního zařízení prostřednictvím úvěru a použití zrychleného odpisování. Bude-li však společnost chtít optimalizovat daňový základ, záleží na předpokládaných hodnotách při plánování výsledku hospodaření, a tím následně i základu daně, aby zjistila, zda potřebuje více daňových nákladů na začátku využívání daného majetku - pak by měla využít zrychleného způsobu odpisování, anebo zda je pro ni výhodnější zatěžovat náklady spíše rovnoměrným způsobem - v tom případě by se měla rozhodnout pro rovnoměrný způsob odpisování. Srovnání rovnoměrného a zrychleného způsobu odpisování daného strojního zařízení je uvedeno v následujícím grafu. Graf 3: Srovnání rovnoměrného a zrychleného způsobu odpisování
Pramen: vlastní zpracování
V době psaní této práce, nebyla ještě k dispozici účetní závěrka společnosti za rok 2011 (v roce 2010 byl výsledek hospodaření po zdanění 43,323 mil. Kč). Z vývoje tržeb za výrobky a služby je patrný soustavný výrazný růst od roku 2008, lze tedy předpokládat, že tržby rostly i v roce 2011. V případě, že by společnost Klein & Blažek s r.o. v roce 2011 dosáhla opět vyššího zisku, lze doporučit využití zrychleného odpisování ke zvýšení nákladů
106
Je možné si také povšimnout, že před diskontací se jevil jako finančně nejvýhodnější způsob financování finanční leasing se zrychlenými splátkami.
68
v prvních letech odpisování stroje, které by snížilo základ daně a následnou daňovou povinnost. V opačném případě, pokud by společnost v době pořízení stroje nebyla v tak dobré finanční situaci (dosáhla např. jen nízkého zisku), je lepší využít rovnoměrných odpisů. Pokud by se společnost dostala do ztráty (v kterémkoli roce odpisování stroje) lze využít přerušení odpisů, kdy by se za příslušné zdaňovací období daňové odpisy nevypočetly, a v odpisování by se pokračovalo po zlepšení finanční situace.
8.5
Srovnání nefinančních aspektů
Metoda diskontovaných výdajů bere v úvahu pouze finanční aspekty. Abych však mohla způsoby financování prostřednictvím leasingu a úvěru srovnat detailněji, je nutné zhodnotit také aspekty administrativní, právní, účetní a daňové.
8.5.1 Administrativní aspekty Administrativní proces u finančního leasingu je ve většině případů jednodušší a rychlejší než administrativní proces úvěru. Při uzavírání smlouvy o finančním leasingu by leasingová společnost požadovala pouze předložení účetní závěrky a výroční zprávy za poslední účetní období. V případě žádosti o úvěr banka zpravidla požaduje od žadatele o úvěr mnohem více podkladů, např. propočet vývoje očekávaných výsledků hospodaření a finanční situace na několik budoucích období. K tomu navíc přistupuje požadované zajištění úvěru, v případě sledovaného strojního zařízení by banka požadovala zástavu prostřednictvím: • firemní krycí směnky; • firemní krycí směnky s avalem; • zástavy
nemovitostí
včetně
vinkulace
pojistného
plnění,
případně
požadavek banky na realizaci ocenění nemovitosti; nebo • zástavy
movitého
majetku
ve
formě
notářského
zápisu
a
vložení
do
registru movitých zástav.
Významnou výhodou finančního leasingu je také to, že na návrh ze strany nájemce může leasingová společnost upravit výši leasingových splátek dle aktuálních potřeb podniku. Změnu splátkového kalendáře lze pak provést i v průběhu leasingového vztahu, např. v případě, že se společnost dostane do nepříznivé finanční situace. Na druhou stranu 69
leasingová společnost bez souhlasu nájemce nemá právo měnit sjednanou výši leasingových splátek, čímž na sebe bere i případné riziko inflace. Zjednodušením u finančního leasingu je také skutečnost, že většina leasingových společností nabízí výhodné pojištění pronajatého majetku již zahrnuté v leasingových splátkách, kdežto při pořízení strojního zařízení prostřednictvím úvěru by si toto strojní pojištění musela firma sjednat samostatně, přičemž cena pojištění by byla pravděpodobně vyšší.
8.5.2 Právní aspekty Nejdůležitějším právním aspektem je určení vlastnictví. Zde je výhodnější úvěr, protože strojní zařízení by bylo již od okamžiku koupě ve vlastnictví firmy a firma by měla také možnost s ním neomezeně nakládat (např. jej modernizovat, pronajmout či prodat). V případě využití finančního leasingu, zůstává po dobu nájmu (54 měsíců) vlastníkem strojního zařízení leasingová společnost. Podnik se stane vlastníkem až po skončení leasingového vztahu, tedy v okamžiku odkupu pronajatého majetku. Leasingová společnost přenáší také část svých vlastnických rizik na nájemce a stanoví mu určitá omezení. Mezi tato omezení patří například (informace jsou brány z všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy o finančním leasingu obdobného strojního zařízení od stejné leasingové společnosti): •
společnost Klein & Blažek s r.o. nese náklady na provoz, opravy a údržbu;
•
společnost Klein & Blažek s r.o. musí na najatém strojním zařízení ponechat po celou dobu nájmu označení leasingové společnosti;
•
leasingová společnost postupuje nájemci všechna práva ze záručních nároků, z nároků z odpovědnosti za vady, která přísluší vlastníkovi;
•
při porušení povinností nájemce, které vyplývají z leasingové smlouvy, je leasingová společnost oprávněna dočasně převzít strojní zařízení do své úschovy, aniž by tím došlo k ukončení leasingového vztahu;
•
v případě potřeby modernizovat strojní zařízení v průběhu nájmu musí mít společnost Klein & Blažek s r.o. povolení od leasingové společnosti, přitom věci, které by byly při modernizaci nově zabudovány do majetku, budou po celou dobu nájmu ve vlastnictví leasingové společnosti a nikoliv podniku.
70
8.5.3 Účetní aspekty Při financování úvěrem účtuje o majetku v jeho pořizovací ceně již od začátku podnik, který je vlastníkem. Po dobu finančního leasingu vede předmět nájmu ve svých aktivech pronajímatel (leasingová společnost) a podnik zaúčtuje majetek do svých aktiv až po ukončení finančního leasingu a následném odkupu předmětného majetku. Při financování strojního zařízení leasingem je nájemce povinen odkoupit strojní zařízení za odkupní cenu, která by byla ve smlouvě stanovena ve výši 1 000 Kč bez DPH. V okamžiku zaplacení této odkupní ceny se stane společnost Klein & Blažek s r.o. vlastníkem strojního zařízení, s tím, že o tomto majetku v pořizovací ceně 1 000 Kč bude účtovat jako o pořízení drobného hmotného majetku. V pořizovací ceně totiž nebude zohledněno zaplacené nájemné, které je průběžně po dobu nájmu zaúčtováno v nákladech. Skutečná hodnota strojního zařízení, které bude odkoupeno za nižší než tržní hodnotu, bude v aktivech podniku skryta, respektive nebude v aktivech ani vykázána, protože odkupní cenu zaúčtuje podnik do nákladů. Při pořízení strojního zařízení prostřednictvím úvěru by v aktivech podniku bylo strojní zařízení zaúčtováno jako pořízení dlouhodobého hmotného majetku (na účtu 022) v hodnotě bez DPH ve výši 11 360 955,- Kč. Úroky z úvěru by nebyly zahrnovány do účetního ocenění strojního zařízení (dle vnitřní účetní směrnice), ale podnik by je průběžně účtoval do finančních nákladů (na účtu 562).
8.5.4 Daňové aspekty Podmínky (popsané blíže v podkapitole č. 4.5.3) pro uznání leasingových splátek do daňově uznatelných nákladů dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, by byly v případě využití finančního leasingu splněny. Nejvýraznější daňové úspory dosahuje varianta finančního leasingu s rovnoměrnými splátkami (úspora na dani z příjmů z právnických osob ve výši 2 514 897,- Kč), ovšem oproti ostatním variantám není rozdíl nijak zásadní (finanční leasing se zrychlenými splátkami - 2 444 179,38 Kč a u obou variant úvěru - 2 439 826,62 Kč). Jak již bylo řečeno v podkapitole č. 4.5.3, neovlivňuje daňová úspora u finančního leasingu již tolik celkové výdaje, jako tomu bývalo před rokem 2008, jelikož se zde projevují dopady změny v zákoně o daních z příjmů podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů od 1. 1. 2008. Z hlediska DPH je situace u finančního leasingu i úvěru od 1. 1. 2009 stejná. Jelikož by se společnost v leasingové smlouvě zavázala předmět nájmu odkoupit (aby splnila podmínky 71
pro uznání leasingových splátek do daňově uznatelných nákladů) vznikl by jí nárok na celkový odpočet DPH ve zdaňovacím období, ve kterém by jí byl stroj předán k užívání. Při financování úvěrem by byl celkový odpočet DPH uplatněn při pořízení stroje.
72
Závěr Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit efektivnost konkrétní investice a vybrat optimální způsob jejího financování se zaměřením na bankovní úvěr a finanční leasing. Vybraným podnikem byla výrobní firma Klein & Blažek s.r.o., jejíž hlavní činností je výroba obráběných a tvářených kovových dílů pro automobilový průmysl. Společnost disponuje rozsáhlým strojním vybavením, pro účely této práce byl vybrán nejnovější investiční projekt společnosti – nákup soustružnického stroje INDEX C65 v pořizovací ceně 11 360 955,- Kč bez DPH, který podnik užívá od prosince roku 2011. Nákup strojního vybavení je v současné době odvislý od poptávky výrobků některého z klientů společnosti, na základě které je vybráno strojní zařízení, pořízeno prostřednictvím finančního leasingu a po skončení ekonomické životnosti prodáno. Společnost nepropočítává efektivnost investice na základě metod hodnocení efektivnosti investic, pouze je proveden propočet očekávaných prodaných kusů v jednotlivých letech životnosti stroje, odhadnuty jednotkové náklady a stanovena prodejní cena. Dále také není prováděn propočet optimálního způsobu financování strojního zařízení, ale je dlouhodobě upřednostňován finanční leasing. V praktické části této práce je provedena nejdříve analýza efektivnosti zvolené investice, jejíž výpočet je proveden pomocí metody čisté současné hodnoty. Zásadní pro tuto část bylo provést výpočet průměrných vážených nákladů na kapitál, které byly následně ztotožněny s diskontní mírou reprezentující časovou hodnotu peněz. Analýza rizik investičního záměru je provedena prostřednictvím analýzy citlivosti nejpravděpodobnějších rizik projektu. Jako riziko nejvíce ovlivňující zisk jednotlivých výrobků bylo identifikováno riziko zvýšení jednotkových nákladů. Toto riziko bylo následně zohledněno při tvorbě 3 scénářů pro výpočet čisté současné hodnoty – pesimistického, realistického a optimistického. Z výpočtu čisté současné hodnoty bylo prokázáno, že všechny varianty scénářů přináší ekonomický prospěch a investici lze tak označit za efektivní. Druhá část praktické části je pak věnována volbě nejvhodnějšího způsobu financování vybraného strojního zařízení. Na základě rozhovoru s jednatelem a zároveň finančním ředitelem společnosti vyplynulo, že jako zdroje financování stroje připadají v úvahu finanční leasing nebo bankovní úvěr. Abych mohla konstatovat, která z těchto možností je pro podnik výhodnější, provedla jsem výpočet pomocí metody diskontovaných výdajů. Tento výpočet byl proveden na celkem čtyřech variantách a to finančního leasingu s rovnoměrnými splátkami, finančního leasingu se zrychlenými splátkami, bankovního 73
úvěru při použití rovnoměrného odpisování stroje a bankovního úvěru při použití zrychleného odpisování stroje. U každé varianty byly vypočteny celkové výdaje očištěné o vliv daně z příjmů právnických osob a následně o vliv času. Celkové výdaje jednotlivých variant financování jsou po diskontaci následující: •
leasing s rovnoměrnými splátkami = 8 390 528,76 Kč;
•
leasing se zrychlenými splátkami = 8 939 775,68 Kč;
•
úvěr s rovnoměrným odpisováním = 8 129 431,95 Kč;
•
úvěr se zrychleným odpisováním = 8 017 844,88 Kč.
Z výsledků metody diskontovaných výdajů vyplynulo, že úvěrové financování je levnější než financování prostřednictvím leasingu. Jako nejvýhodnější varianta se pak jeví financování prostřednictvím úvěru a použití zrychleného způsobu odpisování. Volba způsobu odpisovaní je však spíše závislá na potřebách podniku v čase rozhodování. Bude-li chtít optimalizovat daňový základ, záleží na předpokládaných hodnotách při plánování základu daně z příjmů právnických osob, aby podnik zjistil, zda potřebuje více daňových nákladů na začátku využívání stroje - pak by měl využít zrychleného způsobu odpisování, anebo zda je pro něj výhodnější zatěžovat náklady spíše rovnoměrným způsobem - v tom případě by se měl rozhodnout pro rovnoměrný způsob odpisování. V závěru práce jsou pak rozebrány také nefinanční aspekty volby financování a to aspekty administrativní, právní, účetní a daňové.
74
Seznam použitých zdrojů Knižní publikace:
[1]. BRIGHAM, Eugene F; GAPENSKI, Louis C. Intermediate financial management. 4. ed. Philadelphia : Dryden Press, 1993. 1122 s. ISBN 0030754828 [2]. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 2. upr. vyd. Praha : Ekopress, 2008. 192 s. ISBN 9788086929446 [3]. DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha : Linde, 1999. 475 s. ISBN 8072011413. [4]. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník 8. upr. vyd. Praha : A plus, 2007. 208 s. ISBN 9788090380400 [5]. FOTR, Jiří; SOUČEK, Ivan. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 408 s. ISBN 9788024732930. [6]. HNILICA, Jiří; FOTR, Jiří. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 262 s. ISBN 9788024725604 [7]. KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň : nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 9788073801748
Vydavatelství
a
[8]. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 9788071799030 [9]. NOVOTNÝ, J., SUCHÁNEK, P. Nauka o podniku II. 1. vyd. Brno : Masarykova Univerzita, 2007. 172 s. ISBN 9788021044968 [10]. PAVELKOVÁ, Drahomíra; KNÁPKOVÁ, Adriana. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha : Linde, 2005. 302 s. ISBN 8086131637 [11]. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 9788024511801 [12]. RADOVÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Petr; MÁLEK, Jiří. Finanční matematika pro každého. 7. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2009. 293 s. ISBN 9788024732916 [13]. SEDLÁKOVÁ, Eva; Daňové a nedaňové výdaje A-Z. Český Těšín : Poradce, s.r.o., 2012. 256 s. ISBN 9788073653330 [14]. SUCHÁNEK, Petr. Finanční management. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 68s. ISBN 9788021042773 [15]. ŠEVČÍK, Pavel. Jak získat peníze od státu, bank a EU, aneb, Receptář podpor, dotací, záruk a úvěrů pro podnikání a investování. Praha : Newfinances, 2004. 448 s. ISBN 8090335411 [16]. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 8086119386 [17]. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku : zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 8086119211. 75
[18]. VALOUCH, Petr. Leasing v praxi : praktický průvodce. 4. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2009. 128 s. ISBN 9788024729237 [19]. WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činosti 1. vyd. Ostrava : Sagit, 1999. 335 s. ISBN 8072081063 [20]. WÖHE, Günter; KISLINGEROVÁ, Eva; MAŇASOVÁ, Zuzana. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 9788071798972 Právní předpisy:
[1]. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [2]. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů [3]. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [4]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů [5]. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších změn. Internetové zdroje:
[1]. Česká národní banka: oficiální stránky. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html [2]. Damodaran On-line. [online]. [cit. 2012-04-03]. http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/New_Home_Page/home.htm
Dostupné
z:
[3]. Ministerstvo financí České republiky: oficiální stránky. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Seriálové publikace:
[1]. BĚHOUNEK, P. Porovnání pořízení automobilu na úvěr s pořízením na leasing 3. část. Účetnictví v praxi, 2010, č. 4, str. 16 [2]. MACHOVÁ, Helena. Úvěry a půjčky z účetního hlediska. Účetnictví a daně, 2004, č. 4, str. 41 [3]. PROCHÁZKOVÁ, Dagmar, FITŘÍKOVÁ Dagmar. Finanční leasing versus splátkový prodej z účetního a daňového pohledu, 3. část. Účetnictví v praxi, 2011, č. 8, str. 2832 [4]. RAJDL, Josef. Finanční leasing v roce 2011. Daně a právo v praxi, 2011, č. 2, str. 3236
76
Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnotící stupnice kvalitativního vyjádření rizika ............................................ 27 Tabulka 2: Přehled zdrojů financování podnikových investic.............................................. 31 Tabulka 3: Změny minimální doby nájmu od roku 2009 ...................................................... 42 Tabulka 4: Přehled provozních nákladů, prodejních cen a krycích příspěvků za jednotlivé výrobky ............................................................................................................... 53 Tabulka 5: Analýza rizik investičního záměru ..................................................................... 53 Tabulka 6: Analýza citlivosti ................................................................................................ 55 Tabulka 7: Výdaje na leasing při rovnoměrných splátkách .................................................. 61 Tabulka 8: Výdaje na leasing při zrychlených splátkách ..................................................... 62 Tabulka 9: Výdaje na úvěr při rovnoměrném odpisování .................................................... 64 Tabulka 10: Výdaje na úvěr při zrychleném odpisování ...................................................... 65 Tabulka 11: Diskontované výdaje leasingu a úvěru ............................................................. 66 Tabulka 12: Diskontované výdaje na strojní pojištění.......................................................... 67
Seznam grafů Graf 1: Vývoj tržeb za výrobky a služby ............................................................................... 48 Graf 2: Kumulovaný diskontovaný peněžní tok v jednotlivých letech ................................ 57 Graf 3: Srovnání rovnoměrného a zrychleného způsobu odpisování ................................... 68
Seznam obrázků Obrázek 1: Soustružnický stroj INDEX C65 ......................................................................... 49
77
Seznam příloh Příloha č. 1 – Výpočet čisté současné hodnoty – pesimistický scénář Příloha č. 2 – Výpočet čisté současné hodnoty – realistický scénář Příloha č. 3 – Výpočet čisté současné hodnoty – optimistický scénář Příloha č. 4 – Výdaje na úvěr při rovnoměrném odpisování Příloha č. 5 – Výdaje na úvěr při zrychleném odpisování Příloha č. 6 – Diskontované výdaje leasingu a úvěru
78
Příloha č. 1 – pesim. scénář
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
Ram 359344
0 0 0
0 0 0
0 0 0
46 459 60 984 14 525
92 919 121 968 29 049
743 351 975 744 232 393
696 892 914 760 217 868
557 513 731 808 174 295
418 135 548 856 130 721
278 757 365 904 87 147
127 763 167 706 39 943
128 094 142 668 14 574
680 497 757 922 77 425
4 483 275 4 993 370 510 095
1 521 111 1 694 179 173 068
7 045 146 7 846 724 801 578
7 605 556 8 470 895 865 340
3 602 632 4 012 529 409 898
2 802 047 3 120 856 318 809
2 001 462 2 229 183 227 721
1 200 877 1 337 510 136 633
366 935 408 684 41 749
0 0 0
2 948 413 4 621 203 1 672 790
3 321 630 5 206 165 1 884 536
3 545 560 5 557 143 2 011 583
4 291 993 6 727 068 2 435 074
4 945 123 7 750 752 2 805 629
4 665 210 7 312 030 2 646 820
3 732 168 5 849 624 2 117 456
2 799 126 4 387 218 1 588 092
1 866 084 2 924 812 1 058 728
855 289 1 340 539 485 250
0 0 0
0 0 0
9 966 14 795 4 828
1 594 637 2 367 147 772 510
3 388 603 5 030 188 1 641 585
3 886 927 5 769 921 1 882 994
3 787 262 5 621 975 1 834 712
3 587 933 5 326 081 1 738 148
3 288 938 4 882 241 1 593 303
2 890 279 4 290 454 1 400 175
2 192 626 3 254 827 1 062 202
0 0 0
0 0 0
114 482 171 292 56 810
419 768 628 072 208 304
667 813 999 206 331 393
763 214 1 141 950 378 735
820 455 1 227 596 407 140
725 054 1 084 852 359 798
629 652 942 108 312 457
534 250 799 365 265 115
402 278 601 903 199 625
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Rok provozu Celkové náklady Odpisy stroje Celkové tržby Celkový zisk Celkový zisk po zdanění Peněžní příjmy Diskontní sazba Disk. peněžní příjmy
0 0 0 1 128 094 94 675 142 668 -80 100 -80 100 14 574 0,9199 13 407
0 0 0 2 3 628 910 1 136 096 5 379 125 614 120 497 437 1 633 533 0,8463 1 382 437
0 0 0 3 7 929 353 1 136 096 10 385 622 1 320 174 1 069 341 2 205 436 0,7785 1 717 003
117 579 176 274 58 695 4 7 245 114 1 136 096 10 483 800 2 102 590 1 703 098 2 839 193 0,7162 2 033 435
130 644 195 860 65 217 5 15 617 118 1 136 096 20 921 014 4 167 801 3 375 918 4 512 014 0,6589 2 972 792
149 307 223 840 74 533 6 18 093 478 1 136 096 24 333 102 5 103 529 4 133 859 5 269 954 0,6061 3 194 182
111 980 167 880 55 900 7 13 684 431 1 136 096 19 256 770 4 436 243 3 593 357 4 729 453 0,5576 2 637 075
55 990 83 940 27 950 8 11 460 705 1 136 096 16 197 162 3 600 362 2 916 293 4 052 388 0,5129 2 078 651
18 663 27 980 9 317 9 9 155 977 1 136 096 13 017 587 2 725 514 2 207 667 3 343 762 0,4719 1 577 846
0 0 0 10 6 770 247 1 136 096 9 718 045 1 811 702 1 467 479 2 603 574 0,4341 1 130 207 Prodej
0 0 0 11 3 944 890 1 041 422 5 873 658 887 347 718 751 1 760 173 0,3993 702 914 100 000
Disk. pen. příjmy ceklem PC stroje Čistá současná hodnota
19 439 948 11 360 955 8 078 993
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Pomp Housing 9172-474-YM
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A00
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A05
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A08
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A09
1
Příloha č. 2 – realis. scénář
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
Ram 359344
0 0 0
0 0 0
0 0 0
38 716 60 984 22 268
77 432 121 968 44 536
619 459 975 744 356 285
580 743 914 760 334 017
464 594 731 808 267 214
348 446 548 856 200 410
232 297 365 904 133 607
106 470 167 706 61 236
106 745 142 668 35 923
567 081 757 922 190 841
3 736 062 4 993 370 1 257 308
1 267 593 1 694 179 426 586
5 870 955 7 846 724 1 975 769
6 337 963 8 470 895 2 132 932
3 002 193 4 012 529 1 010 336
2 335 039 3 120 856 785 817
1 667 885 2 229 183 561 298
1 000 731 1 337 510 336 779
305 779 408 684 102 905
0 0 0
2 457 011 4 621 203 2 164 192
2 768 025 5 206 165 2 438 141
2 954 633 5 557 143 2 602 510
3 576 661 6 727 068 3 150 407
4 120 936 7 750 752 3 629 816
3 887 675 7 312 030 3 424 355
3 110 140 5 849 624 2 739 484
2 332 605 4 387 218 2 054 613
1 555 070 2 924 812 1 369 742
712 740 1 340 539 627 798
0 0 0
0 0 0
8 305 14 795 6 489
1 328 864 2 367 147 1 038 283
2 823 836 5 030 188 2 206 352
3 239 106 5 769 921 2 530 815
3 156 052 5 621 975 2 465 923
2 989 944 5 326 081 2 336 137
2 740 782 4 882 241 2 141 459
2 408 566 4 290 454 1 881 888
1 827 188 3 254 827 1 427 639
0 0 0
0 0 0
95 402 171 292 75 891
349 807 628 072 278 266
556 511 999 206 442 695
636 012 1 141 950 505 938
683 713 1 227 596 543 883
604 211 1 084 852 480 641
524 710 942 108 417 399
445 208 799 365 354 156
335 231 601 903 266 671
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Rok provozu Celkové náklady Odpisy stroje Celkové tržby Celkový zisk Celkový zisk po zdanění Peněžní příjmy Diskontní sazba Disk. peněžní příjmy
0 0 0 1 106 745 94 675 142 668 -58 752 -58 752 35 923 0,9199 33 047
0 0 0 2 3 024 092 1 136 096 5 379 125 1 218 938 987 340 2 123 435 0,8463 1 797 036
0 0 0 3 6 607 794 1 136 096 10 385 622 2 641 733 2 139 803 3 275 899 0,7785 2 550 392
97 983 176 274 78 292 4 6 037 595 1 136 096 10 483 800 3 310 109 2 681 188 3 817 284 0,7162 2 733 944
108 870 195 860 86 991 5 13 014 265 1 136 096 20 921 014 6 770 654 5 484 229 6 620 325 0,6589 4 361 876
124 422 223 840 99 418 6 15 077 898 1 136 096 24 333 102 8 119 109 6 576 478 7 712 574 0,6061 4 674 683
93 317 167 880 74 563 7 11 403 693 1 136 096 19 256 770 6 716 982 5 440 755 6 576 851 0,5576 3 667 158
46 658 83 940 37 282 8 9 550 587 1 136 096 16 197 162 5 510 479 4 463 488 5 599 583 0,5129 2 872 276
15 553 27 980 12 427 9 7 629 981 1 136 096 13 017 587 4 251 511 3 443 724 4 579 819 0,4719 2 161 114
0 0 0 10 5 641 873 1 136 096 9 718 045 2 940 077 2 381 462 3 517 558 0,4341 1 526 966 Prodej
0 0 0 11 3 287 408 1 041 422 5 873 658 1 544 828 1 251 311 2 292 733 0,3993 915 588 100 000
Disk. pen. příjmy celkem PC stroje Čistá současná hodnota
27 294 080 11 360 955 15 933 125
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Pomp Housing 9172-474-YM
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A00
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A05
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A08
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A09
2
Příloha č. 3 – optim. scénář
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
Ram 359344
0 0 0
0 0 0
0 0 0
30 973 60 984 30 011
61 946 121 968 60 022
495 567 975 744 480 177
464 594 914 760 450 166
371 676 731 808 360 132
278 757 548 856 270 099
185 838 365 904 180 066
85 176 167 706 82 530
85 396 142 668 57 272
453 665 757 922 304 258
2 988 850 4 993 370 2 004 520
1 014 074 1 694 179 680 105
4 696 764 7 846 724 3 149 960
5 070 370 8 470 895 3 400 525
2 401 754 4 012 529 1 610 775
1 868 031 3 120 856 1 252 825
1 334 308 2 229 183 894 875
800 585 1 337 510 536 925
244 623 408 684 164 060
0 0 0
1 965 608 4 621 203 2 655 594
2 214 420 5 206 165 2 991 746
2 363 706 5 557 143 3 193 436
2 861 329 6 727 068 3 865 739
3 296 748 7 750 752 4 454 003
3 110 140 7 312 030 4 201 890
2 488 112 5 849 624 3 361 512
1 866 084 4 387 218 2 521 134
1 244 056 2 924 812 1 680 756
570 192 1 340 539 770 347
0 0 0
0 0 0
6 644 14 795 8 150
1 063 091 2 367 147 1 304 056
2 259 069 5 030 188 2 771 119
2 591 285 5 769 921 3 178 637
2 524 842 5 621 975 3 097 133
2 391 955 5 326 081 2 934 126
2 192 626 4 882 241 2 689 616
1 926 853 4 290 454 2 363 602
1 461 750 3 254 827 1 793 077
0 0 0
0 0 0
76 321 171 292 94 971
279 845 628 072 348 227
445 208 999 206 553 998
508 810 1 141 950 633 140
546 970 1 227 596 680 626
483 369 1 084 852 601 483
419 768 942 108 522 341
356 167 799 365 443 198
268 185 601 903 333 718
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Rok provozu Celkové náklady Odpisy stroje Celkové tržby Celkový zisk Celkový zisk po zdanění Peněžní příjmy Diskontní sazba Disk. peněžní příjmy
0 0 0 1 85 396 94 675 142 668 -37 403 -37 403 57 272 0,9199 52 687
0 0 0 2 2 419 273 1 136 096 5 379 125 1 823 756 1 477 243 2 613 338 0,8463 2 211 634
0 0 0 3 5 286 235 1 136 096 10 385 622 3 963 292 3 210 266 4 346 362 0,7785 3 383 781
78 386 176 274 97 888 4 4 830 076 1 136 096 10 483 800 4 517 628 3 659 279 4 795 374 0,7162 3 434 454
87 096 195 860 108 765 5 10 411 412 1 136 096 20 921 014 9 373 506 7 592 540 8 728 636 0,6589 5 750 961
99 538 223 840 124 302 6 12 062 318 1 136 096 24 333 102 11 134 688 9 019 098 10 155 193 0,6061 6 155 184
74 653 167 880 93 227 7 9 122 954 1 136 096 19 256 770 8 997 720 7 288 154 8 424 249 0,5576 4 697 241
37 327 83 940 46 613 8 7 640 470 1 136 096 16 197 162 7 420 596 6 010 683 7 146 779 0,5129 3 665 901
12 442 27 980 15 538 9 6 103 984 1 136 096 13 017 587 5 777 507 4 679 780 5 815 876 0,4719 2 744 381
0 0 0 10 4 513 498 1 136 096 9 718 045 4 068 451 3 295 446 4 431 541 0,4341 1 923 724 Prodej
0 0 0 11 2 629 927 1 041 422 5 873 658 2 202 310 1 783 871 2 825 293 0,3993 1 128 263 100 000
Disk. pen. příjmy celkem PC stroje Čistá současná hodnota
35 148 211 11 360 955 23 787 256
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Pomp Housing 9172-474-YM
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A00
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A05
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A08
Náklady celkem Tržby celkem Krycí příspěvek Zapfen E4-XD0-Z019A09
3
Příloha č. 4 - Výdaje na úvěr při rovnoměrném odpisování Pořadí splátky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.
Úmor 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25
Zůstatek jistiny 11 171 605,75 10 982 256,50 10 792 907,25 10 603 558,00 10 414 208,75 10 224 859,50 10 035 510,25 9 846 161,00 9 656 811,75 9 467 462,50 9 278 113,25 9 088 764,00 8 899 414,75 8 710 065,50 8 520 716,25 8 331 367,00 8 142 017,75 7 952 668,50 7 763 319,25 7 573 970,00 7 384 620,75 7 195 271,50 7 005 922,25 6 816 573,00 6 627 223,75 6 437 874,50 6 248 525,25 6 059 176,00 5 869 826,75
Měsíční úrok
Celková splátka Rovnoměrné úvěru daňové odpisy
49 341,26 48 504,97 47 668,67 46 832,38 45 996,09 45 159,80 44 323,50 43 487,21 42 650,92 41 814,63 40 978,33 40 142,04 39 305,75 38 469,46 37 633,16 36 796,87 35 960,58 35 124,29 34 287,99 33 451,70 32 615,41 31 779,12 30 942,82 30 106,53 29 270,24 28 433,95 27 597,65 26 761,36 25 925,07
238 690,51 237 854,22 237 017,92 236 181,63 235 345,34 234 509,05 233 672,75 232 836,46 232 000,17 231 163,88 230 327,58 229 491,29 228 655,00 227 818,71 226 982,41 226 146,12 225 309,83 224 473,54 223 637,24 222 800,95 221 964,66 221 128,37 220 292,07 219 455,78 218 619,49 217 783,20 216 946,90 216 110,61 215 274,32
4
1 249 705,05 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04
Úspora na dani z příjmů práv. osob 246 818,80 49 239,64 49 080,75 48 921,85 48 762,95 48 604,06 48 445,16 48 286,27 48 127,37 47 968,48 47 809,58 47 650,69 47 491,79 47 332,89 47 174,00 47 015,10 46 856,21 46 697,31 46 538,42 46 379,52 46 220,63 46 061,73 45 902,83 45 743,94 45 585,04 45 426,15 45 267,25 45 108,36 44 949,46
Výdaje po zdanění -8 128,29 188 614,57 187 937,18 187 259,78 186 582,38 185 904,99 185 227,59 184 550,19 183 872,80 183 195,40 182 518,00 181 840,61 181 163,21 180 485,81 179 808,41 179 131,02 178 453,62 177 776,22 177 098,83 176 421,43 175 744,03 175 066,64 174 389,24 173 711,84 173 034,45 172 357,05 171 679,65 171 002,25 170 324,86
30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.
Σ
189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 11 360 955,00
5 680 477,50 5 491 128,25 5 301 779,00 5 112 429,75 4 923 080,50 4 733 731,25 4 544 382,00 4 355 032,75 4 165 683,50 3 976 334,25 3 786 985,00 3 597 635,75 3 408 286,50 3 218 937,25 3 029 588,00 2 840 238,75 2 650 889,50 2 461 540,25 2 272 191,00 2 082 841,75 1 893 492,50 1 704 143,25 1 514 794,00 1 325 444,75 1 136 095,50 946 746,25 757 397,00 568 047,75 378 698,50 189 349,25 0,00
25 088,78 24 252,48 23 416,19 22 579,90 21 743,61 20 907,31 20 071,02 19 234,73 18 398,44 17 562,14 16 725,85 15 889,56 15 053,27 14 216,97 13 380,68 12 544,39 11 708,10 10 871,80 10 035,51 9 199,22 8 362,93 7 526,63 6 690,34 5 854,05 5 017,76 4 181,46 3 345,17 2 508,88 1 672,59 836,29 0,00
214 438,03 213 601,73 212 765,44 211 929,15 211 092,86 210 256,56 209 420,27 208 583,98 207 747,69 206 911,39 206 075,10 205 238,81 204 402,52 203 566,22 202 729,93 201 893,64 201 057,35 200 221,05 199 384,76 198 548,47 197 712,18 196 875,88 196 039,59 195 203,30 194 367,01 193 530,71 192 694,42 191 858,13 191 021,84 190 185,54 189 349,25
210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04 210 651,04
44 790,57 44 631,67 44 472,77 44 313,88 44 154,98 43 996,09 43 837,19 43 678,30 43 519,40 43 360,50 43 201,61 43 042,71 42 883,82 42 724,92 42 566,03 42 407,13 42 248,24 42 089,34 41 930,44 41 771,55 1 588,96 1 430,06 1 271,16 1 112,27 953,37 794,48 635,58 476,69 317,79 158,90 0,00
169 647,46 168 970,06 168 292,67 167 615,27 166 937,87 166 260,48 165 583,08 164 905,68 164 228,29 163 550,89 162 873,49 162 196,09 161 518,70 160 841,30 160 163,90 159 486,51 158 809,11 158 131,71 157 454,32 156 776,92 196 123,22 195 445,82 194 768,43 194 091,03 193 413,63 192 736,23 192 058,84 191 381,44 190 704,04 190 026,65 189 349,25
1 480 237,76
12 841 192,76
11 360 955,00
2 439 826,62
10 401 366,14
5
Příloha č. 5 - Výdaje na úvěr při zrychleném odpisování Pořadí splátky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Úmor 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25
Zůstatek jistiny
Měsíční úrok
11 171 605,75 10 982 256,50 10 792 907,25 10 603 558,00 10 414 208,75 10 224 859,50 10 035 510,25 9 846 161,00 9 656 811,75 9 467 462,50 9 278 113,25 9 088 764,00 8 899 414,75 8 710 065,50 8 520 716,25 8 331 367,00 8 142 017,75 7 952 668,50 7 763 319,25 7 573 970,00 7 384 620,75 7 195 271,50 7 005 922,25 6 816 573,00 6 627 223,75 6 437 874,50 6 248 525,25 6 059 176,00 5 869 826,75 5 680 477,50
49 341,26 48 504,97 47 668,67 46 832,38 45 996,09 45 159,80 44 323,50 43 487,21 42 650,92 41 814,63 40 978,33 40 142,04 39 305,75 38 469,46 37 633,16 36 796,87 35 960,58 35 124,29 34 287,99 33 451,70 32 615,41 31 779,12 30 942,82 30 106,53 29 270,24 28 433,95 27 597,65 26 761,36 25 925,07 25 088,78
Celková splátka Zrychlené úvěru daňové odpisy 238 690,51 237 854,22 237 017,92 236 181,63 235 345,34 234 509,05 233 672,75 232 836,46 232 000,17 231 163,88 230 327,58 229 491,29 228 655,00 227 818,71 226 982,41 226 146,12 225 309,83 224 473,54 223 637,24 222 800,95 221 964,66 221 128,37 220 292,07 219 455,78 218 619,49 217 783,20 216 946,90 216 110,61 215 274,32 214 438,03
6
2 272 191,00 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 302 958,80 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 227 219,10 151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40
Úspora na dani z příjmů práv. osob 441 091,13 66 778,12 66 619,22 66 460,32 66 301,43 66 142,53 65 983,64 65 824,74 65 665,85 65 506,95 65 348,06 65 189,16 65 030,26 50 480,83 50 321,93 50 163,03 50 004,14 49 845,24 49 686,35 49 527,45 49 368,56 49 209,66 49 050,77 48 891,87 48 732,97 34 183,54 34 024,64 33 865,74 33 706,85 33 547,95
Výdaje po zdanění -202 400,62 171 076,10 170 398,70 169 721,31 169 043,91 168 366,51 167 689,12 167 011,72 166 334,32 165 656,93 164 979,53 164 302,13 163 624,73 177 337,88 176 660,48 175 983,09 175 305,69 174 628,29 173 950,90 173 273,50 172 596,10 171 918,70 171 241,31 170 563,91 169 886,51 183 599,66 182 922,26 182 244,87 181 567,47 180 890,07
31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.
Σ
189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 189 349,25 11 360 955,00
5 491 128,25 5 301 779,00 5 112 429,75 4 923 080,50 4 733 731,25 4 544 382,00 4 355 032,75 4 165 683,50 3 976 334,25 3 786 985,00 3 597 635,75 3 408 286,50 3 218 937,25 3 029 588,00 2 840 238,75 2 650 889,50 2 461 540,25 2 272 191,00 2 082 841,75 1 893 492,50 1 704 143,25 1 514 794,00 1 325 444,75 1 136 095,50 946 746,25 757 397,00 568 047,75 378 698,50 189 349,25 0,00
24 252,48 23 416,19 22 579,90 21 743,61 20 907,31 20 071,02 19 234,73 18 398,44 17 562,14 16 725,85 15 889,56 15 053,27 14 216,97 13 380,68 12 544,39 11 708,10 10 871,80 10 035,51 9 199,22 8 362,93 7 526,63 6 690,34 5 854,05 5 017,76 4 181,46 3 345,17 2 508,88 1 672,59 836,29 0,00
213 601,73 212 765,44 211 929,15 211 092,86 210 256,56 209 420,27 208 583,98 207 747,69 206 911,39 206 075,10 205 238,81 204 402,52 203 566,22 202 729,93 201 893,64 201 057,35 200 221,05 199 384,76 198 548,47 197 712,18 196 875,88 196 039,59 195 203,30 194 367,01 193 530,71 192 694,42 191 858,13 191 021,84 190 185,54 189 349,25
151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40 151 479,40 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70 75 739,70
33 389,06 33 230,16 33 071,27 32 912,37 32 753,48 32 594,58 32 435,68 17 886,25 17 727,35 17 568,45 17 409,56 17 250,66 17 091,77 16 932,87 16 773,98 16 615,08 16 456,19 16 297,29 16 138,39 1 588,96 1 430,06 1 271,16 1 112,27 953,37 794,48 635,58 476,69 317,79 158,90 0,00
180 212,68 179 535,28 178 857,88 178 180,48 177 503,09 176 825,69 176 148,29 189 861,44 189 184,04 188 506,65 187 829,25 187 151,85 186 474,46 185 797,06 185 119,66 184 442,26 183 764,87 183 087,47 182 410,07 196 123,22 195 445,82 194 768,43 194 091,03 193 413,63 192 736,23 192 058,84 191 381,44 190 704,04 190 026,65 189 349,25
1 480 237,76
12 841 192,76
11 360 955,00
2 439 826,62
10 401 366,14
7
Příloha č. 6 – Diskontované výdaje leasingu a úvěru Leasing - rovnoměrné splátky Rok
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3
Měsíc
prosinec 11 leden 12 únor 12 březen 12 duben 12 květen 12 červen 12 červenec 12 srpen 12 září 12 říjen 12 listopad 12 prosinec 12 leden 13 únor 13 březen 13 duben 13 květen 13 červen 13 červenec 13 srpen 13 září 13 říjen 13 listopad 13 prosinec 13 leden 14 únor 14 březen 14
Leasing - zrychlené splátky
Odúroč. čtvrtletní
Výdaje po zdanění
Diskontované výdaje
Výdaje po zdanění
0,9735
595 633,50
579 865,54
936 220,76
911 436,58
0,9478
595 633,50
564 515,01
936 220,76
887 308,50
0,9227
595 633,50
549 570,84
936 220,76
863 819,15
0,8982
595 633,50
535 022,28
936 220,76
840 951,63
0,8745
595 633,50
520 858,86
936 220,76
818 689,47
0,8513
595 633,50
507 070,38
936 220,76
797 016,64
0,8288
595 633,50
493 646,92
936 220,76
775 917,56
0,8068
595 633,50
480 578,81
936 220,76
755 377,02
0,7855
595 633,50
467 856,65
936 220,76
735 380,24
0,7647
595 633,50
455 471,27
936 220,76
715 912,82
Úvěr - rovnoměrné odpisy
Diskontované Odúroč. měsíční výdaje
8
0,9910 0,9821 0,9733 0,9646 0,9559 0,9473 0,9388 0,9304 0,9220 0,9137 0,9055 0,8974 0,8893 0,8813 0,8734 0,8656 0,8578 0,8501 0,8424 0,8349 0,8274 0,8199 0,8126 0,8053 0,7981 0,7909 0,7838 0,7767
Výdaje po zdanění
-8 128,29 188 614,57 187 937,18 187 259,78 186 582,38 185 904,99 185 227,59 184 550,19 183 872,80 183 195,40 182 518,00 181 840,61 181 163,21 180 485,81 179 808,41 179 131,02 178 453,62 177 776,22 177 098,83 176 421,43 175 744,03 175 066,64 174 389,24 173 711,84 173 034,45 172 357,05 171 679,65 171 002,25
Diskontované výdaje
-8 055,28 185 241,25 182 917,97 180 621,49 178 351,50 176 107,72 173 889,86 171 697,63 169 530,76 167 388,96 165 271,96 163 179,49 161 111,27 159 067,05 157 046,55 155 049,51 153 075,68 151 124,80 149 196,61 147 290,88 145 407,34 143 545,75 141 705,88 139 887,48 138 090,31 136 314,14 134 558,74 132 823,87
Úvěr - zrychlené odpisy Výdaje po zdanění
-202 400,62 171 076,10 170 398,70 169 721,31 169 043,91 168 366,51 167 689,12 167 011,72 166 334,32 165 656,93 164 979,53 164 302,13 163 624,73 177 337,88 176 660,48 175 983,09 175 305,69 174 628,29 173 950,90 173 273,50 172 596,10 171 918,70 171 241,31 170 563,91 169 886,51 183 599,66 182 922,26 182 244,87
Diskontované výdaje
-200 582,51 168 016,45 165 847,89 163 704,75 161 586,72 159 493,53 157 424,91 155 380,58 153 360,28 151 363,74 149 390,69 147 440,88 145 514,03 156 292,69 154 297,11 152 324,77 150 375,42 148 448,79 146 544,64 144 662,73 142 802,80 140 964,61 139 147,92 137 352,49 135 578,10 145 205,72 143 370,45 141 556,43
3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
duben 14 květen 14 červen 14 červenec 14 srpen 14 září 14 říjen 14 listopad 14 prosinec 14 leden 15 únor 15 březen 15 duben 15 květen 15 červen 15 červenec 15 srpen 15 září 15 říjen 15 listopad 15 prosinec 15 leden 16 únor 16 březen 16 duben 16 květen 16 červen 16 červenec 16 srpen 16 září 16 říjen 16 listopad 16
0,7444
595 633,50
443 413,77
936 220,76
696 960,76
0,7247
595 633,50
431 675,47
936 220,76
678 510,41
0,7055
595 633,50
420 247,90
-135 787,74
-95 804,74
0,6869
595 633,50
409 122,86
-135 787,74
-93 268,54
0,6687
595 633,50
398 292,32
-135 787,74
-90 799,48
0,6510
595 633,50
387 748,49
-135 787,74
-88 395,79
0,6338
595 633,50
377 483,79
-135 787,74
-86 055,72
0,6170
595 633,50
367 490,82
-135 787,74
-83 777,61
0,6006
0,5847 10 721 403,00 8 389 931,96
10 419 922,62 8 939 178,88
9
0,7698 0,7628 0,7560 0,7492 0,7425 0,7358 0,7292 0,7226 0,7162 0,7097 0,7033 0,6970 0,6908 0,6846 0,6784 0,6723 0,6663 0,6603 0,6544 0,6485 0,6427 0,6369 0,6312 0,6255 0,6199 0,6143 0,6088 0,6033 0,5979 0,5925 0,5872 0,5819
170 324,86 131 109,32 169 647,46 129 414,85 168 970,06 127 740,25 168 292,67 126 085,28 167 615,27 124 449,75 166 937,87 122 833,42 166 260,48 121 236,08 165 583,08 119 657,54 164 905,68 118 097,57 164 228,29 116 555,97 163 550,89 115 032,54 162 873,49 113 527,07 162 196,09 112 039,36 161 518,70 110 569,22 160 841,30 109 116,46 160 163,90 107 680,87 159 486,51 106 262,27 158 809,11 104 860,46 158 131,71 103 475,27 157 454,32 102 106,50 156 776,92 100 753,97 196 123,22 124 908,01 195 445,82 123 358,44 194 768,43 121 826,64 194 091,03 120 312,40 193 413,63 118 815,54 192 736,23 117 335,86 192 058,84 115 873,18 191 381,44 114 427,30 190 704,04 112 998,05 190 026,65 111 585,25 189 349,25 110 188,71 10 401 366,14 7 965 672,55
181 567,47 139 763,44 180 890,07 137 991,23 180 212,68 136 239,59 179 535,28 134 508,28 178 857,88 132 797,08 178 180,48 131 105,77 177 503,09 129 434,13 176 825,69 127 781,94 176 148,29 126 148,99 189 861,44 134 748,31 189 184,04 133 061,46 188 506,65 131 394,04 187 829,25 129 745,84 187 151,85 128 116,65 186 474,46 126 506,26 185 797,06 124 914,47 185 119,66 123 341,06 184 442,26 121 785,84 183 764,87 120 248,61 183 087,47 118 729,17 182 410,07 117 227,33 196 123,22 124 908,01 195 445,82 123 358,44 194 768,43 121 826,64 194 091,03 120 312,40 193 413,63 118 815,54 192 736,23 117 335,86 192 058,84 115 873,18 191 381,44 114 427,30 190 704,04 112 998,05 190 026,65 111 585,25 189 349,25 110 188,71 10 401 366,14 7 854 085,48
