Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Ostrovní provoz ve městě Plzeň s ohledem na elektromobilitu

Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky

´ PRACE ´ ˇ BAKALA´ RSK A Ostrovn´ı provoz ve mˇestˇe Plzenˇ s ohledem na elektromobilitu

Autor práce: Vedouc´ı práce:

Petr Lupácˇ Ing. Jana Lid’a´ ková

Plzeˇn 2014

Ostrovn´ı provoz ve mˇestˇe Plzeˇn s ohledem na elektromobilitu

Petr Lupácˇ

ˇ Cestn´ e prohlásˇen´ı Pˇredkládám t´ımto k posouzen´ı a obhajobˇe bakaláˇrskou práci, zpracovanou na závˇer bakaláˇrského studia na Fakultˇe elektrotechnické Západoˇceské univerzity v Plzni. Prohlaˇsuji, zˇ e jsem tuto bakaláˇrskou práci vypracoval samostatnˇe, s pouˇzit´ım odborné literatury a pramen˚u uvedených v seznamu, který je souˇca´ st´ı této bakaláˇrské práce. Dále prohlaˇsuji, zˇ e veˇskerý software, pouˇzitý pˇri ˇreˇsen´ı této bakaláˇrské práce, je legáln´ı.

Datum: 24. 5. 2014

....................... podpis

II

2014


Petr Lupácˇ

Abstrakt Pˇredkládaná bakaláˇrská práce je zamˇeˇrena na zmapován´ı souˇcasného stavu energetické bilance mˇesta Plznˇe a s t´ım souvisej´ıc´ı moˇznost´ı ostrovn´ıho provozu. Zároveˇn se bude zamˇeˇrovat na vyuˇz´ıván´ı elektromobil˚u pˇri ostrovn´ım provozu a na návrh rozm´ıstˇen´ı dob´ıjec´ıch stanic v Plzni.

Kl´ıcˇ ová slova Ostrovn´ı provoz, elektromobilita, elektrizaˇcn´ı soustava, blackout, dob´ıjec´ı stanice, energetická bilance, Plzeˇn

III

2014


Petr Lupácˇ

Abstract The present bachelor’s thesis is focused on mapping the current state of the energy balance of Pilsen and the related possibility of island service. At the same time it will focus on the use of electric vehicles in the traffic island and a layout of charging stations in Pilsen

Keywords Island operation, electromobility, electricity system, blackout, charging station, energy balance, Pilsen

IV

2014


Petr Lupácˇ

2014

Obsah Seznam veliˇcin a zkratek

3

´ Uvod

4

´ 1 Teoretický uvod 1.1 Elektrizaˇcn´ı soustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Zat´ızˇ en´ı CR

5 5 6

1.1.2 Podp˚urné sluˇzby v ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostrovn´ı provoz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

6 8

1.2

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3

1.4

Popis ostrovn´ıho provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Blackout . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Pˇrechod do ostrovn´ıho provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Elektromobilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ´ 1.3.1 Uvod do elektromobility . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.3.2 Elektromobilita na cˇ asové ose . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.3.3 Výhody a nevýhody elektromobil˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Smart Grids . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.4.1

HDO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2 Energetické bilance mˇesta Plzenˇ 16 2.1 Mˇeˇren´ı spotˇreby a výroby el. energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.2

2.3 2.4

Dodavatelé elektrické energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.2.1 Plzeˇnská energetika, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.2.2 Plzeˇnská Teplárenská, a.s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 2.2.3 Obnovitelné zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Odbˇeratelé elektrické energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Moˇznost pˇrechodu do ostrovn´ıho provozu . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.4.1

Plzeˇnská energetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3 Plzenˇ a elektromobilita v ostrovn´ım provozu 25 3.1 Rozbor vlivu elektromobil˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.2

3.1.1 Aktuáln´ı stav mˇesta Plzeˇn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.1.2 Stavy pˇri rozd´ılném zastoupen´ı elektromobil˚u . . . . . . . . . . . 26 Pˇripojen´ı elektromobilu k s´ıti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 3.2.1 3.2.2

Problémy s nab´ıjec´ımi stanicemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Návrh dob´ıjec´ı infrastruktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4 Závˇer

33 1


Petr Lupácˇ

2014

Seznam obrázku˚

34

Seznam tabulek

35

Seznam pˇr´ıloh

36

Reference

37

2


Petr Lupácˇ

Seznam veliˇcin a zkratek ˇ CEPS ..........................

ˇ a pˇrenosová soustava Cesk´

DS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E ..............................

Distribuˇcn´ı soustava energie [Wh]

ES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . f ............................... FV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Elektrizaˇcn´ı soustava Frekvence [Hz] Fotovoltaika

GE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HDO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Generátor Hromadné dálkové ovládán´ı

I ............................... IZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Elektrický proud [A] Integrovaný záchranný systém Kotel 1

KT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kondenzaˇcn´ı turb´ına Motorgenerátor

MWe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . MWt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jednotka elektrického výkonu Jednotka tepelného výkonu Obchodn´ı centrum

OP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P ..............................

Ostrovn´ı provoz Výkon [W]

PE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PTT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Plzeˇnská energetika Pˇrenosová soustava Protitlaká turb´ına

SG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . SM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Smart-Grids Spalovac´ı motor

SMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . TP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Short message service - sluˇzba krátkých zpráv Turbogenerátor Technická zp˚usobilost

U .............................. VN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

napˇet´ı [V] Vysoké napˇet´ı

VVN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Velmi vysoké napˇet´ı

3

2014


Petr Lupácˇ

´ Uvod Téma ostrovn´ıho provozu mˇesta Plzeˇn s ohledem na elektromobilitu jsem si vybral, protoˇze je souˇca´ st´ı ˇreˇsen´ı energetických s´ıt´ı v budoucnosti. Pod´ıl elektromobil˚u na trhu stále stoupá a t´ım i jejich vliv na energetickou s´ıt’. V budoucnu budeme muset elektromobily brát v potaz jako d˚uleˇzitý prvek, jenˇz bude ovlivˇnovat diagram denn´ı spotˇreby. Jeˇstˇe citelnˇejˇs´ı bude jejich vliv právˇe pˇri ostrovn´ım provozu. V tomto stavu má ostrov omezené prostˇredky k manipulaci s elektrickou energi´ı a proto jedna z moˇznost´ı, jak uchovávat a cˇ erpat energii v potˇrebných okamˇzic´ıch, je právˇe vyuˇzit´ı elektromobil˚u a jejich energetické kapacity. Zajist´ıme si tak prostˇredky pro uchován´ı pˇrebyteˇcné energie a jej´ı cˇ erpán´ı z tˇechto zdroj˚u v pˇr´ıpadˇe potˇreby. Bakaláˇrská práce pracuje s daty o namˇeˇrené energetické bilanci z roku 2013, ze kterých jsme vycházeli pˇri schopnosti Plznˇe pracovat v ostrovn´ım provozu. Data o elektromobilech a dob´ıjec´ıch stanic´ıch vycház´ı z dokument˚u vypracovaných v letech 2009 aˇz 2014. Celkový návrh ˇreˇsen´ı dob´ıjec´ıch stanic je uskuteˇcnitelný v horizontu 30 let a v´ıce, protoˇze je realizace závislá na poˇctu elektromobil˚u v dopravˇe. C´ılem bakaláˇrské práce je stanovit schopnost Plznˇe pracovat v reˇzimu ostrovn´ıho provozu, urˇcit energetický potenciál elektromobil˚u pˇri tomto reˇzimu a navrhnout pˇredstavu o moˇzném um´ıstˇen´ı dob´ıjec´ıch stanic. Abychom tento problém zhodnotili, mus´ıme nejdˇr´ıv urˇcit energetickou bilanci mˇesta Plznˇe. T´ım zjist´ıme, zda je v Plzni ostrovn´ı provoz v˚ubec moˇzný. K tomu si mus´ıme urˇcit dodavatele a spotˇrebitele elektrické energie na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe a jejich roli pˇri pˇrechodu do ostrovn´ıho provozu. Dalˇs´ım stupnˇem bude urˇcen´ı poˇctu elektromobil˚u v Plzni a jejich energetický potenciál, jenˇz bychom teoreticky mohli pˇri ostrovn´ım provozu vyuˇz´ıvat. Posledn´ım bodem bude návrh infrastruktury dob´ıjec´ıch stanic a zhodnocen´ı problém˚u, jenˇz budeme muset pˇri jejich realizaci ˇreˇsit.

4

2014


Petr Lupácˇ

´ 1 Teoretický uvod 1.1 Elektrizaˇcn´ı soustava C´ılem elektrizaˇcn´ı soustavy je zásobovat energi´ı spotˇrebitele v poˇzadovaném cˇ ase, v potˇrebném mnoˇzstv´ı a to pˇri poˇzadované kvalitˇe, spolehlivosti a co nejvyˇssˇ´ı hos´ podárnosti. Elektrizaˇcn´ı soustavu spravuje energetický regulaˇcn´ı u´ ˇrad (ERU). Rozdˇelen´ı ES: • elektrárenská soustava • pˇrenosová soustava • rozvodná distribuˇcn´ı soustava • spotˇrebn´ı soustava

ˇ [3] Obrázek 1: Pˇrenosová soustava CR Elektrárenská soustava Skládá se z prvk˚u, které se pod´ılej´ı na výrobˇe elektrické energie (generátory, transformátory, ...). Obecnˇe se jedná o prvky, které elektrárna obsahuje. Pˇrenosová soustava ˇ a zároveˇn slouˇz´ı k propojen´ı s ES Pod´ıl´ı se na pˇrenosu energie po celém u´ zem´ı CR okoln´ıch stát˚u. Pˇrenosová soustava se provozuje jako okruˇzn´ı. Z d˚uvodu historického vývoje na napˇet´ıch 400 kV, 220 kV a okrajovˇe 110 kV. Z toho veden´ı 400 kV v délce ˇ 3 508 km a 220 kV v délce 1 910 km. V Cesk´ e republice spravuje pˇrenosovou soustavu ˇ CEPS, a.s. 5

2014


Petr Lupácˇ

Rozvodná distribuˇcn´ı soustava Slouˇz´ı k pˇrenosu energie od distributor˚u k jednotlivým spotˇrebitel˚um. Jedná se o veden´ı na napˇet’ové hladinˇe 110 kV, 35 kV, 22 kV, 10 kV, 6 kV, 3 kV, 1,5 kV a 0,4/0,23 kV pˇri paprskovém, nebo pr˚ubˇezˇ ném uspoˇra´ dán´ı. Z toho veden´ı 110 kV v délce 13 000 km, 35 kV v délce 11 000 km a 22 kV v délce 62 000 km. Hlavn´ı provozovatelé distribuˇcn´ı ˇ s´ıtˇe jsou CEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s. a PREdistribuce, a.s. Spotˇrebn´ı soustava Pouˇz´ıvá se k veden´ı el. energie v samotných objektech. Jedná se o napˇet´ı 0,4 kV a 0,23 kV. Provozuje se mˇr´ızˇ ovˇe, nebo paprskovitˇe. [6]

ˇ 1.1.1 Zat´ızˇ en´ı CR V roce 2012 byl distribuˇcn´ı soustavou pˇrenesen výkon o objemu 43 344 GWh. ˇ Nejvˇetˇs´ım dodavatelem energie do distribuˇcn´ı soustavy byl CEPS, a.s., jenˇz zauj´ımal ˇ 50,85% dodávek, coˇz pˇredstavuje objem 22 042 GWh. CEZ, a.s., dodal do distribuˇcn´ı soustavy energii o objemu 7 712 GWh. Dalˇs´ı jsou dodávky od sousedn´ıch poskytovatel˚u distribuˇcn´ıch sluˇzeb (991 GWh), dodávky zdroj˚u ostatn´ıch výrobc˚u, vˇcetnˇe samovýrobc˚u (9 436 GWh), lokáln´ı distribuˇcn´ı soustava(2 439 GWh) a ostatn´ı zdroje.

ˇ [MW] [6] Obrázek 2: Týdenn´ı maxima odbˇeru CR Pˇri mˇeˇren´ı hodinových maxim v týdenn´ıch intervalech bˇehem roku 2012 byl zaznamenán nejvyˇssˇ´ı odbˇer dne 7.2.2012 v 16 hodin a to 6 159 MW viz obrázek 2. [6] ˚ e sluˇzby v ES 1.1.2 Podpurn´ Podp˚urné sluˇzby rozdˇelujeme do nˇekolika kategori´ı podle toho, kdo je poskytovatelem a kdo pˇr´ıjemcem dané sluˇzby. [21] Podp˚urné sluˇzby PDS pro PPS • dispeˇcerská záloha 6

2014


• operativn´ı zmˇeny spotˇreby • regulace rychlosti zmˇeny zat´ızˇ en´ı • regulace napˇet´ı a jalového výkonu Podp˚urné sluˇzby uˇzivatele DS pro PDS • dispeˇcerská záloha • schopnost startu ze tmy • schopnost ostrovn´ıho provozu • operativn´ı zmˇena zat´ızˇ en´ı • vyuˇzit´ı záloˇzn´ıho výkonu v akumulaci tepla • regulace napˇet´ı a jalového výkonu • výpomoc ze sousedn´ı DS • regulace rychlosti zmˇeny zat´ızˇ en´ı na pˇredávac´ıch m´ıstech • vynucený provozn´ı stav zdroje • výpomoc ze sousedn´ı zahraniˇcn´ı DS Podp˚urné sluˇzby od uˇzivatele DS pro PPS prostˇrednictv´ım PDS • primárn´ı, sekundárn´ı, terciáln´ı regulace cˇ inného výkonu • dispeˇcerská záloha • rychle startuj´ıc´ı záloha • schopnost ostrovn´ıho provozu • schopnost startu ze tmy • vyuˇzit´ı záloˇzn´ıho výkonu v akumulaci tepla

7

Petr Lupácˇ

2014


Petr Lupácˇ

1.2 Ostrovn´ı provoz 1.2.1 Popis ostrovn´ıho provozu Ostrovn´ı provoz (OP) je stav elektrizaˇcn´ı soustavy, kdy je objekt, u´ zemn´ı celek nebo cˇ a´ st ES v provozu nezávisle na vnˇejˇs´ı pˇrenosové a distribuˇcn´ı soustavˇe. Ostrovem se pˇri této definici stávaj´ı i motocykly, automobily, letadla, atd. Ostrovn´ı provoz nastává po odpojen´ı od ES, kdy dojde k blackoutu, nebo pokud elektrická energie nesplˇnuje standardy na kvalitu. T´ım se rozum´ı napˇr´ıklad odchylka v´ıce jak 0,2 Hz pˇri s´ıti na frekvenci 50 Hz. Nebo pokud je objekt permanentnˇe ve stavu ostrovn´ıho provozu. Napˇr´ıklad teplárna, která dokázˇ e pokrýt vlastn´ı spotˇrebu a dodávat tak teplo do mˇesta bez závislosti na vnˇejˇs´ı soustavˇe. [2], [7]

Výhody ostrovn´ıho provozu: • stabilita zˇ ivotnˇe d˚uleˇzitých objekt˚u a infrastruktur (nemocnice, hromadná doprava,rozhlas) • ekonomicky výhodné pro celé u´ zem´ı v ostrovn´ım provozu • udrˇzen´ı bezpeˇcnosti stálou dodávkou energie Nevýhody ostrovn´ıho provozu: • nestabilita kl´ıcˇ ových veliˇcin (U, f, ) • nebezpeˇc´ı zmˇeny uzemnˇen´ı s´ıtˇe pˇri odpojen´ı od DS 1.2.2 Blackout Blackout je výrazný výpadek elektˇriny, který zasáhne rozsáhlé u´ zem´ı po rozpadu ES. Velikost u´ zem´ı, které m˚uzˇ e blackout postihnout se m˚uzˇ e velikostnˇe pohybovat od výpadku nˇekteré mˇestské cˇ a´ sti pˇres celostátn´ı výpadek, aˇz po poruchu, jenˇz zasáhne u´ zem´ı v´ıce stát˚u. Také cˇ asové intervaly blackout˚u jsou r˚uzné. Nejmenˇs´ı blackouty se pohybuj´ı v ˇra´ du minut, cˇ i sp´ısˇe hodin, ovˇsem je moˇzné, zˇ e blackout trvá dny i týdny. Hlavn´ım problémem blackout˚u je, zˇ e energii neum´ıme efektivnˇe skladovat. Pˇri výpadku velkého u´ zem´ı nejsme schopni okamˇzitˇe dodat energii ze záloˇzn´ıch zdroj˚u. Pˇreˇcerpávac´ı elektrárny, skladován´ı stlaˇceného vzduchu, akumulace v bateri´ıch, soustavy elektrických dynam nám dokázˇ´ı kompenzovat menˇs´ı nedostatky energie v s´ıti, ale na kompletn´ı pokryt´ı spotˇreby nestaˇc´ı.

8

2014


Petr Lupácˇ

2014

Tabulka 1: Významné blackouty [8], [11] Datum Obyvatelé [mil.] Trván´ı Zasaˇzená oblast Pˇr´ıcˇ ina 15.11.2012 0,45 1 hod. Nˇemecko, Mnichov Závada v rozvodnˇe, nebo elektrárnˇe 26.10.2012 53 4 hod. severovýchod Braz´ılie Poˇza´ r v rozvodnˇe 31.7.2012 670 8 hod. Indie Závada relé, nejvˇetˇs´ı svˇetový blackout 30.7.2012 300 16 hod. Indie Pˇret´ızˇ en´ı veden´ı VVN ˇ ına C´ 28.1.2008 30 12 dn´ı Snˇehová bouˇre zniˇcila veden´ı VVN 18.8.2005 100 7 hod Bali, Jáva, Indonesie Výpadek veden´ı VVN ˇ edsko 23.9.2003 5 2 hod Dánsko, Sv´ Závada odpojovaˇce krátce po výpadku jaderné elektrárny 20.2.1998 0,06 5 týdn˚u Nový Zéland Závada na zastaralém kabelu VN 9.11.1965 30 14 hod USA, Kanada Chyba v nastaven´ı ochrany 1. velký blackout v historii

Pˇri sledován´ı poˇctu blackout˚u a velikosti u´ zem´ı které postihli, m˚uzˇ eme poˇc´ıtat s t´ım, zˇ e jejich výskyt a rozsah bude stále cˇ astˇejˇs´ı. Pokud seˇcteme velké blackouty v historii, tak zjist´ıme, zˇ e od roku 1965 do roku 2000 svˇet postihly 3 vˇetˇs´ı blackouty. Ovˇsem od roku 2000 do 2013 to bylo jiˇz 16 blackout˚u. Pokud bychom chtˇeli vyˇsetˇrovat pˇr´ıcˇ iny blackout˚u a pˇredej´ıt jim, nenalezli bychom zˇ a´ dné pauˇsa´ ln´ı ˇreˇsen´ı problému. Vˇse závis´ı na energetické vyspˇelosti daného státu a jeho klimatických podm´ınkách. [2], [7], [8], [11]

Zde jsou nˇekteré základn´ı pˇr´ıcˇ iny blackout˚u: • Pˇrenos výkon˚u na maximu moˇznost´ı PS • Propojován´ı pˇrenosových soustav • Stáˇr´ı pˇrenosových soustav • Nestabilita výkonu z obnovitelných zdroj˚u • Vliv poˇcas´ı • Mechanická závada nˇekterého z prvk˚u soustavy • Nedostateˇcná komunikace mezi výrobci el. energie

9


Petr Lupácˇ

ˇ Ceskou republiku ohroˇzuje zejména propojen´ı pˇrenosových soustav. Po pˇripojen´ı k Evropské pˇrenosové soustavˇe je naˇse soustava napˇr´ıklad pˇretˇezˇ ována kaˇzdý rok na podzim, kdy vˇetrné elektrárny na severu Nˇemecka s instalovaným výkonem 24 600 MW ˇ 150 MW) vyprodukuj´ı nejv´ıce energie, ta se potom distribuuje do jiˇzn´ıch cˇ a´ st´ı zemˇe (CR ˇ ˇ je nad dimenzovaná a tento i pˇres Ceskou republiku. Naˇstˇest´ı pˇrenosová soustava CR nápor dokázˇ e pojmout, ovˇsem situace se m˚uzˇ e zmˇenit. Pokud by taková situace nastala, je vhodným ˇreˇsen´ım pˇrechod do ostrovn´ıho provozu. [9] 1.2.3 Pˇrechod do ostrovn´ıho provozu Pro pˇrechod do ostrovn´ıho provozu se vyuˇz´ıvá dvou zp˚usob˚u, a to takzvaný start ze tmy a vyˇclenˇen´ı ostrova z elektrizaˇcn´ı soustavy. Start ze tmy Tento zp˚usob pˇrechodu do OP spoˇc´ıvá v tom, zˇ e dojde k absolutn´ımu, nebo cˇ a´ steˇcnému rozpadu elektrizaˇcn´ı soustavy a elektrárna mus´ı být schopna najet do provozu bez podpory vnˇejˇs´ıho zdroje napˇet´ı. Snaˇz´ıme se dosáhnout obnoven´ı dodávek energie v co nejkratˇs´ım moˇzném intervalu alespoˇn ve vyˇclenˇeném ostrovˇe. Ostrovem se v tomto pˇr´ıpadˇe rozum´ı samotná elektrárna, ve které napáj´ıme blok z nezávislého zdroje napˇet´ı (NZ obr. 3) a ten poté dokázˇ e pokrýt vlastn´ı spotˇrebu elektrárny, nebo bl´ızké subjekty, které jsou zahrnuty do ostrova (bod cˇ . 3, obr. 3). Vyˇclenˇen´ı ostrovn´ı s´ıtˇe Zavád´ı se pˇri odchylkách frekvence od stanovených hodnot. V naˇsich podm´ınkách jde o 0,2 Hz pˇri frekvenci s´ıtˇe 50 Hz. Ostrov je v tomto pˇr´ıpadˇe oblast s neznámým rozloˇzen´ım zdroj˚u a zátˇezˇ´ı (bod cˇ .1 obr. 3). Také m˚uzˇ e nastat, zˇ e ostrov bude m´ıt známé rozloˇzen´ı zdroj˚u a zátˇezˇ´ı, jako napˇr´ıklad teplárna (bod cˇ .2, obr. 3). [2], [7], [21]

1

Rozvodna

NZ Spotřeba Vlastní spotřeba

OSTROV

2

Spotřeba Rozvodna

Elektrizační soustava

Výroba

Výroba Lokální ostrov

Rozvodna

Lokální spotřeba

3

Spotřeba

1

Obrázek 3: Znázornˇen´ı ostrov˚u v ES [4]

10

2014


Petr Lupácˇ

1.3 Elektromobilita ´ 1.3.1 Uvod do elektromobility V posledn´ıch letech spoleˇcnost vynakládá stále vˇetˇs´ı prostˇredky na stabilizaci systému dopravy. Lidé si zaˇc´ınaj´ı uvˇedomovat neudrˇzitelnost pˇrepravy vyuˇz´ıvaj´ıc´ı ropu jako neobnovitelný zdroj energie. Pˇri zvyˇsuj´ıc´ım se poˇctu obyvatel planety se stále zvyˇsuje poˇzadavek na mnoˇzstv´ı ropy, t´ım roste jej´ı cena a zároveˇn docház´ı i ke vˇetˇs´ımu zneˇciˇstˇen´ı ovzduˇs´ı, coˇz zp˚usobuje sklen´ıkový efekt a následné výkyvy globáln´ıch teplot. Tyto problémy by mohla vyˇreˇsit elektromobilita, která ˇreˇs´ı moˇznost pohánˇen´ı dopravn´ıch prostˇredk˚u elektrickou energi´ı. Spoleˇcnost u´ spˇesˇnˇe zavedla elektromobilitu do hromadné dopravy. Bˇezˇ nˇe pohánˇené prvky hromadné dopravy se kterými se m˚uzˇ eme setkat jsou metro, tramvajová, vlaková, trolejbusová a autobusová doprava. Tyto dopravn´ı prostˇredky jsou ovˇsem napájeny bˇehem j´ızdy skrz distribuˇcn´ı s´ıt’. Výzkum se dnes zamˇeˇruje pˇredevˇs´ım na osobn´ı dopravu, ve které je velký potenciál. Ovˇsem hlavn´ım problémem je zajiˇstˇen´ı bateri´ı s dostateˇcnˇe velkou kapacitou, aby se vyrovnala dojezdové vzdálenosti klasických motor˚u. Dnes jsou výrobci schopni dosáhnout dojezdové vzdálenosti okolo 200 km. [2], [5], [16], [18], [20] 1.3.2 Elektromobilita na cˇ asové ose Historie Prvn´ı pokusy o elektromobil probˇehly jiˇz v 19. stolet´ı krátce po vynálezu elektromotoru v roce 1821 Michaelem Faradayem. V roce 1828 byl postaven prvn´ı model elektromoˇ bilu slovenským fyzikem Stefanem Jedl´ıkem. Prvn´ı elektromobil pro komerˇcn´ı pouˇzit´ı ˇ byl k dispozici jiˇz v roce 1893 v USA. V Cech´ ach prvn´ı elektromobil zkonstruoval Ing. Frantiˇsek Kˇriˇz´ık v roce 1895. Zároveˇn zkonstruoval prvn´ı vozidlo pohánˇené hybridn´ım motorem. Na konci 19. stolet´ı byl sestrojen elektromobil, který pˇrekonal rychlost 100 km/h. Mˇel ovˇsem krátkou dojezdovou vzdálenost. Tento problém vyˇreˇsil I.V. Romanov, který sestrojil elektromobil, jenˇz byl schopen dojet do vzdálenosti 60 km maximáln´ı rychlost´ı 35 km/h. Tabulka 2: Poˇcet elektrických vozidel v roce 1914 [5] Zemˇe Typ elektrického vozidla Osobn´ı Nákladn´ı Tˇr´ıkolé celkem Nˇemecko 862 554 275 1691 Anglie 201 62 25 288 Rakousko 134 117 16 267

Poˇca´ tkem 20. stolet´ı se trh s elektromobily rozrostl natolik, zˇ e v USA bylo v provozu 11

2014


Petr Lupácˇ

zhruba 50 000 elektromobil˚u. Evropa se tomuto trendu pˇribliˇzovala viz tab. 2. Tento trend ˇ rostl a v roce 1927 dosáhl objem elektromobil˚u v Anglii cˇ´ısla 1 363. V Ceskoslovensku dostal Výzkumný u´ stav elektrických stroj˚u toˇcivých v Brnˇe koncem 60. let za u´ kol vyvinout vozidlo pro mˇestský provoz. Tento automobil dostal jméno EMA 1 a poté pˇriˇsla jeho nástavba EMA 2 jako uˇzitkový v˚uz. Ovˇsem d´ıky státn´ı politice se nedostaly do seriové výroby. Výhodou elektromobil˚u na Evropském trhu byly niˇzsˇ´ı provozn´ı náklady, protoˇze dovoz ropy byl neúnosnˇe drahý a mˇel poruchovost oproti spalovac´ım motor˚um d´ıky jednoduˇssˇ´ımu konstrukˇcn´ımu ˇreˇsen´ı. Elektromobily mˇely také vˇetˇs´ı u´ cˇ innost cca 90%, zat´ımco spalovac´ı motory dosahovaly u´ cˇ innosti cca 20%. Nevýhodou, která zásadnˇe ovlivnila rozˇs´ıˇren´ı elektromobil˚u je jejich omezená dojezdová vzdálenost na jedno nabit´ı bateri´ı. Tato hodnota se pohybovala okolo 80 km, coˇz znemoˇznˇ ovalo efektivn´ı mezimˇestský provoz a proto byly elektromobily pouˇz´ıvány jako mˇestské dopravn´ı prostˇredky. Také nedosahovaly takových výkon˚u jako spalovac´ı motory, takˇze nebyly pouˇzitelné na pˇrepravu tˇezˇ kých náklad˚u.

Souˇcasnost Souˇcasný koncept vyrábˇených elektromobil˚u vycház´ı z konstrukce automobil˚u se spalovac´ım motorem. To znamená, zˇ e maj´ı jednu pohonnou jednotku, která rozvád´ı výkon pˇres diferenciál na pohánˇenou nápravu. Na toto uspoˇra´ dán´ı reaguje technologie, kdy se nepouˇz´ıvá jedna centráln´ı pohonná jednotka ale 2, nebo 4, kde kaˇzdý motor pohán´ı jedno kolo. Pohon kaˇzdého kola zvlásˇt’ vyuˇz´ıvá dalˇs´ı koncepce a to pouˇzit´ı nábojových elektromotor˚u. Tyto motory jsou um´ıstˇeny pˇr´ımo na náboji kola a sˇetˇr´ı tak m´ısto v podvozku, které se dá vyuˇz´ıt napˇr´ıklad pro baterie s vˇetˇs´ı kapacitou, jenˇz prodlouˇz´ı dojezdový radius elektromobilu.

Obrázek 4: Statistika ujetých vzdálenost´ı osobn´ıho vozidla [5]

12

2014


Petr Lupácˇ

Akˇcn´ı radius elektromobil˚u se nyn´ı pohybuje pr˚umˇernˇe okolo 130 aˇz 200 km a spotˇreba okolo 13 kW*h/100 km (záleˇz´ı na výrobci). Na obrázku 4 vid´ıme, zˇ e 59,1 % vˇsech j´ızd automobilem nepˇrekroˇc´ı vzdálenost 10 km. Z toho usuzujeme, zˇ e 60 ÷ 70 % veˇskeré automobilové dopravy je mˇestský, pˇr´ıpadnˇe provoz mezi satelity. Elektromobily jsou svými vlastnostmi ideáln´ı pro tento reˇzim provozu. Pˇri tomto reˇzimu je automobil 1 ÷ 2 hodiny v provozu. Zbytek cˇ asu se automobil m˚uzˇ e pˇripojit k s´ıti a fungovat jako u´ loˇziˇstˇe, nebo zdroj energie pro s´ıt’. I pˇres to, zˇ e 60 % j´ızd se uskuteˇcn´ı do 10 km, tak je elektromobil˚um vytýkán malý dojezdový radius. Tento problém ˇreˇs´ı hybridn´ı automobily, jenˇz obsahuj´ı hybridn´ı pohon, který je kombinac´ı elektromotoru a spalovac´ıho motoru.

Budoucnost V roce 2013 se v USA prodalo 95 881 elektromobil˚u, to znamená 82 % nár˚ust oproti roku 2012. Spoleˇcnost Navigant Research pˇredpokládá, zˇ e od roku 2013 do roku 2022 se v USA prodá 2,6 milionu elektromobil˚u, ovˇsem pˇri nynˇejˇs´ım r˚ustu poptávky po elektromobilech m˚uzˇ eme oˇcekávat, zˇ e toto cˇ´ıslo bude nˇekolikrát vˇetˇs´ı. Stejný r˚ust budeme moci sledovat po celém svˇetˇe. Zároveˇn se bude zvyˇsovat dojezdová vzdálenost a klesat bude i cena elektromobil˚u a t´ım se stanou dostupnˇejˇs´ımi pro vˇetˇs´ı spektrum spoleˇcnosti. Z toho vyplývá, zˇ e mus´ıme do budoucna poˇc´ıtat s elektromobily jako s d˚uleˇzitým energetickým prvkem, jenˇz bude zásadnˇe ovlivˇnovat elektrizaˇcn´ı soustavu. [2], [5], [10], [16], [18], [20] 1.3.3 Výhody a nevýhody elektromobilu˚ Výhody • o 70% vˇetˇs´ı u´ cˇ innost, neˇz spalovac´ı, cˇ i zázˇ ehový motor • odpadá potˇreba spojky, pˇrevodovky, výfuku, palivového, chlad´ıc´ıho nebo olejového okruhu, z toho vyplývá snadnˇejˇs´ı u´ drˇzba • elektromobily lze pouˇz´ıt jako u´ loˇziˇstˇe energie ve spojitosti s inteligentn´ımi s´ıtˇemi • vlastnosti odpov´ıdaj´ı skuteˇcnému vyuˇzit´ı automobilu • sˇetrnˇejˇs´ı k zˇ ivotn´ımu prostˇred´ı • levný provoz Nevýhody • malá dojezdová vzdálenost na jedno nabit´ı • problémy s vyvinut´ım baterie s poˇzadovanými vlastnostmi (hmotnost, kapacita, zˇ ivotnost, cena, bezpeˇcnost) • malý poˇcet nab´ıjec´ıch stanic • doba nab´ıjen´ı 13

2014


Petr Lupácˇ

1.4 Smart Grids Pˇri ˇreˇsen´ı pˇripojen´ı elektromobil˚u k s´ıti bˇehem ostrovn´ıho provozu mus´ıme ˇreˇsit nˇekolik problém˚u, se kterými poˇc´ıtá projekt inteligentn´ıch s´ıt´ı (Smart Grid). Inteligentn´ı s´ıt’ se nazývá proto, zˇ e dojde k propojen´ı mezi uˇzivateli a výrobci nejen silovou, ale i komunikaˇcn´ı s´ıt´ı. D´ıky vˇetˇs´ı integraci komunikaˇcn´ıch, sledovac´ıch a regulaˇcn´ıch technologi´ı nám bude umoˇznˇ ovat, aby provozovatel s´ıtˇe mohl na lokáln´ı, tak globáln´ı u´ rovni inteligentnˇe rozdˇelovat elektrickou energii. To znamená, zˇ e oproti dneˇsn´ımu stavu, kdy energie putuje pouze od výrobce ke spotˇrebiteli, bude moˇzné regulovat tok výkonu i od spotˇrebitele do s´ıtˇe. T´ım dojde i ke sn´ızˇ en´ı spotˇreby elektrické energie a zefektivnˇen´ı vyuˇzit´ı obnovitelných zdroj˚u. To nám zároveˇn umoˇzn´ı vyuˇz´ıvat elektromobily jako akumulaˇcn´ı prostˇredky pˇri regulaci zatˇezˇ ovac´ıho diagramu ostrova. SG dovol´ı také distributorovi rozdˇelovat m´ıstn´ı zdroje m´ıstn´ım spotˇrebitel˚um, t´ım dojde k odlehˇcen´ı s´ıtˇe a zvýsˇen´ı energetické propustnosti veden´ı. Chytré elektromˇery pak mohou v závislosti na vyt´ızˇ en´ı s´ıtˇe vyp´ınat ned˚uleˇzité spotˇrebiˇce a smˇerovat energii jinými cestami, t´ım bude aktivnˇe pˇredcházet výpadk˚um s´ıtˇe. Informace o spotˇrebˇe bude dostávat nejenom distributor, ale i spotˇrebitel, který pak bude moci sledovat svoji spotˇrebu a poté bude moci urˇcit, který tarif pro nˇej bude nejvýhodnˇejˇs´ı. Po pˇrechodu na SG bude nemoˇzné odeb´ırat energii ze s´ıtˇe takzvanˇe ,,na cˇ erno”. SG pozná neoprávnˇený odbˇer energie a dokázˇ e tak m´ısto cˇ erného odbˇeru snadno lokalizovat. T´ım se dostáváme k nejdiskutovanˇejˇs´ımu problémemu SG, a t´ım je jejich aˇz pˇr´ıliˇsná informovanost. Pokud se zlodˇej dokázˇ e dostat k dat˚um vys´ılaˇce, jenˇz ovládá danou cˇ a´ st s´ıtˇe, mohl by z dat poznat, zda je uˇzivatel v domˇe pˇr´ıtomen, cˇ i nikoliv. Elektromˇery proto mus´ı m´ıt dostateˇcnˇe zaˇsifrovaná data, aby nemohly být zneuˇzité. [2], [7], [12], [13], [15]

Chytré spotřebiče Řízení poptávky

Dokáží se vypnout při změnách frekvence

Zapne spotřebiče při menší ceně energie

Solární panely

Domy Kanceláře

Detekují změny v síti a dokáží určit oblasti které mají být izolovány

Skladování Skladování Energie, jenž nebyla spotřebována je uložena v bateriích pro pozdější využití

Větrné elektrárny

Poruchy v síti

Senzory

Procesory Dokáží vyhodnotit změny v síti v řádu mikrosekund

Izolovaná mikro-síť

Generátory Hlavní elektrárna

Malé generátory a solární panely mohou snížit zatížení sítě Průmyslová elektrárna

Obrázek 5: Znázornˇen´ı inteligentn´ı s´ıtˇe smart grid [14]

14

2014


Petr Lupácˇ

1.4.1 HDO Systém hromadného dálkového ovládán´ı je brán jako 0. generace s´ıt´ı Smart Grid. V souˇcasné dobˇe se HDO vyuˇz´ıvá k vyp´ınán´ı, cˇ i zap´ınán´ı zaˇr´ızen´ı na dálku. Pˇrenos pˇr´ıkaz˚u prob´ıhá pomoc´ı impulz˚u pˇr´ımo pˇres silové veden´ı, kterým se sˇ´ıˇr´ı z veden´ı VN pˇres transformaˇcn´ı stanice na veden´ı NN, aˇz ke koncovým zaˇr´ızen´ım. Tento signál je rozpoznán pˇrij´ımaˇcem HDO, který na daný signál zareaguje. D´ıky sˇ´ıˇren´ı signál˚u celou s´ıt´ı zareaguj´ı na daný impulz vˇsechna vybraná zaˇr´ızen´ı. Dále jsou jednotlivým distributor˚um urˇceny rozd´ılné frekvence, aby neovlivˇnovali svým ˇr´ızen´ım ostatn´ı zaˇr´ızen´ı v s´ıti. Systémem HDO se dá ovládat mnoho apliac´ı. Pˇr´ıkladem m˚uzˇ ou být veˇrejná osvˇetlen´ı, zavlaˇzován´ı, elektromˇery, veˇrejné hodiny, topen´ı a dalˇs´ı. Hlavn´ı funkc´ı HDO je ekonomiˇctˇejˇs´ı rozdˇelován´ı energie bˇehem denn´ı spotˇreby. HDO tak umoˇznˇ uje pouˇz´ıvat napˇr´ıklad dvoutarifové u´ cˇ tován´ı elektˇriny, kdy distributor m˚uzˇ e napˇr´ıklad manipulovat s výkonem vytápˇen´ı a následnˇe za tuto sluˇzbu spotˇrebiteli m˚uzˇ e u´ cˇ tovat odbˇer za niˇzsˇ´ı cenu. V roce 2003 bylo pod správou Západoˇceské energetiky a.s. zhruba 150 tis´ıc pˇrij´ımaˇcu˚ HDO, jenˇz zajiˇst’uj´ı dálkové ovládán´ı stykaˇcu˚ . [1], [2], [21]

15

2014


Petr Lupácˇ

2 Energetické bilance mˇesta Plzenˇ Dle pˇredpokladu u´ zemn´ıho plánu mˇesta Plznˇe je potˇreba poˇc´ıtat se zásoben´ım energi´ı plochu o rozloze cca 137 km2 . Tato plocha je tvoˇrena pr˚umyslovými, obytnými, obchodn´ımi, kanceláˇrskými a jinými budovami. Touto variabilitou odbˇeratel˚u se kladou nároky na dodávky cˇ inné i jalové energie. Plzeˇn má pomˇernˇe dobré zajiˇstˇen´ı dodávek elektrické energie, protoˇze je napájena z v´ıce jak jednoho zdroje. V pˇr´ıpadˇe výpadku nˇekterého z pˇr´ıstupových uzl˚u nen´ı tˇreba pˇrechodu na ostrovn´ı provoz a mˇesto m˚uzˇ e dál fungovat pˇri napájen´ı ze sekundárn´ıho pˇr´ıpojného bodu.

´ Obrázek 6: Uzemn´ ı plán mˇesta Plznˇe (2007) [1] Celkový instalovaný výkon ve výrobnách elektrické energie na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe je 191,3 MWe. V roce 2006 se v Plzni spotˇrebovalo 967 849 MWh elektrické energie a vyprodukovalo 1 085 170 MWh. Z toho m˚uzˇ eme vyvodit, zˇ e Plzeˇn má stále energetické rezervy, pokud by mˇelo doj´ıt k sobˇestaˇcnosti zajiˇstˇen´ı dodávek elektˇriny pˇri ostrovn´ım provozu. Výhodou je také variabilita paliva jednotlivých energetických blok˚u (uhl´ı, topný olej, biomasa, vodn´ı a solárn´ı energie), to zabezpeˇc´ı stálou dodávku i pˇres to, zˇ e by nastal nedostatek nˇekterého paliva. Bez uhl´ı by výkon nemohly dodávat nejvˇetˇs´ı bloky PE, 16

2014


Petr Lupácˇ

jenˇz sou hlavn´ı dodavatelé elektˇriny. Spotˇreba by se nav´ıc pˇri ostrovn´ım provozu sn´ızˇ ila, protoˇze by byly odpojeny dodávky ned˚uleˇzitým subjekt˚um a sluˇzbám. Na obrázku 7 je vidˇet grafické znázornˇen´ı spotˇreby jednotlivých druh˚u paliv, z nichˇz je cˇ a´ st spotˇrebována na elektrickou a cˇ a´ st na tepelnou energii. Nejvˇetˇs´ı spotˇreba je hnˇedého uhl´ı a to 78,37 %, na tom má nejvˇetˇs´ı pod´ıl Plzeˇnská energetika a.s. a Plzeˇnská teplárenská a.s. Dále se spotˇrebovává zemn´ı plyn 19 %, ostatn´ı paliva maj´ı ménˇe, neˇz 1 % pod´ıl na celkové spotˇrebˇe. [1]

Obrázek 7: Vyuˇzit´ı jednotlivých druh˚u paliv [1]

2.1 Mˇerˇ en´ı spotˇreby a výroby el. energie V zimn´ım obdob´ı kv˚uli poklesu venkovn´ıch teplot stoupá spotˇreba vˇsech energi´ı vˇcetnˇe elektrické, proto pˇri urˇcen´ı energetické bilance mˇesta Plznˇe vycház´ıme z dat ˇ namˇeˇrených v zimˇe 16.1.2013 skupinou CEZ, a.s. Data namˇeˇrená v tomto obdob´ı maj´ı pro nás nejvˇetˇs´ı vypov´ıdaj´ıc´ı hodnotu. S tˇemito daty m˚uzˇ eme porovnat hodnoty namˇeˇrené v roce 2010 (pˇr´ıloha 1). Pˇri porovnán´ı zjist´ıme, zˇ e ve 3:00 hod. jsme v roce 2010 namˇeˇrili témˇeˇr dvakrát vˇetˇs´ı spotˇrebu a to 137,9 MW. Dodávali jsme pˇritom ménˇe energie, neˇz jsme spotˇrebovali a to 92,2 MW. Potencionáln´ı výkon byl ovˇsem 221 MW. O 3 roky pozdˇeji byla menˇs´ı spotˇreba a zároveˇn Plzeˇn vyrobila v´ıce energie neˇz spotˇrebovala, také bylo dosaˇzeno vˇetˇs´ıho potencionáln´ıho výkonu a to 238 MW. Pˇri mˇeˇren´ı energetické bilance se zabýváme dvˇema u´ daji: • Skuteˇcná bilance - Udává pomˇer namˇeˇrené spotˇreby a výroby, ukazuje aktuáln´ı vyt´ızˇ enost energetických zdroj˚u. • Potencionáln´ı bilance - Udává maximáln´ı dosaˇzitelný výkon výroben a namˇeˇrené spotˇreby. 17

2014


Petr Lupácˇ

Pokud bychom vzali v potaz pouze skuteˇcnou bilanci, výsledky pro ostrovn´ı provoz Plznˇe nejsou pˇr´ıznivé, protoˇze mˇesto spotˇrebovává v´ıc energie, neˇz dokázˇ e vyrobit. Naˇstˇest´ı v naˇsem pˇr´ıpadˇe Plzeˇn vyuˇz´ıvá svoje zdroje pouze jako doplˇnkové a vˇetˇsinu energie si bere z vnˇejˇs´ı distribuˇcn´ı soustavy, tud´ızˇ nevyuˇz´ıvá své zdroje na plný výkon. Pokud bychom vzali v potaz maximáln´ı moˇzný dosaˇzitelný energetický výkon na u´ zem´ı Plznˇe zjist´ıme, zˇ e Plzeˇn má dostateˇcnou energetickou rezervu pro ostrovn´ı provoz, viz obr. 8 a 10. [1], [2], [19]

Obrázek 8: Namˇeˇrené hodnoty - Plzeˇn dne 16.1.2013 3:00 hod. [19]

18

2014


Petr Lupácˇ

Obrázek 9: Skuteˇcná energetická bilance - Plzeˇn dne 16.1.2013 [19]

Obrázek 10: Potencionáln´ı energetická bilance - Plzeˇn dne 16.1.2013 [19]

19

2014


Petr Lupácˇ

2.2 Dodavatelé elektrické energie Plzeˇn je zásobována elektrickou energi´ı jak z vnˇejˇs´ı s´ıtˇe 400 kV, tak má na svém u´ zem´ı i vlastn´ı zdroje elektrické energie. Na obrázku 11 je vidˇet blokové schema hlavn´ıch zdroj˚u elektrické energie. [1], [19] Seznam energetických zdroj˚u • Plzeˇnská energetika, a.s. • Plzeˇnská Teplárenská, a.s. • Transformovna Chrást 400/ 110/22 kV • Transformovna Pˇreˇstice 400/220/110/22 kV ˇ • Transformovna Cernice 110/22 kV • Sp´ınac´ı stanice Nová Hospoda 110 kV • Transformovna Plzeˇn - mˇesto 110/22 kV, 2 x 40 MVA (Napájeno z transf. Chrást) • Transformovna Plzeˇn - sever 110/22 kV, 2 x 40 MVA (Napájeno z transf. Chrást) • Transformovna Plzeˇn - jih 110/22 kV, 2 x 40 MVA (Napájeno z transf. Pˇreˇstice) • Transformovna Kˇrimice 110/22 kV, 2 x 40 MVA (Napájeno z transf. Chrást) • Obnovitelné zdroje

Obrázek 11: Schema rozvodu elektrické energie v Plzni [22]

20

2014


Petr Lupácˇ

ˇ a energetika, a.s. 2.2.1 Plzensk´ Je nejvˇetˇs´ım dodavatelem elektrické energie v Plzni a zároveˇn druhým nejvˇetˇs´ım energetickým zaˇr´ızen´ım v Plzeˇnském kraji. V roce 2009 dosáhla produkce 235 GWh elektrické energie. PE vyuˇzivá svoji produkci pro vlastn´ı spotˇrebu a nadbyteˇcná výroba je pˇresunuta na trh s elektˇrinou. PE se dále specializuje na podp˚urné sluˇzby a silovou elektˇrinu. [1] Instalované bloky • 3 x MG o výkonu 22 MWe (záloˇzn´ı generátory na topný olej) • K1 + TG 8 o výkonu 120 MWt + 28 MWe (uhelné) • K3 + TG 9 o výkonu 111 MWt + 28 MWe (uhelné) • K4 + TG 10 o výkonu 80 MWt + 24 MWe (uhelné) • K5/K6 o výkonu 2 x 56 MWt (topný olej)

ˇ a Teplárenská, a.s. 2.2.2 Plzensk´ Je vlastn´ıkem certifikát˚u pro výrobu a regulaci elektrické energie a proto se m˚uzˇ e u´ cˇ astnit energetických obchod˚u. Specializuje se na dodávky tepla pro mˇesto Plzeˇn. Jakoˇzto nejvˇetˇs´ı dodavatel tepelné energie zásobuje vˇsechny sektory zástavby (obytnou, pr˚umyslo- vou, terciáln´ı cˇ a´ st). Hlavn´ı cˇ a´ st´ı Plzeˇnské teplárenské, a.s. je centráln´ı teplárna a lokáln´ı výtopna, jej´ızˇ pod´ıl je nyn´ı zanedbatelný. Jejich propojen´ı systémem napajeˇcu˚ jim zároveˇn umoˇznˇ uje efektivnˇe vyrábˇet teplo a elektˇrinu. [1] Instalované bloky • K4/K5 + PTT o výkonu 2 x 128 MWt + 55 MWe (uhelné) • K6 + KT o výkonu 128 MWt + 65 MWe (uhelné) • SM + GE o výkonu 120 kWe (bioplyn) 2.2.3 Obnovitelné zdroje Malé vodn´ı elektrárny Plzeˇn vyuˇz´ıvá energii z 10 vodn´ıch elektráren do výkonu 5 MW. Tyto elektrárny jsou schopné za rok vyprodukovat okolo 2 570 MWh. V Plzni je dalˇs´ıch 9 m´ıst, která jsou vhodná pro výstavbu vodn´ıch elektráren. Do 20 let by se mˇely postavit dalˇs´ı 3 vodn´ı d´ıla, která by zvedla vyuˇzit´ı energetického potenciálu z vodn´ıch zdroj˚u na 90 %, to je 3 800 MWh za rok. 21

2014


Petr Lupácˇ

Bioplyn Plzeˇn nen´ı vhodná pro vˇetˇs´ı výrobu energie z biomasy. Nemá dostatek potˇrebných zdroj˚u, jako je zemˇedˇelský nebo dˇrevaˇrský pr˚umysl. Mˇesto Plzeˇn proto vyuˇz´ıvá biomasu z cˇ istiˇcky odpadn´ıch vod, kde dokázˇ e zpracován´ım bioplynu vyrobit za rok 6 719 MWh elektrické energie (rok 2006). Dále byla v roce 2007 spuˇstˇena výrobna na skládce u obce Chot´ıkov, kterou provozuje PT. Vyuˇz´ıvá výhradnˇe plyn tvoˇr´ıc´ı se na skládce, jenˇz pohán´ı pomoc´ı spalovac´ıho motoru generátor s výkonem 120 kWe. V plánu je výstavba kotle o výkonu 10 MWe, kde se bude spalovat dˇrevn´ı sˇtˇepka s výhˇrevnost´ı 3 kWh/kg. Solárn´ı energie U tohoto zp˚usobu výroby elektˇriny pˇricház´ı v potaz systém drid-off (ostrovn´ı verze FV), kde je FV pole vybaveno bateriemi pro pozdˇejˇs´ı vyuˇzit´ı akumulované energie. Pˇri pr˚umˇerné sluneˇcn´ı energii, která je zachycena na u´ zem´ı Plznˇe jsme schopni vyprodukovat na 1 m2 zhruba 110 kWh energie za rok. Vzhledem k vysoké aglomeraci na u´ zem´ı mˇesta pˇripadaj´ı v u´ vahu solárn´ı panely um´ıstˇené na stˇrechách budov. Výkon tˇechto modul˚u je o nˇeco menˇs´ı, takˇze jsou schopny vyprodukovat na 1 m2 asi 22 aˇz 40 kWh energie. Pˇri výzkumu vyuˇzitelnosti stˇreˇsn´ıch ploch pro výrobu elektrické energie pomoc´ı solárn´ıch kolektor˚u bylo urˇceno 53 800 m2 jako vhodné plochy pro výrobu. Na této ploˇse jsme schopni vyrobit roˇcnˇe 3 764 MWh energie. [1]

2.3 Odbˇeratelé elektrické energie Celkovˇe se na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe spotˇrebuje 967 849 MWh elektrické energie za rok. Odbˇeratele této energie m˚uzˇ eme rozdˇelit do 5 skupin viz tabulka 3. Tabulka 3: Spotˇreba jednotlivých mˇestských sektor˚u Sektor Spotˇreba [MWh] Pr˚umysl 232 284 Terciárn´ı sféra 396 818 Obytná zástavba 319 390 Doprava 9 678 Zemˇedˇelstv´ı 9 678 celkem 967 849

Nejvˇetˇs´ı pod´ıl na odbˇeru elektrické energie má terciárn´ı sféra, do n´ızˇ zahrnujeme obchody, zdravotnictv´ı, kulturu, komunikaci, sˇkolstv´ı a také informaˇcn´ı, finanˇcn´ı, bezpeˇcnostn´ı sluˇzby. Terciárn´ı sektor potom zauj´ımá 41 % z celkového odbˇeru elektrické energie. Druhým nejvˇetˇs´ım odbˇeratelem je obytný sektor, jenˇz zauj´ımá 33 % z celkové spotˇreby. Jelikoˇz je Plzeˇn pomˇernˇe pr˚umyslovˇe vyt´ızˇ ená, jako tˇret´ı nejvˇetˇs´ı spotˇrebitel je pr˚umyslový sektor a to s odbˇerem 24 % z celkové spotˇreby. Mezi nejvýznamnˇejˇs´ı 22

2014


Petr Lupácˇ

ˇ pˇredstavitele pr˚umyslového sektoru jsou napˇr´ıklad firmy SKODA transportation a.s., BRUSH SEM s.r.o., Plzeˇnský Prazdroj a.s., STOCK Plzeˇn-Boˇzkov a.s., Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. a jiné. Zbytek celkové spotˇreby elektrické energie zauj´ımá zemˇedˇelstv´ı a doprava, která se nˇekdy zapoˇc´ıtává do terciárn´ıho sektoru. Dohromady tyto sektory spotˇrebovávaj´ı 2 % energie. Celkem se tedy vˇsemi sektory spotˇrebuje roˇcnˇe na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe 967 849 MWh. [1]

2.4 Moˇznost pˇrechodu do ostrovn´ıho provozu Pˇri pˇrechodu do ostrovn´ıho provozu mus´ıme zajistit dodávky energie pro zásadn´ı systémy, které jsou nutné pro bezpeˇcný chod mˇesta. Tˇemito systémy rozum´ıme správu mˇesta, IZS, dopravn´ı infrastrukturu, základn´ı ekonomické a zprostˇredkovatelské subjekty. V pozdˇejˇs´ı fázi pˇrechodu do ostrovn´ıho provozu, kdy energetické bloky dosáhnou maximáln´ıho výkonu, m˚uzˇ eme zaˇc´ıt dodávat energii vˇsem ostatn´ım sférám jako je obytná, terciárn´ı a pr˚umyslová. V roce 2001 se podaˇrilo provést u´ spˇesˇnˇe test pˇrechodu mˇesta Plznˇe do ostrovn´ıho provozu. T´ım se potvrdila energetická sobˇestaˇcnost mˇesta a jeho schopnost udrˇzet energetické dodávky. Hlavn´ımi dodavateli energie by byla Plzeˇnská energetika a.s. a Plzeˇnská teplárenská a.s. jenˇz by dodávaly do mˇesta vˇetˇsinu energie a zajistily by tak dostateˇcnou energetickou rezervu pro mˇesto. Výhodou je také u´ zká spolupráce mezi PE, PT a Západoˇceskou univerzitou, jenˇz zajiˇst’uje stálé zlepˇsován´ı návrh˚u OP. Momentálnˇe tedy existuje technické rˇeˇsen´ı OP s moˇzným black startem. Ovˇsem jeˇstˇe zbývá doˇreˇsit pˇresné hranice Plzeˇnského ostrova, rozdˇelit u´ koly jednotlivým subjekt˚um a vybavit s´ıt’ potˇrebnými ovládac´ımi a sledovac´ımi prvky. [2], [19] ˇ a energetika 2.4.1 Plzensk´ Plzeˇnská energetika, a.s. je schopná pracovat ve tˇrech reˇzimech ostrovn´ıho provozu. Dokázˇ e se odpojit od s´ıtˇe a pracovat v ostrovn´ım provozu pouze na pokryt´ı vlastn´ı spotˇreby, dodávat energii do vyˇclenˇené oblasti mˇesta Plznˇe, nebo dodávat energii do celého mˇesta (obrázek 12). K tomu, aby byla Plzeˇnská energetika schopna startu ze tmy a poté byla schopna zásobovat Plzeˇn, vlastn´ı 3 motorgenerátory o výkonu 22 MWe . Tyto dieselové MG jsou schopné být trvale v provozu a jejich doba najet´ı na plný výkon jsou pouze 3 minuty. Jsou zároveˇn pouˇzity jako zdroj pro najet´ı hlavn´ıch blok˚u PE o výkonu 80 MWe a PT o výkonu 120 MWe , jenˇz se zapoj´ı do pokryt´ı spotˇreby ostrova. [1], [19], [23]

23

2014


Petr Lupácˇ

´ Obrázek 12: Urovnˇ e ostrovn´ıho provozu mˇesta Plzeˇn [19]

24

2014


Petr Lupácˇ

3 Plzenˇ a elektromobilita v ostrovn´ım provozu 3.1 Rozbor vlivu elektromobilu˚ 3.1.1 Aktuáln´ı stav mˇesta Plzenˇ ˇ Momentálnˇe jsou skupinou CEZ v Plzni provozovány 2 nab´ıjec´ı stanice typu Mennekes. Tyto stanice jsou vybaveny dvˇema zásuvkami a to 1f 230 V/16 A a 3f 400 V/32 A s maximáln´ım dob´ıjec´ım výkonem 26 kW. Jedna stanice je um´ıstˇena v ulici Radˇcická u obchodn´ıho centra Plaza, druhá je um´ıstˇena v Guldenerovˇe ulici u zákaznického centra ˇ akciové spoleˇcnosti CEZ. Tyto stanice jsou prvn´ımi pokusy o rozˇs´ıˇren´ı elektromobility v Plzni. [16] Potenciál energetického skladován´ı a vliv na s´ıt’ Jelikoˇz nen´ı zpracována statistika kolik elektromobil˚u se nyn´ı vyuˇz´ıvá na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe, nelze provést výzkum, jaký vliv by momentálnˇe mˇely elektromobily na s´ıt’ pˇri ostrovn´ım provozu. Ovˇsem pˇri poˇctu dob´ıjec´ıch stanic m˚uzˇ eme zhruba urˇcit, zˇ e jejich poˇcet bude velmi malý a vliv na s´ıt’ bude zanedbatelný. Pokud budeme uvaˇzovat 14 hodinový interval vyuˇz´ıván´ı stanic od 6 hodin ráno do 8 hodin veˇcer, kdy se tyto stojany budou vyuˇz´ıvat a u stojanu budou neustále vyuˇzity oba konektory (6 hodin nab´ıjen´ı a 1 hodina nab´ıjen´ı), dokázˇ eme dennˇe nab´ıt 16 elektromobil˚u jednou stanic´ı z 0 % na 100 %. Zároveˇn m˚uzˇ eme pˇredpokládat, zˇ e uˇzivatel neujede dennˇe 150 km a nebude muset dob´ıjet elektromobil kaˇzdý den, ale zhruba kaˇzdý tˇret´ı. To nám urˇcuje momentáln´ı kapacitu 48 elektromobil˚u na jednu nab´ıjec´ı stanici. Pˇri nynˇejˇs´ıch podm´ınkách to je 96 elektromobil˚u. Tyto elektromobily budou pˇri ostrovn´ım provozu pˇripojeny k s´ıti i bˇehem noci, kdy ho uˇzivatel poskytne správci s´ıtˇe, který ho bude moci vyuˇz´ıvat. To, zˇ e uˇzivatel na noc pˇripoj´ı elektromobil do s´ıtˇe, si zajist´ıme nab´ıdnut´ım výhodnˇejˇs´ıch cenových tarif˚u za jeho sluˇzby. Na urˇcen´ı moˇzné energie, kterou m˚uzˇ eme cˇ erpat, cˇ i dodávat do elektromobil˚u budeme uvaˇzovat nejmodernˇejˇs´ı lithium-yttrium-ˇzelezo-fosfátové akumulátory, které maj´ı n´ızkou výrobn´ı cenu, jsou stabiln´ı, netoxické a maj´ı pˇr´ıznivý pomˇer kapacita hmotnost. Momentálnˇe dosahujeme výkonu cca 55 Wh/kg. Pˇri pouˇzit´ı baterie vázˇ´ıc´ı 13 kg dostaneme výkon 720 Wh. Pˇri ideáln´ım stavu, kdy by byly vˇsechny elektromobily na noc pˇripojeny bychom mohli pracovat s výkonem 69,12 kWh. Pˇri denn´ı spotˇrebˇe elektrické energie v Plzni 2 652 MWh, je vliv elektromobil˚u na s´ıt’ zanedbatelný, jak jsme pˇredpokládali. [16], [18], [20]

25

2014


Petr Lupácˇ

2014

3.1.2 Stavy pˇri rozd´ılném zastoupen´ı elektromobilu˚ Pˇri ˇreˇsen´ı vyuˇz´ıván´ı elektromobil˚u bˇehem ostrovn´ıho provozu neznáme pˇredem kolik elektromobil˚u se bude na u´ zem´ı Plznˇe vyskytovat a kolik jich tedy budeme moci vyuˇz´ıvat k pokryt´ı denn´ıho diagramu zat´ızˇ en´ı. Budeme tedy uvaˇzovat 3 hodnoty zastoupen´ı elekˇ e tromobil˚u a to 10 %, 25 % a 50 %. Ze statistiky vyplývá, zˇ e automobil vlastn´ı v Cesk´ republice kaˇzdý 2. obˇcan, tuto statistiku tedy aplikujeme i na Plzeˇn. Pˇri celostátn´ım sˇc´ıtán´ı v roce 2011 mˇela Plzeˇn 168 808 obyvatel. To pˇredstavuje 84 404 automobil˚u. V tabulce 4 vid´ıme, kolik elektromobil˚u pˇri jednotlivých zastoupen´ıch bude moˇzno na u´ zem´ı Plznˇe vyuˇz´ıvat, jejich energetickou kapacitu, kolik tato energie pˇredstavuje z celkové energie, jenˇz je v Plzni spotˇrebována za 24 hodin a poˇcet potˇrebných dob´ıjec´ıch stanic. Energetickou kapacitu jednoho automobilu a kapacitu jedné dob´ıjec´ı stanice jsme si urˇcili v kapitole 3.2.1.

Pod´ıl [%] 10 25 50

Tabulka 4: Parametry souvisej´ıc´ı s pod´ılem elektromobil˚u v dopravˇe Poˇcet el. mobil˚u [ks] Stanice [ks] Energie [MWh] Pod´ıl z denn´ı spotˇreby [%] 8 440 176 6,077 0,229 21 101 440 15,193 0,573 42 202 880 30,385 1,146

Z rovnice (1), kde E1mob je energetická kapacita jednoho elektromobilu v MWh, nmob je celkový poˇcet automobil˚u v Plzni a k je konstanta urˇcuj´ıc´ı procentuáln´ı pod´ıl elektromobil˚u, urˇc´ıme celkovou energii v MWh, kterou m˚uzˇ eme do elektromobil˚u uskladnit. nmob ·k (1) 100 Pˇri porovnán´ı jednotlivých pod´ıl˚u elektromobil˚u v dopravˇe zjist´ıme, zˇ e pˇri 50 % elektromobil˚u budeme moci pracovat s energi´ı 30,385 MWh, pˇri 25 % pod´ılu 15,193 MWh a pˇri 10% pod´ılu 6,077 MWh. Z tˇechto hodnot jsme následnˇe urˇcili, jaký pod´ıl tato enerEcelk = E1mob ·

gie pˇredstavuje z celkové denn´ı spotˇreby mˇesta Plznˇe. T´ım z´ıskáme pˇredstavu o energetickém potenciálu elektromobil˚u. Zaj´ımavý zaˇc´ıná být stav, kdy polovina automobil˚u v Plzni bude pohánˇena elektˇrinou. Energie uskladnˇená v elektromobilech bude dosahovat 1,146 % z celkové denn´ı spotˇreby Plznˇe. Na tuto energii by mohla v ideáln´ım pˇr´ıpadˇe Plzeˇn fungovat bez omezen´ı zhruba 20 minut. Tato doba by mohla být dostateˇcná k obnoven´ı dodávek elektrické energie do ostrova z primárn´ıch zdroj˚u. Bohuˇzel, tohoto výkonu bychom dosáhli pouze v noci, kdy by byly vˇsechny automobily pˇripojeny k rozvodné s´ıti. Pˇres den bychom v jednom okamˇziku pomoc´ı veˇrejnˇe pˇr´ıstupných dob´ıjec´ıch stanic pˇripojili pouze 1760 automobil˚u. To jsou pouhá 4% z celkového poˇctu elektromobil˚u. Pˇredstavuje to 1,22 MWh energie, kterou bychom pˇrevázˇ nˇe do elektromobil˚u dodávali. 26


Petr Lupácˇ

3.2 Pˇripojen´ı elektromobilu k s´ıti Nejjednoduˇssˇ´ım ˇreˇsen´ım by bylo pˇripojit dob´ıjec´ı stanice pˇr´ımo ke klasickým cˇ erpac´ım stanic´ım, jichˇz je na u´ zem´ı Plznˇe zhruba 20 a zásobuj´ı rovnomˇernˇe mˇesto pohonnými hmotami. Lidé jsou zvykl´ı doplˇnovat palivo na cˇ erpac´ıch stanic´ıch a jiˇz vˇed´ı, kde se jaká cˇ erpac´ı stanice nacház´ı, tud´ızˇ by bylo logické dob´ıjet elektromobily na stejném m´ıstˇe. Toto ˇreˇsen´ı má ale své nedostatky, d´ıky kterým se dob´ıjen´ı elektromobil˚u zat´ım mus´ı realizovat jinak. Problémy s pˇripojen´ım • spolupráce s majiteli moˇzných provozoven • rychlost nab´ıjen´ı • kapacita m´ıst • ochrana proti vandalismu • pokryt´ı • identifikace uˇzivatele 3.2.1 Problémy s nab´ıjec´ımi stanicemi Spolupráce s majiteli moˇzných provozoven Jednotliv´ı provozovatelé nemus´ı m´ıt zájem o to, vybavit se stanic´ı pro nab´ıjen´ı elektromobil˚u. Uˇzivatel pak nemus´ı vˇedˇet, jestli je toto m´ısto vybaveno stanic´ı pro nab´ıjen´ı a pˇri nynˇejˇs´ım vyt´ızˇ en´ı by vybité elektromobily stoj´ıc´ı napˇr´ıklad u cˇ erpac´ıch stanic pˇredstavovaly nemalý problém. Tento nedostatek se dnes dá elegantnˇe vyˇreˇsit pomoc´ı chytrých telefon˚u, který uˇz dnes vlastn´ı témˇeˇr kaˇzdý a dá se pˇredpokládat, zˇ e uˇzivatelé elektromobil˚u budou na 90 % vlastnit nˇejaký telefon s operaˇcn´ım systémem. Potom nen´ı problém vyvinout aplikaci s mapou, kde by byly zobrazeny nejbliˇzsˇ´ı dob´ıjec´ı stanice, vˇcetnˇe volných kapacit. Rychlost nab´ıjen´ı Momentálnˇe je na trhu nˇekolik druh˚u dob´ıjec´ıch stanic. Podle rychlosti dob´ıjen´ı je m˚uzˇ eme rozdˇelit na pomalé, rychlé a ultra rychlé. • Pomalé stanice Vyuˇz´ıvaj´ı klasickou s´ıt’ 230 V. Tyto stanice maj´ı výkon do 3,5 kW (16 A/230 V) a doba nab´ıjen´ı se pohybuje okolo 6 hodin. Jako pomalou stanici m˚uzˇ eme vyuˇz´ıt klasický rozvod v domˇe a proto je tento typ vhodný pro domác´ı nab´ıjen´ı napˇr´ıklad pˇres noc, kdy pro nás rychlost nab´ıjen´ı nen´ı prioritou.

27

2014


Petr Lupácˇ

• Rychlé stanice Vyuˇz´ıvaj´ı 3f s´ıt’ 400 V a pracuj´ı s výkonem okolo 20 kW(32 A/400 V). Jsou pak schopné nab´ıt elektromobil za 60 minut. Tyto stanice jsou vhodné do obchodn´ıch dom˚u, mˇestských center, u´ ˇrad˚u, sportovn´ıch stˇredisek a obecnˇe do m´ıst, kde se lidé s automobily zdrˇzuj´ı stˇrednˇe dlouho dobu (1-3 hodiny). • Ultra rychlé Stanice pracuj´ı s výkonem 50 aˇz 100 kW a umoˇznˇ uj´ı nab´ıt elektromobil v rozmez´ı 10 aˇz 30 minut. S takto rychlým nabit´ım ale nastává problém s vˇetˇs´ı energetickou nároˇcnost´ı a t´ım nároˇcnˇejˇs´ımi poˇzadavky na distribuˇcn´ı s´ıt’. Takto vybavené dob´ıjec´ı m´ısto mus´ı m´ıt speciáln´ı pˇripojen´ı na elektrickou s´ıt’, které bude zvládat odbˇer aˇz 250 A na jednu stanici. Tento typ stanic by byl eventuálnˇe vhodný k um´ıstˇen´ı na cˇ erpac´ıch stanic´ıch, kde by po 10 minutách mohl ˇridiˇc opustit dob´ıjec´ı m´ısto a pokraˇcovat v j´ızdˇe s plnˇe nabitou bateri´ı. Kapacita m´ıst ˇ Cerpac´ ı stanice um´ıstˇené v urbanistickém prostˇred´ı nemaj´ı mnoho moˇznost´ı jak rozˇs´ıˇrit svoje kapacity pro elektromobily. Jsou vˇetˇsinou um´ıstˇené na malé ploˇse, bez nadbyteˇcných parkovac´ıch m´ıst. Nen´ı nav´ıc moˇzné, aby se auta nab´ıjela u cˇ erpac´ı stanice nˇekolik hodin a ˇridiˇc musel cˇ ekat. Mnohem pˇr´ıznivˇejˇs´ı je stav u obchodn´ıch center, která jsou vybavena velkým mnoˇzstv´ım parkovac´ıch m´ıst. Nab´ıjec´ı stanice jsou nav´ıc velice kompaktn´ı a zab´ıraj´ı plochu maximálnˇe 1 m2 a na výsˇku dosahuj´ı 180 cm. Pro obchodn´ı centrum by potom nemˇel být problém instalovat dob´ıjec´ı stanice k jiˇz vytvoˇreným parkovac´ım m´ıst˚um. Stejný postup plat´ı i pro ostatn´ı subjekty jako jsou sportovn´ı haly cˇ i u´ ˇrady. Ochrana proti vandalismu Dob´ıjec´ı stanice se stanou cˇ astým terˇcem vandalismu. Neopatrnou manipulac´ı nebo u´ cˇ elnou destrukc´ı m˚uzˇ e doj´ıt k poˇskozen´ı konektoru pˇr´ıvodn´ıho kabelu, jeho utrˇzen´ı, cˇ i naruˇsen´ı izolace. Kv˚uli tomuto problému by stanice mˇely být um´ıstˇeny na viditelném m´ıstˇe a pod kamerovým dohledem, aby se omezila cˇ etnost poruch. Jinak je dob´ıjec´ı stanice naprosto bezúdrˇzbová a m˚uzˇ e fungovat nepˇretrˇzitˇe celý rok. Pokryt´ı D´ıky nˇekolika druh˚um nab´ıjec´ıch stanic s r˚uznými charakteristikami je pokryt´ı mˇesta dostateˇcnou nab´ıjec´ı kapacitou v celku bezproblémové. Jelikoˇz jsou rozmˇery stanice malé, m˚uzˇ eme um´ıstit stanice k rozliˇcným instituc´ım a komplex˚um bez toho, aby to mˇelo vliv na zástavbu. Celkovˇe chceme pokrýt stanicemi plochu o rozloze cca 137 km2, coˇz je katastráln´ı výmˇera mˇesta Plznˇe vˇcetnˇe vˇsech mˇestských cˇ a´ st´ı. Identifikace uˇzivatele Kaˇzdý uˇzivatel, který bude cht´ıt vyuˇz´ıvat sluˇzeb elektrických nab´ıjec´ıch stanic se 28

2014


Petr Lupácˇ

ˇ bude muset registrovat u provozovatele (nyn´ı CEZ a.s.). Od provozovatele obdrˇz´ı cˇ ip, jenˇz si bude moci pˇripevnit napˇr´ıklad na kl´ıcˇ e a s t´ımto cˇ ipem bude prokazovat svoji totoˇznost. Pˇri pˇriloˇzen´ı cˇ ipu ke stanici se stanice odemkne a uˇzivatel bude moci na panelu vybrat typ nab´ıjen´ı a zapojit zvolený kabel do automobilu. Poté, co probˇehne inicializace ze strany stojanu, uvid´ı zákazn´ık stav baterie a ta se zaˇcne nab´ıjet, zároveˇn uvid´ı pˇribliˇznou dobu nab´ıjen´ı automobilu, aby nedocházelo k zablokován´ı stanice. Informaci o dobit´ı elektromobilu nav´ıc m˚uzˇ e zákazn´ık obdrˇzet formou SMS na sv˚uj mobiln´ı telefon. Po ukonˇcen´ı nab´ıjen´ı se uˇzivatel opˇet odhlás´ı pomoc´ı svého cˇ ipu a stojan je pˇripraven pro dalˇs´ıho zákazn´ıka. Momentálnˇe je v jednán´ı, aby uˇzivatel mohl pouˇz´ıvat jeden cˇ ip pro vˇsechny stanice a nemusel tak nosit u sebe cˇ ipy nˇekolika provozovatel˚u. [15], [16], [18], [20] 3.2.2 Návrh dob´ıjec´ı infrastruktury Na obrázku 13 jsou znázornˇeny m´ısta, kde by byly um´ıstˇeny nab´ıjec´ı stanice pˇri r˚uzném pod´ılu elektromobil˚u v dopravˇe. Celé ˇreˇsen´ı je bráno z hlediska vyuˇz´ıván´ı stanic pouze bˇehem dne od 6:00 do 20:00 hodin. Bˇehem noci budou tyto stanice vˇetˇsinou nepˇr´ıstupné a poˇc´ıtá se s t´ım, zˇ e vlastn´ıci elektromobil˚u budou m´ıt instalovány svoje pˇr´ıpojky na normáln´ı nab´ıjen´ı a noˇcn´ı pˇripojen´ı doma. Dále nejsou zohlednˇeny stanice, jenˇz budou m´ıt podniky um´ıstˇené na svých intern´ıch parkoviˇst´ıch pro své zamˇestnance. Navrˇzené stanice jsou um´ıstˇeny u obchodn´ıch center a v parkovac´ıch domech, cˇ i na veˇrejných parkoviˇst´ıch. Modˇre vyznaˇcené stanice jsou aktuálnˇe vystavˇeny na u´ zem´ı Plznˇe. Jedná se o stanici ˇ V Guldenerovˇe ulici u s´ıdla CEZ, a.s. a druhá je um´ıstˇena u obchodn´ıho domu Plaza v ulici Radˇcická. ˇ Cervenˇ e jsou vyznaˇcena m´ısta, která rozˇs´ıˇr´ı pokryt´ı Plznˇe o dalˇs´ı stanice pˇri 10% pod´ılu elektromobil˚u. Zároveˇn dojde k pˇridán´ı dalˇs´ıch 19 nab´ıjec´ıch stanic na parkoviˇsti a v parkovac´ım domˇe Plaza. Celkem se bude jednat o 176 nab´ıjec´ıch stanic, které by mˇeli zajistit potˇrebnou energii bˇehem dne pro 21 101 automobil˚u. Seznam m´ıst, kde budou stanice um´ıstˇeny, i s jejich poˇctem je vypsán v tabulce 5. M˚uzˇ eme zm´ınit napˇr´ıklad parkovac´ı d˚um Rychtáˇrka, jenˇz se nacház´ı v centru a má kapacitu 447 parkovac´ıch m´ıst. Je tedy d˚uleˇzitým objektem pro um´ıstˇen´ı nab´ıjec´ıch stanic. Dále je um´ıstˇeno vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı stanic u obchodn´ıho centra Olympia. Je to zp˚usobeno t´ım, zˇ e se jedná o obchodn´ı oblast, kde je v´ıce obchodn´ıch dom˚u nejen v samotném komplexu Olympie, tud´ızˇ by se stanice rozdˇelily i mezi tyto subjekty.

29

2014


Petr Lupácˇ

Legenda: aktuálně 10% 25% 50%

Obrázek 13: Rozm´ıstˇen´ı dob´ıjec´ıch stanic v Plzni [17]

Tabulka 5: Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 10% pod´ılu elektromobil˚u Pˇri 10% zastoupen´ı elektromobilu˚ Poˇcet stanic Um´ıstˇen´ı 20 OC Plaza, Radˇcická 2 ˇ CEZ, Guldenerova 2577/19 1 15 AREA BORY, Sukova 2895/23 50 Parkovac´ı d˚um Rychtáˇrka, Truhláˇrská 2755/5 15 OC Plzeˇn, Rokycanská 1424/128 10 OC Rondel, Lochot´ınská 1108/18 ˇ 5 Centráln´ı autobusové nádraˇz´ı, námˇest´ı Emila Skody 2757/1 30 OC Olympia, P´ısecká 972/1 15 OC Borská pole, U Letiˇstˇe 1074/2 15 Globus, Chot´ıkov 385 176 CELKEM

30

2014


Petr Lupácˇ

Pˇri nár˚ustu elektromobil˚u na 25 % (tabulka 6) pod´ıl v Plzni, pˇribudou ke stávaj´ıc´ım m´ıst˚um, která se rovnˇezˇ rozˇs´ıˇr´ı jeˇstˇe tˇri nová stanoviˇstˇe a to u Západoˇceské univerzity, u OC TESCO v ulici Americká a u Hypermarketu Albert v ulici Gerská (obr. 13). To pˇredstavuje celkem 440 dob´ıjec´ıch stanic. Posledn´ı jmenované m´ısto nepˇredstavuje pouze parkoviˇstˇe u tohoto Hypermarketu, ale zahrnuje sˇ irˇs´ı plochu, protoˇze v okol´ı se nacház´ı benzinová stanice a nˇekolik dalˇs´ıch obchodn´ıch m´ıst, kde se shromaˇzd’uje vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı lid´ı. Stanice by se v této oblasti rovnomˇernˇe rozm´ıstily k nákupn´ım centr˚um. Tabulka 6: Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 25% pod´ılu elektromobil˚u Pˇri 25% zastoupen´ı elektromobilu˚ Poˇcet stanic Um´ıstˇen´ı 45 OC Plaza, Radˇcická 2 ˇ 1 CEZ, Guldenerova 2577/19 25 AREA BORY, Sukova 2895/23 90 Parkovac´ı d˚um Rychtáˇrka, Truhláˇrská 2755/5 30 OC Plzeˇn, Rokycanská, Rokycanská 1424/128 25 OC Rondel, Lochot´ınská 1108/18 ˇ 10 Centráln´ı autobusové nádraˇz´ı, námˇest´ı Emila Skody 2757/1 50 OC Olympia, P´ısecká 972/1 40 OC Borská pole, U Letiˇstˇe 1074/2 40 Globus, Chot´ıkov 385 14 Hypermarket Albert, Gerská 2030/23 10 Tesco, Americká 2186/47 60 Západoˇceská univerzita, Univerzitn´ı 2762/22 440 CELKEM

Pokud by pod´ıl elektromobil˚u v Plzni dosáhnul 50 %, vystavily by se dalˇs´ı stanice a to u Makra v ulici Obchodn´ı, FN Plzeˇn, OC Doubravka, Baumax v ulici Rokycanská a u Bauhausu na Jiˇzn´ım Pˇredmˇest´ı (obr. 13). Tyto stanice by zajistily dalˇs´ı pokryt´ı Plznˇe a pomohly by tak uskuteˇcnit dob´ıjen´ı elektromobil˚u na v´ıce m´ıstech. Celkem by bylo instalováno 880 nab´ıjec´ıch stanic, které by pˇri ideáln´ım stavu dokázaly zabezpeˇcit aˇz 42 202 elektromobil˚u. Poˇcet stanic vzhledem k poˇctu automobil˚u se m˚uzˇ e zdát malý, ale vycház´ıme z pˇredpokladu, zˇ e vˇsechny elektromobily, které dané m´ısto navˇst´ıv´ı nebudou zapojeny bˇehem neˇcinnosti a tud´ızˇ vznikne dostateˇcná rezerva v kapacitˇe stojan˚u. Nejv´ıce stanic bude um´ıstˇeno v parkovac´ım domˇe Rychtáˇrka a to 200 stanic, následuje se 100 stanicemi OC Olympia, OC plaza a Západoˇceská univerzita. Seznam vˇsech nab´ıjec´ıch m´ıst s poˇctem pˇr´ıpojných stanic je vypsán v tabulce 7. Jedná se pˇrevázˇ nˇe o poloveˇrejná m´ısta, jako jsou obchodn´ı a parkovac´ı domy, kde je pˇredpokládána nejvˇetˇs´ı koncentrace automobil˚u.

31

2014


Petr Lupácˇ

Tabulka 7: Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 50% pod´ılu elektromobil˚u Pˇri 50% zastoupen´ı elektromobilu˚ Poˇcet stanic Um´ıstˇen´ı 100 OC Plaza, Radˇcická 2 ˇ 2 CEZ, Guldenerova 2577/19 50 AREA BORY, Sukova 2895/23 10 FN Lochot´ın, alej Svobody 923/80 200 Parkovac´ı d˚um Rychtáˇrka, Truhláˇrská 2755/5 50 OC Plzeˇn, Rokycanská, Rokycanská 1424/128 40 OC Rondel, Lochot´ınská 1108/18 ˇ 15 Centráln´ı autobusové nádraˇz´ı, námˇest´ı Emila Skody 2757/1 100 OC Olympia, P´ısecká 972/1 60 OC Borská pole, U Letiˇstˇe 1074/2 40 Globus, Chot´ıkov 385 20 Hypermarket Albert, Gerská 2030/23 20 Tesco, Americká 2186/47 100 Západoˇceská univerzita, Univerzitn´ı 2762/22 18 Makro, Obchodn´ı 1129/2 10 FN Plzeˇn, Edvarda Beneˇse 1128/13 10 OC Doubravka, Masarykova 1201/75 15 Baumax, Rokycanská 1171/6 20 BAUHAUS, Jiˇzn´ı Pˇredmˇest´ı 2957 880 CELKEM

32

2014

4 Závˇer Z mˇeˇren´ı energetické bilance mˇesta Plznˇe ze dne 16.1. 2013 a 20.1. 2010 jsem urˇcil, zˇ e Plzeˇn je schopna pracovat v reˇzimu ostrovn´ıho provozu s potenciáln´ım výkonem 238 MW pˇri spotˇrebˇe okolo 160 MW. Ostrov se vytvoˇr´ı na u´ zem´ı 137 km2 a bude zásobovat energi´ı 168 808 obyvatel, jejichˇz poˇcet bude v Plzni v následuj´ıc´ıch letech stagnovat. Hlavn´ı dodavatel energie bude Plzeˇnská energetika, a.s., jenˇz je schopna startu ze tmy. Na pokryt´ı spotˇreby ostrova se bude pod´ılet také Plzeˇnská teplárenská, a.s. Vyuˇzit´ı elektromobil˚u jako regulovatelného prvku v energetické soustavˇe se neobejde bez inteligentn´ıch s´ıt´ı tzv. smart grid. Ty nám umoˇzn´ı monitorovat a ovládat s´ıt’ na vˇsech u´ rovn´ıch a regulovat tak tok elektrické energie obˇema smˇery. Tyto s´ıtˇe nejsme momentálnˇe schopni ploˇsnˇe instalovat do vˇsech mˇest tak, aby doˇslo k efektivn´ımu vyuˇz´ıván´ı regulaˇcn´ıch a ovládac´ıch moˇznost´ı. ˇ ˇ e republice elektromobily dosáhly V roce 2020 by podle analýzy CEZ, a.s. v Cesk´ 5 % pod´ılu v autodopravˇe. Toto cˇ´ıslo nedosahuje ani na nejniˇzsˇ´ı mnou uvaˇzovanou hranici. Uˇziteˇcné hodnoty z´ıskáváme pˇri 50 % pod´ılu elektromobil˚u, kdy celková kapacita elektromobil˚u dosahuje 1,146 % denn´ı spotˇreby elektrické energie mˇesta Plznˇe a to 30,385 MWh. Tato energie by zajistila nˇekolikaminutovou dodávku elektrické energie do mˇesta v pˇr´ıpadˇe výpadku primárn´ıch zdroj˚u. M˚uzˇ eme ovˇsem oˇcekávat strmý nár˚ust elektromobil˚u v dopravˇe. Zvˇetˇsuje se kapacita bateri´ı i rychlost nab´ıjen´ı a t´ım odpadaj´ı hlavn´ı nevýhody elektromobil˚u. Dle Mooreova zákona by se tedy kaˇzdé dva roky mˇel poˇcet elektromobil˚u zdvojnásobit. Tento pˇr´ır˚ustek je ovˇsem ovlivnˇen mnoha vlivy(ekonomickými, sociologickými, pˇr´ırodn´ımi, ...). Rozm´ıstˇen´ı dob´ıjec´ıch stanic v Plzni jsem urˇcil z pˇredpokládané hustoty dopravy a poˇctu parkovac´ıch m´ıst na uvaˇzovaných lokalitách. K efektivnˇejˇs´ımu rozloˇzen´ı je tˇreba zpracovat studii o pohybu a koncentraci automobil˚u na u´ zem´ı mˇesta Plznˇe. Pˇri 50 % pod´ılu elektromobil˚u jsem navrhl 880 dob´ıjec´ıch stanic, jenˇz by byly vyuˇz´ıvány na 19 poloveˇrejných lokalitách. V ideáln´ım pˇr´ıpadˇe by zajistily kapacitu pro nab´ıjen´ı bˇehem dne aˇz pro 42 202 automobil˚u. Parametry elektromobil˚u a dob´ıjec´ıch stanic se budou s cˇ asem vyv´ıjet, jakoˇzto budou zanikat stávaj´ıc´ı a vznikat nová vhodná m´ısta. Proto se mnou navrˇzené ˇreˇsen´ı m˚uzˇ e od reálných výsledk˚u za nˇekolik let liˇsit.

Seznam obrázk˚u 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

ˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pˇrenosová soustava CR ˇ Týdenn´ı maxima odbˇeru CR . . . . . . . . . . . . . . . Znázornˇen´ı ostrov˚u v ES . . . . . . . . . . . . . . . . . Statistika ujetých vzdálenost´ı osobn´ıho vozidla . . . . . S´ıt’ smart grid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Uzemn´ ı plán mˇesta Plznˇe (2007) . . . . . . . . . . . . . Vyuˇzit´ı jednotlivých druh˚u paliv . . . . . . . . . . . . . Namˇeˇrené hodnoty - Plzeˇn dne 16.1.2013 3:00 hod. . . . Skuteˇcná energetická bilance - Plzeˇn dne 16.1.2013 . . . Potencionáln´ı energetická bilance - Plzeˇn dne 16.1.2013 Schema rozvodu elektrické energie v Plzni . . . . . . . . ´ Urovnˇ e ostrovn´ıho provozu mˇesta Plzeˇn . . . . . . . . . Rozm´ıstˇen´ı dob´ıjec´ıch stanic v Plzni . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

5 6 10 12 14 16 17 18 19 19 20 24 30

Seznam tabulek 1 2 3 4 5 6 7

Významné blackouty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poˇcet elektrických vozidel v roce 1914 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Spotˇreba jednotlivých mˇestských sektor˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Parametry souvisej´ıc´ı s pod´ılem elektromobil˚u v dopravˇe . . . . . . . . . . . Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 10% pod´ılu elektromobil˚u Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 25% pod´ılu elektromobil˚u Poˇcet dob´ıjec´ıch stanic a jejich um´ıstˇen´ı v Plzni pˇri 50% pod´ılu elektromobil˚u

. . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

9 11 22 26 30 31 32

Seznam pˇr´ıloh 1

Namˇeˇrená data energetické bilance mˇesta Plzeˇn v zimˇe 2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

40

Reference ˇ ´ Ladislava a Frantiˇsek KURKA. ˚ ´ ˇ ˇ [1] ING. VANKOV A, MAGISTRAT MESTA PLZNE, ´ Odbor ˇr´ızen´ı technických u´ ˇrad˚u. Uzemn´ ı energetická koncepce Mˇesta Plznˇe: na obdob´ı 2007 aˇz 2027 [online]. Plzeˇn, 2007, 2007 [cit. 16.5.2014]. Dostupné z: http: //energetika.plzen.eu/Files/energetika/koncepcni_dokumenty/ uzemni_koncepce/uekmp07_text_prilohy-o1.pdf ´ [2] VACLAV, Paˇsek. Ostrovn´ı provoz s projektem Smart City. Plzeˇn, 2011. Diplomová práce. Západoˇceská univerzita. Vedouc´ı práce Prof. Ing, Zdenˇek Vostracký, DrSc., Dr.h.c. ˇ ˇ [3] CEPS, a.s. Schéma rozvodné s´ıtˇe v CR [online]. 2014 [cit. 16.5.2014]. Dostupné z:http://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Technicka-infrastruktura/ PublishingImages/Mapa_siti_CZ.PNG [4] OSC, a.s. Schéma propojen´ı ES a ostrova [online]. [cit. 16.5.2014]. Dostupné z:http://www. osc.cz/cz/produkty/mses/Ostrovy.jpg ´ Josef. Elektro: Pˇr´ıloha elektromobilita Praha: FCC PUBLIC s. r. o., 2011-09, [5] ING. KOSˇ Tˇ AL, sv. ISBN 1210-0889. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/flipviewer/ Elektro/2011/09/Elektro_09_2011_output/web/Elektro_09_2011_opf_ files/WebSearch/page0001.html ˇ ˇ ´ ´ CEZ, [6] ING. VIDLICKA, MBA, Richard a ING. Petra Sˇ AROV A. a.s. Výroˇcn´ı zpráva 2012: ˇ CEZ Distribuce, a.s. [online]. Praha: B.I.G. Prague, s.r.o., 31.3.2013 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/file/investori/vz-2012/ 2012-vyrocni-zprava.pdf [7] ING. CLESLAR, Stanislav. All for Power. Ostrovn´ı provoz: ˇreˇsen´ı budoucnosti [online]. roˇc. 2012, cˇ . 4, s. 2 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z:http://www.allforpower.cz/ UserFiles/files/2011/ostrovni_provoz.pdf [8] Blackout: nejvˇetˇs´ı blackouty. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 21. 6. 2013 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Blackout_\%28qv\%C3\%BDpadek_ dod\%C3\%A1vky_elekt\%C5\%99iny\%29 ´ [9] PONCAROVA, Jana. Vˇetrné elektrárny v Nˇemecku komplikuj´ı situˇ aci v CR. In: Nazeleno.cz [online]. 18. 12. 2009 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/vetrna-energie/ vetrne-elektrarny-v-nemecku-komplikuji-situaci-v-cr.aspx [10] LOVEDAY, Eric. 2.6 Million Plug-In Vehicles to be Sold in US From 2013 to 2022. In: Insideevs.com [online]. 2014-01 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://insideevs.com/ 2-6-million-plug-in-vehicles-to-be-sold-in-us-from-2013-to-2022/ [11] ING. BECHNÍK, Bronislav, Ph.D. Blackout a obnovitelné zdroje energie. In: Tzbinfo.cz [online]. 28.1.2013 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/ 9517-blackout-a-obnovitelne-zdroje-energie

ˇ ÍK, Jan. Inteligentn´ı s´ıtˇe: Cesk´ ˇ a republika nez˚ustává pozadu. In: Ekobydleni.eu [online]. [12] HORC 31. 5. 2010 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/energie/ inteligentni-site-ceska-republika-nezustava-pozadu ˇ [13] TURECEK, Tomásˇ. Virtuáln´ı elektrárny zmˇen´ı u´ cˇ ty za energii i naˇse chován´ı. In: National-geographic.cz [online]. 20.8.2012 [cit. 2014-0516]. Dostupné z: http://www.national-geographic.cz/detail/ virtualni-elektrarny-zmeni-ucty-za-energii-i-nase-chovani-27271/ [14] Smart grid. In: Smartgrid2030.com [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www. smartgrid2030.com/wp-content/uploads/2009/10/SG-Nature.jpg [15] WILLIAMS, Martyn. Smart meters not so clever about privacy, researchers find. Computerworld.com [online]. 5.11.2012 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z:http://www. computerworld.com/s/article/9233265/Smart_meters_not_so_clever_ about_privacy_researchers_find?taxonomyId=17 ˇ [16] CEZ, a.s. Elektromobilita: dob´ıjec´ı stanice [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http:// elektromobilita.cz [17] SEZNAM.CZ, a.s. Mapa mˇesta Plzeˇn. Mapy.cz [online]. [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http: //mapy.cz/#!x=13.379003&y=49.744531&z=11 ˇ ˇ [18] KNESPL, Tomásˇ a Jarom´ır MARUSINEC. Elektromobily: V Cesku bude do ´ roku 2020 jezdit 200 000 elektromobil˚u. MRAZEK, Vojtˇech. Prumysl.cz [online]. 18. 12. 2012 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.prumysl.cz/ elektromobily-rozhovor-mezi-sesti-ocima/ ˇ ˇ A ´ ENERGETIKA A.S. Role Plzeˇnské energe[19] ING. PASEK, Václav, Ph.D. PLZENSK tiky pro bezpeˇcnost dodávky elektrické energie [online]. 25.2.2013 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.top-expo.cz/domain/top-expo/files/smart-city/ prezentace/pasek.pdf [20] Elektromobily: informace [online]. 2009 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http:// elektromobil.vseznamu.cz/ ˇ [21] CEZ DISTRIBUCE, a.s. Pravidla provozován´ı distribuˇcn´ıch soustav. 2011-11. Dostupné z: http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/ energeticka-legislativa/ppds/2011/ppds-2011_ppds.pdf [22] Technická infrastruktura Plznˇe. In: [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http: //webdrive.poskytovatel.cz/soutezplzen/Havrda/\%C3\%BAtvar\ %20koncepce\%20a\%20rozvoje/program\%20rozvoje\%20m\%C3\ %ACsta/situa\%C3\%A8n\%C3\%AD_analyzy/PRMP_6_ZZ_technicka_ infrastruktura_prilohy.pdf ˇ A ´ ENERGETIKA, a.s. Tiskové zprávy [online]. [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: [23] PLZENSK http://www.pe.cz/tiskove-zpravy/medialni-informace.htm

Pˇr´ılohy [1] - Namˇeˇrená data energetické bilance mˇesta Plzeˇn zima 2010 [2]

Fakulta elektrotechnická Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky. Ostrovní provoz ve městě Plzeň s ohledem na elektromobilitu

Recommend Documents