Upozornení ˇ POVINNÉ ZMĚNY VE SPOLEČNOSTECH - LHŮTA KONČÍ DO KONCE MĚSÍCE
Obsah Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners posílila tým o čtyři nové právníky a jednoho partnera
2
Akce a úspěchy
3
Představení služeb v oblasti compliance a investigací
4
Zásada materiální publicity – více jistoty pro nabyvatele nemovitostí
5
Odpovědnost za radu v bankovním sektoru podle NOZ
9
Vážení klienti a obchodní přátelé,
Předregistrace firmy
11
Evropská regulace ochrany obchodního tajemství
13
v tomto roce pro Vás budeme připravovat pravidelné informace o hlavních aktualitách a horkých novinkách z oblasti rekodifikací, a to v podobě Rekodifikačních aktualit. Tři čísla Rekodifikačních aktualit již máte k dispozici. Vedle toho budeme několikrát do roka připravovat rozsáhlejší obecné LEGAL NEWS, v nichž se hodláme i nadále věnovat změnám, které přinesla rekodifikace soukromého práva. Vedle toho, zde naleznete i příspěvky z jiných oblastí práva. Dnes Vám přinášíme první letošní číslo, v němž naleznete tři články na rekodifikační témata. První článek se zabývá změnami plynoucími z principu materiální publicity veřejných seznamů (zejména katastru nemovitostí) a ochrany osoby, která jedná v důvěře ve skutečnosti zapsané ve veřejném seznamu tak, jak je tento princip zakotven v novém občanském zákoníku. Druhý článek se zabývá novým druhem odpovědnosti, kterou zavádí nový občanský zákoník v oblasti poskytování rad a informací. Zaměřujeme se na aplikaci této novinky v bankovním sektoru. Třetí článek diskutuje úpravu předregistrace obchodní firmy v obchodním rejstříku a praktické využití této novinky v korporátních transakcích. Poslední článek se zabývá jiným tématem než je rekodifikace. Představuje totiž připravovanou evropskou směrnici o ochraně obchodního tajemství. Směrnice je pokračováním snahy o sjednocení právní úpravy v oblasti duševního vlastnictví na úrovni EU.
Všechny společnosti vzniklé před 1. 1. 2014 jsou povinny do 6 měsíců od účinnosti zákona o obchodních korporacích (tj. do 30. 6. 2014) přizpůsobit své zakladatelské dokumenty zákonu o obchodních korporacích. V případě, že tak neučiní, hrozí jim pokuta, či dokonce zrušení ze strany rejstříkového soudu. Obdobně je také nezbytné, aby ve stejné lhůtě byly zákonu o obchodních korporacích přizpůsobeny smlouvy o výkonu funkce v orgánech společností, jinak bude výkon takové funkce považován za bezplatný a příslušná osoba bude nucena vrátit veškerá přijatá plnění. Obraťte se na: Pavla Vraného,
[email protected] tel.: +420 255 000 119
Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice
Doufáme, že Vás tato témata zaujmou, a přejeme Vám příjemné čtení.
Červen 2014
Jan Topinka
PRÁVNÍ NOVINKY Strategické uvažování | Individuální přístup | Špičkový právní tým | Dlouhodobé partnerství
Právnická firma roku v České republice 2014
Právnická firma roku v kategorii Fúze a akvizice v České republice
Pavel Kvíčala Pavel Kvíčala před příchodem do Havel, Holásek & Partners působil šestnáct let v pražském týmu mezinárodní advokátní kanceláře Norton Rose Fulbright, od roku 2006 jako její partner. Zodpovídal především za poradenství českým i mezinárodním bankám, a to v oblasti privatizačních a restrukturalizačních projektů. Podílel se na řešení mezinárodních sporů, na významných mezinárodních transakcích v oblasti fúzí a akvizic, private equity, obchodního práva, nemovitostí, a také bankovního a finančního práva, včetně exportního financování. V Havel, Holásek & Partners se zaměří na rozvíjení vztahů se stávajícími klienty kanceláře i klienty Norton Rose Fulbright v České republice a na Slovensku. Hovoří plynule anglicky.
Richard Novák
Pavel Kvíčala
Richard Novák působí v advokacii již desátým rokem. Více než čtyři roky byl členem týmu advokátní kanceláře Norton Rose Fulbright. Předchozí profesní zkušenosti získal jak v českých, tak v mezinárodních advokátních kancelářích v České republice. V Havel, Holásek & Partners se bude specializovat na korporátní právo, akcionářské vztahy, přeměny a zahraniční akvizice a řešení sporů. V rámci svého působení v Norton Rose Fulbright získal cenné zkušenosti v oblasti projektového financování, zejména pak exportního financování. Richard Novák hovoří plynule anglicky.
Partner
Albert Tatra
Richard Novák Advokát
Albert Tatra Advokát
Albert Tatra před svým příchodem do Havel, Holásek & Partners působil téměř pět let v advokátní kanceláři Norton Rose Fulbright. Bohaté zkušenosti získal mimo jiné i z předchozího působení u mezinárodních advokátních kanceláří a přední mezinárodní banky. V advokacii se pohybuje již sedmým rokem. V minulosti se podílel na mnoha realitních projektech či projektech spojených se solární energetikou a dále na akvizicích v rámci due diligence, na které se bude zaměřovat i v Havel, Holásek & Partners. Albert Tatra úzce spolupracoval s Pavlem Kvíčalou na mezinárodním financování a transakcích. Albert Tatra hovoří anglicky, rusky a německy.
Adam Řezníček Adam Řezníček působí v advokacii sedmým rokem. Před svým příchodem do Havel, Holásek & Partners pracoval v advokátní kanceláři Norton Rose Fulbright, kde poskytoval právní poradenství převážně zahraničním klientům především v souvislosti s významnými M&A transakcemi a nemovitostními projekty. Adam Řezníček hovoří anglicky, německy a rusky.
Eva Bušková
Adam Řezníček Eva Bušková Advokát
Eva Bušková přišla do Havel, Holásek & Partners z pražské pobočky advokátní kanceláře Norton Rose Fulbright, kde tři roky poskytovala právní poradenství v oblasti zdravotnického, soutěžního a korporátního práva. Dříve působila také v Evropské komisi a v advokátních kancelářích v Bruselu. Eva Bušková se zaměřuje na oblast hospodářské soutěže, farmacie a regulace. Eva Bušková hovoří anglicky a německy.
Advokátka
Naše kancelář
Top 25 žen českého byznysu Naše kancelář je již druhým rokem partnerem žebříčku Top 25 žen českého byznysu. Již 10. ročník oceňuje a zviditelňuje ženy, které jako podnikatelky či manažerky dosáhly ve svých společnostech úspěchu a jejichž působení významně přesahuje hranice společností, ve kterých pracují. Žebříček sestavují HN a IHNED.cz na základě nominací čtenářů a odborné poroty. Nominační období probíhalo od 4. 4. do 16. 5. 2014. Nyní bude odborná porota vybírat TOP 25 žen českého byznysu a TOP 5 žen veřejné sféry. JednÍm z hodnotitelů je také Jaroslav Havel, řídící partner kanceláře.
Konference na téma Rodinné firmy Naše kancelář se stala spolupartnerem konferencí časopisu Forbes a Ekonom na téma Rodinné firmy, které se uskutečnily v dubnu a květnu v Praze. Na konferecích přednášel na téma Nástupnictví v rodinných firmách David Neveselý, partner Havel, Holásek & Partners, zodpovědný za služby privátním klientům. Bylo možné vyslechnout názory a zkušenosti řady respektovaných osobností a vlastníků rodinných firem, zejména z oblasti řízení rodinných firem, jejich mezigeneračního převodu, správy rodinného majetku či motivace klíčových manažerů. Panelové diskuse prokázaly, že problematika předávání rodinných firem je v současnosti palčivým tématem celé generace podnikatelů, ale současně i to, že frekventovaným řešením jsou různě více či méně propracované modely vycházející z koncepce rodinného / osobního holdingu.
Ocenění Who’s Who Legal Britská ratingová agentura Who’s Who Legal zveřejnila výsledky mezinárodního hodnocení nejlepších právnických firem světa. Česko-slovenskou kancelář Havel, Holásek & Partners vyhlásila jako nejlepší mezi českými advokátními kancelářemi za rok 2014. Prestižní ocenění získala kancelář a její zástupci již potřetí během posledních čtyř let, kromě letošního roku také v letech 2011 a 2012.
Akce a úspěchy
Právnická firma roku v České republice
(2014)
Petr Kadlec Partner
[email protected]
Robert Nešpůrek Partner
[email protected]
Marek Vojáček Partner
[email protected]
Robert Neruda Partner
[email protected]
Praxe
Představení služeb v oblasti compliance a investigací Poskytujeme komplexní specializované právní služby podnikům, skupinám společností, finančním institucím, orgánům státní správy i samosprávy, významným podnikatelům i osobám veřejného života v oblastech prevence rizik správního či trestněprávního postihu (compliance programy) a újmy vznikající podnikům v důsledku deliktního jednání a urychleného řešení nastalé krizové situace a odvrácení hrozících škod.
identifikace rizik a zavádění efektivních vnitřních kontrolních procesů, příprava nebo revize interních předpisů a kodexů chování (např. pravidla pro poskytování a příjem darů) za účelem prevence podvodného jednání (antifraud) zaměstnanců, minimalizace trestní odpovědnosti právnické osoby a odpovědnosti podle přeshraničně působících protikorupčních (antibribery) předpisů (US Foreign Corrupt Practices Act (FCPA), UK Bribery Act)
Pomáháme našim klientům v poradenství: školení zaměstnanců a statutárních orgánů a investorů
příprava krizových scénářů včetně možného ověření jejich fungování skrze simulovanou inspekci příslušného kontrolního orgánu (mock dawn raids)
organizace podnikových programů pro whistleblowery
nastavení režimů odpovědnosti statutárních orgánů a managementu
Poskytujeme služby v souvislosti s delikty ve všech oblastech: veřejných zakázek a hospodářské soutěže
stavebnictví a životního prostředí
daní, účetnictví, dotací
insolvenčního řízení a exekuce
ochrany duševního vlastnictví a obchodního tajemství
bezpečnosti výrobků
ochrany soukromí a osobních údajů
ochrany zahraničních investic, nepřátelská převzetí
nekalé soutěže
obchodu s vojenským materiálem a technologiemi tzv. dvojího užití, mezinárodní sankční režimy
pracovněprávních předpisů
přestupků
regulace finančních a pojišťovacích služeb
kárných řízení příslušníků regulovaných profesí
Zásada materiální publicity – více jistoty pro nabyvatele nemovitostí
“
Chráněn je nyní více ten, kdo v dobré víře vychází ze skutečností zapsaných ve veřejném seznamu.
Datum 1. 1. 2014 je spojováno s významnou rekodifikací soukromého práva, která je představována zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“). Tento stavební kámen rekodifikace stojí na některých zcela nových zásadách, mezi které patří právě i zásada materiální publicity, jejíž dosavadní právní úprava byla poněkud nedostatečná a soudy České republiky se ve snaze o její výklad potýkaly se značnými problémy.1 Můžeme se však plně a bezstarostně spolehnout na tvrzené zvýšení jistoty?
Je však zapotřebí upozornit na dvě úskalí tohoto pravidla. První je, že větší míra ochrany nabyvatele není absolutní, a druhé je, že dle přechodného ustanovení § 3064 NOZ se princip materiální publicity dle NOZ uplatní v plné míře vzhledem k právům zapsaným do katastru nemovitostí až po uplynutí jednoho roku po nabytí účinnosti NOZ, tedy od 1. 1. 2015. Není však dostatečně vyjasněno, jak se bude v tomto ročním mezidobí při použití zásady materiální publicity postupovat.
Materiální publicita obecně znamená možnost každé osoby jednat v důvěře v zápis ve veřejném seznamu. Mezi veřejné seznamy se řadí i katastr nemovitostí, který ve spojení se zásadou materiální publicity posiluje ochranu toho, kdo vychází ze zápisů v něm uvedených. Obsahem této ochrany je především to, že je katastr nemovitostí veřejně přístupný seznam, a dále již zmíněný princip důvěry ve správnost zápisu. Plné uplatnění zásady materiální publicity tak zjednodušeně řečeno znamená, že vlastníkovi zapsanému a uvedenému v katastru nemovitostí je poskytována větší míra ochrany oproti tomu, kdo v katastru nemovitostí jako vlastník uveden není. Avšak ani kupující (nabyvatel) nepřichází zkrátka: má se totiž za to, že třetí osoby vědí, kdo je vlastníkem evidované nemovitosti, respektive jaká práva jsou s takovou nemovitostí spojena a při splnění několika procesních předpokladů je tak založena jeho dobrá víra, že evidovaný stav odpovídá skutečnosti.
Důvěra v zápis ve veřejném seznamu dle NOZ Právní domněnka „správnosti zápisu ve veřejném seznamu“ se uplatní rovněž ve vztahu ke katastru nemovitostí a zakládá tak veřejnou víru v soulad informací obsažených v katastru se skutečností (je-li právo k věci zapsáno do katastru nemovitostí, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, a naopak bylo-li právo k věci z katastru nemovitostí vymazáno, má se za to, že neexistuje). Tato právní domněnka, kterou NOZ v § 980 odst. 2 zavádí, je však domněnkou vyvratitelnou. Zakládá tak možnost namítající osoby zpochybnit a prokázat, že zápis skutečnému stavu neodpovídá.
Jsem nabyvatelem nemovitosti Pokud jsem nabyvatelem a jednám s důvěrou v zápis ve veřejném seznamu, NOZ mě nově podstatně více chrání, a to dokonce v takovém
1. Viz názorový rozpor v otázce nabytí vlastnického práva od nevlastníka mezi Nejvyšším soudem (tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2001, sp.zn. 22 Cdo 1072/99 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2011, sp.zn. 30 Cdo 4280/2009) a Ústavním soudem (zejména nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2011, II. ÚS 165/11).
Právní novinky
“
Skutečný vlastník nemovitosti však stále může za určitých podmínek svá práva bránit, i když není zapsán v katastru nemovitostí
rozsahu, že za splnění určitých podmínek můžu nemovitost nabýt i od nevlastníka. Tedy za situace, kdy v katastru bude zapsána jako vlastník předmětné nemovitosti osoba, která ovšem není jejím skutečným vlastníkem, a za splnění určitých podmínek (uvedených níže), zejména, že nabyvatel nabude věcné právo v dobré víře a za úplatu, svědčí nabyvateli dle § 984 NOZ stav zapsaný v katastru nemovitostí, protože se na převodce hledí, jakoby byl skutečným vlastníkem předmětné nemovitosti. Nabyvateli je tak poskytována ochrana i proti skutečnému, avšak ve veřejném seznamu nezapsanému, vlastníku převáděné nemovitosti. Dobrá víra je v tomto případě předpokládána a případný opak je povinen prokázat ten, kdo bude tvrdit, že nabyvatel nebyl při nabývání nemovitosti v dobré víře. Ochranná funkce principu materiální publicity dle NOZ se však uplatní pouze za splnění několika podmínek. Mezi ty nejzásadnější patří právě dobrá víra nabyvatele, která je posuzována k okamžiku podání návrhu na zápis předmětného práva do veřejného seznamu, a dále také úplatnost převodu2. Úplatou je v daném případě třeba rozumět nejen finanční protiplnění poskytované převodci, ale také jiné protiplnění majetkové hodnoty – poskytnutí výhody, prominutí dluhu apod., přičemž uvedené protiplnění může být adresováno jak převodci, tak i třetí osobě). Nejsou-li naplněny všechny výše uvedené předpoklady, nemůže se nabyvatel domáhat ochrany prostřednictvím principu materiální publicity. Ochranná funkce principu materiální publicity se dále
neuplatní v případě nezbytné cesty, výměnku a pro věcné právo (jako je například věcné břemeno, či zástavní právo) vznikající ze zákona bez ohledu na stav zápisů v katastru nemovitostí. Jsou-li naopak výše uvedené podmínky splněny, nabyvatel by se tak stal vlastníkem předmětné nemovitosti, pokud by jednal v dobré víře, že převodce je v okamžiku podání návrhu na vklad vlastnického práva na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí oprávněným vlastníkem převáděných nemovitostí. Jedná se však o právní domněnku, kterou lze vyvrátit a proti převodu se bránit, tato možnost je však velmi výrazně časově a věcně omezena, jak je uvedeno dále v tomto článku.
Jsem vlastníkem nemovitosti Jako skutečný vlastník mám samozřejmě možnost zpochybnit správnost katastrálních zápisů a dostat se tak do výhodnějšího postavení, než následný nabyvatel, a to jak v situaci, kdy dojde k zápisu na základě právního důvodu, který odpadl, tak i v situaci, kdy právní důvod zápisu vůbec nenastal. Druhá situace směřuje především vůči podvodným převodům, jež nastávají často bez vůle i vědomí skutečného vlastníka.
Jak se bránit proti zápisu, který byl proveden na základě právního důvodu, který odpadl? Nesoulad zapsaného a skutečného stavu způsobený situací, kdy dojde například k odstoupení od kupní smlouvy poté, co na jejím základě bylo
2. Mezi další podmínky patří: (i) existuje rozpor mezi skutečným stavem a stavem zapsaným ve veřejném seznamu; (ii) právo se nabývá na základě smlouvy, která byla platně uzavřena; (iii) právo se nabývá od osoby, která je zapsána ve veřejném seznamu jako vlastník nebo jiný oprávněný; (iv) předmětem koupě je nemovitost zapsaná ve veřejném seznamu.
Právní novinky
“
Poznámka spornosti nově rozšiřuje možnosti ochrany práv skutečného vlastníka proti podvodným nebo chybným zápisům.
zapsáno vlastnické právo nabyvatele do katastru nemovitostí, nebo bylo vlastnické právo nabyto vydržením, lze odstranit určovací žalobou (zpravidla žaloba o určení vlastnického práva ke sporné nemovitosti) podanou u příslušného soudu.
na základě podvodného jednání). Takový dotčený vlastník se může domáhat (i) výmazu takového zápisu a (ii) poznamenání uvedeného rozporu v katastru nemovitostí, a to prostřednictvím nám již známé „poznámky spornosti“.
Podání samotné žaloby však k tomu, aby ochrana skutečného vlastníka působila i vůči třetím osobám (v rovině zápisů v katastru nemovitostí), není zcela dostačující. Dalším krokem k větší šanci obhájit své právo je pro vlastníka žádost u příslušného katastrálního úřadu o zápis „poznámky spornosti“. Tu však katastr dle § 985 NOZ zapíše jen v případě, že vlastník doloží, že se svého práva již domáhá u soudu. Okamžik podání žádosti o zápis poznámky spornosti je rozhodujícím okamžikem pro určení, na které osoby se budou vztahovat účinky rozhodnutí soudu o podané určovací žalobě. Rozhodnutí o uvedené žalobě totiž působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí po podání žádosti o zápis poznámky spornosti.
V tomto případě se poznámky spornosti může dotčená osoba domáhat ještě předtím, než podá u příslušného soudu žalobu. Tato výhoda je však vykoupena dvěma lhůtami (subjektivní a objektivní), ve kterých musí dotčený vlastník žádost o zápis poznámky spornosti stihnout podat, aby takový zápis měl kýžený efekt. Lhůty jsou následující: (i) dozvěděl-li se dotčený vlastník o provedeném zápisu, pak má podat žádost o poznamenání poznámky spornosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se o uvedeném zápisu dozvěděl, nebo (ii) pokud se o uvedeném zápisu nedozvěděl, tj. nebyl-li o zápisu řádně vyrozuměn, pak ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl zápis proveden.
Jak se chránit proti zápisu provedenému bez právního důvodu? NOZ pamatuje i na situace, kdy oproti výše uvedeným případům došlo k zápisu do katastru nemovitostí bez právního důvodu (např. na základě od počátku neplatné nebo zrušené smlouvy, nebo zápisu
Právní novinky
Bude-li se dotčená osoba domáhat zápisu poznámky spornosti v uvedených lhůtách, její právo tak bude působit vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu, tedy vůči každé třetí osobě. Nebude-li se dotčená osoba domáhat zápisu poznámky spornosti ve výše uvedených lhůtách, působí její právo jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž by byl v dobré víře. Tedy jde o případ, kdy třetí osoba věděla, že zápis neodpovídá skutečnosti.
“
Katastr nabízí „hlídacího psa“ – novou placenou službu sledování změn zápisů.
Dotčený vlastník však také musí své právo uplatnit u soudu a předmětná žaloba musí být podána a katastru nemovitostí také doložena nejpozději do 2 měsíců od doručení žádosti o zápis poznámky spornosti, jinak příslušný katastrální úřad poznámku spornosti vymaže. V případě, že bude žalobce v rámci soudního řízení úspěšný a poznámku spornosti bude mít včas zapsanou, katastrální úřad vymaže povolený vklad a všechny na něj navazující zápisy, které jsou s rozhodnutím soudu v rozporu.
(tj. zaplombování), (ii) provedení vkladu, (iii) provedení záznamu, a (iv) zápisu poznámky. Informace o změnách mohou být žadatelům zasílány datovou schránkou, emailem či SMS. Služba je zpoplatněna částkou 200 Kč za 0–20 sledovaných nemovitostí, a to pouze v prvním roce, při aktivaci této služby, a za každou další nemovitost částkou 10 Kč/rok, avšak maximálně do výše 500.000,- Kč.
Závěr Praktický tip: Služba sledování změn v katastru nemovitostí
Martin Fučík
Daniela Kozáková
Partner
Vedoucí advokátka
Jak jsme výše přiblížili, od 1. 1. 2015 se zásada materiální publicity již plně uplatní, a bude možné nabýt vlastnické právo i od nevlastníka (za splnění příslušných zákonných předpokladů). Můžeme proto jen doporučit, aby si vlastníci či oprávnění z jiných věcných práv svá práva a jejich zápisy v katastru nemovitostí pravidelně hlídali a sledovali případné změny. Za tímto účelem byla vytvořena služba sledování změn, která je provozovaná Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Služba sledování změn umožňuje oprávněným osobám nechat se informovat o všech provedených změnách u vybraných nemovitostí. Konkrétně služba informuje o (i) vyznačení upozornění, že jsou právní vztahy dotčeny změnou
Právní novinky
Lze konstatovat, že na základě výše uvedených ustanovení NOZ by mělo dojít k naplnění požadavků vznesených Ústavním soudem na zakotvení principu materiální publicity do českého právního řádu, posílení veřejné víry v zápisy provedené v katastru nemovitostí a nabyvatelům věcných práv v dobré víře by měla být poskytnuta účinnější ochrana. Naopak stávající vlastníci by se měli věnovat ochraně svých práv, a to zejména průběžnou kontrolou provedených zápisů v katastru nemovitostí, což lze zajistit například službou sledování změn. Určité úskalí lze spatřovat ve skutečnosti, že princip materiální publicity a jeho aspekty dle NOZ uvedené v tomto článku začnou platit až od 1. 1. 2015, přičemž není zatím detailněji vyjasněno, jak se bude od nabytí účinnosti NOZ tj. od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2015 při aplikaci zásady materiální publicity postupovat.
Odpovědnost za radu v bankovním sektoru podle NOZ Podnikání v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálového trhu je regulováno veřejnoprávními předpisy, které kladou na profesionály působící v této oblasti přísné požadavky obezřetnosti, odborného výkonu a profesní péče. Nově má na jejich jednání vliv i soukromoprávní úprava nového občanského zákoníku v podobě odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou.
Nová právní úprava Nový občanský zákoník zavádí v § 2950 zvláštní formu odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou, která obsahuje dvě skutkové podstaty. První skutkovou podstatou je poskytnutí nesprávné nebo neúplné informace nebo škodlivé rady odborníkem za úplatu. Druhou je situace, kdy je vědomě způsobena škoda radou nebo informací.
“
Dotčené osoby Profesionál nahradí újmu způsobenou chybou nebo neúplností placené rady. Laik odpovídá jen za vědomě způsobenou škodu.
Primárně se odpovědnost týká všech fyzických i právnických osob, které se hlásí jako příslušníci určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupují jako odborníci. Bude dopadat i na profesionály působící v oblasti finančních služeb a kapitálových trhů, typicky na bankovní poradce, makléře, investiční zprostředkovatele,
Právní novinky
portfolio manažery či finanční poradce. V případě, že odborník jedná jménem právnické osoby (jako zaměstnanec), za případnou škodu bude odpovídat tato právnická osoba.
Poskytnutí informace nebo rady za odměnu Odborník nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou informací danou za odměnu. Podmínka úplatnosti předpokládá, že mezi poskytovatelem a příjemcem rady existuje smlouva (ne nutně písemná), na jejímž základě je rada poskytnuta. Úprava nejspíše nedopadne na případy, kdy je poradenství poskytováno v předsmluvní fázi. Kritérium úplatnosti bude nejspíše vykládáno široce. Úplatou tak může být nejen konkrétní peněžní částka, ale i jiné protiplnění, které poskytovatel rady získá v kontextu smlouvy. V praxi se zvýšené riziko odpovědnosti za škodu týká i oblasti retailového bankovnictví. Významnější dopad však může mít pro korporátní a investiční bankovnictví, kde se rady týkají větších částek peněz. Například, když pracovník korporátního bankovnictví poradí klientovi, který se chce zajistit proti kurzovému riziku, nesprávný produkt nebo strukturuje tento produkt tak, že ponechá klienta vystaveného vůči riziku a klient utrpí v důsledku takové rady škodu. V uvedeném případě
“
Odpovědnost nelze předem omezit vůči slabší smluvní straně, profesionál by měl však dbát například na pečlivé vysvětlení problémů a rizik klientovi a vedení záznamů o poskytnutých poučeních.
Jan Topinka Partner
Miriama Hlavoňová Koncipientka
může klientovi vzniknout právo na náhradu škody až do výše součtu skutečné škody a ušlého zisku.
Zavinění není podmínkou odpovědnosti Odborník bude odpovídat za škodu způsobenou informací bez ohledu na to, zda jednal v úmyslu škodu způsobit, nebo zda jednal nedbale (tedy alespoň tak, že o možnosti vzniku škody jako odborník vědět měl a mohl). Takto odpovědnost odborníka omezoval mj. Rakouský obecný zákoník občanský, z něhož úprava v novém občanském zákoníku vychází. Nový občanský zákoník („NOZ“) takové omezení nicméně jasně nestanoví. To však neznamená, že odborník automaticky odpovídá za „výsledek“ rady, tedy například za ziskovost investice. Na tomto závěru panuje v odborné veřejnosti shoda. Momentálně není jasné, kdy bude odpovědnost profesionála za škodu způsobenou radou vyloučena. Diskutuje se několik možných omezení. Význam by měl mít obsah smlouvy, dále co bylo odborníkovi známo nebo mu známo být mělo v době uzavření smlouvy (včetně rozumného předpokladu budoucího vývoje), poučení a varování ohledně možných rizik a problémů, které profesionál poskytl klientovi, zda postupoval s odbornou péčí a v souladu se standardy běžně zachovávanými v daném odvětví činnosti a samozřejmě v souladu s právními předpisy, či to, zda vynaložil řádně úsilí na získání informací od klienta tak, aby rada a informace byla skutečně efektivní a přínosná.
Právní novinky
Vědomé poskytnutí nesprávné informace Druhá skutková podstata upravuje odpovědnost osoby, která škodu vědomě způsobila aktivně poskytnutou informací nebo radou. Úprava dopadne obecně na každého bez ohledu na jeho odbornost či úplatnost poskytnutí rady nebo informace. Vyžaduje se však důkaz, že škůdce škodu způsobil vědomě (měl úmysl škodit). Uplatňování tohoto ustanovení na profesionály působící v oblasti bankovnictví, finančních služeb a kapitálových trhů tak bude méně časté.
Jak se vyvarovat odpovědnosti? Odborníci v oblasti bankovnictví by měli na poskytování informací nebo rad klientům dbát se zvýšenou pečlivostí a odborností, důsledně upozorňovat klienty na možná rizika či negativní dopady, uchovávat záznamy z jednání s klienty a o poskytovaných radách. V praxi může dojít ke zvýšení počtu výhrad k poskytovaným informacím a radám. Podle nového občanského zákoníku se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Není také možno omezit ani vyloučit nárok na náhradu újmy vůči tzv. slabší straně. Je dosud sporné, zda slabší smluvní stranou je (vždy, případně za jakých podmínek) neodborník, který přijímá plnění od odborníka v oblasti jeho expertizy. Nelze tak jednoznačně říct, zda lze smluvně omezit či vyloučit odpovědnost odborníka v těchto případech.
Předregistrace firmy Jednou z mnoha novinek v oblasti úpravy obchodních společností a družstev, kterou přináší rekodifikace občanského práva, je i tzv. předregistrace obchodní firmy1 podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob („ZVR“). V tomto článku bychom Vás chtěli s tímto novým institutem blíže seznámit a poukázat na některé praktické aplikační problémy, které jsou s tímto spojeny.
“
Účelem novinky je zajistit po předem vymezené období ochranu zvoleného názvu. Rezervace obchodní firmy je na místě zejména v situaci, kdy existuje riziko, že:
Obchodní firmu lze v obchodním rejstříku předem rezervovat na dobu jednoho měsíce.
(i) v období mezi založením a zápisem obchodní korporace podá někdo jiný návrh na zápis stejné nebo zaměnitelné firmy nebo obchodní korporace se stejnou nebo zaměnitelnou obchodní firmou; (ii) navrhovaná obchodní firma bude zaměnitelná s obchodní firmou obchodní korporace již zapsané v obchodním rejstříku. Proces vzniku obchodní korporace zahrnuje řadu vzájemně navazujících kroků, úkonů a samozřejmě i nákladů, které v řadě 1. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Právní novinky
případů mohou dosáhnout nemalých částek. Zamítnutí zápisu z důvodu zaměnitelnosti obchodní firmy může vrátit celý proces vzniku obchodní korporace na začátek, což je klienty vždy vnímáno silně negativně. Není přitom podstatné, zda by takové rozhodnutí bylo úspěšně napadnutelné v případě podání odvolání k odvolacímu soudu, neboť „životní tempo“ podnikatelských záměrů je mnohonásobně rychlejší než projednání odvolacího řízení. Klienti proto v takové situaci upřednostňují časově co nejméně náročné řešení, kterým je zpravidla opakování celého procesu (byť je spojeno právě s dodatečnými náklady). Ne vždy je však takové řešení proveditelné bez komplikací, nebo dokonce možné. Bude-li např. v období mezi zveřejněním projektu přeměny se vznikem nové obchodní korporace a rozhodnutím o jejím schválení zapsána obchodní firma uvedená v projektu přeměny osobou bez vztahu k takové přeměně, nebude možné tuto přeměnu dokončit a nástupnickou společnost zapsat. Výše uvedená rizika může ve většině případů eliminovat právě předregistrace obchodní firmy. Při zvolení této cesty je však nutné mít na zřeteli nejasnosti vzniklé v důsledku nesouladu souvisejících právních předpisů.
“
Zákon neřeší formulář pro žádost o předregistraci ani výši poplatku.
David Neveselý Partner
Tomáš Valouch Advokát
Na základě návrhu všech zakladatelů zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku obchodní firmu s podmínkou, že bude do 1 měsíce od zápisu firmy podán návrh na zápis obchodní korporace. V opačném případě rejstříkový soud firmu vymaže. Přílohou návrhu je společenská smlouva, resp. zakladatelská listina obchodní korporace2. Z uvedeného vyplývá, že se musí jednat o obchodní korporaci již založenou, byť prozatím nevzniklou. Obecné a úsporně pojaté ustanovení ZVR konkrétní podobu návrhu na zápis obchodní firmy do obchodního rejstříku neřeší (vyjma výslovného určení, že přílohou je zakladatelské právní jednání). Odkaz na předregistraci bohužel chybí i v souvisejících předpisech. Návrh na zápis do obchodního rejstříku lze podat pouze na formuláři, přičemž náležitosti formulářů stanovilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou3. Ze zákona výslovně neplyne, jaký formulář se má v této věci použít (speciální formulář pro předregistraci obchodní firmy zatím neexistuje)4. Rovněž není zcela patrné, jak bude tento návrh na zápis zpoplatněn, když zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, v aktuálním znění, tuto kategorii zápisu samostatně neupravuje. Budeme-li pokládat návrh na předregistraci firmy za první zápis obchodní korporace (de facto se jedná o první zápis související
s danou obchodní korporací do obchodního rejstříku), bude návrh podán na formuláři pro prvozápis a je třeba toto jednání takto chápat i ve vztahu k soudnímu poplatku (ten tedy bude záviset na druhu zapisované obchodní korporace a bude činit 12.000,- Kč u akciové společnosti, u ostatních pak 6.000,- Kč). Na následný zápis obchodní korporace jako takové do obchodního rejstříku pak bude třeba nahlížet jako na změnu zápisu, která bude podána na změnovém formuláři a spojena se soudním poplatkem 2.000,- Kč. Je samozřejmě otázkou, jak se rejstříkové soudy v jednotlivých případech k tomuto postaví, v současné chvíli se však tato varianta jeví (a v praxi i ukazuje) jako nejpřiléhavější. Použití změnového formuláře v okamžiku, kdy obchodní korporace ještě není zapsána v obchodním rejstříku, skutečnému stavu zcela nepochybně neodpovídá. Navzdory výše nastíněným nedostatkům právní úpravy pokládáme možnost předregistrace obchodní firmy za velice přínosnou novinku v rámci rekodifikace soukromého práva, která s ohledem na stále rostoucí počet obchodních korporací zapsaných v obchodním rejstříku, a s tím i zvyšující se riziko zaměnitelnosti obchodní firmy, bude zcela nepochybně hojně využívána.
2. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 3. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. 4. https://or.justice.cz/ias/tangle/iform
Právní novinky
Evropská regulace ochrany obchodního tajemství
“
Nová směrnice sjednotí ochranu obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním a zneužitím.
Za účelem tvorby jednotného evropského trhu pro duševní vlastnictví Evropská komise koncem minulého roku schválila návrh Směrnice o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před neoprávněným získáním, použitím a zveřejněním („Směrnice“)1. Evropská komise tak reaguje na odlišnosti 28 národních legislativ vytvořením společného právního rámce k zajištění jednotné úrovně ochrany i v této oblasti (podobně jako již dříve byly přijaty směrnice např. v oblasti autorského práva). Obchodní tajemství či know-how využívají společnosti všech hospodářských odvětví nezávisle na své velikosti. Mnohamiliardové informace typu receptury nápojů Coca-Cola či vyhledávacího algoritmu společnosti Google nejsou kvůli svému charakteru a z důvodu snahy o jejich maximální utajení chráněny klasickými prostředky práva průmyslového vlastnictví (patenty, užitné a průmyslové vzory). Návrh Směrnice musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU, následně bude mít Česká republika 2 roky na implementaci nových pravidel do nového občanského zákoníku („NOZ“), resp. občanského soudního řádu („OSŘ“). Směrnice stanovuje komplexní pravidla pro ochranu obchodního tajemství před jeho neoprávněným získáním a zneužitím. Za tímto účelem Směrnice poskytuje jednotnou definici pojmu obchodní tajemství, stanovuje okolnosti, za nichž je získání či použití obchodního tajemství protiprávní nebo naopak oprávněné a poskytuje širokou paletu nástrojů sloužících k jeho ochraně.
Česká republika se řadí mezi ty členské státy EU, jejichž právní řád problematiku ochrany obchodního tajemství výslovně upravuje, a to jak pokud jde o definici obchodního tajemství, tak prostředky jeho ochrany, čímž de facto již v současnosti reflektuje řadu principů a pravidel navrhovaných Směrnicí. Také NOZ ve svém § 504 obsahuje legální definici obchodního tajemství po vzoru obchodního zákoníku, avšak nově obchodní tajemství NOZ považuje též za nehmotnou věc v právním slova smyslu. Česká definice, jakož i prostředky ochrany obchodního tajemství v zásadě odpovídají požadavkům Směrnice. Co se týče soukromoprávní ochrany obchodního tajemství, český právní řád poskytuje již nyní několik prostředků ochrany vyplývajících jak z nástrojů ochrany vlastnictví, tak z ustanovení upravujících zvláštní skutkovou podstatu nekalosoutěžního jednání – porušení obchodního tajemství (§ 2985 NOZ). NOZ tímto opět navazuje na dřívější úpravu obchodního zákoníku a pro případ porušení obchodního tajemství poskytuje poškozenému zejména následující prostředky ochrany: (i) zdržení se protiprávního jednání, (ii) odstranění závadného stavu, (iii) nárok na přiměřené zadostiučinění, (iv) nárok na náhradu škody a na (v) vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k právní povaze obchodního tajemství se nabízí též možnost ochrany obchodního tajemství v případě nebezpečí prodlení tzv. svépomocí (§ 14 NOZ) a OSŘ navíc v § 155 odst. 4 předvídá právo žalobce na publikaci rozsudku na náklady neúspěšného účastníka ve věcech porušení práv nekalým soutěžním jednáním. V úvahu přichází též možnost soudního nařízení předběžných opatření (§ 74 a násl. OSŘ), potažmo zajištění
1. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2013:0813:FIN:CS:PDF
Právní novinky
“
Nové riziko při jednání s obchodním partnerem: směrnice zakazuje šířit obchodní tajemství, pokud bylo získáno po právu, ale od osoby, která sama obchodní tajemství porušila?
předmětu důkazního prostředku (§ 78b a násl. OSŘ) za účelem akutní ochrany porušených práv. Zcela stranou necháváme případnou trestněprávní odpovědnost (§ 248 odst. 1 písm. h, popř. § 255 trestního zákoníku), jíž se Směrnice netýká. V případě, že bude Směrnice přijata v podobě dle návrhu předloženého Evropskou komisí, bude do českého práva nutné přijmout následující novinky.
Zavedení zákonné licence k využití obchodního tajemství Směrnice definuje jak situace, kdy je šíření obchodního tajemství zakázáno (čl. 3), tak situace, kdy je jeho šíření bez ohledu na vůli jeho vlastníka povoleno (čl. 4). Zajímavé je, že nezákonné šíření obchodního tajemství dle Směrnice předpokládá úmyslné nebo alespoň hrubě nedbalé jednání, nepostačuje kupodivu prostá nedbalost. Na druhou stranu je výslovně zakázáno šíření obchodního tajemství (nejen v podobě informace, ale i ve zhmotnělé podobě zboží), které sice bylo získáno po právu, avšak od osoby, která je sama porušila. Tento zákaz by v praxi vyvolal neustálou potřebu ujišťovat se u obchodních partnerů, že jimi poskytované informace nepředstavují porušení obchodního tajemství. Směrnice naopak výslovně povoluje šíření obchodního tajemství mimo jiné v případě jeho získání nezávislým bádáním či pomocí reverzního inženýrství, při uplatňování svobody projevu a informací nebo za účelem ochrany oprávněných zájmů. Nutno říci, že některé z těchto zákonných licencí mohou v praxi činit potíže, např. u svobodného přístupu k informacím je právě obchodní tajemství častým
Právní novinky
důvodem pro odepření informace, zatímco Směrnice obchodní tajemství právem na informace potenciálně prolamuje.
Zavedení soudního postihu za neoprávněně uplatněné nároky z titulu porušení obchodního tajemství Směrnice požaduje nejen to, aby členské státy zajistily účinné prostředky ochrany obchodního tajemství (čl. 5), ale na druhou stranu rovněž vyžaduje, aby zavedly také soudní postih v případě neoprávněně uplatněných nároků z titulu porušení obchodního tajemství, jakož i zveřejnění rozsudku ohledně takového zneužití práva (čl. 6). Je otázka, jak by takový postih mohl v praxi vypadat, nabízí se např. zavedení propadných kaucí vedle obvyklého soudního poplatku.
Zkrácení promlčecích lhůt Směrnice stanoví, že promlčecí lhůta pro uplatnění prostředků ochrany obchodního tajemství nesmí být kratší než jeden rok, ale ani delší než dva roky (čl. 7). V porovnání se stávajícími promlčecími lhůtami v NOZ tak ve vztahu k obchodnímu tajemství dojde k jejich zkrácení. Navíc zřejmě ani nebude možné tyto lhůty dohodou prodloužit nebo zkrátit.
Zavedení ochrany obchodního tajemství v rámci soudního řízení Za vůbec nejzásadnější novinku považujeme komplexní úpravu ochrany důvěrných informací v průběhu soudního řízení (čl. 8). Majitele
“
Český právní řád již v řadě případů poskytuje ochranu obchodního tajemství na úrovni požadované směrnicí.
obchodního tajemství často odrazuje představa soudních řízení před českými soudy z důvodu nedostatečných záruk ochrany citlivých informací a jsou proto nuceni preferovat nákladnější variantu v podobě rozhodčího řízení. Směrnice počítá s pravomocí soudů omezit přístup k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství ve vztahu k účastníkům řízení v rámci nahlížení do spisu, jakož i v rámci soudních jednání, kde může být obchodní tajemství sdělováno, a umožňuje též nově vydávat soudní rozhodnutí ve verzi bez důvěrných údajů. V případě, že konkrétní informaci nebude možné druhé straně s ohledem na ochranu obchodního tajemství zpřístupnit, budou mít nově soudy pravomoc tuto informaci poskytnout výhradně jejímu právnímu zástupci, pokud by se jednalo o důkazy podstatné pro výsledek sporu. Je zřejmé, že tato úprava na jednu stranu zatraktivní soudní řízení, na druhou stranu však bude představovat významnou administrativní zátěž pro české soudy s rizikem průtahů řízení.
Paušalizovaná náhrada škody a bezdůvodného obohacení
Adam Přerovský Koncipient
Povinnost zavést účinný výkon rozhodnutí Směrnice ukládá členským státům povinnost zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce pro případ, že nedojde k dobrovolnému splnění povinnosti uložené rozsudkem ve věci obchodního tajemství (čl. 15). Směrnice výslovně předpokládá jako jednu z možností pravomoc civilních soudů ukládat opakovanou platbu penále v případě nedodržení soudem nařízených povinností. Podobný princip je českému právnímu prostředí již znám v souvislosti s výkonem rozhodnutí na nepeněžitá plnění, kdy civilní soudy a nově zejména soudní exekutoři jsou oprávněni ukládat v podobných případech pokuty až do výše 100.000 Kč. Je otázka, zda tento systém lze v praxi považovat za dostatečně efektivní, jak žádá Směrnice. O aktuálním vývoji v této oblasti budeme dále informovat.
Petr Kadlec Partner
umožňuje ve vztahu k bezdůvodnému obohacení tam, kde již nepřichází v úvahu zákaz využití obchodního tajemství (čl. 12).
Směrnice nově zavádí též možnost soudů stanovit jinak obtížně prokazatelnou výši náhrady škody ve výši obvyklého licenčního poplatku (totéž již dnes stanoví autorský zákon ve vztahu ke škodě způsobené porušením autorských práv) (čl. 13). Totéž Směrnice
Právní novinky
Upozornení ˇ
Upozornení ˇ
POVINNÉ ZMĚNY VE SPOLEČNOSTECH - LHŮTA KONČÍ DO KONCE MĚSÍCE Všechny společnosti vzniklé před 1. 1. 2014 jsou povinny do 6 měsíců od účinnosti zákona o obchodních korporacích (tj. do 30. 6. 2014) přizpůsobit své zakladatelské dokumenty zákonu o obchodních korporacích. V případě, že tak neučiní, hrozí jim pokuta, či dokonce zrušení ze strany rejstříkového soudu. Obdobně je také nezbytné, aby ve stejné lhůtě byly zákonu o obchodních korporacích přizpůsobeny smlouvy o výkonu funkce v orgánech společností, jinak bude výkon takové funkce považován za bezplatný a příslušná osoba bude nucena vrátit veškerá přijatá plnění. Obraťte se na: Pavla Vraného,
[email protected] tel.: +420 255 000 119
POVINNÉ ZMĚNY VE SPOLEČNOSTECH - LHŮTA KONČÍ DO KONCE MĚSÍCE Všechny společnosti vzniklé před 1. 1. 2014 jsou povinny do 6 měsíců od účinnosti zákona o obchodních 170 právníků korporacích (tj. do 30. 6. 2014) přizpů450 spolupracovníků sobit své zakladatelské dokumenty zákonu o obchodních korporacích. V případě, že tak neučiní, hrozí jim pokuta, či dokonce zrušení ze strany rejstříkového soudu. Obdobně je také 1000 klientů nezbytné, aby ve stejné lhůtě byly 70 největších světových společností z Fortune 500 zákonu 40 společností z Czech Top 100 o obchodních korporacích smlouvy o výkonu funkce 7 společností z Czech Toppřizpůsobeny 10 v orgánech společností, jinak bude výkon takové funkce považován za bezplatný a příslušná osoba bude nucena vrátit veškerá přijatá plnění. Obraťte se na: Pavla Vraného, Součást tří prestižních mezinárodních právnických sítí Know-how 30 tisíc právníků z celého světa
[email protected] Zastoupení ve více než 160 zemích světa tel.: +420 255 000 119
Náš tým
Naši klienti
Mezinárodní spolupráce
Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice
PRAHA
Právnická firma roku v České republice 2014
Právnická firma roku v kategorii Fúze a akvizice v České republice
Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice
BRNO
Na Florenci 2116/15, Recepce A
Hilleho 1843/6
110 00 Praha 1 – Nové Město
602 00 Brno
Tel.: + 420 255 000 111
Tel.: + 420 545 423 420
Fax: + 420 255 000 110
Fax: + 420 545 423 421
[email protected] www.havelholasek.cz
offi
[email protected] Právnická firma roku v České republice www.havelholasek.cz 2014
OSTRAVA
BRATISLAVA
Poděbradova 2738/16
Apollo Business Center II, blok H
702 00 Ostrava
Mlynské Nivy 49
Tel.: + 420 596 110 300 Fax.:+ 420 596 110 420
[email protected] www.havelholasek.cz
821 09 Bratislava 1 Tel.: +fi421 900 Právnická rma 232 roku113 v kategorii Fúze aFax.: akvizice v České republice + 421 232 113 901
[email protected] www.havelholasek.sk
