Oldřich Vlasák Poslanec Evropského parlamentu chválí české předsednictví Evropan, str. 5
Richard Sulík Tvůrce rovné daně na Slovensku radí přestat krást a začít šetřit Rozhovor, str. 7
Cyril Svoboda, Ondřej Liška a Jiří Paroubek
O možném pohřbívání Lisabonské smlouvy Zaostřeno na téma měsíce, str. 3
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 10 / 2009
ročník 6
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK
Evropa je zatím trpělivá. Jak dlouho? Publicistika, str. 2 České Švýcarsko
Ing. Jan Zahradil, místopředseda Evropské reformní a konzervativní skupiny v EP a poslanec EP Je třeba odmítnout módní tezi, že totiž ten, kdo odmítá Lisabon, je vědomě či nevědomě agentem Ruska. EU by se zcela jistě bez oné smlouvy obešla (jako se bez ní obešla doposud), nezhroutila by se ani nerozpadla. Jde prostě o nové překreslení poměrů na mocenské mapě Evropy ve prospěch německo-francouzského „tvrdého jádra“ EU. To je reálpolitika, netřeba se nad tím pohoršovat, ale aspoň si také nelžeme do kapsy. Pokud by smlouva padla pod stůl díky „nějakým“ Irům nebo Čechům, znamenalo by to ránu především pro lídry typu Merkelové a Sarkozyho. Proto bylo vyvinuto tolik tlaku jak během sjednávání smlouvy, tak nyní během její ratifikace. Proto ostatně Topolánek nemohl v roce 2007 dojednat nic jiného, než dojednal - jsa tísněn zvenčí velkými evropskými hráči a zevnitř opozicí a koaličními partnery. Nicméně nikoliv bezvýznamná část ODS to dodnes nese se skřípením zubů. Považujeme za potřebné prosazovat jiný, pružnější model EU, než je Německem vygenerovaný, do střední Evropy importovaný a Lisabonem dále posílený eurofederalismus. Ten bychom totiž mohli akceptovat za jediného předpokladu: že jedinou myslitelnou budoucnost ČR vidíme v roli satelitu zmíněného „tvrdého jádra“ EU a že jsme kvůli tomu postupně ochotni rezignovat na základní atributy státní suverenity. Zda ano, či ne - na to nechť si každý už odpoví sám.
Ekonomika, str. 6 Rovná daň? Ne pro všechny. Na Slovensku i v České republice existuje takzvaná rovná daň. V České republice existuje patnáctiprocentní rovná daň z příjmu fyzických osob. Vypočítává se z takzvané superhrubé mzdy, která se skládá z hrubé mzdy a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Skutečná sazba se tak reálně pohybuje na úrovni třiadvaceti procent. Slovenská sazba je proto podstatně nižší. Český daňový zákon se na rozdíl od Slovenska nepodařilo zbavit desítek výjimek, které z placení daní dělají hlavolam.
Premiér České republiky Jan Fischer byl konzultovat situaci kolem rafitikace Lisabonské smlouvy v Bruselu u předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Ten chce sice respektovat ústavní procesy v České republice, ale na druhé straně zdůraznil, že by se v případě souhlasu Ústavního soudu neměly klást v Česku nějaké další „umělé“ překážky. Hovořilo se také o kandidátech na evropského komisaře z České republiky. Foto: archiv EK
Osud Unie v českých rukou Důvod, proč zahraniční média namířila zrak k České republice: Lisabonská smlouva. Muž, který rozhodne o jejím osudu: Václav Klaus. Má podporu: komunisté, někteří poslanci a senátoři ODS, velká část veřejnosti. Nemá podporu: většina politiků a odborníků. V České republice se v uplynulých týdnech rozehrála hra o důležitý dokument, který nastaví směr Evropské unie. Role jsou rozdané, konec stále otevřený. „Lisabon (portugalsky Lisboa) je hlavním a největším městem Portugalska. Má 564 657 obyvatel, v okolí města žije více než 3 000 000 obyvatel,“ informuje internetová encyklopedie Wikipedie. Jenže v poslední době název města dostal úplně nový rozměr. Ve většině případů znamená smlouvu, která strhává pozornost ne do Portugalska,
ale do České republiky. Lisabon se stal klíčovým dokumentem, který na začátku jednadvacátého století hýbe Evropou. Je to dokonce tak diskutovaný spis, že už se o něm baví i legendární Hana a Hana. Proto jen ve zkratce: na začátku všeho byla Smlouva o Ústavě pro Evropu, obecně zkracovaná jako Evropská ústava. Poté, co
se ji nepodařilo prosadit, vznikl nový dokument – Reformní neboli Lisabonská smlouva. Zasahuje do suverenity jednotlivých zemí, protože přesouvá některé kompetence z národních států na orgány Unie. Vytváří tak silnější společenství, které se má nadále rozšiřovat. Smlouva postupně prochází ratifikací v jednotlivých státech. 3. října 2009 se konalo druhé referendum v Irsku. 67,1% hlasů pro, 32,9 % proti. Voleb se zúčastnilo 58 % oprávněných voličů. Polský prezident Lech Kaczyński svůj podpis připojil krátce po irském referendu. 10. října 2009 tak zůstal v Ev-
ropě jediný člověk, který může celý proces sabotovat. Český prezident Václav Klaus. HRA O ZÁJMY VÁCLAVA KLAUSE? „Pokud Ústavní soud neshledá Lisabonskou smlouvu v rozporu s českou ústavou, nemá prezident legitimní důvod podpis odmítat či vyžadovat nějaké doplňky. Nicméně to, co prezident předvádí, dávno není hra o zájmy České republiky, ale hra o zájmy Václava Klause. A to je smutné,“ řekl politolog Josef Mlejnek. (pokračování na straně 3)
Lisabonský súboj nad Bratislavským hradom Lisabonská zmluva je reformný dokument z roku 2007, ktorý má modernizovať fungovanie inštitúcií Európskej únie. Umožní, aby rozhodovací proces vyhovoval Únii po rozšírení smerom na východ. Môže vstúpiť do platnosti až po ratifikácii všetkými členskými krajinami Európskej únie. Pokiaľ ide o Slovensko, politici ju schválili v parlamente vlani v apríli. Slovensko bolo deviatou členskou krajinou Európskej únie, ktorá v parlamente schválila text Lisabonskej zmluvy (LZ). Jej schvaľovanie však vyvolalo na pôde parlamentu, ktorý sídli povyše Bratislavského hradu, ostrý koalično-opozičný súboj kto z koho až na hranici politického vydierania. KALKULOVANIE S EURÓPSKOU KARTOU Súčasná opozícia, zložená zo Slovenskej demokratickej a kresťanskej únie, Kresťanskodemokratického hnutia a Strany maďarskej koalície, ktorá samu seba v období svoj-
ho vládnutia do roku 2006 pasovala za motor európskej integrácie, zrazu vystúpila proti schváleniu LZ. Nešlo pritom o presadzovanie nejakého euroskeptického stanoviska. Opozícia stavila na európsku kartu, aby prinútila vládnucu koalíciu SMER, Slovenská národná
strana, Ľudová strana – Hnutie za demokratické Slovensko k vnútropolitickým ústupkom. Rozohrala hru o tlačový zákon presadený vládnymi stranami. Za európsky súhlas s LZ žiadala , aby vláda obetovala tlačový zákon. Podľa opozície vládna koalícia týmto zákonom obmedzuje slobodu prejavu, zastrašuje novinárov a robí z médií priestor pre ničím neobmedzené stanoviská vládnych štruktúr. Vládna koalícia oponovala potrebou navrhnutého tlačového zákona, aby médiá nezneužívali svoje možnosti na svojvoľné útoky nepodložené faktami a beztrestné znevažovanie politikov, vládnych rozhodnutí či celospoločenských opatrení. Opozícia
napokon odmietla odsúhlasiť LZ, ale zlyhal jeden z jej článkov. Strana maďarskej koalície napokon v parlamente spolu so stranami vládnej koalície zahlasovala za zmluvu. Vyrazila tak dych partnerom v opozícii a podporila vládnu snahu o pozitívny európsky zápis. Čo bolo motiváciou predstaviteľov maďarskej národnostnej menšiny je stále zahalené rúškom tajomstva. Nezhody v opozícii a snaha dokázať, že SMK môže byť jazýčkom na politických váhach? Alebo ukážka pozitívneho európskeho imidžu, ktorý zapôsobí na bruselské štruktúry v prípade problémov na slovenskej scéne? (pokračovanie na strane 2)
EDEN. „European Destinations of Excellence“, tedy „Evropská destinace nejvyšší kvality“. Tak se jmenuje ocenění, které je již třetím rokem po sobě vyjádřením podpory pro vysoce kvalitní evropské turistické destinace, které pečují o svou kulturu, dějiny a životní prostředí. Do projektu se tentokrát zapojily stovky destinací ze všech zúčastněných zemí. V každé zemi pak národní porota vybrala jednu destinaci, která získala dané ocenění. Za Českou republiku vyhrála známá lokalita České Švýcarsko.
Kultura, str. 14 Hudba i pro neslyšící
V Hradci Králové začala realizace dlouhodobého projektu Evropského vzdělávacího centra pro neslyšící. Centrum má základnu při komplexu Mateřské základní a střední školy pro sluchově postižené v Hradci Králové – Třebši, která je ve svém oboru jednou z nejlepších u nás a dosahuje evropských kvalit. Spolupracuje s podobnými zařízeními v zahraničí, nejnověji s devíti partnerskými zeměmi sestavuje videoslovník znakových pojmů. Odtud už nebylo daleko k myšlence komplexního vzdělávacího systému pro neslyšící a jejich začlenění do běžného světa. Škola ve spolupráci s občanským sdružením Dialog organizuje také zajímavé kulturní aktivity, výtvarné a divadelní dílny. S velkým ohlasem se setkal i rockový koncert, tlumočený do znakového jazyka.
2
EN č. 10 / 2009
SR A EVROPSKÁ UNIE / PUBLICISTIKA
EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA
Lisabonské čertovo kopýtko? Aj Česi aj Slováci máme s tým bohaté skúsenosti. Jedna nešťastná, nepresná či dvojznačná veta v zmluve, v zákone či v ústave môže napáchať škody v miliardách. V Česku je toho žiarivým príkladom nerozpustnosť parlamentu z dôvodu číslo 4. Tým činom nemožnosť predčasných volieb a predĺženie mandátu opatrníckej úradníckej vlády. Mal som zlomyseľnú chuť navrhnúť Čechom bratskú pomoc. Máme na rozpúšťanie odborníkov. V kyseline sírovej. Sedia síce v base, ale možno by dostali vychádzku. Odhadujem, tri vagóny kyseliny by na rozpustenie parlamentu stačili. I keď tiež nie celkom v súlade s ústavou. Chápem váhavosť prezidenta Klausa s podpisom Lisabonskej zmluvy. Iste vec konzultoval s právnikmi. Ak sa tí domnievajú, že je v zmluve zašité čertovo kopýtko, ktoré by mohlo viesť až k zrušeniu tzv. Benešovych dekrétov, jeho prezieravosť oceňujem. Poliaci sa proti podobnému riziku poistili výnimkou. Aby interpretácia chúlostivej časti neviedla k tomu, že by prišli o záchod. Po polsky zachód, čo tam neznamená WC, ale západ. Keby totiž prišli o západnú časť krajiny, tú východnú by im ani Brusel ani Štrasburg vrátiť nedokázal, však? Aj na Slovensku máme s Európou nejednoznačnú skúsenosť. Náš vyjednávač bol vraj príliš mäkký v otázke atómky v Bohuniciach (aby nás nevyblokovalo Rakúsko) a v dotáciách poľnohospodárstvu s neblahými následkami. Likvidačná pokuta za kartel nováckej chemičky je už len čerešničkou na torte. V prípade Kosova sme všetci tušili, že môže ísť o spustenie reťazovej reakcie. Len sme disciplinovane „držali basu“. Rusi sa precedensu chytili, menšiny v západnej Európe našťastie zatiaľ nie. Klausove obavy sledujeme s napätím aj na Slovensku. Ak by sa naplnili, reťazová reakcia by mohla pokračovať napr. aj v našich vzťahoch s Maďarskom. Ešte perlička na záver: maďarská mafia z Budapešti sa cez „bieleho koňa“ už pokúsila ukradnúť nám zo Žitného ostrova 200 hektárov. Na dokonale sfalšované doklady. Zlodejine sa podarilo zabrániť čírou náhodou. Podčiarkujem, nebolo to v súvislosti s Lisabonskou zmluvou, nemala v tom prsty ani Strana maďarskej koalície, naozaj to bola čistokrvná mafia.
Lisabonský súboj nad Bratislavským hradom (pokračovanie zo strany 1)
SMK si tak zapísala pozitívne body v eurotabuľke užšej integrácie, ale súčasná slovenská opozícia ju vyčlenila zo svojich radov. Paradoxom zostáva, že práve súčasná opozícia neustále vyčítala dnešným vládnucim stranám, najmä ĽS-HZDS a SNS, že robia zlé meno Slovensku v Európe a sú pre európskych partnerov neprijateľné. OBAVY Z DIKTÁTU VÄČŠINY Podľa Lisabonskej zmluvy bude od roku 2014 počítanie kvalifikovanej väčšiny založené na dvojitej väčšine. Tá bude dosiahnutá v prípade, že rozhodnutie schváli 55 percent členských štátov zahŕňajúcich aspoň 65 percent obyvateľov Únie. Podľa prieskumov verejnej mienky na objednávku britského konzervatívneho inštitútu OpenEurope 41 percent respondentov naprieč Európou chce, aby mal Brusel menej právomocí a viac by sa malo rozhodovať na národnej úrovni a 56 percent si myslí, že Európska únia nezastupuje záujmy bežných občanov, ale politických elít s ich zámermi na centrálne riadenie celého starého kontinentu. V rozdielnych pohľadoch na LZ aj na slovenskej politickej scéne dominuje základná otázka – smeruje eurointegrácia k modelu ekonomickej, politickej a kultúrnej spolupatričnosti, alebo ide o model mocenský a expanzívny v rámci európskych rozmerov s výsostným postavením centrálnych riadiacich štruktúr? Do akej miery umožní LZ prekonávať na princípe európskej solidarity naliehavé výzvy – ako
energetická bezpečnosť, rastúca nezamestnanosť, migrácia a demografické problémy? Budú menšie krajiny s nedostatočnou podporou veľkých krajín osamotené vo svojom úsilí alebo odkázané na nekompromisný diktát väčšiny? Podľa slovenských stúpencov užšej integrácie LZ predíde celému radu inštitucionálnych a právnych problémov. Najmä v čase po prípadnom rozšírení o ďalšie krajiny- napr. Slovensko podporuje integráciu Chorvátska a má teda záujem rozšíriť rady Únie o spriaznené krajiny. Navyše LZ posilní úlohu národných parlamentov a jednomyseľnosť bude zachovaná v oblastiach ako daňová oblasť či kultúra. Slovenskí oponenti užšej eurointegrácie poukazujú na protirečenie LZ národnoštátnym záujmom, pretože Slovensko nebude mať
vplyv na formovanie európskej zahraničnej politiky. Bude ju totiž určovať eurokomisár po rozhodnutí väčšiny. STRACH O ÚZEMNÚ CELISTVOSŤ Dvojtretinová väčšina v Európskej únii tak bude stačiť na to, aby bolo odhlasované čokoľvek, napríklad vznesenie územných nárokov a z toho vyplývajúce ohrozenie územnej celistvosti. Na základe takejto úvahy slovenskí odporcovia Lisabonskej zmluvy zvažujú možné riziká. Aktuálna je v tejto súvislosti južná hranica, pretože tu už tradične pretrvávajú dlhodobé historické rozpory s Maďarskom a rozdielny výklad či už dejín alebo politických faktov. Existujú obavy zo snáh radikálnych politických síl zo sused-
ného Maďarska a ich prípadná podpora extrémnymi kruhmi v radoch maďarskej menšiny na Slovensku. Nečudo, že vo vzduchu visí nebezpečný prízrak Kosova a jeho osudu. Existujú obavy, že pod nátlakom väčšiny budú prevalcované záujmy jednotlivých krajín. Stúpenci LZ sú presvedčení, že uznávanie suverenity nikto v radoch Európskej únie nespochybní a Slovensku nehrozí reálne nebezpečenstvo územných ťahaníc. Medzi politickými subjektmi na slovenskej scéne možno nájsť rozdielne predstavy o ďalšej budúcnosti Slovenska v rámci EÚ po uplatnení reformných koncepcií Lisabonskej zmluvy. Jedno však dominuje - existencia mimo európsky integračný proces je pre parlamentné strany nepredstaviteľná. Ľubomír Huďo
Slovenský premiér Robert Fico by v případě výjimky ze Smlouvy pro ČR požadoval totéž.
foto: archiv EK
Stovky destinací se utkaly o prestižní cenu EDEN
Eurobarometr: Občané EU plně schvalují rozvojovou pomoc
EDEN. „European Destinations of Excellence“, tedy „Evropská destinace nejvyšší kvality“. Tak se jmenuje ocenění, které je již třetím rokem po sobě vyjádřením podpory pro vysoce kvalitní evropské turistické destinace, které pečují o svou kulturu, dějiny a životní prostředí.
Ve Stockholmu začaly tradiční Dny rozvojové pomoci. Tedy třídenní akce, která se zaměřuje na dopady změny klimatu a hospodářské recese na rozvojové země.
Základním bodem projektu jsou každoročně pořádaná výběrová řízení na národní úrovni, z nichž vždy vzejde jedna turistická destinace, která si zaslouží větší pozornost a obdrží cenu EDEN. Pomocí tohoto ocenění se Komise snaží podporovat jednotlivé turistické oblasti na území Evropské unie a zvyšuje jejich přitažlivost nejen uvnitř EU, ale také především vůči ostatním zemím světa. Letos se soutěže poprvé účastnilo přes 20 zemí. Připojilo se například Nizozemsko, Polsko a především Česká republika. Ocenění předal evropský komisař Pawel Samecki, který má na starost regionální politiku. Celý ceremoniál se stal, stejně jako v předchozích letech, důležitou součástí Evropského dne cestovního ruchu a Evropského fóra cestovního ruchu. Do projektu se tentokrát zapojily stovky destinací ze všech zúčastněných zemí. V každé zemi pak národní porota vybrala jednu destinaci, která získala dané ocenění. Za Českou republiku vyhrála známá lokalita České Švýcarsko. „Každá ze soutěžících destinací je jedinečná. Letošní ocenění jsou opět dokla-
dem toho, že evropské regiony jsou skvělými turistickými destinacemi a že všechny stojí za to, aby byly objeveny. Dokládají také to, že ekologická udržitelnost a konkurenční ekonomická činnost mohou jít ruku v ruce, jsou-li založeny na inovativních a vysoce kvalitních službách. Je to vzor pro naši budoucnost. Vítězům srdečně blahopřejeme,“ uvedli komisař Samecki a místopředseda Komise Günter Verheugen. A jak se určuje vítěz? Jednotlivé poroty hledí především na přístup dané destinace k otázkám, jako je podpora trvale udržitelného rozvoje nejen v oblasti životního prostředí, ale také samozřejmě v sociální a
Titul získlalo i České Švýcarsko.
kulturní sféře. Ocenění obvykle získávají lokality, které zatím nejsou tolik známé, ale zaslouží si daleko větší pozornost veřejnosti. Letošní vítězné destinace (z nich lze zmínit například Solčavsko na Slovinsku, národní park Soomaa v Estonsku či park Gravenrode v Nizozemí) vybrané národními porotami se většinou nacházejí v chráněných oblastech nebo v oblastech, které s nimi sousedí. Důležité je, aby projekt citlivě využíval konkrétní chráněnou oblast a vhodně kombinoval potřeby místních obyvatel s turistickými potřebami návštěvníků. Projekt byl Evropskou komisí spuštěn v roce 2006. V rámci programu se Komise věnuje různým úkolům: podporuje dialog mezi zainteresovanými stranami, spolufinancuje výběrová řízení nebo dohlíží nad celou komunikační kampaní. Filip Appl
foto: archiv
Během tří dnů se v rámci této akce, kterou každoročně navštíví tisíce lidí, uskuteční celá řada různých přednášek, diskusních fór a seminářů. Projekt nabízí možnost i pro organizace, které budou mít šanci představit se veřejnosti a informovat zájemce o svých cílech a strategii v této oblasti. Díky účasti politiků, úředníků, nevládních organizací, podniků, akademiků, výzkumníků a médií, kterých má letos dorazit několik tisíc z více než 1 500 uskupení, mají tyto organizace dobrou příležitost k výměně zkušeností, ale také pro hledání nových partnerů pro jejich rozvojové projekty. V souvislosti se zahájením této akce byl zveřejněn nejnovější průzkum Eurobarometr, který se tentokrát týkal právě „Rozvojové pomoci v době hospodářských turbulencí“. A výsledky průzkumu byly překvapivé, ale potěšující. Více než 70 procent občanů Evropské unie plně podporuje rozvojovou pomoc a dokonce chce její rozšíření. Přes 90 procent občanů se pak domnívá, že je rozvojová po-
Eurokomisař Jean Michel v Zambii.
foto: archiv EK
moc nějakým způsobem důležitá. „Tento průzkum jednoznačně ukázal, že občané od svých vlád a od Komise EU očekávají, že nepoleví v poskytování prostředků na financování rozvojové pomoci,“ prohlásil komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Karel De Gucht. Podle údajů Eurobarometru navíc občané EU přehodnocují svůj přístup k chudobě tzv. „Třetího světa“. Každý druhý občan Unie se totiž domnívá, že právě velká chudoba je největším problémem rozvojových zemí. Za chudobou skončila dokonce i hospodářská krize, která je podle lidí spíše problémem vyspělého světa. Většina Evropanů navíc zastává názor, že EU je zásadním hráčem na poli rozvojové pomoci. Otázka se týkala konkrétně toho, zda EU může pozitivně přispívat k diskusi o globálním rozvoji. Kladně odpovědělo přes 60 procent dotázaných. Zajímavý dotaz se týkal také médií a sdělovacích prostředků. Evropané se vyjadřovali k tomu, zda by média měla rozvojovým otázkám věnovat více prostoru. Přes 40 procent občanů Unie vyjádřilo kladnou odpověď. Sdělovací prostředky by podle nich měly věnovat daleko více pozornosti právě problematice rozvojových zemí. To, že občané k tomuto problému přistupují zodpovědně, vítají i představitelé EU. Není se čemu divit. Podle světových statistik poskytuje EU více než polovinu z celkové světové rozvojové pomoci. „I v souvislosti s hospodářskou krizí ještě jednou vyzývám členské státy EU, aby dodržely své stávající závazky a zvýšily rozvojovou pomoc do roku 2010 na 69 miliard EUR. Tím budou splněny střednědobé rozvojové cíle tisíciletí,“ dodal komisař Karel De Gucht. Filip Appl
EN č. 10 / 2009
3
ČR A EVROPSKÁ UNIE
Osud Unie v českých rukou (pokračování ze strany 1)
Václav Klaus se nechal slyšet, že žádá trvalou výjimku z Listiny základních práv Evropské unie v Lisabonské smlouvě. Listina ohrožuje právní jistoty Čechů, a proto by měla republika získat podobnou výjimku, jakou má Polsko či Velká Británie, požaduje prezident. Tvrdí, že nová pravidla mohou prolomit Benešovy dekrety a otevřít tak cestu sudetských Němců k jejich ztracenému majetku. Podle právníků je však jeho argument lichý – nikdo nemůže uplatnit nový dokument zpětně. Nic se vracet nebude, vzkazují odborníci. Klaus to neslyší. A požaduje výjimku. Ale záruky žádné. Podle některých komentátorů se stal rozmazlenou princeznou – začal si diktovat podmínky a odmítá dávat jakékoliv garance. Vypadá to následovně: Premiér Jan Fischer slíbí, že je připravený o Klausově podmínce jednat se svými evropskými kolegy. Chce jediné: ať Klaus potvrdí, že pokud se podaří jeho žádost vyřídit a Ústavní soud rozhodne o souladu smlouvy s českou ústavou, co nejrychleji dokončí ratifikaci. Prezident mlčí, zato jedná jeho tajemník Ladislav Jakl. „Výměna slibu za garance, to není dobrý obchod,“ reagoval Jakl pro Rádio Česko.
nemůžeme brát příliš vážně. Je to pouze hra na strunu primitivního nacionalismu.“ Předseda Top 09 Karel Schwarzenberg: „Nemůžu se s tím ztotožnit.“ Do diskuse už vstoupil i bývalý prezident Václav Havel. „Počínání Václava Klause je neodpovědné,“ poznamenal. Proti Václavu Klausovi je v současné době i česká veřejnost – podle průzkumů je pro podpis Lisabonské smlouvy téměř šedesát procent lidí. Protestujícímu Klausovi tleskají jen komunisté. „To, na co už od samého počátku jednání o Lisabonské smlouvě marně upozorňovali politici KSČM, je konečně na pořadu dne. Důvod je jednoduchý: tématu ohrožení majetkových práv občanů
ČR kvůli možnosti zpochybnění Benešových dekretů touto smlouvou se včera konečně chopil prezident Václav Klaus,“ napsaly 10. října komunistické Haló noviny. Doplnily, že se předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip domnívá, že Klausův požadavek není nesplnitelný ani nerozumný. „Prezidentův požadavek by měli nyní čeští politici posoudit bez emocí. Máme na to čas,“ řekl Filip. Příliš času ale Klaus nemá. Orgány Unie požadují, aby Lisabonská smlouva začala platit už od Nového roku 2010. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso má jasno, průtahy podle něj nejsou v zájmu České republiky a už vůbec ne celé Unie.
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Řekl to při setkání s českým premiérem Janem Fischerem. Kam se situace posune? Existuje několik scénářů. Ten nejpravděpodobnější hovoří o tom, že Klaus i přes velký hluk podepíše. Do té doby však bude na Českou republiku dál padat stín nespolehlivého partnera. A na Klause kritika zahraničních médií. Například podle švédského listu Tribune de Geneve Evropská unie konečně našla svého Asterixe – hrdinu francouzského komiksu. Ten samý list však připustil, že je situace Václava Klause neudržitelná. Česká republika podle švédských novinářů smlouvu přece jen ratifikuje. Jan Štifter
STRUNA PRIMITIVNÍHO NACIONALISMU A tak si stále více lidí začíná myslet to samé, co Mlejnek. Václav Klaus se ohání národními zájmy, ve skutečnosti mu však jde jen o vlastní publicitu. Předseda ODS Mirek Topolánek: „Nemyslím si, že Václavu Klausovi jde tak striktně o české národní zájmy.“ Předseda Zelených Ondřej Liška: „Argument Václava Klause
Na Lisabonské smlouvě už chybí pouze podpis českého prezidenta
foto: archiv EK
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Jaké důsledky pro naši zemi i pro EU by podle vás mělo, kdyby se ČR stala „hrobařem“ Lisabonské smlouvy? Dobrovolně bychom se odřízli od všech výhod, které by členské státy z realizace Lisabonské smlouvy mohly mít. A po pádu vlády uprostřed předsednictví by to byl v krátké době další důkaz toho, že Češi jsou největší potížisti Evropy. České republice bylo díky členství v EU poprvé v historii umožněno podílet se plnohodnotně na společném evropském projektu. Poprvé je náš hlas brán vážně a my sami můžeme budoucnost Evropy a její směřování spoluur-
čovat a ovlivňovat. Tohoto historického privilegia se ale přenášením našich vnitřních politických půtek a prezentací ojedinělých názorů našeho prezidenta na evropské půdě sami dobrovolně vzdáváme. Představa, že lidé v ostatních zemích odlišují postoj prezidenta Klause a postoj české vlády a parlamentu (které s ratifikací souhlasí), je totiž naivní. V zahraničí většinou nemají tušení, že náš prezident významně překračuje své Ústavou dané kom-
petence, neumějí si představit, že by něco takového mohlo být možné. Evropané si s ním a jeho postoji identifikují celou Českou republiku, včetně všech těch nesmyslných tvrzení o neexistenci globálního oteplování, nebezpečí „humanrightismu“, „ngoismu“, atd. A to je na tom všem snad nejsmutnější. Pro EU by nepřijetí Lisabonské smlouvy znamenalo, že by její institucionální struktura a role ve světové ekonomice a politice neodpovídala výzvám 21. stole-
tí, ale spíše století 20. Integrační proces, který měl vyvrcholit právě přijetím Lisabonské smlouvy, by byl na dlouhou dobu zastaven.
ČSSD má jisté pochopení pro některé obavy prezidenta republiky, které vzbuzuje otázka tzv. Benešových dekretů a jejich platnosti i po přijetí Lisabonské smlouvy u části české veřejnosti. Zdůrazňujeme ale, že důvody pro tyto obavy všechny relevantní analýzy právních autorit z celé EU a z ČR, i stanoviska politických
představitelů zemí EU, vyvrací. Považujeme proto požadavek prezidenta Václava Klause na příslušný dodatek k Lisabonské smlouvě za nadbytečný. ČSSD obavy prezidenta republiky nesdílí a považuje dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy za věc národního zájmu. Připomínáme, že všichni naši poslanci a
senátoři hlasovali pro přijetí Lisabonské smlouvy. ČSSD vyčká s konečným stanoviskem ohledně požadavků Václava Klause na doplnění Lisabonské smlouvy o příslušný dodatek na právní analýzy, které by buď vyloučily, nebo potvrdily obavy z toho, že se jedná o zásadní překážku ratifikačního procesu Lisabonské
smlouvy (tj. potřebu nové ratifikace Lisabonské smlouvy v dalších 26 zemích EU).
Pokud jde o Českou republiku, tak Evropská unie ukáže, že umí existovat bez České republiky. A to nejen tak, že by nás vyloučili, ale že to faktic-
ky bude bez nás pokud jde o investice na zemědělství, podporu regionů a tak. A to samo osobě je velmi vážné. Pro Evropskou unii to má nevýhodu,
co se týče části trhu neboli jedné členské země, ale Evropská unie si nemůže dovolit ten luxus se zastavit kvůli jednomu člověku.
Mgr. Ondřej Liška, předseda Strany zelených
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
JUDr. Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL
Od obstrukcí k perspektivám V průběhu posledních dvou tří týdnů jsme mohli - někteří z nás s úlevou - konstatovat, že politická Evropa začala v problému české ratifikace Lisabonu zřetelně rozlišovat mezi Hradem a podhradím, mezi prezidentem republiky a republikou. Právě to se možná muselo stát, aby se z Hradu poprvé ozvala první vstřícnější slova, naznačující možnost řešení situace, která mezi Václavem Klausem a Evropskou radou hrozila patem, zablokováním. I když ani v době uzávěrky (18. 10.) není jisté, že se Evropská unie bude moci ještě letos zabývat úkoly, které jí vzniknou vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, bude možná dobré o nich začít přemýšlet s předstihem. Až se Evropská unie začne řídit Lisabonskou smlouvou, bude nejviditelnější změnu, která v ní nastane, představovat osoba jejího prezidenta, přesněji: prezidenta Evropské rady. Po tak vleklé a dramatické ratifikaci dokumentu, který má prodloužit mandát prezidenta až na pět let a zavést jeho volbu, nesmírně záleží na tom, koho si Unie do svého čela zvolí. Zmýlí-li se ve výběru člověka, který bude na globálních fórech „panem Evropou“ (nebo „paní Evropou“?), zpochybní zpětně celý ten dlouhý a náročný zápas o obsah reformní smlouvy a o reformy, které smlouva zavádí. Krom toho nedocílí Unie toho, co podle mne nejvíc potřebuje: nestane se faktorem spoluurčujícím běh světa, nevstoupí do ringu globální politiky jako „těžká váha“. A bude se ve světové politice dál „propadat do bezvýznamnosti“, jak jí prorokovaly titulky ve světovém tisku ve chvíli těžkého zklamání po prvním irském referendu.Myslím, že není zbytečné připomenout, že pád struktury, se kterou jsme spojili osud své země, do bezvýznamnosti by nám nemohl být lhostejný. I čeští odpůrci Lisabonu a evropské integrace jako takové by časem zjistili, že se z něho nemohou radovat. Přinesl by nám, stejně jako ostatní Evropě a celé západní civilizaci, dříve či později existenční ohrožení. Takže přesto, že mezi kandidáty na prezidenta EU rozhodně nebude Čech, neměli bychom jejich výběr a volbu budoucího prezidenta z jejich středu pouštět ze zřetele. Tady je malé „entrée“ do tématiky: Jelikož formální pravomoci budoucí „hlavy“ Unie jsou spíš mlhavé, její reálný vliv na postavení Unie na světové šachovnici bude záležet spíš na síle zvolené osobnosti, na jejích schopnostech přesvědčit a - jak jednou napsal Financial Times - na jejím osobním „seznamu přímých telefonních linek“. Britský deník by podle těchto kritérií dal přednost Tony Blairovi (před španělským ex-premiérem Felipem Gonzálesem, finským Paavo Lipponenem a dalšími třemi, čtyřmi kandidáty, kteří se v této souvislosti nejčastěji citují). V neprospěch Blaira hovoří jeho nekritický vztah k Bushovi a jeho válce v Iráku; eurofilové pochybují o jeho ochotě prohlubovat evropskou integraci a vyčítají mu, že nedovedl Británii do eurozóny; evropská levice přestala věřit v jeho věrnost i tržnímu hospodářství; a ti, kdo jej sledují v misi mírotvorce na Blízkém východě, nevidí reálné výsledky. Proti tomu všemu stojí argument, že ze všech ostatních kandidátů má Blair nejvíc zkušeností ze sféry globální politiky, takže právě on by mohl vtisknout Unii její vlastní, evropskou vizi řešení globálních problémů a že by ji dokázal hájit na světových fórech. Je tomu tak opravdu? Nevím. Předkládám vám to dnes k úvaze hlavně proto, aby nám to všem pomohlo vymanit se z nálad vyvolaných epizodou (doufejme, že jen epizodou!) obstrukcí Lisabonu a přejít ke konstruktivnímu myšlení zaměřenému na trvalé výzvy budoucnosti. Ty se budou stále víc týkat Evropské unie jako celku než jejích jednotlivých členských států. A i ty, které se budou týkat jen jednotlivých států, budou lépe řešitelné s pomocí evropského celku. Ostatně snaha dostat do textu Lisabonu pojistku před každým, třeba i fiktivním nebezpečím svědčí o tom, že to vědí na Hradě i v podhradí.
Eurofon 800 200 200 odpovídá
Může přijetí Lisabonské smlouvy vést ke zrušení Benešových dekretů? Lisabonská smlouva nezmění nic na tom, že právní a majetkové vztahy v České republice vyplývající z československého zákonodárství z let 1940-1946, včetně tzv. Benešových dekretů, zůstanou i nadále nezpochybnitelné a neměnné. ČR nebude v žádném případě nucena Benešovy dekrety v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy rušit. Lisabonská smlouva sice učiní z doposud nezávazné Listiny základních práv EU (která zaručuje mimo jiné také právo každého vlastnit majetek), právně závazný dokument, avšak působnost této listiny bude významně omezena: bude zavazovat v prvé řadě orgány a instituce EU a členské státy pouze tehdy, pokud budou aplikovat unijní právo. A protože Benešovy dekrety ani akty československých orgánů přijatých na jejich základě zcela jistě nejsou uplatňováním práva Unie, nebude na ně Listina základních práv EU aplikovatelná. Kromě toho by se jednalo o zpětnou působnost (retroaktivitu), která je nepřípustná. Je třeba si také uvědomit, že úprava vlastnických vztahů není v kompetenci Evropského společenství, resp. Evropské unie, a tato zásada se nezmění ani po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Současně lze též poznamenat, že rozhodování ve věcech týkajících se majetkových nároků souvisejících s Benešovými dekrety by nebylo v kompetenci žádného ze soudních orgánů EU. Zajímají vás další odpovědi na otázky týkající se Lisabonské smlouvy? Právě pro vás byla připravena publikace s názvem „Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě“, kterou vydal odbor informování o evropských záležitostech ve spolupráci s odborem koncepcí a analýz Úřadu vlády ČR. Získáte ji v síti Eurocenter po celé České republice (viz www.euroskop.cz/eurocentra) nebo ji naleznete na internetových stránkách www.euroskop.cz, kde je v rámci sekce Evropská unie rubrika, která se věnuje Lisabonské smlouvě.
4
EN č. 10 / 2009
EVROPSKÁ UNIE / ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE - EVROPA
Měsíc v Evropské unii
V Německu už podepsali
Cenu jednotného trhu získala Portugalka
V Německu pozdrželi ratifikační proces ústavní stížnosti. Nakonec obě komory německého parlamentu Lisabonskou smlouvu schválily. Projednával ji ale také ústavní soud, který v červnu podmínil ratifikaci smlouvy úpravou doprovodných zákonů tak, aby při rozhodování o evropských záležitostech upevnily pravomoci německého parlamentu. Hlavním důvodem pozdržení byla takzvaná klauzule legitimity v německém základním zákoně, který je ústavou sjednoceného Německa. Podle ní musí všechny zákony platné v Německu vycházet z vůle lidu a být schváleny jeho zástupci. Přenos práv na evropské instituce nesmí tedy zajít tak daleko, že by německý parlament přišel o svou politickou váhu. Další stížnost na schválené právní normy předtím německý ústavní soud zamítl. Ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier při zahájení procesu řekl, že smlouva z Lisabonu demokratické základy Evrop-
Mohla si v klidu užívat důchodu a neangažovat se. Pětašedesátiletá Portugalka Aurora de Freitas se ale už pět let snaží pomáhat občanům své země ve Francii uplatnit práva a získat snadněji povolení k pobytu. V polovině října ocenilo její úsilí švédské předsednictví EU a Evropská komise, když jí společně udělily vůbec první Cenu jednotného trhu. Má zdůraznit význam zásad volného pohybu na vnitřním trhu EU. „Práce paní de Freitas je příkladná a podnětná. Dokládá, že vnitřní trh – to jsou především lidé, nikoli pouze pravidla a předpisy,“ zhodnotil komisař EU pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy.
Eurobarometr: Maloobchodní prodej se snížil Objem maloobchodního prodeje se v srpnu 2009 proti předchozímu měsíci snížil o 0,2 % v eurozóně a o 0,3 % v celé sedmadvacítce. Během druhého čtvrtletí se HDP EU27 snížilo o 0,3 %. V porovnání s druhým čtvrtletím roku 2008 je to pokles o 4,9 %. Informace zveřejnil Eurostat.
Zvláštní výbor bojuje s finanční krizí Poslanci Evropského parlamentu chtějí bojovat s finanční krizí. Rozhodli proto o zřízení zvláštního výboru s pětačtyřiceti členy a dvanáctiměsíčním mandátem. „Poslanci musí vyhodnotit účinnost opatření přijatých EU a členskými státy ke zmírnění finanční krize. Tento nový výbor Evropského parlamentu bude za tímto účelem sloužit jako důležité fórum,“ poznamenal předseda parlamentu Jerzy Buzek.
Backstreet Boys for Climate Evropská komise a společnost MTV Networks International oznámily jméno hudební skupiny, která vystoupí na třetím a závěrečném koncertě kampaně „Play to Stop – Europe for Climate“. Jsou to Backstreet Boys. Před stovkami mladých lidí na koncertě v Kodani vystoupí skupina 7. prosince, kdy také odstartuje konference OSN o změně klimatu. Kampaň v České republice podpoří i zpěvačka Aneta Langerová.
S Erasmem vycestovaly dva miliony lidí Už dvěma milionům studentů pomohl od svého zahájení v roce 1987 program Erasmus. Využívají ho lidé, kteří chtějí strávit část studií nebo vyjet na pracovní stáž do jiné evropské země.
Speciální skupina se zaměří na mléko Speciální skupina odborníků na mléko zahájila v říjnu letošního roku svou činnost. Má projednat střednědobá i dlouhodobá opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků s ohledem na skutečnost, že 1. dubna 2015 budou vyčerpány mléčné kvóty. Ministry zemědělství EU o tom na konci září informovala komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel.
V eurozóně klesla roční míra inflace Podle bleskového odhadu v září 2009 klesla roční míra inflace v eurozóně na -0,3 %, když v srpnu činila -0,2 %. Sezónně upravená míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu stoupla na 9,6 % z červencových 9,5 %, zatímco v EU27 stoupla na 9,1 % z červencových 9 %. V eurozóně jde o nejvyšší míru nezaměstnanosti od března 1999, v EU27 od března 2004.
Země musí vrátit 214,6 milionu eur Komise se rozhodla vyžadovat vrácení 214,6 milionu eur, jež členské státy, včetně České republiky, údajně neoprávněně vynaložily na podporu zemědělství. Peníze se vrátí do rozpočtu Společenství, protože země nepoužily adekvátní kontrolní postupy.
EGNOS zvýší přesnost navigačních signálů Provoz systému geostacionární navigace EGNOS oficiálně zahájila Evropská unie. Jde o systém třech geostacionárních družic a pozemní sítě asi čtyřiceti lokalizačních stanic a čtyř řídících středisek, který zvyšuje přesnost družicových navigačních signálů nad Evropou. Přesnost současných signálů GPS se díky němu zvýší z přibližně deseti na dva metry. EGNOS Pokrývá většinu evropských států a může se rozšířit i na severní Afriku a země sousedící s EU.
Nová podoba portálu EVROPA Portál EUROPA – oficiální internetové stránky EU – je prvním místem, které lidé na internetu obvykle navštíví, pokud potřebují informace o Evropské unii. Díky novým navigačním prvkům a uspořádání hlavních stránek od září zájemci snáze najdou, co potřebují – a ve všech úředních jazycích EU. Stránky obsahují informace o orgánech EU, právních předpisech, ale poskytují rovněž praktické rady, třeba ohledně stěhování do jiné země EU nebo získání finančních prostředků z EU
Do Noci vědců se zapojilo dvě stě měst Dvě stě měst po celé Evropě se zapojilo do Noci vědců. Evropané ze třiceti zemí měli příležitost setkat se s profesionálními badateli, zúčastnit se vědeckých pokusů, manipulovat se sofistikovanými vědeckými aparaturami či pochopit vazby mezi vědou a uměním. (stf)
ské unie posiluje. Jeho vládní kolega Wolfgang Schäuble reformní projekt také hájil: „Smlouva suverenitu spolkového Německa nepodkopává.“ Státy EU zůstávají „pány smluv“. Německý deník Süddeutsche Zeitung upozornil, že celý proces byl pro ústavní soud momentem, kdy se musel tak, jako na „hollywoodské svatbě“ rozhodnout, zda proti svazku Německa s Lisabonskou smlouvou promluví teď, nebo bude navždy mlčet. Po vstupu smlouvy v platnost převezme část ústavních stížností Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Dietrich Murswiek, právní zástupce poslance Gauweilera, kritizoval smlouvu jako nedemokratickou: „Evropský parlament je dost vzdálený tomu, abychom ho mohli považovat za demokraticky zvolené těleso.“ Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského „prezidenta“ a předpokládá
zmenšení počtu členů. Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001. Německé politické strany shody dosáhly 19. srpna, kdy došlo ke schválení podoby zákona, který by měl posílit parlament. A tak se v Bundestagu jednalo i v době letních prázdnin, kdy se odehrálo první čtení zákona. Tento zákon podporovaly strany CDU/CSU, SPD, ale i opozice zelených. Proti se stavila jen Levice ( Die Linke), která tvrdila, že navrhovaná norma je v této podobě protiústavní. Spolkový sněm má po schválení smlouvy přístup ke všem dokumentům EU a možnost sejít se kvůli jakémukoli tématu, které vláda bude řešit a to na evropské úrovni. Německý prezident Horst Köhler pak dokončil svým podpisem ratifikaci Lisabonské smlouvy v Německu 25. 09. 2009, což bylo těsně před německými parlamentními volbami, které v Německu proběhly 27. září. Kritici Evropské unie namítají, že reformující dokument spíše omezí suverenitu jednotlivých
členů Unie a zvýhodní velké země jako Německo a Francie vůči malým a středním státům, ke kterým patří například Česko. Nevýhodou by také podle nich byl menší počet eurokomisařů a posílení pravomocí Evropského parlamentu. Ten má nyní 785 poslanců, Česko v něm však má nyní pouze 22 zástupce. Česká republika ještě Lisabonskou smlouvu neratifikovala. Prezident Václav Klaus ji nepodepsal. Klaus se nyní snaží k Lisabonské smlouvě vyjednat dodatek, který se týká Listiny základních práv a svobod EU. Ten má fungovat jako pojistka před zpětným zpochybněním Benešových dekretů. Berlín další Klausův požadavek vnímá jako součást jeho zdržovací strategie. „Na konci hrozí i rozpad EU. Některé státy potom půjdou společně kupředu, kdežto ostatní budou upozaděny. V Evropě tak může být další zeď,“ upozorňuje německý list Rheinische Post. Jana Lochmanová
Francie: Ostře sledovaný Klaus Sotva se země sedmadvacítky ocitly v chladném podzimu, už stojí před nelehkým úkolem spojeným s ratifikací Lisabonské smlouvy. Irské „NE“, které nedalo Evropě spát, je již minulostí. Začátkem října země totiž přijala v referendu Lisabonskou smlouvu, pro kterou se vyjádřilo 67,13 %. Další z posledních zemí bylo Polsko, které rovněž souhlasilo s textem. Černým Petrem zůstala Česká republika. Chybějící podpis a chování prezidenta Václava Klause nepřejí evropské oslavě. Zatímco Evropa čeká na jeho podpis, u médií vzbudil český prezident nevídaný zájem a spustil řadu spekulací. Často je terčem kritiky za ostré výroky na adresu Evropy, k finanční krizi a globálnímu oteplování. Podle deníku La Tribune si znepřátelil sedmadvacítku a ztratil její důvěru. Pro Le Monde a Le Figaro zůstane provokatérem, i když je smlouva podpořena českými zákonodárci. Proto se setkali začátkem října prezident Evropské komise José Manuel Barroso a švédský předseda vlády Fredrik Reinfeldt s českým předsedou vlády Janem Fischerem, kterého požádali o ratifikaci do konce letošního roku. I když prezident Klaus nevidí text jako dobrou věc pro svobodu Evropy, k možné ra-
tifikaci by mohlo dojít, ovšem za splnění stanovených podmínek. Prezident požádal o výjimku z Listiny základních práv a svobod EU formou dodatku na konci textu. Obavou prezidenta zůstává, že by Lisabonská smlouva mohla vést ke zrušení Benešových dekretů na konci druhé světové války, které sloužily k zabavení majetku a vypuzení tří milionů sudetských Němců. Po získáním garancí, že by nemohlo dojít k majetkovým nárokům, by prezident mohl vyjít Evropě vstříc. Na jeho žádost bylo pohlíženo zprvu ironicky, poněvadž se ozval příliš pozdě. S vyžádáním podmínek přišly také Polsko, Británie a Irsko, ovšem s dostatečným časovým odstupem, aniž by způsobily delikátní pře-
Prezident Sarkozy umí své úspěchy v EU dobře prodat.
foto: archiv EK
chodné období. I když se k české žádosti nedávno ozvalo také Slovensko, které by rovněž uvítalo dodatek ke smlouvě, Brusel tiše doufá, že nepřijdou nové požadavky států s ukončeným ratifikačním procesem. José Manuel Barroso vyzval prezidenta Klause, aby přestal brát evropské státy za „rukojmí“, respektoval hodnoty a principy EU.
Osud Lisabonské smlouvy aktuálně závisí na rozhodnutí Ústavního soudu, který se bude zabývat 27. října obsahem smlouvy, zda neodporuje české ústavě. Koncem října se uskuteční zasedání Rady Evropy, kde by se kromě integračních otázek Chorvatska mohla řešit i žádost České republiky.
po příliš dlouhém čekání na prezidentovo rozhodnutí, alespoň to tak vidí Marek Siwiec, europoslanec z SLD. „Těch 500 dní mě stálo hodně ostudy a zdraví. Přesto si vážím splnění prezidentova slibu, že své poslední slovo přijde po Irsku. Alespoň nehrál do konce způsobem Václava Klause.“ Je to tak. Po tom, co Polsko zdárně dovršilo celý ratifikační proces, všechny zraky se obrátily na jižní sousedy Poláků. V médiích vznikají různé spekulace ohledně českého souhlasu se Smlouvou, a to i přesto, že český premiér Jan Fischer gratuloval Polsku k úspěšné ratifi-
kaci a vyjádřil svou naději, že i Česko ji bude mít za sebou do konce roku. Poláci však vidí, že kancelář prezidenta ČR se k polskému kroku nevyjádřila. Novinové tituly hlásají, že „Klaus pobuřuje Čechy“, „Klaus vytahuje sudetskou kartu proti Lisabonu“, „Evropa čeká na Čechy“. Ať už to jsou způsoby, kterými si média chtějí „odlehčit“ situaci po dlouhém očekávání na ratifikaci, nebo jen protiváha ke hlasům, že se Češi alespoň nebojí chránit vlastní zájmy, Polsko teď může být klidné, neboť není nadále ve věci Lisabonské smlouvy ve středu zájmu. Tomasz Rylko
Ilona Mádrová
Polsko splnilo slib Podpis polského prezidenta Lecha Kaczyńského pod Lisabonskou smlouvou přinesl mnoha zastáncům tohoto dokumentu dlouho očekávanou úlevu. Stalo se to přesně 557 dní od přijetí smlouvy poslaneckou sněmovnou. Pro mnohé politiky a komentátory to byla úleva, pro některé zdárné ukončení ratifikačního procesu po splnění předem daného slibu: po Irsku přijde i Polsko. Důraz na tento slib kladl mezi jinými prezidentův bratr a předseda jeho mateřské strany Právo a spravedlnost (PiS), Jarosław Kaczyński. Podle jeho slov, čekání na rozhodnutí Irska bylo nezbytné, jelikož potvrzuje důležitost irského hlasu a stejně tak hlasu Polska, které si tímto postupem zachovalo svou suverenitu.
Suverenita je pro stranu Kaczyńských velmi důležitým pojmem během ratifikace Lisabonské smlouvy. Tuto skutečnost potvrzuje i rozhodnutí skupiny poslanců z řad PiS předložit Smlouvu Ústavnímu soudu, kteří tímto chtějí říct nahlas: Ústava je nadále nejvyšší právní normou ve státě. Co se týče úlevy, dostavila se
EN č. 10 / 2009
5
EVROPAN
„Naše předsednictví bylo úspěšné, jen jsme to nedokázali prodat,“ říká europoslanec Oldřich Vlasák Bývalý primátor Hradce Králové je kromě své funkce v Unii také předsedou Svazu měst a obcí České republiky. Proto se často setkává s tím, co trápí starosty měst i malých obcí a dokáže se z evropských dimenzí rychle dostat na pevnou zem. Zvlášť obtížná situace nastala pro obce nyní době krize, kdy se obecní pokladny neplní tak, jak by si přály, a mnohde byly připraveny velké investiční projekty. Máte přehled o tom, jak klesají příjmy měst a obcí v letošním roce kvůli nižším daňovým výnosům? Na základě naší dohody s ministerstvem financí a vládou mají obce průběžně informace o výběru daní. Odhad byl mezi mínus deseti až dvanácti procenty a nyní se pohybuje kolem mínus patnácti procent celkového výběru daní. Nyní se vytvářejí rozpočty na příští rok. Jak se v nich pokles příjmů projeví? Nebude se to promítat jen do příštího roku, ale i do letošního. Už teď to znamená velký zásah do rozpočtu a průběžné škrty hlavně v oblasti investic. Za poslední roky si obce uvědomily, že budou potřebovat prostředky na kofinancování z evropských fondů, a proto za poslední tři roky došlo (na rozdíl od státu) k celkovému snížení zadlužení. Obce si vytvořily určité rezervy, které budou přednostně využívat na kofinancování evropských projektů. Určitě budou muset i v letošním roce částečně omezit investice. V příštím roce budou muset především snížit oblast investiční, a k tomu udělat i racionalizační opatření v rámci struktury úřadu, tedy snížit počet zaměstnanců a zefektivnit práci. I obce se musí chovat jako každý jiný podnik v těžkých dobách. Jak se měst a obcí dotkne tzv. Janotův balíček? My jsme počítali s tím, že bude přijat. Více se nás dotýká, že je nižší příjem daní a že dostaneme celkově méně. Plusovou záležitostí, která může malinko kompenzovat tento výběr, je zvýšení daně z nemovitosti, kterou Janotův balíček povyšuje dvakrát. Je to ale velmi problematický krok, protože zákonnou úpravou se tato pravomoc dala před dvěma lety obcím. Některé obce daň zvýšily (například Pardubice 2x, Hradec Králové 3x) a lidé se s tím v zásadě vyrovnali, ale bylo velmi mnoho hlasů proti. A teď dojde ještě jednou k dvojnásobnému zvýšení. Bude to velký náraz a mnoho zastupitelstev zvažuje, že opět ve své kompetenci daň z nemovitosti sníží, aby zachovali únosnou mez pro své obyvatele. Trochu mě mrzí, že stát tento krok udělal bez jakékoliv konzultace s obcemi. Pomoct mohou nyní i fondy EU, jaké je jejich dosavadní využití? Fondy by pomohly, i kdyby krize nebyla, ale teď je složitější situace s kofinancováním – jak v rozpočtech obcí a měst, tak v bankách, které chtějí větší a větší garance. My se snažíme, aby ty garance byly, aby byly prostředky v Českomoravské záruční a rozvojové bance. Evropské peníze jsou
připraveny a je to jedinečná příležitost, kdy je můžeme využít. Neudělat to by byla velká škoda. Pro republiku je ročně připraveno kolem sto miliard a k tomu potřebujeme 30- 40 miliard na kofinancování. Některé kroky už vláda udělala, ale pomohlo by také zkrátit a zjednodušit administrativu. Obce třeba připraví projekt a čekají 6 měsíců na schválení. Špatné je proplácení faktur a průběžné financování. V Evropské unii jsme schválili opatření na průběžné financování a teď jde o to, aby také národní implementační agentury postupovaly stejným způsobem. Myslím si, že platební kázeň nemůže platit jen pro podniky, ale také pro stát. Jestliže si stát objednal opravu silnice, tak nemůže firmě zaplatit s půlročním zpožděním. Při rozhodování o rozdělování evropských fondů se nám také podařilo navýšit alokaci pro obce a města o několik miliard. Oddělili jsme velká města, která si musí zpracovat Integrované plány rozvoje, kde mohou čerpat nejen z regionálních operačních programů, ale i ze sektorových, což dříve nebylo. Díky tomu zbylo víc peněz na menší obce, na vesnice a městečka. Je také šance a vůle ze strany Evropské komise na změnu určitých priorit a na přesun některých prostředků z jedné kapitoly do druhé, pokud k tomu budou argumenty. Zatím se nedaří naplnit tzv. měkké projekty a více potřeb je v o oblasti budování infrastruktury. Máme hodně projektů pro rozvoj venkova a hodně využíváme regionálních operačních programů pro investice. Priority stanovila původně Evropská komise podle problémů, které měly se vzdělaností staré státy Unie, ale u nás tak velký problém nebyl a více potřebujeme doplnit infrastrukturu. Stává se, že města a obce projekt vzdají? Ano, stává se to u menších obcí nebo u svazků obcích. Když projekt padne, vybere se další. Ale nejsou to předem jisté peníze, s projektem se jde do soutěže a není jisté, že obec uspěje. Není přístup k fondům pro obce zbytečně složitý? Už při založení jsme udělali několik chyb, bohužel se nedalo na upozornění odborníků a tehdejší socialistická vláda rozhodla, že každé ministerstvo bude mít svůj fond, své evropské peníze. Tím pádem máme 24 operační programy a všechno je mnohem složitější. Některé země mají tři programy, srovnatelně veliké Nizozemí či Finsko mají deset, takže jsme si to zkomplikovali sami. Ale v naší národní povaze je, že se s tím nakonec umíme nějak vypořádat a z předvstupních programů a programů v období těsně po vstupu jsme vyčerpali skoro
sto procent a na poslední chvíli jsme to stihli. Teď jsme měli také pomalejší rozběh, ale už to začíná jakž takž fungovat. Pozitivní zprávou také je, že minulý týden ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo některé kroky, které systém zjednodušují. Velké možnosti skýtá program rozvoje venkova. Vy jste sám nedávno bojoval o odpočet DPH, který ho obcím prodražoval. Jak to dopadlo? Podařilo se po dohodě s vládou najít zdroje, které projektům z prvních čtyř výzev DPH pokryly, tak jak bylo v podmínkách vypsáno. Teď už to uznatelný náklad není a obce s ním musejí počítat. Značně vzrostl a ještě zřejmě poroste počet nezaměstnaných. Využívají města a obce zapojení lidí do veřejné služby? V současné době to je komplikovaná záležitost a podle mých informací se tohoto institutu moc nevyužívá. Bylo by potřeba jej více propracovat i z hlediska výchovného. Pokud lidem dáváme nějaké sociální dávky, tak by měli nějakým způsobem pracovat. Co se týká nezaměstnanosti, tak ve srovnání s dalšími evropskými státy to dosud není zas tak velký problém jako jinde. Třeba na Královehradecku je míra nezaměstnanosti nejvyšší v okrese Trutnov a to 9 %, nejnižší pak v Hradci Králové 5,8 %. Pro srovnání na Slovensku se nezaměstnanost pohybuje okolo 12 %. Varovný je ale vývoj nezaměstnanosti, která je nyní podstatně vyšší než před tři čtvrtě rokem, a neustále ubývá nabídka volných pracovních míst. Jaký význam má Dům měst, obcí a regionů v Bruselu? foto: Miloš Spáčil Svaz měst a obcí má v tomto domě jednu společnou kancelář se slovenským svazem. Myslíme si, že je potřeba komunikovat v rámci evropské asociace a získávat poznatky a spolupracovat. Je žádoucí také dopředu vědět, jaké nové evropské zákony se připravují a to i proto, že více než 60 % veškerých závazných evropských pravidel se realizuje na úrovni místních samospráv. Teď se v Bruselu uskutečnily „Open days“ a hodně starostů se tam bylo podívat na různých seminářích, které se organizují ve spolupráci s Výborem regionů. Jedině přítomností v Bruselu je možné evropskou politiku ovlivnit. Nedávno probíhal Evropský týden místní demokracie. Zúčastnila se ho i naše města a obce a jaký má význam? To je dobrovolná akce Rady Evropy, která má spíše symbolický význam. Za Českou republiku na ní participuje Svaz měst a obcí, kde se snažíme vysvětlit, že pro evropský vývoj je potřeba komunikovat i s těmi nejmenšími obcemi. Zároveň jsme vyzvali zástupce obcí, aby se sešli s občany na besedách a do obecního života zapojili žáky a studenty škol.
Jaké ohlasy jste v Evropském parlamentu zaznamenal při našem nestandardním předsednictví? Začátek byl myslím velmi dobrý a sklidili jsme přes počáteční paniku Francouzů hodně pochvaly. Mimochodem i mí kolegové ocenili, že přechod na nepolitickou vládu proběhl bez ztráty kytičky a celkově jsme odvedli předsednictví ve vysoké kvalitě. Vzhledem k počtu uzavřených dokumentů a kvalitě vykonané práce všichni kolegové hodnotí, že to bylo daleko úspěšnější předsednictví než třeba francouzské. Na druhou stranu je potřeba říct, že se velmi málo podařilo dobře prodat na veřejnosti. Osobně jsem se podílel třeba na práci v oblasti regionální politiky a summit v Mariánských Lázních znamenal, že zhruba po čtyřech letech bylo konečně uzavřeno a dojednáno memorandum o budoucnosti kohezní politiky. Jak posuzujete naše nynější postavení v Evropě, která čeká na ratifikaci Lisabonské smlouvy? Tato situace se začíná blížit ke svému závěru, máme za sebou irské referendum, které bylo pro Lisa-
bon 67 %, což je velká podpora. Irsko samozřejmě hlasovalo s vědomím dodatků, které jim vyšly vstříc, a v trochu jiné hospodářské situaci než poprvé, takže se tomu ani nedivím. Teď ratifikoval smlouvu i polský prezident a už to zbývá jen na nás. Já jsem přesvědčený, že po rozhodnutí Ústavního soudu ji podepíše i náš prezident Václav Klaus. Ta jeho námitka k Chartě lidských práv se už objevila v době diskuze o Lisabonské smlouvě. Je pravdou, že náš právní řád tuto problematiku podle mého názoru dostatečně řeší, ale třeba Velká Británie a Polsko si v této oblasti dokázaly sjednat výjimku. Je škoda, že jsme toho nevyužili také v procesu vyjednávání. Nejsem si jist, zda je teď pro to prostor a jestli to děláme tou správnou formou. Dokážu si ale představit, že při jednání s předsedou Barrosem bychom mohli za podpis zobchodovat kvalitní portfolio pro našeho komisaře. Otevřeně je však třeba konstatovat, že na nějaké změny ve smlouvě je už pozdě.
mě přál, aby to byl člověk blízký pravici, který má zkušenosti se světovou politikou a podpořil bych proto Alexandra Vondru. Obávám se ale, že v této rozjitřené politické situaci asi nenalezne plnou podporu. Bez šance není ani Vladimír Špidla. Jak se bude podle vás řešit situace s volbou nové Evropské komise?
Koho byste si představoval na místě našeho budoucího eurokomisaře?
Mandát Evropské komise končí posledního října. Zatím tedy máme předsedu, který byl zvolen Evropským parlamentem většinou 382 hlasů. Proti byli socialisté a komunisté, kteří však žádného protikandidáta nenavrhli. Barrosso vede jednání s jednotlivými státy, jejichž vlády navrhují kandidáty, Evropský parlament pak bude komisi schvalovat jen jako celek. Zatím není jasné, jestli bude komise sestavena podle Lisabonské smlouvy, což si přeje většina politiků. Myslím, že kandidáti za jednotlivé státy budou připraveni a vše se rozhodne, až skončí ratifikace. A pokud se státy dohodnou, mohl by se do té doby prodloužit mandát současné Evropské komise.
Je několik jmen fundovaných lidí, která kolují. Já bych si samozřej-
S Oldřichem Vlasákem hovořila Zuzana Nováková
6 BYZNYS Zjednodušení mezinárodního dědictví Vypořádání dědictví mezinárodního rozměru v EU by se mělo zjednodušit. Návrh zavádí společné předpisy, které určí právo, jež se použije na veškerý majetek tvořící dědictví, a to nezávisle na místě jeho polohy. 450 000 dědických řízení s mezinárodním prvkem, která se každým rokem v Unii otvírají, představují majetek odhadovaný na více než 120 miliard eur. Předpisy, které se na tato dědictví uplatňují, jsou ale velmi složité. Určení dědice nebo podílů dědiců se nadále řídí vnitrostátními předpisy. Bude vytvořeno evropské osvědčení o dědictví, které bez dalších formalit umožní předložit důkaz o způsobilosti dědice a o pravomoci správce nebo vykonavatele dědictví. Irská montovna Dellu případem pro globalizační fond Evropský globalizační fond (EGF) bude opět pomáhat. Grant ve výši 14,8 milionu eur pomůže 2 400 propuštěným pracovníkům v počítačovém odvětví nalézt nové zaměstnání. Jedná se o továrnu firmy Dell ve městě Limerick, kde žije také hodně Čechů a Slováků. O pomoc se zasadil Komisař EU pro zaměstnanost a sociální záležitosti Vladimír Špidla. Irská žádost se vztahuje na celkem 2 840 propuštěných zaměstnanců, z nichž 2 000 bylo zaměstnáno společností Dell Computers a 840 u osmi jejích dodavatelů a navazujících výrobců. Továrna v Limericku se soustřeďovala na stolní počítače, jejichž prodej v prvním čtvrtletí 2009 klesl o 23 %. Ministerstvo proti novým pravidlům hypoték Návrh Evropské komise o zvažovaném sjednocení pravidel pro sjednávání hypoték v EU by v České republice znamenal značné ztížení přístupu obyvatel k vlastnímu bydlení a zpomalení ekonomického růstu. Tvrdí to ministerstvo pro místní rozvoj. Během hospodářského poklesu nedošlo k nárůstu případů, kdy lidi neměli na splácení hypoték. Ministerstvo nezná celé znění návrhu, proto jde zatím o předběžné prohlášení. Euro ještě pár let nebude Slovenští podnikatelé si zavedení eura s dílčími výhradami pochvalují. Čeští byznysmeni žádají přijmout euro co nejdříve. Kritizují, že konkrétní termín pro přijetí jednotné evropské měny nebyl doposud v Česku stanoven. Vyplynulo to z dvoudenního Ekonomického fóra SR-ČR 2009, které v Rajeckých Teplicích organizovala Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje ve spolupráci s Žilinskou regionální komorou. „Chmurný výhled českého systému veřejných financí neumožní České republice v horizontu příštích pěti let o vstupu do eurozóny reálně uvažovat,“ upozornil na konferenci Petr Zahradník z České spořitelny. Fórum bylo spolufinancováno z prostředků EU.
EN č. 10 / 2009
EKONOMIKA
Schodky v krizi ano, pak od nich rychle pryč, říká EU EU začíná mít obavy u rozpočtových schodků několika zemí. V květnu se začala zajímat o čtyři země včetně Polska nebo Rumunska, teď se do jejího hledáčku kromě České republiky nebo Slovenska dostalo i Německo a Belgie. Jedná se o automatický postup při rozpočtovém deficitu vyšším než tři procenta HDP. SE SCHODKY SE POČÍTALO Před celosvětovým hospodářským poklesem se Evropská komise zaměřila pouze na Maďarsko a Velkou Británii. Procedura souvisí s Paktem o stabilitě a růstu. Při hospodářském poklesu většina zemí více utrácí, aby podpořila své ekonomiky. Postup při zvýšeném rozpočtovém deficitu se nyní týká osmnácti zemí EU. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquína Almunii je potřeba dát si pozor, aby nadměrné schodky byly řádně napraveny. „Je nutné připravit sladěné „únikové“ strategie, abychom, až nastane správný čas, mohli závratnou výši veřejných dluhů začít snižovat,“ řekl komisař. V těžkých dobách jsou veřejné rozpočty pod velkým tlakem. Výkon ekonomik se snižuje, takže státní příjmy klesají a různé podpůrné programy výdaje dále zvyšují, k tomu ještě musíme přičíst sociální výdaje na důchody a
jiné dávky. Státy se však shodují na tom, že rozpočtové stimuly byly nezbytné a musí se v nich pokračovat.
země zaváží své deficity vrátit pod stanovenou hranici. Mezi zeměmi, se kterými řízení probíhá, musí svůj deficit zkrotit Irsko do roku 2013, Francie, Polsko a Španělsko do 2012 a Maďarsko, Litva, Rumunsko do roku 2011. Pro skupinku posledních zemí budou lhůty stanoveny nejspíše v listopadu.
HDP, předseda vlády Jan Fischer je o něco optimističtější, rád by viděl schodek ve výši šesti a půl procenta HDP. Snižování schodku je samozřejmě v plánu. „Střednědobým cílem je snížení podílu deficitu na HDP pod tři procenta,” uvedl ministr Janota na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Istanbulu.
TERMÍN V LISTOPADU
NÁPRAVA JE V PLÁNU
PROMARNĚNÁ PŘÍLEŽITOST
Pakt stability umožňuje přijmout opatření v podobě rozpočtových stimulů; podle komisaře Almunii je však třeba rozpočtovou disciplínu obnovit, až krize skončí. Vlády se dohodly, že až přijde správný čas, budou mimořádnou podporu ukončovat koordinovaným způsobem. Komise teď přijímá zprávy o jednotlivých zemích a zjišťuje, jestli jsou deficity výjimečné a dočasné. U posledních devíti zemí včetně Česka došla k názoru, že tomu tak není. Procedura by teoreticky mohla vést k pokutě nebo zmrazení přílivu evropských peněz. Taková tvrdá opatření však lze očekávat až v extrémních případech nedodržování daných pravidel. Komise doporučuje lhůty, do kterých se
Český rozpočet na příští rok je připraven pro variantu hospodářského poklesu až půl procenta. Deficit by měl být ve výši 163 miliard korun. Ministr financí Eduard Janota k tomu podotkl: „Je nutno si uvědomit, že vztah mezi hospodářským růstem a vývojem příjmů není lineární.“ To znamená, že když hospodářství vzroste o X procent, nemůžeme s jistotou říci, že do rozpočtu přiteče Y korun. Hlavní slovo bude mít zahraniční poptávka, to znamená, jak se bude dařit hlavně Německu. Podle ministra Janoty by neměl být plánovaný schodek rozpočtu ohrožen, muselo by dojít k razantnímu propadu ekonomiky. Ministrův předpoklad výše schodku je kolem sedmi procent
Česká republika na tom však při současném hospodářském poklesu mohla být lépe. Je všeobecně známo, a tyto hlasy zazněly i z mnoha zahraničních míst, že Český stát nevyužil léta hospodářského růstu k tomu, aby dal do pořádku veřejné rozpočty nebo provedl důchodovou reformu. Jednoduše řečeno, peníze v tučných časech nešly na splácení dluhů, ale utrácely se. Pokud by prohlubování českého dluhu pokračovalo, může to stát a české občany přijít v budoucnu velmi draho. Proto je důležité, v jakém stavu budou v příštích letech veřejné finance a zda bude provedena například důchodová reforma. Tomáš Fridrich
Rovná daň – ne každému a ne všude Daně provázejí lidskou společnost od doby vzniku organizovaných společenství. Stát je na občany uvaluje proto, aby jim mohl poskytovat služby, kvůli kterým státy existují. Mezi nejdůležitější patří společná obrana v podobě armády, udržování veřejného pořádku nebo infrastruktury, jako jsou například silnice. Některé daně platí občané přímo ve stanovených lhůtách, jiné představují například přirážky k cenám placené nepřímo, typická je daň z přidané hodnoty. Vyhýbání se placení daní se vždy považovalo za těžký zločin. Takový občan se stává černým pasažérem státu. Chce využívat služby, které mu stát poskytuje, jako je ochrana před útokem cizích armád, ale platí je za něj ostatní občané. Černí pasažéři stojí stát mnoho peněz, o které přichází na nevybraných daních, zatímco služby musí stále hradit. Proto jsou daňové úniky přísně postihovány. Existují však možnosti, jak se vyhnout daním legálně. Mají podobu takzvaných daňových rájů, kde je možné založit firmu přes internet bez nutnosti fyzicky na ně vkročit. Mezi takové oblasti patří mnoho ostrovních států, ale
i některé evropské země jako Lucembursko nebo Monako. Kromě daňové optimalizace, jak se snaha platit co nejnižší daně nazývá, jsou daňové ráje používány k utajení skutečných vlastníků společností. Podle České kapitálové informační agentury bylo ke konci roku kolem devíti tisíc českých firem kontrolováno z daňového ráje. Na Slovensku to bylo pouze kolem dvou tisíc. „S nadsázkou lze říct, že Slovensko se stalo středoevropským „daňovým rájem“ a podnikatelům se tak zkrátka nevyplatí ztrácet čas daňovými optimalizacemi,“ dodala analytička agentury Petra Štěpánová. NEDOTAŽENÁ ČESKÁ REFORMA Na Slovensku i v České republice existuje takzvaná rovná daň. Jde o poměrně neobvyklý způsob. Koncept je postaven na zdanění příjmů jednou sazbou. Znamená to, že neexistují daňové výjimky. S každým je zacházeno stejně a omezují se tak daňové úniky. Zastáncům rovné daně například vadí to, čemu se říká daňová progrese. Znamená to, že lidé s vyšším
platem zaplatí na daních vyšší procento. To je podle nich nespravedlivé, protože při rovné dani ti s vyšším výdělkem stále zaplatí více. Další předností rovné daně je jednoduchost. Protože odpadá složité vypočítávání daně, stojí stát jejich vybírání méně a je proto efektivnější. Slovensko zavedlo rovnou daň v roce 2004. Mzdy i prodej zboží a služeb se daní stejnou sazbou ve výši devatenácti procent. Byla také odstraněna většina z mnoha výjimek, kterých zůstalo jen pár desítek. Tím se vybírání daní zpřehlednilo a zjednodušilo. V České republice existuje patnáctiprocentní rovná daň z příjmu fyzických osob. Vypočítává se z takzvané superhrubé mzdy, která se skládá z hrubé mzdy a odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Skutečná sazba se tak reálně pohybuje na úrovni třiadvaceti procent. Slovenská sazba je proto podstatně nižší. Český daňový zákon se narozdíl od Slovenska nepodařilo zbavit desítek výjimek, které z placení daní dělají hlavolam. Zjednodušení vypočítávání daní, které je argumentem zastánců rovné daně, vůbec nenastalo. Mimo jiné to znamená snížení
daní pro zaměstnance s vysokými příjmy zhruba nad milion korun. To je dáno stropem pro sociální a zdravotní pojištění, takže se po jeho překročení odvádí daň pouze z hrubé mzdy. Rovná daň je ale výhodná i pro zaměstnance s dětmi. NEJISTÁ BUDOUCNOST Dopady daňové reformy v Česku budou spíše pozitivní. Sazby u daní z příjmu právnických osob se podle plánu sníží o jedno procento, na devatenáct procent. Při snižování daní se většinou vybere více, hospodářský pokles tomu však nejspíše zabrání. U daně z příjmu zaměstnanců je situace podobná. Snižování daně právnických osob je pozitivní fakt, který pomůže při oživování ekonomiky. Příležitost ke změně českého daňového systému k jednoduchosti a přehlednosti však zůstala nevyužita. Otazník nad daněmi bude viset až do očekávaných parlamentních voleb, které mohou všechno změnit. Na příkladě Slovenska je vidět, že když je vůle, reformy lze prosadit tak, aby byly účinné. Tomáš Fridrich
ČR překročila povolenou výši schodku Evropská komise důrazně varuje před zadlužováním členských států. A nevaruje jen slovy, nýbrž už zahájila proceduru při nadměrném schodku s celou řadou zemí. Konkrétně jde o Rakousko, Belgii, Německo, Itálii, Slovensko, Slovinsko, Nizozemsko a Portugalsko a Českou republiku. Důvodem je tzv. Pakt o stabilitě a růstu Evropské unie. Ten zakazuje jednotlivým členským státům vyšší zadlužení,
než jsou 3 procenta HDP. A toto pravidlo právě Česká republika, stejně jako ostatní země, v roce 2009 porušila. „V důsledku hospodářské krize velká většina členských států EU plánuje v roce 2009 rozpočtové schodky nad úrovní 3 % HDP. V souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy musíme pokračovat v opatřeních na podporu hospodářství, dokud nezačne oživení. Zároveň je však
nutné připravit sladěné „únikové“ strategie, abychom, až nastane správný čas, mohli závratnou výši veřejných dluhů začít snižovat,“ prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia. Podle něj je nutné začít co nejrychleji s ustupováním od masivní podpory ekonomiky na úkor zadlužování veřejných financí. A jaký bude postup dál? Komise zkoumala tuto devítku zemí už od
března letošního roku. Předmětem zkoumání byla otázka, zda jsou tyto schodky jen dočasné a zda jim bylo možné (s přihlédnutím ke stávající finanční krizi) zabránit. Posudky u všech zemích skončily negativně. Jednoduše řečeno: Situace je sice těžká, ale schodky jsou i tak příliš vysoké. V dalších týdnech Komise doporučí zemím nápravu v předem stanovené lhůtě. Filip Appl
PERSONÁLIE První Nobelova cena pro ženu Nobelovu cenu za ekonomii obdržela politoložka Elinor Ostromová a Oliver Williamson. Ostromová působí na na americké Indian University v Bloomingtonu. Zabývala se společným vlastnictvím veřejných zdrojů. Dokázala, že tyto zdroje mohou výhodně spravovat sami uživatelé a nalezla ve světě příklady takového užívání. Zatím se všeobecně soudilo, že je potřeba veřejné zdroje spravovat centrálně nebo privatizovat. Williamson se věnoval tématu řešení konfliktů na trzích a v rámci firem. Zjistil, že aktéři ekonomiky řeší své spory v rámci firem tím více, čím závislejší jsou jejich aktiva na vztazích s jinými aktéry. Prodejce ojetých aut obnovuje park Novým ředitelem prodeje skupiny AAA AUTO je října David Keller. Bude zodpovědný za prodej vozů, finanční služby a vztahy s bankami. Doposud působil jako obchodní a marketingový ředitel společnosti Santander consumer finance a.s. Před tím pracoval pět let ve skupině AAA AUTO jako ředitel finančních služeb a také jako člen její dozorčí rady. Úklid po Goutardovi Předseda představenstva a generální ředitel České spořitelny Gernot Mittendorfer se stal novým viceprezidentem České bankovní asociace (ČBA). Zaujal tak místo uvolněné Laurentem Goutardem, který s odchodem z čela Komerční banky ukončil své působení v České republice. Novými členy prezidia se zároveň stali předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Henri Bonnet a předseda představenstva a generální ředitel GE Money Bank Peter Ronald Herbert. Personalistika v maloobchodě není výzva napořád Novým personálním ředitelem Tesco Stores ČR a SR je Karel Foltýn. Do Tesco přichází po čtrnácti letech strávených ve společnosti Unilever. Foltýn absolvoval Ekonomickou fakultu Technické univerzity Ostrava. Na pozici vystřídal Radku Pekelskou, která se rozhodla čelit novým výzvám. Ve volném čase se Karel Foltýn věnuje zejména sportu a outdoorovým aktivitám, jako jsou jízda na horském kole nebo běh. Rád cestuje a mezi jeho koníčky patří také četba a kinematografie. ČSOB cílí na zahraniční obchod Do čela nového útvaru ČSOB Export and Trade Finance byl jmenován Miloš Večeřa (49). Nový útvar bude zastřešovat všechny bankovní produkty a služby týkající se financování zahraničního obchodu. Večeřa je absolventem VŠE Praha. V letech 1990–1996 působil na různých pozicích v Chase Manhattan Bank (USA, Rakousko, ČR), naposledy jako vedoucí reprezentační kanceláře banky v Praze. Od roku 2002 do roku 2004 byl zaměstnancem Credit Lyonnaise Bank v Praze, kde pracoval v úseku Specialised Finance. V roce 2004 nastoupil do ČSOB jako ředitel útvaru Syndikované úvěry. Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase se věnuje turistice, cyklistice a sjezdovému lyžování.
EN č. 10 / 2009
7
ROZHOVOR
Richard Sulík: „Treba prestať kradnúť a začať šetriť.“ Najprv podnikal. Po desiatich rokoch sa rozhodol, že vstúpi do politiky. Nad zmenou povolania nemusel dlho premýšľať – už dlho predtým ho totiž zaujímali veci verejné. A ambície sa stali pred šiestimi rokmi realitou... Mal som možnosť a vlastne česť byť pri tvorbe daňovej reformy. V roku 2003 som bol poradcom vtedajšieho ministra financií Ivana Mikloša. Bol som zodpovedný za prípravu koncepcie. Predchádzajúci minister, s ktorým ste spolupracovali bol členom pravicovej strany. Po voľbách v roku 2006 ste „radili“ aj súčasnému šéfovi finančného rezortu – Jánovi Počiatkovi. Ten je ale ľavicovým politikom.... Vzťah medzi mnou a Počiatkom bol po ľudskej stránke úplne v poriadku. Na rozdiel od spolupráce s Miklošom, bola moja pracovná náplň úplne iná. Pri prvom ministrovi som reformu tvoril. Pri súčasnom bola moja hlavná úloha brániť rovnú daň pred populistickými krokmi terajšej vlády. Podarilo sa vám to? Áno. Rovná daň neutrpela žiadne deformácie až na zavedenie milionárskej dane. Ale oveľa väčšia bola hrozba , že bude zavedená vyššia sadzba. Hovorilo sa o 25 % pre ľudí s príjmom nad milión korún. Z tohto napokon zišlo. Jediné, čo sa deje, je fakt, že ľuďom s príjmom milión korún od určitej hranice klesá nezdaniteľné minimum. Nie je to v podstate zlý krok, pretože ruší sociálny aspekt v daňovom systéme. Z tohto pohľadu som spokojný s terajším stavom. Vaše meno sa spája najmä s odvodovým bonusom. Prezentujete ho na viacerých fórach. V čom by bol pre slovenského občana prínosný? Myšlienka odvodového bonusu spočíva v tom, že štát garantuje každému občanovi životné minimum, aby nikto neumrel hladom. Z jednotlivých dávok, ktoré sú, si vie každá rodina alebo jednotlivec napočítať celkový nárok na štátne dávky. S rastúcim príjmom sa začne znižovať a to o 10% vlastných príjmov danej osoby, no a a tá výsledná suma, to je daňový bonus. To je to, čo od štátu naozaj dostane. Dôležité je, že je zachovaná kontinuita. To znamená, že ak sa môj príjem zvýši o korunu, tak zrazu neprestanem dostávať nejaké dávky, ale len začnú mierne klesať. Nevytvára to bariéry v práci. A to je pointa odvodového bonusu. Kto chce viac, musí sa snažiť sám. Tým, že garantuje len solidárnu zložku, tak mu stačí oveľa menej vybrať na odvodoch. Sprievodným javom by boli približne polovičné odvody oproti súčasným. Dnes je to 36 %, tak povedzme že by to bolo neskôr 18 % z ceny práce. Takýto krok uvítajú zamestnanci. Ale čo zamestnávatelia. Hovoríte o navýšení hrubej mzdy. Z nej sa rátajú odvody, ktoré platí podnikateľ. To znamená, že podnikatelia by zaplatili viac? Nie, zamestnávatelia by platili presne toľko, koľko platia dnes. Po navýšení hrubej mzdy o odvody zamestnávateľa by sa totiž
presunula celá odvodová povinnosť na zamestnanca. Primárne finančné výhody by mal iba zamestnanec, zamestnávateľ by bol na tom rovnako. Poďme na tému zahraničné investície. Je tu ešte priestor pre nejaké investície? Apropo, tie doterajšie nás stáli nemálo financií v podobe investičných stimulov. Áno. Ale možno v tej dobe mali stimuly zmysel. Dnes sú najmä nespravodlivé. Dnes nie sme v pozícii, že sa musíme pretekať s inými krajinami o investície. Slovensko má iné výhody, resp. musí mať iné výhody, ktoré prevážia investičné stimuly. To je daňový systém, odvodový systém. Ale sú tu iné bariéry v podnikaní počnúc povinnosťami vyplňovať papiere pre štatistický úrad cez rôzne registračné procesy, rôzne licencie, povinné členstvo v komorách a pod. Keby neexistovali, tak firmy, domáce a zahraničné, budú investovať aj bez nejakých stimulov. Hypotekárne úvery a ich bonifikácia. Výhodnejšie úvery majú ľudia na základe veku a určitého príjmu, nedá sa pomôcť viacerým? Spomedzi tých zlých opatrení je toto najskôr stráviteľné. Ja osobne viem žiť s bonifikáciou hypoték aj keď si myslím, že vo fungujúcom hospodárstve by nemali byť potrebné. Nikde nie je napísané, že človek, ktorý má 25 rokov, skončil vysokú školu a teraz vstúpil do pracovného procesu, si musí okamžite kúpiť byt. Chvíľu môže žiť v prenájme a niečo si našetriť. V ČR sa o úroky z hypotéky znižuje základ dane... A nie málo, je to 300 tisíc Kč. Kto platí takú vysokú hypotéku? No len ten, kto má veľmi vysoký príjem, čiže toto opatrenie pomáha najviac bohatým a nemá byť zmyslom daňového systému. Existujú rôzne prístupy k zdaneniu. Zoberte si Nemecko. Tam majú úzky daňový základ a vysokú sadzbu, napr. fyzické osoby platia až 42% daň. To znamená všetky príjmy mínus asi 500 výnimiek, ktoré znižujú daňový základ a potom, aby niečo vybrali, musia dať vysokú daň. Slovensko ide opačnou cestou – žiadne výnimky, t.z. veľmi široký základ a nízka daň. Dnes máme 19 % a máme v zákone 41 okamžite zrušiteľných výnimiek. Keby sa okamžite zrušili, tak sadzba by mohla byť 16 %, čo je lepšie hlavne pre tzv. hraničné zdanenie. Tz. že z posledného zarobeného eura už neplatíte 19 ale iba 16 %, čiže ste viac motivovaný. Prístup so širokým základom a nízkou sadzbou je podľa môjho názoru ďaleko lepší. Z toho vyplýva, že hypotéky by sa nemali odpočítať od dane z príjmu. Práve ste spomenuli 16%daň, je to reálne v čase krízy? Bohužiaľ prišiel pokles ekonomiky, čo by nemusel byť až taký
Richard Sulík – narodil sa v roku 1968 v Bratislave. Ako 12-ročný emigroval s rodinou do Nemecka, kde absolvoval Technické gymnázium, dva roky štúdia fyziky a tri roky ekonómie. V roku 1991 sa vrátil na Slovensko. Začal podnikať a po 15 rokoch rozbehnutú firmu predal. V roku 2003 úspešne absolvoval štúdium na Ekonomickej univerzite v Bratislave. Pôsobil ako poradca bývalých - ministra financií ako spoluautor daňovej reformy a ministerky práce, sociálnych vecí a rodiny. Po parlamentných voľbách v roku 2006 radil aj súčasnému ministrovi financií. Ako sám píše na svojej internetovej stránke: „Tam som zotrval do apríla 2007, dokedy premiérovi neprestalo harašiť s deštrukciou rovnej dane“. Foto: archiv R. Sulíka problém, ale súčasná vláda nezodpovedne hospodári do takej miery, že nám zanecháva obrovské dlhy. Bolo by preto nezodpovedné hlásať, že chceme práve takéto dane. Tieto čísla budú o niečo vyššie. Predpokladám na úrovni 18 %, ale neviem to v tejto chvíli celkom presne. Súčasná vláda má vypracovaný štátny rozpočet na budúci rok. Ako je podľa vás nastavený? Zle! Má veľmi veľa predpokladov, ktoré sa nemusia naplniť. Pôvodne štát plánoval, že tento rok vyberie na dani 10 mld. eúr, kvôli kríze musel prehodnotiť toto číslo a príjmy sa prepadli na 8,2 mld. eúr. Takýto prepad Slovensko ešte nezažilo. A to len preto, lebo tí, ktorí sú dnes pri moci, nevedia hospodáriť a ani plánovať. A v situácii, kedy sa nevie, či na budúci rok bude nejaký hospodársky rast, tak počítať s nárastom daňových príjmov o 5 % je nezodpovedné. Druhý problém je taký, že rátajú s rastom HDP. Je doba krízy a riadny
hospodár by vychádzal z toho, že rast HDP nebude. Ak bude, tak to bude len dobre, lebo bude menej dlhov. Tretí problém je, že sa počíta s vysokým čerpaním eurofondov. Oni rátajú, že narastie 25 násobne. Môže to byť, ale je to tak nereálne a dobrý hospodár by s týmto kalkulovať nemal. To je tak, ako keď podnikáte... Predáte 100 áut a potom, aby vám to všetko vyšlo, tak si naplánujete pri tomto porovnaní predaj 2 500 áut. Spomínali ste, že keby si vláda dobre naplánovala rozpočet, mohla by urobiť menej dlhov. Vedia slovenské vlády robiť menej dlhov? Ale áno. Predošlá to vedela. Systematicky znižovala dlh. Prvé dva roky sa to darilo aj tejto vláde ale len preto, že dobiehali opatrenia ich predchodcov. Teraz nás vláda zadlžuje po uši. Tento rok je zadlženosť vlády 6,3 % HDP, ktorý je okolo 70 mld. Čiže dlh predstavuje okolo 4,2 mld. eúr. To sa zdá byť málič-
ko oproti 70 mld. Ale 70 mld. nie sú príjmy štátu, sú to príjmy celej republiky. Príjmy štátu sú najmä daňové príjmy a tie sú 8,2 mld. A pri týchto príjmoch urobiť ďalší dlh 4,2 mld. - to je umenie. Tu sa rozhadzuje plnými rukami. Predstavte si, že váš rodinný rozpočet je 1 000 eúr mesačne a vy miniete 1 500 eúr, no ako dlho si to budete môcť dovoliť? Aj na budúci rok je naplánovaný dlh vo výške 3,75 mld. eúr. Ak sa to zopakuje 4-5 rokov po sebe, a pri moci budú ti istí, tak Slovensko mieri do bankrotu, a budeme na tom ako Maďarsko, ktoré malo problémy s predaním štátnych dlhopisov, ktorými sa splácajú staré dlhy. Ako sa z toho dostať? Treba prestať kradnúť a začať šetriť. Bez politickej vôle to ale nepôjde. Rozhadzuje sa plným priehrštím s tvrdením, že ľudia nemôžu trpieť za krízu – inak povedané, žijeme nad naše pomery. Všetky dávky sa zvyšujú, pritom inflácia nejde divoko hore.
Rozkrádanie vo vláde. Pocit obyčajného laika je - vo vláde je vtedy dobre, keď je čo privatizovať. Je ešte čo? Železničná spoločnosť Cargo Slovakia. Ja neviem, čo všetko sa dá privatizovať. Každopádne štát by nemal vlastniť veci, ktorým sa darí v súkromnom sektore. Tu nejde o to, kto je lepší hospodár. Štát tu nie je od toho, aby vlastnil spoločnosti, ktoré vedia byť vlastnené súkromným sektorom. Už sme spomínali eurofondy. Prečo sa nám nedarí ich čerpanie? Eurofondy sú samostatná kapitola. Napr. dajú sa použiť na rekonštrukciu penziónu či hotela. Jeden hotelier ich dostane a druhý nie. Prečo by to tak malo byť? My si myslíme, že eurofondy samé o sebe sú zlé. No keď už sú tu, tak ich využime na cesty, čističky odpadových vôd a pod., ale nemali by končiť v súkromných rukách. S Richardom Sulíkom sa rozprávala Pavlína Štrbíková
8
EN č. 10 / 2009
ČESKÁ REPUBLIKA
Měsíční monitorovací zpráva NOK Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů (dále jen MMZ) představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů v programovém období 2007-2013. Vydávání MMZ je v gesci Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který má ze své centrální koordinační role přístup k agregovaným informacím o realizaci strukturální pomoci EU v ČR. Stejně jako u většiny ostatních zpráv zpracovávaných na úrovni NSRR využívá NOK údaje poskytované z nižších úrovní monitorování. Informační hodnota této zprávy tedy přímo závisí na kvalitě a úplnosti informací poskytovaných řídícími orgány a příjemci pomoci. Měsíční monitorovací zpráva vychází zpravidla 23. dne následujícího kalendářního měsíce, za který je zpráva sestavována.
nost čerpat finanční prostředky ze 13 operačních programů (kromě OP D a OP TP) cíle Konvergence. V prioritních osách a oblastech podpory, kde je kraj oprávněným žadatelem, je na celé programové období alokovaná částka 400,5 mld. Kč. JAK ČERPAJÍ KRAJE ZE SF/FS?
Objem finančních prostředků
Obr. 6 Srovnání alokace na celé programové období dle oprávněných žadatelů 450 000 000 000 400 000 000 000 350 000 000 000 300 000 000 000 250 000 000 000 200 000 000 000 150 000 000 000 100 000 000 000 50 000 000 000 0 Kraj
Obce
MSP
NNO
Od počátku programového Oprávnění žadatelé období do 1. září 2009 bylo podáno celkem 609 projektoROP/OP Praha TOP Celkem vých žádostí kraji, to je 1,9 % z celkového počtu podaných projektových žádostí (tj. že Graf poskytuje informace o objemu finančních prostředků žádostí na celé programové období, o které mohou soutěžit jednotlivé typy žadatelů (kraje, obce, nejvyšší podíl „krajských“ projektových na všech podaných projektových žádostech registrován tato analýza se vztahuje na MSP a NNO). Největší objem finančních prostředků alokovaných v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory mohou získat právě kraje, jedná v oOP (3,5 %). údaje vygenerované v průbě- se více ŽP než 400 mld. Kč. Z této sumy je necelých 300 mld. Kč alokováno v tematických operačních programech. Pro srovnání: Další typ žadatele, který hu měsíce srpna – jednotlivá se může ucházet o více než 350 mld. Kč jsou malé a střední podniky, obce se mohou ucházet o cca 300 mld. Kč a NNO o cca 250 mld. Kč. Účel předkládané MMZ je čísla se mohou lišit od údajů počátku programového do 1.(EU září bylo zdroje) podáno celkem 609 projektových žádostí kraji, dvojí povahy: jak v MMZ za srpen 2009, tak Od ÚDAJE TOP/ROPobdobí (EU A NÁRODNÍ ZDROJE) Tab. 5O-PROJEKTECH Údaje o projektech TOP/ROP a2009 národní 1. Zpráva podává informace o v MMZ za červenec 2009). V to je 1,9 % z celkového počtu podaných projektových žádostí (tj. že tato analýza se vztahuje na údaje pokroku čerpání strukturální po- podaných projektových žádos/)NUcU)bZcSO^RYq) #ZcSO^RYq)dLUVRKNj) /)NUcU)dUTMYq)pOTUbNX) 0UTMYq)pOTUbNX)U)TUNMZX) moci nejen zainteresovaným in- tech kraji je nárokováno cca vygenerované v průběhu měsíce srpna – jednotlivá lišit od údajů jak dLUVRKNj)KLMVX) v MMZ za srpen KLMVX) čísla se mohouZR^KRe) ZR^KRe) *0) stitucím, ale i široké veřejnosti. 34,5 mld. Kč. V podaných žádostech kraji dUkRN)je nárokováno eX^_)6k) eX^_)6k) 0UkRN) eX^_)6k) projektových dUkRN) eX^_)6k) 2009). dUkRN) za červenec 2. Zpráva je nástrojem efektivní- Z jednotlivých operačních pro- 2009, tak v MMZ ho řízení evropské strukturální gramů mají kraje nejvyšší zá- cca 34,5 *0);0)mld. Kč. Q%RIa% =&&%Q(RHI% =I_% Y%aaQHI% &%Q(&% a%a'aH'% (R% RRRHI% pomoci. Poskytnutí pravidel- jem o OP ŽP, kde je zaregistro*0)0%) Y%_R(% R(%RI'Ha% '% 'H'% =%(_&% =&%&QYH&% '% 'H'% ného, podrobného a shrnující- váno 187 projektových žádostí, Z jednotlivých operačních programů mají kraje nejvyšší zájem o OP ŽP, kde je zaregistrováno 187 *0)-M-d%) YY &R%__QH= ' 'H' ' 'H' ' 'H' % % % % % % % % ho přehledu o průběhu čerpání což je zhruba třetina ze všech projektových žádostí, což je zhruba třetina ze všech žádostí zaregistrovaných kraji. V OP ŽP jsou kraje *0)-6) Q%I_Q% Y_%R'QH(% Ia% =%'I=HQ% I&Q% I%&RYH&% Y&% R='HI% SF/FS a národních zdrojů vede žádostí zaregistrovaných kraji. žadateli ve všech oblastech podpory. Z hlediska finančního objemu v podaných nejen k účinnější kontrole, ale V OP ŽP jsou kraje oprávněný- oprávněnými *0)7//) R%((Q% RI%aY(H&% YQ% I%&(=H'% &('% =&%&Q=H=% =I% Y%=&YH'% také díky možnosti porovnání mi žadateli ve všech oblastech projektových % % % % % % % %*0) a%'a& =a%&Q&HY =' IHa Q%QYQ R%aQ_H_ ( _HR% žádostech mají kraje největší nároky na OP LZZ, odkud požadují cca 8,3 mld. Kč. Naopak jednotlivých OP a identifikaci podpory. Z hlediska finančníw)AAv:x) Cu?) wD)@@D:?) CC)??w) Cw)@wu:x) D?y) ?yA)xvA:@) ?u)C@C) +*0) problému ke stálému zkvalitňo- ho objemu v podaných projek- kraje dosud neprojevily zájem o OP PI a OP VaVpI. Kraj jako oprávněný žadatel OP VaVpI by dále % % % % % % % % &Y%RQaHQ YY R%Y&&H= ='& _%R(QH' &Y =%aY(H' QIY ,*0)#/) 2 vání implementačního procesu. tových žádostech mají kraje musel splnit podmínky vycházející z definice „výzkumné organizace“ dle platné evropské legislativy. =Q%QQ_H&% &'% R%_(_HY% =Y(% R%I&YH'% ='% =%_(&H_% _==% S tímto cílem jsou formulovány největší nároky na OP LZZ, od,*0) #6) komentáře NOK, které poskytují kud požadují cca 8,3 mld. Kč. Z porovnání zájmu (R' krajů o tematické operační konstatovat, že častěji % % % &&%QRRH_% a regionální Y=% R%I(aHR% programy Ra(% lze ='%'=IH' =_%kraje&%&_(H( ,*0)<-) nejdůležitější informace o postu- Naopak kraje dosud neprojevi% % % % % % % % =R%QaYH_ R' =%RIaHI RIa _%YYRHR && (I_ aa& ,*0)# ) projektové žádosti do tematických operačních programů, a to i přes nulový počet předkládají pu čerpání prostředků struktu- ly zájem o OP PI a OP VaVpI. &R%_YYH'% IY% R%_((H'% &R(% _%(=(HY% aR% &%I&&HI% _Q_% ,*0)#-) rálních fondů (SF), Fondu sou- Kraj jako oprávněný žadatel projektových žádostí u OP PI a OP VaVpI. Tento trend není nijak neobvyklý, neboť mu odpovídají &%'=R% Ra%'=YHI% R&% &%Y(&H=% RRQ% a%a(=H'% =(% _YQHI% ,*0)C%&>=H%Q>R% &=H(ke % všem ������������������������������������������ �������������������������������������������������� Nejvyšší podíl schválených krajských projektů schváleným projektům je registrován v ROP projektů. V těchto pro- zaznamenán v ROP Severozá*0)7//) R>=H%R>&H%R>YH%Y*>=H%Q*>=% =aHI% lených ������������������������������������������������������������������ � ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������ jektech je nasmlouváno cca pad, zde dosahuje cca 24 %cca av Severovýchod (cca 26 %). Vysoký podíl je dále zaznamenán v ROP Severozápad, zde dosahuje ��������������������������� ������������������������������������������������������������������������� ������� ���������������� ������� �� ���������� ������������������ �� ������������ *0)-6) =>C%&>=H%&>Y% &YHR% 16,4 mld. Kč. ROP Střední Čechy, kde schvá�������������������� �������� ������ ����� �� ����� ������������ ��������� ������% ���������� ���������Střední ������� ������� �����kde �������schválené � �������=Y&HI ����������� �������������������������������� *0);0) =>H%&>H%R>H%Y>H%Q>H%a>H%_% % 24 a v ROP Čechy, „krajské“ projekty činí cca 15% ke všem schváleným Nejvyšší absolutní počet schvá- lené „krajské“ projekty činí �������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������ ������������������������������������������������������������������������� *0)0%) Q>% R&H&% lených „krajských“ projektů lze uvedené cca 15 % ke všem schváleným projektům v ROP SČ. V ostatních regionálních operačních programech se výše podíly pohybují ���������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������� *0)-M-d%) =>H%&>H%R>% Y_HY% sledovat v OP ŽP (93 projekty projektům v ROP SČ. V ostat��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������� mezi 4-6 %. Ve skupině tematických operačních je nejvyšší podíl schválených „krajských“ ) ,R]XUYO^Y[)*0) CCv:C) programů ve finanční výši 333,8 mil. Kč). ních regionálních operačních ����������������������������������������������������������������������������� ��������������� ,*0)<-) =>H%&>CR>=H%R>Y% =QHR% Zv hlediska projektů na všech schválených projektech registrován OP LZZfinančního (6,2 %).objemu programech se výše uvedené ��������������������������������������������������������� ������������������� ������������������������������������������������������������������������� ,*0) #6) =>H%&>C%R>=% =_HR% ve schválených projektech je podíly pohybují mezi 4-6 %. ��������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������� ,*0)# ) =>C%&>=H%R>=H%R>&H%R>Y% =QHa% nejvíce finančních prostřed- Ve skupině tematických ope��������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������� ků�������������������������������������������������������������������������������� nasmlouvaných OP LZZ račních je nejvyšší Tato kapitolka slouží pouze jako úvodní. V příštím vydání MMZ v(tedy v MMZ za programů měsíc září 2009) ,*0)H%R>C%&>=H%&>YH%&>QH%&>a% =&H(% �������������������������������������������������������������������������������� �������������� �������� ��� �� ������� ������������ ������� ������� � ������� (18������������������������������������������������������������������������ projektů v celkové výši podíl schválených „krajských“ ,*0)#-) =>H%&>C%R>=H%R>&%*%Y>&% =IHY% uvedeme srovnání finančních alokací schválených projektů, které jsou realizovány ���������������������������������������������������������������������� ���������������������� ��������� 4,1���������������������������������������������������������������������������� mld. Kč). projektů na jednotlivými všech schvále,*0)#/) =>H%&>H%RH%Y>% &'HY % ������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������������������������������� ������������������� Z porovnání počtu schválených ných projektech registrován kraji. ,*0)#&) =>sC&>&H%&>RH%R>=H%R>&% =QH&% „krajských“ ������������������������������������������������������������������������ ��������� �������� ��� ������ ����� ��������� ����������� �������������������������������������������������������������������������� projektů v rámv OP LZZ (6,2 %).�������� ����������� w@@:v) ci ��������������������������������������������������������������������������� ) 'R^KRe),*0)M)+*0) ����������������� ��������������������������������������������������������������������������� TOP a ROP vyplývá, že více Měnový kurz: 1 EUR = 25,420 �������� ��������������������������� ����������� ��� ����� ��� ������������ ������� ���������� �� ������������ Zdroj: Programový dokument ŘO CZK projektů bylo schváleno v rám(nok)
<MK)kRLdMV[)KLMVR)QR)#8)8#})
�������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������
+> .) !#$'"E)6,.<")<.6*)0F$<" '%)
Zdroj: Programový dokument ŘO
Následující graf poskytuje informace o objemu finančních prostředků na celé programové období, o které mohou soutěžit jednotlivé typy žadatelů (kraje, obce, MSP a NNO). Největší objem finančních prostředků alokovaných v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory mohou získat právě kraje, jedná se o více než 400 mld. Kč. Z této sumy je necelých 300 mld. Kč alokováno v tematických operačních programech. Pro srovnání: Další typ žadatele, který se může ucházet o více než 350 mld. Kč jsou malé a střední
12
EN č. 10 / 2009
9
PUBLICISTIKA
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je změřen na trh práce, školy i výzkum Vzdělání je oblastí, která se musí v současné dynamické době neustále rozvíjet a přetvářet. Kvalifikovaná , tedy dobře vzdělaná pracovní síla, je základním předpokladem pro rozvoj jakéhokoliv odvětví, ale především také státu jako celku. Právě rozvoj vzdělávání má podpořit další z operačních programů s výstižným názvem Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je dalším operačním programem, který má Česká republika k dispozici v současném programovacím období 2007-2013. OP VK spadá mezi vícecílové tematické operační programy a Evropskou komisí byl schválen dne 12. října 2007. ŠANCI MAJÍ VŠECH FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Globálním cílem programu je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního i dalšího vzdělávání. OP VK má podpořit jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a současně také zlepšit podmínky pro rozvoj výzkumu a vývoje. Ve srovnání se zkráceným programovým obdobím 2004-2006 je v současném období v rámci OP VK věnována větší pozornost přechodu jedince ze světa školy do světa práce s tím, že snahou je rovněž sledovat trendy a budoucí potřeby trhu práce a v návaznosti na ně tvořit a upravovat vzdělávací programy škol. Stejně jako
je tomu u ostatních programů, dochází k naplňování globálního cíle pomocí jednotlivých specifických cílů. Specifickými cíli OP VK jsou: 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. 2. Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, k zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek. 3. Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky. 4. Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dal-
šího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí systému celoživotního učení. Tyto specifické cíle určují prioritní osy programu, kterých má OP VK celkem 6. ŘÍZENÍ OP VK PROBÍHÁ V NĚKOLIKA ROVINÁCH Na rozvoj vzdělávání nelze použít jeden univerzální postup. Vzdělávání se liší s každou školou či oborem, ale také s územím. Tomuto faktu je organizace OP VK velmi dobře přizpůsobena. Řídícím orgánem operačního programu je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má celkovou odpovědnost za realizaci programu, a v jehož kompetenci je delegovat část svých činností na Zprostředkující subjekty. Roli Zprostředkujících subjektů má v rámci OP VK Czech Education and Research Agency, ale především jednotlivé kraje. Právě toto rozložení je velmi vstřícné pro žadatele a příjemce podpory, protože veškeré informace, které k předkládání projektů potřebují, jsou jim lehce dostupné na krajských úřadech. ZE ZDROJŮ EU JE K DISPOZICI 1,83 MILIARD EUR OP VK je financován z Evropského sociálního fondu. Finance tedy plynou hlavně z prostředků
cíle Konvergence, ale v případě projektů vytvářejících systémový rámec celoživotního učení a také z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a způsobilým územím, je v této oblasti také Hl. m. Praha. Pro OP VK je ze zdrojů Evropské unie vyčleněno 1,83 miliardy eur, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 miliardy eur. Poslední monitorovací zpráva operačních programů, která byla vydána k 5. srpnu 2009 uvádí, že v rámci OP VK byla dosud předložena 1 541 projektová žádost v souhrnné výši cca 23 miliard korun. Z tohoto počtu bylo schváleno 280 projektů v souhrnné výši 4,9 miliardy korun a proplaceno bylo již 91,2 milionu korun. KDO MŮŽE ŽÁDAT O PODPORU? Projekty do operačního programu mohou předkládat školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace, organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže a další. Magdalena Hándlová
Projekty v rámci OP VK jsou rozmanité V rámci operačního programu bylo dosud schváleno 280 projektů, z nichž některé pomalu vstupují do fáze realizace. Projekty jsou skutečně rozmanité a ve většině reagují na konkrétní potřeby škol, ale také odrážejí současné problémy ve školství. Příkladem projektu, který reaguje na konkrétní potřebu školy, je projekt Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy v Hradci Králové. Ukázkou druhého typu je projekt s názvem „Do školy včas“, na který získalo podporu Vzdělávací centrum Podkrušnohoří. PROJEKT JE REAKCÍ NA PROSBY Zdravotnická škola má schválený projekt s názvem Multimediální první pomoc pro pedagogy. „K napsání projektu vedly časté prosby pedagogů, abychom jim pomohli při výuce první pomoci,“ sdělila PaedDr. Soňa Lamichová, ředitelka školy a manažerka projektu. Cílem projektu je vytvořit mo-
derní multimediální výukový program s problematikou poskytování předlékařské první pomoci, obsahující texty, videa, fotografie, schémata, animace a následně v akreditovaném kurzu DVPP Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogické pracovníky (rozsah 20 hodin) proškolit 500 pedagogických pracovníků základních a středních škol Královéhradeckého kraje. Projekt má také zvýšit dostupnost DVPP v oblasti předlékařské první pomoci s možností organizovat kurzy přímo ve škole zájemce. Škola na projekt získala dotaci je výši 5 331 021Kč. POMOC SMĚŘUJE K PŘEDŠKOLÁKŮM Projekt „Do školy včas“ (tj. bez odkladu školní docházky) re-
aguje na potřeby současného počátečního vzdělávání, a to v oblasti předškolní výchovy. V České republice totiž nastupuje do školy stále okolo jedné čtvrtiny prvňáčků ve věku 7 let a více. Hlavním cílem projektu je systematický a komplexní přístup k předškolním dětem, které jsou ohroženy školní nezralostí a specifickými poruchami učení a chování, a je u nich často realizován odklad školní docházky, který však bez nápravné péče není mnohdy dostačující, a určité problémy se zvládáním učiva ve škole se tak jen o něco oddalují. „V ČR se stále tyto potíže řeší až tehdy, když nastanou ve škole a nepředchází se jim,“ vyjádřila se Mgr. Blanka Hodanová, koordinátora projektu. Právě proto se projekt snaží všemi svými aktivitami včas předcházet školní nezralosti a specifickým poruchám učení a chování. Základem projektu je intenzivní práce nejen s dětmi ohroženými školní nezralostí nebo spe-
Praktický nácvik první pomoci na SZŠ v Hradci Králové cifickými poruchami učení a chování, ale též s jejich rodiči a pedagogy MŠ a přípravných
ročníků. Projekt je realizován v lounském a rakovnickém regionu od srpna 2009 do března
2012 a zúčastní se ho 50 dětí s rodiči a 50 učitelek. Magdalena Hándlová
Jen obrat není zárukou úspěchu Rekordní tržby nebo mnoha set milionové zisky mohou být prázdnými ukazateli, které bez hlubšího zkoumání o firmě moc neříkají. Za podstatnější finanční analytici považují údaje o rentabilitě spravovaného kapitálu a další bankami sledované finanční ukazatele. „V některých případech jsou běžně publikované indikátory, tj. zpravidla zisk a tržby jen medailemi za účast a existenci. Jejich skutečná vypovídací hodnota se může pohybovat až daleko za stupínkem vítězů,“ říká Jan Kellner z ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Od vzniku samostatné České republiky existuje sdružení TOP PRESS, které publikuje ročenku 100 nejúspěšnějších a největších firem v České republice. „V každém oboru jsou giganti, kteří pravidelně obsazují přední mís-
ta žebříčků,“ uvádí Kellner a dodává: „Zajímavější je ale pohled na jejich zdravotní stav z hlediska financí.“ Typickým příkladem podnikání „na úvěr“ je stavebnictví, kde je většina projektů po dobu realizace financována ze strany investora a dodavatele především z cizích zdrojů. Lídrům stavebního trhu, kam bezesporu patří společnosti Skanska CS nebo Metrostav v tomto směru šlapou na paty několikrát menší, ale o to výkonnější firmy, které v žebříčku najdete i v první desítce. Příkladem může být
liberecký SYNER nebo trutnovský BAK. Za poslední čtyři roky se obě tyto firmy vždy dostaly mezi desítku v tomto směru nejzdravějších společností a dokázaly konkurenci předčit téměř dvojnásobně. To je dobrá zpráva jak pro firmy samotné, tak především pro investory, skupiny věřitelů a peněžní domy. „Tyto údaje ale většinou dokážou ocenit výše zmíněné profese, tedy především odborníci,“ uvádí Kellner. Řečí čísel a porovnáním mezi tzv. obry z hlediska obratu vychází společnost Metrostav s hodnotou poměru zisk/tržby 0,034 jako druhá, Skanska CS s číslem 0,028 je čtvrtá. Menší, ale dynamičtější trutnovský BAK skončil s poměrem 0,033 třetí, liberecký SYNER s výsledkem 0,052 jako nejrenta-
bilnější se za loňský rok umístil na místě prvním. Tuto skutečnost potvrzují i poslední zveřejněné výsledky inženýrské a poradenské společnosti ÚRS Praha (Ústav racionalizace ve stavebnictví). V tzv. benchmarkingovém porovnání stavebních firem zemí Visegradu a Finska, reprezentanta jedné z nejrozvinutějších západoevropských zemí Euroconstructu, stojí velké české firmy na druhém místě právě za finskými. Důvodem je jejich nízká míra zisku, kdy stavení obry předhání dříve zmíněný BAK a nebo SYNER. RENTABILNÍ FIRMY SVÉ ŽÁDOSTI OBHÁJÍ Ziskové společnosti s vysokou rentabilitou lépe obhajují své
Název firmy SYNER Metrostav
Tržby v Kč Čistý zisk v Kč Ukazatel rentability 4 173 mil. 23 373 mil.
221 mil. 812 mil.
0,052 0,034
BAK Trutnov
3 106 mil.
103 mil.
0,033
Skanska CS
37 607 mil.
1 065 mil.
0,028
PRŮMSTAV
1 950 mil.
-26 mil.
-0,013
PSJ holding
5 175 mil.
-
-
Zdroj: ročenka 100 nej… (Největší a nejúspěšnější firmy v ČR), vydavatelství TOP PRESS, spol. s r.o. za rok 2008 úvěrové žádosti. „Sledují se tzv. covenanty, to jsou podmínky vázané na různé finanční ukazatele. Při jejich nedodržení banky mohou zpřísnit své podmínky, navýšit úroky nebo dokonce smlouvy vypovědět,“ říká Luboš Váňa, finanční ředitel SYNER. „V našem případě čtvrtletně předáváme spolupracujícím
bankám výsledky hospodaření včetně komentářů. U některých je to smluvní podmínka, u ostatních spíš taktický krok, kterým si vylepšujeme vyjednávací pozici,“ dodává Váňa a připomíná, že v tomto případě banky dostávají do rukou více údajů o společnosti, než mají v pravidlech. (kp)
10
EN č. 10 / 2009
PREZENTACE / INZERCE
Podívejte se na své projekty novýma očima Máte projektový záměr do Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a chcete se naučit správně vypracovat projektovou žádost o dotaci? Uspěli jste s projektem v rámci ROP NUTS II Severovýchod a chcete umět projekt správně a kvalitně řídit, realizovat výběrová řízení, dodržet pravidla publicity, psát monitorovací zprávy, žádosti o platbu a na nic nezapomenout? Vyhněte se zbytečným chybám! Získejte náskok před ostatními!
studie ekonomického hodnocení a rozpočtu projektu. Vše bez rizika a s podporou našich odborníků. ŘÍZENÍ PROJEKTŮ Nic neriskujte! Poradíme vám, jak řídit projekty realizované prostřednictvím dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Zaměříme se na ty oblasti řízení, u kterých ze zkušenosti známe největší rizika: projektový tým, výstupy projektu, indikátory projektu, aktivity, harmonogram, změny v projektu, zadávací řízení, monitorovací zprávy, žádosti o platbu, publicita nebo udržitelnost projektu. Dotkneme se i finančního řízení projektu a účetnictví. Získáte nutné teoretické znalosti pro řízení projektu a na praktických příkladech realizovaných projektů ROP SV v rámci asistenčního programu PAAK vás seznámíme s jednotlivými problematickými oblastmi řízení. Seminář bude rozdělen do čtyř bloků, po každém bloku se vám během workshopu budou věnovat naši zkušení projektoví manažeři. FINANČNÍ ŘÍZENÍ
Nabízíme Vám semináře: - Zadávací řízení a publicita - Příprava projektů - Projektové řízení - Finanční řízení ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A PUBLICITA Ve dvou blocích vás seznámíme se vším podstatným - s teorií formou přednášky, s praxí při skupinovém workshopu. Část semináře věnujeme pravidlům publicity. Získáte vzory zadávací dokumentace a formulářů týkajících se veřejných zakázek, k dispozici budete mít i zadávací dokumentaci pilotních projektů. Díky workshopu si vyzkoušíte proces otevírání obálek, hodnocení a posuzování nabídek. Šetříme Váš čas i peníze.
Peníze až na prvním místě… Podrobně a přehledně vás seznámíme s oblastí finančního řízení projektu. Stěžejními tématy budou: rozpočet projektu, finanční toky projektu, oznámení o změnách v projektu, reakce Úřadu regionální rady na oznámení o změnách, etapová zpráva, monitorovací, průběžná zpráva, žádost o platbu, výkaz vynaložených výdajů a další. Po každém bloku teoretického výkladu bude následovat praktická část. Při ní vám na modelových příkladech ukážeme výstupy jednotlivých pilotních projektů. Všechny semináře pořádáme v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity. Díky němu vám můžeme předat své zkušenosti s přípravou projektových žádostí a s realizací pilotních projektů v rámci ROP SV. Společně tvoříme „best practices“. Naše „know how“ pomůže dalším žadatelům nebo realizátorům projektů. A teď i vám.
PŘÍPRAVA PROJEKTŮ Vysvětlíme vám, jak připravit a vypracovat projektovou žádost o dotaci. Na konkrétních příkladech podrobně rozebereme hlavní dokumenty a povinné přílohy žádosti. Důraz budeme klást na základní dokumenty – přípravu žádosti v aplikaci Benefit7, studii ekonomického hodnocení projektu a rozpočet. Pozorně se budeme věnovat definování cíle, účelu, výstupu a aktivit projektu, popíšeme si marketingový mix, cílové skupiny, harmonogram projektu, projektový tým i rizika projektu. Při workshopu si vyzkoušíte sepsání částí vlastní žádosti,
Bližší informace o seminářích a termínech najdete na webu projektu PAAK www.cep-rra.cz/paak.
Nevíte, kde a s kým Váš projekt konzultovat? Rádi Vám poradíme na uvedených adresách: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod Územní odbor realizace programu: HRADEC KRÁLOVÉ Pražská 320/ 08 500 04 Hradec Králové tel.: +420 498 501 025
14. kolo výzvy pro předkládání žádostí o poskytnutí dotace
v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro následující oblasti podpory:
Prioritní osa 3 - Cestovní ruch
OBLASTI PODPORY
3|1 Rozvoj základní infrastuktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu
Zaměřeno na: zvýšení a rozšíření kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu, tvorbu širokého spektra prvků doprovodné infrastruktury, revitalizaci kulturně-historických a technických památek, dostupnost do středisek cestovního ruchu, budování nebo rozšíření stávajících prvků nabídky cestovního ruchu, rozvoj cykloturismu, obnovu stávajících a budování nových turistických tras v regionu.
3|2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu
Zaměřeno na: podporu vzniku a činnosti organizací cestovního ruchu a podporu partnerství v cestovním ruchu, zpracování analytických a koncepčních materiálů v oblasti cestovního ruchu, marketingovou podporu cestovního ruchu včetně tvorby materiálů na prezentaci turistických oblastí a regionů, budování a rozvoj informačních systémů a podporu produktů a programů v cestovním ruchu.
LIBEREC Masarykova 542/ 18 460 01 Liberec tel.: +420 488 577 873 PARDUBICE Sukova třída 1556 532 33 Pardubice tel.: 420 467 000 404 Na těchto adresách osobně předkládejte i své projektové žádosti !!! Žádosti se podávají od 26. 10. 2009 do 29. 1. 2010 do 1200 hod. Žádosti podané po tomto termínu nebudou přijaty k administraci. V souvislosti s vyhlášením výzvy pořádá Regionální rada semináře pro žadatele. Také o nich naleznete více informací na webových stránkách Regionální rady.
www.rada-severovychod.cz Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj
EN č. 10 / 2009
090782_INZ_ZIMA_KrajskeNoviny.indd 1
INZERCE
11
12.10.09 14:44
12
Eurocentra informují
Ratifikační proces Lisabonské smlouvy v ČR Po nedávném irském referendu, v němž se obyvatelé tohoto ostrovního státu vyslovili pro ratifikaci Lisabonské smlouvy, a po podpisu, jímž polský prezident dokončil ratifikační proces v zemi našich severních sousedů, se pozornost takřka celé Evropy obrátila na Českou republiku. Naše země se stala posledním státem, který dosud ratifikaci této smlouvy nedokončil. Bez ohledu na klady a zápory tohoto dokumentu lze konstatovat, že odpovědnost za stávající stav ratifikace nese především český prezident Václav Klaus, jehož podpis pod zmiňovanou smlouvou prozatím chybí. Skupina senátorů po ujištění hlavy státu o sympatiích s jejich zamýšleným krokem, podala návrh na přezkoumání tohoto dokumentu k Ústavnímu soudu České republiky. Ústavní soud oznámil, že návrh projedná v rámci zrychleného řízení. Dle slov generálního sekretáře Tomáše Langáška si je tato instance dobře vědoma, že na její rozhodnutí čeká téměř celá Evropa. Události posledních dnů však avizovaly, že přes významnou roli verdiktu Ústavního soudu, nebude toto vyjádření pro dokončení ratifikace zřejmě rozhodující. Prezident Klaus se totiž nechal slyšet, že nehledě na výsledky, s nimiž přijde Ústavní soud, podmiňuje svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou garancí o trvalé výjimce z Listiny základních práv pro Českou republiku. Dle vlastních slov Václava Klause by touto cestou bylo možné předejít majetkovým nárokům sudetských Němců, které dosud narážely na právní bariéry tzv. Benešových dekretů. Další překážkou, kterou prezident staví do cesty k dokončení ratifikace, je jeho žádost o podobu, kterou by měla zmíněná garance mít. Forma slibu Evropské unie přímo ovlivňuje délku času, který se této záruce musí věnovat. Není záměrem tohoto článku řešit opodstatněnost prezidentových obav a jeho následných požadavků. Je zřejmé, že se jedná o záležitost, na které se dosud nebyly schopny shodnout ani významné právnické kapacity. Prezident Klaus navíc odmítl vládě slíbit, že nevystoupí již s dalšími požadavky. A to i v případě doplnění záruk, pro které se vyslovil. Je diskutabilní, co ho k této neochotě vede. Naznačuje tím snad, že bude ve svých podmínkách pokračovat? Jaké budou případné další požadavky prezidenta, který pověřil vládu ČR k vyjednávání o Lisabonské smlouvě? Odpovědi zřejmě přinesou až příští dny. Z Ústavy ČR vyplývá, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný, přesto se však objevují úvahy, že byl zvolen do své funkce Parlamentem České republiky, který již vyslovil svůj souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy. Na základě této souvztažnosti by měl prezident respektovat rozhodnutí přímo voleného orgánu, který tedy i - vnímáno zpětně - odráží vůli lidu. Na tuto úvahu však není právní nárok. Co bude znamenat stále ještě nedokončená ratifikace pro Českou republiku v rámci EU? Existují dva úhly pohledu. První vyjadřuje názor na výhodnou pozici poslední neratifikující země, která by mohla v rámci snah o přesvědčení získat jistá privilegia. Druhý úhel pohledu je ten, který varuje naopak před postihy. Prezident Klaus má jistě na svůj názor nárok. Převážně v intencích tohoto diplomatického výrazu se zatím pohybují politické elity na české i evropské úrovni. Demokratické politické subjekty zastoupené v Parlamentu ČR reagují různě. Vesměs se však shodují, že by prezidentův podpis připojen být měl. Rovněž zahraniční politické ohlasy dosud vyjadřují v největší míře trpělivost a pochopení s ratifikačním procesem v naší zemi. Také oni však ponejvíce doufají, že český prezident nebude jedinou osobou, která zabrání, aby vstoupila v platnost listina, na jejímž schválení se dohodlo 26 zemí spolu s jedním dalším parlamentem, které dohromady zastupují zhruba půl miliardy občanů. Mgr. Radka Slezáková, vedoucí Eurocentra Pardubice
Lisabonská smlouva na Euroskopu V rámci sekce Evropská unie, existuje na Euroskopu rubrika, která se věnuje pouze Lisabonské smlouvě. Euroskop podrobně sleduje průběh ratifikace v členských státech EU v pravidelných aktualitách a kapitole Lisabonská smlouva - aktuálně z médií. Ti, kteří se nespokojí se zpravodajstvím, si mohou Lisabonskou smlouvu kdykoli prostudovat. Odbor informování o evropských záležitostech (OEZ) od roku 2008 postupně vydal neoficiální i konsolidované znění Lisabonské smlouvy, které jsou v kapitole Lisabonská smlouva - ke stažení. Kromě nich je na Euroskopu komentář k Lisabonské smlouvě, který odbor připravil ve spolupráci s Parlamentním institutem. OEZ také vydal publikaci Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě, která shrnuje hlavní otázky a odpovědi spojení s tímto dokumentem. Objasňuje i některé „euromýty“, které se s ní pojí - např. prolomení Benešových dekretů. Publikace vznikla ve spolupráci s odborem koncepcí a analýz Úřadu vlády České republiky. Rubrika Lisabonská smlouva obsahuje řadu dalších dokumentů - např. tzv. irské záruky, které za českého předsednictví schválila Evropská rada 18.-19. června 2009, rozhodnutí českého Ústavního soudu k první senátní stížnosti na Lisabonskou smlouvu nebo překlad shrnutí rozsudku Spolkového ústavního soudu o slučitelnosti Lisabonské smlouvy s německým Základním zákonem.
EN č. 10 / 2009
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Jak hodnotíte pozornost, která se upírá na ČR kvůli ratifikaci Lisabonské smlouvy a co může přinést? Česko je poslední zemí, která ji dosud neratifikovala a vzhledem k obstruktivním krokům prezidenta Václava Klause není divu, že se mnozí obávají, jestli ji schválíme. Jsem humbukem kolem oddalování ratifikace znechucena – je jasné, že Smlouva respektive Listina základních práv a svobod neumožní revizi Benešových dekretů a tudíž ani navracení majetku zabaveného na jejich základě; vycházím z odborných analýz předních expertů na ústavní a mezinárodní právo. Charta je důležitou součástí Lisabonské smlouvy, zlepšuje totiž právní ochranu obyvatel Unie a obsahuje i práva, která nejsou ve všech ústavách členských zemí. To se týká například zákazu reproduktivního klonování, práva na ochranu dat či práva na svobodu informací a přístupu k dokumentům. EU není jen vel-
ký trh, ale také společenství hodnot, které se uplatňují ve vnitřní i zahraniční politice EU. Respekt k právům jednotlivce, jeho svoboda či právní stát jsou hlavním motorem dalšího sjednocování a Lisabonská smlouva navíc odstraňuje kritizovaný demokratický deficit. Jméno ČR bylo pošramoceno pádem vlády během předsednictví, které tak zkrachovalo. Schválením Smlouvy můžeme naše evropské partnery ujistit, že bereme členství v sedmadvacítce vážně. Odpůrci Lisabonské smlouvy v České republice neváhají strašit lidi proto, aby na sebe upoutali pozornost médií před nadcházejícími parlamentními volbami. Nemají svůj program, nenabízejí vlastní recept na zlepšení fungování Evropské unie v zájmu občanů. V poslední době se objevil dal-
ší planý argument - prý budou prolomeny Benešovy dekrety na základě nařízení 44/2001 o příslušnosti, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - to však opravdu nehrozí, jelikož 1) se nařízení vztahuje jen na soukromé spory, nikoliv na spory s veřejnou správou (čl. 1), 2) spory ohledně nemovitostí může projednávat pouze soud, kde se nemovitost nachází - tj. české soudy, nikoliv např. německé (čl. 22 odst. 1), 3) výkon rozhodnutí může provést jen soud státu, na jehož území má být proveden - tj. znovu jen český soud (čl. 22 odst. 5), a 4) nařízení se vztahuje pouze na řízení a veřejné listiny po svém vstupu v platnost, tj. pro ČR od 1. 5. 2004 (čl. 66). Zkrátka v Evropě jsou neprolomitelné právní principy - mezi ně patří zákaz retroaktivity, tj. zákaz zpětné
působnosti právních předpisů. Evropské právo se nedá ohýbat, i když to pro řadu lidí se zkušenostmi z postkomunistických zemí je hůře pochopitelné. Je třeba zdůraznit, že alternativou Lisabonské smlouvě je vícerychlostní Evropa – tedy že státy schopné kompromisu se na něčem domluví a my se budeme jen rozhodovat, zda se přidáme či nikoliv. Bude to Evropa „o nás bez nás“. Je toto opravdu naším národním zájmem?
Jsou dva druhy pozornosti: pozitivní a negativní. Pozornost, která se upírá na naši zemi kvůli (ne)ratifikaci, nám přináší bohužel pozornost negativní. Evropská unie, všech jejich 27 států, se po dlouholetých diskuzích rozhodla zlepšit a zefektivnit fungování svých institucí prostřednictvím tzv. Lisabonské smlouvy. Ratifikace tohoto dokumentu mezitím proběhla ve 26 státech i v obou komorách českého parlamentu.
Věřím, že po vyjasnění právních záležitostí Ústavním soudem v Brně bude proces ratifikace této smlouvy definitivně završen i v naší zemi. Jakékoli zdržování, obstrukce, či prodlužování tohoto procesu ze strany skupiny senátorů ODS a prezidenta republiky škodí naší zemi. Česká republika je v EU stále více vnímána jako nespolehlivý, nevypočitatelný a nesolidární potížista, který vyžaduje solidaritu v otázkách kanadských či
amerických víz nebo finančních dotací plynoucích do naší země, na straně druhé však není schopen zajistit to, k čemu se zavázal. Nekonečným protahováním této situace České republice hrozí, že v Bruselu nebude mít ani svého komisaře, ani jakoukoli možnost ovlivnit věci týkající se jejího zájmu. Opakuji proto jestě jednou: je v zájmu všech našich občanů, všech politických stran zastoupených v parlamentu, bez ohledu na ná-
zorovou příslušnost, ratifikaci Lisabonské smlouvy urychleně dokončit.
Zuzana Roithová
Libor Rouček,
Jaká je role prezidenta v našem systému? Řešení politických sporů mezi prezidentem a parlamentem primárně závisí na celkové struktuře politického systému. V tzv. prezidentském (resp. poloprezidentském) systému je oddělena moc výkonná od moci zákonodárné, rozhodujícím aktérem je prezident, a to i v oblastech jako je zahraniční politika. Politická vůle prezidenta je rozhodující a parlament ji musí akceptovat, zejména v období tzv. kohabitace, kdy je většina v parlamentu vůči prezidentovi v opozici. Odliš-
ná situace nastává v případě tzv. parlamentního systému, kdy je rozhodujícím aktérem parlament. Vláda, a do velké míry i prezident, závisí na vůli parlamentu (vláda musí získat jeho důvěru a je vládou většiny v parlamentu, prezident je parlamentem volený). Toto rozdělení moci předpokládá politický soulad mezi parlamentem a exekutivou, resp. předpokládá, že moc výkonná, jíž je prezident součástí, bude respektovat vůli parlamentu. Parlamentní systém je náročnější na
dosahování konsensu mezi jednotlivými aktéry a jejich postavení do velké míry formalizuje. Tak je tomu například s postavením prezidenta v zahraniční politice. Jeho úloha je v této oblasti více reprezentativní než výkonná a samotný výkon zahraniční politiky leží na vládě, která je kontrolována parlamentem. Analogicky se tedy předpokládá, že pokud vláda v zastoupení prezidenta sjedná mezinárodní smlouvu, jménem státu k ní připojí svůj podpis a parlament splní svoji kontrolní
roli tím, že dá souhlas s její ratifikací, prezident bez prodlení připojí svůj podpis. Případný nesoulad mezi prezidentem a vládou při sjednávání mezinárodní smlouvy tak musí být vyřešen v období jejího sjednávání, před jejím podpisem ze strany vlády a fakticky před započetím ratifikačního procesu.
Mgr. Štěpán Pecháček, Ph.D., vedoucí Oddělení všeobecných studií, Parlamentní institut
Evropský parlament řešil mléko, rozvojové země či svobodu slova Europoslanci se ve Štrasburku sešli na plenárním zasedání Evropského parlamentu. A měli před sebou spoustu práce, protože museli projednat celou řadu citlivých témat. Klidné vody zasedání mírně rozvířila také situace kolem Lisabonské smlouvy a její oddalované ratifikace prezidentem České republiky. Mezi nejzásadnější témata plenárního zasedání, které se konalo od 19. do 22. října, patřil především rozpočet pro rok 2010. Europoslanci diskutovali hlavně o novém ekonomickém ozdravném plánu pro Evropskou unii. Zásadní položkou má být pomoc pro mléčný průmysl. Právě do toho by měla EU vložit na 300 milionů eur prostřednictvím mléčného fondu. Mléčný
průmysl je totiž už řadu měsíců v krizi. Po období extrémně vysokých cen v roce 2007 jsou dnes farmáři sužováni razantním snížením poptávky po mléku. I bez 300 milionů, které Unie poskytne, budou tržní opatření, jako jsou například intervenční nákupy nebo vývozní záruky, stát EU v letošním roce 600 milionů eur. Na větší podpoře zemědělců se shoduje naprostá většina zemí EU. Nejhlasitějším odpůrcem je Velká Británie. Podle Britů je totiž objem dotací, které farmáři dostávají, dostatečný. Dalším bodem setkání byla diskuse o nové úloze Parlamentu. Poslanci totiž chtějí, aby plánovaná Evropská služba pro vnější činnost byla součástí struktury Komise a rozpočtu EU, čímž by podlé-
hala demokratické kontrole Parlamentu. To by znamenalo faktické zvýšení pravomocí Parlamentu o kontrolní funkci, kterou až dosud Parlament postrádal. Důležitým bodem jednání byla jistě další diskuse na téma boje proti klimatickým změnám. Do diskuse se zapojili také zástupci Komise a Rady. Definitivní výstupy však budou známy až na konci října. To bude totiž následovat summit EU, kde se očekává konečné vyjasnění strategie, jak chce Evropská unie podpořit rozvojové země v jejich boji proti klimatickým změnám. Není se čemu divit, že toto téma je na půdě Evropské unie nyní tak žhavé. Kvapem se totiž blíží mezinárodní konference OSN o klimatických změnách v Ko-
dani. Konat se bude už v prosinci tohoto roku a Evropská unie na ni musí přijít s jasným plánem, jak pomoci rozvojovým zemím. A poslanci diskutovali i o dalších věcech. Na řadu přišla například i situace médií a svobody slova v Itálii či první interpelace na předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa. V úvodu zasedání zaznělo také jedno přání. Vyslovil ho předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a týkalo se definitivního schválení Lisabonské smlouvy. „EU už je pouze krok od dokončení celého ratifikačního procesu. Doufám, že se v brzké době nalezne řešení také pro Českou republiku,“ prohlásil Buzek v úvodu setkání. Filip Appl
EN č. 10 / 2009
13
ČESKÁ REPUBLIKA
Trať ze Zdic se řídí dálkově
Nové nádraží v Kroměříži
Počátkem října byla ukončena racionalizace trati Zdice - Protivín. Provoz na téměř devadesát kilometrů dlouhé trase spojující Středočeský a Jihočeský kraj je tak díky zavedení moderní technologie řízen dálkově z jediného dispečerského centra v železniční stanici Březnice. Stavba byla financována výhradně z národních zdrojů prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Slavnostní přestřižení pásky udělalo oficiální tečku za modernizací železniční stanice Kroměříž. Cestující mohou využívat komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a osvětlením. Modernizace samozřejmě zahrnovala také železniční technologie - sdělovací a zabezpečovací zařízení.
Racionalizace trati významně zvýšila bezpečnost provozu a umožnila zrychlit železniční dopravu. Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Protivínka, jak se trati ze Zdic přes Příbram a Písek do jihočeského Protivína také někdy říká, oslavila v nedávné době 130 let od uvedení do provozu. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek v této souvislosti uvedl: „Trať Zdice - Protivín vždy byla významnou regionální i vnitrostátní součástí naší železniční sítě. Racionalizací úseku, tedy zejména zavedením dálkového řízení provozu a zvýšením bezpečnosti, jsme navázali na odkaz železničních stavitelů z minulých století a zavedli traťové parametry nezbytné pro moderní řízení a provoz železnice ve století jedenadvacátém.“ Nyní je trať vybavena řídícím a zabezpečovacím systémem umožňujícím dálkové ovládání výhy-
Ilustrační foto.
bek, návěstidel a dalších zařízení. Obsluhující dispečer má aktuální informace o stavu všech technologických systémů a o pohybu vlaků v celém řízeném úseku. Traťový úsek Zdice - Protivín byl osazen moderním zabezpečovacím zařízením ESA 33, které využívá plně elektronických panelů EIP (Electronic Interface Panel). Jde o zařízení s bezkontaktním rozhraním, díky němuž je zařízení ESA 33 jako celek velmi spolehlivé a vyžaduje nižší nároky na údržbu a zastavěný prostor než jeho předchůdce ESA 11. Zásadním přínosem panelu EIP je jeho kompatibilita s dalšími elektronickými zařízeními jako jsou čítače náprav PZN1, kolejové obvody KOA1, autoblok ABE-1 a další. Zařízení ESA 33 je systém s vyšší bezpečností, který plně respektuje evropské standardy a předepsanou integritu bezpečnosti SIL-4. Díky racionalizaci je nyní na trati dálkově ovládáno 11 stanic: Čížová, Vráž u Písku, Čimelice, Mirovice, Březnice včetně odbočky Přední Poříčí, Tochovice, Milín, Příbram, Bratkovice, Jince, Lochovice. Dálkový přenos zajišťuje nový komunikační systém zabezpečovacího zařízení KSZZ, vybavený vlastní diagnostikou a záznamem činnosti. „Racionalizace tratí je v poslední době trendem v celé Evropě. Jsme rádi, že také u nás přibývá nově zrekonstruovaných tratí vybavených nejmodernějšími technologiemi, které zvyšují plynulost a bezpečnost v železničním provozu a zlepšují úroveň přepravy pro cestující“, uvedl generální ředitel společnosti AŽD Praha, dodavatele stavby, Zdeněk Chrdle. V rámci stavby se zvýšení bezpečnosti dočkalo také 39 železničních přejezdů, dalších 19 bylo nově zabezpečeno. Na trati byly nasazeny 103 čítače náprav PZN-1. Instalováno bylo 115 nových návěstidel a 77 přestavníků. Stavba zahrnovala také dílčí rekonstrukci pozemních objektů či stavební úpravy přejezdů. V každé železniční stanici na této trati byl zprovozněn informační systém pro cestující. Většina stanic a zastávek je rovněž vybavena kamerovým systémem.
Oblékněte se do plastových lahví Každý člověk ví, že by měl třídit odpad. Většina z nás to dělá. Někteří dokonce vědí, co se s vytříděným odpadem děje. Věřili byste, že se můžete od hlavy až po paty obléknout do výrobků z plastových lahví? Co se s PET lahvemi děje? Ze žlutého kontejneru putují všechny plasty na dotřiďovací linku, kde se ručně třídí a zbavují pevných nečistot. Například všechny PET lahve se roztřiďují podle barev, tak aby se oddělily barevné od čirých. Dalším krokem je drcení, mytí, sušení a takzvaná tepelná granulace. Pomocí těchto procesů z PET lahví vznikají granule, které dokážou nahradit přírodní suroviny, používané například k výrobě triček, bund a spacáků. Pokud si představíme náš šatník, můžeme v teplém odpoled-
ni vyrazit ven v tričku, při jehož výrobě byla použita vlákna, která vznikla recyklací PET lahví. K výrobě vláken na jedno takové triko je zapotřebí zhruba pěti PET lahví od nápojů. V případě, že se ochladí, oblékneme si přes triko svetr, při jehož výrobě mohou být taktéž použita vlákna z recyklovaných PET lahví. Dutá vlákna, která jsou vyráběna recyklací plastů, mají velmi široké využití. Jsou používána při výrobě většiny aktivního oblečení a pomůcek. Patří mezi ně velmi prodyšná trička, spodní prádlo, ponožky zimní bundy
a spacích pytle. Umělá vlákna, jsou také používána při výrobě zátěžových koberců, netkaných textilií a odolných materiálů. „V České republice se zvyšuje množství PET lahví určených k recyklaci. Podpora a nárůst recyklace znamená, že vracíme do surovinového oběhu materiály, které nahrazují původní materiály získávané z přírodních zdrojů. Výhodou je, že takové využití odpadů v řadě případů nemá žádný vliv na kvalitu a vlastnosti výsledných výrobků. Proto si řada lidí ani neuvědomuje, že se s výrobky z recyklátu denně setkává a používá je,“ upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu.
Co dál s roztříděným odpadem? Češi patří ke špičce v třídění odpadů. Většina z nás umí správně rozdělit papír, sklo i plasty do barevných kontejnerů a také to tak dělá. Víte, co se s nimi děje potom? Papírové odpady putují z modrého kontejneru na dotřiďovací linku. Tam je potřeba ručně oddělit jednotlivé druhy papíru, protože každý druh se zpracovává jinak. Dotříděný papír se lisuje do balíků a odváží ke zpracování do papírny. Slisovaný sběrový papír se přidává do směsi na výrobu nového papíru. Vyrábí se z něj například novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka nebo toaletní papír. Stejně jako u papíru je veškeré sklo ze zelených a bílých kontejnerů odváženo do specializovaného závodu, kde je dále dotřiďováno. Dotřiďování probíhá na speciální automatické lince řízené počíta-
čem. Přesto je potřeba důkladně oddělovat barevné sklo od bílého. Z třídící linky na sklo se střepy odvážejí ke zpracování do skláren, kde se rozdrtí a přidávají do směsi k výrobě nového skla. Do pece na zpracování skla se zároveň nesmí dostat žádný kov, keramika ani porcelán. Nejčastěji se takto vyrábí lahve na minerálky a pivo. I plasty ze žlutého kontejneru zamíří na dotřiďovací linku. Musí se z nich vybrat PET lahve, fólie a pěnový polystyren, které se zpracovávají samostatně. Z PET lahví se vyrábí vlákna, která se používají jako výplň zimních bund a spacáků nebo se přidávají do takzvaných
zátěžových koberců. Z fólií (sáčků a tašek) vznikají nové fólie a různé pytle. Polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. Zbylá směs plastových odpadů se lisuje do balíků a odváží se do závodu na recyklaci směsných plastů. Tam vznikají odpadkové koše, zahradní nábytek, zatravňovací dlažba, protihlukové stěny u dálnic apod. „Díky recyklaci se ušetří mnoho energie a surovin. Například papír se může recyklovat pětkrát až sedmkrát, sklo vlastně donekonečna. Práci lidí na dotřiďovacích linkách ale velmi komplikují nezodpovědní lidé, kteří do kontejnerů na tříděný odpad klidně hodí i jiné odpadky, které tam nepatří,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM.
Nově uspořádáno je také kolejiště pro potřeby posunu ve stanici. Je tak výrazně zvýšena plynulost silničního provozu na železničním přejezdu ve frekventované Hulínské ulici. Zmiňovaný železniční přejezd je rovněž vybaven moderním elektronickým zabezpečovacím zařízením. Investorem modernizace žst. Kroměříž byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek při této příležitosti uvedl: „Modernizace železniční sítě v České republice nezahrnuje jen koridorové stavby, jak by se někdy mohlo zdát. Modernizací či optimalizací procházejí také důležité uzly, regionální tratě a železniční stanice. Dokladem toho je i právě dokončená modernizace žst. Kroměříž. Cílem této stavby bylo modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a zároveň tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města.“
zařízení. Elektronické stavědlo je nyní ovládáno z jednotného obslužného pracoviště, traťové zabezpečovací zařízení v úsecích Kroměříž - Hulín a Kroměříž - Kojetín disponuje novým automatickým hradlem typu AH. Veškerá zabezpečovací zařízení patří do nejmodernější III. kategorie - pomocí vlastní diagnostiky přenášejí provozní stavy na obslužné pracoviště a na pracoviště údržby. Také silnoproudá zařízení v železniční stanici byla rekonstruována. Stávající osvětlení bylo upraveno a doplněno novou osvětlovací věží na hulínském zhlaví, byla provedena náhrada stávajícího dieselagregátu náhradního napájení železniční stanice za nový s automatickým startem a byla vybudována nová stožárová trafostanice. Stavbaři položili nový sdělovací traťový kabel a místní kabely, vyměnili stávající nevyhovující telefonní ústřednu za novou digitální. Pro lepší informovanost cestujících vznikl nový informační systém a rozhlas. Byly rovněž upraveny venkovní prostory kolem železniční stanice včetně příchodů k nástupištím. V souladu s požadavky města Kroměříže, Policie ČR a Hasičské záchranné služby bylo nově uspořádáno kolejiště tak, aby posunující drážní vozidla co nejméně vjížděla do obvodu železničního přejezdu v Hulínské ulici a neblokovala tak silniční provoz. K vyřešení to-
Nové ostrovní nástupiště v železniční stanici Kroměříž. V rámci stavby, která začala v květnu loňského roku, se podařilo kompletně sanovat železniční spodek včetně nového odvodnění a rekonstruovat veškeré staniční koleje číslo 1, 2, 3, 5 a 7 v celkové délce 3 001 metr. Modernizací prošly 22 výhybky, z nichž je 16 vybaveno elektrickým ohřevem výměn. Nové dělené oboustranné nástupiště o délce 250 m a šířce 6,14 m vyrostlo mezi kolejemi 1 a 5 na místě části zrušené koleje č. 3. Pro vlaky ve směru na Zborovice bylo vybudováno nové vnější nástupiště dlouhé 90 m a široké 3,5 m. Hrany obou nástupišť svou výškou 550 mm nad temenem kolejnice umožňují pohodlnější nástup a výstup cestujících. Cestujícím slouží nejen dva nové přístřešky, ale i nové informační zařízení a osvětlení. Modernizace samozřejmě zahrnovala také obnovu železniční technologie - sdělovací a zabezpečovací
hoto problému napomáhá také moderní staniční zabezpečovací zařízení a vhodně řešená dopravní technologie železniční stanice při řízení provozu. Projekt modernizace kroměřížského nádraží samozřejmě neopomněl nutná protihluková opatření vyplývající z hygienických studií. V oblasti dotčené bytové zástavby chrání zdraví obyvatel nová protihluková stěna. Náklady na realizaci stavby představují částku 444 miliony korun. Stavba byla financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Projekt Modernizace žst. Kroměříž je zařazen do seznamu prioritních staveb v rámci Operačního programu Doprava na léta 2007 - 2013 a navržený ke spolufinancování Evropskou unií prostřednictvím Fondu soudržnosti. Míra podpory činí 309 250 330 Kč, což představuje 85 % uznatelných nákladů stavby. INZERCE
14 Tipy Evropských novin Esther Stockerová v současné době patří k nejžádanějším rakouským umělcům. Stěžejním tématem její tvorby je prostor – jako fenomén, který nabízí řadu otázek. Má za sebou nespočet akcí po celé Evropě i realizací ve veřejném prostoru. Právě otevřená výstava je jejím prvním samostatným počinem v České republice. Rakouské kulturní fórum zve do českobudějovického Domu umění, kde je expozice otevřena do 22. listopadu. Nám. Přemysla Otakara II. 38. Více informací na www.mkdcb.cz. Portugalské kulturní centrum Camôes a kino Aero zvou na dokumentární projekt představující města Prahu a Lisabon z perspektivy lodních kapitánů na řekách Vltavě a Tejo. Série 18 ručně zvětšovaných černobílých snímků již byla představena v Lisabonu a jako vůbec první výstava také umístěna v otevřeném prostoru hlavního lisabonského přístavu. René Kubášek v průběhu fotografování nahrával také zvuky doprovázející lodní provoz. Ty si můžete spolu s fotografiemi poslechnout na internetové adrese www.cabaret8.net/barcos. Výstava v kině Aero je otevřena do 17. listopadu. Biskupcova 51, Praha 3. Maďarské kulturní středisko si připravilo dvojvýstavu obrazů a fotografie. Lajos Árpád Luzsicza se narodil v roce 1949 v maďarské Tatabányi. Jeho kresby pravidelně vycházejí v časopisech a denících, ilustruje také knihy. Jan Juránek, narozen 1955 v Brně, se ve své tvorbě postupně věnuje kresbě, novinovým ilustracím, mail-artu, krajinářské malbě, dispercolové koláži a sádrovým asamblážím. V průběhu několika posledních let se věnuje zejména kolážím a výtvarné a dokumentační fotografii. Vernisáže se uskuteční ve sklepní galerii a foyer střediska 18. listopadu v 18 hodin. Rytířská 25, Praha 1. Rumunský kulturní institut upozorňuje na rumunskou účast na festivalu „Dialog kultur”. Na národním stánku se budou předvádět rumunské dekorační techniky pro keramické předměty a výroba dřevěných příborů. Program bude pokračovat tradiční mezinárodní soutěží polévek, kdy degustace národních kulinářských specialit bude doprovázena uměleckými programy specifickými pro dané kultury. Rumunsko se představí typickou rumunskou hovězí polévkou se zeleninou CIORBĂ DE VĂCUŢĂ. 28. října, ostrov Kampa, při deštivém počasí Multikulturní středisko v Praze, Vodičkova 36 (Palác Lucerna). 12. ročník Festivalu francouzského filmu se koná 19. – 25. listopadu v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a Plzni. Mezi filmy, které budou uvedeny v předpremiéře, figurují především velmi ceněný Prorok Jacquese Audiarda, Grand Prix na festivalu v Cannes 2009, Mikulášovy patálie Laurenta Tirarda, adaptace příběhů slavného školáka tvůrců Goscinnyho a Sempého či Mišmaš, obrazově bohaté dílo překypující nápady, jejichž tajemství zná pouze jeho režisér Jean-Pierre Jeunet (viz. foto). Další informace a program naleznete na stránkách www.festivalff.cz
EN č. 10 / 2009
KULTURA
V česku vzniká evropské vzdělávací centrum pro neslyšící V Hradci Králové začala realizace dlouhodobého projektu Evropského vzdělávacího centra pro neslyšící. Centrum má základnu při komplexu Mateřské základní a střední školy pro sluchově postižené v Hradci Králové – Třebši, která je ve svém oboru jednou z nejlepších u nás a dosahuje evropských kvalit. Spolupracuje s podobnými zařízeními v zahraničí, nejnověji s devíti partnerskými zeměmi sestavuje videoslovník znakových pojmů. Odtud už nebylo daleko k myšlence komplexního vzdělávacího systému pro neslyšící a jejich začlenění do běžného světa. STEJNÉ MOŽNOSTI SEBEREALIZACE Plánované vzdělávací centrum pro neslyšící zahrnuje řadu součástí, investiční záměr je proto rozčleněn do 21 etapy. Stavět se bude postupně to, na co se seženou peníze, což při celkovém rozpočtu 360 milionů korun je zřejmě jediná schůdná cesta. Základ tvoří speciální pedagogické středisko, zaměřené na různé řečové a sluchové vady, a to u klientů všeho věku – od předškolních a až po dospělé. Středisko by mělo úzce spolupracovat s mateřskou a základní školou pro sluchově postižené. Pro takto znevýhodněnou mládež pak mají vzniknout další učební a studijní středoškolské obory, ke stávající speciální pedagogice, dřevařským a gastronomickým oborům by měly přibýt například podnikatelský management a počítačová grafika. Ale nejde jen o studium. Součástí evropského centra bude i divadlo, sportovní areál s lesoparkem, internát včetně ubytování pro zahraniční studenty. Počítá se s výměnnými stážemi a dalšími integračními prvky, jako je čajovna, kavárna, výtvarný ateliér. „Vycházíme ze základního faktu, že sluchově postižení jsou normální, inteli-
gentní lidé. Jen místo češtiny je jejich mateřským jazykem znaková řeč. Což není důvod, proč by neměli mít stejné možnosti vzdělávání a seberealizace, jako kdokoli jiný,“ shrnuje smysl celého projektu jeho duchovní autorka architektka Helena Dařbujánová.
UNIVERZITA JE PŘIPRAVENA Ušlechtilá myšlenka předpokládá také bližší spolupráci s vysokými školami. Na Univerzitě Hradec Králové tenhle plán vítají a připravují se na něj. “Od začátku roku 2009 je u nás k dispozici všem hendikepovaným studentům středisko Augustin. Pomáháme různými službami, sluchově postiženým například formou tlumočení u zkoušek. V současné době oficiálně evidujeme dvacítku studentů s různým znevýhodněním, i když víme, že ve skutečnosti jich máme zhruba padesát. Mnozí ale studují bez naší pomoci, řekl bych, že hlavně proto, aby sami sobě dokázali, že studium zvládnou,“ konstatuje kancléř Univerzity Hradec Králové Ondřej Tikovský. Na hradecké univerzitě mají sluchově postižení možnost dosáhnout vysokoškolského titulu v oborech speciální pedagogika
– učitelství pro předškolní děti a učitelství 1. stupně. I ROCKOVÝ KONCERT SE DÁ TLUMOČIT O tom, že mezi neslyšícími je mnoho nadaných studentů, dobře ví ředitelka Speciální školy v Hradci Králové Třebši Iva Rindová. Právě zdejší mladí pomáhají na svět unikátnímu videoslovníku. „Podílíme se na sestavení slovníku národních znakových jazyků všech deseti partnerských zemí. Jeho jedinečnost je daná tím, že většinu práce odvádějí právě uživatelé znakového jazyka. Jde o to rozšířit znakový jazyk v různých pracovních oborech. Začali jsme prací truhlářů, pokračujeme znaky kuchařů. Slovník znaků uveřejníme na webových stránkách, takže bude k dispozici každému zájemci,“ vysvětluje Iva Rindová. Škola ale ve spolupráci s občanským sdružením Dialog organizuje také zajímavé kulturní aktivity, výtvarné a divadelní dílny. S velkým ohlasem se setkal i rockový koncert, tlumočený do znakového jazyka. Možností pro rozvoj sluchově postižených je nespočet, o tom jsou Hradečtí přesvědčeni, a proto mají na vzniku komplexního vzdělávacího centra takový zájem. NA FINANCOVÁNÍ SE MUSÍ SPOJIT SÍLY Projekt podporuje město Hradec Králové i Královéhradecký kraj, snad se přikloní i ministerstvo školství, jako zdroj financování by ale tito partneři dlouhodobě nestačili. Autoři projektu doufají v evropskou pomoc. „Dotaci je
reálné získat z Regionálního operačního programu, kde v rámci rozvoje měst a spolupráce škol s podnikatelským sektorem lze požádat o peníze alespoň na zateplení stávajících budov a stavbu dílen pro dřevařské učňovské obory. Z kapitoly životního prostředí je šance na peníze pro úpravu lesoparku v Třebši. Pro příští rok se tak rýsuje až dvacetimilionová evropská pomoc po potřeby tohoto centra,“ vypočítává ředitelka Centra evropského projektování Královéhradeckého kraje Klára Dostálová. A dodává, že o dotace o vyšších objemech bude možné žádat až po roce 2014, kdy se budou v Unii přerozdělovat finance pro rozvojové projekty na další několikaleté období. INSPIRACI SI PŘIVEZLI Z USA Evropské vzdělávací centrum pro neslyšící je velkou ideou, pro kterou možná období hospodářské krize se všemi úspornými opatřeními nevytváří ideální podmínky. Jde ale o projekt, který Evropě chybí a bylo by záslužným počinem, kdyby právě v Česku našel své místo. Autoři nápadu se inspirovali až na Gallaudetově univerzitě ve Washingtonu, kde pro neslyšící existuje celé spektrum služeb spojených s jejich vzděláváním a výzkumem. Hradečtí proto jako podtitul svého projektu rádi uvádějí „Gallaudet centrum“ s přáním, aby se v budoucnu do povědomí lidí zapsalo se stejným respektem, jakého dosáhli jejich kolegové v zámoří. Věra Hofmanová
Polský institut v Praze zve na rockový koncert k výročí polské předehry k „Sametové revoluci“, který je vzpomínkou na první listopadový víkend roku 1989, kdy se ve Vratislavi konal Festival nezávislé československé kultury. Akce byla dovršením dlouholeté spolupráce polské protikomunistické opozice a českého disentu. Díky převratným demokratickým změnám v Polsku se ve Vratislavi mohli svobodně potkat zástupci českého exilu a domácí opozice. Tisíce mladých Čechů zde poprvé slyšelo naživo Karla Kryla či Jaroslava Hutku. Z pódia zazněla tehdy několikrát věta: „Příště se setkáme v Praze“. Publikum asi netušilo, že k vyplnění tohoto přání bude stačit méně než měsíc. Koncert připomínající dvacáté výročí těchto událostí se odehraje 3. listopadu ve 20 hodin v divadle Archa, Na Poříčí 26, Praha 1. Skandinávský dům zve na dánské drama z prostředí teenagerů snažící se poukázat na to, jak citelný vliv může mít špatná rodičovská výchova (resp. nevýchova) na děti. Film se zpočátku může tvářit jako další teenager ský příběh plný alkoholu, drog a sexu. Nenechte se ale zmást. Čeká vás obrovský filmový zážitek s Laurou Christensen v hlavní roli. Film bude promítán v rámci skandinávského filmového bloku. 16.listopadu v 18.45, kino Art, Cihlářská 19, Brno.
U rockového koncertu se netlumočí jen slova, ale i hudba.
Foto: archiv
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/0,83 € /25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 10, vychází 23. 10. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
PŘÍLOHA EN
I
OP DOPRAVA
Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU 2007-2013 v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR, což je cca 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro toto období. OPD je financováno ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává pro OPD roli Řídícího orgánu, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. V rámci ministerstva dopravy byl výkonem činností Řídícího orgánu pověřen Odbor fondů EU. Do realizace OPD je v roli Zprostředkujícího subjektu zapojen i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro většinu projektů zajišťuje faktické uvolňování finančních prostředků.
OPD je věcně zaměřen především na naplňování dopravních priorit evropského a nadregionálního významu a zároveň na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta 2005-2013. Globálním cílem OPD je pak Zlepšení dostupnosti dopravou. Tento cíl vychází z Národního strategického referenčního rámce. Globálního cíle OPD bude dosaženo prostřednictvím
specifických cílů, které jsou vyjádřeny prostřednictvím jednotlivých prioritních os OPD. Konkrétně je z OPD podporována především výstavba modernizace dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky. Většina prostředků programu (až 65 %) je směřována na podporu infrastruktury na železniční a silniční síti na takzvaných Trans-evropských dopravních sítích (TEN-T). OPD je dále zaměřen i na podporu infrastruktury na sítích mimo TEN-T a také na podporu městské hromadné dopravy v Praze, multimodální dopravu, infrastrukturu pro vnitrozemskou plavbu, modernizaci plavidel a rozvoj inteligentních dopravních systémů.
Sektor dopravy v ČR čerpá prostředky z fondů EU kromě OPD také prostřednictvím Regionálních operačních programů, které financují především dopravní infrastrukturu v majetku krajů a obcí. OPD je se všemi regionálními operačními programy komplementární. HLAVNÍ PŘÍJEMCI PODPORY Majoritními příjemci podpory jsou Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), pro které je vyčleněno 91 % celkové alokace OPD a projekty těchto příjemců budou financovány prostřednictvím SFDI. Dalším velmi významným příjemcem je hlavní město Praha, které bude čerpat prostředky především na výstavbu metra.
������������������ Prioritní osy a oblasti podpory Celková alokace OPD ��������� ��������������� ������� �������� ������������ ����������� �������� Přehled podporovaných aktivit v rámci prioritních os OPD ������������� ������� a vymezení příjemců podpory ��������� ������������� 1. Modernizace železniční sítě TEN-T 1.1 – Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů 1.2 – Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů 2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T 2.2. – Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy 3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T 3.1 – Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T 4.1 – Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T 5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 5.1 – Rozvoj sítě metra v Praze 5.2 – Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze 6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 6.1 – Podpora multimodální nákladní přepravy 6.2 – Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T silniční dopravy 6.3 – Podpora modernizace říčních plavidel 7. Technická pomoc OPD
PRIORITNÍ OSA 1 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ TEN-T
Typy podporovaných aktivit – Podpora v této prioritní ose je soustředěna především na ty úseky železniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně bude podporována např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu včetně úprav železničních vozidel, realizace technických opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.), v případě zavádění interoperability i vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy. PRIORITNÍ OSA 2 – VÝSTAVBA A MODERNIZACE DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je výstavba nových úseků dálniční a silniční sítě, které nahradí v současnosti již nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T. Dále je předmětem podpory zlepšování parametrů na již existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Podpora je soustředěna především na ty úseky dálniční a silniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně je podporována např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zvýšení kapacity již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. tříd sítě TEN-T, zavádění inteligentních dopravních systémů na dálniční síti a sítích navazujících apod. Dále je podporována také realizace technických opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.
Podle prioritních os
Číslo a název prioritní osy
Fond
Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T
Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc Celkem
Podíl na alokaci Příspěvek z fondů EU(€)
Celkové zdroje (€)
FS
37,9%
2 190 331 352
2 576 860 414
FS
27,8%
1 607 696 540
1 891 407 695
FS
6,8%
393 547 402
462 996 944
ERDF
18,2%
1 051 016 928
1 236 490 504
FS
5,7%
330 076 926
388 325 795
ERDF
2,1%
119 426 722
140 502 026
FS FS + ERDF
1,4% 100%
81 985 333 5 774 081 203
96 453 333 6 793 036 711
Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 3 – MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ MIMO SÍŤ TEN-T
Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především modernizace a rozvoj železničních tratí celostátní důležitosti ležících mimo síť TEN-T. Konkrétně je podporována např. elektrizace železničních tratí, modernizace zabezpečovacích zařízení, zvyšování traťových rychlostí, zajišťování souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI), vybavování prostor pro cestující za účelem zvýšení kultury cestování a zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále jsou podporovány také intervence pro snížení negativního vlivu železniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.) PRIORITNÍ OSA 4 – MODERNIZACE SILNIC I. TŘÍDY MIMO TEN-T Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose je především výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN-T a ostatních silnic I. třídy. Konkrétně je podporováno např. odstraňování závad na silnicích I. třídy, modernizace silnic I. třídy, budování silnic I. třídy sloužících jako obchvaty měst a obcí, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy a zabezpečování dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Dále je podporována také realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví
a ke zvýšení bezpečnosti. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR).
���������
PRIORITNÍ OSA 5 – MODERNIZACE A ROZVOJ PRAŽSKÉHO METRA A SYSTÉMU ŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY V HL. M. PRAZE
Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose bude především výstavba nových úseků pražského metra a dále také podpora systémů řízení a regulace městského silničního provozu na hlavní uliční síti Prahy. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (Magistrát hl. m. Prahy, případně jím zřízené organizace) PRIORITNÍ OSA 6 – PODPORA MULTIMODÁLNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVY A ROZVOJ VNITROZEMSKÉ VODNÍ DOPRAVY Typy podporovaných aktivit – Předmětem podpory v této prioritní ose může být jednak rozvoj multimodálních přepravních systémů a dále pak i rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest. V oblasti multimodální dopravy se může jednat o podporu revitalizace železničních vleček nebo dále např. i podporu vzniku multimodálních terminálů a veřejných logistických center. V oblasti vodní dopravy je podporováno především dobudování vnitrozemských vodních cest splavněním dosud nesplavných úseků a dále pak i zlepšování parametrů již využívaných vodních cest, a to především v rámci sítě TEN-T. Dále je podporována i modernizace říčních plavidel. Příjemci podpory – Vlastníci/správci dotčené infrastruktury multimodální dopravy, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy (zejména ŘVC ČR), provozovatelé/vlastníci říčních plavidel.
II
PŘÍLOHA EN
OP DOPRAVA
Stav vyhlášených výzev Ke dni 3. září 2009 bylo na všechny vyhlášené výzvy v rámci OP Doprava alokováno celkem 162 mld. Kč, to je cca 93 % z alokace na operační program na celé programové období. Řídící orgán dosud nevyhlásil výzvy pro předkládání projektových žádostí ve dvou oblastech podpory zaměřených na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy a na rozvoj sítě metra v Praze (oblasti podpory 2.2 a 5.1). Obě oblasti podpory jsou realizované v rámci pravidel, která jsou stanovena vyhláškou č. 560/ 2006 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Nejdříve je tedy nutné schválit příslušnou dokumentaci pro-
gramu a teprve poté realizovat danou problematiku v rámci Operačního programu Doprava. V současné době je otevřeno osm kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry do poloviny roku 2015 (viz. tabulka „Přehled vyhlášených výzev“). Přehled plánovaných výzev V současné době se zpracovává dokumentace pro oblast podpory 5.1 „Rozvoj sítě metra v Praze“, proto se vyhlášení výzvy posunulo na druhé pololetí roku 2009. Vyhlášení výzvy pro příjem projektových žádostí ve druhé dosud nevyhlášené oblasti podpory 2.2 „Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a ply-
nulosti silniční dopravy“ není řídícím orgánem na rok 2009 plánováno.
roky 2007-2013. Počet schválených projektů se v meziměsíčním srovnání zvýšil
Realizace OP
Přehled vyhlášených výzev Operačního programu Doprava
Od počátku realizace Operačního programu Doprava byly k 3. září 2009 zaregistrovány 143 projektové žádosti v celkové hodnotě 156 mld. Kč. Z předložených projektových žádostí jich bylo 68 schváleno v souhrnné výši 33,8 mld. Kč a proplaceno bylo 11,5 mld. Kč, což činí cca 54 % alokace prorok 2007. Počet podaných projektových žádostí se v meziměsíčním srovnání zvýšil o dvě nově zaregistrované žádosti. Celkový objem finančních prostředků v zaregistrovaných projektových žádostech dosahuje 90,3 % alokace na
* Alokace (národní zdroje a příspěvek Společenství) byla uvedena souhrnně pro více oblastí podpory, a to ve výši 6 210,5 mil. EUR (157 870,9 mil. Kč). Měnový kurz: 1 EUR = 25,420 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC2007 – 3. 9. 2009, webové stránky ŘO OP Doprava.
Údaje o projektech OP Doprava EU a národní zdroje
o dvě vydané Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Objem za-
závazkovaných finančních prostředků vzhledem k alokaci na roky 2007-2013 činí 19,6 %.
Z pohledu jednotlivých oblastí podpory lze zaznamenat změny opět pouze ve dvou oblastech podpory. Jedná se o oblasti podporující železnice v rámci TEN-T a silnice mimo TEN-T. V oblasti podpory 1.1 „Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T“ přibyla jedna projektová žádost na velký projekt o finančním požadavku 2,5 mld. Kč. Finanční objem všech zaregistrovaných žádostí činí 40 mld. Kč, tedy 64 % z alokace na celé programové období na tuto oblast podpory. Ve schválených projektech je oproti minulému sledovanému období evidován jeden nový velký projekt („Optimalizace trati Benešov u Prahy Strančice“), ačkoli nebyl doposud schválen za strany EK. Tato skutečnost nastala prostřednictvím změny pravidel v Metodice monitorování, která byla nezbytná pro umožnění certifikace výdajů tohoto velkého projektu 3. Celkově je v této oblasti podpory zazávazkováno 5,6 mld. Kč, tedy 9 % z alokace 2007-2013. Většina ze zbývajících 11 projektů s nedokončeným hodnotícím procesem, jsou velké projekty, které musejí být také schváleny ze strany EK. V oblasti 4.1 „Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T“ byla také předložena jedna nová projektová žádost ve výši 1 mld. Kč. Celkový finanční objem v zaregistrovaných projektových žádostech přesahuje o 12 % alokaci na celé programové období pro tuto oblast podpory. Došlo také k posunu v hodnotícím procesu, kdy byl jeden další projekt vybrán k realizaci. Celkově již bylo v této oblasti podpory schváleno 36 silničních projektů. Objem finančních prostředků vázaných v těchto projektech dosahuje částky 21,6 mld. Kč, to představuje 69 % alokace oblasti podpory na roky 2007-2013. Vyřazené projektové žádosti Dosud bylo vyřazeno cca 15 % z celkového počtu podaných projektových žádostí. V rámci těchto žádostí bylo požadováno zhruba 11 mld. Kč. Nejvíce projektových žádostí bylo vyřazeno v oblasti podpory 6.1 „Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD“. Hlavním důvodem zamítnutí projektů bylo nesplnění podmínek stanovených blokovou výjimkou a příslušnou dokumentací programu.
Zdroj: MSC2007 - 3. 9. 2009
Příklad realizovaného projektu Předkládání a schvalování žádostí o podporu OPD Nejvíce projektů, u kterých byla dokončena fyzická realizace vykazuje oblast podpory 4.1 „Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T“. Mezi typické projekty této oblasti podpory patří již dokončený projekt s názvem „Silnice I/38 Jihlava, obchvat - jih“. Předmětem projektu je výstavba obchvatu města Jihlavy. Celkové délka hlavní trasy je 3,333 km. Součástí stavby je mj. mimoúrovňová křižovatka se silnicí II/602, 6 mostních objektů v celkové délce 327 m, přeložka vojenské cesty, přeložky inženýrských sítí a protihlukové stěny u nejbližší obytné zástavby. Celkové náklady projektu byly vyčísleny na 437 mil. Kč, z toho příspěvek ze Společenství činí 205 mil. Kč.
1. Všechny požadavky a postupy, které musí být ze strany žadatelů dodržovány, jsou uvedeny v dokumentu Pokyny pro žadatele OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Pokyny-pro-zadatele 2. Žádosti o podporu z OPD jsou zpracovávány elektronicky v aplikaci Benefit 7 – www.eu-zadost.cz 3. Žádosti jsou po předložení v tištěné i elektronické formě na Řídící orgán OPD odborně posuzovány, a to v souladu s kriterii pro výběr projektů OPD. 4. O schválení projektů k financování z OPD rozhoduje Řídící orgán OPD, u projektů s celkovým veřejným příspěvkem nad 50 resp. 25 mil. EUR o schválení podpory rozhoduje přímo Evropská komise. 5. Schvalovací proces končí Rozhodnutím o poskytnutí dotace resp. uzavřením Rámcové smlouvy o financování mezi příjemci a SFDI. Dokončením schvalovacího procesu se z žadatele o podporu stává příjemce. 6. Povinnosti příjemců jsou upraveny v Metodických pokynech pro příjemce OPD – k dispozici jsou na www.opd.cz/cz/Informace-pro-prijemce
PŘÍLOHA EN
III
OP DOPRAVA
Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava EU a národní zdroje
Měnový kurz: 1 EUR = 25, 420 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj:MSC2007 - 3. 9. 2009
Nové přístaviště v Českých Budějovicích Investor stavby – Ředitelství vodních cest ČR – zahájilo další stavbu v okolí Dlouhého mostu v centru Českých Budějovic. Zhruba 80 metrů od mostu po proudu Vltavy postaví přístaviště Lannova loděnice, které bude součástí obnovení splavnosti Vltavy. Lodě tak budou mít možnost nejen doplout do samého centra Českých Budějovic, ale i zde přistát. Stavba tak navazuje na výstavbu obratiště pod Jiráskovým jezem, které umožní těmto lodím pohodlné otočení a plavbu zpět směrem na Hlubokou nad Vltavou. Výstavba přístaviště Lannova loděnice je součástí projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Předpokládaným termínem dokončení přístaviště je prosinec 2009. Práce na prvním úseku tohoto projektu budou dokončeny tak, aby v plavební sezóně 2011 mohly mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou plout nejen malá plavidla, ale i větší výletní lodě. Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ významnou měrou podpoří rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Plánované náklady na stavbu přístaviště Lannova loděnice dosáhnou zhruba 20 milionů korun. Na financování splavnění se výrazně podílí i Evropská unie, která prostřednictvím Operačního programu Doprava přispěje z Evropského fondu pro regionální rozvoj na projekt
85 % z celkové částky. Zbylé náklady budou uhrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Projekt byl schválen v rámci prioritní osy: 6 - Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy a Oblasti podpory: 6.2 - Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Soubor staveb pod názvem „Dokončení vltavské vodní cesty České Budějovice – Hluboká nad Vltavou“ tvoří první ze 3 úseků v rámci akce „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“. Upravovaný úsek začíná pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích,
kde navazuje na 2. upravený úsek po VD Hněvkovice, a ukončen je nad jezem Hluboká nad Vltavou. Projekt zahrnuje: - provedení prohrábek v délce 4 kilometry k zajištění plavební hloubky 1,6 metru ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou a ve zdrži jezu České Vrbné, obratiště pod Jiráskovým jezem; - modernizaci jezu České Vrbné osazením dvou klapek o hrazené výšce 3,0 metru; - vybudování plavební komory České Vrbné třídy I (pro plavidla o nosnosti do 300 tun) o spádu až 7 metrů; - vybudování ochranného přístavu České Vrbné pro 23 malých plavidel a minimálně 2 osobní lodě; - vybudování koncového přístaviště Lannova loděnice pro stání lodí celkové délky 60 metrů.
IV
OP DOPRAVA
OPD
Lépe se vám pojede
Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury.
PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA PÍSECKU:
RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 MIROTICE-TŘEBKOV Více o projektu: Stavba R4 Mirotice–Třebkov přímo navazuje na již dokončený projekt nové mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda. Stavba je důležitou součástí silnice I/4 a R4 Praha – Strakonice – hranice se SRN. Do budoucna je tato komunikace v úseku Praha – Nová Hospoda navržena k postupné přestavbě na rychlostní silnici R4. Nový úsek Mirotice–Třebkov umožní zrychlit spojení z Prahy do Českých Budějovic přes Písek. Stavba také díky oddělení dálkové a místní obslužné dopravy přispěje ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu. Stavba je spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 KŘIŽOVATKA I/20 – NOVÁ HOSPODA Více o projektu: U Nové Hospody (SZ od Písku) se vzájemně kříží dvě silnice I. třídy. Jedna vede od Prahy na Strakonice a Strážný (I/4), druhá z Českých Budějovic na Plzeň (I/20). Nová stavba odstranila nevyhovující umístění průsečné úrovňové křižovatky se špatnými rozhledovými parametry. Hlavním cílem výstavby úseku bylo řešit nehodovost s těžkými následky. Celková délka včetně mimoúrovňových křižovatek a připojovacích úseků je 8,1 km. Součástí stavby, dokončené v září 2008, je i 6 mostních objektů. Stavba byla spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA NYMBURSKU:
SILNICE I/38 NYMBURK, PŘELOŽKA II. A III. STAVBA Více o tomto projektu: Silnice I/38 je významnou dopravní tepnou, spojující dálnici D1 a D11. Jedná se o důležitou spojku silniční sítě a vnitrostátně umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Z mezinárodního hlediska má silnice I/38 velký význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Stavba úseku „Nymburk – obchvat“ má vyřešit problém právě s velkou intenzitou těžké nákladní přepravy, která je v současnosti vedena středem města po jediném mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburka. Nově budovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odkloní. Úsek je stavěn z převážné části v katastru města Nymburka. Část je v katastru obce Velké Zboží a nepatrně zasahuje i do katastru obce Budiměřice. Výstavba obchvatu byla zahájena v říjnu 2008. Uvedení do provozu plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v říjnu 2010. Výstavba je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OPD.
REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO MOSTU NYMBURK Více o tomto projektu: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby po ní lodě mohly volně plout, je zapotřebí nejen voda, ale také odstranění překážek, které tvoří mosty s nízkou podjezdnou výškou. Proto Ředitelství vodních cest ČR zahájilo projekt „Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice“, v rámci kterého byl zrekonstruován i železniční most v Nymburce. Původní most z roku 1958 měl podjezdnou výškou 4,30 m. Při rekonstrukci byl zvýšen na 5,25 m s výhledovou možností zřídit zdvižné pole, které by umožnilo v budoucnu proplout až 7 m vysokým lodím. Pro větší bezpečnost plavby byl most osazen novým osvětleným plavebním značením a radarovými odražeči. Most tak nyní splňuje za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj požadavky, které jsou kladeny na parametry vodní cesty evropského významu. Z rekonstrukce mají užitek i chodci a cyklisté. Nová lávka pro pěší s ocelovými rošty je mnohem bezpečnější i v případě nepříznivého počasí. Zároveň bylo při rekonstrukci upraveno i 788 m železniční trati a zrekonstruovány dva železniční přejezdy. Zvolenou technologií došlo ke snížení hlukové zátěže a vibrací z provozu vlaků.
VD NYMBURK – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY VD KOSTOMLÁTKY – REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY Více o těchto projektech: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby lodě po ní mohly volně plout, potřebují nejen vodu, ale také plavební komory, které jim umožňují překonávat výškové rozdíly vzniklé stavbou jezů a hrází. Jejich dobrý technický stav je základním předpokladem spolehlivosti vodní cesty, protože výpadek v provozu znamená její úplné zneprůjezdnění. Proto Ředitelství vodních cest ČR rekonstruuje plavební komory Nymburk a Kostomlátky. Plavební komora Nymburk byla dána do provozu v roce 1922, plavební komora Kostomlátky v roce 1937. Obě tyto komory získají v rámci rekonstrukce, na jejímž spolufinancování se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, nové zdi a úvazné prvky a bude na nich též modernizována elektroinstalace. Zvýší se tak spolehlivost jejich provozu a prodlouží životnost těchto staveb o dalších nejméně 30 let.
w w w. OPD.cz
PŘÍLOHA EN
EN č. 10 / 2009
ZUSAMMENFASSUNG
Schicksal der Union in tschechischen Händen Der Grund, warum ausländische Medien ihren Blick auf die Tschechische Republik gerichtet haben: der Lissabon-Vertrag. Der Mann, der über sein Schicksal entscheiden wird: Václav Klaus. Er hat Unterstützung: Kommunisten, manche Abgeordneten und Senatoren der ODS, ein Teil der Öffentlichkeit. Er hat keine Unterstützung: die meisten Politiker und Fachleute. In der Tschechischen Republik begann in den letzten Wochen das Spiel um das wichtige Dokument, das die Richtung der Europäischen Union einstellen wird, zu laufen. Die Rollen sind verteilt, das Ende weiterhin offen. Václav Klaus hat sich verlauten lassen, dass er eine dauerhafte Ausnahme von der Grundrechtskonvention der Europäischen Union im Lissabon-Vertrag beantragt. Die Konvention gefährdet die Rechtssicherheiten der Tschechen und deshalb sollte die Republik eine ähnliche Ausnahme, wie sie Polen oder Großbritannien haben, erwerben, fordert der Präsident. Er behauptet, dass die neuen Regeln die Beneš-Dekrete durchbrechen und so den Weg der Sudetendeutschen zu ihrem verlorenen Eigentum öffnen können. Zufolge Juristen ist jedoch sein Argument falsch, keiner darf das neue Dokument rückwirkend geltend machen. Es wird nichts zurückgegeben, bestellen Fachleute. (js)
15
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
The Union’s fate in the Czech hands The reason why the foreign media has focused its attention on the Czech Republic: The Lisbon Treaty. And the man who will decide about its fate: Václav Klaus. He has support from the Communists, some ODS deputies and senators and a section of the public. He is opposed by the majority of politicians and experts. In recent weeks, the Czech Republic was the stage in the play for an important document which will set the direction of the European Union. The roles have been assigned, but the conclusion is still open. “If the Constitutional Court does not find the Lisbon Treaty to be in conflict with the Czech Constitution, then the president does not have a legitimate reason for his refusal to sign it or to demand some additions to it. Nevertheless what the president is doing now is no longer a game about the interests of the Czech Republic, but it is a game about the interests of Vác-
lav Klaus. And that is sad,” said political scientist Josef Mlejnek. Václav Klaus has declared that he was seeking a permanent exemption from the Charter of Fundamental Rights of the European Union’s Lisbon Treaty. This Charter is a threat to the legal security of the Czech nation and that is why the country should obtain a similar exemption as it is the case
with Poland or the Great Britain, demands the president. He claims that the new rules could breach the Beneš Decrees and thus open the door to Sudeten Germans to regain their lost properties. However, according to lawyers his argument is odd – nobody can apply new document retroactively. Nothing will be returned, the experts claim. How far will the situation go? There are a number of scenarios. The most likely scenario says that despite of the huge noise, Klaus will sign. Until that happens, the Czech Republic will continue to be shrouded in the shadow of an unreliable partner. Jan Štifter
Lisbon duel above Bratislava castle
The Lisbon Treaty is a reform document from the year 2007, Euro-skepticism standpoint. Oppowhich should be modernizing the functioning of the European sition was betting on the European Union’s institutions. It would allow the decision-making pro- card to force the governing coaliticess to conform to the Union after its expansion into Eastern on of SMER, Slovak National Party direction. But in order to be valid, it must be ratified by all mem- and People’s Party - Movement for ber countries of the European Union. As far as Slovakia is con- Democratic Slovakia to make intercerned, the politicians approved the Treaty in the Parliament in nal political concessions. April of the last year. Slovakia was the ninth member country of Among political subjects on the Lissabon-kampf über the European Union which has approved the text of the Lisbon Slovak scene we can find various der burg von bratislava Treaty in the Parliament. However, its approval has created a opinions about the Slovakia’s fusharp duel between the coalition and opposition on the floor of ture in the European Union after Soweit sich um die Slowakei handelt, haben die Parliament which is located above Bratislava Castle, all the way the reform concepts of the LisPolitiker den Lissabon-Vertrag im Parlament to the point of political blackmail. bon Treaty have been placed in letztes Jahr im April genehmigt. Seine Genepractice. However, one thing is hmigung rief im Parlament, das über der Burg The current opposition which is during its reign until 2006 was pu- dominant – for the parties in the von Bratislava seinen Sitz hat, einen scharfen composed of the Slovak Democra- shing for the European integration, Parliament, the existence outside koalitions-oppositionellen Showdown bis auf tic and Christian Union, Christi- suddenly stood out against the Lis- the European integration process die Grenze der politischen Erpressung her. an-Democratic Movement and the bon Treaty approval. It didn’t just is unimaginable. Die jetzige Opposition, die sich aus der Slo- Hungarian Coalition Party, which involve an assertion of some sort of Ľubomír Huďo wakischen demokratischen und christlichen Union, der Christlich-demokratischen Bewegung und der Partei der ungarischen Koalition zusammensetzt, die sich selbst in der Zeit A conversation with Oldřich Vlasák, a member of the European Parliament ihrer Regierung bis zum Jahr 2006 zum Motor der europäischen Integration ernannt hat, ist plötzlich gegen die Genehmigung des LV auf- What kind of responses were you getting in the not sure whether there is any more room left for getreten, damit sie die regierende Koalition European Parliament during our non-standard that and if we are going about it in a proper way. SMER, Slowakische Nationalpartei, Volkspar- presidency? However, I can imagine that during our negotiatitei-Bewegung für freie Slowakei zu innerpolions with President Barroso our signature could be tischen Zugeständnissen zwingt. I think that the beginning was very good and in spite exchanged for a quality portfolio for our CommisZwischen den politischen Subjekten in der slo- of initial panic on the French side we have received sioner. But to be frank with you, I must say that it wakischen Szene kann man unterschiedliche much praise. By the way, even my colleagues have is already too late to get the Treaty amended any Vorstellungen über die weitere Zukunft der Slo- appreciated that the transition to non-political go- further. wakei im EU-Rahmen nach der Geltendmachung vernment took place without the loss of dignity and der Reformkonzeptionen des Lissabon-Vertrags overall we have performed our presidency with high Who would you like to see in the position of our finden. Eines dominiert jedoch – die Existenz quality. Considering the number of completed do- future Euro commissioner? außerhalb des europäischen Integrationspro- cuments and the quality of the work performed, all zesses ist für die Parlamentsparteien unvorstell- colleagues are of opinion that our presidency was far There are several names of reputable persons which bar. (lh) more successful than let’s say the French presidency. are circulating. I would of course like if it would be On the other hand, we must say that we did not ma- a person that is close to the right wing, who is exnage to sell ourselves to the public very well. I was perienced with global politics and therefore I would Wir schafften es nicht personally involved in the work on regional policies support Alexandr Vondra. But I am afraid that in this and the summit in Mariánské Lázně had meant that inflamed political situation we will probably not be den Vorsitz zu verkaufen roughly after four years we have finally concluded able to find a full support for him. Yes, even Vladimír Der Abgeordnete des Europäischen Parla- the negotiations concerning the memorandum on Špidla has a chance. ments Oldřich Vlasák hat im Gespräch für the future of cohesion policy. die Europäische Zeitung gesagt, dass wir den According to you, how is the situation with the Vorsitz insgesamt in hoher Qualität geleistet How do you evaluate our current position in Eu- election of new European Commission going to be haben. Angesichts der großen Zahl der abge- rope, which is waiting for the ratification of the addressed? schlossenen Dokumente und der Qualität der Lisbon Treaty? geleisteten Arbeit haben alle seinen Kollegen The European Commission mandate ends on the last beurteilt, dass es ein viel erfolgreicherer Vor- This situation is starting to come to its conclusion, day of October. At the moment we have a president sitz als zum Beispiel der französische war. the Irish referendum which voted 67% in favour who was elected by the European Parliament by the Anderseits ist zu sagen, dass es sehr wenig of Lisbon is now behind us, which is a great help. majority of 382 votes. The Socialists and Commugelungen ist, es gut in der Öffentlichkeit zu Ireland was of course voting with the knowledge nists were voting against him; however they themverkaufen. of appendices which were accommodating and it selves did not have any counter candidate. Barroso Zufolge Oldřich Vlasák nähert sich die jetzige was also in somewhat different economic situati- conducts negotiations with individual countries Situation mit der Ratifizierung des Lissabon- on than the first time, so I’m really not surprised. whose governments recommend candidates and -Vertrags zu ihrem Ende. Für irgendwelche Now that the Treaty was also ratified by the Polish the European Parliament will subsequently approVeränderungen ist es schon zu spät, aber er president, we are the only ones left. I am convin- ve the Commission only when it is complete. At the kann sich vorstellen, dass wir bei Verhand- ced that after the Constitutional Court makes its moment it is not clear whether the Commission lungen mit dem Vorsitzenden Barroso für decision, it will be signed even by our President will be assembled in accordance with the Lisbon die Unterschrift ein qualitatives Portfolio Václav Klaus. His objection to the Charter of Hu- Treaty, which is what the majority of politicians für unseren Kommissar aushandeln könn- man Rights has emerged already during the dis- would like to see. I think that the candidates of inten. Er möchte auf seiner Stelle zum Beispiel cussions on the Lisbon Treaty. In my opinion, it dividual countries will be prepared and everything Alexandr Vondra sehen, aber er befürchtet, is true that our legal system adequately addresses will be decided when the ratification is completed. dass man in dieser aufgeregten politischen this problem, while at the same time the Great Bri- And if the countries agree to it, the current mandaSituation für ihn keine volle Unterstützung tain and Poland were able to get exemption in this te of the European Commission could be extended findet. Auch Vladimír Špidla ist nicht ohne area. It’s too bad that we did not take the advanta- until that time. Chancen. ge of that during the negotiating process also. I’m Zuzana Nováková
We were unable to sell our presidency
RÉSUMÉ
Le destin de l’Union aux mains des tchèques La raison pour laquelle les médias étrangers portent leurs regards sur la République tchèque : le Traité de Lisbonne. L’homme qui décide de son sort : Václav Klaus. Ceux qui le soutiennent : les communistes, certains députés et sénateurs du parti ODS, une partie du grand public. Ceux qui ne le soutiennent pas : la plupart des hommes politiques et des experts. Durant ces dernières semaines, la République tchèque est devenue la scène d’une pièce de théâtre dont le sujet est un important document qui donnera sa direction à l’union européenne. Les rôles ont été distribués, la fin est toujours ouverte. Václav Klaus s’est laissé entendre qu’il allait demander une dérogation permanente à la Charte des droits fondamentaux de l’Union européenne qui fait partie du Traité de Lisbonne. D’après lui, cette charte met en effet en danger la sécurité juridique des Tchèques et c’est pour cette raison qu’il demande à ce que la République tchèque obtienne une dérogation semblable à celle accordée à la Pologne ou à la Grande-Bretagne. Il affirme que les nouvelles règles pourraient permettre de contester les décrets Benes et donc aux Allemands des Sudètes de revendiquer les biens qui leurs avaient été confisqués. Selon les juristes, cet argument est cependant bancal – personne ne peut demander à appliquer rétroactivement un nouveau document. Rien ne sera restitué affirment les spécialistes. (js)
Un combat pour lisbonne sur les hauteurs du château de bratislava Pour ce qui est de la Slovaquie, les politiques ont adopté le Traité de Lisbonne au parlement, en avril de l’année dernière. Cette adoption a cependant provoqué une rude lutte coalition-opposition sur les terres du parlement qui se trouve sur les hauteurs du Château de Bratislava. Cette lutte « qui de nous tombera le premier » a été menée jusqu’aux limites du chantage politique. L’opposition actuelle, composée des partis Union démocratique et chrétienne slovaque, Mouvement chrétien-démocrate et Parti de la coalition hongroise, qui s’était elle-même désignée comme étant le moteur de l’intégration européenne à l’époque où elle était au gouvernement, soit jusqu’en 2006, s’est tout à coup opposée à l’adoption du Traité de Lisbonne afin de contraindre la coalition gouvernementale SMER, Parti national slovaque, Parti populaire – Mouvement pour une Slovaquie démocratique à faire des concessions sur le plan de la politique intérieure. Au sein des entités politiques exerçant sur la scène slovaque, il est possible de trouver différentes visions de l’avenir de la Slovaquie dans le cadre de l’UE après la mise en œuvre des conceptions réformistes du Traité de Lisbonne. Il y en a cependant une qui domine – l’existence d’un processus d’intégration en-dehors de l’Europe est impensable pour les partis parlementaires. (lh)
Nous n’avons pas réussi à vendre notre présidence Dans un entretien pour le journal « Evropské noviny », le député au Parlement européen Oldřich Vlasák a dit qu’au final, la présidence tchèque avait été de très bonne qualité. Compte tenu du nombre de documents conclus et de la qualité du travail presté, tous ses collègues ont évalué qu’il s’agissait d’une présidence bien meilleure que la présidence française par exemple. D’un autre côté, il convient d’avouer que nous n’avons pas vraiment réussi à la promouvoir auprès du public. Selon les dires de Monsieur Oldřich Vlasák, la situation actuelle autour de la ratification du Traité de Lisbonne touche à son terme. D’après lui, il est trop tard pour apporter des modifications au texte du Traité, mais il pense que, dans le cadre des négociations avec le Président Barroso, nous pourrions négocier notre signature contre un portfolio de qualité pour notre commissaire. Il se verrait bien remplacé par Alexandr Vondra, par exemple, mais il craint que dans cette situation politique exacerbée, il ne reçoive pas le soutien nécessaire. Vladimír Špidla a, lui aussi, encore toutes ses chances.
16
EN č. 10 / 2009
ČESKÁ REPUBLIKA
Cyklistika se dere do popředí zájmů Využití cyklistiky k dopravním i rekreačním účelům má v současné době ve světě stoupající tendenci. Mnoho států se snaží vybudovat kvalitní sítě cyklostezek a tím tak částečně podpořit i trend zdravého životního stylu, který se pro stále více lidí stává běžnou součástí jejich života. V mnoha zemích se právě tomuto trendu přizpůsobují služby, plánování i nabídka v dopravě. Za krále cyklistické dopravy je často označováno Nizozemsko či Dánsko, kde má tento způsob dopravy dlouhou tradici. Jaká je ale situace v České republice?
mosprávami, státními příspěvkovými organizacemi, nevládními neziskovými organizacemi, privátním sektorem apod. Právě spolupráce všech těchto subjektů je základním předpokladem pro fungující a výkonný systém podpory cyklistické dopravy v České republice. ZAMĚŘENO NA 4 EFEKTY
Rozvoj cyklistické dopravy v České republice vychází z Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (dále jen cyklostrategie) a také z Dopravní politiky České republiky pro léta 2005-2013. HLAVNÍ JE KVALITA A BEZPEČNOST Česká republika není v rozvoji cyklistické infrastruktury žádným zpátečníkem, právě naopak. Kvalitní síť cyklostezek se stává nezbytným a zejména žádoucím standardem většiny českých měst. Stále více obyvatel totiž začíná kolo vnímat jako levný dopravní prostředek, mnohdy je totiž cestování na kole rychlejší než auto či městská doprava. Cyklistika se tak stává rovnocennou alternativou k dalším druhům dopravy.
„Je třeba nastartovat dlouhodobý proces osvěty mezi odbornou veřejností. Podporu cyklistické dopravy není totiž možné spojovat jen s výstavbou samostatných cyklostezek, ale především s realizací komplexní sítě, do které patří i jízdní pruhy pro cyklisty na komunikacích či zklidněné zóny. Cílem by mělo být vytvořit takovou síť, která by zaručila cyklistům bezpečný, pohodlný a rychlý pohyb po městě,“ vyjádřil se k současnému stavu výstavby cyklostezek Jaroslav Martinek, cyklokoordinátor rozvoje cyklistické dopravy v ČR. Základním cílem cyklostrategie v tuzemsku je podpora výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. Významným bodem v naplňování cyklostrategie je potom spolupráce Ministerstva dopravy ČR s krajskými samosprávami, a to prostřednictvím koordinační, metodické a konzultační činnosti, která byla realizovaná prostřednictvím evropského projektu BYPAD-Platform. Efektivní spolupráce probíhá rovněž s místními sa-
Úspěšným naplňováním jednotlivých cílů cyklostrategie má dojít k dosažení 4 efektů, které promění stávající situaci. Prvním z efektů je zvýšení mobility v území a efekt bezpečnosti, který zabezpečuje resort dopravy. V rámci tohoto efektu má dojít k většímu využívání jízdního kola na každodenních cestách za prací, do škol, za nákupy a službami či v rámci trávení volného času. Rozvoj cykloturistiky v území je druhým efektem, který zaštiťuje resort místního rozvoje. Tento efekt je zaměřen na trh cykloturistiky, který přinese alternativu formou udržitelného rozvoje cestovního ruchu, který je vhodný ke zpomalení tempa a zvýšení intenzity prožívání turistických zážitků. Podpora cyklistiky pak umožní vznik pracovních míst v různých oblastech služeb a atraktivní cykloturistická nabídka prohloubí zájem o jednotlivé turistické regiony České republiky. Třetím efektem je zlepšení lid-
Jedna z cyklostezek v Pardubicích propojila městské části Svítkov – Popkovice – Staré Čívice. Také k její realizaci pomohly dotace ze SFDI. ského zdraví, který má na starost resort zdravotnictví. Hlavním smyslem tohoto efektu je probudit v lidech přesvědčení, že každodenní jízda na kole je vynikající prevencí proti civilizačním chorobám a naopak nedostatek pohybu je jedním z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních nemocí. Posledním efektem je ochrana životního prostředí, který je pod záštitou resortu životního prostředí. V rámci cyklostrategie má dojít k vybudování bezpečné sítě cyklotras, která jako taková může být podnětem pro přemístění osobní dopravy na krátké vzdálenosti z individuální automobilové dopravy. To má významný vliv na snížení emisí hluku, plynů a částic ohrožujících lidské zdraví i plynů porušujících globální klimatickou rovnováhu. SFDI JAKO VÝZNAMNÝ ZDROJ FINANCÍ Nezbytnou součástí naplňování vizí jsou samozřejmě finance. Hlavním poskytovatelem dotací na rozvoj cyklistické dopravy z oblasti státní správy je Státní fond dopravní infrastruktury. SFDI poprvé přispěl na výstavbu cyklostezek v roce 2001 sumou „pouhých“ 12 milionů korun, kdy podpořil 7 akcí. Od té doby se situace značně
Součástí pardubické cyklostezky je i přemostění říčky Bylanky.
změnila. Každým rokem se podpora neustále zvyšovala – v roce 2005 dosáhla téměř 90 milionů korun, kdy bylo podpořeno 30 projektů. V roce 2006 byly ze SFDI podpořeny již 44 akce a na jejich realizaci bylo vynaloženo 107 milionů korun, v roce 2007 poskytl příspěvek na 36 projektů v limitní výši 114 milionů korun. V roce 2008 bylo z rozpočtu SFDI financováno 68 akcí týkajících se výstavby a údržby cyklistických stezek za 259,748 milionu korun. Celkem tak byly v letech 2001-2008 podpořeny 242 projekty ve výši 671,731 milionu korun. Nicméně rok 2009 předčil veškerá očekávání, neboť z rozpočtu SFDI byly podpořeny cyklostezky částkou 436,059 milionu korun. Dalším významným poskytovatelem financí jsou strukturální fondy EU. Žádosti na projekty, které se týkají výstavby cyklostezek, předkládají zejména tzv. regiony soudržnosti NUTS II. Region, který prozatím nejlépe využívá Strukturálních fondů EU, je NUTS II Střední Morava. MÍRNÉ PROBLÉMY JSOU S INTERNETEM V současné době je rozpracováno mnoho dalších projektů, ať již na úrovni státní či soukro-
Cyklostezka Bečva: začala stavba dalšího úseku Dlouho plánovaná stavba dalšího úseku cyklostezky Bečva ve směru do Velkých Karlovic začala. Milovníci cyklistiky a kolečkových bruslí se tak mohou těšit na dalších téměř třicet kilometrů krásně upravených tratí. „Staveniště jsme již předali v Karlovicích a Janové a postupně budou předávána i v dalších obcích,“ informoval Roman Kalabus, manažer sdružení obcí Valašsko – Horní Vsacko, které projekt realizuje. V rámci stavby přitom dojde k dobudování chybějících úseků v celkové délce 28 kilometrů. „Na kole nebo na kolečkových bruslích tak už brzy bude
možné dojet od ratibořského mostu až do Velkých Karlovic, k hotelu pod Javorem,“ poznamenal vsetínský místostarosta Jaromír Kudlík. Stavba, v rámci níž dojde také k výstavbě či rekonstrukci čtrnácti nových mostních objektů, by měla být dokončena na podzim příštího roku a vyžádá si celkem 169 milionů korun. „Na projekt se nám podařilo
získat dotaci v celkové výši 131 milion korun, a to z regionálního operačního programu a Státního fondu dopravní infrastruktury,“ poznamenal Roman Kalabus. Cyklostezka Bečva je páteřní trasou Horního Vsacka. V minulých letech byla vybudována na území Vsetína, Hovězí, Halenkova a částečně Velkých Karlovic. „Dokončení cyklostezky dlouho vázlo nejen na finančních prostředcích dotčených obcí, ale také na majetkoprávním vyrovnání,“ připomněl Jaromír Kudlík.
mé. Lze ale najít v této oblasti nějaké problémy? „Vyjet na dovolenou na kole nebo s koly je již samozřejmostí. Chybí však kvalitní reklama, turistické regiony a oblasti zatím neumí využít potenciál, který jim cyklistika nabízí, málo se klade důraz na specifika, která naleznete jen v Česku. Mapy a propagační materiály ještě umíme vyrobit, ale absolutně je podceněn význam internetu. Zde mají regiony ještě velké rezervy. Měly by se také vytvořit nabídky, komplexní balíčky zaměřené na cílové skupiny, například rodiny s dětmi, terénní nebo dálkové cyklisty. Zde by se nabízelo jen to, co opravdu je, konkrétní cíle, ne jen vyznačené silnice. Nejlepší reklamou je spokojený návštěvník, který po své návštěvě předá osobní doporučení, že je zde pěkně a dobře se tady jezdí na kole,“ naznačil nedostatky v rozvoji cyklistické infrastruktury Jaroslav Martinek. Ovšem i přes tuto nedokonalost je rozvoj cyklistické infrastruktury v České republice na velmi dobré cestě a výhledy do budoucna jsou příznivé. Rozvoj cyklistické infrastruktury má v naši zemi zelenou a snad se tedy již v brzké budoucnosti budeme těšit z kvalitní cyklistické sítě. (mah)