Česko. Země strhujících příběhů. Svazek druhý

Česko

Země strhujících příběhů Svazek druhý

1

8 9

7

2

10 11

6 1

12

16 17

2

5

3

13

4

15

14

— Příběh první 2

— Příběh sedmý 14

— Příběh třináctý 26

Praha žije!

V sedle až do jícnu sopky

Do náruče přírody

Praha

— Příběh druhý 4

Střední Čechy Na vlně odvahy

— Příběh třetí 6

Jižní Čechy

Krajinou sta sluncí

— Příběh čtvrtý 8 Šumava

Dobrodružství v korunách stromů

— Příběh pátý 10

Plzeňsko a Český les Až po uši v českém zlatě

— Příběh šestý 12

Západočeské lázně Za zázraky živé vody

Labská cyklostezka

— Příběh osmý 16

Českolipsko a Jizerské hory Jak se rodí poklady

— Příběh devátý 18 Český ráj

Do království fantazie

— Příběh desátý 20

Krkonoše a Podkrkonoší Říší pána hor

— Příběh jedenáctý 22

Královéhradecko

Za tajemnem dávných časů

— Příběh dvanáctý 24

Východní Čechy Za příběhy hrdinství a odhodlání

příroda zážitky

Vysočina

památky

— Příběh čtrnáctý 28

turistika gurmánská turistika

Jižní Morava

lázně a wellness

— Příběh patnáctý 30

pro rodiny s dětmi

V zemi krále bot

vhodné pro mtb

Krajem sladkých hroznů

letní sporty

Východní Morava

cyklistika

— Příběh šestnáctý 32

adrenalin

Střední Morava a Jeseníky

horolezectví

— Příběh sedmnáctý 34

kanoistika a rafting

rybaření

Toulky rájem odpočinku

Severní Morava a Slezsko

V zemi ocelových obrů

jízda na koni obálka: Jaroslav Mareš, 1. a 3. Richard Klíčník, 2. Ladislav Renner

3

kultura muzeum galerie současný design

Země obroubená horami jako květovaná sukně pentlí, zahrada plná voňavých luk, řek, rybníků a jezer, ve kterých se tak rády koupou mraky, krajina hrdých skal, zamyšlených hor, vznešených hradů a zámků i k nebi hledících chrámů, takové je Česko. Je plné nevšedních příběhů, těch prastarých, současných i těch, které se teprve zrodí. A příběhy se nerodí bez lidí. A tak jděte, putujte, objevujte, radujte se – a tvořte své vlastní strhující české příběhy.

církevní památky památková rezervace vojenský monument industriální architektura UNESCO

Česko. Země strhujících příběhů 1

www.prague.eu

3

1

2

Praha

Praha žije!

— V nejkrásnějších kulisách na světě hraje se divadlo přímo v ulicích, muzicíruje se na náměstích, hospůdky se derou na chodníky… 2 Příběh první

vlevo: CzechTourism, vpravo: 1. Shutterstock, 2. Luboš Wišniewski, 3. Petr Klapper

Farmáři, kam se podíváš — Na vltavské náplavce, jindy

tak klidném místě lákajícím k procházce a krmení racků, vybuchne sobotu co sobotu gejzír radosti a je tu hlava na hlavě. Zelenina s jasným rodokmenem, sýry vyrobené podle dědových receptů, marmelády plné slunce, klobásky z poctivého masa. A najednou banda šašků hraje pohádku pro děti, potulný harmonikář spustí ty staropražské, mezi kupujícími se prodere průvod masek… Farmářské trhy se otevírají i na náměstí Jiřího z Poděbrad nebo na „Kulaťáku“, tedy na Vítězném náměstí. Hraje se tady a zpívá, ale hlavně se sem vydejte čichat, ochutnávat a degustovat anebo mastně zakusovat o vepřových hodech či křupavě vychutnávat o slavnostech chřestu. A jídlo s rodokmenem se šíří dál, čeká na vás v restauracích a hospůdkách, které tu a tam nečekaně vyrostou třeba uprostřed parku nebo jen tak na chodníku v rámci některého z gastronomických festivalů. www.farmarsketrziste.cz

Kráska Věže tu tančí světlem oděná menuet i blues — — Praha je město, v němž kultu- Praha je milenkou mnoha ra a kumšt vybíhají z divadel, koncertních síní a galerií, berou chodce za ruce a tančí s nimi v ulicích. Prostě jen tak, z radosti a často i úplně zdarma. Můžete zažít město jinak na vlastní kůži během stejnojmenných sousedských slavností, když se kostely, činžovní domy, brány, věže, mosty i sochy obléknou do rafinovaných světelných kreací během festivalu Signal nebo když mezi turisty na Karlově mostě vypukne bitka kapitána Fracasse s loupežníky a křehká Ofélie pláče v městských sadech při festivalu pouličního divadla. Galeriemi a divadly se stávají i místa dosud zasvěcená třeba těžkým strojům a výrobním linkám – mladí výtvarníci vystavují v opuštěných továrnách a prázdných výrobních halách, během festivalu Designblok zas město propadne designu a stylu na nádražích, v gotických domech i kostelích… Prosím – vyberte si! www.signalfestival.com

žánrů, její náruč je hudbě vždycky otevřená. Salvy tympánů a velebné klenby smyčců při Pražském jaru, triumf lidského hlasu v lese žesťů během Strun podzimu, buldozery kytarových riffů i pulsary klávesových smyček na United Islands, svátku klubové hudby z celého světa rezonující v korytu Čertovky, čeřící Vltavu a narážející do středověkých zdí, i jemná přediva synkop plačících trubek a zpěvu pramenícího až někde na dně duše v hudebním klubu Jazz Dock… Ať už jste vyznavači kteréhokoli druhu hudby, Praha vám ho nabídne ve formě, jež vás omámí a uchvátí. A k tomu všemu dixieland na Staroměstském náměstí a niněra na Karlově mostě, cimbálovka uprostřed parku – prostě nádherná místa matky měst plná pulsující, živé kultury. www.pragueout.cz


www.middleczech.cz

2

Střední Čechy

3

Na vlně odvahy

1

— Vítejte v kraji prastarých řek, které tvarují krajinu, polykají slunce, živí zemi a lákají člověka už od nepaměti. 4 Příběh druhý

vlevo: Ladislav Renner, vpravo: 1. Shutterstock, 2. a 3. Thinkstock

Pěšky i na železném oři — Posázaví je jednou provždy

spjato s českým trampingem. Už ve dvacátých letech minulého století se sem začali sjíždět mladí lidé oblečeni tak, jak to vídali v amerických kovbojkách. Vznikaly osady, z nichž se časem staly azyly, kam se utíkalo před totalitou. Vypravte se po stopách českých trampů třeba po naučné Posázavské stezce, k níž vás doveze půvabná lokálka Posázavský pacifik. Až budete šlapat přes Pikovice, šplhat na vyhlídky, nahlížet do osad, prozkoumávat národní přírodní památku vrch Medník a obdivovat stráně prokvetlé vzácným kandíkem psím zubem, zaslechnete možná píseň o babičce Mary, jejíž duch se nad údolím vznáší dodnes. Čekají vás ale i pozoruhodnosti daleko starší, třeba Sázavský klášter nebo znavenému cestovateli obzvláště milé – například sklenice „skutečného“ piva z Posázaví. www.posazavi.com

Na průzkum hlubokých hvozdů — Ostrý zvuk lovčí trubky,

Vzhůru na palubu — Plavba po řece, to je patrně vů-

dusot koní a křik naháněčů. Křivoklátskými hvozdy vzlínajícími po úbočích mělkého kaňonu stříbrné Berounky se skupinky lovců proháněly už v raném středověku, byla to nejvyhlášenější honitba v zemích českých. Běžte a poznávejte kraj Oty Pavla, brouzdejte nekonečnými listnatými a smíšenými lesy, kde hnízdí přes sto druhů ptáků a dodnes se tu prohánějí stáda zvěře, hleďte do kraje z hradeb majestátního královského hradu Křivoklátu, pokořte Berounku usazeni ve štíhlé kánoi, nechte se zavalit nůšemi hub a džbánky lesních plodů, dýchejte vzduch ostrý jako břitva, žasněte nad krásou jara, které ze všeho nejdřív přijde do okolí Srbska, anebo si ověřte svou obratnost v prvním českém horolezeckém parku ve vápencovém lomu Alkazar v srdci Českého krasu. www.krivoklatsko.cz

bec nejstarší způsob přepravy, krom chůze samotné. Ještě než člověk ovládl koně, svázal pár kmenů a plul. Nechat se unášet proudem je labužnicky velebné, bojovat s peřejemi dobrodružné a návykové. Pojďte a zmocněte se středočeských řek. Těch největších, Labe a Vltavy, na palubách výletních lodí: třeba v Poděbradech, kde se vás ujme loď Král Jiří, u Hrabalova Kerska se můžete plavit vyhlídkovou lodí Blanice kupříkladu do historického centra řemesel a bylinné zahrady Botanicus v Ostré, s Pražskou paroplavební společností si zajeďte až někam na Slapy či naopak z Mariny Vltava vyhlídkovou lodí Kralupy pod mělnický zámek. A jste-li duchem odvážní a umíte vzít pádlo do ruky, sjeďte lučinnou Jizeru, nedotčenou přírodou tekoucí Berounku nebo romantickou Sázavu. A je úplně jedno, bude-li pod vámi podsaditý raft, vratká kánoe, štíhlý kajak nebo onen dávný vor, krásné to bude vždycky. www.polabi.com


www.jiznicechy.cz

1

Jižní Čechy Krajinou sta sluncí

3

2

— Lesknoucí se vodní hladiny, kam se člověk podívá. Jakoby se slunce rozbilo na tisíc kousků a každý z nich zářil v jednom z rybníků.

6 Příběh třetí

vlevo: Ladislav Renner, vpravo: 1. Thinkstock, 2. Aleš Motejl, 3. Dagmar Veselková

Příběhy Jižní Čechy o vodě všemi smysly — — Počátkem 14. století odehrál Mezi rybníky se musí líbit se na jihu Čech zázrak. Země prohlédla. Otevřela doširoka modrozelené oči, nejdřív jen pár, pak víc, a dnes má tenhle nádherný kout Čech stovky očí – nespočet rybníků, ve kterých se tak rádo zhlíží slunce. Vydejte se tam a putujte po stopách dvou geniálních rybníkářů, Jana Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína, kolem Zlaté stoky, rybníka Rožmberk nebo Svět (kvůli němuž nechal pan Jakub zbourat kus města). Putujte pěšky nebo na kole, neboť krajina je tu jen hebce zvlněná, anebo jeďte vlakem – a ne ledajakým, nechte se vézt po Jindřichohradecké úzkokolejce, poslední v Čechách, taženi pohádkovou parní lokomotivou mezi potoky a rybníky a obdivujte zemi blyštivých klenotů a lidského důvtipu a umu. www.trebonsko.cz

snad každému, ale pro rybáře je to učiněný ráj. Nejenže je tu nesčetně možností provozovat tenhle krásný sport, navíc tu můžete klidně začít od píky. Třeba díky programu Staň se rybářem, v němž vám profesionální rybář vysvětlí, nač je vezírek a policajt, i třeba jak se váže háček. A dost možná vás pak slavnostně pasují na rybáře! Určitě zavítejte na některý z výlovů rybníků, zajděte se podívat do domu Jakuba Krčína na expozici sladkovodních ryb, nenechte si ujít Rybářské slavnosti v Třeboni – a hlavně ochutnejte něco z jihočeské kuchyně! Rybích bašt a restaurací je tu celá řada, a tak si můžete dopřát zdejší nádherné kapry, štiky, úhoře nebo sumce v desítkách variací, od těch tradičních až po ty z ranku moderní gastronomie. A protože ryba musí plavat, neošiďte ani ochutnávku jihočeských piv! www.trebonsko.cz

S vodním živlem o závod — Jak už bylo řečeno, jižní

Čechy na kole, to je prostě pohádka! Krajina jako zahrádka, každou chvíli potkáte nějaký ten historický skvost (od zámků a tvrzí přes kláštery a chrámy až po města) a pořád se někde tak či onak dotýkáte vody. Vůbec nejlépe uděláte, vydáte-li se po Vltavské cyklostezce. Ta vás vlídně povede podél koryta řeky od jejích pramenů až tam, kde se pokorně vlije do Labe. Z tisíce metrů nad mořem na šumavské Kvildě sestoupáte spolu s vodou do kraje rybníků, projedete přes Rožmberk, Český Krumlov, Zlatou Korunu, hlavní město cyklistů – České Budějovice, Hlubokou, Týn, Písek a Zvíkov a ještě dál, s krásou v očích a Smetanovou hudbou v uších. Jen po jižních Čechách najedete bezmála 300 kilometrů a jeden každý se vám vryje do paměti na hodně dlouho. www.jihoceske-cyklostezky.cz


www.isumava.cz — Tam, na jihu Čech, je podivuhodná jezerní krajina plná obrů. A vlastně každý, kdo se do těch míst vydá, může se stát obrem.

1

3

2

Šumava

Dobrodružství v korunách stromů

8 Příběh čtvrtý

vlevo: Pavel Ouředník, vpravo: 1. STEZKA KORUNAMI STROMŮ s. r. o., 2. Dagmar Veselková, 3. Thinkstock

Napínavá cesta do korun stromů — Důstojně kráčet s hlavou mezi

vrcholky stromů. Velcí i docela malí, zdatní nebo hendikepovaní, každý je tu obrem. Je trochu neskutečné to putování po stezce vystavěné vysoko v korunách stromů. Bezpečná je jak luční pěšina, plná překvapení, na výhledy a dobrodružství štědrá k zbláznění, skoro sedm set metrů dlouhá, do obří vyhlídkové věže vedoucí, z níž se lze kochat pohledem a pak sjet dolů nejdelším suchým tobogánem v Česku. Ale vážně – zkuste si to! Staňte se obrem, tykejte sojkám a veverkám, pohlaďte očima zadumané hřebeny Šumavy i Novohradských hor, vydejte se sem v paprscích slunce anebo v noci omámeni světly kolem vás i tam někde v dálce, podívejte se na hladinu Lipna z míst, odkud ji vidí jen jestřábi. www.stezkakorunamistromu.cz

Po špičkách panenskou přírodou — Ten, kdo má v sobě pokoru

a úctu, může se stát i Králem Šumavy. Vypravte se napříč šumavským národním parkem a nechte na sebe působit krásu přírody, která je leckde panenská, jinde žitá člověkem, a vnímejte i jistou stísněnost té krásy. Vždyť to není zase tak dávno, co se tu pnuly ostnaté dráty železné opony. Nechte se ohromit místy, kde pouze ovocné stromy prozradí, že tu jen před pár generacemi bývala vesnice. Zatajte dech na úchvatných Knížecích Pláních, projděte slatě, vystoupejte na rozhlednu Poledník, z Alpské vyhlídky zahlédněte v mlhavém oparu vrcholy nejvyššího evropského pohoří. Nechte se rozmazlovat hotely a penziony nebo se spokojte se sítí jednoduchých nocovišť podél páteřní červené značky – pusťte si prostě Šumavu do duše. www.npsumava.cz

Jako ryba ve vodě — Je úplně jedno, jestli si přije-

dete odpočinout, nebo si tu nechat adrenalin vystoupat až do očí – Lipno uspokojí každého. V hlavní roli je voda, to dá rozum. Po jezeře můžete jezdit snad vším, co vás napadne, od lodiček a šlapadel po elektročluny a jachty, všechno vám tu půjčí, ba vysvětlí, jak se na lopatu sedá, licence netřeba. A kdyby snad počasí trucovalo, je tu krytý Aquaworld s bazény, skluzavkami, vířivkami, dokonce s Hopsáriem pro drobotinu. A ten adrenalin? V Active Parku Lipno co kdo snese! Na kole? Na bobu uprostřed léta? Po lanech? S frisbee v ruce? A co takhle rovnou kurz adrenalinových sportů? Upřímně, kdo nevyzkoušel zdejší lesní cyklotratě s trasami pro všechny generace, neví, oč přichází. www.lipno.info


www.turisturaj.cz

2

Plzeňsko a Český les

3

Až po uši v českém zlatě

— Zvlněná krajina, z níž tryská baroko až k nebi, krajina lidí, kteří dokážou stvořit pivo, jež obdivuje svět. 10 Příběh pátý

vlevo: Václav Jirásek, vpravo: 1. Lukáš Žentel, 2. Lubomír Stiburek, 3. Zuzana Uhlíková

Pěnivými pěšinami — Toulat se Plzeňskem a tvářit

se, že pivo neexistuje, to dost dobře nejde. Je všude a za vším, je to tekutý chléb národa českého, ať se to komu líbí, nebo ne. Pivovarnictví je tu zakořeněno a z těch kořenů dodnes raší mnohé ratolesti. Začít je ovšem třeba přímo ve svatostánku, v pivovaru Plzeňský Prazdroj, a při některé z prohlídek ho skrz naskrz projít. Udělejte to a uvidíte, že vás popadne chuť vydat se ve stopách piva do kraje. Ten je naštěstí doslova protkán Pivními stezkami, na kterých zavítáte do stále se množících minipivovarů a z ochutnávání prostě nevyjdete. A budete-li uondáni, zas pomůže pivo, tentokrát v Pivních lázních, třeba v Chodovaru v Chodové Plané nebo přímo v Plzni, v pivovaru Purkmistr. www.turisturaj.cz

1

V laskavém Hvězdy na objetí baroka dosah — — Baroko se kdysi zrodilo z tou- Plzeň skrývá ještě jeden pohy lidí po citu, vášni a živočišnosti, svorníkem byla ovšem láska k Bohu. Baroko proměnilo krajinu a dalo jí charakter, který si zachovává dodnes. Jeďte se podívat na Plzeňsko – a utonete v baroku. Ať pěšky nebo na kole, povedou vás cyklotrasy příznačně nazvané Baroko, které chytře spojují ty největší skvosty. Užasnete nad smělostí a genialitou Jana Blažeje Santiniho, stavitele nad druhé. Ohromující klášter v Kladrubech, nádherný cisterciácký konvent v Plasích, bělostný zámek v Manětíně – to všechno jsou barokní perly rozmařile rozhozené do Plzeňské pahorkatiny. A nemusí to být jen Santiniho stavby – barokní stopy tu objevíte na každém kroku a vždycky je to do kamene, štuku, plátna nebo notového papíru vykřičený cit a láska, rozmáchlé gesto vášnivé pokory. www.turisturaj.cz

zoruhodný palác, chrám vědy a techniky, který si ale nelibuje ve školometském poučování, naopak strhává a baví. Věda se tu stává dobrodružstvím a kratochvílí. Experimentální stanice pro zvídavé se jmenuje Techmania a vytváří ucelený městský areál s prvním 3D planetáriem v Česku a s velkorysou expoziční halou. Špičkově vybavené dílny, laboratoře a klubovny umožňují pořádání fascinujících workshopů a výletů do světa vědy. Usaďte se do křesel planetária a užijte si dokonale prostorové filmy z mikrosvěta, z hlubin moře nebo z vesmíru – třeba 3D projekci hvězdné oblohy na kulovou plochu. Zajděte i do výstavní haly a pronikněte do světa anatomie, energie nebo třeba kinematografie – žasněte, poznávejte a dozvídejte se, protože poznání je přece motor života. www.techmania.cz


www.zivykraj.cz — Voda tu prýští ze země jako krev z ran. Kudy teče, tudy léčí. Kdo se jí napije, pookřeje, ožije.

1

2

3

Západočeské lázně Za zázraky živé vody

12 Příběh šestý

vlevo: Ladislav Renner, vpravo: 1. a 3. Ladislav Renner, 2. Thinkstock

O kouzelných pramenech — Tenhle trojúhelník je skoro

stejně slavný jako ten Bermudský, a přitom v něm nikdo nemizí, naopak, lidé tu nacházejí novou sílu a energii. Pod tajemným územím mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi to vře a bublá už od nepaměti – tolik minerálních pramenů na tak malém prostoru nikde jinde na světě nenajdete. Každé z těch měst má jiný charakter, a přece všechna spojuje ta mámivě klidná a tak trochu sváteční lázeňská atmosféra s procházkami po kolonádách a parcích. Jeďte tam, neboť vaše tělo vám bude neskonale vděčné! Nevinná rozkoš, kterou mu poskytnou všechny ty rafinované lázeňské procedury, je slastná. Svého druhu nirvánu tu najdou ti s neduhy i ti pouze znavení všednodenností. www.zivykraj.cz

Země, kde to vře — Jsou tu ale místa obzvláště

tajemná, kde země neklidně dýchá ústy bahenních sopek. Přírodní rezervaci Soos je sice možné navštívit, ale není možné ji znát. Krajina se tu neustále proměňuje, je jako chameleón, tu hýří sirnou žlutí, tu jakoby mofety zmodraly, jindy jsou stříbrné, pak hnědé až do červena… Vydejte se naučnou stezkou přes rašeliniště i minerální slatiniště. Za teskného křiku bekasin dojdete až k Císařskému prameni. Na patře pocítíte železitou chuť nejteplejšího pramene a napadne vás, že jste nejspíš na nějaké úplně jiné planetě. Stačí pár kilometrů – a jste zase jinde, v tropech, v říši motýlů, kteří se třpytí všude kolem vás, protože v Motýlím domě v Žírovicích u Františ kových Lázní to zkrátka tak chodí. Křehká krása křídel, galerie v letu. www.zivykraj.cz

Zurčivá píseň jezů — Tím krajem se vine stříbrná

stuha zdobená splavy a peřejemi, tichá v lesích, hlučná ve městech a vesnicích, životodárná Ohře. Můžete se jí zmocnit pádlem, je to úchvatné, ale pohledu z klidně jedoucího kola se vyrovná máloco. Cyklostezka Ohře má už více než sto kilometrů a čeká, aby vás provedla vlídně členitou a půvabnou krajinou. Tajuplným a místy až panenským Slavkovským lesem, který vás bude vytrvale lákat k odbočení do chrámu stromů, ke zdem romantického hradu Loket, dovede vás i do Svatošských skal na svatbu gigantů, kteří tu zkameněli, nechá nahlédnout do pyšných lázní císaře Karla, v královské Kadani vede středověkým srdcem města s nejužší uličkou u nás a dál, kolem nechranické vodní nádrže, pod skalními hrady… Inu, cyklistická hostina. www.zivykraj.cz


www.branadocech.cz

2

3

1

Labská cyklostezka

V sedle až do jícnu sopky

— Šlapat do pedálů krajem sopek a pískovcových skalních útvarů je úchvatné. Vždyť putovat podél řek je člověku dáno od pradávna.

14 Příběh sedmý

vlevo: Daniel Řeřicha, vpravo: 1. Thinkstock, 2. Libor Sváček, 3. Jan Strakoš

Když se kouří První mezi od pedálů příběhy — — Velká řeka, jak říkali Labi naši A právě tady, na dohled od předkové, jakoby byla tou nejatraktivnější turistickou trasou, vytyčenou kdysi v dávné minulosti. Cesta kolem ní sloužila kupcům, lovcům i panovníkům, dnes tudy vede atraktivní panoramatická Labská cyklostezka z Krkonoš až do Českého Švýcarska – a samozřejmě dál, až k moři. Terén je vlídný, vždyť vede k nejnižšímu místu v Česku, a nabídka opulentní. Vyhoupněte se tedy do sedla bicyklu v kraji ohně, v malebném a jedinečném Českém středohoří. Labe je tu obroubeno ježatými vinicemi, pitoreskním horizontem kopců fantastických tvarů se sopečným rodokmenem, oblé meandry vytvářejí Portu Bohemiku, symbolickou bránu, kterou se vstupuje do země české, údolí nebývalé harmonie a krásy. www.labskastezka.cz

řečiště Labe, čeká nás hora hor, lůno českého národního příběhu, legendami opředený Říp. Tady stojí jeden ze zdrojů naší národní hrdosti, tady sepočínají Staré pověsti české, tady je možné hledět do kraje od svatováclavské rotundy očima praotce všech Čechů. A už tady cyklista vidí, že tenhle kraj k němu bude vlídný: mírný terén, košatá nabídka přírodních krás i historických pamětihodností, a navíc vstřícnost a pohostinnost. Na dveřích restaurací a penzionů často narazíte na logo programu Cyklisté vítáni – a je tomu skutečně tak. A tak s Řípem v zádech můžete šlápnout do pedálů a komfortně polykat kilometry nádherné krajiny. Čekají vás historická města Roudnice a Litoměřice i Terezín, pevnostní město s pohnutou historií. www.ceskestredohori.info

Výhledy ze strážců času — Labská cyklostezka láká

k mnohým odbočkám. Dobrý nápad je zaměnit ji na chvíli za Litoměřickou vinařskou cyklostezku, nahlédnout do rodinných vinařství i historických sklepů v zámku Velké Žernoseky a ochutnat zdejší pozoruhodná vína. Anebo vyšplhat na hromovou horu Milešovku či na dodnes činnou sopku, tajemný vrch Bořeň, kde v zimě vládne léto a v létě zima. Dost možná nejkrásnější částí Labské cyklostezky je Labský kaňon mezi Děčínem a Hřenskem. Vůbec nejhlubší pískovcový kaňon v Evropě, kde podivuhodně tvarované skalní stěny vzlínají čtvrt kilometru nad hladinu řeky. Tady začíná úchvatná krajina skal, lesů, luk, roklí a lidové architektury, České Švýcarsko s Pravčickou bránou, hřenskými soutěskami, Stříbrnými stěnami či Jetřichovickými vyhlídkami. Jste cyklisté? Pak jste našli ráj. www.branadocech.cz


www.liberecky-kraj.cz

1

Českolipsko a Jizerské hory

3

2

Jak se rodí poklady

— Skleněné hory jsou plné křehké krásy, zrozené ve výhni pekelné, dokonce i písek v Jizeře je skleněný a plný barev. 16 Příběh osmý

vlevo: Jan Strakoš, vpravo: 1. a 2. Thinkstock, 3. Jan Strakoš

O průzračné čistotě — Během staletí, po která na

Českolipsku a v údolích Jizerských hor pracují a tvoří skláři, stalo se sklo součástí krajiny. Když se ráno slunce opře do zátok hučící Jizery, objeví se tisíce barevných světýlek: jsou to úlomky korálků, které z písku vzešly a zase se do něj vracejí. Vydejte se po stopách dávných sklářů – a najdete ty dnešní. Řemeslo nezaniklo, kumšt se rozvíjí. Český křišťál žije. Vydejte se kupříkladu na Novoborsko. Tady skláři dodnes dokážou vyčarovat ze žhavé hmoty skvosty, které můžete obdivovat ve Sklářském muzeu v Novém Boru, anebo doslova naživo v dílnách skláren Ajeto. Ohromující jsou skleněné lustry z Kamenického Šenova – až tu budete, určitě nevynechejte zdejší Muzeum skla. Muzea hledejte i v Železném Brodě a v Kristiánově, vždycky to bude křehký dotek průzračné krásy. www.liberecky-kraj.cz

O drobných radostech — Světově nejproslulejší je ze

všech zdejších sklářských disciplín asi jablonecká bižuterie. Kdysi se tu začínalo s imitacemi benátských perel, postupem času se škála rozrůstala a ženy po celé planetě se začaly zdobit filigránskými skleněnými šperky z Jablonce. Všechnu tu krásu najdete v pohádkovém Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde vám budou oči přecházet, ať už se projdete expozicí Kouzelný svět bižuterie nebo Čarovnou zahradou, ve které kvete české sklo sedmi století. A nezůstalo jen u skla, dalším darem hor jsou „zkamenělé kapky holubičí krve“ – české granáty. Šperkaři, kteří pracují s tímto vzácným nerostem, ohromují svět už od dob Rudolfa II. www.msb-jablonec.cz

Perly v moři stromů — Skleněné hory, jak se Jizer-

ským horám často a po právu říká, jsou ale krásné nejen v křehkém detailu, ale i v pozoruhodně malebném celku. Nekonečné lesy s pohorskými loukami, meandrující potůčky, daleké výhledy a členitý horizont… Nejlépe je podívat se na to všechno shora. A protože stejně uvažovaly už koncem 19. století zdejší horské spolky, zdobí dnes vrcholy hor koruna z šestnácti rozhleden. Určitě na ně vystoupejte: třeba na Štěpánku, Kopaninu, Černou Studnici, Císařský kámen, Smrk, Královku nebo Slovanku. Po celý rok (ale hlavně v létě) není krásnějšího výletního cíle. A pak je tu král hor – Ještěd. Architektonický skvost Karla Hubáčka na jeho vrcholu předběhl dobu. Z vyhlídkové terasy ještědského vysílače jsou Jizerky snad úplně nejkrásnější. www.jizerky.cz


www.cesky-raj.info

3

1

Když pohádky ožijí — Pohádky se skrývají leckde,

Český ráj

— V těch skalách doopravdy žijí skřítkové a víly, v lesích tu dobrotivě hartusí loupežník Rumcajs. Stačí jediné – být malý a věřit pohádkám.

18 Příběh devátý

vlevo: Thinkstock, vpravo: Thinkstock

Do království fantazie

jen málokde ale doopravdy ožívají. A Český ráj, to je jedna nekončící a živoucí pohádka. Dětí se tu ujme hned dvanáct pohádkových postaviček: třeba dobrý duch Prachovských skal Pelíšek, obr Dráb, Baba a Panna, víla Jizerýna nebo skřítci z Kozákova – a provedou je krajinou rozmařile prokvetlých luk, úzkých steziček ve skalních městech, blyštivých hladin potoků a říček či hrdých zřícenin, hradů a zámků. Projekt Za pověstmi Českého ráje nabízí všechno, co je k takové cestě potřeba. A bude to putování místy, kde se natáčely filmové pohádky Princ Bajaja, Nesmrtelná teta, Princ a Večernice nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Navštivte Dlaskův či Kopicův statek, Sychrov, Frýdštejn, Hrubou Skálu či Trosky… Tak pojďte a staňte se součástí pohádky! www.ceskyrajdetem.cz

2

Mezi hašteřivé Na zkušenou ženštiny do města — pohádky Neodmyslitelným symbolem Českého ráje je zřícenina — hradu Trosky. Jeho dvě věže, Má-li Český ráj, země poháznámé jako Baba a Panna, odpradávna dohlíží na malebný kraj plný rybníků, lesů a skal. Podle známé pověsti se tu kdysi dvě ženštiny pohádaly o to, která bude vládnout kraji. Každá z nich žila v jedné z věží – a pozor – žijí tam dodnes, děti je tu dost možná potkají. A co teprve, až se dozvědí, jakými záhadami je zřícenina kdysi pyšného hradu obestřena! Vždyť jde vlastně o dvě vyhaslé sopky, které prý jsou pod zemí provrtány sítí tajných chodeb, díky nimž nebyl hrad nikdy dobyt! Dokonce se vypráví, že je tu brána do pekel a že je tu ukryt poklad nevídané ceny – a není žádný problém ho najít, stačí odvalit obrovský kámen v podlaze věže zvané Panna. Zatím se to sice nikomu nepodařilo, ale dokážete to nezkusit? www.cesky-raj.info

dek, nějaké hlavní město, pak je to Jičín. Nejen proto, že tu žije Rumcajs, nejslavnější český loupežník, který má v domku pod věží svou ševcovskou dílnu. Pohádkové to tu je, ať se sem vypravíte kdykoli. Pokud sem ale zavítáte v době festivalu Jičín, město pohádky, můžete si užít nesčetných tvůrčích dílen, divadel, koncertů, soutěží, ohňostroje a nekončícího defilé pohádkových postav. Máte-li raději romantickou scenérii skalního města, plného tajemných a pohádkových zákoutí, úchvatných výhledů a cest po kamenných schodištích, vydejte se do Prachovských skal za ochráncem přírody, přátelství a lásky, za Pelíškem. Tyto skály jsou totiž, jak jinak v tomto kraji, kouzelné! Ať už sem zavítáte kterýkoliv den v roce, pokaždé budou jiné, překvapivé, zkrátka pohádkové. www.mujicin.cz


www.kralovehradeckyregion.cz

1

3

Krkonoše a Podkrkonoší

Krakonošova Po hřebenech Permonická odysea na královnu hor kovárna — — — Krkonoše v zimě, to zná kažNezapomenutelný zážitek První byli odvážní Italové,

20 Příběh desátý

vlevo: Ladislav Renner, vpravo: Thinkstock

Říší pána hor

— Mlžná oblaka protrhne závan větru a slunce posype nedozírné stráně zlatým prachem. To Krakonoš, pán hor, vyšel na obchůzku.

2

dý. Když ale roztaje poslední sníh, na loukách rozkvetou koniklece a hořce, lesy se rozsvítí světle zelenou, tehdy je nejlepší čas vzít horské kolo a vyrazit. Zkuste to a uvidíte, že škála možností je nevyčerpatelná – od pohodových panoramatických tras, na které vás i s bicyklem vyveze lanovka, přes členité jízdy, při nichž za každý vystoupaný kopec čeká odměna v podobě úlevného klesání, až po adrenalinové sjezdy divokým terénem nebo rovnou po lyžařské sjezdovce dolů. I vysloveně extrémní zábavu tu najdete – třeba sjezdovou MTB trať ve Svatém Petru. Pokud ale milujete daleké rozhledy a dlouhé jízdy, budou pro vás tím pravým nádherné hřebenovky. A můžete se na ně nechat vyvézt některým z cyklobusů – třeba na Špindlerovu boudu, Horní Mísečky nebo na Pomezní Boudy. www.krkonose.eu

ovšem je vydat se do hor pěšky a putovat po hřebenech a úbočích hor a vědět, že tudy dávno před vámi stoupali chalupníci s dřevěnými, vrchovatě naloženými krosnami. Vy si ovšem můžete dopřát turistiku jen pro zábavu, a je jedno, jestli holdujete trekingu, tedy vícedenním túrám s bivakem, nordic walkingu s holemi, úplně obyčejné výletní turistice či skálolezení – Krkonoše vám nabídnou úplně všechno. Včetně své královny, paní Sněžky. Jistě, můžete se sem vyvézt lanovkou, ale dobýt nejvyšší kótu v zemi a triumfálně se rozhlédnout do kraje od nové poštovny, to trumfne máloco. A přitom Krkonoše nejsou žádná necivilizovaná divočina, dostanete-li hlad, budete si moci dokonce vybírat z mnoha nabídek: třeba v pivovarské restauraci Novosad v Harrachově nebo na některé horské boudě – na Luční, Vrbatově nebo Labské. www.krkonose.eu

prospektoři, kteří v Krkonoších pátrali po drahých kovech. Hned za nimi přišli kovkopové a horníci a začali z nitra hor jen vlastníma rukama, s primitivními nástroji a v chabém světle kahanů, vynášet poklady samotného Krakonoše – železo, arzén nebo měď. Dnes se zdá neuvěřitelné, jak obrovské prostory pod zemí vytvořili. Pokud se nebojíte Krakonošovy pomsty ani škodolibých permoníků, vydejte se v červenci nebo srpnu do hlubin Sněžky. Historický důl Kovárna v Obřím dolu vám dá na vybranou – buď si prohlédnete jen horní patro, anebo, opatřeni ochrannými pomůckami, sestoupíte po železných žebřících hluboko pod zem a zakusíte alespoň z malé části pocity těch, kteří tu stáli tváří v tvář nekonečně tvrdé skále. www.speleoalberice.cz


www.broumovsko.cz — Kdysi dávno vytrysklo v Bohem opuštěné krajině Broumovska ze země k nebi baroko. Jako by mohutný akord varhan protrhl staleté ticho.

1

2

3

Královéhradecko Za tajemnem dávných časů

22 Příběh jedenáctý

vlevo: Libor Sváček, vpravo: 1. Ladislav Renner, 2. Libor Sváček, 3. Jan Záliš

Co skrývají klášterní zdi — Pustou, větrem zmítanou

krajinou kráčí skupina mnichů v černých kápích. Utíkají před hordami husitů. Zdi broumovského kláštera jsou nedaleko, tady začnou znovu. Příchod opata benediktinského řádu byl v 15. století skutečně počátkem rozkvětu kraje Adršpašských skal. A právě baroko, to podivuhodné vzedmutí ducha, dalo krajině ojedinělý charakter a učinilo z ní místo prodchnuté láskou k Bohu i lidem. Broumovský klášter se pod rukama otce a syna Dientzenhoferových proměnil ve skvostné dílo. Vydejte se sem a zůstanete v němém úžasu stát před odvahou a kreativitou obou stavitelů, budete bloumat rozsáhlým podzemím mezi čtyřiatřiceti mumiemi, a až se zase dostanete na světlo denní, pocítíte, ať už věříte čemukoli, laskavé smíření. www.broumovsko.cz

Po stopách slavné relikvie — Broumovský klášter je mís-

tem plným udivujících věcí, jedna má mezi nimi ale zcela výsadní postavení: otisk těla Kristova. Podobných je totiž na světě jen čtyřicet. Kopie proslulého Turínského plátna pochází z roku 1651 a podobnou nenajdete v celé střední Evropě. Přitom ještě před patnácti lety o ní nikdo nevěděl, byla objevena až v roce 1999 v kostele svatého Vojtěcha. Nad jednou z kaplí, za štukovým věncem v dřevěné skříňce. Tak vida, přece jen žijeme v době, kdy ještě není všechno nalezeno, změřeno a zúčtováno. Každý z nás může být účastníkem velkých objevů. Plátno velikostí téměř totožné s originálem je dnes k vidění při prohlídce kláštera jako jeden z jeho největších magnetů. Kostel, refektář, sakristie nebo nádherná knihovna jsou těmi dalšími. www.broumovsko.cz

Cesta ducha — Musela to být strhující doba.

Po Čechách putovali dva z největších barokních architektů, jaké kdy svět nosil – Kilián Ignác Dientzenhofer a Jan Blažej Santini – a zůstávaly za nimi skvosty, které dnes ani nejsme schopni docenit. Kiliána a jeho otce Kryštofa zavedla cesta i na Broumovsko. Vedle samotného kláštera byli pověřeni stavbou dalších kostelů, které měly proměnit okolní krajinu. Podařilo se to dokonale, devět venkovských kostelů tvoří naprosto ojedinělý památkový a architektonický soubor. Vrcholné baroko z rukou mistrů. Krajina jako by byla dotčena samotným prstem Stvořitelovým. Dnes kostely spojuje (krom vzácných snah skupiny lidí o jejich rekonstrukci) také pozoruhodná cyklostezka. Chcete-li pochopit smysl baroka, vydejte se po ní. www.broumovsko.cz


www.vychodnicechy.info

1

Východní Čechy Za příběhy hrdinství a odhodlání

2

3

— Šnůra železobetonových korálů vinoucí se nádhernými lesy a loukami. Pomník lidem, kteří chtěli bojovat za svou svobodu a hrdost. 24 Příběh dvanáctý

vlevo: Ivanka Čištínová, vpravo: 1. Ladislav Renner, 2. Ivanka Čištínová, 3. Thinkstock

Tajemství Sami proti Zahradou betonových všem na dvou kolech — — jeskyní Východní Čechy jsou jedním Hory rozervané Divokou velkým muzeem vojenské Orlicí, dravou říčkou, po níž — Vydejte se cestou proti prou- historie v přírodě. Jedinečné ostatně mají i jméno, Orlické du času. V panenských lesích a na prosluněných loukách objevíte vojenské pevnosti, pevnůstky a bunkry, a vstoupíte-li do nich, dost možná pocítíte energii mužů, kteří se slzami v očích a zaťatými zuby museli proti svému odhodlání a přirozenosti opustit perfektně vybudovaná opevnění a vzdát se bez boje. Dodnes člověka naplňuje úžasem, jak dobře jsme tehdy byli připraveni. Dokonale je to patrné třeba ve dvou vůbec největších pevnostních stavbách, dělostřeleckých pevnostech Bouda a Hůrka. Pěchotní sruby, muniční sklady, chodby, odvodňovací štoly, minové kobky – mikrosvět pro společenství odvážných mužů. Nevyjdete tu z údivu a dost možná sami v sobě pocítíte hrdost na stavitele i uživatele těch rafinovaných komplexů. www.boudamuseum.com

expozice nejsou jen v Boudě a Hůrce – čeká vás vojenská pevnost Dobrošov, tvrz Hanička, naučné stezky, malé expozice v drobných pevnostních stavbách. Centrem Králické pevnostní oblasti je Vojenské muzeum Králíky s velkou expoziční halou, venkovními přístřešky a předváděcím polygonem, v Hradci Králové najdete muzeum letecké techniky a v Jaroměři zase vojensko-historické Muzeum československých legií. Čím déle budete putovat mezi vojenskými stavbami a expozicemi východních Čech, tím intenzivněji si uvědomíte, že Češi nebyli vždycky jenom vtipálci a věčně jen nešvejkovali, ale že byli připraveni postavit se třeba proti všem. A na to je dobré nezapomínat. www.kpo1938.com

hory, jsou členitou, pestrou, neustále překvapující krajinou, plnou nezkrotných bystřin, svažitých luk a pastvin prokvetlých oměji, vstavači i vzácnými masožravými rosnatkami. Jste-li cyklistou labužníkem, rozhodně vezměte kolo a seznamte se s tímhle utěšeným koutem země české. Čekají vás místa úlevná a klidná, lenošení v trávě a brouzdání ledovou vodou, ale také adrenalinové výšlapy korunované nádhernými výhledy na polské Gory Bystrzyckie nebo do údolí Orlického Záhoří. A pevnostní stavby? Ty uvidíte zase trochu jinak, neboť ony se už dávno staly harmonickou součástí hor, příroda je přijala za své. Cyklotoulky Orlickými horami vám přirostou k srdci. Uvidíte, že se sem budete často a rádi vracet. www.mojeorlickehory.cz


www.region-vysocina.cz

2

1

3

Vysočina

Do náruče přírody

— O závod s časem, s mistry bílé stopy a konečně i sám se sebou. Jen vaše vůle, tichá krajina a sníh v dokonalé harmonii. 26 Příběh třináctý

vlevo: Thinkstock, vpravo: 1. Štěpán Vrzala, 2. Vysočina Tourism, p. o., 3. Thinkstock

Sladký spánek Světem na Cesta mezi poli koňském k pramenům — — hřbetu Ne každý dokáže na venkově Už jste někdy otevírali stužít. Každý by si ale měl alesdánku? Na jaře, když je plná — poň jednou do roka naordiŘíká se, že svět je nejkrásnějspadaného listí? Na Vysočině novat ten koncentrovaný klid, stojatý a labužnicky čerstvý vzduch, přírodu za postelí, zvířata na dosah… Jestli se člověk může někde najít, pak tady. U pramene života. Dejte na chvíli vale městským stresům a vydejte se napospas kouzlu venkova. Putujte po farmách, kde jídlo roste před očima, dopřejte sobě i svým dětem nevšední zážitky, zkuste podojit krávu, najít ve slámě ještě teplé vejce, ochutnejte chléb jinak – nejdřív vůni z pece a pak krajíc s domácím čerstvým sýrem, přimějte kozu, aby šla, kam vy chcete, poměřte své síly vidlemi s vonícím senem – objevte v sobě člověka, který se na chvíli obejde bez berliček moderního života. Překvapte sami sebe. www.region-vysocina.cz

ší, je-li viděn z hřbetu koně. Zkuste to, je to opojné. Vyberte si některou z farem, žijte tu s lidmi i koňmi a nechte se těmi moudrými čtyřnohými bytostmi vézt krajinou po síti hipostezek, jen tak pomalounku, anebo s větrem o závod. Vnímejte čerstvé povětří i rozmanitost přírody tak, jako je vnímá kůň. Když nic jiného, vaše záda týraná po celý rok kancelářskou židlí vám budou hlasitě děkovat. Houpavý pohled na hluboké lesy i svažité louky ryzí přírody nepoddajné Vysočiny, to je zážitek, který vám vydrží jednou provždy. A donese-li vás váš věrný Hatátitlá až do Šiklova mlýna, ocitnete se rovnýma nohama na americkém západě z konce 19. století, obklopeni honáky, kovboji, pistolníky a indiány… Prostě to „nechte koňovi“, vyplatí se to. www.region-vysocina.cz

se to dělá od nepaměti. Lidé si tu váží pramenů, však jich tu taky je! Pramení tu hned devět velkých řek, třeba Sázava, Moravská Dyje, Želivka, Svratka… Vydejte se po stopách vody a půjdete dozajista i ve šlépějích lidí z dávných časů. A od koryt potoků šplhejte k vrcholům, Vysočina jich má nespočet. Třeba ve svérázných Železných horách nebo v malebných Žďárských vrších. Choďte, jezděte na kole, objevujte, stoupejte a zase klesejte, neboť právě v tom je půvab Vysočiny – divoce krásné země, kterou nemůžete zkrotit, ale můžete jí skvostně podlehnout. www.region-vysocina.cz


www.jizni-morava.cz

1

Jižní Morava

Krajem sladkých hroznů

— Slunce tu svýma hřejivýma rukama dává dozrát vínu, ovoci i lidem. Odtud jsme vzešli, z horkého lůna matky Moravy.

2

28 Příběh čtrnáctý

vlevo: Jan Miklín, vpravo: 1. Ladislav Renner, 2. David Marvan, 3. Ladislav Renner

Panenský ostrůvek — Pravěký člověk byl odkázán

na podmínky, v nichž žil. A vybral-li si v době ledové Dolní Věstonice na úpatí Pálavy, věděl proč. Není u nás teplejšího místa. Do daleka bíle zářící skály, prohřáté stepi, ježaté vinohrady, sady. Bylo tu dobře lovcům mamutů a bude tu dobře i vám – a tak nepřemýšlejte a vzhůru na jižní Moravu! Toulky Pálavou, hejna kormoránů nad hladinou Novomlýnské nádrže, Velké Pavlovice, místo zaslíbené vínu a meruňkám… Dozrálý hrozen plný slunečního cukru nebo šťavnatá meruňka z větve utržená, sklenka bílého s mámivou kyselinkou – to všechno člověka prohřeje až na kost. A k tomu nedaleký Mikulov, město až rozmařile plné historických skvostů, ale také vináren a kavárniček a živé kultury, ach, tady je život sluníčkově sladký. www.jizni-morava.cz

3

Tam, kde Do zámků vychází slunce i do podzámčí — — Kdo má za to, že za folklórem Na seznam světového kulse musí do muzea, nikdy tu nebyl. Tady slunce vychází,až když ho cimbálovka vycinká a vyzpívá. Tradice je propletená s dneškem jako pomlázka. Kroje nevisí ve skříních, lidé je nosí, ctí a pyšní se jimi. Takové je Slovácko. Přijeďte na některou z lidových slavností, do Strážnice, do Kyjova, na vlčnovskou jízdu králů. Až se vytančíte, vy skáčete a ochraptíte zpěvem, jděte se jen tak projít po vsi, kolem nabílených sklípků a domků ozdobených malovanými kvítky, a přisedněte na lavičku k bábině v kroji. Třeba vám poví, jak to bévalo a jak je to včil. A buďte si jisti, že něco takového nenajdete v žádné knížce, ba ani v tom nejlepším národopisném muzeu. Protože jedině živý folklór má sílu opravdovosti a upřímnosti. www.slovacko.cz

turního dědictví UNESCO se vyplatí dát. A Lednicko-valtický areál do něj právem patří. O to více fascinující je fakt, že si tuhle kaskádu nádherných staveb v krajině plné vodních ploch vysnil a také realizoval jediný šlechtický rod, Lichtenštejnové. Vznikla tak těžko popsatelná romantická říše vznosných zámků Lednice a Valtice, římských akvaduktů, loveckých zámečků, empírových saletů, obelisků, kolonád, dokonce jednoho minaretu, čínských a japonských staveb či římských oblouků. Jednou z nejpůsobivějších staveb je uměle vybudovaná komfortní „zřícenina“ Janův hrad. A k tomu rozložité parky, skleníky, lučiny a mokřady. Úžasné místo, ať už se jej rozhodnete poznávat z paluby lodi, ze sedla kola nebo po svých. www.lednicko-valticky-areal.cz


www.vychodni-morava.cz

2

3

1

Východní Morava V zemi krále bot

— Z hrdého města nejslavnějšího ševce na světě rozbíhají se stezky a stezičky prašné i mokré, svaté i světské, ale vždycky krásné.

30 Příběh patnáctý

vlevo: Libor Sváček, vpravo: 1. Thinkstock, 2. Vladimír Kubík, 3. Libor Sváček

Baťovky zapřené do pedálů — Idea jediného muže, průmy-

slového a urbanistického vizionáře Tomáše Bati, dokázala proměnit kraj Cyrila a Metoděje v oblast, k níž upíral zraky celý svět. Baťa ale nevyráběl jen boty, vytvořil hotový hospodářský zázrak a jeho myšlenka stála i u zrodu plavebního kanálu z Otrokovic do Rohatce. A tak se náhle uprostřed Moravy zrodilo Holandsko. Sedněte na kolo a nechte se vést páteřní cyklostezkou podél kanálu. Uvidíte stavbu harmonicky začleněnou do přírody, plných osmdesát kilometrů vás budou míjet čluny a hausbóty a vy si každou chvíli budete moci vyšlápnout za některým z atraktivních cílů – do Hostýnských vrchů, Bílých Karpat, na hrad Buchlov, do Kroměříže anebo mezi vinohrady po některé z Moravských vinařských stezek. A jíst, pít i spát budete v místech, kde jsou cyklisté vítáni. www.vychodni-morava.cz

Kapitánem na své lodi — Pokud chcete zažít něco

opravdu mimořádného, vydejte se na Baťův kanál na palubě lodi. Je možné se nechat vézt zdejší flotilou, ale docela dobře se můžete stát kapitánem lodi, která bude po dobu plavby jen a jen vaše. Půjčte si třeba hausbót nebo motorový kajutový člun a vyplujte vstříc třinácti plavebním komorám a dvaapadesáti kilometrům vodní cesty lemované vlídnou moravskou krajinou. Prohlížejte si technické památky související s kanálem, dělejte výlety do okolí, vezměte si s sebou i kola a střídejte plavbu s jízdou po souši. Nebo si prohlédněte galerii na vodě, historické vinné sklepy nebo skanzen moravské vesnice. Nechte se prostě unášet vodou a užívejte si ten pocit, že jedete krajinou a ti, kdo se na vás s očima zacloněnýma dívají z dálky, mají pocit, že se jim to zdá: Loď na louce? Nesmysl… www.batacanal.cz

Krajina věrozvěstů — Poutníci kráčí cestou víry,

pěšinou naděje, stezkou lásky, chodníkem pokory. A je-li to cesta, po které ve středověku kráčeli slovanští poutníci do Říma, cesta, po níž dost možná kráčeli i Cyril a Metoděj, pak je do ní otištěna energie všech těch, kteří se tudy vydávali k poutním místům před námi. Putujte tudy – budete překvapeni, jak je to očistné, prostě jít spolu s jinými lidmi a směřovat k cíli. Poutní stezka ze svatého Hostýna na staroslavný Velehrad je opravdu krásná a bezesporu útěšná. Začíná nad Bystřicí pod Hostýnem, na významném mariánském poutním místě s bazilikou a nádhernou Jurkovičovou křížovou cestou, a končí v srdci cyrilometodějské Moravy, na Velehradě. Tady můžete navštívit poutní areál s monumentální bazilikou a gotickou kaplí a v nedaleké Modré pozoruhodný archeoskanzen. Ať už věříte v cokoli – jděte a tou cestou se proměňte. www.velehradinfo.cz


www.strednimorava-tourism.cz

3

Střední Morava a Jeseníky

2

Toulky rájem odpočinku

1

— Z lužních lesů se zvedají hory, v nichž se rodí zdraví upletené z vody a vzduchu, hory kralující malebnému a úrodnému kraji. 32 Příběh šestnáctý

vlevo: Ladislav Renner, vpravo: 1. David Marvan, 2. Thinkstock, 3. Libor Sváček

Voda plná Kouzelná místa Nezlomné zdraví a chuti s vůní vody srdce Hané — — do života Šest ramen životadárné Jedno z nejkrásnějších měst, řeky Moravy objímá hanácbarokem zářící Olomouc, je — Srdce Moravy pulzuje léčivou ké Benátky, město Litovel. vlastně po staletí budovanou vodou, která vyvěrá v místech, kde lidé postavili lázně a kde svěřují své neduhy síle vody už po dlouhá staletí. V Teplicích nad Bečvou dokáže voda pomoci především churavému srdci, ve Slatiňanech zase léčí potíže pohybového aparátu. Jsou to lázně klidné, půvabné, člověk tu nachází novou chuť do života, pookřeje tu a rád se sem pak vrací. Tomu, kdo se zbavuje neduhů, ovšem vyhládne. Naštěstí jste v kraji, který dal světu nejaromatičtější lahůdku – olomoucké tvarůžky. V Lošticích jejich historii uchovávají v muzeu Pravých olomouckých tvarůžků, ochutnat je tu můžete v několika restauracích, a dokonce i v první tvarůžkové cukrárně na světě. Fajnšmekři ovšem vědí, že tvarůžky rodí žízeň. I na to tu ale dbají – v pivovarech Litovel a Holba v Hanušovicích. A máte-li potřebu napít se spíš na kuráž, postarají se o vás v prostějovské Starorežné. www.strednimorava-tourism.cz

Dokonce přímo pod radnicí a náměstím razí si cestu jedno z říčních ramen. Voda je živlem tohoto kraje, a to voda ve všech podobách. Nádherné lužní lesy Litovelského Pomoraví, kde stromy zamyšleně smáčejí nohy ve vodě, louky plné vody, tajemné tůně, rybníky, potůčky, meandrující řeka, selské hráze. Samá voda. A mezi ní síť cyklostezek, především pak ta nejznámější, Moravská cyklostezka s naučnou stezkou Luhy Litovelského Pomoraví. Vezměte kolo a plujte na něm krajinou, kterou jakoby si vysnil romantický malíř. Dost možná proto tu natrefíte i na hrdé středověké hrady, třeba Bouzov, který korunuje siluetu kraje romantických příběhů. www.mikroregionlitovelsko.cz

pevností. Začalo to už někdy v 11. století opevněným hradem, pak přibyly gotické městské hradby, Olomouc byla císařem prohlášena pevností, ale fortifikační snahy neustaly. A tak když dnes chodíte druhou největší městskou památkovou rezervací v Česku, narážíte na pevnostní prvky na každém kroku. Je tu na třicet pevnostních objektů: brány, zbrojnice, pevnůstky, hradby, vodní kasárna, obranné forty, bastiony, kasematy, prachárny, vojenské studny, reduty, špitály… Pravda, už skoro 150 let Olomouc pevností není, ale snaha o záchranu každičkého pozůstatku opevnění neustává. Po stopách někdejší nedobytnosti města vás povede naučná cyklostezka. tourism.olomouc.eu


www.msregion.cz

2

1

3

Severní Morava a Slezsko

V zemi ocelových obrů

— Staří dobří obři. Už nervou z útrob země černé zlato ani netaví v gigantickém tyglíku ocel, jsou pomníkem lidské dřiny i důvtipu.

34 Příběh sedmnáctý

vlevo: CzechTourism, vpravo: 1. Fotobanka.cz, 2. Thinkstock, 3. Lothar Spurzem, následující dvoustrana: Ladislav Renner

Přejděte hory, objevte doly — Kulturní krajina je krajina

dotýkaná člověkem. Na Ostravsku se člověk od nepaměti dral pod zem, aby odtud vynesl, co mu je k užitku. Stavěl si nebetyčné ocelové pomocníky. Dřel se do úmoru. Industriální panoráma Ostravy je nesmírně malebné: vypravte se na ostravské Hradčany v Dolní oblasti Vítkovice a nechte se vyvézt výtahem, který vozíval rudu do nenasytného žhnoucího hrdla, až na vrchol vysoké pece – uvidíte sami. Defilují tu staří obři, kteří dnes žijí jiným životem: z plynojemu je moderní aula, z ústředny interaktivní verneovské muzeum. Na Dole Michal se vydejte prohlídkovou trasou ve stopách každodenního horníkova života, v Landek parku probádejte největší hornické muzeum u nás, projeďte se důlním vlakem, sfárejte v těžní kleci anebo zajděte „na jedno“ do hornické Harendy. www.technotrasa. msregion.cz

Jak spláchli Za tatrovkou prach štol profesora — Hornický chlebíček byl (a do- Masaryka dnes je) po čertech drsný. Mít — žízeň jako havíř, to úsloví dáv- Po štěrkové cestě k bráně no zlidovělo. A tak pivo k baníkům patří stejně jako uhlí. Jaké je pivo kraje ocelových obrů a kamenných bohů? Inu, hořké jako život tady. V Nošovicích, v pivovaru Radegast, kam se na svých cestách určitě vypravte, vám rádi ukážou, jak tohle jedinečné pivo vzniká. Rozprostřou před vámi historii sladového zázraku, budete si moci prohlédnout celý provoz, zastavit se u zářících cylindrokónických tanků, nasát neopakovatelnou vůni sladovny, zahřát se ve varně, ochladit ve sklepích, a především – nakonec, vědomi si toho, jak se pivo rodí, ochutnat a spokojeně otřít pěnu ze rtu stejným grifem, jak to odjakživa dělají zdejší horničtí chachaři. A jestli máte radši menší pivovary, zkuste třeba Pivovar U Koníčka ve Vojkovicích. www.msregion.cz

lánského zámku blíží se majestátně černá Tatra 80, luxusní landaulet, dvanáctiválec. Za volantem sedí prezident Masaryk. Miloval tohle auto a bylo i jeho posledním. Vydejte se do míst, kde se tahle i tisíce jiných tatrovek narodily – do Kopřivnice. Ve zdejším technickém muzeu najdete nejucelenější sbírku aut téhle prestižní české firmy. Osobní vozy včetně legendární „šestsettrojky“, nákladní, ano, i ty z Rallye Dakar. Aerodynamická nablýskaná krása, triumf konstruktérské dovednosti. Anebo jeďte do Studénky. Na zdejším zámku vás nadchne Vagonářské muzeum, jediné v České republice, věnované tatrovácké produkci kolejových vozidel. Pod štukovanými stropy budete bloumat mezi exponáty, obdivovat zmenšené modely vagónů a lokomotiv a dovádět jako malí. www.tatramuseum.cz


— Tyhle řádky jsou vlastně dveřmi. Jsou vraty otevřenými dokořán. Vyjděte jimi do krajiny a zmocněte se jejích krás po svém. A bude-li vám alespoň jedna naše rada dobrá, měla všechna slova, co jich na předešlých stránkách je, smysl. Přejeme vám šťastnou cestu za novými příběhy.

Drábské světničky, Český ráj

Česko. Země strhujících příběhů Vydal © Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Praha 2014, 1. vydání Kreativní koncept: COMTECH Texty: Rostislav Křivánek Design: Studio Marvil Tisk: MORAVIAPRESS a. s. ISBN 978-80-87824-571-9 CzechTourism Vinohradská 46 120 41 Praha 2 www.czechtourism.cz www.kudyznudy.cz leto.ceskozemepribehu.cz

Česko. Země strhujících příběhů. Svazek druhý

Recommend Documents