Č. j. 6 T 149/2014 -
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Teplicích rozhodl v hlavním líčení konaném dne 22. prosince 2014 v senát složeném z p edsedy senátu Mgr. Martina Roubalíka a p ísedících Kristy Jenatschkové a Marie Čaradové, t a k t o : Obžalovaný
Ing. M. V . , nar. XX.XX.XXXX, trvale bytem, adresa pro doručování, t. č. ve vazb v této v ci ve Vazební v znici Teplice, je vinen,
že
od p esn nezjišt né doby nejmén do dne 17. 4. 2014, v dob kolem od 18-19 hod., kdy byly nalezeny, m l ve skryté místnosti své pracovny zamaskované ve sk íni a v trezoru ve skladu v p ízemí rodinného domu na adrese v Teplicích, bývalý okres Teplice, který obýval společn se svojí rodinou, uloženy 1 ks pistole samonabíjecí vzor 70, CZ r. 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks pistole CZ vzor 83, ráže 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 bez označení se sklopnou op rkou bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí bez označení výrobního čísla PŘ5Ř1, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla Dř724, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla N5471, dále 4 ks tlumič černé barvy se závitem, 9 ks zásobník r zného typu a 4.323 ks náboj ráží 6.35 a 7.65 mm, vše v kožené brašn , igelitové tašce a krabicích pod postelí v tajné místnosti, dále zásahovou výbušku P1 s t ecím zapalovačem TZ-M uloženou v šedém trezoru ve skladu v p ízemí, kdy zde dále m l uloženy podle odborného zjišt ní pad lané či obsahem podstatn zm n né, konkrétn vým nou fotografie či identifikační strany, osobní doklady Litevské a Slovinské republiky, na kterých m l svou vlastní fotografii, 1
p estože je a vždy byl pouze občan České republiky, konkrétn pak občanský pr kaz Litevské republiky č. 10477968 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Litevské republiky č. 20612979 zn jící na jméno T.j N., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S1630087 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Slovinské republiky č. P01490024 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Litevské republiky č. R4904102 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, vše uloženo v p enosném trezoru pod postelí v tajné místnosti, dále cestovní doklad Slovinské republiky č. P01772383 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S1586321 zn jící na jméno Boris K., nar. XX.XX.XXXX, občanský pr kaz Slovinské republiky č. 003179451 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, vše uloženo v šedém trezoru ve skladu v p ízemí, jakož i dva neplatné cestovní doklady České republiky č. 4281892 a 4112339, oba zn jící na jeho jméno a s jeho fotografiemi, p itom tyto doklady dle správních evidencích byly vydány na osoby B. V., nar. XX.XX.XXXX a O. C., nar. XX.XX.XXXX, uloženo v p enosném trezoru pod postelí v tajné místnosti, kdy pistole i samopaly byly pln funkční a st elbyschopné, samopaly pak dokonce v režimu st elby jednotlivými ranami i dávkou, a kdy samopal vz. 61 je tak zakázanou zbraní kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), § 4 zákona č. 11ř/2002 Sb., o st elných zbraních a st elivu v platném zn ní (dále jen zákon), v p ípad obou pistolí ČZ vz. 70 a Ř3 jde o zbran kategorie B ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 5 zákona, a v p ípad tlumič hluku výst elu jde o zakázané dopl ky zbraní kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) a § 4 zákona, a v p ípad st eliva jde o st elivo do zbraní kategorie A a B ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) a § 5 zákona, a v p ípad zásahové výbušky jde o zbra kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), § 4 zákona, a kdy obž. M. V. nikdy nebyl a není držitelem zbrojního pr kazu nebo zbrojní licence ve smyslu ustanovení § Ř zákona, tedy - bez povolení p echovával st elnou zbra , - bez povolení p echovával zbra hromadn účinnou a hromadil zbran a ve značném rozsahu st elivo, a spáchal takový čin ve v tším rozsahu, - pad lanou ve ejnou listinu a ve ejnou listinu s podstatn zm n ným obsahem opat il sob v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé, tím spáchal p ečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, zločin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a), b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, p ečin pad lání a pozm ování ve ejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku a odsuzuje se podle § 27ř odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odn tí svobody v trvání č t y (4) rok .
2
Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se pro výkon uloženého trestu odn tí svobody za azuje do v znice s o s t r a h o u . Podle § 70 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému u k l á d á trest propadnutí v ci a to: - 1 ks pistole samonabíjecí vzor 70, CZ r. 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks pistole CZ vzor Ř3, ráže 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 bez označení se sklopnou op rkou bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí bez označení výrobního čísla PŘ5Ř1, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla Dř724, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla N5471, dále 4 ks tlumič černé barvy se závitem, ř ks zásobník r zného typu a 4.250 ks náboj ráží 6.35 a 7.65 mm, - zásahové výbušky P1 s t ecím zapalovačem TZ-M, - občanský pr kaz Litevské republiky č. 10477ř6Ř zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Litevské republiky č. 20612ř7ř zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S16300Ř7 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Slovinské republiky č. P014ř0024 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Litevské republiky č. R4ř04102 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, - cestovní doklad Slovinské republiky č. P017723Ř3 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S15Ř6321 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, občanský pr kaz Slovinské republiky č. 00317ř451 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX. Od
vodn ní:
Po provedeném dokazování dosp l soud ke skutkovým a právním záv r m popsaným ve výroku tohoto rozsudku. I. Obžalovaný jemu vytýkanou trestnou činnost pop el. V hlavním líčení se k ní, jakož i ke všem provedeným d kaz m, od okamžiku jeho zahájení až od jím p ednesené záv rečné eči velmi podrobn vyjad oval ústn či v písemné podob . Pro účely skutkových zjišt ní se soud omezí na jeho vyjád ení mající skutečn relevantní vztah k projednávané v ci. Obžalovaný tedy k p edm tné v ci uvedl následující: Od základní vojenské služby žádnou zbra nedržel v ruce, žádnou zbra nep echovával. Nemá zálibu ve zbraních, ani ve st ílení, ani se zbran mi neobchoduje. Se zbran mi tak nemá nic společného ani on, ani jeho rodina. Do domu na adrese Teplice, p ijel z Prahy kolem jedné hodiny po p lnoci dne 17.04.2014. Jakkoliv byl v té dob jeho pohyb dlouhodob monitorován policií, lze tuto
3
skutečnost ov it u složek pov ených sledováním. Hned vedle garáže m l svoji ložnici, nebo pracovnu, kde m l postel, zde tu noc i spal. Kolem 06:00 hod. ráno dne 17.04. jej probudil zvonek. Na obrazovce videotelefonu vid l t i muže v černém oblečení, kte í nebyli nijak označeni a rozhodn na sob nem li nápis „Policie“ (na podporu tohoto svého tvrzení p edal obžalovaný soudu k provedení d kazu sekvenci 6 fotografií, po ízených domovním videotelefonem po zazvon ní dne 17.04.2014, na nichž jsou vid t pouze t i čern oblečené osoby, které nejsou v uniformách, nemají nápisy policie, rozhodn na nich nejsou žádní policisté URNA, ačkoli záb ry mají dosah 50 m od vchodu; fotografie nejsou opat eny datem ani časem po ízení, potvrdil, že jím dodané fotografie, p edložené k hlavnímu líčení dne 15.08.2014, domovní zvonek po izuje automaticky vždy po každém zazvon ní a po 100 dnech záznamy automaticky p emazává). Mezi t mito osobami poznal člov ka, který se p ed osmi lety podílel na jeho násilném únosu v Dráž anech (podle prvotního vyjád ení obžalovaného v hlavním líčení dne 15.08.2014 se jednalo o vrchního inspektora nprap. A. E., následn svou výpov pozm nil sm rem k O. C.). P es negativní zkušenost s touto osobou, kterou ale v tu chvíli ješt nebyl schopen identifikovat, se rozhodl dojít ke vchodu do domu a zjistit, co chce. Ve chvíli, kdy vstoupil na schodišt , uslyšel dusot b žících osob po vstupní podest v p ízemí domu a následn došlo k vykopnutí vstupních plastových dve í. Nikdo nek ičel „policie“ nebo „jménem zákona“. Ani na okamžik nepomyslel, že by mohlo jít o policii. Naopak dosp l k záv ru, že jej p išli znovu unést. Proto se schoval do tajné místnosti (do smrti rodič v roce 2011 o ní v d li jen oni a obžalovaný, po ní ji užíval pouze on, zbytek rodiny o této místnosti nev d l, umístil sem sv j archiv, depozitá cenných papír a n které datové nosiče). Domníval se, že hledají pouze jeho a nikomu z rodiny neublíží. P ibližn v 11:30 hod. se rozhodl otev ít dve e tajné místnosti, protože byl delší dobu klid. V té chvíli se ozvala silná exploze. Okamžit dve e zase zav el. Pozd ji mu bylo sd leno, že explozi zp sobili p íslušníci URNA, kte í odpálili zásahovou výbušku. Neví, zda-li to n jak souvisí s údajn pozd ji nalezenou zásahovou výbuškou v trezoru. Ve 13:00 hod. byla manipulací z vn jší strany dve í vytlačena klika, která spadla na zem. Snažil se ji nasadit zp t, když se zpoza dve í ozval výk ik: „Policie, jménem zákona otev ete!“ Odpov d l: „Okamžik, jenom nasadím kliku.“ V tu chvíli byly dve e vyraženy. Náraz dve í jej srazil na zem. Ve dve ích stál p íslušník URNA, mí il na n ho pistolí a k ičel: „Ruce vzh ru! Kde máte zbra ?!“ ekl mu, že žádnou nemá, je zde pouze plynovka, která pochází ješt od jeho otce. Bylo mu na ízeno, aby si lehl na b icho a dal ruce za záda. Další p íslušník URNA mu spoutal ruce. Tajná místnost je velmi malá, aby mohl ležet na zemi, m l hlavu částečn zaklesnutou pod skládacím hliníkovým lehátkem. Na nohy jej postavili p íslušníci URNA, kte í p i tom museli p evrátit skládací lehátko. V té dob prokazateln žádné zbran pod lehátkem nebyly. P íslušníci URNA jej odvedli do sousední pracovny, kde jej spoutaného posadili na židli. Jeden z p íslušník URNA se jej zeptal, jestli jsou v tajné místnosti zbran , což jim pop el. Byla na ízena dv ma p íslušník m URNA prohlídka tajné místnosti. Šlo o standardní postup policie podle § 35 odst. 2 písm. c) zákona č. 273/200Ř Sb. o Polici ČR. Prohlídka trvala asi 15 min. a oba p íslušníci prohlásili, že v tajné místnosti žádné zbran , ani
4
výbušniny nejsou. Jde o zásadní d kaz jeho neviny. Tato prohlídka se odehrála dne 17.04.2014 v čase 13:15 hod. Od té chvíle nem l do tajné místnosti žádný p ístup. Od policisty z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality byl následn poučen, že není zatčen, protože se jedná o tzv. p edstižnou domovní prohlídku a obvin ní budou p ípadn vznesena podle toho, jaké budou p i domovní prohlídce zajišt ny d kazy. Dal mu podepsat n jaké papíry, jednalo se o p íkaz k provedení domovní prohlídky. Nakonec byl poučen, že se nesmí zúčastnit domovní prohlídky (policista obžalovaným ztotožn n jako Mgr. S. K.) a byl odveden do zahradního altánu, kde byl hlídán p íslušníky URNA. Spolu s ním zde byla manželka a synové. Odtud vid l, jak se mimo d m cca 3 hodiny nachází nezúčastn né osoby, což mu p išlo divné, když mají být p i provád né domovní prohlídce. V pr b hu domovní prohlídky se od syna dozv d l, že tyto nezúčastn né osoby v dob pospávají, místo aby dohlížely na práci policist , což mu m l potvrdit i n kdo z p íslušník Policie ČR. Kolem 15:30 hod. vid l, že policista z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality vpouští vstupní brankou osobu nesoucí dv brašny (v hlavním líčení konaném dne 03.12.2014 však p ipustil, že m l pouze sportovní tašku, následn v dalších svých výpov dích uvedl, že v ruce, krom této sportovní tašky, m l ješt n co, co nedokázal identifikovat, v dob vyfocení tato taška byla asi na zemi), kterou znal pod jménem R. P., nyní R. P. M.(jako d kaz obžaloby p edložena obžalovaným fotografie z videotelefonu, viz č.l. 737), když oba vstoupili do domu, by v protokolu o domovní prohlídce o této skutečnosti není žádná zmínka. Je zarážející, že tato osoba, dlouhodob spolupracující s Policií ČR, pokud m la o tajné místnosti v d t již p ed provedením domovní prohlídky, o této skutečnosti Policii ČR neinformovala tak, aby tajná místnost byla odhalena již na počátku domovní prohlídky. Výpov tohoto sv dka o rozložení místností v dom , vč. místnosti tajné, je lživé a neodpovídá realit . Pokud tvrdí, že zde byl naposledy v roce 2006, pak však označuje místnosti pojmenováním a účelem jejich užití po rekonstrukci (z d vodu požáru) v letech 2012-2013. Nadto ono pojmenování vychází ze sd lení obžalovaného tak, jak je učinil v pr b hu domovní prohlídky policejnímu orgánu. Na to po telefonickém rozhovoru s obhájcem požádal policisty, zda by mohl opustit místo, což mu bylo umožn no. Byl p íslušníkem URNA odveden do pracovny, kde v té dob už probíhala prohlídka. Bylo zde minimáln 5 policist . Jeden z nich provád l st ry DNA z klávesnice jeho počítače pomocí speciální tyčinky. Okamžit na n j všichni policisté začali k ičet, že tam nemá co d lat a a vypadne. Odjel p ibližn v čase 16,15 hod. O nálezu zbraní v tajné místnosti se dozv d l následující víkend od manželky. Reáln tyto zbran , vč. zásahové výbušky, nevid l. Z p edložených d kaz tak vyplývá, že zbran do tajné místnosti mohli dát sami policisté, nebo lidé, které policisté pustili do domu. Motiv je celá ada, nap . snaha o zabavení sm nek a diskreditace obžalovaného, nebo souvislost s jeho únosem apod. (p vodn však, a to i v p ípravném ízení, p ipustil možnost, za situace zapojení otce ve svazarmu, že ten mohl mít zbran odtud, nebo si je k n mu n kdo dal do úschovy, spíše však šlo o zbran otce, jestli to tam bylo schované, tak si toho nemusel možná všimnout, avšak takové zbran by odevzdal v souvislosti s vyhlášenou zbra ovou amnestií, nadto stran plynové pistole rovn ž potvrdil, že m la pat it otci, do ruky ji p ed domovní prohlídkou v bec nevzal, d vodem byla ta skutečnost, že si v podstat neuv domoval, že plynová pistole, vč. paralyzéru v té místnosti 5
jsou, moc ji neprohledával). Policisté m li dop edu p ipraveny bezpečnostní obálky pro zajišt ní DNA stop, které, co se týká počtu a co se týká velikosti, p esn odpovídaly zabaveným zbraním. Jednalo se o obálky č. 262, 665 až 262 – 674 a č. 140 až 146. Brašnu, v níž m ly být schované zbran , nezná ani on, ani jeho rodina. Pod postel by se ani nevešla, což s manželkou ov oval. Navíc policisté manipulovali s d kazy i v dob po podání obžaloby, pokud pod výhr žkami vymohli od manželky tuto brašnu. Navíc absentují fotografie nálezu zbraní pod postelí v tajné místnosti, naopak je z nich patrné, že zbran n kdo do tajné místnosti p inesl a položil je na postel. Vedle toho na nalezených zbraních se nepoda ily zajistit jeho daktyloskopické stopy. Pokud jde o jeho stopy biologické ze zbraní č. 132 a 133 podle znaleckého posudku, pak z ejm došlo k p enosu DNA stopy bez jeho souhlas, nap . z počítačové klávesnice, volantu, nebo kliky od automobilu. Další část výpov di obžalovaný zam il na nalezené pad lané či pozm n né osobní a cestovní doklady. Podle jeho vyjád ení již dne 27.0ř.2010 byl v obci Ohrobec zatčen pracovníky Policie ČR SKPV PP a u sebe m l doklad totožnosti Slovinské republiky na jméno J. P., dále v aktovce, která mu p i zatčení byla odebrána, m l další doklady, konkrétn cestovní pas a idičský pr kaz Slovinské republiky včetn dalších listin na jméno J. P., doklad totožnosti, cestovní pas a idičský pr kaz Slovinské republiky včetn dalších listin na jméno B. K., doklad totožnosti, cestovní pas a idičský pr kaz Litevské republiky, včetn dalších listin na jméno N. T., dva cestovní pasy České republiky na jméno M. V.. Všechny tyto doklady dostal od pana V. K., nar. 01.04.1ř7ř, pro práci v Nadaci Praha – New York 1969 (v dalším výslechu p ipustil, že tato Nadace neexistuje, byla to jakási krycí složka odd lení st edoevropských operací pro CIA). P i obchodním styku, p evážn v Rusku, používal jméno J. P.. Krom toho v Rusku používal i další doklady a to na jméno T.. Ohledn t chto doklad byl vyslýchán policejním orgánem Policie ČR pro Obvodní odd lení Policie České republiky v Jílovém u Prahy pod č.j. KRPS-123149-3/ČJ-2010011413SEL. Na toto ízení se však vztahovala amnestie z roku 2013. Aktovku ani doklady od té doby nevid l. Tyto doklady tak nemohly být p i domovní prohlídce nalezeny v trezoru pod postelí v tajné místnosti v suterénu domu Teplice, nebo pod tuto postel se trezor nevejde. Tato skutečnost op tovn není zaznamenána na fotografii. Jde-li o doklady na jméno B. K., pak ty byly podle protokolu o domovní prohlídce nalezeny ve velkém trezoru ve skladu suterénu domu. Když však dával policist m klíč od trezoru, byl prohlížen, nebyly zde žádné takové doklady, ani zásahová výbuška (p itom v protokolu o domovní prohlídce se u této položky č. 150, která je navíc zvýrazn ná, píše, že byla nalezena v tašce pod postelí v tajné místnosti). Proto také mohl v čase 16,15 hod. opustit d m a jeho pozemek.
6
II. Krom výpov di obžalovaného soud vedl d kaz výpov dí sv dk a to p edevším z ad policist účastnících se domovní prohlídky, vč. tzv. nezúčastn ných osob. Policisté slyšení jako sv dci, tj. O. C., A. E., P. T., Z. Š., B. T., L. B., L. N., M. M., J. K. a S. K., vypovídali velmi rozsáhle o pr b hu domovní prohlídky, účasti své, obžalovaného, p ípadn jeho osob blízkých. Z jejich výpov dí lze relevantn seznat, že domovní prohlídka probíhala standardn jako jindy, jediným nováčkem se stal P. T., který zde p sobil první den. Prohlídka domu probíhala takticky od shora dol (i když m li indicie o výskytu tajné místnosti, postupn hledali stavební anomálie) a to poté, co ani osoby blízké obžalovanému na výzvu nevydaly v ci d ležité pro tr. ízení. V rámci konkrétního provád ní domovní prohlídky zde p sobily max. 2 paralelní skupiny se dv ma nezúčastn nými osobami. Více takový skupin, pro nedostatek dalších nezúčastn ných osob, prohlídku neprovád l. Všichni si po p edchozích zkušenostech dávali dobrý pozor na to, aby u prohlídky byla práv nezúčastn ná osoba a pokud toho hodlal využít n kdo další oprávn ný (nap . osoby blízké obžalovanému či sám obžalovaný, který toho však nevyužil, naopak hodlal objekt, vč. pozemku opustit), pak i on. Následn popisovali pr b h prohlídky od nálezu v ci d ležité, jejího fotografického zachycení, na kterém se podílel A. E. v součinnosti s P. T. (dv ma fotoaparáty, p ípadn dv ma SD kartami), očíslování a odnesení do centra, kde byla stopa nahlášena J. K., která tento nález zadokumentovala do protokolu o domovní prohlídce, vedeném v elektronické form v počítači, takové nalezení ješt ov ila z fotoaparátu. U soupisu v cí, pop . jejich pečet ní byla vždy p ítomna i nezúčastn ná osoba, která p ipojila sv j podpis. Osoby blízké obžalovanému byly ádn poučeny, vč. možnosti účastnit se domovní prohlídky, byl jim p edán p íkaz k provedení domovní prohlídky. N které z nich zprvu svou účast považovaly za nezbytnou, následn však (a to i pro časovou náročnost) od ní upustily. Pochopiteln byly nadále st eženy tak, aby se nepohybovaly v místnostech, kde m la domovní prohlídka teprve prob hnout, tyto prostory byly st eženy kolegy ze služby po ádkové jednotky (dále jen „SPJ“). Rozhodn nebylo nikomu zakazováno účastnit se domovní prohlídky a to vč. osoby obžalovaného. Po svém objevení (p ed násilným vstupem do místnosti nereagoval na výzvy policejního orgánu) v tajné místnosti byl obžalovaný náležit poučen stejn jako jeho osoby blízké, byl mu rovn ž p edán p íkaz k provedení domovní prohlídky, byla mu dána výzva k vydání v cí d ležitých pro tr. ízení podle p edaného p íkazu, jakož i k vydání p ípadných zbraní, vše marn . Nebylo mu nijak brán no být účasten dalšímu pr b hu domovní prohlídky, avšak on sám toho nehodlal využít. Tato tajná místnost po vyvedení obžalovaného byla až do své prohlídky st ežena p íslušníky SPJ, současn do ní ani z ní nikdo nic nevnesl, nevynesl, natož pak zbran a doklady podle obžaloby. S prohlídkou této místnosti začínal S. K., pak se vyst ídal s P. T.. Nezúčastn nou osobou zde byl J. Š., který se pohyboval z ejm ve vstupu do místnosti, jelikož byla velice malá, avšak vždy bylo dohlíženo na to, aby policist m tzv. „vid l na ruce“. Zbran , vč. součástí a p íslušenství, jakož i doklady byly nalezeny P. T. pod postelí, následn bylo vše zaneseno do protokolu. Zbran byly v kožené brašn a tašce, náboje pak v krabicích. Zásahová výbuška v šedém trezoru ve skladu v p ízemí. Doklady zčásti v p enosném trezoru pod postelí v tajné místnosti, zčásti v šedém trezoru ve skladu v p ízemí. Nikdo s ničím nezákonn nemanipuloval, ani s postelí nebylo manipulováno. Rovn ž tak v pr b hu domovní prohlídky nebyly snímány biologické stopy či stopy DNA. To se d lo až na Kriminalistickém ústavu Praha (dále jen „KÚP“). Pokud jde o časové souvislosti, s prohlídkou tajné místnosti se nezapočalo ihned po jejím objevení, zbran a doklady zde byly nalezeny cca v 18-1ř hod., tj. až poté, co obžalovaný dobrovoln opustil místo prohlídky. 7
Nález p edevším zbraní byl pro všechny velkým p ekvapením, nebo tyto v bec nehledali, avšak m li jisté indicie o možnosti ozbrojení obžalovaného, proto byla povolána zásahová jednotka. Z tohoto d vodu taktéž jel pro obálky na zbran dodatečn O. C. na okresní editelství. Díky tomuto p ekvapivému nálezu se domovní prohlídka m že jevit chaotičt jší. Policisté dále p ipustili dílčí pochybení p i provád ní domovní prohlídky stran ned sledné fotodokumentace, když však fotografování bylo p izp sobeno, zejm. v tajné místnosti, prostorovým podmínkám a možnostem. Pokud jde o chybu v popisu místa nálezu zásahové výbušky, pak se jedná čist o administrativní pochybení zp sobené časovou náročností prohlídky a množstvím zajišt ných stop. J. K. v tomto ohledu potvrdila, že jednotlivé stopy zapisovala tak, jak jí je kolegové nosili, mohlo se stát (a také se stalo), že mezi stopami nalezenými v tajné místnosti se najednou objevila stopa – zásahová výbuška, proto ji zapsala mezi n , avšak z fotodokumentace je patrné, že byla nalezena jinde, konkrétn v šedém trezoru. Nikdo si toho na konci domovní prohlídky a p i kontrole protokolu nevšiml, byla již pozdní hodina a, jak ečeno, domovní prohlídka byla dosti časov náročná. Bohužel, tyto papírky či p esn ji podklady pro zápis do protokolu nejsou již k dispozici, současn nebyl vyhotoven p edb žný koncept provedení domovní prohlídky a to s ohledem na její rozsáhlost stran stavebn – technického ešení prohlíženého objektu. V neposlední ad nebyly k dispozici ani jiné písemné poznámky z pr b hu domovní prohlídky, vč. zajišt ní jiných zp sob dokumentace, nap . videozáznam. Rovn ž tak policisté p ipustili pochybení stran absence poučení a jiných okolností (nap . odchody lidí, p estávky) v protokolu o domovní prohlídce. Sv dkyn J. K. tento nedostatek vysv tlila, pokud se ídila pokynem zpracovatele s tím, že jí užitý systém takto do protokolu p enesl dané poučení, které ona sama neupravovala a vycházela z n ho. Poučení je zde pouze dílčí a to ohledn osob tzv. blízkých obžalovanému a ohledn tzv. nezúčastn ných osob. Sv. Podle vyjád ení sv dk žádná nepat ičná civilní osoba, zej. obžalovaným tvrzený R.P. M., kterého znají, nebyl vpušt n na pozemek prohlíženého domu, natož pak do n ho. Pokud jde o zámečníka P. M., pak v tšina z nich jeho p ítomnost na míst p ipouští, naopak A. E., P. T. či S. K. nikoliv, aniž by tak odmítli absolutn . V p ípad tajné místnosti byla provád na toliko domovní prohlídka, bezpečnostní prohlídka byla provád na u osoby obžalovaného s negativním výsledkem, tento druh prohlídky se netýká prostoru, nýbrž osoby. Sv dek O. C. pop el svou účast na údajném únosu obžalovaného, jakož i p edchozí služební či ryze soukromý vztah k n mu. M. Š..
Výpov
policist je v prvé ad dopln na výpov dí tzv. nezúčastn ných osob J. Š. a
Pro oba se jednalo o první a jedinou domovní prohlídku, v té dob byli oba studenty st ední školy (Trivis), když jim byla vyučujícím nabídnuta tato možnost, proto ji využili. Neví, kým a podle jakých kriterií byli p esn vybráni. P ed samotnou domovní prohlídkou byli oba ádn poučeni o tom, co má tzv. nezúčastn ná osoba na starosti. Pochopili, že bez nich nem že probíhat prohlídka žádné místnosti. Toho se drželi, p i provád ní prohlídky jednotlivých místností tak byli účastni, nestalo se, že by n kde chyb li, vč. soupisu v cí a jejich pečet ní, p ípadn ukládání do obálek. Ohledn poučení osob blízkých obžalovanému, jakož i obžalovaného vypovídali shodn jako policisté, stejn tak ohledn možnosti býti účasten prohlídce pro takové osoby. Následn oba popisovali místnosti, v nichž se v pr b hu domovní prohlídky ocitli. Pokud jde o tajnou místnost, v pr b hu její prohlídky zde byl J. Š.. Z hlediska časového se prohlídka konala v ádech desítek minut po objevení obžalovaného, konkrétn asi do 40 minut, avšak celé to trvalo dlouho a jednotlivé časové údaje mohou splývat. Celková doba prohlídky trvala asi dv hodiny. Z pohledu J. Š. probíhala standardn , v jejím záv ru došlo k nálezu zbraní. Bylo to v dob , kdy sed l na posteli, se kterou nebylo manipulováno, ta byla tak, jak obvykle postele bývají. S. K., provád jící prohlídku, odkryl 8
matraci a pod ní na kovovém výpletu ležely zbran , pamatuje si asi t i škorpiony, nejmén dv pistole, zásobníky, tlumiče a více náboj . Skrz výplet bylo vid t pod postel, J. Š. si nebyl jistý, zda-li se n co nalezlo pod postelí. Zmi oval se i kožené brašn či kuf íku zde nalezeného. Krom nich dvou zde byl ješt kolega z ústecké expozitury (na této verzi setrval sv dek i po konfrontaci se sv. S. K., který uvedl, že se z ejm plete, vše probíhalo tak, jak vypov d l s kolegy). Pokud jde o zásahovou výbušku, pak tu J. Š. zná, popsal podrobn její účinky, avšak není si jistý, možná byla u zbraní, ale nechce lhát. Pokud se týká doklad , J. Š. potvrdil nález cestovních pas s fotkou obžalovaného, asi srbské národnosti, Bosna Hercegovina, Čečensko, n co takového. P ipustil, že se tak stalo v tajné místnosti. M. Š. ví o nálezu zbraní (více škorpion ) a náboj v krabičkách pod postelí, to slyšela od koleg policist a J. Š., který na nich sed l. Ona sama pak byla v tajné místnosti dodatečn s n kým z expozitury Ústí n. Labem, vid la pak zbran odnášet ven, v krabicích, asi náboje. Podle ní prohlídka trvala tajné místnosti asi 15 minut. Žádná nepat ičná civilní osoba, zej. R. P. M. na fotografii dodané obžalovaným, zde nebyla. Jinak podpo ili výpov di policist . Jako sv dci byli dále vyslechnuti členové SPJ J. S. a P. G.. Z jejich výpov di soud zjistil, že provád li st ežení objektu, vč. osob tzv. blízkých obžalovanému. Kolem jedné hodiny za velitelem p išel policista ÚOKFK s tím, že pravd podobn zjistili, kde se nachází obžalovaný, m lo se jednat o skrytou místnost, takže ta byla označena. Zjišt ní této místnosti m l na starosti A. E.. Dostali pokyn k tomu, aby se ustrojili do plné balistické ochrany, vytvo ili 4 člennou taktickou formaci a na pokyn policist ÚOKFK provedli násilný vstup do tajné místnosti, kde došlo k nalezení obžalovaného, kterého pak st ežili. O tomto zákroku konkrétn hovo il P. G., který jej jako první provád l. Obžalovaného pomocí hmat a chvat a za použití hrozby st elnou zbraní svedli na zem a p edali ho policist m, když na p edchozí výzvy nereagoval. Po vstupu do místnosti obžalovaný stál, následn byl jimi sveden na zem, když ležel b ichem dol , nohama k posteli, hlavou k vstupu do tajné místnosti. Úmysln ničím nehýbali, podívali se kolem po místnosti, jestli tam není n jaká zbra . Byla objevena plynová pistole a paralyzér, ty byly vizueln zjišt ny, nikdo s nimi nehýbal. Nemají povinnosti a ani oprávn ní n co s n čím d lat, manipulovat. Za jejich p ítomnosti nikdo do tajné místnosti nic nevnášel, neodnášel. Po objevení tajné místnosti docházelo k jejímu st ežení do doby prohlídky. Nikdo z nich nic neprohledával, celý zákrok mohl trvat cca 10 minut. Z dalších relevantních sv deckých výpov dí soud zmi uje výpov zámečníka P. M., který v dom byl, kdy mu volali asi týden dop edu, pak až cca 30 min. p edem, opravil dve e a otev el auto, trezor odmítl otev ít s tím, že nemá k dispozici pot ebné vybavení. Pokud jde o výpov R. P. M., pak jako st žejní soud považuje vyjád ení k fotografii dodané obžalovaným, po ízené z videotelefonu u vstupních dve í (č.l. 737), když na této fotografii opravdu m že být on, navštívil tento d m, avšak až v červenci 2014, když už byl obžalovaný ve vazb . Jinak se vyjad oval obdobn jako v p ípravném ízení, vč. dodávek zbraní (rovn ž samopalu) obžalovanému, jakož i společné st elb .
III. Vyjma výslechu obžalovaného a sv dk soud provedl d kaz listinami.
9
Z t ch relevantních stojí zcela jist za zmínku provedená domovní prohlídka v jiné trestní v ci, kde je vedeno prov ování, ze dne 17.04.2014 v dom obývaném syny obžalovaného a jeho manželkou (a také evidentn i obžalovaným). P i této domovní prohlídce bylo nalezeno velké množství v cí (ty se p evážn týkají oné jiné trestní v ci, jen pro dokreslení je t eba ale zmínit, že zde byla nalezena v tší částka pen z, a značný obnos v akciích), pro toto ízení jsou ale d ležité v ci uvedené výše ve skutkové v t obžaloby, nalezené ve skryté místnosti pracovny obžalovaného zamaskované ve sk íni a v trezoru ve skladu v p ízemí rodinného domu na adrese v Teplicích, bývalý okres Teplice, konkrétn jde o: -
-
1 ks pistole samonabíjecí vzor 70, CZ r. 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks pistole CZ vzor 83, ráže 7,65 mm bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 bez označení se sklopnou op rkou bez výrobního čísla, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí bez označení výrobního čísla PŘ5Ř1, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla Dř724, 1 ks samopalu vz. 61 se sklopnou rukojetí výrobního čísla N5471, 4 ks tlumič černé barvy se závitem, 9 ks zásobník r zného typu a 4.323 ks náboj ráží 6.35 a 7.65 mm, vše uloženo v kožené brašn , igelitové tašce a krabicích pod postelí v tajné místnosti, zásahová výbuška P1 s t ecím zapalovačem TZ-M uložená v šedém trezoru ve skladu v p ízemí, jakož i občanský pr kaz Litevské republiky č. 10477968 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Litevské republiky č. 20612979 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S1630087 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, cestovní doklad Slovinské republiky č. P01490024 zn jící na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Litevské republiky č. R4904102 zn jící na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, vše uloženo v p enosném trezoru pod postelí v tajné místnosti, cestovní doklad Slovinské republiky č. P01772383 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, idičský pr kaz Slovinské republiky č. S1586321 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, občanský pr kaz Slovinské republiky č. 003179451 zn jící na jméno B. K., nar. XX.XX.XXXX, vše uloženo v šedém trezoru ve skladu v p ízemí, dva neplatné cestovní doklady České republiky č. 4281892 a 4112339, oba zn jící na jeho jméno a s jeho fotografiemi, p itom tyto doklady dle správních evidencích byly vydány na osoby B. V., nar. XX.XX.XXXX a O. C., nar. XX.XX.XXXX, uloženo v p enosném trezoru pod postelí v tajné místnosti.
Nález t chto v cí na tam uvedených místech deklaruje protokol o provedené domovní prohlídce, vč. fotodokumentace a to ve spojení s výpov dí sv dk – policist . Uvedené v ci byly odborn zkoumány. Na podklad zpracovaných odborných vyjád ení bylo zjišt no, že pistole i samopaly byly pln funkční a st elbyschopné, stejn tak 10
byla funkční a v dobrém technickém stavu zásahová výbuška, samopaly pak dokonce v režimu st elby jednotlivými ranami i dávkou, a kdy samopal vz. 61 je tak zakázanou zbraní kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), § 4 zákona č. 11ř/2002 Sb., o st elných zbraních a st elivu v platném zn ní (dále jen zákon), v p ípad obou pistolí ČZ vz. 70 a 83 jde o zbran kategorie B ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) a § 5 zákona, a v p ípad tlumič hluku výst elu jde o zakázané dopl ky zbraní kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) a § 4 zákona, a v p ípad st eliva jde o st elivo do zbraní kategorie A a B ve smyslu § 3 odst. 1 písm. e) a § 5 zákona, a v p ípad zásahové výbušky jde o zbra kategorie A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a), § 4 zákona. Odborn byla zkoumána i zajišt ná kožená brašna, která obsahuje biologické stopy obžalovaného. Pokud jde o nalezené doklady, pak podle odborných zjišt ní se podstatná zm na, konkrétn vým na fotografie, týká cestovního dokladu Litevské republiky č. 20612979 zn jícího na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, v p ípad ostatní doklad se jedná o celkové pad lky. Identifikační stranu pak mají vym n nu dva neplatné doklady. V neposlední ad ze zajišt ných doklad (vyjma cestovních doklad České republiky č. 42Ř1Řř2 a 411233ř) plyne, že ke dni 17.04.2014 byly platné, resp. datum platnosti na nich uvedené p esahovalo tento den nejmén o p l roku. Současn bylo ze zpráv Policie ČR zjišt no, že obžalovaný nikdy nebyl a není držitelem zbrojního pr kazu nebo zbrojní licence ve smyslu ustanovení § Ř zákona o zbraních a st elivu. Ze zpráv Interpolu p íslušných zemí (Litvy a Slovinska) plyne, že osoba N. T. skutečn existuje a je držitelem pasu č. 20612ř7ř, dokladu totožnosti a idičského pr kazu, kdy pas nebyl nikdy hlášen jako ztracený či odcizený, jakož i to, že osoby B. K. a J. P. ve Slovinsku neexistují. V návaznosti na to soud provedl d kaz relevantními listinami o p edchozích tr. ízeních, vedených proti obžalovanému (kdy jiná relevantní ízení podle centrální evidence stíhaných osob proti n mu neprobíhala) a to u: -
-
-
Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 1 T 62/2000 (pad lky znaleckých posudk a list vlastnictví; podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ádu tr. stíhání zastaveno pro neúčelnost; nebyly ešeny pad lané či pozm n né doklady); Policie ČR, Jílové u Prahy č.j. 123149/Č.J.-10 a 8067/TČ-2011 (pad laný slovinský doklad totožnosti č. 003421879 na jméno J. P., nar. XX.XX.XXXX s podobenkou obžalovaného a datem vydání dne 22.06.2006, jenž mu byl zajišt n dne 27.09.2010 v obci Ohrobec v rámci realizace p íkazu k dodání do výkonu trestu ve v ci Krajského soudu v Plzni sp.zn. 5 T 5/2000 – viz dále; jiné doklady u obžalovaného tehdy nebyly nalezeny; podle § 159a odst. 3 tr. ádu z d vodu podle § 172 odst. 2 písm. a) tr. ádu v c pro neúčelnost odložena; v tomto tr. ízení obžalovaný odep el vypovídat stran nebezpečí tr. stíhání); Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. 5 T 5/2000 (skutek ad IV spáchaný dne 19.02.2000, u obžalovaného zajišt n cestovní pas Slovenské republiky č. 2284059 na jméno O. P., nar. XX.XX.XXXX ze dne 03.04.1998, s platností na 10 let, dále idičský
11
-
-
pr kaz č. S3 081438 na totéž jméno; zastaveno pro aplikaci amnestijního rozhodnutí ke dni 01.01.2013); Policie ČR, SKPV Teplice č.j. KRPU – 106159/TČ-2013 (týká se pouze nehrazení povinných odvod za zam stnance, v c podle § 159a odst. 1 tr. ádu odložena pro účinnou lítost, tj. zaplacení odvod a to dne 30.07.2013); Policie ČR, SKPV Teplice č.j. ORTP-1423/KPV-OOK-2006 (v roce 2005 na Lichtenštejnských hranicích p edložil pad laný pas na jméno R. M., skutek ze dne 02.06.2005, spácháno za p ítomnosti R.P. M., d íve P.).
Obžalovaný soudu dodal adu listinných materiál , vč. fotografie (č.l. 737), která podle jeho záv ru zachycuje osobu R. P. M. p ed vstupními dve mi domu, v jehož prostorách byla provedena domovní prohlídka. Tato fotografie byla zhotovena domácím videotelefonem, podle popisu v pravé horní části dne 17.04.2014 v čase 15,30 hod., v dolním levém rohu je den 05.06.2014, čtvrtek, čas 1ř,27 hod. Naopak st. zástupce OSZ Teplice doplnil dokazování o odborné zkoumání zajišt né brašny (viz shora), jakož i o sadu fotografií, dokládajících p ítomnost p íslušník URNA označených viditeln nápisy „POLICIE“ p ed domem obžalovaného t sn p ed provedením domovní prohlídky, p ípadn bezprost edn po vniknutí do domu. Součástí je pak vyjád ení této složky Policie ČR o účasti na domovní prohlídce, společn s vysv tlením samotné podstaty, tj. p edem získané informace o možném ozbrojení obžalovaného. K osob obžalovaného bylo dále zjišt no, že byl v minulosti odsouzen celkem dvakrát, ob odsouzení jsou ale z doby p ed rokem 1řŘř, k ob ma nelze ze zákona pro osv dčení se ve zkušební dob či amnestii prezidenta republiky p ihlížet. IV. Dále soud provedl d kaz znaleckými posudky a to formou výslechu znalc . Znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha z oboru kriminalistika, odv tví genetika, vpracovaný dne 1Ř.06.2014, byl u hlavního líčení jeho zpracovatelem kpt. Mgr. Janem Schnitzerem p ednesen (a tím stvrzen), po zákonném poučení podle § 106 tr. ádu, jakož i § 346 tr. zákoníku. Z jeho záv r se podává, že st r z t la samopalu č. 132 a ze spoušt a pažby samopalu č. 133 obsahoval stopu DNA smíšeného profilu, majoritní složka odpovídá vždy jedné a téže osob , konkrétn obžalovanému. Následn se znalec vyjad oval k oprávn nosti KÚP podávat takovéto znalecké posudky, jakož i k metodám, kterých užili s tím, že šlo o standardní proceduru. V obecné rovin p ipustil možnost tzv. sekundární kontaminace genetickými stopami p i p enosech z r zných p edm t . Krom toho nechal soud vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odv tví psychiatrie (a to s ohledem na rozsah, povahu a závažnost posuzované tr. činnosti, jakož i vzhledem k p edchozímu totožnému jednání obžalovaného stran užívání pozm n ných či pad laných doklad , vč. jeho vyjád ení stran spolupráce s „Nadací“, potažmo „CIA“ apod.). Ze záv r tohoto znaleckého posudku, jak jej znalkyn v hlavním líčení, op tovn po ádném poučení (viz shora) p ednesla a stvrdila, plyne, že obžalovaný v minulosti ani nyní netrp l (netrpí) duševní poruchou v pravém slova smyslu. Je osobností integrovanou, s intelektem v pásmu normy, schopným náležitým zp sobem korigovat své jednání v souladu se
12
společenskými normami. Rozpoznávací i ovládací schopnosti znalkyn hodnotí jako zcela zachovalé, ničím, ani návykovými látkami, nedeterminované. V. Provedené d kazy soud hodnotil podle svého vnit ního p esv dčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností p ípadu jednotliv i v souhrnu podle § 2 odst. 6 tr. ádu. P itom dosp l k záv ru, že provedené d kazy podle § 2 odst. 5 tr. ádu spolehliv postačující ke zjišt ní skutkové stavu, popsaného ve výroku tohoto rozsudku, vč. jeho právní kvalifikace (viz dále rovn ž sub VI). P i zjiš ování skutkových okolností, vč. právní kvalifikace, vycházel soud primárn z d kazu provedené domovní prohlídky (jakožto d kazu alfa-omega), kterou hodnotí jako provedenou zákonným zp sobem. K tomuto záv ru jej vedou následující skutečnosti. Domovní prohlídka byla ádn povolena dne 21.03.2014 p íkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 sp.zn. Nt 3045/2014 na podklad návrhu st. zástupce Vrchního st. zastupitelství v Praze č.j. 7 VZN 1522/2012-328 ze dne 13.03.2014. Ob tyto listiny jsou velmi podrobn od vodn ny, vč. požadavku tzv. neodkladnosti takového úkonu. By byla domovní prohlídka ádn povolena v jiné tr. v ci, hospodá ského charakteru, její výsledky co do neodkladnosti stran zajišt ných zbraní (vč. součástí a p íslušenství), náboj a doklad , lze zcela jist aplikovat i v nyní posuzované tr. v ci. Opačný záv r, k n muž dochází obhajoba, by byl doveden ad absurdum. D vodem jejího na ízení, pokud doposud nebyly zjišt ny skutečnosti umož ující zahájit tr. stíhání konkrétní osoby či osoby, se stalo p edb žné operativní šet ení policejního orgánu, vyúst né v úvahu, že obžalovaný práv odtud organizuje činnost dalších osob a m že zde mít relevantní listiny, pročež nebylo nezbytné na izovat prohlídku jiných prostor, konkrétn objekt sídel či provozoven dotčených obchodních společností, pop . jiných právnických osob. Pot eba neodkladnosti této domovní prohlídky je dostatečn vyjád ena v obou dokumentech, p edevším pak v p íkazu k jejímu provedení (srov. č.l. 54, 57). Tím byl napln n d vod domovní prohlídky podle § Ř2 odst. 1 tr. ádu a to stran zajišt ní v cí d ležitých pro tr. ízení, které se mohou nacházet v obydlí obžalovaného, považovaného za hlavu organizované skupiny zam ující se cílen na hospodá skou trestnou činnost. Současn pak byla dodržena dikce § Ř3 tr. ádu o nezbytnosti návrhu st. zástupce a p íkazu soudce, písemnosti a od vodn nosti p íkazu, kterou soud shledává naprosto odpovídající a dostatečnou. Současn byl p íkaz prokazateln doručen nejen obžalovanému, nýbrž dalším osobám, které se v dom vyskytovaly. Domovní prohlídku v souladu s § Ř3 odst. 2 tr. ádu vykonal p íslušný policejní orgán provád jící do té doby procesní úkony tr. ízení. Ten o ní v souladu s § 55 tr. ádu ve spojení s § Ř4-Ř5 tr. ádu sepsal protokol. Z n ho je patrná identifikace samotného policejního orgánu, vč. jmenného seznamu osob, které jej vyhotovily či domovní prohlídku provedly, místo, čas a p edm t úkonu (vč. popisu 13
neodkladnosti), vylíčení vlastního pr b hu prohlídky, vč. listin doručovaných a v cí odnímaných, jakož i absenci námitek proti tomuto úkonu. V tomto protokole jsou st žejní částí vyjmenované nalezené relevantní stopy, dopln né p íslušnou fotodokumentací. Pokud se týká n kterých náležitostí protokolu, které podle vyjád ení obžalovaného absentují, pak jde p edevším o poučování obžalovaného a osob jemu blízkých, jakož i jejich výpov di, dále pak o náležité vylíčení všech rozhodujících skutečností, vč. popisu míst nález relevantních stop. Pokud by se soud m l vyjád it k obžalovaným namítané nezákonnosti domovní prohlídky z pohledu absence poučení jeho p íbuzných podle § 100 tr. ádu, potažmo podle § 158 odst. 8 tr. ádu, pak soud v prvé ad respektuje judikaturu, na niž obžalovaný odkazuje. Jediné co v protokole o provedení domovní prohlídky z tohoto pohledu absentuje, je výslovné vyjád ení o tom, že tyto osoby svého práva odep ít výpov nevyužívají a vypovídat budou, jakkoliv materiáln o tomto právu poučeny byly. Je sice pravdou, že formulace takové možnosti odep ení je vztahována k obvin nému, avšak je t eba si uv domit, že výslech a potažmo domovní prohlídka probíhala p ed sd lením obvin ní obžalovanému, kdy se nacházel ve fázi tzv. prov ování (nešlo tedy o obvin ného), proto se podle soudu jedná toliko o administrativní pochybení, které je formulačn užíváno a opakováno i v jiných p ípadech. Navíc sv dkyn J. K. tento nedostatek ádn vysv tlila, pokud se ídila pokynem zpracovatele s tím, že jí užitý systém takto do protokolu p enesl dané poučení, které ona sama neupravovala a vycházela z n ho. V intencích ustanovení § Ř4 tr. ádu je však podle soudu zásadní, že k uvedenému výslechu (po ádném poučení, vč. možnosti odep ít výpov ) daných osob došlo a že tímto výslechem nebyly vydány požadované v ci d ležité pro t . ízení, proto byla provedena domovní prohlídka a to na podklad p edchozího od vodn ného p íkazu soudu, když žádná ze zúčastn ných osob (rovn ž po poučení) nevznesla své námitky. K tomu soud dopl uje, že v intencích konstantní judikatury by (a to zejména stran nálezu zbraní) ani p edchozí výslech z kriminalistiko – taktického hlediska nezbytný nebyl, aby nedošlo ke zničení či zašantročení hledaných v cí nap . skrytou domluvou osob obývajících dané obydlí. V neposlední ad soud dopl uje, že op t v souladu s konstantní judikaturou ne každý nezákonný d kaz (provedený nap . p i domovní prohlídce), má za následek nezákonnost celé domovní prohlídky. Bylo-li by možno ji provést bez p edchozího výslechu, pak zcela jist tato kazuální vázanost výslechu na v ci p i domovní prohlídce nalezené a od até zde není. Jak plyne z protokolu o domovní prohlídce, ani jedna ze slyšených osob dané v ci k dispozici nem la a policejnímu orgánu je nevydala. Za této situace byla domovní prohlídka zcela na míst . Je t eba totiž od sebe odd lit provád ný výslech, kdy lze odep ít vypovídat, a učin nou výzvu podle § 7Ř odst. 1 tr. ádu k vydání požadovaných v cí, ke které již p edchozího výslechu není t eba. Do protokolu podle § Ř5 odst. 3 tr. ádu se v takovém p ípad zapíše pouze vyjád ení osoby, které byla výzva učin na, aniž by na toto vyjád ení bylo nutno klást podmínky sv deckého výslechu. Neprovedení výslechu obžalovaného, jehož výskyt byl zaznamenán až po n kolika hodinách od počátku provedení domovní prohlídky již nebyl na míst a nezbytný, jak plyne z citace § Ř4 tr. ádu, který váže p edchozí výslech na dobu p ed domovní prohlídkou, nikoliv v jejím pr b hu. Absolutní neúčinnost sv deckého výslechu osoby, která má právo odep ít výpov podle § 100 tr. ádu, aniž by byla p ed výslechem o tomto svém právu poučena a aniž by bylo do protokolu o její výpov di zapsáno její vyjád ení stran využití či nevyužití tohoto práva, je v judikatu e vázána p edevším na možnost čtení její výpov di v hlavním líčení postupem podle § 211 odst. 1, 4 tr. ádu. Z tohoto pohledu výslech podle § Ř4 tr. ádu pro účely zákonnosti domovní prohlídky takto 14
relevantní není. Stručn shrnuto, soud nepovažuje domovní prohlídku za nezákonn provedenou, jejíž výsledky by nemohly být použity pro další tr. ízení, jen proto, že rodinní p íslušníci obžalovaného v rámci výslechu podle § Ř4 tr. ádu vypovídali, aniž by se vyjád ili, zda-li využívají či nevyužívají svého práva vypovídat, když na výzvu podle § 7Ř odst. 1 tr. ádu nereagovali, na což nem l a ve skutečnosti ani nemohl mít vliv jejich výslech, pokud ten nemusel být ani proveden a pokud ani po jeho provedení nedošlo k dobrovolnému vydání požadovaných v cí (viz p íkaz k provedení domovní prohlídky), natož pak v n m neuvedených zbraní. Z tohoto pohledu nezbylo policejnímu orgánu, nežli na ízenou domovní prohlídku realizovat. V českém trestním procesu totiž neplatí princip, že: „výskyt nezákonného d kazu vede k nepoužitelnosti všech ostatních (jiných) d kaz (viz d kazní teorie doktríny ovoce z otráveného stromu - fruits of poisonous tree doctrine; srov. nález ÚS III 2260/10)“. V intencích tohoto nálezu je t eba se zabývat onou kauzální vázaností nezákonn (či protiústavn ) získaného d kazu, z n hož by pramenily další a tím pádem nezákonné. Tato vázanost, jak již bylo popsáno, podle soud není a nem že být p i vztahu výslechu podle § Ř4 tr. ádu a domovní prohlídky jako takové, pokud její jiné náležitosti, vč. neodkladnosti p ed zahájením tr. stíhání spln ny byly. To p edevším proto, že výslech podle § Ř4 tr. ádu není kauzáln nezbytným p edpokladem provedení domovní prohlídky obecn a in concreto v této v ci. Opačný výklad by byl op t proveden ad absurdum, stejn jako výklad sm rem k výslechu obžalovaného p i zjišt ní jeho p ítomnosti v tajné místnosti (se zbran mi, doklady), kdy tím spíše je dána neodkladnost v ci a nemožnost provedení takového výslechu, nadto již samotná domovní prohlídka adu hodin pobíhala. Z tohoto pohledu soud rovn ž odmítl námitky obžalovaného stran prvotní spontánnosti výpov di osob blízkých, nepokládání dotaz , které byly rozptýleny výpov dí policist o výslechu osob. Ty byly provedeny po ádném poučení, vč. poučení o nezbytnosti vydat v ci d ležité pro tr. ízení, kteréžto se ukázaly být marnými. Primární podle soudu je skutečnost, že takový výslech proveden byl a že se jím nedosáhl dobrovolného vydání požadovaných d ležitých v cí. Neuvedení osoby vyslýchající, jakož i spontánnosti výpov di či položených otázek nemá na relevantnost výslechu a zákonnost domovní prohlídky pražádný vliv a to z d vod vyložený v odstavci shora (tj. irelevantnost takového výslechu pro další fázi tr. ízení). Jak plyne z výpov dí sv dk , obžalovaný, vč. jeho blízkých, byli náležit poučováni, m li možnost se vyjád it, vč. účasti na prohlídce, kterou obžalovaný osobn odmítl, o čemž sv dčí jeho vzdálení se z místa prohlídky. Ohledn administrativního pochybení stran označení místa nálezu zásahové výbušky již hovo ili sv dci. Soud považuje jejich výpov di za v rohodné (na rozdíl o výpov di obžalovaného, srov. dále) a takové vysv tlení p ijal. Je t eba si totiž uv domit časové souvislosti provád né domovní prohlídky, vč. obrovského množství zajiš ovaných stop. Z tohoto pohledu zcela oprávn n mohlo dojít k takovému pochybení, kteréžto bylo policejním orgánem dostatečn vysv tleno. Pokud se týká hodnocení rozsahu a dostatečnosti zpracované fotodokumentace, pak je toto samoz ejm prvotn v cí policejního orgánu. Soud rovn ž dodává, že tato fotodokumentace mohla být zpracována v mnohem širším rozsahu, kdy ztížené prostorové podmínky bylo možno p ekonat, obzvlášt mohlo-li se v tajné místnosti pohybovat více osob. Nicmén je t eba na druhou stranu konstatovat, že každý m že mít (a má) o této otázce rozdílné názory, následn je t eba hodnotit provedený úkon objektivn na podklad všech dostupných podklad . Pokud se týká obou trezor (odvezeného a pod postelí), je t eba 15
konstatovat, že na fotografiích není ten z tajné místnosti zachycen, což by i podle soudu být m l (avšak i tato okolnost sama o sob nezp sobuje nezákonnost provedené domovní prohlídky, jsou-li doklady zajišt ny a nafoceny), pokud jde o druhý, není doloženo, jak s ním bylo zacházeno, avšak pro tuto v c jde o otázku nepodstatnou, rovn ž i zde takovým postupem nem že být zma ena domovní prohlídka. Ohledn operativního postupu p i provád ní domovní prohlídky, tj. zajišt ní účasti p íslušník URNA a SPJ soud odkazuje na výpov di policist , kte í tento postup dostatečn osv tlili a to p edevším pro indicie stran ozbrojení obžalovaného, které se poda ilo prokázat. Tato skutečnost plyne rovn ž ze zprávy vedení URNA o skutečnostech zjišt ných p ed provedenou domovní prohlídkou. Je t eba odmítnout námitku obžalovaného o nevhodnosti tzv. nezúčastn ných osob pro jejich vztah k policejnímu orgánu. Tyto osoby podle soudu nebyly na v ci zúčastn ny, rovn ž tak nebyl dán jejich vztah k obžalovanému, potažmo jeho rodin . Nebyly současn p íslušníky Policie ČR. Jednalo se toliko o studenty st ední školy, by zam enou na právní a bezpečnostní problematiku, kte í využili nabídky účastnit se domovní prohlídky. Pokud jako profesor na této škole p sobí bývalý či stávající p íslušník Policie ČR, který takový výb r koriguje, není v ci nikterak na škodu. Tyto osoby byly ádn poučeny, ádn vykonávaly svou činnost a v postupu policejního orgánu stran jejich výb ru nemá soud námitek. Protokol o provedené domovní prohlídce soud shledal standardním i pokud jde o absenci p estávek, vč. odchod a p íchod osob. To že v n m není zaznamenán odchod O. C. pro obálky, není vadou, která by znamenala nezákonnost domovní prohlídky. Protokol o provedení domovní prohlídky nemusí v tomto ohledu obsahovat veškeré okolnosti, které se odehrály, nemají-li práv ty vliv na posouzení její zákonnosti. St žejní informace o jejím provedení, vč. nálezu zbraní, náboj a doklad , jsou z protokolu dob e znatelné. Současn není vadou této prohlídky, pokud obžalovaný neobdržel protokol o ní, když podle § Ř5 odst. 4 tr. ádu bylo spln no p edání protokolu D. V., jakožto spoluvlastníku nemovitosti. P edání obžalovanému z tohoto pohledu, pokud se i on distancuje od bydlení v tomto objektu, nebylo nutné ani tr. ádem požadované. Pro soud je podstatný popis nalezených v cí, vč. místa takového nálezu, ze sepsaného protokolu o domovní prohlídce, vč. navazující fotodokumentace, vše podpo eného výslechem policist či jiných osob, které se prohlídky oprávn n účastnily. Není relevantní, jak je následn takový popis upravován v jiných listinách, nap . protokolu o zadržení či zpráv policejního orgánu. Pokud je zde jakákoliv zm na, není to d vod pro znehodnocení výsledk domovní prohlídky. Jiné listiny zpracovávají r zné osoby, které se ani nemusí účastnit domovní prohlídky a lze si p edstavit odlišné informace. Rovn ž není relevantní (a ani nem že být) absence uvedení zbraní a doklad v p íkaze k domovní prohlídce, takový záv r je op tovn veden ad absurdum, v jejich p ípad je domovní prohlídka skutečn neodkladným úkonem. Záv r obžalovaného o zám rném naolejování nalezených zbraní pro snadn jší zmanipulování kontaminací jeho DNA stop soud považuje za d kaz jeho agresivní obhajoby, ničím nepodložený. Pokud jde o námitky stran zpracovaného znaleckého posudku KÚP, pak (by bylo žádáno o zpracování odborného vyjád ení, nicmén opat ení o p ibrání obsahuje označení, jakož i částečné poučení znalc , byl-li zpracován znalecký posudek, nejde o porušení 16
ustanovení § 105 odst. 1 tr. ádu, je-li daná problematika osv tlena „vyšší formou“ odbornosti) je pravdou, že p ed jeho vyžádáním (ze shora uvedených d vod ) nebylo dáno p íslušné poučení podle § 106 tr. ádu. Soud k tomu dodává, že podle konstantní judikatury a právní v dy tr. práva k takovému poučení musí dojít nejpozd ji p ed výslechem znalce, neníli znalecký posudek za souhlasu stran čten podle § 211 odst. 5 tr. ádu (k tomu srov. rozhodnutí R 33/1977, R 53/1991, jakož i komentované zn ní ustanovení § 106 tr. ádu). Soud takový znalecký posudek p ijal, byl-li zpracován osobou na v ci (či k jiným osobám) nezúčastn nou (je-li v této souvislosti namítána podjatost KÚP jakožto policejní složky, pak tímto názorem obhajoby je p ímo pop ena samotná existence takové instituce, oprávn né p íslušným postupem Ministerstva spravedlnosti ČR k podávání znaleckých posudk ). Znalecký posudek, obsahující požadované náležitosti (tj. nález, odborné posouzení, vč. zodpov zení podaných otázek, jakož i znaleckou doložku), byl totiž zpracován: „ za použití metod a prost edk b žn uznávaných v kriminalistické znalecké činnosti s tím, že KÚP je zapsán jako znalecký ústav podle § 21 zákona č. 36/1ř67 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve zn ní pozd jších p edpis , v seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR mj. pro obor kriminalistika. Z dostupných informací ke KÚP (srov. www.policie.cz, www.justice.cz) lze zjistit, že tento obor je (a to p edevším z pohledu Ministerstva spravedlnosti ČR a zákona č. 36/1997 Sb.) v současné dob p edstavován odv tvími: mechanoskopie, trasologie, elektrotechnika, defektoskopie, metalografie a technická diagnostika, balistika, zkoumání ručního písma, zkoumání písma psacích stroj , technické zkoumání doklad a písemností, technické zkoumání pravosti platidel a cenin, daktyloskopie, chemie, fyzikální chemie, biologie, genetika, antropologie, fonoskopie, zkoumání videozáznam , zkoumání fotografií a fotografické techniky, analýza dat a zkoumání nosič dat. Kriminalistický ústav Praha zpracovává znalecké posudky a odborná vyjád ení zejména pro orgány činné v trestním ízení. Krom vlastního výkonu kriminalisticko-technické a znalecké činnosti se podílí na výchov a vzd lávání špičkových specialist , je metodicko- ídícím pracovišt m pro specializované policejní útvary na území České republiky. Nezastupitelný je podíl ústavu v oblasti v deckého výzkumu, zejména vývoji a zavád ní nových metod a postup do kriminalistickotechnické a znalecké praxe. Kriminalistický ústav Praha se v neposlední ad v nuje také publikaci odborných studií a vydává interní policejní časopis Kriminalistický sborník (k tomu srov. www.policie.cz).“ Odmítnutí znaleckého posudku KÚP, obecn či z odv tví genetika, by znamenalo nejen de facto, nýbrž i de iure pop ení smyslu jeho existence, jakož i doposud zpracovaných znaleckých posudk téže povahy v mnoha tr. v cech. V neposlední ad je t eba odmítnout námitku obžalovaného stran nemožnosti zpracování genetických znaleckých posudk p i prov ování (vyšet ování) tr. činnosti, za niž pachateli hrozí trest odn tí svobody, jehož horní hranice nep evyšuje Ř let (jako v nyní posuzované tr. v ci). V tomto ohledu obžalovaný opakovan nelogicky popírá svou obhajobu, pokud tvrdí, že KÚP nem že zpracovávat genetické znalecké posudky, aby nakonec jejich zpracování p ipustil, avšak pouze u závažn jší tr. činnosti. Pokud jde o citaci Závazného pokynu policejního prezidenta, který danou problematiku upravuje, pak je to ryze interní p edpis, zavazující toliko policejní orgán uvnit své organizační struktury. Pro soud (vč. st. zastupitelství) i nadále platí ustanovení § 105 odst. 1 tr. ádu hovo ící o nezbytnosti (v obecné rovin ) zpracování kteréhokoliv znaleckého posudku, je-li to pro složitost v ci t eba. Z tohoto pohledu není možné a priori odmítat jakýkoliv znalecký posudek jen pro hrozící tr. sazbu trestu odn tí svobody. Takto dovedený záv r je op tovn v relaci ad absurdum.
17
Obhajoba obžalovaného v pr b hu celého tr. ízení byla vedena velice agresivn , jak o tom soud popsal nejen v tomto od vodn ní, nýbrž i v jiných jím vydaných rozhodnutích, aniž by k takovému jeho náhledu a p ístupu zavdal soud sám sebemenší podn t. Současn je t eba íci, že jde o obhajobu nelogickou, kontextu a souvislostí prostou, skutkov i právn nepat ičnou a vnit n rozpornou, v komplexu pro soud nev rohodnou. Obžalovaný se místy ztrácel ve vlastních vyjád eních. V rohodnost jeho výpov di je podlomena již jeho vyjád ením stran zajišt ných zbraní, náboj , tlumič a ostatních součástí či p íslušenství k nim. Na jedné stran svému obhájci a v p ípravném ízení p i výslechu v procesním postavení obvin ného, jakož i soudu v hlavním líčení p ímo p ipouští možnost, že tyto v ci byly uloženy v tajné místnosti (a patrn stále na tomtéž míst ) ješt z doby p sobení jeho otce, když k jeho osob vztahuje i nalezenou plynovou pistoli, aby následn (a zcela rozhodn ) p išel s obhajobou sm rem k nezákonné manipulaci ze strany p íslušník Policie ČR, p ípadn osoby (osob) pracující (-ch) v součinnosti s nimi, pokud rovn ž rezolutn pop el vztah sv j či své rodiny ke zbraním. Již z tohoto pohledu nebylo možno uv it ničemu, co obžalovaný v dalším u soudu v hlavním líčení uvedl. Obžalovaným tvrzená motivace takového postupu policejního orgánu, tj. snaha domoci se finanční hotovosti, o níž m l policejní orgán dop edu informace, jakož i jiných pen zi ocenitelných hodnot, je již pouhým slabým pokusem obhájit si své k ivé obvin ní policist (proč by policejnímu orgánu m lo jít práv částku 6.000.000,- Kč a nikoliv plnou částku 15.000.000,- Kč apod.). Nadto si soud nedokáže dost dob e p edstavit takovou machinaci za účasti desítek policist , dvou nezúčastn ných osob a policisty prvn spolupracujícího s daným útvarem (P. T.), takto riskantní postup je nemyslitelný. Soud z tohoto pohledu neshledal žádnou motivaci policejního orgánu, aby na obžalovaného nastražil zbran mi a pad lanými, pop . pozm n nými doklady (viz rovn ž dále) nalíčenou past. Soud se v tomto p ípad nebude dlouhosáhle vyjad ovat k okolnostem p íjezdu obžalovaného do domu na adrese Teplice, jakož i jeho ukrývání v tajné místnosti do doby objevení, když jeho jednání vykazuje adu nelogičností. Tou nejvýrazn jší je snaha „domluvit“ se s údajnými vydírajícími osobami na „dalším postupu“, jakož i jeho zb silý úprk do tajné místnosti s 6.000.000,- Kč „v náručí“ za současného zanechání rodiny na pospas svému osudu. V tomto ohledu obžalovaný op tovn popustil uzdu své fantazii a nemohl si myslet, že by soud jeho vyjád ení vzal snad vážn . To za situace jím tvrzené (a p ijaté) skutečnosti dlouhodobého sledování Policií ČR. Není t eba dodávat, že obžalovaný soudu nedoložil pražádný d kaz o údajném únosu, vč. účasti O. C. na n m, jakož i o svém p edchozím či následném vydírání. Tvrzení o neoznačení policist nápisy „POLICIE“ je spolehliv vyvráceno výpov dí sv dk , jakož i fotodokumentací útvaru URNA, dodanou st. zástupcem v hlavním líčení. Fotografie dodané obžalovaným zachycují, pokud v rn (srov. dále účast R. P. M.), určitou výseč skutkového d je.
Absenci reakce na výzvy policejního orgánu jak p i vstupu do domu, tak i p i vstupu do tajné místnosti, dokládají výpov di sv dk , kdy členové SPJ by nem li sebemenšího
18
d vodu násiln (srov. p ipojená fotodokumentace k domovní prohlídce) vnikat do této místnosti, pokud by obžalovaný ádn spolupracoval. Stejn tak byla vyvrácena obhajoba obžalovaného o jeho poloze po zásahu člen SPJ v tajné místnosti, jak plyne p edevším z výpov di sv. P. G., jakož i jiných sv dk , kte í si nevšimli, že by se postel či lehátko nacházelo v jiném nežli standardním postavení. K jeho p evrácení podle soudu nedošlo. S tím souvisí i otázka provedení tzv. bezpečnostní prohlídky či vizuelní kontroly tajné místnosti. Jak plyne nejen z výpov di sv dk , nýbrž i ze zákona o Policii ČR, bezpečnostní prohlídka se týká výlučn osoby, nikoliv prostoru. Členové SPJ provedli vizuelní, povrchní kontrolu tajné místnosti stran p ímého ohrožení zbraní, event. nástražným systémem. Ta byla, krom plynové pistole a paralyzéru (voln uložených) negativní. Rozhodn žádný člen SPJ neprovád l domovní prohlídku, tedy d kladn jší kontrolu místnosti jejím prohledáváním. Nebylo rovn ž jejich povinností a ani oprávn ním jakkoliv do prostoru fyzicky zasahovat, myšleno odnímáním v cí z jejich p vodního rozložení a to p edevším se z etelem na zbran či jinak nebezpečné p edm ty. S nálezem plynové pistole a paralyzéru, voln viditelných, souvisí tomu odporující výpov obžalovaného o nev domosti o t chto p edm tech, jakož i vyjád ení o tom, že po smrti rodič o této místnosti (myšleno tajné) v d l (a tuto navšt voval) pouze on. Pop ena byla i ta část obhajoby obžalovaného, že nebyl nikým ádn poučen, nebyly mu dány žádné výzvy (zejména k vydání v cí) a byla mu zakázána účast na domovní prohlídce. Z výpov dí mnoha sv dk plyne, že tomu tak nebylo. Nadto (a po osobní zkušenosti s osobou obžalovaného) soud dopl uje, že takové jeho tvrzení (nepodložené žádným jiným d kazem, pokud jeho manželka i synové odmítli vypovídat) je jen t žko uv itelné, posoudí-li se jeho „dravý“ zp sob obhajoby v soudní fázi tr. ízení. Všichni sv dci se shodují na tom, že obžalovaný po svém objevení byl veden snahou o co možná brzké opušt ní místa domovní prohlídky. Navíc byl-li (podle svého vyjád ení) policejním orgánem ihned po svém objevení poučen, že není zatčen, protože se jedná o tzv. p edstižnou domovní prohlídku a obvin ní budou p ípadn vznesena podle toho, jaké budou p i domovní prohlídce zajišt ny d kazy, pak lze t žko uv it tomu, že by jej týž policejní orgán nepoučil o jiných procesních právech a povinnostech. Soud se již vyjad oval k činnosti a p sobení tzv. nezúčastn ných osob, v jejich postupu neshledal žádné porušení ustanovení tr. ádu stran provedení domovní prohlídky. Pokud se týká času a místa nálezu relevantních stop v tajné místnosti, tj. zbraní, náboj , tlumič , vč. p íslušenství a součástí k nim, jakož i pad laných či pozm n ných doklad , pak lze vycházet ze sepsaného protokolu o domovní prohlídce, vč. zajišt né fotodokumentace, jakož i ze sv deckých výpov dí. Soud uzav el, že tyto stopy byly nalezeny p esn tam, kde vypovídal P. T. a jak bylo zapsáno v protokole o domovní prohlídce, vč. fotodokumentace, jak soud tyto okolnosti p evzal do výroku rozsudku. Na takovém umíst ní se shodují jak slyšení policisté, tak i M. Š.. Jde-li o výpov J. Š., je t eba si uv domit časový harmonogram prohlídky, dosti náročné i co do zajišt ných stop, nadto zam ené výlučn na listinné d kazy. O co v tším p ekvapením byl nález zbraní a pad laných, pozm n ných doklad . Jak plyne z provedených d kaz , nastala na míst prohlídky chaotická situace, která se odrazila i v n kolika drobných administrativních pochybeních, která však nemají podle soudu vliv na zákonnost samotné domovní prohlídky. Tím vším, jakož i odstupem doby, bylo vnímání J. Š. ovlivn no, když i on sám p ipustil, že si nemusí p esn vzpomenout na detaily. Nález 19
p edevším zbraní zacílil prvotn na místo pod postelí a z toho soud vycházel, tuto skutečnost i on sám prvotn sd lil M. Š.. S ohledem na následné fotografie všech v cí dle výroku rozsudku, vč. jejich popisných informací (míra, váha), jakož i umíst ní v brašn , tašce, krabicích, lze st ží p ijmout záv r, že by m ly být uloženy pod pouhou matrací. Samostatnou kapitolu v obhajob obžalovaného tvo í účast R. P. M.. Pro soud je st žejní vyjád ení obžalovaného o dvou brašnách, které si tento sv dek m l p inést v den prohlídky v kooperaci s policejním orgánem do domu, v n mž domovní prohlídka probíhala, jež bylo obžalovaným následn výrazn modifikováno sm rem k jedné sportovní tašce a poté k „n čemu“, co sv dek u sebe m l, avšak co obžalovaný nedokáže identifikovat. V tomto ohledu jsou pro soud z hlediska nev rohodnosti výpov di obžalovaného zásadní dv skutečnosti. By se sv dek poznal na fotografii (č.l. 737), potvrdil, že obydlí navštívil až v červenci 2014, tedy až po svém výslechu na Policii ČR, kdy již byl obžalovaný omezen na svobod vazbou. Tato skutečnost, má-li soud obhajobu obžalovaného v komplexu za nev rohodnou, z stala nevyvrácena hodnov rným d kazem. O (ne)v rnosti fotografie dodané obžalovaným, jakož i jeho výpov di samotné, dále sv dčí jiné jeho vyjád ení o tom, že domovní videozvonek (v horní části vstupu do domu) po izuje fotografie automaticky až tehdy, je-li aktivován, tj. je-li danou osobou skutečn zazvon no. Takto byly po ízeny fotografie osoby sv. O. C.. To vše bez ohledu na možnost takového za ízení snímat pohyb zvenčí stejn tak, jako m lo tuto možnost za ízení p i spodním vjezdu do domu (jehož monitorovací kamera m la být v d sledku výpadku el. energie sklopena). Sv dek R. P. M. skutečn potvrdil, že v červenci 2014 u domu zazvonil, pokud současn p ipustil, že osobu na dané fotografii je on, nemá soud d vodu o této skutečnosti pochybovat. O čem však pochybuje, jsou popisné údaje na fotografii stran dne a času po ízení. Tvrdí-li obžalovaný, že kolem 15:30 hod. vid l, že policista z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality vpouští vstupní brankou osobu nesoucí dv brašny, v n mž poznal R. P. M., kdy oba m li vstoupit do domu, jaksi pozapomn l po ídit fotografii tohoto policisty. Podle soudu by ani žádná taková fotografie nebyla dohledatelná, nebyl-li současn dán d vod aktivovat domovní zvonek, a tím spustit mechanismus fotoaparátu. St ry DNA stop byly provád ny až KÚP, nikoliv na míst domovní prohlídky, nadto se týkaly zajišt ných v cí, stran kterých toto zjišt ní policejní orgán požadoval, tj. zbran a jejich součásti, p íslušenství. By znalcem p ipušt ná teoretická možnost sekundární kontaminace, obžalovaným v tomto kontextu tvrzená, p edstavuje podle soudu holý nesmysl a fabulující vyjád ení, ostatn jako ostatní části jeho výpov di. Soud nep ipustil, v kontextu s ostatními d kazy, možnost zám rné kontaminace obou samopal genetickými stopami obžalovaného, nap . p enosem tyčinkou ze st ru klávesnice či z rukavice policisty či jiné osoby. Taková okolnost z provedeného dokazování neplyne. Současn vyloučil i možnost nev domé kontaminace položením na postel, která by podle obžalovaného m la být „nasáklá“ jeho genetickým materiálem. O tom nesv dčí zobrazení rozložení t chto zbraní na posteli (lehátku) a p edevším nález DNA stop nap . na spoušti samopalu, kdy ta se sama o sob nedotýká matrace. Jak popsáno a již uvedeno, soud stanovil okamžik nálezu v cí popsaných ve výroku rozsudku na čas 1Ř-1ř hod., vycházeje z výpov dí sv dk . Pokud by byla pravdivá výpov obžalovaného, pak nebyl žádný d vod pro upušt ní od omezení jeho osobní svobody, policejní orgán by m l od počátku d vod pro to, aby jej zadržel a okamžit podal návrh na vzetí do vazby. Skutečnost, že byla obžalovanému sd lena tzv. p edstižná povaha domovní prohlídky a že mohl opustit objekt, sv dčí o oprávn nosti záv ru o nálezu v cí až v tomto časovém rozp tí, nikoliv d íve. 20
Pro nekoncepční postup policejního orgánu soud nehodností d kazy získané odborným zkoumáním brašny, která m la být zajišt na ihned. V této souvislosti je však t eba dodat, že její obstarání policejní orgán zajistil na podklad žádosti soudu podle § 1Ř3 odst. 1 tr. ádu a to postupem podle § 7Ř odst. 1 tr. ádu, tj. výzvou k vydání v ci. Byl-li vstup policist do domu dobrovolný, vč. vydání v ci, nebylo t eba na izovat (a vyhrožovat) domovní prohlídkou. Takový postup policejního orgánu shledává soud jako souladný s tr. ádem. Vyjád ení obžalovaného, týká-li se zajišt ných doklad , je jednoznačn v rozporu s provedenými d kazy. Z listin, vážících se k p edchozím tr. ízením obžalovaného, bylo prokazateln zjišt no, že ani v jednom p ípad nebyly obžalovanému od aty či jím vydány doklady, o které se jedná v této v ci, natož aby mu jejich držení za účelem užití jako pravých bylo v trestn -právní rovin kladeno za vinu. Nadto je takové jeho vyjád ení v rozporu s logickým uvažováním, pokud by m l policejní orgán „uložit k ledu“ jím zajišt né doklady, aby vyčkával a po 3,5 letech (odrazí-li se soud od obžalovaným tvrzeného data 27.0ř.2010) a ješt na podklad náhodné události, provedené domovní prohlídky, je proti n mu použil. Po zhodnocení provedených d kaz dosp l soud k záv ru o tom, že skutek, popsaný ve výroku tohoto rozsudku se stal a spáchal jej obžalovaný. P itom jeho obhajobu hodnotí jako naprosto nev rohodnou, když s ohledem na jeho vzd lání a životní zkušenosti ji snad ani nemohl myslet vážn . Ostatn takový zp sob obhajoby je jistým „modem operandi“ obžalovaného (srov. str.ř4- ř5 rozsudku Krajského soudu Plze č.j. 5 T 5/2000-4879). VI. Zjišt ný skutkový stav soud právn hodnotil v prvé ad jako p ečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se obžalovaný dopustil tím, že bez povolení p echovával zakázaný dopln k zbran (v tomto ohledu soud p ipouští své pochybení p i vyhlašování rozsudku, vč. hlasování o jeho výrocích, pokud se zmi uje o p echovávání bez povolení st elné zbran ; k tomuto pochybení došlo nesprávným administrativním postupem, jenž však nem že být již napraven ani opravou protokolu o hlavním líčení podle § 57 odst. 1 tr. ádu, ani opravou písemného vyhotovení rozsudku podle § 131-133 tr. ádu, nýbrž cestou opravného prost edku – odvolání, by podaného ve prosp ch obžalovaného, aniž by tím byl porušen princip zákazu reformationis in peius podle § 264 odst. 2 tr. ádu, dosp je-li odvolací soud k témuž skutkovému a právnímu záv ru, když skutkový záv r stran tlumič je obsažen ve výroku o vin obžalovaného). Skutečnost, že se tak d lo bez povolení deklaruje absence zbrojního pr kazu nebo zbrojní licence ve smyslu ustanovení § Ř zákona o zbraních a st elivu ve prosp ch obžalovaného. Nebyla-li obžalovanému prokázána nedovolená výroba či p ímé opat ení sob nebo jinému (takové jednání nebylo prokázáno, jakkoliv zbran v obecném slova smyslu byly u obžalovaného pouze nalezeny; nepoda ilo se prokázat, jakým p esným zp sobem a za p isp né které osoby či osoby se tak stalo), pak mu zcela jist soud prokázal p echovávání, jakožto t etí možnou alternativu objektivní stránky tohoto p ečinu.
21
Zakázaným dopl kem zbran je nejen podle zákona o zbraních a st elivu, nýbrž i podle výkladu citovaného ustanovení tlumič hluku výst elu. K trestnosti podle tohoto ustanovení postačí jeden takový (k tomu srov. nejen jazykový výklad užitý v daném ustanovení, hovo í-li v jednotném čísle, nýbrž i jeho judikaturní potvrzení usnesením Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4 Tdo 991/2014 ze dne 21.0Ř.2014), natož pak v počtu čty kus . V souladu s konstantním výkladem v p ípad tlumiče (tlumič ) nejde pouze o součástky, jichž je t eba k užití zbran hromadn účinné (tj. samopalu) podle § 27ř odst. 3 písm. a) tr. zákoníku tak, aby bylo vyloučeno jednání obžalovaného právn kvalifikovat rovn ž jako citovaný p ečin podle § 27ř odst. 1 tr. zákoníku. Za druhé bylo jeho jednání právn kvalifikováno jako zločin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a), b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že bez povolení p echovával zbra hromadn účinnou a hromadil zbran a ve značném rozsahu st elivo, a spáchal takový čin ve v tším rozsahu. Co do znaku bez povolení platí totožn výklad shora. Ob nalezené pistole a zásahová výbuška jsou po odborné stránce hodnoceny jako zbran . K trestnosti jednání obžalovaného v tomto p ípad postačují toliko dv zbran , natož pak t i kusy. Zajišt né náboje v počtu kus 4.323 ráží 6.35 a 7.65 mm, jejichž funkčnost (ve smyslu st elby, tj. ostrosti) byla v pr b hu jejich odborného zkoumání potvrzena, lze zcela jist pod adit pod pojem st elivo. Usnesením Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 4 Tdo 991/2014 ze dne 21.0Ř.2014 byl potvrzen rozsah takového st eliva jako značný v počtu 951 ks ostrých náboj , aniž by bylo současn ečeno, že jde o minimální množství v dané souvislosti. Samopaly pak v souladu s konstantní judikaturou jako zbran hromadn účinné (zbraní hromadn účinnou je taková zbra , která p i obvyklém použití je zp sobilá současn usmrtit více lidí nebo jim zp sobit t žkou újmu na zdraví, nap . kulomet, samopal, minomet, plamenomet, d lo, ruční granát apod. – viz komentá k trestnímu zákoníku autor Prof. JUDr. Šámala a spol., str. 2587). Stejn jako v p ípad zakázaného dopl ku zde postačuje k trestnosti jednání jedna taková zbra , natož pak čty i kusy. Objektivní stránka, týkající se zbran hromadn účinné, záleží v tomto p ípad , stejn jako v p ípad p edchozího p ečinu, v jejím (resp. jejich) p echovávání, které nejlépe vystihuje zp sob, jakým se zbran mi obžalovaný nakládal, pokud i zde na podklad provedeného dokazování nelze dosp t k záv ru, že by obžalovaný tyto zbran vyrobil či sob (nebo jinému) p ímo opat il (k výkladu viz shora). Objektivní stránka, týkající se zbraní, záleží v tomto p ípad v jejich hromad ní, které nejlépe vystihuje (podobn jako p echovávání) podstatu jednání obžalovaného, když dalšími alternativami jsou výroba a p ímé opat ení sob či jinému (k výkladu viz shora). Prostý nález zbraní tak vystihuje podstatu tohoto jednání jakožto hromad ní.
Spáchání činu podle uvedených výkladových pravidel ve v tším rozsahu (když tento kvalifikační znak se týká jak zbran hromadn účinné, tak zbraní a st eliva) spat uje soud 22
v množství, jež p ekračuje kvalifikační momenty trestnosti jednání obžalovaného podle § 27ř odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku. Postačuje-li k trestnosti p echovávání toliko jedné zbran hromadn účinné, pak čty násobné p ekročení této hranice naplní samo o sob znak v tšího rozsahu. To pak ve spojení se zajišt ným st elivem, více jak 4,5 násobn p ekračujícím značný rozsah shledaný judikaturním rozhodnutím shora (aniž by bylo současn vysloveno, že počet ř51 ks ostrých náboj p edstavuje práv spodní hranici trestnosti tzv. značného jejich rozsahu), podle soudu dostatečn napl uje kvalifikační znak rozsahu v tšího, vezme-li se v úvahu reálnost hrozby použití takových zbraní, kdy toto nebezpečí tkví práv v hromadnosti účinku. Soub h obou p edchozích tr. čin je pochopiteln takto možný, nebo v opačném p ípad by z stala ponechána stranou trestnost p echovávání tlumič jakožto zakázaných dopl k zbran (srov. shora citované judikaturní usnesení Nejvyššího soudu ČR). V neposlední ad soud odmítá, op tovn nelogickou, námitku obžalovaného ohledn aplikace institutu tzv. zbra ové amnestie. Je pravdou, že s účinností ode dne 01.07.2014 byl tento institut op tovn zaveden a to novelou zákona o zbraních a st elivu, provedenou z.č. 170/2013 Sb., pokud lh ta k uplatn ní takového zp sobu zániku trestnosti činu byla stanovena na 6 m síc . Námitkou, že by obžalovaný této amnestie využil, si op tovn prolomil svou popírající výpov , když v prvé ad podmínkou uplatn ní zbra ové amnestie je dobrovolnost takového jednání, jakož i p iznání nedovolenosti ozbrojování (které by v p ípad obžalovaného trvalo nejmén od 17.04.2014 od 01.07.2014. Navíc v souladu s konstantní judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 2 Tzn 105/97 či usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 3 To 83/96) platí, že: „dobrodiní aplikace ustanovení o tzv. zbra ové amnestii nem že využít osoba, která v rozporu se zákonem p echovává zbran , st elivo apod., které jí byly od aty v rámci domovní prohlídky, provedené p ed účinností zákona, umož ujícího aplikaci tohoto institutu.“ Za t etí bylo jednání obžalovaného právn kvalifikováno jako p ečin pad lání a pozm ování ve ejné listiny podle § 348 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že pad lanou ve ejnou listinu a ve ejnou listinu s podstatn zm n ným obsahem opat il sob v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé. Ve ejnou listinou se podle § 131 odst. 1 tr. zákoníku rozumí p edevším listina, kterou za ve ejnou prohlašuje jiný právní p edpis. V p ípad idičských pr kaz tak činí § 103 odst. 1 z.č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve zn ní pozd jších p edpis . V p ípad občanských pr kaz § 2 odst. 1 z.č. 32Ř/1řřř Sb., o občanských pr kazech, ve zn ní pozd jších p edpis a v p ípad cestovních doklad (pas ) § 2 odst. 1 z.č. 32ř/1řřř Sb., o cestovních dokladech, ve zn ní pozd jších p edpis . Podle § 131 odst. 2 tr. zákoníku se pak trestn právní ochrana ve ejných listin podle § 34Ř tr. zákoníku vztahuje rovn ž na ve ejné listiny, vydané orgánem ve ejné moci cizího státu, má-li podle mezinárodní smlouvy účinky na území ČR (v tomto ohledu p jde zejména o cizozemské cestovní doklady, občanské a idičské pr kazy, nap . srov. Úmluva o silničním provozu (Víde 1968) a Úmluvu o silničním provozu (Ženeva 1949) apod.).
23
Podle odborných zjišt ní se podstatná zm na, konkrétn vým na fotografie, týká cestovního dokladu Litevské republiky č. 20612979 zn jícího na jméno T. N., nar. XX.XX.XXXX, v p ípad ostatní doklad se jedná o celkové pad lky. S ohledem na skutečnost, že veškeré zajišt né doklady obsahují fotografii obžalovaného, dosp l soud k záv ru (na rozdíl od zbraní a náboj ), že v tomto p ípad lze obžalovanému k tíži klást jejich opat ení své osob . Vše se tak podle provedeného dokazování d lo ve specifickém úmyslu, aby t chto doklad bylo p ípadn užito jako pravých. Obžalovaný v minulosti opakovan již totožným zp sobem jednal, navíc tyto doklady svým udaným rozsahem platnosti nejmén o p l roku ješt p esahovaly den 17.04.2014. Nelze tedy pochybovat, že tyto doklady byly opat eny osobou obžalovaného práv za tímto účelem. Naopak a týchž d vod soud takový úmysl nedovodil v p ípad obou neplatných doklad . Provedeným dokazováním pak podle názoru soudu byla vyvrácena námitka obžalovaného o porušení principu ne bis in idem, pokud jde o zajišt né doklady, relevantní v této tr. v ci, kteréžto nebyly dosud p edm tem jiného p edchozího či následného tr. ízení. Svým jednáním porušil obžalovaný objekt citovaných tr. čin a to zájem společnosti na bezpečnosti lidí proti možnému ohrožení jejich života a zdraví, plynoucího z nekontrolovatelného nakládání se zbran mi (vč. jejich součástí a p íslušenství), jakož i zájem na ádném a zákonném chodu státního aparátu a d v ry v pravost a pravdivost ve ejných listin. P itom byl veden tzv. úmyslem p ímým podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, nebo o všech relevantních znacích skutkových podstat v d l a porušit citované objekty i cht l. V p ípad zbraní, náboj a st eliva, vč. součástí a p íslušenství mu bylo známo, pokud takovou okolnost nepop el a vypovídal o ní, že není oprávn n nabývat a držet (jakož i používat) tyto p edm ty, p esto tak činil, tj. p echovával je a hromadil. Pokud se týká množství st eliva, vč. rozsahu tzv. v tšího ve všech p ípadech, postačí k trestnosti jeho jednání zavin ní toliko nedbalostní, jež je zcela jist dáno. V p ípad doklad je situace jednodušší, tyto si nechal, veden p edchozí svou zkušeností, obstarat a jako pad lky či jako pozm n né doklady je hodlal použít. Zde je p ímý úmysl obžalovaného zcela na míst . Společenská škodlivost jednání obžalovaného podle soudu p esáhla mantinely ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku o tzv. subsidiarit trestní represe, nebo s ohledem na povahu a závažnost takového jednání (viz dále) je zjevné, že se takovéto jednání nepohybovalo na samé spodní hranici trestnosti činu tak, aby bylo možno od vodnit postih obvin ného podle jiného právního p edpisu nežli podle trestního zákoníku. V neposlední ad soud dodává, že dílčí zm nou popisu skutku, vč. právní v ty, oproti podané obžalob rozhodn nedošlo k porušení principu zachování totožnosti skutku, pokud došlo k up esn ní času nálezu zbraní a doklad , vč. místa. V ostatním z stalo skutkové zjišt ní podle podané obžaloby beze zm ny, tím bylo zachování nejen jednání, nýbrž i následek.
24
VI. Jak již popsáno, soud považuje dokazování za úplné. V tomto ohledu se neztotožnil s návrhem obhajoby na provedení dalších d kaz . V p ípad výslechu sv dk dosp l soud k záv ru, že v prvé ad není t eba v tomto procesním postavení slyšet V. K., aby se vyjád il k p vodu a zp sobu užití doklad , nalezených p i domovní prohlídce, jakož i k jeho zapojení pro činnost Nadace. Tato výpov nikterak neprolamuje ani nem ní zjišt ný skutkový stav, vč. právní kvalifikace. P edevším s ohledem na obžalovaným potvrzené pochybnosti o jeho součinnosti s Nadací, jakož i se z etelem na provedené listinné d kazy, sv dčící o užití pad laných (pozm n ných) doklad obžalovaným v minulosti, dosp l soud k záv ru o neprovedení sv deckého výslechu této osoby. Pokud se týká p íslušník SPJ, vyjma J. S. a P. G., pak práv s ohledem na jejich výpov di, jakož i pro rozpory ve výpov di obžalovaného, považoval i tento d kaz soud za nadbytečný. Pro zjiš ování skutkového stavu postačily výpov di ostatních sv dk z ad policist , kte í potvrdili st ežení tajné místnosti od jejího objevení až po provedení domovní prohlídky, kdy samotný zákrok dostatečn osv tlili shora uvedení členové SPJ. S ohledem na jejich počet (a z výpov dí ostatních sv dk ) by došlo pouze k prodlužování hlavního líčení (pokud ostatní členové SPJ byli t.č. veleni p i ostraze objekt vojenského charakteru vrb tického areálu), vedeného proti obžalovanému ve vazebním režimu, a tím k postupnému rozm l ování zjiš ovaných skutečností, pro které jsou relevantní (a p edevším dostatečné) soudem provedené d kazy. Obžalovaný dále trval na výpov di sv dk I. B., Ing. K. Š., kpt. Z., R. N., J. F., M. K. a M. O.. Tyto osoby nemají s projednávanou tr. v cí ničeho společného, jakkoliv se m ly účastnit jiného (civilního či obchodního) ízení s účastní obžalovaného, p ípadn by mohly sv dčit stran jeho údajného únosu či se vyjád it k p estavbám či rekonstrukcím v dom , v n mž byla provedena domovní prohlídka. Tyto události jsou podle soudu pro zjiš ování skutkového stavu a jeho právní kvalifikace irelevantní, jakkoliv se zde ne eší p edevším p estavba rodinného domu, jiná ízení s účastí obžalovaného, p ípadn jeho údajný únos soud v tuto chvíli z takového pohledu nezajímají. Krom uvedených osob obžalovaný dále požadoval vyslechnout jako sv dky V. H., kpt. J. K., Ing. R. H., Ph.D., Mgr. J. B., RNDr. D. V., Ph.D. Pokud jde o V. H., pak ani tato osoba nemá vztah ke spáchanému skutku a jeho právní kvalifikaci, pokud jde o jeho navazující jednání, jak prozatím vyplynulo, je p edm tem jiného tr. ízení bez vztahu k nyní posuzované v ci. Otázku v rohodnosti výpov dí obžalovaných, sv dk a ostatních d kaz si soud posoudil samostatn , jak o tom popsal výše, sub. IV. Z t chto záv r p i hodnocení zjišt ného skutkového stavu a právní kvalifikace vycházel. Výpov V. H. by nebyla jakkoliv p ínosná z pohledu zjiš ování viny obžalovaného, vč. úvah o trestech, maximáln by ji bylo možno zohlednit p i rozhodování o vazb obžalovaného stran p ípadných jeho koluzních jednání. Kpt. J. K. je zpracovatelem této tr. v ci, jenž nebyl účasten provád né domovní prohlídky (jakožto d kazu alfa-omega), má pouze zprost edkované informace a soud jej nepovažoval za nezbytného jako sv dka vyslechnout pro zjišt ní skutkového stavu, pokud vycházel z dostatečných a p vodních d kaz . Ostatní sv dci by podle názoru obžalovaného m li co íci ke zpracovanému znaleckému posudku KÚP Praha stran genetických stop na zbraních. Tyto osoby by však soud musel p ibrat jako znalce a to pouze k problematice více či mén kritického nahlížení na postup KÚP Praha, když nový (revizní) znalecký posudek 25
zpracovat již nelze (viz pasáž o znaleckých posudcích). Ani tento postup, natož pak jejich výslech jako sv dk (když by nem li o čem vypovídat, nebyli-li účastni páchání tr. činnosti obžalovaného, p ípadn domovní prohlídky a navazujících procesních úkon ), soud nevyslyšel, pokud (viz shora) považoval znalecké zkoumání za vad prosté a odpovídající zákonu. Stran ostatních d kazních návrh soud obhajob obžalovaného nevyhov l z t chto d vod . Pro odmítnutí výpov di sv. V. Hrušky, z tam uvedených d vod , vyhodnotil soud (s ohledem na ostatní provedené d kazy) jako nepot ebné listinné d kazy o sch zkách policist s tímto sv dkem v období od 06-09/2014, vč. zajišt né korespondence. Tyto listiny souvisí s jiným jednáním obžalovaného, ohledn n hož se vede samostatné tr. ízení. Jako dostačující soud shledal rovn ž listiny sv dčící o omezení osobní svobody obžalovaného dne 27.0ř.2010, vč. jemu zajišt ných v cí, pokud nehodlal vyžadovat a jako d kaz provést jakýsi kamerový záznam nezjišt né TV, z n hož by m lo být patrno, že obžalovaný u sebe m l v tší množství doklad (pokud následn p ipustil, že tyto doklady vlastn m ly být uloženy v jeho tašce, natož aby se dostaly do po izovaného záb ru). To samé platí o pasové kontrole na Letišti V. Havla (d íve Ruzyn ), pokud jde o zajišt ní p ehledu o osobních dokladech obžalovaným užívaných. V tomto ohledu v neposlední ad soud nevyhov l ani návrhu obžalovaného na po ízení zprávy výrobce plynových masek, jakkoliv tato okolnost je naprosto bez vztahu k projednávané v ci. K posledním okruh m d kazních návrh obhajoby pat í znalecký posudek z oboru psychologie. Soud nechal zpracovat pouze psychiatrický znalecký posudek stran p íčetnosti obžalovaného, když záv ry o jeho osobnostní charakteristice si zčásti učinil sám, jakkoliv p ípadné psychologicky patologické jevy nejsou pro jeho p íčetnost relevantní, natož pak medikací ovlivnitelné, neshledal d vod pro zpracování takového posudku. Současn byla odmítnuta vhodnost provedení vyšet ovacího pokusu, kterým by m la být potvrzena či vyloučena schopnost obžalovaného samostatn vstát poté, co si lehne na zem tak, jak se to podle jeho verze stalo bezprost edn po objevení tajné místnosti a jeho p ítomnosti v ní. Pokud se týká takového pokusu stran možnosti uložení zajišt né brašny pod postelí (lehátkem), pak s ohledem na jeho likvidaci o n m soud uvažovat již nemohl. S ohledem na výpov di policist , vč. fotodokumentace (viz shora, jakož i č.l. 2ř1), z níž je patrné, že i brašna se mohla vejít pod postel (lehátko) soud neprovedl ani takový pokus co do možnosti naskládání zbraní do zajišt né brašny, kdy je již vizueln z ejmé, že takové naskládání možné je bez v tších obtíží (konečn tento pokus m že být bez potíží realizován u ve ejného zasedání o odvolání). Na záv r stran zajišt ní elektronické verze fotografií z provedené domovní prohlídky pro zjišt ní tzv. metadat, tj. data a času jejich po ízení, soud tyto d kazy nepovažoval za pot ebné pro výpov di policist ohledn provedení domovní prohlídky, vč. nálezu tajné místnosti, jakož i objevení zbraní a doklad (tj. kolem 1Ř-1ř hod.). Jak již bylo uvedeno, provedeným dokazováním byla obhajoba vyvrácena, soud se rovn ž vyjad oval k provedené domovní prohlídce, jejímu postupu, vč. protokolárního zachycení. Z tohoto pohledu naposledy konstatuje, že je z ejmý nález zbraní a doklad až po objevení tajné místnosti a obžalovaného v ní. K tomu kdy p esn se tak stalo, postačují výpov di sv dk z ad Policie ČR, který soud uv il. Nicmén pro plné zajišt ní obhajovacích práv obžalovaného a pro dopln ní dokazování v odvolacím ízení soud tyto elektronické verze fotografií vyžádal po skončení hlavního líčení.
26
VII. V tomto bod od vodn ní rozsudku se soud vyjád í k n kterým dílčím námitkám obhajoby, pro které nebyl v cn prostor v p edchozích pasážích. Souhrnn se jedná o námitky, týkající se porušení práva na obhajobu. Pokud se týká nezbytnosti dodržet p tidenní lh tu (myšleno pracovních dní) k p íprav obhajoby podle § 1řŘ odst. 1 tr. ádu, pak ta se podle konstantní judikatury vztahuje toliko k prvému hlavnímu líčení, nikoliv odročenému (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 6 Tdo 844/2010 a rozsudek téhož soudu sp.zn. 5 Tz 144/2000). Výjimečn je ji možno, resp. nutno poskytnout i k odročenému hlavnímu líčení, vyžaduje-li to nap . d kazní situace, má-li dojít k provedení d kazu v neprosp ch obžalovaného, zp ísn ní právní kvalifikace či k jinému zhoršení jeho dosavadního postavení. Pokud se týká odročených hlavních líčení, konaných v m síci prosinci 2014, pak v žádném p ípad taková nezbytnost nenastala a to ani díky p ibrané znalkyni z oboru zdravotnictví, odv tví psychiatrie. Obžalovanému byly známy veškeré okolnosti trestnosti jeho jednání, vč. d kaz , pokud nedošlo ke zm n takového posouzení. Nebyl tedy d vod, pokud obhajoba nap . nenamítala cokoliv proti p ibrané znalkyni, aby soud poskytl obžalovanému lh tu podle § 1řŘ odst. 1 tr. ádu i k odročeným jednáním. Ze zp sobu vedení jeho obhajoby je podle soudu z ejmé, že m l vždy dostatek prostoru ke všem svým vyjád ením. Navíc ohledn p ibrané znalkyn žádné vyjád ení neuvedl. V pr b hu tr. ízení soud neshledal obžalovaným namítané porušení principu kontradiktornosti, vč. možnosti seznámit se se spisovým materiálem. Vždy v jeho pr b hu m l možnost nahlédnout do spis podle § 65 tr. ádu, byl-li o tomto svém právo opakovan poučován. Že této možnosti nevyužil, nem že být kladeno k tíži orgán m činným v tr. ízení. Právo navrhovat d kazy k provedení má jak obžalovaný, tak i st. zástupce. Je to výraz jejich rovného postavení p ed soudem. Nebyl to tak st. zástupce, nýbrž obžalovaný, kdo tento princip rovnosti stran a tím kontradiktornosti hodlal porušit, bránil-li (alespo svými námitkami) st. zástupci v navržení d kaz podporujících obžalobu. Pokud v této souvislosti vytýkal soudu porušení rovnosti stran, m l-li provád t d kazy ve prosp ch obžaloby na podklad návrhu st. zástupce, pak tím nerespektoval ustanovení § 2 odst. 5 tr. ádu, stanovící jak povinnost soudu (a to i nad rámec d kazních návrh procesních stran) doplnit dokazování, je-li to nezbytné, tak oprávn ní st. zástupce v ízení p ed soudem navrhovat k provedení d kazy podporující výlučn tvrzení obžaloby. S tím souvisí též námitka obžalovaného, že v p ípravném ízení nebyly provedeny sv decké výslechy všech pot ebných osob. Soud m že pouze dodat, že st žejní z pohledu dokazování je hlavní líčení, nikoliv p ípravné ízení, jehož dominem litis je výlučn st. zástupce. Ten rozhoduje, které d kazy procesn provede a tak je „zakonzervuje“ pro hlavní líčení. Stran výpov di sv dk je vázán toliko § 15Ř odst. Ř tr. ádu ve spojení s § 15Řa tr. ádu. Námitku obžalovaného, že se nemohl v pr b hu p ípravného ízení vyjád it k postupu policejního orgánu či st. zástupce, soud považuje rovn ž za lichou. V duchu principu vigilantibus iura scripta sunt (jen bd lým náleží práva) je čist v cí obžalovaného, aby p íslušné právní instituty sv il do rukou obhájce. Nevyužil-li možnosti nahlédnutí do spisu, p ípadn žádosti o p ezkum postupu policejního orgánu podle § 157a tr. ádu, vč. možnosti tzv. vnit ního či vn jšího dohledu na činnosti st. zastupitelství, event. prost ednictví žaloby na 27
náhradu škody stran nezákonného rozhodnutí či nesprávného ú edního postupu, p ípadn rovn ž n kterého z mimo ádných opravných prost edk , event. ústavní stížnosti, pak ani tuto skutečnost nelze klást k tíži orgán činných v tr. ízení. Platí-li, že se soud nemusí vyjad ovat ke všem námitkám obžalovaného, nemají-li relevantní vzat k projednávané v ci, pak tou poslední bude námitka, týkající se p sobení policist , účastnících se domovní prohlídky, jako sv dk v dané tr. v ci, p ípadn jejich postup p i provád ní domovní prohlídky ve vztahu k jiné policejní složce. Obžalovaný z tohoto pohledu namítá porušení ustanovení § 15Ř odst. 11 tr. ádu. Jeho porušení však soud neshledal. Jak vyplynulo z výpov di sv dk , pak po nálezu zbraní a doklad další postup konzultovali se svým vedením, pop ípad s policejním orgánem SKPV Teplice, kdy po vzájemné dohod tuto v c nadále ešila složka ÚOKFK SKPV PČR Praha. Ustanovení § 15Ř odst. 11 tr. ádu však eší kompetenční spor mezi útvarem Policie ČR a jiným policejním orgánem, stojícím podle § 12 odst. 2 písm. b) až i) tr. ádu mimo Policii ČR. K takové situaci, natož pak ke kompetenčnímu sporu, zde nevzniklo, nebylo t eba jej (v intencích p íslušného Závazného pokynu policejního prezidenta) ešit. V souladu s konstantní judikaturou (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 4 To 3/2001, publikované jako R 56/2001) platí, že formální nedostatky procesních úkon lze vyvažovat výslechem zasahujících policist , když takový postup je dokonce p edepsán jakožto povinný. Totožný zp sobem se soud postavil k problematice n kterých nedostatk protokolu o provedené domovní prohlídce, jakož i námitkám obžalovaného. VIII. P i úvaze o druhu a vým e trestu vycházel soud ze všech rozhodných hledisek podle § 37-39 a 41-43 tr. zákoníku. V rámci úvahy o povaze a závažnosti jednání obžalovaného je t eba konstatovat, že za spáchané činy, vč. shora popsané jeho právní kvalifikace, byl ohrožen maximální trestní sazbou od 2 do Ř let podle § 27ř odst. 4 tr. zákoníku. Jeho jednání je v intencích § 14 tr. zákoníku kvalifikováno jako tzv. zločin. K tomu soud p ipomíná, že jde o jeden z nejzávažn jších zločin , který m že být p ed okresním soudem projednáván. S ohledem na zp sob provedení (p edevším množství a charakter nalezených zbraní, vč. jejich účinnosti, viz shora) a následky jednání obžalovaného je t eba konstatovat, že toto jednání vykazuje znaky vysoké závažnosti, pohybuje-li se soud v kategorii všech trestných čin . Zp sobem provedení se čin obžalovaného v podstat vymyká jiným takovým provedením. Úmyslné zavin ní, shledané soudem na stran obžalovaného, je imanentní tomuto zločinu, jakož i ostatním p ečin m. Obžalovaný rozhodn nebyl objektivn existujícími okolnostmi ovlivn n p i páchání jeho tr. činnosti, naopak šlo o jednoznačn promyšlený čin, odpovídající jeho pok ivenému pojetí reality. V p ípad obžalovaného soud shledal pouze jedinou polehčující okolnost, spočívající v jeho dosavadní bezúhonnosti.
Pokud jde o p it žující okolnosti, dosp l soud k záv ru o p edchozím uvážení obžalovaného, pokud podle výsledk provedeného dokazování tyto zbran a doklady v dom 28
p echovával, p íp. hromadil (viz shora tzv. právní v ta), by nelze p esn určit tuto dobu, nep ímo však na ni lze usuzovat z listinných d kaz , v p ípad doklad sv dčících o druhov totožné tr. činnosti obžalovaného po dobu n kolika let. Dále o spáchání více trestných čin . Z pohledu t chto okolností není na trestnou činnost obžalovaného možno reagovat jakýmkoliv jiným druhem trestu nežli trestem odn tí svobody. Jeho trestná činnost je natolik závažná (vč. použitelné pr. kvalifikace), že alternativa v tomto ohledu nemá své místo. Současn pro absenci výrazn jších polehčujících okolností, kdy dosavadní bezúhonnost sice není zanedbatelná, avšak nelze ji s ohledem na povahu a závažnost tr. v ci p ecenit, jakož i p edevším pro p it žující okolnosti (zej. spáchání t í tr. čin ), vč. záv r o povaze a závažnosti jeho jednání (zej. stran množství a účinnosti zbraní a st eliva), nebylo možno tento druh trestu uložit na samé spodní hranici zákonné tr. sazby, kdy soud zvolil jeho uložení mírn pod polovinou této sazby, konkrétn v trvání 4 let. Tím zárove deklaroval nezbytnost uložení takového druhu trestu jakožto p ímo spojeného s jeho výkonem, v p ípad osoby obžalovaného ve v znici s ostrahou, nebo jej odsoudil k trestu odn tí svobody p evyšujícímu 3 roky za úmyslný tr. čin (zločin), p ičemž současn neshledal podmínky pro modifikaci tohoto za azení. S ohledem na spáchání t í tr. čin byl tento trest uložen podle § 43 odst. 1 tr. zákoníku jako úhrnný podle nejp ísn ji trestné sazby § 27ř odst. 4 tr. zákoníku. Zbývalo tak rozhodnout o zajišt ných zbraních (vč. p íslušenství) a dokladech. Podle § 70 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku byl obžalovanému uložen trest propadnutí t chto v cí (vyjma dvou neplatných cestovních doklad České republiky č. 4281892 a 4112339, oba zn jící na jeho jméno a s jeho fotografiemi, p itom tyto doklady dle správních evidencí byly vydány na osoby B. V., nar. XX.XX.XXXX a O. C., nar. XX.XX.XXXX; ty byly zahrnuty do skutkov v ty tak, aby dokreslily tr. činnost obžalovaného, avšak pro jejich neplatnost a tím znemožn ní jejich užití jako pravých byly pouze ponechány jakožto p ílohy spisového materiálu, kdy o nich bude rozhodnuto dodatečn ). Je z ejmé, že tyto v ci byly užity (podle zn ní právních v t, odpovídajících skutkovým zjišt ním) ke spáchání trestných čin , kterými byl obžalovaný uznán vinným. Současn platí, že zbran , vč. p íslušenství, obžalovaný držel v rozporu s jiným pr. p edpisem, konkrétn v rozporu se zákonem o zbraních a st elivu. V neposlední ad dosp l soud k záv ru, že tyto v ci náležely obžalovanému podle § 70 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 135 tr. zákoníku (to bez ohledu na jejich zajišt ní p i domovní prohlídce, když on jediný byl osobou, jež m la p ístup k t mto v cem a on jediný s nimi jako vlastník nakládal). S ohledem na povahu a závažnost spáchané tr. činnosti, jakož i obecnou nebezpečnost t chto v cí, je tento druh trestu zcela na míst . Takto uložené tresty považuje soud za adekvátní. Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do o s m i (8) dn ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prost ednictvím Okresního soudu v Teplicích. Rozsudek m že odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho p ímo dotýká, zúčast ná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání v ci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhrad škody. Osoba oprávn ná napadat rozsudek pro nesprávnost n kterého jeho výroku, m že jej napadnout také proto, že takový výrok učin n nebyl, jakož i
29
pro porušení ustanovení o ízení p edcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo zp sobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být podáno ve lh t uvedené v § 24Ř tr. ádu nebo v další lh t k tomu stanovené p edsedou senátu soudu prvního stupn podle § 251 tr. ádu, také od vodn no tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo ízení, které rozsudku p edcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda jej podává, by i zčásti, ve prosp ch nebo v neprosp ch obvin ného. Odvolací soud o d m í t n e odvolání, které nespl uje náležitosti obsahu odvolání. Právo odvolání n e p í s l u š í osobám, jež se ho výslovn vzdaly. V Teplicích dne 22. prosince 2014
Za správnost vyhotovení: Miroslava Žáková
Mgr. Martin Roubalík, v. r. p edseda senátu
30
