ČERVEN Vážení rodiče, milí čtenáři!

ČERVEN 2006 Vážení rodiče, milí čtenáři! Školní rok 2005/2006 skončil. Z pohledu výchovně vzdělávací práce školy mohu s potěšením konstatovat, že se nám v této oblasti dařilo. Všichni žáci postoupili do vyšších ročníků. Je potěšující, že jsme mohli děti více chválit, než napomínat, či sahat ke kázeňským opatřením. Jistě se zde projevuje naše dlouhodobě trpělivá práce se žákem, založená na vzájemné úctě, pochopení a toleranci. Organizovali jsme pro žáky řadu exkurzí, zájezdů, výletů, kulturních akcí, besed. Pořádali jsme soutěže, olympiády, mnohých jsme se zúčastnili i v mimoškolní úrovni. Do školní práce jsme zařadili náročné projekty na téma Vánoce a Den Země. Projekty jsme využili rovněž k prezentaci školy a žáků před veřejností, a to hlavně rodičovskou. Nadále jsme úspěšně spolupracovali s LŠU, vedli řadu kroužků – dramatický, pěvecký, sportovní - zaměřený na stolní tenis, folklórní, výtvarný, zdravotnický, šití. Vydáváme školní zpravodaj, zřídili jsme webové stránky školy. Budu-li však stručně hodnotit školní rok z hlediska náročnosti práce vedení Štěpánka Jedličková, 5. A školy, pedagogů i ostatních zaměstnanců, musím přiznat, že patřil k nejsložitějšímu období, které ve škole pamatuji. A proč? Učitelský sbor posílilo na začátku roku několik nových pedagogů, kteří potřebovali určitý čas, aby se postupně seznámili se žáky i celkovým během školy. Čelili jsme dlouhodobé pololetní absenci jedné vyučující. Dvě kolegyně dokončovaly studium na VŠ – jedna rozšiřující pro výchovné poradenství, druhá pro 1. stupeň ZŠ. To si také vyžádalo časté zastupování v průběhu celého školního roku. Téměř od začátku roku se komplikovala výuka náboženství, neboť paní katechetka ze zdravotních důvodů často absentovala, po Vánocích už nenastoupila. Pan farář nedokázal zastupování vždy zabezpečit, a proto výuka často odpadala. Z důvodu MD jsme museli od 2. pololetí najít zástup i do školní družiny. Od 1. února rozvázal se školou pracovní poměr kolega z prvního stupně. Z těchto důvodů pak došlo ke sloučení prvních tříd, které vyvolalo u některých rodičů obavy. (Velmi brzy se však ukázalo, že obavy rodičů byly zbytečné.) Časově i technicky náročná byla práce s nově zavedeným výstupním hodnocením žáků 9. tříd. Vedení školy a pedagogové se rovněž museli za plného pracovního nasazení zabývat Školním vzdělávacím programem. Aby změna vzdělávacího programu přinesla zjevný užitek, musíme se všichni správně motivovat a být přesvědčeni, že námaha vynaložená na provedení změny bude přínosná. Finanční přínos od reformy učitelé zatím nemají. Ocenění společnosti ve smyslu uznání za profesionalitu a pracovní nasazení taky ne. Co by tedy mohlo být naším hnacím motorem? U některých z nás pocit seberealizace, u dalších víra, že se nám investice do změny vrátí v podobě žáků, kteří se chtějí učit, umí prožívat radost z poznání, cítí odpovědnost za svůj rozvoj, oceňují „učit se“ jako hodnotu, která jim přináší perspektivu. Ale o tomto přínosu znásobeném spokojeností rodičů se přesvědčíme až v delším časovém horizontu. Je pochopitelné, že i naše škola, pokud chce obstát jako škola současná, musí vědět, jaký program naši žáci potřebují. Podle toho si stanovujeme cíle vzdělávání, formulujeme soubor životních dovedností, vědomostí a postojů, klíčové kompetence, kterými má být žák vybaven na konci základního vzdělávání. Otázky a problémy se objevují, když hledáme podobu jednotlivých kroků pro dané ročníky a jejich realizaci při výuce. Stejně složité je vytvořit výukové strategie – domluvit se na nich. Nejobtížnější je si uvědomit, že výsledkem celého základního vzdělávání je to, co žák zná a umí a nikoliv to, jestli my, učitelé, splníme osnovy. Je na nás, učitelích, jak vyzbrojíme naše žáky všemi kompetencemi pro jejich úspěšný život. Ale ani my nemůžeme na cestě k zvládnutí této obtížné problematiky zůstat osamoceni. Přeji vám i vašim dětem radostně strávené prázdniny a pěknou dovolenou. Jana Geržová ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ PRO RODIČE A ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VLČNOVĚ

1

LOUČÍM SE ŠKOLIČKO, LOUČÍM SE MALIČKO, ……. znělo opět po roce ze zahrady mateřské školy. Dvacet budoucích prvňáčků bylo v 15.00 hod. pasováno na školáky. I přes úmorné vedro přišlo téměř sto rodičů, prarodičů, rodinných příslušníků a přátel mateřské školy na Loučení s předškoláky. Hned od začátku bylo jasné, že tentokrát bude program, jak se patří. KLOTYLDA A MATYLDA, brněnské písničkové tetiny, řádily na zahradě téměř dvě hodiny. Ale pěkně po pořádku. Při nácviku programu si naši nejstarší dělali pořád legraci. Nekonečné ošívání, usmívání a všechno, co k tomu patří, vzalo za své, jen co vyšli před všechny hosty za zvuků famfár. Bylo jasné, že jde do tuhého. Přednášet, zpívat, to by šlo! Ale předstoupit před ředitelku základní školy, pokleknout a nechat se pasovat, to chce hodně odvahy. Šerpa, dárek a ten balonek, snad poletí! Najednou zaznělo zahradou AHOJ a na obloze bez mráčků se mihotaly barevné balonky předškoláků. Kam asi doletí a co je čeká za dobrodružství, nad tím už naši oslavenci neměli čas přemýšlet. Zábava začíná. Soutěže, tanec, zpěv a veselí znělo zahradou až do pozdního odpoledne. K příjemné atmosféře přispěli manželé Javorovi, kteří opět ochotně připravili bufet a k velké radosti dětí točili cukrovou vatu. Nechyběly ani špekáčky, které prostě musí být i přes velké horko. Písničkové tetiny se snažily tak, že po zahradě tancovaly i děti s plenami. Ve chvíli, kdy byla dětská volenky a děti šly pro rodiče, betonový plácek nestačil. Je milé, že na loučení s předškoláky chodí celá mateřská škola. Rodiče si spolu popovídají a děti, ty si spolu zadovádí. V takové chvíli nezáleží, jestli mají 3, 7 nebo 11 let. Na konec se ještě rozloučíme s účinkujícími, posedíme na lavičce nebo v trávě a v tuto chvíli si zavzpomínáme. Jaké byly ty tři roky v školce? Někdo si zvykal hůř a zpočátku plakal. Jiný si zvykl hned. Jeden spával, jiný si nechtěl ani lehnout, aby si chvilku odpočinul. Někdo měl kamarádů hodně, jiný jen jednoho. Jedno je však jisté: je to veselá parta předškoláků z Vlčnova. Popřejme jim společně šťastné vykročení do nového života. A rodiče, vězte! Škola není vždy jenom o jedničkách. Popřejme všem dvaceti, ať je jim ve škole dobře, ať jsou spokojeni a hlavně zdraví. Markéta Píšková

Literární soutěž - Jak jsem potkal Komenského Žáci osmých a devátých tříd se zúčastnili druhého ročníku unikátní literární soutěže Jaro regionu, jejímž pořadatelem je Rotary klub Uherský Brod pod patronátem Sdružení Uherskobrodska. Ústředním tématem letos byla osobnost Učitele národů - Jana Ámose Komenského, tedy člověka, jehož myšlenky oslovují po celém světě nejen pedagogy a vychovatele, ale také žáky, kteří se s nimi v různých školních institucích seznamují. Soutěž probíhala ve dvou kategoriích: osmé třídy, deváté třídy. V měsíci květnu se u nás uskutečnilo školní kolo a učitelský tým ve složení Zdenka Šmatelková - Dana Koníčková – Františka Šišperová - Jan Vorba čekala nelehká práce: z mnoha skvělých prací vybrat tu NEJ. Nakonec jsme se s kolegyněmi po dlouhém váhání shodli a vyhlásili vítěze: Kategorie osmé třídy: 1. Libor Zajíc VIII. B 2. Michal Blahoňovský VIII. B 3. Lucie Rohlíková VIII. A 4. Lenka Fojtíková VIII. A Kategorie deváté třídy: 1. Klára Králíčková IX. A 2. Jitka Frayová IX. B 3. Renáta Divoká IX. B 4. Pavla Křeháčková IX. A Všechny vítězné práce jsme organizátorům zaslali do regionální kola, které bylo ohlášeno na 16. červen do Muzea 2

Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Tento den jsme se tedy všichni vypravili na slavnostní vyhlášení, což byla mimořádná společenská událost přesahující Uherskobrodsko, neboť byli přítomni i europoslanec Tomáš Zatloukal, náměstek hejtmana zlínského kraje František Slavík, starostové z řady obcí a ředitelé zúčastněných škol. Vyhlášení začalo přivítáním přítomných a následnou zajímavou audiovizuální projekcí Via lucis, tedy prezentací tohoto Komenského díla a jeho významu pro současnost. Pak ale již začalo vlastní vyhlášení. V kategorii osmých tříd byl mezi nejlepšími pracemi ohodnocen text Libora Zajíce z VIII.B. Kategorii devátých tříd vyhrála Klára Králíčková z IX. A a Renáta Divoká z IX. B byla zařazena mezi nejlepší pisatele v téže skupině. V následných projevech zaznělo mnoho uznání na adresu naší školy, čehož si všichni velmi vážíme. Všech našich osm reprezentantů obdrželo zdarma jednodenní zájezd do Prahy, Sborník literárních prací, památeční list a ti nejlepší i knihy a finanční částku. Navíc Klára Králíčková jako absolutní vítěz pojede v říjnu na šestidenní poznávací zájezd sídel Evropské unie. Děkujeme všem žákům za vzornou reprezentaci naší vlčnovské školy a radujeme se z jejich úspěchu. Kéž je i povzbuzením pro další děvčata a chlapce, kteří mají v dnešní době, pokud jsou opravdu svědomití, tolik možností. Jan Vorba

ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ PRO RODIČE A ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VLČNOVĚ

Vítězná práce v kategorii devátých tříd Jak jsem potkala Jana Amose Komenského

Klára Králíčková, 9. A

Otevřela jsem oči a uvědomila si, že sen, který se mi této noci zdál, skončil. Byl to překrásný sen, ve kterém jsem cestovala po světě a poznávala jiné lidi a kultury, ve kterém jsem byla samostatná a soběstačná. O to větší byl pro mě šok vrátit se do denní reality. Život na počátku 17. století byl v Uhrách obzvlášť těžký. Do školy zde chodili jenom chlapci z bohatých rodin, a tak jsem já, dcera kováře, neměla šanci se vzdělávat. Ve škole učil vysloužilý voják, který procestoval daleké kraje a dokázal poutavě vyprávět příběhy ze svých vojenských výprav. Slyšela jsem ho mluvit o vzdálených zemích, kde rostou mandlovníky a olivovníky, kde nikdy nesněží a kde lidé mluví cizí řečí. Přála jsem si tyto země navštívit a hlavně se s těmito lidmi domluvit a blíže je poznat, ale to bych musela chodit do školy. Má matka uměla číst, psát a počítat, a tak mě aspoň těmto základům naučila. Od vysloužilého vojáka jsem se dozvěděla, že za měsíc přijede do školy učitel z kraje, kde chodí do školy i chudé děti, dokonce i děvčata. A tak mi svitla naděje, že když přemluvím rodiče, tak budu moci chodit do školy i já. Sebrala jsem odvahu a poprosila je. K mému překvapení souhlasili, a tak začala nejkrásnější léta mého života. Byla jsem nadšená, když jsem poprvé usedla do lavice a do třídy vstoupil starší muž s dlouhými vousy a čepičkou na hlavě. Zářivě se na nás usmál a představil se jako Jan Amos Komenský. Když viděl, v jakých podmínkách se zde vyučuje a jaký je tu nedostatek učebnic, říkal:Šťastný národ, který má hojnost dobrých knih a dobrých škol.“ Od prvního dne byla výuka tohoto učitele z Čech nesmírně zajímavá. Nejdřív nás učil jazyku mateřskému a potom k němu přibyla latina. Z počátku jsme se učili jednoduché výrazy a slovíčka, posléze slovní spojení a poté jsme měli překládat celé věty a souvětí. Učitel také kladl velký důraz na praxi a tělesnou výchovu. Chlapci, kteří už delší dobu navštěvovali školu, se naučili latinské texty nazpaměť, aniž by jim rozuměli. Proto když se jich učitel zeptal, co nám daný text říká, samozřejmě nedokázali odpovědět. Tyto chlapce upozorňoval: ,,Nerozumíš-li věcem, které se za slovy skrývají, nejsi moudrý, nýbrž jsi stále papoušek.“ Děti, které byly v učení pomalejší a někteří spolužáci se jim posmívali, měl Komenský rád stejně jako ostatní a utěšoval je: „Nezáleží na tom, že je někdo od přírody nenadaný a hloupý. Právě ten potřebuje více pomoci a vzdělání, aby se své hlouposti zbavil. Tito lidé jsou jako děravá nádoba, často vymývaná, která neudrží žádnou vodu a přece se stává čistší a jasnější, tak i hloupí lidé, třebaže jim učení nejde, se mohou něco naučit a jak je ze zkušenosti známo, mohou i pomalejší lidé nakonec předstihnout inteligentní a talentované, kteří své schopnosti zanedbávají.“ Když se ho lidé ptali, jestli není zbytečné vyučovat chudé, a dokonce i dívky, hbitě jim odpovídal: „Nejen dětem bohatých a vznešených lidí, nýbrž všem stejně, urozeným i neurozeným, bohatým i chudým, chlapcům i dívkám ve všech městech, městečkách a vesnicích by mělo být poskytnuto vzdělání, což dokazuji následujícím; totiž že všichni lidé se narodili hlavně k tomu účelu, aby byli lidmi, tedy tvory rozumnými, pány tvorů a věrným obrazem svého Stvořitele. A také nevidím žádný důvod, proč by nemohly být vzdělány i dívky, neboť jsou stejně tak obrazem božím, stejně inteligentní a moudré, často více než muži. Přesto zastávám názor, že učit jako muži by neměly.“ Jan Amos Komenský od nás vyžadoval naprostou kázeň. A přestože nikdy nikomu neudělil tělesný trest, v jeho hodinách panoval božský klid. Při učení jsme používali často názorné pomůcky a také se nám učitel snažil přiblížit probírané učivo na příkladech. V naší třídě se také našli zlobiví neposedové, kterým se nechtělo učit a byli velmi líní. Ty Komenský strašil: „Zahálka je polštář Satanův. Koho Satan nezaměstnaného najde, toho sám zaměstná nejprve myšlenkami špatnými a potom i skutky zlými.“ Na druhou stranu tu byli i studenti, kteří se rozhodli dále studovat, a z těch měl Komenský upřímnou radost. Vždy, když se s nimi loučil, dával jim rady na cesty. Říkal jim: „Nedopusť, aby ti zlí zabraňovali jednat dobře. Chválou jejich musíš pohrdat, utrhání jejich si nevšímat. Chtěj být zlými spíše nenáviděn, nežli uctíván.“ A někdy dodával: „Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád. Možno-li celému světu.“ Setkání s tímto moudrým mužem mi otevřelo oči. Za tu dobu, co jsem s ním strávila, jsem ani na chvíli nelitovala, že jsem začala chodit do školy. Vytvořil nový způsob výuky, který dal základy školství i pro další století. Tak takové bylo mé setkání s tímto učitelem národů. ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ PRO RODIČE A ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VLČNOVĚ

3

Oceněná práce v kategorii devátých tříd Jak jsem potkala Jana Amose Komenského

Renáta Divoká, 9. B

Ležela jsem, nemohla zavřít oči. Po náročném dnu jsem přemýšlela o událostech uplynulého dne. Pomalu jsem usnula a do snu se mi vkrádala vzpomínka na „Učitele národů“ Jana Amose Komenského, o kterém nám pan učitel četl v hodině literatury. Najednou jsem viděla samu sebe, jak jdu po náměstí v Naardenu. Neustále jsem kráčela vpřed a najednou slyším: „Hej děvče, napoj pánova koně!“ Otočila jsem se a viděla mladou děvečku, jak v hluboké studni nabírá studenou vodu do dřevěného džberu a utíká k pánovi, který před chvílí přijel do města ke staré kapli. Nic nebylo jako dříve, obchody a vysoké panelové domy, které znám z fotografií, zmizely a místo nich tu stály pouze dřevěné chaloupky, tu a tam dům postavený z cihel. Lidé chodili bosí a oblečeni zcela v černém, na rukou měli uvázány černé stuhy, jako by jim někdo blízký zemřel. Najednou mi to došlo - ocitla jsem se v minulosti, zřejmě v 17. století. Všichni se po mně otáčeli a ukazovali na mě prstem. Asi právem, podívala jsem se na své oblečení a zjistila jsem, že je nápadně červené, což se v té době zřejmě nosit nesmělo. Šla jsem neustále dál a dál, až jsem na jednom oprýskaném domě uviděla nápis: „Ode dne, kdy zemřel náš milovaný a ctěný biskup Jan Amos Komenský, nesmí nikdo v našem městě chodit oblečen jinak než v černém, jinak ho stihne krutý trest!“ Začala jsem panikařit, ale to už mi muži v černém oděvu zavázali oči neprůhledným šátkem. Strčili mě do odporně páchnoucí místnosti a neřekli mi ani proč. „Nejspíš protože jsem nevhodně oblečená,“ pomyslela jsem si v duchu. Za chvíli pro mě ovšem přišel jeden z těch mužů, co mě před chvíli odvedli. Nasadil mi těžká, rezavá, ocelová pouta. A mlčky mě odvedl zpět k náměstí. Uprostřed náměstí stál kostel. Neustále jsem na sobě cítila odsuzující pohledy ostré jako břitvy. Najednou jsem si na zdi kostela všimla připnutého papíru s podobiznou Jana Amose Komenského, pod kterou bylo napsáno – 28. 3. 1592 – 15. 11. 1670 – opravdu jsem se ocitla v 17. století, a dokonce na pohřbu Jana Amose Komenského!!! Než mě ten neznámý odvedl do kostela přeplněného lidmi, všimla jsme si na náměstí stojící šibenice. Polilo mě horko, když jsem vstoupila do kostela. Všichni byli oblečeni v tmavém a hlasitě zpívali neznámé kostelní písně, nejspíše na počest mrtvého Jana Amose Komenského. Když biskup místního kostela pomalu ukončoval mši a jeho pohřeb, šli si jej všichni ještě naposled prohlédnout. Když se dostala řada i na mě, při pohledu na něj jsem se vyděsila – byl bledý a vůbec se nepodobal podobizně na kostelní vížce. Potom mě neznámý muž odvedl k šibenici. Zrovna na ní popravovali mladou dívku, která měla oblečeny modré šaty. Kníže, kterého jsem viděla hned na začátku, stál u šibenice a hlasitě volal na lid shromážděný kolem šibenice: „Poprava téhle dívky je pro všechny výstrahou.“ Nemohla jsem se na to dívat, upřela jsem zrak na toho mladého šlechtice, v tom okamžiku dívku popravili. Ten neznámý muž v černém mě odvlekl a postavil na totéž místo, kde před chvílí stála ta nebohá dívka. Šlechtic něco vykřikoval do davu, ale ti ho nevnímali a upřeně hleděli na mě, chtěli mě také popravit, kat už mi natahoval lano kolem krku a já nesmírně brečela… Najednou jsem se vzbudila celá zpocená a uvědomila si, že to všechno byl jen sen. Takové bylo mé setkání s Janem Amosem Komenským, i když jen ve snu. Přesto doufám, že se nebude opakovat.

Oceněná práce v kategorii osmých tříd Jak jsem potkal Jana Amose Komenského

Libor Zajíc, 8. B

Jmenuji se Stanislaw Narrowski a bydlím ve městě Lešno v Polsku. Žiji v uličce blízko hradeb a mé povolání je pekař. V roce 1628 se do sousedního domu nastěhoval nějaký muž. Já jsem o něm věděl jen to, že je to nějaký Čech jménem Komenský. Brzy jsme se však spřátelili. Nebyl to jen obyčejný člověk, byl neobyčejně vzdělaný a chytrý. Vyprávěl mi, že je členem jednoty bratrské, a proto musel odejít z vlasti, kterou měl tak rád. Celým jménem se jmenoval Jan Amos Komenský a pocházel z okolí Uherského Brodu. Komenský hodně psal knihy, ukazoval mi jednu, která se jmenovala Didaktika Magna. Z jejího přečtení jsem pochopil, jak je Komenský moudrý. Pracoval na místním gymnáziu. Můj syn, který u něho měl hodiny, mi vyprávěl, že tak, jak učí Komenský, neučí žádný jiný učitel na světě. V našem městě však moc oblíbený nebyl. Většina lidí mu vytýkala jeho náboženství. Já, ač jsem katolík, jsem na tom nic špatného neviděl. Komenský za dobu svého pobytu v Lešně často cestoval. V roce 1641 odcestoval do Anglie na pozvání anglického parlamentu. Vyprávěl mi o celé této cestě i to, jak je Anglie krásná země. Měl strašně rád čerstvě upečené housky. Vždy, když jsme spolu seděli, jich spořádal alespoň pět a to mně velice těšilo. Někdy jsme spolu seděli dlouho do noci. Buď mi povídal zážitky z cest, anebo jsme si četli z nějaké jeho knihy. Nikdy nechybělo dobré jídlo a pití. Další jeho velkou poutí byla cesta do Elblogu. Zde pracoval též jako učitel. V roce 1648 zemřela Komenskému druhá manželka. Byl z toho velmi smutný a zdrcený. Brzy však byl opět sám sebou a zase ke mně chodil na své oblíbené housky. V roce 1657 se však stalo něco neočekávaného. Lešno lehlo popelem. Shořelo celé město, včetně domu mého a domu Jana Amose Komenského. Nezbylo nám skoro nic. Komenskému shořelo mnoho knih a jiných cenností. Byl rozhodnut odejít do holandského Amsterdamu. Šel jsem tedy s ním, protože naše přátelství bylo hodně velké a Komenský si to přál. Cesta byla velice dlouhá, nebezpečná a taky těžká a namáhavá, ale nakonec jsme šťastně dorazili. Bydleli jsme v jenom domě. Komenský psal opět své knihy. Bylo jich opravdu hodně. Já jsem si znovu založil pekařskou živnost. Tak plynula léta a byli z nás starci nad hrobem. Začátkem listopadu roku 1670 se Komenský velmi roznemohl. Svou pouť dokonal 15. listopadu 1670 v našem společném domě. O pár dní později se konal pohřeb. Komenský je pohřben ve vesnici Naarden blízko Amsterdamu. Rád na svého přítele vzpomínám. Dnes je rok 1675 a uplynulo přesně 5 let, co zemřel. Dej mu Bůh život věčný. 4


Dyslektická poradna Opět jeden rok za námi. Zda byl úspěšný, či ne, to ukáže čas. V každém případě jsou jasná fakta, která již dnes můžeme hodnotit. V letošním školním roce prošlo Dyslektickou poradnou při Základní škole a Mateřské škole Vlčnov celkem 24 žáků 1. stupně. Poprvé byla do reedukace zařazena žákyně 1. třídy již při přestupu z MŠ na ZŠ. Poprvé jsme také v tomto školním roce zařazovali i žáky, kterým byla navržena reedukace, nicméně jim nebyla vystavena integrační doložka. Tzn., že jsme zařazovali žáky, na které naše ZŠ nedostává finanční prostředky na nápravu. S tímto, v případě přípustných počtů žáků, uvažujeme a počítáme i do roku příštího. Spolupráce s rodiči, kterým byly doporučeny konzultace s dyslektickou asistentkou, je velmi často opakované téma. Mrzí mě, že spousta rodičů bere tuto spolupráci lehkovážně, doporučení PPP i dyslektické asistentky někdy nebere v úvahu a naopak vše zlehčuje. Tak ovšem svým dětem příliš neulehčí jejich boj s vývojovými poruchami. Záleží na nich, jak se rozhodnou a do jaké míry nechají zápolení pouze na bedrech svých dětí. O které rodiče jde, ví oni sami, bohužel jsem jich v tomto školním roce měla ve své poradně více. Zamyslete se nad svými dětmi a tím, zda Vám nestojí za to, pomoci svému dítěti s háčky, tvrdým y a měkkým i. Na druhé straně však musím jiné rodiče pochválit a poděkovat jim za jejich svědomitou práci, která přinesla svou odměnu. Já sama mám ve třídě, kde jsem třídní učitelkou, dyslektických dětí několik. A mezi nimi jsou i samí jedničkáři. Já vím, teď může napadnout leckoho, že jsem mírná, nadržují, protože jsou to, jak já ráda říkám, přece moje ovečky. Není tomu tak. Kdo mě zná, ví své. Jsem ke všem spravedlivá, každý jedinec dostává šanci, pomocnou ruku, možnost poprat se s nástrahami svými silami a ode mne je na tu cestu naváděn. V žádném případě ale žádné dítě tuto cestu nezmůže samo, bez podpory a pomoci rodičů. Vy, kteří je znáte, víte o jejich radostech i strastech, o tom, co jim udělá potěšení, či je naopak rozesmutní. Bez vás je pro ně ta cesta velmi složitá a těžká. A já rodičům za to, že dětem pomáhají, jak zní v jedné písni, tu káru tlačí spolu, velmi děkuji. Buďte tím správným příkladem nejen pro děti, ale právě pro rodiče, kteří se pro tento směr zatím ještě nerozhodli.. Příjemné prožití prázdnin a mým páťákům, kteří po prázdninách vstoupí do stavu druhostupňových přeji, ať vkročí tou správnou nohou a jsou tak pilní a draví jako doposud.

Logopedická prevence v mateřské škole Je závěr školního roku. Nastává i pro nás v mateřské škole čas bilancování a hodnocení. V oblasti logopedické prevence jsem začátkem školního roku vyzvala rodiče ke spolupráci. Spousta rodičů si moji výzvu vzala k srdci. Obrnila se velkou trpělivostí a intenzivně se věnovala dětem zejména v oblasti zkvalitnění výslovnosti, což potvrzuje i následující výsledek. K 30. 5. 2006 bylo z individuální logopedické péče vyřazeno 13 dětí pro správnou výslovnost.Všem gratuluji. Ze své praxe vím, že mnoho dětí má nedostatečnou slovní zásobu, neumí samostatně vyprávět a velké procento dětí má potíže s výslovností. Postup nápravy totiž nezáleží pouze na způsobilosti a praxi logopedického asistenta, ale na spoustě vnějších vlivů včetně podnětného rodinného prostředí. V mateřské škole jsme si vědomi, že náprava vad výslovnosti je nejvhodnější a také nejdůležitější v předškolním věku, neboť dítě by mělo nastoupit do 1. třídy základní školy bez větších problémů. Praxe však ukazuje, že na počátku školní docházky mají někteří žáci vadnou výslovnost jedné i více hlásek. Obtíže ve smyslu poruchy výslovnosti /artikulační neobratnost, specifické asimilace, obtíže při mluvení apod./ jsou provázeny vesměs také poruchami učení. Většinou se tyto negativní jevy promítají i do pravopisu, neboť dítě píše tak, jak mluví a slyší. Proto se snažme být dítěti dobrým pomocníkem. Mějme na paměti, že dítě potřebuje svůj individuální přístup. Didaktický materiál, který využíváme, to vůbec nejsou jen pracovní listy, takto označené knížky a texty. Například o prázdninách příležitost k procvičování komunikační schopnosti ve všech čtyřech jazykových rovinách najdeme v dětských časopisech a knížkách. Krásným příkladem mohou být Čapkovy pohádky. Jen si zkusme kolika slovesy dovede Čapek vyjádřit tok vody ve Velké vodnické pohádce nebo kolik /půvabných/ nadávek spustí na Lotranda trhovnice ve Druhé loupežnické pohádce. Vážení rodiče, dítě s narušenou komunikační schopnosti má jako vitamínovou léčbu zažívat pocity radosti z řeči, chvíle úspěchů, ne zklamání. Věřím, že se nám společně podaří takovou terapii dětem naordinovat. Jarmila Podškubková

Laďka Holáňová

Ani školáci v logopedickém kroužku nezaháleli Pravidelně každý čtvrtek a pátek jsme se setkávali se školáky ZŠ v příjemném prostředí mateřské školy, v prostředí plném her a vzpomínek žáků na léta strávená ve školce. Kroužek byl zahajován zdánlivě všedním rozhovorem, který byl pro mne velmi přínosným aktem. Obyčejný lidský rozhovor není vůbec bez významu. Naopak. Hodně prozradí o řeči žáka a také pomáhá navozování vzájemně otevřeného vztahu žáka a logopedického asistenta. Jak je pro psaní nutná uvolněná ruka, tak jsou pro „čistou“ řeč nutná uvolněná mluvidla. Žáci, kteří neovládají svá mluvidla, mívají potíže s výslovností hlásek. Proto byla zařazována taková cvičení, která napomáhají rozvoji obratnosti mluvidel.

V našem kroužku nechyběla ani práce s pracovními listy, cvičení, která přispívají k rozvoji sluchového vnímání, zrakové orientace, sluchové a zrakové paměti. Většina žáků se velmi snažila. Někteří udělali takový pokrok, že již v příštím roce nebudou kroužek navštěvovat. Všem jim i rodičům gratuluji. S některými se budeme i nadále setkávat v příštím školním roce. Budeme pilně cvičit a trénovat mluvidla. Chce to však velkou trpělivost, neboť „Trpělivost růže přináší“. S přáním pěkných prázdnin


Jarmila Podškubková

5

Obec Vlčnov očima dětí

Dá se říci, že vše proběhlo bez větších problémů. Nejméně nervozity s podáváním přihlášek zažili ti, kteří se hlásili do učebních oborů, protože školy přijímají uchazeče formou výběrového řízení. Z celkového počtu 46 deváťáků se do učebních oborů hlásilo 18 chlapců a dívek, což je asi 39%. Zbylých 61% si vybralo školy, na kterých zakončí své studium maturitní zkouškou. V jednom případu žák využil odvolací řízení, ve dvou případech byly žákyně přijaty na jiné střední školy v rámci druhého kola přijímacího řízení. Ačkoliv se dá říci, že žáci byli 100% úspěšní, smutným faktem zůstává, že někteří po úspěšně složených přijímačkách polevují v dosavadním studijním výkonu. Asi si neuvědomují, že dlouhé období nicnedělání a následné letní odpočívání jim může ztížit start na nové škole. Proto vám radím – nepolevujte a trénujte svůj mozek neustále, lépe si budete zvykat na režim, který na středních školách panuje. Přeji všem deváťákům, ať se jim při dalším studiu daří! Darina Vaňková

Střední škola a SOU

chlapci 4-letý obor

3-letý obor

Stojanovo gymnázium Velehrad SPŠ Uh. Hradiště

1 2

SOŠ Uh. Brod

2

OA, VOŠ a JŠ Uh. Hradiště

1

SŠ hotelová a obch. Uh. Hradiště

3

SPŠ Uh. Brod

1 2 1

1

1

7

1

2

1

SŠ MESIT Uh. Hradiště

1

SOU Uh. Brod

2

SPŠ Zlín

3

SPŠ a VOŠ Zlín

1

1

SŠ oděvní a služeb Vizovice

1

SOŠ Otrokovice SOŠ Luhačovice

1 1

ISŠ - COP Zlín

1

SŠ gastronomie a obch. Zlín

1

VOŠ a SPgŠ Kroměříž

2

SOŠ Strážnice

1

Konzervatoř Brno

1

Celkem

3-letý obor

3

SZŠ Uh. Hradiště

SŠ - COPt Uh. Brod

dívky 4-letý obor

15

14

13

4

Martin Jakubčík, 2. B

Jedním z celé řady významných úspěchů ZŠ Vlčnov v letošním roce je schválení projektu „Obec Vlčnov očima dětí“. Tento projekt rozpracovala už v minulém školním roce bývalá učitelka naší školy Kateřina Šáchová, ale bohužel byl tehdy Ministerstvem školství vyřazen. Proto na počátku letošního školního roku doporučila ředitelka školy projekt přepracovat, čehož se ujali učitelé Antonín Zeller a Jan Vorba. Schválením projektu Ministerstvem školství naše škola získala nemalou finanční částku, která bude využita k zajištění a realizaci nových forem a metod vzdělávání žáků. Projekt byl vybrán s ohledem na nadcházející rámcový vzdělávací program (RVP). Naším cílem je prověřit si propojení reálného života s teorií výuky a ověření vhodnosti tématu regionu pro RVP. Celý projekt je složen z několika částí, ve kterých se prolíná většina předmětů vyučovaných na druhém stupni ZŠ. Jednotlivé části využívají digitálního fotoaparátu, internetu a různých knih s regionální tématikou. Projekt je úzce provázán s mnohými organizacemi (OÚ, ekologické organizace, informační centra) a lidmi z obce Vlčnov. Každá část projektu bude mít svůj výstup. Tyto jednotlivé výstupy se po zhodnocení získaných informací zastřeší vytvořením prezentace školy a obce Vlčnov (viz www.zkola.cz, www.vlcnov. cz, www.zsvlcnov.cz). Snahou je zapojit do výuky počítač jako prostředek vzdělávání a základní možnost zpracování informací, ukázat práci s prezentační technikou jako prostředek pro uzavření koloběhu práce. Naším záměrem je naučit žáky a pedagogy pracovat s výpočetní technikou a umožnit jim tak větší rozhled v metodách, způsobech výuky a využít pro mezipředmětové vztahy. Následně seznámit žáky s regionální tématikou. Hlavním cílem je vyzvednout jedinečnost regionu, a to hlavně z pohledu historického, přírodovědného a folklorního. Žákům má tento projekt přinést další možnosti ve vzdělávání a pomoc při orientaci v informacích z různých zdrojů, pomoci žákům naučit se jednat s odborníky a zástupci rozličných institucí, prezentovat své znalosti a dané výstupy své práce. Snahou je zapojit dění ve Vlčnově do běhu školy a propojit jednotlivé předměty s životem a prostředím obce.

Jak dopadly přijímací zkoušky na střední školy?

Antonín Zeller 6


Exkurze v rámci Volby povolání Na naší škole je dlouholetou tradicí, že žáci druhého stupně jezdí na exkurze do škol a podniků, aby se mohli blíže seznámit s některými profesemi, pracovním prostředím a s pracovními prostředky, které se jednotlivých profesí týkají. Šesťáci letos cestovali do Kunovic, kde navštívili SOU letecké, podniky Evektor a Ramet. Pro sedmáky byla připravena prohlídka skláren ve Květné a návštěva dřevovýroby ( Lidová tvorba) v Uherském Brodě. Osmáci zavítali do Informačního a poradenského střediska při Úřadu práce v Uherském Hradišti, navštívili SPŠ Kollárova a SŠ hotelovou a obchodní (Jiřího z Poděbrad), kde je zaujaly praktické ukázky přípravy různých pokrmů. A deváťáci? Samozřejmě navštívili Burzu středních škol, SŠ MESIT v Uherském Hradišti a SPŠ v Uherském Brodě. Dovoluji si tímto poděkovat paní Barčíkové, která se nabídla, že nám domluví exkurzi v podniku, kde pracuje – díky její ochotě mohli žáci zavítat do Evektoru. P.S.: Vážení rodiče, pokud máte zajímavý tip ohledně nějakého provozu, který by stál za zhlédnutí, ozvěte se, prosím. Chci také oslovit ty, kteří by byli ochotni pohovořit o své profesi v rámci besedy pro žáky. V případě zájmu kontaktujte vedení školy nebo mne. Těším se na spolupráci. Darina Vaňková

Povedený comeback V loňkém školním roce vstoupila naše škola do celorepublikového projektu s názvem “ Paragraf 11/55” jako nezkušený nováček. (Název soutěže skrývá důrazné upozornění nám všem, že je za pět minut dvanáct, tedy nejvyšší čas začat dodržovat zákony.) Žáci naší školy v této soutěži obstáli hned napoprvé na výbornou a obsadili v oblastní soutěži třetí místo. V letošním „volebním roce“ je tato problematika nanejvýš aktuální a žhavá. Zatímco na televizních obrazovkách probíhaly před očima nás, diváků, nechutné tahanice, urážky a vzájemné osočování velevážených poslanců a politiků, žáci ze základních škol po celé republice se učili řešit modelové situace, jak by se rozhodovali, kdyby byli v rolích starostů obcí, krajských hejtmanů, poslanců a jiných vlivných osob veřejného života. Vedle teoretických vědomostí z oblasti práva, které žáci načerpali ve školní výuce předmětů Občanská výchova a Rodinná výchova, si také vyzkoušeli své řečnické dovednosti, využili informace získané samostudiem a při práci na internetu. Každé družstvo bylo hodnoceno jako realizační a spolupracující tým. Ryze teoretická oblast byla doplněna i zábavnějšími disciplinami. Např. při stavění co nevyšší věže se nejlépe ukázala schopnost spolupráce, rychlost, důvtip a dokonalá souhra celého družstva. Snahou tohoto a jemu podobných žákovských projektů, je vtáhnout mladé lidi do záležitostí věcí veřejných, naučit je obhajovat své názory ve smyslu široce fungujících zásad demokracie. To, jak mladí lidé obratně dokáží řešit zadané úkoly a kultivovaně vystupovat dává naději, že až oni jednou nastoupí na tyto společenské posty, budou na své role lépe připraveni než současná vládní garnitura.Snad se jim podaří zlepšit nedobrou situaci, kdy reprezentanti naší společnosti nejsou schopni tolerovat názorovou pluralitu, a rozdílnost názorů je staví proti sobě jako nepřátele. V letošním roce postoupilo do oblastního kola pětičlenné družstvo třídy 9. A v tomto zastoupení: Lucie Úškrtová, Klára Králíčková, Michal Švadleňák, David Hořejší a Aleš Marta. Společně se svým celotřídním fanklubem vytvořili na hlucké Tvrzi s dalšími soutěžními týmy neopakovatelnou a bouřlivou atmosféru. V těžké konkurenci obsadilo naše družstvo vynikající druhé místo a do školy se žáci vrátili bohatší o spoustu zážitků, zkušeností a s odhodláním v tomto projektu pokračovat i v dalších letech. Všem zúčastněným děkujeme za výbornou reprezentaci naší školy. Jitka Kučerová


7

V TROPICKÉM VEDRU ZA ORCHIDEJEMI MÍRNÉHO PÁSU V pátek 16. června se uskutečnila přírodovědná exkurze do CHKO Bílé Karpaty. Zúčastnili se jí vybraní žáci (tedy ti, kteří projevili zájem a sami se dobrovolně přihlásili) 6. a 7. tříd, k jejichž učivu přírodopisu se exkurze vztahovala. Po příjezdu do Horního Němčí se skupinka 37 dětí vydala pod vedením p.uč. Leblocha a pí.uč. Hrabovské do přírodní rezervace Drahy. Tam proběhla krátká botanická zastávka s pozorováním tuzemských orchidejí, jejichž květy, ač mnohem menší, jsou stejně krásné, ne – li krásnější než květy orchidejí tropických. Z těchto vzácných rostlin měli žáci možnost se seznámit s druhy vstavač vojenský, vstavač osmahlý, vemeník zelenavý, vemeník dvoulistý, pětiprstka žežulník a hlístník hnízdák. Poznáváme ale i další vzácné a krásné byliny – hořec, kozí brada, koulenka, záraza, třeslice. Další zastávkou byl potok Okluky. V proudu mezi kameny žije velké množství bezobratlých, ale i zajímavých obratlovců. Do našich pozorovacích misek jsme nachytali ploštěnky, larvy pošvatek a chrostíků, blešivce, dokonce i hbité larvy čolků se žloutkovými váčky. Naše další cesta vedla karpatskou bučinou. V kalužích cesty chytáme drobné žáby – kuňky žlutobřiché. Na suché cestě potkáváme velkou ropuchu obecnou s vypouklými výběžky jedových žláz za očima, kterým se říká parotidy. Ve stínu lesa zase poskakuje dlouhonohý skokan hnědý. Mezi stromy v tzv. bylinném patře jsou ještě patrné zbytky česneku medvědího. Oklikou se dostáváme do horní části PR Drahy a scházíme dolů. Ještě se zastavíme u svahového prameniště plného suchopýrů. Ve velkém vedru scházíme zpět do Horního Němčí, nasedáme do autobusu a plni zážitků z poznávání drobných částí naší přírody, které často úplně přehlížíme, se vracíme do Vlčnova. Břetislav Lebloch

Zeměpisné exkurze

BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA NA NAŠÍ ŠKOLE

V letošním roce byli žáci z Vlčnova na 3 zeměpisných exkurzích v Brně. Žáci VI. ročníku zhlédli pořad „Záludná astronomická proč“. Součástí programu je zeměpisná soutěž o znalostech vesmíru. Naši žáci porazili školu ze Strání a z Boskovic a tak jako v předcházejícím školním roce se umístili na 1. místě. Žáci VII. tříd zhlédli program „Jak je to doopravdy …“ VI. A VII. třídy pak navštívily Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pro žáky VIII. ročníků byl objednán náročnější program „Sedmý kontinent“ v Hvězdárně a planetárium M. Koperníka, pak prohlídka Mohyly míru v Prace a kopce Žuráň, odkud Napoleon Bonaparte řídil před 200 lety bitvu v Slavkova. Jarmila Štefaníková

Ve čtvrtek 25. května proběhlo školní kolo biologické olympiády. Soutěže se zúčastnilo celkem 14 dětí ze 6.a 7. tříd. Olympiáda se skládala ze 2 částí. První částí bylo poznávání vybraných druhů rostlin a živočichů (celkem 30 položek), v části druhé se žáci museli potýkat s 30 testovými otázkami. Rozsah poznávací části i testů přesahoval učivo přírodopisu 6. a 7. ročníku. I přesto se děti s „nástrahami“ poznávačky i teorie vyrovnaly poměrně dobře. Výsledky celkem: 1. Zuzana Straňáková 7.A 2. Kateřina Pijáčková 7.A 3. Eva Přerovská 6.B 6. ročník: 1. Eva Přerovská 2. Monika Trávníčková 3. Jan Moštěk (všechny 6.B) 7. ročník: 1. Zuzana Straňáková 2. Kateřina Pijáčková 3. Marika Mlýnková (všechny 7.A) Břetislav Lebloch

8


ZEMĚPISNÉ SOUTĚŽE ve školním roce 2005 – 2006 Uplynulý školní rok byl velmi úspěšným, zejména v zeměpisné olympiádě. Školního kola se zúčastnilo 107 žáků. Do okresního kola postoupil Jan Moštěk ze VI. B a umístil se na 15. místě, dále postoupil Patrik Podškubka z IX. A, který byl na pěkném 7. místě. Nejlépe reprezentovala naši školu Zuzana Straňáková ze VII. A. V okresním kole obsadila II. místo a postoupila do krajského kola, kde byla na IV. místě. Všem žákům gratulujeme k jejich pěkným výsledkům. Co nás čeká v příštím roce ? Tři třídy budou pracovat podle nového projektu nakladatelství ALTER, se kterým je navázána spolupráce. Pěkné učebnice a materiály jsou už ve škole a myslím si, že žákům se budou líbit a budou s nimi rádi pracovat. Jarmila Štefaníková

Je nám zima,sluníčko, posviť na zem maličko. Jsi náš velmi známy host, přesto nikdy nemáme tě dost. Doufám, že nás nezklameš a zítra se na obloze zase ukážeš. Máme velmi velké štěstí, ale kazí ním ho smetí. Každým dnem ho přibývá a příroda se na to nerada dívá. Trápí nás tím problémy, které způsobují mimo jiné ekzémy. Trápíme se zbytečně, ale politikové se k zákonům o ochraně přírody staví netečně. Máme spousty zlozvyků, třeba strkat odpadky do jednoho pytlíku. Kazit ozónovou díru, to ním jde, k tomu používáme spreje. Ozónová vrstva je čím dál tenčí, paprsky slunce jsou tím víc nebezpečnější. Přírodu musíme respektovat a ne ji jen využívat a okrádat. K. Králíčková, 9. A

ENGLISH COMPETITIONS aneb SOUTĚŽÍME V ANGLIČTINĚ Máme před sebou poslední dny školního roku. Čas, kdy se těšíme na prázdniny a zároveň hodnotíme, co se nám letos povedlo, jakých úspěchů jsme dosáhli a v čem se chceme příští rok zlepšit. Během roku jsme se v angličtině nejen učili slovíčka, psali gramatická cvičení, četli a překládali, ale také jsme si zkusili vytvořit projekty. Žáci je vypracovávali rádi. Mohou si tak ověřit, že dovedou použít cizí jazyk v praxi. Mezi nejzdařilejší projekty můžeme zařadit: Plány na prázdniny, Moje rodina, Naše škola, Můj svět, Počasí, Ohrožená zvířata, Česká republika, Místo, kde žiji a další. Každoročně také mají zájemci možnost zúčastnit se školních soutěží. Stalo se už tradicí, že pro žáky šestých tříd připravujeme soutěž o vánočních zvycích – Christmas in Britain. Letos se jí zúčastnilo 14 žáků. Soutěž vyhrál Michal Mareš, 2. místo získala Jana Lekešová a na 3. místě byl Jakub Velecký. Soutěžící si zasloužili malou odměnu a pochvalu. Pro osmáky tématicky zařazujeme soutěž o Londýně. V prvním kole soutěžilo 16 žáků. Polovina z nich postoupila do druhého kola. Nejlepší byli tito žáci: 1. místo Libor Zajíc 2. místo Vendula Hanusová 3. místo Patrik Plesner Úspěšní soutěžící byli odměněni drobnou pomůckou do angličtiny a pochvalou. Účastníkům soutěží děkujeme, že si našli čas udělat pro své jazykové znalosti něco navíc. Vítězům blahopřejeme a těšíme se na spolupráci v příštím školním roce. Do té doby přejeme všem krásné prázdniny.

Matematické soutěže V letošním školním roce se opět žáci mohli zapojit do několika soutěží. Musím konstatovat, že ubývá zájemců o matematickou olympiádu. Důvodem je zřejmě časová náročnost a obtížnost příkladů, které málokterý žák zvládne. Pythagoriáda – 6. a 7. ročník Školního kola se účastnilo celkem 18 žáků a žádný nebyl úspěšný řešitel – nedosáhl požadovaných 9 bodů z 15 bodů. Přesto byli dva žáci pozvání do okresního kola. Lukáš Martinák ze 6. A se umístil na výborném 11. – 15. místě. Zuzana Straňáková ze 7. A na 22. – 28. místě. Olympiáda – 6., 7., 8. a 9. ročník Školního kola se účastnili pouze žáci 6. ročníku. Ze šesti žáků byli čtyři úspěšní řešitelé a tři z nich postoupili do okresního kola s těmito výsledky: L. Martinák 6. A 23. – 24. místo J. Moštěk 6. A 34. – 35. místo K. Huňková 6. A 37. místo Klokan – 6., 8. a 9. ročník Koná se pouze školní kolo, účastnilo se ho 63 žáků. NEJLEPŠÍ ŘEŠITELÉ: Kategorie Benjamín (6., 7. třída) M. Straňák 6. A – 69 bodů L. Martinák 6. A – 69 bodů Kategorie Kadet (8., 9. třída) L. Šobáň 9. B – 61 bodů Všem úspěšným žákům gratulujeme a přejeme hodně dalších matematických úspěchů.

Dana Koníčková ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ PRO RODIČE A ŽÁKY ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE VLČNOVĚ

Alena Zemková 9

O Dni Země po roce I když by se mohlo zdát, že při několikamiliardovém stáří naší rodné planety je zbytečné o jejím svátku psát ve školním zpravodaji každý rok, myslím si, že opak je pravdou. Je to právě rok, kdy jsem se rozepsal o oslavách Dne Země na naší škole a věřil jsem, že budou rok od roku kvalitnější. No a kdy jindy než teď je možnost ohlédnout se poprvé, jak se nám, pedagogům i žákům podařilo svá předsevzetí naplnit. U nás na prvním stupni to probíhalo asi takto: zima: Zaznívají první nesmělé hlasy, že i když ještě není ani po Vánocích, je už nejvyšší čas spustit přípravy, rozmýšlení si necháváme na dlouhé vánoční večery. leden: Celkem jednoznačně je přijat návrh, že bychom měli zpracovat pouze jedno téma, ale věnovat se mu ze všech možných stran a důkladně. Po pár dnech je jasno – i díky nočním snům se chceme věnovat tématu „Strom!“. únor: Jsme až překvapeni – velmi mile, kolik možností nám strom dává. Začíná rozdělování úkolů, které si vezmou jednotlivé třídy na starost. A vzhůru do práce. Začínáme tvořit projekty o životě stromů, jejich vlivu na životní prostředí, o souvislostech z historií, z ručního papíru vznikají listy stromů, jazyk český se prolíná s výtvarnou i pracovní výchovou a encyklopedie vydávají svá tajemství. březen: Přípravy finišují, v každém koutě leží nebo visí projekt, šiška, kůra, žáci si vzájemně kolaudují své práce a mnozí vylepšují svá dílka, aby nezůstali pozadu za ostatními. Prvostupňová budova připomíná spíš les, chybí jen nějaký ten zajíc, srna, liška … duben: Měsíc „M“ je tu. Teď zbývá jen všechny práce tématicky roztřídit, vše nainstalovat a hlavně – vyrobit zhmotnělý sen paní učitelky Holáňové – strom z drátu a pletiva obsypaný listím z ručního papíru – co žák, to jeden list. A v životní velikosti (poděkování patří mnoha rodičům, kteří poslali spoustu materiálu). Na konci příprav je vestibul školy připraven na slavnostní vernisáž. To by o přípravách mohlo stačit, teď vzhůru na vernisáž! Říci, že letošní připomenutí si Dne Země bylo jen o vernisáži a pracích žáků a učitelů, by bylo velmi nepřesné. Celá akce začala už v ranních hodinách doprovodným programem pro žáky prvního stupně a právě tomu bych chtěl věnovat následující řádky. Kromě osazenstva školy totiž přispěli ke zdárnému průběhu nemalou měrou i pánové A. Mikulec a V. Kovář. Pan Antonín Mikulec dodal do školy část své rozsáhlé sbírky zvířecích preparátů, atlasů, encyklopedií a trofejí, které tvořily atraktivní část expozice, navíc se celé dopoledne

Blanka Pavelčíková, 3. A věnoval výkladu o své zajímavé práci, odpovídal trpělivě na desítky dotazů žáků a předvedl své praktické i teoretické dovednosti a znalosti o přírodě. Podobným způsobem připravil zajímavou přednášku a výstavu o včelách i pan Vlastimil Kovář, díky němuž jsme měli třeba možnost pozorovat na vlastní oči zrození včely, vyzkoušet si včelařskou kuklu… Oběma za to patří náš dík. Samotná vernisáž a zahájení výstavy proběhlo v odpoledních hodinách s bohatým kulturním programem, ve kterém vystoupila C.M. Vlčci (vedoucí Jitka Kučerová), dívčí pěvecký sbor školy (vedoucí Darina Kundratová), zazpívala Petra Hrubošová a Katka Koníčková. Slavnostního zahájení se ujala paní ředitelka Jana Geržová a průvodní slovo patřilo paní zástupkyni Jitce Kučerové a žákům obou stupňů. Mimoto zaznělo v podání autorů i několik velmi zdařilých slohových prací a byla vyhlášena celoškolní soutěž s ekologicko - přírodní tématikou. Nechci závěrem působit samolibě, ale myslím, že jsme od loňska udělali zase jeden velký krok. Za rok se opět těší Zdeněk Stašek P.S. Všem zainteresovaným ještě jednou děkujeme za jejich podíl na společné práci.

Bohdana Šobáňová, 2. B 10


DEN ZEMĚ Tak jako v minulém roce se naše škola i letos připojila k oslavám Dne Země. Pro žáky byla v rámci výuky připravena celá řada aktivit, kterými si rozšířili informace získané v rámci vyučování. V 6. ročníku se děti v přírodopisu zabývaly výrobou modelů ptačích vajec vybraných druhů v reálné velikosti. 7. ročníky sbíraly a zpracovávaly informace o ptačích druzích a v pracovních činnostech vyráběly komín na expozici čapího hnízda. 8. ročníky se zhostily výtvarného zpracování ptáků a své umělecké nadání mohly zúročit při psaní volného literárního útvaru na téma: „Cesta na jih a zpět.“ Nejlepšími vyhodnocenými byli Libor Zajíc z 8. B a Jitka Mikuláštíková ze 7. B. Žáci z 9. ročníků vyrobili model čapího hnízda, v hodinách zeměpisu se zamýšleli nad „stromy, jak je nechceme“ a psali stromům sliby zavazující žáky k ohleduplnosti vůči nim. Dále vyráběli mapu s cílovými destinacemi stěhovavých ptáků. Také přírodopisný kabinet se podílel trochou své tvůrčí schopnosti a vyrobil ze zbytků pletiva a novinového papíru model čápa bílého. Součástí školních aktivit byly také doprovodné soutěže. Soutěž „O nejzelenější třídu“ vyhrály děti z 2. A s pí. uč.

Mouralovou, protože se dokázaly ozdobit největším množstvím zelených svršků, spodního prádla, šperků, ozdůbek,….( a věřte, že žáci byli velmi vynalézaví a zabíhali i do největších detailů). Druhou soutěží vyhodnocenou na slavnostní vernisáži byl vědomostní kvíz „Znáš nejen přírodní rekordy?“. Nejlepšími soutěžícími byli : 1. stupeň 1. místo - Barbora Dacíková 5. B 1. místo - Klára Solařová 5. B 2. místo - Lucie Romanová 5. B 3. místo - Roman Hruboš 2. B 2. stupeň

1. místo – Petra Solařová 6. B 2. místo – Zuzana Straňáková 7. A 3. místo – Tereza Mošťková 6. A

Celkově se kvízu zúčastnilo 65 žáků. Závěrečný dojem z odvedené práce žáků předčil očekávání jak učitelů, tak samotných žáků a rodičů, kteří měli možnost se s výstavou seznámit v prostorách školy. Petra Hrabovská, Břetislav Lebloch

Soutěž hlídek mladých zdravotníků Dokážete poskytnout první pomoc při bezvědomí, zástavě dechu, žilního nebo tepenného krvácení, popálenině či zlomenině? Toto všechno a mnoho dalšího musí zvládat mladé zdravotnice, žákyně 4. a 5. třídy, aby dobře uspěly v soutěži HMZ, kterou pořádá každoročně v květnu ČČK. Ve středu 17. 5. 2006 jsme odjely do Uherského Hradiště na Oblastní soutěž hlídek mladých zdravotníků ověřit si své znalosti s jinými družstvy. Naše škola, zastoupena dvěma pětičlennými hlídkami, se umístila na prvních místech.

Kdo za nás soutěžil?

I. hlídka: Katka Mošťková, Šárka Jedličková, Jitka Mošťková, Petra Junaštíková, Andrea Nevařilová II. hlídka: Petra Kovářová, Štěpánka Jedličková, Viola Balajková, Silvie Navláčilová, Alžběta Vlachynská Vítězné družstvo postoupilo 26. 5. 2006 do Regionálního kola soutěže HMZ, které se konalo stejně jako vloni ve Znojmě. V areálu Louckého kláštera nás čekalo 7 disciplin zaměřených hlavně na praktickou dovednost žáků v poskytování první pomoci. Velmi záleží na spolupráci, postoji k problematice zranění a rozhodování celé hlídky. Přísní rozhodčí ostřížím zrakem sledovali přesný postup při ošetřování všech poranění. A protože si hlídky vedly skvěle, můžeme se pochlubit, že z celkového počtu 11-ti družstev se děvčata umístila na pěkném třetím místě. Děkujeme vedení školy za podporu v našem soutěžení, Místní organizaci ČČK ve Vlčnově za uspořádání sobotního výletu na Mysliveckou chatu a všem soutěžícím za jejich pěkný přístup a úspěšnou reprezentaci naší školy. Anna Mošťková


11

Vyhodnocení školní výtvarné soutěže 2005-2006 1. kategorie – I. třída

2. kategorie – II. a III. třída

Lidové tradice 1. T. Slunečková 1. A 2. L. Bilavčík 1. A 3. D. Sagula 1. A

Lidové tradice 1. B. Šobáňová 2. B 2. M. Jakubčík 2. B 3. M. Remešová 3. B, D. Janča 3. B

Moje největší záliba 1. A. Stojaspal 1. A 2. D. Sagula 1. A 3. V. Šnajdara 1. A

Moje největší záliba 1. K. Koníčková 2. A 2. M. Flasar 2. B 3. M. Remešová 3. B Cestománie 1. J. Vozár 3. A 2. D. Vozárová 3. B 3. M. Bařina 2. B

Cestománie -Máme rádi zvířata 1. L. Chvílová 1. A 2. V. Stuchlíková 1. A 3. V. Šnajdara 1. A

Máme rádi zvířata 1. E. Painterová 2. B 2. V. Milošová 2. A 3. D. Chvilíčková 3. B, D. Navláčilová 3. A

Sport 1. D. Ševčíková 1. A 2. M. Šmídová 1. A 3. T. Slunečková 1. A

Sport 1. P. Kroupa 2. A 2. M. Jurák 3. B 3. M. Javorová 3. B

Proměny přírody 1. V. Stuchlíková 1. A 2. D. Ševčíková 1. A 3. D. Plesl 1. A

Proměny přírody 1. V. Milošová 2. A 2. D. Vozárová 3. B 3. N. Zimčíková 2. A

Svět fantazie 1. K. Kadlčková 1. A 2. V. Šnajdara 1. A 3. L. Chvílová 1. A, K. Kadlčková 1. A

Svět fantazie 1. A. Moštěk, Z. Ondrůšková, D. Navláčilová, A. Mikuláštíková, S. Kuželová 3. A 2. M. Jurák 3. B 3. S. Kuželová 3. A

3. kategorie – IV. a V. třída Lidové tradice 1. L. Straňáková 5. B Moje největší záliba 1. M. Přerovská 4. A 2. P. Lekeš 4. A 3. O. Podškubka 4. A Cestománie 1. I. Leško 5.A 2. K. Úškrtová 4. A 3. K. Šabršula 5. A Máme rádi zvířata 1. K. Mošťková 5. A 2. P. Rybnikářová 5. B 3. L. Straňáková 5. A, K. Šabršula 5. A Sport 1. J. Zemánková 5. B 2. P. Lekeš 4. A 3. V. Balajková 4. A Proměny přírody 1. P. Šobáň 5. B 2. J. Zemánková 5. B 3. A. Zajícová 5. B Svět fantazie 1. L. Straňáková 5. A 2. L. Straňáková 5. A 3. J. Zemánková 5. B

Porota: M. Křapová, K. Tykalová, V. Kubalová, V. Hanusová, J. Stuchlík, P. Soukeník, L. Rohlíková, V. Vozárová, P. Kovářová, L. Straňáková, P. Rybnikářová, H. Eliášová, (Pozn. Žáci 5. tříd nehodnotili práce ve 3. kategorii). Všem zúčastněným děkuji za ochotu a elán . L. Holáňová

Zdeněk Horenský, 5. A 12

Andrea Nevařilová, 5. A


Školní výtvarná soutěž na 2. stupni 27. dubna 2006 byla vyhodnocena porotou ve složení: 6. třídy: T. Beňovská, P. Solařová, L. Míšková 7. třídy: K. Pavelčíková, J. Mikuláštíková 8. třídy: L. Rohlíková, V. Hanusová, V. Kubalová, E. Vozárová 9. třídy: J. Barčík, učitel Vv : Mgr. Ivan Jurčička

Kategorie I/ 2 1. 2.-3. 2.-3. 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 9. 9. 10.

P. Solařová K. Marášková K. Pavelková P. Bičan T. Beňovská M.Mareš P. Hrubešová T. Beňovská T. Beňovská - L. Míšková V. Vozárová J. Lukešová L. Bednaříková L. Bednaříková - K. Pavelková

Kategorie III/2 6. B 6. A 6. A 6. B 6. B 6. B 6. B 6. B 6. B 6. B 6. A 6. A 6. A

Kategorie II/2 1.-2. 1.-2. 3.-4. 3.-4. 5. 6. 7. 7. 7.

I. Bujáčková K.Knotková - R.Trtková K. Pavelčíková - A. Koníčková Šárka Kovářová B. Procházková M. Mikuláštíková B. Procházková D. Srncová A. Koníčková

7. B 7. B 7. B 7. B 7. A 7.A 7. A 7. A 7. B

1. 2.-3. 2.-3. 4. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

V. Hanusová L. Rohlíková M. Kuželová V. Hanusová E. Vozárová V. Hanusová P. Pešlová E. Vozárová P. Chvílíčková P. Pešlová

1. 2. 3. 4. 5. 5. 6. 7. 8. 8. 8. 9.

K. Králíčková J. Beňovský P. Kuželová M. Šimková M. Šimková J. Barčík J. Beňovský J. Míšková K. Králíčková P. Podškubka P. Hladiš J. Frayová

8. B 8. A 8. A 8. B 8. A 8. B 8. A 8. A 8. A 8. A

Kategorie IV/2 9. A 9. A 9. B 9. A 9. A 9. B 9. A 9. B 9. A 9. A 9. A 9. B

Vítězové do 1. - 3. místa obdrželi diplom a věcnou cenu, vítězové 4. - 5. místa diplom. Vyhodnocené práce byly vystaveny ve vestibulu školy, část je prezentována na internetových stránkách školy, část bude případně vystavena v Uh. Hradišti. Školní výtvarná soutěž má několikaletou tradici. Náměty jsou vybírány z učiva výtvarné výchovy pro daný ročník, takže ukazují, co je ve kterém ročníku hlavní náplní práce. Vybrané práce ze soutěže slouží též jako ilustrační doprovod Zpravodaje. Ivan Jurčička

GRAFICKÁ SOUTĚŽ Dne 21. května jsme se zúčastnily soutěže v počítačové grafice na Gymnáziu v Uherském Hradišti. Jelikož se na tamní škole konalo poslední zvonění, skončily jsme s obarvenými vlasy a pomalovanými tvářemi. Naštěstí jsme nevyčnívaly z davu, protože tak vypadal každý druhý člověk. Soutěžící byli rozděleni na dvě skupiny a každý obdržel své číslo. Všichni dostali předlohu, podle níž měli za 50 minut nakreslit úplně stejnou kopii. Dalších 50 minut jsme obdrželi na volné téma – plakát sportovního utkání. Tohle byl již těžší oříšek, ale i s tím jsme se vypořádaly. Nakonec se Kateřina Pavelčíková ze 7. B umístila na 6. místě s 25 body a Jana Lekešová ze 7. B na 9. místě s 24 body. Kateřina Pavelčíková 7.B Jana Lekešová 7.B


13

Závody v plavání Plavecká škola Uherské Hradiště ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Uherském Brodu uspořádala dne 31. května 2006 plavecké závody pro žáky 1. - 5. tříd. Závody se konaly v CPA Delfín v Uherském Brodu. Z naší školy se zúčastnilo 19 žáků. Z 1. třídy – Karolína Kadlčková, Lucie Lagová, Ondřej Pechal a David Sagula. Z 2. tříd – Lenka Knotková, Ondřej Lekeš, Michal Minařík a Ondřej Strapina. Z 3. tříd – Simona Kuželová, Denisa Navláčilová, Radek Harman a Marek Lekeš. Z 4. třídy – Kateřina Uškrtová, Marek Bednářík a Pavel Kubal. Z 5. tříd – Barbora Dacíková, Zdeněk Horenský, Dušan Chvilíček a Vít Zemánek.

Soutěžilo se v těchto disciplinách: 1. třídy – 25m plaveckým způsobem prsa, 2. a 3. třídy – 50m plaveckým způsobem prsa, 4. a 5. třídy – 50 m volný způsob. Po té následovaly smíšené štafety 3 x 25 m. Z každé třídy plavali 3 žáci, děvčata a chlapci. Žáci naší školy dosáhli velkého úspěchu:

Chtěla bych poděkovat všem žákům, kteří se zúčastnili, za reprezentaci naší školy. Byli dobrými soupeři ostatním školám. Věřím, že se v příštím roce opět závodů zúčastníme. Anna Lamačová

1. místo – Barbora Dacíková z 5. B, 2. místo – Denisa Navláčilová ze 3. A, 3. místo – štafeta 3. tříd ve složení Denisa Navláčilová ze 3. A, Radek Harman ze 3. B a Marek Lekeš ze 3. B.

Plavecký výcvik 2. tříd 14


Ke sportovním soutěžím na 2. stupni Dne 6. 3. 2006 se konaly ve Strání lyžařské závody ve slalomu na 16 branek. Žáci startovali ve 4 kategoriích: mladší žáci, mladší žačky (6.,7. třída), starší žáci a starší žačky (8., 9. třída). Nejlepšího výsledku dosáhla Kateřina Knotková ze 7. B, která v kategorii mladších žaček obsadila vynikající 2. místo. Dalšího úspěchu dosáhl Josef Knotek, který se v kategorii starších žáků umístil na 4. místě. Žákům gratulujeme! Dne 25. 6. 2006 se v Uherském Brodě konaly atletické závody „Pohár rozhlasu“. Závodilo se ve 4 kategoriích: starší žáci, starší žačky, mladší žáci a mladší žačky. Vynikajícího výkonu dosáhlo družstvo starších žaček ve složení: Jitka Frayová 9. B, Lucie Rohlíková 8. A, Šárka Nevařilová 8. A, Kateřina Navláčilová 8. B, Magdaléna Křapová 8. B, Vendula Hanusová 8. B, Klára Tykalová 8. B, Zuzana Kuželová 7. A, Adéla Červenová 7. A, Marika Mlýnková 7. A, Kateřina Knotková 7. B, Šárka Kovářová 7. B. Děvčata v konkurenci 14 družstev obsadila 5. místo. Družstvo starších žáků ve složení: David Hořejší 9. A, Pavel Kašpařík 9. A, Jan Knotek 9. A, Aleš Marta 9. A, Patrik Podškubka 9. A, Jakub Mikel 9. B, Ondřej Vítek 9. B, obsadilo 9. místo. Žákům gratulujeme! Dne 16. 6. 2006 ZŠ Vlčnov uspořádala pro žáky 6. a 7. tříd brannou stezku. (Plán stezky připojen dále.) Byly vytvořeny dvě kategorie: chlapci a děvčata. Žáci startovali ve dvojicích. Po startu je čekalo sedm stanovišť, na nichž plnili úkoly. 1. stanoviště obsahovalo orientaci mapy buzolou 2. stanoviště plížení 3. stanoviště otázka ze zdravotnické přípravy 4. stanoviště hod kriketovým míčkem na kužely 5. stanoviště otázka ze zeměpisu 6. stanoviště střelba na kruhový terč 7. stanoviště otázka ze sportu Po absolvování všech stanovišť žáci běželi do cíle. Za každý nesplněný úkol na stanovišti se žákům přičítalo 15 – 60 sekund. Závodu se zúčastnilo celkem 17 dvojic. Z toho 7 v kategorii chlapců, 9 v kategorii děvčat a 1 smíšená dvojice. V kategorii chlapců zvítězili: 1. místo: Plachý Ondřej, Kovář Adam, 7. třída (13 min, 57 s) 2. místo: Velecký Jakub, Míšek Lukáš, 6. třída (17 min, 30 s) 3. místo: Vlk Martin, Jurák Marek, 7. třída (20 min, 14 s) V kategorii dívek zvítězily: 1. místo: Mlýnková Marika, Vozárová Andrea, 7. třída (15 min, 55 s) 2. místo: Solařová Petra, Míšková Leona, 6. třída (17 min, 22 s) 3. místo: Tykalová Kateřina, Vozárová Veronika, 6. třída (17 min, 27 s) Žákům gratulujeme! Děkujeme žákům 9. tříd za pomoc při organizaci závodu. Štěpánka Pospíšková


Plán branné stezky Zahájení nástupem v 9,40 hd. na hřišti ZŠ - seznámení s organizací a bezpečností akce / startují dvojice žáků v jednotlivých hlídkách, na lístcích mají seznam stanovišť s úkoly a časovým hodnocením /. Trasa měří cca 2 km,vede od školního hřiště kolem koupaliště a potoka ke žlebu pod Hluckým hájem. Hlídky budou vypouštěny asi po třech minutách. 1. stanoviště – start, pí. uč. J. Štefaníková, pomocník ze žáků 9. tříd 2. stanoviště – plížení, pomocník ze žáků 9. tříd 3. stanoviště – hod kriketovým míčkem na kužely, 4 hody každý člen hlídky, za neúspěšný zásah se přičítá 15 sekund, pí. uč. Šmatelková, pomocník ze žáků 9. tříd 4. stanoviště – otázky ze zdravotnické přípravy, chybná odpověď – přičítá se 30 sekund, pomocník ze žáků 9. tříd 5. stanoviště – střelba ze vzduchovky na kruhový terč, 2 rány každý člen hlídky, neúspěšný zásah – přičítá se 30 sekund, p. uč. Jurčička, pomocník ze žáků 9. tříd 6. stanoviště – otázka ze zeměpisu, chybná odpověď, přičítá se 30 sekund, pomocník ze žáků 9. tříd 7. stanoviště – orientace mapy buzolou, chybné určení – přičítá se 30 sekund, pomocník z 9. třídy a učitel 8. stanoviště – otázka ze sportu, chybná odpověď - přičítá se 30 sekund, pomocník ze žáků 9. tříd 9. stanoviště – cíl, pí. uč. Š. Pospíšková, pomocníci ze žáků 9. tříd Změna programu, příp. trasy a jednotlivých úkolů v případě nepříznivého počasí vyhrazena. Po ukončení akce odchází žáci od cíle společně do školy na oběd. Předpokládané ukončení – asi kolem 13.00 hod. Tři vítězné hlídky z 6. tříd a tři vítězné hlídky ze 7. tříd budou odměněny. Pozn.: U cíle se shromáždění žáci mohou věnovat zábavným aktivitám. Pozn.: V případě, že se na jednom stanovišti setkají dvě hlídky, pak se druhé odečítají sekundy čekání na plnění úkolu. Branné stezky se zúčastní žáci 6. , 7. tříd, kteří se nepojedou na exkurzi za orchidejemi Bílých Karpat.

Š. Pospíšková, I. Jurčička

15

„Ten žák, který nemůže dosáhnout úspěchu, je jeden z tisíce.“ Nejen školou žije dítě. Každý je v něčem dobrý. Ve škole se toto projeví známkou, hodnocením a ve volném čase výsledky v kroužcích, sportech, apod. V každé třídě vynikají děti v různých předmětech. Dnes Vám předávám prožitky z mimoškolních aktivit v rozhovoru s dětmi. Děti odpovídaly na stejné otázky o sportu: 1. Čím tě tento sport zaujal? Kdo ti jej doporučil? 2. Není tento sport pro mladší školní věk příliš „drsný“? 3. Byl jsi zraněný při sportu? 4. Tvoje největší úspěchy? 5. Kdy to bylo nejtěžší? 6. Čeho bys chtěl dosáhnout? 7. Doporučuješ tento sport svým spolužákům?

David Frýba – sport JUDO Spolu s Jakubem Dostálkem a bratrem Tomášem dosahují vynikajících výsledků. Ze zápasů si odnáší zlaté, stříbrné a bronzové medaile. Odpovědi: 1. Mám tam spoustu kamarádů a baví mě pohyb. Naučím se sebeobraně. Tento sport podporuje pružnost, obratnost a postřeh. Chodíme tam s bratrem, Kubou a Eliškou. Ta nás na sport zavedla. 2. Ono to jen tak vypadá. Krev nikdy neteče, spíš se naučíme padat. 3. Nic vážného, jen spálený od žíněnky na koleně. 4. Máme žlutý pás. - Co to znamená?Znamená to, že umíme určitý počet chvatů, které musíme ukázat rozhodčímu. Získal jsem dvě stříbrné medaile při zápasech ve Veselí nad Moravou a v Uh. Hradišti. Tady je mám. 5. V Uh. Brodě jsem vyhrál nad soupeřem s oranžovým pásem. To jsem byl velice šťastný. 6. Budu trénovat, abych získal i zlatou. Ta mě chybí. 7. Doporučuji všem klukům i holkám. Nám se tam strašně líbí. Trenér je super.

Marek Flasar – sport FOTBAL Nejlepší fotbalista ze třídy. Tomuto sportu se aktivně věnují také Radek Polanský, Martin Hladiš, Roman Hruboš.

5.

Radek: Hraji za Vlčnov – mladší přípravku. Martin: Hraji za Vlčnov – mladší přípravku. Marek a Radek: Při zápase s Nivnicí jsme prohráli 5:2, ale zápas byl výborný. Martin: Když jsem dal gól.

Máte nějaký vzor? Marek: Tomáš Rosický - dává góly. Radek: THERI HENRY - umí kličky, prudce střílí. Martin: Já také THERI HENRY.

Martin Jakubčík – sport STOLNÍ TENIS Je to lehká hra. Taťka hrával a tak mi pomohl s vybavením. Hrajeme občas doma spolu. Uvažuješ i o intenzivnějším tréninku? Chtěl bych začít hrát ve Vlčnově a soupeřit s jinými hráči. Další záliby: Kryštof Polášek – počítače jsou moje velká záliba. Chodím do kurzů na Dům dětí v Uh. Brodě. Co dokážeš? Pracovat s internetem, vytisknout si zajímavosti, psát a ukládat zprávy. Marek Bařina, Eva Painterová, Martina Ondrůšková, Veronika Galušková, Roman Hruboš – všechny sdružil zájem o hru na hudební nástroj. Proč chceš umět hrát? – Jak dlouho denně cvičíš? Marek: Kvůli dýchání na doporučení doktorky, abych byl zdravější a neměl už problémy. Eva: Budu si umět zahrát písničky i podle not. Cvičím podle toho, jak se mi chce. Martina: Líbí se mi zvuk flétny, zahraji už písničky. Později budu hrát na kytaru, asi už příští rok. Roman: Přihlásila mě tam mamka. Už mě to začalo bavit. Denně hraji tři čtvrtě hodiny. Děkuji vám všem za interwiew, odpovědi a ostatním dětem přeji, aby si brzy našly také svého „KONÍČKA“. Určitě Vám pak bude ještě veseleji. Jana Štěrbová a žáci

Odpovědi: 1. Marek: Že dávám góly. Taťka taky hraje fotbal. Radek: Můžu kličkovat, běhat. Taťka taky hrával fotbal. Martin: Chci se tuto hru naučit. 3. Roman: Měl jsem po zákroku spoluhráče natažený sval v koleně. M.+R.+M.: Nám se nic nestalo. 4. Marek: Hraji za družstvo Boršice a Vlčnov – starší přípravku a dostal jsem pozvánku na zkoušky na sportovní školu v Uh. Brodě.

16


Konečně jsou tu prázdniny A je to tady, poslední zvonění! Zejména prvňáčci udělali kus práce a už netrpělivě čekají na 2 měsíce bez povinností. Vždyť naučit se číst a psát, to není přece maličkost! Čeká je zasloužený odpočinek, hraní s kamarády, první tábory, více času stráveného s rodiči, babičkou a dědečkem, …. Děti přicházejí do družiny s dobrou náladou a rozzářenýma očima. Sedíme na molitanových podložkách a s nadšením si vyprávíme, na co se těší nejvíce. Tato doba je vhodná k bližšímu poznávání dětí, k navazování kontaktů s uzavřenými a ostýchavými jedinci. Děti si kreslí obrázky, tvoří různé výrobky nebo hrají hry podle vlastního výběru. Učí se nové, dosud nepoznané techniky, pracují s různým materiálem. Jejich nadšení a radost při realizaci výrobku je pro nás odměnou. Děti si vyráběly z papíru zvířátka, letadla, květiny, malovaly vajíčka, dělaly různá blahopřání a dárky. ŠD pořádala jako každoročně i v letošním roce Dětský karneval – originální masky, veselá nálada, soutěže, hudba a tanec, to vše k dobré karnevalové náladě patřilo. Za zmínku stojí i účasti na okrskových soutěžích ŠD Brodska, kde se naše děti velmi dobře umístily. Vynikajícím úspěchem byl brodský Slavíček, kde se Kateřině Koníčkové podařilo vyzpívat 1. místo a Andrei Slavotínkové cenu poroty

ZUŠ Uherský Brod – pracoviště Vlčnov Vážení přátelé, školní rok utekl velmi rychle, jsou před námi prázdniny, na které se jistě /zvláště vy, školou povinní/ těšíte. Dělat si těžkou hlavu z toho, co bude po prázdninách, se Vám možná zdá předčasné. Přesto mi dovolte několik poznámek a připomínek. ZUŠ v těchto dnech pořádá zkoušky – postupové do dalších ročníků studia – ale i přijímací. Ve svém minulém příspěvku jsem psala o možnosti otevřít ve Vlčnově kromě stávajících oddělení také třídu tanečního oboru. Případní zájemci o výuku se mohou informovat přímo u paní učitelky Jany Joskové, vedoucí tanečního oboru ZUŠ Uherský Brod, v odpoledních hodinách na Panském domě, telefonní kontakt 572 634 575. Veškeré informace můžete získat rovněž u ředitelky školy, Dominikánský klášter, telefon 572 632 431. Naše škola ještě přijme žáky do výtvarného a literárně dramatického oboru, také je několik volných míst ve výuce zpěvu. Tato nabídka se týká přímo školy v Uherském Brodě. V červnu 2006 jsme zahájili rok oslav 60. výročí založení naší školy. Věřím, že si některou z akcí, které budeme k výročí pořádat, vyberete a tím také podpoříte naši činnost. Za Vaši přízeň děkuji. Mgr. Hana Mahdalová

s knižní odměnou. Neopomeňme účast našich dětí na atletické olympiádě v Uh. Brodě, odkud si rovněž přivezl medaili – David Sagula za 3. místo za skok daleký. Spoustě jiných kamarádů se podařilo získat tzv. „bramborovou medaili“. Naše děti se zúčastnily v rámci Zlínského kraje výtvarné soutěže „Krásné je žít“ . Děvčata Veronika Galušková a Blanka Pavelčíková postoupila svými pracemi až do celostátní soutěže. Nerady bychom zapomněly na Dětský den. Nechyběly zde samozřejmě nejrůznější soutěže, opékání špekáčků a tajemná „stezka odvahy“, kterou všichni zvládli na výbornou. Večer se vydařil a pak nás čekala noc ve spacácích ve ŠD. Ráno se spokojené děti rozutekly domů. Chtěly bychom poděkovat všem sponzorům, rodičům i žákyním a žákům 8. a 9. tříd za jejich pomoc, bez které by se akce nedaly uskutečnit. Poslední odměnou dětí ze ŠD za jejich celoroční práci byl výlet do Kroměříže. Všem malým i velkým přejeme příjemně prožité prázdniny a vycházejícím žákům hodně úspěchů ve školách, které si sami zvolili. Jana Mouralová a Jitka Milošová

Údělem muzikantů je rozdávat lidem radost Kdosi moudrý řekl, že muzikanti jsou Bohem požehnaní lidé a jejich životním údělem je šířit hudbu dál do světa a rozdávat kolem sebe radost. Muzikantem se musí člověk narodit. Bez potřebného nadání je každá snaha marná. Naštěstí na naší škole je spousta talentovaných mladých muzikantů, kteří na svém talentu pracují a rozvíjejí ho i ve svém volném čase. Jedním z kroužků školy je cimbálová muzika Vlčci. Veřejnosti se už několikrát s úspěchem představil a svým hraním doprovodil převážnou část školních akcí, které v tomto roce na škole probíhaly. Lidová muzika v podání dětské cimbálové muziky nechyběla ani při prezentaci projektu Vánoční dílna, ani na akcích spojené se slavnostním otevření výstavy ke Dni Země. Poslední akcí CM Vlčci bylo muzicírování při Jízdě králů před domem letošního mladého krále Přemysla Křeháčka. Věřím, že právě dětský zpěv a hraní alespoň trošku vylepšilo pokleslou náladu, kterou způsobilo nevyzpytatelné počasí, které letošním oslavám moc nepřálo. A snad se mladým muzikantům podařilo zahřát u srdce všechny své posluchače a předat jim alespoň část své radosti, kterou při hraní prožívají. Příjemnou změnou v poslední době bylo navázání spolupráce s výbornými zpěvačkami naší školy Kateřinou Koníčkovou ze 2. B a Petrou Hrubošovou ze 6. B. Obě děvčata se už účastnila v minulosti řady pěveckých soutěží a vždy si s sebou domů přivezla uznání a významná ocenění. Petře Hrubošové se letos podařilo v celostátní soutěži dětských zpěváků lidových písní ve Velkých Losinách „ Zpěváček 2006“ přesvědčit porotu o jedinečnosti svého hlasu a v obrovské konkurenci získala 1. místo. Petru nyní čeká řada vystoupení na nejrůznějších přehlídkách a festivalech. Společně s jejími rodiči se ve škole těšíme z velkého úspěchu Petry a přejeme jí, aby svůj talent dál úspěšně rozvíjela. Jitka Kučerová


17

Pěvecký kroužek Pěvecký kroužek začal svoji činnost na podzim roku 2005 a je zaměřen na lidové písně. S děvčaty ze 3. - 5. ročníků se pravidelně setkáváme v úterý ráno, podle potřeby i častěji. Před vánočními prázdninami jsme si připravily vystoupení – „koledování“ pro žáky 1. stupně. Další naší akcí byla účast na Přehlídce zpěváčků lidových písní, která se konala 26. 3. 2006 na staré škole. Někteří z Vás mohli děvčata slyšet při výstavě ke Dni Země (při posledně dvou jmenovaných akcích s námi zpívali i chlapci ze 3. B a 6. B). 12. dubna – před Velikonocemi, jsme opět žákům 1. stupně připomněly některé zvyky, které jsou s těmito svátky a s jarem vůbec spojené. A samozřejmě jsme naše kamarády také naučily pěknou písničku o jaru. Chtěla bych poděkovat pí. uč. Janě Mouralové, Renatě Divoké a Petře Viktorinové (obě 9. B) za to, že nám nabatikovaly a ušily pěkné sukýnky. A co současnost? Právě „dopilováváme“ karičky (dívčí lidový kolový tanec, který má původ na Slovensku). A v příštím roce se zaměříme na dívčí sbory a lidové balady. Darina Vaňková

Překvapivé „ ko-ko-ko“ Pokud teď někdo čeká veselou školní historku, ve které hraje hlavní roli koktání, bude asi zklamán. Nepůjde totiž o koktání, ale o kokání, či spíše o kokodákání. Ale pěkně popořádku. Hudební výchova patří mezi předměty, které mnozí považují za obtěžující, jiní za nedůležité, někteří za odpočinkové, …. prostě nic moc terno. Když se k tomu připočte nějaká ta teorie – noty, skladatelé, křížky a béčka, sem tam stupnice, už tak mizerná bilance se ještě zhorší. Naštěstí je ale „hudebka“ hlavně o zpěvu, který ji zase posunuje spíš do horních pater žebříčku oblíbenosti. Zvlášť, když se učebnicový repertoár rozšíří o pár atraktivních písní nejrůznějších žánrů, které dostanou třídu do varu a vztah ke zpěvu posílí. A tak nějak začal můj letošní drobný příběh s překvapivým koncem. Každá třída má totiž svůj překvapivě vyhraněný vkus, a tak se jeden rok zpívají víc spíš lidovky, další rok country a jindy pohádkové melodie. Proto se už od září snažím zjistit, co novou třídu baví nejvíc. I letos to nebylo jiné, čtvrťáci zpívali rádi, s chutí, dobře a celkem bez žánrových preferencí – prostě všechno. Když se po pololetí dostalo i na novinky, které v učebnici nenajdete, zdálo se, že jsem měl ve výběru šťastnou ruku a dovolil jsem si vynechat pár písniček, které se mi zdály vzhledem k obsahu na čtvrťáky velmi dětské. A čas plynul, jaro se téměř přehouplo do léta, my jsme začali víc opakovat naučený repertoár, když se při procházení učebnicového zpěvníčku ozval z první lavice hlas:„ Zazpívejme si Kvočnu!“A protože ty nejvíc pošetilé nápady si vždy najdou ve vteřině několik dalších přizvukujících příznivců, k Ondrovi se v mžiku přidalo pár spoluvtipálků. „ Ano, Kvočnu, pane učiteli, Kvočnu!“ V té chvíli mi přišlo, že nejlepší obranou není někoho napomenout nebo uzemnit, ale praktickou ukázkou dokázat, že jde o ztrátu času. Zvlášť, když iniciátor vzápětí požádal o dovolení zajít si na WC. Po jeho odchodu jsme s třídou tichoučce a rychle vyzkoušeli třítaktovou melodii a po návratu jsme mu ji pěkně hlasitě a svižně premiérově přezpívali. Od té doby se Kvočna k mému němému úžasu těší neskutečné oblibě, zpíváme ji na začátku každé hudební výchovy a kdyby to bylo možné, mohli bychom ji s velkým nasazením zpívat asi celé pondělí. Se stejným nadšením si ji nechává doma zpívat i moje roční dcerka, kdykoliv někde uvidí slepici a já marně přemýšlím, v čem je ukryto kouzlo „megahitu“ 4.A. P.S. Pro zájemce o hlubší zkoumání přikládám text a akordy s upozorněním: „POZOR, VYSOCE NAKAŽLIVÉ!“ Zdeněk STAŠEK 18


„ČEREŠNIČKY“ Opět se sešel rok s rokem a my můžeme bilancovat. V letošním školním roce 2005/2006 navštěvovalo folklorní soubor „Čerešničky“ celkem 26 dětí z Mateřské školy ve Vlčnově. 20 děvčátek a 6 chlapců společně se svými vedoucími H. Plachou a D. Mikulcovou trávilo páteční odpoledne ve společnosti lidových písní, popěvků, říkadel a tanečků. Počáteční kruhové tance, pomocí kterých jsme se společně seznamovali a navazovali první kontakty s kamarády z ostatních tříd později vystřídaly vánoční písně a koledy. To abychom 20.12. 2005 mohli v charitním domě ve Vlčnově všem starým, nemocným a opuštěným babičkám a dědečkům „rozbalit“ náš předvánoční dárek. K tónům koled a písní přidal každý malý dáreček a velkou gratulaci. S nástupem nového roku 2006 začala „Čerešničkám“ perná práce. Připravit se na „Dětský krojový ples“ není vůbec jednoduchá věc a my jako“Malí řemeslníci“ jsme to 12. 2. 2006 zvládli na jedničku. Toužebně očekávané jaro jsme začali přivolávat ve svých písních, tanečcích i říkadlech o jarních kytičkách, o zahradnících i jarní zelené travičce. Úvodní veršík našeho letošního programu: „ Jarní brána zelená sa, jarní brána otvírá sa“ a píseň „Přišlo jaro se sluníčkem“ nás zahřívala až do 14. 5. 2006, kdy jsme poprvé veřejně vystoupili se svým programem na

oslavě Dne matek. Ostudu jsme si určitě neudělali. Byla to poslední prověrka před blížícími se Vlčnovskými slavnostmi, které měly naše hudební a taneční dovednosti nejvíce prověřit. Odpolední sobotní vystoupení 27. 5. 2006 zahřívalo přítomné diváky stejně jako krásný sluneční jarní den. Už tradiční večerní sobotní „Jízda králů“ našich malých legrůtů sklidila zasloužené ovace. Ovšem ani uplakaná neděle nás neodradila a všichni v hale KSK tancovali jako o život. I přes nepřízeň počasí jsme statečně celý průvod vesnicí prozpívali a byli jsme šťastni, že je konec a že můžeme konečně na kolotoče a cukrovou vatu. V Luhačovicích 7. 6. 2006 jsme si zase po vystoupení před „Společenským domem“ pochutnávali na lázeňských oplatcích. A na co jsme se těšili na konci roku? Přece na každoroční zasloužený výlet do ZOO Lešná, na který jsme pozvali i 5 moc šikovných muzikantek ze 7. B třídy, které naše vystoupení doprovázely na rytmicko-melodické nástroje. Závěrem bych chtěla poděkovat rodičům našich dětí, zástupkyni MŠ pí. M.Píškové, KSK ve Vlčnově, děvčatům ze 7. B a pí. zást. ZŠ J. Kučerové za jejich přípravu i p. starostovi J. Pijáčkovi za dárky. Dana Mikulcová

UŽ MÁME I WEBOVÉ STRÁNKY! Kdo? No přece my volejbalisté! Zásluhou Patrika Podškubky z 9. A a Jožky Knotka z 8. A má vlčnovský mládežnický volejbal své webové stránky. Internetová adresa: www.voleyballvlcnov. wz.cz. Na těchto stránkách najdete veškeré informace o trénincích, turnajích i fotodokumentaci. Můj článek by vlastně mohl končit odkazem – vše najdete na internetu! Přesto, že „vše najdete na internetu,“ bych Vás chtěla seznámit s činností našeho oddílu ve 2. pololetí tohoto školního roku. V tomto půlroce trénují 3 družstva: starší žáci, starší žákyně a přípravka. Hlavním trenérem je Ing. Michael Kudláček, kterému nadále v trénování a organizování akcí pomáhám. Od jara nám pomáhají s vedením tréninků starších žaček Jindřich a Michal Kvasničkovi, kteří se zaměřili na zlepšení techniky a fyzické zdatnosti u děvčat. Za jejich pomoc jim moc děkujeme a doufáme, že i nadále budou s námi spolupracovat. Hlavní náplní naší činnosti byla účast v okresní volejbalové soutěži, ve které jsme jarní kolo zvládli stejně dobře jako kolo podzimní. Obě družstva – starší žáci i starší žákyně – se umístila na pěkném 3. místě. Dva naši hráči Jožka Knotek z 8. A a Radek Hauerland z 9. A hrají krajský přebor za TJ Nivnice spolu s hráči ze Strání, Nivnice a Uh.Brodu. Letošní soutěž Zlínského kraje vyhráli a koncem dubna reprezentovali náš region na mistrovství České republiky v Ostravě. Zde se umístili na slušném 12. místě ze 16 družstev. V tomto půlroce se můžeme pochlubit několika pěknými akcemi. Úspěch měl tradiční Velikonoční turnaj o putovní pohár, který se konal 21. dubna v KSK ve Vlčnově. Po dlouhém zápolení skončil s následným umístěním: 1. místo starší žáci, 2. místo děvčata A, 3. místo rodiče, 4. místo učitelé a 5. místo děvčata B. Cenný pohár tak přešel z rukou rodičů do rukou starších žáků. Zklamal nás pouze malý zájem ze strany SR, kdy se rodiče nedokázali sami domluvit a sestavit šestičlenné družstvo. V sobotu 27. května, kdy ve Vlčnově probíhala Jízda Králů, jsme se vypravili na Turnaj trojic do Nivnice. „Dračice“

www.voleyballvlcnov.wz.cz

v sestavě Monika Hauerlandová z 5. B, Tereza Kašpaříková a Kateřina Knotková ze 7. B, obsadily 3. místo. Družstvo s krycím názvem „Vlčnov“ v sestavě Radomír Křapa z 5. B, Adéla Koníčková a Radka Trtková ze 7. B, obsadilo čestné 10. místo. Všichni si ale výborně zahráli a z turnaje jsme odjížděli spokojení. Vlčnovskou akcí bylo uspořádání Festivalu žákyň, který proběhl 11. června v KSK. Tohoto festivalu se zúčastnila vždy dvě družstva z Nivnice, Uh. Brodu a Vlčnova. Šanci si zahrát dostala tedy i děvčata, která se volejbal teprve učí. Naše děvčata A získala 3. místo a děvčata B 5. místo. Odměnou všem byl keramický pohár a diplom se znakem Vlčnova, který opět vytvořili naši počítačoví pracovníci a autoři webových stránek. V neděli 25. června proběhla v KSK obdobná akce a to Festival žáků, kam byla pozvána družstva z Nivnice, Uh. Brodu, Strání a z Uh. Hradiště. Vyvrcholením celoročního snažení bylo uspořádání výletu pro naše volejbalisty. Přihlásilo se 18 odvážlivců. Náplní výletu bylo totiž sjíždění Moravy na trase Vnorovy – Rohatec. Nafasovali jsme 3 kanoe, 3 gumové čluny, 1 kajak a 1 raft. Ze sjíždění jsem měla trochu obavy, ale díky slunečnému počasí nikomu nevadilo, když spadl do vody. Všichni měli samozřejmě záchranné vesty a po cestě se na jednotlivých lodích střídali. Myslím si, že všem se tento výlet velmi líbil už jenom proto, že jsme na něm zažili spoustu legrace. Zde chci moc poděkovat rodičům, kteří nás pěti auty ráno zavezli do Vnorov a odpoledne pro nás přijeli do Rohatce. Bez jejich pomoci bychom tento výlet nemohli uspořádat. Po příjezdu z Moravy byl pro všechny volejbalisty a volejbalistky, rodiče a příznivce volejbalu připraven na koupališti táborák na ukončení sezony. Zpívalo se při kytaře, pinkalo se, hrál se volejbal. No a v příštím školním roce opět pokračujeme dál. Takže, děcka, pěkné prázdniny!


Kateřina Knotková 19

SVÁTEK MATEK V MATEŘSKÉ ŠKOLE Jednoho květnového dne jsme pro maminky všech našich dětí ze školky připravili pěkný den, abychom mohli společně oslavit jejich svátek. Protože je děvčátka i chlapci chtěli především potěšit, tak pilně trénovali básničku, písničku a chystali přáníčko. Mezitím co děti s radostí v očích sledovaly maňáskové divadlo s pohádkou PEJSKOVY SNY, maminky si už ve vedlejší místnosti vyhrnovaly rukávy. Čekala je totiž práce s keramickou hlínou. Slečna Julie Grulíková, která absolvovala střední školu obor keramika a je v MŠ na stáži, byla pro všechny výbornou poradkyní. Práce s hlínou není snadná, ale maminky byly opravdu velmi, velmi šikovné. Využily zejména své trpělivosti, zručnosti, fantazie a vyrobily si stojánek na ubrousky. Každý výrobek byl naprostý originál. Věřím, že zdobí nejeden stůl. Po divadélku a příjemném tvoření jsme se sešli na školní zahradě, kde naši nejmenší už očima hledali tu svoji maminku, neboť píseň „Mám tě ráda, mámo,….“ a báseň s názvem „Mamince“, byla pouze jen a jen pro ně. Ivana Večeřová

NA NÁVŠTĚVĚ U LESNÍCH SKŘÍTKŮ tou, která se ještě ani nestihla rozplynout na jazyku, když z houští vyskočí strašlivý loupežník. Jak už to v pohádkách bývá, všechno nakonec dobře dopadne, takže k myslivecké chatě se vracíme s pokladem. Tam na nás čekají manželé Knotkovi, aby nám povyprávěli zajímavosti o lesní zvěři a ukázali, co můžeme v lese uvidět, když se budeme pozorně dívat. U ohně jsme si při kytaře zazpívali a zatančili, opekli si špekáčky a zahráli hry. Hasiči dětem ukázali vybavení požárního vozu a všechny děti si vyzkoušely porazit proudem vody kuželky. Na závěr předškoláci za povzbuzování ostatních kamarádů zdárně uhasili ohniště. To už byl ale nejvyšší čas vydat se zpět do mateřské školy, kde na zahradě čekali rodiče na své unavené, ale spokojené ratolesti. Velký dík patří všem, kdo se na této zdařilé akci podíleli!!! Jaroslava Michalcová Když se řekne „DEN DĚTÍ“, všem klukům i holkám z naší mateřské školy se jistě vybaví krásné zážitky z pohádkového lesa, který každoročně navštěvujeme. V letošním školním roce nám chladné a deštivé počasí čekání na výlet do přírody o týden prodloužilo. Ale v pátek 9. června už od rána svítilo sluníčko a nic nám nebránilo vydat se za dobrodružstvím. Po svačině přijeli do mateřské školy hasiči, aby děti po třídách dopravili do lesa. Tam nás čekal lesní skřítek se špatnou zprávou: sladký poklad ukradl zlý loupežník Sarkafarka. Zpět jej vydá pouze za zlato, které má nejraději. Ještě štěstí, že v lese je spousta skřítků, kteří potřebují od dětí pomoc. Za každý splněný úkol dostanou zlatý kámen. A tak děti luští hádanky, třídí šišky a kaštany, staví skřítkům domečky, sbírají to, co do lesa nepatří. Kouzelný strom „ Slaďour“ je odmění dobro-

20


První školní výlet Konečně jsme se dočkali 7. června, kdy jsme se sešli na parkovišti „U Krála“ a nedočkavě očekávali autobus, kterým jsme vyrazili na náš první školní výlet. A už je tady! Nasedáme, vyjíždíme a ve Veletinách přibíráme další spolužáky. Těšíme se na následující program: plavba lodí Baťovým kanálem, výstup na rozhlednu v Travičné a na prohlídku ZOO v Hodoníně, kde na nás čekají zvířata, ale i houpačky, průlezky a množství stánků.

Plavba lodí se nám velmi líbila. Část třídy se nalodila do vojenského člunu a další žáci pluli výletní lodí. Všichni jsme pozorovali okolní přírodu a poslouchali zajímavé vyprávění průvodce – pana Šulce. V polovině cesty jsme vystoupili na břeh a šli jsme si prohlédnout jez. Po hodinové plavbě jsme vyrazili do Travičné, kde nás čekal výstup na rozhlednu a svačina. I když někteří žáci výstup nezvládli, ostatní statečně bojovali s výškovým rozdílem a někteří raději počítali schody. Odměnou za snahu a úsilí byl překrásný výhled na sluncem ozářenou okolní krajinu. A už jsme se těšili do ZOO, kde jsme obdivovali zvířata všemožných druhů. Krmili jsme kozičky, na lvy, medvědy, tygry a velbloudy jsme se dívali s respektem, smáli se opicím a zírali na žraloky. Po prohlídce jsme opět z batohů vybalili dobroty od maminek a s chutí se do nich zakousli. Dostatečně posilnění jsme u stánků nakoupili dárečky domů a vrhli se na houpačky, průlezky a jiné atrakce. Počasí se nám vydařilo, den utekl jako voda a my jsme se spokojeně vrátili domů. třída 1. A a jejich třídní učitelka Eva Surá

JAK JSME VÝLETOVALI ...čtvrtek, 11. květen, školní výlet 6. B a 7. A třídy, ranč Vlčák Osvětimany, pozdní odpoledne, slunce svítí a hřeje nad naše očekávání (zítra je přece Pankráce!), děti a 3 dospěláci v dobré náladě…

Ozývá se hvizd – signál pro táborovou poradu. Během okamžiku se všichni seběhnou kolem náčelníků a pozor! Následuje turnaj v páce, takže namasírovat svaly a jde se na věc. Počáteční nechuť se záhy proměnila v euforii ze hry, fandilo se jak o život. Na první pohled křehká stvoření vydolovala z hlouby svých těl tolik síly, že jasní favorité ztráceli jistotu vítězství. Křik povzbuzujících musel být slyšet daleko za hranice tábora a nakonec vyburcoval k nejlepšímu výkonu Mariku Mlýnkovou a Ondru Viktorina, oba ze 7. A. Zešeřilo se a my se po druhé (špekáčkové) večeři začali těšit na dlouho očekávanou noční hru – stezku odvahy. Nejvíce odvahy dokázala zmobilizovat Kateřina Pijáčková (7. A), která se jako jediná vydala na cestu osvícenou úplňkem a svíčkami odkázána jen sama na sebe. (Prý se nebála, byla jen stráááášně nervózní, ale zvládla to - pozn. autora.) Za normálních okolností sebejistí, kurážní, usměvaví a vždy vtipně komentující kluci se odvážili jen ve dvojicích ruku v ruce, vyzbrojeni baterkami, svítícími mobily a hodně pronikavým křikem - co kdyby, … přece jenom, … pro případ, … však to znáte. Teda až na malé výjimky. Ať tak nebo tak, všichni zvládli strastiplnou strašidelnou stezku na výbornou a v cíli byli odměněni dřevěnými medailemi za odvahu (czech made - domácí výroba - p. uč. Lebloch). Pak už zbývá jen závěrečné spočítání přeživších duší, bilance ztrát (v tomhle případě byly nulové) a už honem zpět do tábora, umýt se, vyčistit zuby, vyčurat a hupsnout do studených postelí s vyhlídkou na druhý, stejně hezký (nebo hezčí?) výletový den. PS: V pátek porazili šesťáci sedmáky ve fotbalovém turnaji, takže děcka díky za prožitek z vítězství a ještě jednou gratuluji!

Martina Šmídová, 1. A

Petra Hrabovská


21

Petanque Byla slunečná, větrná a nočním deštíkem provoněná sobota a my se těšili na nový zážitek. 10. června 2006 jsme se ve 14.00 hod potkali na hřišti za naší základní školou, abychom vyzkoušeli svůj um ve společenské hře Petanque. Většina z nás však byla neznalá nejen pravidel, ale i samotné hry. Pod jejím názvem někteří z nás hledali spoustu věcí. Ale netápali jsme dlouho, neboť nám přijeli tento den zpříjemnit a o hře nejen povyprávět zástupci Petanque klubu Stříbrné kule z Buchlovic. Byli vybaveni všemi nepostradatelnými „proprietami“ jako jsou ony stříbrné koule, košónekem, metry, kotouči na vyznačení místa odkud musí hráči házet, tabulkami, které se používají při profesionálních soubojích. A tak hra mohla začít. Každý účastník si vylosoval skupinu a v ní se zařadil mezi několik borců, kteří mezi sebou bojovali o co nejlepší hod, o co největší počet bodů. Boje byly velmi napínavé. Mezi účastníky se objevili všichni žáci 1. stupně, od prvňáčků, které nakonec svou přítomností podpořily i maminky, přes zdatné a hrychtivé druháky. Za třetí ročníky se zde objevili pouze dva zástupci, neboť ostatní rovníci se právě připravovali na nedělní svaté přijímání. Přesto se o body „prali“ dravě a sportovně. Nejvíce borců se zařadilo z řad čtvrtých a pátých ročníků. Mezi těmi se také po opravdu lítých bojích a napínavých hodech rozhodlo o umístění mezi nejlepšími. Na čtvrtém místě se umístil Martin Hladiš (2. B), třetí příčku obsadila Jitka Zemánková (5. B), která na místo utkání přijela na kole z Veletin. Největší boje byly svedeny mezi dvěma borci a tím šťastnějším se nakonec stal Ondřej Podškubka (4. A), který porazil svého soupeře a kamaráda Petra Soukeníka (5. A). Každý účastník za svůj boj získal drobnou sladkost a výherci si odnesli diplomy. Věřím, že se všem zúčastněným sobotní odpoledne líbilo. Nám ano. A podle zástupců Petanque klubu z Buchlovic by se mezi našimi dětmi mohli v budoucnu

22

objevit velmi výkonní sportovci. Taky podle jejich slov doufáme, že se společně zase někdy potkáme. Třeba příští rok. Co říkáte? Laďka Holáňová


O TĚCH, KTEŘÍ NÁM POMOHLI Chceme, aby děti chodily rády do školky. Chceme, aby rodiče věděli, že je o děti dobře postaráno, a že se mohou v klidu věnovat své práci. Chceme s rodiči komunikovat a spolupracovat. A co chtějí rodiče? Určitě totéž . Chtějí mít zdravé, spokojené dítě. Co všechno a kdo všechno je v pozadí ? Samozřejmě každodenní náročná práce všech zaměstnanců mateřské školy. Dobrá spolupráce se zřizovatelem, tedy obecním úřadem a jeho zastupiteli. No a součástí spokojené mateřské školy jsou blízcí přátelé školy a její sponzoři. Vlčnovská školka má štěstí. Na vlčnovské hasiče a myslivce se můžeme spolehnout. I od těch nejmenších slyšíme otázky. Kdy pojedeme do chaty? A povezou nás hasiči? A budeme stříkat a hasit? Za jejich pomoc a spolupráci jim patří velké poděkování. Na Svátek matek nám zase pomohl p. Antonín Moštěk z Keramiky. S ochotou jemu vlastní nám věnoval keramickou hlínu a v peci vypálil jak výrobky maminek, tak medaile na Den dětí. Ani Den dětí se neobešel bez sponzorů. Tentokrát to byli rodiče, kteří se postarali o „poklad“ pro děti.

Poděkování patří: pí. Nadi Malušové p. Ctiborovi Mlýnkovi p. Marcelovi Šabršulovi pí. Silvii Jančové p. Romanovi Koníčkovi pí. Markétě Krchňáčkové pí. Zdeňce Matušíkové pí. Kristýně Frantové

ing. Vlastimilovi Koníčkovi pí. Lence Pavelkové pí. Drahomíře Pěrkové pí. Ladě Mikulcové pí. Lence Pavlíčkové pí. Vladimíře Svobodové pí. Alžbětě Hrdinové pí. Olze Zimčíkové

Loučení s předškoláky sponzorovali: Hlavním sponzorem programu je již po několik let MUDr. Hana Haníková. Za všechny děti jí patří poděkování. Další sponzoři byli: p. Marcel Solík Pekařství Javor Mgr. Ivana Nevařilová pí. Anna Kružíková Ing. Radomir Mlýnek pí. Marie Špendlíková pí. Marcela Kučerová pí. Zdeňka Minaříková pí. Petra Brulíková MVDr. Pavel Procházka pí. Pavla Macková pí. Jana Jančová pí. Jitka Kadlčíková pí. Ivana Fibichrová pí. Olga Zimčíková

Školní perličky • Ryby se množí tak, že kladou jiskry. • Životní pojištění jsou peníze, které dostane člověk, když přežije smrt. • Adopce je v podstatě lepší možnost. Tak si rodiče sami vyberou dítě a nemusí se tak smířit s tím, co se jim narodilo. • Během týdne žije Bůh v ráji. Jen v neděli je v kostele. • Krávy nesmějí rychle utíkat, aby se jim nevylilo mléko. • Červi nekoušou, protože mají ocásek vzadu i vpředu. • Broskev je jablko s kobercem. • Nejsem pokřtěn, ale jsem očkován. • Vlak se zastavil a lidé se vyprázdnili na nástupiště. • Moje teta měla takové bolesti kloubů, že mohla zvednou ruce jen kousek nad hlavu. I s nohama měla stejné potíže. • Kruh je kulatý čtverec. • Nejužitečnější zvíře je prase. Z něho můžeme využít všechno. Maso zepředu i zezadu, kůži na boty a jméno na nadávání. • Všechny ryby kladou vajíčka. Ruské i kaviár. • ZOO je super. Tam můžeme vidět i taková zvířata, která vůbec neexistují.

Za všechny děti naší mateřské školy Vám všem ještě jednou děkujeme.

Eva Surá

Kolektiv mateřské školy

Potřeby a pomůcky pro školní rok 2006/2007 1. třída - Tužky č. 2 – 3 ks, tužka trojhranná, obaly na číslice a písmena, 1 ks fólie A4, pero obyčejné plnicí – 2 ks nebo bombičkové (později) - ne čínské ani keramické (popřípadě pro leváky), ořezávátko, štětce kulaté č.6 a 8, nůžky (popřípadě pro leváky), pastelky (i fialová barva), plastelína, hadřík – 3 ks – na tabulku, barvy a pero, polštářek nebo kousek deky.

č. 544 – na úkoly, výkresy A4 – 20 ks, A3 – 15 ks, barevné papíry, pero obyčejné plnicí – 2 ks nebo bombičkové – ne čínské nebo keramické, tužky č. 2 – 2 ks, č. 3. – 1 ks, pravítko – 2 ks (1 ks s ryskou), kružítko, anilinové barvy, temperové barvy, plochý štětec č. 10 nebo 12, kulatý štětec č. 8 nebo 6, nůžky, lepidlo, pastelky, voskovky, tuž, redispero, černý tenký centrofix.

2. třída - Sešity č. 512 – 20 ks, č. 513 – 10 ks, č. 520 – 1 ks, č. 644 – 1 ks (deníček), náčrtník – 2 ks, barevné papíry, výkresy A4 – 30 ks, A3 – 15 ks, lepidlo, nůžky, pastelky, plastelínu, vodové a temperové barvy, kulatý štětec č. 8 a plochý č.12, pravítko, tužky č. 2 – 2 ks a č. 3 – 1 ks, pravítko, gumu, pero obyčejné plnicí – 2 ks nebo bombičkové – ne čínské ani keramické, redispero, tenký černý centrofix, voskovky, tuž.

5. třída - Sešity č. 544 – 12 ks, č. 524 – 3 ks, č. 540 – 1 ks, č. 460 – 1 ks, č. 464 – 2 ks, notový sešit, výkresy A4 – 25 ks, A3 – 20 ks, barevné papíry, pero obyčejné plnicí – 2 ks nebo bombičkové – ne čínské nebo keramické, tužky č. 2 – 2 ks, č. 3 – 1 ks, pravítko – 2 ks (1 ks s ryskou), kružítko, anilinové a temperové barvy, plochý štětec č. 10 nebo 12, kulatý štětec č. 8 nebo 6, lepidlo, pastelky, voskovky, tuž, redispero, černý tenký centrofix.

3. třída - Sešity č. 512 – 20 ks, č. 513 – 10 ks, č. 540 – 1 ks, č. 644 – 1 ks (deníček), notový sešit, náčrtník – 1ks, barevné papíry, výkresy A4 – 25 ks, A3 – 15 ks, pero obyčejné plnicí – 2 ks nebo bombičkové – ne čínské ani keramické, tužky č. 2 – 2 ks, č. 3 – 1 ks, pravítko, kružítko, gumu, temperové a vodové barvy, kulatý štětec č.6 a 8, plochý č.12, lepidlo, nůžky, pastelky, voskovky, plastelínu, redispero, černý tenký centrofix, tuž.

Pro všechny třídy: přezůvky (nesmí být černá podrážka), ručník, kapsa na lavici, ubrus na pokrytí lavice, pracovní zástěra (stará košile, apod.), nádobky na vodu, obaly na sešity a učebnice. Tělesná výchova – pytlík, tenisky, cvičky, tepláková souprava, tričko, krátké kalhoty (volné). Tohle jsou základní potřeby a pomůcky. Vyučující jednotlivých tříd si v září seznam upřesní, popřípadě doplní.

4. třída - Sešity č. 513 nebo 523 – 20 ks, č. 524 – 10 ks, č. 440 – 1 ks, č. 520 – 1 ks, notový sešit – silnější, místo deníčku 1 ks sešit


Anna Lamačová 23

Informace školní jídelny

Poohlédnutí za uplynulým rokem v ŠJ

Vážení rodiče, vážení strávníci, skončil školní rok, a proto bych Vám rád poskytl několik důležitých informací o školním stravování v naší školní jídelně. Stravné za měsíc červen bude sraženo 15. července. Žádám rodiče žáků 9. tříd, aby trvalé příkazy z běžných účtů rušili až po tomto datu. Všechny sporožirové strávníky 9. tříd odhlásím po 15. červenci 2006 hromadnou odhláškou. Žádám všechny rodiče o 100 % úhrady stravného. Vypadlé platby za červen a jiné dlužné měsíce je nutné neprodleně v co nejkratším termínu uhradit! V případě, že nebude uhrazena dlužná částka do stanoveného termínu, bude oznámeno strávníku pozastavení stravování až do doby uhrazení! Za propůjčené čipy a přeplatky na stravném u plátců v hotovosti byla záloha vrácena poslední den v červnu, tj. 30. 6. 2006, popřípadě přeplatky budou vráceny v dohodnutém termínu v měsíci srpnu. Za poničené či opotřebované karty nelze vyžadovat vrácení peněz. Stravné v hotovosti za měsíc červenec pro děti z Mateřské školy Vlčnov se bude vybírat v kanceláři školní jídelny první týden v červenci od 3. – 7. 7. 2006. Prázdninový provoz ŠJ ŠJ bude vařit v době od 3. 7. do 7. 7. 2006, ŠJ bude uzavřena od 10. 7. 2006 do 4. 8. 2006. Provoz bude znovu zahájen v pondělí 7. srpna 2006. Zájemci o stravování v době prázdnin se musí písemně přihlásit u vedoucího školní jídelny v posledním týdnu měsíce června / strávník hradí plnou cenu obědu, tj. veškeré náklady spojené s jeho pořízením /. Od 21. srpna po vyhlášení v místním rozhlase se budou přihlašovat žáci ke stravování na nový školní rok 2006/2007. Žáci 1. třídy musí mít vyplněnu přihlášku ke stravování, kterou obdrží u vedoucího ŠJ. Děti docházející do MŠ starší 7 let budou od září 2006 zařazeni podle vyhl. 107/ 2005 Sb do vyšší cenové kategorie, rovněž žáci 9. tříd budou zařazeni do vyšší cenové kategorie než ostatní žáci II. stupně ( 5. – 8. třída )

V minulém školním roce 2005/2006 jsme si ve školní jídelně stanovili několik cílů a aspektů. Jak zlepšit pracovní prostředí v kuchyni, jídelně a v pomocných skladech, kterými potravinami zpestřit a vylepšit jídelní lístek, čím zaujmout ve výchově ke zdravému způsobu stravování a tím rovněž přispět ke zdravému způsobu vývoje dětí a žáků. Nejpodstatnějším a nejdůležitějším bylo nabídnout strávníkům vyváženou, plnohodnotnou a chutnou stravu v souladu s hygienickými normami. Mnoho úsilí vynaložil kolektiv kuchařek, aby vytýčené cíle a úkoly splnil ke vší spokojenosti strávníků, což je pro nás to nejvyšší ocenění, neboť mně nebyla od strávníků sdělena žádná připomínka či stížnost, pouze jedna výtka směřovala k tomu, že by strávníci uvítali více smažených pokrmů, což nemohu podpořit v návaznosti na zdravou výživu. Rovněž provedená kontrola pracovníky KHS Zlín v minulém roce 2005 neshledala žádné závažné či drobné nedostatky v porušování hygienických předpisů. V novém školním roce bychom velmi rádi navázali na dobré výsledky z minulého roku 2005 a prvního pololetí roku 2006. Vynaložíme společné úsilí k tomu, aby spokojenost strávníka zůstala tou prvořadou prioritou a doménou. Dále v rámci možnosti hodláme nabídnout a vyzkoušet oběd č. 3 /zeleninové, bezmasé, těstovinové či sladké jídlo - moučník /. Nejsem si však jistý, zda uvedené pokrmy budou vyžadovány s oblibou či nikoliv, neboť tak jak bylo analyzováno z minulého a letošního roku, tyto pokrmy u většiny strávníků nejsou oblíbené. To rozhodně nepřispívá ke zdravému způsobu stravování a neodpovídá požadavkům na zdravou výživu. Na závěr bych velmi rád poděkoval vedoucí kuchařce paní Haně Hrubošové a kolektivu kuchařek za snahu, úsilí, hospodárnost a dobrý přístup k práci vedoucí ke spokojenosti strávníků. Nemohu opomenout rovněž poděkovat kuchařkám pí. Jitce Kučerové a pí. Marii Hrubošové za kladný přístup při zajištění stravy k Jízdě Králů.

Maroslav Junaštík

Miroslav Junaštík

Petr Soukeník, 5. A

Kryštof Šabršula, 5. A ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ - Vydává Základní škola a ateřská škola Vlčnov, PO, odpověná redaktorka Mgr. Jana Geržová. Náklad 500 ks. Sazba - osvit a tisk JOKER spol. s r.o. Uherské Hradiště, Masarykovo nám. 35. Vychází 2x ročně.

24


ČERVEN Vážení rodiče, milí čtenáři!

Recommend Documents