Želivské. ozvěny. Milá Boženko, Ročník XIII. Číslo 2 červenec 2012

Želivské ozvěny

Ročník XIII. – Číslo 2 červenec 2012 www.obeczeliv.cz

Milá Boženko,

zas po dlouhé době Ti musím napsat něco krásného a doslova srdečného. Jak víš, již 20 let pravidelně docházím za Sbor pro občanské záležitosti ( říká se tomu SPOZ), na zahájení a ukončení školního roku do zdejší základní školy. S radostí Ti musím napsat, že dlouholetá neúnavná práce našich učitelů sklízí výsledky. Zdejší děti jsou slušnější, chytřejší a naši „náctiletí“ již nestávají před kapličkou u školy s cigaretou v ústech a slova „hele vole,“ už není slyšet, ale je slyšet jejich pozdravy, když jdu okolo. Tento rok vycházelo ze zdejší školy devět dětí, šest děvčat a 3 chlapci. Měla jsem pocit, že jsem na jiné planetě. Na závěrečném rozloučení v zasedačce obecního úřadu stálo přede mnou devět skromných, pracovitých a slušných, skoro dospělých lidí. Nemýlila jsem se. Paní ředitelka

Pohádkový les.

Máme to za sebou. Přípravy, organizace a nervy! Slunečné počasí vychází na náš pohádkový les již 12 let. I když letošní parné slunce potrápilo naše účinkující opravdu dokonale. Ochutnávali jsme vlastní sůl, kapky potu, které z nás stékaly,vypili litry vody, ale za ten pocit zdaru to stálo za to. Účinkující vraceli po víkendu kostýmy a rekvizity do místní knihovny, a tak jsme ještě probírali zážitky i připomínky z akce. Co vylepšit, co připravit na příští rok, čeho se vyvarovat. Rodiče na trase vzpomínali na terén u malé přehrady, jak se pěkně jede s kočárky po rovince a v chládku, i když je pořádné stoupání po hrbolaté lesní cestě taky neminulo. Chceme, aby se místa střídala a účastníci se dostali i do jiného koutu naší krajiny, vždyť výhled ze strání od Haštala do okolí je úžasný. Jedna paní se přeci jen netajila rozmrzelostí – co jsme si to vymysleli za cestu do takového kopce a v tom vedru. Snad ji pak usmířila cesta voňavým lesem a dolů po louce. Určitě to nebylo jednoduché, zvlášť pro někoho, koho bolí kolena, kyčle nebo záda, ale přeci jen lidé s dětmi přišli. Co by neudělali pro své ratolesti, vždyť je radost vidět tu drobotinu jak prožívá setkání s pohádkovými bytostmi a jak mnohde ukazují i svojí zručnost a odvahu. A bylo těch dětiček 297 s doprovodem rodičů i prarodičů. Účinkující se také pobavili, i když někde z posledních sil a dostaly zabrat i jejich napínané hlasivky. Při závěrečném posezení a občerstvení jsme si posteskli, jak máme málo mladých pomocníků a kdo nás časem na akcích Jeřabin pro děti nahradí? Těšte se. Hurá, dostali jsme dobrý nápad, vyzveme příští rok vás - hasiče, rybáře, sportovce a myslivce (ti už s námi účinkují) . Naplánujte si za rok svoje pohádkové stanoviště! Přece se nedáte zahanbit želivskými školáčky, babčami a dědouchy s odrostlými dětmi, kteří připravuji cestu pohádkovým lesem. Děkujeme všem účinkujícím, všem dětem, sponzorům a návštěvníkum, že se pohádkový les povedl. Na spolupráci se těší Jeřabiny. A. Tomanová

školy, Mgr. Marie Dolejšová, hodnotila dlouhou řadu jejich aktivit. Mezi jinými tito deváťáci nasbírali mnoho tun papíru, pod vedením učitelů vytvořili turistickou brožurku „Výletní naučná stezka okolím Želiva,“ kterou naše obec doposud postrádala. A uspořádali také výstavu „Želiv ve fotografii,“ kterou jsi určitě v květnu v zasedačce obecního úřadu také viděla. Tuto třídu jako třídní vedla celých osm let paní učitelka Věra Špetlová. Něco z ní je v každém tom dítěti obtisknuto. Její krásná čeština, vrozená elegance, vynikající výtvarný vkus a celý její osobitý obraz. Asi by nebylo marné, kdyby děti měly po celou školní docházku jen takové učitele. Boženko, ale to ona paní Špetlová není na té škole sama. Celý učitelský sbor je třeba nejen pochválit, ale hlavně jim patří velké díky za to, co našim dětem dávají. Ale ještě jednou se vrátím k té deváté třídě. Pocit z těch dětí je krásný. Přeji jim všem jen to nejkrásnější do života. Boženko, tak se měj a mám radost, že jsem Ti mohla napsat, že jde u nás zase jednou všechno nějak k lepšímu. Tvoje Máňa

ozvenyleto2012.indd 1

7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny

Ročník XIII. – Číslo 2 červenec 2012

Informace ze zasedání zastupitelstva obce 10. zasedání zastupitelstva obce se konalo 25. 4. 2012

Na začátku byl projednán návrh zápisu do kroniky za rok 2011, který byl po diskusi schválen. Zastupitelé ocenili práci kronikářky a způsob vedení kroniky. Dále zastupitelstvo projednalo možnost poskytnutí půjček z Fondu rozvoje bydlení na území obce Želiv. V letošním roce nebyla podána žádná žádost. Finanční prostředky bude možno využít v příštím roce. Podle schváleného programu byl projednán postup a příprava investičních a neinvestičních akcí tohoto roku. V tomto roce se neuskuteční žádná významnější investiční akce. Obec se zaměří na drobnou neinvestiční činnost a opravy. Byly probrány jednotlivé akce. V organizačních záležitostech byl mimo jiné schválen finanční příspěvek Centru LADA Pacov na činnost, Petru Žákovi na koncert vážné hudby, Kanonii premonstrátů na Želivské kulturní léto, ČRS Želiv na rybářské závody pro mladé rybáře a hasičům Želiv na hasičskou soutěž. Dále zastupitelstvo řešilo stav vybírání a vymáhání poplatků za odpady, některé ekonomické záležitosti v hospodaření Základní školy Želiv a další záležitosti. V pozemkových záležitostech byly projednány žádosti o odkoupení pozemků.

11. zasedání zastupitelstva obce se konalo 27. 6. 2012

Hlavním bodem programu bylo schválení závěrečného účtu obce za rok 2011. Po projednání a následné diskusi byl všemi hlasy schválen bez výhrad. Součástí závěrečného účtu je také Zpráva auditora o výsledku přezkoumání hospodaření Obce Želiv. Předseda finančního výboru předložil zastupitelstvu zprávu o výsledcích prováděných kontrol. Bylo v ní konstatováno, že někteří plátci poplatků, zejména rekreačních a ubytovacích si neplní řádně své povinnosti, proto budou přijata příslušná opatření. V pozemkových záležitostech se projednával převod některých pozemků od Kraje Vysočina na obec a smlouvy o zřízení práva odpovídající věcnému břemenu. Zastupitelstvo dále schválilo tři směrnice pro činnost obecního úřadu a udělení výjimky z počtu žáků pro Základní školu Želiv. Karel Chmel, starosta

Zlatá svatba

V sobotu 23. června 2012 oslavili zlatou svatbu manželé Jaroslava a Miroslav Uzlovi ze Želiva. Do dalších let hodně zdraví a elánu jim přejí kamarádi z Klubu Jeřabiny v Želivě. Náš královský pár prý zlatou svatbu slaví, Jeřabiny přišly přát do dalších let zdraví. Padesát let štěstí a lásky, na tváři možná nějaké vrásky, vše co jste si přáli, jste jistě dokázali. Ruce v klín však neskládáte, stále něco podnikáte, v životě i v našem království radost rozdáváte. Ještě hodně dalších let, ať vás těší tento svět stálé štěstí, mnoho lásky, žádné smutky, žádné hádky, také pevné hmotné statky, radost ze svých vnoučátek, každý den ať máte svátek. Máme všichni ještě přání, buďte věrni kralování, jednou za rok svůj dům za královský vyměňte trůn. Poddaní vám za to moc děkují a věrnost vám slibují.

2 ozvenyleto2012.indd 2

7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Čínské přísloví: „Učíš-li se proto, aby sis zapamatoval, zapomeneš. Učíš-li se proto, abys porozuměl, zapamatuješ si.“ Projekt Výletní naučná stezka okolím Želiva

Tento projekt, na kterém pracovali žáci 9. ročníku spolu s pí učitelkou Jarošovou a p. učitelem Cihlářem, se uskutečnil v rámci většího projektu Semínka EVVO pro Vysočinu, který koordinovalo školské zařízení Chaloupky. Proč jsme na tomto projektu začali pracovat? Protože jsme si všimli, že ač má naše obec spoustu zajímavých míst, nemají se turisté kde informovat o jejich vzniku a historii. A tak jsme shledali zajímavým vytvořit brožurku, ve které by byla zobrazena a popsána nejzajímavější místa Želiva. Dalším cílem našeho projektu bylo vytvořit výstavu, kde by lidé mohli porovnat fotografie jim známých míst před desítkami let a nyní. Zároveň mohli zavzpomínat na staré časy díky dobovým snímkům. Náš projekt byl celoroční a týkaly se ho následující akce:

FAUNA ŽELIVKY

V září 2011 nás navštívil pan Václav Křivan z ČSOP Kněžice. Vydali jsme se s ním podél řeky Želivky. Byli jsme rozděleni do několika skupin, kterým byly rozdány pracovní listy. Pan Křivan se ujal lovení bezobratlých, při němž objevil vzácného potápníka dvanáctitečného (Stictotarsus duodecimpustulatus). Několik lidí z každé skupiny jej následovalo a lovilo s ním. Zbytek členů výpravy se bavilo měřením šířky řeky, jejího průtoku a zakreslováním koryta řeky. Všechny naše poznatky jsme doplňovali do pracovních listů a odevzdali. Na základě zapsaných informací se po pár dnech zvolila vítězná skupina.

BESEDA S PANÍ JANÁLOVOU

Oslovili jsme paní Janálovou, aby za námi přišla a popovídala si s námi o své práci kronikářky a zároveň nás seznámila s historií Želiva. V lednu 2012 se tedy konala beseda. Paní Janálová s sebou na ukázku přinesla staré fotografie, dochované rodné listy, přídělové lístky apod. Také jsme měli možnost zalistovat si v kronice a doplnit si své mezery v našich znalostech o Želivě. Paní Janálová na naše dotazy ráda odpověděla, a my jsme se tak dozvěděli mnoho zajímavých informací.

ČISTÁ VYSOČINA

Tuto akci uspořádala naše škola již třetí rok, protože nám není lhostené to, jak vypadá okolí naší obce. Účastní se jí celá naše škola: nejmladší žáci chodí pouze v areálu školy, zatímco ti starší vezmou vozíky, pytle, kýbl a hrábě a vyrazí na cestu směrem k Sedlici, Brtné, Červené Řečici a Křelovicím. Každý odpadek poctivě třídíme do pytlů a kýblů podle toho, zda-li se jedná o plast, sklo nebo papír. Občas našima rukama projdou zajímavé předměty jako např. umyvadlo či bomba. Stojí to za to, když projíždíte Želivem a všude čisto a krásno, jen podél silnic zříte barevné pytle, jež naznačují, že práce je již dokonána.

O VÝSTAVĚ

Na samém začátku tohoto projektu jsme se probírali starými fotografiemi. Každý z „deváťáků“ si jich vybral deset a podle nich je měl přefotografovat v nynější podobě. Zároveň s tímto jsme pořizovali snímky známých atraktivních míst v Želivě


v každém ročním období. Tyto fotografie také posloužily pro brožurku – Naučná stezka okolím Želiva. Celou výstavu jsme chtěli zpestřit dalšími starými fotografiemi, a proto jsme poprosili veřejnost o jejich zapůjčení. Lidí, kteří se nám ozvali, nebylo mnoho, ale materiálu, které nám poskytli, bylo víc než dost. Obecní úřad nám také svěřil fotografie z kroniky. Dva dny před výstavou jsme se místo učení vydali na obecní úřad, abychom připravili panely, rozvěsili na ně fotografie a na stoly rozprostřeli půjčené snímky.

OTEVŘENÍ VÝSTAVY

Výstava byla slavnostně otevřena za přítomnosti celého druhého stupně, veřejnosti a pana starosty. Poslechli jsme si několik slov jedné žákyně a poté i řeč pana starosty. Po tomto zahájení se otevřely dveře a dav se přesunul do místnosti určené pro výstavu. Po celých deset dní byla na výstavě přítomna i návštěvní kniha. Do ní mohl každý návštěvník zapsat, co se mu na výstavě líbilo a nelíbilo.

FLORA

Na začátku května nás opět navštívil pan Václav Křivan. Opět jsme byli rozděleni do skupin, opět nám byly dány pracovní listy, ale tentokrát jsme se vydali na procházku do luk a hájů. Prvně jsme se zaměřili na veškeré luční kvítí. Měli jsme za úkol sesbírat alespoň deset květin a sestavit z nich za pochodu malý herbář. Poté jsme se přesunuli do lesa, kde jsme sbírali vzorky listů a určovali stromy. Cesta byla plná překážek, které jsme však hravě zvládli. Odpovídali jsme na otázky a plnili různé úkoly, z nichž nejzajímavějším bylo asi měření výšky stromu bez použití jakýchkoliv pomůcek.

OTEVŘENÍ NAUČNÉ STEZKY

25. 5. 2012 jsme konečně dospěli k cíli naší celoroční práce – k otevření naučné stezky v Želivě. Žáci 9. roč. si již předem vybrali svá stanoviště a vymysleli úkoly, které měli naši mladší spolužáci plnit. Vyrazilo se v 8:00 h ráno na obecní úřad, kde jsme panu starostovi slavnostně předali brožurky. Poté se jednotlivé třídy vypravily na cestu. Každá trasa byla odlišná, aby se nestalo, že se více skupinek setká v jednom místě. Strávili jsme na svých stanovištích celé dopoledne a dohlíželi jsme, zda přicházející skupinky dětí plní námi vymyšlené a zadané úkoly správně.

ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE

Celý projekt jsme zakončili 30. 5. 2012 na závěrečné konferenci. Připravili jsme prezentaci naší práce za celý rok, vybrali jsme nějaké ukázky fotografií z výstavy Želiv v proměnách času, přibalili jsme návštěvní knihu z výstavy a samozřejmě nezapomněli jsme ani na brožurku Výletní naučné stezky okolím Želiva. Konference se konala v Brtnici a organizovalo ji školské zařízení Chaloupky. Zástupci realizovaných a prezentovaných projektů byli z 15ti škol Kraje Vysočina, všechny projekty byly velmi zajímavé a inspirativní Dominika Špetlová, Tereza Veselá, 9. r.

3 7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


Zhodnocení školního roku 2011/2012 Žákyně 9. ročníku zhodnotily vlastní celoroční projekt a mým úkolem bude popsat, co dalšího se v tomto školním roce ve škole událo. Uskutečnili jsme několik projektů. Projekt Hele lidi absolvovali žáci 1. stupně. Organizovala ho společnost „Slepíši“, společnost nevidomých lidí. Žáci si na vlastní kůži vyzkoušeli při práci s keramickou hlínou jaké to je, když člověk ztratí zrak. V říjnu připravili žáci 7. – 9. ročníku v přírodovědném praktiku podzimní dílny pod názvem Podzimní inspirace. Nejprve si každá třída vyrobila obrovského draka a pak se děti rozešly do připravených dílen, kde z přírodních materiálů vyráběly různé předměty. Pro žáky 2. stupně byl připraven projekt Příběhy bezpráví, ve kterém se formou besedy s pamětníky seznámili s životem lidí v 50. letech. O projektu Stromy místo letáků, při jehož realizaci bylo vysázeno v areálu MŠ a ZŠ 30 ovocných stromů, bylo psáno již v minulém čísle Želivských ozvěn. Velmi přínosným projektem je Kurz první pomoci pro žáky 8. ročníku. Opakuje se již několik let a žáci se v něm učí poskytovat první pomoc při poranění, učí se ošetřovat různé druhy poranění, a to pod vedením zkušených pracovnic ČČK v Pelhřimově. Je celodenní a na něj navazuje ještě ukázka práce záchranářů, děti se podrobněji seznámí s vybavením záchranky. Kurz je ukončen hodinovou besedou se členem Hasičského záchranného sboru. Na jaře jsme uskutečnili celoškolní projekt Den zdraví a bezpečí, který měl 3 části: a) první pomoc při úrazu, kde jsme využili znalostí žáků 8. ročníku z jejich projektu, aby pomáhali na jednotlivých stanovištích, b) bezpečnost při jízdě na kole, kdy žáci řešili dopravní testy a poté absolvovali jízdu zručnosti, c) požární bezpečnost, o předvedení požární techniky a přednášku o požární ochraně se postarali dobrovolní hasiči z hasičských sborů z Onšova a Košetic. Celý školní rok probíhal výše uvedený projekt Výletní naučná stezka okolím Želiva, a to se všemi popsanými akcemi. Uskutečnili jsme několik dalších menších projektů, a to zejména z oblasti finančního vzdělávání – Rozumíme penězům v 7. až 9. ročníku. S žáky 9. ročníku jsme probrali všech 11 témat tohoto vzdělávání, jehož cílem je „zodpovědné rozhodování“.

V závěrečném testu prokázali velmi dobré znalosti a já mohu vyjádřit jen přání, aby jim tyto znalosti vydržely celý život a při každém finančním rozhodování si uvědomili i všechna možná rizika. Co se týče výběru kulturních a naučných pořadů, klademe důraz na téma nabízeného pořadu a na jeho cenu. V letošním roce se uskutečnily tyto pořady: přednáška Využití alternativních zdrojů energie, přednáška Kouření – tvá volba, zábavný pořad Cirkus Berousek, naučné pořady Sovy a dravci, Za vlády Lucemburků. Další akce už jen výčtem. Na jejich organizaci se podíleli sami žáci nebo žáci s učiteli. Více se o nich můžete dočíst na internetových stránkách školy www. zszeliv.cz, a to v sekci Školní časopis, který vydáváme 4x ročně, fotografie ze všech akcí jsou v sekci Fotogalerie – akce školy – 2011/2012. Jedná se o tyto akce: Halloween, Vánoční dílna, Mikulášská nadílka, Vánoční turnaj ve florbalu, Masopust ve škole, maškarní karneval, zážitkový kurz 1. stupně, zážitkový kurz 2. stupně, slavnostní školní akademie v sále Obecní restaurace a slavnostní rozloučení s žáky 9. ročníku v zasedací místnosti OÚ za přítomnosti vedení obce, žáků, rodičů. K závěru každého školního roku patří školní exkurze a výlety. Kam se letos děti podívaly? Všichni žáci vyjeli zdarma na exkurzi na skládku odpadů do Hrádku u Pacova. Zároveň navštívili meteorologickou stanici v Košeticích a výstavu o krasových jevech a jeskyních u nás v muzeu v Pacově. Žáci 2. stupně si navíc prohlédli Muzeum Antonína Sovy v Pacově. Finanční prostředky na exkurzi jsme získali z projektu Třídíme odpad. Školní družina uspořádala výlet do nové, teprve 2 roky fungující ZOO Tábor – Větrovy. Zúčastnili se ho téměř všichni

žáci 1. stupně, volná místa obsadili žáci z 2. stupně. Autobus byl hrazen z prostředků získaných na maškarním karnevalu. 6. ročník využil linkový autobus, žáci si nejprve prohlédli v Pelhřimově Muzeum rekordů a kuriozit, pak odcestovali na Křemešník, kde navštívili „kuličkový“ hrad a lanové centrum. Žáci 7. a 8. ročníku si za cíl svého výletu zvolili lanové centrum v Rokytnici nad Rokytnou. Pod vedením zkušeného instruktora žáci absolvovali různé adrenalinové sporty, nechyběl v mnoha případech strach, ale nakonec panovala dobrá nálada a spokojenost. Žáci 9. ročníku navštívili Třebíč; provázel je náš bývalý učitel pan Svoboda a ukázal jim Baziliku sv. Prokopa, Židovský hřbitov, Židovské město, Synagogu a na závěr si vystoupili na věž kostela sv. Martina. Cestu měli žáci hrazenou z finančních prostředků získaných za prodej papíru. Byla to pro ně odměna za to, že se celý rok o sběr s p. učitelem Cihlářem starali. Dalo by se toho napsat ještě mnoho; o některých dalších projektech, o evropských penězích a o výsledcích prospěchu a chování žáků, o zapojení žáků do soutěží a o dosažených úspěších v těchto soutěžích napíši v příštím čísle Želivských ozvěn. Na závěr bych chtěla poděkovat všem učitelům za jejich nelehkou práci, za práci, kterou vykonávají nad rámec svých povinností a popřát jim, aby si o prázdninách odpočinuli a nabrali dostatek sil do další práce. Chtěla bych poděkovat všem, kteří nám poskytli podporu finanční či věcnou. Velmi si této pomoci vážíme. Všem dětem přeji krásné prázdniny. Marie Dolejšová, řed. školy


7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


Opravdový dárek

Návštěva z parlamentu

Obecní úřad v Želivě navštívila 31. května 2012 poslankyně Parlamentu ČR, paní Ing. Jana Fischerová CSc., s asistentkou Janou Musilovou. V Želivě byla již několikrát v klášteře, kde se zúčastnila významných událostí. V přátelském rozhovoru se zástupci obce ji zajímala činnost úřadu a život v obci, plány na nejbližší období i zapojení jednotlivých organizací či sdružení v kulturní

a sportovní oblasti. Při návštěvě Knihovny Josefa Čapka byla knihovnicí informována o vzniku jména naší knihovny, i její činnosti. Po shlédnutí kroniky Klubu Jeřabin ocenila aktivity občanů v tomto klubu. Návštěvu obce zakončila prohlídkou naší nově opravené základní školy, která se paní poslankyni velmi líbila. Ing. F. Dolejš

Želivští lenoši?

Před několika týdny, bylo to asi v květnu, jsem si přečetla v novinách názor jednoho pána (P.Š. z Prahy), který se byl podívat v Želivě a píše: Co je ale nejhorší, že tamní „lid“ si nepřeje, aby byl klášter restituován - někdy se člověk ani nediví: zatímco klášter zaměstnával stovky jejich předků, dnes mají jejich současní potomci skvělou výmluvu pro své nicnedělání kromě péče o vlastní zahrádky – jsou prostě nezaměstnaní, protože dle nich není práce, a tak si celkem užívají na sociálních dávkách (To bych ráda viděla, jak si užívají.), tu slepici a podobně si vypěstují. Kdyby klášter fungoval, tato výmluva by padla, a oni by dokonce museli i pracovat. Konec citátu. Také si myslíte, že jsou v Želivě líní lidé, kteří nepracují a užívají si státní podporu? Zajímavý postřeh. Pokud měl pisatel někoho určitého na mysli, nemohl to být určitě jen jeden lenoch, ale hned hromada lenochů, když píše v množném čísle. Chci podotknout, že práce je tu opravdu málo, rozhodně méně než v Praze, a ta na zahrádce není zrovna pro lenochy. Navíc, když si někdo chce přilepšit zahrádkou ( k uživení to není), pořádně se zapotí, musí do ní investovat nejenom vlastní práci, ale i přírodní nebo umělá hnojiva a postřiky. I tak se nedopěstuje velkých plodů, ale zato chutných, oproti obchoďákům, které dovážejí chemicky ošetřenou a přehnojenou zeleninu a ovoce z celého světa. Lidé, kteří přijdou o práci by se měli chovat jak? Stát frontu neustále na pracáku nebo se mezi hledáním práce věnovat nějakému koníčku? Je lepší chodit do hospody „na jedno“ nebo opravovat kurník a plít na zahrádce? Pisatel onoho názoru mohl být možná i právem rozzlobený, mohl mít důvod tak o někom psát, ale jeho názor se dotýká mne i dalších lidí, kteří si jeho pohrdání nezasloužíme. Žít v dnešní době jen ze státní podpory určitě není k vyskakování, ale já jsem si takových lenochů ve svém okolí nevšimla. Vy ano? Ke svému starobnímu důchodu bych si ráda přivydělala nějakou korunu, ale zatím mi nabízeli za hodinu práce 25 nebo 30 Kč, a to bych projezdila autem, protože v místě jsem práci nenašla. To je tedy lepší se starat o zahrádku nebo že bych si pořídila i ty slepice? Tak lenoši vzhůru do práce, úroda není nikdy jistá, tak se těšte z toho co teď máte. Ať přispějeme svojí zahrádkou a rozkvetlými okny alespoň ke kráse naší vesničky. XY

Jako správná babička, která čeká na svoje vnučky, mám již pro ně připravenou v přepravce jahodovou marmeládu a šťávy. Na záhonech dozrávají další jahody, rostou kedlubny a v malém skleníčku okurky. A což teprve až dozrají rajčátka, hlavně ta mini. „To si pochutnají cácorky.“ Těším se, až se zase náš domeček bude otřásat v základech veselými čistými (a někdy pořádně hlučnými), hlásky holčiček. Jsem dlouholetá „pejskařka,“ a tak i v každodenních povinnostech, kdy utíkají hodiny jako nic, si musím najít čas pro svého psa. Dneska mám štěstí, využijí čas dobrého známého a dopřeji svému dychtivému psovi výcvik ve vyhledání. Však je vhodný terén nedaleko. Letmo pozdravím a zamávám na děti, které si blízko hrají. Je parno, a tak nechávám otevřená okénka u auta a jdeme pracovat. Spokojený hafan si po půl hodině odnáší za svůj výkon míček a já už přemýšlím, že stihnu ještě doma posekat na zahradě trávu. Otvírám dveře auta a na sedačce řidiče leží orchidej. Zatajil se ve mně dech. Po chvíli jsem zaregistrovala, že květina je umělá, ale svůj úkol splnila. Stojím a vychutnávám tu úžasnou chvilku. Orchidej je krásná - a pro mě! Za plotem vykukovala blonďatá hlavička a modrá kukadla čtyřletého kloučka na mně zamrkala. „Děkuji, moc děkuji“ volám a mávám na pozdrav, ale ctitel se utíká schovat. Najednou je svět hezčí, vnímám ten okamžik pohlazení umělou orchidejí na drátku. Moc milé. Určitě nestojím všem lidem za květinu, ale teď ten pocit byl úžasný! Celý zbytek dne byl pro mně prozářený darovanou květinou, vhozenou do mého auta. Vím, jak ovlivní den úsměv nebo upřímný pozdrav, jak málo stačí pro pocit štěstí to obyčejné, člověčí gesto nebo milé slovo. Přeji Vám hodně hezkých, obyčejných chvilek, které vám udělají radost, jako mně. K.

MUSICA FIGURATA 2012 Již třetím rokem proběhne v želivském klášteře festival duchovní hudby Musica Figurata. Letošní ročník je věnován 100. výročí narození významného želivského opata, Víta Bohumila Tajovského, který duchovní hudbu miloval a zasloužil se o návrat hudebního života do želivského kláštera. Slavnostní zahájení festivalu proběhne 30. června právě připomínkou 100. výročí narození opata Víta Tajovského, vernisáží fotografické výstavy Pavla Hartla „ Tváře odjinud“ a koncertem souboru Musica Cum Gaudio. Ačkoliv je Musica Figurata festivalem převážně hudebním, nabídne i letos něco navíc. Jsou to dvě fotografické výstavy a přednáška jednoho z pamětníků historie želivského kláštera 50. let. Několik tipů z programu: Návštěvníkům festivalu bychom chtěli doporučit vystoupení Scholy Gregoriany Pragensis, která do Želiva přijíždí s hudbou doby Karla IV (7/7). 21. července do Želiva přijede lotyšská houslistka Daila Dambrauská a v jejím podání si budeme moci vyslechnout Růžencové sonáty Franze Bibera. Milovníci staré


hudby se mohou těšit také na vystoupení souboru Collegium Marianum (28/7), který se již řadu let pohybuje na evropské interpretační špičce. Každoročně se snažíme o novodobé premiéry z hudebních archivů. Letos bude provedeno Requiem českého barokního skladatele Františka Ignáce Tůmy, které zazní v souvislosti s každoroční vzpomínkovou mší za kněze a řeholníky vězněné v Želivě v letech 1950-1956 (11/8). Návštěvníkům letos poprvé nabídneme i světovou premiéru. Autorem skladeb reflektujících Hudební Obětinu J. S. Bacha je švýcarský skladatel Erik Oño. Koncert vyslechneme v podání švýcarského souboru Ensemble Arcimboldo (25/8). Zajímavý bude jistě i sólový varhaní recitál želivského varhaníka Petra Žáka. Více informací naleznete v přiloženém programovém letáku a na webových stránkách festivalu: www. musicafigurata.cz Těšíme se s vámi na shledanou na festivale! Festival Musica Figurata děkuje obci Želiv za laskavou podporu. Za organizátory Hana V. Konvalinková

5

7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


Dvojí spoutání Želivky2011/2012 Dvakrát v minulém století spoutal člověk Želivku a donutil ji, aby mu sloužila. Poprvé si to vyžádala výstavba elektrárny, která významnou měrou přispěla k hospodářskému rozvoji nejen Humpolecka, ale i Pelhřimovska a Pacovska . Na tehdejší dobu se jednalo o nejdůležitější vodní dílo v českých zemích, neboť celá stavba měla čtyři významné části. Největší byla výstavba vodní elektrárny pod Sedlicí, propojení dvou staveb podzemním tunelem a konečně vybudování vyrovnávací nádrže pod elektrárnou u Paní skály nad Želivem. O půl století později člověk přehradil hrází Želivku asi 4 km pod soutokem se Sázavou, aby vyžil její vody pro žíznivou Prahu a další města ve Středočeském, Jihočeském a Východočeském kraji.

První spoutání

Vraťme se k výstavbě prvního vodního díla, s jehož výstavbou se začalo v červnu na počátku 20. století. Již v roce 1921 ( loni tomu bylo 90 let), se začalo se stavbou 900 m dlouhé štoly z budoucí přehrady u Sedlice do elektrárny pod Vřesníkem. Jak se dovídáme z historických materiálů, nebyla to práce snadná. Štola vedla skalnatým terénem, takže tuneláři postupovali denně sotva dva metry a spotřebovalo se na deset tun dynamitu. Práce byla navíc ztížena prosakováním vody a důsledkem nedýchatelného dynamitového kouře. O těžké práci svědčí i to, že o život přišel jeden dělník a dalších šest si způsobilo těžká zranění. Výstavba štoly do elektrárny trvala plné dva roky. Až v neděli 22. července došlo k proražení posledních metrů tunelu. V téže době se začalo i s výstavbou hydroelektrárny, vybavené třemi turbínami, jejichž maximální výkon činí za hodinu 2300kW, což by při plném výkonu spotřebovalo plnou vodní nádrž, obsahující na 2 100 000 kubíků vody za pouhé tři dny. A pak by se celé měsíce čekalo na naplnění. Proto pracovala ( ale i v současné době tomu ta je) jen ve špičkách a doplňuje tak kapacitu velkých elektráren. Stavba vlastní přehrady začala na jaře 1925 otevřením lomu v Šimonické stráni a pracovalo se zde plné dva roky. Pokud počasí dovolovalo, od čtyř hodin ráno do osmi večer. Na přehradní hrázi bylo zaměstnáno na 250 lidí a denně přibývalo až 150 kubických metrů zdiva. Před Vánocemi

1927 byla Velká přehrada dokončena, začátkem ledna se nádrž naplnila až po okraj a s velkým hukotem se voda řítila do stometrové hloubky pod hrází. S výstavbou Malé přehrady, neboli tzv. vyrovnávací nádrže pod Vřesníkem se začalo v roce 1928 ( v příštím roce tomu bude 85 let). Tato nádrž pojme až 150 000 kubických metrů vody a v současné době zde pracuje i privátní malá elektrárna. Jak uvádí historikové, patří vodní dílo na Želivce vůbec k nejstarším v Čechách.

Druhé spoutání

Novějšího data je pak výstavba druhého vodního díla, které přehrazení toku a vybudování úpravny vody pro pitné účely si vyžádala moderní doba. Už v první polovině padesátých let vodohospodáři uvažovali, jak zásobit Prahu pitnou vodou, Jejíž spotřeba rapidně stoupala. Jestliže na počátku století bylo denně spotřebováno na obyvatele 115 litrů vody, v roce 1950 to už bylo 160 litrů a za pouhých deset let později dokonce 230 litrů. V dalších letech spotřeba stoupala až na 300 až 400 litrů. Naštěstí se vodohospodáři nedali zaskočit. Prakticky od roku 1942 sledovali jakost vody v Želivce, která se jevila jako nejpřijatelnější: malé osídlení, prakticky žádný průmysl, převaha lesní a zemědělské půdy. Takže v poválečných letech měli k dispozici ve světě ojedinělý elaborát o jakosti vody,

podložený více jak čtvrt století vedenými rozbory. Vše hovořilo pro Želivku, pramenící pod Stražištěm u Branišova, která na svém horním toku přijímá ještě vodu Trnávky, pramenící asi kilometr od osady Blanička na Mladovožicku v nadmořské výšce 678 metrů. Mnoho napovědělo i 175 komplexních bakteriologických a biologických rozborů. A tak na doporučení Státní komise pro koordinaci vědy a techniky a Čs. akademie věd schválila vláda 18. září 1963 výstavbu vodního díla na Želivce. V krátké době se pak začalo, asi čtyři kilometry před soutokem Želivky se Sázavou, s výstavbou více jak 860 metrů dlouhé a 58,3 metry vysoké přehradní hráze. Stavba byla svěřena pracovníkům pražského Metrostavu, kteří sem navezli takové množství zeminy, že by zaplnila zhruba plochu Václavského náměstí do výše osmipatrového domu. Současně začala i výstavba úpravny vody u obce Švihov, která pojme v každé vteřině 5 250 litrů vody. Odtud se pak upravená voda převádí štolovým přivaděčem, dlouhým 51 961 m, do Prahy –Jesenice. A jen pro zajímavost uveďme, že prochází přes 31 katastrálních území, jedenácti obcemi a osadami, přes 34 potoků, 2 řeky ( Sázavu a Blanici), a dále pod 29 silnicemi, 2 železnicemi apod. Dodejme ještě, že štolový přivaděč má v průměru 264 cm a nejtěžší úsek při budování byl pod řekou Blanicí, kde vede v kamenitém terénu 60 metrů pod dnem řeky. Zde bylo nutné vylámat a odvézt na půl milionu kubíků zeminy. Voda ze Želivky se také stala zásobárnou pitné vody pro Středočeský, Východočeský a Jihočeský kraj, mimo jiné také pro Humpolecko, Pelhřimovsko a Pacovsko. Zdeněk Frantál

Přehled významných výročí vodního díla na Želivce:

85 let – před Vánocemi 1927 byla dokončena výstavba Velké přehrady u Sedlice. 70 let – od roku 1942 sledovali vodohospodáři jakost vody na Želivce. 50 let – to bude v příštím roce, co vláda schválila výstavbu vodního díla na Želivce. 40 let – v roce 1972 začala první etapa výstavby vodního díla Švihov na řece Želivce.


7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


Rýže, okvětní lístky a sbíječka aneb co nového v želivském klášteře

Pozornému návštěvníkovi želivského kláštera určite neunikne terén posypaný rýží před vstupem do opatského kostela. Důvod je prostý: začala letní sezóna a v klášteře se tento rok uskuteční víc než dvacet svateb. Několik z nich už máme za sebou a právě rýže (oblíbená surovina svatebních rituálů) je toho důkazem. I když jsou snoubenci předem upozorněni, aby se při jejich svatbě od podobných zvyklostí kvůli holubům upustilo, téměř vždycky se najde někdo, kdo pokušení bohužel podlehne. Každopádně počet svateb nasvědčuje, že náš želivský kostel je stále zajímavý a přitahuje pozornost mnoha lidí z okolí. Potvrdilo se to i v rámci mezinárodního projektu „Noc kostelů.“ Náš opatský chrám navštívilo 130 návštěvníků a velký úspěch zaznamenala zvláštní prohlídka určená pro děti, které si kostel mohly prohlédnou z kazatelny, posedět v opatském křesle, nahlédnout do křtitelnice nebo zasednout do zpovědnice na místo faráře. V rámci farních aktivit se 6. května uskutečnil farní den za účasti návštěvníků z rakouské farnosti v Sandl, a o dva týdny později čtyři bratři kláštera společně s farníky oslavili dohromady 180 let od

svého narození (2x60 + 2x30). Na 10. června se už po několikáté organizoval eucharistický průvod ke Slavnosti Těla a Krve Páně. Okvětní lístky sypané dětmi zpestřily atmosféru pod zataženým nebem. Přibližně na začátku léta byly u nás započaty avizované práce, spojené s rekonstrukcí klášterního areálu. Firma, realizující opravy už začala s renovací vedlejších místností přízemí konventu. Vzniknou tak další výstavní prostory. Do rekonstrukce spadá také tzv. Bílý refektář, který v zimě kvůli chladnému počasí slouží jako zimní kaple. Zhruba ve druhé polovině srpna by mělo dojít k demontáži starých konventních oken rajské zahrady, která budou nahrazena okny novými. Do rajské zahrady povedou čtyři vchody, z každé světové strany jeden. Na konci kalendářního roku by mělo dojít k odstranění terasa, které nahradí nová dlažba. Rekonstrukční práce by měly trvat do dubna příštího kalendářního roku. Tadeáš Róbert Spišák

Cmundiáda přilákala více soutěžících

Druhý ročník soutěže o Nejlepší miletínskou cmundu 2012 navštívilo více soutěžících a turistů než rok předešlý. První místo však opět nezůstalo v Miletíně. Po loňském úspěchu prvního ročníku se i letos miletínští rozhodli uspořádat druhé pokračování soutěže o nejlepší cmundu. Jak se zdá, s přibývající návštěvností i počtem soutěžících se ze soutěže zřejmě stane tradice i do dalších let. Důvodem stoupající obliby akce mohly být nejen atraktivní ceny, ale také možnost ochutnat výtvory soutěžících a občerstvit se produkty připravenými na grilu. K tomu všemu hrála hudba z reprodukce profesionálního DJ z Prahy. V kulturním zařízení obce se 16. dubna 2012 opět zřídila provizorní kuchyně s plynovým a elektrickým hořákem a v další místnosti pak zasedla hodnotící komise. Ta se tentokráte

skládala pouze z pozvaných hostů. Nové jazyky tak možná zapříčinily, že nikdo z minulého roku znovu neobsadil vedoucí místa. Přeci jen platí, že co osoba, to jiná chuť. Princip soutěže byl zcela zachován, soutěžící si přinesli hotová těsta a na místě smažili vzorky pro porotu, která je hodnotila za zavřenými dveřmi. Do poslední chvíle tak nikdo netušil, jak se bodové pořadí vyvíjí. Sledovaly se opět tři parametry, vzhled, vůně a chuť. Vyhrával ten, kdo získal nejvíce bodů. Nervozita stoupla poté, co si porota vyžádala opakování dvou vzorků, které skončily se stejným bodovým ohodnocením. Až po vyhlášení porota prozradila, že se jednalo o druhé a třetí místo. Odměnou pro výherce byla sada kvalitních nožů, profesionální balení oleje, taška českého česneku a jak jinak, než brambory.

A jak to celé dopadlo? První místo si odnesla paní Marta Pohanová ze Želiva a to podle slov poroty díky ukázkově hezké, souměrné a konzistentní cmundě. Druhé místo obsadil Jan Pohan ze Lhotic a třetí skončil Vladimír Förster z Prahy. Celou soutěž sledovala i reportérka Pelhřimovského deníku, která akci zaznamenala pro článek, který vyšel již následující týden v novinách. Podle jejích slov je obdivuhodné, jak se v tak malé vesničce dokáže dát dohromady většina obyvatel a pro radost uspořádat podobnou akci. Samotnému klání opět předcházel pečlivý úklid prostor Kulturního zařízení i úprava návsi a okolí. Budeme rádi, pokud se k nám přidáte na dalším ročníku, stačí sledovat noviny a vývěsky v obcích. Jan Förster, miletínský kronikář

Zlatá udice

Další, již 16. ročník rybářské soutěže „Zlatá udice“ zdárně proběhl v sobotu 2. června na rybníku Dymák u mlýna. Ke dni dětí ji uspořádala místní organizace Českého rybářského svazu. I když se letos sešlo méně soutěžících, počasí i nálada byly dobré. Ryby “braly“ a o to jde. Kromě rybaření děti poznávaly i vodní živočichy a rostliny. Vítězem se stal Ondřej Bartoška, jako druhý se umístil Lukáš Karásek a třetí místo patří Janu Vorlovi. Cenu za největší rybu si odnesl Václav Pinkas. Fotky z letošní soutěže i z minulých ročníků najdete na internetové adrese http://rybarizeliv.rajce.idnes.cz/ Zdeněk Průša


7 7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny


Co nového ve Vřesníku?

Jarní pochod

1.dubna je apríl,a tak možná někteří vřesničáci předpokládali, že pozvánka na jarní pochod je nějakým aprílovým žertem a na popolední sraz přišlo jen osm cestovatelů. Nicméně počasí docela přálo, a tak jsme se vydali lesem na Valchu a pak podle Petrovského a Váňova potoka k jiřickému rozcestí a po silnici do Jiřic. Cesta lesem byla příjemná, ale pak na otevřeném prostranství trochu foukalo. Samozřejmě jsme počítali se zastávkou v jiřickém Sedláckém dvoře, abychom se občerstvili. Po hodinovém odpočinku jsme nasadili kurs směr Petrovice, okolo rybníka Lavičky. Z Petrovic jsme šli zkratkou přes Kouckého boroví a zakrátko jsme byli ve Vřesníku.

Železná neděle ve Vřesníku

Jako každý rok, tak i letos uspořádali dobrovolní hasiči sběr železného šrotu. Letos to bylo 29. dubna. Již od brzkých ranních hodin byly nachystány hromádky nepotřebného železného harampádí před jednotlivými domy a početná skupina hasičů postupně nakládala tento vratný odpad na traktorovou vlečku, která byla zavezena na sběrné místo, odkud si sběr odvezou z kovošrotu. Tato pravidelná akce pomůže lidem zbavit se nepotřebného odpadu a hasičům přinese do pokladny příjemných pár peněz na jejich činnost. Poděkování patří všem, kdo přispěli nějakým tím kilem, a také hasičům za jejich čas při sběru.

Kácení májky ve Vřesníku

Každoroční jarní akcí je Kácení májky na naší vřesnické návsi. Letos jsme se sešli 2. června, abychom byli svědky pokácení májky, která byla postavena s příchodem měsíce května. Po 18. hodině se na návsi tvořily hloučky místních i přespolních. Za chvíli se objevila dechová kapela, aby

zpestřila tento podvečer. Po přivítání příchozích panem Pavlem Novákem, velitelem hasičů, následovalo vystoupení našich aktivních Jelcinek s novým tancem ve stylu kapely Šlapeto. Polovina děvčat byla oblečena v mužských ohozech, patřičně nalíčených a všechno bylo laděno do módy předválečné doby z pražského Žižkova. Opravdu jim to velice slušelo. Následovaly svižné taneční kreace, které byly přihlížejícími doprovázeny hlasitým potleskem. Trochu problému způsobila doprovodná technika, ale po odstranění byly tance zdárně dokončeny. Tyto nové tanečky obohatí dosavadní repertoár Jelcinek a určitě potěší na následných akcích. Potom předvedla skupina místních mladých hasičů scénku, ke které může dojít při neoprávněném kácení stromů na táborové ohně. Pokácený strom – májku, museli hajnému zaplatit a díky finanční pomoci kolemstojících se to obešlo bez dalšího trestu. Následně se všichni odebrali do naší hospůdky, aby doplnili tekutiny a ochutnali trochu grilovaných karbanátků za poslechu dechovky. Ti nejvytrvalejší vydrželi dlouho přes půlnoc. Všem aktivistům patří poděkování za zpestření podvečera.

Výlet do údolí říčky Doubravy

Abychom si zpestřili nadcházející letní čas, vypravili jsme se na pěší túru, tentokráte kousek dále, do krásné krajiny údolí říčky Doubravy a to v úseku z vesničky Bílek do Chotěboře. V neděli 17. června nám i počasí přálo, nebylo vedro a nepršelo, a tak jsme dojeli do Humpolce auty a pak jsme

pokračovali vlakem do Havlíčkova Brodu a pak do Bílku. Většina z nás nejela vlakem dlouhá léta, a tak jsme si cestu příjemně užívali. Musíme říci, že vlaky snad odjížděly na vteřinu přesně. Před jedenáctou hodinou jsme vyrazili pěšmo podle říčky po červené turistické značce. Cesta se vine těsně podle říčky, většinou po kamenech, což nutí turisty k opatrnosti. Nebylo třeba nikam spěchat. Okolí je kouzelné, pořizovali jsme jednu fotku za druhou. Asi v polovině cesty jsme se zastavili na místě zvaném Sokolohrad, abychom si udělali přestávku se svačinou. Nad námi se vypínala skalnatá vyhlídka, na kterou si zdatní jedinci po schodech vystoupili. Po občerstvení jsme pokračovali podle říčky dále. Skalnaté údolí se zklidnilo do lesního rázu, kde již začínala chatová oblast. Zde jsme také objevili občerstvení, kde si každý mohl dát pivo, kávu, zmrzlinu, limo, … Závěrečný úsek nás dovedl do města Chotěboře a nakonec na vlakové nádraží, kde jsme půlhodinku počkali na vlak a pak jsme se v klidu vrátili do Humpolce a domů. Pěší túra byla asi 10 km dlouhá a všichni poutníci ji zvládli bez větších problémů, nejmladším účastníkem byl dvouletý Lukášek, kterému se výlet moc líbil. Hezké prázdniny dětem, plné pohybových her na čerstvém vzduchu a hlavně žádné sezení u počítače. A jejich rodičům krásné slunečné dny na dovolené přejí O. Jonáš, L. Vlčková a všichni vřesničáci.


7/26/12 11:15 PM


Želivské ozvěny

Čarodějnice 2012 Na pondělní večer 30.dubna předpovídali meteorologové po neskutečně horkém týdnu bouřky, ale i když v dálce sem tam zahřmělo a rozsvítily se blesky, k nám až bouře nedorazila. Ve večerním dusnu přišlo k obecnímu úřadu 15 čarodějných bytostí. Pět malých čarodějnic a jeden čarodějný skřítek, dospělých zasloužilých čarodějnic bylo 9 devět. Večer začal mini ohňostrojem z komínu a „zkouškou čarodějnických znalostí,“ které absolvovalo i 13 přítomných dětí v „civilu,“ za povzbuzování rodičů i čarodějnic. Soutěžilo se v ovládání koštěte, metení klubka provazu do černé branky, házení pavoukem a hrochem do komínu a potom, kdo měl odvahu, lovil v čarodějném hrnci drobnou odměnu. Připravena byla ještě soutěž o nejlepší zaklínadlo, ale tu jsme z časových důvodů nechali na příští rok. Malé čarodějnické děti dostaly diplom a čokoládu, ostatní děti pak drobnou sladkost. Na závěr se pak pochodem v kruhu předvedlo devět dospělých čarodějnic a už se lampiónový průvod za vyhrávání místního rozhlasu vydal na pochod k hranici s čarodějnicí nad Belákem. Kácení stromů a stavbu hranice ve dvou termínech zvládli pánové Vorel, Pikal, Uzel, Jaroš, Krčil, Nevšímal, Novák, Toman a Růžička. Hranice byla opět krásná a dobře hořela pro radost dětí i dospělých. Děkujeme všem.

Miletín má vlastní pohlednici

V rámci letošní cmundiády byla představena unikátní pohlednice s motivem Miletína. Na přední straně naleznete tři fotografie, návsi s kapličkou, pohled na obec z vypálené stráně a foto splavu pod bělským mlýnem. Zadní strana pak obsahuje informace jak z historie, tak současnosti. Do prodeje bylo uvolněno pouze 100 ks unikátně číslovaných pohlednic. Více jak 30 se jich v rámci Soutěže o nejlepší miletínskou cmundu 2012 na místě ihned prodalo. Připraveny byly i známky, a tak se místní pošťáci asi divili, jak byla po cmundovém víkendu zaplněna miletínská schránka na dopisy. Cena pohlednice byla stanovena na 10 Kč a lze ji zakoupit na každé společenské akci v Miletíně, nebo každý pátek večer v kulturním zařízení obce. (fór)

Kam se poděly kontejnery? V minulém čísle Želivských ozvěn jsme psali o problémech s divokou skládkou, která se tvořila u kontejnerů na tříděný odpad za mostem na křižovatce, směrem k Sedlici. Nebýval to rozhodně pěkný pohled, a tak se obec rozhodla toto sběrné místo zrušit. Kontejnery byly přidány na místa, která již delší dobu slouží svému účelu. A která to jsou? U obecní restaurace ( chcete-li u kulturního domu), u pošty, u bytovek, u hřbitova a poslední před vjezdem na nádvoří kostela, směrem k bývalému statku. Na všech místech najdete kontejnery na plasty, papír a na sklo. Ostatní odpad patří na skládku.

Z činnosti želivských hasičů v roce 2012 Na konci první poloviny letošního roku v krátkosti připomenu práci želivských hasičů za toto období. V únoru byl uspořádán jubilejní 100. hasičský ples, na kterém k tanci a poslechu zahrála známá hasičská kapela BOŽEJÁCI. Program večera zpestřily svým působivým vystoupením JELCINKY ze Vřesníka. V jarním období byla provedena kontrola a příprava hasičské techniky, zorganizovali jsme brigádu na hasičské zbrojnici. Zásahová jednotka, velitelé družstev, strojníci a uživatelé dýchací techniky prodělali pravidelná odborná školení, organizovaná Okresním sdružením hasičů. Byla rovněž připravena auta na technickou kontrolu a úspěšně prošla. 12. května jsme v Želivě uspořádali Okrskovou soutěž, která byla spojena s 15. ročníkem Memoriálu Karla Průši. Soutěže se zúčastnilo celkem 9 družstev. Prvenství v Okrskové soutěži si vybojovali hasiči ze Želiva, vítězství v Memoriálu vybojovali hasiči z Jiřic. Domácí Želiv

získal 3. místo. V první polovině roku hasiči vyjeli celkem 9x. Nejznámější zřejmě bude zásah v okolí Obecní restaurace v Želivě, kde po bouřce s krupobitím v odpoledních hodinách 3. května, byla zaplavena a bahnem zanesena místní komunikace, sklepy a zahrádky. Svoji připravenost prokázali hasiči i 13.5., třicet minut po půlnoci, při požáru střechy domu č.p.304 v Želivě. Pohotovým zásahem deseti členů a 2 vozidel zabránili rozšíření požáru na celý dům. Náš Hasičský sbor byl založen před 120 lety. K tomuto jubileu se vrátíme v samostatném článku. Přeji všem občanům krásné léto bez nehod a přírodních pohrom. Hasičům pak, aby vyjížděli jen na soutěže, a aby jim to dobře sálo…. Josef Špetl, starosta SDH Želiv


7/26/12 11:15 PM

Želivské ozvěny

Deštivé noci

Letošní první letní den přinesl v noci přívalový déšť, který způsobil opět škody v našem okolí. Už opakovaně smetla voda zem a kamení z cesty u Jančičků, od domků za „špejcharem“ zanesla voda s pískem cestu, i kanál u autobusové zastávky a bahno se valilo i na druhém konci Želiva na Struhách. Také v Brtné splavila voda z polí zem k Fialům a valila se po silnici směrem od Popelištné, zanesla bahnem i rybník ve Viticích a ve Lhoticích utrhla břeh pozemku pod rybníkem.

O zanesené škarpy se postarala správa silnic, ale o ostatní poškozená místa se postupně postaral náš obecní úřad, hasiči a aktivní občané, tak jak tomu bylo již před nedávnem, kdy například bylo bahno a voda až v restauracích u mostu. Vodu v letním období přivítáme rádi, ale všeho moc škodí! No vidíte, než naše Ozvěny stačily vyjít, déšť zase řádil, a ne málo, v noci 1. července.

Léto, milé léto…

Pro nás začíná léto již v květnu, kdy jezdíme na chalupu u Želiva. Příroda nás obdařila sluncem i deštěm již od jara a celá naše rodina si to užívá. Za deště se u nás přečte hora knih, za slunce se smažíme u vody nebo touláme lesem. Hub jsme si letos ještě moc neužili, ale energie nosíme z lesa dost a okolo naší chalupy je stále co dělat. V důchodu si s manželem užíváme všedního den, rádi potkáváme starousedlíky a popovídáme o všem možném. Když odjíždíme do Prahy, nakupujeme nejen pro sebe, ale i pro známé vynikající masné výrobky z prodejny pana Marečka. Za ty nám všichni příbuzní mohou ruce utrhnout. Paštiky, tlačenku, lančmít… Milá, usměvavá a jako vítr je paní prodavačka Julinka, vždycky přidá k nákupu pár hezkých slov i úsměv. I v prodejně u Petrů jsme vždycky vzorně a rychle obslouženi a odcházíme jako spokojení zákazníci. Ale! Je tu i prodejna, kam opravdu neradi chodíme a raději protáhneme nohy a jdeme do vzdálenějšího obchodu. Proč? Neslyšíme tu odpověď na náš pozdrav, někdy musíme čekat u pultu nebo u kasy, až si nás někdo všimne, nebo až si prodavačky domluví svůj soukromý rozhovor. Teď už lístek z pokladny s nákupem dostáváme, ale byla doba, kdy se automaticky házel do koše. Za „děkuji“ už neslyšíme „prosím,“ to je asi zbytečné. Jsem možná stará škola… To, že jsou tady potraviny daleko dražší než v Penny v Humpolci je sice mrzuté, ale když spočítáme peníze za benzín a čas na cestu do města, smíříme se i s dražší cenou zboží, ale chybí nám tu ochota a úsměv. Nám to zkazí den. Je dost starostí v rodině, které každý má, a tak se raději vyhneme takovému obchodu a pojedeme jinam. Je to škoda. Jen mě zaráží, že místní se s takovou situací v obchodě smíří. Nebo se prodavačky tak chovají jen k nám Pražákům? Milujeme tento kraj, vaši vesničku máme moc rádi, je čistá, rozkvetlá a patří léta k našemu životu. Nemohlo by tu být ještě krásněji? Letní návštěvnice Želiva. (Autorka nechce být jmenována).


Kam za zábavou v Želivě v roce 2012

(Sledujte plakátování. KD=kulturní dům)

30. června – 25. srpna Klášter premonstrátů Želiv – viz. Muzika Figurata – Želivské kulturní léto 30. 7.- 4. 8. Letní kino na Kocandě (Začátek po 20.30 hod.) 30.7. Okresní přebor, komedie 31.7. Signál, komedie 1. 8. Modrý Tygr, komedie, rodinný film 2. 8. PERFECT DAY, česká komedie 3. 8. Muži v naději, česká komedie 4. 8. Železná lady, životopisný film 11. 8. Strašidelný les v Želivě. (Klub Jeřabiny) 8.- 9. 9. Světový pohár v raftingu Trnávka Evropský pohár a české nominační závody 8. 9. Pouťová zábava na Kocandě, hraje Synkopa 9. 9. Pouť v Želivě 21.- 23. 9. Sraz příznivců vozů ŠKODA

Čarodějka Alena Moranová

Jarní vánek si s vlnkami pohrává, v nich se odráží obloha modravá, kolem lesa řeka protéká a v dáli se ztrácí. Voní tu jehličí a zpívají ptáci, ležím v mechu a sním, vše zlé mizí, jen pohoda a klid mi duševní rovnováhu vrací. Příroda mocná čarodějka je, duši i tělo uzdravuje. Želivské ozvěny vydává Obecní úřad v Želivě. IČO:249483 Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně. Řídí redakční rada ve složení: Anděla Tomanová, Karel Chmel, František Dolejš, Lada Vlčková Zapsáno do evidence MK ČR E 10244 Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9., 5.12. Náměty ke zveřejnění zasílejte na mail [email protected]


7/26/12 11:15 PM

Želivské. ozvěny. Milá Boženko, Ročník XIII. Číslo 2 červenec 2012

Recommend Documents