Elektronické bankovnictví

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Elektronické bankovnictví Diplomová práce

Autor:

Bc.Sandra Mašatová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 30. 4. 2014

Bc. Sandra Mašatová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zbyňkovi Kalabisovi za ochotu, trpělivost a odborné rady, jeţ mi dopomohly k vypracování této diplomové práce. Dále bych za pomoc poděkovala Ing. Ivetě Pohankové a PhDr. Jiřině Chyškové.

Anotace Tato diplomová práce přináší základní informace o popisu jednotlivých forem elektronického bankovnictví. V první kapitole je práce zaměřena na historický vývoj elektronického bankovnictví jak ve světě, tak v České republice. V následujících dvou kapitolách se práce věnuje jednotlivým formám elektronického bankovnictví, jejich rozdělení, výhodám, nevýhodám a rizikům. Ve čtvrté části je popsána charakteristika produktů elektronického bankovnictví vybraných bank. Pátá část práce je věnována porovnání cenové nabídky telefonního, mobilního a internetového bankovnictví vybraných komerčních bank v České republice, kde byla pouţita metoda analýzy a komparace. V závěrečné části práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového průzkumu. Klíčová slova: Elektronické bankovnictví, telefonní bankovnictví, mobilní bankovnictví, internetové bankovnictví, poplatek, forma, bankovnictví. Annotation This dissertation brings basic information on description of single forms of electronic banking. The first chapter is focused on historic progress of electronic banking both in the world and here in the Czech republic. In the next two chapters this work attend to each form of electronic banking, its seperation, advantages, disadvantages and risks. In the fourth part the electronic banking products characteristics are described. The fifth part compares quatation of telephone, mobile and electronic banking offered by chosen commercial banks in the Czech republic, while a method of analysis and comparison in used. Results of a questionnaire survey are given in the final chapter.

Key words: Electronic banking, telephone banking, mobile banking, internet banking, fee, form, banking.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................... 8 1.

Elektronické bankovnictví a jeho vývoj ................................................................... 10 1.1

Vznik a vývoj elektronického bankovnictví ve světě ........................................... 10

1.2

Vývoj elektronického bankovnictví v České republice ........................................ 13

2.

Formy elektronického bankovnictví ......................................................................... 15 2.1

Platební karty ........................................................................................................ 15

2.1.1

Členění platebních karet .................................................................................. 16

2.2

Telefonní bankovnictví ......................................................................................... 20

2.3

Mobilní bankovnictví ............................................................................................ 22

2.3.1

SMS banking ................................................................................................... 23

2.3.2

SIM Toolkit ..................................................................................................... 23

2.3.3

WAP banking .................................................................................................. 24

2.3.4

JAVA banking ................................................................................................. 25

2.3.5

Smartbanking ................................................................................................... 25

2.3.6

Platby pomocí NFC technologie ..................................................................... 26

2.4

Internetové bankovnictví ...................................................................................... 27

2.4.1

Homebanking .................................................................................................. 31

2.4.2

Multicash ......................................................................................................... 32

2.4.3

PDA banking ................................................................................................... 33

2.5

Televizní bankovnictví.......................................................................................... 34

2.6

Samoobsluţné zóny .............................................................................................. 34

2.7

Elektronická peněţenka ........................................................................................ 35

3.

Výhody, nevýhody a rizika elektronického bankovnictví ........................................ 37 3.1

Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví ............................................... 37

3.1.1

Výhody elektronického bankovnictví pro klienta ........................................... 37

3.1.2

Nevýhody elektronického bankovnictví pro klienta........................................ 38

3.1.3

Výhody elektronického bankovnictví pro banku ............................................ 38

3.1.4

Nevýhody elektronického bankovnictví pro banku ......................................... 39

3.2

Rizika elektronického bankovnictví ..................................................................... 40

3.3

Podvody v elektronickém bankovnictví ............................................................... 41

4.

Charakteristika produktů elektronického bankovnictví vybraných bank ................. 44 4.1

Nabídka elektronického bankovnictví České spořitelny a.s. ................................ 44

4.1.1

Profil České spořitelny a.s. (dále jen ČS) ........................................................ 44

4.1.2

SERVIS 24 Telebanking ................................................................................. 45

4.1.3

SERVIS 24 Mobilní banka .............................................................................. 46

4.1.4

SERVIS 24 GSM banking ............................................................................... 47

4.1.5

SERVIS 24 Internetbanking ............................................................................ 47

4.1.6

BUSINESS 24 Internetbanking ....................................................................... 48

4.1.7

MultiCash 3.2 .................................................................................................. 49

4.2

Nabídka elektronického bankovnictví Československé obchodní banky a.s........ 51

4.2.1

Profil Československé obchodní banky a.s. (dále jen ČSOB) ......................... 51

4.2.2

ČSOB Linka 24 ............................................................................................... 52

4.2.3

ČSOB Mobil 24 ............................................................................................... 53

4.2.4

ČSOB SmartBanking....................................................................................... 53

4.2.5

ČSOB InternetBanking 24 ............................................................................... 54

4.2.6

ČSOB BusinessBanking 24 Online ................................................................. 55

4.2.7

ČSOB BusinessBanking 24 ............................................................................. 55

4.3

Nabídka elektronického bankovnictví Equa bank a.s. .......................................... 57

4.3.1

Profil Eqau bank a.s. (dále jen Equa bank)...................................................... 57

4.3.2

Telefonní bankovnictví .................................................................................... 58

4.3.3

Mobilní bankovnictví ...................................................................................... 58

4.3.4 5.

Internetové bankovnictví ................................................................................. 59

Komparace současného stavu produktů elektronického bankovnictví ve vybraných

bankách ................................................................................................................................ 61 5.1

Komparace cen telefonního bankovnictví ............................................................ 62

5.2

Komparace cen mobilního bankovnictví .............................................................. 65

5.3

Komparace cen internetového bankovnictví ......................................................... 68

5.4

Závěr komparace současného stavu produktů elektronického bankovnictví

ve vybraných bankách ..................................................................................................... 71 6.

Dotazníkový průzkum .............................................................................................. 73 6.1

Výsledky dotazníkového průzkumu ..................................................................... 73

6.2

Závěr vyhodnocení dotazníku ............................................................................... 85

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 86 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 88 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................. 95 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK ................................................................................. 97 SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ ...................................................................................... 98 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 1

Úvod V několika posledních letech jsme zaznamenali technologický pokrok v oblasti informačních technologií, který umoţnil vývoj elektronického bankovnictví. Mobilní telefon, počítač a přístup k internetu je nedílnou součástí našeho kaţdodenního ţivota. Reagovat na tento vývoj musela i konzervativní oblast bankovnictví. Vznik nových distribučních a komunikačních kanálů mezi klientem a bankovní institucí dalo za vznik elektronickému bankovnictví. To také vedlo ke vzniku nových hrozeb a rizik. Různé formy elektronického bankovnictví jsou v současné době nedílnou součástí nabídky kaţdé banky. Důvodem pro výběr tématu „Elektronické bankovnictví“ je rozšíření znalostí i informací z této sféry, jelikoţ předcházející bakalářská práce byla věnována „Vyuţití platebních karet v České republice.“ Jde tedy o její rozšíření. Cílem práce je komparace produktů elektronického bankovnictví vybraných bank. V práci je proveden popis konkrétních produktů České spořitelny a.s., Československé obchodní banky a.s. a Equa bank a.s. Dále došlo ke srovnání cen produktů jednotlivých forem elektronického

bankovnictví,

kde

byla

vyuţita

metoda

analýzy

a

komparace.

Jednou z výchozích otázek bylo objasnit, zda je Equa bank a.s. schopná z pohledu cenové politiky obstát v konkurenčním boji s Československou obchodní bankou a.s. a Českou spořitelnou a.s. Podklady pro zpracování práce byly získány z monografií českých autorů, které jsou součástí seznamu pouţité literatury. Dalším zdrojem pro čerpání informací byl internet, kde jsem čerpala zejména aktuální informace o problematice elektronického bankovnictví a cenové údaje o vybraných produktech. První kapitola práce je věnována vzniku a vývoji elektronického bankovnictví jak ve světě, tak v České republice. Druhá kapitola obsahuje podrobné dělení a popsání jednotlivých forem elektronického bankovnictví. Další, třetí kapitola, pojednává o výhodách, nevýhodách a rizikách, která jsou s tímto druhem komunikace mezi klientem a bankou spojena. V této kapitole je na výhody a nevýhody elektronického bankovnictví pohlíţeno z hlediska banky i klienta. Mimo jiné jsou zde stručně popsány podvody, které jsou prováděny v oblasti elektronického bankovnictví. Čtvrtá část práce je věnovaná podrobné charakteristice produktů elektronického bankovnictví, které má ve své nabídce Česká spořitelna a.s., Česká obchodní banka a.s. a Equa bank a.s. V páté části práce je provedena cenová komparace současných 8

produktů elektronického bankovnictví tří vybraných komerčních bank. Podrobně byla provedena komparace cenové politiky u telefonního, mobilního a internetového bankovnictví. Závěr práce je věnován dotazníkovému průzkumu, při kterém byla pouţita empirická metoda. Z empirických metod byla pro tuto část práce pouţita konkrétně dotazníková metoda, která je zaloţena na shromaţďování dat na základě dotazování osob.

9

1. Elektronické bankovnictví a jeho vývoj Technologický pokrok posledního desetiletí umoţnil genezi elektronického bankovnictví. Elektronické bankovnictví bývá také někdy označováno jako přímé bankovnictví. Celý proces v elektronickém bankovnictví je zaloţen na výhodě, kdy klient můţe vyuţít sluţeb banky, aniţ by navštívil banku osobně. S bankou můţe komunikovat prostřednictvím komunikačních kanálů z pohodlí svého domova, případně ze zaměstnání přes počítač nebo v posledních letech rozšířeným způsobem přes mobilní telefony, které umoţňují provést různé transakce odkudkoliv a kdykoliv klient potřebuje. Obě metody komunikace vedou k úspoře času i nákladů nejen klienta i peněţního ústavu. Elektronické bankovnictví není pouze výsadou bank. Různé formy elektronického bankovnictví dnes nabízejí i nepeněţní ústavy.

1.1 Vznik a vývoj elektronického bankovnictví ve světě Za zrod elektronického bankovnictví můţeme v první polovině 20. století povaţovat vznik platebních karet. První platební kartu představila svým klientům v roce 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Platební karty byly poskytovány

zcela

bezplatně,

ale

pouze

stálým

klientům.

Jednalo

se

o tzv. věrnostní platební karty. Tyto karty slouţily k zasílání telegramů nebo k telefonování. V roce 1950 byla zavedena první univerzální karta, tzv. charge card vydávaná americkou finanční společností Diners Club International. Univerzální karta od Diners Clubu slouţila převáţně k úhradě ubytování nebo při placení v restauracích, ovšem pouze u smluvních hotelů a restaurací. Z univerzální karty vydávané společností Diners Club se v relativně krátké době stala mezinárodně uznávaná platební karta. O rok později, v roce 1951, byla vydána první bankovní karta bankovním ústavem The Franklin National Bank v New Yorku. Během několika let vydala bankovní karty řada amerických bankovních domů. Po čase však bankovní domy omezily či vydávání karet úplně zastavily z důvodu vysoké nákladovosti v oblasti techniky a marketingu. „Konkrétně 18. září 1958 došlo k uskutečnění prvního vzkvétajícího projektu bankovních platebních karet, který měl na svědomí jeden z nejvýznamnějších bankovních domů Bank of America. Banka vydávala tzv. Bank Americard, která byla jako první vyrobena z plastu. Bylo to především z důvodu ochrany banky i klientů před paděláním. 10

O osm let později Bank of America za pomoci licence odtajnila svůj kartový systém i dalším bankám ve Spojených státech. Tuto licenci bankám poskytovala dceřiná společnost Bank Americard Services Corporation, a to vedlo k tomu, ţe se karty dostaly i do míst, kde banka neměla zavedený svůj vlastní pobočkový systém. Téhoţ roku, tedy v roce 1966, došlo k rozšíření této platební karty mimo územní Spojených států do anglické banky Barclays Bank.“1 To zapříčinilo rozšíření prvních plastových platebních karet do Evropy. Rozmach platebních karet vedl k pozvolnému růstu počtu sítí bankomatů. S prvním bankomatem se svět mohl seznámit v roce 1939

v New Yorku. Vynalezl ho americký

vynálezce arménského původu Luther George Simjian. Tento projekt se ovšem nesetkal s velkým úspěchem. Z důvodu nezájmu veřejnosti byl po šesti měsících zrušen. V roce 1967 byl

v londýnské

Barclays

Bank

instalován

nový

bankomat,

jeţ

vymyslel

John

Shepherd-Barron. Tento bankomat jiţ byl veřejností přijat lépe, a to vedlo k jeho rozšíření po celém světě.2 Pomocí bankomatů a dalších nových technologických inovací došlo ke zjištění, ţe někteří zákazníci nepotřebují přímý styk se svým bankéřem. Díky této myšlence se začaly formovat nové distribuční kanály elektronického bankovnictví. Dalším významným pilířem v historii elektronického bankovnictví byl rok 1989, kdy britská Midland Bank zaloţila dceřinou společnost s názvem First Direct. First Direct byla bankovní společnost, která své sluţby poskytovala 24 hodin denně výhradně za pomoci telefonů. Nová forma přímého bankovnictví vedla k tomu, ţe klienti bankovního ústavu mohli získat výhodnější úrokové sazby a niţší poplatky, jelikoţ poskytování bankovních sluţeb po telefonu vedlo ke sníţení nákladů banky. Veřejnost projevila značný zájem o tuto formu bankovnictví a společnost First Direct během své pětileté působnosti získala více neţ 500 000 klientů.3 Jednalo se zejména o transakce, týkající se zadávání trvalých příkazů, jednorázových platebních příkazů nebo zjišťování údajů o zůstatku na běţném účtu. Ale ani tento komunikační prostředek nebyl tím nejdůvěryhodnějším. „Klient se identifikoval pouze jménem a známým hlasem nebo smluveným kódem a autentizace byla prováděna pomocí

1

MAŠATOVÁ, Sandra. Využití platebních karet v České republice. Praha, 2012. Bakalářská práce: Bankovní

institut vysoká škola v Praze, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví. 2

Bankomat. Peníze.cz [online]. © 2000-2014 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.penize.cz/interaktivni-

grafiky/242908-bankomat 3

Our history. HSBC Bank UK [online]. © 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.hsbc.co.uk/1/2/about-

us/history/uk-history

11

hesla. Poté se začal vyuţívat fax, kde se pro zabezpečení identifikace začalo pouţívat jména a čísla klienta, číslo účtu a pro autentizaci kódové tabulky. Bohuţel technika nebyla nejdokonalejší a tak občas faxem vytištěné příkazy nebyly čitelné a jako prvek zabezpečení se zvolilo potvrzování telefonem, coţ bylo nepříjemné, ale klient musel v chybných případech ihned reagovat přeposíláním.“4 Tato forma elektronického bankovnictví se rozšířila i do dalších velkých amerických bank. V 90. letech minulého století došlo ve Spojených státech amerických k dalšímu rozvoji přímého bankovnictví. Jednalo se o sluţby, které byly zaloţeny na vyuţití počítačů nebo modemů, umoţňující zpracovávat prakticky veškeré informace. Vznik nové formy elektronického bankovnictví byl zapříčiněn především rozvojem internetové sítě a rozvojem informačních „V

technologií,

počátcích

byla

coţ data

můţeme

označit

předávána

jako

v textových

počátek

homebankingu.

souborech

formou

tzv. kontrolních vět, coţ byly řetězce znaků s přesně stanovenou strukturou se zabezpečovacím kódem pro daný den. První soubory se přenášely na disketách. Pro banku to jiţ znamenalo přenesení většího mnoţství dat přímo do sytému k zaúčtování bez vyuţití lidského faktoru na přepáţce banky. Po disketách jiţ přišly na řadu přenosy dat z počítače do počítače prostřednictvím BBS stanice, která umoţňovala přenášet zabezpečené příkazy tuzemského platebního styku do banky a informace o zpracovaných poloţkách. Elektronický podpis odstartoval vznik sloţitějších programů, jejichţ prostřednictvím mohou banky nabídnout klientům větší a pohodlnější obsluhu svých účtů.“5 Tato moţnost také vedla k rozšíření portfolia nabídky sluţeb bank jak pro firemní zákazníky, tak pro osobní zákazníky. Zatím poslední etapu při rozvoji elektronického bankovnictví bychom mohli označit jako elektronické peněţenky. Podle zákona o platebním styku se „elektronickými penězi rozumí peněţní hodnota, která:

a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, b) je uchovávaná elektronicky,

4

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006. 158 s. ISBN 80-247-

1725-5. 5

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006. 158 s. ISBN 80-247-

1725-5.

12

c) je vydávaná proti přijetí peněţních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, a d) je přijímána jinými osobami neţ tím, kdo ji vydal.“6

1.2 Vývoj elektronického bankovnictví v České republice Na našem území byla poprvé vydána platební karta v roce 1988, kterou emitovala Ţivnostenská banka. Kromě této první platební karty, která slouţila k tuzexovým účtům, se Ţivnostenská banka téhoţ roku stala členem mezinárodní asociace, a za její pomoci byly vydány první VISA karty u nás. O rok později se na trhu objevily první sporoţirové karty, které slouţily pro výběr hotovosti z bankomatů. „V 90. letech došlo k zavedení dvojstupňového bankovnictví, coţ vedlo k většímu zájmu o platební karty, které bylo moţné vyuţívat v tuzemsku i zahraniční.“7 Prvním průkopníkem a poskytovatelem elektronického bankovnictví v České republice se stala 4. května 1998 Expandia Banka (dříve eBanka, v současné době je součástí Raiffeisenbank, a.s.). Na počátku se jednalo o kvalitní internetové bankovnictví, telefonní bankovnictví, GSM banking a WAP banking. Všechny tyto formy elektronického bankovnictví později společnost rozšířila o PDA banking.8 Následně došlo k rozvoji elektronického bankovnictví i u velkých bankovních domů. O rok později jiţ telefonní bankovnictví nabízely i Česká spořitelna a.s., Komerční banka a.s. nebo Československá obchodní banka a.s. V roce 2000 měly internetové bankovnictví ve svém portfoliu také i Ţivnostenská banka, Raiffeisenbank nebo GE Money Bank. „Přelom tisíciletí byl tak časem, kdy se většina bank v oblasti přímého bankovnictví přihlásila k aktuálním trendům, jejich řešení dospívala, a klientům se tak postupně začala v různé kvalitě a podobě nabízet alespoň část toho, co si lze pod tímto pojmem v ideálním případě

6

Zákon

o

platebním

styku.

In:

Sbírka

předpisů

České

republiky.

© 2009. Dostupné z:

http://www.sbirka.cz/2009/09-284.htm 7

MAŠATOVÁ, Sandra. Využití platebních karet v České republice. Praha, 2012. Bakalářská práce: Bankovní

institut vysoká škola v Praze, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví. 8

Příběh druhý: eBanka jako technologický průkopník. Měšec.cz [online]. © 2006 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z:

http://www.mesec.cz/clanky/pribeh-druhy-ebanka-jako-technologicky-prukopnik/

13

představit.“9 Dle mého názoru k zavedení elektronického bankovnictví banky vedlo především sníţení nákladů a posílení pozice na konkurenčním trhu. V současné době je elektronické bankovnictví za pomocí technologického pokroku zase o krok dále. Rychlý rozvoj zaznamenáváme především v oblasti internetu a rozvíjejícího se trhu s mobilními telefony, obsahující softwary, které mají podobu osobních počítačů. „Zkušenosti ukazují, ţe je pro banku důleţité vyuţívat kombinace více komunikačních

prostředků,

a

to

vzhledem

k jednotlivým

klientským

segmentům

a k vhodnosti jednotlivých komunikačních prostředků pro jednotlivé typy operací, produktů, situací apod.“10

9

Přímé bankovnictví v Česku. FinExpert.cz [online]. © 2006. [cit. 2013-12-23]. Dostupné z:

http://finexpert.e15.cz/prime-bankovnictvi-v-cesku 10

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000. 5 s. ISBN 80-7226-

382-5.

14

2. Formy elektronického bankovnictví Jak jsem jiţ výše uvedla, existuje mnoho forem elektronického bankovnictví. Proto existuje i více způsobů, jak můţe klient komunikovat se svým účtem. Některé formy jsou zastaralejší, na trhu se však objevují i modernější druhy elektronického bankovnictví. Klient můţe pro komunikaci se svou bankou vyuţít jeden či více distribučních kanálů: platební karta, telefonní bankovnictví (telefonní bankéř či automatický telefonní systém), mobilní bankovnictví (SMS, GSM SIM Toolkit, WAP banking, Java banking, a další), internetové bankovnictví (homebanking, PDA banking), televizní bankovnictví (IPTV), osobní návštěva (samoobsluţná zóna), elektronická peněţenka. Následující kapitoly jsou věnovány popisu jednotlivých forem elektronického bankovnictví.

2.1 Platební karty Platební

karty

jsou

zajisté

nejstarší,

ale

zároveň

nejvyuţívanější

forma

elektronického bankovnictví. Jedná se o způsob vzdáleného přístupu k účtu klienta, jehoţ prostřednictvím můţe majitel platební karty vybírat hotovost, provádět bezhotovostní platby za zboţí či sluţby, v internetových obchodech uskutečňovat finanční transakce, vkládat hotovost do vkladových bankomatů a vyuţívat dalších sluţeb, které jsou s platebními kartami spojeny. Platební karty jsou nejčastěji vydávány pro retailové klienty či firemní zákazníky, coţ umoţňuje bezpečnější nakládání s penězi těchto klientů. „Platební karta je druhem identifikačních dokladů. Rozměry a fyzikální vlastnosti identifikačních karet stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC, který musí být mj. schopen vyrovnat deformace vzniklé

15

při běţném pouţívání, netoxický, odolný vůči chemickým vlivům při běţném pouţívání.“11 Platební karta musí obsahovat povinné náleţitosti, jako je např. označení vydavatele, číslo platební karty, platnost platební karty, jméno drţitele či záznam dat ve formě magnetického prouţku, mikročipu či laserového záznamu. Obsahuje také ochranné prvky, mezi které patří hologram, podpisový prouţek, prvky viditelné v ultrafialovém světle a další náleţitosti.

2.1.1 Členění platebních karet V současné době se na trhu objevuje nepřeberné mnoţství druhů platebních karet, proto i ony mají své základní členění a mohou být vydávány jak bankovními domy, tak nebankovními společnostmi. Platební karty můţeme členit podle způsobu zúčtování transakcí nebo způsobu provedení, podle záznamu na kartě, podle uţivatelů, teritoria, vydávajících asociací nebo podle marketingu. Členění platebních karet podle způsobu zúčtování transakcí: Debetní karta – vydává se pouze k běţnému účtu. Drţitel takové platební karty má právo čerpat své peněţní prostředky do výše disponibilního zůstatku. U některých debetních karet je povoleno čerpání kontokorentu tzn., ţe klient můţe čerpat z účtu peníze i v případě, ţe na svém účtu nemá dostatečnou hotovost. Tato částka je předem stanovená ve smlouvě uzavřené mezi klientem a bankou. Klient zaplatí za tuto sluţbu smluvený úrok. Kreditní karta – jedná se o platební kartu, která je spojena s revolvingovým úvěrem. „Banka stanovuje minimální výši splátky z dluţné sumy nebo z výše kreditního úvěru. Klient můţe uhradit dluţnou částku buď po částech, nebo splacením celkové dluţné sumy najednou. Většina bank k této kartě nabízí bezúročné období. Zpravidla to bývá v období 30 – 54 dnů.“12 Úvěr nebývá zajištěn, proto bývají kreditní karty poskytovány především bonitním klientům. 11

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 2001. 42 s. ISBN 80-247-

0195-2. 12

MAŠATOVÁ, Sandra. Využití platebních karet v České republice. Praha, 2012. Bakalářská práce: Bankovní

institut vysoká škola v Praze, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví.

16

Charge karta – je platební karta, která slouţí k úhradě zboţí či sluţeb s tím, ţe její výhodou je odloţená splatnost. Banka zasílá drţiteli karty měsíční výpis, na základě kterého dochází ke splácení dluhu. Po obdrţení měsíčního vyúčtování je drţitel charge karty povinen, v daném časovém úseku, jednorázově uhradit svůj závazek bance. Předplacená karta – tato karta je určena především k platbám malých částek. Jde o typ karty s předplacenou částkou. Tato karta není napojena na ţádný bankovní účet a klient k ní nemusí zadávat PIN. Obnos, který drţitel karty můţe utratit, je omezen výší nabité částky. Klient si můţe za tímto účelem vybrat předplacenou kartu jednorázovou, která má ţivotnost do doby, neţ klient utratí celou finanční částku. Existuje také karta dobíjecí, kterou lze opětovně nabít, jakmile peněţní částku klient vyčerpá, a opakovaně ji upotřebit. Tento typ karet se vyuţívá například při parkování, stravování nebo v telekomunikacích. Virtuální karta – tento druh platební karty je určen speciálně pro platby na internetu. Nejedná se o klasickou plastikovou platební kartu, ale vydavatel klientovi poskytne podrobnosti o kartovém účtu, coţ je 16ti-místné číslo, kontrolní kód označován jako CVC nebo CVC2 (pouţívá se jako bezpečnostní opatření při internetových platbách) a datu platnosti virtuální karty. Výjimečně bývá virtuální karta vystavena v papírové podobě. Virtuální kartou nelze platit v kamenných obchodech a nedá se pouţít ani v bankomatech. Nákupní úvěrová karta – jedná se o kartu, kterou vydávají splátkové společnosti. Tato forma platební karty je zaloţena na principu revolvingového úvěru. Vyuţití úvěrové karty

je

závislé

na

smlouvě

mezi

obchodem

a

splátkovou

společností.

Nákupní úvěrová karta bývá zatíţena vysokými úroky, které bývají účtovány kaţdý měsíc k tíţi klienta. Bez ohledu na výši úvěru klient splácí kaţdý měsíc stejnou částku, avšak úrok je vypočítán z půjčených prostředků.

Členění podle způsobu provedení: Embosovaná karta – na embosované platební kartě jsou vyraţeny reliéfním (vystouplým tiskem) údaje. Mezi identifikační údaje patří číslo platební karty, její 17

platnost a jméno drţitele. Touto kartou lze platit u obchodníků, kteří pouţívají elektronické platební terminály nebo tzv. imprinter (jedná se o mechanické zařízení, prostřednictvím něhoţ dojde k otisku údajů z embosované karty na speciální chemický papír). Kaţdý obchodník má nastavený svůj limit, neboli výši útraty, kterou mohou jeho zákazníci provést bez nutnosti platbu ověřit telefonem. Jednou z výhod embosovaných karet je moţnost platit kartou na internetu a při MO/TO transakcích (při objednávkách poštou nebo telefonicky). Tento druh karet bývá obvykle vydáván bonitním klientům. Elektronická karta – v České republice se jedná o nejrozšířenější druh platebních karet co se provedení týče. Je určena pro výběry z bankomatů či pro platby u obchodníků, kteří disponují elektronickým platebním terminálem. Jsou pouţitelné pouze pro peněţní operace, které jsou online ověřeny v kartovém centru. Bezkontaktní karty – za posledních pár let vzrostla obliba bezkontaktních karet vzrostla nejen v Evropě, ale také v Česku. Bezkontaktní platební kartou lze provést úhradu pouhým přiloţením k platebnímu terminálu. V případě, ţe je úhrada za zboţí či sluţbu do výše 500 Kč, není nutné transakci ověřovat, doba transakce se pohybuje okolo 5 sekund. V případě, ţe drţitel karty bude platit částku převyšující 500 Kč, je nucen zadávat PIN kód. Nejčastěji se vyuţívá v místech, kde rychlost představuje velkou výhodu, např. supermarkety, fastfoody apod. Podle záznamu dat na kartě: Karta s reliéfním záznamem – „reliéfní záznam (embossing) slouţí pro transakce s pouţitím mechanického snímače tzv. imprintrem (ţehličky). Tento způsob vytváření dokladu o transakci je v současné době nahrazován převáţně platebními terminály.“13 Karta s magnetickým záznamem – údaje o kartě jsou zaznamenány na magnetický prouţek. Handicapem tohoto záznamu je omezená kapacita, proto výroba s tímto druhem záznamu začala být v 90. letech nahrazována čipovou technologií.

13

MAŠATOVÁ, Sandra. Využití platebních karet v České republice. Praha, 2012. Bakalářská práce: Bankovní

institut vysoká škola v Praze, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví.

18

Čipová karta – jde o plastovou kartu o velikosti např. kreditní karty. Jejím záznamovým médiem je čip, na kterém jsou uloţeny veškeré identifikační údaje klienta. Údaje zaznamenané na čipu je moţné obnovovat či jakkoliv měnit. Čip na kartě funguje jako paměť, ale také jako plně funkční počítač, který disponuje procesorem, operační pamětí, pamětí ve které je uloţena aplikace a rozhraní, pomocí kterého komunikuje se čtečkou karet a připojením, které je k ním připojeno. Jde o bezpečnější záznam, neţ je magnetický prouţek. Karta s laserovým záznamem – data jsou na kartu vypalována pomocí laserové technologie. Karty s laserovým záznamem se na trhu objevují zřídka, jelikoţ jde o poměrně nákladnou technologii a vyskytuje se u nich riziko nenáročného okopírování údajů. Hybridní karta – v případě hybridní karty se jedná o nejbezpečnější formu záznamu dat. Tato karta v sobě obsahuje jak mikročip, tak magnetický prouţek. Její velkou výhodou je pouţití u všech obchodníků, kteří akceptují platební karty. Podle uţivatelů: Osobní karta – specifikem této karty je, ţe ji banka vystavuje vţdy na jméno drţitele a je nepřenosná. Firemní karta – jedná se o „firemní karty, které jsou vyuţívány pro úhrady výdajů spojených s plněním pracovních povinností. Základní omezení zaměstnance v jejich pouţívání proti vůli zaměstnavatele je nastavení denního či jinak časově omezeného limitu. Moţnosti pouţití ale mohou být omezeny i jen na určité úkony (placení ubytování, stravování, jízdních výdajů), jiné úkony mohou být omezeny, např. můţe být vydán zákaz čerpání hotovosti v bankomatech apod.“14 Na firemní kartě bývá zpravidla název korporace a jméno osoby, která má pravomoc s platební kartou nakládat.

14

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. 184 s. ISBN 80-717-9462-7.

19

Podle teritoria: Tuzemská karta – její vyuţití je moţné pouze na území vydavatelské banky. Mezinárodní karta – lze ji vyuţít v tuzemsku i v zahraničí. Platební karty dále můţeme členit podle vydávajících asociací, marketingu či úrovně sluţeb.

2.2 Telefonní bankovnictví Tento druh komunikačního kanálu bývá také označován jako phone banking či telebanking. Pro klienta je telefonní bankovnictví vzdálenou obsluhou běţného účtu v bance. Jde o automatizovaný systém poskytovaný bankou prostřednictvím telefonního přístroje. Telefonním přístrojem rozumíme pevnou linku nebo, dnes v drtivé většině vyuţívané, mobilní telefony. Telefonní bankovnictví probíhá za pomoci telefonního centra. Činností telefonního centra je provádění aktivní nebo pasivní operace na příkaz klienta. Mezi pasivní operace patří informace o zůstatku či pohybu peněţních prostředků na účtu, informace o produktech a sluţbách banky a další operace. Aktivní operace se vyznačují například zadáváním příkazů k úhradě či inkasu, změnami nebo zrušením trvalých příkazů či zaloţením termínovaného vkladu. Kaţdá banka disponuje svou telefonní linkou, tzv. zelenou linkou. V České republice je zpravidla tato linka bezplatná. Prostřednictvím zelené linky probíhá komunikace mezi bankou a klientem, která můţe fungovat dvěma metodami. První metodou je komunikace s ţivým telefonním operátorem call centra. Druhou metodou je komunikace s hlasovým automatem. Ke komunikaci s ţivým telefonním operátorem neboli telefonním bankéřem není zapotřebí ţádné speciální technické vybavení. Podstatou komunikace s telefonním operátorem je to, ţe klient slovně ţádá bankéře o provedení určité bankovní operace. Operátor v call centru

si

od

klienta

vyţádá

přihlašovací

údaje

k provedení

operace.

Pro identifikaci operátoři vyuţívají například heslo či sdělení vybrané pozice klientova PIN kódu. Výhodou této formy komunikace je jak osobní přístup, moţnost zodpovězení detailních dotazů, tak informace o nových bankovních produktech, které banka můţe touto cestou klientovi nabídnout. Linky bývají zpravidla k dispozici 24 hodin denně. Z pohledu banky můţeme za nevýhodu povaţovat relativně vysoké náklady na provoz. 20

Kaţdý kontakt klienta s telefonním operátorem je monitorován a nahráván jako dokumentace pro případ, ţe by vznikla reklamace ze strany klienta či spor mezi klientem a bankou. „Pokud si klient přeje vyuţívat sluţeb telefonního centra, musí nejprve zajít na pobočku svojí banky, kde s ním bude uzavřena písemná smlouva. V návaznosti na to v telefonním centru vygenerují speciální kód, kterým se bude hlásit při telefonických hovorech s telefonním centrem. Při prvním telefonickém hovoru si klient také zvolí svoje heslo.“15 K vyuţití druhé komunikační metody, tedy obsluhy pomocí automatického telefonního systému, známé také jako IVR, je zapotřebí pouţívat telefonní přístroj s tónovou předvolbou. Bankovní operace jsou vykonávány pomocí menu, které klientovi přehrává nabízené transakce. Klient tyto transakce vybírá přes numerická tlačítka na svém telefonním přístroji. IVR nabízí především pasivní operace, jako je aktuální výše zůstatku na účtu, informace

o

pohybu

na

účtu

nebo

informace

o

produktech

a

sluţbách.

U některých bank se v automatickém telefonním systému můţeme setkat také s aktivními operacemi. Většina systémů IVR nabízí zkratku či tlačítko, které klienta spojí s telefonním bankéřem. Výhodou této formy je nákladová nenáročnost. „Tento distribuční kanál patří mezi méně vyuţívané vzhledem k tomu, ţe jeho pouţití je pomalé a těţkopádné a je vyuţitelný pouze pro jednoduché nenáročné operace.“16 Bezpečnostní systém telefonního bankovnictví je vázán na ověření klienta, buď formou uţivatelského čísla, jména, rodného čísla, čísla účtu nebo případně bankou vygenerovaného hesla. Forma identifikace klienta je individuální, záleţí na charakteru operace. Telefonní bankovnictví se dá povaţovat za méně rizikové i proto, ţe veškerá komunikace je bankou zaznamenávána a archivována. Telefonní bankovnictví se v současné době vyuţívá hlavně pro blokace účtů či řešení jednoduchých problémů. Kaţdá banka nenabízí obě komunikační metody.

15

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005, 45 s. ISBN 80-251-0882-1.

16

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví I. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 93 s. ISBN 80-

867-5453-7.

21

2.3 Mobilní bankovnictví Další alternativou elektronického bankovnictví je mobilní bankovnictví. Jedná se o platební styk, který je zaloţený na komunikaci mezi bankou a klientem pomocí mobilního telefonu. Existuje v následujících podobách: SMS banking, SIM Toolkit, WAP banking, JAVA banking, Smartbanking, platby pomocí NFC technologie.17 Klient tak můţe pomocí svého mobilního telefonu provádět některé transakce na svém účtu jako je např. zjišťovat zůstatky na účtu, kontrolovat pohyb peněţních prostředků nebo zadávat jednorázové a trvalé platby, a to kdekoliv a kdykoliv na světě, kde je pokrytí signálem mobilních operátorů, aniţ by musel navštívit pobočku své banky. Prostřednictvím mobilního bankovnictví je moţné zjistit také kurzy měn, aktuální výši úrokových sazeb nebo polohu nejbliţšího bankomatu. Sluţba mobilního bankovnictví se váţe k běţnému účtu. Nezbytné je, aby klient navštívil pobočku své banky, kde mu bude do jeho mobilního telefonu nahrána bankovní aplikaci potřebná pro fungování mobilního bankovnictví. V současné době banky nabízejí uskutečňovat mobilním telefonem přímé platby v kamenných obchodech a na internetu. Platby v kamenných obchodech a na internetu provedené mobilním telefonem nazýváme mobilními platbami. Doplňkové sluţby mobilního bankovnictví nejsou tak rozsáhlé jako u telefonního či internetového bankovnictví. Zabezpečení mobilního bankovnictví je zajištěno pomocí šifrování dat. Přístup do aplikace mobilního bankovnictví bývá většinou zajištěn přihlašovacím jménem a heslem, s tím, ţe kaţdá aktivní operace se u většiny aplikací mobilního bankovnictví ověřuje zvlášť PIN kódem.

17

Mobilní bankovnictví: Jistý a levný přístup do banky odkudkoli. CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. ©

2009 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-gsm-java-wap-pdabanking/

22

2.3.1 SMS banking SMS banking je první formou mobilního bankovnictví, kterou původně banky začaly nabízet. SMS banking je sluţba, která umoţňuje zákazníkům přístup k informacím na jejich bankovních účtech prostřednictvím mobilního telefonu. SMS bankovní sluţby jsou provozovány s pouţitím PUSH a PULL zpráv, které musí být v přesně definovaném formátu. PUSH

SMS

jsou

takové

zprávy,

které

jsou

iniciovány

ze

strany

banky.

Banka pravidelně zasílá klientovi informace o pohybu peněz na jeho účtu nebo informace o úspěšném či neúspěšném provedení trvalého příkazu. Banka v PUSH SMS zprávách můţe zasílat i marketingové zprávy. Naopak PULL SMS zprávy jsou ty, které jsou z podnětu klienta. Klient formou SMS zašle bance poţadavek a očekává zpětnou vazbu. Banka klientovi obratem zašle informaci, zda poţadovaná operace proběhla v pořádku či se vyskytly problémy. Mezi výhody SMS bankingu můţeme zařadit snadnou dostupnost a hlavně časovou úsporu. Handicapem této formy je skutečnost, ţe SMS nejsou zašifrované, mají předepsanou strukturu, a tudíţ vyţadují přesnost a pozornost.

2.3.2 SIM Toolkit Sluţba SIM Toolkit je softwarové rozhraní, které je nahrané na SIM kartě klienta. Je k němu nutná přímá podpora mobilního operátora. Jak je patrné z názvu, tuto sluţbu lze vyuţívat

pouze

prostřednictvím

mobilního

telefonu,

který

technologii

podporuje.

Aby klient mohl vyuţívat danou formu mobilního bankovnictví je nutné, aby navštívil pobočku banky, kde vlastní běţný účet. Na vybrané expozituře mu aplikace bude nahrána přímo na jeho SIM kartu. K aktivaci sluţby klient obdrţí od banky bankovní PUK, pomocí kterého si později vytvoří svůj bankovní PIN. Správa účtu pak probíhá prostřednictvím menu na displeji mobilního telefonu klienta. Poţadavky klienta se realizují odesláním zašifrované textové zprávy bance, kterou jiţ nesestavuje uţivatel, ale aplikace samotná na základě výběru poţadavků v aplikaci. Bankovní instituce poţadavek klienta zpracuje a odesláním zašifrované SMS zprávy mu zašle zpět informaci o provedení operace. Je zcela samozřejmé, ţe kaţdá banka pouţívá svoji sadu šifrovacích klíčů. Přístup do bankovní aplikace je zabezpečen čtyř aţ osmimístným kódem (PIN), který si klient můţe kdykoliv změnit. Pokud klient zadá svůj PIN třikrát po sobě 23

chybně, dojde k zablokování aplikace a klient je nucen pouţít PUK, který obdrţel od své banky při zřizování sluţby. V případě, ţe i zde dojde po sobě k deseti chybným pokusům, SIM karta se stává zcela neaktivní pro obsluhu účtu. Prostřednictvím sluţby SIM Toolkit můţe uţivatel realizovat bankovní převody, získávat informace o uskutečněných pohybech na účtu, aktuální informace o úrokových sazbách či kurzech měn. V rámci bezpečnosti se pro přenos dat v této aplikaci vyuţívají šifrovací algoritmy a aplikace je chráněna jak PINem tak PUKem, coţ vede ke sníţení rizika zneuţití.

2.3.3 WAP banking WAP banking je další formou elektronického bankovnictví, která umoţňuje uţivateli interaktivně komunikovat s bankou. Pro spojení s bankovním účtem postačí pouze klientův mobilní telefon podporující sluţbu WAP a znalost přihlašovacího jména a hesla. Svými moţnostmi a způsobem kontroly připomíná WAP bankovnictví formu internetového bankovnictví. „Některé typy mobilních telefonů s čipovou kartou podporující sluţby WAP dovolují majitelům přístup na WAPové stránky banky, coţ jsou vlastně webové stránky speciálně upravené pro malé displeje mobilních telefonů, které umoţňují ovládání účtů. WAP banking není omezen vlastní SIM toolkitovou aplikací.“18 Pro vstup do systému zadá uţivatel přihlašovací jméno a heslo. Po úspěšné autentizaci uţivatel získá přístup k WAP bankingu, kde si můţe vybrat zpřístupněné nabídky sluţeb. Prostřednictvím WAP technologie můţe klient zadávat poţadavky na převod peněz mezi účty, vytvářet běţné i trvalé příkazy k úhradě a inkasu či ovládat svůj termínovaný či vkladový účet. Konkurentem WAP bankingu je také iMode bankovnictví. Nabídka bankovních sluţeb iMode bankovnictví je téměř srovnatelná s WAP bankingem, ovšem tento typ mobilního bankovnictví se pouţívá především v Japonsku.19 Na český trh se tato forma bankovnictví nedostala, proto ji nemůţeme najít v nabídce ţádného českého bankovního domu. 18

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006, 172 s. ISBN 80-247-

1725-5. 19

I-mode v Evropě propadne. KOPTA, Martin. LUPA.cz [online]. © 2002 [cit. 2014-01-26]. Dostupné z:

http://www.lupa.cz/clanky/i-mode-v-evrope-propadne/

24

Z důvodu rozvoje nových technologií u mobilních telefonů a nových forem elektronického bankovnictví se tento distribuční kanál vyuţívá ojediněle.

2.3.4 JAVA banking I tato forma elektronického bankovnictví je kombinací mobilního a internetového bankovnictví, protoţe zabezpečení spojení probíhá pomocí internetové sítě. U JAVA bankingu probíhá veškerá komunikace mezi bankou a klientem přes mobilní telefon a protokol AES, coţ je symetrická blokovaná šifra pouţívaná například pro bezdrátové sítě WiFi.20 Pro spuštění aplikace Java banking je nutné vlastnit mobilní telefon, který tuto technologii akceptuje. Poté je JAVA aplikace nainstalována přímo do paměti mobilního telefonu. Kaţdý přístup k vybrané sluţbě musí opět začít autentizací klienta. Práce s aplikací je snadná a pohodlná, mimo jiné nabízí dobré grafické rozhraní a přehledné ovládání. Spouštění aplikace více zatěţuje paměť mobilního telefonu a můţe být pomalejší. Výhodou JAVA bankingu oproti WAP bankingu je urychlení komunikace s bankou.

2.3.5 Smartbanking O smartbankingu můţeme hovořit jako o moderní formě mobilního bankovnictví. Aplikace smartbankingu souvisí s mobilním telefonem či tabletem. V případě, ţe má klient zájem o tento druh elektronického bankovnictví, musí být majitelem tzv. chytrého telefonu či tabletu. Za chytré telefony se dnes povaţují mobilní zařízení

nové generace

s plnohodnotným operačním systémem Android, iOS či Windows. Dalším důleţitým faktorem pro vyuţití této formy mobilního bankovnictví je přístup k internetu a instalace nativní aplikace. Na rozdíl od klasického internetového bankovnictví, kde klient přistupuje na stránky on-line prostřednictvím webového prohlíţeče, je smartbanking zaloţen na aktivní aplikaci staţené přímo do mobilního telefonu. V mobilním telefonu se pak lokálně nachází 20

Mobilní bankovnictví: Jistý a levný přístup do banky odkudkoli. CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. ©

2009 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-gsm-java-wap-pdabanking/

25

celé uţivatelské prostředí optimalizované pro ergonomické zobrazení a obsluhu na dotykovém telefonu. Bezpečnost tohoto druhu bankovnictví spočívá v tom, ţe si klient musí nejdříve vygenerovat v klasickém internetovém bankovnictví speciální kód pro tuto mobilní aplikaci, ten pak zadá do staţené aplikace v mobilním telefonu. Poté si klient zvolí vlastní heslo, kterým se do aplikace musí pokaţdé přihlásit. Vše samozřejmě funguje na šifrovaném propojení s bankou, coţ zaručuje naprostou bezpečnost a spolehlivost. Pomocí této aplikace dochází k přenášení pouze autorizačních a transakčních informací. Jde např. o získávání údajů o aktuálním stavu peněz na účtu, realizaci plateb, popřípadě aktualizace sazebníků kurzovních lístků a další pasivní i aktivní operace. Značnou výhodou této formy mobilního bankovnictví je jednoznačně rychlost a moţnost nahlédnout do aplikace kdykoliv, odkudkoliv a v relativně krátkém čase získat potřebné informace.

2.3.6 Platby pomocí NFC technologie Tuto formu mobilního bankovnictví můţeme povaţovat za zcela novou. NFC technologie slouţí k bezdrátové komunikaci mezi mobilním telefonem a bezdrátovým platebním terminálem na krátkou vzdálenost (v rozmezí 3 aţ 5 centimetrů). Pro placení pomocí NFC technologie je zapotřební kompatibilní NFC mobilní telefon a NFC SIM karta. Aby tato forma placení za zboţí a sluţby fungovala, je také nutné mít v telefonu dostupnou platební aplikaci.21 Platby fungují na stejném principu jako u bezkontaktních karet. Stačí, aby klient přiloţil svůj mobilní telefon k platebnímu terminálu. Platby do částky 500 Kč probíhají automaticky. V případě, ţe výše útraty převyšuje částku 500 Kč, je nutné vţdy platbu autorizovat zadáním PIN kódu do mobilního telefonu nebo platebního terminálu.22 Kdyţ dojde ke ztrátě mobilního telefonu, klient musí platební funkcionalitu telefonu zablokovat stejně jako klasickou platební kartu. Úroveň zabezpečení platební karty v mobilním telefonu je stejná jako u běţných debetních či kreditních karet. 21

What is PayPass NFC. MasterCard [online]. © 1994-2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z:

http://www.mastercard.com/us/paypass/phonetrial/whatispaypass.html 22

Novinka v NFC platbách: aţ tři karty v mobilu nahrané přes mobilní síť. Bankovní poplatky [online]. © 2013

[cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/novinka-v-nfc-platbach-az-tri-karty-v-mobilunahrane-pres-mobilni-sit-21114

26

Výhodou je rychlá a pohodlná platba. Po transakci provedené platební kartou v mobilním telefonu je moţné si uskutečněnou transakci okamţitě zkontrolovat přímo v platební aplikaci mobilního telefonu. Prvním operátorem, který v České republice nabídl bezkontaktní platby přes NFC technologii, byla společnost Telefónica O2. Ta v roce 2012 spustila zkušební provoz s Komerční bankou a v roce 2013 začala spolupracovat také s GE Money Bank.

2.4 Internetové bankovnictví Za

nejpouţívanější

a

nejdynamičtější

formu

elektronického

bankovnictví

v uplynulých letech bychom mohli označit internetové bankovnictví, někdy také označované názvem

internetbanking

nebo

onlinebanking.

Jde

o

komunikaci

mezi

klientem

a zabezpečeným webovým rozhraním finanční instituce, prostřednictvím internetové sítě. Tím se sluţba liší od homebankingu, kdy je potřeba nainstalovat speciální program. Umoţňuje klientovi pomocí počítače nepřetrţitě obsluhovat svůj účet 24 hodin denně tam, kde je moţné kvalitní a bezpečné internetové připojení. Pro internetové bankovnictví je nezbytné, aby klient měl k dispozici počítač a přístup k internetu. Nabídka internetového bankovnictví se liší podle banky. Některé banky mají ve své nabídce pouze základní sluţby jako je správa účtu, příkazy k úhradě a jiné umoţňují zadávat platební příkazy v tuzemsku i v zahraničí, měnit limity na platební kartě, zadávat či rušit termínované vklady nebo sjednat nový produkt. Můţeme se také setkat s internetovým bankovnictvím, kde finanční instituce umoţňují rovněţ správu investic. Jde především o nákup podílových listů, které daná finanční instituce má ve svém portfoliu. V případě, ţe má klient zájem o internetové bankovnictví, navštíví osobně pobočku banky, kde má veden osobní účet a podepíše smlouvu o zřízení sluţeb přímého bankovnictví. Některé banky pro vyuţívání sluţeb internetového bankovnictví poţadují instalaci certifikátu na konkrétním počítači, coţ můţe způsobovat jistá omezení. Jako výhodu můţe označit zvýšení ochrany klienta před nepovoleným vstupem jiné osoby. Většina bank preferuje neomezený přístup na počítač, kde postačí se přihlásit do systému banky na její webové adrese, zadat správné přihlašovací údaje a klient se dostane ke svému účtu. Přenosy dat mezi počítačem klienta a bankou jsou vţdy šifrovány. Vstup do internetového bankovnictví by klient měl provádět z dobře zabezpečeného počítače s aktuálními antivirovými programy a dalšími bankou poskytnutými bezpečnostními prvky. 27

Internetové bankovnictví je výhodou i pro firemní zákazníky. Některé banky poskytují internetové bankovnictví s moţností propojení bankovního účtu s účetním systémem firmy. K tomuto propojení je zapotřební mít ve svém účetním softwaru k dispozici ovladač pro komunikaci s bankovní aplikací. Celý proces spočívá v tom, ţe v účetním softwaru lze označit faktury či jiné platby, které je třeba uhradit a údaje o těchto platbách v elektronické podobě exportovat do banky. Naopak z banky lze vygenerovat soubor informací o uskutečněných transakcích a tento výpis provedených operací se importuje do účetního softwaru firmy. Propojení internetového bankovnictví a účetnictví znamená určitou časovou výhodu a nákladovou úsporu pro firmy. I přes pohodlnost internetového bankovnictví je nezbytné, aby banky řešily i zásadní otázku finanční bezpečnosti klienta. Proto banky v poskytování internetového bankovnictví pouţívají několik bezpečnostních prvků, aby sníţily riziko neoprávněného přístupu k záznamu klienta. Důleţitou součástí bezpečnosti je zajistit několik oblastí, především identifikaci banky, identifikaci klienta, zabezpečení klientského počítače a v neposlední řadě také zajistit zabezpečení přenosu dat. Pro ověření identifikace banky se vyuţívá řešení SSL certifikátu, šifrování webových stránek, pomocí kterého dochází k vytvoření bezpečnostní cesty v komunikaci mezi počítačem klienta a serverem bankovního ústavu. SSL certifikáty bývají vydávány nezávislými institucemi, které zaručují důvěryhodnost certifikátu. Přenos citlivých dat je ve všech bankách řešen SSL šifrováním (obvykle ikona visacího zámku v rohu prohlíţeče, změnou na ţluté pozadí stavové lišty či změnou ze zkratky http:// na https://). Kontrola certifikátu funguje přes webový prohlíţeč klientova počítače, který ověří platnost tohoto certifikátu. Klient má pak jistotu, ţe webové stránky, přes které se chce přihlásit do svého internetového bankovnictví, patří skutečně bance, u které má vedený účet.23 Autentizace klienta můţe být zajištěna několika způsoby. Kaţdá banka poskytuje svým klientům jinou formu autentizace. Mezi základní způsob patří uţivatelské jméno (číslo) a heslo. Uţivatelské jméno a heslo klient obdrţí při zřizování sluţby internetového bankovnictví od svého bankovního domu. Uţivatelské jméno je neměnné, ale heslo si klient můţe libovolně měnit. Správná autentizace klienta má pro banku význam v tom, ţe pozná, zda komunikuje se svým klientem nebo s neoprávněnou osobou. I kdyţ klient své uţivatelské 23

Internetové bankovnictví: jsou vaše peníze v bezpečí. BOUŠOVÁ, Kateřina. Peníze.cz [online]. © 2006 [cit.

2014-03-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty/18366-internetove-bankovnictvi-jsou-vase-penize-vbezpeci

28

jméno a heslo střeţí bedlivě, můţe dojít ke zneuţití. V dnešní době moderních technologií existují programy, které umí odečítat z klávesnice a šikovný hacker si údaje dokáţe snadno zjistit. Moţností jak se klient můţe zneuţití vyhnout je např. pravidelná změna přístupového hesla nebo vyuţití virtuální klávesnice. Jako obrana pro prolomení hesla neoprávněnou osobou, bývá počítán počet pokusu při zadání hesla a většinou po třech špatně zadaných pokusech

dojde

k zablokování

internetového

bankovnictví.

Jedním z bezpečnostních opatření ze strany banky je také automatické odhlášení z aplikace. Pokud je klient přihlášen v internetovém bankovnictví a po určitou dobu aktivně s aplikací nepracuje, z důvodu vyvarování se zneuţití ho systém sám automaticky odhlásí. I přes ne zcela kvalitní způsob zabezpečení tento proces autentizace vyuţívá většina bankovních domů. Liší se pouze časový úsek, po kterém dochází k automatickému odhlášení. Dalším způsobem zabezpečení je tzv. SMS klíč. SMS klíč je generování jednorázového alfa-numerického hesla, které klient obdrţí na svůj mobilní telefon a slouţí k provedení konkrétní operace. K provedení transakce dojde poté, co klient obdrţí potvrzovací kód, který zapíše do systému internetového bankovnictví. Součástí SMS zprávy bývá často také informace o tom, k jaké operaci se konkrétní kód vztahuje. SMS zpráva, která je

klientovi

na

mobilní

telefon

zaslána,

je

omezená

dobou

pouţitelnosti

s platností na jedno přihlášení. Některé banky na trhu tento druh autorizace pouţívají aţ od určité výše částky, jiné vţdy při kaţdé provedené operaci. Následující druh zabezpečení je autorizační kalkulátor. Autorizační kalkulátor je elektronické zařízení, které se podobá malé kalkulačce a dokáţe vygenerovat jednorázová hesla pro přístup k bankovní aplikaci. Zařízení je přenosné a je chráněno čtyřmístným PINem. Po zadání PIN kódu do kalkulačky a stisknutím příslušného tlačítka dojde k vytvoření číselného vstupního hesla k internetovému bankovnictví.24 „Autentizace probíhá na principu symetrického zašifrování zprávy na straně klienta i banky a porovnání výsledků.“25 Mimo výše uvedených druhů můţe klient vyuţít také zabezpečení pomocí klientského certifikátu, který vydává certifikační autorita a klient ho obdrţí od své banky. Klientský

24

certifikát

svým

způsobem

nahrazuje

vlastnoruční

podpis

klienta.

Internetové bankovnictví: jsou vaše peníze v bezpečí. BOUŠOVÁ, Kateřina. Peníze.cz [online]. © 2006 [cit.

2014-03-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty/18366-internetove-bankovnictvi-jsou-vase-penize-vbezpeci 25

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000, 76 s. ISBN 80-722-

6328-5

29

Po technické stránce se jedná o běţný soubor, který můţe být uloţen na arbitrárním vyjmutelném médiu (CD, USB flash disk a další), které bude připojeno jen při přistupování k účtu.26 Po ukončení operací v internetovém bankovnictví je nutné pouţívané medium z počítače vţdy vyjmout. Autentizace pomocí certifikátu probíhá obdobně jako u autorizačního kalkulátoru. „S tím, ţe součástí zprávy jsou jednotlivé údaje v příkazu klienta. Banka kontroluje, zda certifikační kód vyslaný klientem je po rozšifrování totoţný s došlými údaji klienta, a teprve poté příkaz provede. Posloupnost generovaných kódů je nepředpověditelná, tj. na základě znalostí předchozích kódů není moţné zkonstruovat následující kód.“27. Klientské certifikáty mají zpravidla omezenou dobu platnosti. Poslední metodou zabezpečení je čipová karta. Čipová karta funguje na podobném principu jako klientský certifikát, ovšem s výjimkou toho, ţe údaje o klientovi jsou uloţené na čipové kartě, odkud nemohou být zkopírovány, pokud nedojde k odcizení či ztrátě karty. V případě vstupu do internetového bankovnictví je nutné aplikovat čipovou kartu do čtečky a následně zadávat PIN kód uţivatele. PIN kód čipové karty klienta je poţadován i při provedení určité transakce. Počítač sám identifikuje připojenou čtečku s čipovou kartou, takţe následný proces autentizace pomocí PIN čipové karty je velmi rychlý a snadný. Nevýhodou této metody zabezpečení je, ţe majitel musí být vlastníkem vhodné čtečky čipových

karet,

jejichţ

cena

není

levnou

záleţitostí.

Zajisté

se

však

jedná

o jednu z nejbezpečnějších forem zabezpečení internetového bankovnictví. Ovšem v současné době čtečka čipových karet není standardní výbavou počítačů, doufejme, ţe si i tato metoda najde širší uplatnění v budoucích letech.

26

Internetové bankovnictví: jsou vaše peníze v bezpečí. BOUŠOVÁ, Kateřina. Peníze.cz [online]. © 2006 [cit.

2014-03-03]. Dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty/18366-internetove-bankovnictvi-jsou-vase-penize-vbezpeci 27

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000, 76 s. ISBN 80-722-

6328-5

30

2.4.1 Homebanking Homebanking se vyskytuje na trhu také pod názvem PC bankovnictví. Jde o sluţbu, která umoţňuje komunikaci klienta s finanční institucí prostřednictvím sítě internet nebo telefonu. Ke komunikaci s bankou potřebuje uţivatel vhodný počítač připojený na

internetovou

síť

se

speciálně

nainstalovaným

bankovním

softwarem.

Tím se homebanking liší od internetového bankovnictví, kde stačí pouze přístup na internet. Jde

především

o

sluţbu,

která

je

vyuţívaná

k přenosu

velkého

objemu

dat.

Přenos dat probíhá buď přímým spojením na modem banky, nebo vyuţitím internetu přes šifrované SSL spojení.28 Tato sluţba je primárně zaměřena na firemní zákazníky. Prostřednictvím homebankingu jsou firmy schopny vést účetní evidenci „a nacházejí-li se jednou data v elektronické podobě, lze je s úspěchem importovat do účetnictví, coţ přináší další výraznou časovou úsporu a sniţuje potřebu drahé pracovní síly. Tento proces ovšem funguje také v opačném směru – platební příkazy apod. lze zadávat přímo z účetního systému.“29 Homebanking umoţňuje vykonávat většinu operací s bankovním účtem, jako je např. zajištění údajů o zůstatku a pohybu peněz na účtu, realizovat zahraniční platby v různé měně a jiné operace. V současné době banky pracují s velkým mnoţstvím systémů, které poskytují homebanking. Tyto systémy se navzájem od sebe odlišují mnoţstvím realizovaných operací a technickým zabezpečením. Můţeme rozlišit dva typy homebankingu. První variantou je komunikace s bankou prostřednictvím přenosových médií např. CD, který funguje v off-line reţimu ve vztahu k centrálnímu informačnímu systému banky, tzn., ţe jednotlivé operace jsou realizované po dávkách. Nevýhodou této formy je, ţe klient staţené informace musí osobně donést na pobočku své banky. Dále se jedná o přenos dat pomocí modemu a standardu BBS, kdy klient data zasílal elektronickou formou. Tyto dvě zmíněné formy k přenosu dat jiţ nevyuţívá ţádná banka na českém trhu. Druhým modernějším typem homebankigu, ţe je klient napojen rovnou na bankovní systém, který mu umoţňuje získávat on-line informace o svém účtu.30 28

Homebanking.

Měšec.cz

[online].

©

1998–2014

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/ 29

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000, 61 s. ISBN 80-722-

6328-5 30

Elektronické bankovníctvo – časť II - Homebanking. SVARAL, Marek. Živé.sk [online]. © 2001 [cit. 2014-

03-03]. Dostupné z: http://www.zive.sk/clanok/7079/elektronicke-bankovnictvo-cast-ii-homebanking

31

Bezpečnost homebankingu je zaloţena na hesle klienta a autorizačním podpisovém certifikátu, který potvrzuje uskutečněné bankovní transakce. Současně také na přenosu šifrovaných dat pomocí SSL protokolu nebo přímým spojením na modem banky, zpravidla vytočením telefonního čísla.31

2.4.2 Multicash Multicash je mezinárodní multibankovní systém přímého bankovnictví, jehoţ prostřednictvím můţe klient obsluhovat své účty vedené v různých bankách nejen na území České republiky, ale i v zahraničí pomocí jedné aplikace. Jedná se o formu rozšířeného homebankigu.

Jde

o

plně

automatické

komunikační

rozhraní

mezi

klientem

a jeho bankami. „Na jedné straně můţe být nasazen jako aplikace, která bude obsluhovat jediný běţný účet malé společnosti vedený u jedné banky v České republice a na straně druhé můţe být nasazen v rozsáhlé podnikové síti nadnárodní korporace, která jím bude schopna obsluhovat své účty vedené v různých měnách u několika domácích i zahraničních bank.“32 Multicash

umoţňuje

stahovat

informace

o

transakcích

z banky

v tuzemsku

i zahraničí, výpisy z firemních karet, přijímat a archivovat avíza k zahraničním platbám a další sluţby. Klient získaná data můţe nahrát do příslušné firemní aplikace. Stejným způsobem jsou přenášena data do banky generované účetním softwarem klienta. „Spojení s bankou je moţné přes modem nebo prostřednictvím internetové sítě s pevnou IP adresou.“33 Bankovní domy poskytující Multicash nabízejí tuto sluţbu v několika jazykových mutacích. Komunikace klienta s bankou můţe být prováděna zcela automaticky v čase, který si klient sám nadefinuje. Banky nabízejí různé moduly sluţby multicash (modul MMC, MMCPlus, modul elektronického podpisu a další). U sluţby multicash je plná kompatibilita se SEPA a PRIEURO platbami. SEPA je jednotnou platební oblastní pro provádění plateb a inkas v EUR v rámci zemí EU/EHP. PRIEURO platby jsou takové, které jsou prováděné v měně EUR v rámci států EHP a jsou připsány na účte příjemce během

31 32

PÁNEK, Dalibor. Bankovní služby. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 65 s. ISBN 80-210-2691-X. Česká

spořitelna.

MultiCash

[online].

[cit.

2014-02-02].

Dostupné

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_DESCRIPTION_CS_PI01_008983.XML 33

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005, 47 s. ISBN 80-251-0882-1.

32

z:

několika hodin.34 Pro získání této aplikace je nutné vlastnit kompatibilní zařízení, které musí splnit minimální doporučené technické podmínky. Pro komunikaci klienta s bankou je pouţívána aplikace MCFT, přičemţ veškeré přenosy dat jsou šifrované. Zásadní výhodou je obsluha více účtů u bank a neomezený počet platebních instrukcí v jednom platebním souboru zabezpečeném autorizací.

2.4.3 PDA banking PDA banking je dalším typem sluţby přímého bankovnictví, kdy klient můţe svůj bankovní účet ovládat pomocí kapesního PDA počítače. „Připojit kapesní počítač k internetu lze buďto prostřednictvím datových přenosů mobilního telefonu (nejčastější způsob) nebo lze pouţít synchronizační kolébku, která spojí PDA s běţným počítačem připojeným na internet, a připojení tak pro PDA zprostředkovat. Druhým způsob však postrádá největší výhodu PDA zařízení, a to mobilnost. Další moţností, kterou podporují jen nejnovější PDA zařízení, je moţnost připojení k internetu pomocí tzv. hotspotů (technologie bezdrátových sítí s vysokou přenosovou rychlostí) – klient se ovšem musí pohybovat v oblasti, která je nějakým hot spotem pokryta.“35 Přes PDA banking lze provádět všechny nejnutnější a nejpouţívanější operace, a to např. jednorázové i trvalé platební příkazy, sledovat zůstatky či pohyby na účtu nebo zakládat termínované účty. Pro vstup a pouţívání PDA bankingu není nutné instalovat ţádné speciální programy, jediným poţadavkem je, aby PDA zařízení bylo vybaveno plnohodnotným internetovým prohlíţečem, který podporuje SSL protokol.36 Zabezpečení PDA bankingu je formou klientského čísla a přístupového kódu, který si

klient

vygeneruje

pomocí

osobního

elektronického

nebo

mobilního

klíče.

Z hlediska bezpečnosti je lepší osobní elektronický klíč, který poskytne klientovi jeho banka,

34

Česká spořitelna zavádí PRIEURO platby. RADECKÝ, Alexandr. CIO Business World [online]. © 2008 [cit.

2014-02-06]. Dostupné z: http://businessworld.cz/ekonomika-a-finance/ceska-sporitelna-zavadi-prieuro-platby2344 35

IDNES.cz. PDA banking [online]. © 1999–2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pda-

banking-c8m-/bank.aspx?c=A050427_155714_viteze_zal 36

IDNES.cz. PDA banking [online]. © 1999–2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pda-

banking-c8m-/bank.aspx?c=A050427_155714_viteze_zal

33

ovšem jeho pouţívání je zdlouhavé a nákladné. Další nevýhodou této formy komunikace s bankou je, ţe PDA bankovnictví je zaloţené na povinné autentizaci kaţdé stránky, na kterou klient vstoupí.

2.5 Televizní bankovnictví Televizní bankovnictví je interaktivní forma komunikace mezi klientem a bankou, provozovaná prostřednictvím digitální televize a set-top boxem (zařízení, které přijímá digitální vysílání a převádí jej na obraz a zvuk nebo na analogový signál) s GSM modulem.37 Pomocí televizoru se set-top boxem a GSM modulem se klient můţe spojit se svou bankou prostřednictvím dálkového ovladače a v menu televize procházet jednotlivé nabídky banky a provádět různé transakce, kterými můţe klienta provádět i digitální televizní bankéř. Televizní bankovnictví klientovi zajistí vyřizování jednorázových plateb, kontrolu účtu, zřízení inkasa či dobití mobilního telefonu. Bezpečnost televizního bankovnictví je zajištěna pomocí šifrování, které je aplikováno na televizní signál i na GSM spojení. Pro autentizaci klienta je pouţíváno uţivatelské jméno, heslo, čipové karty, PIN kód či SMS klíč. Sloţitost identifikačního čísla a PIN kódu je omezena numerickou klávesnicí televizního ovladače. Televizní bankovnictví je vyuţíváno především ve Velké Británii, Nizozemí či Španělsku.38

2.6 Samoobslužné zóny Samoobsluţné zóny bank jsou alternativou osobní návštěvy expozitury banky. Jedná se o komunikaci mezi bankou a klientem prostřednictvím samoobsluţného terminálu, který bývá klientům k dispozici nepřetrţitě, tedy 24 hodin denně. Tyto terminály bývají umístěny především v místech, kde banka předpokládá vysokou koncentraci klientů se základními nároky na obsluhu svého účtu. Samoobsluţný terminál je technické zařízení, které lze ovládat 37

Televizní bankovnictví na dosah ruky. KRČMÁŘ, Petr. Root.cz [online]. © 2005 [cit. 2014-03-15]. Dostupné

z: http://www.root.cz/clanky/televizni-bankovnictvi/ 38

Ovládání účtu přes televizi je zatím jen pro fajnšmekry. TŮMOVÁ, Věra. Peníze.cz [online]. © 2008 [cit.

2014-03-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/prime-bankovnictvi/46292-ovladani-uctu-pres-televizi-je-zatimjen-pro-fajnsmekry

34

pomocí dotykové obrazovky. Samoobsluţná zóna je pracovištěm pro samostatnou práci klienta, na němţ lze provádět základní sluţby, jakými jsou výběr hotovosti, údaje o produktech nabízených bankou, informace o úrokových sazbách. Některé banky svým klientům umoţňují prostřednictvím samoobsluţného terminálu provádět i bezhotovostní operace typu zadání příkazu k úhradě, placení faktur a účtů (obsahující čárový kód), platbu poukázek SIPO nebo poštovních poukázek. Například platba za faktury nebo účet, která je označena čárovým kódem, funguje tak, ţe klient jej přiloţí ke čtečce terminálu a údaje z faktury či účtu se načtou do terminálu. V případě poštovních poukázek se postupuje podobně. Klient je vloţí do čtecího otvoru, terminál poukázku naskenuje a automaticky vygeneruje příkaz k úhradě. Pokud klient u prováděné transakce bude poţadovat změnu údajů, můţe platbu manuálně editovat. Identifikace klienta je zajištěna formou platební karty, kde klient musí zadat svůj PIN kód. I tato forma komunikace obsahuje jisté výhody a nevýhody. Za výhodu by klient mohl povaţovat rychlost vyřízení finančních operací, aniţ by byl omezen otevírací dobou na pobočce, nebo časovou úsporu oproti vyřizování plateb na pobočce banky s osobním bankéřem. „Značnou nevýhodou jsou velké náklady na vybudování samoobsluţné zóny a její vázanost na danou lokalitu – klient musí dojít na určité místo, stejně jako by šel do banky.“39

2.7 Elektronická peněženka Elektronická peněţenka má formu platební karty s čipem. Její přínos je především při platbách malých částek, kdy není nutno zpravidla zadávat PIN kód. Další označení pro elektronickou peněţenku můţe být také e-peněţenka. Na elektronickou peněţenku si klient nahraje určitou finanční hotovost ze svého plovoucího variabilního účtu a s tou je pak oprávněn virtuálně manipulovat prostřednictvím speciálních prodejních terminálů, přímých transferů mezi dvěma zařízeními nebo počítačových sítí. Tato forma vznikla především za účelem omezit drobné hotovostní transakce. Rozlišujeme dva typy systému elektronických peněţenek. Jde o systém decentralizovaný a centralizovaný. Kaţdý z nich má svá specifika. Decentralizovaný systém

39

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví. Praha: Computer Press, 2000, 100 s. ISBN 80-

722-6328-5

35

funguje, na základě okamţitého provedení konkrétní platby, na které nemá banka jako vydavatel elektronické peněţenky účast. V praxi se tato platba uskutečňuje tak, ţe klient zaplatí ze své elektronické peněţenky někomu jinému přímo na jeho elektronickou peněţenku. Nevýhodou decentralizovaného systému je skutečnost, ţe k provedení platby je zapotřebí příslušné hardwarové vybavení. Centralizovaný systém funguje zcela odlišně. Banka na základě ţádosti klienta vydá elektronickou peněţenku, klient si uloţí určitou výši finančních prostředků na tzv. plovoucí variabilní účet, který má u vydavatelské banky. S elektronickou peněţenkou pak můţe platit u konkrétního obchodníka za zboţí a sluţby. Povinnost obchodníka je předloţit konkrétní bance přehled transakcí, které byly uskutečněny za vyuţití elektronických peněţenek klientů. Na základě tohoto výpisu pak banka odečte z plovoucího variabilního účtu klienta peníze, kterými uhradí závazky vůči obchodníkovi. Poskytovatelem a vydavatelem elektronických peněţenek mohou být jak bankovní domy, tak různé instituce s povolením České národní banky. Jako elektronická peněţenka vydaná veřejnou institucí slouţí např. Opencard, vydávaná Magistrátem hlavního města Prahy, která plní funkci čtenářského průkazu v Městských knihovnách, průkazu v Praţské integrované dopravě či bezhotovostních úhrad parkovacích poplatků na vybraném území Prahy.40

40

Opencard.

Opencard

Praha

[online].

©

http://opencard.praha.eu/jnp/cz/home/index.html

36

2006-2010

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

z:

3. Výhody,

nevýhody

a

rizika

elektronického

bankovnictví S dynamickým rozvojem a rozšiřující se nabídkou sluţeb elektronického bankovnictví, jeţ má velký přínos pro klienta i banky, je zároveň spojena s velkým mnoţstvím rizik týkající se zneuţití. „Česká národní banka soustavně prosazuje a dohlíţí na to, aby jednotlivé banky při poskytování svých sluţeb průběţně vyhodnocovaly s nimi spojená rizika a přijímaly opatření na jejich omezení. Bezpečnost kaţdého vzdáleně ovládaného účtu však nezávisí pouze na zabezpečení informačních systémů jednotlivých bank, ale také na péči a pozornosti, kterou věnuje bezpečnosti samotný klient.“41

3.1 Výhody a nevýhody elektronického bankovnictví Nepřetrţitá dostupnost sluţeb, bez nutnosti návštěvy banky patří mezi základní atributy elektronického bankovnictví. Elektronické bankovnictví představuje mnoho výhod i nevýhod jak pro klienta, tak pro banku. V této kapitole stručně a globálně shrnu přehled kladných a záporných stránek elektronického bankovnictví z pohledu klienta i banky.

3.1.1 Výhody elektronického bankovnictví pro klienta Mezi značné výhody plynoucí pro klienta je především široká paleta forem elektronického bankovnictví, která představuje komunikaci mezi klientem a bankou od platebních karet aţ po internetové bankovnictví. Většina z těchto forem značně šetří klientovi čas. Nemusí uţ osobně navštěvovat pobočku své banky a neztrácí čas čekáním ve frontě zákazníků, kteří do banky přišli před ním. Není vystaven riziku, ţe se jeho podpis neshoduje se

vzorovým

podpisem

v případě,

kdy

bude

vybírat

hotovost

ze

svého

účtu.

Je evidentní, ţe vyřízení transakce je prostřednictvím elektronického bankovnictví několinásobně rychlejší. Další výhodou je rovněţ to, ţe klient má ke svým finančním 41

Česká národní banka. Upozornění České národní banky na rizika spojená s využíváním elektronického

bankovnictví

[online].

©

2013-2014

[cit.

2014-02-13].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/upozorneni_el_bankovnict vi.html

37

prostředkům neomezený přístup a se svými penězi můţe nakládat podle libosti 24 hodin denně, přičemţ není omezen pracovní dobou expozitury banky. Mimo jiné pouţitím elektronického bankovnictví odpadá nutnost mít u sebe větší hotovost, coţ vede ke sníţení rizika ztráty nebo odcizení hotovosti. Dále mezi významnou výhodu můţeme zařadit značnou úsporu nákladů, ovládání komunikačních kanálů v několika světových jazycích, portfolio nabízených sluţeb a kvalitní zabezpečení. Jako velké pozitivum vidím například ve zlepšování zabezpečení elektronického bankovnictví, např. biometrickou technologií. Bankovní sektor je jedním z nejlépe zabezpečených systémů, který podporuje nejmodernější systémy ochrany dat. Elektronické bankovnictví představuje i řadu výhod pro firemní klienty. Jednou z nich je bezpochyby kompatibilita s účetními a mzdovými systémy, coţ bezesporu vede ke sníţení nákladů uţivatele elektronického bankovnictví. Podle mého názoru klienti nejvíce u elektronického bankovnictví ocení úsporu času, ušetření transakčních nákladů a v neposlední řadě také jednoduchost všech operací.

3.1.2 Nevýhody elektronického bankovnictví pro klienta Přes mnohostranné vyuţití a mnoho výhod můţe elektronické bankovnictví pro klienty představovat i jisté nevýhody. Mezi jednu z nevýhod pro klienta můţeme bezesporu zařadit nutnost vlastnit nebo mít přístup k příslušnému technickému vybavení, jako je počítač s internetovou sítí, mobilní telefony či různé softwary. S tím je spojena i nutnost, aby klient měl určitý stupeň počítačové gramotnosti, proto u dříve narozených občanů elektronické bankovnictví není tak populární jako u mladých lidí. Mnoho osob v elektronické bankovnictví nemá důvěru a mají obavu o bezpečnost uskutečňovaných plateb. Nevýhodou můţe být i nekompatibilita jednotlivých internetových prohlíţečů a systémů banky. Ve srovnání výhod a nevýhod je zřejmé, ţe elektronické bankovnictví je po stránce technologické i ekonomické pro klienty přínosem.

3.1.3 Výhody elektronického bankovnictví pro banku Z elektronického bankovnictví plynou i výhody pro banku. Kdyţ pomineme náklady spojené s vybudováním systému elektronického bankovnictví, jeho provozování není zdaleka tak nákladné jako obsluha klienta pracovníkem banky na přepáţce. Další pozitivem je, ţe díky 38

elektronickému bankovnictví se eliminují zbytečné chyby při přepisování příkazů, čímţ banka ušetří mnoho času potřebného na klasickou bankovní operaci. Změna nastala především v tom, ţe lehké transakce byly přeneseny na klienta, a tím se otevřel prostor na poradenství věnované

náročnějším

bankovním

sluţbám.

Banky

prostřednictvím

elektronického

bankovnictví mají více moţností jak marketingově oslovit své potenciální či současné klienty s novými produkty. Pomocí elektronického bankovnictví jsou banky schopny za den obslouţit více lidí na pobočkách. Elektronické bankovnictví přineslo také eliminaci slabé stránky v případě malého počtu poboček bank či sniţování počtu výstavby nových poboček bankovních domů a jejich technického vybavení.

3.1.4 Nevýhody elektronického bankovnictví pro banku Jednou z hlavních nevýhod spojenou s elektronickým bankovnictvím z pohledu banky, jsou zajisté počáteční provozní náklady na obstarávání a provoz příslušné formy elektronického bankovnictví od zajištění softwarů po jejich zabezpečení. Technologický pokrok hraje v elektronickém bankovnictví velkou roli. Pro banku to představuje náklady vynaloţené na inovaci systémů a investice do nového a dokonalejšího zabezpečení údajů ve všech formách elektronického bankovnictví. S tím úzce souvisí i „nutnost jednoznačné identifikace klienta bez osobního kontaktu.“42 Ač jsem v předchozí kapitole uvedla, ţe došlo k rozšíření cest jak oslovit klienta s nabídkou nových produktů, v některých případech to můţe představovat i určitý handicap, protoţe dochází ke ztrátě fyzického kontaktu mezi klientem a bankou. Banky při fyzickém kontaktu

se

svým

klientem,

mohou

poskytnout

více

detailnějších

informací

o produktu neţ v nabídce, která byla zaslána klientovi elektronicky nebo např. formou SMS zprávy. Tím mohou banky přicházet o obchody s klienty.

42

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví I. Praha: Grada, 1999, 104 s. ISBN 80-716-9859-8.

39

3.2 Rizika elektronického bankovnictví Vznik nových forem elektronického bankovnictví a jejich rozvoj je spojen i se značným mnoţstvím rizik jak pro banku, tak jejího klienta. I přes snahu bank k zajištění dokonalejší formy elektronického bankovnictví, spojenou s rozvojem nové technologie na zabezpečení, se otvírá prostor pro různé hackery a kriminální skupiny, které se snaţí systémy napadnout a nelegálně se obohatit finančními prostředky klientů. S rostoucím počtem uţivatelů elektronického bankovnictví dochází i k častějším útokům. Útoky na elektronické bankovnictví mohou mít formy falešných webových stránek banky, virů, které napadají počítačovou síť, vylákání citlivých údajů či podvodné jednání klienta. Důleţité

je

poznamenat,

ţe

rizika

mohou

přijít

i

ze

strany

banky

např. nedostatečně zabezpečeným softwarem a hardwarem banky, ale také nepoctivým chováním jak ze strany bankovních úředníků, tak i ze strany klienta. Rizika plynoucí z činnosti třetí strany jsou nejzávaţnější a mají nejhorší důsledek. V případě většího podvodného jednání je ohroţeno i dobré jméno banky. Útoky v globálním měřítku mohou mít za následek i ohroţení systému ostatních bank. Proto je důleţité, jak ze strany banky tak i klienta, předcházet těmto rizikům a dodrţovat nezbytná bezpečnostní opatření, mezi která patří: aktualizace operačního systému a internetového prohlíţeče (pravidelná aktualizace odstraňuje bezpečnostní slabiny systému), zajištění počítače aktualizovaným antivirovým programem, instalace pouze důvěryhodných a zabezpečených softwarů, kombinace

autentizace

přístupu

k informačnímu

systémům

elektronického

bankovnictví, přihlašování do internetového či mobilního bankovnictví prostřednictvím spolehlivé sítě, nesdělovat autentizační údaje jiným osobám, neotvírat a nereagovat na podezřelé e-mailové zprávy, neotvírat přílohy doručených podezřelých e-mailových zpráv a neotvírat odkazy, které je obsahují, nepouţívat jednoduchá hesla ani hesla, která lze odvodit z informací o klientovi, 40

pravidelná kontrola pohybů na osobních účtech vedených v bance, pozornost věnována bezpečnostním pokynům elektronického bankovnictví vydaných bankou.43

3.3 Podvody v elektronickém bankovnictví Nejčastější druhy podvodů bývají páchány na platebních kartách. Jedná se o zneuţití platebních karet třetí osobou či osobou blízkou, kdy dojde ke zneuţití kompletních údajů o kartě. Dalším rizikem u platebních karet můţe být tzv. libanonská smyčka. V současné době se jiţ jedná o ojedinělý případ, protoţe banky se proti tomuto druhu zneuţití snaţí co nejvíce zabezpečit své bankomaty. „Podvod spočívá v tom, ţe do snímače bankomatu je vloţena speciálně vytvořená zábrana, která brání vysunutí a vrácení karty klientovi. Zákazník v bankomatu namačká PIN, jeţ je blízko stojícím podvodníkem nebo dálkově pomocí dalekohledu odpozorován, a vybere si peníze. Bankomat mu ale kartu nevrátí. Po chvíli čekání zákazník obvykle odchází do pobočky banky, aby si vyţádal vrácení karty. V ten okamţik zloděj přistoupí k bankomatu, odstraní zábranu a vyjme kartu, kterou bez

prodlení

pouţije

k dalším

výběrům

hotovosti

nebo

placení.“44

Proto je nutné, aby klienti tomu předcházeli okamţitou blokací platební karty. Dalším způsobem zneuţití platebních karet můţe být skrytá kamera či dotekové senzory instalované na bankomatu, pomocí kterých pachatel zachytí PIN kód a následně se pokusí drţiteli platební kartu odcizit. Další formou je tzv. skimming, kdy dojde ke zkopírování údajů z magnetického prouţku bez vědomí drţitele karty. Tyto údaje jsou pak nahrány na padělanou platební kartu. K tomuto typu zneuţití můţe dojít jak při vyuţití sluţeb bankomatu, tak i při platbách u obchodníka. Zneuţití nedoručené karty je druh podvodu, kdy je karta odcizena v průběhu jejího doručení. V České republice se jedná o ojedinělé případy, jelikoţ české banky zasílají platební karty v neaktivním stavu.

43

Česká národní banka. Upozornění České národní banky na rizika spojená s využíváním elektronického

bankovnictví

[online].

©

2013-2014

[cit.

2014-02-13].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/upozorneni_el_bankovnict vi.html 44

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. 146 s. ISBN 978-807-2774-

982.

41

Další formou odcizení citlivých údajů v elektronické komunikaci představuje phishing a pharming. Jedná se o získání údajů klienta pod různými záminkami. S tímto druhem zneuţití se můţeme setkat u platebních karet, ale častěji jsou pouţívány při získání přihlašovacího jména a hesla k internetovému bankovnictví. Phishing se vyznačuje podvodnými e-mailovými zprávami, které jsou zaslány podvodníkem, ovšem vzbuzují dojem, ţe jsou odeslány z oficiální adresy klientovi banky. Tyto e-mailové zprávy vyzývají klienta k zadání přístupových údajů k účtu např. uţivatelského jména a hesla nebo informace o platební kartě na odkazovanou kopii webových stránek banky. Uţivatelské údaje zadané do phishingové stránky se odešlou podvodníkovi, který je následně zneuţije. Pharming je často označován jako nástupce phishingu, cíl zneuţití je téměř totoţný, jde o zneuţití klientova serveru a přepsání IP adresy. Dochází k přesměrování na falešné stránky internetového bankovnictví. Klient s domněnkou, ţe se přihlašuje na webové stránky banky, zadá identifikační údaje, které následně pachatel zneuţije. V tomto případě je velice těţké zneuţití předcházet, protoţe i zkušený uţivatel nemusí poznat, ţe jde o falešné webové stránky. Podobnou formou zneuţití se vyznačuje i typosquatting. Typosquatting funguje na principu překlepů při psaní internetové adresy banky. Přesněji tento druh funguje tak, ţe pachatelé si zaregistrují takovou doménu, která je téměř identická s doménou banky. Kdyţ klient udělá i malou typologickou chybu, můţe být přesměrován na alternativní webové stránky vlastněné hackerem, a v případě nepozornosti klienta můţe dojít k jednoduchému zneuţití autentizačních údajů. Velmi nebezpečný je i spoofing, jehoţ podstatou je neoprávněné získání citlivých dat přímo z počítačové sítě. Další forma zneuţití, u které by klient měl být obezřetný je vishing. Jde o podvodný postup s vyuţitím telefonického rozhovoru, pomocí kterého se útočník snaţí od klienta získat citlivé údaje (přístupová hesla do internetového bankovnictví, čísla platebních karet, apod.). Jde o podvod, kdy je klientovi zaslaná SMS zpráva či e-mail, kde je klient nabádán, aby např. kvůli kontrole podezřelé transakce kontaktoval telefonní číslo, které je ve zprávě uvedeno. Útočník vydávající se za pracovníka banky po klientovi ţádá jeho osobní údaje pro vyřešení údajného problému. V případě, ţe mu klient údaje nadiktuje útočník během okamţiku napadne jeho účet. Uţivatelé elektronického bankovnictví se mohou také setkat s podvodem zvaným smishing. Smishing je obdobou phishingu, ovšem útočník v tomto případě nezasílá e-maily, ale SMS zprávy, ve kterých je klient vyuţívající mobilní bankovnictví vyzván, aby navštívil falešné internetové stránky své banky. Z těchto stránek dojde ke staţení programu 42

a k odeslání dat z mobilního telefonu klienta bez jeho vědomí. Pomocí těchto virů, tzv. spywaru, se útočník dostane k informacím v mobilním telefonu a přes ně můţe ovládat internetovou síť včetně mobilního bankovnictví klienta. I přes neustálou snahu bank zlepšovat zabezpečení elektronického bankovnictví, dochází stále k nárůstu různých typů zneuţití, které se pořád zdokonalují. Proto by uţivatelé elektronického bankovnictví měli být obezřetní a vţdy si ověřit, zda komunikují se svou bankou.

43

4. Charakteristika

produktů

elektronického

bankovnictví vybraných bank Obsahem této kapitoly bude charakteristika produktů elektronického bankovnictví jednotlivých bank. Konkrétně bude popsán segment produktů telefonního, mobilního a internetového bankovnictví pro občany, podnikatele a firemní zákazníky. Pro srovnání jsem si vybrala dvě velké banky a jednu menší bankovní instituci. Všechny zvolené banky působí na českém trhu. Nejdříve ve své práci představím jednotlivé banky od jejich vzniku aţ po současný rozvoj a následně se budu věnovat popisu konkrétních poskytovaných sluţeb v elektronickém bankovnictví. V práci nebude zahrnut popis nabízených platebních karet zmíněných bank, který jsem s výjimkou popisu Equa Bank a.s. uvedla v roce 2012 ve své bakalářské práci s názvem Vyuţití platebních karet v České republice. V subkapitolách budou dále podrobně popsány produkty České spořitelny a.s., Československé obchodní banky a.s. a nově vzniklé Equa Bank a.s. Pro lepší orientaci v souhrnné nabídce elektronického bankovnictví jednotlivých bank je vţdy v závěru podkapitoly zpracována tabulka kompletních nabízených produktů.

4.1 Nabídka elektronického bankovnictví České spořitelny a.s. 4.1.1 Profil České spořitelny a.s. (dále jen ČS) Za počátky působení této banky bychom mohli označit rok 1825, kdy byla zahájena činnost spořitelní instituce Česká spořitelna, předchůdce dnešní České spořitelny a.s. V letech 1989 existovala Česká státní spořitelna, která jako jediná ukládala finanční prostředky od obyvatel. Od 1. února roku 1992 došlo ke změně právní úpravy z České státní spořitelny na Českou spořitelnu akciovou společnost. „Stát si však ponechal ve svém drţení rozhodující balík akcií, a sice 40%. Dalších 20% získaly bezúplatným převodem města a obce České republiky a 3% tvořila rezervu pro případné restituce. 37 % akcií pak bylo

44

privatizováno v rámci 1. vlny kupónové privatizace.“45 V roce 2000 se ČS stala součástí rakouské bankovní skupiny Erste Bank Group, která nejdříve vlastnila 52% akcií ČS a v roce 2002 se stala majoritním vlastníkem s 98 % podílem. V roce 2001 ČS dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zdokonalení všech klíčových součástí banky. ČS je drţitelem ocenění Banka roku a podesáté v řadě získala od veřejnosti ocenění Nejdůvěryhodnější banka roku. Finanční skupina ČS je v současné době největší bankou na českém trhu. Její nabídka je směřována na drobné klienty, malé podniky, města a obce, bytová druţstva a společenství vlastníků jednotek. Zabývá se také financováním velkých korporací a finančních institucí, kterým poskytuje sluţby v oblasti finančních trhů. Počet jejích klientů čítá okolo 5,3 milionů, z toho zhruba 1,5 milionu klientů vyuţívá sluţeb elektronického bankovnictví.46 V dnešní době má ČS pro své klienty v nabídce komplexní sluţbu elektronického bankovnictví nazvanou SERVIS 24, prostřednictvím které mohou klienti provádět širokou škálu aktivních i pasivních operací. Nabídka je směřována jak na občany, tak i na podnikatele a

firemní

zákazníky

(s

ročním

obratem

do

30

milionů).

U

podnikatelů

a firemních zákazníků je nabídka SERVIS 24 rozšířená o sluţby BUSINESS 24 Internetbanking a MultiCash.

4.1.2 SERVIS 24 Telebanking Zřízením této sluţby je klient schopen prostřednictvím klientského centra obsluhovat své účty pomocí telefonu. Aby obsluhu svého účtu mohl provést, je nutné zavolat na telefonní číslo, kde následně bude spojen s automatickou hlasovou sluţbou nebo telefonním bankéřem. ČS má k dispozici více telefonních čísel, prostřednictvím kterých se klient můţe spojit s klientským centrem. Klient můţe zvolit buď volbu čísla na pevnou linku, nebo telefonního čísla mobilního operátora, kterého klient trvale vyuţívá. Hlasový automat je řízen prostřednictvím tlačítek na telefonu, pomocí kterých se uţivatel libovolně pohybuje v nahraném menu, aţ se dostane k poţadované konkrétní 45

Představujeme Vám Českou spořitelnu. BUBÁK, Zdeněk. Finparáda [online]. 2012 [cit. 2014-02-20].

Dostupné z: http://www.finparada.cz/470-Predstavujeme-Vam-Ceskou-sporitelnu.aspx 46

Profil

České

spořitelny.

Česká

spořitelna

[online].

http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413

45

[cit.

2014-03-21].

Dostupné

z:

informaci či operaci. Po zvolení dané klávesové zkratky v automatické hlasové sluţbě je moţné se spojit s telefonním bankéřem, který poskytne klientovi potřebné informace či provede vybrané finanční operace. Prostřednictvím Telebankingu ČS je moţné např.ověřit zůstatek na bankovním účtu, provést jednorázové platby, zaloţit či rušit trvalé příkazy, zrušit trvalé a inkasní platby nebo měnit heslo. Do sluţby SERVIS 24 se klient hlásí klientským číslem a šestimístným heslem, které neuvádí celé. Sděluje vţdy jen tři náhodně vybrané pozice z hesla. Klient má moţnost si heslo změnit prostřednictvím automatické hlasové sluţby.

4.1.3 SERVIS 24 Mobilní banka SERVIS 24 Mobilní banka je mobilní aplikace, kterou si klient obstará na internetové stráncea nainstaluje do svého zařízení. Tato mobilní aplikace můţe být spravována prostřednictvím mobilního telefonu či tabletu. Jde tedy o tzv. smartbanking. V případě ČS je tato forma mobilního bankovnictví dostupná pouze pro zařízení, která disponují operačním systémem iOS či Android a mají datové připojení k internetu. Pomocí této aplikace můţe klient obsluhovat své běţné, spořící a sporoţirové účty. Mezi hlavní funkce SERVIS 24 Mobilní banka patří zobrazení zůstatků na účtech, provádění plateb, zadávání plateb pomocí skenování poštovní poukázky typu A, nalezení nejbliţších bankomatů a expozitur nebo dobíjení kreditu mobilního telefonu. Sluţba SERVIS 24 Mobilní banka je zabezpečena klientským číslem a heslem, které je tvořeno kombinací písmen (bez diakritiky), čísel a dalších grafických znaků na klávesnici mobilního telefonu. Heslo musí obsahovat 6 aţ 20 znaků. K vytvoření hesla pro sluţbu SERVIS 24 Mobilní banka je nutné mít zřízen i účet pro internetového bankovnictví ČS. 47

47

Uţivatelská příručka sluţeb. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Soukroma_klientela/Prilohy/S24_prirucka.pdf

46

4.1.4 SERVIS 24 GSM banking SERVIS 24 GSM banking umoţňuje klientům obsluhovat účet prostřednictvím mobilního telefonu podporujícího aplikaci SIM Toolkit a zabezpečených SMS zpráv. Za pomoci této sluţby můţe klient provádět různé operace na svých účtech, např. zjištění zůstatků, zadávání jednorázových i trvalých příkazů k úhradě, kontrolu směnných kurzů či úrokových sazeb, prohlíţet a archivovat došlé zprávy či dobít předplacenou kartu mobilního operátora. Zabezpečení v této sluţbě funguje na principu klientského čísla, bankovního PIN kódu, který musí být alespoň čtyřmístný, a osmimístného PUK kódu, který slouţí k prvnímu přihlášení a k odblokování přístupu do sluţby, v případě, ţe dojde k jejímu zablokování. Chce-li klient změnit svůj PIN kód k této sluţbě, stačí pouze provést změnu PIN kódu v mobilním telefonu.48

4.1.5 SERVIS 24 Internetbanking Sluţba SERVIS 24 Internetbanking je aplikace, která slouţí k obsluze účtů prostřednictvím osobního počítače s nainstalovaným operačním systémem a vhodným internetovým prohlíţečem. Prostřednictvím internetového bankovnictví ČS lze provádět platby, sledovat pohyby na účtech, změnit heslo, přijímat a platit E-faktury (elektronická faktura), dobíjet předplacené karty mobilních operátorů či měnit limity pro výběry v hotovosti a další sluţby. Přístup do internetového bankovnictví můţe probíhat buď zadáním klientského čísla a klientem zvoleného hesla nebo klientským certifikátem. Vyuţije-li klient pro přístup do internetového bankovnictví ČS klientské číslo a heslo, musí splnit určité podmínky. Jeho heslo by mělo být sestaveno v kombinaci čísel a písmen, nejlépe v délce 8 aţ 30 znaků. V případě klientského certifikátu se jedná o lepší formu zabezpečení. Platnost certifikátu je omezena na jeden rok a poté musí být obnoven. U klientského certifikátu je podmínkou pro provádění aktivních i pasivních operací volba čtyřmístného PIN kódu pro čipovou kartu klienta. Při provádění aktivních transakcí prostřednictvím sluţby SERVIS 24 48

Uţivatelská příručka sluţeb. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Soukroma_klientela/Prilohy/S24_prirucka.pdf

47

Internetbanking je vţdy zapotřebí ještě operace autorizovat speciální SMS zprávu, která je klientovi obratem zaslána na mobilní telefon. ČS svým klientům nabízí také SERVIS 24 START, který je obdobou sluţby SERVIS 24

Internetbanking,

ovšem

v jednodušším

provedení.

Je

určen

klientům,

kteří

u ČS nemají vedený ţádný běţný nebo sporoţirový účet nebo na nich nechtějí provádět aktivní operace. Slouţí tedy k realizaci vybraných sluţeb a operací jakými jsou např. informace o zůstatku na účtu, údaje o historii transakcí na účtu, nastavení datových výpisů aj.49 Veškeré předchozí uvedené sluţby ČS jsou poskytovány jak občanům, tak i podnikatelům a firemním zákazníkům minimálně ve dvou jazykových mutacích. Pro podnikatele a firmy je nabídka elektronického bankovnictví rozšířená ještě o sluţby BUSINESS 24 Internetbanking a MultiCash 3.2.

4.1.6 BUSINESS 24 Internetbanking Produkt BUSINESS 24 Internetbanking je sluţbou internetového a podpůrného telefonního bankovnictví, která je soustředěna výhradně na podnikatele a firemní zákazníky. Sluţby internetového bankovnictví mohou klienti vyuţívat nepřetrţitě. Naproti tomu sluţba telefonního bankéře je časově omezena a k obsluze účtů slouţí jen v pracovní dny ve

vybraných

hodinách.

Nabídka

transakcí

prostřednictvím

telefonního

bankéře

je omezenější neţ v případě internetového bankovnictví. Účty a platební karty v internetovém bankovnictví BUSINESS 24 Internetbanking můţe obsluhovat více uţivatelů. Uţivatel musí být disponent nebo osobou zmocněnou majitelem účtu ke správě sluţby. Pokud je zmocněnec uveden i na podpisovém vzoru má právo nakládat s peněţními prostředky na účtu a provádět veškeré pasivní i aktivní operace a přidělovat práva disponentům. Klient můţe k aplikaci přiřazovat více účtů, buď běţných, spořících nebo kartových. Přes sluţbu BUSINESS 24 můţe klient např. zobrazovat operace provedené platebními kartami, zakládat či rušit trvalé příkazy, zadávat dokumentární obchody nebo bankovní záruky a další. 49

Uţivatelská příručka sluţeb. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Soukroma_klientela/Prilohy/S24_prirucka.pdf

48

Bezpečnost sluţby BUSINESS 24 Internetbanking je zajištěna klientským číslem, heslem pro vyuţití podpůrného telefonního bankovnictví, bezpečnostním kódem, klientským certifikátem nebo přihlašovacím SMS kódem (jedná se o volitelné zvýšení bezpečnosti Internetbankingu.50 Klient si tuto aplikaci můţe rozšířit ještě o sluţbu BUSINESS 24 Databanking, která umoţňuje přímé propojení účetního systému s bankou. V případě získání datových výpisů nebo provedení plateb není tato sluţba podmíněná přihlášením do internetového bankovnictví. ČS stejně jako u předchozího internetového bankovnictví pro občany nabízí ČS pro podnikatele a korporace i jednodušší verzi sluţby BUSINESS 24 Internetbanking. Jedná se o tzv. BUSINESS 24 LIGHT a slouţí pouze pro získání informací o pasivních transakcích na účtech.

4.1.7 MultiCash 3.2 Sluţba MultiCash 3.2 ČS je určena pro podnikatele, kteří chtějí vyuţívat multibankovní systém a obsluhovat své účty, vedené v různých bankách jak na území České republiky, tak i v zahraničí. ČS tuto sluţbu rozděluje na dvě části. „Klientskou část, která je nainstalována na servery a pracovní stanice klienta a slouţí pro přípravu a odeslání platební agendy do banky a zpětné přijímání reportů, například výpisů, zůstatků, kurzovních lístků a dalších. Bankovní část, která přijímá instrukce z klientských částí systému MultiCash 3.2 a předává je bankovním systémům ke zpracování.“51 Nezbytné pro fungování této sluţby je vhodný hardware s úloţištěm pro elektronický podpis, do kterého je naistalován program MultiCash 3.2. Komunikace mezi bankou a klientem je zajišťována pomocí internetového spojení – TCP/IP protokolu. Veškeré záznamy o činnosti v aplikaci jsou shromaţďovány v jediném systémovém protokolu.

50

Uţivatelská příručka sluţby BUSINESS 24. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Spolecne/Prilohy/B24prirucka.pdf 51

MultiCash 3.2 Uţivatelská příručka. Česká spořitelna [online]. © 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Komercni_klientela/Prilohy/MCC_3_2_uziv_prirucka.pdf

49

U sluţby Multicash 3.2 jsou moţné tři druhy zabezpečení. Základní forma je přihlašování pomocí uţivatelského jména a hesla, dále přihlášení do systému pomocí elektronického podpisu nebo přihlašování systémovým jménem uţivatele. Sluţbu MultiCash 3.2 lze rozšířit o doplňkovou sluţbu MultiCash Websign 24, která umoţňuje prostřednictvím internetového prohlíţeče kontrolu a vzdálené podepsání platebních příkazů, které byly do banky odeslány prostřednictvím sluţby MultiCash 3.2.52 Tento druh elektronického bankovnictví je v mé práci zahrnut, protoţe je součástí nabídky pro firemní zákazníky, ovšem u sluţby MultiCash nedojde ke komparaci, jelikoţ tato sluţba není v nabídce ostatních dvou bank. Ceny za tuto sluţbu jsou uvedeny v tabulce, která je součástí přílohy č. 1. Tabulka č. 1: Přehled poskytovaných sluţeb Českou spořitelnou a.s.

Česká spořitelna a.s. Telefonní bankovnictví Mobilní bankovnictví Internetové bankovnictví Multicash

Název produktu SERVIS 24 Telebanking BUSINESS 24 Internetbanking SERVIS 24 Mobilní banka SERVIS 24 GSM banking SERVIS 24 Internetbanking BUSINESS 24 Internetbanking MultiCash 3.2

Občané a privátní Podnikatelé a klientela firmy ✓ ✓ ✓ ✓

✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

Zdroj: Vlastní zpracování

52

MultiCash 3.2 Uţivatelská příručka. Česká spořitelna [online]. © 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Komercni_klientela/Prilohy/MCC_3_2_uziv_prirucka.pdf

50

4.2 Nabídka

elektronického

bankovnictví

Československé

obchodní banky a.s.

4.2.1 Profil Československé obchodní banky a.s. (dále jen ČSOB) ČSOB byla zaloţena státem v roce 1964. V tomto roce slouţila především k poskytování sluţeb ve sféře financování zahraničního obchodu a volnoměnovýchoperací. V roce 1999 stát odprodal majoritní akciový podíl belgické bance KBC Bank z finanční skupiny KBC Group NV. V roce 2000 se ČSOB dohodla s nuceným správcem Investiční a poštovní banky a.s., Českou národní bankou a Ministerstvem financí na převzetí provozu Investiční a poštovní banky. V roce 2007 došlo k odkoupení minoritních podílů a ČSOB se stala plnou součástí KBC Group NV.53 „ČSOB poskytuje své sluţby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním i institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí banka pod základními obchodními značkami – ČSOB, Era a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Era Finančních center a obchodních míst České pošty (Poštovní spořitelna) a jsou na nich nabízeny i produkty a sluţby celé skupiny ČSOB.“54 I ČSOB se můţe pochlubit velkým mnoţstvím ocenění, mezi které patří Banka roku či ocenění v Top zaměstnavatel roku nad 5000 zaměstnanců, kde obsadila druhou příčku, aj. ČSOB obsluhuje přes 3 miliony svých klientů.55 V současné době je ČSOB další bankou, jejíţ nabídka elektronického bankovnictví pro občany, podnikatele i malé a střední podniky (s obchodním obratem do 300 milionů Kč) je velice pestrá. V nabídce banky můţeme najít telefonní, mobilní a internetové bankovnictví.

53

O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-

CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 54

O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-

CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 55

O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-

CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx

51

4.2.2 ČSOB Linka 24 Telefonní bankovnictví má ve své nabídce stejně jako ČS i ČSOB. Tuto sluţbu, lze ovládat prostřednictvím klasického i mobilního telefonu. Ve sluţbě ČSOB Linka 24 můţe klient spravovat své finance pomocí automatické hlasové sluţby či s telefonním bankéřem. K vyřízení svých transakcí má klient moţnost vyuţít jak bezplatnou linku, tak linku příslušného mobilního operátora, kterého trvale vyuţívá. V automatické hlasové sluţbě lze provádět pouze pasivní operace. Klient se v nabídce pohybuje pomocí tlačítek telefonu. Při výběru sluţby musí zadat osmimístné identifikační číslo, pomocí kterého získá pouze přehled o zůstatku na svém účtu, obecné informace o měnových kurzech a úrokových sazbách. Bude-li klient poţadovat podrobnější informace

o

svém

účtu,

bude

vyzván

k

autentizaci

v

podobě

pětimístného

PIN kódu a hesla. Heslo bývá v rozptylu šesti aţ deseti alfanumerických znaků, je moţné pouţívat i písmena. Při vyuţívání sluţby ČSOB Linka 24 klient sděluje pouze vybrané pozice svého hesla. Přes sluţbu telefonního bankéře můţe klient zjistit zůstatek na účtu, informovat se o neprovedených platbách, podávat příkazy k úhradě i inkasu, zřizovat platební příkazy či měnit limity své platební karty. Ke sluţbě ČSOB Linka 24 je také nabízena doplňková sluţba SMS Standard, kterou klient můţe vyuţít v případě, kdy bude poţadovat pouze informace o zůstatku na účtu, kurzu měny či pohybu úrokové sazby ČSOB. Nevýhodou této sluţby je, ţe klient jepovinen do své banky zaslat přesně strukturovanou formu SMS zprávy. Např. při zjištění zůstatku, je klient povinen do SMS zprávy uvést v pevně dané struktuře svoje identifikační číslo a číslo účtu. Chce-li zjistit informace o kurzu měny nebo pohybu úrokové sazby vyuţívá také systému pevně strukturovaných SMS.56

56

ČSOB Linka 24. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Caste-

dotazy/Stranky/Caste-dotazy-CSOB-Linka-24.aspx

52

4.2.3 ČSOB Mobil 24 Sluţba ČSOB Mobil 24 je směřována na ovládání účtu pomocí mobilního telefonu a technologie SIM Toolkit. K vyuţití této formy komunikace s bankou je klient povinen si zřídit u ČSOB sluţbu ČSOB Linka 24 a disponovat SIM kartou s podporou technologie SIM Toolkit, na kterou bude nahrána bankovní aplikace. Klient se pomocí této sluţby můţe informovat o svém aktuálním i disponibilním zůstatku na účtu, prohlédnout si historii zaúčtovaných poloţek, provádět příkazy v tuzemském platebním styku, převody peněţních prostředků mezi účty nebo zřídit či zrušit trvalé příkazy k úhradě. Při prvním pouţití bankovní aplikace je nutné pouţít PUK kód, který klient obdrţel při vyřizování SIM karty. Je důleţité, aby si klient PUK kód uchoval. V případě třikrát za sebou chybně zadaného PIN kódu dojde k odblokování aplikace pouze za pomoci tohoto PUK kódu. Dále pak autentizace probíhá pomocí čtyř aţ osmimístného PIN kódu, který si klient zvolil při prvním pouţití sluţby ČSOB Mobil 24. 57

4.2.4 ČSOB SmartBanking K vyuţití sluţby ČSOB SmartBanking je nezbytné, aby klient vlastnit telefon s operačním systémem iOS, Android či Windows s datovým připojením na internet a nainstaloval si do svého telefonu, tabletu či počítače sluţbu ČSOB SmartBanking. ČSOB na rozdíl od ČS navíc podporuje i operační systém Windows, coţ můţe být pro klienty vlastnící mobilní telefon s tímto operačním systémem prioritní při výběru sluţeb smartbanking mezi jednotlivými peněţními ústavy. Tato sluţba je stejně jako u ČS navázána na internetové bankovnictví, mohou ji tedy vyuţívat pouze klienti, kteří mají zřízené přístupy k internetovému bankovnictví ČSOB. ČSOB SmartBanking umoţňuje klientovi správu účtu, zadávat příkazy k úhradě, provádět převody mezi účty, vyhledat bankomaty ČSOB i konkurenčních bank

57

Telefonní

bankovnictví.

ČSOB

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Elektronicke-bankovnictvi/CSOB-Mobil-24/Stranky/CSOB-Mobil24-prirucky-a-navody.aspx

53

z:

či si prostřednictvím fotoaparátu na svém mobilu, případně tabletu vytvořit vlastní návrh designu platební karty, atd. Sluţba je zabezpečena identifikačním číslem, PIN kódem a SMS klíčem, kterými se klient přihlašuje do svého internetového bankovnictví. Dalším zabezpečujícím prvkem je bezpečnostní časový zámek, který se v případě nečinnosti klienta přesahující 5 minut automaticky sám z aplikace odhlásí.58

4.2.5 ČSOB InternetBanking 24 Jak je patrné z názvu sluţby ČSOB InternetBanking 24, jedná se o internetové bankovnictví. Pro vyuţívání této sluţby je nutné disponovat osobním počítačem a pro správnou funkčnost sluţby splnit minimální poţadavky softwaru, kterými jsou správný typ operačního systému a vhodný internetový prohlíţeč. Při vyuţití elektronického podpisu je nezbytnénavíc nainstalovat aplikaci JAVA a SecureStore Card Manager. Přes ČSOB InternetBanking 24 můţe klient uskutečňovat tuzemské devizové příkazy k úhradě, SEPA převody, poskytovat svolení pro SIPO, dobíjet předplacenou kartu mobilního operátora a další sluţeby. Zabezpečení internetového bankovnictví je v případě ČSOB zajištěno identifikačním číslem klienta, PIN kódem, SMS klíčem (jednorázový autorizační kód, sloţen z číslic a malých písmen) nebo čipovou kartou s certifikátem. K přihlášení přes čipovou kartu s certifikátem

je

opět

nutné,

aby

klient

vlastnil

čtečku

čipových

karet.

Po vloţení čipové karty do čtečky je klient povinen autentizaci potvrdit PIN kódem čipové karty. Poté dojde k ověření elektronického podpisu systémem a k přihlášení certifikátem.59 Veškeré výše zmíněné produkty ČSOB jsou nabízeny kromě občanů, také podnikatelům a firmám. Pro podnikatele a firemní zákazníky má ČSOB dále rozšířenou nabídku ještě o sluţbu BusinessBanking 24 Online a BusinessBanking 24. Sluţby jsou poskytovány ve třech jazykových mutacích.

58

Návod ke sluţbě ČSOB SmartBanking. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-bankovnictvi/CSOB_SmartBanking.pdf 59

ČSOB

InternetBanking

24.

ČSOB

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-31].

http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-bankovnictvi/CSOB_IB24_prirucka_zkrac.pdf

54

Dostupné

z:

4.2.6 ČSOB BusinessBanking 24 Online ČSOB BusinessBankign 24 Online je forma internetového bankovnictví pro podnikatele a firemní zákazníky. Obdobně jako sluţby ČSOB InternetBanking 24 funguje prostřednictvím webového rozhraní. Obě tyto sluţby jsou téměř identické aţ na jeden významný rozdíl. Sluţbu ČSOB BusinessBanking 24 Online je moţné propojit s účetním systémem uţivatelské firmy. Firma vyuţívající sluţby ČSOB BusinessBanking 24 Online můţe pro vybrané zaměstnance mimo jiné zřídit i disponentské přístupy. Tato sluţba nabízí např. informace o účtech, import platebních příkazů (načtení platebních příkazů, které byly vytvořeny v účetním programu klienta), příjem dat z banky (export dat z banky do účetních programů klienta), uskutečňování plateb nebo zadávání hromadných příkazů atd. Pro provádění pasivních operací je bezpečnost zajištěna formou identifikačního čísla a PIN kódu. Aktivní operace musí klient autorizovat certifikátem k elektronickému podpisu uloţeným na čipové kartě. K této sluţbě klient můţe vyuţít dále doplňkovou sluţbu Info 24, pomocí které získá informace o pohybech a stavech účtů, o transakcích provedených platebními kartami a další doplňkové informace. Tyto informace banka zasílá klientovi v podobě standardních či šifrovaných SMS zpráv nebo prostřednictvím e-mailů.

4.2.7 ČSOB BusinessBanking 24 Sluţba ČSOB Businessbanking 24 je obdobou sluţby ČSOB BusinessBanking 24 Online, s tím rozdílem, ţe tato sluţba klientovi nabízí moţnost zadávat operace jak v on-line reţimu, tak operace v off-line reţimu, tzn. bez nutnosti připojení k internetu s tím, ţe klientovi je aplikace internetového bankovnictví nahrána rovnou do počítače. Tento typ sluţby je vhodný v případě, ţe klient často provádí větší počet platebních operací a podepisuje se pouze celá dávka (jedna dávka můţe obsahovat velké mnoţství příkazů). V tomto případě je značnou výhodou to, ţe klient nemusí kaţdý příkaz podepisovat zvlášť.

Dále

v rámci

této

aplikace

je

moţné,

aby

klient

prováděl

import

a export dat pro externí systémy, např. účetnictví. Klient si datový soubor vygenerovaný v účetním programu uloţí na disk a následně z něho nahraje údaje do sluţby ČSOB BusinessBanking 24. 55

Klient v off-line reţimu můţe mimo exportu a importu dat do a z účetního systému, zjišťovat informace o účtu, provádět běţné platební operace, či zobrazovat kreditní i debetní avíza nebo kurzovní lístky. K této sluţbě je také moţné zřídit přístupy pro více osob, tzv. disponenty, kterým musí být přiděleno identifikační číslo a definovaný přístup od zřizovatele sluţby, který s bankou podepsal smlouvu o vyuţití této sluţby. V případě, ţe klient bude vyuţívat off-line reţim této sluţby, stačí pro vstup pouze zapnout aplikaci nebo pro zvýšení zabezpečení se můţe nastavit uţivatelské jméno a heslo. Pro vyuţití online reţimu sluţby ČSOB BusinessBanking 24 je zajištěno zabezpečení formou identifikačního čísla a PIN kódu nebo certifikátem k elektronickému podpisu uloţeným na čipové kartě.60 Tabulka č. 2: Přehled poskytovaných sluţeb Československou obchodní bankou a.s.

Československá obchodní banka a.s. Telefonní bankovnictví Mobilní bankovnictví Internetové bankovnictví

Název produktu ČSOB Linka 24 ČSOB Mobil 24 ČSOB Smartbanking ČSOB InternetBanking 24 ČSOB BusinessBanking 24 Online ČSOB BusinessBanking 24

Občané a privátní klientela ✓ ✓ ✓ ✓

Podnikatelé a firmy ✓ ✓ ✓ ✓ ✓ ✓

Zdroj: Vlastní zpracování

60

ČSOB BusinessBanking 24 Online. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-bankovnictvi/BB/CSOB_BB24_Manual_Online_cz.pdf

56

4.3 Nabídka elektronického bankovnictví Equa bank a.s. 4.3.1 Profil Eqau bank a.s. (dále jen Equa bank) Ač si mnoho lidí myslí, ţe jde o novou banku na českém trhu, jedná se o banku s historií. V České republice tato banka působí jiţ od roku 1994, původně jako IC Banka, a.s.. „IC Banka nabízela sluţby i pro běţné občany, její prioritou však byli firemní zákazníci. Původně

měla

ambice

soustředit

se

na

podporu

v obchodování

s asijskými

a africkými zeměmi, nakonec však zůstala jen u českého trhu. IC Banka neměla ţádné přímé bankovnictví. Aţ do září 2007, kdy ji koupila italská bankovní skupina Banco Popolare Societá Cooperativa, byl jejím nejvyšším technologickým komunikačním prvkem fax s kódovou tabulkou, s jejíţ pomocí zadavatel příkazu potvrzoval jakoukoli transakci. Jak se vyvíjela technologie, nabídlazasílání výpisu z účtu e-mailem ve formátu PDF, který byl kódovanýheslem.“61 V návaznosti na změnu vlastníka banky došlo téhoţ roku ke změně názvu na Banco Popolare Česká republika, a.s.. „Equa bank a.s. vstoupila na český trh v červenci 2011 po převzetí Banco Popolare Česká republika, a.s., společností Equa Group Limited. Equa Group Limited je ve vlastnictví fondů, kterým poskytuje poradenství britská společnost Anacap Financial Partners LLP. V současné době má Equa bank 80 000 klientů a provozuje 12 poboček po celé České republice.“62 I Equa bank získala několik ocenění v soutěţích. Jedním z významných ocenění je cena za druhou nejlepší banku na trhu za rok 2014 soutěţi Zlatý Měšec.63 Equa bank je zaměřena především na poskytování bankovních sluţeb pro občany a firemní klienty. V elektronickém bankovnictví nabízí sluţby telefonního, mobilního a internetového bankovnictví.

61

Banco Popolare se mění na Equa bank. Co tomu předcházelo?. CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. ©

2011 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/banco-popolare-ic-banka-se-meni-na-equabank-historie/ 62

O Equa bank. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/o-nas/

63

Zlatý Měšec 2014: Výsledky čtenářské ankety. Měšec.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z:

http://www.mesec.cz/clanky/zlaty-mesec-2014-vysledky-ctenarske-ankety/

57

4.3.2 Telefonní bankovnictví Equa bank nemá ţádné specifické označení pro telefonní bankovnictví. V případě, ţe klient bude vyuţívat tuto sluţbu, musí si nejdříve zřídit internetové bankovnictví. To je hlavní podmínka pro vyuţití této sluţby. Přes telefonní bankovnictví můţe klient s operátorem prostřednictvím telefonní komunikace např. zadávat platby nebo řešit detaily o svém účtu. Uţivatelé telefonního bankovnictví Eqau bank mohou vyuţít pouze sluţby telefonního

bankéře.

Tato

banka

svým

klientům

neumoţňuje

provádět

operace

prostřednictvím hlasového telefonního automatu. Formou zabezpečení u telefonního bankovnictví Equa bank je přihlašovací osmi aţ šestnáctimístné číslo a šestimístné heslo. Pro následnou autorizaci plateb musí mít klient nastavený také autorizační PIN kód. Zajímavostí je, ţe Equa bank nabízí neomezený počet pokusů přihlášení do telefonního bankovnictví, coţ povaţuji za nedostatečné v oblasti bezpečnosti klienta.

4.3.3 Mobilní bankovnictví Mobilní bankovnictví Equa bank funguje prakticky stejně jako u přechozích bank. Tuto sluţbu mohou vyuţít klienti s mobilním telefonem s operačním systémem iOS a Android, datovým připojením k internetu a nainstalovanou bankovní aplikací. I tato sluţba je navázaná na internetové bankovnictví. Pro přihlášení do mobilního bankovnictví je nutné, aby klient vyuţil stejné přihlašovací číslo a heslo jako u internetového bankovnictví. Mobilní bankovnictví Equa bank umoţňuje uţivatelům např. zobrazovat zůstatky na účtech, provádět jednorázové platby, zadávat nebo rušit trvalé příkazy, zadávat svolení k inkasu či vyhledávat nejbliţší bankomaty. Jak uţ bylo uvedeno, zabezpečení v této sluţbě je pomocí přihlašovacího čísla a hesla. Platby klient potvrzuje SMS autorizačním kódem. Na rozdíl od telefonního bankovnictví Equa bank má klient ve sluţbě mobilního bankovnictví na přihlášení tři pokusy. V případě ţe budou tyto tři pokusy opakovaně zadány chybně, dojde k dočasnému

58

zablokování sluţby na 5 minut. Po uplynutí 5 minut má klient další tři pokusy. Pokud opět dojde k zadání třikrát po sobě špatného hesla, bude sluţba zcela zablokována.64

4.3.4 Internetové bankovnictví Jak je patrné z názvu, jedná se o sluţbu internetového bankovnictví, kterou klient můţe vyuţít k ovládání svého účtu. I v tomto případě je nutné disponovat počítačem a podporovaným prohlíţečem. Klient můţe prostřednictvím této sluţby provádět obsluhu klientských účtů, realizovat platební styk, obsluhovat platební karty atd. Vstup do internetového bankovnictví je zajištěn pomocí přihlašovacího osmi aţ šestnáctimístného čísla, které si klient v nastavení svého internetového bankovnictví můţe kdykoliv libovolně měnit. Vstup do internetového bankovnictví je dále zabezpečen pomocí hesla, které musí být kombinací osmi aţ čtrnácti znaků a musí obsahovat alespoň jedno velké písmeno a číslici. I v tomto případě stejně jako u mobilního bankovnictví funguje zablokování aplikace a to za zcela stejných podmínek. Kdyţ klient zadá třikrát po sobě nesprávné heslo, bude mu přístup do internetového bankovnictví na 5 minut dočasně zablokován. V případě, ţe i následně zadá heslo třikrát nesprávně, účet mu bude zablokován trvale. Zrušení blokace můţe klient vyřešit prostřednictvím klientského centra či návštěvou pobočky. Zabezpečení funguje i tak, ţe při provádění jakékoliv aktivní operace v internetovém bankovnictví je klientem do sluţby zadán předem autorizovaný SMS klíč, který mu banka zašle na klientem určené mobilní číslo. Tato sluţba je poskytována jak pro občany, tak pro podnikatele a firemními zákazníky. Jde-li o internetové bankovnictví poskytované pro firemní zákazníky, sluţba je rozšířena o další funkci, kterou je disponentský model, který umoţňuje nastavit různá oprávnění pro vybrané zaměstnance, kteří mohou mít např. právo pouze kontrolovat pohyby a stavy na účtech nebo zadávat jednorázové či trvalé platby.65

64

Časté dotazy. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/caste-

dotazy/ 65

Manuál pro sluţby Přímého (Internetového) bankovnictví pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby.

Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/files/doc/496-manual-ib-pofop-050414.pdf

59

Equa bank a.s. nabízí sluţby telefonního a internetového bankovnictví jak pro občany, tak pro podnikatele a firmy. Sluţba mobilního bankovnictví je prozatím poskytována pouze občanům. Sluţby elektronického bankovnictví bývají poskytovány ve dvou jazykových mutacích. Tabulka č. 3: Přehled poskytovaných sluţeb Equa bank a.s.

Equa bank a.s. Telefonní bankovnictví Mobilní bankovnictví Internetové bankovnictví

Název produktu

Občané a privátní klientela

Podnikatelé a firmy

Telefonní bankovnictví Mobilní bankovnictví Intenetové bankovnictví

✓ ✓ ✓

✓

Zdroj: Vlastní zpracování

60

✓

5. Komparace elektronického

současného bankovnictví

stavu

produktů

ve

vybraných

bankách Stejně jako v jiných odvětvích i v bankovnictví hraje cena bankovních produktů při výběru poskytovatele velmi důleţitou roli, jelikoţ i banka je zřizována převáţně za účelem dosaţení zisku. Cena bankovních produktů je výsledkem cenové politiky banky. V dnešní době můţeme v tomto odvětví zaznamenat stále rostoucí konkurenci a také zvyšující se nároky spotřebitelů, kteří po finančních institucích vyţadují, aby neustále přicházely s výhodnějšími a kvalitnějšími produkty. To platí i pro oblast elektronického bankovnictví. Tato kapitola bude věnována komparaci současného stavu produktů elektronického bankovnictví v bankách, jejichţ produkty byly popsány v předchozí kapitole. Konkrétně se v této kapitole zaměřím na porovnání nabídek telefonního, mobilního a internetového bankovnictví, a to z pohledu rozsahu cenové politiky jednotlivých druhů elektronického bankovnictví pro občany, podnikatele a firmy. Aby klient mohl vyuţívat jakýkoliv druh elektronického bankovnictví, je podmínkou existence účtu na základě smluvního vztahu s bankou. Jelikoţ bankovní poplatky tvoří velkou část profitu banky, v této kapitole se zaměřím na ty, které si banky účtují za jednotlivé sluţby elektronického bankovnictví. I kdyţ se banky snaţí postavit svoji marketingovou kampaň na tom, ţe jejich sluţby jsou téměř bezplatné, z přehledu bude zřejmé, ţe i tak si banky účtují poměrně vysoké ceny za své sluţby. Pro obyčejného zákazníka je orientace ve srovnání cenové nabídky banky poměrně sloţitou záleţitostí, jelikoţ sazebníky finančních institucí se liší jak ve formě, tak i v terminologii. Pro svoji komparaci jsem zvolila tři konkrétní banky. Zatímco ČS a ČSOB patří mezi největší a jiţ zavedené banky na trhu, Equa bank je bankou novou a poměrně malou. Ráda bych ve své práci analyzovala, zda je Equa bank schopna v konkurenčním boji s těmito velkými bankami obstát alespoň v jednom z vybraných segmentů komparace. Z důvodu lepší přesnosti údajů nejsou v tabulce uvedené nepravidelné aktivity, jako je změna hesla, zasílání potvrzení transakcí, opětovné poskytnutí PIN kódu, a další. Z hlediska jednoduchosti a účelnosti porovnání jsem si pro svou komparaci vybrala 61

především sluţby, jakými jsou zřízení produktu, měsíční uţívání a zrušení produktu. Dále zde budou uvedeny poplatky za odchozí jednorázový a trvalý příkaz k úhradě a odchozí trvalý příkaz k inkasu v tuzemském platebním styku. Tyto tři uvedené aktivní operace jsem do své komparace zahrnula proto, ţe ve vyhodnocení dotazníku, který bude součástí další kapitoly,se tyto typy umístily na předních příčkách. V první fázi dojde k porovnání cen u občanů, druhá fáze se bude zabývat srovnáním cen pro podnikatele a firemní klienty. Veškeré informace byly zjišťovány na základě platných sazebníků, které mají vybrané banky zveřejněné na svých webových stránkách, dále osobním telefonním hovorem s obsluţnou linkou nebo pomocí e-mailové komunikace.

5.1 Komparace cen telefonního bankovnictví Telefonní bankovnictví bude první oblastí komparace cenové politiky, na kterou se zaměřím. V první části tabulky budou srovnány produkty ČS – SERVIS 24 Telebanking, ČSOB – ČSOB Linka 24 a Telefonní bankovnictví Equa bank, které jsou poskytovány pro občany. V druhé části tabulky se zaměřím na komparaci nabídky telefonního bankovnictví pro podnikatele a firmy. V případě provádění platebního styku jsem ve své práci uvedla sazby za uskutečňování aktivních operací jak s telefonním bankéřem, tak prostřednictvím automatického telefonního bankéře, a to i přesto,ţe tuto sluţbu podporuje pouze ČS. Ostatní banky nabízí zadávání aktivních operací pouze prostřednictvím telefonního bankéře.

62

Tabulka č. 4: Komparace cen telefonního bankovnictví Česká spořitelna a.s. TELEFONNÍ BANKOVNICTVÍ

Československá obchodí banka a.s. Občané

SERVIS 24 Telebanking ČSOB Linka 24 Zřízení produktu Měsíční uţívání Zrušení produktu Telefonní bankéř / IVR Jednorázové příkazy k úhradě Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu TELEFONNÍ BANKOVNICTVÍ

zdarma 100,zdarma TB/IVR 15,-/2,5,-/5,5,-/5,-

zdarma 40,zdarma TB/IVR 20,-/x 6,-/x 6,-/x Podnikatelé a firmy

SERVIS 24 Telebanking/BUSINESS ČSOB Linka 24 24 Internetbanking

Zřízení produktu Měsíční uţívání Zrušení produktu Telefonní bankéř / IVR Jednorázové příkazy k úhradě Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu

zdarma/zdarma 100,-/200,zdarma/zdarma TB/IVR 15,-/2,5,-/5,5,-/5,-

zdarma zdarma zdarma TB/IVR 20,-/x 6,-/x 6,-/x

Equa bank a.s.

Telefonní bankovnictví zdarma zdarma zdarma TB/IVR 20,-/x 20,-/x 20,-/x Telefonní bankovnictví zdarma zdarma zdarma TR/IVR 20,-/x 20,-/x 20,-/x

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč66

66

Ceník pro SERVIS 24 Telebanking. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/servis-24---telebanking-d00022692 Ceník

pro

Tuzemský

platební styk.

Česká

spořitelna

[online].

[cit.

2014-03-18]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719 Přímé bankovnictví. [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/onas/prime-bankovnictvi-d00014571 Platební styk. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/onas/platebni-styk-d00014576

63

Telefonní bankovnictví je jednou z forem elektronického bankovnictví, kterou má v nabídce většina tuzemských bank. I přestoţe její zřízení bývá téměř vţdy zdarma, i tato pohodlná forma elektronického bankovnictví v sobě skrývá mnoho poplatků. Jejich výše je závislá na druhu účtu či konta, které klient vyuţívá. ČS nabízí zřízení produktu SERVIS 24 Telebanking jak pro občany, tak firemní klientelu zcela zdarma, ovšem z vybraných tří bank si účtuje nejvyšší poplatek za měsíční uţívání, ve výši 100 Kč. Jejím plusem však je, ţe jako jediná ze tří vybraných bank nabízí zadávání aktivních operací prostřednictvím telefonního bankéře i automatického hlasového automatu (dále jen IVR). V případě jednorázového příkazu k úhradě prostřednictvím telefonního bankéře si banka účtuje 15 Kč za jednu provedenou operaci, zatímco při zadání této operace pomocí IVR si účtuje pouhé 2 Kč. U trvalého příkazu k úhradě nebo trvalého příkazu k inkasu jsou ceny obdobné, tedy 5 Kč nezávisle na tom, zda klient provádí tento platební úkon prostřednictvím telefonního bankéře či IVR. Tyto ceny jsou shodné jak pro podnikatele a firemní klienty, tak pro občany. U firemních zákazníků je moţné ještě sjednat sluţbu

BUSINESS

24

Internetbanking,

jejíţ

součástí

je

telefonní

bankovnictví.

Ceny pro zřízení nebo pro provádění aktivních operací jsou stejné jako u sluţby SERVIS 24 Telebanking, ovšem s rozdílem, ţe v této sluţbě si klient měsíčně připlatí o 100 Kč více, cena této sluţby je tedy 200 Kč. ČSOB nabízí svoje telefonní bankovnictví pod názvem Linka 24. Za zřízení sluţby si banka neúčtuje ţádné poplatky. Za její měsíční provoz uhradí klient částku ve výši 40 Kč. Pokud však vyuţije sluţbu v kombinaci s jinou formou elektronického bankovnictví, stojí tato sluţba pouhých 20 Kč měsíčně. ČSOB umoţňuje provádění aktivních operací pouze prostřednictvím telefonního operátora, přes IVR mohou klienti provádět pouze pasivní operace. Za kaţdý odchozí jednorázový příkaz k úhradě si ČSOB u svých klientů účtuje 20 Kč, zatímco u odchozích trvalých příkazů k úhradě a inkasu 6 Kč. Veškeré ceny jsou Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka [online]. © 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#eb Sazebník pro právnické osoby a pro fyzické osoby – podnikatele ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-pravnicke-osoby-a-fyzicke-osobypodnikatele.aspx#eb

64

z:

shodné jak pro občany, tak pro podnikatele a firemní klienty. Jediným rozdílem je, ţe podnikatelé a firemní klienti měsíčně neplatí ţádný poplatek za uţívání této sluţby. Equa bank nemá pro svůj produkt telefonního bankovnictví ţádný specifický název. Nabízí telefonní bankovnictví jak pro občany, tak pro podnikatele a firemní zákazníky za stejné ceny. Za zřízení, zrušeníani měsíční uţívání si neúčtuje ţádné poplatky, v čemţ se výrazněliší od ostatních bank. Co se týká vyjmenovaných aktivních operací v tabulce, zde je cena značně vyšší neţ u ostatních bank, jelikoţ za kaţdou ze tří zmíněných aktivní operací si Equa bank účtuje 20 Kč. To je v porovnání s ostatními bankami poměrně vysoký rozdíl. Uţivatelé této sluţby mohou vyuţít pouze sluţeb telefonního bankovnictví, neboť Equa bank nedisponuje sluţbou IVR. Celkově nabídku bank telefonního bankovnictví nelze hodnotit nikterak kladně. I přestoţe za zrušení a zřízení si banky neúčtují ţádný poplatek, ceny za provedení aktivních operací zejména u Equa bank jsou podle mého názoru poměrně vysoké.

5.2

Komparace cen mobilního bankovnictví Trendy ve světě v posledních letech jednoznačně souvisejí s rychlým vývojem

informačních a bankovních technologií a stále více lidí je majitelem mobilního telefonu či tabletu s přístupem k internetové síti. S vývojem technologií v oblasti mobilních telefonů a tabletů roste i nabídka sluţeb, které banky poskytují. Mobilní bankovnictví je téţ podporováno většinou českých bankovních domů, ČSOB a ČS nabízejí aţ dva druhy. Tabulka, ve které je přehled sazeb za poskytování sluţeb mobilního bankovnictví, má opět dvě části, v první jsou uvedeny ceny sluţeb mobilního bankovnictví pro občany a v druhé tabulky pro podnikatele a firemní klienty.

65

Tabulka č. 5: Komparace cen mobilního bankovnictví Česká spořitelna a.s.

Československá obchodní banka a.s.

Equa bank a.s.

Občané

MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ

SERVIS 24 Mobilní banka/SERVIS 24 GSM banking Zřízení produktu zdarma/zdarma Měsíční uţívání 25,-/25,Zrušení produktu zdarma/zdarma Jednorázové příkazy k úhradě 2,-/2,Trvalé příkazy k úhradě x/5,Trvalé příkazy k inkasu x/ 5,-

ČSOB Mobil 24/ČSOB Smartbanking zdarma/zdarma zdarma/ zdarma zdarma/zdarma 3,-/3,3,-/3,6,-/6,Podnikatelé a firmy

SERVIS 24 Mobilní banka/SERVIS 24 GSM banking Zřízení produktu zdarma/zdarma Měsíční uţívání 25,-/25,Zrušení produktu zdarma/zdarma Jednorázové příkazy k úhradě 2,-/2,Trvalé příkazy k úhradě x/5,Trvalé příkazy k inkasu x/ 5,MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ

Mobilní bankovnictví zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

ČSOB Mobil 24/ČSOB Smartbanking

Mobilní bankovnictví

zdarma/zdarma zdarma/zdarma zdarma/zdarma 3,-/3,3,-/3,6,- /6,-

Neposkytuje

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč67 67

Ceník pro SERVIS 24 Mobilní banka. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/servis-24-mobilni-banka/cenik-d00018652 Ceník

pro

Tuzemský

platební styk.

Česká

spořitelna

[online].

[cit.

2014-03-18]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719 Ceník pro SERVIS 24 Mobilní banka. [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/servis-24-mobilnibanka/cenik-d00020977 Ceník pro Tuzemský platební styk. Česká spořitelna [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/tuzemsky-platebni-stykd00022902

66

V cenové komparaci mobilního bankovnictví se opět jako v první fázi zaměřím na sluţby ČS. Banka ČS nabízí svým klientům dvě formy mobilního bankovnictví. Jedním z nich je SERVIS 24 Mobilní banka a druhým SERVIS 24 GMS banking. Oba tyto druhy jsou nabízeny jak občanům, tak podnikatelům a firemním klientům. ČS ani zbývající dvě banky si neúčtují poplatek za zřízení a zrušení produktu. Z vybraných tří bank jediná ČS má vyuţívání obou sluţeb mobilního bankovnictví zatíţené měsíčním poplatkem ve výši 25 Kč. U sluţby SERVIS 24 Mobilní banka mohou z vybraných aktivních operací klienti vyuţívat pouze jednorázový příkaz k úhradě, který je zpoplatněn částkou 2 Kč. Trvalé příkazy k úhradě a inkasu není u této sluţby moţné provést. Sluţba SERVIS 24 GSM banking pak umoţňuje provádět oba příkazy, a to za částky 2 Kč a 5 Kč. ČSOB má ve své nabídce také dvě sluţby mobilního bankovnictví. Jedná se o ČSOB Mobil 24 a ČSOB Smartbanking, přičemţ obě tyto sluţby jsou poskytovány jak občanům, tak podnikatelům a firemním klientům za totoţné ceny. Ani u jedné z těchto sluţeb klient neplatí ţádný poplatek za zřízení, zrušení a není zde účtován ani měsíční poplatek za uţívání. Poplatky zaplatí klient aţ u provádění aktivních operací. U obou sluţeb mobilního bankovnictví, poskytovaných ČSOB v případě odchozí platby ve formě jednorázového příkazu k úhradě,zaplatí klient bance částku ve výši 3 Kč. Tato cena je stanovena i pro trvalé příkazy k úhradě. Za odchozí trvalý příkaz k inkasu si ČSOB účtuje 6 Kč. Zatímco u ČS je moţné provádět trvalé příkazy pouze u sluţby SERVIS 24 GSM banking, výhodou produktů mobilního bankovnictví ČSOB je moţnost provádět tyto příkazy v obou sluţbách, tedy jak jednorázový příkaz k úhradě, tak i trvalý příkaz. Nabídka mobilního bankovnictví u Equa bank je značně omezena. Tuto sluţbu zatím nemá v nabídce pro podnikatele a firemní klienty. Sluţba je poskytována pouze pro klienty občany. Velkou předností této nabídky je zajisté výše poplatků. Equa bank jako jediná z uvedených bank neúčtuje svým klientům ţádný poplatek za sluţbu, která je uvedena Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka [online]. © 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#eb Sazebník pro právnické osoby a pro fyzické osoby – podnikatele ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-pravnicke-osoby-a-fyzicke-osobypodnikatele.aspx#eb

67

z:

v komparaci. Neúčtuje svým klientů ţádný poplatek za zřízení, zrušení, měsíční uţívání sluţby ani za ţádný příkaz k úhradě či inkasu. Cenové politiky ČS a ČSOB jsou si velice podobné, avšak s jedním výrazným rozdílem, ţe ČS si účtuje měsíční poplatky za vyuţití sluţby. Nejvýraznějším rozdílem v této oblasti komparace je jednoznačně nabídka Equa bank. Equa bank je jednoznačně nejmenší z vybraných bank jak hlediska pobočkové sítě, tak z hlediska počtů klientů a její nabídka mobilního bankovnictví je omezena pouze pro občany. Musím ale zdůraznit, ţe v oblasti cenové politiky mobilního bankovnictví je pro zbývající dvě zmíněné banky velkým konkurentem.

5.3 Komparace cen internetového bankovnictví Další porovnání cen proběhne v oblasti internetové bankovnictví. Tuto formu elektronického bankovnictví jsem si pro svou komparaci vybrala z tohoto důvodu, ţe v oblasti elektronických distribučních kanálů zaznamenalo největší dynamiku vývoje v uplynulých letech.V současné době tento druh elektronického bankovnictví patří mezi jednu z nejuţívanějších

forem pro

obsluhy

účtu,

a

to

zejména

kvůli

své

variabilitě

a komfortu, jeţ poskytuje. Podle mého názoru tuto formu komunikace mezi klientem a bankou nadále čeká v budoucnu další rozkvět. To dokazují i investice bankovních domů do internetového bankovnictví, a to jak v oblasti inovace designu, tak i neustálým rozšiřováním nabídky rozsahu bankovních sluţeb, které klient jeho prostřednictvím můţe vyuţít. I v této podkapitole komparace cen internetového bankovnictví,dojde ke srovnání cen nejvíce pouţívaných aktivních operací a komparaci cen za zřízení, uţívání či zrušení sluţby stejně jak tomu bylo i u předcházejících druhů elektronického bankovnictví.

68

Tabulka č. 6: Komparace cen internetové bankovnictví Československá obchodí banka a.s.

Česká spořitelna a.s. INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ

Občané SERVIS 24 Internetbanking

Zřízení produktu Měsíční uţívání Zrušení produktu Jednorázové příkazy k úhradě Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu

INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ

Zřízení produktu Měsíční uţívání Zrušení produktu Jednorázové příkazy k úhradě Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu

Equa bank a.s.

zdarma 25,zdarma

ČSOB InternetBanking 24 zdarma zdarma zdarma

2,5,5,-

3,3,6,Podnikatelé a firmy ČSOB InternetBanking SERVIS 24 24/ČSOB Internetbanking/BUSINES BusinessBanking S 24 Internetbanking 24 Online/ČSOB BusinessBanking 24 zdarma/zdarma/ zdarma/zdarma 1400,zdarma/100,100,-/200,/230,zdarma/zdarma/ zdarma/zdarma zdarma 2,-/2,5,-/2,5,-/2,-

3,-/3,-/3,3,-/3,-/3,6,-/6,-/6,-

Internetové bankovnictv í zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

Internetové bankovnictv í

zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

Zdroj: Vlastní zpracování, ceny jsou uvedeny v Kč68

68

Ceník pro SERVIS 24 Internetbanking. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/servis-24---internetbanking/cenik-d00019496 Ceník

pro

Tuzemský

platební styk.

Česká

spořitelna

[online].

[cit.

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-styk-d00022719

69

2014-03-18]. Dostupné z:

Prvním produktem pro občany je internetové bankovnictví ČS nazvané jako SERVIS 24 Internetbanking. I v tomto případě je zřízení a zrušení sluţby bez poplatků. Ovšem jako jediná banka si v oblasti internetového bankovnictví pro občany účtuje poplatek 25 Kč za měsíční uţívání sluţby. Další ceny, které můţeme nalézt v tabulce, jsou 2 Kč za jednorázový příkaz k úhradě a 5 Kč v případě trvalého příkazu k úhradě nebo inkasu. Sluţbu s názvem SERVIS 24 Internetbanking poskytuje ČS i pro podnikatele a firemní zákazníky. Mimo této sluţby má pro sekci podnikatelé a firemní klienti ČS ve své nabídce ještě sluţbu BUSINESS 24 Internetbanking, kde si za její měsíční uţívání účtuje o stokorun větší poplatek, tedy 200 Kč. Tento poplatek je zajisté větší i z důvodu, ţe sluţba BUSINESS 24 Internetbanking je mnohem více orientována na provádění většího objemu plateb. Ve sluţbě BUSINESS 24 Internetbanking si ČS za jednorázové příkazy k úhradě, trvalé příkazy k úhradě a inkasu účtuje poplatek ve výši 2 Kč. Zatímco u sluţby SERVIS 24 Internetbanking pro podnikatele a firemní klienty si za měsíční uţívání sluţby účtuje 100 Kč. Jednorázový příkaz k úhradě je zpoplatněn taktéţ 2 Kč, ovšem za odchozí trvalý příkaz k úhradě a inkasu ČS podnikatelům a firemním klientům účtuje poplatky ve výši 5 Kč. ČSOB pro klienty občany nabízí internetové bankovnictví s názvem ČSOB InternetBanking 24, u kterého si za zřízení produktu, jeho měsíční uţívání či zrušení poplatky neúčtuje. Klienti se jim však nevyhnout v případě aktivních operací. Jednorázový i trvalý příkaz k úhradě je zpoplatněn 3 Kč, odchozí trvalý příkaz k inkasu pak částkou 6 Kč. V případě nabídky pro podnikatele a firemní klienty ČSOB nabízí poměrně širokou paletu sluţeb internetového bankovnictví. Pro tento segment klientů má ČSOB v nabídcetři Ceník pro SERVIS 24 Internetbanking. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/servis-24internetbanking/cenik-d00008785 Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka [online]. © 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#eb Sazebník pro právnické osoby a pro fyzické osoby – podnikatele ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

z:

http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-pravnicke-osoby-a-fyzicke-osobypodnikatele.aspx#eb Sazebník

poplatků.

Equa

bank

[online].

©

2011

[cit.

2014-03-20].

Dostupné

http://www.equabank.cz/files/doc/399-sazebnik-ucty-cz-01022014.pdf?mboxSession=1395398727262-616665

70

z:

sluţby. První sluţbouČSOB InternetBanking. U této jediné sluţby není zpoplatněno zřízení produktu ani jeho uţívání či zrušení.. Druhým produktem v nabídce této banky je sluţba ČSOB BusinessBanking 24 Online. Zřízení ani zrušení této sluţby není zpoplatněno, poplatek 100 Kč platí klienti pouze za její měsíční uţívání. U třetí sluţby s názvem ČSOB BusinessBanking 24 se ceny značně liší. ČSOB klientovi za zřízení této sluţby účtuje 1400 Kč a za její měsíční uţívání jsou zde poplatky ve výši 230 Kč. Zrušení sluţby je pro klinty zcela zdarma. Poplatky za vybrané aktivní operace u všech tří sluţeb poskytovaných podnikatelům a firemním klientům jsou zcela stejné. Za odchozí jednorázové příkazy a trvalé příkazy poţaduje ČSOB ve všech případech 3 Kč a za trvalé příkazy k inkasu 6 Kč. Equa bank má ve své nabídce pro občany, podnikatele a firemní klienty pouze jeden produkt internetového bankovnictví. Sluţby internetového bankovnictví nemají ţádný specifický název. Equa bank neúčtuje ţádné poplatky za zřízení, uţívání ani zrušení sluţby. Jako jediná z vybraných bank neúčtuje ani poplatky za vybrané aktivní operace.

5.4 Závěr komparace současného stavu produktů elektronického bankovnictví ve vybraných bankách Cílem mé komparace bylo analyzovat, zdali je Equa bank schopna v konkurenčním boji s těmito velkými bankami obstát, a to alespoň v jednom analyzovaném segmentu. Po vyhodnocení komparace jsem zjistila, ţe Equa bank má jasnou převahu z hlediska analyzovaných poplatků u mobilního bankovnictví a internetového bankovnictví pro občany a u internetového bankovnictví pro podnikatele a firemní klienty. Samozřejmě pro ty, kteří preferují nízké poplatky, je Equa bank ideální bankou. Klient, který se rozhoduje pro výběr telefonního bankovnictví mezi těmito třemi bankami, se musí rozhodnout, zda-li bude vyuţívat u telefonního bankovnictví spíše jednorázové platební příkazy v tuzemském platebním styku nebo trvalé příkazy k úhradě či inkasu. Pokud by se jednalo o jednorázové platební příkazy, které podle dotazníku preferuje 61,3 % respondentů, pak je pro ně výhodnější zvolit Equa bank. Pokud ale klient vyuţívá častěji trvalé příkazy k úhradě či inkasu, a to alespoň jednou týdně, je pro klienta občana výhodnější zvolit ČSOB. A to proto, ţe ČSOB účtuje menší poplatky za aktivní operace neţ Equa bank, která vysokými poplatky kompenzuje nulový poplatek za vedení účtu. Telefonní bankovnictví pro podnikatele a firemní klienty je nejvýhodnější u ČSOB. 71

ČS svými vysokými sazbami stojí poměrně mimo tuto komparaci. Pokud ale občan, podnikatel či firemní klient provádí prostřednictvím svého účtu alespoň třikrát týdně jednorázové příkazy přes telefonního bankovnictví, pak je pro takového klienta výhodnější účet

SERVIS

24

Telebanking

(pro

občany)

a

BUSINESS

24

Internetbanking

(pro podnikatele a firemní klienty) od ČS. Jelikoţ se v případě telefonního bankovnictví jedná o 1,9 % respondentů, co ho preferují, jeho váha ve výsledné analýze je zanedbatelná. Pro ty, kteří preferují mobilní bankovnictví (5,0 %), je opět nejvýhodnější bankou Equa bank. Tato nabídka se týká pouze klientů občanů, jelikoţ pro podnikatele a firemní klienty mobilní bankovnictví Equa bank ve své nabídce nemá. Srovnání ČS a ČSOB je zanedbatelné, protoţe poskytují skoro stejnou výši poplatků. ČS poskytuje nepatrně niţší sazbu na aktivní operace, ale nabízí vedení účtu za poplatek 25 Kč. Ceny jsou stejné jak pro klienty občany, tak pro podnikatele a firemní klienty. Pokud bude klient občan provádět alespoň jednu aktivní operaci kaţdý den, jeví se z hlediska poplatků za lepší variantu ČS. Telefonní a mobilní bankovnictví je vyuţíváno respondenty, kteří často pouţívají elektronické bankovnictví (alespoň dvakrát týdně, většinou kaţdý den). Proto pro ně bude pravděpodobně vhodnější ČS. Pro ty, kteří dávají přednost internetovému bankovnictví, coţ je podle mého vyplněného dotazníku 69,2 % respondentů, bych doporučila zvolit jak pro klienta občana, tak podnikatele a firemní klienty Equa bank. Tato banka si neúčtuje ţádné poplatky u internetového bankovnictví za vedení účtu ani za aktivní operace. Při srovnání ČS a ČSOB je výhodnější pro klienty, kteří provádí aktivní operace alespoň čtyřikrát týdně, ČS. Internetové bankovnictví ČSOB je vhodnější pro klienty občany, kteří neprovádí aktivní operace často, protoţe účtuje nepatrně vyšší poplatky neţ jsou poplatky u ČS. U internetového bankovnictví jednoznačně vyplývá, ţe pro podnikatele a firemní klienty z hlediska poplatků je výhodnější ČS neţ ČSOB, která má vyšší poplatky jednak u zřízení, vedení účtu, ale i za aktivní operace. Z komparace jasně převaţuje cenová výhoda Equa bank z hlediska účtovaných poplatků, ale existuje ve společnosti stále mnoho konzervativních jedinců, kteří preferují velké banky s delší historií. Pokud by se rozhodovali mezi ČS a ČSOB, musí zhodnotit, jak často své elektronické bankovnictví vyuţívají k provádění aktivních plateb. Pokud je to často je pro ně výhodnější si zvolit ČS, která si sice účtuje vyšší poplatky za vedení účtu, ale má niţší sazby u aktivních operací neţ ČSOB.

72

6. Dotazníkový průzkum V rámci diplomové práce byl proveden dotazníkový průzkum, který se zaměřuje na elektronické bankovnictví. V rámci dotazníku bylo zodpovězeno 12 otázek obsahujících vyjádření 166 respondentů.Šetření ohledně elektronického bankovnictví proběhlo v období od 4.3.2014 do 4.4.2014 prostřednictvím webových stránek www.googledrive.com. Kompletní dotazník je součástí přílohy č. 2. Následující grafy zobrazují procentuální skladbu odpovědí na jednotlivé otázky spolu s interpretací získaných výsledků. Výsledná vypovídací hodnota celého dotazníku bude patrná ze závěru této kapitoly, kde se zaměřím na vztahy a souvislosti mezi jednotlivými otázkami.

6.1 Výsledky dotazníkového průzkumu Graf č. 1: Vyhodnocení otázky č. 1 Do jaké skupiny patříte? 9.6% 0.6% 3.0%

1.2% 0.6%

11.4%

Dítě – bez příjmu - 0,6 %

0.0% 3.0%

Student – brigádník - 11,4 % Student - nepracující - 3,0 % Zaměstnanec - 70,5 % Nezaměstnaný - 3,0 % Příjemce důchodu – pracující - 0,6 % Příjemce důchodu – nepracující - 0 % OSVČ - 9,6 % Zaměstnanec, OSVČ - 1,2 %

70.5%

Zdroj: Vlastní zpracování Z pohledu věku a zaměstnanosti respondentů se pomocí internetového dotazníku nepodařilo dostatečně

diverzifikovat

skupinu.

73

Podíl

příjemců

důchodu

je

pouze

0,6 % (1 respondent). Podíl studentů, OSVČ a zaměstnanců je ve vzorku odpovídající (studenti – 14,4 %, OSVČ – 10,8 % a zaměstnanců 71,7 %).

Graf č. 2: Vyhodnocení otázky č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání?

1.8% 0.6%

0.6% Vysoká škola - 46,4 %

7.2% 46.4%

Vyšší odborná škola - 3,0 % Střední odborná škola - 40,4 % Vyučení v oboru bez maturity - 7,2 % Odborné učiliště s maturitou - 1,8 %

40.4%

Základní škola - 0,6 % Nedokončené základní vzdělání - 0,6 % 3.0%

Zdroj: Vlastní zpracování Z hlediska rozčlenění respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání, nelze povaţovat mnou zkoumaný vzorek za zcela relevantní. Důvodem je nepoměr procenta vysokoškolsky vzdělaných respondentů v dotazované skupině (dosahuje zde 46,4%) a podílu stejně vzdělaného obyvatelstva na celé české populaci (10,7 %). Jelikoţ však nebyla prokázána závislost míry vyuţívání elektronického bankovnictví na úrovni dosaţeného vzdělání, tento nedostatek by neměl mít ţádný zásadní vliv na výstupní data mé analýzy.

74

Graf č.3: Vyhodnocení otázky č. 3 Používáte elektronické bankovnictví? 5.4%

1.8% 0.0%

Ano - 92,8 % Ne - 5,4 % Ne, ale uvažuji o tom - 1,8 % Nevím o co se jedná - 0 %

92.8%

Zdroj: Vlastní zpracování Třetí otázka byla otázkou filtrační. Téměř 93% respondentů odpovědělo, ţe sluţby elektronického bankovnictví vyuţívají, zatímco 5,5% jej nevyuţívá a ani o něm nepřemýšlí. Zbývající 1,8% respondentů o zřízení elektronického bankovnictví uvaţuje. Respondentům, kteří v dotazníku odpověděli, ţe elektronické bankovnictví nevyuţívají, nebylo jiţ umoţněno vyplňovat následující širší otázky. V dalších otázkách proto budou uvedeny odpovědi 159 respondentů, uţivatelů elektronického bankovnictví.

75

Graf č.4: Vyhodnocení otázky č. 4 Používáte elektronické bankovnictví? 23.9%

5.0%

Platební kartu - 23,9 % Mobilní bankovnictví - 5,0 %

1.9%

Internetové bankovnictví - 69,2 % Telefonní bankovnictví - 1,9 %

69.2%

Zdroj: Vlastní zpracování Nejvíce je respondenty vyuţíváno internetové bankovnictví (69,2 %), následované platební kartou (23,9 %). Internetové bankovnictví vyuţívají respondenti, kteří tuto formu elektronické bankovnictví vyhledávají pro jeho jednoduchost a jeho prostřednictvím provádějí operace přibliţně jednou týdně.Platební karta je nejčastěji pouţívaná respondenty, kteří preferují pohodlí a jejím prostřednictvím provádějí transakce zhruba jednou týdně. Telefonní a mobilní bankovnictví je vyuţíváno respondenty, kteří pouţívají elektronické bankovnictví často (alespoň dvakrát týdně, většinou kaţdý den) a preferují u něj pohodlí a úsporu času.

76

Graf č. 5: Vyhodnocení otázky č. 5 V případě, že jste majitelem účtu a máte internetové bankovnictví, jak často ho používáte?

3.8%

9.4%

15.1%

Každý den - 9,4 % Přibližně jednou týdně - 50,3 % 2x až 4x do týdne - 21,4 % Přibližně jednou měsíčně - 15,1 % Nepoužívám ho vůbec - 3,8 %

21.4% 50.3%

Zdroj: Vlastní zpracování Časté pouţívání internetového bankovnictví (kaţdý den a dvakrát aţ čtyřikrát týdně) je patrné u respondentů, kteří pracují, tedy u zaměstnanců či studentů – brigádníků. Nejméně vyuţívají internetové bankovnictví lidé, kteří mají pocit, ţe platí vysoké poplatky nebo se nezajímají o výši poplatků. U části respondentů, kteří se nezajímají o výši poplatků a vyuţívají elektronické bankovnictví sporadicky, vyplývá, ţe se nezajímají ani o nabídku své banky.

77

Graf č. 6: Vyhodnocení otázky č. 6 Jaké AKTIVNÍ operace nejčastěji provádíte prostřednictvím elektronického bankovnictví?

0.8% 0.4%

0.4%

Jednorázové příkazy k úhradě v tuzemském platebním styku - 61,3 % Jednorázové příkazy k úhradě v zahraničním platebním styku - 3,8 %

18.9%

Trvalé příkazy k úhradě - 5,9 % Trvalé příkazy k inkasu - 8,4 % 8.4%

Převody mezi svými účty - 18,9 % Platba kartou na internetu - 0,8 %

5.9% 3.8%

61.3%

Kontrola stavu účtu - 0,4 % Nic neprovádím - 0,4 %

Zdroj: Vlastní zpracování Nejčastěji je vyuţíván jednorázový příkaz k úhradě v tuzemském platebním styku (61,3 %). Trvalé příkazy k inkasu a k úhradě jsou nejčastěji vyuţívány zaměstnanci, kteří mají stálý příjem. Druhá nejčastěji vyuţívaná aktivní operace u zkoumaného vzorku je převod mezi svými účty (18,9 %) následovanou trvalými příkazy k inkasu (8,4 %). Trvalé příkazy k inkasu převaţují nad trvalými příkazy k úhradě (5,9 %).

78

Graf č.7: Vyhodnocení otázky č. 7 Jak jste spokojen/a s výší poplatků za služby elektronického bankovnictví?

26.4% 32.7%

Považuji je za přiměřené - 26,4 %

Příliš vysoké - 25,2 %

Příliš nízké - 0,6 %

Nezajímám se o poplatky za elektronické bankovnictví - 15,1 % 25.2%

Neplatím poplatky - 32,7 %

15.1% 0.6%

Zdroj: Vlastní zpracování Poplatky za příliš vysoké povaţuje 25,2 % respondentů, tito odpovídající také podle dotazníků by rádi změnili svou banku, ale změna je pro ně časově náročná. Ti, kteří neplatí ţádné poplatky u své banky, coţ je 32,7 % respondentů, podle vyplněného dotazníku ani neuvaţují o změně banky. Je velice zajímavé, ţe 32,7 % ze zkoumaného vzorku se nezajímá o výši poplatků. Bylo by velice přínosné zjistit, proč tomu tak je, a zdali se jedná o konzervativní klienty, kteří mají dlouhodobě svůj účet u jedné banky a nesledují aktuální situaci na bankovním trhu. Na tento aspekt se dotazník nezaměřoval.

79

Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 8 V případě, že nejste spokojeni, přemýšlel/a jste o změně banky?

10.7%

3.8%

7.5%

Ano, ale neznám nabídky ostatních bank - 3,8 % 18.9% Ano, ale nemám na to čas - 7,5 %

Ano, ale změna banky pro mě představuje starosti - 18,9 % Ne, nepřemýšlel/a jsem o změně 59,1 % Jiný důvod - 10,7 % 59.1%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu vyplývá, ţe 59,1 % respondentů je spokojeno se svoji bankou a nemá zájem ji měnit. Dalších 36,5 % je se svoji bankou nespokojeno, ale nejsou odhodláni svoji banku změnit, ať z důvodů nedostatku času, neznalosti jiných nabídek bank či starostí, které pro ně změna banky představuje. Nejvíce negativně na bance hodnotí příliš vysoké poplatky. Mezi dalšími důvody, které respondenti uvedli do dotazníku, jsou např., ţe kvůli hypotéce musí mít účet u své banky, nemohou najít jiný bankovní dům s lepší nabídkou, nebo aţ nebudou vyuţívat studentskou slevu, změní banku, aj.

80

Graf č. 9: Vyhodnocení otázky č. 9 Co je Vaším důvodem pro používání elektronického bankovnictví?

16.2% 25.5%

Pohodlí - 25,5 % Úspora času - 27,8 % Nižší poplatky - 6,9 %

22.7%

Nabídka od banky - 0,9 % Neustálá kontrola účtu - 22,7 % 27.8%

0.9%

Jednoduchost - 16,2 %

6.9%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je patrné, ţe lidé nejvíce preferují na elektronickém bankovnictví úsporu času (27,8 %) a pohodlí (25,5 %). Jedná se o respondenty, kteří poměrně často vyuţívají sluţby elektronického bankovnictví a dávají přednost internetovému bankovnictví. Téměř 7 % respondentů, kteří preferují nízké poplatky elektronického bankovnictví, jsou se svoji bankou spokojeni a neplatí u ní ţádné poplatky.

81

Graf č. 10: Vyhodnocení otázky č. 10 Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o elektronickém bankovnictví? 1.9% 14.5%

22.0%

Nabídnuto bankou (telefonicky, emailem, reklamním dopisem) - 22,0 % Nabídnuto bankou při osobním jednání - 47,2 %

14.5%

Z tisku, z reklamy či internetu - 14,5 %

Od známého - 14,5 %

Jiným způsobem - 1,9 %

47.2%

Zdroj: Vlastní zpracování Z hlediska pohledu banky má otázka č. 10 podle mého názoru největší vypovídající hodnotu pro jejich marketingové oddělení. Z 69,2 % bylo elektronické bankovnictví respondentům nabídnuto bankou. Z tisku, z reklamy či internetu bylo se o elektronickém bankovnictví dozvědělo 14,5 % tázaných respondentů. Jedná se o respondenty, kteří jsou převáţně se svojí bankou spokojeni. Zde jsem si původně myslela, ţe z hlediska někdy lákavých a klamavých marketingových reklam, budou později po praktickém vyuţití nabízeného elektronického bankovnictví respondenti se svoji bankou nespokojeni, ale analýza dotazníku ukázala pravý opak. Od známého se o elektronickém bankovnictví dozvědělo 13,8 % respondentů. Jedná se opět o skupinu, která je se svojí bankou spokojena. Pouhé 1,9 % respondentů se dozvědělo o elektronickém bankovnictví jiným způsobem.

82

Graf č. 11: Vyhodnocení otázky č. 11 Používáte služby elektronického bankovnictví u jedné či více bank?

41.5% Pouze u jedné banky - 58,5 %

Využívám služby elektronického bankovnictví u více bank - 41,5 % 58.5%

Zdroj: Vlastní zpracování Respondenti vyuţívají spíše sluţeb elektronického bankovnictví u jedné banky (58,5 %). Jedná se o ty, jeţ vyuţívají elektronické bankovnictví poměrně často. Respondenti, kteří na otázku odpověděli, ţe vyuţívají sluţeb elektronického bankovnictví u více bank, je 41,5 %. Toto poměrně vysoké číslo udává, ţe v české společnosti pravděpodobně vyuţívají výhod od různých bank.

83

Graf č. 12: Vyhodnocení otázky č. 12 Co byste změnil/a u svého elektronického bankovnictví? 5.7% 6.9% 45.9%

Jsem spokojen - 45,9 % Více bankomatů - 7,5 % Nižší poplatky - 34,0 %

34.0%

Lepší zabezpečení - 6,9 % Jiné změny - 5,7 %

7.5%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu vyplývá, ţe 45,9 % respondentů je spokojeno se svým elektronickým bankovnictvím a většina dotázaných (54,1 %) s ní spokojeno není. Nejvíce jsou nespokojeni s výší poplatků (34,0 %). Mimo uvedenou nabídku sluţeb jsou nespokojeni s kvalitou, přehledností a rozsahem sluţeb, nepropracovanými aplikacemi na mobilním bankovnictví, nebo by si přáli, aby jejich banka zavedla elektronické smlouvy a produkty bez nutnosti chodit na pobočku, aj.

84

6.2 Závěr vyhodnocení dotazníku České bankovnictví je klienty neustále kritizováno za vysoké bankovní poplatky. Coţ vyplývá i z výzkumu Evropské komise provedené v roce 2009. V tomto výzkumu bylo zjištěno, ţe Česká republika má, jako sedmá nejvyšší poplatky v Evropské unii. Podle výzkumu jsou pro Českou republiku typičtější vyšší poplatky především za správu účtu, ovšem české banky patří mezi ty, jejichţ poplatky jsou v rámci EU poměrně transparentní.69 Tento závěr vyplývá i z dotazníku, kde si respondenti často stěţovali na výši bankovních poplatků, ovšem také uvedli, ţe ani nejeví aktivní zájem na změně banky, neboť to pro ně představuje starosti či nemají na změnu banky čas. Největším vypovídajícím faktem dotazníku je zjištění, ţe lidé, kteří se aktivně zajímají o nabídku elektronického bankovnictví (z tisku, reklamy, internetu či od známého), jsou se svoji bankou více spokojeni neţ kdyţ jim elektronické bankovnictví nabídnuto bankou.

69

Data collection for prices of current accounts provided to consumers. European Union [online]. © 2009 [cit.

2014-04-01].

Dostupné

http://ec.europa.eu/consumers/archive/strategy/docs/prices_current_accounts_report_en.pdf

85

z:

Závěr Za počátky elektronického bankovnictví můţeme povaţovat vznik platebních karet. Tato forma elektronického bankovnictví byla dalším impulzem pro rozšíření komunikace mezi bankou a klientem. Po platebních kartách banky rozšířili svou nabídku bankovnictví o telefonní bankovnictví. Dále pomocí rozvoje internetové sítě došlo k rozšíření elektronického bankovnictví o další formu, a to internetové bankovnictví. Posledními nejnovějšími formami jsou televizní bankovnictví a elektronické peněţenky. V současné době mezi nejrozšířenější formy elektronického bankovnictví, dle provedeného dotazníkového průzkumu, patří internetové bankovnictví, platební karty a dále pak mobilní bankovnictví. Všechny tyto formy elektronického bankovnictví obsahují ještě další rozčlenění či mohou existovat v různých podobách. S dynamickým rozvojem a rozšiřující informační technologií se elektronické bankovnictví stalo nedílnou součástí našich ţivotů. K tomuto rozvoji se musely postavit i banky, které byly nuceny značně rozšířit svou nabídku poskytovaných sluţeb. Samozřejmě i tato oblast je spojena s velkým mnoţstvím rizik a to jak pro banku, tak pro jejího klienta. S rostoucím počtem uţivatelů elektronického bankovnictví se pochopitelně zvyšuje i mnoţství útoků, kterým se banky snaţí předcházet neustálým zlepšováním technologií v oblasti zabezpečení. Z elektronického bankovnictví plyne i velké mnoţství výhod. Mezi hlavní výhody patří úspora času, neustálá kontrola účtu nebo niţší náklady uţivatelů elektronického bankovnictví. Konkrétnímu popisu nabízených sluţeb Českou spořitelnou a.s., Československou obchodní bankou a.s. a Equa bank a.s. byla věnována praktická část práce. Podrobný popis nabídky sluţeb vybraných bank byl rozdělen na dvě kategorie. V první části byla popsána nabídka sluţeb pro občany. V druhé části byla popsána nabídka pro podnikatele a firemní klienty. Konkrétně byly popsány sluţby telefonního, mobilního a internetového bankovnictví vybraných bank, u kterých byla v následující kapitole provedena cenová komparace. Cílem práce byla cenová komparace produktů elektronického bankovnictví vybraných bank. V práci došlo ke srovnání nabídky elektronického bankovnictví českými bankami, pro toto srovnání jsem pouţila metodu analýzy a komparace. V analýze jsem si zvolila dvě komerční banky, které dominují českému trhu: Českou spořitelnu a.s. a Československou obchodní banku a.s. a banku, která je na českém trhu v porovnání s dvěma zmíněnými bankami poměrně krátkou dobu: Equa bank a.s. Ve své komparaci jsem chtěla 86

dokázat, ţe i malá banka, která nemá dlouholetou tradici, je schopna, alespoň v jednom z analyzovaných segmentů, obstát jako schopný konkurent. Z porovnání poplatků za zřízení, zrušení, měsíční uţívání sluţby a vybrané aktivní operace jsem dospěla k závěru, ţe Equa bank a.s. představuje pro Českou spořitelnu a.s. a Českoslovenkou obchodní banku a.s. skutečnou konkurenci. Ač má Equa bank a.s. omezenější nabídku sluţeb elektronického bankovnictví oproti zbývajícím dvěma bankám, z hlediska poplatků u mobilního a internetového bankovnictví je pro občany bankou výhodnou. Taktéţ je tomu i v případě internetového bankovnictví pro podnikatele a firemní klienty. Ovšem kaţdá banka má ve své nabídce produkty, které nebudou při jejich výběru vhodnou volbou pro kaţdého klienta, jelikoţ kaţdý klient preferuje jiné poţadavky a elektronické bankovnictví vyuţívá za jiným účelem. Proto je důleţité, aby si klient před výběrem formy elektronického bankovnictví u jakékoliv banky, byl vědom, na co přesně chce elektronické bankovnictví vyuţít a jaké operace za jeho pomoci bude provádět.

87

Seznam použité literatury Tištěné monografie [1]

JUŘÍK, Pavel. Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri, 2012. ISBN 978-807-2774-982.

[2]

JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0195-2.

[3]

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi.Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1.

[4]

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1725-5.

[5]

PÁNEK, Dalibor. Bankovní služby. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2691-X.

[6]

PŘÁDKA, Michal a Jan KALA. Elektronické bankovnictví.Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-722-6328-5

[7]

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví I. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-867-5453-7.

[8]

ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví I. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169859-8.

[9]

POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179462-7.

[10]

MAŠATOVÁ, Sandra. Využití platebních karet v České republice. Praha, 2012. Bakalářská práce: Bankovní institut vysoká škola v Praze, Katedra bankovnictví a pojišťovnictví.

88

Internetové zdroje [11]

Banco Popolare se mění na Equa bank. Co tomu předcházelo?. CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. © 2011 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/banco-popolare-ic-banka-se-meni-na-equa-bankhistorie/

[12]

Bankomat. Peníze.cz [online]. © 2000-2014 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.penize.cz/interaktivni-grafiky/242908-bankomat

[13]

Ceník pro MultiCash. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-

instituce/podnikatele-a-male-firmy/multicash-d00022848 [14]

Ceník pro SERVIS 24 Internetbanking. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-0320].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/servis-24---

internetbanking/cenik-d00019496 [15]

Ceník pro SERVIS 24 Internetbanking. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-0320].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-

instituce/podnikatele-a-male-firmy/servis-24-internetbanking/cenik-d00008785 [16]

Ceník pro SERVIS 24 Mobilní banka. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/servis-24-mobilni-

banka/cenik-d00018652 [17]

Ceník pro SERVIS 24 Mobilní banka. [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-20]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-

instituce/podnikatele-a-male-firmy/servis-24-mobilni-banka/cenik-d00020977 [18]

Ceník pro Tuzemský platební styk. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/tuzemsky-platebni-stykd00022719

[19]

Ceník pro Tuzemský platební styk. Česká spořitelna [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-20]. Dostupné z:http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-ainstituce/podnikatele-a-male-firmy/tuzemsky-platebni-styk-d00022902 89

[20]

Časté dotazy. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/caste-dotazy/

[21]

Česká národní banka. Upozornění České národní banky na rizika spojená s využíváním elektronického bankovnictví [online]. © 2013-2014 [cit. 2014-02-13]. Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejn ost/upozorneni_el_bankovnictvi.html [22]

Česká

spořitelna.

MultiCash

[online].

[cit.

2014-02-02].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/PRODUCT_DESCRIPTION_C S_PI01_008983.XML [23]

Česká spořitelna zavádí PRIEURO platby. RADECKÝ, Alexandr. CIO Business World

[online].

©

2008

[cit.

2014-02-06].

Dostupné

z:

http://businessworld.cz/ekonomika-a-finance/ceska-sporitelna-zavadi-prieuroplatby-2344 [24]

ČSOB BusinessBanking 24 Online. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné

z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-

bankovnictvi/BB/CSOB_BB24_Manual_Online_cz.pdf [25]

ČSOB InternetBanking 24. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronickebankovnictvi/CSOB_IB24_prirucka_zkrac.pdf

[26]

ČSOB Linka 24. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/Caste-dotazy/Stranky/Caste-dotazy-CSOB-Linka24.aspx

[27]

Data collection for prices of current accounts provided to consumers. European Union

[online].

©

2009

[cit.

2014-04-01].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/consumers/archive/strategy/docs/prices_current_accounts_repo rt_en.pdf

90

[28]

Elektronické bankovníctvo – časť II - Homebanking. SVARAL, Marek. Živé.sk [online].

©

2001

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://www.zive.sk/clanok/7079/elektronicke-bankovnictvo-cast-ii-homebanking [29]

Homebanking. Měšec.cz [online]. © 1998–2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/bankovni-ucty/prime-bankovnictvi/home-banking/pruvodce/

[30]

IDNES.cz. PDA banking [online]. © 1999–2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/pda-banking-c8m/bank.aspx?c=A050427_155714_viteze_zal

[31]

Internetové bankovnictví: jsou vaše peníze v bezpečí. BOUŠOVÁ, Kateřina. Peníze.cz

[online].

©

2006

[cit.

2014-03-03].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/bezne-ucty/18366-internetove-bankovnictvi-jsou-vasepenize-v-bezpeci [32]

I-mode v Evropě propadne. KOPTA, Martin. LUPA.cz [online]. © 2002 [cit. 201401-26]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/i-mode-v-evrope-propadne/

[33]

Manuál pro sluţby Přímého (Internetového) bankovnictví pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/files/doc/496-manual-ib-po-fop-050414.pdf

[34]

Mobilní bankovnictví: Jistý a levný přístup do banky odkudkoli. CHVÁTAL, Dalibor Z. Měšec.cz [online]. © 2009 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/mobilni-bankovnictvi-gsm-java-wap-pda-banking/

[35]

MultiCash 3.2 Uţivatelská příručka. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2014-0228].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informace-

Produkty/Prime_bankovnictvi/Komercni_klientela/Prilohy/MCC_3_2_uziv_priruc ka.pdf [36]

Návod ke sluţbě ČSOB SmartBanking. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné

z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Lide/Elektronicke-

bankovnictvi/CSOB_SmartBanking.pdf

91

[37]

Novinka v NFC platbách: aţ tři karty v mobilu nahrané přes mobilní síť. Bankovní poplatky

[online].

©

2013

[cit.

2014-02-27].

Dostupné

z:

http://www.bankovnipoplatky.com/novinka-v-nfc-platbach-az-tri-karty-v-mobilunahrane-pres-mobilni-sit-21114 [38]

O Equa bank. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/o-nas/

[39]

O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx

[40]

Opencard. Opencard Praha [online]. © 2006-2010 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://opencard.praha.eu/jnp/cz/home/index.html

[41]

Our history. HSBC Bank UK [online]. © 2013 [cit. 2013-12-22]. Dostupné z: http://www.hsbc.co.uk/1/2/about-us/history/uk-history

[42]

Ovládání účtu přes televizi je zatím jen pro fajnšmekry. TŮMOVÁ, Věra. Peníze.cz

[online].

©

2008

[cit.

2014-03-05].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/prime-bankovnictvi/46292-ovladani-uctu-pres-televizi-jezatim-jen-pro-fajnsmekry [43]

Platební styk. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/platebni-styk-d00014576

[44]

Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413

[45]

Představujeme Vám Českou spořitelnu. BUBÁK, Zdeněk. Finparáda [online]. © 2012 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/470-PredstavujemeVam-Ceskou-sporitelnu.aspx

[46]

Příběh druhý: eBanka jako technologický průkopník. Měšec.cz [online]. © 2006 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/pribeh-druhy-ebankajako-technologicky-prukopnik/

[47]

Přímé bankovnictví. [online]. Česká spořitelna [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/prime-bankovnictvi-d00014571 92

[48]

Přímé bankovnictví v Česku. FinExpert.cz [online]. © 2006 [cit. 2013-12-23]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/prime-bankovnictvi-v-cesku

[49]

Sazebník poplatků. Equa bank [online]. © 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/files/doc/399-sazebnik-ucty-cz01022014.pdf?mboxSession=1395398727262-616665

[50]

Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní

banka

[online].

©

2014

[cit.

2014-03-18].

Dostupné

z:

http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-fyzicke-osobyobcany.aspx#eb [51]

Sazebník pro právnické osoby a pro fyzické osoby – podnikatele ve znění k 1. 3. 2014. Československá obchodní banka [online]. © 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné

z:

http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/Sazebnik-pro-

pravnicke-osoby-a-fyzicke-osoby-podnikatele.aspx#eb [52]

Telefonní bankovnictví. ČSOB [online]. © 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Elektronicke-bankovnictvi/CSOBMobil-24/Stranky/CSOB-Mobil-24-prirucky-a-navody.aspx

[53]

Televizní bankovnictví na dosah ruky. KRČMÁŘ, Petr. Root.cz [online]. © 2005 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/televizni-bankovnictvi/

[54]

Uţivatelská příručka sluţby BUSINESS 24. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit.

2014-03-27].

Dostupné

z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Prime_bankovnictvi/Spolecne/Prilohy/B24prirucka.pdf [55]

Uţivatelská příručka sluţeb. Česká spořitelna [online]. © 2014 [cit. 2014-02-23]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informace-

Produkty/Prime_bankovnictvi/Soukroma_klientela/Prilohy/S24_prirucka.pdf [56]

What is PayPass NFC. MasterCard [online]. © 1994-2014 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.mastercard.com/us/paypass/phonetrial/whatispaypass.html

93

[57]

Zákon o platebním styku. In: Sbírka předpisů České republiky. © 2009. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/2009/09-284.htm

[58]

Zlatý Měšec 2014: Výsledky čtenářské ankety. Měšec.cz [online]. © 2014 [cit. 2014-03-04].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/clanky/zlaty-mesec-2014-

vysledky-ctenarske-ankety/

94

Seznam použitých zkratek AES – Advanced Encryption Standard Aj. – A jiné Apod. – A podobně Atd. – A tak dále BBS – Bulletin Board Service CD – Compact Disc CVC – Card Verification Code CVC2 – Card Verification Code 2 ČS – Česká spořitelna a.s. ČSOB – Československá obchodní banka a.s. EHP – Evropský hospodářský prostor EU – Evropská unie GSM – Global System for Mobile Communications http – HyperText Transfer Protocol https – HyperText Transfer Protocol - Secure iOS – Iphone Operationg System IP – Internet Protocol IPTV - Internet Protocol Television ISO – International Organization for Standardization IVR – Interactive Voice Response Kč – Koruna česká MCC – Microelectrics and Computer Technology MCFT – Multicash File Transfer MMC - MultiMediaCards MMCPlus – MultiMediaCardsPlus MO/TO - Mail Order/ Telephone Order Např. – Například NFC – Near field communication OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná PDA – Personal Digital Assistant 95

PDF – Portable Document Format PIN – Personal Identification Number PVC – PolyVinylChlorid SEPA – Single Euro Payments Area SIM – Subscriber Information Module SIPO - Sdruţené inkaso plateb obyvatelstva SMS – Short message service SSL – Secure Sockets Layer TCP/IP – Transmission Control Protocol/ Internet Protocol Tzn. – To znamená Tzv. – Takzvaný USB - Universal Serial Bus WAP - Wireless Application Protocol WiFi – Wireless Fidelity

96

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1: Přehled poskytovaných sluţeb Českou spořitelnou a.s. ................................ 50 Tabulka č. 2: Přehled poskytovaných sluţeb Československou obchodní bankou a.s........ 56 Tabulka č. 3: Přehled poskytovaných sluţeb Equa bank a.s. .............................................. 60 Tabulka č. 4: Komparace cen telefonního bankovnictví ..................................................... 63 Tabulka č. 5: Komparace cen mobilního bankovnictví ....................................................... 66 Tabulka č. 6: Komparace cen internetové bankovnictví ..................................................... 69

97

Seznam použitých grafů Graf č. 1 Vyhodnocení otázky č. 1 Do jaké skupiny patříte? ............................................. 73 Graf č. 2 Vyhodnocení otázky č. 2 Nejvyšší dosaţené vzdělání? ....................................... 74 Graf č. 3 Vyhodnocení otázky č. 3 Pouţíváte elektronické bankovnictví? ......................... 75 Graf č. 4 Vyhodnocení otázky č. 4 Pouţíváte elektronické bankovnictví? ......................... 76 Graf č. 5 Vyhodnocení otázky č. 5 V případě, ţe jste majitelem účtu a máte internetové bankovnictví, jak často ho pouţíváte? ................................................................................. 77 Graf č. 6 Vyhodnocení otázky č. 6 Jaké AKTIVNÍ operace nejčastěji provádíte prostřednictvím elektronického bankovnictví? ................................................................... 78 Graf č. 7 Vyhodnocení otázky č. 7 Jak jste spokojen/a s výší poplatků za sluţby elektronického bankovnictví? .............................................................................................. 79 Graf č. 8 Vyhodnocení otázky č. 8 V případě, ţe nejste spokojeni, přemýšlel/a jste o změně banky?.................................................................................................................................. 80 Graf č. 9 Vyhodnocení otázky č. 9 Co je Vaším důvodem pro pouţívání elektronického bankovnictví? ...................................................................................................................... 81 Graf č. 10 Vyhodnocení otázky č. 10 Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o elektronickém bankovnictví? ...................................................................................................................... 82 Graf č. 11 Vyhodnocení otázky č. 11 Pouţíváte sluţby elektronického bankovnictví u jedné či více bank? ............................................................................................................................ 83 Graf č. 12 Vyhodnocení otázky č. 12 Co byste změnil/a u svého elektronického bankovnictví? ............................................................................................................................................. 84

98

Přílohy Příloha č. 1 Tabulka č. 1: Přehled cen za sluţbu MultiCash 3.2 Česká spořitelna a.s. Podnikatelé a firmy

MULTICASH

Multicash 3.2 Zřízení produktu Měsíční uţívání Zrušení produktu Jednorázové příkazy k úhradě Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu

5000,-/ 8000,- / 2500,400,zdarma 2,5,-/2,5,-/2,-

Zdroj: vlastní zpracování, ceny uvedeny v Kč70 Poplatky u sluţby MultiCash 3.2 se odvíjí podle toho, zda má klient veden účet na pobočce ČS nebo v Komerčním centru. Za zřízení sluţby MultiCash 3.2 účtuje ČS tři sazby. Částku 5000 Kč si účtuje za síťovou instalaci. Poplatek ve výši 8000 Kč je účtován taktéţ za síťovou instalaci, ovšem bez ohledu na počet instalovaných stanic. A poslední nejlevnější variantou je poplatek ve výši 2500 Kč, kdy je sluţba MultiCash bez instalace, ale klient jiţ vyuţívá sluţbu MultiCash u jiné banky. Za měsíční uţívání této sluţby, ČS svým klientům účtuje 400 Kč. Za aktivní sluţby provedené prostřednictvím sluţby MultiCash 3.2 účtuje ČS za jednorázový příkaz k úhradě 2 Kč. U trvalých příkazů k úhradě a inkasu je to ve výši 5 Kč, ovšem je-li účet veden na Komerční centrum, pak je cena za provedení trvalého příkazu a inkasa ve výši 2 Kč. Za zrušení sluţby MultiCash 3.2 není účtován klientovi ţádný poplatek.

70

Ceník

pro

MultiCash.

Česká

spořitelna

[online].

2014

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/multicash-d00022848

1

z:

Příloha č. 2 1) Do jaké skupiny patříte? Dítě – bez příjmu Student – brigádník Student - nepracující Zaměstnanec OSVČ Příjemce důchodu – pracující Příjemce důchodu – nepracující 2) Nejvyšší dosaţené vzdělání? Vysoká škola Vyšší odborná škola Střední odborné Vyučení v oboru bez maturity Odborné učiliště s maturitou Základní škola Nedokončené základní vzdělání 3) Pouţíváte elektronické bankovnictví? Ano Ne Ne, ale uvaţuji o tom Nevím, o co se jedná 4) Jakou formu elektronického bankovnictví preferujete? Platební kartu Mobilní bankovnictví Internetové bankovnictví Telefonní bankovnictví

2

5) V případě, ţe jste majitelem účtu a máte internetové bankovnictví, jak často ho pouţíváte? Kaţdý den Přibliţně jednou týdně 2x aţ 4x do týdne Přibliţně jednou měsíčně Nepouţívám ho vůbec 6) Jaké AKTIVNÍ operace nejčastěji provádíte prostřednictvím elektronického bankovnictví? Jednorázové příkazy k úhradě v tuzemském platebním styku Jednorázové příkazy k úhradě v zahraničním platebním styku Trvalé příkazy k úhradě Trvalé příkazy k inkasu Převody mezi svými účty Jiné (prosím uveďte konkrétní operaci, kterou prostřednictvím elektronického bankovnictví vyuţíváte nejčastěji) 7) Jak jste spokojen/a s výší poplatků za sluţby elektronického bankovnictví? Povaţuji je za přiměřené Příliš vysoké Příliš nízké Nezajímám se o poplatky za elektronické bankovnictví Neplatím poplatky 8) V případě, ţe nejste spokojeni, přemýšlel/a jste o změně banky? Ano, ale neznám nabídky ostatních bank Ano, ale nemám na to čas Ano, ale změna banky pro mě představuje starosti Ne, nepřemýšlel/a jsem o změně Jiný důvod (prosím uveďte konkrétní důvod, proč jste nepřemýšlel/a o změně banky) 3

9) Co je Vaším důvodem pro pouţívání elektronického bankovnictví? Pohodlí Úspora času Niţší poplatky Nabídka od banky Neustálá kontrola účtu Jednoduchost 10) Jakým způsobem jste se dozvěděl/a o elektronickém bankovnictví? Nabídnuto bankou (telefonicky, e-mailem, reklamním dopisem) Nabídnuto bankou při osobním jednání Z tisku, z reklamy či internetu Od známého Jiný způsob (prosím uveďte konkrétní způsob jak jste se dozvěděl/a o elektronickém bankovnictví) 11) Pouţíváte sluţby elektronického bankovnictví u jedné či více bank? Pouze u jedné banky Vyuţívám sluţby elektronického bankovnictví u více bank Nepouţívám vůbec 12) Co byste změnil/a u svého elektronického bankovnictví? Jsem spokojen Více bankomatů Niţší poplatky Lepší zabezpečení Jiné změny (prosím uveďte, co konkrétně byste změnil/a) Zdroj: Vlastní zpracování

4