EKONOMICKÁ A MARKETINGOVÁ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA. 25

„EKONOMICKÁ A MARKETINGOVÁ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP. 2020 V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA“

25. listopadu 2004

Ekonomická a marketingová studie pořádání letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020 v hlavním městě Praha

1

ÚVOD Hlavní město Praha (dále jen HMP) zvažuje od roku 2003 záměr ucházet se o pořádání letních olympijských her v roce 2016 resp. 2020. Za tímto účelem tým odborníků z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy na základě usnesení Rady HMP z 20. května 2003 vypracoval a v březnu 2004 prezentoval dokument nazvaný Územní analýza pořadatelství LOH v Praze v r. 2016, resp. 2020 včetně jejího dopracování (dále jen Územní analýza HMP). Územní analýza HMP je uceleným materiálem, který: • • • • • •

Konfrontoval současný stav HMP a jeho rozvojových záměrů s požadovaným rozsahem funkcí a vyvolaných nároků na infrastrukturu (sportovní, dopravní a ostatní) v souvislosti s pořadatelstvím LOH. Navrhnul ve variantách rozmístění klíčových aktivit spojených s pořádáním LOH v Praze. Specifikoval důsledky na rozložení a kapacitu infrastruktury z titulu navrhovaného umístění olympijských areálů. Diskutoval otázky spojené s olympijským dědictvím nově budované infrastruktury. Pojmenoval funkce, které bude možné a vhodné zajistit v rámci HMP a jeho okolí, včetně účelné a reálné využitelnosti veškeré infrastruktury po skončení LOH a jejich rozsah. Pojmenoval potřeby LOH přesahující vlastní potřeby HMP, tzn. potřeby zajišťované zainteresovanými regiony.

Výsledkem Územní analýzy HMP bylo doporučení HMP dále pracovat s tzv. Severní variantou, případně přihlížet k tzv. Východní variantě jako k náhradní. Tyto doporučované varianty Územní analýzy HMP včetně své analytické části představovaly klíčový podklad pro následné ekonomické a marketingové posouzení pořádání LOH v Praze. Ekonomickou a marketingovou studii vypracoval tým expertů vedených společností PricewaterhouseCoopers ČR, s.r.o. Členy zpracovatelského týmu byly dále následující partneři: • • • • • • • • • •

AMI Communications s.r.o., Central European Advisory Group, Národohodpodářský ústav AV ČR, PricewaterhouseCoopers Maďarsko, Prof. Dr. Holger Preuss (prof. ekonomiky a managementu sportu a člen výzkumného týmu Olympia z Univerzity v Mainzu), SECURITAS ČR s.r.o., SportConcepts Ltd., Telematix services a.s., Laszlo Vajda (člen Aténského organizačního výboru ATHOC), a Alastair Graham (nezávislý konzultant specializující se na problematiku olympijských her).

1


Omezení odpovědnosti 1. Tato ekonomicko marketingová studie (dále též „Studie“ Nebo „Zpráva“) byla vytvořena s cílem vytvoření objektivního podkladu pro rozhodování hlavního města Prahy o možnosti ucházet se o pořadatelství LOH v roce 2016 resp. 2020. Tato Studie byla vytvořena pro výhradní použití a potřeby Útvarem rozvoje hlavního města Prahy. Použití této studie a všech jejich částí hlavním městem Prahou se řídí smlouvou mezi Útvarem rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace (dále též „zadavatel“) a společností PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o (dále též „zhotovitel“, “my” a “náš”) KU 0438 ze dne 2. července 2004 (dále též „Smlouva“). Studii je nutné považovat pouze za jeden z více faktorů, které je nutno vzít do úvahy při tvorbě podkladu pro rozhodování hlavního města Prahy o možnosti ucházet se o pořadatelství LOH v roce 2016 resp. 2020. Tato Studie může být poskytnuta třetím stranám pouze v souladu s ustanoveními Smlouvy. Smlouva také upravuje naši odpovědnost vůči zadavateli a třetím stranám. Studie by neměla být využívána jinými subjekty pro jiné účely a pro všechny třetí osoby platí následující odstavce 2.-6. 2. S výjimkou částí zveřejněných po dohodě se zadavatelem na webové stránce hlavního města Prahy nesmí být tato studie zveřejňována bez našeho písemného souhlasu. Tato Zpráva nesmí být dále rozmnožována bez našeho písemného souhlasu. Všechny práva k této zprávě jsou vyhrazena. 3. U veřejných informačních zdrojů jsme spoléhali na integritu informací, aniž bychom tyto informace jakýmkoliv způsobem zkoumali, auditovali, potvrzovali nebo ověřovali. Nepřebíráme proto jakoukoliv odpovědnost za přesnost nebo úplnost takových informací. Nikdo by neměl spoléhat na výstupy této Zprávy nebo její jakoukoliv část. 4. Upozorňujeme, že z podstaty ekonomického rozvoje a vývoje faktorů relevantních pro tuto Studii plyne, že informace použité v této Studii rychle zastarávají. S ohledem na charakter této Studie (ve srovnání s auditem nebo právním, či znaleckým posudkem) a naší práce na této Studii, nelze poskytnut žádnou záruku ve smyslu jakýchkoli budoucích změn podmínek, změn legislativního a regulačního rámce a z toho vyplývajících ekonomických a jiných dopadů a nepřijímáme proto jakoukoliv odpovědnost za změny (v legislativě a relevantním regulačním rámci) nebo vznik nových vývojových trendů v relevantním prostředí a trzích, ke kterým by mohlo nebo může dojít, ale které nejsou odraženy nebo zmíněny v naší Studii. 5. Tato Studie navazuje na analýzu zadavatele nazvanou Územní analýza pořadatelství LOH v Praze v r. 2016, resp. 2020 včetně jejího dopracování. Tato Studie není studií proveditelnosti projektu pořádání olympijských her v Praze v roce 2016 nebo 2020. Tato Studie není také studií proveditelnosti jakéhokoli jednotlivého projektu, který je v této Studii navržen, zmíněn nebo doporučen, a který toto pořádání podmiňuje. Pro účely analýzy proveditelnosti proto doporučujeme provést plnohodnotné studie proveditelnosti včetně úplné analýzy a plánu daného projektu nebo daných projektů včetně nikoli však výlučně kvantifikace vlivů klíčových předpokladů o budoucím vývoji a odhadu pravděpodobných finančních charakteristik zamýšlených projektů a strukturních a organizačně právních kroků vedoucích k jejich naplnění. 6. Tato Studie nepředstavuje investiční doporučení pro jakýkoliv typ investora v jakýchkoliv oblastech zmiňovaných v této Studii. 7. Toto shrnutí Ekonomicko marketingové bylo připraveno na základě osnovy, která byla připravena Útvarem rozvoje HMP.

2


2

OBSAH Strana 1.

Úvod

1

2.

Obsah

3

3.

Použité vstupní podklady

4

4.

Výchozí situace

6

5.

Návrh konceptu OH v Praze a modifikace vstupních parametrů

18

6.

Analýza nákladů OH

25

7.

Analýza zdrojů

40

8.

Přínosy a efekty OH pro subjekty veřejného a soukromého sektoru

49

9.

Zajištění ekonomického života rozhodujících investičních akcí po skončení OH

51

10.

Organizace kandidatury a její marketing

55

11.

Dlouhodobé přínosy a efekty

73

12.

Rizika

79

13.

Shrnutí a závěry

88

Přílohy 1 - Definice pojmů

101

Příloha 2 - Informativní seznam sportů OH a paralympijských her s návrhem jejich umístění + mapka

105

3


3

POUŽITÉ VSTUPNÍ PODKLADY Základním podkladem při zpracování této Ekonomické a marketingové studie byla Územní analýza HMP. Dále jsme vycházeli zejména z následujících materiálů: • • • • • • • • • •

Strategický plán hl.m. Prahy, Územní plán hl.m. Prahy, Analýza sportovních lokalit pro pořádání LOH v Praze, Technická specifikace sportovních zařízení, Rozpočet HMP a rozpočtový výhled, Popis vlastnických poměrů s přehledem majetkoprávních vztahů týkajících se vlastnického práva a práva hospodaření se svěřeným majetkem (obce/státu) na území hl. m Prahy, Ověřovací studie pro velké rozvojové území Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Dubeč, Návrh urbanistické studie Pražský veletržní areál Letňany – Kbely, Přehled rozvojových ploch lokalit Holešovice, Strahov a Markéta, a Další dostupné studijní a analytické materiály (např. podkladová studie pro změnu územního plánu na rekonstrukci T-Mobile Arény).

V průběhu práce na této studii naši experti a subdodavatelé také čerpali informace z vlastních zdrojů (např. olympijské knihovny PwC Maďarsko, archívu prof. H. Preusse, knihovny Národohospodářského ústavu atp.), z veřejně dostupných zdrojů (např. webových stránek Mezinárodního olympijského výboru, Mezinárodního paralympijského výboru, pořadatelských měst, uchazečů o pořádání OH v roce 2012 atp.) i z komerčně dostupných zdrojů (např. analýzy společnosti DEMA: Výzkum veřejného mínění, Olympiáda v Praze, 31.3.2004, studie společnosti Mag Consulting: Hotelový trh) nebo z rozhovorů a debat s relevantními subjekty. Mezi jinými jsme potenciální projekt OH v Praze diskutovali s představiteli olympijského hnutí (např. výkonným ředitelem MOV pro OH v Aténách, Turínu a Pekingu a ředitelem výběrové komise G. Fellim, předsedou ČOV M. Jiráskem a místopředsedou K. Bauerem) nebo bývalým ředitelem olympijské knihovny v Lausanne (K. Wendlem), představiteli Českého paralympijského výboru (výkonným předsedou F. Janouchem, R. Kučírkovou) nebo delegátem International Blind Sport Association (O. Velšanem), sportovci (např. s J. Železným) a s představiteli řady sportovních svazů. Několikrát jsme se také setkali s představiteli sdružení Olympiáda pro Českou republiku. Některé finanční aspekty projektu jsme debatovali, či podrobněji rozebírali s představiteli státní správy např. z Ministerstva financí (mj. s náměstkem O. Janotou), Státního fondu dopravní infrastruktury (P. Švagrem), Ministerstva školství, Magistrátu hlavního města Prahy (Z. Javornická, J.Toman), poradcem předsedy vlády ČR (J. Mládkem), představiteli Evropské investiční

4


banky a představiteli dalších zainteresovaných veřejných institucí. Dále jsme jednali se zástupci krajských a místních samospráv (Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Ústecký kraj, Brno, Ostrava a některá další města). Jednali jsme také se zainteresovanými subjekty, jejichž součinnost by případná příprava nabídky Prahy, či pořádání her v Praze vyžadovala: DP HMP (T. Jílek a M. Hosnedlová), Ropid (J. Prokel), ČD (P. Krejčí, J. Růžička), Povodí Vltavy (P. Uher), ŘSD (P. Laušman), ČSL (D. Štáhlavský). Další informace ohledně pražského výstaviště a výstavnictví v České republice jsme získali od společnosti PVA (např. J. Fibiger) a ABF (např. M. Veselá), či od společnosti Veletrhy Brno (např. E. Zundorf). Ekologické aspekty her jsme diskutovali s B. Moldánem a s P. Stýblem (Český svaz ochránců přírody). Problematiku ubytovacích kapacit a jejich rozvoje jsme diskutovali s D. Gladišem z agentury CzechTourism a se Z. Klapalovou ze společnosti Knight Frank. Analýzu sportovišť jsme řešili mj. s pomocí M. Kopřivy ze společnosti Sportovní projekty a problematiku olympijské loterie s M. Krejcarem a J. Tupým ze společnosti Sazka. Klíčové problémy a závěry ekonomické a marketingové studie byly diskutovány se zástupci Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Všem výše jmenovaným subjektům a jejich představitelům patří náš dík za spolupráci při přípravě této studie. Zvláštní poděkování náleží také zástupcům samosprávy HMP za jejich podporu projektu a podnětné připomínky k jeho výstupům.

5


4 4.1

VÝCHOZÍ SITUACE Porovnání letních OH se zimními OH a MS ve fotbale

Letní OH několikanásobně převyšují svými rozměry obdobné události

Letní olympijské hry dnes představují světovou sportovní událost bezprecedentního rozměru několikanásobně převyšující svými rozměry největší obdobné události jako jsou zimní olympijské hry nebo mistrovství světa ve fotbale z hlediska: •

počtu sportovních událostí,

•

počtu sportovců,

•

počtu vstupenek i příjmů z nich,

•

ale i příjmů z licencí za mediální a reklamní práva, či

•

objemu sponzoringu. Počet soutěží Letní olympijské hry

(indikace počtu hal/stadionů)

Zimní olympijské hry

1000 Příjmy z licencí (100,000 USD)

750 500

Mistrovství světa ve fotbale

Počet sportovců v 10 tis. (indikuje požadavky na ubytování)

250 0

Počet vstupenek v 10,000

Příjmy z TV práv

(indikuje počet diváků)

(milion USD)

Příjmy od sponzorů Příjmy ze vstupenek (milion USD)

(milion USD) (indikuje potřebu podpory odvětví ekonomiky)

6


4.2

Základní aspekty kandidatury

Praha musí nabídnout koncept odlišující se od standardních konkurentů

Postupný růst OH měl za následek, že dnes jsou mezi pořadateli ale i o pořádání se ucházejícími městy převážně největší světové metropole, se kterými se Praha svými rozměry těžko může měřit. Tato města jsou s ohledem na svou velikost a mnohem větší úspory z rozsahu schopna nabídnout dostatečné ubytovací kapacity, dopravní infrastrukturu atp. a zajistit potřebné investice díky finanční síle odpovídající velikosti jejich ekonomik bez skutečně dlouhodobých příprav slaďujících jejich rozvojové priority s potřebami her. Snahou MOV, který dnes prochází procesem hledání způsobů jak hry odlehčit, je umožnit pořádání OH také menším světovým městům. Je pravděpodobné, že po hrách v Pekingu tento proces ještě nabude na intenzitě. V období, kdy bude tlak na zastavení či zmenšení rozměru OH vrcholit, by Praha mohla být připravena nabídnout koncept tzv. „krásných her“ v menším krásném městě. Aby však Praha předložila kvalitní nabídku, bude muset vedle konceptu „krásných her“ splnit základní požadavky MOV. Zároveň však bude muset zohlednit své ekonomické možnosti, možnosti státního rozpočtu, zájmu investorů a také získat silnou podporu veřejnosti. Maximální soulad potřeb nutných pro úspěch kandidatury s rozvojovými záměry HMP je proto jedním z klíčových prvků úspěšné kandidatury. Také z tohoto důvodu začalo HMP jako první krok zkoumat potřeby OH ve světle vlastních rozvojových záměrů, jehož výsledkem byl dokument Územní analýza HMP.

4.3

Územní analýza HMP jako základní vstupní dokument této Studie

Zastupitelstvo HMP doporučilo dále sledovat dvě varianty

Úvodním krokem podrobného zkoumání možnosti pořádat OH v Praze se stala analýza týmu odborníků z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, který vypracoval Územní analýzu HMP. Ta ověřovala územní a plošné možnosti HMP, dopravní a urbanistické vazby a z tohoto pohledu stručně hodnotila reálnost záměru uspořádat LOH v Praze. Územní analýza HMP identifikovala a hodnotila celkem čtyři varianty rozmístění sportovišť a ostatních olympijských zařízení. Zastupitelstvo HMP ve svém usnesení č. 17/05 ze dne 29.4.2004 schválilo následující závěry: •

Na základě Územní analýzy HMP se podařilo prokázat, že Praha má územní předpoklady pro uspořádání letních OH

•

Varianta Severní terasa byla doporučena jako preferovaná pro další analýzy s doplněním o invariantní lokality pro umístění dalších olympijských zařízení.

•

Vedle varianty Severní terasa byla doporučena varianta Východní jako alternativa pro případ dnes nepředvídatelných komplikací v severním sektoru města.

•

Konečně bylo doporučeno dále nesledovat zejména variantu Jižní a Západní s výjimkou zapojení lokality Strahov jako

7


podpůrné lokality. Stručný popis preferované a alternativní varianty je uveden dále. Severní varianta Letňany

Tato varianta byla Územní analýzou HMP vyhodnocena jako nejvýhodnější ve vztahu ke koncepci územního i strategického plánu hl. m. Prahy, z celkového vyváženého rozvoje města i z ekonomického hlediska. Tato varianta nabízí další zhodnocení již plánovaných investic do rozvojového území s plánovaným výstavištěm. Koncepce OH v severním sektoru města byla navržena jako částečně kompaktní. Většinový podíl sportovních zařízení je umístěn v hlavním areálu v Letňanech. Tento areál je doplněn stávajícími či navrženými solitéry většinou sloužícími jednomu sportu (např. nový areál Maniny, Sazka Aréna, T-Mobile aréna, Trojský kanál, atd.). Navržené umístění OH v severním sektoru města nabízí výbornou vazbu jak na centrum města, tak na mezinárodní letiště Ruzyně. Poloha hlavního olympijského areálu nepřetěžuje centrum města, zároveň je však v dostupném dosahu. Poloha ústředního olympijského areálu je taková, že nabízí jeho atraktivní vizuální kontakt s centrem města i Pražskou památkovou rezervací, aniž by je ohrožoval svou přílišnou blízkostí. Poměrně kompaktní řešení usnadňuje dopravní obsluhu, zpřehledňuje provoz a značně snižuje náklady. Součinnost s veletržním areálem zajišťuje možnost následného využití jak vlastního stavebního programu, tak investic do infrastruktury. Koncepce využívá stávajících sportovišť a přispívá k dalšímu rozvoji města. Velkou finanční výhodou je rovněž fakt, že nutná dopravní infrastruktura pro tuto variantu bude muset být vybudována i bez ohledu na olympijské hry. Varianta umístění v severním sektoru města zároveň přispívá k vybudování sportovní infrastruktury i dopravních staveb zakotvených v územním plánu HMP, nabízí jasné a snadné po-olympijské využití a významně přispěje k rozvoji vybavenosti celé severovýchodní části Prahy i přilehlého regionu. Dále iniciuje vznik významného sportovně rekreačního zázemí Prahy v severním sektoru, kde dosud výrazně chybí. Varianta se jeví jako nejvýhodnější i z ekonomického hlediska, neboť nevyžaduje rozsáhlé dopravní investice nad rámec společného invariantního podílu nadřazených dopravních systémů. Bezprostřední vazba ústředního olympijského areálu na všechny systémy MHD, železnici a nadřazenou komunikační síť dává maximální možnou záruku, že dopravní systémy zvládnou bez velkých problémů zvýšené nároky v průběhu LOH.

Varianta východní Štěrboholy

Tato varianta prověřila umístění olympijských zařízení v rozvojových územích východní části města. Tato varianta může být startovacím impulsem pro využití největší pražské rozvojové územní rezervy s následným využitím pro novou obytnou čtvrť,

8


vysokoškolský kampus i komerční plochy. Jedná se o částečně kompaktní variantu s olympijským areálem v prostoru Štěrboholy a se souborem menších areálů a solitérních zařízení vzájemně propojených městským okruhem a na něj napojenými příjezdovými komunikacemi: Strahov, Chodov - Šeberov, Jižní město – Háje, Maniny – Štvanice, stadion Sparta –Letná, stadion Slávia – Eden, Hala Sazky, Hala Hagibor, Pankrác - Reitknechtka, Císařská louka. Pouze lokalita Běchovice je napojena na Pražský silniční okruh. Základním cílem je zpřístupnit sportovní zařízení velkému rozsahu diváků a následně uživatelů tak, aby vybudované stavby v maximální míře sloužily k dovybavení nejlidnatější části Prahy a pražského regionu. Rozložení sportovních zařízení je řešeno tak, aby umožnilo postupnou realizaci, vývoj a doplňování jednotlivých areálů, či jejich proměnu v čase, a které by reagovalo na předpokládaný vývoj území. Strategická varianta Štěrboholy maximálně přibližuje sportovní zařízení následnému uživateli, nezakládá izolované monofunkční komplexy, nabízí variabilnost v čase, i v podmínkách financování. Zařízení pro sporty s největšími nároky na plochy, vybavení a dopravní obsluhu jsou soustředěny v areálech s přímou vazbou na pražský silniční okruh. Pro území Štěrboholy, které patří k největším rozvojovým rezervám města, může být umístění hlavního olympijského areálu a olympijské vesnice startovacím programem, který přivede do území zajímavé investice, pomůže realizaci vysokoškolského kampusu, bude startovacím programem pro výstavbu komplexního obytného celku v jeho východní části a nepřímo vytvoří tlak na transformaci malešicko-hostivařské průmyslové oblasti. Na druhé straně poloha ústředního olympijského areálu sice nepřetíží centrum města a Pražskou památkovou rezervaci, také ale nenabízí vzájemný vizuální kontakt. Podmiňující rozvoj dopravní sítě neodpovídá zcela současným prioritám města. Obsluha lokality je podmíněna investicemi plánovanými až po r. 2010 jako jsou prodloužení metra A a výstavba silničního okruhu ve východní části města. Lokalizace ústředního areálu ve východní části města by si dále vynutila částečné přehodnocení investičních priorit města. Umístění areálu na volných nezainvestovaných, ale také dosud z hlediska územního rozvoje závazně nepředurčených plochách nabízí relativně velkou volnost při koncepční i projekční přípravě. Majetkoprávní vztahy se mohou stát vzhledem k nevyjasněnosti a rozdrobenosti vlastnictví velkého podílu pozemků v území problematickými. Vyhodnocení Analýzy HMP

•

Územní analýza HMP splnila úkoly, které byly obsaženy v jejím zadání

•

Posoudila současnou vybavenost HMP z hlediska klíčových potřeb vyvolaných OH, tj. sportovní, dopravní a další infrastruktury.

•

Územní analýza HMP se také zabývala otázkami spojenými s olympijským dědictvím nově budované infrastruktury.

9


•

Pokud jde o Severní variantu Územní analýza HMP: o Správně identifikovala výhodnost a nutnost spojení OH s projektem výstavby nového výstaviště. o Z hlediska dopravní obslužnosti správně identifikovala variantu, která přímo napojuje hlavní olympijské centrum na nosné dopravní systémy (metro, železnice a dobrá vazba na městský silniční okruh a Pražský silniční okruh). o Soustředila příliš mnoho sportovišť a olympijskou vesnici v jedné kompaktní oblasti, kde však zůstávají otevřeny k řešení některé pozemky lokality (sportovní letiště, soukromé firmy v blízkosti olympijského centra). o Z hlediska atraktivity nabídky nedostatečně zapojuje nejkrásnější části města do konceptu her, čímž nevyužívá jedné z nejsilnějších stránek města.

•

Pokud jde o Východní variantu Územní analýza HMP: o Definuje variantu, jejíž základní lokalita je i proti Severní variantě příliš vzdálená centru města, což oslabuje kvalitu nabídky. o Definuje lokalitu, která není dostupná metrem, přičemž již byla zahájena výstavba prodloužení metra do Letňan u Severní varianty, a prodloužení metra do Štěrbohol není v současnosti ani prioritou. Prioritou není ani brzké využití této lokality dle územního plánu. o Definuje lokalitu, která by při nevyužití projektu výstavby výstaviště byla nucena vynaložit dodatečné náklady na výstavbu řady arén pro halové sporty. I případné využití výstaviště by však posílilo problém pořádání OH mimo centra Prahy. o Dodatečné náklady by podle předběžných odhadů představovaly 24 - 32 miliard Kč.

10


4.4

Ekonomický, geopolitický a marketingový kontext kandidatury Prahy Pořadatelství OH po roce 1984, kdy bylo jediným uchazečem americké město Los Angeles, začalo díky úspěchu posledních Olympiád opět přitahovat celou řadu měst z celého světa. Např. o pořádání OH v roce 2012 se v přímém souboji ucházelo 9 měst, předtím pro rok 2008 to bylo ještě o jedno město navíc. Podle veřejně dostupných informací uvažuje o pořádání OH v roce 2016 nebo 2020 vedle Prahy dalších 16 měst. Na možnost pořádání OH se řada měst dívá v dlouhodobém pohledu, což dokazuje i to, že se již objevují dokonce jména zájemců pro OH v roce 2024 a 2028. Jak vyplývá z následujících srovnání, Praha je menší než většina světových metropolí, které se o pořádání donedávna stále rostoucích her hlásí. Srovnání Prahy s vybranými pořadatelskými městy a kandidáty:

11


Srovnání Prahy podle ekonomických parametrů:

Rok

Země

Počet obyvatel země Město (v mil.)

Počet obyvatel města (v mil.)

Relativní příjem na obyvatele města *

HDP (PPP)/ obyvatele státu (v USD)

Statut

2012

Velká Británie

60,3

Londýn

7,3

198,7

27 700

Kandidát

2012

Španělsko

40,3

Madrid

5,5

173,1

22 000

Kandidát

2012

Rusko

143,8

Moskva

10,4

69,4

8 900

Kandidát

2012

USA

293,0

New York

8,1

246,6

37 800

Kandidát

2012

Francie

60,4

Paříž

11,1

141,6

27 600

Kandidát

2012

Kuba

11,3

Havana

2,4

n/a

2 900

Uchazeč

2012

Turecko

68,9

Istanbul

11,0

107,5

6 700

Uchazeč

2012

Německo

82,4

Lipsko

0,5

n/a

27 600

Uchazeč

2012

Brazílie

184,1

Rio de Janeiro

6,0

64,7

7 600

Uchazeč

2004

Řecko

10,6

Atény

3,2

145,9

20 000

Pořadatel

2004

Itálie

58,0

Řím

2,6

138,4

26 700

Uchazeč

2004

Švédsko

9,0

Stockholm

1,7

187,2

26 800

Uchazeč

2004

Jihoafrická rep.

42,7

Kapské město

3,1

n/a

10 700

Uchazeč

2000

Austrálie

19,9

Sydney

4,0

183,8

29 000

Pořadatel

Velká Británie

60,3

Manchester

0,4

n/a

27 700

Uchazeč

1992

Španělsko

40,3

Barcelona

1,5

193,1

22 000

Pořadatel

1992

Velká Británie

60,3

Birmingham

1,0

n/a

27 700

Uchazeč

Česká republika

15,2

Praha

1,2

100,0

15 700

Zájemce

2000/1996

2016/2020

* Praha představuje bázi srovnání (100) Zdroje: CIA Factbook, UBS Prices and Earnings report, Konečná zpráva - Atény, Sydney, Barcelona, Řím – www.aviewoncities.com, Stockholm – Wikipedia Encyclopedia, Kapské město – oficiální stránky města, Manchester, Birmingham – Britský statistický úřad

12


Srovnání Prahy podle sportovišť pro OH podle nabídek měst ucházejících se o pořádání OH v roce 2012:

Počty sportovišť Z toho:

Celkem

Existující

Plánované

Dodatečné pro LOH

Z toho: jako trvalé

jako dočasné

Paříž

31

13

2

16

5

11

Lipsko

37

17

8

12

5

7

New York

31

19

2

10

7

3

Moskva

29

14

5

10

7

3

Istanbul

33

17

0

16

11

5

Havana

36

25

0

11

10

1

Londýn

33

20

1

12

9

3

Madrid

33

23

5

5

3

2

Rio de Janeiro

31

12

10

9

3

6

Průměr

33

18

4

11

7

5

Praha - srovnání

33

11

0

22

6

16

Město

Zdroj: Zpráva Pracovní skupiny MOV (březen 2004)

Ve srovnání s městy, které se ucházely o pořádání OH v roce 2012, připravuje Praha v průměru stejný počet sportovišť jako tito uchazeči. Praha má však v průměru výrazně méně vhodných existujících sportovišť.

13


Srovnání Prahy podle ubytovacích kapacit pro OH podle nabídek měst ucházejících se o pořádání OH v roce 2012: Město

Počet obyvatel (miliónů)

Paříž

11,1

Lipsko

0,5

New York

8,0

Existující pokoje

Plánované pokoje

Jiné

Splňuje požadavky MOV 25 650

9 750

7 000 (lodě)

Splňuje požadavky MOV

Komentář MOV k nabídkám měst Nová výstavba není potřebná. Město jako Lipsko nebude novou výstavbu potřebovat a zajištění privátních zdrojů k navrhované výstavbě není reálné. Nová výstavba není potřebná.

Moskva

8,3

23 014

22 000

17 000 (med. vesnice)

Istanbul

8,3

26 382

9 729


Žádný specifický komentář.

Havana

2,1

8 316

12 447

10 000 (med. vesnice,) 12 000 (lodě)

150% nárůst hotelové kapacity je považován za extrémně optimistický. Poskytnutí šesti lodí se také nezdá realistické.

Londýn

7,1

Madrid

2,8

41 588

28 315

Rio de Janeiro

5,6

19 114

4 010

17 152 (med. vesnice) 3 500 (lodě)

Srovnání Prahy (očekávání v roce 2012)*

1,2

22 430

1 105


Splňuje požadavky MOV

Návrh bude značnou investicí s ohledem na současnou nabídku.

Nová výstavba není potřebná. Současná nabídka splňuje benchmark, dodatečné plánované kapacity znamenají, že nebude potřeba pro mediální vesnici. Dodatečné pokoje a výstavba mediální vesnice budou představovat problém.

Zdroj: Zpráva Pracovní skupiny MOV (březen 2004), PwC *Plánovaný počet pokojů v roce 2012 a plánované od roku 2012 do roku 2020 podle odhadů Mag Consulting.

14


Srovnání vybraných dopravních výkonů vybraných zemí Přeprava po železnici (mil. oskm) 1995 Česká republika

2000 8 005

Přeprava autobusy (mil. oskm) 1995

7 299

11 763

2000

Počet odbavených cestujících na letištích (mil. osob)* 1995 2000

9 351

3,2

5,8

Německo

60 514

74 015

68 500

69 000

37,4

49,0

Španělsko

15 313

18 571

39 600

50 600

19,6

32,6

Francie

55 563

69 571

41 000

45 300

28,0

47,8

Spojené Království

30 212

38 421

44 290

45 000

54,1

64,3

Řecko

1 568

1 886

20 200

21 700

10,2

12,1

Maďarsko

8 441

N/A

19 140

N/A

2,9

4,7

26 635

N/A

34 024

N/A

2,7

4,3

Polsko

Zdroj: EHK/OSN, Eurostat, ICAO (dle Ročenky dopravy 2003)

* Vybraná letiště (Německo-Frankfurt, Španělsko-Madrid, Francie-Paříž/CDG, Velká Británie-Heathrow, Řecko-Hellenikos)

15


Pořádání významných akcí

Podle požadavků MOV na kandidující města bude Praha muset prokázat zkušenosti s pořádáním významných sportovních událostí z období posledních deseti let před podáním kandidatury. Praha se sice v poslední době stává místem konání řady mimo-sportovních aktivit (např. Výroční zasedání MMF, NATO konference), nepatří však mezi pravidelné pořadatele vrcholných sportovních akcí. Na základě rozhovorů se zástupci sportovních svazů se domníváme, že hlavní překážkou pořádání vrcholných akcí v ČR je malá ekonomická a marketingová síla v daných sportovních odvětvích. Pořádání významných akcí, zejména pokud jde o olympijské sporty, je však významné proto, že zprostředkovává setkání se zástupci mezinárodních sportovních federací, které mají silné postavení ve strukturách MOV. Tato setkání mohou být mj. příležitostí k lobování pro myšlenku pořádání her v Praze, či prosazení dalších zástupců ČR do jejich struktur, což může opět hrát roli při lobování při výběru pořadatelského města. V následující části uvádíme srovnání Prahy s kandidátskými městy pro OH v roce 2012 co do četnosti a významu pořádaných sportovních akcí v posledních deseti letech. Srovnání ukazuje, že Praha bude muset v tomto ohledu získat více příležitostí prokázat své schopnosti především u akcí většího rozsahu. Praha by měla aktivně podporovat sportovní svazy v jejich snaze pořádat vrcholné sportovní soutěže, jelikož schopnost tyto akce získat bude silným signálem pro MOV ohledně potenciální kvality kandidatury HMP a naopak.

Praha/ČR

Mezi nejdůležitější sportovní akce patřilo Mistrovství světa v ledním hokeji konané v Praze a Ostravě v roce 2004, Mistrovství Evropy ve volejbale žen konané v Brně (1997) a Mistrovství Evropy ve volejbale mužů konané v Ostravě (2001). Každý rok se v České republice koná např. cyklistický Závod míru, Pražský marathón, tenisový turnaj kategorie Challenger či atletický závod Zlatá tretra. Tyto závody nicméně nepatří mezi nejvýznamnější světové soutěže v daném sportovním odvětví. Do budoucna se prozatím podařilo zajistit konání Mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě (2006). Svaz ledního hokeje se snaží o získání Mistrovství světa v roce 2009, fotbalový svaz uvažuje o pořádání mistrovství Evropy v roce 2012 a atletický svaz o mistrovství Evropy v roce 2014.

Paříž/Francie

Paříž může svoji připravenost prokázat řadou vrcholných akcí konaných v minulosti. Jde např. o Mistrovství světa v atletice, fotbale, házené, judu, stolním tenise, Mistrovství evropských národů FIBA v basketbale a Evropský olympijský festival mládeže. Každý rok se navíc ve Francii koná světově proslulá Tour de France v cyklistice či French Open v tenise.

16


Londýn/ Velká Británie

V Londýně se každý rok koná prestižní tenisový turnaj ve Wimbledonu a městský maratón. V ostatních městech se v minulosti konalo např. Mistrovství Evropy ve fotbale a celá řada Mistrovství světa (atletika, halová atletika, moderní pětiboj, jachting, dráhová cyklistika, judo, badminton). Manchester navíc v roce 2002 hostil Commonwealth Games, které se svým rozsahem nejvíce blíží olympijským hrám.

Madrid/Španělsko

Madrid se může pochlubit Mistrovstvím světa v moderní gymnastice a lukostřelbě (tělesně postižených), Mistrovstvím Evropy družstev v judu a taekwondu, řadou Světových pohárů (atletika, triatlon, moderní pětiboj), finále Světové ligy ve volejbale, a Pohárem federace v tenise. Ostatní španělská města hostila řadu Mistrovství světa (atletika, plavání, jachting, veslování, badminton), navíc se ve Španělsku každý rok koná významný cyklistický závod Vuelta.

Moskva/Rusko

V Moskvě se pod dohledem MOV konaly Hry mládeže (International Youth Games), řada Mistroství světa (plavání, zápas, moderní gymnastika), finále Grand-Prix v atletice, finále poháru UEFA a dvě Mistrovství Evropy (jachting - Ladies snipe, gymnastika). Saint-Petersburg navíc hostil Hry dobré vůle.

New York/USA

New York hostil sice jediné Mistrovství světa (v zápase), ale může se pochlubit řadou světově proslulých sportovních akcí konaných každý rok (např. US open v tenise, městský marathón či Millrose Games v atletice). V New Yorku a New Jersey se dále konala řada Světových pohárů (šerm, lukostřelba, triatlon, plavání, fotbal ) či Světová liga vodního póla.

17


5 5.1

NÁVRH KONCEPTU OH V PRAZE A MODIFIKACE VSTUPNÍCH PARAMETRŮ Základní filozofie kandidatury HMP na pořádání OH

První analýzy možnosti pořádat OH již v polovině 60. let minulého století

Koncept „krásných her“

Možnost pořadatelství olympijských her zkoumala Praha již v 60. letech minulého století, kdy vznikla detailní analýza pořádání OH v roce 1980 v Praze včetně analýzy nákladů a přínosů. Na svou dobu rozsáhlý dokument přinesl několik zajímavých podnětů: •

Koncept byl postaven na myšlence pořádat hry „v přátelské a mírové atmosféře, jednoduché, bez bombastičnosti a konané v neopakovatelné atmosféře Prahy“.

•

Oznámení záměru kandidovat (bylo oznámeno v roce 1967) vyvolalo velmi výraznou a kladnou odezvu u veřejnosti.

•

Olympijské hry byly vnímány jako motor modernizace zanedbané infrastruktury a dalšího rozvoje cestovního ruchu.

Má-li mít nabídka Prahy a zprostředkovaně i České republiky šanci na úspěch v konkurenci nabídek velkých světových metropolí, musí Praha využít své jedinečné krásy a připravit odlišný koncept her vtahující hry do krásného města. Kompaktní historické jádro města s více než tisíciletou historií vytváří neopakovatelnou atmosféru, která Prahu činí velmi atraktivní místem pro řadu návštěvníků. Praha může nabídnout menší, krásné a snadno dostupné hry, jejichž hostitelem by poprvé byla středně velká země ve Střední Evropě, která překonala neblahé dědictví komunistického systému. Klíčovým je přitom slovo „poprvé“, které se může stát lákadlem pro turisty. Potvrzením přitažlivosti spojení atraktivního města, sportu a nového atraktivního sportoviště, které „hrálo poprvé“ bylo bez pochyby např. nedávné mistrovství světa v ledním hokeji, které přilákalo rekordní počet diváků v historii šampionátů. Prahu ročně navštíví okolo sedmi milionů turistů, z nichž se skoro 40% v Praze zároveň ubytuje. Praha je díky své ideální geografické poloze snadno dostupná ze všech evropských směrů. Prudký růst zaznamenává především letecká doprava, která je díky příznivé úrovni letištních poplatků pro dopravce velmi atraktivní destinací. Koncept „krásných her“ by měl spočívat v symbióze čtyř aspektů: •

Promyšleného umístění sportovišť uvnitř i vně Prahy umožňující viditelné vtažení krásy města do záběrů z vrcholných sportovních událostí, které se na nich budou odehrávat.

•

Využitím dostupných rozvojových území jak na okrajích, tak i v blízkosti historického jádra města.

•

Vytvořením sítě sportovišť v Praze tak, aby Praha nabídla ve vlastním městě výrazně širší a atraktivnější možnosti aktivního trávení volného času.

•

Souladu potřeb budoucího rozvoje země i města s potřebami OH zřetelný např. v oblasti rozvoje infrastruktury.

18


Koncept s sebou mj. nese velmi potřebné zatraktivnění trávení volného času a tím i bydlení ve městě především pro mladší rodiny s dětmi, které se dnes mj. kvůli nedostatku příležitostí k trávení volného času buď stěhují do příměstských satelitů, čímž ovšem neúměrně zatěžují Prahu i Středočeský kraj náklady na budování a údržbu infrastruktury, dopravní sítě atp., nebo v případě těch nejmobilnějších a konkurenceschopných na globálním trhu práce, volí pro svůj život jiné metropole. Koncept „krásných her“ ve městě má ale i nevýhody. Tou hlavní je, že pozdější efektivní využití a začlenění do města vyžaduje, aby olympijská vesnice, bude-li umístěna blízko centra, byla kompaktní a měla charakter bytové zástavby, nikoli vilové čtvrti.

Výhody Prahy oproti konkurentům

Nevýhody Prahy proti konkurentům

•

Krása města a architektury ve spojení se širokým kulturně historickým dědictvím, atraktivní město v celosvětovém kontextu.

•

Ideální poloha ve středu Evropy z hlediska dostupnosti pro turisty a diváky z celého kontinentu.

•

Kromě Mnichova (1972) a Berlína (1936) se OH nikdy nekonaly ve Střední Evropě. Praha však musí počítat s potenciálními konkurenty, kterými jsou další města v regionu (např. Budapešť, Varšava).

•

Malá rozloha města znamená blízkost centra a okrajových částí, což vytváří ideální možnost navrhnout několik „clusterů“ olympijských sportovišť v blízkosti olympijské vesnice místo jednoho či dvou soustřeďujících všechna sportoviště, ale také izolujících hry od města.

•

Praha vytváří dlouhodobé podrobné územní plány, což usnadňuje propojování plánovaných potřeb rozvoje města s potřebami vyvolanými OH a prezentaci připravenosti plánů před a v okamžiku kandidatury.

•

Praha i při své malé rozloze disponuje ve své vnitřní i vnější části řadou velkých ploch určených k rozvoji (např. Letňany, Maniny, Strahov, Letná, Bubny, Pelc Tyrolka či Vysočany), kde lze spojit záměry HMP s potřebami OH.

•

Praha má nedostatečný počet sportovišť vhodných pro konání OH a její koncept bude muset pro tento handicap najít řešení (návrh umístění sportovišť např. počítá s využitím projektu nového výstaviště v Letňanech).

•

Praha je sice relativně dobře vybavená z hlediska množství tréninkových hal (v době konání OH však řada z nich nebude vyhovovat podmínkám mez. sportovních federací), má však méně otevřených sportovišť pro trénink.

•

Praha může poukázat pouze na menší množství vrcholných sportovních akcí, ať již pořádaných v minulosti nebo získaných či přislíbených do budoucnosti.

•

Splnění základních požadavků MOV na ubytování bude vyžadovat, aby Praha účelově vybudovala jak olympijskou, tak mediální vesnici, přičemž bude muset prokázat jejich po-olympijské využití.

•

Ubytování pro celou olympijskou „komunitu“ bude vyžadovat s ohledem na velikost města zapojení všech možných zdrojů ubytování jak v Praze, tak v příměstské oblasti Středočeského kraje. Ve špičkových dnech OH (pátek až neděle v polovině soutěží) lze očekávat návštěvnost v rozsahu přes 300 000 diváků denně.

•

Výstavba plánované všeobecné infrastruktury bude s ohledem na finanční možnosti země vyžadovat dostatek času nejen

19


pro její dokončení, ale i takové načasování výstavby, aby Praha byla schopna prezentovat MOV stupeň dosaženého rozvoje.

5.2

Soulad dlouhodobého plánování potřeb rozvoje ČR a Prahy s navrhovaným konceptem a potřebami OH Budou-li MOV a jeho členové v souladu s popsanými snahami více nakloněni myšlence přidělit OH „menším“ městům, může Praha předložit svůj koncept založený na souladu dlouhodobých potřeb vlastního rozvoje a rozvoje české ekonomiky s potřebami OH. Jedině tento soulad získaný pečlivou a dlouhodobější přípravou nabídky města a her může Praze pomoci eliminovat nevýhody, které pro kandidaturu plynou z malého rozměru české ekonomiky. Z hlediska malé ekonomiky a jejích omezených zdrojů je tento soulad o to důležitější, že pomůže minimalizovat výstavbu areálů a ostatní infrastruktury, které by nebyly využity ani po olympiádě ani před ní. Naopak, řada klíčových rozvojových projektů Prahy a ČR vykazuje soulad s potřebami OH: •

Svoji dlouhodobou strategii staví Praha na rozvoji komerčního rezidenčního bydlení spojeného s rozvojem řady ploch pro sportovní využití. Výstavba olympijské vesnice s kapacitou zhruba 3 000 bytových jednotek by měla přinést jeden z takových projektů rezidenčního bydlení.

•

Poptávku vysokoškolských studentů po bydlení na kolejích by měl uspokojit záměr vybudovat mediální vesnici nebo komplex několika menších mediálních vesniček, které jsou nutné pro splnění požadavků na ubytovací kapacity.

•

Praha pociťuje značný nedostatek sportovišť a sportovních ploch nejen pro sportovce ale i pro širokou veřejnost. Praha ve srovnání s evropskými městy ztrácí v oblasti sítě sportovišť pro volný čas ve městě, čímž vede kvalifikované odborníky a manažery s jejich rodinami buď k tomu, aby pro své bydlení zvolili satelitní města Prahy se všemi náklady, které z toho pro město a Středočeský kraj plynou, nebo v případě těch nejproduktivnějších a mobilních, aby pro svůj život i kariéru zvolili jinou metropoli.

•

V oblasti všeobecné infrastruktury Praha dlouhodobě pociťuje výraznou potřebu dobudování dopravní infrastruktury. Dlouhodobě plánovaná výstavba pražského a městského okruhu je uskutečňována jen velmi pomalu a OH by se tak mohly stát katalyzátorem jejich naplnění. Výstavba těchto okružních systémů je jako priorita vnímána také Evropskou unií.

•

V dlouhodobém plánu rozvoje města jsou dále projekty výstavby spojení letiště s centrem, rozvoj městské železnice, další rozšiřování metra, další rozvoj podnikání v oblasti výstaviště, plány rozvoje celé řady velkých rozvojových území v atraktivních lokalitách města, které stále čekají na svou realizaci, zvětšení nabídky příležitosti k sportovnímu vyžití obyvatelům Prahy, apod.

•

ČR se v rámci vstupních jednání do EU zavázala k výstavbě, resp. modernizaci tranzitních železničních koridorů.

20


Jednou z reálných možností prokázání výše uvedeného souladu by měla být výstavba zařízení přizpůsobitelných pro potřeby OH, které bude Praha moci úspěšně provozovat ve své po-olympijské podobě již před OH. Příklady takových projektů jsou: •

Výstavba a využití nového letňanského výstaviště. Nově plánované výstaviště by mohlo být po vhodných úpravách využito pro umístění devíti sportů, které vyžadují halu. Výstavba trvalých sportovních hal pro tyto sporty by nebyla ekonomicky odůvodnitelná.

•

Rozvoj Strahova, který by měl spojit rezidenční, komerční (např. kanceláře) a sportovní využití lokality v jeden funkční celek, by mohl nabídnout prostor pro divácky méně náročné sporty. To by umožnilo omezit se zde především na výstavbu dočasných odstranitelných tribun, přičemž sportovní plochy by mohly být po skončení OH zachovány. Některé plochy by v souladu se stupněm rozvoje lokality mohly být vybudovány a využívány již před OH.

•

Rozvoj vhodné lokality blízko centra, kde by mohl vyrůst atraktivní rezidenční projekt (v naší variantě jako olympijská vesnice).

•

Výstavba ceremoniálního stadionu jako společného projektu fotbalového a atletického svazu, pro které by takový stadion mohl být jedním z trumfů pro získání pořadatelství významných šampionátů (např. mistrovství Evropy).

•

Rozvoj plaveckého centra na Maninách představuje možnost vybudovat základ pro centrum vodních sportů s atraktivním zábavním programem, které Praze chybí.

•

Výstavba nového centra pro ubytování vysokoškolských studentů. Poptávka po studentském ubytování výrazně převyšuje stávající nabídku a s očekávaným růstem poptávky po vysokoškolském vzdělání, které je v ČR na 60% úrovni EU, dále poroste.

•

Výstavba sportovních ploch pro veřejnost uplatnitelných jako tréninková hřiště pro vybrané olympijské sporty.

21


5.3

Modifikace Severní varianty Uplatnění výše uvedených principů, které by mělo vést ke zkvalitnění olympijské kandidatury Prahy, se projevilo v částečné modifikaci původní Severní varianty doporučované Územní analýzou HMP. Klíčový prvek modifikace spočívá zejména v posunu maximálního možného počtu sportovišť a případně i olympijské vesničky do centra města tak, aby bylo možno využít a propojit s hrami jeho přirozenou krásu. Modifikovaná Severní varianta je však také potvrzením některých základních principů obsažených v původní Severní variantě Územní analýzy HMP: •

Optimální dopravní napojení areálů a soulad s rozvojem HMP v této oblasti (zahájení výstavby trasy metra C až do Letňan, dobré napojení na severní části pražského okruhu nabízející silniční spojení na letiště, návaznost na železniční trasu tzv. Nového spojení, poloha řady dalších areálů a hal v blízkosti nosných dopravních systémů).

•

Plán výstavby letňanského výstaviště, které je jedním ze základních kamenů konceptu OH v Praze.

S pohledu komunikace a tvorby jakékoli varianty směrem k MOV je nutné zdůraznit, že: •

Dopravní koncept navržený pro potřeby OH bude vyžadovat dobudování všech silničních okruhů (městský i pražský) k maximálnímu odklonění tranzitní přepravy, posílení příměstské dopravy městskou železnicí, masivní zabezpečení dopravních prostředků pro olympijskou rodinu (auta a autobusy) a s tím související potřebu určitých dopravních omezení v Praze v průběhu OH. V období kandidatury HMP musí být uvažovaná dopravní infrastruktura (uzly, tratě, okruhy) minimálně ve stupni rozestavěnosti s jasně prokazatelným harmonogramem dokončení.

•

Olympijské dědictví jako výrazný element kandidatury by nemělo spočívat ve výstavbě velkých stadionů, ale např.: o Ve výstavbě nebo rozvoji, či modernizaci: Kolejí a univerzitních zařízení, případně domů s péčí o starší občany. Podstatně hustší síti sportovních zařízení pro širokou veřejnost vzniklých na základě potřebných tréninkových ploch. Lokality olympijské vesnice. Plaveckého centra v Maninách. o V uvolnění Strahova pro bytový a komerční rozvoj respektující požadavky ochrany památek. o Vytvoření „Nového Strahova“ v Letňanech jako nového univerzitně-kolejního a sportovního centra Prahy na pozemcích, jejichž cena takovému využití odpovídá.

22


5.4

Základní popis Modifikované Severní varianty

Nutné investice

Rozmístění olympijských areálů

•

Praha má výrazný nedostatek existujících stadionů nebo arén, které by byly vhodné pro umístění olympijských sportovišť. Protože by však nebylo ekonomicky opodstatněné postavit pro většinu halových sportů nové sportovní haly, je nutné využít možnosti výstavby nového areálu výstaviště v Letňanech. Haly výstaviště však budou muset být přizpůsobitelné pro potřeby dočasných sportovišť, zároveň předpokládáme větší počet hal, než je v současných známých plánech rozvoje výstaviště.

•

Dále je nutné vybudovat ceremoniální stadión (v podobě ekonomicky životaschopného fotbalového stadionu konvertovatelného v případě potřeby během několika měsíců na atletický nebo ceremoniální) a dočasný velodrom.

•

Již zamýšlené plavecké a rekreační centrum v Maninách musí být vybudováno v podobě využitelné či přizpůsobitelné pro OH.

•

Praha má celou řadu tréninkových zařízení, ta ale v době konání OH nebudou vyhovovat požadavkům mezinárodních sportovních federací a budou vyžadovat zásadní modernizaci.

•

Pro účely pořádání OH bude muset Praha vybudovat novou olympijskou vesnici, kterou doporučujeme koncipovat pro účely rezidenčního bydlení a dále vybudovat novou mediální vesnici (nebo skupinu mediálních vesniček), kterou doporučujeme koncipovat pro účely bydlení pro studenty a vzdělávacích zařízení. V obou výše uvedených případech lze také uvažovat např. o domech péče pro starší obyvatele.

•

Konečně bude muset Praha vybudovat MPC/IBC, které by bylo součástí komplexu výstaviště.

Pro ekonomické analýzy ale i pro účely ověření technických předpokladů pořádání olympijských her jsme zpracovali detailní návrh rozmístění olympijských areálů v rámci Prahy odpovídající konceptu „krásných her“ (viz mapa rozmístění areálů v Příloze č.2 tohoto Shrnutí). Rozmístění olympijských areálů se z pochopitelných důvodů může do finální podoby měnit, pro zachování konceptu „krásných her“ ve městě je ale nutné dodržet několik základních principů: •

Vytvoření hlavního olympijského centra umístěním ceremoniálního stadionu a mediální vesnice do Letňan spolu s využitím výstaviště pro většinu halových sportů.

•

Umístění olympijské vesnice dopravně blízko historickému centru Prahu ale i všem sportovištím (v našem případě variantní umístění na rozvojovém území Bubny), ale v případě dobře vyřešené dopravy a rozšíření pro hry využitelného prostoru v místě lze uvažovat např. o umístění v Letňanech.

•

Rozmístění sportovišť v Praze zajišťující díky menším rozměrům Prahy rozumné dopravní vzdálenosti i časy:

23


o o o o o o o o

Využití Sazka Arény a T-Mobile Arény (po zamýšlené radikální rekonstrukci), Umístění plaveckých sportů do plánovaného centra v Maninách, Využití areálu Štvanice pro tenis, Využití volných ploch Strahova pro méně investičně náročné sporty (baseball, softball atp.), Využití Letné pro plážový volejbal a fotbalu v Toyota Aréně, Využití Trojského kanálu pro vodní slalom, Využití historické haly výstaviště v Holešovicích pro soutěže šermu, Využití centra města pro závody v triathlonu, marathónu a částečně pro silniční cyklistický závod.

•

Umístění dalších plošně náročných sportů v blízkosti Prahy (jezdectví, moderní pětiboj, střelba).

•

Umístění speciálních sportů veslování/rychlostní kanoistika, jachting – mimo Prahu (Račice, Lipenská přehrada) jakož i některých zápasů základní části fotbalového turnaje (Brno, Ostrava, Teplice).

Dále je nutné zvážit následující aspekty: •

o

o o o

Využití velkého rozvojového území Letňan z hlediska schopnosti předložit kvalitní nabídku bude vyžadovat buď: o Šetrné přestěhování nebo posunutí sídliště sysla z oblasti Letňan, což by zdůraznilo „zelený“ charakter her, nebo o Využití prostoru stávajícího letiště ve Kbelích. o V opačném případe hrozí silná koncentrace divácky vysoce kapacitních soutěží do relativně malého prostoru. S ohledem na toto riziko proto v současnosti navrhujeme plošně náročné soutěže (jezdectví, moderní pětiboj, střelba) vysunout mimo Letňany a Prahu. Rozvoj lokality Strahov, jejíž současné využití neřeší její developerský potenciál. Možnost rozvíjet Strahov pro rezidenční účely se širokými možnostmi sportovního využití by měl využít tento potenciál i při zohlednění potřeb OH. Navíc úspěšné komerční využití Strahova může přinést prostředky nutné k profinancování části nákladů OH. Využití příměstské kolejové dopravy může být klíčem ke snadné a pohodlné dostupnosti olympijských areálů i pro turisty a diváky ubytované mimo Prahu. Rozvoj dopravy a služeb pro tělesně postižené je oblastí, ve které má Praha špatnou pověst, a stane se tak významným olympijským dědictvím pro Prahu. Dořešení otázky vlastnictví pozemků v Bubnech nebo jiné podobné lokality v blízkosti centra tak, aby bylo možno vytvořit kompaktní zónu olympijské vesnice. Byty postavené v rámci této vesnice bude možné využít v rámci komerčně připravovaného projektu, případně mixu bytového a univerzitního městečka.

24


6 6.1

ANALÝZA NÁKLADŮ OH Náklady na pořádání OH Nákladem olympiády je takový náklad, který je jednoznačně a výhradně vyvolán potřebou pořádání OH. Ne vždy lze však hranici mezi těmito a ostatními náklady jednoznačně ručit, neboť celá řada nákladů, která je součástí rozvoje města, regionu nebo země zároveň slouží potřebám OH. To lze ukázat na příkladu her v Aténách, které pro OH využily nově postavené letiště s moderním a vysoce kapacitním spojením do města, nový silniční okruh a modernizaci své městské dopravní sítě. Tyto náklady se v řadě výčtů nákladů na pořádání OH v Aténách objevují, přestože jejich potřeba pro město je bez ohledu na OH zcela nezpochybnitelná. V rámci našeho přístupu k vyčíslení nákladů olympiády definujeme následujících položky: •

Přímé náklady související s uspořádáním OH.

•

Náklady na rozvoj infrastruktury, které vzniknou výhradně v souvislosti s uspořádáním OH, tedy náklady na rozvoj města Prahy, regionu a ČR, které nejsou v žádných rozvojových záměrech plánovaných bez vlivu olympiády (náklady Y).

•

Náklady na urychlení plánovaného rozvoje, který je sice v původních plánech obsažen, ale s ohledem na pořádání olympiády je zapotřebí tyto rozvojové záměry uskutečnit dříve (náklady X). Náklad X + Náklad Y

Infrastruktura potřebná pro LOH

Náklady spojené s LOH

Y X

Infrastruktura plánovaná bez pořádání LOH

ř po

H LO ní á ád

ép jo v

y lán

o pr o ez é ozv ýb bn ér van řt e o en l n o h c p plá ry Ury tury k tu ruk t u s r fra st j in fra zvo j in Ro o zv Ro

2004

n ádá poř

H í LO

2020

20xx

Rok

25


Pro účely analýzy nákladů vyvolaných v souvislosti s pořádáním OH jsme hlavní skupiny nákladů rozčlenili do následujících položek: Přímé náklady na uspořádání OH (v rámci rozpočtu POCOG) Náklady na rozvoj infrastruktury (mimo rámec rozpočtu POCOG) Náklady na rozvoj olympijských objektů

Náklady na rozvoj ostatní infrastruktury

Přímé náklady na uspořádání OH (organizačně provozní aktivity nad rámec běžného rozvoje) Jde o přímé provozní a organizační náklady na uspořádání OH, dále výdaje spojené s dočasnou úpravou sportovišť dle parametrů MOV pro potřeby OH a uvedení sportovišť do původního stavu po skončení OH, a dále náklady na výstavbu a odstranění dočasných sportovních zařízení, která po skončení OH nebudou pro potřeby sportu využívána. Přímé náklady na rozvoj infrastruktury (investiční aktivity nad rámec běžného rozvoje) Obsahují náklady investiční povahy na výstavbu infrastrukturních zařízení trvalé povahy, jejichž využití trvá i po skončení olympiády. Tuto kategorii lze rozdělit na dvě části: •

Náklady na rozvoj olympijských objektů. Jedná se o výstavbu nových sportovišť, olympijské vesnice, mediální vesnice, dále MPC/IBC tj. zařízení a areálů, které jsou potřebné pro hry a u kterých je nutné dobře definovat jejich po-olympijské využití. Náklady těchto zařízení se objevují jako náklady olympiády. Výstavba olympijské vesnice nebo mediální vesnice sice může například přispět k novému rozvoji městských částí, přesto náklady výstavby vykazujeme jako náklady olympiády, protože je možné, že bez ní by se daný objekt v dohledné době nepostavil. Obdobná je situace i s většinou sportovních zařízení.

•

Náklady na rozvoj ostatní infrastruktury. Ostatní infrastrukturní investice (zejména investice do dopravy a inženýrských sítí), které jsou vyvolány potřebou OH a bez olympiády by nevznikly.

Ostatní náklady na rozvoj infrastruktury (investiční aktivity v rámci běžného rozvoje) Pro úplnost uvádíme také tyto náklady investiční povahy, které nejsou vyvolány potřebami OH, neboť jsou v plánech rozvoje HMP nebo ČR a v každém případě by se uskutečnily i bez pořádání OH. Zdůrazňujeme pouze, že jejich dobudování je předpokladem pro úspěšnou, kvalitní kandidaturu. Bez těchto minimálních investic by nebylo možné OH bez problémů pořádat.

26


Pro účely zkoumání ekonomické realizovatelnosti jsme počítali s následujícími kategoriemi nákladů: Kategorie nákladu

Náklady procesu kandidatury Náklady na uspořádání / organizaci olympiády (náklady POCOG) Základní náklady na rozvoj infrastruktury - v Praze Základní náklady na rozvoj infrastruktury mimo Prahu Dříve uskutečněné náklady - mimo Prahu Náklady vyvolané dřívějším uskutečněním plánovaného rozvoje mimo Prahu Náklady na rozvoj související přímo s pořádáním OH - v Praze Náklady na rozvoj související přímo s pořádáním OH - mimo Prahu

Charakter aktivity

Organizačně provozní aktivity nad rámec běžného rozvoje

Investiční aktivity v rámci běžného rozvoje v normálním harmonogramu

Investiční aktivity v rámci běžného rozvoje v uspíšeném harmonogramu

Investiční aktivity nad rámec běžného rozvoje

Náklady pro 2016

Náklady pro 2020

(Kč mil.)

(Kč mil.)

Náklady přípravy, vypracování a podání nabídky, dále náklady marketingové a lobistické činnosti související s procesem kandidatury

510

510

ANO

Náklady Pražského olympijského organizačního výboru (provozní a organizační náklady, náklady na výstavbu a odstranění dočasných sportovišť a objektů)

40 437

40 437

ANO

Náklady na infrastrukturu, jejíž uskutečnění figuruje v plánech rozvoje do roku 2016/2020 bez ohledu na OH, a jejíž realizace uspořádání OH podporuje

162 376

162 376

NE

Náklady na infrastrukturu, jejíž uskutečnění figuruje v plánech rozvoje do roku 2016/2020 bez ohledu na OH, a jejíž realizace uspořádání OH podporuje

292 261

325 261

NE

Náklady na infrastrukturu, jejíž uskutečnění figuruje v plánech rozvoje po roce 2016/2020 bez ohledu na OH, a které je zapotřebí dokončit před rokem 2016/2020.

33 000

0

NE

3 293

0

ANO

Do této kategorie patří takový rozvoj infrastruktury, jehož uskutečnění je pro OH nezbytné, a nefiguruje v rozvojových plánech bez ohledu na OH

84 464

84 464

ANO

Do této kategorie patří takový rozvoj infrastruktury, jehož uskutečnění je pro OH nezbytné, a nefiguruje v rozvojových plánech bez ohledu na OH

3 701

3 701

ANO

ANO

Popis

Tzv. náklady příležitosti vázaných zdrojů na dříve uskutečněný rozvoj, reprezentovaný dlouhodobým výnosem státních obligací

Náklady olympiády

Náklady na proces kandidatury + náklady POCOG + náklady dříve uskutečněného rozvoje + přímé náklady olympiády

132 405

129 112

Daňový dopad

Dopad DPH na olympijské investice financované HMP

3 470

3 470

135 875

132 582

CELKEM PŘÍMÉ NÁKLADY

Náklady OH

27


Celkové přímé náklady vyvolané OH konaných v Praze odhadujeme pro OH v roce 2016/2020 v celkové výši 135,9/132,6 miliardy Kč (5,3/5,2 miliardy USD). Veškeré náklady jsou uvedeny v cenách roku 2004 bez DPH a neobsahují vícenáklady, které by mohly být spojeny s případným urychlováním dostavby projektů v případě jejich zpoždění. Tato částka je v důsledku shody mezi potřebami olympijského rozvoje a infrastrukturních potřeb města a ČR relativně nižší než obdobná částka u řady měst, které hry v minulosti pořádaly, nebo které zvažují kandidaturu. Navíc je z těchto nákladů více než 24 miliard Kč tvořeno nutnými náklady na výstavbu sportovních a jiných zařízení, jejichž získání město stejně ve svých plánech zvažuje a které by mohlo vybudovat již v období před vlastní kandidaturou. Kategorie nákladu (milion Kč)

Celkové náklady vyvolané OH

Náklady vynaložené před kandidaturou Org.-provozní

Náklady vynaložené po kandidatuře

Investiční

Org.-provozní

Investiční

Sportovní areály 21 759

0

14 039

5 476

- stadióny - mimo Prahu

4 016

0

0

4 016

0

- tréninkové plochy - v rámci Prahy

4 974

0

0

225

4 749

- sportovní haly výstaviště Letňany

14 355

0

4 507

3 089

6 760

- olympijská vesnice

13 409

0

0

2 296

11 113

- mediální vesnice, MPC/IBC

18 937

0

5 491

5 102

8 343

- stadióny, ost. náklady - v rámci Prahy

2 244

Mimosportovní areály

Další výdaje 510

510

0

0

0

14 670

0

0

14 670

0

1 020

0

0

1 020

0

21 041

0

0

21 041

0

- technologie, ISIT, telko, internet

8 929

0

0

8 929

0

- doprava - v rámci Prahy

2 871

0

0

2 871

0

0

0

0

0

0

2 100

0

0

2 100

0

- železnice - mimo Prahu

0

0

0

0

0

- silnice - mimo Prahu (včetně PO)

0

0

0

0

0

520

0

0

520

0

- příprava kandidátské nabídky - ostatní provozní výdaje OH - výdaje na paralympiádu - bezpečnost Infrastrukturní výdaje

- letiště - železnice - v rámci Prahy

- inženýrské sítě - v rámci Prahy

28


- hotely Dopad DPH na výstavbu investic financovaných HMP

0

0

0

0

0

3 470

0

0

3 470

0

CELKEM PRO OH V ROCE 2020

132 582

510

24 037

74 826

33 209

- Urychlení výstavby D3 CELKEM PRO OH V ROCE 2016

3 293 135 875

3 293 510

24 037

74 826

36 502

Údaje v tabulce obsahují náklady pro oba roky možné kandidatury 2016 a 2020. Pro rok 2016 je nutné v kategorii Investiční náklady vynaložené po kandidatuře navíc započíst náklady ve výši 3,3 miliardy Kč vyvolané dřívějším uskutečněním plánované investiční akce v rámci běžného rozvoje.

6.2 6.2.1

Organizačně provozní aktivity nad rámec běžného rozvoje Náklady procesu kandidatury Představují náklady na přípravu a předložení kandidatury uchazečského města. HMP společně s ČOV a případně dalšími subjekty včetně státu založí specifickou účelovou společnost, prostřednictvím které bude nabídku připravovat, předkládat a obhajovat. Předpokládáme, že rozpočet této organizace po celou dobu přípravy kandidatury bude 510 milionů Kč. Klíčovými nákladovými položkami jsou: • Marketingová komunikace a doprovodné akce. • Osobní náklady zahrnující náklady na profesionální tým, který bude připravovat nabídku a kandidaturu města. • Provozní a administrativní náklady zahrnující náklady spojené s administrativní činností organizace. • Poplatky MOV a náklady na přípravu nabídky a prezentace zahrnující úhradu poplatků MOV (150 tisíc USD ve fázi uchazeče a 500 tisíc USD ve fázi kandidáta) a dále náklady přímo spojené s vypracováním nabídek. • Náklady na návštěvy expertních hodnotících komisí MOV. • Poradenské služby – budou zahrnovat konzultační služby spojené s přípravou nabídky a dále audit organizace. • Studie proveditelnosti a podobné poradenské služby.

29


6.2.2

Předpokládané náklady organizačního výboru OH (POCOG) Přímé provozní a organizační náklady Pražského organizačního výboru OH (POCOG) odhadujeme ve výši 40,4 miliardy Kč, které jsou plně financované z příjmů rozpočtu POCOG. Z tohoto rozpočtu nelze hradit výdaje spojené s investicemi do trvalých objektů. Hlavními položkami dle struktury vyžadované MOV v tomto rozpočtu jsou: Název Investice trvalého charakteru Provozní náklady – sportovní akce, olympijská vesnička, MPC&IBC

0 12 245

Pracovní síly

4 592

Technologie (informační systémy, telekomunikace a internet)

8 929

Ceremoniály a ostatní doprovodné programy

2 041

Zdravotnické služby

Investice trvalého charakteru

milion Kč

510

Stravování

1 786

Doprava

1 532

Bezpečnost

2 041

Paralympiáda

1 020

Reklama a propagace

2 041

Administrativa

1 276

Akce předcházející olympiádě

1 148

Ostatní náklady

1 276

Náklady celkem

40 437

Pokud je financuje organizační výbor, jsou to ty náklady na výstavbu, montáž a vybavení nových sportovních zařízení, olympijské vesničky, MPC a IBC, které zůstanou zachovány i po skončení OH. Dále sem patří náklady na přizpůsobení již existujících sportovních zařízení, olympijské vesničky, MPC a IBC pro potřeby olympiády, pokud jde o změny trvalého rázu.

30


Provozní náklady olympijských areálů

Náklady spojené s pronájmem a provozem stálých areálů, náklady na výstavbu a provoz dočasných areálů a náklady na úpravu existujících areálů pro potřeby olympijských her. Z hlediska provozních nákladů příručka MOV pro rok 2012 rozlišuje následující klíčové kategorie: sportoviště (včetně tréninkových), olympijské vesničky (včetně ubytování pro média, delegáty a rozhodčí) a MPC/IBC (včetně ostatních zařízení)

Pracovní síly

Zahrnují osobní náklady zaměstnanců organizačního výboru, náklady na dobrovolníky, náklady na poradce a náklady na dodavatele např. úklidových a stravovacích činností.

Technologie

V této položce jsou zahrnuty náklady na technologické vybavení a zařízení všech olympijských areálů. Tato nákladová položka zahrnuje: informační systém, telekomunikace, Internet a ostatní technologie. Jde o náklady potřebné pro přenos her, technologickou obsluhu, a také náklady na zajištění k tomu potřebného informačního a technologického zázemí.

Ceremoniály a ostatní doprovodné programy

Náklady na zahajovací a závěrečný ceremoniál, na vyhlašování vítězů a předávání medailí, na ceremoniál s olympijským ohněm, na kulturní programy a náklady na ostatní doprovodné akce (např. pořádané pro dobrovolníky).

Zdravotnické služby

Náklady na zdravotnické služby obsahují zdravotnické služby pro sportovce a diváky na sportovištích (včetně tréninkových zařízení), zdravotnické služby v olympijské vesnici (poliklinika), zdravotnické služby poskytované v MPC/IBC, dopingové kontroly či náklady na přepravu v rámci poskytnutých zdravotnických služeb.

Stravování

Náklady na stravování olympijské rodiny, kam patří náklady na pronájem restaurací a jiných stravovacích zařízení, dále náklady na jejich vybavení, zařízení a personál, stravování sportovců, oficiálního doprovodu a technického personálu, pohoštění pro VIP návštěvy v olympijských areálech a stravování spolupracovníků organizačního výboru, včetně dobrovolníků.

Doprava

Náklady na přepravu lze řadit do dvou kategorií:

Bezpečnost

•

Náklady na spolehlivou, bezpečnou a efektivní přepravu olympijské rodiny mezi jednotlivými olympijské areály.

•

Náklady na dopravu sportovců a jejich oficiálního doprovodu do hostitelského města.

Jedná se o zajištění bezpečnosti olympijské rodiny, návštěvníků a obyvatel hostitelského města na sportovištích, v olympijské a mediální vesnici, v hotelích, a při přepravě mezi jednotlivými olympijskými areály. Je nutné upozornit, že náklady pokryté z tohoto rozpočtu tvoří jen malou část celkových bezpečnostních nákladů. Mezi náklady patří následující položky:

31


•

Zařízení a technologické vybavení

•

Využití soukromých bezpečnostních firem

•

Plánování, koordinace a příprava

Paralympiáda

Příspěvek organizačního výboru na pokrytí předpokládaného schodku paralympijských her.

Reklama a propagace

Inzertní a reklamní náklady olympijských her, ve kterých jsou obsaženy:

Administrativa

Náklady spojené s účinným řízením a koordinací hlavních činností organizačního výboru. Jde především o náklady spojené s pronájmem budov, jejich kancelářského a technologického vybavení, náklady na telefonní a kurýrní služby, náklady na řídící informační systémy, náklady na pojištění, překlady a tlumočení, na právní a auditorské služby a jiné administrativní náklady.

Akce předcházející olympiádě

Do této kategorie nákladů patří náklady na uspořádání akcí před olympiádou, jejichž cílem je testování sportovišť. Rovněž je zde třeba uvádět náklady vynaložené na koordinaci mezi organizačním výborem, MOV a NOV po výběru hostitelského města.

Ostatní náklady

Ostatní náklady v sobě zpravidla zahrnují následující položky:

• • •

Inzerce a reklama v domácích a mezinárodních médiích Vydání brožur pro jednotlivé sportovní akce Program výzdoby hostitelského města

•

Částky/příspěvky vyplacené MOV, kterému podle smlouvy s hostitelským městem náleží určité procento z místních marketingových příjmů organizačního výboru, z prodeje lístků, z prodeje zboží a z emise známek a mincí.

•

Úrokové náklady.

•

Ostatní provozní náklady a určitá rezerva pro neočekávané události.

32


6.2.3

Ostatní předpokládané organizačně provozní náklady mimo POCOG Ne všechny organizačně provozní náklady bude možné profinancovat prostřednictvím rozpočtu POCOG, kde je limitujícím faktorem výše příjmů. Proto bude nutné na část organizačně provozních nákladů najít jiné zdroje, především veřejné. Tyto náklady obsahují především náklady spojené s dočasnou úpravou sportovišť pro účely OH a jejich výše dosahuje zhruba 8 miliard Kč.

6.3

Investiční aktivity nad rámec rozvoje Jde o náklady, které se většinou týkají výstavby olympijských areálů a s nimi spojené infrastruktury. Sportoviště Náklady na sportoviště se skládají z následujících položek: • Nákladů na výstavbu nových stálých stadionů a arén případně nákladů na jejich přestavbu. •

Nákladů na modernizaci a rozšíření tréninkových ploch, které mají stálý charakter.

•

Část nákladů na výstavbu dočasných sportovišť včetně zabezpečení zvýšené dočasné kapacity na stadionech a v arénách, pro které nebudou dostatečné zdroje v rozpočtu POCOG.

•

Část nákladů na dočasnou přeměnu a úpravu do původního stavu zařízení nesloužících pro sportovní účely (haly letňanského výstaviště), ale dočasně využitelných pro účely pořádání sportovních soutěží, pro které nebudou dostatečné zdroje v rozpočtu POCOG. Sportovní zařízení Trvalá sportoviště - Praha

milion Kč 21 446

Trvalá sportoviště - mimo Prahu

3 701

Dočasná sportoviště s po-olymp. sportovním využitím

3 844

Dočasná sportoviště s po-olymp. mimo-sportovním využitím

11 266

Celkem

40 257

Náklady obsahují zejména výstavbu šesti stálých sportovišť (olympijského centrálního stadionu, plaveckého centra, dvou

33


fotbalových stadionů, tratě pro horská kola a areálu jezdectví) a šestnácti dočasných sportovišť (zejména sportoviště na Strahově a areál střelby). V nákladech jsou dále obsaženy výdaje spojené s přípravou a vybavením dočasných sportovišť, které nebylo možno profinancovat z rozpočtu POCOG. Z hlediska potřeb Prahy je třeba zdůraznit, že z celkových investic do těchto zařízení jde skoro 30 miliard Kč na investice, které město v budoucnosti hodlá vybudovat. Dále je v těchto nákladech obsažena výstavba pražského výstaviště, která je pro konání OH v Praze klíčová z hlediska možnosti využití jeho hal jako dočasných sportovišť, jež by jinak bylo nutné postavit. Haly výstaviště musí splňovat určitá kritéria již v okamžiku výstavby tak, aby je bylo možno dočasně přeměnit na sportoviště s příslušnými parametry. Konečně jsme předpokládali, že bude nutné vybudovat, rozšířit nebo modernizovat celou řadu menších sportovních areálů, které poskytnou prostor pro trénink sportovcům a později naleznou využití pro sportovce ale i školy a/nebo širokou veřejnost. Olympijská vesnice, mediální vesnice, mediální a vysílací středisko (MPC/IBC) Sportovní zařízení

milion Kč

Olympijská vesnice

11 113

Mediální vesnice, MPC/IBC

13 834

Náklady na výstavbu olympijské a mediální vesnice jsme zahrnuli do nákladů vyvolaných OH, ačkoli mohou představovat výstavbu, která své uplatnění najde jak v oblasti rezidenčního bydlení v rámci rozvoje uvažované lokality v případě olympijské vesnice, tak v rozvoji vysokoškolského bydlení v Letňanech v případě mediální vesnice. Zároveň však předpokládáme, že u projektů tohoto typu bude možno realizovat jejich vnitřní hodnotu (komerční prodej bytů) nebo zabezpečit financování za pomoci významného podílu cizích zdrojů (např. PPP v případě vysokoškolských kolejí). Významná bude také podoba rezidenčního projektu, který může být čistě komerčním projektem, na druhé straně je součástí dlouhodobých plánů rozvoje HMP podpora projektů výstavby domů s péčí pro starší obyvatele, které bude Praha potřebovat. Vybudování MPC/IBC v prostorách Letňan předpokládáme jako součást komplexu výstaviště. MPC/IBC tak bude v blízkosti hlavního olympijského stadionu, řady dalších sportovišť a mediální vesnice. V současnosti v Letňanech nejsou prostory obdobného charakteru, které by bylo možné jenom pronajmout. Pro účely výstavby MPC/IBC bude zapotřebí provést podrobnou studii proveditelnosti s ohledem na rozsáhlost takového komplexu a problematiku jeho následného využití.

34


Doprava a ostatní náklady

milion Kč

Doprava - v rámci Prahy

1 341

Železnice - v rámci Prahy

2 100

Inženýrské sítě - v rámci Prahy

520

Bezpečnost

19 000

Celkem

22 961

Doprava - mimo Prahu (jako náklad OH nutno započíst pro případ pořádání OH v roce 2016)

3 293

Doprava Náklady obsahují vybudování pohyblivého chodníku v rámci olympijské vesnice (184 milionů Kč) a úprav přístavišť v Praze pro možnost zakotvení botelů na řece Vltavě (120 milionů Kč). Obsahují také náklady na vybudování dočasných záchytných parkovišť zhruba ve výši 1 miliardy Kč. Tyto náklady obsahují část modernizace tratě Praha-Liberec v úseku Letňany-Vysočany (zdvojení a elektrizace tratě) a dále vybudování spojení v délce asi 500 m mezi tratí Praha-Všetaty a vlečkou vedoucí do Letňan. Celkové odhadované náklady dosahují 2,1 miliardy Kč. Doprava mimo Prahu Zde jsou obsaženy pouze tzv. náklady na urychlení rozvoje vyvolané OH. Pro účely OH v roce 2016 se týkají projektu výstavby dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic a dále ve směru do Rakouska. Protože navzdory informacím SFDI předpokládáme, že tento projekt nebude ukončen v termínu potřebném pro účely pořádání OH v roce 2016, bude nutné urychlit jeho výstavbu. Toto urychlení s sebou ponese větší finanční náklady, které bude nutné dodatečně zajistit tak, aby byl projekt dokončen před OH. Tyto dodatečné finanční náklady by nebyly vyvolány v případě, že by se dokončení projektu uskutečnilo až po skončení OH. Proto jsou v naší metodice nákladů OH zahrnuty. Samotné náklady výstavby dálnice v přímých investičních nákladech OH obsaženy nejsou, neboť se jedná o dlouhodobě plánovaný projekt v rámci propojení hlavních silničních tahů s transevropskými sítěmi. Dálnice bude navíc spojovacím článkem mezi Prahou a Lipenskou přehradou, kde je umístěna soutěž v jachtingu. Pro účely OH v roce 2020 s náklady na urychlení nepočítáme, neboť v té době již bude projekt dokončen. Finanční náklady spojené s urychlením rozvoje odhadujeme na 3,3 miliardy Kč. Předpokládali jsme, že bude nutno provést urychlení projektu o 2 roky a urychlení se bude týkat investic ve výši 33 miliard Kč. Finanční náklady spojené s urychlením

35


výstavby jsou počítány z částky nákladů, kterou je nutno profinancovat ve zrychleném režimu a za dobu předpokládaného urychlení. Jako úrokový náklad je pro tento účel použit výnos desetileté státní obligace, která k datu 4. října 2004 činila 4,99%. Inženýrské sítě Náklady také zahrnují inženýrské sítě, které bude nutno postavit pro účely přípravy lokalit Bubny a Letňany (0,5 miliardy Kč). Bezpečnost Bezpečnost je nákladem vyvolaným OH. Náklady na bezpečnost odhadujeme v celkové výši 21 miliard Kč. Většina nákladů bude hrazena ze státních zdrojů. Rozpočet POCOG bude schopen pokrýt jen malou část nákladů v odhadované výši 2 miliard Kč. Významnou součástí nákladů je pořízení modulového softwaru řízení bezpečnosti, personální zabezpečení, materiální zabezpečení a dále speciální projekty bezpečnosti (AWACS, protiraketová obrana, zpravodajské služby, apod.). V Kapitole 8 uvádíme podrobnější členění jednotlivých položek, které vstupují do nákladového propočtu. Z hlediska současné situace je odhad nákladů v této oblasti velmi obtížný. I podle diskusí s představitelem organizačního výboru aténské olympiády byly náklady na bezpečnost přemrštěné. Náš přístup tedy zahrnuje na jedné straně benchmark k současným velkým sportovním projektům (např. Hry Commonwealthu v Austrálii) a dále detailní rozpočet možných nákladů vstupujících do oblasti bezpečnosti. Celkové náklady tak odhadujeme zhruba na úrovni 60% aténských her.

36


6.4

Investiční aktivity v rámci rozvoje Tato část nemapuje náklady vyvolané potřebou OH, pouze shrnuje náklady na výstavbu beztak plánované infrastruktury. Cílem je ověřit reálnost její výstavby v čase potřebném pro nabídku a pořádání her. milion Kč Trvalá sportoviště - Praha

1 482

Trvalá sportoviště - mimo Prahu

1 852

Doprava - v rámci Prahy Letiště Železnice - v rámci Prahy

84 802 5 882 34 490

Železnice - mimo Prahu

100 000

Silnice - mimo Prahu (včetně PO)

223 409

Inženýrské sítě - v rámci Prahy

15 720

Hotely

20 000

Bezpečnost Celkem

0 487 637

Sportoviště Náklady na sportoviště, které nejsou vyvolány OH obsahují v případě Prahy modernizaci T-Mobile Arény, mimo Prahu se jedná o uvažované výstavbě fotbalových stadionů v Brně a Ostravě. Doprava Většina investic do dopravní infrastruktury je součástí dlouhodobě plánovaného rozvoje města Prahy a ČR. Plány předpokládají, že tyto investice budou bez ohledu na OH dokončeny do roku 2020 a ve většině případů i do roku 2016. Významné dopravní investice jsou většinou vázány na mezinárodní dohody s jednotlivými státy, nebo vyplývají z přístupových dohod s EU o propojení významných domácích dopravních tahů/koridorů s transevropskými. Hlavní dopravní investice v Praze reagují především na potřebu dokončení nadřazených dopravních systémů (městské okruhy, radiály s návazností na tzv. Pražský okruh) s cílem uvolnit dopravně přetíženou centrální část města.

37


Doprava v rámci Prahy Náklady obsahují zejména výdaje spojené s výstavbou trasy metra C do Letňan (15,3 miliardy Kč), trasy D v úseku Hlavní nádraží-Nové dvory (24,5 miliardy Kč), náklady na dokončení městského silničního okruhu a radiál (35,9 miliardy Kč) a vybudování stálých P+R parkovišť (1 miliarda Kč). Pro potřeby zavedení systému dopravní telematiky uvažujeme s náklady ve výši 5 miliard Kč. Letiště V oblasti letecké dopravy neuvažujeme s žádnými investicemi, které by byly vyvolané OH. ČSL s ohledem na růst poptávky po kapacitách na pražském letišti Ruzyně plánuje do roku 2010 vybudovat druhou vzletovou dráhu, která by současně dosahovanou kapacitu letiště včetně nyní nově budovaného terminálu zdvojnásobila až na 20 milionů odbavených cestujících. Investiční záměr dosahuje 5,9 miliardy Kč. Železnice v rámci Prahy Náklady obsahují zejména dlouhodobě plánovanou výstavbu spojení letiště s centrem Prahy (11,2 miliardy Kč při uvažované variantě povrchového kolejového spojení včetně přípravy lokality Bubny – demolice a úpravy včetně přípravy řešení vedení kolejišť spojujících letiště s centrem města) a dále modernizaci páteřní sítě městské železnice včetně rekonstrukce městských kolejových tras napojených na železniční koridory, výstavbu nebo modernizaci stanic a výstavbu Nového spojení spojující Hlavní nádraží se severovýchodním výjezdem z Prahy (13,3 miliardy Kč). Železnice mimo Prahu Projekt spočívá v modernizaci tranzitních železničních koridorů s cílem vyrovnat kvalitativní charakteristiky páteřní železniční sítě se západní Evropou. Koridory I.a II. již byly dokončeny a nyní se pro realizaci připravují koridory III. a IV. Silnice mimo Prahu Jde o náklady na vybudování tzv. Pražského okruhu, který je z hlediska dopravního konceptu OH pro Prahu klíčovým a je zároveň projektem, který zcela zásadním způsobem řeší propojení dálničních tahů vedoucích do Prahy a tím i problém tranzitu velké části dopravy uskutečňovaného v současnosti přes centrum města. Dále jsou zde obsaženy náklady na vybudování dálnic D3 (Praha-České Budějovice), dokončení dálnic D8, D11 a dobudování výjezdu z Prahy na Karlovy Vary. Inženýrské sítě Náklady zahrnují zejména modernizaci stávající čistírny odpadních vod v odhadované výši 15 miliard Kč. Na základě diskuse s odborníky předpokládáme, že Praha bude mít dostatek skládek s moderními systémy zpracování schopných zpracovat zvýšený objem odpadu vyvolaný olympijskými hrami.

38


Cestovní ruch V oblasti cestovního ruchu neuvažujeme s žádnými investicemi, které by byly přímo vyvolané potřebami OH. Předpokládáme, že potřeby OH budou uspokojeny z běžného rozvoje v této oblasti, který je ovlivněn pouze poptávkou trhu, a náš předpoklad představují pouze investice do výstavby nových hotelových kapacit. Na základě diskuse s odborníky očekáváme do roku 2020 přírůstek zhruba 5 000 hotelových pokojů v 3-5 hvězdičkových kategoriích při celkových odhadovaných nákladech 20 miliard Kč. Investice do ochrany životního prostředí Pokud jde o ochranu životního prostředí, specifické investice jsme pro potřeby pořádání OH neidentifikovali. Výjimkou je oblast Letňan, kde se v okolí míst, kde navrhujeme hlavní olympijské centrum, nachází sídliště sysla obecného. Ačkoli je možné navrhnout takové řešení rozmístění sportovišť, které by sysla přímo neohrožovalo, považujeme za potřebné, aby HMP iniciovalo studie týkající se možnosti ochrany sysla případně možností jeho přesídlení, jako tomu bylo u vzácných zvířat v jiných hostitelských zemích. Náklady potřebné na tento přesun a náklady spojené se zkoumáním problematiky sysla jsme ve výše uvedeném přehledu nezahrnuli, neboť pokud bude přesun možný, nepředpokládáme, že by dosáhly výše ovlivňující naše celkové závěry ohledně ekonomické stránky pořádání her.

39


7 7.1

ANALÝZA ZDROJŮ Základní přehled zdrojů V této části Shrnutí popisujeme zdroje financování výše uvedených nákladů vyvolaných OH. Základním zdrojem profinancování organizačně provozních nákladů nad rámec běžného rozvoje (příprava a organizace OH) jsou příjmy rozpočtu Pražského organizačního výboru OH (POCOG). Protože však v našem případě nebude možné z příjmů rozpočtu POCOG profinancovat veškeré organizačně provozní náklady (např. náklady na bezpečnost, úpravu sportovišť pro potřeby OH), bude nutné nalézt náhradní zdroje i pro účely pokrytí těchto nákladů. Stejně tak bude nutné nalézt finanční zdroje pro financování investičních aktivit nad rámec běžného rozvoje, neboť ani ty nejsou pokryty z rozpočtu POCOG. Abychom mohli určit potřebu zdrojů, které bude nutné vynaložit z veřejných zdrojů, analyzovali jsme možnosti příspěvků soukromých investorů nebo evropských fondů. Zdroje soukromých investorů bude možné využít především u vybraných specifických projektů. Jde zejména o developerské projekty např. pro výstavbu olympijské vesnice, mediální vesnice nebo nového výstaviště. Domníváme se, že u jednorázově vynaložených nákladů pro potřeby OH, které nemají trvalou povahu (např. dočasná úprava sportovišť pro potřeby OH) bude nemožné zabezpečit jejich financování ze soukromých zdrojů. I v tomto světle se jeví příprava ryze nebo převážně soukromé olympiády jako nerealistická a pro účely prezentace nabídky směrem k MOV jako nevěrohodná. Pokud jde o zdroje poskytované z fondů EU, je nutné připomenout, že Praha s ohledem na vlastní průměrnou výši HDP na hlavu, která převyšuje 90% evropského průměru, nemá na prostředky z některých těchto fondů nárok. Dále je nutné zdůraznit, že prostředky strukturálních fondů a fondů soudržnosti EU nejsou k dispozici pro účely výstavby sportovišť či organizování sportovních aktivit vrcholové úrovně.

40


Česká republika jedná o poskytnutí prostředků z Fondu soudržnosti EU na profinancování části nákladů na dopravní infrastrukturu. Je však také na počátku vlastních příprav na čerpání prostředků z fondů EU a i podle představitelů státní správy je obtížné odhadnout, které projekty, v jakém rozsahu a zejména kdy budou ze strany EU přijaty. Zde se však bude primárně jednat o zdroje na profinancování investičních nákladů v rámci běžného rozvoje, které nejsou vyvolány potřebou OH (významnými oblastmi priorit v evropském kontextu jsou výstavba tranzitních železničních koridorů, dokončení pražského silničního okruhu a dálnic). Klíčovými zdroji financování části organizačně provozních nákladů přípravy a pořádání OH a také řady investičních nákladů nad rámec běžného rozvoje tak budou veřejné zdroje (HMP, státní, krajské a obecní), jejichž konečná výše se odvíjí jednak od rozpočtových omezení, jednak od možnosti profinancovat zmíněné investice z jiných zdrojů. Je také nutné podotknout, že zdroje z veřejných rozpočtů s ohledem na jejich napjatý stav budou přinejmenším do roku 2008 dostupné jen v omezené míře. Limitujícím faktorem jsou dnes podmínky Evropské hospodářské a monetární unie (EMU), podle kterých celkový konsolidovaný deficit státního rozpočtu vypočítaný podle metodiky EU, nesmí překročit 3% HDP, a celková výše vnitřního dluhu 60% HDP. Při těchto podmínkách tak bez výrazné reformy veřejných financí nebude možno státní zdroje pro potřeby zmíněného rozvoje infrastruktury využívat. Základní rozvaha financování nákladů vyvolaných potřebami OH je uvedena v následující tabulce: Položka Celkové náklady vyvolané OH

OH v roce 2016 milion Kč

OH v roce 2020 milion Kč

135 875

132 582

Výnosy POCOG

40 693

40 693

Výnosy z developmentu

25 349

25 349

Praha a stát

62 336

58 943

Kraje a sportovní svazy Celkové zdroje

7 597

7 597

135 875

132 582

Výnosy Organizačního výboru OH (POCOG) ze své povahy pokrývají výlučně organizačně provozní náklady přípravy a organizace OH nad rámec běžného rozvoje. Výnosy z developmentu pokrývají investiční náklady nad rámec běžného rozvoje týkající se vybraných rozvojových projektů. Veřejné zdroje (HMP, stát, kraje a sportovní svazy) jsou určeny na pokrytí ostatních organizačně provozních nákladů přípravy 41


OH (především úprava sportovišť pro potřeby OH), které nebude možné pokrýt z omezených výnosů rozpočtu POCOG a dále jsou použity na ostatní investiční náklady nad rámec běžného rozvoje (především výstavba sportovních areálů). 7.1.1

Zdroje Organizačního výboru OH

Organizační výbor je zodpovědný za uspořádání a uskutečnění OH

Jak vyplývá z hostitelské smlouvy, kterou uzavírají zvolené město a MOV, je hostitelské město povinné založit Organizační výbor OH. Úkolem organizačního výboru je příprava, organizace a samotné uskutečnění olympijských her. Dle našeho odhadu příjmy Organizačního výboru OH v současných cenách dosáhnou minimálně 40,7 miliard Kč. V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější položky rozpočtu POCOG a jejich podíl na celkových příjmech Organizačního výboru OH: Název TV práva

19 134

Příjmy od „TOP“ sponzorů

6 123

Místní sponzoři a oficiální dodavatelé

5 613

Příjmy z prodeje vstupenek

4 592

Licenční poplatky z prodeje zboží

1 531

Program emise olympijských mincí Program emise olympijských známek Olympijská loterie Dary Prodeje majetku a zařízení Státní dotace

TV přenosová práva

milion Kč

255 0 893 0 1 276 0

Ostatní příjmy

1 276

Příjmy celkem

40 693

Příjem z prodeje práv na televizní přenosy se v uplynulých třiceti letech stal nejdůležitějším zdrojem příjmů organizačního výboru. Od roku 1988 je prodej TV přenosových práv plně v kompetenci MOV. Určité procento z takto získaných příjmů předá

42


MOV organizačnímu výboru pro účely uspořádání olympijských her.

Příjmy od „TOP“ sponzorů

Sponzorské poplatky velkých mezinárodních společností, které jsou členy marketingového konceptu „TOP Program“, který poskytuje sponzorská práva na jednotlivé výrobky nebo služby s celosvětovou platností. „TOP program“ představuje druhý nejvýznamnější zdroj peněz pro MOV. Od roku 1984, kdy byl „TOP Program“ vyhlášen, sponzorská práva s mezinárodní platností prodává MOV samostatně a organizačním výborům poskytuje určité procento z celkových příjmů.

Místní sponzoři a oficiální dodavatelé

Příjmy z různých marketingových balíčků, jejichž poskytování není součástí služeb a produktových kategorií obsažených v sponzorském programu „TOP“. Tato oblast je plně v kompetenci organizačního výboru OH a marketingová práva v rámci programu národního partnerství lze uplatnit jen v rámci dané země. V závislosti na obsahu nabídnutého marketingového balíčku, se společnost může prezentovat jako oficiální partner, sponzor, podporovatel či dodavatel případných olympijských her v Praze.

Příjmy z prodeje vstupenek

Příjmy z prodeje vstupenek na sportovní akce, na zahajovací a závěrečný ceremoniál a na ostatní doprovodné programy v rámci olympijských her. MOV neomezuje tvorbu cen vstupenek, vyhrazuje si však právo na jejich schválení. Jak pro MOV, tak pro pořadatelské město je důležité zachovat ceny vstupenek na adekvátní úrovni, jelikož příliš vysoké ceny by mohly odradit místní obyvatelstvo, a pohled na poloprázdné stadiony v důsledku vysokých cen naopak kazí pověst olympiády.

Licenční poplatky z prodeje zboží

Licenční poplatky z prodeje zboží nesoucích symboly olympiády. Tyto licenční příjmy plynou z prodeje takových výrobků, jakými jsou upomínkové předměty, sportovní oblečení, ručníky, klobouky, kosmetické výrobky, deštníky, brýle, tašky, cestovní potřeby, hrací karty, hry, šaty, boty, počítačové doplňky, fotografická alba, atd. Příjmy mohou plynout z výrobků vyráběných a prodávaných třetí stranou, jakož i z prodeje výrobků ve vlastní prodejní síti organizačního výboru.

Program emise olympijských mincí

Podíl na příjmech z prodejů olympijských mincí vydaných k příležitosti OH. Mince vydává národní banka jako zákonné platidlo vydávajícího státu. Organizační výbor má teoreticky tři možnosti, jak se může podílet na příjmech z emise mincí:

Program emise olympijských

•

Národní banka předá mince organizačnímu výboru za cenu na úrovni výrobních nákladů. Organizační výbor mince dál prodává za nominální hodnotu nebo hodnotu vyšší.

•

Národní banka předá mince organizačnímu výboru za nominální hodnotu. Organizační výbor prodává mince za cenu vyšší.

•

Organizační výbor vybere licenční poplatek od společnosti vydávající minci.

Příjmy z prodeje olympijských známek. Obdobně jak v případě mincí, i v případě známek může mít příjem organizačního výboru různou strukturu.

43


známek

•

Známky se prodají za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota. Rozdíl v celé výši nebo část tohoto rozdílu může být příjmem organizačního výboru.

•

Organizační výbor získá známky pod jejich nominální hodnotou a prodá je za nominální hodnotu. V tomto případě je příjmem rozdíl mezi pořizovací cenou a nominální hodnotou.

•

Emise známek může být plně realizována třetí stranou. V tomto případě organizační výbor dostane licenční poplatek z každé prodané známky.

Olympijská loterie

Příjem z národních a jiných loterií souvisejících s olympiádou. Zdrojem těchto příjmů jsou příjmy z loterijních programů odstartovaných v souvislosti s olympiádou, které loterijní společnost přenechá organizačnímu výboru. Vhodně zvolenou formou je možné nejen financovat olympijské hry, ale také zvýšit povědomí a popularitu připravovaných her.

Dary

Peněžité částky poskytnuté třetími stranami bez nároku na protislužbu. Lze předpokládat, že v případě uspořádání olympiády bude úsilí Prahy svými dary podporovat řada organizací i jednotlivců činných v tuzemsku a v zahraničí. V porovnání s celkovými příjmy je tento příspěvek marginální a nejistý mj. i díky relativně malému počtu emigrantů žijících ve vyspělých zemí je neuvažujeme.

Prodeje majetku a zařízení

Příjem z prodeje majetku a zařízení ve vlastnictví organizačního výboru po ukončení olympijských a paralympijských her. Jedná se především o majetek související se zařízením sportovišť, divácké kapacity u dočasných sportovišť (sedačky a konstrukce), vybavení olympijské vesničky, vybavení MPC/IBC a ostatní technologické vybavení.

Státní dotace

Podpory získané z městských, regionálních a státních rozpočtů, které neuvažujeme.

Ostatní příjmy

Další příjmy, které nelze zařadit do ostatních kategorií. Z manuálu pro uchazeče pro rok 2012 lze vyčíst, že typicky obsahují následující položky: pronájem zařízení pronajatých organizačním výborem, uspořádání kulturních programů, sportovních událostí, testů před samotnými hrami, služby účtované médiím, pronájem míst v MPC a v IBC, pronájem ploch maloobchodním jednotkám v olympijské vesničce a v okolí sportovišť, atd.

44


7.1.2

Výnosy z developmentu U vybraných speciálních projektů, které jsou klíčové pro potřeby pořádání OH v Praze (olympijská vesnice, mediální vesnice, výstaviště a MPC/IBC) jsme předpokládali schopnost HMP jako jednoho ze „sponzorů“ výše uvedených projektů na jedné straně přitáhnout soukromé investory, případně realizovat hodnotu realizované investice. V tomto smyslu jsme předpokládali realizaci hodnoty ve výši 70% uskutečněných investic těchto vybraných projektů.

7.1.3

Veřejné zdroje HMP Rozpočtový výhled s vybranými sledovanými ukazateli a smluvními kovenanty do roku 2012 podle údajů výhledu připraveného v listopadu 2003 naznačuje následující rozpočtové limity: Položka Celkové příjmy rozpočtu HMP (mil. Kč)

2003 45 279

2004 41 951

2005 45 591

2006 47 527

2007 48 477

2008 49 447

2009 50 437

2010 51 445

2011 52 474

2012 53 523

Běžné příjmy (mil. Kč)

44 744

41 029

44 651

46 567

47 498

48 449

49 419

50 406

51 415

52 442

Provozní výdaje (mil. Kč)

35 238

36 111

36 682

37 446

38 269

39 107

40 252

41 158

42 120

43 355

Zadlužení HMP (mil. Kč)

32 303

34 682

34 124

33 222

32 423

31 627

23 565

18 834

12 986

11 900

2 642

3 647

4 187

4 451

4 380

4 335

3 291

3 230

2 236

2 136

Poměr zadlužení k celkovým příjmům

71,3%

82,7%

74,8%

69,9%

66,9%

64,0%

46,7%

36,6%

24,7%

22,2%

Dluhová služba k celkovým příjmům (max. 15%)

5,8%

8,7%

9,2%

9,4%

9,0%

8,8%

6,5%

6,3%

4,3%

4,0%

Dluhová služba jako podíl k prov. výdajům (EIB max. 20%)

7,5%

10,1%

11,4%

11,9%

11,4%

11,1%

8,2%

7,8%

5,3%

4,9%

72,2%

84,5%

76,4%

71,3%

68,3%

65,3%

47,7%

37,4%

25,3%

22,7%

Dluhová služba HMP (mil. Kč)

Dluh k provozním příjmům (max. 90% ratingové agentury)

Možnosti čerpání cizích zdrojů na profinancování projektů HMP jsou omezeny ze zákona do výše poměru agregátní dluhové služby ke konsolidovaným příjmům rozpočtu ve výši 15%. V roce 2004 by tento ukazatel měl dosáhnout úrovně necelých 2/3 zmíněného stropu. U půjček od EIB jsou tyto možnosti dále omezeny smluvními kovenanty (např. dluhová služba k provozním výdajům). Také ratingové agentury u HMP sledují poměr výše dluhu k provozním příjmům (max. 90%).

45


Z výše uvedeného vyplývá, že podle současných rozpočtových pravidel a na základě dostupného rozpočtového výhledu do roku 2012 a při zachování předpokladu výhledu pokud jde o projektované příjmy HMP a úrokové sazby v rámci zadlužení je možné v rámci teoretického modelu do roku 2008 navýšit zadlužení HMP maximálně v rozsahu 12 miliard Kč. Po roce 2008 by do roku 2012 a dále při zachování splátkového kalendáře starých úvěrů a obligací ve výše uvedené tabulce bylo možné teoreticky postupně navyšovat zadlužení HMP o dalších 10 až 20 miliard Kč. Navýšení maximálně v této výši tedy bude možné použít na financování potřeb olympijských areálů v závislosti na: • • • • • •

Absenci neočekávaných negativních výkyvů v rozpočtu HMP (katastrofické události vyžadující realokaci zdrojů). Rozložení čerpání dodatečné potřeby zdrojů pro LOH (z celkových prostředků na LOH se bude řada věcí čerpat i v letech po roce 2008). Financování nutných infrastrukturních projektů (které jsou popsány v naší studii) ve výše uvažovaném rozpočtovém výhledu. Bude možné nalézt dodatečné příjmy (úspory výdajů) rozpočtu na pokrytí max. zvýšení dluhové služby o cca 3 miliardy Kč (tzn. při vyčerpání cca 20 miliard Kč). Nedojde k restrukturalizaci podoby výdajové stránky rozpočtu HMP tak, aby bylo možné z rozpočtu čerpat více prostředků na OH. Nedojde ke změně závazných kovenantů HMP k EIB, MF a ve vztahu k pozici ratingové agentury.

Státní zdroje, zdroje samospráv Státní zdroje budou muset představovat významný podíl finančních zdrojů potřebných k profinancování jak části nákladů organizačně provozní povahy nad rámec běžného rozvoje (např. bezpečnost, úpravy sportovišť pro potřeby OH) tak části investičních nákladů nad rámec běžného rozvoje spojených s výstavbou některých sportovišť. Zejména u těchto investičních projektů, které mají z povahy věci komplikovanou komerční je obtížné nalézt vhodné soukromé investory. Státní zdroje budou zapotřebí také tam, kde nebude možné zajistit dostatečné zdroje např. u HMP (viz omezení HMP výše) nebo krajských samospráv. Rozpočtové výdaje budou na druhé straně omezeny především maximální povolenou úrovní deficitu státního rozpočtu a dále velikostí konsolidovaného zadlužení státu. To jsou klíčové oblasti, které ČR bude muset pozorně sledovat z hlediska záměru přistoupení k Evropské měnové unii plánovanému k roku 2010. Tzv. Maastrichtská kriteria určují, že celkový konsolidovaný deficit státního rozpočtu podle metodiky EU nesmí překročit 3% HDP a celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60% HDP. Odhad konsolidovaného vládního dluhu ČR se ke konci roku 2004 pohybuje na úrovni 25% HDP, státní dluh se pohybuje na úrovni 37%. Z rozpočtových výhledů MF ale i současného stavu veřejných rozpočtů plyne, že možnosti širšího využití zdrojů státního rozpočtu k profinancování výše uvedených nákladů budou vyžadovat uskutečnění reformy veřejných financí.

46


Sportovní svazy Sportovní svazy ročně získávají více než 1 miliardu Kč ze zdrojů Sazky (odhad pro rok 2004 se pohybuje okolo 1,3 miliardy Kč) a další zdroje zhruba stejné výše ze strany státu. Shrnutí

Ačkoliv je skutečné rozdělení celkového pokrytí deficitu především otázkou politického jednání mezi veřejnými subjekty, lze konstatovat následující: •

Žádný veřejný subjekt dnes neindikuje podstatné rezervy ve svém rozpočtu.

•

Bez podpory státu není možné OH organizovat, ani financovat.

•

Praha je schopna pokrýt řádově asi 70 miliard Kč v případě, že v jejím rozpočtu nebudou nalezeny rezervy, tak na úkor navýšení svých vnějších závazků.

•

Předpokládáme, že urychlení a zajištění rozvoje dopravní infrastruktury a rozvoj turistiky v případě konání her by pro kraje měly být dostatečnou motivací k zabezpečení nutných investic do her na jejich území ve výši cca 4 mld. Kč.

•

Vzhledem k tomu, že konání her v Praze nevyžaduje žádné významnější neplánované investice do dopravní a jiné infrastruktury mimo území Prahy, nelze předpokládat financování nákladů her z fondů EU (ty ale budou zapojeny do financování infrastruktury potřebné pro ČR bez ohledu na konání her).

•

Domníváme se, že je vhodné, aby se sportovní federace, mají-li o OH skutečně zájem, alespoň částečně podílely na financování sportovišť.

•

Podíl státu na financování her uvažujeme na úrovni 37 miliard Kč, z toho řádově 17 miliard Kč je položka určená na bezpečnost. Účast státu na financování a především na budování infrastruktury ovšem předpokládá reformu veřejných financí.

47


Celkové rozložení zdrojů pro financování her je znázorněno v následujícím grafu. Za pozornost stojí, že podíl soukromého sektoru na financování her tvoří téměř 50% (POCOG a PPP).

Soukromé/PPP 19% Sportovni federace 3%

POCOG 30%

Kraje 3%

Stát 28%

HMP 16%

48


8

PŘÍNOSY A EFEKTY OH PRO SUBJEKTY VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU V této části stručně shrnujeme přínosy a efekty výše uvedených nákladových analýz a níže uvedené makroekonomické analýzy pro jednotlivé subjekty. Subjekt

Kategorie

Přínosy Praha

Kvantifikovatelné

Nekvantifikovatelné

Vybudovaná infrastruktura nad rámec běžného rozvoje v hodnotě 31 miliard Kč

Infrastruktura v rámci běžného rozvoje získává prioritu, nová infrastruktura

Vybudovaná sportoviště v hodnotě 21 miliard Kč

Dlouhodobý plán a vize rozvoje

Vybudované výstaviště v hodnotě 11 miliard Kč

Sportoviště brzdící odchod rodin do satelitních městeček

Přínosy z turistiky v hodnotě cca 8 miliard Kč

Výstaviště jako nová dominanta Prahy a potvrzení její atraktivity

PR (platí i pro ČR a regiony) v hodnotě zhruba 2-3 násobku vynaložených prostředků

Rozvoj Strahova a Letňan Nové centrum pro sport a odpočinek v Maninách Zahrnutí do skupiny nejúspěšnějších světových metropolí lákajících investice a globální firmy Jasná vůdčí pozice mezi městy v středoevropském regionu včetně Rakouska

Česká republika

Náklady

Podíl na deficitu financování ve výši cca 20 miliard Kč

Přínosy

Všechny přínosy Prahy Přilákání takřka 41 miliard Kč zdrojů jako příjmy Organizačního výboru OH Celkový pozitivní makroekonomický dopad

Zařazení mezi země schopné pořádat OH se všemi důsledky pro přitažlivost investic a rozvoj ekonomiky Sport pro generaci dětí počítačů

49


ve výši 25 miliard Kč po úhradě všech závazků (úroků i splátek dluhově financovaného deficitu příjmů a výdajů her) Zvýšení celkového obratu ekonomických subjektů o 50 miliard Kč. Celkový daňový dopad ve výši 8 miliard Kč daně z obratu z multiplikačních efektů her a zhruba 8 mld. Kč na daních z příjmů z výše uvedeného přírůstku HDP. Náklady

Přínosy Středočeský kraj

Podíl na deficitu financování ve výši cca 37 miliard Kč (bez Prahy, krajů a sport. svazů) Přínosy z turistiky v hodnotě zhruba 100 mil. Kč

Impuls pro rozvoj turistiky a zviditelnění měst v okolí Prahy

Podíl na přírůstku HDP a obratu ekonomických subjektů (viz ČR)

Zlepšení dopravní obslužnosti a dopravní infrastruktury

Zlepšení sportovní infrastruktury v hodnotě nákladů OH ve výši 2,3 miliardy Kč

Sportovní infrastruktura Přínosy z turistiky

Náklady

Přínosy Regiony

Podíl na financování nákladů OH v hodnotě 2,3 miliardy Kč Podíl na přírůstku HDP a obratu ekonomických subjektů (viz ČR)

Impuls pro rozvoj turistiky a zviditelnění měst v důsledků konání některých soutěží v těchto regionech

Přínosy z turistiky v hodnotě zhruba 1,3 miliardy Kč

Dopravní obslužnost (např. dálnice D3, intenzivní dobudování koridorů)

Zlepšení sportovní infrastruktury v hodnotě nákladů OH ve výši 1,4 miliardy Kč Náklady

Podíl na financování nákladů OH v hodnotě 1,4 miliardy Kč Nová a modernizovaná sportoviště

Přínosy

Výrazné zviditelnění sportu prostřednictvím OH a posílení jeho pozice Pozitivní dopad na mládež a zvýšení zájmu o sport včetně zájmu sponzorů

Svazy a ČOV Náklady

Podíl na financování budované infrastruktury ve výši 4 miliard Kč

50


Přínosy

Pozitivní makroekonomický přírůstek HDP (navýšení zisků společností a platů obyvatel i po splacení deficitu her a úroků z půjček na jeho financování) ve výši 25 miliard Kč.

Rozvoj podnikatelských aktivit, nové příležitosti, možnost nabídky práce

Zvýšení celkového obratu ekonomických subjektů o 50 miliard Kč.

Využití infrastruktury dobudované v rámci běžného rozvoje

Soukromé subjekty ČR

Zisky z investic do infrastruktury financované v rámci PPP a developmentu v rámci olympijských projektů Příležitosti plynoucí z potvrzení statutu ČR jako země schopné organizovat OH Náklady

9 9.1

Podíl na financování OH v podobě sponzoringu a přímých návratných investic v hodnotě 31 miliard Kč

ZAJIŠTĚNÍ EKONOMICKÉHO ŽIVOTA ROZHODUJÍCÍCH INVESTIČNÍCH AKCÍ PO SKONČENÍ OH Dědictví her

Maximalizace dědictví

OH se mohou stát nejen impulsem k dobudování celé řady dlouho plánovaných rozvojových záměrů v rámci běžného rozvoje (např. v Praze jde o dobudování městského a pražského silničního okruhu, městské železnice, v ČR pak dobudování dálnic a železničních koridorů), ale mohou se stát především impulsem pro rozvoj těch oblastí, které by se bez OH rozvíjely jen obtížně nebo ve velmi dlouhém časovém horizontu. V tomto smyslu mohou OH znamenat pro Prahu výrazné dědictví. Dědictví OH bude pro MOV důležitým faktorem při posuzování kvality olympijské nabídky Prahy. Praha by již před olympiádou měla zahájit výstavbu některých vybraných areálů a projektů tak, jak by mohly být využívány v po-olympijské podobě již před olympiádou. Zároveň by tyto areály měly být projektovány tak, aby je bylo možné upravit, rozšířit a přizpůsobit potřebám OH. Jejich úspěšná realizace prokáže nejen jejich odůvodněnost z hlediska souladu dlouhodobých plánů s potřebami OH, MOV i pražské veřejnosti, ale mohou být městu pozitivním přínosem i v případě neúspěchu kandidatury HMP. Vhodnými projekty pro předolympijské využití v po-olympijské podobě jsou zejména letňanské výstaviště, plavecké centrum, olympijský stadion, vysokoškolské koleje, rozvoj lokalit Strahova a Bubnů, jak je popsáno dále. Zkušenosti z jiných srovnatelných měst dostatečně naznačují, že všechny tyto projekty by měly být minimálně životaschopné. Detailní ověření ekonomických charakteristik těchto projektů bude ovšem vyžadovat vypracování podrobných studií jejich ekonomické životaschopnosti.

51


9.2

Klíčové projekty

Letňanské výstaviště

Výstavba a využití nového letňanského výstaviště. Praha jako „neopakovatelné“ město je ideálním místem pro rozvoj výstavnictví na světové úrovni. Brněnské výstaviště, byť nejvýznamnější výstaviště v ČR, je omezeno svými fyzickými hranicemi. Praha může nabídnout nejen vhodné prostory pro rozvoj tohoto podnikání, ale také kredit a značku města světového formátu a přitáhnout výstavy, které se do Brna nedostanou. Zahájení rozvoje výstavnictví v Praze, které již od počátku bude zohledňovat potřeby OH (tzn. např. velikostí budovaných hal), bude svými výsledky signalizovat možnosti rozvoje Prahy v této oblasti a tím i možnosti takového rozvoje v budoucnosti, které by zabezpečilo plně potřeby OH. Je-li dnes brněnské výstaviště s dlouholetou tradicí úspěšným podnikem v oblasti výstavnictví, může Praha díky své atraktivitě a při omezených možnostech růstu výstaviště v Brně posunout tuto oblast v ČR do vyšší třídy a zajistit další růst této oblasti díky novým vhodným a dostatečným plochám. Podle některých odborníků je již dnes zhruba 40% ploch plánované potřeby pro OH plně samofinancovatelné.

Plavecké centrum na Maninách

Rozvoj plaveckého centra na Maninách představuje možnost vybudovat v Praze zatím chybějící centrum vodních sportů s atraktivním programem pro sport a odpočinek. Praha může začít budovat centrum v podobě, v jaké bude využitelné po OH, s tím, že bude koncipované tak, aby ho bylo možno upravit pro potřeby OH. Centrum občanům Prahy a jejím návštěvníkům nabídne jak tradiční plavecké vyžití, tak zábavní centrum vodních i jiných sportů. Plavecká centra jsou nákladnými projekty z hlediska provozních nákladů a jejich maximální využití bude vyžadovat spojení celoročního využití se zajímavým programem pro jeho návštěvníky.

Nové vysokoškolské koleje

Výstavba nového centra pro ubytování vysokoškolských studentů v Letňanech, kde navrhujeme umístit mediální vesnici, je příležitostí pro Prahu nejen rozšířit kapacity bydlení studentů, po kterých je v současnosti poptávka, ale vybudovat např. nové koleje pro studenty ČVUT a uvolnit tak pozemky na Strahově pro nové využití. Do období kandidatury tak lze vybudovat např. až 2/3 kapacity mediální vesnice s hřišti pro sport v okolí s tím, že tyto pozemky mohou být v případě získání OH využity pro výstavbu dalších budov. Nedostatek kolejí může být problémem především do budoucna s ohledem na rostoucí zájem o studium. Vedle toho je dnes řada kolejí umístěna na velmi lukrativních pozemcích města a jejich relokace může být zdrojem příjmů pro další rozvoj vysokoškolského bydlení pro studenty.

Ceremoniální stadion

Výstavba ceremoniálního stadionu bude základním zkušebním kamenem projektu OH pro HMP a ČR a projektem, který ověří schopnost spolupráce mezi HMP, ČR a sportovními svazy, především fotbalovým a atletickým. Česká republika má ambice v těchto sportech získat v příštích deseti letech pořadatelství významných šampionátů (mistrovství Evropy). Výstavba takového stadionu již před obdobím kandidatury a schopnost zmíněné vrcholné akce získat bude silným signálem pro MOV ohledně potenciální kvality kandidatury HMP a naopak. Příprava stadionu, který by splňoval možnosti využití jak pro fotbal, tak příležitostně pro velmi významné atletické akce včetně jeho dočasné přeměny na ceremoniální stadion však bude vyžadovat 52


složitou studii, která by měla vedle proveditelnosti také detailně posoudit nejen možnosti jeho financování, ale i programové možnosti využití takového stadionu v českých podmínkách s cílem zajistit maximálně ekonomicky a komerčně efektivní projekt.

Lokalita Strahov

Rozvoj Strahova, který by měl spojit rezidenční, komerční (např. kanceláře) a sportovní využití lokality respektující požadavky ochrany památek. Současné využití Strahova vzniklo historicky v době, kdy byl Strahov „okrajovou“ částí Prahy a volné pozemky z hlediska své nízké hodnoty byly vhodné pro rozvoj zejména sportovních aktivit. Strahov je dnes atraktivní lokalitou s obrovským rozvojovým potenciálem, která není mj. z hlediska dopravy vhodná pro umístění velkokapacitních stadiónů. Přesun velkých stadiónů a kolejí do „Nového Strahova“ v Letňanech a spojení výstavby hřišť pro méně intenzívní sportovní vyžití (softball, baseball) s rezidenčním a komerčním rozvojem, které již od počátku bude zohledňovat potřeby OH (např. dostatečný prostor pro vybudování dočasných tribun a zázemí pro sportovce), bude potvrzením záměrů města rozšířit nabídku možností sportovního vyžití ve městě. Nově vybudované sportovní plochy pro potřeby OH se mohou stát součástí nového rozvoje Strahova s tím, že mohou být vybudovány a využívány již před OH a dále využívány po jejich skončení. Jejich využití by bylo možné případně spojit s nově budovanou halou, která by měla pro potřeby OH sloužit jako velodrom. Hala by mohla být vybudována buď jako dočasná s možností jejího přemístění/prodeje v podobě velodromu po skončení OH nebo ponechána do budoucna jako víceúčelová sportovní hala pro celoroční sportovní vyžití v lokalitě Strahov.

Lokalita Bubny

Lokalitu Bubny zvažujeme jako jednu z možných variant umístění olympijské vesnice, jejíž rozvoj by mohl zajistit rezidenční využití této lokality. Vyřešení problematiky vlastnictví pozemků se státem, ať již v podobě jeho odkoupení nebo dohody o společném postupu při využití pro potřeby OH by měl být prioritou. Příprava celkového konceptu zástavby, který zohlední potřeby OH (obytná a mezinárodní zóna, logistické centrum, nástupní autobusové terminály, tréninkové a relaxační plochy, apod.), vyřešení otázky financování a celkové strategie developmentu včetně strategických partnerů pro takový rozvoj by měly být řešeny v rámci studie proveditelnosti tak, aby byl projekt připravena pro realizaci v době podání kandidatury.

Modernizace stávajících areálů a výstavba nákladově málo náročných moderních sportů

OH přinesou modernizaci řadě stávajících sportovních areálů jakými jsou např. Trojský kanál, veslařský kanál v Račicích, další rozvoj v oblasti Lipenské přehrady, ale také modernizaci tenisového areálu Štvanice. V této souvislosti lze zmínit také modernizaci T-Mobile Arény, která sice není vyvolána OH, neboť se její přestavba dlouhodobě plánuje, nicméně je nutné tuto arénu vnímat v kontextu významných objektů vhodných pro konání významných akcí včetně sportovních. Vybudování areálu plážového volejbalu na Letné pro širokou veřejnost může být zajímavým projektem rozvoje letenské pláně, který lze opět realizovat před OH.

53


Flexibilita při budování areálů

Pro potřeby OH bude nutné vybudovat plošně náročné areály jako např. areál pro jezdectví, střelbu a moderní pětiboj. Ty navrhujeme vybudovat v případě nedostatku prostoru v Letňanech vybudovat v blízkosti Prahy. Areály pro jezdectví a střelbu mohou být budovány buď jako dočasné nebo trvalé v případě zájmu o jejich další využití v budoucnu.

Sportoviště pro veřejnost

Zkvalitnění a zhuštění sítě sportovních zařízení vzniklé pro pokrytí potřeby tréninkových ploch, ať již nových nebo modernizovaných.

54


10

ORGANIZACE KANDIDATURY A JEJÍ MARKETING

10.1 Kdy by měla Praha kandidovat Organizace a marketing kandidatury a přípravy OH se bude odvíjet mimo jiné podle toho, o které OH se bude chtít Praha ucházet. Kandidatura a pořádání OH si bude vyžadovat nejen dlouhodobý přístup k přípravě her, ale také dostatečné rozložení její přípravy v čase tak, aby bylo možné demonstrovat rozvoj infrastruktury již v době kandidatury. Z hlediska pořádání OH v roce 2016 to znamená, že Praha bude muset stav připravenosti demonstrovat v období 2007-2009. V tomto období bude Praha schopna prokázat sotva čtvrtinu připravenosti z hlediska celkové potřebné infrastruktury. Po zkušenostech s OH v Aténách však nemusí tato úroveň pro MOV působit dostatečně. V případě, že pro OH v roce 2012 bude zvoleno evropské město, bude z principu rotace měst velmi nepravděpodobné, že by pro OH v roce 2016 bylo opět zvoleno evropské město. Opakované pořádání olympijských her v Evropě v letech 2012 a 2016 však nepředstavuje stejnou situaci jako jejich opakované pořádání v evropských městech v letech 2016 a 2020: •

V prvním případě by hry byly pořádány v Evropě ve 3 případech z posledních čtyř (1. případ - 2004 Athény, 2008 Peking, 2. případ – 2012 vítěz z roku 2005 a 3. případ - 2016 vítěz z roku 2009).

•

Ve druhém jen ve 2 případech z posledních 4 (2008 Peking, 2012 New York, 1. případ – 2016 vítěz z roku 2009 a 2. případ – 2020 vítěz z roku 2013).

V případě volby New Yorku pro rok 2012 jsou naopak šance pro evropské město pro pořádání OH v roce 2016 velmi výrazné. Protože výsledek volby pořadatele OH v roce 2012 bude znám až v červenci 2005, a přestože bude Praha opticky lépe připravena z hlediska infrastruktury pro OH v roce 2020, měla by zahájit v případě, že se rozhodne o pořádání OH usilovat, některé přípravné kroky ke kandidatuře byť méně reálné pro OH v roce 2016. Tato kandidatura by Praze pomohla k přístupu k informacím ohledně těchto her v Pekingu a dalších her a dále přístup k know-how databance MOV, zahájení rozvoje aktivních kontaktů a komunikaci se členy MOV a mezinárodních sportovních federací atp. Především pak taková kandidatura vytvoří dostatečný tlak na zainteresované subjekty, aby zahájily práce na přípravě her. Praha svojí kandidaturou již pro OH v roce 2016 prokáže svůj vážný zájem OH pořádat a může si i v případě neúspěchu pro OH v roce 2016 vytvořit dobrou pozici pro nadcházející volbu zejména pro rok 2020. Jakoukoli kandidaturu však bude nutné vnímat zcela vážně a bude nutné připravit vysoce kvalitní dokumenty, které budou předkládány MOV a posléze veřejnosti. V opačném případě Praze hrozí získání špatné pověsti, jež se může projevit při nadcházející volbě.

55


10.2 Časový plán a hlavní úkoly kandidatury a organizačního zajištění OH Veškeré aktivity Prahy, které budou nutné pro úspěšné zvládnutí kandidatury, se budou odvíjet od základní struktury výběru, která je pevně dána. MOV definuje čtyři základní statuty, které městům v jednotlivých fázích procesu výběru může udělit: Okamžik udělení pro OH v roce 2016

Okamžik udělení pro OH v roce 2020

Statut města

Vznik statutu

Zájem města o pořádání OH

ČOV zašle MOV dopis ve kterém oznámí přání Prahy/ČOV pořádat OH

Červenec 2007

Červenec 2011

Uchazečské město

MOV přijme zájem města o pořadatelství OH

Září-listopad 2007


Kandidátské město

MOV vyhodnotí dotazníky uchazečů a provede užší výběr

Květen 2008

Květen 2012

Hostitelské město

Volba pořadatelského města na základě detailních doplňujících podkladů

Červenec 2009

Červenec 2013

Aby se Praha do procesu výběru dostala, bude muset z hlediska zvažovaných termínů pořádání OH v roce 2016, resp. 2020, nejpozději do července 2007, resp. 2011, MOV oznámit svůj záměr ucházet se o pořadatelství OH. Získání statutu hostitelského města pak předchází dvojí vyhodnocovací a výběrová procedura: •

Procedura přijetí kandidatury – která začne v okamžiku, kdy MOV přijme oficiální žádost ČOV a HMP o pořádání OH. Konečným výsledkem této fáze je doporučení Pracovní komise se seznamem měst, která komise preferuje a doporučuje do další fáze.

•

Procedura kandidatury – která začne potvrzením vybraných uchazečských měst do užšího výběru. Konečným výsledkem této fáze je volba hostitelského města na výročním zasedání MOV.

Ačkoli má HMP k dispozici nejméně tři roky resp. sedm let k tomu, aby spolu s ČOV oznámily MOV zájem ucházet se o pořádání OH v roce 2016, resp. 2020, bude muset uskutečnit celou řadu aktivit. Mezi jinými: •

Politické prosazení myšlenky ucházet se o pořádání OH v rámci HMP a na celostátní úrovni.

•

Politické prosazení myšlenky zahájení výstavby vybraných sportovišť a areálů v po-olympijské podobě.

•

Změna nebo úprava některých významných investičních priorit města a ČR tak, aby Praha neoslabovala své šance na úspěch kandidatury.

•

Provedení studií proveditelnosti u všech oblastí, které jsou klíčové pro pořádání OH a mají dopad na ekonomickou stránku projektu.

56


•

Změna, úprava nebo vyřešení majetkoprávních vztahů v oblastech, které jsou klíčové pro pořádání OH.

•

Zahájení procesu přípravy a zajištění finančních zdrojů u těch investic, které jsou klíčové pro pořádání OH.

Pro účely přípravy časového plánu jsme nutné kroky, které bude muset HMP a další příslušné zainteresované strany provést, rozdělili do následujících skupin: •

Formálně právní kroky zájemců ve vztahu k MOV. Jde o komplex kroků v rámci celého procesu kandidatury. Klíčovou a časově a technicky nejnáročnější částí procesu je příprava odpovědí na dotazníky MOV.

•

Ostatní organizačně-právní a majetkoprávní vztahy. Soubor kroků vedoucí k zajištění všech potřebných aspektů úspěšné kandidatury (potřebné pozemky, kooperace klíčových subjektů jako např. DP, vlastníci pozemků, ČVUT, stát a jím zřízené organizace, sportovní svazy, ČOV), politické podpory v rámci HMP, na celostátní úrovni a na úrovni krajů, apod.

•

Investiční aktivity v oblasti výstavby olympijských areálů. Soubor kroků zahrnující studie proveditelnosti, strukturování investičních aktivit včetně zakládání účelových společností pro tyto projekty, financování, řízení procesu veřejných zakázek, reakce na požadavky MOV v průběhu procesu kandidatury pokud jde o olympijské areály, apod.

•

Investiční aktivity v oblasti výstavby všeobecné infrastruktury. Jde o přehled klíčových investičních aktivit v oblasti všeobecné infrastruktury, které jsou nezbytné pro pořádání OH, avšak nejsou OH vyvolány. Tyto investice jsou dlouhodobě plánovány ze strany HMP a ČR.

Výčet kroků ve výše uvedených okruzích není nutně vyčerpávajícím seznamem, zaměřuje se především na klíčové identifikované aspekty. 10.2.1 Formálně právní kroky ve vztahu k MOV a jejich časování V následující tabulce shrnujeme klíčové formálně právní kroky, které bude muset HMP uskutečnit: Okamžik udělení pro pořádání her v roce 2016

Okamžik udělení pro pořádání her v roce 2020

Příprava a podání žádosti o pořádání OH

Červenec 2007

Červenec 2011

Poplatek za přijetí žádosti a informativní schůzka HMP s MOV a ČOV



Asistence ČOV

Po přijetí žádosti

Po přijetí žádosti

Příprava a vyhodnocení uchazečského

Příprava červenec-prosinec 2007

Příprava červenec-prosinec 2011

Formálně právní kroky Procedura přijetí kandidatury

57


Odevzdání leden 2008

Odevzdání leden 2012

Vyhodnocení ze strany MOV leden-květen 2008

Vyhodnocení ze strany MOV leden-květen 2012

Výběr kandidátů květen 2008

Výběr kandidátů květen 2012

Podepsání Procedury kandidatury (HMP a ČOV)

Květen 2008

Květen 2012

Kandidátský poplatek (HMP uhradí MOV)

Červen 2008

Červen 2012

HMP vytvoří vlastní logo s Olympijským symbolem

Po získání statutu kandidátského města

Po získání statutu kandidátského města

HMP se stává informační setkání

Peking, srpen 2008

Místo zatím není stanoveno, srpen 2012

Po podepsání Procedury kandidatury

Po podepsání Procedury kandidatury

Příprava – červen-listopad 2008


Předání – listopad 2008


Analýza – listopad 2008-leden 2009








Závazné prohlášení

Listopad 2008

Listopad 2012

Návštěva Prahy Hodnotící komisí MOV

Únor-březen 2009

Únor-březen 2013

Zveřejní zprávy – 1 měsíc před volbami

Zveřejní zprávy – 1 měsíc před volbami

Předání seznamu měst členům MOV-dle posouzení Výkonného výboru

Předání seznamu měst členům MOV – dle posouzení Výkonného výboru

Volba – Červenec 2009

Volba – Červenec 2013

dotazníku

Procedura kandidatury

pozorovatelem

Organizace pracovních návštěv Podklad pro kandidaturu

Podklad s garancemi

Výběr hostitelského města

OH,

Fáze mezi výběrem hostitelského města a pořádáním OH Smlouva mezi MOV a POCOG

Po výběru Prahy jako hostitelského města

Po výběru Prahy jako hostitelského města

58


10.2.2 Ostatní organizačně právní a majetkoprávní vztahy S ohledem na komplexnost přípravy celého procesu kandidatury bude nutno okamžitě po získání politické podpory zahájit celou řadu kroků nezbytných pro zajištění co nejlepší pozice HMP v procesu kandidatury. V následující tabulce shrnujeme klíčové organizačně právní a majetkoprávní kroky, kterými budou muset HMP a další zainteresované subjekty projít: Klíčové organizačně právní a majetkoprávní kroky

Časování z hlediska pořádání her v roce 2016


Období mezi současností a žádostí ucházet se o OH Souhlas HMP s pokračováním projektu OH v Praze

Leden 2005

Leden 2005

Řešení otázky pozemků lokality Bubny

Po schválení záměru pokračovat v projektu OH v Praze (prosinec 2006)

Po schválení záměru pokračovat v projektu OH v Praze (prosinec 2006)

2005 – 2007

2005 - 2007

Leden – prosinec 2005

Leden – prosinec 2005

Do konce 2005

Do konce 2005

Do konce 2006

Do konce 2006

Červenec – prosinec 2005

Červenec – prosinec 2005

Dohoda o společném postupu s DP

Leden – červen 2005

Leden – červen 2005

Získání základní podpory ze strany vlády ČR

Do června 2006

Do června 2006

Výkupy dalších relevantních pozemků, dohody o společném využití Zahájení analýzy problematiky sídliště sysla v Letňanech Souhlas vládních stran a opozice s dlouhodobou podporou projektu OH (investiční priority, rozpočtové priority, intenzifikace při získávání zdrojů z EU fondů, intenzifikace projektů PPP) Dohoda s Ministerstvem obrany ohledně pozemků letiště Kbely Dohoda o společném postupu při řešení otázky Strahova

59


Klíčové organizačně právní a majetkoprávní kroky



Zabezpečení podpory na úrovni dalších měst, ve kterých se plánuje konání některých sportovních disciplín

Do konce 2005

Do konce 2005

Založení Sdružení za vyjádření zájmu kandidovat na pořádání OH*

2005

2005

Založení Výboru na přípravu nabídky na pořádání OH (přípravné práce před kandidaturou). Výběr auditora Výboru.

2005

2005

Zahájení přípravy rámcového zákona o OH

2005

2005

Plná činnost Výboru na přípravu nabídky na pořádání OH.

2007

2011

Studie o stavu a vývoji bezpečnosti a dopadů do přípravy OH

2007

2011

Zahájení přípravy legislativních úprav na základě doporučení rámcového zákona o OH

2008

2012

Zabezpečení specifických záruk pro účely Procesu kandidatury

2008

2012

Procedura přijetí kandidatury


Fáze mezi výběrem hostitelského města a pořádáním OH Založení POCOG

Do pěti měsíců od zvolení hostitelským městem – do prosince 2009

Do pěti měsíců od zvolení hostitelským městem – do prosince 2013

Agenda přípravy OH, zabezpečování příjmové a výdajové strany rozpočtu POCOG

2010 – 2016

2014 – 2020

Pozn.: * již existuje sdružení „Olympiáda pro Českou republiku“

60


10.2.3 Investiční aktivity v oblasti výstavby a zabezpečení olympijských areálů a jejich financování V následující tabulce shrnujeme klíčové investiční aktivity, kterými bude muset HMP a další zainteresované subjekty projít: Investiční aktivity



Období mezi současností a žádostí ucházet se o OH Souhlas HMP – Leden 2005

Souhlas HMP – Leden 2005

Příprava tendrů a výběr – Leden – červen 2005

Příprava tendrů a výběr – Leden – červen 2005

Vypracování – Srpen 2005 – červen 2006

Vypracování – Srpen 2005 – červen 2006

Souhlas HMP s principem rozvoje vybraných sportovišť a areálů v po-olympijské podobě

Červenec 2006

Červenec 2006

Změny relevantních územních rozhodnutí, apod.

2005 – 2007

2005 – 2007

Založení SPV – pro projekty po-olympijské Prahy

2005

2005

Zajištění financování pro projekty po-olympijské Prahy

2006 – 2011 (přesah až do období zvolení hostitelského města)

2009 – 2014 (ale vybrané projekty lze zahájit i mnohem dříve)

Výběr stavebních firem a výstavba projektů poolympijské Prahy



Výstavba sportovišť a areálů v po-olympijské podobě (plavecký bazén, koleje v Letňanech, Strahov, ceremoniální (fotbalový) stadion, rekonstrukce T-Mobile arény, výstaviště Letňany)



2008 – 2009

2012 – 2013

Reakce na podněty MOV pro účely druhé fáze kandidatury

2008

2012

Finalizace rozmístění areálů pro účely nabídky

2008

2012

Souhlas HMP s přípravou specifických studií proveditelnosti

Procedura přijetí kandidatury Pokračování v projektu výstavby sportovišť a areálů po-olympijské Prahy a plán dalších investic na základě konečného umístění sportovišť


61


Investiční aktivity



Fáze mezi výběrem hostitelského města a pořádáním OH Dostavba všech olympijských areálů

2009 – 2015

2013 – 2019

Příprava dočasných areálů

2015 – 2016

2019 – 2020

Testování sportovišť

2015 – 2016

2019 – 2020

10.3 PR strategie a komunikace Úvod

MOV klade velký důraz na jasný a konzistentní koncept pořádání OH, který je v souladu s tradicí olympijského hnutí a olympijskými ideály a zároveň je obohacuje. Uchazečské město proto bude muset od počátku předkládat originální a přitom realistickou a ucelenou strategii pořádání OH. Uchazečská města se také musí vyrovnat s tím, že po většinu času trvání období kandidatury je zásadním způsobem omezena komunikace kandidatury do zahraničí a na domácích akcích s mezinárodní účastí, jakož i přímá komunikace se členy MOV. Široký prostor však nabízí propagaci města v nepřímé souvislosti s kandidaturou. Zcela zásadním aspektem úspěchu kandidatury bude získaní široké politické a společenské podpory pro pořádání LOH. Zajištění této podpory bude vyžadovat soustavnou informační a přesvědčovací kampaň zaměřenou celonárodně, ale i na jednotlivé společenské skupiny. Speciální pozornost bude vyžadovat pečlivá komunikace směrem k rozhodujícím činitelům státu, města Prahy a regionů. Již první analýzy veřejného mínění naznačují, že většina obyvatel Prahy podporuje myšlenku uskutečnění her v Praze. Hlavním zdrojem obav je pak investiční náročnost akce. Na základě našich rozhovorů je také zřejmé, že jednotlivé regiony ČR budou mít o zapojení se do přípravy OH zájem. Z hlediska MOV bude důležité demonstrovat dobře fungující spolupráci, efektivní koordinaci a jednotné vystupování zaangažovaných organizací a institucí, tzn. především HMP, ČOV, přípravného a později organizačního výboru a národních sportovních federací. Zejména na úrovni HMP to bude nutné jasné organizační sjednocení PR aktivit v rámci Prahy. Pro vytvoření jednotné komunikace kandidatury musí být vytvořeno jediné pracoviště, kam se bude soustředit a odkud bude vycházet veškerá komunikace. Analýza současného stavu zajištění komunikace hlavního města a návrhy na její zefektivnění je systematicky zpracována v dokumentu „Koncepce zahraničního marketingu Hlavního města Prahy“ v květnu 2004. Směrem k MOV ale také k veřejnosti bude vhodné získávat „rychlé úspěchy“. To bude možné např. v podobě projektů „olympijských tratí“ (např. marathón ve spojení s každoročním květnovým závodem v Praze nebo trasa olympijské soutěže horských kol, kterou si bude moci veřejnost sama vyzkoušet), olympijského plážového volejbalu na Letné (instalací několika hřišť), apod., které lze pořídit při nízkých nákladech.

Komunikační strategie vůči MOV

Faktory ovlivňující rozhodování MOV jsou trojího druhu: •

Vnitřní faktory. Tyto faktory má město plně pod kontrolou, a může je v celé šíři ovlivňovat. Jedná se o takové aspekty komunikace jako atraktivita a originalita nabídky, soulad konceptu s probíhajícím vývojem Olympijského hnutí, kvalitní

62


technické provedení nabídky, dobře komunikované olympijské dědictví, prokázané organizační schopnosti města a podpora veřejnosti. •

Vnější faktory. Tyto faktory zasazují kandidaturu do vnějšího rámce, a město je proto musí zohlednit při formulaci své strategie přípravy a komunikace. Jde zejména o reakci na zkušenosti z předchozích OH, mediální obraz MOV a geopolitické faktory (rotace her, konkurenti města v procesu kandidatury, preference nových kontinentů atp.).

•

Nahodilé faktory. Tyto faktory představují subjektivní vnímání a pocity jednotlivých členů MOV, kteří o volbě rozhodují, včetně takových aspektů jako např. přírodní katastrofy, narušení mírového vývoje - válečné konflikty nebo teroristické útoky.

Strategie Pilířem komunikační strategie by se mělo stát odlišení pražské kandidatury od konkurenčních měst, která kandidují na pořadatelství OH. Vzhledem ke geografickému rozdělení her je vhodné jako přední konkurenty vnímat především evropská města. Vedle metropolí západní Evropy (Londýn, Paříž, Miláno, Madrid), stojí na druhé straně konkurenti z řad měst se stejným zázemím z novodobé historie (Budapešť, Varšava, případně Moskva). Klíčové prvky strategie budou obsahovat komunikaci následujících témat:

Komunikační strategie v rámci ČR

•

OH v Praze jako výraz souladu potřeb s dlouhodobým plánem územního rozvoje

•

Olympijské dědictví her pro Prahu - hnací síla dostavby města v moderní, sociální a ekologickou metropoli 21. století vybavenou sportovišti pro širokou veřejnost

•

Pojetí her – Krásné hry v krásném městě (v srdci Evropy)

•

Aktivní a otevřená podpora české veřejnosti a médií

•

Přínos pořadatelství olympijskému hnutí

•

Výhodná geografická poloha Prahy, která umožní snadnou dostupnost OH z řady evropských zemí

Cílem komunikační strategie v ČR je zajistit plnou a aktivní podporu kandidatuře ze strany klíčových zájmových skupin, médií a široké veřejnosti. Silná podpora všech těchto skupin je zásadním předpokladem úspěšné kandidatury, a to nejen z hlediska realizace příprav a projektů v rámci města a České republiky, ale také z hlediska možného úspěchu nabídky u MOV. Základem pro tvorbu komunikační strategie budou otázky vnímání kandidatury a postoj široké veřejnosti, médií a cílových skupin ke kandidatuře Prahy.

63


Strategie Komunikační strategie tedy bude vyžadovat představení kandidatury Prahy jako dlouhodobého projektu, u něhož přínosy v každé jeho fázi vysoce převyšují náklady. Bude nutné zdůrazňovat že jde o proces, který se pozitivně projeví na rozvoji města v několika následujících desetiletých a umožní Praze stát se rychleji špičkovou metropolí s přátelskou infrastrukturou vyhovující potřebám obyčejných lidí v 21. století. Klíčové prvky strategie budou obsahovat komunikaci následujících témat:

Komunikační strategie vůči zahraničí

•

Ekonomická / finanční bilance příprav a pořádání OH

•

Organizační schopnosti města, dlouhodobá strategie a politická jednota

•

Trvalé vylepšení dopravní infrastruktury

•

Dědictví OH pro město a regiony - po-olympijské využití sportovišť a nově zbudovaných zařízení

•

Zvýšení bezpečnosti v době konání OH

•

Možnost účastnit se OH

•

Ekologie, sociální problematika

Mezinárodní rozměr OH bude vyžadovat vytrvalou a cílenou komunikaci do zahraničí. Aktivní a cílená komunikace se zahraničními médii a oslovení zahraničních návštěvníků Prahy jsou klíčovými předpoklady úspěšné kandidatury, neboť rozhodování MOV v sobě zahrnuje reflexi mínění světových médií a podléhá jejich často velmi kritickému hodnocení. Strategie Hlavním cílem komunikace do zahraničí bude získat a udržet pozornost zahraničních subjektů vzhledem k městu a zejména pak ve spojení s jeho aktivitami týkajícími se příprav kandidatury na OH. Zahraničním médiím bude nutné předkládat pečlivě vybraná témata tvořící ucelenou a logickou strukturu komunikace kandidatury a předkládaného konceptu. Zároveň je zapotřebí upoutat pozornost zahraničních turistů a návštěvníků města ke kandidatuře a získat jejich podporu. Klíčové prvky strategie budou obsahovat komunikaci následujících témat:

Možnosti příjmů z marketingu

•

Myšlenka pojetí OH

•

Technické a ekonomické předpoklady města

•

Atrakce pro zahraniční turisty ve městě

•

Organizační schopnosti a zkušenosti města / země

Na základě vývoje české ekonomiky v uplynulých 15 letech a očekávaného dalšího vývoje do roků 2016/2020 se domníváme, že v českých podmínkách je možné získat ze soukromých zdrojů zhruba 4,4 miliardy korun (v dnešních cenách), a to od tří hlavních partnerů (v průměru po jedné miliardě korun) a dalších čtyř (po dvou stech milionech korun) a čtyř (po sto padesáti milionech

64


korun). Pro OH bude možné získat mediální partnerství televize, rozhlasu i rozhodujících tištěných médií. Předpoklad získání tří národních sponzorů, z nichž každý by na OH přispěl v průměru jednou miliardou Kč, se v českých podmínkách může jevit jako velmi odvážný. Nicméně tento předpoklad zní stejně fantasticky, jako by v roce 1990 vyznělo tvrzení, že česká firma bude hlavním sponzorem hokejového mistrovství světa a cyklistické Tour de France. Přesně to se ale dnes děje - Škoda Auto je partnerem obou těchto sportovních podniků. V současnosti se ve sportu angažuje řada českých firem, a to nejvíce v rozšířeném fotbalu (Gambrinus) a hokeji (Tipsport). Velikost jejich angažmá se však pohybuje zpravidla v milionech, případně desítkách milionů korun. Jakkoli se v souvislosti s hlavními sponzory hovořilo o stamilionových částkách, nepodařilo se nám najít žádné veřejně přístupné dokumenty, které by tato čísla potvrzovaly. ČOV má velmi dobrou image v podnikatelském prostředí. Tento stav odráží i složení jeho sponzorů, kteří reprezentují podnikatelské subjekty na vrcholu žebříčku z hlediska hospodářských výkonů (generální partneři: Škoda Auto, ČEZ, Plzeňský prazdroj, Český Telecom, šest oficiálních partnerů a šest mediálních partnerů). Partnerské příspěvky se pohybují v řádu desítek milionů korun. ČOV má několik modelů partnerství, nejobvyklejší podoba generálního partnera je příspěvek 35 milionů korun za čtyřletý cyklus; nicméně i zde je několik variant příspěvku, s možností přispívat zbožím či službami. Největším sportovním sponzorem v ČR je Škoda Auto: Vedle partnerství s mezinárodní federací hokeje (IIHF) začala od roku 2004 přispívat i na cyklistickou Tour de France. Její příspěvek za to, že může patřit mezi „grands partnaires“, je zhruba 3,5 milionu euro (cca 112 milionů korun). Strategie Jedinou možnou strategií je identifikovat vhodné skupiny potenciálních národních sponzorů a začít s nimi začít oficiálně (s podporou města i vlády) jednání o tom, co by si od svého sponzorství slibovali a co mohou nabídnout. Do této skupiny by nepochybně měla patřit Škoda Auto, pravděpodobně i ostatní partneři ČOV a několik dalších významných firem a finančních skupin (především velké banky). Základní pobídkou pro sponzory (vedle politického „přání“) bude – tak jako ve všech podobných případech – sestavení slušného mediálního „balíku“, tzn. množství vteřin v televizi a rozhlasu (a čtverečních centimetrů v novinách a časopisech), které sponzoři dostanou za své peníze. Prostor ve vysílání a tisku poskytnou mediální partneři. Částky pro sponzoring však musí být rozložené v čase, neboť žádný sponzor nevěnuje miliardu korun v jediném roce. Naše úvaha předpokládá sponzorskou podporu již v kandidátském období (bude ovšem na nepoměrně menší částky, maximálně v řádu milionů korun). Ve stejném období se musí také intenzivně hledat partneři pro případ, že by Praha pořadatelství získala. Samotné smlouvy s partnery olympiády by pak byly zřejmě pětileté (2011-2016, resp. 2015-2020).

65


Náklady PR

Náklady na PR a marketing

Fáze

Procedura

I.

Předpokládaný časový harmonogram

Náklady na PR a marketing

OH 2016

OH 2020

Od přijetí kandidatury po výběr pěti kandidátských měst

7/2007 až 5/2008

7/2011 až 5/2012

18-22 milionů korun

II.

Kandidátské období

5/2008 až 7/2009

5/2012 až 7/2013


III.

Pořadatelské období

7/2009 až 8/2016

7/2013 až 8/2020

2,1 miliardy korun

IV.

Po-olympijský rok

8/2016 až 8/2017

8/2020 až 8/2021


Praha v současnosti vynakládá na svou prezentaci v zahraničí zhruba 70 milionů korun ročně, nikoli však řízeně a k jednotnému cíli. Peníze jdou z různých zdrojů (kulturní a zahraniční odbor magistrátu, Útvar rozvoje města, Pražská informační služba, Kongresové centrum Praha, Obecní dům, menší částky jdou i přes Pražskou asociaci kongresové turistiky a další přidružené organizace). Částka není adekvátní tomu, kolik vydávají srovnatelná města. (Například Vídeň dává 4,4 mil. euro jen na svou propagaci ve střední a východní Evropě, celkově se propagace Vídně pohybuje okolo 20 milionů euro, tedy zhruba 600 milionů korun). V případě, že se Praha rozhodne ucházet o Olympiádu, musí tomuto cíli přizpůsobit svou zahraniční prezentaci; za prvé být více vidět ve světě (Praha kupříkladu dosud nikdy neměla inzertní kampaň v cizině), za druhé mít koherentní sdělení. Náklady na „specificky olympijské“ PR se budou v přiměřené variantě pohybovat okolo 18-22 milionů korun ročně (zkušenost Moskvy a Paříže, převedená do českých poměrů znamená, že v tomto období je PR ze čtyř pětin zaměřeno dovnitř, na vlastní zemi, a náklady na PR v České republice jsou nižší než v Paříži či Moskvě). Podmínkou úspěchu je ale současný vzrůst a zlepšení celkové propagace města.

66


10.4 Přehled potenciálních partnerů HMP Partneři HMP v procesu přípravy kandidatury a organizace a pořádání OH se budou lišit v závislosti na typu požadované aktivity. Pro ekonomiku velikosti ČR je pokus o kandidaturu na pořádání LOH především otázkou velmi silné podpory ze strany státu, města Prahy a dalších zúčastněných měst a regionů. Z toho vyplývá i potřeba, aby za proces a řízení tohoto projektu z formálního a ekonomického hlediska plně zodpovídal veřejný sektor. Bude nutné i potřebné do tohoto uskupení přizvat výrazné zástupce podnikatelské sféry, nicméně na základě současné znalosti názorů vůdčích osobností Olympijského hnutí nepovažujeme za reálnou možnost, že by byla příprava kandidatury a případně organizační výbor záležitostí soukromého sdružení tak, jak tomu bylo v minulosti u některých amerických měst. Vedle dnes v Olympijském hnutí převládající averzi k olympiádám vedeným soukromými entitami, je třeba si uvědomit, že nabídka „soukromé“ olympiády z české ekonomiky by nebyla věrohodná. Příprava kandidatury

Ačkoli předpokládáme, že většinu nákladů na přípravu kandidatury ponese veřejný sektor, HMP by mělo pro účely samotné přípravy kandidatury zahájit proces identifikace potenciálních sponzorských partnerů, kteří by přispěli k pokrytí části nákladů spojených s přípravou kandidatury. Primárně by HMP měla oslovit např. stávající partnery ČOV, případně identifikovat další subjekty, které mají zájem v budoucnu působit v oblasti sportovního sponzoringu. Je nutné připomenout, že příprava kandidatury v jejích různých fázích obsahuje některá omezení pokud jde propagaci města, a tím sponzorů, v souvislosti s ucházením se o pořadatelství OH, což bude muset být směrem k partnerům komunikováno. V tomto smyslu bude jejich vklad muset být vnímán z dlouhodobějšího pohledu jako určitá investice. MOV v této fázi žádné prostředky uchazečským městům neposkytuje. Proti zaplaceným poplatkům však u možní přístup k know-how databance a mnoha dalším bohatým zdrojům své knihovny.

Partneři pro přípravu a financování investičních akcí vyvolaných OH

Zájem Prahy o pořádání OH a aktivní zapojení několika velkých rozvojových území pro potřeby OH vyvolá velký zájem mezi developerskými firmami. Ty budou podle našeho názoru mít především zájem o účast na přípravě rozvojových záměrů, volbě vhodného řešení a přípravě způsobu zajištění a realizace financování projektů ve vhodných lokalitách. Zejména velké developerské firmy jsou schopny zajistit jak financování z vlastních tak cizích zdrojů. Zde půjde především o lokality Strahov, Letňany, Bubny, Maniny, případně kbelské letiště (pokud by bylo toto letiště vybráno jako součást lokality Letňany) a s nimi spojené projekty výstavby olympijské vesnice, mediální vesnice, výstaviště, MPC/IBC. Nový vhodně pojatý development Strahova s hodnotnými pozemky může být příležitostí pro získání prostředků na profinancování části nákladů spojených např. s výstavbou výše zmíněných projektů nebo např. ceremoniálního stadionu. Spolu s developerskými firmami bude z hlediska plánované výstavby zájem mezi stavebními firmami, jednání s nimiž budou

67


také obsahovat např. možnosti zejména překlenovacího profinancování výstavby areálů. Zdroje MOV, které budou poskytnuty prostřednictvím Organizačního výboru OH jsou určeny primárně pro potřeby profinancování organizačně provozních nákladů přípravy a pořádání OH a nemohou být určeny na investiční akce pořádajícího města, ať jsou nebo nejsou OH vyvolány. Předpokládáme, že zdroje sportovních svazů budou pro účely profinancování nákladů OH značně omezeny a prostředky budou moci poskytnout jen v omezené míře. Přesto zejména významnější zapojení zejména fotbalového a atletického svazu, pokud jde o výstavbu ceremoniálního stadionu. Otázkou z hlediska prestiže a marketingu bude též celkový zájem propojit pořádání OH v Praze s určitou mírou úspěšností českých sportovců a v tomto ohledu tak např. směrovat vyšší potřebné prostředky do sportovních svazů. Zdroje Evropské unie budou mít pouze nepřímý efekt, neboť užití zdrojů EU k pokrytí identifikovaných nákladů vyvolaných OH nebude většinou možné. ČR by však měla maximalizovat využití zdrojů EU zejména u infrastrukturních projektů, které sice OH vyvolány nejsou, neboť se beztak postaví, přispějí však ke kvalitě nabídky a mohou uvolnit jinak vázané vlastní veřejné zdroje země.

10.5 Návrh organizační struktury pořádání OH Pořádání OH vyžaduje institucionální zastřešení během celého procesu. V této části analýzy se zabýváme možnostmi institucionálního řešení v rámci udělovaných statutů: Statut města

Základní institucionální řešení

Zájem města o pořádání OH

Zájem ucházet se o hry vyjadřují primárně HMP a ČOV společně podepsaným dopisem MOV. Založení specifického právního subjektu (např. Výbor pro přípravu nabídky Praha 2016 (resp. 2020). Společnost vlastní a řídí HMP a ČOV. Jejím cílem je příprava a předložení nabídky na pořádání OH a zajištění financování tohoto subjektu. V případě nezvolení Prahy kandidátským nebo později hostitelským městem je činnost Výboru ukončena. Činnost Výboru podléhá auditu dle pravidel MOV. V případě zvolení Prahy hostitelským městem bude činnost Výboru ukončena a v další fázi založena jiná společnost. Založení nového specifického právního subjektu tzv. Pražského Organizačního Výboru Olympijského Výboru (POCOG). Jeho cílem bude organizace a příprava OH v Praze v úzké spolupráci s MOV. Vlastníky společnosti by měly být minimálně HMP

Uchazečské a kandidátské město

Hostitelské město

2016

2020

2006

2010

2005 – 2007

2009 - 2011

Do 5 měsíců od podepsání Hostitelské

Do 5 měsíců od podepsání Hostitelské

68


a ČOV. S ohledem na významnou roli z hlediska poskytovaných garancí a finančního zajištění předpokládáme také účast státu. Vedle POCOG dále předpokládáme založení řady organizací a komisí, které budou mít významnou podpůrnou a exekutivní roli při přípravě OH.

smlouvy s MOV

smlouvy s MOV

Pro potřeby návrhu organizačních struktur vhodných pro pořádání OH v Praze dále: •

Srovnáváme organizační struktury použité předchozími hostitelskými městy

•

Analyzujeme daňové a právní aspekty různých forem právních subjektů v českém právním kontextu

10.6 Přehled vlastnictví majetku stávajících sportovišť a lokalit identifikovaných pro potřeby OH V rámci naší analýzy majetkových poměrů jsme analyzovali stávající stav vlastnictví u stávajících sportovišť a pozemků lokalit určených pro umístění olympijských areálů: Lokalita

Účel

Vlastnictví – současný stav

Možnosti řešení majetkových vztahů

Maniny

Sportoviště

Dopravní podnik vlastní většinu pozemků určených pro výstavbu plaveckého areálu.

Doporučujeme výkup pozemků od uvedených subjektů (zejména Pražské strojírny) s cílem vyloučit případnou možnou kolizi zájmů v budoucnosti. Alternativně se lze dohodnout zejména s DP (vlastněným HMP) na budoucí spolupráci ohledně využití daných pozemků pro potřeby OH.

Malá část pozemků, která je součástí širšího připravovaného rozvoje lokality, je ve vlastnictví Pražské strojírny, a.s. Pozemky určené pro lukostřelbu jsou ve vlastnictví Dopravního podniku, jedna parcela je ve vlastnictví ČR. Strahov

Sportoviště

Zhruba 2/3 pozemků jsou ve vlastnictví HMP. Zbývající část pozemků je ve vlastnictví ČR (s právem užívání např. Ministerstvem financí, organizacemi zřízenými HMP) a ČVUT. Několik parcel na okrajích lokality je vlastněna soukromými osobami.

Letňany

Hlavní olympijské centrum, mediální vesnice, MPC/IBC

Podle katastru nemovitostí je vlastníkem části letňanského letiště (a sídliště sysla) společnost ČKD REFIN, kterou vlastní soukromé osoby. Vlastnictví ostatních pozemků v uvažované lokalitě je rozděleno mezi HMP, stát a soukromé osoby. Minimum vlastnicky nevyjasněných pozemků.

Konečná podoba vlastnictví pozemků bude záviset na celkové podobě řešení nového developmentu oblasti. Pozemky mohou být buď vykoupeny developerem v rámci dohod s HMP, případně ze strany HMP, které pak připraví další scénář jak vlastnicky s pozemky naložit. U pozemků vlastněných státem se může HMP dohodnout na společném postupu při využití pozemku tak, aby byl ochráněn zájem pro využití pro potřeby OH. Doporučujeme výkupy pozemků zejména od soukromých investorů u těch lokalit, které budou zcela nezbytné pro pořádání OH. Možnosti využití Letňan budou do značné míry záviset na možnosti využití pozemků, kde se nachází sídliště sysla. Tyto pozemky dnes navíc vlastní soukromý subjekt, který má předkupní právo na zástavu

69


tohoto pozemku vedenou u ČKA. Kbelské letiště

Alternativní plocha pro dočasná sportoviště

Ministerstvo obrany

V případě opuštění letiště ze strany Ministerstva obrany dohoda o výkupu pozemku. Výkup může opět provést buď specifický developer na základě dohody s HMP nebo přímo HMP, které určí další postup při jeho využití. Alternativně se lze dohodnout s Ministerstvem obrany na společném budoucím způsobu využití pozemku podle jeho potřeby pro OH.

Bubny

Olympijská vesnice

SŽDC (většina pozemků a část kolejí) a ČD (část kolejí). Soukromé subjekty v okolí výše uvedeného pozemku.

Doporučujeme výkup relevantních pozemků od SŽDC v případě, že nebude možné se dohodnout se státem na společném postupu při využití tohoto pozemku pro potřeby OH. Výkupu by měla předcházet studie proveditelnosti umístění olympijské vesnice v této oblasti. Výkupy by také měly zahrnout další menší pozemky v okolí předmětného pozemku tak, aby bylo možné vytvořit kompaktní celek vesnice.

Letná

Sportoviště

HMP

N/A

Zdroj: Katastrální úřad Praha, URHMP

Sportoviště

Účel

Vlastnictví – současný stav

Možnosti řešení majetkových vztahů

Sazka Aréna

Gymnastika, finále basketbalu

Bestsport a.s. (dceřiná společnost Sazky, a.s.)

Pronájem haly pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

T-Mobile Aréna

Basketbal

HMP, v pronájmu HC Sparta Praha a.s.

Dohoda s HC Sparta Praha o využití haly v době OH podle potřeb POCOG

Toyota Aréna

Fotbal

AC Sparta Praha fotbal a.s. (J&T)

Pronájem stadionu pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

Trojský kanál

Vodní slalom

USK Praha 7 a UK-FTUS (Universita Karlova)

Pronájem kanálu pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

Štvanický areál

Tenis

I. ČLTK (sportovní klub)

Pronájem areálu pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

Průmyslový palác

Šerm

HMP

N/A

HMP (dlouholetý pronájem AC Sparta Praha)

Pronájem části pronajatého stadionu pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

Baseball/softbal Strahovský stadion

(nebudou-li vybudovány na jiném místě)

70


Výstaviště

9 různých sportů

Budoucí vlastník (HMP a investor)

Pronájem hal pro příslušné období konání OH podle potřeb POCOG

Račický kanál

Veslování/rychlostní kanoistika

Sportovní svazy (Český veslařský svaz a Český svaz kanoistů)


Areál lipenské přehrady

Jachting

Soukromý jachtařský klub


Pozn: Vlastnictví nebylo ověřováno v katastrálních knihách. Doplněno na základě diskuse se zástupci svazů a jiných subjektů. Zdroj: Sportovní svazy, PwC.

10.7 Návrh strategie při získávání zdrojů pro aktivity související s pořádáním OH Krátkodobá strategie

Střednědobá strategie

•

Získání politické podpory, která umožní jednat o potenciálních zdrojích v širším měřítku a zahájení tlaku na reformu veřejných financí, která bude mít pozitivní středně a dlouhodobé dopady. Jednání o potřebě záruk vyžadovaných ze strany MOV.

•

Identifikace sponzorů pro přípravu nabídky.

•

Vytvoření tlaku na maximalizaci získávání prostředků EU pro infrastrukturní investiční projekty v rámci běžného rozvoje (které je nutné beztak uskutečnit, bez ohledu na OH) tak, aby bylo k dispozici více zdrojů na investiční projekty nad rámec běžného rozvoje, které z EU fondů nebude možné financovat.

•

Aktivní příspěvek k přípravě projektů PPP, které mohou pomoci uvolnit zdroje jak v oblasti investičních projektů v rámci běžného rozvoje (které je nutné beztak uskutečnit, bez ohledu na OH) tak u některých investičních projektů nad rámec běžného rozvoje.

•

Identifikace developerských firem a jejich zájmu o podíl na rozvoji velkých rozvojových území, kterých se dotkne příprava OH. Identifikace specifických projektů nebo oblastí a podmínek jejich účasti.

•

Vypracování studií proveditelnosti u specifických a finančně náročných projektů s cílem upřesnit cílové řešení projektů, programovou náplň a časování, navrhnout celkové strukturování a podrobně analyzovat ekonomickou stránku projektu nejen z pohledu investičních nákladů, ale také celkové ekonomiky zvoleného řešení. Na základě toho definovat možnosti financování a určit horizont získání finančních prostředků, zdroje a zjištění zájmu.

•

Sjednocení zdrojů HMP na PR a jejich koordinované zapojení do přípravy PR v rámci nabídky.

•

Reálné využití soukromých zdrojů v rámci PPP projektů u vybraných aktivit.

•

Financování spojené s potenciálními výkupy pozemků – vlastní zdroje (HMP), případně identifikace developerských subjektů, ochotných v rámci dohody s HMP koupi profinancovat.

•

Zahájení cílené identifikace a detailní komunikace s potenciálními lokálními sponzory a případně sponzory sousedních

71


zemí pro potřeby naplnění rozpočtu Organizačního výboru OH v případě získání pořadatelství. Cílem jednání bude diskutovat částky a jejich rozložení v čase.

Dlouhodobá strategie

•

Vypořádání závazků HMP vůči bankám, majitelům dluhopisů dle splátkových kalendářů s cílem vytvořit prostor pro specifické zdroje, které by byly vázány na některé náklady související s OH.

•

Tendry na profinancování projektů výstavby projektů poolympijské Prahy v období před kandidaturou na základě určení vyplývajících ze studií proveditelnosti.

•

Koordinace zabezpečování financí z veřejných zdrojů tam, kde nebude možné zajistit jiné zdroje financování.

•

Koordinace naplňování zdrojů Organizačního výboru OH ze strany MOV

•

Ve spolupráci s ČOV dosáhnout zvětšení „národního“ trhu, tj. trhu, na kterém lze umísťovat produkty národních sponzorů her dohodami s olympijskými výbory jiných zemí EU. Touto cestou lze na principu reciprocity spolupracovat např. s olympijskými výbory evropskými zeměmi, jež se pravděpodobně hodlají ucházet pouze o kandidaturu zimních her (Rakousko, Slovensko, Slovinsko), případně zeměmi, jež se o kandidaturu nejspíše nikdy ucházet nebudou (Pobaltí, Skandinávie). Takovýmto způsobem za souhlasu MOV spolupracovalo Řecko s Kyprem a není tedy důvod se pro zvýšení atraktivity sponzoringu nepokusit takových dohod zvyšujících sponzorský potenciál her dosáhnout.

•

Realizace PPP a spolupráce s developery na připravených projektech.

•

Využití potenciálu zhodnocení pozemků uvolněných v důsledku her (Strahov, příp. místa, kde byla např. umístěna dočasná sportoviště).

•

Spolupráce se státem při realizaci dohodnutého, či garantovaného financování.

72


11

DLOUHODOBÉ PŘÍNOSY A EFEKTY

11.1 Přínosy kandidatury Proces kandidatury je dvouletým procesem, během kterého bude nutné na jeho organizaci a přípravu vynaložit značné částky. Praha musí být připravena na to, že bude muset pro tento proces především v jeho počáteční fázi zabezpečit vlastní zdroje financování. Přínosy účasti Prahy v procesu kandidatury lze shrnout takto: •

Vzroste prestiž Prahy. Praha se ukáže jako město, které je schopné uspořádat vrcholnou akci typu OH, což přitáhne pozornost a zájem lidí po celém světě. Snaha Prahy by mohla vyvolat zájem Mezinárodních sportovních federací pořádat některé významné sportovní soutěže v Praze, přínosy v oblasti turistiky, cestovního ruchu, konferencí a výstav, apod.

•

Praha „zadarmo“ získá reklamní čas navíc, který by bez kandidatury jinak nezískala. Odhadujeme, že přínos reklamního času zadarmo ve finančním vyjádření odpovídá zhruba dvojnásobku až trojnásobku nákladů na odpovídající inzerci v zahraničí.

•

Zájmem o OH může Praha získat nový silný impuls pro řešení a realizaci záměrů rozvoje svých velkých rozvojových území.

•

Vyvolání povědomí mezi členy MOV o zájmu Prahy kandidovat na pořádání OH. To by mohlo pomoci Praze zejména v následujícím cyklu OH po roce 2020.

11.2 Makroekonomické dopady pořádání OH Základním důvodem, proč může mít pořádání OH příznivý makroekonomický efekt pro hostitelskou ekonomiku, není obecná převaha přímých příjmů z pořádání her nad přímými výdaji. Dokonce i v případě těch her, které jsou dnes považovány za jedny z finančně nejúspěšnějších (Atlanta, Sydney), lze nalézt různé typy subvencí, které pomáhaly skrýt jejich deficit. Hlavním důvodem, proč pořádání olympiády může být pro hostitelskou zemi výnosné, jsou vnější finanční prostředky, které by pro ni jinak nebyly dostupné. Zdrojem těchto prostředků jsou peníze od médií, sponzorů, členů “Olympijské rodiny” a turistů. Dopad olympiády se určuje na základě primárních efektů výše zmíněných prostředků s pomocí konceptu multiplikátoru v meziodvětvové analýze. Stručně řečeno: multiplikátor udává, kolikrát se jedna peněžní jednotka utracena uvnitř dané ekonomiky promění na další výdaje v téže ekonomice. Výsledky multiplikačních výpočtů jsou velmi citlivé na velikost primárního efektu, jehož správná kvantifikace se tak stává činitelem rozhodujícím o kvalitě studie. V našem případě jsme se při výpočtu primárních efektů soustředili na investice do infrastruktury, rozpočet organizačního výboru OH, cestovní ruch a vývoz. V každé výše

73


zmíněné kategorii jsme detailně uvážili i výši případných nákladů obzvláště na investice do infrastruktury, které se často opomíjejí. Velkou pozornost jsme také věnovali regionalizaci příjmů a výdajů spojených se všemi aktivitami, jež souvisejí s konáním OH pro Prahu a Středočeský kraj a zbytek země. Makroekonomické efekty OH jsme analyzovali pomocí standardní metodologie (mnoharovnicový model s více než 2000 proměnnými) uvažující jejich efekty na ekonomiku odpovídající dnešnímu stavu („jako by LOH byly pořádány dnes“). Tato metodologie zajišťuje shodnou interpretaci a srovnatelnost výsledků naší studie s výsledky jiných studií pro kandidaturu zvažující města. Všechny níže zmíněné výsledky již zahrnují časové rozlišení jak příjmů tak i výdajů (představují diskontované hodnoty) a uvažují také efekty dodatečných investic na relevantních trzích práce1. Výpočty těchto efektů pro hry v roce 20202 zohledňují nutnost splatit v rámci české ekonomiky investici 66,5 miliardy Kč představující rozdíl mezi přímými náklady a přímými výnosy olympijských her. Rozumíme jimi tedy přírůstek HDP po splacení investice 66,5 miliardy Kč vyvolaný pořádáním OH. Analýza makroekonomických efektů tak klade odpověď na otázku: „Kdyby si česká ekonomika vypůjčila rozdíl mezi přímými náklady a přímými výnosy ve výši 66,5 miliardy Kč3 a uspořádala olympijské hry, byla by schopna tuto investici včetně úroku splatit, a pokud ano, kolik by po tomto splacení v ekonomice v podobě přírůstku platů a zisků ekonomických subjektů zbylo?“ Makroekonomické dopady pořádání OH jsou podle našeho modelu i po zahrnutí splacení investice ve výši deficitu mezi přímými příjmy a výdaji spjatými s OH včetně úroků pozitivní. Výši dopadů na ekonomiku (v podstatě růst příjmů, platů a zisků ekonomických subjektů v ČR) odhadujeme na 25 miliard Kč neboli cca 1% HDP. Výše uvedené lze také interpretovat jako čistý pozitivní dopad investice města Prahy, krajů, České republiky a sportovních svazů ve výši 66,5 miliard korun do pořádání olympijských her. Investice do pořádání olympijských her by se na úrovni české ekonomiky tedy nejen splatila ale i po svém splacení přinesla všem ekonomickým subjektům v české ekonomice navýšení mezd a zisků v úhrnném objemu 25 miliard Kč. Z hlediska analýzy nákladů a výnosů tedy lze makroekonomické náklady a výnosy pořádání olympijských her vyjádřit poměrem přibližně 3:4. Tento velmi příznivý výsledek je mj. daný tím, že na rozdíl od jiných projektů státních nebo quasi-státních (měst, krajů, sportovních svazů) subjektů jsou olympijské hry schopny přitáhnout do české ekonomiky masivní dodatečné finanční prostředky ve výši zhruba 40,7 miliardy Kč (příjmy Pražského organizačního výboru z mediálních práv, prodeje lístků atp.), které by česká ekonomika bez pořádání olympiády nikdy neměla k dispozici, a dále zvýšit objem turistického ruchu o zhruba 8 miliard Kč4.

1

Většina studií efektů olympijských her na rozdíl od naší takovéto efekty nezohledňuje, pracuje s modelem nevyužitých kapacit v ekonomice a neuvažuje tedy inflační tlaky dodatečné poptávky na mzdách. 2 Zvýšení nákladů her pro rok 2016 v důsledku urychlení výstavby s náklady 3,3 miliard Kč je v podstatě vyrovnáno zvýšením přínosů her o 3 miliardy Kč. Proto se výsledky pro hry v roce 2016 a 2020 liší jen nepatrně a uvádíme tedy jen hodnoty pro hry v roce 2020. 3 Ve skutečnosti samozřejmě analýza zohledňuje nutnost zahájit různé projekty a s nimi spjaté výdaje v různých časových obdobích, předpokládá na 15 let rozložené splácení výdajů jednotlivých projektů a diskontuje příjmové a výdajové toky peněz. 4 diskontovaně, konzervativní odhad podle průběhu navýšení cestovního ruchu předchozích LOH.

74


Výše uvedený přínos je tvořen přínosy plynoucími ze zvýšení HDP, nebo-li přidané hodnoty v ekonomice v důsledku efektů z: Přínosy

mld. Kč

Příjmů POCOG

9

Investic do infrastruktury

-4

Exportu

10

Zvýšení turistického ruchu

10

Pokles investic do infrastruktury je vyvolán především vysokými náklady na bezpečnost her, neboť zhruba třetina z nich odtéká z naší ekonomiky bez dalších efektů. Většina makroekonomických přínosů, tj. zhruba 21 miliard Kč, je koncentrována na území Prahy a Středočeského kraje. Zbylé do značné míry sledují toky investic do konání OH mimo Prahu. Pro analýzu citlivosti jsme zpracovali také optimističtější scénář odlišující se především nižšími výdaji na bezpečnost na úrovni 14 miliard Kč5. V tomto scénáři by vstupní investice danou rozdílem mezi přímými náklady a přímými příjmy LOH tvořilo 59,5 miliardy Kč (přímý deficit her by klesl o 7 miliard Kč). Tato investice by i při svém splacení včetně úroků přinesla celkové makroekonomické dopady na úrovni 27 miliard Kč a makroekonomické náklady (investice) a výnosy by byly přibližně v poměru 2:3. Efekty nezohledňují hodnotu trvalých staveb a zařízení, která zůstanou po konání olympijských her na území České republiky a Prahy. Mezi dalšími kvantifikovatelnými efekty lze zmínit následující: Obrat české ekonomiky by se v důsledku pořádání LOH zvýšil o 55 miliard Kč. Investice 66,5 miliardy Kč dále vyvolává přímý pozitivní daňový příjem ve výši 8 miliard Kč na dani z obratu a dopad na dani z příjmu ve výši zhruba 8 mld. Kč, které se projeví v příjmech veřejných rozpočtů České republiky. Celkový nárůst zaměstnanosti odhaduje studie na úrovni 44 tisíc „člověko-roků“. Největší nárůst zaměstnanosti odhaduje u: Přínosy Ubytování a stravování

tis. „člověko-roků“ 9

Maloobchodě

7

Stavebnictví

3

5

například v důsledku lepšího managementu bezpečnostních opatření, větší konkurence v odvětví, nebo prostě uklidnění bezpečnostní situace na úroveň výdajů jen on 50% převyšující bezpečnostní výdaje LOH před rokem 2004

75


Naše analýza v souladu se studiemi analyzujícími cenový vývoj během her neindikuje růst cen v důsledku konání LOH nad rámec obecného růstu cen v ekonomice. 11.3 Ostatní nepřímé a nehmotné dopady her Všeobecné aspekty

Vedle velkých témat, jako je zvýšení národní hrdosti a prestiže České republiky, by zvládnuté pořádání olympijských her nepochybně znamenalo posunutí Prahy na úroveň vedoucího hlavního města celého středoevropského regionu (včetně Rakouska). Praha by tím prokázala manažerské ale i technologické kapacity a schopnosti, jež by z ní vytvořily město schopné stát se sídlem minimálně regionálních vedení nejvýznamnějších globálních společností. Byť jsou efekty takové změny vnímání těžko kvantifikovatelné, je evidentní, že pro Prahu by pořádání zvládnutých her vedoucí celkem samozřejmě k posunu do „elitní“ skupiny evropských měst6 přineslo efekty mnohem významnější než městům, kterým by úspěšná kandidatura jen potvrdila jejich stávající pozice (Paříž, Londýn atp.). Projekty potřebné v rámci příprav na pokus o získání pořadatelství by přispěly k řešení řady problémů, které Praha pociťuje, např.: •

Problematiku výstaviště,

•

Osud Strahovského areálu,

•

Problematiku kolejí,

•

Vytvoření projektů využitelných pro domy péče o starší občany atp.

Přípravy potřebné pro získání OH by také vedly k vytvoření sítě sportovišť zvyšujících přitažlivost bydlení ve vnitřní Praze pro rodiny se staršími dětmi. V současnosti se mj. i kvůli nedostatečnému sportovnímu vyžití takové rodiny často stěhují do satelitních měst, což s sebou nese dodatečné náklady na obslužnou infrastrukturu (dopravní, technické sítě atp.) evidentně vysoce převyšující náklady potřebné ke zbudování hustší sítě veřejně přístupných sportovišť. Z hlediska České republiky by konání olympijských her mohlo znamenat získání nové kvalifikace pro desetitisíce dobrovolníků, zaměstnanců organizačního výboru, pracovníků bezpečnostních složek atd. Politické aspekty

6

Konání OH lze z politického hlediska vnímat pozitivně, nicméně je spojeno i s riziky. Musí být dosažena široká politická podpora napříč hlavními politickými silami nejen v otázkách samotného konání her, ale i jednotného apolitického a časově konzistentního postupu při jejich plánování a organizaci. Z minulosti je vidět, že všechny pořadatelské země takto postupovaly. OH představují vysoce organizačně a finančně náročnou akci trvající několik volebních cyklů a pouze široká podpora eliminuje rizika spojená se

Tak jak to bylo možné pozorovat v případě Barcelony nebo Soulu.

76


změnou postoje země vůči konání OH při změně vlády. Jednotný politický postoj též pozitivně koreluje s nehmotnými zisky z konání olympiády, jakými jsou zejména celosvětová popularita hostitelské země a hostitelského města.

Sociální aspekty, nerovnoprávnost a regionální disproporce

Konání OH v Praze přispěje ke zvýšení rozdílů mezi regiony. V prvé řadě bude získávat Praha, zejména díky zvýšenému turistickému ruchu a dále v důsledku vylepšené regionální infrastruktury. Rozvoj ostatních regionů bude spoléhat zejména na druhotný efekt, ať již ve formě mezd, které získají pracovníci regionů při stavbě infrastruktury v místě konání OH nebo při práci ve službách, a dále ve formě podílu na celkovém pozitivním efektu, které mohou OH přinést. Negativní efekty jsou spojeny zejména s vytlačením jiných investic.

Demografie

Konání OH neovlivní významným způsobem existující demografické trendy. Potenciální vliv mohou mít pouze na mírné zvýšení atraktivity země jako cíle přistěhovalců z méně rozvinutých zemí.

Vzdělání a výchova

Na vzdělání a výchovu mohou působit nepřímé dlouhodobé efekty, zejména díky transformaci a využití části olympijské infrastruktury pro potřeby vzdělávacího sektoru. Tyto pozitivní efekty pomohou zvýšit dlouhodobou ekonomickou konkurenceschopnost ČR. OH a jejich účastníci se mohou stát vzory ve vzdělávacím procesu, zejména na prvním stupni (např. správné vzory versus drogová závislost).

Životní prostředí

Většina staveb a investičních akcí bude vyžadovat provedení posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí. Většina investičních akcí je z tohoto hlediska spojena s nízkým rizikem (sportoviště ani ubytovací kapacity nelze považovat za významné znečišťovatele) a bude tedy záležet spíše na zvládnuté lokální komunikaci. S významnějšími výhradami a problémy se mohou potýkat spíše infrastrukturní investice. Nicméně Praha má zhoršené životní prostředí (zejména ovzduší a v některým místech hlukové znečištění) a úspěšná kandidatura na konání OH může vyvolat další investice do vybavenosti města tak, aby došlo ke zlepšení současného stavu.

Ostatní ekonomické efekty

V naší analýze jsme se nezabývali potenciálními výnosy z rozsahu, které mohou být spojeny se zvýšenou intenzitou investičních akcí v jednom regionu. Tyto efekty jsou do značné míry závislé na transparentnosti ekonomického prostředí a kvalitním řízení v době přípravné fáze ze strany státu a města. Vzhledem k tomu, že většina investičních akcí do infrastruktury je v plánu rozvoje města, nebudou tyto efekty významné. V analýze předpokládáme plnou úspěšnost v získávání prostředků z kohezních a obdobných fondu z EU všude tam, kde je to reálné a kde existují programy, které lze využít.

77


Nezanedbatelným důsledkem pořádání her by byla i v dnešní době „počítačových sportů“ popularizace skutečných sportů a zdravého životního stylu mezi dětmi a mládeží Pro všechny občany Prahy by se pak samozřejmě hry přinesly dramatické rozšíření spektra možností trávení volného času. Praha by se výrazně posunula ke svému cíli stát se městem, v němž bydlení i práci v rámci nabídek globální ekonomiky vyhledávají i nejmobilnější a nejlépe placení profesionálové.

78


12

RIZIKA

12.1 Náš přístup k analýze rizik Úvod

V této kapitole jsme připravili analýzu, jejímž účelem je posoudit různá rizika, která mohou mít vliv na podání přihlášky, proces kandidatury, či případné pořádání LOH. Identifikovat a vyvinout strategii a implementační nástroje eliminující všechna rizika je obtížný úkol, který překračuje rámec této studie. Objevují se stále nová rizika, nové situace, ale i nové modely pořádání olympijských her. Pokusili jsme se tedy zmapovat známá rizika a předpovědět ta, která se mohou objevit, či hrát v budoucnu významnou roli, a naznačit možnosti jejich snížení.

Provedli jsme expertní posouzení rizik z hlediska pravděpodobnosti výskytu a intenzity negativního vlivu

Významnost rizika jsme stanovili na základě expertního posouzení, které spočívalo v jejich odborném ohodnocení odborníky/subdodavateli, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti v dané oblasti. Významnost faktorů jsme posuzovali ze dvou hledisek: • Pravděpodobnost výskytu rizika •

Intenzita negativního vlivu

Riziko je tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita jeho negativního vlivu (účinek). Pro klíčová rizika jsme pravděpodobnost jejich vzniku a intenzitu jejich dopadu odhadli na malou, střední, či velkou. Za významná je třeba považovat ta rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu a současně intenzita vlivu byla odhadnuta na velkou (např. pomalejší či nákladnější rozvoj infrastruktury). Další skupinu, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost, představují rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu je malá, avšak intenzita negativního dopadu je vysoká (např. teroristický útok). Analýzu rizik jsme připravili pro pět klíčových fází

Analyzovali jsme

Analýzu rizik jsme provedli v následujících pěti hlavních etapách, přičemž jsme se zaměřili především na druhou a třetí etapu: •

Rozhodnutí, zda podat přihlášku

•

Proces výběru pořadatelského města (včetně fáze kandidatury)

•

Příprava a organizace her po zvolení Prahy jako hostitelského města

•

Samotné pořádání olympijských a paralympijských her v Praze

•

Období po skončení her

V průběhu prací na této oblasti jsme analyzovali celé spektrum rizik. Abychom v naší analýze vytvořili jednotnou strukturu, rizika jsme rozčlenili do následujících kategorií:

79


celé spektrum rizik

•

Politická rizika,

•

Finanční rizika,

•

Infrastrukturní rizika,

•

Bezpečnostní rizika, a

•

Ostatní rizika.

Mezi riziky dochází k významnému prolínání a v pozdější etapě příprav bude třeba rozšířit analýzu i o další hlediska. Příkladem může být analýza rizik spojených se samotným pořádáním OH, která přesahuje rámec této studii. Jde o natolik závažnou a komplexní oblast, že pro její detailní vypracování bude potřeba úzká spolupráce více zúčastněných stran (organizační výbor OH, HMP, policie, armáda, ostatní bezpečnostní složky atd.). 12.2 Výčet rizik, jejich posouzení a ošetření Identifikace rizik a návrh způsobu jejich eliminace

V rámci naší spolupráce s dodavateli jsme se snažili identifikovat a popsat klíčová rizika. Následně jsme připravili nástin postupů, které je mohou snížit, či eliminovat. S pokračováním projektu bude třeba, aby všechny zainteresované strany samy analyzovaly svá rizika a příslušné způsoby jejich eliminace V následujících tabulkách jsme sestavili seznam možných rizik, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Poskytujeme stručný popis rizik, věnujeme se jejich hlavním důsledkům, pravděpodobnosti výskytu (vysoká, střední nebo malá) a vlivu na celý proces a hlavní účastníky projektu. V posledním sloupci navrhujeme případné kroky související s eliminací jednotlivých rizik. Shrnutí analýzy rizik v tabulkové podobě jsme provedli zvlášť pro všech pět zmiňovaných fází. Pro klíčovou druhou a třetí etapu jsme výstupy navíc shrnuli v přehledném grafu, který umožňuje posouzení rizik z hlediska pravděpodobnosti výskytu rizika a intenzity jeho negativního vlivu.

80


Etapa 1 - Rozhodnutí, zda-li podat přihlášku Popis rizika (etapa I.)

Následky

P výskytu

Účinek (intenzita vlivu)

Způsob eliminace Pravidelná spolupráce a dialog mezi klíčovými subjekty.

Politické riziko - Projekt bude sloužit jako záminka v rámci politického boje.

Špatný obraz politiků před veřejností.

Politické riziko - Projekt nebude kladně přijat veřejností a médii.

Ztráta důvěry a věrohodnosti politiků a dalších subjektů.

Malá

Míra účinku je závislá na míře odmítání veřejnosti

Dobře promyšlená PR strategie.

Finanční riziko – Rozhodnutí na základě neúplných informací.

Předložení konceptu, který je nerealistický a nemá šanci na úspěch.

Malá

Značný

Studie proveditelnosti vypracované na klíčové oblasti před podáním přihlášky.

Bezpečnostní riziko – Nedostatečné posouzení nákladů na bezpečnost (podcenění některých položek).

Nedostatky v možném budoucím pokrytí všech nákladů spojených se zajištěním bezpečnosti OH. Rozhodnutí nebude akceptováno ostatními složkami státu, popř. vyvolá nesouhlas.

Ostatní riziko – Špatná spolupráce mezi zainteresovanými stranami.

Protichůdná vyjádření v médiích, nejasné nastavení zodpovědnosti jednotlivých subjektů, neefektivní kontrola.

Ostatní riziko – Nedostatek času na řádnou přípravu pro LOH v 2016.

Nedostatek času na řádnou přípravu přihlášky a vypracování konceptu, který by měl šanci na úspěch minimálně v prvním kole.

Střední

Není možné určit

Střední

Malá

Značný

Značný, neboť náklady na bezpečnost představují značnou část celkových nákladů souvisejících s OH

Značný

Dobře promyšlená PR strategie.

Důsledně analyzovat všechny možné bezpečnostní aspekty v období kandidatury. Podrobně zmapovat nejdůležitější položky. Pravidelná komunikace formou řídících a pracovních výborů. Jasné definice úkolů a zodpovědností jednotlivých subjektů i jedinců.

Zvolit vhodnou strategii v závislosti na výsledku volby pořadatelského města pro OH 2012. Předpokládáme, Závisí na volbě hostitelského města že zvítězí evropské město, a tudíž je reálné, že v roce pro rok 2012 2016 bude olympiáda v USA. V tom případě, je toto riziko minimalizováno.

81


Etapa 2 - Proces výběru pořadatelského města (včetně fáze kandidatury) Popis rizika (etapa II.)

Následky

Politické riziko – Stažení přihlášky v důsledku toho, že subjekty (HMP, vláda, ČOV) nedosáhnou dohody o účasti v tendru.

Neúčast v tendru. Krok, který může vézt k negativní pověsti ČR v zahraničí.

Politické riziko – Tlak ze strany veřejnosti, která nepodpoří účast v tendru (např. vysoké náklady, ochrana životní prostředí atd.).

V krajním případě by to mohlo znamenat, že přihláška nebude odpovídat požadavkům MOV, nebo dojde ke stáhnutí přihlášky.

Politické riziko – Neúspěch v procesu výběru, vypadnutí v prvním kole.


Způsob eliminace

Malá

Značný, jelikož celá iniciativa může získat negativní nádech

Zainteresované strany musí být v této otázce důsledné a politické subjekty musí dosáhnout konsensu před podáním přihlášky.

Malá

Značný, ale v celkovém důsledku je míra účinku závislá na míře odmítání veřejnosti

Od počáteční etapy je třeba činit průběžné kroky k efektivnímu informování veřejnosti, protože veřejné mínění a podpora je klíčová pro úspěch v tendru.

Celý projekt může být považován za fiasko a může zpochybnit i případný pozdější pokus

Střední

Střední, protože vypadnutí v prvním kole může být hodnoceno jako velký neúspěch a plýtvání časem i penězi daňových poplatníků

Politické riziko – Vypadnutí ve druhém kole.

Dostatečný úspěch pro základ dalších pokusů v budoucnosti.

Vysoká

Malý, úspěch by byl zaručen již postoupením do druhého kola. Došlo by ke zviditelnění Prahy

Strategie kandidatury.

Politické/finanční riziko – MOV změní podmínky výběru pořadatelského města.

Mohou vzniknout prodlení, další náklady a navržený koncept nemusí odpovídat situaci v roce (týká se především 2020).

Střední

Vliv není významný

Nelze ovlivnit. Důležité je sledovat a vyhodnocovat trendy uvnitř MOV, což může pomoci s předstihem identifikovat případné změny.

Politické riziko – Zneužití olympijské myšlenky pro získání různých výhod (politický, ekonomický či jiný motiv).

Konflikt zájmů, volba méně výhodné varianty z pohledu možnosti uspět v tendru.

Malý, ale závisí na míře zasahování zájmových skupin do procesu příprav

Ustanovení “steering“ komise sestávající z nezávislých odborníků, která bude dohlížet na klíčová rozhodnutí.

Malý

Realistické stanovení rozpočtu a efektivní nakládání s fondy.

Střední

Vliv není významný, přestože počáteční zapojení podnikového sektoru považujeme za nezbytné

Náklady na proces výběru jsou v případě většiny měst stejné. Zapojení soukromého kapitálu resp. účast sponzorů od počátku procesu je třeba aktivně podporovat.

Velká

Značný, kandidatura nebude mít šanci na úspěch

Bude nutno vybudovat klíčovou infrastrukturu (především dopravní), či alespoň zahájit její výstavbu před ukončením období tendru.

Finanční riziko – Celkové náklady účasti v tendru budou vyšší, než se očekávalo.

Deficit v rozpočtu na tendr, který bude nutno pokrýt např. dodatečnou dotací. Kritika města/vlády v závislosti na výši překročení.

Finanční riziko – Soukromý sektor nepodpoří účast v procesu výběru, nebo bude jeho podpora minimální.

Deficit v tendrovém rozpočtu. Město/vláda bude muset zvýšit svoji podporu.

Infrastrukturní riziko – Rozvoj infrastruktury (doprava a sportoviště) neproběhne odpovídajícím tempem.

Šance uchazeče/kandidáta významně zeslábnou.

P výskytu

Malá / (pro rok 2020)

Střední

Dobře promyšlená strategie v procesu výběru. Sledování OH v Pekingu a přizpůsobení. PR strategie pro případ postoupení na seznam kandidátů.

Vysoká (na základě zkušeností z minulosti)

82


Popis rizika (etapa II.) Infrastrukturní riziko – V konceptu pro MOV budeme nabízet mnohem víc, než se dá ve skutečnosti splnit.

Následky

Kandidatura se jeví nerealizovatelná.

P výskytu

Velká


Způsob eliminace

Střední

Celkový koncept a materiály předkládané MOV nesmí být odtrženy od reality a musí být připraveny v rámci možností České republiky. Studie proveditelnosti vypracovaná před podáním přihlášky.

Infrastrukturní riziko – Počet hotelových lůžek neporoste potřebným tempem či nedojde k nárůstu pokojů v kategorii 3-5*.

Nesplnění požadavků MOV.

Infrastrukturní riziko – Dojde ke změně požadavků mezinárodních sportovních federací.

Dodatečné náklady spojené s přestavbou a přizpůsobením zařízení pro účely olympiády (skutečné náklady na provoz po skončení LOH mohou být větší).

Bezpečnostní riziko – Výrazné zhoršení bezpečnostní situace či výskyt závažných teroristických útoků na území ČR.

Nepřijetí přihlášky nebo kandidatury Prahy z důvodu nedostatečného řešení otázek bezpečnosti nebo nedostatečných garancí státu z důvodu zhoršení bezpečnostní situace země.

Bezpečnostní riziko – MV/AČR neposkytnou dostatečné záruky k poskytnutí sil a prostředků k zajištění bezpečnosti OH (např. z důvodu neujasněné koncepce jejího řešení).

Stažení kandidatury v důsledku nedostatečných garancí.

Ostatní riziko – Právní prostředí může způsobit časové problémy.

Prodlení ve výstavbě a dodatečné náklady. Nižší šance uspět v tendru (MOV kriticky posuzuje zpoždění ve výstavbě). Nutnost zajištění dodatečných peněžních fondů pro dokončení výstavby.

Ostatní riziko – Neschopnost zajistit pořádání významných sportovních akcí v Praze.

Šance uchazeče/kandidáta významně zeslábne.

Vysoký

Otázka počtu hotelových lůžek je jednou z těch, kterým je třeba věnovat pozornost po celou dobu přípravné etapy. Je potřeba připravit plán rekonstrukce a výstavby studentských kolejí a zajistit jejich využitelnost po skončení OH.

Vliv není významný

Nelze výrazně ovlivnit. Důležité je sledovat a vyhodnocovat trendy v rámci olympijských sportů. Případné změny flexibilně promítnout do konceptu, architektonických návrhů atd.

Malá

Vysoký

Schopnost bezpečnostních složek řešit situace podobného charakteru (např. ve spolupráci s ostatními členskými státy NATO a EU).

Malá

Vysoký

Přesná specifikace dohodnutého podílu jednotlivých složek na garantování bezpečnosti OH.

Vysoký

Velmi důležitá je otázka načasování a dokončení některých investic v předem stanovených termínech. Je třeba efektivně využít fondy EU (pro dopravní infrastrukturu).

Střední

Jednání se sportovními svazy a podpora pořádání vrcholných akcí typu Mistrovství světa. Pořádání mimosportovních akcí jako např. zasedání MMF či schůzka představitelů NATO.

Střední

Malá (roste s časem)

Malá

Střední

83


Etapa 3 - Příprava a organizace her po zvolení Prahy jako hostitelského města Popis rizika (etapa III.)

Následky

Politické riziko – Negativní veřejné mínění po úspěšném výsledku tendru v souvislosti s událostmi probíhajícími během příprav OH např. ochrana životního prostředí.

Přípravné práce budou kritizovány a podrobeny detailnímu zkoumání ze strany novinářů a dalších zájmových skupin.

Finanční riziko – Menší zapojení českých firem.

Pořádání her bude pro místní ekonomiku méně výhodné, než pro zahraniční subjekty. Ekonomickosociální efekt nedosáhne očekávané úrovně.

P výskytu


Způsob eliminace

Střední – na základě zkušeností příprava OH je často kritizována

Nebude příliš silný - záleží na tom, na co bude veřejnost nepřátelsky reagovat

Včasná a průběžná PR komunikace s veřejností.

Střední až vysoká

Může být významný, protože se může stát jednou z hlavních oblastí kritiky

Střední až vysoká

Vysoký - pokud nastane závažný problém, je to velmi nápadné a diskutované

Detailní plánování a příprava. Dobrý odhad kapacit a kvality českých dodavatelů.

Kritika vlády a olympijských her. Politické riziko – Udržování dlouhodobé spolupráce mezi hlavními partnery (Vláda, HMP, ČOV a MOV).

Prodlevy, konflikt zájmů, kritika veřejnosti.

Politické / finanční / infrastrukturní riziko – Fondy určené na rozvoj infrastruktury budou potřeba pro jiné, naléhavější účely.

Může docházet k prodlením či k riziku dalšího zadlužování.

Finanční riziko – Skutečné náklady budou mnohem vyšší, než částky uvedené v rozpočtu.

Překračování nákladů, negativní dopad do rozpočtu HMP/vlády Kritika veřejnosti.

Finanční riziko – Podnikový sektor nebude poskytovat sponzoring v potřebném rozsahu.

Organizační výbor nedosáhne plánovaných tržeb.

Finanční riziko – Soukromý sektor nebude investovat v očekávaném rozsahu do infrastrukturních projektů.

Nejdůležitější projekty jako olympijská vesnice, MPC/IBC, nové výstaviště se nerealizují, či se výrazně opozdí.

Malá

Finanční riziko – Změny valutových kurzů, které mohou způsobit velké změny v rozpočtu a v protihodnotách

Rozpočtový deficit

Malá

Dopisy o podpoře záměru HMP.

Podrobné plánování. Malá

Střední

Vypracování rizikových plánů a strategie pro získání dodatečných finančních fondů. Rezervy v rozpočtech studií proveditelnosti.

Vysoká

Malá / Střední

Střední / vysoký (účinek závisí na míře překročení)

Je nezbytné, aby plánování a sledování peněžních prostředků probíhalo pravidelně a pod dostatečnou kontrolou. Rozpočet musí být pravidelně aktualizován a je vhodné zahrnout adekvátní rezervu při stanovení předpokládaných nákladů.

Malý

Včasné zapojení podnikového sektoru, tvorba vhodných marketingových balíčků a jiných stimulů.

Vysoký / střední

Opatrné počáteční plánování a odborný postup má klíčový význam. Vypracování studií proveditelnosti na klíčové projekty. Dostatečné smluvní záruky.

Malý

Přísný finanční režim v rámci organizačního výboru . Podrobné plánování, sledování finančních toků a

84


Popis rizika (etapa III.)

Následky

P výskytu


placených za zboží a služby Finanční a infrastrukturální riziko – Tlak na stavební průmysl a nedostatečná kapacita povede ke zvyšování cen Finanční riziko – Úroveň dotací z fondů EU nedosáhne úrovně vytyčené v plánu financování olympiády

Vysoké ceny, zdržení, vícenáklady. Potřeba dodatečných peněžních fondů

Střední

Střední

Rozdělení časového plánu výstavby do delšího časového období. Přizvání více firem do veřejných soutěží. Průběžná kontrola průběhu výstavby.

Rozpočtový deficit. Potřeba dodatečných peněžních fondů

Podrobné plánování. Střední

Střední / velký

Velký, protože strany budou muset uvolnit další finanční částky pro zajištění dokončení infrastruktury (např. Atény)

K potřebnému rozvoji nebude docházet v plánovaném tempu a infrastruktura nebude dokončena

Malá

Bezpečnostní – Otázka terorizmu, který se může objevit v mnoha formách, (pořadatelské město vyvolává pozornost světa také už v přípravné etapě)

Prodlení, dodatečné náklady, pokles zájmu ze strany turistů, pokles zájmu sponzorů

Malá

Pokud cokoliv podobného nastane, vliv je značný

Malá

Vysoký

Nedostatečné otestování funkčnosti celého systému bezpečnosti. V krajním případě ohrožení termínu zahájení OH

Sledování změn politiky a směrnic EU. Plány pro nečekané události.

Finanční a infrastrukturální riziko – Zpožďování výstavby oproti harmonogramu

Bezpečnostní – Nedostatky při kolaudaci bezpečnostních systémů

Způsob eliminace využití nástrojů „hedgingu“.

Vytvořit uskutečnitelný plán implementace v druhé etapě před výběrem pořadatelského města. Kontrolní termíny a dny. Význam bezpečnosti v průběhu etapy plánování poroste, ale dopady teroristických útoků např. na náklady se paradoxně snižují s přibližováním se termínu her. Vytvořit dostatečné smluvní záruky související s dodávkami. Připravit alternativní řešení (např. odklad her o týden, atp.) pro vznik krizové situace.

85


Etapa 4 - Samotné pořádání olympijských a paralympijských her v Praze Popis rizika (etapa IV.)

Následky

P výskytu

Politické – Nevhodné vyjádření vrcholných politiků vůči jiné zemi, či odmítnutí soutěžit s jiným účastníkem OH.

Negativní odezva OH.

Malá

Malý

Bezpečnostní – Teroristický útok.

Může vést až k zastavení či zrušení her (např. po útoku v Mnichově byl olympijský program zastaven na jeden den).

Malá

Velký, může zhoršit pověst země

Bezpečnostní opatření a pojištění. Analýza krizových situací na minulých OH (např. Mnichov, Atlanta). Vytvoření odpovídajícího plánu bezpečnosti

Bezpečnostní – Kriminální čin, či napadení soutěžících během soutěže či ceremoniálu

Narušení průběhu konání LOH.

Malá

Malý

Spolupráce organizátorů, police a dalších speciálních složek

Ostatní – Povodeň či jiná živelná pohroma.

Může vést k výraznému omezení programu her, k dopravnímu kolapsu.

Malá

Velký

Plán pro nepředvídané situace. Plán evakuace osob. Testovací akce.

Ostatní – Organizační nedostatky během soutěže (špatná hymna, vlajka atd.).

Negativní odezva.

Malá

Malý

Podrobné plánování. Testovací akce.

Ostatní – Dopravní problémy.

Nesnáze při organizaci LOH, špatné služby, kritika MOV, negativní publicita ve světových médií.

Střední

Příprava alternativního konceptu. Direktivní omezení dopravy. Využití nástrojů telematiky.

Ostatní – Nedostatek dobrovolníků.

Nesnáze při organizaci LOH.

Malý

PR strategie. Podrobné plánování.

Infrastrukturální – Problémy s technologií, např. novináři se nebudou moci připojit na internet, chybějící přístup na výsledkové listiny, nefungující akreditace.

Nesnáze při organizaci LOH. Negativní vyjádření ze strany postižených stran.

Střední

Vysoký

Testování před konáním soutěží.

Ostatní – Nesnáze při organizaci jednotlivých soutěží a nedodržení oficiálního programu.

Posun či odložení soutěží. Negativní publicita

Malý

Střední

Pojištění. Rezervy v časovém plánu událostí.

Ostatní – Dopingový skandál českých sportovců.

Negativní odezva veřejnosti vůči sportu a olympijské myšlence.

Střední

Střední

Spolupráce s MOV. Boj proti dopingu. PR strategie.

Střední

Malá


Způsob eliminace Jde spíše o problém MOV. PR strategie

Negativní publicita.

86


Etapa 5 - Období po skončení her Popis rizika (etapa V.)

Následky

Politické / infrastrukturní riziko – Další využití zařízení není vhodně naplánováno, budují se zbytečná zařízení.

Dopad na popularitu her, kritika veřejnosti a dodatečné náklady.

Politické / infrastrukturní Přebytečné a nevyužité kapacity rezidenčních bytů.

Dodatečné náklady na přestavbu, nízký výnos z prodeje.

Politické / infrastrukturní Nevyužitá kapacita výstaviště.

Vysoké provozní náklady.

Ostatní – Pokles počtu turistů přijíždějících do ČR. Finanční – Nárůst zadlužení města/ státu/ sportovních svazů.

P výskytu


Způsob eliminace Vtažení soukromého kapitálu.

Střední / velká (na základě dřívějších OH)

Na hry nemá vliv, ale má vliv dlouhodobější

Malá


Střední


Nižší příjmy státního rozpočtu, nižší růst ekonomiky, špatná pověst v zahraničí.

Malá


Nedostatek prostředků do budoucna, posunutí dalších infrastrukturálních projektů.

Velká


Realistické plánování infrastrukturního rozvoje – větší míra použití dočasných konstrukcí apod. Studie proveditelnosti. Vtažení soukromého kapitálu. Realistické plánování infrastrukturního rozvoje. Použití flexibilních řešení, která umožňují dodatečnou přestavbu. Účast soukromého investora. Analýza segmentu výstavnictví, studie proveditelnosti ohledně transformace MPC/IBC pro potřeby výstaviště. PR strategie po skončení her. Spolupráce se zainteresovanými agenturami a subjekty. Podrobné plánování.

87


13

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

13.1 Zhodnocení záměru pořádat LOH v HMP Celkové zhodnocení

Záměr HMP ucházet se o pořádání LOH představuje složitý úkol. Letní olympijské hry dnes představují světovou sportovní událost bezprecedentního rozměru, několikanásobně převyšující svými rozměry jiné sportovní události. Postupný růst OH měl za následek, že dnes jsou mezi pořadateli, ale i o pořádání se ucházejícími městy převážně největší světové metropole, se kterými se Praha svými rozměry těžko může měřit. Tato města jsou s ohledem na svou velikost a mnohem větší úspory z rozsahu schopna nabídnout dostatečné ubytovací kapacity, dopravní infrastrukturu atp. a zajistit potřebné investice díky finanční síle odpovídající velikosti jejich ekonomik. Snahou MOV, který dnes prochází procesem hledání způsobů jak hry odlehčit, bude umožnit pořádání OH také menším světovým městům. Je pravděpodobné, že po hrách v Pekingu tento proces ještě nabude na intenzitě. V období, kdy bude tlak na zastavení či zmenšení rozměru OH vrcholit, by Praha mohla být připravena nabídnout koncept tzv. „krásných her“ v menším krásném městě. Aby však Praha předložila kvalitní nabídku, bude muset vedle konceptu „krásných her“ splnit základní požadavky MOV na vybavenost. Zároveň však bude muset zohlednit své ekonomické možnosti, možnosti státního rozpočtu, zájmu investorů a také získat silnou podporu veřejnosti. Maximální soulad potřeb nutných pro úspěch kandidatury s rozvojovými záměry HMP bude jedním z klíčových prvků úspěšné kandidatury, neboť MOV záleží na maximalizaci „olympijského dědictví“ her pro dané město a z toho vyplývající minimalizaci nákladů vyvolaných pouze olympijskými hrami.

Doprava

Praha dnes disponuje vyspělým systémem městské hromadné dopravy a pokračuje v rozvoji zejména nosného dopravního prostředku – metra. Na druhé straně se citelně projevují dopady spojené s nedokončenými nadřazenými dopravními systémy (městský a pražský okruh), které jsou nezbytné bez ohledu na OH, bez jejichž úplného dokončení však o OH nelze ani uvažovat.

Sportoviště

Z našich analýz vyplývá, že Praha nemá dostatek existujících stadionů a hal, které by byly vhodné pro umístění olympijských sportovišť. Na druhou stranu Praha má relativní dostatek nevyužitých velkých rozvojových území (VRÚ), které má HMP v úmyslu rozvíjet i pro sportovní účely. Jejich zapojení do konceptu OH tak může pomoci jejich rozvoji a přinést dědictví v podobě otevřených sportovních areálů po skončení OH.

88


Ačkoli bude zapotřebí provést další technická šetření možností umístění sportovišť, lze říci, že územní požadavky v námi navrhovaném rozmístění sportovišť by měly být splnitelné. Nejvýraznějším omezením je však sídliště sysla v Letňanech, resp. na území stávajícího sportovního letiště. Ostatní zařízení

Velikost rozvojových území blíže centra města je omezená a řešení olympijské vesnice tedy bude vyžadovat realizaci konceptu kompaktní olympijské vesnice v podobě výstavby několikapatrových budov (4-6 pater) s využitím přilehlého sportovního areálu jako objektu pro trénink a relaxaci obyvatel olympijské vesnice (např. bazén, běžecká dráha a posilovna). Konečná podoba olympijské vesnice včetně všech obslužných funkcí však bude vyžadovat podrobnou studii proveditelnosti.

Ubytovací kapacity

Analýza ubytovacích kapacit ukazuje, že Praha může mít v prvním kole hodnocení uchazečů problém prokázat, že bude schopna v období konání OH zabezpečit základní kapacity v hotelových kategoriích požadovaných MOV. Vzhledem k tomu, že MOV negativně hodnotí pouze plánované projekty, navrhujeme do období kandidatury vybudovat alespoň část nových vysokoškolských kolejí, které bude možné zahrnout do mediálních vesnic. Samostatně bude nutno řešit otázku výstavby olympijské vesnice a ubytování pro dobrovolníky (využití škol a středoškolských internátů).

Finanční aspekty

Pro ekonomiku velikosti ČR je pokus o kandidaturu na pořádání LOH především otázkou velmi silné podpory ze strany státu, města Prahy a dalších zúčastněných měst a regionů. Z toho vyplývá i potřeba, aby za proces a řízení tohoto projektu z formálního a ekonomického hlediska plně zodpovídal veřejný sektor. Bude nutné i potřebné do tohoto uskupení přizvat výrazné zástupce podnikatelské sféry, nicméně na základě současné znalosti názorů vůdčích osobností Olympijského hnutí nepovažujeme za reálnou možnost, že by byla příprava kandidatury a případně organizační výbor záležitostí soukromého sdružení tak, jak tomu bylo v minulosti u některých amerických měst. Vedle dnes v Olympijském hnutí převládající averzi k olympiádám vedeným soukromými entitami, je třeba si uvědomit, že nabídka „soukromé“ olympiády z české ekonomiky by nebyla věrohodná.

Ekonomickosociální aspekty

Makroekonomické dopady pořádání OH jsou podle našeho modelu i po zahrnutí splacení investice ve výši deficitu mezi přímými příjmy a výdaji spjatými s OH včetně úroků pozitivní. Výši dopadů na ekonomiku (v podstatě růst příjmů, platů a zisků ekonomických subjektů v ČR) odhadujeme na 25 miliard Kč neboli cca 1% HDP. Výše uvedené lze také interpretovat jako čistý pozitivní dopad investice města Prahy, krajů, České republiky a sportovních svazů ve výši 66,5 miliard korun do pořádání olympijských her. Investice do pořádání olympijských her by se na úrovni české ekonomiky tedy nejen splatila ale i po svém splacení přinesla všem ekonomickým subjektům v české ekonomice navýšení mezd a zisků v úhrnném objemu 25 miliard Kč. Z hlediska analýzy nákladů a výnosů tedy lze makroekonomické náklady a výnosy pořádání olympijských her vyjádřit poměrem přibližně 3:4. Tento velmi příznivý výsledek je mj. daný tím, že na rozdíl od jiných projektů státních nebo quasi-státních (měst, krajů, sportovních svazů) subjektů jsou olympijské hry schopny přitáhnout do české ekonomiky masivní dodatečné finanční 89


prostředky ve výši zhruba 40,7 miliardy Kč (příjmy Pražského organizačního výboru z mediálních práv, prodeje lístků atp.), které by česká ekonomika bez pořádání olympiády nikdy neměla k dispozici, a dále zvýšit objem turistického ruchu o zhruba 8 miliard Kč 13.2 Doporučení 13.2.1 Kdy má Praha kandidovat Kandidatura a pořádání OH si vyžaduje nejen dlouhodobý přístup k přípravě her, ale také rozložení její přípravy v čase umožňující demonstrovat rozvoj této infrastruktury již v době kandidatury. V období 2007-2009, kdy by Praha procházela procesem kandidatury pro pořádání OH v roce 2016, bude schopna demonstrovat připravenost projektu z oblasti potřebné infrastruktury na úrovni ani ne jedné čtvrtiny. Tato úroveň nebude zvláště po hrách v Aténách v případě relativně malé české ekonomiky považována za dostatečnou a mohla by se odrazit na nepříznivém vnímání tohoto i následných pokusů o kandidaturu. Protože výsledek volby pořadatele OH v roce 2012 bude znám až v červenci 2005, a přestože bude Praha opticky lépe připravena z hlediska infrastruktury pro OH v roce 2020, měla by zahájit v případě, že se rozhodne o pořádání OH usilovat, některé přípravné kroky ke kandidatuře byť méně reálné pro OH v roce 2016. Tato kandidatura by Praze pomohla k přístupu k informacím ohledně těchto her v Pekingu a dalších her a dále přístup k know-how databance MOV, zahájení rozvoje aktivních kontaktů a komunikaci se členy MOV a mezinárodních sportovních federací atp. Především pak taková kandidatura vytvoří dostatečný tlak na zainteresované subjekty, aby zahájily práce na přípravě her. Praha svojí kandidaturou již pro OH v roce 2016 prokáže svůj vážný zájem OH pořádat a může si i v případě neúspěchu pro OH v roce 2016 vytvořit dobrou pozici pro nadcházející volbu zejména pro rok 2020. Jakoukoli kandidaturu však bude nutné vnímat zcela vážně a bude nutné připravit vysoce kvalitní dokumenty, které budou předkládány MOV a posléze veřejnosti. V opačném případě Praze hrozí získání špatné pověsti, jež se může projevit při nadcházející volbě.

13.2.2 Klíčová doporučení Ačkoliv Praha zahájila přípravu na OH 2020 s předstihem, má-li eliminovat handicap vůči větším potenciálním uchazečům nacházejícím se v silnějších ekonomikách, musí tento předstih efektivně využít. Proto doporučujeme: •

Okamžitě zahájit dialog a získat podporu klíčových subjektů: o

politických stran

90


o

vlády, zastupitelstev, ostatních krajů, klíčových ministerstev

o

ČOV, sportovců, sportovních svazů

o

ostatních (občanská a zájmová sdružení, potenciální sponzoři, podnikatelské subjekty atd.)

•

Vytvořit, či vyčlenit v rámci struktur města s případným zapojením i dalších skupin jádro výboru při přípravu nabídky Prahy.

•

Začít s cílenou PR strategií s cílem signalizovat záměr města navenek vůči: o

MOV

o

Občanům

o

Ostatním

•

Umístit shrnutí této studie na webové stránky města v českém a kvalitně přeloženém anglickém a francouzském jazyce.

•

Zaměřit se na zviditelnění města v rámci vrcholných sportovních událostí: o

Začít s podporou sportů nevyžadujících ohromné investice (např. Pražský maratón, triatlon, závod horských kol)

o

Politicky i finančně podpořit vrcholné akce jako např. MS na divoké vodě v Tróji v roce 2006

o

Pokusit se získat vrcholný turnaj v populárních olympijských sportech např. plážový volejbal

•

Při těchto příležitostech lobovat u mezinárodních sportovních federací a ukázat světu, že Praha je schopná uspořádat a zorganizovat vrcholné akce

•

Využít klíčovou výhodu v podobě dostatku času na přípravu projektů pro OH v roce 2020 o

Pokračovat ve sběru dat a informací ohledně vývoje v olympijském hnutí

o

Sledovat a vyhodnocovat výběr pořadatelského města pro OH v roce 2012 (volba proběhne v polovině roku 2005)

o

Sledovat a vyhodnocovat klíčové světové sportovní akce

o

Sledovat a vyhodnocovat bezpečnostní situaci v důsledku rizika nárůstu nákladů na bezpečnost

•

Vyvíjet tlak na uskutečnění reformy veřejných financí.

•

Vyvíjet tlak na dokončení klíčové dopravní infrastruktury v plánovaných termínech (MOV posuzuje zpoždění oproti harmonogramu).

•

Okamžitě zahájit otázku řešení vlastnictví lokality Bubny. Většina lokality je v současnosti ve vlastnictví SŽDC, která ve spolupráci s ČKA připravuje prodej pozemků.

91


13.2.3 Doporučení v rovině přípravných prací Zahájit přípravu veřejných zakázek na vypracování studií proveditelnosti, zejména pokud jde o následující projekty: Studie využití nového letňanského výstaviště z hlediska potřeb OH (cílem by mělo být ověření postavení výstaviště na trhu, analýza potenciálních investorů, návrh řešení, které bude odrážet rozvojové potřeby výstaviště ve světle potřeb OH, vhodnost časování výstavby ve světle prezentace po-olympijské Prahy) •

Studie rozvoje Strahova, který spojí rezidenční, komerční (např. kanceláře) a sportovní využití lokality ve světle potřeb OH (cílem je ověřit možnosti lokality pro výše uvedený rozvoj, jeho časování, nutná spolupráce s ČVUT včetně návrhu řešení alternativního bydlení pro studenty, výnosový potenciál rozvoje, vhodnost časování výstavby ve světle prezentace poolympijské Prahy, apod.).

•

Studie rozvoje lokality olympijské vesnice ve světle potřeb OH (cílem bude zejména návrh a proveditelnost urbanistického řešení prostoru tak, aby skloubil potřeby LOH, paralympiády včetně sportovně-tréninkových a relaxačních potřeb sportovců, řešení zastřešení povrchového kolejového vedení, návrh řešení nástupního terminálu a logistického centra)

•

Studie rozvoje ceremoniálního stadionu (cílem bude návrh řešení uspokojující potřeby fotbalové a atletické federace ve světle potřeb OH a možností financování velkokapacitního stadionu v českých podmínkách, vhodnost časování výstavby ve světle prezentace po-olympijské Prahy)

•

Studie rozvoje plaveckého centra na Maninách (cílem bude návrh řešení výstavby a využití stadionu pro potřeby Prahy, návrh fází rozvoje tak, aby bylo možné reflektovat potřeby OH, vhodnost časování výstavby ve světle prezentace poolympijské Prahy, náklady na provoz a návrh komerčního řešení provozu areálu)

•

Studie proveditelnosti výstavby nového kolejního centra (cílem bude návrh řešení a využití kolejí pro potřeby studentů, návrh fází rozvoje tak, aby bylo možné reflektovat potřeby OH, vhodnost časování výstavby ve světle prezentace po-olympijské Prahy, náklady na provoz, zohlednění potřeb přesunu studentů ze Strahova v návaznosti na jeho další rozvoj, formy financování).

Pokusit se o rozšíření prostoru v Letňanech tak, aby bylo případně možné v Letňanech koncentrovat ještě další sporty: •

Zahájit ve spolupráci s ekology studii chování sysla obecného a jeho sídliště a případných možností jeho přesídlení.

•

Zahájit jednání o možností získání pozemků kbelského letiště, případně možnosti toto letiště dočasně využít pro potřeby OH.

13.2.4 Další dlouhodobější doporučení Demonstrovat využitelnost potřebných sportovišť a jejich životaschopnost již před olympijskými hrami jejich využíváním v postolympijském stavu. Nabízí se řada možností, např.:

92


•

Výstavba a provozování plaveckého areálu v oblast Manin spojujícího olympijský bazén a zábavné akvacentrum s tím, že projekt bude uzpůsoben tak, aby bylo akvacentrum přeměnitelné na zahřívací bazén využitelný pro hry.

•

Výstavba a provozování hal přizpůsobitelných pro potřeby her v areálu letňanského Výstaviště zajištěná ve spolupráci soukromého investora a města

•

Výstavba kolejního a univerzitního areálu v oblasti zamýšlené mediální vesničky se sportovními plochami, na kterých budou moci být v případě získání her postaveny další potřebné budovy.

•

Výstavba a provozování ryzího fotbalového stadionu s kapacitou okolo 50 tis. diváků, jehož struktura umožní pro potřebu olympiády a velkých atletických soutěží jeho přestavbu na ceremoniální atletický stadión (např. zdvižením podlahové plošiny v rozšiřujících se tribunách, jejichž struktura umožní jejich zvýšení dočasnými kapacitu rozšiřujícími nástavbami).

93


13.3 SWOT Analýza 13.3.1 Úvod SWOT analýzu jsme připravili pro pro klíčové oblasti

Naši studii uzavírá přehledný souhrn v podobě SWOT analýzy. Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek města Prahy a České republiky, které jim z kandidatury a pořádání olympijských her plynou. SWOT analýza je vhodným nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a zahrnuje postupy technik strategické analýzy. Spočívá v kombinaci silných (S) a slabých (W) stránek projektu (vnitřní činitelé) s příležitostmi (O) a hrozbami (T) okolí (vnější podmínky). SWOT analýzu jsme připravili pro všechny oblasti, které MOV považuje za klíčové. Jedná se např. o sportovní zařízení, dopravu, koncept olympijské vesnice, MPC/IBC, cestovní ruch a ubytovací kapacity, právní aspekty a oblast bezpečnosti. Na základě jednotlivých SWOT analýz jsme se pokusili posoudit celkovou situaci a připravenost Prahy/ČR pořádat olympijské hry. Naše přístupy a klíčové závěry jsou shrnuty v následující části tohoto shrnutí.

13.3.2 SOUHRN SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB PRAHY/ČR Posuzovali jsme současnou situaci a připravenost Prahy/ČR pořádat OH

Posouzení klíčových parametrů jsme provedli na základě expertního ohodnocení, které jsme provedli společně s našimi subdodavateli, přičemž jsme vycházeli ze současného stavu. V následujících tabulkách uvádíme souhrn silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb z hlediska připravenosti Prahy/ČR pořádat OH. Silné stránky Atraktivita a poloha Prahy

Slabé stránky Velikost ekonomiky

-

historická, kulturní a architektonická krása

-

nižší kupní síla obyvatelstv

-

velká populace potenciálních návštěvníků v blízké dojezdové vzdálenosti

-

omezené možnosti financování z veřejných rozpočtů

Městská hromadná doprava -

hustá a rozvinutá síť v rámci systému MHD

-

poměrně vysoká preference MHD u obyvatel

Nedostatek kvalitních sportovišť -

malé procento již existujících sportovišť z celkového počtu potřebného pro pořádání OH

-

tréninkové plochy v nevyhovujícím stavu a rozptýlené po celé Praze

94


Územní plánování na vysoké úrovni -

soulad strategického rozvoje města a konceptu LOH

-

dlouhodobost a koncepční přístup

Dostupnost velkých rozvojových území -

Letňany, Maniny, Bubny, Strahov, Vysočany

dochází k celkovému zkvalitnění služeb turistům

městský a Pražský okruh

-

spojení letiště a centra města

-

přetíženost centrální části města

Nejasnosti ohledně projektu výstaviště -

nejasný vývoj a majetkové poměry

-

otázky financování a dalšího využití

-

továrna Knauf

-

letiště v Letnaňech (oblast výskytu sysla obecného)

Malé zkušenosti Prahy a vliv v rámci MOV

Bezpečnostní situace v zemi -

nepatrný výskyt teroristických hrozeb

-

úspěšné zajištění vrcholných zasedání NATO a MMF

Životní prostředí -

-

Limitující faktory využití ploch v Letňanech

Služby v cestovním ruchu -

Nedokončená dopravní infrastruktura a nízká propustnost komunikací

-

Praha analyzuje možnost pořádat OH poprvé (Budapešť např. zvažovala přihlášku již sedmkrát)

-

omezené možnosti pořádat vrcholné sportovní akce

Ubytovací kapacity

malé znečištění ovzduší s výjimkou centra města (negativní dopady způsobuje především automobilová doprava)

-

Praha nesplňuje požadavky MOV bez toho, aniž by zajistila výstavbu mediálních vesnic

Příležitosti Strategie MOV omezit velikost her -

po OH v Pekingu může převážit snaha o pořádání OH s menším rozměrem

Jan Železný novým členem MOV -

podporuje myšlenku OH v Praze

Celkový rozvoj země a zkvalitnění infrastruktury -

dokončení silničních okruhů

-

výstavba/rekonstrukce studentských kolejí a další infrastruktury

Hrozby Silná konkurence -

přibližně 15 měst již oznámilo záměr ucházet se o pořádání LOH v roce 2016

-

Budapešť a Varšava mohou navíc rozdrobit strategii uspořádat LOH v regionu

Chybějící dědictví her -

výstavba nepotřebných sportovišť

-

nevyužitý komplex MPC/IBC

Blokace území ze strany zájmových sdružení -

politické, ekologické, jiné motivy

95


Příležitosti Výstavba sportovišť

Hrozby Zhoršení bezpečnostní situace

-

hostitelství významných sportovních a kulturních akcí

-

celosvětově či v regionu střední Evropy

-

oprava menších sportovních haly a tělocvičen

-

výrazné zvýšení nákladů na zabezpečení OH

-

rozšíření nabídky rekreačně sportovních aktivit

Posílení národní hrdosti a propagace zdravého životního stylu -

vliv sportovní události na sociální aspekty

Zapojení a vyškolení desetitisíců občanů v rámci OH -

dobrovolníci, zaměstnanci organizačního výboru, pracovníci bezpečnostních služeb, dodavatelé atp.

Makroekonomický vývoj -

nedostatek financí na infrastrukturu

-

zvyšování zadluženosti země

Povodně -

Dopravní kolaps / závažná omezení v dopravě

Doprava -

další nárůst automobilové dopravy

-

zpoždění výstavby klíčové infrastruktury

96


13.3.3 CELKOVÉ POSOUZENÍ SITUACE A PŘIPRAVENOSTI PRAHY/ČR POŘÁDAT OH Zaměřili jsme se na klíčové faktory z hlediska MOV

Při celkovém posouzení jsme se především zaměřili na faktory, které MOV považuje za klíčové z pohledu připravenosti Prahy/ČR uspořádat takto významnou akci. Tyto parametry jsou v grafu označeny barevně, přičemž červeně jsou označeny parametry, kterým MOV přisuzuje nejvyšší váhu důležitosti a oranžově faktory, které nejsou explicitně zmíněny, ale pro celkové posouzení jsou neméně důležité. Umístění jednotlivých parametrů v kvadrantech a související důsledky jsou uvedeny níže. Příležitosti

O Kvadrant SO

Rozvinutá MHD

Soulad úz. plánování s konceptem OH

Atraktivita a poloha Prahy Životní prostředí

Silné stránky

S

Kvalita tréninkových ploch

Služby v cestovním ruchu

Dostupnost velkých ploch

Posílení národní hrdosti Zapojení a vyškolení dobrovolníků Koncept olymp. vesnice

Bezpečnostní situace

MPC/IBC

Kvadrant ST

Nedokončená dopravní infrastruktura

Počet sportovních událostí

Nedostatek sportovních zařízení

Kvadrant WO

Vliv v rámci MOV

Velikost ekonomiky

Slabé

W stránky

Nedostatek ubytovacích kapacit

Kvadrant WT

T

Hrozby

97


Vysvětlení kvadrantů grafu

Výše uvedený graf znázorňuje čtyři základní kvadranty: •

SO kvadrant – faktory je žádoucí dále rozvíjet, aby byla získána maximální výhoda.

•

WO kvadrant – faktory je vhodné správným využitím příležitostí okolí přeměnit na silné stránky a přesunout je tak do SO kvadrantu.

•

ST kvadrant – faktory u nichž je třeba využít silné stránky tak, aby umožnily nejlépe čelit hrozbám okolí.

•

WT kvadrant – faktory představující největší hrozby, není možné je využít ve vlastní prospěch, a je nutné vytvořit vhodné podmínky pro jejich maximální eliminaci.

V případě, že některý faktor leží na jedné z os, znamená to, že je z hlediska silných/slabých stránek či příležitostí/hrozeb neutrální. Jeho případný posun v rámci kvadrantů záleží na řadě okolností, tak jak je vysvětleno dále. 13.3.4 ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ ZE SWOT ANALÝZY Řada parametrů představuje slabé stránky a příležitosti zároveň

Jak je z grafu zřejmé Praha má řadu faktorů v kvadrantu WO tj. v současné době tyto parametry představují slabé stánky a příležitosti zároveň. Právě vhodným využitím příležitostí je možné tyto faktory přeměnit na silné stránky a přesunout je tak do SO kvadrantu. Typickým příkladem je nedokončená dopravní infrastruktura, pro niž ovšem olympijské hry mohou znamenat výrazný impuls při jejím rychlejším dokončení. Při bližším zkoumání klíčových faktorů (zvýrazněny v grafu barevně) je možné konstatovat převahu této rozhodující skupiny v méně uspokojivých kvadrantech WO a WT. Naše závěry z této analýzy je dále možné shrnout následovně: •

Rozvinutost MHD a soulad územního plánování s konceptem OH jako jediné spadají dle našeho názoru do žádoucího kvadrantu SO.

•

Nedostatek ubytovacích kapacit (kvadrant WT), velikost ekonomiky, nedostatek sportovních zařízení a částečně koncept olympijská vesnice (faktory ležící na rozhraní kvadrantů WT a WO) představují nejslabší články celého projektu.

•

Nedostatečná dopravní infrastruktura a tréninkové plochy představují z dnešního hlediska vyloženě slabé stránky Prahy. Pořádání OH však nabízí možnost urychlení dostavby či kompletní rekonstrukce, než by trvala za běžných podmínek.

98


13.3.5 ANALÝZA SCÉNÁŘŮ BUDOUCÍHO VÝVOJE Pokusili jsme se nastínit vývoj v rámci SWOT analýzy pro dva základní scénáře

Závěrem naší SWOT analýzy jsme se pokusili naznačit posun respektive vývoj klíčových faktorů v případě dvou základních scénářů. První varianta představuje situaci, kdy budoucí vývoj bude odpovídat optimistickým předpovědím tzn. dojde k dlouhodobému růstu HDP, podaří se úspěšně dokončit reformu veřejných financí, dokončí se výstavba plánované infrastruktury (metro, silniční okruhy, plánovaná sportoviště, nové výstaviště). V druhém případě jde o pesimistický scénář, při kterém dojde k celkovému zhoršení ekonomické situace v ČR, nebude dostatek zdrojů k dokončení zamýšlených investic, soukromý sektor nebude ochoten podílet se na výstavbě např. výstaviště atd. Optimistický scénář Pravděpodobně dojde k posunu řady faktorů z kvadrantu WO do neutrální polohy či v některých případech dokonce až do žádoucího kvadrantu SO. Typickým příkladem bude například: •

Dopravní infrastruktura.

•

Sportovní zařízení - platí pouze za předpokladu postavení plaveckého centra na Maninách, fotbalového stadionu, nového výstaviště, přičemž všechny tyto zařízení bude možné využít pro olympijské účely.

•

Vliv v rámci IOC.

Naopak těžko lze očekávat výrazný posun následujících parametrů: •

Ubytovací kapacity - přes očekávaný nárůst hotelů, Praha nebude schopná splnit požadavky MOV bez budování mediálních vesnic.

•

MPC/IBC - tento faktor bude stále představovat silnou hrozbu v důsledku nejasného využití tohoto komplexu po skončení OH.

Pesimistický scénář V tomto případě dojde k posunu řady parametrů s tím, že nejvýraznější oslabení pozice zaznamená: •

Dopravní infrastruktura – nebude včas dokončen městský a Pražský okruh či spojení s letištěm.

•

Sportoviště – počet sportovišť vhodných pro pořádání OH zůstane na dnešní úrovni.

•

MHD - nedojde k obnově vozového parku.

99


• Vyhodnocení citlivostní analýzy

Ubytovací kapacity - nedojde o výstavbě nových hotelů a kolejí.

Závěrem lze konstatovat, že záměr pořádat OH je z dnešního hlediska zvláště v případě roku 2020 dosažitelný, respektive Praha může být vybrána jako kandidátské město na základě následujících předpokladů: •

Velikost města respektive ekonomiky bude akceptovatelná ze strany MOV.

•

Do doby podání přihlášky dojde k viditelnému zlepšení následujících parametrů:

•

o

dopravní a sportovní infrastruktury; a

o

vlivu uvnitř MOV.

Podaří se alespoň částečně: o

vybudovat nové výstaviště slučitelné s konceptem OH;

o

vyřešit problematiku ubytovacích kapacit (např. vybudováním nových či rekonstrukcí stávajících kolejí); a

o

prokázat využitelnost MPC/IBC i po skončení OH.

Na základě SWOT analýzy doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost výše zmíněným parametrům, neboť představují nejslabší články celého projektu.

100


PŘÍLOHA 1 - DEFINICE POJMŮ Zkratka, pojem

Vysvětlivka

Zkratka, pojem

Vysvětlivka

AČR

Armáda české republiky

ČPV

Český paralympijský výbor

aj.

a jiné

ČR

Česká republika

Analýza HMP

Územní analýza pořadatelství letních olympijských her v Praze v roce 2016, resp. 2020

ČSA

České aerolinie

ANOC

Asociace národních olympijských výborů

ČSFR

Československá federativní republika

ANOCA

Asociace afrických NOV

ČSR

Československá republika

ap.

a podobně

ČSÚ

Český statistický úřad

a.s.

akciová společnost

ČVUT

České vysoké učení technické

ASOIF

Mezinárodní federace letních olympijských sportů

DP

Dopravní podnik hlavního města Prahy

ASOIP

Asociace mezinárodních federací olympijských her

DPH

Daň z přidané hodnoty

atd.

a tak dále

EIB

Evropská investiční banka

ATHOC

Aténský organizační výbor olympijských her

EMU

Evropská hospodářská a monetární unie

atp.

a tak podobně

EOC

Evropský olympijský výbor

AVE

Advertisement value equivalent

ESA

Evropský systém účtů

AWACS

Systém radarového sledování neseného letadly

EU

Evropská unie

AŽD

Automatizace železniční dopravy

EUR

Euro

BMX

Bikros

FIFA

Světová fotbalová federace

cca

Přibližně

FNM

Fond národního majetku

CSc.

Kandidát věd

GPR PR

Náklady na zásah v reklamě

ČD

České dráhy

ha

hektar

ČEZ

České energetické závody

HDP

Hrubý domácí produkt

ČKA

Česká konsolidační agentura

Hl.m.

Hlavní město

ČLTK

Tenisový sportovní klub na Štvanici

HMP

Hlavní město Praha

ČNB

Česká národní banka

Hod.

Hodina

ČOV

Český olympijský výbor

IAD

Individuální automobilová doprava

101


Zkratka, pojem

Vysvětlivka

Zkratka, pojem

Vysvětlivka

IBM

International Business Machines

MF

Ministerstvo financí

IFML

Indikátor budoucích vyhlídek na trhu práce

Mgr.

Magistr(a)

IFRP

Indikátor budoucích vyhlídek při najímání

MHD

Městská hromadná doprava

IIHF

Mezinárodní hokejová federace

Mil.

milióny

Ing.

Inženýr

Min.

minuta

IO

Input-output

Mld.

miliard

IOBC

Istanbul Olympic Bidding Committee

MMF

Mezinárodní měnový fond

IOC

Mezinárodní olympijský výbor

MOV

Mezinárodní olympijský výbor

ISIT

Informační systémy a technologie

MPC/IBC

Hlavní tiskové středisko / mezinárodní vysílací středisko

ISPA

Předvstupní fond Evropské unie

MPV

Mezinárodní paralympijský výbor

ISVS

Informační systém veřejné správy

MS

Mistrovství světa

IT

Informační technologie

MSF

Mezinárodní sportovní federace

ITS

Integrovaný telekomunikační systém

n/a

Není známo

IZS

Integrovaný záchranný systém

Např.

Například

JUDr.

Doktor práv

NATO

Severoatlantická aliance

Kandidát

Město, které bylo vybráno ze seznamu uchazečů do užšího výběru

NBC

National Broadcasting Corporation

Kč.

Česká koruna

NOV

Národní olympijský výbor

km

kilometr

NPV

Národní paralympijský výbor

Km/h

Kilometry za hodinu

O

Příležitosti

LOH

Letní olympijské hry

Obr.

Obrázek

LPH

Letní paralympijské hry

OCA

Asijský olympijský výbor

m²

metry čtvereční

OCOG

Organizační výbor olympijských her

MAAE

Světová agentura pro atomovou energii

ODEPA

Organizace pro panamerické sporty

MD

Ministerstvo dopravy

OH

Olympijské hry

102


Zkratka, pojem

Vysvětlivka

Zkratka, pojem

Vysvětlivka

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Sb.

Sbírka zákona

ONOC

Národní olympijské výbory Oceánie

SBS

Soukromé bezpečnostní služby

ost.

ostatní

SFDI

Státní fond dopravní infrastruktury

OV

Organizační výbor

SIOT

Symetrická input-output tabulka

PČR

Policie České republiky

SO

Silné stránky - příležitosti

PH

Právo hospodaření

SOBL

Sydney Olympic Bid Limited

PO

Pražský okruh

SOCOG

Organizační výbor olympijských her v Sydney

POCOG

Pražský organizační výbor olympijských her

ST

Silné stránky - hrozby

PPP

Public private partnership

Str.

Strana

PR

Public Relations

Stř. kraj

Středočeský kraj

PVA

Společnost provozující výstaviště v Letňanech

SUJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

PwC

PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

r.

Rok

SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

R6

Označení pro rychlostní komunikace

T

Hrozby okolí

Resp.

Respektive

Tab.

Tabulka

RMVR

Řešitelné modely všeobecné rovnováhy

TCV

Mezinárodní železniční tarif

Ropid

Regionální organizátor pražské integrované dopravy

Tis.

Tisíce

Ropid

Regionální organizátor pražské integrované dopravy

TJ

Tělovýchovná jednota

Rychl.

Rychlostní

Tj.

To je

S

Silné stránky projektu

TMOP

Team Millenium Olympic Partner

S

Silné stránky projektu

TOP

Vrcholový

S.A.

Societe Anonyme

TV

Televizní

s.r.o.

Společnost ručeným omezeným

Tzn.

To znamená

SB

Světová banka

Uchazeč

Město, které se uchází o kandidaturu na pořádání OH

103


Zkratka, pojem

Vysvětlivka

Uchazeč

Město, které se uchází o kandidaturu na pořádání olympijských her

UK

Universita Karlova

UPS

United Parcel Services (globální zasílatelská firma)

ÚR HMP

Útvar rozvoje hlavního města Prahy

USA

Spojené státy americké

USD

Americký dolar

ÚSES

Územní systém ekologické stability

USK

Univerzitní sportovní klub UK

VIP

Důležitá významná osoba

VRT

Vysokorychlostní tratě

VRÚ

Velké rozvojové území

Vs.

versus

VŠ

Vysoká škola

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

VUSS

Společnost zřízená Ministerstvem obrany

W

Slabé stránky projektu

WADA

Světová antidopingová agentura

WO

Slabé stránky - příležitosti

WT

Slabé stránky - hrozby

ZOH

Zimní olympijské hry

Žst.

Železniční stanice

ŽUB

Železniční uzel Brno

104


PŘÍLOHA 2 - INFORMATIVNÍ SEZNAM SPORTŮ OH A PARALYMPIJSKÝCH HER S NÁVRHEM JEJICH UMÍSTĚNÍ + MAPKA Rozmístění olympijských areálů

(případně v Letňanech)

105


Náš koncept vychází z požadavků MOV, které jsou nižší než kapacity na posledních několika hrách, např. v Atlantě, Sydney nebo Aténách. Návrh sportovišť z pohledu umístění jednotlivých sportů v rozdělení na stálé a dočasné ukazuje následující tabulka:

Kapacita pro OH

Sportoviště

Sport

Lokalita

Typ

Existující

Dočasné

Komentář

1

Hlavní olympijský stadion

Ceremoniály, atletika, fotbal finále

Letňany

S

60 000

2

Areál pozemního hokeje

Pozemní hokej

Letňany

O

8 000

X

3

Pavilon 1 (nové výstaviště)

Házená

Letňany

H

5 000

X

4


Volejbal

Letňany

H

12 000

X

5


Badminton

Letňany

H

5 000

X

6


Box

Letňany

H

6 000

X

7


Vzpírání

Letňany

H

5 000

X

8


Zápas, Judo

Letňany

H

6 000

X

9


Taekwondo, stolní tenis

Letňany

H

5 000

X

10

Areál na baseball

Baseball

Strahov

O

12 000

X

Předpokládáme vybudování dočasného areálu.

11

Areál na softball

Softball

Strahov

O

8 000

X


12

Velodrom

Cyklistika - velodrom

Strahov

H

5 000

X

Pro velodrom bude nutné postavit speciální halu. Hala může být koncipována jako dočasná, přenositelná či jako víceúčelová trvalá.

13

Areál na horská kola a BMX

Cyklistika - horská kola a BMX

Strahov

O

2 000

Předpokládáme vybudování tratí na Strahově či v jiné pražské lokalitě. Otázkou zůstává charakter tratě, pro účely této studie předpokládáme trvalé sportoviště (bude záviset na lokalitě). Lze snadno vystavět před kandidaturou.

14

Plavecké centrum

Plavání, skoky do vody, vodní pólo, synchronizované plavání

Maniny

B

12 000

Předpokládá se výstavba, ale není jasný časový harmonogram.

15

Areál pro lukostřelbu

Lukostřelba

Maniny

O

4 000

Nabízejí se různé varianty řešení. Lze vystavět před kandidaturou.

X


Návrh umístění sportovišť počítá s využitím projektu nového výstaviště v Letňanech. Předpokládáme, že haly budou uzpůsobitelné pro potřeby dočasných sportovišť. Současný plán rozvoje výstaviště počítá jen se 6 halami, zapotřebí však bude ještě sedmá hala.


106


Kapacita pro OH

Sportoviště

Sport

Lokalita

Typ

Existující

Dočasné

Komentář

16

T-Mobile aréna

Basketbal, Házená finále

Holešovice

H

10 000

X

17

Průmyslový palác

Šerm

Holešovice

H

4 000

X

18

Fotbalový stadion v Praze

Fotbal (skupina A)

Letná

S

20 000

X

19

Areál pro plážový volejbal

Plážový volejbal

Letná

O

12 000

X

Dočasné sportoviště, ale s možností volby jeho budoucího využití. Možno vybudovat kurty již před kandidaturou.

20

Silniční okruh

Cyklistika - silnice a časovka

Centrum Prahy

O

1 000

X

K dispozici je celá řada tras, start a cíl navrhujeme umístit v centru města.

21

Triatlonová trať

Triatlon

Centrum Prahy

O

2 000

X

Předpokládáme využití tradiční tratě pražského triatlonu v centru Prahy.

22

Trať maratónu

Maratón

Centrum Prahy

O

10 000

X

Předpokládáme využití tratě každoročního Pražského maratónu v centru Prahy.

23

Fotbalový stadion v Brně

Fotbal (skupina C)

Brno

S

30 000

24

Sazka aréna

Gymnastika, Basketbal finále

Libeň

H

17 000

X

Předpokládáme, že kromě běžné údržby nebude třeba zásadních změn.

25

Jachtařský areál

Jachting

Lipno

O

10 000

X

Předpokladem je možnost pořádat celý program OH na Lipenské přehradě. Nutná bude výstavba areálu.

26

Fotbalový stadion v Ostravě

Fotbal (skupina B)

Ostrava

S

30 000

27

Račický kanál

Veslování + kanoistika

Račice

O

10 000

28

Areál na jezdectví

Jezdectví

Stř. kraj

O

12 000

29

Střelnice

Střelba

Stř. kraj

O

3 000

X

Předpokládáme výstavbu nového střeleckého komplexu dočasného charakteru.

30

Areál moderního pětiboje

Moderní pětiboj

Stř. kraj

O

12 000

X

Pro účely moderního pětiboje budou využity dočasná sportoviště. Účelně se jeví umístění v blízkosti areálu jezdectví.

31

Štvanický tenisový areál

Tenis

Štvanice

O

10 000

Předpokladem pro využití této haly během OH je její komplexní rekonstrukce před kandidaturou, či výstavba zcela nové haly. X

Nutná rekonstrukce před OH (a možná před kandidaturou). Splňuje požadavky UEFA, ale pro OH nutno rekonstruovat. Kapacitu možno zvýšit na 30 000.

Předpokládáme výstavbu nového stadionu s kapacitou cca 34 000 míst.

Předpokládáme výstavbu nového stadionu s kapacitou cca 30 000 míst. X

Kanál bude vyžadovat rekonstrukci. Předpokládáme výstavbu nového jezdeckého centra (Středočeský kraj). Předpokládáme využití areálu i po OH (bude záviset na koncepci a lokalitě).

X

Nutné úpravy a rozšíření spojené se zvýšením kapacity u dvorců 2-8.

107


Kapacita pro OH

Sportoviště

Sport

Lokalita

Typ

Existující

Dočasné

Komentář

32

Fotbalový stadion v Teplicích

Fotbal (skupina D)

Teplice

S

20 000

X

Splňuje požadavky UEFA, ale pro OH nutno rekonstruovat.

33

Trojský kanál na vodní slalom

Kanoistika (slalom)

Trója

O

8 000

X

Předpokládáme rekonstrukci areálu.

108

EKONOMICKÁ A MARKETINGOVÁ STUDIE POŘÁDÁNÍ LETNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016 RESP V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAHA. 25

Recommend Documents